Evropská unie a strukturální politika

CENTRUM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ JEZERKA O.P.S.

Evropská unie a strukturální politika

Studijní text

Komplexní vzdělávací program pro lektory zaměřený na Evropskou unii a zpracování evropských projektů

EU

LEK

PRO

Evropská unie a evropské projektování pro lektory

CENTRUM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ JEZERKA O.P.S.

Evropská unie a strukturální politika Studijní text byl zpracován v rámci projektu „Komplexní vzdělávací program pro lektory zaměřený na Evropskou unii a zpracování evropských projektů“, který je spolufinancován Evropskou unií.

Autoři: Ing. Bc. Milan Bareš Bc. Jana Barešová Adam Hlaváč Pardubice 2008, aktualizovaná verze

Tento text neprošel redakční ani jazykovou korekturou.


EU

LEK

PRO


Obsah Obsah.................................................................................................................. 2 Úvod ................................................................................................................... 5 1. Historie EU .................................................................................................... 7 2.

Základní institucionální rámec....................................................................... 10 2.1. Evropská komise ................................................................................... 12 2.2. Rada Evropské unie .............................................................................. 13 2.3. Evropský parlament .............................................................................. 16 2.4. 2.5. 2.6.

Evropská rada....................................................................................... 17 Předsednictví Rady EU........................................................................... 18 Evropský soudní dvůr ............................................................................ 18

2.7. 2.8. 2.8.1. 2.8.2.

Účetní dvůr........................................................................................... 20 Další orgány a instituce ......................................................................... 20 Hospodářský a sociální výbor ................................................................. 20 Výbor regionů ....................................................................................... 20

2.8.3. Evropská centrální banka....................................................................... 21 2.8.4. Evropská investiční banka...................................................................... 21 2.9. Evropský ombudsman ........................................................................... 21 3. Regionální a strukturální politika ................................................................... 22 3.1. Cíle strukturální politiky v období 2007-2013........................................... 22 3.2. Principy regionální a strukturální politiky................................................. 23 3.3. NUTS ................................................................................................... 26 3.4. Strukturálni fondy ................................................................................. 28 4. Legislativní proces a základní programovací procedury ................................... 32 4.1. Nařízení Rady ....................................................................................... 34 4.2. 4.3.

Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost .......................... 34 Národní rozvojový plán.......................................................................... 35

4.4. 4.5. 4.5.1. 4.5.2. 4.5.3.

Národní strategický referenční rámec ..................................................... 37 Operační programy v období 2007-2013................................................. 37 Přehled operačních programů ................................................................ 38 OP Doprava .......................................................................................... 40 OP Životní prostředí .............................................................................. 41

4.5.4. OP Podnikání a inovace ......................................................................... 44 4.5.5. OP Výzkum a vývoj pro inovace ............................................................. 46 4.5.6. OP Lidské zdroje a zaměstnanost ........................................................... 47 4.5.7. OP vzdělávání pro konkurenceschopnost ................................................ 49 Evropská unie a strukturální politika

EU

LEK

PRO


4.5.8. Integrovaný OP .................................................................................... 51 4.5.9. Regionální OP (7 OP) ............................................................................ 53 4.5.10.OP Přeshraniční spolupráce (5 OP)......................................................... 55 4.5.11.OP Meziregionální spolupráce ................................................................ 57 4.5.12.OP Nadnárodní spolupráce, oblast Střední Evropa................................... 59 4.5.13.OP Praha – konkurenceschopnost a Praha – Adaptabilita ........................ 61 4.5.14.Síťové programy EPSON 2013 a INTERACT II ........................................ 61 5. Další důležité dokumenty a pojmy ................................................................ 63 5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3.

Další dokumenty ................................................................................... 63 Prováděcí dokumenty ............................................................................ 63 Příručka pro žadatele............................................................................. 64 Příručka pro příjemce ............................................................................ 65

5.1.4. Výzva ................................................................................................... 65 5.2. Důležité pojmy ......................................................................................... 66 5.2.1. Nepřímé výdaje .................................................................................... 66 5.2.2. Křížové financování ............................................................................... 66 5.2.3. Veřejná podpora, bloková výjimka, de minimis........................................ 67 6. Implementační struktura .............................................................................. 69 6.1. Národní úroveň ..................................................................................... 69

7. 8.

6.1.1. 6.1.2. 6.1.3. 6.1.4.

Národní orgán pro koordinaci................................................................. 70 Auditní orgán........................................................................................ 70 Řídící a koordinační výbor...................................................................... 71 Platební a certifikační orgán................................................................... 71

6.2. 6.2.1. 6.2.2. 6.2.3. 6.2.4.

Úroveň operačních programů................................................................. 72 Řídící orgán .......................................................................................... 72 Zprostředkující subjekt .......................................................................... 74 Monitorovací výbor................................................................................ 74 Příjemce ............................................................................................... 75

Finanční alokace .......................................................................................... 75 Další programy ............................................................................................ 77 8.1. Komunitární programy........................................................................... 77 8.2. 8.3. 8.3.1. 8.3.2. 8.3.3.

Nástroje regionální politiky a finančního inženýrství................................. 81 Finanční mechanismy EHP a Norska ....................................................... 82 Základní charakteristika......................................................................... 82 Prioritní oblasti...................................................................................... 83 Implementační struktury ....................................................................... 85

8.3.4. Typy podporovaných projektů................................................................ 86 Evropská unie a strukturální politika

EU

LEK

PRO


8.3.5. Specifika finančních mechanismů EHP a Norska ...................................... 87 8.3.6. Postup při podávání žádostí o grant ....................................................... 88 8.3.7. Finanční alokace ................................................................................... 91 9. Seznam použitých zkratek ............................................................................ 93 10.

Doporučená a použitá literatura a zdroje.................................................... 96

Příloha 1 - Výzva v rámci OP Praha Adaptabilita Příloha 2 - Výzva v rámci ROP Severovýchod Příloha 3 - Výzva v rámci OP VK v Pardubickém kraji


EU

LEK

PRO


Úvod Druhý studijní text vytvářený v rámci projektu „Komplexní vzdělávací program pro lektory zaměřený na Evropskou unii a zpracování evropských projektů“ se zabývá Evropskou unií (EU), její strukturální politikou a dalšími možnostmi finanční podpory. Cílem je poskytnout přehled o fungování jednotlivých institucí EU, o základních pojmech v oblasti strukturální politiky, o procedurálních aspektech poskytování finanční pomoci a jednotlivých nástrojích. Studijní text by měl usnadnit orientaci v poměrně složitém systému strukturální a regionální politiky EU a možnostech další finanční pomoci. Tyto znalosti sice přímo neovlivňují případnou tvorbu konkrétních projektů, ale domníváme se, že by však měly být součástí znalostního portfolia lektorů a potenciálních zájemců o finanční podporu EU. Navíc pojmy zde vysvětlené jsou běžně používány v oficiálních materiálech a setká se s nimi každý zájemce při vyhlašování jednotlivých výzev, grantů apod. Text je rozdělen do 10 částí. První dvě části pojednávají o historii EU, jejím základním institucionálním rámci včetně popisu základních funkcí jednotlivých institucí a orgánů. Třetí část se soustředí na vysvětlení fungování a cílů strukturální politiky EU. Zvláštní pozornost je věnována strukturálním fondům. Ve čtvrté části je popsán základní legislativní proces a programovací procedury spojené se strukturální politikou, včetně popisu významu jednotlivých dokumentů. Je zde uveden přehled všech operačních programů vytvořených v České republice (ČR) pro programové období 2007-2013. Pátá a šestá část si všímá implementační struktury nutné pro realizaci jednotlivých operačních programů v ČR a finančních alokací určených pro ČR. V sedmé části jsou vysvětleny některé důležité pojmy týkající se dané problematiky. Osmá část potom zmiňuje další možné programy, ze kterých lze získat finanční podporu. Kromě komunitárních programů je důraz je kladen na Finanční mechanismy EHP/Norska. Text je doplněn přehledem použitých zkratek a seznamem použitých a doporučených informačních zdrojů. Celý proces využití finančních prostředků EU je minimálně rok zpožděn. Ani v době aktualizace těchto studijních textů (1.čtvrtletí roku 2008) nejsou ještě v některých případech nastavena všechna pravidla a implementační struktury, v řadě


Strana

5

EU

LEK

PRO


operačních programů nebyly ještě vyhlášeny výzvy. Proto může v konečné podobě dojít v některých případech ještě k určitým změnám. Tento text doplňuje také pracovní sešit, kde lze nalézt konkrétní úlohy pro praktické procvičení probíraných témat a přílohy reálných konkrétních výzev, které jsou pro žadatele zásadní.


Strana

6

EU

LEK

PRO


1. Historie EU Počátky evropské integrace, která stála u zrodu dnešní Evropské unie, se kladou do 50. let 20. století. To ovšem neznamená, že by v Evropě ještě dříve žádné integrační snahy nebyly. Pokusy sjednotit Evropu se objevují již hluboko ve středověku a pokračují až do 20. století. Důvodem jejich neúspěchu bylo, že směřovaly přímo k vytvoření politické unie, tedy jakési formy Spojených států evropských. Takové plány však vysoce přeceňovaly ochotu států vzdát se své suverenity ve prospěch vyššího celku. Teprve po druhé světové válce se v evropské integraci začal prosazovat jiný přístup, a to integrace postupná. Jejím smyslem bylo započít evropskou integraci pouze v určitém sektoru, který bude vykazovat rychlé výsledky, jež přesvědčí státy o výhodnosti další a hlubší spolupráce – tímto sektorem bylo hospodářství, konkrétně odvětví uhlí a oceli. Tento princip byl obsahem tzv. Schumanova plánu předneseného 9. května 1950 v Paříži, a který dal základ Evropskému společenství uhlí a oceli (ESUO). Smlouva o jeho vzniku, tzv. Pařížská smlouva, byla podepsána v dubnu 1951 šesti západoevropskými státy: Francií, Německem, Itálií, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem. Předpoklad přesvědčení se o výhodnosti kooperovat byl správný, a tak tyto státy již o 6 let později podepsaly další dvě smlouvy, tzv. Římské smlouvy, které se týkaly dalších sektorů hospodářství a mírového využití jaderné energie. Roku 1957 tak vznikla další dvě společenství: Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM). EHS si položilo poměrně ambiciozní cíl, a to do roku 1970 vytvořit společný trh, ve kterém bude volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu (tzv. čtyři svobody). Stojí za zmínku, že již roku 1958 vznikly k podpoře tohoto cíle dva sektorové fondy: Evropský sociální fond (ESF) a Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF). Jejich smyslem bylo napomáhat ke snižování rozdílů mezi různými regiony, a tak posilovat harmonizaci společného trhu. Roku 1967 došlo smlouvou ke sloučení dosavadních samostatných


Strana

7

EU

LEK

PRO


společenství ESUO, EURATOM a EHS pod společný název Evropská společenství (ES) se společnou institucionální strukturou. Splnit cíl, který si původní EHS stanovilo, se do roku 1970 nepodařilo a společný trh byl finálně dobudován až roku 1992. Nicméně dílčího úspěchu – vytvořit celní unii1 – bylo dosaženo. Důvodem, proč se nepodařilo vytvořit společný trh, byl odklon politických elit některých členských států od stále hlubší integrace zpět směrem ke klasické mezivládní spolupráci. Důsledkem bylo výrazné oslabení instituce reprezentující nadnárodnost ES – Evropské komise a státy opět zavedly některá protekcionistická opatření do svých hospodářství. V 70. letech, která byla krizí nejvíce postižena, došlo roku 1973 k prvnímu rozšíření Evropských společenství, a to o tři severské státy: Velká Británie, Irsko a Dánsko. V návaznosti na rozšíření a tlak Irska, Velké Británie a Itálie, ve kterých byly regiony s nízkou životní úrovní, byl roku 1975 vytvořen Evropský fond pro regionální rozvoj. Jeho cílem bylo přerozdělování části evropského rozpočtu na rozvoj nejchudších regionů. V 80. letech následovalo další rozšíření směrem na jih o Řecko roku 1981 a Španělsko a Portugalsko roku 1986. Stejný rok došlo i k přijetí nové revize dosavadních smluv – Jednotného evropského aktu. Ten stanovil konečné datum vzniku společného trhu na rok 1993 a zmínil i možnost vyšší formy hospodářské spolupráce – měnové unie. Po roce 1989 a změně mezinárodněpolitické situace se Evropské společenství rozhodlo posílit i svou zahraniční politiku a další oblasti, a tak vedle čistě hospodářského

Evropského

společenství

vznikla

roku

1992

podepsáním

Maastrichtské smlouvy, též nazývané Smlouva o Evropské unii, Evropská unie (EU). V roce 1995 následovalo další rozšíření o Švédsko, Dánsko a Rakousko, a EU se tak rozrostla na 15 členů. Již při vzniku Smlouvy o EU se počítalo s pozdější korekcí v oblastech, kde se projeví

nedostatky

či

chyby

a

k této

revizi

došlo

roku

1997

podpisem

Amsterodamské smlouvy. Jedním z úkolů revize bylo i připravit instituce na další 1

Forma hospodářské spolupráce, kdy státy v celní unii uplatňují stejný celní sazebník vůči třetím zemím a uvnitř

unie platí volný pohyb zboží. Evropská unie a strukturální politika

Strana

8

EU

LEK

PRO


fungování po plánovaném rozšíření o 10 – 122 států střední a východní Evropy. V tomto směru však Amsterodamská smlouva selhala, a tak bylo třeba nové smlouvy, která se institucionální reformě bude věnovat. Tou se stala Smlouva z Nice z roku 2000. Jejím primárním cílem byla taková reforma institucí, aby si uchovaly akceschopnost i v rozšířené formě 25 – 27 členských států. K vlastnímu rozšíření došlo roku 2004 a novými členy EU se stalo 10 zemí střední a východní Evropy: Česká republika, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Malta a Kypr. Z původních 12 kandidátů tak nebylo přijato Bulharsko a Rumunsko. Jelikož Smlouva z Nice nebyla nikterak dlouhodobým konceptem, v letech 2002-2003 zasedal Konvent, jakožto nová formace revize smluv, který měl za cíl komplexnější reformu a revizi dosavadních smluv EU a ES. Jeho výstupem se stala Smlouva o ústavě pro Evropu, která byla později podepsána zástupci členských států, nicméně neprošla ratifikací ve Francii a Nizozemsku. V současné době probíhá nad tímto dokumentem debata a jeho budoucnost lze pouze odhadovat. Poslední výraznou změnou v rámci evropské integrace se stalo přijetí Rumunska a Bulharska v lednu 2007, čímž se EU rozrostla na 27 členských států.

2

Kandidáty na rozšíření byly: Česká republika, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva,

Slovinsko, Malta, Kypr, Bulharsko a Rumunsko. Evropská unie a strukturální politika

Strana

9

EU

LEK

PRO


2. Základní institucionální rámec Evropská unie je zcela jedinečnou organizací, která se pohybuje na rozhraní tradiční mezinárodní organizace a federativně uspořádaného celku. V klasických mezinárodních organizacích jako OSN či NATO platí, že se rozhoduje jednomyslně a stát, který se nevyjádřil pro přijímanou mezinárodní normu, nejčastěji smlouvu, není touto normou vázán. V EU tomu tak není a stát je povinen legislativu přijatou na evropské úrovni akceptovat a aplikovat. Dvěma základními principy evropského práva, kterými se odlišuje od jiných mezinárodních organizací je princip nadřazenosti a princip přímého účinku. Obsahem principu nadřazenosti je pravidlo, že v případě, kdy si odporuje právo členského státu s právem EU, použije se právo EU. Princip přímého účinku spočívá v přímé závaznosti některých norem evropského práva přímo pro fyzické i právnické osoby v členských zemích. Tímto druhem normy je nařízení, které se tedy stává závazné bez jakékoliv nutnosti tuto normu přetvořit do normy právního řádu členského státu. Dalším druhem norem EU jsou směrnice, které jsou závazné pouze svým cílem, nikoliv již formou, kterou bude cíle dosaženo. Je na rozhodnutí jednotlivých států, do jaké normy národního práva (zda např. zákon či nařízení vlády) bude směrnice převedena. Nicméně závazné pro stát zůstává, že směrnici převést musí, a to do určitého data. Vzhledem k těmto vlastnostem je EU nazývána nikoliv mezinárodní, ale nadnárodní, též supranacionální, organizací. V tomto místě je třeba poukázat na často chybně používaný pojem Evropská unie a Evropské společenství (ES nebo Společenství). To je někdy považované za předchůdce EU, které zaniklo a bylo nahrazeno roku 1992 podpisem Maastrichtské smlouvy Evropskou unií. Ve skutečnosti však ES dále existuje a EU je de facto jeho „nástavbou“ v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a oblasti vnitřních věcí a justice. V obou těchto oblastech EU rozhoduje stejně jako v klasických mezinárodních organizacích jednomyslně. Je to tedy právě Evropské společenství, pod které spadá valná většina všech společných politik, včetně politiky strukturální, a jsou to právní normy ES, které


Strana

10

EU

LEK

PRO


jsou nadřízené a přímo účinné3. Toto rozlišení struktury ES a EU je nejčastěji prezentováno jako tzv. Maastrichtský chrám. Ten je postaven na 3 pilířích, z nichž první je tvořen Evropským společenstvím a 2. a 3. pilíř je tvořen Společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a spoluprací v oblasti justice a vnitřních věcí (JaV). Zastřešujícím označením pro všechny 3 pilíře je pojem Evropská unie. Proto bude nadále používán pro zjednodušení pojem EU, ačkoliv strukturální politika spadá do 1. pilíře, tedy ES. Obr. 1: Maastrichtský chrám

zdroj: Obecný vzdělávací systém pro úředníky místních samosprávných orgánů

Jak již bylo řečeno na začátku kapitoly, EU je organizace, která se pohybuje na rozhraní federalistického celku a klasické mezinárodní organizace pracující na mezivládním principu. Tento charakter se projevuje i v institucionálním rámci, v němž jsou zastoupeny jak instituce reprezentující zájmy jednotlivých států – Rada Evropské

3

Z tohoto důvodu se právní akty označují jako akty ES a ne EU (např. směr.2005/56/ES, nařízení ES č. 026/97)


Strana

11

EU

LEK

PRO


unie a Evropská rada, tak instituce reprezentující zájmy společenství jako celku – Evropská komise a Evropský soudní dvůr.

2.1.

Evropská komise

Evropská komise (EK nebo Komise) představuje nejtypičtější instituci nadnárodního charakteru EU. Jejím úkolem je hájit zájmy Evropského společenství vůči partikulárním zájmům členských států. Složení EK ve svém nejužším pojetí je tvořeno 27 členy – předsedou a „řadovými“ komisaři – po jednom z každého členského státu. Nicméně celkový počet zaměstnanců EK se pohybuje okolo 25 000 osob, které tvoří administrativní, politický, překladatelský, právní a technický servis této instituce. Obsazování EK je uzpůsobeno tak, aby se krylo funkční období Evropské komise s volebním obdobím Evropského parlamentu (EP nebo Parlament) a to tak, že obměna obou institucí je po 5 letech. Poslední volby do EP tedy proběhly roku 2004, na což navázalo ustavení nové EK. Mandát obou současných institucí vyprší roku 2009. Samotné personální obsazení EK probíhá ve dvou etapách, kdy se nejprve shodnou členské státy na osobě budoucího předsedy EK, který je poté schválen Evropským parlamentem. Druhou fázi tvoří předsedův výběr jednotlivých komisařů za každý členský stát. Takto sestavená EK následně znovu předstupuje před EP, který ji buď jako celek přijme nebo jako celek odmítne. Poté, co EP

schválí EK, Rada

Evropské unie (též jen Rada či REU) ji kvalifikovanou většinou oficiálně jmenuje. Funkce EK jsou ve srovnání s dalšími institucemi EU vymezeny velmi komplexně. EK totiž hraje roli v celém „koloběhu“ evropské legislativy – od jejího vzniku, který může iniciovat pouze EK, přes snahu prosadit ji v rozhodovacím procesu EP a Rady až po kontrolu dodržování evropského práva členskými státy poté, co ji EP a Rada schválí. Zcela jedinečnou pravomocí EK je zmíněné výlučné právo legislativní iniciativy. Žádná jiná instituce nemá možnost navrhnout právní akt, který by následně mohl projít rozhodovacím procesem EU a nabýt platnosti. Pokud tedy ostatní instituce Evropská unie a strukturální politika

Strana

12

EU

LEK

PRO


takovýto zájem mají, musí se se svým návrhem obrátit na EK, která může, ale nemusí na základě tohoto podnětu zahájit tvorbu legislativního aktu. Stojí rovněž za zmínku, že vzhledem k této roli EK, kdy stojí u zrodu jakékoliv normy EU, je právě EK středem zájmu lobbyingu, při němž se různé zájmové skupiny snaží ovlivnit vznikající právo v co možná nejranějším stádiu. Poté, co se uvnitř struktur EK vytvoří návrh legislativního aktu, hlasuje o něm kolegium komisařů a návrh je přijat většinou hlasů. Tímto končí fáze tvorby právní normy a její návrh se přesouvá do rozhodovacího procesu, v němž hrají primární roli Evropský parlament a Rada Evropské unie. Z dalších pravomocí EK je třeba zmínit pravomoci výkonné. S těmito pravomocemi disponuje EK pouze v několika málo oblastech. Spadá mezi ně však i velmi důležitá odpovědnost EK za sestavování, správu a plnění rozpočtu EU. Komise je díky svému vlivu na rozpočet schopna prostřednictvím svých finančních návrhů ovlivňovat chod Společenství a ve vybraných oblastech, jako jsou například strukturální fondy, také provádět konkrétní politiku. Provádění politik, kterým vyslovily souhlas rozhodovací orgány EU, tedy Rada a případně EP, patří mezi další pravomoce EK. Mezi ostatní podstatné pravomoci je třeba zařadit kontrolu dodržování evropského práva členskými státy a zastupování EU na mezinárodní scéně. V případě nedodržování práva má EK pravomoc vyzvat členský stát k nápravě a pokud tak stát neučiní, EK se může obrátit na Evropský soudní dvůr, který může státu uložit pokutu. Na mezinárodní scéně reprezentuje EK jednotu zemí EU a též vyjednává jménem EU mezinárodní dohody.

2.2.

Rada Evropské unie

Rada Evropské unie (dále jen Rada) tvoří v artikulaci zájmů „oponenta“ Evropské komisi, jelikož jejím cílem je reprezentovat národní zájmy. Rada se tudíž skládá z ministrů vlád členských států, a to tematicky dle projednávané legislativy. V případě, že je např. projednávána legislativa ohledně zemědělství, Radu tvoří ministři zemědělství, naopak při projednávání otázek Evropská unie a strukturální politika

Strana

13

EU

LEK

PRO


zahraničních se sejdou ministři zahraničních věcí. V současnosti je Rada tvořena devíti obdobnými sektorovými radami, jež se scházejí nepravidelně, v závislosti na frekvenci projednávání otázek z jednotlivých oblastí. V rámci všech forem zasedání Rady se postupně vyčlenily tzv. velké Rady, které mají pro chod Společenství zásadní význam. Patří sem Rady ministrů zemědělství, dále tzv. ECOFIN, což je Rada ministrů hospodářství a financí, a přirozeně také Rada ministrů zahraničních věcí. Nezbytným „pomocníkem“ ministerských zasedání Rady je Výbor stálých zástupců, tzv. COREPER. Jeho úkolem je předjednávat legislativu, která přichází do Rady, a v případě nalezení konsenzu již mezi stálými zástupci není daná norma mezi samotnými ministry již diskutována, ale rovnou schválena. Naopak v otázkách, nad kterými se zástupci v COREPERu nedokázali shodnout, přichází na řadu jednání a hledání konsenzu na ministerské úrovni příslušné sektorové rady. Základní funkcí Rady je rozhodovat o legislativních aktech předložených Komisí. Tato funkce byla původně vyčleněna výhradně pro Radu, nicméně s posilováním Evropského parlamentu od konce 70. let rostlo i jeho zapojování do rozhodovací činnosti. V současnosti existují čtyři formy přijímání legislativy, které se liší dle zapojení Evropského parlamentu. Jedná se o nejslabší formu konzultace Rady s EP, procedura souhlasu, procedura spolupráce a nejsilněji je EP do procesu zapojen ve

formě

spolurozhodování.

Ta

je

dle

současného

znění

Smlouvy

o

ES

nejpoužívanější metodou. Tudíž Rada s postupem času ztrácela své výsadní postavení rozhodovacího orgánu ve prospěch EP, s kterým se dnes o tuto funkci dělí. K další zásadní funkci Rady patří konečné rozhodování o povinných výdajích rozpočtu Společenství. Povinné výdaje jsou takové, které vycházejí přímo ze zakládacích smluv ES a tvoří je zejména společná zemědělská politika. O zbylých výdajích, tzv. nepovinných, do nichž spadá např. i politika strukturální, rozhoduje jako poslední orgán Evropský parlament. Poměrně zvláštní a politicky citlivé téma je rozložení hlasů v Radě. Jak již bylo řečeno dříve, EU je nadnárodní organizace, v níž se neuplatňují principy klasických mezinárodních organizací, mezi které patří i rovnost států v počtu hlasů. V Radě tak nemá každý ministr stejnou váhu svého hlasu, ale každému členskému státu je přidělen určitý počet hlasů. Kritériem je zde sice počet obyvatel, nicméně již od Evropská unie a strukturální politika

Strana

14

EU

LEK

PRO


počátku evropské integrace jsou mírně nadhodnocovány menší státy, tudíž mají více hlasů, než odpovídá jejich skutečnému podílu dle počtu obyvatel. Tabulka 1: Vážení hlasů v Radě EU

Členský stát

Počet hlasů

Německo, Francie, Itálie, Velká Británie

29

Španělsko, Polsko

27

Rumunsko

14

Nizozemsko

13

Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Portugalsko

12

Rakousko, Švédsko, Bulharsko

10

Dánsko, Irsko, Litva, Slovensko, Finsko

7

Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko

4

Malta

3

Celkem 27 států

345 hlasů

zdroj: Euroskop

Zvednutí ruky německého ministra pro přijetí určité normy tedy odpovídá 29 hlasům pro, kdežto například maltského ministra pouze 3 hlasům. Samotné hlasování je trojího druhu, přičemž určení, jak se bude hlasovat, se neodvíjí od rozhodnutí samotných ministrů, ale od pravidel zakotvených v Smlouvě o ES a Smlouvě o EU. V procedurálních otázkách platí pravidlo hlasování prosté většiny, v klíčových otázkách, například z oblasti daňové politiky, platí hlasování jednomyslné a nejpoužívanějším druhem ve většině politik EU je hlasování kvalifikovanou většinou. Ta je vymezena právě s ohledem na vážení hlasů a musí představovat většinu států, tedy 14, kvalifikovanou většinu hlasů, kterou je 255 z 345 a na požádání kteréhokoliv státu může dojít k přezkumu, zda bylo dosaženo i populačního hlediska. Tím je nutnost vyslovení se pro návrh tolika států, jejichž součet obyvatel tvoří alespoň 62% populace EU.


Strana

15

EU

LEK

PRO


2.3.

Evropský parlament

Třetí institucí rozhodovacího trojúhelníku evropských institucí je Evropský parlament (EP). Jeho nejvýraznějším specifikem v rámci všech ostatních institucí je, že je přímo volen občany členských států EU. V současnosti, po přistoupení Bulharska a Rumunska v lednu 2007, tvoří EP 785 poslanců, kteří jsou voleni na 5 let ve volbách v jednotlivých členských státech. Funkce EP jsou velice komplexní. EP má za úkol provádět kontrolu, účastnit se legislativního procesu, podílet se na rozpočtovém řízení, přijímat mezinárodní závazky Společenství, sledovat porušování základních hodnot a volit čelní představitele EU. Do kontrolní funkce EP spadá zejména možnost vyslovit nedůvěru Evropské komisi, ale také schvalování různých programových dokumentů a výročních zpráv. Neméně významná je role EP při rozpočtovém řízení. V něm má pravomoc navrhovat změny v nepovinných výdajích EU, do nichž spadá i strukturální politika, ale rovněž pravomoc odmítnout rozpočet jako celek. Jednou z nejprogresivnějších funkcí EP v jeho vývoji je jednoznačně zapojení do legislativního procesu. V něm na počátku evropské integrace v 50. letech hrál EP, tehdy ještě pod označením Shromáždění, pouhou konzultační roli. Konzultační procedura, která je například v oblasti zemědělské politiky zachována dodnes, spočívá ve vyjádření stanoviska EP k danému legislativnímu aktu, nicméně jediným rozhodovacím orgánem je Rada Evropské unie. V 80. letech s platností Jednotného evropského aktu získal EP silnější postavení v rozhodovacím procesu, a to díky nové proceduře spolupráce. Tato procedura je v současnosti téměř nevyužívána, jelikož s podpisem

Smlouvy

o

EU

roku

1991

byla

zavedena

nová

procedura

spolurozhodování. V ní je již EP rovnocenným partnerem Rady ve schvalování legislativy. Právě procedura spolurozhodování se od 1. ledna 2007 uplatňuje na základě Smlouvy z Nice i na oblast vytyčování cílů, priorit, organizaci a pravidla fondů strukturální politiky. V této oblasti se doposud využívala zvláštní procedura, tzv. souhlasné řízení, které funguje na principu odděleného hlasování Rady a Parlamentu a ke schválení je nutný souhlas obou institucí.


Strana

16

EU

LEK

PRO


Do pravomocí podílet se na volbě čelních představitelů EU spadá konzultace EP při volbě členů Účetního dvora a při volbě předsednictva Evropské centrální banky. Samostatně EP volí ombudsmana. Obdobně, jako má EP právo Komisi vyslovit nedůvěru a odvolat ji, stejně tak má pravomoce i při ustavování EK do funkce. Jak kandidát na předsedu, tak následně Komise jako celek, podléhají totiž schválení Parlamentu.

2.4.

Evropská rada

Evropská rada4 (ER) je instituce, která je složena z nejvyšších vládních představitelů jednotlivých členských států. V závislosti na formě vlády každého státu a jeho tradice v zastupování země v zahraničí se jedná buď o hlavu státu nebo premiéra. Evropské radě předsedá zástupce té země, která právě předsedá Radě EU. Ze složení ER je patrné, že tato instituce není nijak volena, ale její obsazení je odvislé a mění se v závislosti na proměnách uvnitř jednotlivých členských států. Vzhledem k tomu, že se ER skládá z čelních představitelů států, její hlavní funkcí v minulosti i současnosti bylo a je vytváření širší obecné strategie dalšího rozvoje EU a její integrace. Tyto obecné postupy jsou následně rozpracovávány a schvalovány v rámci klasického legislativního procesu EU. Nicméně v některých oblastech, například hospodářské a měnové unie, sama ER zastupuje v rozhodovacím procesu Radu Evropské unie a rozhodnutí ER se tak stává závazné. K dalším funkcím patří vytváření společné zahraniční politiky a změna smluv, která probíhá formou mezivládní konference svolané právě Evropskou radou. Setkávání samotné ER probíhá formou tzv. summitů, které se odehrávají pravidelně čtyřikrát do roka, dvakrát za každé předsednictví.

4

Evropskou radu je třeba odlišovat od Rady Evropy. Rada Evropy je organizace stojící zcela mimo rámec EU.


Strana

17

EU

LEK

PRO


2.5.

Předsednictví Rady EU

Předsednictví Rady EU je institut, který byl vytvořen v počátcích evropské integrace k prezentaci formální rovnosti všech členských států. Spočívá v půlročním střídání států v předsedání Radě EU a všech jí podřízených výborů, tedy zejména COREPERu, ale i mnoha dalších pracovních skupinách na nižších úrovních. Stejně tak se předsednictví týká vyšší formy Rady, tedy Evropské rady. Předsedající stát se tak na půl roku ujímá vedení všech formací Rady a jejich výborů, což mu umožňuje ovlivňovat přijímanou legislativu upřednostňováním či naopak potlačováním jednotlivých bodů agendy. Stejně tak je však úkolem předsedy působit jako vyjednavač při rozhodování, hledat napříč Radou konsenzus a využívat k tomu různé formální i neformální nástroje. Vedle této funkce předsednictví rovněž reprezentuje Radu EU vůči jiným orgánům EU, tedy zejména EK a EP, ale zastupuje i celou EU při jednání s jinými zeměmi. Zde však sdílí funkci s komisařem pro vnější vztahy a Vysokým zmocněncem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

2.6.

Evropský soudní dvůr

Evropský soudní dvůr (ESD) byl v minulosti jednotným orgánem EU, nicméně s růstem žalob a zejména prejudiciálních otázek bylo nutné soud více hierarchizovat. Důsledkem byl vznik Soudu první instance, též nazývaný Soud prvního stupně, který vznikl v návaznosti na Jednotný evropský akt z r. 1986 a roku 2005 jako výsledek Smlouvy z Nice vznik Soudu pro veřejnou službu. Úkolem soudních orgánů EU je ochrana dodržování práva EU, na druhou stranu ochrana před překročením kompetencí EU vymezených evropským právem na úkor suverenity členských států a v neposlední řadě zajištění jednotného výkladu práva EU. Soud pro veřejnou službu je soudní orgán, do jehož kompetence spadá řešení pracovněprávních sporů uvnitř institucí EU, tedy zejména žaloby zaměstnanců proti Evropská unie a strukturální politika

Strana

18

EU

LEK

PRO


instituci, v níž je zaměstnán. Oproti zbylým dvěma soudním orgánům není složen z počtu soudců, který by odpovídal počtu členských států, ale tvoří ho pouze 7 soudců. Soud první instance je orgán, k němuž směřují žaloby fyzických a právnických osob z členských států proti rozhodnutí institucí EU, případně proti tomu, že rozhodnutí nebylo vydáno či žaloba na náhradu škody způsobenou orgánem EU. Počet soudců odpovídá počtu členských států, tedy 27. V případě nesouhlasu s rozsudkem je možné odvolání k Evropskému soudnímu dvoru. Nejstarší a nejvýznamnější soudní institucí je Evropský soudní dvůr, který řeší spory mezi členskými státy a EU a zejména prejudiciální otázky. Je složen z 27 soudců, kteří jsou voleni jednomyslně Radou EU na dobu 6 let. Prejudiciální otázky (též předběžné otázky), jež tvoří valnou většinu agendy ESD, jsou otázky položené soudy členských států, které při řešení vnitrostátního sporu, v němž užily evropské právo, narazily na ustanovení, jehož výklad je nejistý. V tom případě soudy mohou (soudy, od nichž už není odvolání dokonce musí) položit otázku k ESD, který reaguje vydáním stanoviska, v němž sdělí, jak dané ustanovení vykládat. Vnitrostátní soud následně užije pro výklad ustanovení interpretaci ESD a dále pokračuje v řešení sporu. Ačkoliv v tomto řízení vystupuje ESD pouze jako „poradce“ národním soudům, jsou to právě prejudicální otázky, skrze které vzniklo mnoho principů evropského práva, včetně principu nadřazenosti a přímého účinku5. Ke sporným otázkám, které ESD řeší, patří 3 základní druhy žalob. Jedná se o žalobu EK nebo členského státu proti jinému členskému státu pro nesplnění povinností. Do této kategorie spadají především žaloby pro pozdní nebo neúplnou implementaci směrnic do právního řádu členského státu. Další kategorií žalob je žaloba členského státu nebo některé instituce EU vůči jiné instituci pro neplatnost právního aktu, který vydala. K těmto situacím dochází zejména, pokud žalovaná instituce porušila rozhodovací proceduru nebo zneužila své pravomoci. Posledním druhem jsou žaloby, rovněž členského státu nebo některé instituce, vůči jiné pro

5

V případě principu nadřazenosti viz spor Costa vs. ENEL (6/64 Sb. SD), v případě přímého účinku případ Van

Gend en Loos (26/62 Sb. SD) Evropská unie a strukturální politika

Strana

19

EU

LEK

PRO


nečinnost. Jde o případy, kdy daná instituce měla povinnost vydat akt, ale nestalo se tak a jiná instituce nebo členský stát je touto nečinností poškozen.

2.7.

Účetní dvůr

Účetní dvůr je kontrolním orgánem, jehož hlavní úkol je provádět audit příjmů a výdajů EU. Je složen z 27 zástupců jednotlivých členských států, kteří jsou voleni Radou EU na dobu 6 let. Klíčovým dokumentem, který Účetní dvůr každoročně vydává, je výroční zpráva. Jedná se o shrnutí kontroly příjmů a výdajů EU a případné pozitivní vyznění této zprávy je podmínkou pro udělení absolutoria Evropské Komisi. Zpráva však není jediný výstup Účetního dvora. Jeho kontrola se týká i jednotlivých politik, do nichž plynou peníze. Pochopitelné je zaměření na politiky, které spotřebovávají největší sumu finančních prostředků, tedy politika zemědělská a rovněž politika strukturální. Kontrola se zde uskutečňuje stejně jako v případě hospodaření institucí, tedy prověřováním účetních dokumentů příjemců finančních prostředků EU.

2.8.

Další orgány a instituce

2.8.1. Hospodářský a sociální výbor Hospodářský a sociální výbor patří společně s Výborem regionů k poradním orgánům při rozhodovacím procesu EU. Je složen z 344 členů, kteří reprezentují zájmy jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, ale i dalších skupin, jako např. spotřebitelů. Úkolem tohoto výboru je podávat kvalifikovaná stanoviska Parlamentu a Radě EU ohledně legislativních návrhů a jejich dopadů na zmíněné zájmové skupiny.

2.8.2. Výbor regionů Výbor regionů je stejně jako Hospodářský a sociální výbor poradním orgánem s cílem podávat stanoviska Parlamentu a Radě ohledně přijímané legislativy. Je Evropská unie a strukturální politika

Strana

20

EU

LEK

PRO


složen rovněž z 344 členů, kteří reprezentují zájmy jak regionálních samospráv (v případě ČR tedy krajů), tak samospráv měst a obcí.

2.8.3. Evropská centrální banka Úkolem Evropské centrální banky (ECB) je, stejně jako u centrální banky kteréhokoliv státu, dbát o cenovou stabilitu v Evropském měnovém systému a rovněž je orgánem, který povoluje emisi eurobankovek v eurozóně.

2.8.4. Evropská investiční banka Evropská investiční banka (EIB) je finanční instituce EU, jejímž úkolem je poskytovat úvěry na různé oblasti společných politik EU, tedy např. ochrana životního prostředí, infrastruktura, průmysl a podnikání apod.

2.9.

Evropský ombudsman

Tato instituce slouží k vyšetřování stížností občanů EU, kteří si stěžují na špatný postup některého orgánu EU při řešení problémů daného občana.


Strana

21

EU

LEK

PRO


3. Regionální a strukturální politika Evropská unie jako celek je v současné době velmi významným světovým centrem. Přesto mezi jednotlivými členskými zeměmi a mezi regiony uvnitř zemí existují značné rozdíly v hospodářské a sociální úrovni, které se ještě více prohloubily po rozšíření EU v roce 2004 a 2007. Regionální a strukturální politika, neboli politika hospodářské a sociální soudržnosti, je v současné době jednou z nejdůležitějších a nejpropracovanějších politik Evropské unie. Usiluje o vyvážený rozvoj evropských regionů a snižování rozdílů mezi nimi. Je koncipována jako tzv. komunitární (koordinovaná) politika, což znamená, že realizace samotné regionální politiky spočívá na členských státech, zatímco koordinace a harmonizace náleží do nadnárodní působnosti, tj. do působnosti orgánů Evropské unie. Hlavním nástrojem politiky se staly strukturální fondy a fond soudržnosti (kohezní fond). Výrazným rysem podpory z fondů je, že příjemci této pomoci musí předložit velmi kvalitní programové a projektové dokumenty.

3.1.

Cíle strukturální politiky v období 2007-2013

V období 2007-2013 sleduje regionální politika tři cíle, k jejichž dosažení je z evropského rozpočtu vyčleněno 35,7 % prostředků, což je přibližně 347,41 mld. €. Z toho na Českou republiku připadá asi 26,69 mld. €6. Rozdělení prostředků mezi jednotlivé cíle uvádí následující tabulka. Tabulka 2: Rozdělení prostředků z fondů EU mezi jednotlivé cíle (zaokrouhleno)

Cíl

Pro EU

Pro ČR

Mld. €

%

Mld. €

%

Konvergence

282,80

81,5

25,88

97,0

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

55,90

16,0

0,42

1,5

Evropská územní spolupráce

8,71

2,5

0,39

1,5

Celkem

347,41

100

26,69

100

Zdroj: http://ec.europa.eu

6

http://ec.europa.eu/regional_policy/policy/fonds/pdf/annexe-recto.pdf


Strana

22

EU

LEK

PRO


Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé cíle.

Cíl Konvergence Hlavním záměrem cíle je podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II (viz 3.3) s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměrného HDP za celou Evropskou unii. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru za celou Evropskou unii. V České republice pod tento cíl spadají všechny regiony soudržnosti (viz 3.3) s výjimkou Prahy.

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost V rámci cíle jsou podporovány regiony na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které nespadají pod cíl Konvergence. V České republice pod něj spadá pouze Praha.

Cíl Evropská územní spolupráce Cíl se zaměřuje na podporu přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice se týká všech regionů.

3.2.

Principy regionální a strukturální politiky

Fungování regionální a strukturální politiky a v podstatě i

využívání

strukturálních fondů vychází z několika základních (operačních) principů, které se promítají do programové a právní úpravy celého procesu poskytování pomoci. Jsou jimi následující principy: Princip solidarity Tento princip je hlavní myšlenkou celé strukturální politiky. Je založen na vzájemné pomoci mezi státy různé ekonomické a sociální úrovně. Hospodářsky Evropská unie a strukturální politika

Strana

23

EU

LEK

PRO


vyspělejší státy financují svými příspěvky do společného rozpočtu rozvoj států, které jsou méně vyspělé.

Princip subsidiarity Tento princip se netýká pouze strukturální politiky, ale celé Evropské unie jako takové a je zakotven v Maastrichtské smlouvě. Jde o to, aby byly jednotlivé cíle plněny na co nejnižší úrovni rozhodování, pokud je možno na dané úrovni plnění cíle zajistit. Celková zodpovědnost zůstává na členském státě.

Princip rovnoprávnosti Na rovnoprávnost mezi muži a ženami je kladen velký důraz rovněž v rámci celé Evropské unie.

Princip koncentrace (zásada koncentrace úsilí) Tato zásada spočívá v tom, že prostředky fondů mají být využívány pouze k realizaci předem stanovených cílů, co nejúčelněji, aby nebyly rozmělňovány na řadu drobných a méně významných akcí. Jde tedy o snahu věnovat největší prostředky do regionů s největšími problémy, pokud možno na projekty přinášející co největší užitek. Výhodou je pak mj. lepší možnost monitorování a kontroly.

Princip partnerství (komplementarity) Znamená úzkou spolupráci mezi Komisí a odpovídajícími orgány na národní, regionální a místní úrovni, určenými každým členským státem pro všechny etapy programů. V principu partnerství jsou tedy zapojeny jak orgány EU jakožto poskytovatelé financí, členské státy jakožto příjemci a koordinátoři národních operačních programů a regiony jako další příjemci a koordinátoři. Jde o to, aby se na konkrétním rozdělení podíleli i samotní příjemci, tj. regiony, města, obce i soukromé subjekty, pro něž jsou prostředky určeny.


Strana

24

EU

LEK

PRO


Princip programování Podává časový rozvrh pro alokaci pomoci. Konec programovacího období se shoduje s finančními perspektivami pro celkový rozpočet Společenství. Klade se důraz na komplexní přístup k řešení problémových regionů. Prostředky fondů jsou alokovány na základě víceletých a více-oborových programů, nikoliv na základě jednotlivých projektů. Prostředky ze strukturálních fondů jsou alokovány na schválené programy, které se následně realizují prostřednictvím konkrétních projektů.

Princip adicionality (doplňkovosti) Tento princip stanovuje, že prostředky vynakládané ze společného rozpočtu EU mají pouze doplňovat ostatní veřejné výdaje a ne je nahrazovat. Jde tedy o spolufinancování schválených projektů. Členské státy musí poskytnout finanční informace potřebné k ověření adicionality při vytváření plánů a pak pravidelně během poskytování pomoci. Prostředky poskytnuté ze zdrojů EU musí být doplněny určeným podílem zdrojů ze strany příjemce pomoci, ať už ze státního rozpočtu nebo rozpočtů regionálních a místních, z privátních zdrojů, nebo lze tyto prostředky doplnit i úvěrem. Prostředky na straně příjemce pomoci lze vhodně kombinovat. Cílem je finanční zainteresovanost daného státu, což má vést k větší efektivnosti a zodpovědnosti při čerpání pomoci.

Princip monitorování a vyhodnocování Jedná se o průběžné sledování a vyhodnocování prováděných opatření a celkové efektivnosti vynakládaných prostředků. Jde o důslednou kontrolu nejen věcného, ale i finančního plnění projektu. Před schválením projektu je vyžadováno podrobné hodnocení jeho dopadů, pak následuje průběžné monitorování realizace projektu a nakonec zhodnocení skutečných přínosů. Význam tohoto principu se neustále zvětšuje, proto je třeba věnovat mu při sestavování a realizaci projektu zvýšenou pozornost.


Strana

25

EU

LEK

PRO


3.3.

NUTS

NUTS neboli nomenklatura územních statistických jednotek (z francouzského Nomenclature des unités territoriales statistiques) byla vytvořena Evropským úřadem pro statistiku (EUROSTAT). Od roku 1988 jsou používány v legislativě Společenství, která se týká strukturálních fondů. Hlavním důvodem pro zavedení společné evropské klasifikace je snaha o získávání zejména ekonomických informací o území na srovnatelné bázi. Mohou zahrnovat jednu nebo více územně správních jednotek v rámci státu. Musí však respektovat praxi uplatňovanou v EU a samozřejmě i existenci územně správních jednotek daného státu, a také vycházet z jejich komplementarity (tzn. řádově vyšší jednotky jsou tvořeny určitým počtem celých jednotek nižších). Pro strukturální politiku, přesněji pro systém cílů, jsou nejdůležitější jednotky NUTS úrovně II a III, které jsou klíčem k zařazování regionů pod jednotlivé rozvojové programy (Cíle). Úrovně NUTS 1, 4 a 5 slouží zatím jen pro statistické účely EU. Vymezení těchto územních jednotek pro oblast regionální a strukturální politiky není vyžadováno. Dle počtu obyvatel jsou definovány tyto hlavní úrovně regionálního členění území: NUTS I – je územní jednotkou typu velkých oblastí daného státu. Obvykle je tvořena několika jednotkami na úrovni NUTS II. Příkladem mohou být Rakousko a Belgie, které se dělí na tři územní jednotky NUTS I, nebo Nizozemí, které se dělí na čtyři jednotky NUTS I. V některých případech zahrnuje i celé území státu.

NUTS II – je jednotkou řádově nižší, obvykle odpovídá úrovni středního článku územně správního členění daného státu. Velikost populace se pohybuje zpravidla mezi 1 – 2 miliony obyvatel.

NUTS III – je jednotka odpovídající úrovni nejnižšího územně správního regionu státní správy (úroveň okresů, příp. krajů). Počet obyvatel v této jednotce je 200 – 400 tisíc.

NUTS IV – je regionální jednotkou na úrovni okresů, případně mikroregionů. Evropská unie a strukturální politika

Strana

26

EU

LEK

PRO


NUTS V – jednotka na úrovni obcí.

Jiným rozdělením je LAU (Local Administrative Units) – Místní samospravní jednotky (obce a okresy). V současnosti ho již není zapotřebí, neboť členění NUTS bylo rozšířeno o čtvrtou a pátou úroveň.

Normalizovaná klasifikace územních jednotek pro Českou republiku se nazývá CZ-NUTS. Každý kraj, okres nebo obec v České republice má svůj kód, který začíná písmeny CZ a pokračuje číslicemi. Česká republika byla historicky tradičně dělena na kraje odpovídající úrovni NUTS III, avšak kvůli vstupu do Evropské unie musela zavést mezi stát a kraje ještě jeden stupeň členění odpovídající úrovni NUTS II, tzv. regiony soudržnosti. Právě na úroveň NUTS II je totiž směřována podpora z fondů EU v cíli Konvergence a částečně též Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Členění území České republiky je zachyceno v následující tabulce a obrázku. Tabulka 3: Členění území České republiky

Úroveň

Název

Počet jednotek v ČR

NUTS I

Stát

1

NUTS II

Regiony soudržnosti

8

NUTS III

Kraje

14

NUTS IV (LAU I)

Okresy

76+15 pražských obvodů

NUTS V (LAU II)

Obce

6254

Zdroj: http://cs.wikipedia.org


Strana

27

EU

LEK

PRO


Obrázek 2: Členění České republiky na jednotky NUTS III a NUTS II

zdroj:http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/regionalni-politika-evropskeunie/1001573/44179/

3.4.

Strukturálni fondy

Česká republika se řadí mezi chudší státy Evropské unie a jak už bylo řečeno, v období 2007-2013 může ke zlepšení životní úrovně svých obyvatel čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard €, což je zhruba 752,7 miliard Kč. Pro srovnání: výše rozpočtu ČR pro rok 2007 je 1 040,8 miliard Kč. Podpora z fondů EU pro období 2007-2013 tedy odpovídá zhruba 74 % státního rozpočtu ČR roku 20077. Strukturální a regionální politika je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Strukturální fondy (SF) jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony). Existují dva strukturální fondy:

7

http://www.strukturalni-fondy.cz/


Strana

28

EU

LEK

PRO


Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), který podporuje investiční (infrastrukturní) projekty (např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů,

úpravy koryt řek, podpora začínajícím

podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod.). Z ERDF mohou být financovány aktivity, které spadají pod všechny tři cíle strukturální a regionální politiky. V regionech, které spadají pod Cíl Konvergence soustředí ERDF svou pomoc na modernizaci a diverzifikaci ekonomik a vytváření nebo udržení pracovních míst. Soustředí se tedy na aktivity, které spadají do následujících oblastí: výzkum a technologický rozvoj, inovace a podnikání, informační společnost, životní prostředí, prevence rizik, cestovní ruch, kultura, doprava, energie, vzdělání, zdravotnictví. Pro Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, priority jsou založeny na 3 bodech: inovace a znalostní ekonomika – posílení kapacit regionů pro výzkum a technologický rozvoj, zavádění inovací a rozvoj podnikání, posílení finančního inženýrství, životní prostředí a prevence rizik – obnova znečištěných oblastí, efektivní využívání energetických zdrojů, podpora ekologicky šetrné dopravy ve městech, přístup k dopravním a telekomunikačním službám v obecném ekonomickém zájmu. Pro Cíl Evropská územní spolupráce, zaměřuje ERDF svou pomoc na tři hlavní oblasti: rozvoj ekonomických a sociálních přeshraničních aktivit, zakládání a rozvoj transnacionálních korporací, včetně bilaterální spolupráce mezi přímořskými regiony, zvyšování efektivity regionální politiky skrz meziregionální spolupráci a výměnu zkušeností. ERDF věnuje značnou pozornost i specifickým teritoriálním odchylkám (characteristics). Akce ERDF jsou navrženy tak, aby snížily ekonomické, ekologické a sociální problémy ve městech. Znevýhodněné oblasti (kopcovité oblasti, vzdálené oblasti, málo osídlené,…) těží se speciálního zacházení. Evropská unie a strukturální politika

Strana

29

EU

LEK

PRO


Evropský

sociální

fond

(ESF)

podporuje

naopak

neinvestiční

(neinfrastrukturní) projekty (např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod.)8 Z ESF jsou financovány aktivity spadající pod Cíle Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. ESF podporuje aktivity v následujících oblastech: adaptace pracovníků a podnikatelů – programy celoživotního vzdělávání, navrhování a rozšiřování inovativních způsobů organizace práce, přístup k zaměstnání pro dlouhodobě nezaměstnané, ženy a migranty, sociální integrace znevýhodněných skupin lidí a potlačení diskriminace na trhu práce, rozvoj lidského kapitálu pomocí reformy vzdělávacích systémů.

Fond soudržnosti jinak také Kohezní fond (FS) je určen na podporu rozvoje chudších států, tedy ne regionů. Jsou z něho podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí. Fond soudržnosti je zaměřen na členské státy, jejichž HDP na obyvatele je menší než 90 % průměrného HDP všech států EU. Slouží ke snížení jejich ekonomického a sociálního propadu a ke stabilizaci ekonomiky. Podporuje aktivity v rámci Cíle Konvergence. Pro období 2007-2013 se FS týká 14 států z 27. Jde o

8

http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika


Strana

30

EU

LEK

PRO


Bulharsko, Kypr, Českou republiku, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Maltu, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Fond soudržnosti financuje aktivity z následujících kategorií: transevropské dopravní sítě (hlavně prioritní projekty evropského zájmu definované EU), životní prostředí – v této souvislosti může FS podporovat i projekty, které se týkají energie nebo dopravy, ale pouze pokud představují přínos k životnímu prostředí. Struktura cílů a finančních nástrojů je tedy v programovém období 2007 – 2013 jednodušší oproti předchozímu programovému období. Jsou definovány 3 základní cíle a 3 finanční nástroje. Financování jednotlivých cílů strukturální politiky z jednotlivých fondů a rozdělění prostředků fondů v ČR na jednotlivá léta uvádí následující tabulky.

Tabulka 4: Financování jednotlivých cílů

Cíl

Název fondu

Konvergence

ERDF, ESF, FS

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

ERDF, ESF

Evropská územní spolupráce

ERDF

Tabulka 5: Prostředky fondů v ČR (v mld. EUR)

rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

částka

3,32

3,48

3,64

3,81

3,98

4,15

4,32

Zdroj: http://ec.europa.eu/regional_policy/policy/fonds/pdf/annexe-verso.pdf

Pro úplnost uveďme, že kromě výše uvedených fondů existuje ještě • Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – pro zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví, • Evropský rybářský fond – pro zajištění trvale udržitelného rozvoje evropského rybolovu, • Evropský fond solidarity – určen pro oblasti postižené přírodní katatrofou.


Strana

31

EU

LEK

PRO


4. Legislativní proces a základní programovací procedury Tato kapitola se věnuje přípravě a implementaci konkrétních legislativních aktů spojených se strukturální politikou s důrazem na situaci v ČR. Cílem je přiblížit komplexnost a provázanost národní a evropské roviny při přípravě stěžejních dokumentů nutných ke vzniku a zdárnému běhu jednotlivých operačních programů. Prvním krokem je nezbytná alokace finančních prostředků na strukturální fondy z rozpočtu EU. Dochází k rozdělení financí jak jednotlivým státům, tak uvnitř každého státu a rovněž na jednotlivé prioritní cíle EU. Již při sjednávání střednědobého plánu výdajů evropského rozpočtu se v Evropské radě rozhoduje o množství prostředků určených na jednotlivé politiky EU, tedy i na politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Po dosažení jednomyslné shody v Evropské radě musí Evropská komise připravit návrh evropské legislativy v podobě nařízení, ve kterých jsou definována pravidla pro využívání prostředků z evropského rozpočtu rozdělovaných prostřednictvím jednotlivých fondů. Nařízení jsou schvalována Evropským parlamentem a Radou EU. Po schválení rozpočtu strukturálních fondů schvaluje Evropská komise Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost, které vymezují priority rozvoje EU a tvoří orientační rámec pro přípravu národních strategických dokumentů. K dosažení určité míry unifikace cílů členských států navrhuje EK společné tematické směrnice. Tuto základní alokaci a směrnice schvaluje kvalifikovanou většinou Rada EU na návrh Evropské Komise, která postupuje v dohodě s členskými zeměmi. Při tomto postupu tedy dochází ke konzultaci všech úrovní, kterých se strukturální politika týká, čímž je naplňován princip partnerství (viz. 3.2).

Na národní úrovni následuje vypracovávání Národního rozvojového plánu ČR (NRP), který definuje strategické cíle a slouží k obecným zásadám. Z něho Evropská unie a strukturální politika

Strana

32

EU

LEK

PRO


vychází další dokument – Národní strategický a referenční rámec (NSRR). Ten kromě strategie evropské v sobě zahrnuje rovněž různé strategie národní, resortní a regionální. Roku 2005 byl ustaven Řídící a koordinační výbor, který plní koordinační roli při přípravě strategických dokumentů ČR (NRP, NSRR) i tematických a regionálních operačních programů. Schází se v něm partneři jak ze sféry státní, tak ze sféry veřejné, jsou zde zastoupeny jak kraje, tak města a obce prostřednictvím svých relevantních institucí (Asociace krajů a Sdružení měst a obcí), dále jsou to partneři ze sféry hospodářské a sociální a v neposlední řadě také představitelé neziskových organizací. Poté, co stát vypracuje tyto strategické dokumenty, zašle je Evropské komisi a ta je následně společně s daným státem konzultuje, opět na základě principu partnerství. Členské státy a Komise projednají obsah dokumentů a posoudí, z jakých prostředků na úrovni příslušného státu a na úrovni Společenství by plány měly být realizovány. Když se obě strany na těchto otázkách dohodnou, Komise schválí konečné plány a programy. Následuje podrobnější specifikace plánů a programů na národní či regionální úrovni. Těchto jednání se Komise neúčastní a je o nich pouze informována. Po schválení příslušných dokumentů mohou úřady začít s realizací projektů podle vlastních operačních postupů, čímž programy nabývají účinnosti. Pro čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů Evropské unie jsou tedy pro Českou republiku zásadní nařízení Rady a strategické dokumenty. Struktura dokumentů je následující: Nařízení Rady Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Operační programy

V následujících částech se s jednotlivými dokumenty seznámíme podrobněji.


Strana

33

EU

LEK

PRO


4.1.

Nařízení Rady

Mezi zkladní nařízení, která mají přímou souvislost s čerpáním finanční podpory Společenství patří: • Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999, • Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Celá znění těchto nařízení v českém jazyce lze nalézt na fondy.cz/regionalni-politika/narizeni-2007-13.

http://www.strukturalni-

Na tato nařízení dále navazuje Nařízení komise

(ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a dále k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.

4.2.

Strategické obecné zásady Společenství pro

soudržnost Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost (SOZS) jsou stanoveny v souladu s článkem 25 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a vymezují orientační rámec pro intervenci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Evropská unie a strukturální politika

Strana

34

EU

LEK

PRO


Fondu soudržnosti v členských státech EU. Navrhuje je Komise, přijímá je Rada a schvaluje Evropský parlament. SOZS kladou důraz na strategický přístup k realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Definuje 3 priority, na které by měly být zaměřeny zdroje podporované politikou soudržnosti: • zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst zlepšením jejich přístupnosti, zajištěním odpovídající kvality a úrovně služeb a ochranou životního prostředí, • podporu inovace, podnikavosti a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro výzkum a inovace, včetně nových informačních a komunikačních technologií, • vytváření více a lepších pracovních míst pomocí zapojení více osob do zaměstnání nebo do podnikání, zlepšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků a zvýšení investic do lidského kapitálu. SOZS představují

jednotný rámec, který mohou členské státy a regiony

použít při vypracovávání celostátních, regionálních a místních programů, zejména s cílem posoudit svůj příspěvek k cílům Společenství v oblasti soudržnosti, růstu zaměstnanosti. Celý text SOZS lze nalézt v českém jazyce na

http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-

politika/strategicke-obecne-zasady-spolecenstvi-ceska-verze-1.

S ohledem na SOZS by měl každý členský stát připravit svůj národní strategický referenční rámec a následné operační programy (CS L 291/12 Úřední věstník Evropské unie 21.10.2006).

4.3.

Národní rozvojový plán

Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 (NRP) definuje strategii rozvoje České republiky pro období 2007-2013. Vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá o klíčové evropské i domácí strategické dokumenty - Strategické obecné zásady Společenství, Strategii udržitelného rozvoje, Strategii hospodářského růstu, Strategii regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie. Zajišťuje návaznost Strategických Evropská unie a strukturální politika

Strana

35

EU

LEK

PRO


obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů. NRP dále popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Celý text je rozdělen do šesti částí: • analýza a současná situace, • SWOT analýza, • strategie NRP, • zaměření operačních programů, • rozložení finančních zdrojů, • řízení a koordinace politiky soudržnosti.

Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 – 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic,

práci

a

život

obyvatel.

Prostřednictvím

trvalého

posilování

konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU 25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva.

Globální cíl bude naplňován prostřednictvím těchto strategických cílů: • konkurenceschopná česká ekonomika, • otevřená, flexibilní a soudržná společnost, • atraktivní prostředí, • vyvážený rozvoj území. Pro každý strategický cíl je definována prioritní osa.

NRP je výchozím dokumentem pro zpracování Národního strategického referenčního rámce. NRP slouží také jako podkladový materiál pro vyjednávání NSRR s Evropskou komisí. Prioritní osy a cíle NRP vycházejí z definované strategie a následně jsou promítnuty do struktury operačních programů. Evropská unie a strukturální politika

Strana

36

EU

LEK

PRO


4.4.

Národní strategický referenční rámec

Na základě vytvořeného NRP je zpracován Národní strategický referenční rámec pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v letech 2007 až 2013 (NSRR). NSRR vypracovává každá členská země EU. Tento strategický dokument obsahuje priority a opatření, na které by chtěla členská země v daném programovém období využít finanční prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. V NSRR je také popsán celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. NSRR podléhá schválení EK a spojuje evropské priority uvedené ve Strategických obecných zásadách Společenství a národní priority politiky soudržnosti rozpracované v operačních programech. Celý text NSRR lze nalézt na

http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika/nsrr.

Dalším článkem jsou operační programy. O nich může ČR začít vyjednávat s EK po schválení NSRR. S operačními programy se již dostává do styku i případný žadatel o finanční podporu. Proto se jim budeme věnovat podrobněji v následujících kapitolách.

4.5.

Operační programy v období 2007-2013

Operační program je základním strategickým dokumentem finanční a technické podpory pro konkrétní tematickou oblast. Zpracovávají ho jednotlivé členské země. V operačních programech jsou podrobně popsány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti a daném programovém období dosáhnout. V operačních programech lze nalézt popis typových aktivit, na které je možné čerpat prostředky ze strukturálních fondů včetně charakteristik možných příjemců finanční pomoci. Při návrhu operačních programů pro programové období 2007 – 2013 byl uplatňován ve velkém měřítku strategický přístup a decentralizace řízení intervencí. Operační programy jsou proto rozpracovány pouze do úrovně prioritních os, které jsou schvalovány Evropskou komisí. Operační programy mají většinou tuto strukturu: Evropská unie a strukturální politika

Strana

37

EU

LEK

PRO


• analytická část, • strategie, globální a specifické cíle, • definice prioritních os a oblastí podpory, • implementační struktura. V programovém období 2007-2013 budou využívány pouze operačních programy a bude jich 26. Pro srovnání finanční

prostředky

prostřednictvím

pěti

v rámci

v předchozím obdobím 2004-2006 byly

strukturální

operačních

programů,

a

kohezní dvou

politiky

jednotných

poskytovány programových

dokumentů, dvou komunitárních iniciativ a Kohezního fondu. Zdá se tedy, že orientace by měla být jednodušší a současně je zde velký prostor pro realizaci projektů jednotlivými institucemi. Pro získání komplexního přehledu uvedeme v této části stručné představení všech operačních programů. Vzhledem k počtu operačních programů a účelu tohoto textu není podrobnější popis možný. U každého OP bude proto uvedena jeho základní charakteristika, názvy prioritních os a oblastí podpory, příklad aktivit, které je možné v rámci aktivit OP financovat, příklad možných žadatelů o podporu a odkaz na www, kde lze nalézt celý text příslušného OP (OP může být umístěn na více různých www stránkách, vždy by však měl být k nalezeni na

www.strukturalni-fondy.cz

v sekci „Programy 2007-2013“ a na www odpovídajících zpracovatelů). Znovu ovšem upozorňujeme na fakt, že uvedené údaje jsou vztaženy ke stavu, v jakém se nacházely v době vzniku tohoto textu, tj. červen, červenec 2007. Vzhledem k tomu, že jednání s EK nebyla v případě mnoha OP ještě uzavřena, mohou OP doznat určitých změn. Aktuální znění by však měla být k dispozici na příslušných www stránkách (pokud ovšem jejich provozovatelé provádějí průběžnou aktualizaci).

4.5.1. Přehled operačních programů V období 2007-2013 bude v České republice využíváno 26 operačních programů (24 definovaných na národní úrovni, 2 společné síťové), které jsou Evropská unie a strukturální politika

Strana

38

EU

LEK

PRO


rozděleny mezi tři cíle politiky HSS. Jejich souhrnný přehled je uveden v následující tabulce.

Tabulka 6: Přehled operačních programů pro období 2007-2013 podle cílů

Cíl konvergence Tematické OP

Regionální OP

OP Doprava

ROP NUTS II Severozápad

OP Životní prostředí

ROP NUTS II Moravskoslezsko

OP Podnikání a inovace

ROP NUTS II Jihovýchod

OP Výzkum a vývoj pro inovace

ROP NUTS II Severovýchod

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

ROP NUTS II Střední Morava

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ROP NUTS II Jihozápad

Integrovaný operační program

ROP NUTS II Střední Čechy

Technická pomoc Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita Cíl Evropská územní spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko) OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny) Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU) Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy)

Koordinací tvorby operačních programů, na jejichž základě bude ČR čerpat finanční pomoc, je pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).


Strana

39

EU

LEK

PRO


4.5.2. OP Doprava Základní charakteristika OP je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu je také podporován rozvoj a modernizace pražského metra. Nezbytný je soulad těchto aktivit s minimálními dopady na životní prostředí. Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T 1.1 Oblast podpory

Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T včetně železničních uzlů Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění

1.2

souladu s Technickými specifikacemi pro interoperabilitu (TSI) a rozvoj telematických systémů

Prioritní osa 2 -Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Oblast podpory

2.1 2.2

Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy.

Prioritní osa 3 - Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Oblast podpory

3.1

Modernizace a rozvoj železniční sítě mimo síť TEN-T

Prioritní osa 4 - Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Oblast podpory

4.1

Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T

Prioritní osa 5 - Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze Oblast

5.1

Rozvoj sítě metra v Praze

podpory

5.2

Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze

Prioritní osa 6 - Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Evropská unie a strukturální politika

Strana

40

EU

LEK

PRO


6.1 Oblast podpory

6.2 6.3

Podpora multimodální nákladní přepravy Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T Podpora modernizace říčních plavidel

Prioritní osa 7 – Technická podpora OP Doprava

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Investiční dotace do modernizace důležitých železničních uzlů, • postupná elektrizace dalších železničních tratí, • výstavba plánovaných úseků dálnic, • snižování objemu nákladní dopravy na hlavních silničních trasách, • snižování negativního vlivu dopravy na životní prostředí, • modernizace a další rozvoj pražského metra, • řešení dopravní situace v Praze, • využívání multimodální /kombinované) nákladní dopravy, • výstavba a rekonstrukce překladišť nákladů, • modernizace říčních plavidel, • zlepšení splavnosti důležitých vnitrozemských dopravních cest. Příklad možných žadatelů o podporu Státní investorské organizace zřízené Ministerstvem dopravy, vlastníci dopravních prostředků a přepravních jednotek kombinované dopravy, Magistrát hl. m. Prahy. Odkaz na celý OP http://www.strukturalni-fondy.cz/op-doprava/dokumenty

4.5.3. OP Životní prostředí Základní charakteristika OP je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů Evropská unie a strukturální politika

Strana

41

EU

LEK

PRO


energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa č. 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblast podpory

1.1

Snížení znečištění vod

1.2

Zlepšení jakosti pitné vody

1.3

Omezování rizika povodní

Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Oblast

2.1

Zlepšení kvality ovzduší

podpory

2.2

Omezování emisí

Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie 3.1

Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem

Oblast

zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby

podpory

tepla a elektřiny 3.2

Realizace úspor energie a využití odpadního tepla

Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Oblast

4.1

Zkvalitnění nakládaní s odpady

podpory

4.2

Odstraňování starých ekologických zátěží

Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Oblast

5.1

Omezování průmyslového znečištění

podpory Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny 6.1

Implementace a péče o území soustavy Natura 2000

6.2

Podpora biodiverzity

6.3

Obnova krajinných struktur

Oblast

6.4

Optimalizace vodního režimu krajiny

podpory

6.5

Podpora regenerace urbanizované krajiny Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků

6.6

hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod


Strana

42

EU

LEK

PRO


Prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Oblast

7.1

Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a

podpory

environmentálních informací

Prioritní osa 8 – Technická pomoc Oblast podpory

8.1 8.2

Technická pomoc při přípravě, realizaci, monitorování a kontrole operací OP Životní prostředí Ostatní výdaje technické pomoci OP Životní prostředí

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Rekonstrukce čističek odpadních vod, • budování informačních systémů předpovědní povodňové služby, • úpravy vodních toků ke snížení rizika vzniku povodní, • snížení nebezpečných emisí, • osvěta veřejnosti v oblasti snižování spotřeby energie a zatěžování ovzduší, • podpora výstavby zařízení na výrobu elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie, • zateplování budov, • budování sběrných dvorů a skladů, • osvětově vzdělávací činnost vedoucí k zájmu občanů třídit odpad, • rekultivace starých skládek, • výsadba alejí, větrolamů, úpravy lesních cest, které zabrání erozím a sesuvům půdy, • rekonstrukce stávajících ekologických center a poraden včetně materiálního a technického vybavení, • tvorba a vydávání odborných materiálů v oblasti ekologie. Příklad možných žadatelů o podporu Územní samosprávné celky, správci povodí a vodních toků, provozovatelé systémů předpovědní povodňové služby, podnikatelské subjekty, bytová družstva, veřejné výzkumné instituce, nadace, občaská sdružení, církve, Ministerstvo životního Evropská unie a strukturální politika

Strana

43

EU

LEK

PRO


prostředí, Státní fond životního prostředí. Odkaz na celý OP http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_zivotni_prostredi/OP_Zivotni_prostredi_verze_prosinec20 07.pdf

4.5.4. OP Podnikání a inovace Základní charakteristika Program by měl zlepšovat podnikatelskou infrastrukturu, podporovat spolupráci firem, univerzit a výzkumných institucí. Měl by pomoci usnadnit zavádění nových technologií, vytvářet

a

zlepšovat

služby

v podnikání,

rozvíjet lidské

zdroje

v podnicích. Je zaměřen na podporu průmyslu a malého a středního podnikání.

Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa 1 -Vznik firem Oblast

1.1

Podpora začínajícím podnikatelům

podpory

1.2

Využití nových finančních nástrojů

Prioritní osa 2 - Rozvoj firem Oblast podpory

2.1 2.2

Bankovní nástroje podpory malých a středních podniků Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb

Prioritní osa 3 - Efektivní energie Oblast

3.1

Úspory energie a obnovitelné zdroje energie

podpory Prioritní osa 4 – Inovace Oblast

4.1

Zvyšování inovační výkonnosti podniků

podpory

4.2

Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj

Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace Oblast podpory

5.1

Platformy spolupráce

5.2

Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů

5.3

Infrastruktura pro podnikání


Strana

44

EU

LEK

PRO


Prioritní osa 6 – Služby pro rozvoj podnikání Oblast

6.1

Podpora poradenských služeb

podpory

6.2

Podpora marketingových služeb

Prioritní osa 7 – Technická pomoc Oblast

7.1

Technická pomoc při řízení a implementaci OPPI

podpory

7.2

Ostatní technická pomoc

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Podpora nově vznikajících firem (např. bezúročné úvěry) zaměřených zejména na inovace, ICT a další výrobní technologie, • posílení konkurenceschopnosti těchto firem v problémových regionech, • zavádění efektivnějších způsobů výroby energie nebo využívání obnovitelných zdrojů energie, • zavádění méně energeticky náročných postupů, • dotace při zakládání vlastních kapacit vědy a výzkumu, • ochrana průmyslového vlastnictví (patenty atd.), • nově vznikající spolupráce mezi podniky z různých sektorů, • budování trhu s podnikatelskými nemovitostmi, • vznik a rozvoj poradenských služeb pro pomoc podnikatelům, • posilování marketingové připravenosti malých a středních podniků, • zlepšování schopnosti firem v oblasti vlastní prezentace.

Příklad možných žadatelů o podporu Podnikatelské subjekty a sdružení podnikatelů, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a další instituce terciálního vzdělávání, agentury pro podporu podnikání a investic,

příspěvkové

organizace

Ministerstva

průmyslu

a

obchodu,

územní

samosprávné celky. Odkaz na celý OP http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_Podnikani_a_Inovace/priloha001.pdf


Strana

45

EU

LEK

PRO


4.5.5. OP Výzkum a vývoj pro inovace Základní charakteristika OP je určen především pro posílení konkurenceschopnosti ČR v důsledku lepších podmínek pro působení vývojových a výzkumných center, vysokých škol apod. Program by měl rozvíjet kapacity v těchto institucích, zefektivnit vzdělávání a zpřístupnit znalosti potřebné pro výzkum, vývoj a inovace. Měl by pomoci urychlit přenos výsledků vědy a výzkumu do praxe.

Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa 1 – Evropská centra excelence Oblast podpory

1.1

Evropská centra excelence

Prioritní osa 2 – Regionální V a V centra Oblast podpory

2.1

Regionální V a V centra

Prioritní osa 3 – Komercializace, popularizace a internacionalizace VaV 3.1

duševního vlastnictví

Oblast podpory

Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich

3.2

Propagace a informovanost o výsledcích VaV

3.3

Výzkumná spolupráce se zahraničními partnery

Prioritní osa 4 – Infrastruktura pro výzkum a vývoj na vysokých školách spojený s výukou a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity Prioritní osa 5 – Technická pomoc

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Rozšiřování sítě výzkumných center, • výstavba nových a rekonstrukce stávajících laboratoří a jejich vybavení technikou, • projekty vedoucí k užší spolupráci výzkumných ústavů se soukromým sektorem (např. financování vývoje nového produktu), Evropská unie a strukturální politika

Strana

46

EU

LEK

PRO


• zlepšení pracovních podmínek ve výzkumných laboratořích vysokých škol, • rozšiřování nabídky inovativních a technických studijních programů VŠ, • budování vysokoškolských kampusů určených pro vědecko-výzkumnou činnost. Příklad možných žadatelů o podporu Veřejné vysoké školy, státní vysoké školy, soukromé vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, resortní výzkumné ústavy, neziskové instituce, jimi vytvořené právnické osoby, neziskové výzkumné organizace. Odkaz na celý OP (verze listopad 2007) http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_Vyzkum_a_Vyvoj_pro_Inovace/071101_OPVaVpI.pdf

4.5.6. OP Lidské zdroje a zaměstnanost Základní charakteristika OP je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality fungování a transparentnosti veřejné správy a mezinárodní spolupráci v těchto oblastech. Součástí je i zkvalitnění a rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím různých forem školení a vzdělávání. Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa 1 – Adaptabilita Oblast

1.1

Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurencechopnosti podniků

podpory

1.2

Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků

Prioritní osa 2a – Aktivní politiky trhu práce (Konvergence) Prioritní osa 2b – Aktivní politiky trhu práce (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblast podpory

2.1 2.2

Posílení aktivních politik zaměstnanosti Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstanosti a jejich rozvoj


Strana

47

EU

LEK

PRO


Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti

Oblast podpory

3.1

Podpora sociální integrace a sociálních služeb

3.2

Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit

3.3

Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce

3.4

Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života

Prioritní osa 4a – Veřejná správa a veřejné služby (Konvergence) Prioritní osa 4b – Veřejná správa a veřejné služby (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblast

4.1

podpory

Posilování institucionální kapacity a efektivnosti státní správy

4.2

Posilování institucionální kapacity a efektivnosti samosprávních celků

Prioritní osa 5a – Mezinárodní spolupráce (Konvergence) Prioritní osa 5b – Mezinárodní spolupráce (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblast

5.1

Mezinárodní spolupráce

podpory Prioritní osa 6a – Technická pomoc (Konvergence) Prioritní osa 6b – Technická pomoc (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblast podpory

6.1

Podpora řízení, implementace a kontroly operací OP LZZ

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Další vzdělávání vlastních zaměstnanců – podnikové vzdělávací programy včetně přípravy vlastních firemních lektorů, • poradenské aktivity, odborné praxe, • vytváření netradičních pracovních míst pro ženy, • šíření právního povědomí v oblasti rovných příležitostí, • projekty určené podpoře pro pomoc etnickým menšinám, znevýhodněným osobám, Evropská unie a strukturální politika

Strana

48

EU

LEK

PRO


• zvyšování znalostí a dovedností zaměstnanců ve veřejné správě, • snižování administrativní zátěže a modernizace ve veřejných službách, • vznik nových partnerství mezi ČR a členskými státy EU za účelem přenosu zkušeností a dobré praxe v oblasti administrace ESF, dalšího vzdělávání atd. Příklad možných žadatelů o podporu Poskytovatelé sociálních služeb, vzdělávací a poradenské instituce, zaměstnavatelé (podnikatelské i nepodnikatelské subjekty), profesní asociace, nestátní neziskové organizace, orgány státní správy, kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace, orgány služeb zaměstnanosti, poskytovatelé veřejných služeb.

Odkaz na celý OP http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/OP_LZZ_FINAL.pdf

4.5.7. OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Základní charakteristika OP se zaměřuje na zlepšování kvality vzdělávání na úrovni všech typů škol (základní, střední, vysoké a univerzity). Podporuje nejenom primární vzdělávání, ale důraz je kladen také na celoživotní učení.

Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa č. 1 - Počáteční vzdělávání 1.1 Oblast podpory

1.2 1.3

Zvyšování kvality ve vzdělávání Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Prioritní osa č. 2 - Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj 2.1

Vyšší odborné vzdělávání

Oblast

2.2

Vysokoškolské vzdělávání

podpory

2.3

Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji

2.4

Partnerství a sítě


Strana

49

EU

LEK

PRO


Prioritní osa č. 3 - Další vzdělávání Oblast

3.1

Individuální další vzdělávání

podpory

3.2

Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Prioritní osa č.4a - Systémový rámec celoživotního učení (Konvergence) Prioritní osa č.4b - Systémový rámec celoživotního učení (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost)

Oblast

4.1

Systémový rámec počátečního vzdělávání

4.2

Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve

podpory

výzkumu a vývoji 4.3

Systémový rámec dalšího vzdělávání

Prioritní osa č. 5a - Technická pomoc (Konvergence) Prioritní osa č. 5b - Technická pomoc (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblast podpory

5.1

Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu

5.2

Informovanost a publicita programu

5.3

Absorpční kapacita subjektů implementujících program

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Zavádění nových vyučovacích metod při rozšiřování nabídky výuky cizích jazyků, ICT, • dlouhodobé hostování zahraničních učitelů, • mobilita učitelů a zahraniční stáže, • rozšiřování poradenských a speciálně pedagogických služeb na podporu jedinců, kteří předčasně opouštějí vzdělávací systém, • zavádění nových studijních oborů na vysokých školách, • stáže studentů v soukromém a veřejném sektoru, • vytvoření uceleného systému dalšího vzdělávání, • kurzy a školení pro dospělé, • zlepšení pracovních podmínek v oblasti výzkumu a vývoje, • zapojení jedinců v mezinárodních projektech, • mobilita výzkumných pracovníků. Evropská unie a strukturální politika

Strana

50

EU

LEK

PRO


Příklad možných žadatelů o podporu Kraje, města, obce, školy a školská zařízení, instituce vědy a výzkumu, vývojová a inovační centra, nestátní neziskové organizace, profesní organizace zaměstnavatelů, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže.

Odkaz na celý OP http://www.msmt.cz/uploads/soubory/ESF/SG_OP_VK_styl_upravy_final_b.pdf

4.5.8. Integrovaný OP Základní charakteristika Tento OP je koncipován jako program intervencí národního rozměru pro řešení společných regionálních problémů, které mají plošné a systémové zaměření a spadají do působnosti ústředních správních úřadů. Je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj, rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. Jeho cílem je celoplošně zvýšit kvalitu života v ČR, ve městech i na venkově.

Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa 1a – Modernizace veřejné správy (Konvergence) Prioritní osa 1b – Modernizace veřejné správy (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblast podpory

1.1

Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě


Strana

51

EU

LEK

PRO


Prioritní osa 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě Oblast podpory

2.1

Zavádění ICT v územní veřejné správě

Prioritní osa 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb 2.1

Služby v oblasti sociální integrace

Oblast

2.2

Služby v oblasti veřejného zdraví

podpory

2.3

Služby v oblasti zaměstnanosti

2.4

Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik

Prioritní osa 4a – Národní podpora cestovního ruchu (Konvergence) Prioritní osa 4b – Národní podpora cestovního ruchu (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblast podpory

4.1

Národní podpora cestovního ruchu

Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje 5.1

Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

5.2

Zlepšení prostředí v problémových sídlištích

5.3

Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik

Prioritní osa 6a – Technická pomoc (Konvergence) Prioritní osa 6b – Technická pomoc (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) Oblast

6.1

Aktivity spojené s řízením IOP

podpory

6.2

Ostatní náklady technické pomoci IOP

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Podpora zavádění elektronické veřejné správy, • modernizace vybavení nemocnic, • rozšiřování kapacit středisek sociální pomoci, • dotace na obnovu kulturních a historických památek (stát), • zavádění národních a mezinárodních standardů v oblasti cestovního ruchu, • podpora pro obnovu veřejných prostranství problémových sídlišť (města nad 20 tis. obyvatel).


Strana

52

EU

LEK

PRO


Příklad možných žadatelů o podporu Organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, kraj, obce a jimi zřizované organizace, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty.

Odkaz na celý OP http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/Integrovavany_operacni_program/IOP_programovy_dokume nt.pdf

4.5.9. Regionální OP (7 OP) Základní charakteristika Regionální operační programy (ROP) jsou zaměřeny na konkrétní region soudržnosti a na řešení jeho typických problémů. Jejich cíle, podporované oblasti

a typové

projekty vycházejí a navazují na tematické operační programy. Každý region soudržnosti typu NUTS2 (kromě Prahy) má svůj vlastní ROP. V tomto textu budou uvedeny informace o ROP NUTS II Severovýchod sestávající z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. ROP se zaměřuje na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury Oblast podpory

1.1

Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

1.2

Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území

1.3

Rozvoj veřejných mezinárodních letišť

Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských oblastí Oblast podpory

2.1

Rozvoj regionálních center

2.2

Rozvoj měst

2.3

Rozvoj venkova


Strana

53

EU

LEK

PRO


Prioritní osa 3 - Cestovní ruch Oblast podpory

3.1

Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu

3.2

Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu

Prioritní osa 4 - Rozvoj podnikatelského prostředí

Oblast

4.1

Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání

4.2

Podpora rozvoje spolupráce se středními školami a učilišti, dalšími

podpory

regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu

Prioritní osa 5 - Technická pomoc Oblast

5.1

Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP Severovýchod

podpory

5.2

Podpora absorpční kapacity regionu soudržnosti Severovýchod

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Modernizace, rekonstrukce a výstavba silnic např. modernizace, rekonstrukce a výstavba silnic II. a III. tříd, • výstavba obchvatů, protihlukových stěn, výstavba či dostavba tratí pro ekologickou veřejnou dopravu (trolejbusovou, tramvajovou či jinou drážní), • modernizace a výstavba letištní infrastruktury, • výstavba a rekonstrukce cyklistických cest za účelem zvýšení bezpečnosti s budováním parkovišť, úschoven apod., • regenerace historických, kulturních a technických památek, revitalizace náměstí, parků, • výstavba a modernizace infrastruktury pro sportovní a volnočasové aktivity, • podpora technického vybavení základních a středních škol zařízením a pomůckami nutnými pro výuku, • podpora investičních aktivit pro rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání a sociální péče, • rekonstrukce stravovacích a ubytovacích zařízení, • budování turistických tras, • napojení stávajících i nových průmyslových zón a ploch na páteřní komunikace Evropská unie a strukturální politika

Strana

54

EU

LEK

PRO


a technickou infrastrukturu, • investice do zlepšení materiálně-technického vybavení učeben a dalších prostor na školách a učilištích, případně přímo ve firmách, které jsou určeny pro získávání praktických znalostí a dovedností.

Příklad možných žadatelů o podporu Kraje, obce, svazky obcí, stát, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi či státem, profesní a zájmová sdružení, poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb, nestátní neziskové organizace, podnikatelé.

Odkaz na celý OP http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/ROP_SV/rop_nuts2sv_8.10.2007_ek.pdf

4.5.10. OP Přeshraniční spolupráce (5 OP) Základní charakteristika Společným cílem těchto OP je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území. To představuje odstraňování přetrvávajících bariér, posilování vzájemných kulturních a sociálních vztahů, společnou péči o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce. Realizováno je celkem 5 OP přeshraniční spolupráce, a to ČR – Bavorsko, ČR – Polsko, ČR – Rakousko, ČR – Sasko a ČR – Slovensko. V případě operačních programů přeshraniční spolupráce je důležitý přeshraniční dopad projektu, kdy přínos z realizace projektu musí mít prokazatelně obě strany hranice. Projekty musí dále zahrnovat příjemce z obou zemí, kteří spolupracují nejméně dvěma z těchto způsobů: společná příprava, společné provádění, společné využívání pracovníků a společné financování. NUTS II Severovýchod se podílí na OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko, který je určen pro české kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský, z polské strany jde o regiony jeleniogórsko-wałbrzyského, opolského, rybnicko-jastrzębského a bielsko-bialského. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu životního prostředí, podporu Evropská unie a strukturální politika

Strana

55

EU

LEK

PRO


hospodářské spolupráce, podporu rozvoje přeshraniční infrastruktury i služeb cestovního ruchu, podporu vzdělávání, kulturních a společenských aktivit, spolupráci územních samospráv a dalších subjektů na obou stranách hranice.

Prioritní osy a oblasti podpory Prioritní osa 1 - Posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik Oblast podpory

1.1

Posilování dostupnosti

1.2

Ochrana životního prostředí

1.3

Prevence rizik

Prioritní osa 2 - Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a cestovního ruchu Oblast podpory

2.1

Rozvoj podnikatelského prostředí

2.2

Podpora rozvoje cestovního ruchu

2.3

Podpora spolupráce v oblasti vzdělávání

Prioritní osa 3 - Podpora spolupráce místních společenství Oblast podpory

3.1

Územní spolupráce veřejných institucí

3.2

Podpora společenských, kulturních a volnočasových aktivit

3.3

Fond mikroprojektů

Prioritní osa 4 - Technická pomoc

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Rozvoj informačních a komunikačních technologií v dopravě, • podpora rozvoje záchranných služeb, • předcházení environmentálním a technologickým rizikům, • aktivity spojené s monitoringem a řešením rizik životního prostředí apod., • spolupráce hospodářských komor, podnikatelských svazů, • podpora přeshraniční obchodní výměny, • spolupráce ve výzkumu, vývoji a transferu know-how technologií pro malé a střední podniky, • spolupráce mezi subjekty na trhu práce, • spolupráce ve vzdělávání, Evropská unie a strukturální politika

Strana

56

EU

LEK

PRO


• ochrana a obnova kulturního a přírodního bohatství, • rozvoj cyklistických tras a stezek, • zřizování a činnost turistických informačních center, • tvorba nových produktů cestovního ruchu a jejich propagace apod., • spolupráce územních samospráv, jimi zřízených organizací, • podpora společných kulturních a společenských projektů včetně podpory nezbytné doprovodné infrastruktury pro realizaci těchto projektů, • pořádání školení či seminářů pro potenciální žadatele apod. Příklad možných žadatelů o podporu Kraje, obce, svazky obcí, euroregiony, organizace zřizované státem, kraji, obcemi, nestátní neziskové organizace, vzdělávací a výzkumné instituce, hospodářské komory. Odkaz na celý OP (ČR – Polsko) http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/Evropska_uzemni_spoluprace/CR_Polsko/OPPS_CR_PR_2007 _2013.pdf

4.5.11. OP Meziregionální spolupráce Základní charakteristika OP se zaměřuje na spolupráci mezi veřejnými orgány a institucemi s charakterem veřejných orgánů na regionální a místní úrovni s cílem výměny a přenosu zkušeností a zajištění společného rozvoje přístupů a nástrojů, které zlepší účinnost politiky regionálního rozvoje. Hlavními oblastmi spolupráce jsou inovace a znalostní ekonomika, životní prostředí a ochrana před riziky. Zahrnuje spolupráci mezi úřady a subjekty členských států EU, Norska a Švýcarska. Kromě výměny zkušeností jde také o zajištění společného používání nástrojů politiky regionálního rozvoje takovým způsobem, aby se regiony dále rozvíjely. Realizovány jsou dva typy projektů: výměna zkušeností aktérů na regionální a místní úrovni ve vymezených oblastech a přenos zkušeností prostřednictvím spolupráce v Evropská unie a strukturální politika

Strana

57

EU

LEK

PRO


sítích, kde budou zkušenější regiony v příslušné oblasti předávat své zkušenosti méně zkušeným regionům. Prioritní osy Prioritní osa 1 - Inovace a znalostní ekonomika Prioritní osa 2 - Životní prostředí a ochrana před riziky Prioritní osa 3 - Technická pomoc

Tento operační program podporuje dva různé typy intervencí, které jsou nastaveny tak, aby napomohly dosažení celkových a specifických cílů tohoto programu. Typ 1 – Regionální iniciativy, jejichž cílem je výměna zkušeností ve specifické oblasti politiky za účelem identifikace nejlepších postupů a rozvoje nových nástrojů a přístupů k implementaci. Typ 2 – Rychlá volba, hlavním iniciátorem bude většinou Komise, budou tvořeny sítě, které svedou v případě zájmu dohromady regiony a příslušné specializované orgány s potenciálem odborných zkušeností v určité oblasti s těmi, které si přejí tuto oblast zlepšit.

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Vytváření sítí podnikatelů v regionech, které mají podobné ekonomické zázemí, • výměna zkušeností s pracovními postupy z oblasti politiky zaměstnanosti, • realizace veřejných služeb založených na informačních a komunikačních technologiích, • spolupráce regionů v oblasti krizového plánování, • předávání informací o způsobech řízení oblastí se zvláštní ochranou přírody, • výměna zkušeností v oblasti kulturního dědictví, • přenos znalostí týkající se zlepšování energetické účinnosti. Příklad možných žadatelů o podporu Regionální a místní veřejné orgány, regionální rozvojové agentury, univerzity a instituty pro vyšší vzdělávání. Evropská unie a strukturální politika

Strana

58

EU

LEK

PRO


Odkaz na celý OP (anglická verze) http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/Evropska_uzemni_spoluprace/OP_meziregionalni_spoluprace/ 2007_07_26_INTERREG_IVC_OP_final.pdf

4.5.12. OP Nadnárodní spolupráce, oblast Střední Evropa Základní charakteristika OP se zaměřuje na zásady územní soudržnosti v rámci prostoru, do kterého členská země spadá. V případě ČR se jedná o oblast Střední Evropa, kde je současně s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovenskem, Slovinskem, částí Itálie a částí Ukrajiny (jediný nečlenský stát). Podpora OP směřuje do neinvestičních projektů pro podporu konkurenceschopnosti Střední Evropy. Zaměřuje se na vývoj inovací a znalostní ekonomiky. Výsledkem by mělo být zlepšování sociálního prostředí obyvatel středoevropské zóny a kvality životního prostředí.

Prioritní osy a oblasti intervence Prioritní osa 1 - Usnadňování/umožňování inovace ve Střední Evropě Oblast podpory

1.1

Zlepšování rámcových podmínek pro inovaci

1.2

Budovaní kapacit pro šíření a aplikaci inovace

1.3

Podpora rozvoje znalostí

Prioritní osa 2 - Zlepšování dostupnosti Střední Evropy a v rámci ní

Oblast podpory

2.1

Zlepšování vzájemné propojenosti Střední Evropy

2.2

Rozvíjení multimodální logistické spolupráce

2.3

Podpora trvale udržitelné a bezpečné mobility

2.4

Informační a komunikační technologie (ICT) a alternativní řešení pro zlepšování přístupu

Prioritní osa 3 - Odpovědné užívání životního prostředí Oblast

3.1

podpory

Budování vysoce kvalitního životního prostředí na základě řízení přírodních zdrojů a přírodního dědictví

3.2

Snižování rizik a dopadů přírodních a člověkem způsobených katastrof

3.3

Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti


Strana

59

EU

LEK

PRO


3.4

Podpora technologií a činností, které jsou šetrné k životnímu prostředí

Prioritní osa 4 - Zvyšování konkurenceschopnosti a atraktivity měst a regionů 4.1 Oblast podpory

4.2 4.3

Budování polycentrických sídelních struktur a územní spolupráce Řešení územních dopadů demografických a sociálních změn na rozvoj měst a regionů Využívání kulturních zdrojů ke zvyšování atraktivity měst a regionů

Prioritní osa 5: Technická pomoc

Příklad aktivit, které je možné v rámci OP financovat • Budování institucí pro transfer technologií, • zkvalitnění služeb hromadné dopravy, • společné akce na propagaci čistších výrobních procesů v průmyslu, • vytvoření nadnárodní sítě spolupráce mezi městy a regiony za účelem optimalizace společného využívání infrastruktury, služeb, možností pro využití volného času a rekreačních zařízení, • vytvoření nadnárodního centra pro snižování emisí skleníkových plynů, • rekonstrukce čističek odpadních vod, • zbudování trvalých kooperačních sítí mezi nedalekými městy, využití jejich doplňkových funkcí, • vytvoření platformy pro spolupráci mezi městy při přípravě investice do strategických kompetenčních oblastí měst (např. biotechnologické klastry, vědecké parky, atd.), • tvorba a aplikace inovačních řešení problémů (investiční překážky, bydlení, nedostatečná infrastruktura, atd.) rozvoje měst, • podpora rozšiřování nabídky sociálních a zdravotních služeb, • navazování spolupráce mezi historickými místy a muzei. Příklad možných žadatelů o podporu Národní a regionální veřejné orgány, regionální agentury rozvoje, sdružení zaměstnavatelů, podnikatelé, provozovatelé infrastruktury a veřejné dopravy, ekologické zájmové skupiny, dodavatelé energií, instituce územního plánování, Evropská unie a strukturální politika

Strana

60

EU

LEK

PRO


bytová družstva, nadnárodní organizace v oblasti kultury. Odkaz na celý OP (verze prosinec 2006) http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/Evropska_uzemni_spoluprace/ OP_Nadnarodni_spoluprace/OP_Central_IVB_CZ.zip

4.5.13. OP Praha – konkurenceschopnost a Praha – Adaptabilita Tyto dva OP jsou určeny výhradně pro Prahu. Protože Praha z hlediska tvorby HDP patří mezi vyspělejší regiony, které překračují 75% průměru HDP EU, nemůže čerpat prostředky z dříve uvedených tematických a regionálních OP. Proto jsou pro Prahu vytvořeny dva speciální OP. Program Praha Konkurenceschopnost má za cíl především zlepšení dopravy, kvality životního prostředí a celkové zatraktivnění městského prostředí Praha. OP Praha – Adaptibilita je zaměřen na podporu zaměstnanosti v Praze a podporu celoživotního a odborného vzdělávání.

Protože

předpokládáme působnost vyškolených lektorů především pro oblast Pardubického kraje, nejsou zde tyto dva OP podrobněji rozebírány. Celé znění těchto OP lze nalézt na: http://www.strukturalni-fondy.cz/opkonkurenceschopnost/dokumenty

resp. http://www.strukturalni-fondy.cz/opadaptabilita/dokumenty

V oblasti rozvoje lidských zdrojů byla v programovém období 2007-2013 první výzva vyhlášena právě v rámci OP Praha Adaptabilita.

4.5.14. Síťové programy EPSON 2013 a INTERACT II EPSON 2013 Výzkum v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje bude nadále podporován v rámci nadnárodního programu ESPON 2013. Tento program je zaměřen na průběžné získávání a aktualizování informací o územním rozvoji tak, aby Evropská unie a strukturální politika

Strana

61

EU

LEK

PRO


mohla být formulována doporučení založená na znalostech a vztahující se k rozhodnutím, jež jsou přijímána na politické úrovni. Program ESPON 2013 bude mít v budoucnu více strategický charakter. Vzhledem k mezinárodnímu charakteru této spolupráce byl zpracován pouze jeden Operační program, který je společný pro všechny participující státy. Operační program je zveřejněn na internetových stránkách

www.espon.eu.

Účastní se ho všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko,

Lichtenštejnsko, Island a kandidátské státy EU.

INTERACT II Jedná se o pokračování programu INTERACT v programovém období 20072013. Program INTERACT II je zaměřen zejména na přeshraniční spolupráci. OP se účastní všechny členské státy. Cíle programu jsou: • zlepšení efektivnosti územní spolupráce, • přispění ke kvalitě územní spolupráce a podpora implementace programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, • poskytnutí prostoru regionům k diskuzi o strategiích pro přeshraniční a nadnárodní regionální rozvoj a zajištění přenosu inovací.

Důraz bude kladen na externí komunikaci a posílení šíření dosažených výsledků. V rámci programu INTERACT II nebudou realizovány nové projekty.


Strana

62

EU

LEK

PRO


5. Další důležité dokumenty a pojmy 5.1.

Další dokumenty

Kromě základních strategických dokumentů uvedených v kapitole 4 jsou pak pro

žadatele a příjemce ještě důležité další dokumenty, které rozpracovávají

jednotlivé strategické dokumenty, a které souvisí již přímo s konkrétním operačním programem a konkrétní činností zpracovatelů a realizátorů projektů. Je jednoznačně v zájmu žadatele se s těmito dokumenty seznámit. Jejich stručný popis je uveden dále. Nutno podotknout, že konkrétní názvy těchto dokumentů se mohou lišit podle jednotlivých operačních programů. Prováděcí dokument k OP se může jmenovat např. Implementační dokument, Příručka pro žadatele může mít název Závazné pokyny pro žadatele apod. V některých případech mohou být některé z těchto dokumentů sloučeny do jednoho, v jiných případech mohou být vydány příslušným orgánem implementační struktury ještě další dokumenty. Pro potřeby těchto textů budeme dále budeme používat terminologii převzatou z OP Lidské zdroje a zaměstnanost.

5.1.1. Prováděcí dokumenty K jednotlivým operačním programům jsou dále zpracovávány tzv. prováděcí dokumenty, které rozpracovávají úroveň oblastí podpory sloužící v kontextu programu jako nástroje pro dosažení cílů prioritních os. Ve vztahu k příjemcům mají povahu realizačních programů (nejnižší úroveň operačního programu). Prováděcí dokument poskytuje podrobné informace o jednotlivých oblastech podpory1 a poskytuje konkrétní informace o charakteru a zaměření jednotlivých činností, které lze v rámci financování z ESF prostřednictvím příslušného OP realizovat. Hlavním záměrem Prováděcího dokumentu je poskytnout příjemcům podpory, předkladatelům jednotlivých projektů, zástupcům orgánů, které se podílejí na implementaci, ale i všem případným zájemcům o podporu z ESF, co možná nejúplnější představu o zaměření jednotlivých oblastí podpory a aktivit, které lze následně realizovat pomocí projektů tak, aby byly naplňovány cíle a záměry na úrovni Evropská unie a strukturální politika

Strana

63

EU

LEK

PRO


jednotlivých oblastí podpory, resp. na úrovni prioritních os. Informace obsažené v Prováděcím dokumentu nejsou pouhým výčtem aktivit realizovatelných v rámci dané oblasti podpory, ale většinou je zde pro každou oblast podpory definována finanční alokace a způsob financování. Dále zde bývá definováno územní zaměření podpory. Prováděcí

dokument

nespecifikuje

podmínky

podpory

v

jednotlivých

fázích

projektového cyklu ve vztahu k žadatelům a příjemcům podpory nebo konkrétní způsob administrace a řízení podpory ve vztahu k administrátorům projektu. Tyto konkrétní podmínky budou rozpracovány až na úrovni další dokumentů (příručky pro žadatele, příjemce, výzvy). Jako příklad lze uvést prováděcí dokument k Operačnímu programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který lze nalézt na: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_Lidske_zdroje_a_zamestnanost/PD_OP_LZZ_leden_2008. pdf

5.1.2. Příručka pro žadatele V tomto dokumentu nalezne žadatel o podporu především základní informace, které jsou potřeba k přípravě a zpracování projektu a jeho předložení v rámci příslušného OP. Kromě vysvětlení základních pojmů jsou v příručce pro žadatele informace o tom, jak konkrétně postupovat při přípravě projektu, zda je žadatel oprávněným žadatelem v rámci daného OP, zda případný partner projektu je oprávněný, jaké jsou typy projektů, jak vypadá výzva k překládání projektů a jakým způsobem samotný projekt předložit. V neposlední řadě se žadatel dozví co se děje s jeho projektem poté, co je zaregistrován, jak probíhá hodnocení a jak budete informováni o tom, zda byl jeho projekt vybrán k podpoře. Protože vlastní žádost o podporu (tzn. projekt) je podávána on-line prostřednictvím formuláře projektové žádosti, je většinou v příloze Příručky pro žadatele případně jako samostatný dokument podrobný návod na vyplnění projektové žádosti. ´Důsledné prostudování Příručky pro žadatele by mělo být základní činností žadatele před předložením jeho projektu. Evropská unie a strukturální politika

Strana

64

EU

LEK

PRO


Např. pro ROP Severových lze Příručku pro žadatele a příjemce najít na: http://www.rada-severovychod.cz/data/sharedfiles/1171/pp-p-new.pdf

nebo Příručku pro žadatele v rámci OP LZZ na: http://www.esfcr.cz/files/clanky/6216/D1_Prirucka_pro_zadatele.pdf

Průvodce vyplněním projektové žádosti je uveřejněn na: http://www.esfcr.cz/files/clanky/6221/D6_Pruvodce_vyplnenim_projektove_zadosti.pdf

5.1.3. Příručka pro příjemce V příručce pro příjemce jsou popsána pravidla, kterými se příjemce dotace musí řídit v průběhu realizace projektu. Zejména to jsou potom pravidla pro čerpání finančních prostředků schválených projektů. Popsanými postupy se musí řídit všichni realizátoři a nositelé projektu - tedy nejen příjemci finanční podpory, ale také jejich partneři. Příručka pro příjemce zpravidla obsahuje pravidla týkající se: • zahájení a ukončení projektu • možných změn v rámci projektu • finančního řízení projektu včetně nároků na účetnictví a dokladování s ním spojené • vztahů s případnými partnery projektu • monitorování dosažených projektových výsledků • auditu Jako příklad uvádíme odkaz na Příručku pro příjemce v rámci OP LZZ, kterou lze nalézt na: http://www.esfcr.cz/files/clanky/6217/D2_Prirucka_pro_prijemce.pdf

5.1.4. Výzva Na nejnižší úrovni jsou potom jednotlivé výzvy k předkládání žádostí, které obsahují detailní informace – zařazení do prioritní osy, oblasti podpory příp. podprogramu, definici cílové skupiny, definici žadatelů, výši podpory, finanční limity, sledované monitorovací ukazatele, Evropská unie a strukturální politika

termíny (zejména konečný termín podání Strana

65

EU

LEK

PRO


žádosti),

kritéria hodnocení, formální záležitosti, požadavky na formální stránku

žádosti a další velmi důležité údaje pro zájemce o podporu. Ve výzvě bývají i uvedeny možnosti konzultací projektových záměrů u vyhlašovatele. Ukázky konkrétních výzev pro předkládání žádostí o podporu v rámci OP Praha Adaptabilita, v rámci ROP SV a v rámci grantového schématu OP VK v Pardubickém kraji jsou uvedeny v příloze č.1 až 3 tohoto studijního materiálu.

5.2.

Důležité pojmy

Ve výše uvedených dokumentech se žadatel setkává s dalšími pojmy, které je důležité znát a umět je správně vyhodnocovat. Nejdůležitější z nich, které se týkají finanční stránky projektů jsou popsány v následujících částech.

5.2.1. Nepřímé výdaje Vykazování nepřímých výdajů je novinkou v novém programovém období 2007 – 2013. Smyslem je zjednodušení prokazování zejména paušálních a provozních výdajů, které bylo v dosavadní praxi velmi administrativně náročné a bylo předmětem kritiky příjemců dotací.

5.2.2. Křížové financování Křížové financování dává možnost doplňkovým způsobem v rámci limitu 10 % na každou prioritní osu operačního programu zafinancovat opatření (aktivity) spadající do oblasti pomoci z druhého fondu (pro ERDF z ESF a naopak), pokud jsou taková opatření nezbytná pro uspokojivé provádění projektu a přímo s ním souvisí. Pro oblast sociálního začlenění dle čl. 3 Nařízení č. 1081/2006 o ESF a oblast udržitelného rozvoje měst dle čl. 8 Nařízení č. 1080/2006 o ERDF v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ platí vyšší limit, a to 15 % na prioritní osu.


Strana

66

EU

LEK

PRO


V praxi to tedy znamená, že financování uznatelných výdajů projektu je možno řešit doplňkovým způsobem a do určité výše financovat výdaje z Evropského sociálního fondu podle pravidel Evropského fondu pro regionální rozvoj. Z ESF tedy je možno v rámci stanovených limitů hradit také náklady např. na pořízení nábytku, vybavení, vozidel, infrastruktury, nemovitostí a pozemků za podmínky, že tyto výdaje jsou nezbytné pro dosažení cílů realizovaných projektů a mají přímou vazbu na tyto projekty. Limity křížového financování budou stanoveny v jednotlivých výzvách. Aktivity financované křížovým financováním musí být v souladu s veřejnou podporou (viz. dále), jelikož veřejná podpora je principem nadřazeným principům způsobilých výdajů. Křížové financování je v programovém období 2007 – 2013 novinkou oproti předchozímu programovému období.

5.2.3. Veřejná podpora, bloková výjimka, de minimis Veřejnou podporou se rozumí jakákoliv forma podpory zvýhodňující podnikání

nebo

odvětví

výroby,

která

je

poskytovaná

Českou

republikou,

ministerstvem, jiným správním orgánem, orgánem samosprávy nebo z ostatních veřejných zdrojů. Finanční prostředky poskytnuté ze strukturálních fondů pro realizaci programu jsou považovány za prostředky státní, a tudíž jejich poskytnutí představuje veřejnou podporu, a proto podléhají všem příslušným předpisům. Poskytování veřejné podpory podnikům, resp. odvětvím výroby podléhá příslušným ustanovením zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, který je kompatibilní s legislativou EU a dále je třeba respektovat pravidla uvedená v článcích 87 až 89 Smlouvy o založení ES. Obecně platí zákaz veřejné podpory. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a EK mohou povolit výjimku. Pokud je stanovena výjimka, musí být jasně definován typ výjimky, podmínky pro povolení výjimky, vhodné činnosti, náklady a míra veřejné podpory. Tímto způsobem např. ÚOHS může svým Rozhodnutím stanovit tzv. blokové výjimky. Rozhodnutí o blokové výjimce se zpravidla vztahuje k jednotlivým operačním programům. O povolení výjimky žádá poskytovatel finančních prostředků, který na tuto skutečnost potom upozorní ve výzvě. Pokud bude příjemcům veřejné podpory Evropská unie a strukturální politika

Strana

67

EU

LEK

PRO


poskytována veřejná podpora na základě blokové výjimky, nesmí podpora poskytnutá jednotlivým příjemcům překročit maximální míru veřejné podpory stanovenou Rozhodnutím ÚOHS a lze ji použít pouze na uznatelné náklady tímto Rozhodnutím vymezené. Zákaz poskytování veřejné podpory (§ 2 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb.) se nevztahuje na veřejnou podporu malého rozsahu (tzv. pravidlo "de minimis") poskytnutou příjemci podle ustanovení § 4 odst. 1a zákona č.59/2000 Sb. Celková výše pomoci de minimis udělená jednomu subjektu nesmí přesáhnout částku 200 tis. EUR za poslední období tří let, které předcházejí době, kdy má být nová podpora de minimis udělena (v předchozím programovém období se jednalo o částku 100 tis. EUR). Žadatel je zpravidla povinen ve své žádosti o finanční podporu uvést, zda se má veřejná podpora poskytovaná v rámci projektu posuzovat podle blokové vyjímky, podle pravidla de minimis, případně bude využita kombinace obou forem. Forma veřejné podpory je rovněž uvedena ve smlouvě se žadatelem a nelze ji v průběhu realizace měnit.


Strana

68

EU

LEK

PRO


6. Implementační struktura Předchozí kapitola popisovala proces, který předchází realizaci jednotlivých operačních programů a základní informace o operačních programech.

Nyní se

zaměříme na instituce a orgány, které zajišťují implementační rovinu celého procesu čerpání finančních prostředků z fondů EU. Do přípravy, realizace a vyhodnocení čerpání prostředků z fondů EU je zapojeno množství subjektů na evropské, národní i regionální úrovni: instituce EU, národní ministerstva, regionální samosprávné celky, pověřené agentury a úřady a další. Celková zodpovědnost za realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti, za řízení a správné využívání čerpání finanční podpory fondů EU leží plně na členském státu. Ten zřizuje za tímto účelem instituce a orgány, které se zabývají jednotlivými činnostmi nezbytnými k tomu, aby se finanční prostředky dostaly k příjemcům

podpory,

a

aby

byly

využívány

v souladu

s danými

pravidly.

V následujících částech uvádíme přehled nejdůležitějších orgánů a institucí. Současně upozorňujeme na to, že institucionální zajištění řízení jednotlivých operačních programů má svá specifika, proto je třeba vždy prostudovat konkrétní operační program a konkrétní výzvy.

6.1.

Národní úroveň

Česká republika definovala na národní úrovni čtyři základní instituce pro řízení a koordinaci: • Národní orgán pro koordinaci, • Auditní orgán, • Řídící a koordinační výbor, • Platební a certifikační orgán.


Strana

69

EU

LEK

PRO


6.1.1. Národní orgán pro koordinaci Rolí centrálního metodického a koordinačního orgánu politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) v programovém období 2007-2013 bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Pro výkon této funkce byl na MMR zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK). Je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice financované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Má na starosti přípravu NRP a NSRR a vede vyjednávání s Evropskou komisí. Je oficiálním partnerem vůči EK v otázce realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti jako celku, vytváří jednotný rámec implementačního prostředí pro řízení, realizaci, kontrolu, monitorování a evaluaci operačních programů. To znamená, že například zajišťuje celorepublikovou informační kampaň o fondech EU v České republice, vyhodnocuje průběh čerpání za všechny operační programy, zpracovává metodiky a manuály platné pro všechny operační programy apod. V období 2004 - 2006 byl koordinačním orgánem Rámec podpory Společenství (RPS) zřízený rovněž na MMR.

6.1.2. Auditní orgán Auditem připravenosti řídícího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídících a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem je v České republice pověřen jediný subjekt - odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu na Ministerstvu financí. Odpovídá za provádění auditů k ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému realizace podpory z fondů EU. Je nezávislý na činnosti Řídícího orgánu, Platebního a certifikačního orgánu a odpovídá za to, aby tyto dva uvedené orgány plnily svou funkci správně.


Strana

70

EU

LEK

PRO


6.1.3. Řídící a koordinační výbor Řídící a koordinační výbor (ŘKV), který je ustaven na MMR, zajišťuje nejširší koordinaci za účasti nejen orgánů zapojených do implementace, ale také hospodářských a sociálních partnerů. ŘKV především projednává a doporučuje finanční a věcné změny schválených operačních programů, projednává návrhy a změny procedurálních postupů a pravidel, koordinuje systémová opatření, jako jsou monitorovací a informační systém, institucionální struktury, apod. Odborné, organizační, administrativní a technické podmínky pro činnost ŘKV zajišťuje NOK. Pro posílení koordinace jsou ustanoveny čtyři koordinační výbory podle čtyř strategických cílů (SC) NSRR: • Koordinační výbor Konkurenceschopná česká ekonomika (SC 1), • Koordinační výbor Otevřená, flexibilní a soudržná společnost (SC 2), • Koordinační výbor Atraktivní prostředí (SC 3), • Koordinační výbor Vyvážený rozvoj území (SC 4).

6.1.4. Platební a certifikační orgán Platební a certifikační orgán (PCO) zajišťuje tok prostředků z fondů EU do České republiky. V České republice je jen jeden centrální orgán, a tím je odbor Národního fondu Ministerstva financí. Realizátoři projektů s PCO přímo nekomunikují, platby dostávají prostřednictvím Zprostředkujícího subjektu, příp. Řídícího orgánu přímo ze státního rozpočtu, který projekty předfinancovává. Teprve následně žádá PCO Evropskou komisi o převedení prostředků z rozpočtu EU na svůj účet a tyto prostředky jsou poté převedeny do příslušné rozpočtové kapitoly ministerstva, které odpovídající platby předtím předfinancovalo.

Platební a certifikační orgán je

zodpovědný za přijímání plateb z EU a následné proplácení projektů

příjemcům

podpory.


Strana

71

EU

LEK

PRO


6.2.

Úroveň operačních programů

Každý operační program má definovanou svoji implementační strukturu, pomocí které je zajišťována úspěšná realizace daného Operačního programu. U jednotlivých operačních programů se může implementační struktura trochu lišit.

6.2.1. Řídící orgán Řídící orgán zodpovídá za správné a efektivní řízení jednotlivých operačních programů v souladu s předpisy EU a národními normami a dodržování zásad OP a poskytování finanční pomoci z fondů.

Zodpovídá za dohled nad jejich realizací

jednotlivých projektů. Pro každý operační program je určen jeden Řídící orgán, kterými jsou v případě tematických OP odpovídající oborová ministerstva a u regionálních OP jsou jimi regionální rady regionů soudržnosti. Tabulka 7: Přehled řídících orgánů pro jednotlivé operační programy

OP

ŘO

OP Doprava

Ministerstvo dopravy, odbor fondů EU

OP Životní prostředí

Ministerstvo životního prostředí, odbor fondů EU

OP Podnikání a inovace

Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor Strukturálních fondů

OP Výzkum a vývoj pro inovace

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor programu Evropského fondu pro regionální rozvoj

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor Řízení pomoci z ESF

OP Vzdělávání pro

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odbor

konkurenceschopnost

Řízení strukturálních fondů EU


Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor Řízení operačních programů

Technická pomoc

Ministerstvo pro místní rozvoj


Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, Ústí nad Labem


Strana

72

EU

LEK

PRO



Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezko, Ostrava


Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, Brno


Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, Hradec Králové


Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, Olomouc


Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, České Budějovice


Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, Praha

OP Praha Konkurenceschopnost

Magistrát hl.m. Prahy, odbor Fondů EU

OP Praha Adaptabilita

Magistrát hl.m. Prahy, odbor Fondů EU

OP Přeshraniční spolupráce ČR -

Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor regionální

Bavorsko

přeshraniční spolupráce



Polsko




Rakousko




Sasko




Slovensko


OP Meziregionální spolupráce

Conseil Régional Nord – Pas de Calais ve Francii, v ČR je národním kontaktním místem Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor územních vazeb

OP Nadnárodní spolupráce

Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor územních vazeb

Síťový operační program EPSON

Lucemburské ministerstvo vnitra, v ČR Ministerstvo pro

2013

místní rozvoj

Síťový operační program


INTERACT II


Strana

73

EU

LEK

PRO


6.2.2. Zprostředkující subjekt Řídící orgán může část svých činností, při nichž dochází k nejčastějšímu kontaktu se žadateli a realizátory projektů (např. vypisování výzev, vybírání a hodnocení projektových žádostí, konzultace se žadateli a realizátory projektů apod.) delegovat na zprostředkující subjekty, kterými jsou často instituce s regionálními pobočkami (např. úřady práce, CzechInvest, kraje, Státní fond životního prostředí apod.), ale bývají to též různé odbory na ministerstvech, jejich přímo řízené příspěvkové organizace nebo organizační složky státu. V případě regionálních operačních programů, programů pro Prahu a programů cíle Evropské územní spolupráce

nejsou

zřízeny

zprostředkující

subjekty,

ale

Společné

technické

sekretariáty, regionální subjekty, případně vykonávají veškeré činnosti přímo řídící orgány. Delegované činnosti vůči příjemcům podpory vykonává zprostředkující subjekt na základě dohody s řídícím orgánem, který je také zodpovědný za činnost zprostředkujícího subjektu. Zprostředkující subjekty provádějí výběr projektů a v průběhu realizace je kontrolují a vyhodnocují, informují potenciální realizátory o možnostech financování, konzultují s žadateli projektové záměry. Zprostředkující subjekt je instituce, se kterou se již dostává při své projektové činnosti příjemce a realizátor projektu přímo do kontaktu, a se kterou také nejčastěji komunikuje a konzultuje. Konkrétní zprostředkující subjekt lze nalézt na www stránkách jednotlivých řídících orgánů.

6.2.3. Monitorovací výbor Monitorovací výbor dohlíží na účinnost a kvalitu provádění příslušného operačního programu a je zřizován po dohodě s řídícím orgánem pro každý operační program. O složení monitorovacího výboru rozhoduje členský stát po dohodě s řídícím orgánem. Práce monitorovacího výboru se může účastnit také zástupce EK. Monitorovací výbor spolu s řídícím orgánem řeší především vzniklé problémy, Evropská unie a strukturální politika

Strana

74

EU

LEK

PRO


schvaluje závěrečnou a výroční zprávu za operační program nebo navrhuje změny v operačním programu a navazující soustavě programových dokumentů.

6.2.4. Příjemce Příjemce je

subjekt (právnická osoba), orgán nebo podnik, veřejný či

soukromý a odpovídá za zajištění realizace projektů. Předkládá návrhy projektů řídícím nebo zprostředkujícím orgánům. Musí zabezpečit, aby finanční prostředky pomoci byly vydány v souladu s pravidly. Příjemce uzavírá s řídícím orgánem nebo se zprostředkujícím subjektem smlouvu o poskytnutí pomoci či dohodu o poskytnutí příspěvku. V této smlouvě (dohodě) je mimo jiné definováno: účel využití příspěvku, způsob financování, podmínky použití příspěvku, závazky příjemce či důsledky porušení závazků.

7. Finanční alokace Na základě podkladů Evropské komise k finančním alokacím ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (SF a FS) v období 2007 - 2013 bude mít ČR možnost Evropská unie a strukturální politika

Strana

75

EU

LEK

PRO


hospodařit

s

přibližně

26

mld.

EUR

(bez

domácího

spolufinancování).

Spolufinancování ze státního rozpočtu ČR přitom tvoří v letech 2007-2013 15 %, což představuje dalších cca 3,9 mld. EUR. V následující tabulce jsou uvedeny alokace pro ČR na roky 2007 - 2013 podle jednotlivých operačních programů

a zdrojů

financování (bez národních zdrojů). Některé částky se stále ještě upřesňují. Tabulka 8: Alokace pro ČR v letech 2007-2013 dle OP

Operační program

Z fondu

Částka v Euro

Podnikání a inovace

ERDF

3 041 312 546

Výzkum a vývoj pro inovace

ERDF

2 070 680 884

Životní prostředí

ERDF + FS

4 917 867 098

Doprava

ERDF + FS

5 759 081 203


ERDF

1 582 390 162


ERDF

559 083 839


ERDF

619 651 254


ERDF

745 911 021


ERDF

704 445 636


ERDF

656 457 606


ERDF

716 093 217


ERDF

657 389 413

Technická pomoc

ERDF

247 783 172

Lidské zdroje a zaměstnanost

ESF

1 837 421 405

Vzdělávání pro konkurenchopnost

ESF

1 828 714 781

Praha - Konkurenceschopnost

ERDF

294 930 000

Praha - Adaptabilita

ESF

121 050 000

Nadnárodní spolupráce

ERDF

37 460 000

Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko

ERDF

55 040 000

Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko

ERDF

103 680 000

Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko

ERDF

69 120 000

Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko

ERDF

67 200 000

Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko

ERDF

56 550 000

Pro zbývající OP je stanoven společný rozpočet pro všechny členské země: OP Meziregionální spolupráce (321 300 000 Euro), EPSON 2013 (34 000 000 Euro), INTERACT II (34 000 000 EURO).


Strana

76

EU

LEK

PRO


8. Další programy Kromě možností čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie existuje ještě další možnost využití evropských finančních prostředků. EU podporuje rozvoj v jednotlivých členských státech i prostřednictvím řady dalších podpůrných projektů. Mnohdy je administrativní cesta k získání finančních prostředků z těchto projektů jednodušší než při získávání peněz ze strukturálních fondů a mnohdy i účel projektu lépe vyhovuje cílům těchto podpůrných projektů. Přesto jsou žadateli často opomíjeny. Zmíníme zde pouze ty nejznámější - tzv. komunitární programy. Další zajímavou možností jsou potom finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska. Tyto programy mohou být alternativou pro ty žadatele, kteří z různých důvodů nemohou dosáhnout na dotace ze strukturálních fondů.

8.1.

Komunitární programy

Komunitární programy vytvořilo Evropské společenství během uplynulého desetiletí k podpoře spolupráce mezi různými typy subjektů v jednotlivých členských státech v různých specifických oblastech, souvisejících s politikami Společenství a pokračují i v programovém období 2007-2013. Lze je využít například tam, kde zamýšlený projekt nelze realizovat ze strukturálních fondů EU. Programy jsou financovány přímo z rozpočtu Evropského společenství. Možnost spolupracovat v rámci komunitárních programů mají organizace všech členských států a kandidátských zemí. Podmínkou je, že na projektu se podílejí alespoň dva subjekty z některé z těchto zemí. Další podmínky a hlavně schvalovací procedury žádostí jsou specifické pro každý program zvlášť. Programy se dotýkají téměř všech oblastí působnosti EU. Metodické řízení komunitárních programů zajišťuje odbor Národního fondu MF.

V následujícím přehledu uvádíme programy vyhlášené pro období 2007-2013. Evropská unie a strukturální politika

Strana

77

EU

LEK

PRO


Tabulka 9: Přehled komunitárních programů vyhlášených pro roky 2007-2013 dle gestorů

Gestor

Název rámcového programu

Název jednotlivého programu

MŠMT

7. Rámcový program pro vývoj a výzkum Celoživotní učení

7. rámcový program Společenství 7. rámcový program Euratomu Comenius Erasmus Leonardo Grundtvig Transversal Jean Monnet

MK MV

Mládež v akci Kultura 2007 MEDIA 2007 Solidarita a řízení migračních toků

Bezpečnost a ochrana svobod

MF MD MPO

TEN Marco Polo II Galileo CIP (Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace)

MF

Customs a Fiscalis

MPSV MŽP není znám není znám MSp MSp není znám MZd

Progress LIFE+ Základní práva a spravedlnost

Evropský fond pro uprchlíky Fond pro vnější hranice Evropský fond pro integraci příslušníků třetích států Evropský návratový fond Prevence, připravenost a řízení následků terorismu Prevence a boj proti zločinu

Podnikání a inovace Program na podporu politiky ICT Inteligentní energie pro Evropu Customs 2013 Fiscalis 2013

Daphne Základní práva a občanství Trestní spravedlnost Občanská spravedlnost

Nástroj rychlé reakce a připravenosti na významná nebezpečí Zdraví a ochrana spotřebitele

Zdroj: www.mfcr.cz

Podrobnější informace o jednotlivých programech jsou svým rozsahem nad rámec tohoto textu. Lze je získat u příslušných gestorů. Evropská unie a strukturální politika

Strana

78

EU

LEK

PRO


Zde uvedeme jako příklad pouze některé podrobnější údaje o integrovaném akčním programu pro celoživotní učení – Lifelong learning. Jeho ambicí je poskytnout EU způsob, jak zabezpečit vysoce kvalitní a inovativní vzdělávání a vzdělávací systém. Program podporuje myšlenku možnosti celoživotního vzdělávání a atraktivitu systému vzdělávání EU. Dalšími cíli jsou: • využití celoživotního učení jako příspěvku k sociální kohezi, aktivnímu občanství, interkulturnímu dialogu, rovným příležitostem a osobnímu naplnění , • podpora kreativity, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a podnikatelského ducha, • podpora celoživotního učení občanů všech věkových kategorií a ze všech socioekonomických úrovní, • podpora jazykové výuky a lingvistické diverzity, • rozvoj služeb, zkušeností a obsahů založených na inovativních informačních a komunikačních technologiích, • rozvoj smyslu pro evropské občanství prostřednictvím respektování lidských práv a demokracie, • podpora spolupráce v oblasti vzdělávání a praxe napříč Evropou, • využití výsledků, inovativních produktů a postupů a výměna good practices. Program se skládá ze 6 podprogramů: Comenius je zaměřen na vzdělávání od předškolních zařízení po vyšší odborné školy.

Cílem podprogramu Comenius je podpořit evropskou dimenzi ve

vzdělávání, výuku jazyků a mezikulturní výchovu ve školách. Erasmus se zaměřuje na vysoké školství. Je to největší program, který podporuje evropskou spolupráci v oblasti terciárního vzdělávání. Leonardo da vinci je program pro odborné vzdělávání a přípravu. Jeho základním cílem je zavádění inovativních přístupů a zvyšování kvality odborného vzdělávání. Program podporuje celoživotní vzdělávání a spolupráci mezi různými typy organizací (např. podniky, vysokými školami, středními školami, výzkumnými ústavy apod.). Grundtvig - zaměřený na vzdělávání dospělých a celoživotní učení. Evropská unie a strukturální politika

Strana

79

EU

LEK

PRO


Transversální (průřezový) program se zaměřuje na podporu jazykového vzdělání, využívání ICT, výměnu zkušeností, šíření dosažených výsledků a jejich využívání v praxi. Jean Monnet je zaměřen na rozvoj evropských studií v rámci vzdělávacích institucí. Mezi oblasti podpory patří: • zlepšení mobility pro celoživotní učení v Evropě, • rozvoj bilaterálních a multilaterálních partnerství, • vytváření multilaterálních projektů za účelem zlepšování národních vzdělávacích systémů, • realizace unilaterálních, multilaterálních a národních projektů, • monitoring a analýza politiky a systémů celoživotního vzdělávání, • zlepšení mobility pro celoživotní učení v Evropě.

Schematicky lze strukturu tohoto programu znázornit takto: Lifelong learning Odvětvové programy

COMENIUS

Předškolní a školní vzdělávání až do úrovně vyššího středního vzdělávání

ERASMUS

Vysokoškolské vzdělávání a odborné vzdělávání na vysokoškolské úrovni

Průřezový program

LEONARDO

Odborné vzdělávání

GRUNDTVIG

Další vzdělávání

Spolupráce a inovace politik, Studium jazyků, ICT, Šíření a využívání výsledků

Program Jean Monet

Podrobnosti

Akce Jean Monet, Granty pro evropské instituce

o

LLP

lze

nalézt

na

oficiálním

webu

http://ec.europa.eu/

education/programmes/newprog/index_en.html.


Strana

80

EU

LEK

PRO


8.2.

Nástroje regionální politiky a finančního inženýrství

Nové programovací období 2007-2013 přinese v oblasti regionální politiky mnoho novinek. Jednou z nejvýznamnějších novinek v programovém období 20072013 je zavedení zcela nových iniciativ, jejichž cílem je podpora členských států a jejich řídících orgánů ve využívání strukturálních a Fondu soudržnosti. Bude posílena součinnost mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou při realizaci záměrů strukturální a kohezní politiky prostřednictvím tří nových společných iniciativ zaměřených na investice, růst a pracovní místa v členských zemích a jejich regionech. Tyto iniciativy – JASPERS, JEREMIE a JESSICA – vznikly ve spolupráci Evropské komise s Evropskou investiční bankou, Evropským investičním fondem, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Rozvojovou bankou Rady Evropy. Mají pomoci členským státům a regionům zavést řádné a účinné řízení fondů a lépe využívat nástroje finančního inženýrství, čímž se rozumí kombinace různých forem financování a dotací. JASPERS (Joint Assistance in Supporting Projects in European Region) Jedná se o společnou pomoc při podpoře projektů v evropských regionech. Snaží se rozvíjet spolupráci mezi EK, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Účelem je shromažďovat odborné zkušenosti a pomoci členským státům a regionům při přípravě významných projektů. JEREMIE (Joint European Resources for Micro-to-Medium Enterprises) Společné evropské zdroje pro mikro až středně velké podnikatele má přispět ke zlepšení přístupu k financování rozvoje mikropodniků, malých a středních podniků v regionech EU. Jedná se o společnou iniciativu Evropské komise a EIB a Evropského investičního fondu.

JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas)


Strana

81

EU

LEK

PRO


Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí na podporu investic s dlouhodobým přínosem pro tyto oblasti. Jedná se o iniciativu EK ve spolupráci s EIB a Rozvojovou Bankou rady Evropy.

8.3.

Finanční mechanismy EHP a Norska

8.3.1. Základní charakteristika V roce 2004 došlo jednak k rozšíření EU, ale také k rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EHP). Island, Lichtenštejnsko a Norsko, tedy země, které nejsou členy EU, ale jsou členy EHP, tak získaly přístup na větší jednotný vnitřní trh. Jako určitou kompenzaci se proto zavázaly založit dva finanční mechanismy – Finanční mechanismus EHP a Finanční mechanismus Norska. Cílem těchto mechanismů je snižovat sociální a hospodářské rozdíly v EHP a podporovat sociální a hospodářskou soudržnost v ekonomicky slabších členských zemích, a to v rámci vymezených prioritních oblastí. Program finančních mechanismů je pětiletý a vztahuje se k období 1.5.2004 – 30.4.2009. Všechny základní principy a zásady týkající se finančního mechanismu EHP, resp. Norska jsou zakotveny v dohodě o účasti v Evropském hospodářském prostoru (protokol 38a), resp. Dohodě mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o Norském finančním mechanismu pro období let 2004 - 2009. V těchto dokumentech je především definována celková výše částky na investiční a rozvojové projekty,

účel

spolufinancování

a

priority projektů,

pro

čerpání

frekvence

přidělených

vyhodnocování,

prostředků, případně

nutná

výše

přerozdělování

nevyužitých finančních prostředků atd. Pravidla pro účast ČR ve finančním mechanismu EHP/Norska vychází z Dohody o účasti České republiky a dalších přistupujících zemí v Evropském hospodářském prostoru a návazné Dohody mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o Norském finančním mechanismu pro období 2004 - 2009 ze 14. 10. 2003 a z mezinárodně platných Pravidel a postupů pro implementaci Finančních mechanismů EHP/Norska 2004 - 2009, z Memorand o porozumění pro implementaci obou finančních mechanismů, včetně příloh těchto memorand. Evropská unie a strukturální politika

Strana

82

EU

LEK

PRO


8.3.2. Prioritní oblasti V dokumentech uvedených v předchozí části jsou definovány také následující prioritní oblasti a zaměření priorit obou finančních mechanismů: Prioritní oblast

Zaměření priority 1.1 Ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví 1.2 Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví

Uchovávání

1.3 Obnova historických městských území a historických území

1 evropského kulturního v regionech dědictví

1.4 Obnova historického a kulturního dědictví v regionech 1.5 Odstraňování starých ekologických zátěží na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích (brownfield) 2.1 Posouzení vlivů implementace mezinárodní legislativy na podmínky v oblasti ovzduší, vod a půd 2.2 Monitorovací systémy v regionech a následné využívání výsledků monitorování 2.3 Environmentální vzdělávání pro všechny úrovně státní

2

Ochrana životního prostředí

a veřejné administrativy 2.4 Odpadové hospodářství - zajištění a řízení na místní úrovni 2.5 Podpora využití biopaliv a alternativních zdrojů energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni 2.6 Redukce skleníkových plynů v České republice 2.7 Snížení poklesu biodiverzity a ochrana nedotčených biotopů 2.8 Podpora technologií pro snížení zplodin a spotřebu paliv, zvýšení bezpečnosti zejména ve veřejné dopravě 3.1 Program na podporu a rozvoj modernizace služeb veřejné administrativy na regionální a místní úrovni prostřednictvím využití ITC

3 Rozvoj lidských zdrojů

3.2 Rozvoj a zlepšování poskytování sociálních služeb v regionech 3.3 Podpora nevládních neziskových organizací 3.4 Podpora začlenění menšin do společnosti 3.5 Programy na prosazování rovnosti pohlaví ve veřejném


Strana

83

EU

LEK

PRO


sektoru 3.6 Modernizace a vybavení jeslí, školek, škol, školních vzdělávacích center, dětských domovů 4.1 Systematická a primární prevence drogových závislostí 4

Zdravotnictví a péče

4.2 Prevence přenosných nemocí

o dítě

4.3 Opatření pro zajištění bezpečnosti potravin 4.4 Programy podpory dětí se specifickými problémy

5

6

Podpora udržitelného

5.1 Pomoc při prosazování a implementaci Strategií udržitelného

rozvoje

rozvoje na místní a regionální úrovni

Vědecký výzkum a vývoj

6.1 Vědecký výzkum a vývoj v uvedených prioritních oblastech, zejména v životním prostředí, zdravotnictví a v oblasti životních podmínek dětí

Kromě 6 prioritních oblastí Finančního mechanismu EHP, které jsou identické pro Finanční mechanismus Norska, má finanční mechanismus Norska ještě další dvě priority: 7.1 Implementace Národního schengenského informačního systému (N - SIS) a vytvoření Kanceláře SIRENE Implementace 7 Schengenského acquis, posilování justice

7.2 Splnění schengenských acquis u stávajících regionálních letištˇ 7.3 Posílení vzdělávacího systému v sektoru spravedlnosti 7.4 Programy boje proti korupci, organizované kriminalitě a proti nezákonnému obchodu s drogami a lidmi 8.1 Posílení kapacit pro poskytování rozvojové pomoci Českou republikou 8.2 Přenos znalostí a výměna zkušeností s přijímáním

8 Technická pomoc

a aplikací acquis v oblastech uvedených v Celkové monitorovací zprávě EK prostřednictvím spolupráce příslušných orgánů / institucí 8.3 Výměna zkušeností a spolupráce regionální a místní samospráv


Strana

84

EU

LEK

PRO


8.3.3. Implementační struktury Na nadnárodní úrovni řídí Finanční mechanismus EHP Výbor pro řízení finančního mechanismu EHP (EEA Financial Mechanism Committee), který také přijímá rozhodnutí o poskytování finanční pomoci. Stejnou roli v Norském finančním mechanismu zastává Ministerstvo zahraničí Norského království. Těmto nejvyšším orgánům při

řízení pomáhá Kancelář pro finanční mechanismus EHP/Norsko

(Financial Mechanism Office), sídlící při sekretariátu Evropského hospodářského prostoru v Bruselu. Ta slouží zároveň jako kontaktní místo. Kancelář finančního mechanismu v Bruselu však nepřijímá žádné žádosti přímo od žadatelů, ale prostřednictvím Národních kontaktních míst ve státech příjemců. Funkci Národního kontaktního místa (NKM) v ČR vykonává Ministerstvo financí (odbor 58 Evropská unie a mezinárodní vztahy). NKM koordinuje veškeré práce na přípravě implementace Finančního mechanismu EHP/Norska v rámci ČR. NKM je celkově zodpovědné za řízení aktivit Finančních mechanismů EHP/Norska v České republice v souladu s Memorandem o porozumění a Pravidly a postupy. NKM provádí také finanční kontrolu a audit. Administrativní činnost NKM zajišťuje potom Centrum pro zahraniční pomoc (oddělení koordinace zahraniční pomoci). NKM ustavuje dále Monitorovací výbor (MV) pro celkové monitorování a řízení přípravy a realizace projektů financovaných z obou Finančních mechanismů EHP/Norska. Monitorovací výbor pomáhá NKM při výběru a řízení projektů, doporučuje návrhy projektů NKM k předložení Kanceláři finančních mechanismů, monitoruje soulad s Pravidly a postupy, vyhodnocuje celkový postup plnění a finanční zprávy a schvaluje roční monitorovací zprávy připravené NKM atd. Členy monitorovacího výboru jmenuje ministr financí na základě návrhů ministrů příslušných ministerstev a vedoucích příslušných institucí.

Na základě dohody s bruselskou Kanceláří finančních mechanismů jsou delegovány

odpovědnosti

za

přípravu

projektů

a

jejich

implementaci

na

zprostředkující subjekty. Zprostředkujícím subjektem jsou ministerstva, další ústřední


Strana

85

EU

LEK

PRO


orgány státní správy, krajské úřady nebo další schválené subjekty. Zprostředkující subjekty ručí za zajištění všech odpovídajících aktivit včetně spolufinancování.

8.3.4. Typy podporovaných projektů Finanční mechanismy EHP/Norska umožňují realizovat pomoc formou: • individuálních projektů, • programů (skupin projektů), • blokových grantů. Individuální projekty Individuální projekt je definován jako ekonomicky nedělitelná řada prací, plnících přesnou technickou funkci a s jasně identifikovatelnými cíli. Individuální projekt může zahrnovat jeden nebo více subprojektů. Individuální projekt obecně řeší jedinou problematiku. Částka grantové pomoci, o kterou se žádá není obvykle menší než 250 tis. EUR. Na individuální projekty je určeno minimálně 60% celkové finanční alokace pro přijímací stát.

Programy (skupina projektů) Program je koordinovaným portfoliem jednotlivých projektů, který je připraven a předložen oprávněným zástupcem partnerství a je zaměřen na soubor společně (prostorově/odvětvově/tématicky) definovaných cílů. Skupiny projektů jsou určeny pro usnadnění implementace komplexnějších a nákladných strategií. Programy se skládají z jednotlivých dílčích projektů, které spojuje společné téma nebo společný cíl navržený na regionální, sub-regionální nebo místní úrovni nebo specifická národní témata. Dobře cílené a řízené programy mohou mít větší společensko-ekonomický dopad než souhrn samostatných dílčích projektů. Programy jsou zpracovány v rámci partnerství, které bude zastupovat všechny, kdo mají klíčový zájem na provádění navrhovaných aktivit. Tato partnerství pracují v rámci stanovené strategie a nominují vedoucího partnera, zprostředkovatele programu, který bude odpovědný NKM za implementaci programu v rámci Evropská unie a strukturální politika

Strana

86

EU

LEK

PRO


delegované pravomoci. V rámci programu je maximální celková výše příspěvku z Finančního mechanismu EHP/Norska pro jednotlivý subprojekt 250 tis EUR. Minimální výši příspěvku navrhuje zprostředkovatel programu. Blokové granty Blokový grant je fond zřízený pro jasně definovaný účel, který může být použit k poskytnutí pomoci jednotlivcům, organizacím nebo institucím. Blokové granty jsou určeny k usnadnění implementace takových projektů, ve kterých každý subprojekt nebo konečný příjemce je příliš malý na to, aby ho spravoval samostatně. Blokové granty mohou být navrženy na úrovni regionů, kraje nebo na místní úrovni, nebo cíleně na specifické strategické okruhy.

8.3.5. Specifika finančních mechanismů EHP a Norska Pro poskytování finanční pomoci prostřednictvím finančních mechanismů EHP/Norska platí určitá specifika a podmínky, se kterými je nutné počítat: • v rámci finančních mechanismů EHP/Norska nemůže být předložena žádost o podporu na projekt, který je možné financovat ze strukturálních fondů EU. Požadovaný projekt/program může však takovou akci vhodně doplňovat, • finanční pomoc se poskytuje formou zpětného proplácení již vynaložených a zdokumentovaných nákladů podle schváleného časového rozvrhu plateb. Žadatel tak musí sám zajistit celkovou výši nákladů až do očekávané první platby z Finančního mechanismu EHP/Norska. Poskytování zálohové platby je umožněno pouze v určitých případech, o zálohu je třeba požádat v žádosti o grant a tento požadavek je třeba řádně zdůvodnit. U individuálních projektů a programů (skupiny projektů) může být provedena zálohová platba až do výše 10 %, je-li zdůvodněna přijímajícím státem a ze strany Výboru pro řízení finančního mechanismu EHP, resp. Norského ministerstva zahraničí je uznána za nezbytnou. Tato záloha musí být uvedena v dohodě o udělení grantu. V případě blokových grantů je možné domluvit vyšší zálohové platby, • příspěvek z Finančního mechanismu EHP/Norska nesmí přesáhnout 60 % Evropská unie a strukturální politika

Strana

87

EU

LEK

PRO


celkových nákladů na projekt. Výjimkou jsou projekty jinak financované ze státního, regionálního nebo místního rozpočtu, u nichž tento příspěvek nesmí přesáhnout 85 % celkových nákladů. Zároveň platí, že kombinovaná podpora z finančního mechanismu EHP, Norského finančního mechanismu a grantů Evropského společenství nesmí překročit 90 % celkových nákladů na projekt. Minimální velikost samostatného projektu vyjádřená finanční částkou je 250 tis. EUR, menší projekty mohou být předloženy formou tzv. programů, čili skupin menších projektů, které spolu souvisejí, • v projektech předkládaných v rámci FM EHP/Norska je možnost skloubit investiční a neinvestiční výdaje v jakémkoli poměru - tedy vedle různých školení je možné provádět stavební úpravy, nákup počítačů, apod. (pro bližší údaje - viz Podrobná ustanovení o oprávněnosti nákladů). Je ale nutné zdůraznit, že například při stavebních úpravách je třeba zpracovat studii proveditelnosti (v tomto případě však stačí pouze zjednodušená verze).

8.3.6. Postup při podávání žádostí o grant Jednotliví zájemci se o možnosti podávat žádosti o grantu dozvídají prostřednictvím výzev k předkládání žádostí. Výzvy stanovují přesné podmínky, které musí být dodrženy při zpracování žádostí o poskytnutí podpory a jsou vyhlašovány Národním kontaktním místem na internetových stránkách

http//:www.eeagrants.cz

a

zveřejněním v periodickém tisku. Během jednoho roku může NKM vyhlásit maximálně 4 kola výzvy k předložení žádosti. Vyhlášení nového kola výzvy závisí na celkových finančních závazcích projektů doporučených v rámci předchozích výzev. Výzvy mohou být otevřené (používají k předkládání žádostí o podporu pro individuální projekty, projektové záměry) nebo se jedná o výzvy určené zprostředkovatelům při žádostech o podporu pro program nebo o podporu blokového grantu.

Subjekt, který se uchází o grant musí žádost o podporu doručit na příslušné kontaktní místo (KM). KM může být při • individuálním projektu - instituce veřejné správy typu centrální orgány státní Evropská unie a strukturální politika

Strana

88

EU

LEK

PRO


správy a kraje či jejich příspěvkové organizace, • programu či blokovém grantu - příslušný zprostředkovatel. Kontaktní místa jsou vždy definována v rámci příslušné výzvy. Tam lze také nalézt všechny další pokyny pro podání žádosti včetně termínu. Po uplynutí konečného termínu pro předkládání žádostí přistoupí KM k posouzení žádosti z hlediska splnění formálních náležitostí a kritérií oprávněnosti. KM následně předá žádosti, které splnily formální náležitosti i kritéria oprávněnosti, příslušné hodnotící komisi, která provede hodnocení kvality. Závěrem KM zpracují Zprávu o výsledcích hodnocení, kterou společně s doporučenými žádostmi o poskytnutí grantu předají Národnímu kontaktnímu místu (NKM). NKM provede posouzení předložených žádostí a vypracuje k nim stanovisko. Kompletní seznam všech doporučených i zamítnutých žádostí předloží NKM spolu se zdůvodněním ke každému projektu k vyjádření Monitorovacímu výboru. Na základě doporučení Monitorovacího výboru předloží NKM vybrané žádosti se stanoviskem Kanceláři finančního mechanismu v Bruselu. Ta provede posouzení předložených žádostí, konzultuje je s Evropskou komisí a následně předkládá Výboru Finančního mechanismu EHP a Ministerstvu zahraničních věcí Norska k finálnímu rozhodnutí. Možné je i předložit pouze projektový záměr (přes Kontaktní místa a Národní kontaktní místo) Kanceláři finančního mechanismu, která provede předběžné posouzení záměru (tj. posouzení věcného zaměření, cílů a očekávaných výsledků projektu). V případě kladného stanoviska vyzve žadatele ke zpracování kompletní žádosti. Konkrétní postup se liší dle typu projektů.

Individuální projekty Po vyhlášení příslušného kola výzvy NKM se jednotliví gestoři (tj. kraje nebo centrální orgány - resortní ministerstva) rozhodnou, zda pro dané kolo výzvy předloží program a budou zprostředkovatelem pro implementaci programu nebo budou kontaktním místem pro podávání žádostí pro individuální projekty předkládané jednotlivými žadateli a pro zajištění jejich hodnocení. Pokud se gestor rozhodne být v Evropská unie a strukturální politika

Strana

89

EU

LEK

PRO


daném kole výzvy kontaktním místem pro podávání žádostí o individuální projekty, mohou žadatelé předkládat individuální projekty na: • kontaktní místo v příslušném kraji – obsah projektu je v rámci prioritních oblastí, konkrétního zaměření priorit, pro které se kraj rozhodne ve výzvě, odpovídá konkrétní regionální strategii. Projekt pak může být realizován pouze na území daného kraje, • centrální orgán - je kontaktním místem pro projekty v rámci sektorových priorit, které jsou dány působností příslušných centrálních orgánů. Konkrétní zaměření priorit a jejich další specifikace jsou jednotlivými centrálními orgány stanoveny ve výzvě. Projekt může být uskutečněn kdekoliv na území ČR. Žádost nemůže být předložena současně na kraj i resort, v takovém případě by byla z procesu posuzování a hodnocení vyloučena. Konečným příjemce je v tomto případě subjekt, který zpracovává a předkládá žádost. Programy (skupiny subprojektů) Pokud se kraj/centrální orgán jako gestor rozhodne předložit program, určí v rámci svých kompetencí a prioritních oblastí konkrétní zaměření priorit a jejich další specifikace pro svůj program. Žádost zpracovává a předkládá zprostředkovatel programu (tj. kraj nebo centrální orgán), který bude program implementovat. Konečným příjemcem je potom příjemce grantu na realizaci sub-projektu v rámci schváleného programu. Blokové granty U blokových grantů je žádost o poskytnutí grantu zpracována a předložena stanoveným zprostředkovatelem. Konečný příjemce je příjemce jednotlivého grantu, který je přidělován v rámci implementace schváleného blokového grantu. V rámci implementace Finančních mechanismu v České republice byla otevřena tato grantová schémata: • Fond pro nestátní neziskové organizace (NNO), který je zaměřen na podporu nevládních neziskových organizací prosazujících veřejný zájem. V rámci fondu budou podporovány NNO ve všech prioritních oblastech, zejména však v Evropská unie a strukturální politika

Strana

90

EU

LEK

PRO


oblasti ochrany životního prostředí, posilování lidských práv a multikulturního prostředí a podpory dětí a mladistvých se specifickými problémy. Zprostředkovatel tohoto blokového grantu byl vybrán prostřednictvím veřejného výběrového řízení vyhlášeného NKM a stala se jím Nadace rozvoje občanské společnosti -

http://www.nros.cz,

• Fond technické pomoci - podporuje spolupráci a transfer znalostí mezi ČR a Norskem zejména v oblastech spolupráce s EU při naplňování příslušné legislativy ve všech prioritních oblastech. Dále podporuje činnost NKM v souvislosti se zajištěním celkové koordinace programů Finančních mechanismů EHP/Norska. Zprostředkovatelem tohoto grantového schématu je přímo MF – Centrum pro zahraniční pomoc, • Fond pro podporu spolupráce škol - podporuje spolupráci, programy vzdělávacích seminářů studentů, lektorů a expertů za středních a vyšších škol, univerzit a vysokých škol ČR a spolupráci mezi relevantními institucemi v České republice a na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku. Zprostředkovatelem je Národní agentura evropských programů –

www.naep.cz,

• Fond na vědu a výzkum – podporuje aktivity zaměřené na spolupráci vědeckých institucí s institucemi v Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku a přenos zkušeností z těchto zemí zaměřený na zvýšení inovačního efektu. Zprostředkovatel tohoto fondu je Národní vzdělávací fond o.p.s. -

www.nvf.cz,

• Fond na přípravu projektů - speciální fond na přípravu projektů zaměřený na technickou asistenci při přípravě žádostí projektů, které jsou předkládány ke spolufinancování z Finančního mechanismu EHP/Norska, zejména subjektům regionální a místní správy a zejména na projekty v oblasti životního prostředí, trvale udržitelného rozvoje a uchovávání kulturního dědictví.

8.3.7. Finanční alokace Indikativní limity částek pro Českou republiku po odečtení nákladů na řízení (činnost společné Kanceláře FM v Bruselu) jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 10: Indikativní limity Finančních mechanismů EH/Norska pro ČR (v mil. EUR)


Strana

91

EU

LEK

PRO


Finanční

Rok 1

Rok 2

Rok 3

Rok 4

Rok 5

celkem

mechanismus EHP

9 319 700

9 319 700

9 319 700

9 319 700

9 319 700

46 598 400

Norsko

11 850 300 11 850 300 11 850 300 11 850 300 11 850 300 59 251 500

Celkem

21 170 000 21 170 000 21 170 000 21 170 000 21 170 000 105 849 900

Alokace se vztahují k období 2004 – 2009, vždy počínaje 1.5. příslušného roku a konče 30.4. roku následujícího. V každém z těchto období může česká strana navrhnout projekty do celkové výše alokace. Případně nevyužitá částka bude připočítána k alokaci následujícího roku.

Veškeré relevantní dostupné všeobecné informace, pravidla, formuláře a odkazy zveřejňuje Centrum pro zahraniční pomoc (CZP) Ministerstva financí na webové stránce

http://www.eeagrants.cz.

Postupy pro žadatele ke zpracování žádosti o

grant (individuální granty) lze nalézt na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ POSTUPY_0706_pdf.


Strana

92

EU

LEK

PRO


9. Seznam použitých zkratek APZ

aktivní politika zaměstnanosti

CERA

Czech education research agency

COREPER

Výbor stálých zástupců

CZP

Centrum pro zahraniční pomoc

ČR

Česká republika

EAGGF

European Agricultural Guaidance and Guarantee Fund (Evropský zemědělský orientační a záruční fond)

ECB

Evropská centrální banka

ECIFIN

Rada ministrů hospodářství a financí

EEA

Financial Mechanism Committee

EHP

Evropský hospodářský prostor

EHS

Evropské hospodářské společenství

EIB

Evropská investiční banka

EK

Evropská komise

EP

Evropský parlament

ER

Evropská rada

ERDF

European Regional Development Fund (Evropský fond regionálního rozvoje)

ES

Evropské Společenství

ESD

Evropský soudní dvůr

ESF

Europien social fund (Evropský sociální fond)

ESUO

Evropské společenství uhlí a oceli

EU

Evropská unie

EURATOM

Evropské společenství pro atomovou energii

EU 25

25 členských států EU

FIFG

Financial Instrument for Fisheries Guidance (Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu)

FS

Fond soudržnosti

HDP

hrubý domácí produkt

HND

hrubý národní důchod

HSS

hospodářská a sociální soudržnost


Strana

93

EU

LEK

PRO


ICT

informační a komunikační technologie

IDABC

Program pro interoperabilní dodávání pan-evropských služeb e-governmentu správním orgánům, podnikům a občanům

IOP

Integrovaný operačníprogram

JASPERS

Joint Assistance in Supporting Projects in European Region

JEREMIE

Joint European Resources for Micro-to-Medium Enterprises

JESSICA

Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas

KM

koordinační místo

LLP

Lifelong learning program- integrovaný akční program pro celoživotní učení

MD

Ministerstvo dopravy

MF

Ministerstvo financí

MK

Ministerstvo kultury

MMR


MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSp

Ministerstvo spravedlnosti

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV

Ministerstvo vnitra

MZd

Ministerstvo zemědělství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NKM

Národní kontaktní místo

NNO

nestátní neziskové organizace

NOK

Národní orgán pro koordinaci

NRP

Národní rozvojový plán

NSRR

Národní strategický a referenční rámec

NUTS

nomenklatura územních statistických jednotek

NVF

Národní vzdělávací fond.

OP

Operační program

OP RLZ

Operační program Rozvoj lidských zdrojů

OPPI

Operační program Podnikání a inovace

OSN

Organizace spojených národů

OZE

obnovitelné zdroje energie

PCO

Platební a certifikační orgán

REU

Rada Evropské unie


Strana

94

EU

LEK

PRO


ROP

Regionální operační program

RPS

Rámec podpory Společenství

ŘKV

Řídící a koordinační výbor

SC

strategické cíle

SF

strukturální fondy

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

VŠ

vysoké školy


Strana

95

EU

LEK

PRO


10. Doporučená a použitá literatura a zdroje FIALA, P.; PITROVÁ, M. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. ISBN 80-7325-015-2 DOČKAL, V. (ed.) Šest let regionální politiky v ČR – Šance a limity. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2006. ISBN 80-210-3983-3

Evropská unie regionům. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2004. ISBN 92-894-7340-1 ČSN ISO 10006 ed. 2. Systémy managementu jakosti : Směrnice pro management jakosti

projektů. Praha : Český normalizační institut, 2004. Ministerstvo pro místní rozvoj. Odbor vnějších vztahů. Průvodce fondy Evropské unie. Praha : MPSV, 2004. GREGOROVÁ, S. Jak na strukturální fondy : vybraná legislativa Evropské unie v otázkách. Praha : Pro Ministerstvo práce a sociálních věcí vydal český institut interních auditorů, 2004. ISBN 80-86689-28-X. Ministerstvo pro místní rozvoj. Odbor Rámce podpory Společenství. Fondy EU: Glosář základních

pojmů. Praha : Metropolis Media, 2005. Euroskop.CZ-Vše o EU:Komunitární proramy v ČR. Dostupný z WWW: .

Obecný vzdělávací systém pro úředníky místních samosprávných orgánů. Dostupný z WWW: .

ESF poradna. Dostupný z WWW: . EUROPA : Regional policy. Dostupný z WWW: . JEDLIČKA, J. Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a Norska:

Speciální analýza Kanceláře Evropské unie České spořitelny. Dostupný z WWW:.

Wikipedie:NUTS. Dostupný z WWW: . Fondy Evropské unie : Programy 2007-2013. Dostupný z WWW: .

Evropský sociální fond ČR : Evropský sociální fond 2007-2013. Dostupný z WWW: .

Pardubický kraj : Fondy EU. Dostupný z WWW: < http://www.pardubickykraj.cz/index.asp?thema=3324&category=>.


Strana

96

EU

LEK

PRO


MŠMT ČR: Evropská unie. Dostupný z WWW: . NAEP:Program celoživotního učení. Dostupný z WWW: .

Regional policy Inforegio: Cohesion Policy 2007-2013 Factsheets. Dostupný z WWW: .

BusinessInfo.cz : Regionální politika Evropské unie. Dostupný z WWW: .


Strana

97

Evropská unie a strukturální politika

Recommend Documents