Francie, Svatá říše římská a Itálie Dánsko
Drang nach Osten
Saské vév.
Flandry
Koruna králů a císařů Svaté říše římské
Normandské vév. Bretonské vév.
Champagne
Paříž
Ile de France Anjou
CáchyFrankfurt n. M. Mohuč Trevír Norimberk Francké vév. Švábské vév.
Languedoc
Toulouse
Navarra
Francie
Přemyslovský stát
Bavorské vév.
Rakouské vév. Uhry
Milán Italské království
Gaskoňsko
Polsko
Kolín
Burgundské vév.
Aquitánie
Magdeburg
Benátky
Janov Florencie
Papežský stát
Aragon
Řím Šlechta si vynutila dědičnost lén ⇒ důsledek: feudální anarchie Typické znaky: - slabá centrální moc panovníka - po vymření Karlovců králem zvolen Hugo Kapet, zakladatel dynastie Kapetovců; jeho moc se omezovala pouze na rodové panství Île-de-France (Francouzský ostrov) s centry v Paříži a Orléans - roztříštěnost území na četná dominia (= světská nebo církevní panství), léna francouzského krále - suverénní postavení velkých feudálů (šlechticů, ale i biskupů a opatů) – vybírají daně a poplatky, přikazují vojenskou povinnost a soudí poddané - paradox: anglický král Vilém Dobyvatel byl zároveň leníkem francouzského krále za Normandii
• Církev ve Francii: Bohatí feudálové si kupovali výnosné církevní úřady. Biskupové se stávali leníky krále, vévodů a hrabat a ve svých diecézích se chovali jako světští feudálové (= vymáhali od kleriků daně a soudili i světské spory). Benediktinští opati a mniši se čím dál míň věnovali tělesné práci, běžné bylo soužití mnichů se ženami. Do klášterů byly odkládány neprovdané dcery feudálů, které v klášteře žily zcela světským životem. ⇒ Clunyjské hnutí (podle kláštera v Cluny) = upevnění discipliny a návrat k řeholi sv. Benedikta („modli se a pracuj“) – přijalo 1200 benediktinských opatství po celé Evropě • Boží mír: Slabý král ⇒ loupeživé války ⇒ anarchie ⇒ reakce: církev vyhlašuje tzv. boží míry = zákaz násilí o církevních svátcích a v neděli ⇒ postupně rozšiřováno i na čtvrtek, pátek a sobotu; biskupové soudí porušení míru, trestem byla klatba (exkomunikace) – vyobcování z církve a z křesťanské společnosti
• Města: Slabí králové hledali spojence proti mocným vévodům a hrabatům ⇒ podporovali města: udíleli městům privilegia (ve Francii tzv. komuny), měšťané (= bourgeois) nadále podléhají pouze králi. Do královské pokladny plynou poplatky z městských trhů.
Itálie
• Charakteristické rysy:
Posvátná „Železná koruna“ langobardských králů, kterou byli korunováni italští králové
Svatá říše římská • Charakteristické rysy: -
- nejednotnost, feudální rozdrobenost - mocenský zápas mezi císaři a papeži - císaři Svaté říše římské si dělali nárok na Italské království ⇒ konflikty s bohatnoucími severoitalskými městy - existence papežského státu uprostřed Itálie - jižní Itálie pod vlivem Byzance ⇒ Arabů ⇒ Normanů ⇒ německého císaře ⇒ francouzských Anjouovců ⇒ španělských Aragonců - existence dvou městských republik bohatnoucích z dálkového námořního obchodu s Araby: ● Janovská republika: obchod v Černomoří ● Benátská republika: ovládá Istrii a pobřeží Dalmácie až po Dubrovnik, obchoduje od Malé Asie až po Egypt; patron – sv. Marek; vládnou nejbohatší obchodníci - mezi Janovem a Benátkami konkurenční boj
nejednotnost, feudální rozdrobenost princip volby panovníka kurfiřty (7 volitelů – 3 biskupové, 4 světští – i český král) král je korunován v Cáchách, nejmocnější si vynutí císařský titul – korunován v Římě papežem
• A) Po Bavorsku centrem říše Sasko ⇒ Saská dynastie (10. stol.): • Jindřich I. Ptáčník
- pouze král, rád sokolničil - politika „Drang nach Osten“ – postupná christianizace a germanizace polabských Slovanů, přinutil sv. Václava, aby mu platil tribut (120 volů, 500 hřiven stříbra)
• Ota I. Veliký - r. 955 v bitvě na řece Lechu s pomocí Boleslava I. porazil kočovné Maďary a zastavil jejich útoky na západ - r. 962 se dal papežem korunovat na římského císaře = vznik Svaté říše římské - idea křesťanského universalismu (= spojení všech křesťanů)
• Ota II. - pokusil se sjednotit Itálii – boje s Araby a Byzancí na jihu Itálie, neúspěch - jeho manželkou byla byzantská princezna Theofano ⇒ vliv byzantské kultury
• Ota III. - pokusil se obnovit Imperium Romanum s hlavním městem Římem, císařem jako hlavou světské moci a papežem jako hlavou moci duchovní, neúspěch - spolužák a přítel sv. Vojtěcha Ota III. →
• B) Po Sasku centrem říše Franky ⇒ Sálská dynastie (11.–12. stol.): • Boj o investituru – boj o moc mezi císařem a papežem o to, kdo je hlavou veškerého křesťanstva
• investitura (ve skutečnosti pouze zástupný problém) … Jen římský papež může sesazovat a opět dosazovat biskupy. Papež smí užívat odznaky císařské důstojnosti. (= tiára) Papež smí sesazovat císaře. Papež sám nesmí být nikým souzen a jen papežovy nohy mají všechna knížata líbati. Papež má právo dosazovat panovníky a zavazovat je lenní přísahou. Papež má právo vyvázat poddané ze závislosti na císaři…
- právo dosazovat (= investovat) biskupy a opaty (předání symbolů: berly a prstenu) - papež tvrdí, že biskupy a opaty volí duchovní - císař tvrdí, že pokud dává biskupství nebo klášteru půdu, může rozhodovat i o tom, kdo bude biskupem nebo opatem ⇒ konflikt mezi Jindřichem IV. a papežem Řehořem VII.
• Řehoř VII. - tvrdý a panovačný muž s vynikajícími politickými schopnostmi - tvrdí, že je zástupcem Krista na zemi a proto stojí nad císaři, králi a knížaty a má právo je trestat a sesazovat ← Dictatus papae (= papežův diktát), 27 bodů Řehořova programu
•Průběh sporu: Jindřich přiměl říšské biskupy a opaty, aby papeže prohlásili za neplatně zvoleného ⇒ Řehoř Jindřicha uvrhl do církevní klatby a jeho poddané zbavil přísahy poslušnosti ⇒ r. 1077 se Jindřich IV. pokořil, vy-
dal se za papežem na hrad Canossa a tři dny se kál ⇒ „pouť do Canossy“ symbolem pokoření ⇒ dlouholetá válka ⇒ • r. 1122: konkordát wormský: kompromisní řešení, císař souhlasil s tím, že biskupové a opati jsou voleni církví; papež souhlasil s tím, že a) císař po volbě biskupovi udělí lenní majetky, b) ve sporných případech, týkajících se říše, se volby zúčastní
• C) Štaufská dynastie (12.–13. stol.) • Fridrich I. Barbarossa: - ideál rytířstva: až bude Německu nejhůř, vtáhne do země v čele vojska (něco jako naši Blaničtí rytíři) - chtěl upevnit svou moc v Itálii ⇒ narazil na odpor severoitalských měst, poražen - v říši boj s rodem Welfů, vítězství ⇒ císař odměňuje své spojence ⇒ další rozdrobení území a oslabování moci císaře (Bavorsko získal rod Wittelsbachů, Ostmarku Babenberkové…) - nechtěl připustit, aby bylo císařství považováno za papežské léno ⇒ spor s papežem Alexandrem III., remíza (oba protivníci navzájem uznali své postavení) - umírá při III. křížové výpravě r. 1190 (utopil se v Malé Asii) Smír mezi císařem Fridrichem I. Barbarossou a papežem Alexandrem III. →
• Fridrich II. - velmi rozporuplná osobnost - korunován jako 18letý
- vychován na Sicílii v křesťanském a islámském duchu - vládl z Itálie jako orientální král (měl harém s eunuchy) - byl obklopen křesťanskými, muslimskými a židovskými učenci (sám napsal pojednání o sokolnictví) - boj s papežstvím ⇒ církevní klatba, sesazen z trůnu, porážky v severní Itálii ⇒ vítězství papežů - říšským německým knížatům Fridrich II. umožnil zcela samostatnou vládu - z Království obojí Sicílie vytvořil nejlépe spravovaný centralizovaný stát (v Neapoli založil univerzitu) - mírovým jednáním získal křesťanstvu zpět Jeruzalém - spoluzaložil stát německých rytířů v Prusku - zemřel r. 1250 opředen legendami o největším císaři všech dob
Vrchol moci papežů • Inocenc III., nejvýznamnější a politicky nejúspěšnější papež, který prosadil myšlenky papežské světovlády: a) papež je vůdcem křesťanstva sjednoceného stejnou vírou, b) moc papežů je nadřazena nad světskou mocí. Inocenc se stal poručníkem nad ještě nezletilým Fridrichem II. a králové Anglie, Aragonie, Portugalska, Dánska, Polska, Uher a vládci dalších území se mu poddali jako jeho leníci. Uvnitř církve Inocenc III. zasahoval do volby biskupů, reformoval papežskou správu, mnišství a klérus. Z jeho popudu vznikl dominikánský řád (= pověřen inkvizicí), v jižní Francii byli s bezpříkladnou krutostí a fanatismem vyvražděni albigenští a katarští kacíři a uskutečnila se skandální IV. křížová výprava, která rozvrátila Byzanc. →
• Nejstarší univerzita v Evropě Fridrich I. Barbarossa vzal pod svou ochranu profesory a studenty v Boloni a osvobodil je od dávek místní církvi. Privilegia z Boloně ovlivnila zakládání dalších univerzit v Evropě. Na vysoké škole existovaly čtyři fakulty: teologická, lékařská, právnická a filozofická, na které se učilo sedm svobodných umění.
• Uhry: - nepatří do Svaté říše římské, papežská politika • Polsko: - r. 955 Maďaři poraženi u Augsburku na Lechu ⇒ usazují se - nepatří do Svaté říše římské, papežská politika a zakládají stát - Měšek I. z dynastie Piastovců - podle legendy christianizace sv. Vojtěchem - před r. 1000 první historický kníže sjedno- 1. uherským králem r. 1000 sv. Štěpán z dycených polských kmenů nastie Arpádovců - manželka Doubravka, dcera Boleslava I. Novgorod - Ostřihom – arcibiskupství - prvním polským králem r. 1024 Boleslav Chrabrý - prešpurk – centrum Horních Uher (= Slo- Hnězdno – arcibiskupství, hrob sv. Vojtěcha vensko) - Krakov – královské sídlo Varjagové
Střední a východní Evropa
Baltské moře
„Drang nach Osten“
† 997 sv. Vojtěch
Řád něm. Hnězdno rytířů
Polské kr.
Visla Krakov
Labe 955
Kyjevská Rus
Český stát
Morava
Dunaj
Ostřihom Pešť
Maďaři
Nestorova kronika: „Když Vladimír přijal Zlatá horda křest a vrátil se do Kyjeva, přikázal zničit obrazy model, jedny zničit, dru1237 –1242 hé spálit. Hlavní modlu Mongolský vpád Peruna přikázal přivázat na ocas koně a nechal Kyjev ho vléct dolů z jeho vrchu k řece Ručaj, kde poručil dvanácti mužům, Dněpr aby ho bili holemi.“ ⇒ K. Havlíček Borovský: Křest sv. Vladimíra
• Kyjevská
Uherské království
Jaderské moře
Černé moře
Rus:
- Varjagové se zmocnili Novgorodu, r. 882 novgorodský kníže Oleg z dynastie Rjurikovců dobyl Kyjev
Dunaj - kníže Vladimír: - r. 988 přijal křesťanství z Byzance - manželka princezna Anna ⇒ byzantský kulturní vliv – bohoslužby ve staroslověnštině; ikony, mozaiky; kánon zobrazování svatých, byzantské vzory v architektuře (Kyjev – chrám sv. Sofie) - 12. století – Kyjevská Rus se rozpadla, knížata mezi sebou bojovala - 13. století – vpád Mongolů (Tatarů), vůdce Batu (vnuk Čingischána) dobyl Rus až po Novgorod, zničil Kyjev a vytvořil stát Zlatá horda (podle žlutých panovnických barev), přijali islám - ruská knížectví mají autonomii, jsou ale podřízena velkému chánovi, odvádí Mongolům vojsko a daně - důsledek vpádu: hospodářská a kulturní izolace od Západu a prosazování despotismu a nevolnictví ⇒ zaostalost Ruska - Alexandr Něvský: - novgorodský kníže - podřídil se Mongolům a platil jim daně - v bitvě na Něvě r. 1240 porazil Švédy a r. 1242 i řád německých rytířů ⇒ upevnil moc Novgorodu (= členem hanzy) - Dimitrij Donskij: - v bitvě na Kulikově poli r. 1380 porazil Tatary – počátek boje proti tatarům - Moskva – sídlo metropolity = duchovní centrum Ruska ↑ Kníže kočovníků Temüdžin sjednotil Mongoly a stal se velkým chánem = Čingischánem. V krvavých taženích plných drancování a masakrovaní civilního obyvatelstva dobyl střední Asii, Tibet a Čínu. ← Mongolská jízda se vyznačovala disciplínou, tvrdostí, houževnatostí a rychlostí. V konfrontaci s Mongoly západní armády prokázaly svoji neschopnost klást účinný odpor.
UGROFINI
Baltské moře
BALTOVÉ SLOVANÉ Visla
Dněpr
Labe
Slované
• Expanze Slovanů do východní, střední a jižní Evropy vyvrcholila v 6. stol. • Na naše území Slované pronikali ze severu a z Podunají a vystřídali zde Germány, kteří se odtud ve své většině stáhli již o sto let dříve.
• Způsob života:
Morava Dunaj
AVAŘI Černé moře
Jaderské moře
Dunaj
loupeživé vpády Slovanů na území Byzance
- rolníci a chovatelé dobytka - osady u vodních toků - obydlí částečně zahloubené v zemi s typickou pecí v rohu - typická keramika tzv. pražského typu vyráběná v ruce – neznalost hrnčířského kruhu - znají ruční mlýnek na obilí - dokáží odlévat kovy - pohřbívají v hliněných popelnicích bez milodarů => jsou chudí
Slovanská keramika pražského typu s typickým vlnovkovým ornamentem Rekonstrukce slovanské chaty
V 7.-8. stol. Slované rozvíjejí zemědělství – – znají železné radlice – a řemesla (hrnčířství, hutnictví, kovářství, šperkařství, kovolitectví). Vznikla opevněná výšinná i nížinná hradiště, na Moravě v Mikulčicích, ve Starém Městě, Uherském Hradišti a v Olomouci. Vyšší společenské vrstvy usazené na hradištích přejímaly cizí módní prvky z Avarské říše.
• Hradiště
palisáda
příkop
val
V míru byla hradiště středisky řemesel, obchodu a kmenové správy, v případě války poskytovala ochranu svým obyvatelům a útočiště zemědělskému obyvatelstvu z okolí. Hradiště mohla být výšinná (na ostrožně či terénním bloku) nebo nížinná (blatná). Opevnění tvořila palisáda, později mohutnější valy se ztuženou čelní stěnou a příkopem. V 10. stol. se vyvinula zvláštní, samostatně opevněná část, která se stává rezidencí knížete nebo jeho správců.
Sámova říše (20. léta 7. století až r. 658/659)
Z Freedegarovy kroniky Čtyřicátého roku vlády Chlotarovy shromáždil člověk jménem Sámo, národností Frank z kraje senonského, větší počet kupců a vypravil se obchodovat ke Slovanům, zvaným Vinidé. Slované se již počali bouřit proti Avarům, zvaným Hunové, a jejich králi kaganovi... Hunové přicházeli po jednotlivé roky přezimovat ke Slovanům, ženy Slovanů a jejich dcery si brali na lože. Kromě jiných útlaků platili Slované Hunům daně. Synové Hunů, kteří byli zplozeni s ženami a dcerami Vinidů, nechtěli nakonec křivdy a útisk. Odmítajíce vládu Hunů, počali se bouřit. Když Vinidé s vojskem zaútočili proti Hunům, obchodoval u nich Sámo. I vytáhl s nimi ve vojsku a tam prokázal proti Hunům takovou užitečnost, že to bylo hodno podivu, neboť nesmírné množství Hunů bylo pobito mečem Vinidů. Vinidé, když viděli Sámovu užitečnost, zvolili ho nad sebou králem a šťastně u nich vládl 35 let. Za jeho panování svedli Vinidé mnoho bojů proti Hunům a jeho radou a schopností Vinidé vždy nad Huny zvítězili. Sámo měl 12 žen z pokolení Vinidů, z nichž měl 22 synů a 15 dcer...
• Pramen: francká Fredegaraova kronika • Fakta: - ve 20. letech 7. stol. se uskutečnilo povstání Slovanů proti Avarům - do čela se postavil franský kupec Sámo se svou družinou a zvítězil - Sámo zvolen králem, žil pohanským životem (12 žen)
- r. 631 se dostal do konfliktu s Franckou říší (odmítl poskytnout náhradu za oloupení franckých kupců), v bitvě u Vogastisburku (nevíme, kde to je) porazil vojsko krále Dagoberta - po Sámově smrti se svaz slovanských kmenů rozpadl
Velkomoravská říše raný (před)feudální stát • Prameny: - francké - byzantské – „Velká Morava“ použil císař Konstantin Porfyrogenetos ve smyslu „vzdálená Morava“
- slovanské – legendy o životě Cyrila (Konstantina) a Metoděje 3) Rozsah říše za knížete Svatopluka s územími, která pravděpodobně platila tribut
• 1) Počátky Velké Moravy - vládce sjednocených Moravanů kníže Mojmír I. z dynastie Mojmírovců vyhnal knížete Pribinu z Nitry a připojil západní Slovensko k jižní Moravě (833 – 836)
Vliv východofr. církve
1) Územní jádro státu: jižní Morava: hradiště Mikulčice, Staré Město u Uherského Hradiště, dvorec s kostelem Pohansko u Břeclavi
820
830
2) Rozsah říše za knížete Rostislava
Mojmír I.
Rastislav
Svatopluk
Mojmír II.
(830–846)
(846–870)
(870–894)
(894–907?)
840
850
860
870
880
890
900
910
• 2) Vzestup Velké Moravy
- Ludvík Němec sesadil Mojmíra I. ⇒ knížetem synovec Rastislava - donucen platit Frankům tribut - Rastislav chtěl omezit vliv východofrancké církevní organizace (biskupství v Řezně a Pasově) ⇒ r. 863 se obrátil na byzantského císaře Michala III. s žádostí o vyslání misie na Moravu Život Metodějův: „..I přišli k nám mnozí učitelé-křesťané z Vlach, z Řecka a z Němec, rozličně nás učíce. My Slované jsme prostý lid a nemáme, kdo by nás poučil o pravdě a vyložil smysl. Tož, dobrý vladaři, pošli takového muže, který by nám uspořádal veškeré právo.“
⇒ r. 864 působí na Moravě bratři z řeckého města Soluně Konstantin (zv. Filosof) a Metoděj ⇒ spory s papežem, bavorským klérem i Východofranckou říší (Cyril umírá v Římě, Metoděj 3 roky vězněn v Bavorsku) - Konstantin sestavil hlaholici (nové slovanské písmo) a přeložil části Nového zákona do staroslověnštiny - pozdější slovanské písmo cyrilici vytvořili Konstantinovi a Metodějovi žáci v Bulharsku a nazvali ji na počest Cyrila ⇒ dnes jižní a východní Slované
• 3) Vrchol a zánik říše - Rostislav svržen synovcem Svatoplukem, vydán Frankům a oslepen ⇒ Svatopluk spolupracoval s Franky, poté se postavil do čela protifranckého povstání ⇒ porážka Franků - expanze: Češi, lužické a slezské kmeny, Podunají - centra: Staré Město u Uherského Hradiště (Velehrad) a Mikulčice - r. 880 papež (Jan VIII.) v bule Industriae tuae (Horlivosti tvé) schválil slovanskou liturgii; vytvořeno velkomoravské arcibiskupství (Metoděj) a dvě biskupství
- aby zajistil mír s Východofranckou říší, Svatopluk počkal na Metodějovu smrt (885) a poté slovanské kněží vyhnal ⇒ arcibiskupem Němec (Wiching) - za Mojmíra II. se stát začal rozpadat a okolo r. 908 zanikl pod nájezdy Maďarů (možná i Čechů a Poláků)
Olověný křížek s nápisy (všimněte si: IC XC) Nákončí zdobené polodrahokamy
Tři nákončí s orantem (= modlící se postava)
Kyjevské listy psané hlaholicí
Jedinečné nákončí (= kovové zakončení řemene nebo pochvy na meč) ve tvaru knihy
Konstantinův Proglas, napsaný cyrilicí Jsem předzpěv k svatému evangeliu. • Jak dříve předpověděli proroci, • Kristus přichází shromáždit národy, • neboť jest světlem tohoto světa. Proglas (Předzpěv) jest (je) stgo (zkr. svatého) jeulija (zkr.evangelia) prroci (zkr. proroci)
Jakože prorekali (předpověděli)
suti prježe (kdysi dříve) jezyki (národy)
gredět (přichází)
svět (světlem) vsemu (celému)
Chc (zkr. Kristus)
Lunice Dva gombíky
sbrati (sjednotit)
bo (neboť)
jest (je)
miru (světu)
Hmotná kultura: - kamenné stavby na hradištích: kostely: typ kruhové rotundy (Mikulčice), typ podélného kostela s obdélníkovým půdorysem (iroskotští mniši) – zachovaly se pouze otisky základů - šperky: tzv. gombíky, přezky a kování, nákončí; vzácné liturgické předměty (křížky) Společnost: - novou společenskou vrstvu na Moravě tvoří duchovenstvo - všichni svobodní odvádějí knížeti pravidelnou daň Právo: - unikátní sbírkou psaného práva je Zákon sudnyj ljudem (Soudní zákon pro lid) – pochází od Cyrila
Náušnice
Český přemyslovský stát • Prameny: • Dominantní postavení:
Sokolník
