Daňová politika nových členských zemí Evropské unie – jsou zde typické znaky? Květa Kubátová1 Abstrakt: Cílem příspěvku je charakterizovat daňovou politiku nových 12 zemí Evropské unie v porovnání se stávajícími 15 členy. Někdy bývají dokonce nové země kritizovány za svou daňově příznivou politiku, což je dokazováno nižšími sazbami i celkovými výnosy zejména u daní korporací. Kritice se nevyhnulo ani zavedení tzv. „rovné daně“ v některých z těchto zemí. Sledované ukazatele v tomto porovnání jsou daňová kvóta a její struktura a sazby daně korporací, jakožto daně potenciálně nejvíce podléhající daňové konkurenci. Výchozími statistikami jsou data z publikace Taxation trends in the European Union, kterou publikovala v roce 2007 Evropská komise spolu s Eurostatem a Directorate-General for Taxation and Customs Union. Použitou metodou je testování statistických hypotéz o průměru pomocí heteroskedastickcýh a párových t-testů. Klíčová slova: daň, daňová kvóta, daňový mix, daňová politika EU, sazby daní 1. ÚVOD Cílem příspěvku je charakterizovat daňovou politiku nových 12 zemí Evropské unie v porovnání se stávajícími 15 členy. Často je poukazováno na rozdílný přístup ke zdanění v původních, vyspělých, 15 zemích EU a v nových, méně vyspělých a navíc většinou tranzitivních zemích. Tyto nové členské země se nebojí experimentovat s konkurenceschopnými daněmi a snižují sazby pod úroveň v EU dlouhodobě nevídanou. Zmiňovaných 12 nových zemí má ekonomicky odlišné postavení, než původních 15 členských zemí, neboť jen výjimečně se najde nová členská země, která má vyšší HDP na hlavu než nejhůře postavená stará. Geograficky (více na východ) i svým historickým dědictvím (převážně postkomunistické země) se noví členové od původní EU15 rovněž liší. Je však skutečně pravda, že daňová politika nových členských států je odlišná natolik, že ji lze statisticky prokázat? Podobnost daňové politiky, která by odlišovala tyto dvě skupiny zemí, může vyplývat nejen z historického dědictví a podobné ekonomické úrovně, ale také z daňové konkurence mezi nimi. Daňová konkurence by pravděpodobně vedla k celkovému poklesu daní, k přesunu zátěže z mobilnějších základů daně (kapitál) na méně mobilní faktory (práce, spotřeba). Tyto hypotézy se pokusíme potvrdit či vyvrátit. Jistě by bylo zajímavé podrobit důkladnější analýze následnou daňovou politiku vybraných zemí, tj. vývoj po roce 2004, po vstupu do Evropské unie, avšak k tomu zatím nemáme dost dlouhé časové řady. Daňová politika se obvykle nemění z roku na rok, takže změny s takovým malým časovým rozpětím nepozorujeme, mimo to se její důsledky, což jsou dopady na daňové výnosy a na efektivní daňové zatížení, časově zpožďují. Sledované ukazatele v tomto porovnání budou daňová kvóta a její struktura a sazby daně korporací, jakožto daně potenciálně nejvíce podléhající daňové konkurenci.
1
Prof. Ing. Květa Kubátová, CSc., profesorka Vysoká škola ekonomická v Praze,
[email protected]
1
Výchozími statistikami jsou data z publikace Taxation trends in the European Union, kterou publikovala v roce 2007 Evropská komise spolu s Eurostatem a Directorate-General for Taxation and Customs Union.
2. CELKOVÁ DAŇOVÁ KVÓTA V roce 2005 byla průměrná daňová kvóta v zemích EU 40 %, přičemž nevážený průměr daňových kvót byl 37,4 %. Graf 1 znázorňuje vývoj kvóty od roku 1995 do roku 2005: Graf 1
Vývoj průměrné daňové kvóty v zemích EU27 v letech 1995 2005* 38,5 38,0 37,5 37,0 36,5 36,0 35,5 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Pozn.: nevážený aritmetický průměr *Bulharsko zahrnuto až od roku 2000, Rumunsko od roku 2001 Pramen dat: Taxation trends in the European Union (2007) Jak uvádí Taxation trends in the European Union (2007) tradičně jsou kvóty v nových zemích nižší než ve starých, ačkoliv existují i výjimky. Celkový růst neváženého průměru daňové kvóty o polovinu procenta v roce 2005 je relativně vysoký, je to první růst od roku 1999, kdy kvóta začala klesat. Tím se průměrná kvóta vrací prakticky na úroveň roku 1995, takže se eliminoval pokles, ke kterému došlo ve druhé polovině 90. let. Na daňové kvóty měl přirozeně vliv i cyklický vývoj, který přispěl ke zmírnění poklesu kvót po roce 2002. V roce pak 2004 se růst opět zrychlil, členské státy se snažily snížit deficity, a proto pravděpodobně odložily daňové škrty. Avšak kvóty v roce 2005 rostou i přes dočasný pokles v tempu obnovy hospodářství (růst v roce 2005 je 1,7% oproti 2,4 % v roce 2004). V roce 2005 pouze v 7 státech EU daňová kvóta klesla (byly mezi nimi státy EU15, i státy nové). Typickým rysem vývoje daňových kvót v jednotlivých zemích od roku 1995 do roku 2005 je, že tam, kde je kvóta relativně vysoká, mění se - ať již směrem nahoru nebo dolů - minimálně. Větší výkyvy jsou pozorovatelné u těch zemí, jejichž výchozí úroveň daňové kóty je nízká. Souvisí to zřejmě se skutečností, že nižší zdanění mívají právě tranzitivní země, kde se daňový systém teprve „usazuje“, takže kvóta je ještě „rozkmitaná“. Tolik hodnocení Evropské komise.
2
Nyní se již zaměřme na vlastní komparativní analýzu daňové politiky EU27 v čase rozdílů mezi původními a novými členskými zeměmi. Komparativní analýza je provedena pomocí heteroscedastických a párových t-testů na hladině významnosti 5 % s využitím programu MS Office Excel 2003. Tabulka 1 obsahuje přehled provedených testů. Podle ní skutečně existuje statisticky významný rozdíl mezi hodnotou průměrné daňové kvóty nových a původních členských zemí, přičemž podle očekávání je tento ukazatel u nových zemí nižší. Poněkud překvapivě se však za období 1995 – 2005 není prokázán statisticky významný růst či pokles průměrné daňové kvóty EU27, je však prokázán rozdíl mezi dvěma extrémy – v roce 1999 a 2002. Tento výsledek indikuje, že pohyby v průměru zdanění v zemích EU27 v čase existují, avšak nemůžeme zatím dokázat dlouhodobý trend, ať již nahoru či dolů.
3
Tabulka 1
Testování statistické významnosti rozdílů průměrných daňových kvót v nových a původních členských zemích EU a změn průměrné kvóty EU27 Proměnné Střední hodnota 1 Střední hodnota 2 T stat Kritická Kritická Interpretace hodnota hodnota jednostranný dvoustranný t-test t-test -11,3274 1,812461 2,228139 Daňová kvóta v roce 2005 V roce 2005 je u nových zemí a nové EU12, EU15 EU12 kvóta menší než u EU15 33,5639 40,38855 -2,55175 1,710882 2,063899 Daňová kvóta v roce 1995 V roce 2005 je u nových zemí a nové EU12, EU15 EU12 kvóta menší než u EU15 34,10821 39,62363 -0,24588 1,705618 2,055529 Daňová kvóta EU27 Růst průměrné kvóty EU27 b rok 1995, rok 2005 ** v období 1995 - 2005 statisticky nevýznamný* 37,17233 37,35537 2,469006 1,705618 2,055529 Daňová kvóta EU27 V roce 1999 je průměrná kvóta EU27 větší než v roce 2002 rok 1999, rok 2002 (extrémní průměrné hodnoty)* (porovnání extrémních hodnot) b 37,64117 36,66673 a heteroscedastický t-test; b vouvýběrový párový t-test na střední hodnotu, hladina významnosti 5 %, program MS Office Excel 2003 *pro Bulharsko resp. Rumunsko nejsou k dispozici údaje za výchozí rok, proto pro tento rok dosazena vždy nejbližší dostupná (za rok 2000 resp. 2001). Průměrná daňová kvóta EU27 je proto v tomto výpočtu nižší než statisticky vykazovaný průměr bez Bulharska a Rumunska. **Statisticky se nepotvrdila změna daňové kvóty v období 1995 – 2005 ani u skupin zemí nové EU12 resp. původní EU15. Pramen dat: Taxation trends in the European Union (2007)
4
3. DAŇOVÝ MIX - PODÍL PŘÍMÝCH A NEPŘÍMÝCH DANÍ Daňový mix budeme hodnotit pomocí změn podílů přímých daní, s tím že většinou se mixy mění přesunem zátěže z přímých na nepřímé či naopak. Přesuny na příspěvky na sociální zabezpečení nebo z nich na přímé či nepřímé daně se tolik nemění,neboť jsou vázány na své výdajové potřeby. Vláda je nemůže měnit bez reforem důchodového zabezpečení. Podíl přímých daní v daňovém mixu obvykle koreluje s vyspělostí země, vyjadřuje o průhlednost daňového systému, a také se v něm odrážejí vysoké příjmy bohatých poplatníků, kteří podléhají vyšším průměrným sazbám (platí i pro tzv. rovné daně, neboť i ty jsou progresivní). Vyspělost země se odráží i ve schopnosti vybrat daně, takže se vláda nemusí utíkat k nepřímým daním, jejichž výběr je skrytější, daňové úniky omezené a tudíž výnosy jistější. Přechod od přímých k nepřímým daním může také znamenat snahu udržet výnosy či je dokonce zvýšit méně nápadným způsobem než je růst sazeb nebo základů přímých daní, nověji je pozorován tento přesun v souvislosti s tzv. rovnou daní, která snižuje výnosy daní od bohatých. Vláda pak přikročí k plošnému zvýšení zátěže pomocí DPH.2 Graf 2 vývoje podílu přímých daní odráží několik současných trendů ve zdanění na přelomu století: ačkoliv by se mohlo zdát, že přímé daně klesají vlivem daňové konkurence a klesání sazeb u daní korporací, není tomu tak. Daně korporací co do podílu výnosu na celkovém zdanění neklesají, opak je spíše pravdou, pokles sazeb je kompenzován rozšiřováním základů růstem korporativního podnikání, pružnou reakcí základů v letech růstu a také dalšími faktory. Dokonce ani v letech hospodářské recese nemusí vždy podíl této daně na celkových výnosech klesat. Daně z práce sice ve druhé polovině 90. let klesaly, ale tento trend se zastavil v roce 2005. Graf 2
Vývoj podílu přímých daní na celkových výnosech daní v zemích EU27 v letech 1995 33,5 33,0 32,5 32,0 31,5 31,0 30,5 30,0 29,5 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Pramen dat: Taxation trends in the European Union (2007)
2
Viz např. Kubátová (2006)
5
Tabulka 2
Testování statistické významnosti rozdílů v podílu přímých daní v nových a původních členských zemích EU změny v letech 1995 - 2005 Proměnné Střední hodnota 1 Střední hodnota 2 T stat Kritická Kritická Interpretace hodnota hodnota jednostranný dvoustranný t-test t-test -3,91988 1,717144 2,073873 Podíl přímých daní 2005 V roce 2005 je u nových zemí a nové EU12, EU15 podíl přímých daní menší než u EU15 24,58838 35,84068 -2,98478 1,720743 2,079614 V roce 1995 je u nových zemí Podíl přímých daní 1995 podíl přímých daní menší než u nové EU12, EU15 a EU15* 26,18785 35,47314 0,617758 1,705618 2,055529 Pokles podílu přímých daní Podíl přímých daní EU27 rok 1995, rok 2005 b v EU27 v letech 1995 až 2005 není statisticky významný* 31,34635 30,83966 1,034847 1,795885 2,200985 Podíl přímých daní nové Pokles podílu přímých daní v nových EU12 v letech 1995 až EU12 b 2005 není statisticky významný* rok 1995, rok 2005 26,18785 24,58838 -0,46511 1,76131 2,144787 Podíl přímých daní EU15 Pokles podílu přímých daní rok 1995, rok 2005 b v nových EU15 v letech 1995 až 2005 není statisticky významný 35,47314 35,84068 a b heteroscedastický t-test; dvouvýběrový párový t-test na střední hodnotu, hladina významnosti 5 %, program MS Office Excel 2003 *pro Bulharsko resp. Rumunsko nejsou k dispozici údaje za rok 1995, proto pro tento rok dosazena vždy nejbližší dostupná (za rok 2000 resp. 2001). Pramen dat: Taxation trends in the European Union (2007)
6
A jak se projevovala daňová politika na podílu přímých daní? Z tabulky výsledků t-testů, Tabulka 2, je zřejmý rozdíl v podílu přímých daní na daňové kvótě. U nových členských zemí je tento podíl nižší. Ani u jedné ze skupiny členských zemí však nedochází ke statisticky významné změně tohoto podílu v roce 2005 oproti roku 1995.
3.1. Podíl daní korporací a jejich sazby Komparativní analýzu daňové politiky přímých daní omezíme z kapacitních důvodů v další části na daň korporací, u které se má za to, že nejvíce podléhá konkurenci mezi státy. Graf 3
Podíl výnosů daní korporací na celkových výnosech daní v zemích EU27 v letech 1995 – 2005 8,6 8,4 8,2 8,0 7,8 7,6 7,4 7,2 7,0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Pramen dat: Taxation trends in the European Union (2007) Podíl daní korporací na celkových daňových výnosech dlouhodobě roste, jak ukazuje Graf 3, a to i přes neustálý pokles sazeb. Bylo již uvedeno, že příčinami jsou zvyšující se úloha korporativního podnikání a růst daňových základů vlivem ekonomického růstu. Tento růst podílu korporativních daní však není statisticky významný, jak ukazuje tabulka Tabulka 3. Rovněž není statisticky významný rozdíl v podílu daní korporací na celkovém zdanění u nových EU12 a EU15. V roce 2005 je oproti roku 1995 statisticky významný růst podílu daní korporací u původních členů EU15, ale u nových členů v tomto období podíl daně korporací nevzrostl. U daně korporací je velmi mobilní základ, který podléhá daňové konkurenci. Je-li tomu tak, probíhá z hlediska daňových výnosů daňová konkurence úspěšněji v původních 15 členských zemích než v nových EU12. U sazeb daní korporací však jsou výsledky porovnání odlišné a potvrzují dosavadní náhled na daňovou politiku nových členských zemí oproti původním 15ti. Rozdíl v průměrných sazbách je v roce 2007 statisticky významný, viz Tabulka 3, nové členské země mají sazbu v průměru 7
nižší, podle tabulky téměř o 10 procentních bodů. Co se týká vývoje průměrné sazby zemí EU27, sazba v období 1995 – 2007 klesala, opět jde o statisticky významný pokles. Shodou okolností je průměrný pokles sazby opět téměř 10 procentních bodů. Shrneme-li, co bylo testy statistických hypotéz potvrzeno o dani korporací, víme, že podíl daní korporací na celkových daňových výnosech se v nových a starých zemích neliší, v původních však rostl na rozdíl od nových členů. Sazby se liší statisticky významně a také dlouhodobě klesají. Je možné tento vývoj hodnotit jako tzv. „škodlivou daňovou konkurenci“ nových členských států EU na úkor původních členů? V takovém hodnocení musíme být podle mého názoru velice opatrní, neboť vládám nejde o sazby, ale o výnosy do jejich rozpočtů. Pokud by nové členské země nesnižovaly sazby, pak by zřejmě ceteris paribus přesun korporativních zisků do původních členských zemí mohl naopak poškodit zájmy jejich veřejných financí.
8
Tabulka 3
Testování statistické významnosti rozdílů mezi novými EU12 a EU15 u daně korporací a vývoj v letech 1995 - 2007 Proměnné Střední hodnota 1 Střední hodnota 2 T stat Kritická Kritická Interpretace hodnota hodnota jednostranný dvoustranný t-test t-test 0,328473 1,710882 2,063899 Podíl daní korporací 2005 V roce 2005 rozdíl podílu daní a nové EU12, EU15 korporací mezi novými EU12 a EU15 není statisticky významný 8,742162 8,358003 -1,81379 1,705618 2,055529 Podíl daní korporací EU27 Růst podílu daní korporací rok 1995, rok 2005 b v EU27 v letech 1995 až 2005 není statisticky významný* 7,649937 8,52874 -0,07178 1,795885 2,200985 Podíl daní korporací Statisticky nevýznamný rozdíl nových EU12 podílu daní korporací u nových rok 1995, rok 2005 b EU12 v období 1995-2005* 8,679867 8,742162 -3,1098 1,76131 2,144787 Podíl daní korporací Růst podílu daní korporací původních EU15 v EU15 v letech 1995 až 2005 rok 1995, rok 2005 b 6,825993 8,358003 -3,8388 1,713872 2,068658 Sazba daní korporací 2007 V roce 2007 sazba daně korporací nové EU12, původní u nových EU12 nižší než u EU15 EU15 a 19,13333 28,86667 6,435355 1,705618 2,055529 Sazba daní korporací Pokles průměrné sazby u EU27 EU27 v roce 2007 oproti 1995 b Rok 1995, rok 2007 statisticky významný 35,33333 24,54074 a heteroscedastický t-test; b dvouvýběrový párový t-test na střední hodnotu, hladina významnosti 5 %, program MS Office Excel 2003 *pro Bulharsko resp. Rumunsko nejsou k dispozici údaje za výchozí rok, proto pro tento rok dosazena vždy nejbližší dostupná (za rok 2000 resp. 2001). Pramen dat: Taxation trends in the European Union (2007)
9
SHRNUTÍ A ZÁVĚRY Článek se pokusil přispět k diskusi o rozdílnosti daňové politiky 12 nových členských států, které vstoupily do Evropské unie v letech 2004 a 2007 a původních 15 členů. Byla zkoumána daňová kvóta a její struktura co do přímých a nepřímých daní a podílu daní korporací, které nejvíce podléhají daňové konkurenci mezi státy. Dále se zkoumal ukazatel statutární daňové sazby daně korporací, o nichž se nejčastěji hovoří jako o sazbách, jež noví členové používají jako konkurenční nástroj. Po provedení t-testů statistických hypotéz o rovnosti průměrů dvou souborů a o shodě průměrů u párů souborů na hladině významnosti 5 % bylo zjištěno několik zajímavých poznatků. Nové země mají skutečně v roce 1995 a i v roce 2005 statisticky významně nižší úroveň celkového zdanění měřeného pomocí daňové kvóty. V uvedeném období však není pozorován statisticky významný růst či pokles průměrné daňové kvóty, a to ani u celé EU27, ani za 12 nových nebo 15 původních členů zvlášť. Daně měřené pomocí tohoto ukazatele jsou tudíž značně rigidní, takže rozdíly mezi oběma skupinami zemí mají tendenci přetrvávat. Pokud by byla pravda, že nové členské země účinně provádějí tzv. „škodlivou daňovou konkurenci“, měl by se však rozdíl zvětšovat, což nepozorujeme. Další ukazatel daňové politiky je podíl přímých a nepřímých daní na daňovém výnosu. Ttesty prokázaly, že u nových členských zemí je podíl daní přímých nižší než u původních patnácti členů. Ani u jedné ze skupiny členských zemí však nedochází ke statisticky významné změně tohoto podílu v roce 2005 oproti roku 1995. Podíl daní korporací není u nových členů statisticky významně jiný než u původních členských států, ani se tento podíl u nich dlouhodobě nezvyšuje, na rozdíl od původních 15 členských zemí. Sazba této daně se v průměru v roce 2007 snížila oproti roku 1995 u obou skupin zemí, přičemž v nových EU12 v roce 2007 je sazba v průměru nižší než v původních EU15. To znamená, že u daně korporací sice nové členské státy konkurují svými sazbami, avšak v ostatních oblastech (majících vliv na základy daně) je konkurence úspěšná na straně vyspělejší evropské patnáctky (viz např. The Global Competitiveness, 2008). Závěrem je možno říci, že pomocí použitých nástrojů se nepodařilo prokázat, že by nové členské země Evropské unie účinně prováděly to, čemu se v Evropské unii říká „škodlivá daňová konkurence“.
POUŽITÁ LITERATURA: The Global Competitiveness Report 2007 – 2008. World Economic Forum 2008. Online: http://www.gcr.weforum.org/ Taxation trends in the European Union. Data for the EU Member States and Norway. European Commission, Eurostat, Directorate-General for Taxation and Customs Union 2007. ISBN : 978-92-79-04865-4. 447 s. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika Praha : ASPI, 2006. 279 p. ISBN 80-7357205-2.
10
