Daňová specifika neziskových organizací

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Daňová specifika neziskových organizací Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petra Mísařová, Ph.D.

Anna Zemanová

Brno 2011

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Petře Mísařové za odborné vedení, cenné rady a připomínky. Další poděkování patří ekonomce Charity Opava, p. Zezulkové, za ochotu, čas a za poskytnutí potřebných údajů pro tuto práci.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Daňová specifika neziskových organizací“ vypracovala samostatně s použitím pramenů, které řádně cituji v práci a uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 25. května 2011

_______________________________

Abstract Zemanová, A. Tax specificity in non-profit companies. Bachelor thesis. Brno: Mendelu, 2011. This bachelor thesis describes the tax system of the Czech Republic and the regulations regarding non-profit organizations. In addition, it contains characteristics of the non-profit sector, touching upon its development. The Thesis includes an analysis of taxation of a chosen non-profit organization and the following comparison of the taxation duties with the entrepreneurial subject. Keywords Thesis, taxation, non-profit sector, comparison, entrepreneurial subject.

Abstrakt Zemanová, A. Daňová specifika neziskových organizací. Bakalářská práce. Brno: Mendelu v Brně, 2011. Tato práce vymezuje daňový systém ČR a ustanovení, která se týkají organizací, které nejsou založeny za účelem dosažení zisku. Také uvádí charakteristiku neziskového sektoru s nastíněním jejího vývoje. V práci byla provedena analýza zdanění vybrané neziskové organizace a následné porovnání daňových povinností s podnikatelským subjektem. Klíčová slova Závěrečná práce, daně, neziskový sektor, komparace, podnikatelský subjekt.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl práce a metodika

8

3

2.1

Cíl práce .................................................................................................................................. 8

2.2

Metodika................................................................................................................................. 8

Literární přehled 3.1

Charakteristika a vývoj neziskového sektoru .......................................................... 9

3.2

Neziskový sektor v rámci národního hospodářství.............................................10

3.3

Přehled neziskových organizací..................................................................................13

3.4

Evidované právnické osoby církve.............................................................................14

3.5

Daňový systém ČR ............................................................................................................16

3.5.1

Daň z příjmů PO.......................................................................................................16

3.5.2

Daň z přidané hodnoty..........................................................................................21

3.5.3

Silniční daň ................................................................................................................24

3.5.4

Daň z nemovitostí ...................................................................................................25

3.5.5

Daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí ...........................................27

3.6 4

9

Rozhlasové a televizní poplatky..................................................................................28

Vlastní práce 4.1

29

Představení neziskové organizace .............................................................................29

4.1.1

Poskytované služby................................................................................................29

4.1.2

Sekce provozu, ekonomiky a personalistiky ................................................32

4.1.3

Evropské projekty ..................................................................................................33

4.1.4

Financování ...............................................................................................................33

4.2

Výpočet daňové povinnosti subjektů ........................................................................34

4.2.1

Daň z příjmů PO – CHO .........................................................................................34

4.2.2

Daň z příjmů PO – podnikatelský subjekt......................................................36

4.2.3

Daň z přidané hodnoty – CHO ............................................................................37

4.2.4

Daň z přidané hodnoty – podnikatelský subjekt ........................................39

Obsah

6

4.2.5

Silniční daň – CHO...................................................................................................39

4.2.6

Silniční daň – podnikatelský subjekt...............................................................39

4.2.7

Daň z nemovitostí – CHO......................................................................................40

4.2.8

Daň z nemovitostí – podnikatelský subjekt..................................................42

4.2.9

Daň dědická – CHO .................................................................................................43

4.2.10

Daň dědická – podnikatelský subjekt..............................................................44

4.2.11

Daň darovací – CHO................................................................................................44

4.2.12

Daň darovací – podnikatelský subjekt............................................................45

4.2.13

Daň z převodu nemovitostí – CHO ...................................................................45

4.2.14

Daň z převodu nemovitostí – podnikatelský subjekt................................46

4.2.15

Rozhlasové a televizní poplatky – CHO ..........................................................46

4.2.16

Rozhlasové a televizní poplatky – podnikatelský subjekt.......................47

4.3

Porovnání.............................................................................................................................48

4.3.1

DPPO ............................................................................................................................49

4.3.2

DPH...............................................................................................................................51

4.3.3

Silniční daň ................................................................................................................51

4.3.4

Daň z nemovitostí ...................................................................................................51

4.3.5

Daň dědická...............................................................................................................52

4.3.6

Daň darovací .............................................................................................................52

4.3.7

Daň z převodu nemovitostí .................................................................................52

4.3.8

Rozhlasové a televizní poplatky........................................................................52

4.4

Výsledky................................................................................................................................53

5

Závěr

56

6

Seznam použité literatury

57

7

Seznam obrázků

59

8

Seznam tabulek

60

9

Seznam příloh

62

A

Použité zkratky

63

Úvod

1 Úvod Tato práce se zabývá daňovým systémem a jeho aplikací na neziskové organizace. Je dobré se zde zmínit, že mezi daňovým systémem a neziskovým sektorem existuje spojitost a vzájemná propojenost. Stát vybírá daně od organizací a domácností a financuje z nich veřejné zájmy a tak se stará o dobro každého člověka. Z vybraných daní je zajišťována zdravotní péče, vzdělání, infrastruktura, zabezpečení ve stáří, v nezaměstnanosti, atd. Právě tyto služby jsou poskytovány neziskovými organizacemi. Zajišťují je státní neziskové organizace tak, aby byly všem dostupné. Zároveň do této oblasti vstupují také nestátní neziskové organizace, a pokrývají místa, která nezajišťuje stát. Neziskové organizace tedy slouží veřejné prospěšnosti a jejich účelem není dosahování zisku. i přesto ale musí získat dostatek finančním prostředků, aby mohli provozovat svou činnost. Nestátní organizace to mají o to těžší, že působí na otevřeném trhu. V souvislosti se společensky potřebnou činností neziskových organizací lze předpokládat, že stát jim poskytuje určitá zvýhodnění skrze zákonnou úpravu daňového systému. O jaká zvýhodnění se jedná? Jaká jsou daňová specifika neziskových organizací? Odpověď bude více zřejmá, pokud výpočet a zdanění bude srovnán s podnikatelským subjektem, protože daněmi jsou zatíženy především organizace, které jsou založeny za účelem dosažení zisku. Toto téma mě zaujalo právě tím, že je velmi zajímavé vyčíslit a popsat rozdíl v jejich zdanění. O kolik se bude jejich daňová povinnost lišit? O 50 %, nebo více? Motivem výběru je také dobré poznání daňové soustavy. To je zásadní požadavek pro znalosti finančních manažerů, kteří jsou potřební i v neziskových organizacích, aby mohli v této problematice efektivně rozhodovat a snažili se minimalizovat daňové zatížení organizace.

7

Cíl práce a metodika

2 Cíl práce a metodika 2.1

Cíl práce

Práce si klade za cíl vymezit specifika zdaňování neziskových organizací a na jejím základě zhodnotit daňovou situaci konkrétní neziskové organizace v komparaci s podnikatelským subjektem. Dílčí cíle: • Charakteristika neziskového sektoru a vybrané právní formy neziskové organizace. • Uvedení daňového rámce včetně specifik pro neziskové organizace. • Zjištění daňové povinnosti vybrané neziskové organizace a modelového podnikatelského subjektu a jejich komparace.

2.2

Metodika

Bakalářská práce vychází z vymezení daňového systému a jeho aplikace na vybranou neziskovou organizaci. Aby byla lépe čitelná daňová specifika u neziskové organizace, budou její daňové povinnosti porovnány s podnikatelským subjektem. Pro praktickou část této práce je zvolena církevní právnická osoba Charita Opava, v práci dále označená také jako CHO, a modelový podnikatelský subjekt, který je právnickou osobou. Práce je členěna do dvou částí. v teoretické části je provedena literární rešerše metodou deskripce a interpretace z odborné literatury a legislativy. Zde je uvedena základní problematika neziskového sektoru a jeho vývoje v České Republice. Jsou popsány jednotlivé formy neziskových organizací, přičemž zvláštní část je věnována vymezení a právní úpravě církevní právnické osoby. Dále je uveden daňový systém České Republiky s jeho jednotlivými daněmi. U uvedených daní je popis zaměřen na postup stanovení daně. Jsou zde uvedena také osvobození a specifika týkající se neziskových organizací. Teoretická část dále zmiňuje i osvobození a výjimky, které platí nejen pro neziskové organizace. Ve vlastní práci je představena nezisková organizace Charita Opava. Je popsána její činnost, poslání a financování. Stěžejní část vlastní práce je věnovaná vypočítání daňové povinnosti neziskové organizace. Je zde uvedeno daňové postavení neziskové organizace k všem daním, uvedeným v teoretické části. Poté je vyčíslena daňová povinnost podnikatelského subjektu. Metodou komparace jsou daňové povinnosti porovnány. Pomocí grafického znázornění v tabulce a grafech a verbálního popisu následně okomentovány. Zjištěné rozdíly jsou shrnuty ve výsledcích a závěru práce.

8

Literární přehled

3 Literární přehled 3.1

Charakteristika a vývoj neziskového sektoru

Neziskový sektor tvoří neziskové či jinak řečeno nevýdělečné organizace, které nejsou zřízeny za účelem podnikání. Působí v rámci soukromého i veřejného neziskového sektoru. O jejich činnost je zájem jak ze strany státu, tak i společnosti, nebo určité skupiny lidí. (Tetřevová, 2008, s. 35) Obecně lze neziskové organizace charakterizovat následujícími znaky (Tetřevová, 2008, s. 37): • jsou právnickými osobami; • jsou založeny za účelem veřejné prospěšnosti, ne za účelem podnikání; • jejich hlavním cílem není dosahování zisku (případný zisk musí použít k dosažení svého poslání); • mohou, ale nemusí být financovány z veřejných rozpočtů. Neziskový sektor je typický tím, že jeho hlavním cílem není dosahování zisku. Neziskové organizace však potřebují vytvořit nebo získat dostatečné množství finančních prostředků, aby nebyly donuceny svou činnost ukončit, bez ohledu na to jak je užitečná. Proto uplatňují teorie, které jsou prioritně vyvinuté pro podnikatelské subjekty, aby zvýšily svou ziskovost. (Mercer 1999, s. 242; Herman, Heimovics 1991, s. 29) Od manažerů neziskových organizací se vyžadují dovednosti, které jsou důležité pro podnikání, a které běžně využívají obchodní manažeři. Jedná se o znalost manažerského účetnictví a řízení procesů, znalost rozpočtu a finančních analýz, řízení lidských zdrojů, efektivních pracovních postupů a průzkum příležitostí. (Herman, Heimovics 1991, s. 29) Součástí řízení neziskových organizací by měla být také znalost marketingu. Vede k lepšímu pochopení potřeb klientů, k možnosti zavádět nové služby a nahrazovat slabé služby. Také vede k pružnějším cenám, k celkově vyšší úrovni a tím i k vyšší spokojenosti zákazníků. (Mercer 1999, s. 242) VÝVOJ NEZISKOVÉHO SEKTORU V ČR

Neziskový sektor v České republice se ve své moderní podobě rozvíjí již déle než dvě století spolu s rozvojem demokracie, svobody jednotlivce a s uznáním základních i všeobecných lidských práv. Jeho vývoj byl zasažen dvěma světovými válkami, a poté více než 40 let trvajícím komunistickým režimem, který velmi přísně dohlížel nad činnostmi občanů. (Skovajsa a kol., 2010, s. 16) Neziskové organizace, které režimu nevyhovovaly, byly zrušeny, mnohé byly sloučeny do masových celostátních svazů, další podřízeny přísnému státnímu

9


10

dohledu. Pokud chtěly vzniknout nové organizace, musely být povoleny národním výborem a musely být zaměřeny na politicky nezatíženou činnost. To představovala například ekologie, proto v této době vzniklo Hnutí Brontosaurus a Český svaz ochránců přírody. (Skovajsa a kol., 2010, s. 57) Na vědecké úrovni probíhaly výzkumy o aktuálních sociálních problémech. Církve byly pod silným tlakem, ale vytrvale mu odolávaly. Politicky nejvýznamnější nezávislou občanskou iniciativou byla Charta 77 z roku 1989 a Občanské fórum, které se stalo zárodkem některých později významných politických stran. Po pádu komunismu postupně docházelo k obnově neziskového sektoru, a souvisejícím legislativním a ekonomickým změnám. (Skovajsa a kol., 2010, s. 57, 58) V celém světě docházelo k rozkvětu neziskového sektoru v 80. letech 20. století. To platilo také pro český neziskový sektor, který se v prvních letech po roce 1989 rozvíjel především díky finanční podpoře ze západní Evropy a USA. Po vstupu České republiky do Evropské unie, tuto podporu nahradily dotace z evropských strukturálních fondů. Rozvoj podporoval také stát, poskytováním dotací, a svými financemi také přispěli firmy a domácnosti. (Skovajsa a kol., 2010, s. 17, 24) Současný vliv neziskových organizací vzrůstá, což v posledních letech dokazuje rostoucí zájem médií o tuto problematiku. Neziskové organizace jsou činné v mnoha oblastech. Podporují vztahy mezi lidmi a ovlivňují řadu sociálních a ekonomických nebo mezinárodních politik. Poskytované služby jsou určeny nejen pro jejich členy ale také pro veřejnost. Neziskové organizace jsou součástí národního hospodářství a představují podstatnou ekonomickou sílu. (Prouzová, 2007, s. 9) S rostoucím počtem neziskových organizací rostou také požadavky na kvalitní právní a politický rámec a větší odbornost pracovníků těchto organizací. Zveřejňují se proto tištěné informace, tvoří se databáze neziskových organizací a vznikají informační centra jakým je webový portál neziskovky.cz nebo Informační a servisní centrum pro neziskové organizace. Bylo zřízeno také Centrum pro výzkum neziskového sektoru, které se zaměřuje na provádění výzkumů a analýz v této oblasti. (Skovajsa a kol., 2010, s. 24, 25)

3.2

Neziskový sektor v rámci národního hospodářství

Neziskový sektor plní důležitou roli v rámci národního hospodářství, tedy ekonomiky konkrétní země. Národní hospodářství představuje soubor subjektů a vztahů mezi nimi na území určitého státu. Tyto subjekty uskutečňují svou ekonomickou činnost prostřednictvím výroby, spotřeby, investic, důchodových a finančních transakcí. (Tetřevová, 2008, s. 19) Pro lepší pochopení fungování a existence neziskových organizací, je důležité vymezit prostor, který je pro ně v národním hospodářství vymezen. Je to prostor, ve kterém mohou organizace vyvíjet činnost v rámci svého poslání. Na následují-


11

cím obrázku je uvedeno rozdělení národního hospodářství podle principu financování. (Rektořík 2010, s. 13) NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ziskový (tržní) sektor

neziskový (netržní) sektor

veřejný sektor

soukromý sektor

sektor domácností

Obr. 1 Členění národního hospodářství podle principu financování (zdroj: Rektořík 2010, s. 13) Ziskový sektor je financován z ekonomické činnosti subjektů, jejichž náplní je prodej statků, které buď produkují, nebo distribuují, a to za tržní cenu, utvořenou na základě nabídky a poptávky. Druhou částí národního hospodářství je neziskový sektor, který je financován prostřednictvím přerozdělovacích procesů. Cílem neziskového sektoru je dosažení užitku zpravidla pomocí poskytování veřejných služeb. (Rektořík 2010, s. 14) Neziskový sektor Rektořík dále rozděluje na veřejný sektor, který je financovaný z veřejných financí, a soukromý sektor, který je financovaný ze soukromých financí, ale nevylučuje se ani příspěvek z veřejných financí. Sektor domácností, který se také zapojuje do národního hospodářství, je důležitý pro formování občanské společnosti, která je podstatným zázemím pro vznik neziskových organizací. (Rektořík 2010, s. 14) Uvedené sektory však neexistují izolovaně, ale jsou vzájemně propojené. Tyto vazby schématicky znázornil švédský ekonom Victor A. Pestoff v tzv. trojúhelníkovém modelu národního hospodářství. Plocha trojúhelníku, která tvoří základ modelu, představuje národní hospodářství. Ve čtyřech krocích je postupně rozdělen na jednotlivé sektory. v konečné podobě modelu je možné rozlišit jednotlivé sektory a především charakterizovat organizace, které v těchto sektorech působí. (Tetřevová, 2008, s. 32) První krok rozděluje plochu trojúhelníku horizontální čárou na veřejný a soukromý sektor. Druhým krokem je trojúhelník protnut v pravé časti a rozdělen na sektor ziskový a neziskový. Třetím krokem je trojúhelník protnut v levé části a rozdělen na sektor formální a neformální. Čtvrtým krokem dojde k propojení předchozích kroků, čímž vzniká neziskový soukromý sektor, který zasahuje do všech ostatních sektorů. (Tetřevová, 2008, s. 33,34) Tam kde, se činnosti a poslání jednotlivých organizací ve vymezených sektorech překrývají, se jedná o organizace hraniční nebo smíšené. Např. privátní nemocnice, která má soukromý charakter, svým posláním zasahuje do veřejného


12

sektoru, a je také částečně financována z veřejných financí. (Tetřevová, 2008, s. 34)

Obr. 2 Konečná fáze členění národního hospodářství podle Pestoffa (zdroj: Rektořík, s. 16) Tento model dává dobrý přehled o rozmanitosti neziskového soukromého sektoru. Z hlediska výzkumu i praktické politiky jsou nejzajímavější organizace hraniční a smíšené, na které bude zřejmě v budoucnu nutné zaměřit větší pozornost. Sektory v modelu je možné více převést do reality při uvědomění, že hranice mezi nimi jsou velmi neurčité a jednotlivé sektory se navzájem ovlivňují a prolínají. (Hyánek a kol., 2007, s. 34) Neziskový soukromý sektor může mít k ostatním sektorům různé vazby. Státem je regulován ale i finančně podporován buď přímo dotacemi a granty, nebo nepřímo v podobě daňových úlev. Trh může neziskový soukromý sektor také finančně podporovat a zároveň si mohou konkurovat, pokud poskytují podobné činnosti. Domácnosti přispívají svými dary a dobrovolně se zapojují do jejich činnosti. Především pro domácnosti jsou určené služby soukromých i veřejných neziskových organizací. (Hyánek a kol., 2007, s. 34) V literatuře nebo v médiích se můžeme setkat s různými definicemi neziskového soukromého sektoru. Je nazýván „třetím sektorem“, přičemž prvním je myšlený tržní sektor a druhým státní sektor. Lze najít i zkrácené označení „neziskový sektor“, které zdůrazňuje, že cílem není tvorba zisku, ale produkování užitku. Dále je uváděna definice „nezávislý sektor“, odvozená od nezávislého fungování organizací na vládě. Další možností označení je „dobrovolný sektor“, kdy je kladen důraz na dobrovolnost působení v tomto sektoru. Propojenost občanské společnosti


13

s neziskovými organizacemi zvýrazňuje termín „občanský sektor“. (Stejskal, 2010, s. 9) Všechny tyto termíny většinou míří ke stejnému určení sociální reality, ale liší se v důrazu na jeho rozmanité stránky. Nejednotnost terminologie používané pro označení sféry občanských aktivit mimo trh a stát je dána tím, že se jedná o oblast velmi pestrou a rozmanité jsou i cíle, o které sdružující se jedinci usilují. Různost pohledů také souvisí s politickými a kulturními tradicemi, ve kterých se lidé pohybují a na jejichž základě tento sektor definují. (Skovajsa a kol., 2010, s. 18)

3.3

Přehled neziskových organizací

V právních normách České republiky nenalezneme jednoznačnou definici pojmu nezisková organizace. Podle ZDP § 18, odst. 3 se jedná o poplatníky, „kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání“. Zákon dále odkazuje na definici podnikání z obchodního zákoníku. Pokud není některá z charakteristik podnikání splněna, nejedná se o podnikání, a jde tedy o neziskovou činnost. (Pelc, 2010, s. 18) ZDP podle §18, odst. 8 považuje za daňové neziskové subjekty především: • zájmová sdružení právnických osob s právní subjektivitou založená podle občanského zákoníku; • občanská sdružení včetně odborových organizací; • politické strany a politická hnutí; • registrované církve a náboženské společnosti; • nadace, nadační fondy; • obecně prospěšné společnosti; • veřejné vysoké školy; • veřejné výzkumné instituce; • školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu; • obce; • kraje; • příspěvkové organizace; • organizační složky státu; • státní fondy; • subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Další ne zcela obvyklou formu neziskových organizací uvádí Obchodní zákoník v §56, odst. 1. Popisuje zde, že obchodní společnosti, konkrétně akciová společnost a společnost s ručením omezeným, mohou být založeny i za jiným účelem


14

než je podnikání. v § 221 říká, že také družstvo může plnit funkci neziskové organizace. Další rozdělení poskytuje Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Je to poradní orgán vlády ČR, který se zabývá zlepšováním legislativních a ekonomických podmínek těchto organizací. Jedná se o (Skovajsa a kol., 2010, s. 24): • občanská sdružení; • nadace; • nadační fondy; • obecně prospěšné společnosti; • evidované právnické osoby církve.

3.4

Evidované právnické osoby církve

V další podkapitole následuje bližší seznámení s právnickou osobou církve, kterou představuje Charita Opava, analyzovaná ve vlastní části této práce. Právnické osoby církve jsou zakládány náboženskými společnostmi podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Tyto osoby musí být evidovány v příslušném rejstříku. Návrh na evidenci církevní právnické osoby podává orgán církve nebo náboženské společnosti do 10 dnů od jejího založení. Ministerstvo kultury jí poté do 5 pracovních dnů zaeviduje. (Kočí a kol., 2010, s. 76) Návrh na evidenci v rejstříku evidovaných právnických osob se předkládá na předepsaném formuláři, který je dostupný na stránkách ministerstva kultury. v § 27 odst. 2 a 3 ZCNS je uvedeno, že návrh musí být podán písemně ve dvojím vyhotovení v českém jazyce. Pokud jsou doklady v jiném než českém jazyce, musí být přeloženy a úředně ověřeny. (MKČR) Ministerstvo kultury zveřejňuje rejstřík evidovaných právnických osob na svých stránkách. Spolu s ním je zde uveden také rejstřík registrovaných církví a náboženských společností a rejstřík svazů církví a náboženských společností. (MKČR) Podle ustanovení § 15 a) odst. 1 ZCNS, mohou být v rejstříku evidovaných právnických osob evidovány tyto subjekty: • orgán registrované církve nebo náboženské společnosti, • řeholní a jiná církevní instituce osob hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti, založená za účelem vyznávání náboženské víry, • účelové zařízení registrované církve nebo náboženské společnosti založené za účelem poskytování charitativních služeb. Význam evidence spočívá především ve vztahu k veřejnosti. Dává přehled o tom, že evidovaná právnická osoba je způsobilá jednat a nést odpovědnost za své jednání. Druhým účelem je veřejná dostupnost informací, potřebných k možnosti vstoupit s evidovanou osobou do právních vztahů. (Beran 2006, s. 160)


15

Slovo charita pochází z latinského caritatem, které označuje křesťanskou lásku. Toto slovo převzaté z bible se v dnešním jazyku běžně používá. Dříve byly charitativní organizace vyjádřením dobročinnosti jednotlivce nebo státu. S klesajícím vlivem církve, přecházely dobročinné instituce pod vliv státu. Týkalo se to organizací podporujících chudé, dále také muzea nebo školy. (Rektořík 2010, s. 25, 26)


3.5

16

Daňový systém ČR

Daňový systém České republiky kombinuje přímé a nepřímé daně, tak jak je to obvyklé v hospodářsky vyspělých zemích. Tím, že je v systému zahrnuto více daní, je daňové zatížení rozloženo na široký okruh poplatníků. Přitom je zachovaný princip úměrného zatížení osob podle jejich možností podílet se na nevýznamnějších příjmech do veřejných rozpočtů a tím na financování celospolečenských výdajů. (Pelc, 2009, s. XII) DAŇOVÝ SYSTÉM ČR

NEPŘÍMÉ DANĚ

PŘÍMÉ DANĚ

DANĚ z PŘÍJMŮ

MAJETKOVÉ DANĚ

UNIVERZÁLNÍ

SELEKTIVNÍ

z fyzických osob z právnických osob

Z NEMOVITOSTÍ

DPH

SPOTŘEBNÍ

SILNIČNÍ

z minerálních olejů z piva z vína z lihu z tabákových výr.

PŘEVODOVÁ

ENERGETICKÉ

z pozemků ze staveb

dědická darovací z převodu nemovitostí

ze zemního plynu z pevných paliv z elektřiny

Obr. 3 Struktura daňové soustavy v ČR (zdroj: vlastní zpracování podle Stibůrkové, 2009, s. 7) Z hlediska tématu zdaňování neziskových organizací nás zajímají daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, daň silniční, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí, daň z nemovitostí a rozhlasové a televizní poplatky. Pro neziskové subjekty u ostatních daní neplyne daňové zvýhodnění. (Pelc, 2010, s. XVII) 3.5.1

Daň z příjmů PO

Daň z příjmů právnických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., v platném znění. Pro výpočet daně z příjmů u neziskových organizací je podstatné rozlišení činnosti na hlavní a vedlejší. Při klasifikaci hlavní činnosti neziskových subjektů se vychází ze statutů, stanov, zřizovacích nebo zakladatelských listin, kde je tato činnost uvedena. (Růžičková, 2009, s. 163-164)


17

POPLATNÍK

Poplatníky jsou dle ZDP, §17, odst. 1, chápány „osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu“. PŘEDMĚT DANĚ

Předmětem daně, jak podle ZDP uvádějí Stuchlíková, Komrsková (2009, s. 22) jsou všechny příjmy, které poplatník dosahuje ze svých činností, nebo z využívání svého majetku. Zákon poté některé příjmy od zdanění osvobozuje, vyjímá, nebo umožňuje použít zvýhodněný daňový režim. (Pelc, 2010, s. 17) Předmětem daně nejsou (Stuchlíková, Komrsková 2009, s. 22-23): • příjmy vyjmuté ze zdanění – platí pro všechny poplatníky bez výhrad; • speciální příjmy – platí výhradně pro neziskové organizace. Příjmy, které předmětem daně jsou, mohou být: • od daně osvobozené; • zdaňované zvláštní sazbou. Příjmy, které jsou předmětem daně, tvoří spolu s výdaji podle jejich věcné a časové souvislosti tzv. základ daně. Této problematice se blíže věnuje podkapitola Základ daně. PŘÍJMY VYJMUTÉ Z PŘEDMĚTU DANĚ

Nezdaňují se příjmy získané zděděním nebo darováním nemovité nebo movité věci. Za movité věci ZDP v §18 odst. 2 písm. a) považuje také peníze. Přijaté sponzorské dary tedy nemusí organizace zdaňovat. (Růžičková, 2009, s. 161) Stuchlíková a Komrsková (2009, s. 23) dodávají, že příjmy získané zděděním ze závěti fyzické osoby rovněž nepodléhají dani z příjmů PO, protože jsou již zdaněny podle své povahy, tedy daní dědickou podle § 2 a násl. zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Dále nejsou předmětem daně příjmy získané nabytím akcií podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Tyto příjmy jsou obvykle spojeny s převodem akcií bývalých státních energetických a plynárenských podniků na obce. (Stuchlíková, Komrsková, 2009, s. 23) SPECIÁLNÍ VYJMUTÉ PŘÍJMY

U právnických osob, které nebyly založeny za účelem podnikání, nejsou předmětem daně především příjmy z hlavní činnosti. To platí, pouze pokud s tím související náklady (výdaje) jsou vyšší než příjmy (Růžičková, 2009, s. 163, 164) Vyjmuté jsou příjmy z dotací a příspěvků na provoz a podobných příspěvků z veřejných rozpočtů. Jedná se o dotace a příspěvky, které jsou vždy poskytovány


18

podle zvláštních právních předpisů na konkrétní činnost nebo akci. (Pelc, 2010, s. 23) Dále nejsou předmětem daně příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu. To platí také pro veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, Český rozhlas, Českou televizi a zdravotnická zařízení. (Pelc, 2010, s. 23) Tuto skupinu uzavírají příjmy „z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu příjmem státního rozpočtu.“ (ZDP §18 odst. 4 písm. d)) OSVOBOZENÉ PŘÍJMY

ZDP uvádí příjmy, které jsou osvobozeny od daní z příjmu. Jedná se o nestejnorodé druhy příjmů, které se většinou týkají určité skupiny neziskových poplatníků. Úplný výčet je taxativně uveden v § 19 ZDP. (Stuchlíková, Komrsková, 2009, s. 31) Osvobozeny jsou členské příspěvky, které vybírají občanská sdružení, sdružení právnických osob, odborové organizace, politické strany, politická hnutí nebo profesní komory s nepovinným členstvím. Tyto příspěvky musí být stanoveny podle statutu, stanov, zřizovacích nebo zakladatelských listin. (Stuchlíková, Komrsková, 2009, s. 31) Dále jsou osvobozeny výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností. Osvobozeny jsou také příjmy státních fondů. Výčet těchto příjmů je stanoven zákonem, podle kterého se příslušný státní fond zřizuje. U nadací jsou osvobozeny příjmy, které jsou spojeny se zápisem do nadačního rejstříku a jsou součástí nadačního jmění. (Stuchlíková, Komrsková, 2009, s. 35) Od 1. ledna 2008 se osvobozují příjmy z privatizovaného majetku, který je vedený Ministerstvem financí na zvláštních účtech a příjmy z investování peněz na těchto účtech na finančním trhu. Také jsou osvobozeny příjmy z práv, která přešla ze zaniklé České konsolidační agentury na stát. (Stuchlíková, Komrsková, 2009, s. 25) PŘÍJMY ZDAŇOVANÉ ZVLÁŠTNÍ SAZBOU DANĚ

Neziskové subjekty mohou také dosahovat příjmů, zdaňovaných zvláštní sazbou daně. Jedná se o příjmy, jejichž plátcem je ten, kdo příjmy vyplácí. Ten, kdo příjmy dostává, tedy poplatník tyto příjmy nezdaňuje, protože již byly zdaněny srážkovou daní se zvláštní sazbou 15 % a jejich zdanění je konečné. Jedná se o příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku a další příjmy uvedené v § 36 ZDP. (Stuchlíková, Komrsková, 2009, s. 36) ZÁKLAD DANĚ

Pro stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření u subjektů vedoucí účetnictví a z rozdílu mezi příjmy a výdaji u subjektů, které nevedou účetnictví.


19

Dále se tato částka upraví o položky zvyšující nebo snižující základ daně podle ustanovení ZDP. (Brychta a kol., 2010, s. 158-160) Z výsledku hospodaření se vyloučí příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené a příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně. Dále to jsou již zdaněné částky, nebo částky související s daňově neuznatelnými příjmy. (Fojtíková, 2008, s. 81) Položky zvyšující výsledek hospodaření jsou především náklady, které nejsou daňově uznatelné. Dále je možné základ daně upravit zařazením ostatních výnosů a nákladu do položek zvyšujících nebo snižujících daňový základ. (Fojtíková 2008, s. 81) Základem daně z příjmů PO je poté „rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, dále upravený podle následujících odstavců“ (ZDP § 23, odst. 1) Neziskové organizace musí dle ZDP i účetních předpisů, nejpozději ke dni účetní závěrky vést odděleně příjmy které jsou předmětem daně a příjmy od daně osvobozené. Obdobně je třeba k těmto příjmům vést výdaje, a evidovat je u příslušných příjmů. (Růžičková, 2009, s. 165) Na základě takto uspořádaných účetních záznamů se zjišťuje základ daně podle jednotlivých druhů činností. (Kočí a kol., 2010, s. 92) ODPOČTY OD ZÁKLADU DANĚ

Pokud organizace vykáže základ daně, může ho snížit o odčitatelné položky podle § 34 ZDP. Takovou položkou je daňová ztráta za předchozí zdaňovací období. U neziskových organizací je možné ji dosáhnout pouze v hospodářské činnosti, protože hlavní činnost není předmětem daně. Tento odpočet lze uplatnit nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Daňovou ztrátu si nemohou odečíst obecně prospěšné společnosti. (Růžičková, 2009, s. 166, 169) Dále je možné odečíst 100% výdajů (nákladů) vynaložených na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Pokud je výše této odčitatelné položky vyšší než základ daně, je možné ji přesunout do následujícího zdaňovacího období. Neziskové organizace mohou až o 30 % snížit základ daně, nejvýše však o 1 mil. Kč. Prostředky uspořené na dani musí použít ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané výnosy nejsou předmětem daně. Tyto prostředky musí být použity ve třech bezprostředně po sobě následujících zdaňovacích obdobích. Pokud 30% snížení ZD činí méně než 300 tis. Kč, poplatník může odečíst částku 300 tis. Kč, maximálně ale do výše ZD. (Kočí a kol., 2010, s. 92) U podnikatelských subjektů je obvyklé dále od základu daně upraveného o odčitatelné položky odečíst poskytnuté dary podle § 20 odst. 8 ZPD. Neziskové organizace nemohou poskytnuté dary uplatnit ke snížení základu daně. (Kočí a kol., 2010, s. 92)


20

SAZBA DANĚ

Pro výpočet daňové povinnosti se základ daně upravený o odčitatelné položky zaokrouhlí na celé tisíce Kč dolů a vynásobí sazbou daně. Pro rok 2011 je to 19 %. Tab. 1

Vývoj sazeb daně z příjmů PO

Zdaňovací období Sazba daně 2007 24 % 2008 21 % 2009 20 % 2010 19 % 2011 19 % Zdroj: vlastní zpracování podle Stuchlíkové, Komrskové 2009, s. 37; ZDPPO § 21, odst. a) SLEVY NA DANI

Vypočtenou daň z příjmů PO je možné snížit o slevy na dani. Brychta a kol. (2010, s. 305-306) uvádějí, že tím jsou zvýhodněni: • zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají zaměstnance se zdravotním postižením; Slevu je možné využít ve výši 60 000 Kč za zaměstnance s těžším zdravotním postižením a 18 000 Kč za každého dalšího zaměstnance se zdravotním postižením. v případě, že je výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo, použije se poměrná část z této částky. • poplatníci, kterým byla přiznána tzv. investiční pobídka. Jedná se o státní podporu zahraničních i domácích investic prostřednictvím systému zvýhodnění. Jedním ze zvýhodnění, týkající se této problematiky, je sleva na dani z příjmů právnických osob po dobu 10 let pro nově založené společnosti nebo pro již existující právnické osoby. (Kavka 2005) SPRÁVA DANĚ

Řádné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob se podává nejpozději do tří měsíců po skončení zdaňovacího období. Brychta a kol. (2010, s. 175) dále uvádějí, že se podává i v případě, kdy je základ daně nulový, nebo je vykázána daňová ztráta. Povinnost podávat daňové přiznání neplatí pro neziskový subjekt, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo dosahuje pouze příjmů od daně osvobozených, nebo zdaňovaných srážkovou daní. Postup výpočtu daně z příjmů PO je znázorněn v následujícím schématu:


21

ÚČETNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ před zdaněním – příjmy, které nejsou předmětem daně – osvobozené příjmy – příjmy zdaňované zvláštní sazbou – ostatní příjmy nezahrnované do základu daně + účetní náklady, které nejsou daňově uznatelné – mimoúčetní náklady –+ ostatní úprava výnosů a nákladů ZÁKLAD DANĚ (DAŇOVÁ ZTRÁTA) POLOŽKY ODČITATELNÉ OD ZÁKLADU DANĚ – daňová ztráta – odčitatelné položky (na výzkum a vývoj, na vypořádání majetkového podílu) = mezisoučet – 30 % ZD sníženého o odčitatel. položky, tj. z mezisoučtu (min. 300 000 Kč a max. 1 mil. Kč) = SNÍŽENÝ ZÁKLAD DANĚ (zaokrouhlený na celé tisíce dolů) x sazba daně = DAŇ – sleva na dani = DAŇ PO SLEVĚ Obr. 4 Schéma výpočtu daně z příjmů právnických osob – nepodnikatelských subjektů (Zdroj: Fojtíková 2008, s. 85) Fojtíková v tomto schématu uvádí odpočet pro neziskové organizace ve výši min. 300 000, ale jak doplňuje Kočí a kol. (2010, s. 92), poplatník může uplatnit tuto odčitatelnou položku pouze do výše jeho ZD.

3.5.2

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který vstoupil v platnost 1. května 2004, dnem, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Do roku 2009 byl již téměř dvacetkrát novelizován. V roce 2008 byla vydána rozsáhlá novela zákona o DPH (zákon č. 302/2008 Sb.), která přinesla řadu změn. Vedla k tomu, že díky ní se mnoho neziskových organizací stalo plátci DPH. (Benda 2009, s. 9) Také zákon z roku 2004 významně změnil přístup k dani pro neziskové organizace oproti úpravě platné před tímto datem. Ta pracovala s pojmy hlavní činnost a hospodářská (vedlejší) činnost. Podle dřívější normy byla veškerá plnění dosahovaná v hlavní činnosti osvobozená. Současný zákon neziskové organizace bere jako osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje ekonomickou činnost. (Růžičková 2009, s. 172, 173)


22

DPH se vybírá na každém stupni výroby a odbytu, postihuje přidanou hodnotu. Plátce daně má nárok od své daňové povinnosti – dani na výstupu, odečíst částku, kterou zaplatil svým dodavatelům na vstupu. Pokud daň na vstupu převyšuje daň na výstupu, jedná se o tzv. nadměrný odpočet, který finanční úřad plátci vrátí. (Fojtíková 2008, s. 108) PŘEDMĚT DANĚ

Předmětem daně je obecně dodání zboží, poskytování služeb a převod nemovitosti v rámci ekonomické činnosti organizace, pokud se na tato plnění nevztahuje osvobození. (Benda 2009, s. 48) Podle Širokého (2010, s. 192) je dále předmětem daně pořízení zboží z jiného členského státu a dovoz zboží, pokud je uskutečněno nebo přijato osobou povinnou k dani. SUBJEKTY DANĚ

Daňovými subjekty jsou podle Ledvinkové (2009, s. 43) tyto osoby, uvedené v zákoně o DPH: • osoby povinné k dani - § 5; • osoby identifikované k dani - § 96; • osoby evidované k dani - § 88; Osoba povinná k dani je podle zákona o DPH (§5 odst. 1) „fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti“. Důležitou podmínkou pro povinnou registraci je obrat osoby povinné k dani, který je vymezen souhrnnou částkou 1 mil. Kč za nejvýše 12 kalendářních měsíců. Obratem je podle zákona o DPH souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, pokud jde o úplaty za zdanitelné plnění nebo plnění osvobozená s nárokem na odpočet. (Ledvinková 2009, s. 44) Osobou identifikovanou k dani je právnická osoba, která není osobou povinnou k dani, a pořizuje zboží z jiného státu EU v hodnotě vyšší než 326 000 Kč za kalendářní rok. (Fojtíková 2008, s. 110) Osobou evidovanou k dani je zahraniční osoba povinná k dani, která poskytuje elektronické služby osobám nepovinným k dani ve více členských státech EU. Tato osoba je registrovaná pouze v jedné zemi a v dalších je pouze evidovaná. (Ledvinková 2009, s. 48) ZÁKLAD DANĚ, SAZBA DANĚ

Základem daně je vše, co plátce daně obdržel jako úplatu od osoby, pro kterou vykonal zdanitelné plnění, bez daně z přidané hodnoty. (Kočí a kol., 2010, s. 111)


23

V roce 2010 je základní sazba ve výši 20 % a snížená sazba 10 %. Pro rok 2011 jsou sazby ve stejné výši. Snížená sazba se uplatňuje u základních potravin, knih, novin a časopisů, zdravotní a sociální péče aj. (Široký 2010, s. 192-193) OSVOBOZENÁ PLNĚNÍ

Některá z plnění jsou ze zákona od daně osvobozena. Podle toho zda lze u osvobozeného plnění uplatnit daň na vstupu, se dělí na osvobozená plnění s nárokem na odpočet, a bez nároku na odpočet. Od DPH jsou s nárokem na odpočet osvobozena plnění, které se vztahují určitým způsobem k jinému státu EU nebo zahraničí. Jedná se například o dodání, nebo pořízení zboží do jiného státu EU, vývoz zboží, mezinárodní přeprava osob a jiné. (Fojtíková 2008, s. 114) Benda (2009, s. 50-51) uvádí typické osvobozené plnění bez nároku na odpočet pro veřejnoprávní subjekty nebo jiné neziskové subjekty. Jedná se o poskytování: • výchovy a vzdělávání; • zdravotnické služby a zboží; • služeb sociální péče; • služeb a dodání zboží, které je určeno k ochraně dětí a mládeže; • sportovních a tělovýchovných služeb; • kulturních služeb a dodání zboží • služeb nebo dodání zboží při pořádání jednorázových akcí • převod staveb, bytů a nebytových prostor a pozemků. K tomuto výčtu je možné doplnit další osvobozená plnění bez nároku na odpočet, tak jak je uvádí Kočí a kol. (2010, s. 112). Jedná se o poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční a pojišťovací činnosti a provozování loterií a jiných podobných her. V § 61 zákona o DPH jsou uvedeny ostatní činnosti, které jsou od daně osvobozeny bez nároku na odpočet a obvykle se týkají neziskových organizací. Jedná se o poskytnutí služeb pro vlastní členy, ochranu a výchovu dětí a mládeže, poskytnutí pracovníků náboženskými nebo obdobnými organizacemi k vymezeným činnostem, sportovní a tělovýchovné činnosti, kulturní činnosti, příležitostné poskytování služeb a zboží a poskytování služeb nezávislými seskupeními osob svým členům. (Benda 2009, s. 111-114) ODPOČET DANĚ

Daň na vstupu, uplatněnou v plné výši nebo krácenou podle § 76 ZDPH, může plátce odečíst od daně na výstupu. Nárok na odpočet daně vzniká tehdy, je-li přijaté plnění použito pro uskutečnění ekonomické činnosti plátce a je-li evidované


24

daňovým dokladem, který je plátce povinen uchovávat nejméně po dobu 10 let. (Kočí a kol., 2010, s. 113) Pokud plátce přijatá plnění použije také pro plnění, u kterých nemá nárok na odpočet, musí odpočet daně krátit. v takovém případě lze totiž uskutečnit odpočet pouze v poměrné výši. (Pelc 2010, s. 54) Tato poměrná část, jak uvádí Fojtíková (2008, s. 115), se vypočítá tak, že daň na vstupu u krácených plnění se vynásobí příslušným koeficientem. Přitom: A = součet částek bez daně za uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně, B = součet uskutečněných osvobozených plnění bez nároku na odpočet.

K=

A A+ B

Obr. 5 Výpočet koeficientu pro krácení nároku na odpočet (zdroj: Fojtíková 2008, s. 115) Koeficient se zaokrouhluje na dvě desetinná místa nahoru. v jednotlivých zdaňovacích obdobích se pro krácení odpočtu použije tzv. zálohový koeficient, kterým je vypořádací koeficient použitý v posledním daňovém přiznání předchozího roku. Začínající plátce koeficient stanoví podle předběžného odhadu. (Fojtíková 2008, s. 115) SPRÁVA DANĚ

Daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Podává se i v případě, že plátci nevznikla daňová povinnost. Délka zdaňovacího období se rozlišuje podle výše obratu za předcházející kalendářní rok. Pokud obrat přesáhne 10 mil. Kč, zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Pokud obrat této výše nedosáhne, podává poplatník daňové přiznání za kalendářní čtvrtletí. (Kočí a kol., 2010, s. 114) 3.5.3

Silniční daň

Silniční daň patří svou povahou mezi daně majetkové. Je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníkem je osoba vlastnící vozidlo, které je předmětem daně a je zapsaná v jeho technickém průkazu. Organizace se dále může stát poplatníkem daně silniční v případě, že vyplácí cestovní náhrady zaměstnanci za použití jeho vozidla. Vozidlo je totiž v tomto případě použito v souvislosti se zdaňovaným příjmem. (Kočí a kol., 2010, s. 119; Růžičková, 2009, s. 203) Tato daň se odvádí z vozidel, která jsou registrovaná a provozovaná v České republice, a jsou používána k podnikání. Předmětem daně jsou dále vozidla s největší povolenou hmotností nad 12 tun, určená k přepravě nákladů. (Široký, 2010, s. 192, Fojtíková, 2008, s. 98)


25

Jak uvádí dále Růžičková (2009, s. 203), předmětem daně nejsou pouze vozidla určená k podnikání, ale také vozidla používaná k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů. v tomto bodě zákon odkazuje na § 18 odst. 3 ZDP, tedy na poplatníky, kteří nejsou založeni za účelem podnikání. Pokud nezisková organizace, vlastní silniční vozidlo a ve své hospodářské nebo hlavní činnosti dosahuje příjmů podléhající dani, je povinna odvádět silniční daň. Od daně silniční jsou osvobozena vozidla uvedená v § 3 ZDS. Jedná se zejména o vozidla s méně než čtyřmi koly a jejich přípojná vozidla, vozidla diplomatických misí, vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní dopravu a vozidla speciální, popsaná v zákoně. (ZDS; Fojtíková, 2008, s. 98) Výše silniční daně se počítá u osobních automobilů podle objemu válců v motoru v cm3, a u návěsů nebo ostatních vozidel podle hmotnosti v tunách a počtu náprav. (Široký, 2010, s. 192) Sazby daně jsou stanoveny v korunách za kalendářní rok. Podrobně jsou uvedeny v § 6 ZSD. Zákon zvýhodňuje sazbu daně u nových aut po dobu 108 kalendářních měsíců od data jejich první registrace. Jedná se o snížení sazby o 48 % prvních 36 měsíců, o 40 % druhých 36 měsíců a o 25 % následujících 36 měsíců. Naproti tomu u vozidel registrovaných před 31. 12. 1989 se sazba daně zvyšuje o 25%. U vozidla používaného pro zemědělské účely se sazba snižuje o 25 %. (Růžičková, 2009, s. 203) Daňové přiznání se podává do 31. ledna za uplynulé roční zdaňovací období. Uvádí se zde i vozidla osvobozená. v průběhu zdaňovacího období se vždy 15. dne kalendářního čtvrtletí platí zálohy na daň.(Kočí a kol., 2010, s. 120) Pro neziskové organizace je placení záloh komplikované, protože zjistí, zda je jejich činnost zisková až v okamžiku skončení účetního a zdaňovacího období. Nevýdělečné organizace musí proto vždy po uplynutí čtvrtletí zkoumat, zda některé z činností jsou ziskové a jejich vozidla podléhají dani silniční. (Růžičková 2009, 204) 3.5.4

Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí se řídí zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Týká se daně z pozemků a daně ze staveb. DAŇ Z POZEMKŮ

Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. U pronajatých pozemků je to nájemce, a v případě, že vlastník není znám, poplatníkem se stává uživatel. v případě více vlastníků, platí všichni daň společně a nerozdílně. (Fojtíková, 2008, s. 92) Předmětem daně jsou pozemky, které leží na území České Republiky a jsou vedené v katastru nemovitostí. Základem daně je cena pozemku nebo jeho skutečná výměra v m2. Sazba daně je vyjádřená v procentech nebo v korunách na m2. U stavebních pozemků se základní sazba daně upravuje koeficientem tak, aby byl zohledněn počet obyvatel obce. (Široký, 2010, s. 191)


26

DAŇ ZE STAVEB

Poplatníkem daně ze staveb je vlastník bytu, nebytového prostoru nebo stavby. Dále jím může být nájemce stavby nebo nebytového prostoru ve správě Pozemkového fondu ČR, Správy státních hmotných rezerv nebo Fondu národního majetku ČR. (Fojtíková, 2008, s. 94) U daně ze staveb jsou předmětem daně stavby, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, dále byty a nebytové prostory. Základem daně u staveb je zastavěná plocha, která se určuje podle výměry půdorysu nadzemní části stavby v m2. U bytů a nebytových prostor je základem daně výměra podlahové plochy vynásobená koeficientem. (Široký, 2010, s. 191) Sazba daně ze staveb se udává v Kč/m2 a je uvedena v odst. 1, § 11, ZDN. Sazba se navyšuje za každou další nadzemní plochu. Pro zohlednění počtu obyvatel obce, kde je stavba umístěna, jejího použití k podnikání nebo umístnění v parku či chráněné krajinné oblasti, se sazba násobí příslušným koeficientem. Obec může stanovit také místní koeficient, kterým se násobí daňová povinnost. Osoby, které užívají nebytové prostory k podnikání, navyšují svou daňovou povinnost za každý m2 podlahové plochy, určené k podnikání. (Kočí a kol., 2010, s. 127, 128) OSVOBOZENÍ

Od daně z nemovitostí jsou osvobozeny pozemky a stavby ve vlastnictví státu, obcí a krajů. Dále to jsou pozemky, které tvoří jeden funkční celek se stavbami subjektů stanovených zákonem a stavby ve vlastnictví subjektů stanovených zákonem. Těmito subjekty jsou zejména neziskové organizace, jako například sdružení občanů, obecně prospěšná společnost, nadace, školy, církve atd. (ZDN § 4 odst. 1; § 9 odst. 1) Osvobození je však podmíněno tím, že pozemky a stavby, nesmí být využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány. Osvobozený je pouze pronájem organizační složce státu, obci, kraji nebo příspěvkové organizaci, pokud dále neslouží k podnikatelské činnosti. Pokud tedy nevýdělečné organizace pozemky nebo stavby pronajímají jiným než výše uvedeným organizacím, nebo je využívají ke své hospodářské činnosti, jsou plátci daně z nemovitostí. (Růžičková, 2009, s. 206) SPRÁVA DANĚ

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, daň se platí dopředu na zdaňovací období. Stav nemovitostí se posuzuje k 1. lednu zdaňovacího období. Daňové přiznání se podává příslušnému správci daně do 31. ledna. Přiznání se nepodává, pokud již dříve bylo podáno a od té doby nedošlo k žádné změně. Oproti tomu nárok na osvobození je nutno vždy uplatnit podáním daňového přiznání. (Kočí a kol., 2010, s. 128, 129)


3.5.5

27

Daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí

Problematiku těchto daní řeší zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. DAŇ DĚDICKÁ A DAROVACÍ

Předmětem daně dědické je nabytí majetku na základě dědictví ze závěti nebo ze zákona. Poplatníkem je jednotlivý dědic. Daň darovací se vybírá z bezúplatného převodu vlastnictví majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Jejím poplatníkem je obvykle nabyvatel majetku. (Široký, 2010, s. 192) Pro stanovení výše daně dědické a darovací se podle poplatníci rozdělují do tří skupin: Tab. 1

Rozdělení osob podle příbuzenského stavu (zdroj: Široký, 2010, s. 192)

Kategorie I. II. III.

Osoba manželé a příbuzní v řadě přímé: děti, rodiče, vnoučata, prarodiče příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, tety, strýcové, neteře, synovci, manželé dětí nebo rodičů) a osoby žijící více než 1 rok ve společné domácnosti ostatní fyzické osoby a všechny právnické osoby

Poplatníci, zařazení do I. a II. skupiny, jsou od daně plně osvobozeni, III. skupina je osvobozena do výše částky 20 000 Kč. Zákon dále upravuje velké množství osvobození od daně pro neziskový sektor. (Široký, 2010, s. 192; Růžičková, 2009, s. 207) V § 19 a 20 ZDDDPN je uvedeno osvobození od daně dědické a darovací. Jedná se o bezúplatné nabytí majetku přijaté (Kočí a kol, 2010, s. 139, 140): • Českou republikou a od České republiky; • územními samosprávnými celky • příspěvkovými organizacemi • dobrovolnými svazky obcí; • veřejnými výzkumnými institucemi; • veřejnými vysokými školami; • zdravotními pojišťovnami; • církvemi; a náboženskými společnostmi; • politickými stranami a hnutími; • obecně prospěšnými společnostmi; • nadacemi a nadačními fondy; • veřejnými neziskovými ústavními zařízeními.


28

Dále je osvobozeno „bezúplatné nabytí majetku právnickou osobou, která zabezpečuje činnosti v oblasti kultury, školství, výchovy a ochrany dětí a mládeže, vědy, výzkumu, vývoje, vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, ochrany opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, tělovýchovy, sportu a požární ochrany.“ (Růžičková, 2009, s. 207) Předmětem daně darovací nejsou dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků nebo státních fondů a rozpočtů ze zahraničí. (Růžičková, 2009, s. 208) Sazba daně je u III. skupiny progresivní od 7% u majetku do 1 mil. Kč, po 40% u majetku nad 50 mil Kč. Daň dědická se vypočítá vynásobením koeficientu 0,5 a daně darovací. (Široký 2010, s. 192) DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ

Předmětem daně je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem a jejich příslušenstvím. Sazba činí 3 %. (Pelc, 2009, s. 39; Široký, 2010, s. 192) Od daně jsou osvobozeny zejména převody a přechody vlastnictví k nemovitostem státních podniků, akciových společností a společností s ručením omezeným s plnou majetkovou účastí státu, obcí a dobrovolných svazků obcí. v ZDDDPN je přesně specifikována celá řada dalších osvobození jak od daně z převodu z nemovitostí, tak od daně dědické a darovací. (Kočí a kol., 2010, s. 140). SPRÁVA DANĚ

Neziskové organizace mohou být poplatníky těchto daní, ale s přihlédnutím na rozsáhlý výčet osvobození, není pravděpodobné, aby dosáhly daňové povinnosti. Osvobození se uplatňuje podáním daňového přiznání. (Růžičková, 2009, s. 208) Daňové přiznání k dani dědické a darovací se podává po uplynutí pololetí kalendářního roku, ve kterém došlo k bezúplatnému nabytí majetku. U daně z převodu nemovitostí se přiznání podává nejčastěji do konce třetího měsíce po zapsání do katastru nemovitostí. (Kočí a kol., 2010, s. 141)

3.6

Rozhlasové a televizní poplatky

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 30. 9. 2003, spisová značka 6 Tdo 380/2003, lze rozhlasové a televizní poplatky zařadit podle druhu do majetkových daní. Pelc (2010, s. 125) uvádí, že také u těchto poplatků mohou neziskové organizace využívat daňová zvýhodnění, od klasických daní se liší pouze svým parafiskálním charakterem. Předmětem poplatku je rozhlasový nebo televizní přijímač. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, který tento přijímač vlastní. Podnikatelé oproti domácnostem platí poplatek z každého přijímače, který vlastní. Z hlediska sledovaného tématu, tedy zvýhodnění neziskových organizací jsou od tohoto poplatku osvobozeny školy, školská zařízení a rejstřík školských právnických osob. (Pelc, 2010, s. 126, 127)

Vlastní práce

29

4 Vlastní práce 4.1

Představení neziskové organizace

Pro praktickou část této práce je vybrána Charita Opava. Informace byly čerpány z internetových stránek organizace. Posláním CHO je poskytovat služby sociálně, zdravotně a společensky znevýhodněným lidem a zaměstnávat osoby s problémy na trhu práce. CHO je základní složkou Diecézní charity ostravsko-opavské, která je součástí Charity České republiky a tím také členem mezinárodního svazku Caritas Internationalis. k datu 30. 10. 1996 je registrována v Rejstříku evidovaných právnických osob pod číslem 8/1-08-717/1996. Statutárním orgánem CHO je její ředitel Jan Hanuš. CHO byla zřízena dne 5. 6. 1991 dekretem arcibiskupa Arcidiecéze olomoucké jako účelové zařízení Římskokatolické církve s delegovanou právní subjektivitou pod názvem Oblastní charita Opava. Dekretem biskupa nově vzniklé Ostravsko-opavské diecéze byla zřízena 1. 1. 1997 Diecézní charita Opava. Změnou zřizovacího dekretu z 25. 1. 2001 byl název zkrácen na dnešní pojmenování Charita Opava. Předmět činnosti CHO obsahuje hlavní a vedlejší činnost. Součástí hlavní činnosti je: • zřizování a provozování charitativních služeb, domovů, ústavů, zdravotnických zařízení, sociálních služeb, služeb zaměřených na podporu rodiny a jiných služeb či zařízení; • pořádání sbírek a humanitárních akcí za účelem promoci potřebným u nás i v zahraničí; • služby zaměstnanosti; • vzdělávání. Vedlejší činnost zahrnuje: • podnikatelské aktivity zřízené výhradně za účelem podpory neziskové charitativní činnosti. CHO má zaregistrovaných 11 sociálních služeb, nestátní zdravotnické zařízení a řadu živnostenských oprávnění. 4.1.1

Poskytované služby

POMOC SENIORŮM

Jednou z činností, kterou Charita uskutečňuje své poslání je pomoc seniorům. Nabízí jim tyto služby:

Vlastní práce

30

• Charitní pečovatelská služba V případě snížení soběstačnosti seniorů pečovatelská služba umožňuje co nejdelší pobyt v domácím prostředí. Služba zahrnuje pomoc s hygienou, pomoc při podání jídla, dovoz obědů, nákupy, nutné pochůzky, úklidy, sociální poradenství apod. • Charitní ošetřovatelská služba Ošetřovatelská služba svým klientům poskytuje komplexní zdravotní péči v jejich domácím prostředí, kde jim jsou nablízku jejich nejbližší. • Charitní hospicová péče Pokojný přístav Hospicová péče je zaměřena na zvýšení kvality života člověka s nevyléčitelnou chorobou v pokročilém stadiu a není nutná nemocniční léčba. Jejím cílem není vyléčit či prodloužit život, ale zmírnit nežádoucí příznaky onemocnění. Služba je poskytována v domácnosti klienta s podmínkou spolupráce s rodinou. • Půjčovna kompenzačních pomůcek Půjčovna je doplňkovou činností výše jmenovaných služeb. • Denní stacionář pro seniory Denní stacionář pro seniory svým klientům nabízí bohatý program i odbornou péči. Velká pozornost je zde věnována fyzickým, psychickým, sociálním i duchovním potřebám každého člověka. Aktivity v příjemném prostředí přispívají k intenzivnějšímu prožívání tohoto životního období. ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OSOB

Charita Opava dále zaměřuje své poslání na zaměstnávání lidí, kteří si na trhu práce obtížně hledají zaměstnání. K tomu zřídila chráněné dílny. Všechny splňují podmínky pro náhradní plnění dle § 81 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. • Chráněné dílny sv. Josefa V dílně sv. Josefa pracují lidé se zdravotním postižením v šicí, keramické a kompletační dílně. • Chráněná technická dílna Zde pracují zdravotně znevýhodnění lidé, dále lidé s nízkým vzděláním a lidé ve věku nad 50 let. Dílna se zabývá zpracováním klasických i nebezpečných odpadů, zejména elektroodpadu. • Chráněná dílna Vlaštovičky Chráněná dílna svou činností úzce navazuje na činnost Domu pro zrakově postižené ve Vlaštovičkách. Charita zde zajišťuje pracovní místa pro nevidomé, zrakově a duševně postižené lidi v keramické, tkalcovské a kompletační dílně.

Vlastní práce

31

CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ

Charita Opava poskytuje chráněné bydlení pro vybrané skupiny lidí, kteří chtějí i přes svůj handicap samostatně bydlet a aktivně trávit svůj volný čas. Jedná se o tyto služby: • Dům sv. Cyrila a Metoděje pro zrakově postižené ve Vlaštovičkách u Opavy Dům poskytuje služby chráněného bydlení pro těžce zrakově postižené nebo lehce mentálně postižené občany. v domě je také zajištěna sociální rehabilitace. • Chráněné a podporované bydlení pro duševně nemocné Středisko poskytuje chráněné bydlení na dobu určitou. Snaží se posunout rámec možností duševně nemocných lidí více, než jsou schopny psychiatrické léčebny. Poskytuje také následnou péči a pomoc v komunikaci s úřady, rodinou, lékaři apod. POMOC V KRIZI

Charita Opava pomáhá lidem, kteří se nacházejí v náročných životních situacích a nejsou schopni je bez cizí pomoci překonat. Provozuje tyto služby: • Linka důvěry Linka důvěry poskytuje psychosociální pomoc po telefonu. Její výhodou je dostupnost a anonymita. • NADĚJE - Středisko krizové pomoci Pomoc poskytuje formou individuálně zaměřených rozhovorů, prostoru pro ventilaci obtíží, základní psychologické a sociální poradenství, doprovodu a pomoci při vyřizování běžných záležitostí. Poskytuje informace o psychosociálních a zdravotních službách. • Občanská poradna Posláním střediska je poskytovat rady, informace a pomoc všem, kteří se na ně obrátí. POMOC MENTÁLNĚ POSTIŽENÝM

V rámci svého poslání Charita také pomáhá mentálně postiženým prostřednictvím těchto služeb: • RADOST – sociálně terapeutické dílny Zařízení slouží pro mentálně a duševně postižené, kteří z tohoto důvodu nenašli své místo na otevřeném ani chráněném trhu práce. Klienti si zde upevňují základní školní znalosti (čtení, psaní, počítání) a trénují paměť. Také se učí práci s počítačem. Součástí programu je společenské vyžití klientů. • Mraveneček - Denní stacionář pro děti s kombinovanými vadami

Vlastní práce

32

Denní stacionář Mraveneček poskytuje individuální péči dětem s mentálním postižením a poskytuje rodinám prostor pro oddych a načerpání sil a také jim poskytuje podporu a informace o zdravotním postižení. Součástí služeb je rehabilitační cvičení a základní ošetřovatelská péče. DALŠÍ SLUŽBY

Mezi další služby poskytované Charitou patří: • Wellness centrum Nevidomí a slabozrací maséři s odbornou kvalifikací zdravotnických pracovníků zde nabízí masáže. Jejich zrakový handicap jim umožňuje citlivě rozpoznat problémová místa a stanovit tak účinnou terapii. Wellness centrum je jedno z chráněných pracovišť Charity Opava a splňuje podmínky pro náhradní plnění dle § 81 Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. • Mateřské centrum Neškola Mateřské centrum slouží především maminkám na mateřské dovolené nebo s malými dětmi. Jeho činnost je otevřená i dalším rodinným příslušníkům. Všichni zde mají možnost vzájemného setkávání, vzdělávání i zábavy. Centrum také nabízí hlídání dětí. • Krámek u Josífka Jsou zde prodávány výrobky ze zařízení Charity Opava a také z ostatních charitních zařízení z celé České republiky. • E-shop V internetovém obchodě jsou nabízeny výrobky z chráněné dílny sv. Josefa a Vlaštovičky. 4.1.2

Sekce provozu, ekonomiky a personalistiky

Tato sekce zajišťuje řízení organizace z hlediska personálně-ekonomického a provozně-technického. Zahrnuje úsek ekonomiky, personalistky a provozně technický úsek. Úsek ekonomiky a personalistiky se zaměřuje na vedení účetnictví, tvorbu ekonomických a personálních dokumentů, zpracovávání ekonomické a personální části žádostí o dotace. Dále zpracovává granty, finance z různých nadací, příspěvky a vyúčtovává poskytnutých prostředků. Úsek provozně technický zajišťuje servis, údržbu a opravy movitého i nemovitého majetku organizace, včetně informačních technologií a pojištění. Spravuje dokumentaci bezpečnosti na pracovišti a požární ochrany. Dále zajišťuje prevenci a dohled nad dodržováním platných předpisů v této oblasti. Zajišťuje kontakt s dodavateli energií a nastavení služeb hlasových operátorů. Součástí provozně technického úseku je recepce, spisovna a informační technologie.

Vlastní práce

4.1.3

33

Evropské projekty

Charita čerpala 7 evropských projektů, které jsou nyní již ukončeny. v současnosti je zapojena do projektu „Kultura, vzdělávání a rekreace jako základ polskočeského partnerství osob se změněnou způsobilostí“. Projekt vychází ze strategických plánů rozvoje pohraničí, Euroregionu Beskydy, rozvoje Slezského vojvodství aj. CHO je partnerem pro žadatele, kterým je polské zařízení. Projekt byl uspořádán pro cílovou skupinu duševně nemocných osob, které jsou díky své nesvéprávnosti nebo nemoci sociálně vyloučeny. Poskytnul jim kulturní vyžití a rekreaci. Součástí projektu je také výměna zkušeností mezi pracovníky, kteří o výše uvedenou cílovou skupinu pečují. Slouží tedy jako základ dlouhodobého polskočeského partnerství. 4.1.4

Financování

Činnost Charity Opava je financována z více zdrojů. Nejvýznamnějšími zdroji jsou dotace ze státního rozpočtu (např. Ministerstvo práce a sociálních věci), územních samosprávných celků a obcí (např. Moravskoslezský kraj, statutární město Opava) a dotace z úřadu práce Opava. Dalším významným zdrojem financování jsou tržby za vlastní výkony, dále dary FO a PO a ostatní příjmy.

39%

48%

dotace ostatní příjmy

7%

6%

dary FO a PO tržby za vlastní výkony

Obr. 6 Financování v roce 2010 (zdroj: autorka podle poskytnutých informací od CHO)

Vlastní práce

4.2

34

Výpočet daňové povinnosti subjektů

Daňové řízení je neveřejné, proto z rozhodnutí vedení CHO není možné zveřejňovat konkrétní údaje o daňové situaci organizace a data použitá v práci, jsou upravena. Je však zachován postup zdanění i se specifiky této organizace. Aby mohlo dojít k porovnání daňové situace podnikatelského subjektu, musí se při vyčíslení jeho daňové povinnosti vycházet ze stejných dat. Jedná se pouze o modelový příklad, s určitým zjednodušením reálné situace. Jde zde především o základní vyčíslení jeho daňové povinnosti, která souvisí s tím, že je založen za účelem dosažení zisku. Smyslem tohoto porovnání je zjištění rozdílů u neziskového a podnikatelského subjektu při výpočtu a výši výsledné daňové povinnosti.

4.2.1

Daň z příjmů PO – CHO

Při výpočtu základu daně vychází Charita Opava z výsledku hospodaření, do kterého zahrnuje hlavní i hospodářskou činnost. Ten dále upravuje tak, aby základ daně obsahoval pouze zdaňovanou činnost. Nelze vzít přímo výsledek hospodaření z vedlejší činnosti a ten zdanit, protože podle ZDP se kromě hospodářské činnosti zdaňuje také hlavní činnost, u které jsou výnosy vyšší než náklady. To neplatí pro osvobozené příjmy, jako jsou dotace, dary, členské příspěvky atd. CHO sleduje svou hlavní činnost podle jednotlivých středisek. Ve všech střediscích dosahuje vyšších nákladů, než jsou příslušné výnosy. Celá hlavní činnost je tedy nezdaňovaná a zdaňuje se pouze vedlejší činnost. V hlavní činnosti provozuje ošetřovatelskou službu, pečovatelskou službu, domácí hospicovou péči, denní stacionář pro seniory, stacionář pro děti s kombinovanými vadami, mateřské centrum, chráněné bydlení, chráněná pracoviště, linku důvěry, středisko krizové pomoci, občanskou poradnu a krámek u Josífka. Ve vedlejší činnosti Charita vyvíjí podnikatelské aktivity za účelem podpory neziskové charitativní činnosti. Patří sem e-shop, náhradní plnění a reklama. Charita dosahovala v roce 2010 těchto nákladů a výnosů: Tab. 2

CHO – náklady a výnosy 2010 Hlavní činnost

Vedlejší činnost

Celkem

Náklady

52 399 779

2 409 510

54 809 289

Výnosy

52 120 177

2 793 260

54 913 437

- 279 602

383 750

104 148

Hospodářský výsledek

Vlastní práce

Tab. 3

35

CHO – daňové přiznání k dani z příjmů PO, výpočet základu daně

ř. 10

Výsledek hospodaření

104 148

ř. 40

Náklady na činnosti, které nejsou předmětem daně a nedaňové náklady z vedlejší činnosti

52 399 779

ř. 101

Příjmy, u poplatníků, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně podle § 18 odst. 4 a 13 ZDP

52 120 177

ř. 200

Základ daně

383 750

Charita k celkovému výsledku hospodaření přičítá náklady na hlavní činnost a odečítá výnosy z hlavní činnosti. Základ daně se poté rovná hospodářskému výsledku z vedlejší činnosti. Nyní lze uplatnit 30% odpočet ze základu daně, určený pro neziskové organizace. Tab. 4

CHO – daňové přiznání k dani z příjmů PO, úprava základu daně

ř. 200

Základ daně

383 750

ř. 251

Částka podle § 20 odst. 7 ZDPPO

300 000

ř. 270

Základ daně po tisícikoruny dolů

úpravě

zaokrouhlený

na

celé

83 000

Charita zaměstnává zdravotně postižené zaměstnance. Průměrný roční přepočtený stav je 78,62 zdravotně postižených osob, z toho 17,38 je těžce zdravotně postižených. Na zdravotně postižené zaměstnance se uplatňuje sleva na dani 18 000 Kč, na zaměstnance s těžším zdravotním postižením 60 000 Kč. Celková výše slev se tedy rovná 2 145 120 Kč. Tab. 5

CHO – daňové přiznání k dani z příjmů PO, výpočet daně

ř. 280

Sazba daně

19 %

ř. 290

Daň

15 770

ř. 300

Úhrn slev na zaměstnance, nejvýše do výše ř. 290

15 770

ř. 340

Výsledná daňová povinnost

0

VÝSLEDEK = DAŇOVÁ POVINNOST 0 KČ Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob se podává do 1. dubna 2011 za uplynulé zdaňovací období. Podává se i v případě, že je daňová povinnost nulová.

Vlastní práce

4.2.2

36

Daň z příjmů PO – podnikatelský subjekt

Podnikatelský subjekt vychází ze stejných podmínek jako CHO. Dosahuje stejných nákladů a výnosů, nerozlišuje však činnost na hlavní a vedlejší, ale všechny aktivity jsou jeho podnikatelskou činností. CHO ve své hlavní činnosti provozuje sociální a zdravotní služby. Pokud podnikatelský subjekt splní podmínky pro registraci § 79 Zákona o sociálních službách, a § 9 Zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, může tyto služby také vykonávat. Tab. 6

Podnikatel – náklady a výnosy 2010 Celkem Náklady

54 809 289

Výnosy

54 913 437

Hospodářský výsledek

104 148

Podnikatelský subjekt může dále stejně jako CHO uplatnit slevu na dani za zaměstnávání zdravotně postižených osob a to nejvýše do částky daně. Vychází se z toho, že zaměstnává stejný počet zdravotně postižených osob jako CHO. Celkem tedy může uplatnit slevu ve výši 2 145 120 Kč. Tab. 7

Podnikatel – daňové přiznání k dani z příjmů PO, výpočet daně

ř. 200

Základ daně

104 148

ř. 270

Základ daně zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů

104 000

ř. 280

Sazba daně

ř. 290

Daň

19 760

ř. 300

Slevy na dani (nejvýše do částky na ř. 290)

19 760

Ř. 340

Výsledná daňová povinnost

19 %

0

VÝSLEDEK = DAŇOVÁ POVINNOST 0 KČ Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob se podává do 1. dubna 2011 za uplynulé zdaňovací období. Podává se i v případě, že je daňová povinnost nulová.

Vlastní práce

4.2.3

37

Daň z přidané hodnoty – CHO

CHO je měsíčním plátcem DPH. Její obrat je vyšší než 2 mil. Kč a zvolila si toto zdaňovací období. Obrat se, podle zákona o DPH, počítá z výnosů za zdanitelné tržby, příp. osvobozené s nárokem na odpočet daně z § 63 ZDPH. Vypočítává se za předchozích 12 kalendářních měsíců. CHO odvádí DPH z prodeje výrobků, zboží a služeb ve střediscích Welness centrum, Chráněné dílny, Krámek u Josífka, a ve vedlejší činnosti, jako je e-shop, náhradní plnění, reklama. Tab. 8

Obrat podle zákona o DPH za rok 2009 Střediska podléhající DPH

Tržby za služby a prodej

Welness centrum Chráněné dílny

778 069 5 262 000

Krámek u Josífka

883 787

Vedlejší činnosti

930 478

Obrat celkem

7 854 334

Ostatní činnosti CHO jsou od DPH osvobozeny. Jedná se o sociální péči podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a o zdravotnické služby podle zákona č. 548/1991 Sb. o péči a zdraví lidu, a zákona č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. V ukázce zdanění je použit příklad vybraného měsíčního daňového přiznání. Vyplňují se zde zdanitelná plnění – daň na výstupu, a nárok na odpočet – daň na vstupu. Rozdílem je poté daňová povinnost nebo nadměrný odpočet. Daň na vstupu je vypočítaná vynásobením sazby a základu daně. Charita využívá základní i sníženou sazbu. Pro rok 2010 jsou sazby ve výši 20 % a 10 %. Tab. 9 ř. 1 2

CHO – daňové přiznání k DPH, zdanitelná plnění Zdanitelná plnění

Dodání zboží nebo poskytnutí služby základní s místem plnění v tuzemsku snížená

Základ daně

Daň na výstupu

1 415 700

283 140

24 390

2 439

Daň na výstupu se nyní sníží o hodnotu nakupovaných vstupů. Do nároku na odpočet jsou zahrnuty částky z přijatých zdanitelných plnění od plátců DPH. CHO nakupovala jak v základní, tak snížené sazbě. Zároveň je zde uvedena částka, kte-

Vlastní práce

38

rá se bude krátit, protože nakoupené vstupy byly použity jak pro zdaňovanou tak osvobozenou činnost od DPH. Tab. 10 CHO – daňové přiznání k DPH, nárok na odpočet ř.

Základ daně

Nárok na odpočet

40 Z přijatých zdanitelných 41 plnění od plátců

základní 1 113 940 snížená

47 Odpočet daně celkem

175 400

V plné výši

Krácený odpočet

120 167

102 621

1 131

16 409

121 298

119 030

Odpočet ve výši 121 298 Kč je vypočítaný z přijatých plnění, která byla použita pouze pro zdaňovanou činnost, proto jsou nárokem na odpočet v plné výši. Odpočet ve výši 119 030 Kč je vypočítaný z plnění, která byla použita jak pro činnosti zdaňované tak osvobozené od DPH. Proto musí být krácen pomocí zálohovacího koeficientu. Pro rok 2010 byl použit zálohový koeficient ve výši 0,46. Jedná se o převzatou hodnotu z vypořádacího koeficientu, vyúčtovaného na konci roku 2009. Koeficient se vypočítá tak, že se zdaňované tržby vydělí všemi tržbami, tj. jak zdaňovanými tak osvobozenými od DPH. Odpočet, který Charita může nárokovat z kráceného odpočtu, je vypočítán vynásobením celkového kráceného odpočtu zálohovým koeficientem. Tab. 11 CHO – daňové přiznání k DPH – výpočet kráceného odpočtu ř. 47 Odpočet, který bude krácen 119 030 ř. 52

Koeficient Odpočet po krácení

0, 46 54 754

Na konci roku 2010 byl vypočítán vypořádací koeficient, který vyšel 0,50. Pokud by se vypořádací koeficient lišil od zálohového o více jak 10 %, musí se krácené odpočty a tím i daňová povinnost přepočítat. Když se sníží koeficient, vyjde nižší odpočet a tudíž vyšší daň. Ta musí být doplacena. Pokud se zvýši koeficient, vyjde vyšší odpočet a tím nižší daň. Rozdíl je finančním úřadem vrácen. U CHO nedošlo ke změně vypořádacího koeficientu o více jak 10 %. K tomu dochází pouze v případě, kdy organizace z velké části změní svou činnost.

Vlastní práce

39

Tab. 12 CHO – daňové přiznání k DPH, výpočet daňové povinnosti ř. 63 Daň na výstupu

285 579

ř. 64 Odpočet daně (v plné výši + odpočet po krácení) 176 052 ř. 65 Vlastní daňová povinnost (ř. 63 – ř. 64)

109 527

VÝSLEDEK: DAŇOVÁ POVINNOST 109 527 KČ. Daň se odvádí do 25. dne následujícího měsíce po skončení zdaňovacího období. v praxi to znamená, že částka musí být nejpozději 25. den již připsaná na účtu finančního úřadu.

4.2.4

Daň z přidané hodnoty – podnikatelský subjekt

Tato práce je zaměřena na daňová specifika neziskových organizací v porovnání s podnikatelským subjektem. U DPH není rozdíl ve výpočtu daňové povinnosti mezi neziskovou organizací a podnikatelským subjektem. Oba musí sledovat daň na vstupu, výstupu, případně osvobozenou činnost a k nim příslušný nárok na odpočet v plné výši nebo krácený. U CHO je podle § 51 ZDPH osvobozena sociální pomoc a zdravotnické služby. DPH naopak odvádí z prodeje vlastních výrobků, zboží a služeb. Pokud podnikatel splní podmínky registrace podle § 79 Zákona o sociálních službách, může také vykonávat sociální pomoc. Zdravotnické služby může podnikatel rovněž vykonávat, pokud splní podmínky registrace podle § 9 Zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. VÝSLEDEK: DAŇOVÁ POVINNOST 109 527 KČ. 4.2.5

Silniční daň – CHO

Předmětem daně jsou vozidla, používaná k podnikání a k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů. CHO vlastní automobily, ale nepoužívá je k činnostem, ke kterým jsou příjmy předmětem daně. VÝSLEDEK = NENÍ POPLATNÍKEM CHO nemá žádný předmět daně a nepodává daňové přiznání. 4.2.6

Silniční daň – podnikatelský subjekt

Podnikatel vlastní stejná vozidla, jako CHO a ze všech je povinen platit silniční daň, protože je používá k podnikání.

Vlastní práce

40

V této práci bude uvedeno zdanění jednoho osobního automobilu. Byl pořízen roku 2009, k podnikání je používán také od roku 2009, v technickém průkazu je zapsán zdvihový objem motoru 1130 m3. První 3 roky od data registrace auta se sazba snižuje o 48%. K roku 2010, ke kterému je tato daň počítána, bylo auto registrováno 1 rok, a lze snížené sazby využít. V ZDN je uvedená roční sazba daně v Kč. Během roku se odvádí čtvrtletní zálohy. Pro zjištění výše zálohy je lepší si vypočítat měsíční sazbu daně. Tab. 13 Podnikatel – výpočet sazby u silniční daně Základní sazba (v Kč) Snížená sazba o 48 % (v Kč) Roční sazba Měsíční sazba

1 800

936

150

78

Po úpravě daňové sazby je možné vypočítat zálohy za kalendářní čtvrtletí, které je nutné odvést do 15. dne následujícího kalendářního měsíce po konci čtvrtletí. Tab. 14 Podnikatel – zálohy na silniční daň Datum odvedení zálohy Částka 15. duben

234

15. červenec

234

15. říjen

234

15. prosinec

156

Poslední záloha je vypočítaná bez daně za měsíc prosinec. Ta byla zaplacena spolu s podáním daňového přiznání. VÝSLEDEK = DAŇOVÁ POVINNOST 936 KČ Po sečtení záloh a daně za měsíc prosinec vychází daňová povinnost takto. Daňové přiznání bylo podáno do 31. ledna 2011 spolu s daní za měsíc prosinec, která nebyla odvedena ve čtvrtletních zálohách. 4.2.7

Daň z nemovitostí – CHO

Tato daň upravuje pozemky a stavby. CHO vlastní mnoho pozemků a staveb, a vše je předmětem daně. Většina z nich je však od daně osvobozena, protože jsou používány pro sociální služby. Pro uznání osvobození je nutné podat daňové přiznání. Pro tuto práci je zvolen dům pro chráněné bydlení a zahrada, která tvoří jeden funkční celek s tímto domem.

Vlastní práce

41

Tab. 15 CHO – zdanění domu pro chráněné bydlení Č. ř. Daň ze staveb – výpočet daňové povinnosti

Vyplňuje poplatník

Měrná jednotka

311 Základ daně – výměra zastavěné plochy

150

m2

312 Základní sazba daně

3

Kč/ m2

313 Počet nadzemních podlaží

1

314 Zvýšení základní sazby za další nadzemní podlaží

0, 75

Kč

316 Výsledná sazba daně

3, 75

Kč/ m2

317 Daň ze staveb (zaokrouhlené na celé Kč nahoru)

563

Kč

321 Výše nároku na osvobození

563

Kč

324 Výsledná daňová povinnost

0

Kč

Dům pro chráněné bydlení je od daně osvobozen, protože jsou zde poskytovány sociální služby. Pokud jsou sociální služby poskytovány pouze v části budovy, nárok na osvobození se vypočítá podle poměru podlahové plochy podléhající osvobození k celkové podlahové ploše. Tab. 16 CHO – zdanění zahrady u domu pro chráněné bydlení poplatník

Měrná jednotka

1203

m2

211 Cena pozemku za 1 m2

6, 50

Kč

212 Základ daně

7 820

Kč

213 Sazba daně

0, 75

%

217 Daň z pozemků (zaokrouhlené na celé Kč nahoru)

59

Kč

218 Nárok na osvobození ve výměře

1203

m2

219 Výše nároku na osvobození

59

Kč

224 Výsledná daňová povinnost

0

Kč

Č. ř. Daň z pozemků – výpočet daňové povinnosti 210

Celková výměra pozemku, snížená zastavěnou nemovitými stavbami

o výměru

Zahrada tvoří jeden funkční celek s osvobozenou stavbou, je to pozemek, který je nezbytně nutný k provozu stavby. VÝSLEDEK = DAŇ Z NEMOVITOSTÍ 0 KČ

Vlastní práce

42

Daňové přiznání CHO podává 31. ledna. Pokud se v následujícím roce nezmění okolnosti ohledně nemovitosti, daňové přiznání již nepodává a pouze zaplatí daň vyměřenou finančním úřadem. Pokud se změní zákonná ustanovení jako např. koeficienty nebo sazby, provede změnu výpočtu finanční úřad, a CHO pouze upozorní na změnu výše daně. 4.2.8

Daň z nemovitostí – podnikatelský subjekt

Podnikatelský subjekt stavbu a zahradu využívá pro účely podnikání. Tab. 17 Podnikatel – zdanění stavby k podnikatelské činnosti Č. ř. Daň ze staveb – výpočet daňové povinnosti 311 312 313 314 315 316 317 321 324

Základ daně – výměra zastavěné plochy Základní sazba daně Počet nadzemních podlaží Zvýšení základní sazby za další nadzemní podlaží Koeficient podle počtu obyvatel Výsledná sazba daně Daň ze staveb (zaokrouhlené na celé Kč nahoru) Výše nároku na osvobození Výsledná daňová povinnost

Vyplňuje poplatník 150 10 1 0, 75 2, 5 26, 88 4 032 0 4 032

Měrná jednotka m2 Kč/ m2 Kč Kč/ m2 Kč Kč Kč

Ve výpočtu je použit koeficient 2,5, protože se stavba nachází v obci s 25 000 až 50 000 obyvateli

Vlastní práce

43

Tab. 18 Podnikatel – zdanění zahrady k podnikatelské činnosti Č. ř. Daň z pozemků – výpočet daňové povinnosti 210 211 212 213 217 218 219 224

Celková výměra pozemku, snížená o výměru zastavěnou nemovitými stavbami Cena pozemku za 1 m2 Základ daně Sazba daně Daň z pozemků (zaokrouhlené na celé Kč nahoru) Nárok na osvobození ve výměře Výše nároku na osvobození Výsledná daňová povinnost

Vyplňuje poplatník

Měrná jednotka

1203

m2

6, 50 7 820 0, 75 59 0 0 59

Kč Kč % Kč m2 Kč Kč

Pokud by daň z pozemku činila méně než 50 Kč, podnikatel by musel odvést 50 Kč. VÝSLEDEK = DAŇ Z NEMOVITOSTÍ 4 091 KČ Daňové přiznání podnikatel podá do 31. ledna a daň odvede do 31. května. Pokud je jeho daňová povinnost vyšší než 5 000 Kč, může daň zaplatit ve dvou stejných splátkách 31. května a 30. listopadu. Daň se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Na změny během roku se poté již nebere ohled. 4.2.9

Daň dědická – CHO

V roce 2010 CHO zdědila kapli a chodník v celkové hodnotě 15 000 Kč. Od daně dědické je osvobozena na základě § 20 odst. 4 písm. b) ZDDPN. Osvobozeno je bezúplatné nabytí majetku přijaté církvemi a náboženskými společnostmi. Osvobození uplatňuje podáním daňového přiznání. Tab. 19 CHO – daňové přiznání k dani dědické, údaje o nabytém majetku Zůstavitel

Popis majetku

Cena v Kč

ř. 12

ř. 13

ř. 14

Pan X

Kaple a chodník

15 000

V příloze daňového přiznání uvádí doklady, které prokazují, že došlo k dědictví.

Vlastní práce

44

Tab. 20 CHO – daňové přiznání k dani dědické, přílohy Poř. číslo

Název přílohy (její obsah)

1

Nabývací listina

2

Usnesení z dědického řízení

3

Znalecký posudek

4

Výpis z rejstříku registrovaných právnických osob

Výpis z rejstříku evidovaných právnických osob je zde uveden proto, aby bylo doložené, že Charita Opava je evidovaná jako církevní právnická osoba a z tohoto titulu má nárok na osvobození od dědické daně. VÝSLEDEK = CHARITA JE OSVOBOZENA Daňové přiznání podává do 30 dnů od skončení dědického řízení, nebo za uplynulý kalendářní rok. Podává ho místně příslušnému finančnímu úřadu, to je buď podle místa posledního bydliště zůstavitele, nebo podle nemovitosti. 4.2.10

Daň dědická – podnikatelský subjekt

Podnikatelský subjekt spadá do III. skupiny poplatníků. Podle § 19, odst. 2, písm. b) je osvobozeno zdědění finančního majetku do výše 20 000 Kč. Podnikatelský subjekt toto osvobození nevyužije, protože předmětem daně je nemovitý majetek. Použije sazbu z § 14, výsledná částka se vynásobí koeficientem 0, 5. Dědická daň z kaple a chodníku: 15 000 x 0, 07 x 0, 5 = 525 Kč VÝSLEDEK = DAŇOVÁ POVINNOST 525 KČ Daňové přiznání se podává do 30 dnů od skončení dědického řízení. Podává se místně příslušnému finančnímu úřadu. To je buď podle posledního místa bydliště zůstavitele, nebo podle nemovitosti. 4.2.11

Daň darovací – CHO

U CHO jsou u daně darovací stejné podmínky jako u daně dědické, je také osvobozena podle § 20 odst. 4, písm. b) ZDDPN. Osvobozeno je bezúplatné nabytí majetku přijaté církvemi. Dary musí použít pro svou hlavní činnost. Jedná se o veškeré dary, přijaté od dárců. Jsou to dary finanční, hmotné a také přijaté služby. CHO dále přijala dotace a příspěvky ze státního rozpočtu, ty ale nejsou předmětem daně darovací.

Vlastní práce

45

CHO dostala v roce 2010 finanční dary v hodnotě 4 431 500 Kč a hmotné dary ve výši 122 100 Kč. Jako přílohu k daňovému přiznání charita přidala účetní sestavu, kde je uveden seznam všech darů a dárců. Tab. 21 CHO – údaje o dárci a nabytém majetku Dárce

Popis majetku

Seznam dárců v příloze Finanční dary daňového přiznání Hmotné dary

Cena v Kč 4 431 500 122 100

VÝSLEDEK = CHO JE OSVOBOZENA Pro uplatnění osvobození podala CHO daňové přiznání. Podává se do 30 dnů od přijetí daru, nebo po uplynutí kalendářního roku. 4.2.12

Daň darovací – podnikatelský subjekt

Podnikatelský subjekt spadá do III. skupiny poplatníků. Podle § 19, odst. 3 b) ZDDPN jsou osvobozeny finanční dary do výše 20 000 Kč. Pro výpočet daně se použije sazba z § 14 ZDDPN. Daň z finančních darů: Odečet osvobozených 20 000 Kč: 4 431 500 – 20 000 = 4 411 500 Kč Daň činí: 160 000 + 0,12 x (4 411 500 – 2 000 000) = 449 380 Kč Daň z hmotných darů: 122 100 x 0, 07 = 8 547 Kč VÝSLEDEK = DAŇOVÁ POVINNOST 457 927 KČ Daňové přiznání se podává do 30 dnů po obdržení daru. Podává se místně příslušnému finančnímu úřadu. 4.2.13

Daň z převodu nemovitostí – CHO

CHO v roce 2010 převáděla nemovitost. Neuplatňuje žádné osvobození, musí tedy odvádět daň z převodu nemovitostí a vyplňovat daňové přiznání. Do příloh se podává znalecký posudek o ocenění nemovitosti a úředně ověřená kopie kupní smlouvy. Jako základ daně se počítá s částkou, která je vyšší. v tomto případě je to cena sjednaná v kupní smlouvě.

Vlastní práce

46

Tab. 22 CHO – daňové přiznání k dani z převodu nemovitosti ř. 74

Cena zjištěná (znalecký posudek)

851 430

ř. 77

Cena sjednaná (kupní smlouva)

855 000

ř. 80

Vyšší je cena

sjednaná

ř. 83

Základ daně

855 000

ř. 84

Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru

855 000

ř. 85

Daň (3% z ř. 84)

25 650

VÝSLEDEK = DAŇOVÁ POVINNOST 25 650 KČ Daňové přiznání CHO podala do 3 měsíců od zapsání vkladu práva do katastru nemovitostí. 4.2.14

Daň z převodu nemovitostí – podnikatelský subjekt

Podnikatelský subjekt platí z převodu nemovitosti stejnou daň pomocí stejného výpočtu. Neuplatňuje žádné osvobození od této daně. VÝSLEDEK = DAŇOVÁ POVINNOST 25 650 KČ Daňové přiznání podává podnikatelský subjekt stejně jako CHO do 3 měsíců od zapsání vkladu práva do katastru nemovitostí. 4.2.15

Rozhlasové a televizní poplatky – CHO

Od rozhlasových a televizních poplatků jsou osvobozeny pouze školy, školská zařízení a rejstřík školských právnických osob. Charita Opava do této kategorie nespadá, a tak musí tento poplatek odvádět. Od ledna 2008 se platí za přijímače částky 135 Kč za televizor a 45 Kč za rádio za měsíc. v tabulce je uveden již poplatek za přijímač za čtvrtletí. Tab. 23 CHO – přehled přijímačů a poplatků přijímač

počet poplatek za 1 přijímač poplatek [ks] [Kč] [Kč]

Televizor

2

405

810

Rádio

4

135

540

VÝSLEDEK: POPLATEK 5 400 Kč

Vlastní práce

47

Poplatek se platí každé čtvrtletí a za každý přijímač. Hlášení o přijímačích se podává za každé čtvrtletí. Ročně tedy CHO zaplatí 5 400 Kč

4.2.16

Rozhlasové a televizní poplatky – podnikatelský subjekt

Podnikatelský subjekt svou činností také nespadá do osvobozených činností. Jeho poplatek za rok je tedy ve stejné výši. VÝSLEDEK = POPLATEK 5 400 KČ

Vlastní práce

4.3

48

Porovnání

Dále je provedena komparace zdanění CHO a podnikatelského subjektu. Obr. 8 ukazuje, jaké jsou daňové povinnosti porovnávaných subjektů v jednotlivých daních. Z tohoto obrázku je patrná menší daňová zátěž CHO (znázorněná modře) oproti podnikatelskému subjektu.

0 Kč

DPPO

109 527 Kč

DPH Silniční

936 Kč 4 091 Kč

Z nemovitostí Dědická

CHO

525 Kč 457 927 Kč

Darovací 25 650 Kč

Z převodu nem.

5 400 Kč

Rozl. a tel. popl. 1 Kč

Obr. 7

Podnikatel

10 000 Kč

Celkové porovnání daňové povinnosti CHO a podnikatele

Darovací daň je v obr. 7 extrémní hodnotou, která se svou výší značně liší od ostatních daní. Je zde proto zvoleno logaritmické měřítko, aby mohly být všechny částky přehledně zobrazeny. Účelem tohoto obrázku je grafické znázornění stejných a rozdílných daňových povinností CHO a podnikatelského subjektu. Stejné výsledky byly zjištěny u DPPO, DPH, daně z převodu nemovitostí a rozhlasových a televizních poplatků. Daňová povinnost podnikatele a CHO se naopak liší v dani silniční, dani z nemovitostí, dani dědické a darovací. Dále budou popsány rozdíly ve výpočtu a ve výsledné dani u jednotlivých daní.

Vlastní práce

4.3.1

49

DPPO

Při stanovení daně vychází CHO ze základu upraveného o 30% odpočet pro neziskové organizace, který činí 83 750 Kč. Daň poté vyšla 16 750 Kč. CHO zaměstnávala zdravotně postižené osoby. Po odečtení slev na tyto zaměstnance, které činí 2 145 120 Kč je její daňová povinnost nulová. Oproti tomu podnikatel vychází ze základu daně 277 210 Kč, který se rovná součtu hospodářského výsledku z hlavní a vedlejší činnosti CHO. Jeho daň poté činí 55 442 Kč a po odečtení slev na zaměstnance, je jeho daňová povinnost rovněž nulová. v tomto případě ve výsledné dani není rozdíl. Daňová povinnost CHO a podnikatelského subjektu je shodně rovna nule. Rozdíl mezi subjekty je ale v postupu stanovení DPPO. Oba mají rozdílný způsob zjištění základu daně. CHO vede svou hlavní činnost podle jednotlivých středisek. Do základu daně poté zahrnuje pouze vedlejší činnost, protože ve všech střediskách dosahuje vyšších nákladů, než jsou příslušné výnosy. Naopak podnikatel do základu daně zahrnuje vše, tedy i to co CHO vede jako svou hlavní činnost. Hlavním rozdílem ve zdaňování u neziskové organizace a podnikatele je 30 % odpočet uplatňovaný ze základu daně. Pokud je tato částka menší než 300 000 Kč, odečte se 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Nejvíce lze uplatnit 1 mil. Kč. Tab. 24 Porovnání 30 % odpočtu u CHO a podnikatele Základ daně před úpravou

Základ daně po úpravě

30 % odpočet

Daň

CHO

383 750

300 000

83 750

16 750

Podnikatel

104 148

-

104 148

19 760

Rozdíl

3 010

V tabulce je ukázaný rozdíl v analyzované situaci CHO a podnikatele, ještě než byly uplatněny slevy na zaměstnance. Výše jejich daně se liší o 3 010 Kč. Daňová úspora, která plyne neziskovým organizacím z 30 % odpočtu ze základu daně, je však lépe viditelná, když je porovnávána ze stejného základu daně. Úspora je totiž řečeno rozdíl v dani, když je 30 % odpočet uplatněn ze stejného základu daně. Pro CHO se tedy rozdílná částka, uvedená v tabulce č. 24, nerovná daňové úspoře, protože se 30 % odpočet počítal z jiného základu daně. Porovnání této výhody ze stejného základu daně je proto ukázáno v následující tabulce.

Vlastní práce

50

Tab. 25 Výpočet daně u CHO a Podnikatele při stejném základu daně. Základ daně před úpravou

Základ daně po úpravě

30 % odpočet

Daň

Úspora

CHO

277 210

277 210

0

0

55 442

Podnikatel

277 210

-

277 210

55 442

-

CHO

383 750

300 000

83 750

16 750

60 000

Podnikatel

383 750

-

383 750

76 750

-

CHO

1 200 000

360 000

840 000

168 000

72 000

Podnikatel

1 200 000

-

1 200 000

240 000

-

CHO

3 400 000

1 000 000

2 400 000

480 000

200 000

Podnikatel

3 400 000

-

3 400 000

680 000

-

Velikost úspory je dobře viditelná ve srovnání s podnikatelským subjektem, který nemá na toto zvýhodnění nárok. Úspora je také jinými slovy řečeno rozdíl na dani, kterou odvede CHO a podnikatel při stejném základu daně. Tato výhoda platí nejen pro evidovanou církevní právnickou osobu, kterou reprezentuje CHO, ale platí pro jakýkoli subjekt, který není založený za účelem dosažení zisku. Graficky je toto porovnání znázorněno na následujícím obrázku. CHO

Podnikatel

ZD = 3 400 000 Kč ZD = 1 200 000 Kč ZD = 390 000 Kč ZD = 296 000 Kč 0K

Obr. 8

č

00 100

č 0K

00 200

č 0K

00 300

č 0K

00 400

č 0K

00 500

č 0K

00 600

č 0K

00 700

č 0K

Porovnání daně z příjmů PO vypočítané ze stejného základu daně

Z obr. 9 je patrné, že čím je vyšší základ daně, tím se zvyšují rozdíly v dani u CHO a podnikatelem. Tento rozdíl v daňové povinnosti, která je pro CHO daňovou úsporou, musí nezisková organizace použít pro svou hlavní činnost.

Vlastní práce

4.3.2

51

DPH

CHO je měsíčním plátcem DPH. Uplatňuje základní i sníženou sazbu DPH, která je pro rok 2010 20% a 10%. Ve sledovaném měsíčním období daň na vstupu převyšuje daň na výstupu o 109 527. Je to tedy výsledná daň, kterou CHO odvede finančnímu úřadu. Část daně na výstupu (119 030 Kč) je krácená, protože nakoupené vstupy byly použity pro činnosti zdaňované i osvobozené od DPH a nelze je přesně rozpočítat. U CHO je osvobozena sociální péče a zdravotnické služby. Toto osvobození není na základě toho, že je vykonává nezisková organizace, ale zákonem jsou osvobozeny přímo tyto činnosti. Při výpočtu DPH u podnikatele je vycházeno ze stejných dat a také podnikatel může po splnění podmínek příslušných zákonů vykonávat sociální péči a zdravotnické služby, ze kterých nebude odvádět DPH. Jeho výsledná daňová povinnost je tedy shodně 109 527 Kč. Mezi CHO a podnikatelem tedy není rozdíl ani ve výpočtu ani ve výsledné DPH. Specifika u daně z přidané hodnoty nejsou v tom, zda organizace, která je jejím poplatníkem, je založena za účelem dosažení zisku nebo není. U této daně je zásadní činnost, kterou organizace vykonává. Činnosti, které vykonává Charita, může při splnění podmínek příslušného zákona vykonávat také podnikatel. Lze tedy říci, že u DPH není mezi Charitou Opava a podnikatelským subjektem žádný rozdíl. 4.3.3

Silniční daň

Charita Opava není poplatníkem této daně, protože svá vozidla nepoužívá ke zdaňované činnosti. v práci je porovnáván 1 automobil. Podnikatelský subjekt za něj odvede 936 Kč, protože pro něho žádné osvobození neplyne. Charita nepodává daňové přiznání, podnikatel podává přiznání 31. ledna následujícího zdaňovacího období, během roku platí čtvrtletní zálohy na daň. Spolu s daňovým přiznáním zaplatí zálohu za měsíc prosinec. 4.3.4

Daň z nemovitostí

Z komparace této daně vyšel rozdíl 4 091 Kč, kdy CHO nemovitosti využívá k poskytování osvobozených služeb a podnikatel ke své podnikatelské činnosti. Při výpočtu daně se liší při vyplňování koeficientu podle počtu obyvatel, který CHO neuvádí. Podnikatelskému subjektu se tak 2,5 krát navýšila sazba daně a jeho daň vyšla 4 032Kč. Daň z pozemku je počítána stejně jako u CHO, podnikatel pouze neuplatní nárok na osvobození, zaplatí tedy daň 59 Kč. Na výši daně nemá vliv kdo nemovitosti vlastní, ale k jakým činnostem je využívá. Pokud by nemovitost vlastnila nezisková osoba a sloužila by k podnikání nebo pronájmu, musí daň odvádět. Stejně tak pokud by podnikatel ve své nemovitosti poskytoval sociální nebo jiné osvobozené služby, bude od daně osvobozen. Rozdíl tedy není v tom, zda je nemovitost využívána neziskovou organizací nebo podnikatelem. To, zda nemovitost podléhá dani, záleží na účelu jejího použi-

Vlastní práce

52

tí. V této práci byl použit příklad rozdílného využití nemovitosti charitou a podnikatelským subjektem. Charita využívá pozemky a stavby jako zařízení sociální péče a jsou tudíž osvobozeny podle § 9, odst. 1, písm. k) ZDN. 4.3.5

Daň dědická

CHO zdědila kapli a chodník v celkové hodnotě 15 000 Kč. Kč. Je osvobozena na základě § 20 odst. 4 písm. b) ZDDPN. Osvobozeno je bezúplatné nabytí majetku přijaté církvemi. Přesto musí vyplnit a podat daňové přiznání, protože osvobození se uplatňuje jeho podáním. Podnikatelský subjekt spadá do III. skupiny poplatníků. U něho je osvobozen movitý majetek do výše 20 000 Kč. Použije sazbu z § 14, vynásobenou koeficientem 0, 50. CHO je tedy osvobozena, podnikatel musí ze zděděného majetku odvést 525 Kč. 4.3.6

Daň darovací

CHO dostala finanční a hmotné dary ve výši 4 553 600 Kč. Rozdíly mezi neziskovým a podnikatelským subjektem jsou stejné jako u daně dědické. Od daně darovací je CHO osvobozena na základě § 20 odst. 4 písm. b) ZDDPN, kde je jmenováno osvobození bezúplatného nabytí majetku přijaté církvemi. Pro uplatnění osvobození podala CHO daňové přiznání. Podává se do 30 dnů od přijetí daru, nebo po uplynutí kalendářního roku. Podnikatelský subjekt musí z darovaného majetku odvést 457 927 Kč. Pro III. skupinu poplatníků, do které podnikatel spadá, platí stejné podmínky pro osvobození jako u daně dědické. Je zde osvobozen movitý majetek do výše 20 000 Kč. Pro výpočet daně se použije sazba z § 14 ZDDPN. Daňové přiznání se podává do 30 dnů po obdržení daru. 4.3.7

Daň z převodu nemovitostí

CHO převáděla nemovitost v hodnotě 855 000 Kč. CHO a podnikatelský subjekt zdaňují převod nemovitosti stejně, neuplatňují žádná osvobození, jejich daňová povinnost je shodně 25 650 Kč. Není zde žádný rozdíl ve výpočtu daně nebo osvobození z daně. 4.3.8

Rozhlasové a televizní poplatky

CHO vlastní 4 rozhlasové a 2 televizní přijímače. U rozhlasových a televizních poplatků není u CHO a podnikatelského subjektu žádný rozdíl, protože osvobození pro tyto poplatky mohou využít pouze školy, školská zařízení a rejstřík školských právnických osob. Oba subjekty tedy platí poplatek ve výši 1 252 Kč za čtvrtletí. Ročně je to tedy 5 024 Kč.

Vlastní práce

4.4

53

Výsledky

Cílem práce bylo vymezit specifika zdaňování neziskových organizací a na jejím základě zhodnotit daňovou situaci konkrétní neziskové organizace v komparaci s podnikatelským subjektem. Po provedeném porovnání jsou zjištěné informace přehledně shrnuty v následující tabulce. Je zde uvedeno zatížení CHO, podnikatelského subjektu a v posledním sloupci tabulky popsání rozdílů. Tab. 26 Shrnutí porovnání Daň/poplatek

DAŇ z PŘÍJMŮ PO

DAŇ z PŘIDANÉ HODNOTY DAŇ SILNIČNÍ

DAŇ z NEMOVITOSTÍ DAŇ DĚDICKÁ

CHO

Podnikatel

Rozdíly

0

Podnikatel využívá stejnou slevu na zaměstnance jako CHO. Rozdílný je postup zdanění.

109 527

109 527

Podnikatel, stejně jako CHO, provozuje sociální a zdravotní služby. Zdanění je bez rozdílů.

není poplatníkem

936

Porovnání 1 automobilu. Rozdíl činí 936 Kč.

0

4 091

Porovnání domu se zahradou pro chráněné bydlení, které podnikatel využívá k jiným účelům. Rozdíl činí 4 091 Kč.

osvobozena

525

0

Rozdíl činí 525 Kč.

DAŇ DAROVACÍ

osvobozena

457 927

Podnikatel je osvobozen pouze do výše 20 000 Kč. Rozdíl činí 457 927 Kč.

DAŇ z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ

25 650

25 650

Zdanění je bez rozdílů.

ROZLASOVÉ a TEL. POPLATKY

5 400

5 400

Poplatek je bez rozdílů.

142 839

606 318

Rozdíl činí 463 479 Kč.

Celkem

Celkem tedy CHO zaplatí daně ve výši 142 839 Kč a podnikatelský subjekt 606 318 Kč. CHO na daních odvede o 76% méně. Na tomto velkém rozdílu se nejvíce podílí daň darovací, od které je CHO osvobozena.

Vlastní práce

54

Byly zjištěny případy, kdy se zdanění CHO liší v porovnání se zdaněním podnikatelského subjektu, a to ve výpočtu a výsledné dani. v některých případech je postup výpočtu i daň stejná. Výsledná daň ani postup výpočtu se neliší u DPH, daně z převodu nemovitostí a rozhlasových a televizních poplatků. DPH je typická osvobozenými činnostmi, bez ohledu na to, kdo je vykonává. Zde bylo dosaženo stejného výsledku, protože podnikatel může po splnění podmínek také vykonávat činnosti, které jsou pro CHO osvobozené. U daně z převodu nemovitostí není pro CHO žádné osvobození a stejně tak od rozhlasových a televizních poplatků jsou osvobozeny pouze pro školy, školská zařízení a rejstřík školských právnických osob. U DPPO vyšel sice stejný výsledek, ale byl dosažen rozdílným postupem. Hlavní rozdíl byl v základu daně. CHO rozlišuje svou činnost na hlavní a vedlejší a do svého předmětu daně nezahrnovala příjmy z hlavní činnosti. Tyto příjmy totiž sleduje podle jednotlivých středisek a ve všech střediskách dosahuje vyšších nákladů než příjmů. Podnikatelský subjekt jako svůj základ daně použil součet obou činností. CHO dále uplatnila 30 % odpočet ze základu daně. Odlišná daň byla vypočítána u daně silniční, daně z nemovitostí, daně dědické a darovací. Vozidla CHO nepodléhají silniční dani, protože svá vozidla používá pouze ke zdaňované činnosti. Naopak vozidla podnikatelského subjektu podléhají silniční dani. Daň z nemovitostí je podobně jako DPH typická spíše osvobozenými činnostmi, bez ohledu na to, kdo je vykonává. Proto když v práci byl zvolen jiný druh činnosti, které v nemovitosti vykonávají, vycházejí jejich daňově povinnosti různě. Od daně dědické a darovací je CHO osvobozena, podnikatelský musí daň odvádět. Podívejme se blíže na podíl jednotlivých daní na celkové daňové povinnosti CHO a podnikatelského subjektu. CHO odvádí DPH, daň z převodu nemovitostí a platí rozhlasové a televizní poplatky.

Z převodu nemovitostí 26%

Rozl. a tel. poplatky 6%

DPH 68%

Obr. 9

Podíl jednotlivých daní na celkové daňové zátěži CHO

Na daňové zátěži CHO, která činí 142 839 Kč, má největší podíl DPH, přičemž se v práci počítá pouze s jedním měsíčním daňovým přiznáním. Dále je to daň z převodu nemovitostí a poté rozhlasové a televizní poplatky.

Vlastní práce

55

Celková zátěž podnikatelského subjektu činí 606 318 Kč. Jeho daňové zatížení je rozvrstveno do všech analyzovaných daní, kromě daně z příjmů PO, která vlivem využití stejných slev na zaměstnance jako má CHO, vyšla nulová. 76%

4% 2%

18%

Darovací Z převodu nem. DPH Silniční, dědická, z nemovitostí, Rozhl. a tel. popl.

Obr. 10 Podíl jednotlivých daní na celkové daňové zátěži podnikatelského subjektu Největší podíl tvoří daň darovací, protože je počítána z daňového základu 4 553 600 Kč. Dalším významnou daní z pohledu celkové zátěže podnikatele je DPH s 18 %. Dále je to daň z převodu nemovitostí ze 4 %. Ostatní daně se již na celkové zátěži nepodílejí tak výrazně, proto jsou v obr. 10 zaznamenány společně s 2 %.

Závěr

56

5 Závěr Hypotéza práce, že neziskové organizace jsou zvýhodněny oproti podnikatelským subjektům, se potvrdila. Celková daňová povinnost se u analyzovaných organizací liší o 463 479 Kč., jinými slovy řečeno CHO na daních odvádí o 76 % méně. Stejné výsledky byly zjištěny u DPPO, DPH, daně z převodu nemovitostí a rozhlasových a televizních poplatků. U DPPO ale nebyl výsledek dosažen stejným postupem, u dalších výše jmenovaných daní a poplatku byl výpočet shodný. Postup se u DPPO lišil především tím, že se vycházelo z jiného základu daně. CHO rozlišuje svou činnost na hlavní a vedlejší a do předmětu daně nezahrnovala příjmy z hlavní činnosti. Hlavní činnost sleduje podle jednotlivých středisek a v nich dosahovala vyšších nákladů než příjmů. Podnikatelský subjekt jako svůj základ daně použil součet obou činností. CHO dále uplatnila 30 % odpočet ze základu daně. DPH je typická osvobozenými činnostmi, bez ohledu na to, kdo je vykonává. Zde bylo dosaženo stejného výsledku, protože podnikatel může po splnění podmínek také vykonávat činnosti, které jsou pro CHO osvobozené od DPH. U daně z převodu nemovitostí není pro CHO žádné osvobození a stejně tak od rozhlasových a televizních poplatků jsou osvobozeny pouze pro školy, školská zařízení a rejstřík školských právnických osob. Odlišnosti v daňové povinnosti CHO a podnikatelského subjektu byly zjištěny u daně silniční, daně z nemovitostí, daně dědické a darovací. CHO nepoužívá svá vozidla ke zdaňované činnosti, tedy nepodléhají silniční dani, vozidla podnikatelského subjektu podléhají silniční dani. Osvobození u daně z nemovitostí je určeno podle činností, bez ohledu na to, kdo je vykonává. V práci byl zvolen jiný druh činnosti, které v nemovitosti vykonávají, proto vycházejí jejich daňově povinnosti různě. Je dosaženo závěru, že rozdíly ve zdaňování CHO a podnikatelského subjektu jsou, a každá daň je typická svým vlastním postupem. Z výše uvedeného lze konstatovat tři skutečnosti, ve kterých je zdanění pro CHO specifické. a) CHO je zvýhodněna na základě toho že je neziskovou organizací: i. u DPPO, daně silniční, dědické a darovací. b) CHO je zvýhodněna na základě činnosti, kterou vykonává, bez ohledu na to že je neziskovou organizací: i. u DPH, daně z nemovitostí. c) CHO není zvýhodněna ani z jednoho z předchozích důvodů a podléhá dani stejně jako podnikatelský subjekt: i. u daně z převodu nemovitostí, rozhl. a tel. poplatků. Neziskové organizace jsou ve zdaňování zvýhodněny, ale někdy může být obtížné orientovat se ve složité legislativě. Tato práce může pomoci se stanovením jednotlivých daní.


57

6 Seznam použité literatury BENDA, V. DPH u neziskových subjektů. 2. vyd. Praha: Bova Polygon, 2009. 168 s. ISBN 978-80-7273-160-2. BERAN, K. Právnické osoby veřejného práva 1. vyd. Praha: Linde, 2006. 191 s. ISBN 80-7201-598-2. BRYCHTA, I., A KOL. Daň z příjmů 2010. Praha: ASPI, 2009. 584 s. ISBN 978-80-7357442-0. FOJTÍKOVÁ, J. Daňový systém – distanční studijní opora. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2008. 135 s. ISBN 978-80-210-46870. HERMAN, R, HEIMOVICS, R. Executive leadership in nonprofit organizations: new strategies for shaping executive-board dynamics. 1. vyd. San Francisco: JosseyBass Publishers, 1991. 151 s. ISBN 1-55542-334-5. HYÁNEK V., A KOL. Neziskové organizace ve veřejných službách. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 293 s. ISBN 978-80-210-44234. CHARITA OPAVA [online]. 2010 [cit. 2011-03-16]. Dostupné na Internetu: <www.charitaopava.cz>. KAVKA, M. Obecné informace o systému investičních pobídek v ČR. In Podpora investování: Investiční pobídky [online]. 29. 12. 2005 [cit. 2010-10-19]. Dostupné na Internetu: . KOČÍ A KOL., Nevýdělečné organizace 2010. 1. vyd. Praha: ASPI, 2009. 292 s. ISBN 978-80-7357-415-4. LEDVINKOVÁ, J. DPH v příkladech. 6. vyd. Olomouc: Anag, 2009. 431 s. ISBN 978-807263-537-5. MERCER, D. Marketing: the encyclopedic dictionary. Oxford, UK; Malden, Mass : Blackwell, 1999. 422 s. ISBN: 0631211268. MKČR Registrace a evidence. [online]. 2007 [cit. 2011-05-10]. Dostupné na Internetu: . Obchodní zákoník. [online]. 1991, č. 513. [cit. 1. 4. 2011]. Dostupný na Internetu: . PELC, V. Daň z převodu nemovitostí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 272 s. ISBN 978-80-7400-125-3. PELC, V. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 162 s. ISBN 978-80-7400-190-1.


58

PROUZOVÁ, Z. Podíl a význam neziskových organizací na pracovním trhu s veřejnými službami a trhu poskytovatelů veřejných služeb. In Svět práce a kvalita života v globalizované ekonomice. Praha: VŠE, 2007. 152-161 s. ISBN 978-80-2451207-5. REKTOŘÍK, J. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010. 177 s. ISBN 978-80-86929-54-5. RŮŽIČKOVÁ, R.. Neziskové organizace 2009: vznik, účetnictví, daně (určeno pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a nevýdělečné organizace). Olomouc: ANAG, 2009. 247 s. ISBN 978-80-7263-538-2. SKOVAJSA, M. A KOL., Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. 1.vyd. Praha: Portál, 2010. 372 s. ISBN: 978-80-7367-681-0. STIBŮRKOVÁ, J. Daně a daňové poradenství II. – Daň z příjmů fyzických osob. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2009. 52 s. ISBN 978-80-7314-170-7. STEJSKAL, J. Ekonomika neziskové organizace. Praha: Junák, 2010. 270 s. ISBN 97880-86825-55-7. STUCHLÍKOVÁ, H., KOMRSKOVÁ, S. Zdaňování neziskových organizací: zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností: s příklady z praxe 2009. 7. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 309 s. ISBN 978-807263-510-8. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské Unii. 4. vyd. Praha: Linde, 2010. 351 s. ISBN 978-807201-799-7. TETŘEVOVÁ, L. Veřejná ekonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 185 s. ISBN: 9789-80-86946-79-5. Usnesení Nejvyššího soudu České Republiky 6 Tdo 380/2003. [online]. 2003. Dostupný na Internetu: . Zákon o církvích a náboženských společnostech. [online]. 27. listopadu 2001. [cit. 20. 1. 2011] Dostupný na Internetu: Zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. [online]. 1992, č. 357. [cit. 25. 3. 2011] Dostupný na Internetu: < http://zakonyonline.cz/?s30&q30=all/>. Zákon o dani silniční. [online]. 1993, č. 16. [cit. 1. 4. 2011]. Dostupný na Internetu: . Zákon o dani z nemovitostí. [online]. 1992, č. 338. [cit. 28. 3. 2011]. Dostupný na Internetu: < http://zakony-online.cz/?s28&q28=all>. Zákon o dani z přidané hodnoty. [online]. 2004, č. 235. [cit. 25. 3. 2011]. Dostupný na Internetu: < http://zakony-online.cz/?s27&q27=all>. Zákon o daních z příjmů. [online]. 1992, č. 586. [cit. 10. 3. 2011]. Dostupný na Internetu: < http://zakony-online.cz/?s3&q3=all>. .

Použité zkratky

59

7 Seznam obrázků Obr. 1

Členění národního hospodářství podle principu financování

11

Obr. 2

Konečná fáze členění národního hospodářství podle Pestoffa

12

Obr. 3

Struktura daňové soustavy v ČR

16

Obr. 4 Schéma výpočtu daně z příjmů právnických osob – nepodnikatelských subjektů

21

Obr. 5

Výpočet koeficientu pro krácení nároku na odpočet

24

Obr. 6

Financování v roce 2010

33

Obr. 7

Celkové porovnání daňové povinnosti CHO a podnikatele

48

Obr. 8

Porovnání daně z příjmů PO vypočítané ze stejného základu daně 50

Obr. 9

Podíl jednotlivých daní na celkové daňové zátěži CHO

Obr. 10 Podíl jednotlivých daní na celkové daňové zátěži podnikatelského subjektu

54 55

Použité zkratky

60

8 Seznam tabulek Tab. 1

Vývoj sazeb daně z příjmů PO

20

Tab. 1

Rozdělení osob podle příbuzenského stavu

27

Tab. 2

CHO – náklady a výnosy 2010

34

Tab. 3

CHO – daňové přiznání k dani z příjmů PO, výpočet základu daně 35

Tab. 4

CHO – daňové přiznání k dani z příjmů PO, úprava základu daně

35

Tab. 5

CHO – daňové přiznání k dani z příjmů PO, výpočet daně

35

Tab. 6

Podnikatel – náklady a výnosy 2010

36

Tab. 7

Podnikatel – daňové přiznání k dani z příjmů PO, výpočet daně

36

Tab. 8

Obrat podle zákona o DPH za rok 2009

37

Tab. 9

CHO – daňové přiznání k DPH, zdanitelná plnění

37

Tab. 10

CHO – daňové přiznání k DPH, nárok na odpočet

38

Tab. 11

CHO – daňové přiznání k DPH – výpočet kráceného odpočtu

38

Tab. 12

CHO – daňové přiznání k DPH, výpočet daňové povinnosti

39

Tab. 13

Podnikatel – výpočet sazby u silniční daně

40

Tab. 14

Podnikatel – zálohy na silniční daň

40

Tab. 15

CHO – zdanění domu pro chráněné bydlení

41

Tab. 16

CHO – zdanění zahrady u domu pro chráněné bydlení

41

Tab. 17

Podnikatel – zdanění stavby k podnikatelské činnosti

42

Tab. 18

Podnikatel – zdanění zahrady k podnikatelské činnosti

43

Tab. 19

CHO – daňové přiznání k dani dědické, údaje o nabytém majetku43

Tab. 20

CHO – daňové přiznání k dani dědické, přílohy

44

Tab. 21

CHO – údaje o dárci a nabytém majetku

45

Použité zkratky

61

Tab. 22

CHO – daňové přiznání k dani z převodu nemovitosti

46

Tab. 23

CHO – přehled přijímačů a poplatků

46

Tab. 24

Porovnání 30 % odpočtu u CHO a podnikatele

49

Tab. 25

Výpočet daně u CHO a Podnikatele při stejném základu daně.

50

Tab. 26

Shrnutí porovnání

53

Použité zkratky

9 Seznam příloh

62

Použité zkratky

63

A Použité zkratky DPH – daň z přidané hodnoty EU – Evropská unie CHO – Charita Opava MKČR – Ministerstvo kultury České republiky MVČR – Ministerstvo vnitra České republiky OZ – Zákon č. 513 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů PO – právnická osoba ZD – základ daně ZDDPN – Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. ZDN – Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí ZDP – Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZDS – Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

Daňová specifika neziskových organizací

Recommend Documents