Daň z nemovitostí jako nástroj příjmů veřejných rozpočtů

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

Daň z nemovitostí jako nástroj příjmů veřejných rozpočtů BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Věra Nováková

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Břetislav ANDRLÍK, Ph.D.

Znojmo, 2012

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou daně z nemovitostí jako nástroje příjmu veřejných rozpočtů. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy vztahující se k dani z nemovitostí. Podrobněji je provedena deskripce historického vývoje daně z nemovitostí na našem území a popis současné právní úpravy. Praktická část se zabývá analýzou daně z nemovitostí se zaměřením na vývoj její právní úpravy a vybraných korelačních prvků daně. Rovněž je popsán průběh inkasa daně z nemovitostí a vybraných majetkových daní a provedena jejich vzájemná komparace. V další části je provedena analýza daně z nemovitostí na Znojemsku se zaměřením na využívání vybraných korelačních prvků daně. V závěru práce je provedena syntéza dosažených výsledků. Klíčová slova: Daň z nemovitostí, daňové inkaso, místní koeficient, analýza, komparace.

Abstract The bachelor thesis deals with the issue of property tax as a tool of public budget revenue. In the theoretical part the basic terms related to the property tax are specified. The description of historical development of property tax in the Czech Republic and the description of the current legislation are dealt with in detail. The practical part deals with the property tax analysis with focus on development of the legislation and particular correlation elements. The process of property tax collection and selected other taxes collection is described and compared. In the next part the analysis of property tax in the Znojmo region using selected tax correlation elements is carried out. In the thesis conclusion the synthesis of achieved results is made. Key words: Property tax, tax collection, local coefficient, analysis, comparison.

Obsah 1

Úvod......................................................................................................................................................... 8

2

Cíl a metodika práce .............................................................................................................................. 9

3

Teoretická část ...................................................................................................................................... 11 3.1

3.1.1

Pojem daně, majetek a jejich definice ..................................................................................... 11

3.1.2

Zařazení majetkových daní do daňové soustavy...................................................................... 12

3.2

Historie a vývoj daně z nemovitostí .................................................................................................. 14

3.2.1

Obecná historie ........................................................................................................................ 14

3.2.2

Historie a vývoj na našem území do roku 1918 ....................................................................... 16

3.2.3

Historie a vývoj na našem území v období od roku 1918 – 1951 ............................................ 22

3.2.4

Historie a vývoj na našem území v období od 1951 – 1989 ..................................................... 23

3.2.5

Historie a vývoj na našem území v období od 1989 – 1992 ..................................................... 26

3.3

4

Charakteristika daní ........................................................................................................................... 11

Daňová soustava po roce 1993 .......................................................................................................... 27

3.3.1

Vývoj po roce 1993 .................................................................................................................. 27

3.3.2

Daň z nemovitostí rok 1993 ..................................................................................................... 27

3.3.3

Daň z pozemků ......................................................................................................................... 28

3.3.4

Daň ze staveb ........................................................................................................................... 30

3.3.5

Společná ustanovení ................................................................................................................ 33

Praktická část ....................................................................................................................................... 35 4.1

Změny zákona 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí od roku 1993 ..................................................... 35

4.2

Vývoj inkasa daně z nemovitostí v ČR v letech 1993 - 2011 ............................................................ 41

4.2.1

Inkaso daně z nemovitostí ....................................................................................................... 41

4.2.2

Faktory ovlivňující výši daňového inkasa ................................................................................. 43

4.3

Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země v letech 1993-2011. ......................... 55

4.4

Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995 – 2010 .......................................................... 56

4.5

Efektivnost daní ................................................................................................................................. 57

4.5.1

Druhy nákladů .......................................................................................................................... 57

4.5.2

Efektivnost daně z nemovitostí ................................................................................................ 57

4.6

Komparace daně z nemovitostí s vybranými majetkovými daněmi .................................................. 58

4.6.1

Daň dědická.............................................................................................................................. 58

4.6.2

Daň darovací ............................................................................................................................ 60

4.6.3

Daň z převodu nemovitostí ...................................................................................................... 62

4.6.4

Srovnání daně z nemovitostí s transferovými daněmi do roku 2011 ...................................... 64

4.7

Vývoj daně z nemovitostí na Znojemsku v letech 2007 – 2011 ........................................................ 68

4.7.1

Vývoj daňového inkasa v letech 2007 – 2011 .......................................................................... 69

4.7.2

Faktory ovlivňující výši daňového inkasa ve sledované oblasti................................................ 69

5

Diskuse .................................................................................................................................................. 74

6

Závěr ..................................................................................................................................................... 76

7

Seznam pouţité literatury .................................................................................................................... 79

Seznam grafů .................................................................................................................................................. 85 Seznam schémátek ......................................................................................................................................... 86 Seznam tabulek .............................................................................................................................................. 87 Seznam příloh................................................................................................................................................. 89

1 Úvod Vznik daní souvisí se vznikem prvních státních útvarů, které na své fungování potřebovaly finanční prostředky. Majetkové daně, mezi které se řadí i daň z nemovitostí, jsou jednou z nejstarších forem daní. Daně mohou být klasifikovány z různých hledisek. Jedno z nejzákladnějších dělení daní je dělení z hlediska vazby na důchod poplatníka. Tímto se daně dělí na daně přímé a daně nepřímé. V České republice patří mezi daně přímé daň z příjmů a daně majetkové. Do daní nepřímých se řadí daň z přidané hodnoty, spotřební daně a ekologické daně. Z hlediska vztahu k platební schopnosti poplatníka se dělí na daně osobní a „in rem“ (na věc). Daň z nemovitostí, která je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb, je společně s daní dědickou, darovací, daní z převodu nemovitostí a daní silniční začleněna do skupiny majetkových daní. Řadí se mezi daně „in rem“, neboť povinnost k její úhradě se váže na držení majetku. Vývoj daně z nemovitostí na našem území, který je podrobně popsán v teoretické části, je úzce spjat s velmi důležitým nástrojem pro výběr této daně a to Katastrem nemovitostí, který v počátcích svého vzniku sloužil především k fiskálním účelům. V období komunismu tento aparát ztratil svůj význam, avšak po jeho pádu a obnovení principu soukromého vlastnictví a tržního hospodářství se stal opět velmi důležitou pomůckou nejen při výběru daně z nemovitostí. Daně z majetku, především pozemkového, tvořily ve starověku a středověku podstatu přímého zdanění. Daň z nemovitosti prošla mnoha změnami a v důsledku vývoje celé společnosti, který sebou přinesl i vznik nových daní, se dostala mezi daně, které z hlediska výše inkasa patří mezi jedny z nejdiskutovanějších. Příjem z výběru daní tvoří podstatnou část příjmu státního rozpočtu. Do státního rozpočtu jsou jednotlivé daně rozdělovány prostřednictvím zákona o rozpočtovém určení daní. Dle tohoto zákona je daň z nemovitostí výhradně příjmem měst a obcí. Jejím výběrem jsou pověřeny finanční úřady. Samotné obce nemají zákonodárnou moc, mohou pouze využít pravomocí, které jim zákon o dani z nemovitostí dává. Od roku 1993 jsou tyto pravomoce stále zvyšovány a obce takto získaly možnost výrazným způsobem ovlivnit výše předepsané daně z nemovitostí a tím i příjem svých rozpočtů. 8

2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je s využitím analýzy daně z nemovitostí v České republice zhodnotit na časové ose inkaso, výtěžnost a efektivitu daně. V rámci diskuse navrhnout změny daně z nemovitostí, vedoucí k posílení její funkce jako nástroje příjmu veřejných rozpočtů. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí, a to část teoretickou, praktickou a diskusi. Teoretická část, která je zpracována na základě odborné literatury a znění daňových zákonů, je zaměřena na zobrazení postupného vývoje daně z nemovitostí na našem území od prvních zjištěných záznamů až do současnosti, s důrazem na popis současného právního stavu daně z nemovitostí v České republice. V praktické části je provedena na základě jednotlivých novelizací zákona o dani z nemovitostí její analýza od roku 1993 do roku 2012, se zaměření na změny, které měly zásadní vliv na výši inkasa této daně. Na základě dat získaných z internetových stránek Českého statistického úřadu a Ministerstva financí České republiky a s využitím statistických metod jako jsou absolutní přírůstky či úbytky, tempo růstu, je popsán a vyhodnocen za pomocí tabulek a grafů vývoj inkasa daně z nemovitostí. Pomocí výše uvedených nástrojů je znázorněn vývoj podílu inkasa daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu a HDP země. Dále jsou popsány faktory, ovlivňující výši daně z nemovitostí. Je provedena analýza vybraných korelačních prvků daně z nemovitostí a to především jednotlivých koeficientů, kterými mohou obce ovlivnit výši svých příjmů příjmem daně z nemovitostí. Je provedena analýza a zhodnocení využívání možnosti stanovení místního koeficientu včetně zjištění počtu obcí v České republice, které této možnosti využilo. Dále je provedena komparace příjmu z daně z nemovitostí s ostatními příjmy obce. V jedné z kapitol praktické části je provedena stručná analýza daně dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí z hlediska výše jejich inkasa a výtěžnosti. Následně je provedena vzájemná komparace těchto daní s daní z nemovitostí. V závěru praktické části je provedena stručná deskripce daně z nemovitostí 9

na Znojemsku a zhodnocen vývoj inkasa od roku 2006 se zaměřením na využívání korelačních prvků daně, především využívání koeficientů. V rámci diskuse jsou navržené možnosti a směry, kterými by se vývoj daně z nemovitostí mohl ubírat.

10

3 Teoretická část 3.1 Charakteristika daní První část bakalářské práce je zaměřena na vymezení základních pojmů, které se vztahují k dani z nemovitostí. 3.1.1

Pojem daně, majetek a jejich definice

Důvodem existence daní je nutnost financování veřejného sektoru. Pojem daň nemá jedinou definici. Jedna z nich je následující: „Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při převodu nemovitostí)“ (KUBÁTOVÁ, 2006, s. 16). Pojem daně je legislativně vysvětlen v § 2 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, který od 1. 1. 2009 nahradil zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Daní se pro účely tohoto zákona rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek. Peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona a peněžité plnění v rámci dělené správy. „V žádné vyspělé demokratické zemi není možné ukládat jakékoliv daně či poplatky svévolně, bez zmocnění v nejvyšší zákonné normě. V České republice obsahuje toto zmocnění Listina základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která je součástí ústavního pořádku České republiky. V článku 11, který zaručuje ochranu majetku, zmiňuje tato norma v odstavci pátém i možnost státu ukládat daně a poplatky. Toto právo však omezuje do té míry, že veškeré daně a poplatky není možné ukládat nařízeními či vyhláškami, ať už ústředních státních orgánů či orgánů místní samosprávy ale pouze na základě zákona.“ (RADVAN, 2007, s. 1) v článku 11 odst. 1 je rovněž uvedeno, že každý má právo vlastnit majetek. Na majetek můžeme nahlížet z několika hledisek. Z daňového hlediska je majetkem to, co je předmětem zdanění nebo alespoň významně ovlivňuje daňový základ (RADVAN, 2007, s. 2).

11

3.1.2 Zařazení majetkových daní do daňové soustavy „Ve středověku a starověku tvořily daně z majetku, zejména pozemkového, podstatu přímého zdanění. Postupně však stále více přenechávaly své místo výnosovým daním. Dnes se rozsahem zdaleka nemohou rovnat přímým daním z důchodů a ze zisků a představují pouze doplňkový zdroj příjmů veřejných rozpočtů. Mezi majetkové daně patří však také daně z nemovitostí, které jsou často jedním z důležitých zdrojů financování veřejných potřeb na místní úrovni.“ (KUBÁTOVÁ, 2006, s. 242). V současnosti se daň z nemovitostí řadí mezi daně majetkové a z hlediska vazby na důchod poplatníka se řadí mezi daně přímé. Je ukládána adresně a je nepřenosná. Platí se pravidelně každoročně. Je příjmem obecních rozpočtů. „Téměř ve všech zemích získávají obce příjmy ze zdanění majetku (majetku ve vlastnictví domácností nebo podnikatelského majetku) a u všech existuje určitá pravomoc při jejich ovlivňování. Majetkové daně vycházejí z klasického pojetí státu a představují cenu za ochranu majetku. Jsou využívány z fiskálních důvodů. Představují stabilní příjem veřejných a zejména obecních rozpočtů, nutí vlastníky k efektivnímu využití majetku.“ (PROVAZNÍKOVÁ, 2009, s. 84 - 85).

12

Schéma 1: Daňová soustava ČR

Daň z příjmů fyzických osob Daně důchodové

Daň z příjmů

Daň z nemovitostí Daně přímé Dáň dědická

Daně majetkové

Daň darovací

Daň z převodu nemovitostí

Daň silniční Daňová soustava ČR

Daň z minerálních olejů daň z přidané hodnoty

Daň z lihu

Spotřební daně

Daň z piva

Daň z vína a meziproduktů Daně nepřímé

Daň z tabákových výrobků Daň z elektřiny

Ekologické daně

Daň ze zemního plynu Daň z pevných paliv

Zdroj: Vlastní zpracování

13

Daň z příjmů pávnických osob

3.2 Historie a vývoj daně z nemovitostí 3.2.1 Obecná historie Daň z nemovitostí neboli daň z vlastnictví či užívání půdy byla základem všech daňových systémů a řadí se mezi nejstarší daně. Její vznik jako ostatně i vznik ostatních daní souvisel se vznikem prvních státních útvarů. Jakmile se společnost v nejstarších dobách začala organizovat do státních útvarů, začala pro své fungování potřebovat finanční prostředky a tyto byly nuceně vybírány od soukromých osob. Výše daňové povinnosti závisela na potřebě státu. Ve středověku byla tato povinnost spíše jednorázová a získané prostředky sloužily především k financování válečných výdajů. Zvláštností byl Spartský stát, který své potřeby kryl z výtěžků z válečné kořisti a dobrovolnými dávkami svých občanů. O celé historii daní se dovídáme z různých zdrojů, například z klínových tabulek, textů bible a různých literárních pramenů. Způsob placení daní souvisel s vývojem celé lidské společnosti. Nejprve se platilo v naturáliích (obilím, částí úrody, dobytkem, atd.). Postupem času se platilo také drahými kovy jako je stříbro, měď, zlato a se vznikem peněz se přešlo k placení penězi. Daňový systém nebyl jednotný. Každé město si vytvářelo svůj vlastní systém placení a výběru daní. Vše záviselo na momentální situaci a aktuálních potřebách. Také náhled občanů na placení daní byl různý. Například athénští občané chápali placení daní jako svou čestnou povinnost. Nutno však podotknout, že podle tradičního chápání bylo athénské občanství považováno za výsadu, a proto byly vybírány daně pouze nepřímé, které byly pro obyvatele přijatelnější. Výběr daní byl rovněž různý. V některých zemích vybírali daně přímo královští úředníci, v jiných zemích byly daně vybírány soukromými osobami, které toto právo vydražily na dražbě (Izrael, Egypt). Egypt Jak uvádí Starý (2009, s. 22), vlastníkem egyptského státu byl faraon a celé hospodářství v Egyptě bylo závislé na opakujících se záplavách. Velkou zvláštností a nezvyklostí 14

oproti jiným státům tehdejší doby byla důkladná evidence majetku a osob. Tento systém začal fungovat kolem roku 2850 př. n. l. a byl postupně zdokonalován. Byl evidován veškerý majetek včetně obyvatelstva, nářadí a dobytka. Pro evidenci pozemků byl zaveden katastr. Pozemky byly děleny podle bonity a také podle toho, zda se z nich platí plná daň, poloviční daň, tříčtvrteční daň a pozemky, z nichž se daň neplatí. Daňové přiznání se podávalo nejprve každé dva roky, později každý rok. Trestem za nepodané přiznání byla poprava. Byla vybírána daň z výtěžku pozemků ve výši 20 %. Toto procento nebylo vždy stejné. Výše daně závisela na úrovni nilských záplav a vypočítávala se pomocí nilometru (šachty, která ukazovala výšku hladiny Nilu – čím vyšší hladina, tím více úrodného bahna). Egypťané platili daň v naturáliích (obilí). Bylo však možno platit i jinými komoditami jako byl dobytek či ulovená zvěř. Postupem času se přešlo na placení drahými kovy, jako bylo zlato, stříbro a měď. Daň byla vybírána nájemci, stát si však ponechával právo provádět kontrolu jejich práce. Třikrát ročně se musely podávat kontrolní zprávy o stavu plnění daňové povinnosti. Řím V prvních počátcích římského státu – římského království nebyla potřeba výběru daní, neboť náklady na válečné výdaje byly minimální. Vojenská služba byla zdarma a občané si sami opatřovali výzbroj. Ke změně nedošlo ani po pádu království a vzniku římského státu. První daň byla v Římě zavedena v polovině 4. století př. n. l. Případné válečné operace byly financovány bez zavedení přímých majetkových daní, neboť majetek byl chápán jako nedotknutelný a jeho zdanění bylo považováno jako zásah do osobního vlastnictví. Proto byl zaveden povinný příspěvek občanů (tributum ex censu), vybíraný pouze v situaci, kdy se dostal římský stát do finančních obtíží. Tato dávka by se dala nazvat jako povinná půjčka, která při pominutí důvodů jejího výběru byla občanům vrácena. Výše příspěvku byla stanovena jako 1 ‰ z hodnoty nahlášeného nemovitého majetku. Půda v Itálii nepodléhala žádnému zdanění. V provinciích se vybírala daň z půdy (tributum soli) v naturáliích. Daň byla vybírána soukromníky, kteří toto právo vydražili na dražbě za pevnou částku. Pomocí tohoto systému výběru daní docházelo ke 15

zlevnění fungování římského státu. Postupujícím vývojem docházelo ke zvyšování nároků římského státu a to se také odrazilo v daňovém systému. Za panování císaře Traiana bylo dokončeno sepisování pozemků pro účely zdanění, se kterým započal Augustus. Pozemková daň byla vybírána ve všech provinciích, jak císařských tak i senátních a její výše se v jednotlivých provinciích lišila. Buď byla stanovená konečná částka, která měla být vybrána a tato byla správcem provincie rozdělena na jednotlivé poplatníky. Další možností byl odvod 1/10 ročního výnosu z vypěstovaných plodin (STARÝ, 2009, s. 31 - 52). 3.2.2 Historie a vývoj na našem území do roku 1918 S vývojem pozemkové daně na našem území úzce souvisí i vznik a vývoj katastru. Tento původně sloužil pouze k fiskálním (berním, daňovým) účelům. Teprve v posledních sto letech rozšířil svoji působnost i do jiných oblastí. Počátky pozemkové daně, první nedokonalé soupisy půdy Jako jinde ve světě, i na území Čech a Moravy, souvisel vznik daňové povinnosti se vznikem prvních raně feudálních monarchií. Zpočátku byl vlastníkem veškeré půdy vladař a poddaní odváděli dvakrát ročně část úrody. V roce 1012 nastupuje na trůn kníže Oldřich, který vládl od roku 1012 do 1033. Z roku 1022 jsou první zmínky o sjednocení daňové politiky a vytvoření předchůdce pozdějších katastrů. Kníže Oldřich začal vybírat daň z polností (araturu). Pro výpočet daně byl rozhodující počet lánů. Lán jako technická jednotka pro výpočet daně měl různou velikost v různých dobách a na různých místech. (1 lán = dnešních asi 18 ha). Protože velikost usedlosti se vyjadřovala v lánech a jeho zlomcích, měla velikost lánu velký vliv na výši daně. Čím byla velikost lánu větší, tím byl menší počet lánů na jednu usedlost a tím byla menší daň. Za vlády knížete Oldřicha byla velikost lánu asi 18 ha, za Přemysla Otakara II. 17,5 ha, za krále Jana Lucemburského 16,0 ha a za krále Karla IV 18,5 ha. Za vlády Přemysla II. došlo ke sjednocení velikosti lánu jako technické jednotky, tento vladař se rovněž zasloužil o vznik zemských desek, které sloužily k evidenci šlechtického majetku (BUMBA, 2007, s. 13 – 15). Daň z míru (tributu pacis) je pravděpodobně první platba daňového charakteru, která byla 16

vybírána od svobodných rolníků a byla zdrojem příjmu přemyslovských knížat v 11. a 12. století. Její výše činila 12 denárů z rádla (1 rádlo odpovídalo 8,5 ha). Ve 13. století se z důvodu výpadku panovníkových příjmů začala vypisovat obecná berně (jednalo se o klasickou majetkovou daň). Touto daní byl zatížen každý pozemek v zemi, a to bez ohledu na to, kdo byl jeho vlastníkem. Její výše činila za vlády posledních Přemyslovců 15 grošů z lánu (1 lán = 11 - 17 hektarů) a platila se každoročně. Po nástupu lucemburské dynastie na český trůn se česká šlechta snažila dosáhnout toho, aby daň z pozemků byla placena pouze z rustikální půdy (poddanské půdy) a aby dominikální půda (půda obdělávaná šlechtou) nebyla zdaněna, čehož česká šlechta posléze dosáhla a díky této skutečnosti se zvýšila výše obecné berně z původních 16 grošů z lánu na 28-32 grošů z lánu. Ve 14. století šlechta dokonce prosadila právo šlechtické zemské obce vyslovovat s generální berní souhlas. V důsledku rozpadu hradské soustavy v průběhu 13. století (úředníků, kteří zabezpečovali výběr daní), bylo nutné vytvořit nový způsob výběru daní. Za vlády Václava II. se objevují první kolektoři (výběrčí) berně, jmenovaní přímo panovníkem. Jednalo se o měšťany královských měst. Dále tuto činnost zabezpečovali písaři berně, jejichž povinností bylo osobu, která daň zaplatila vymazat z berních rejstříků a berní notář, který byl pověřený celkovou evidencí berně. Ve 14. století bylo rozděleno České království na 12 krajů a v každém kraji byly z řad vyšší šlechty jmenovány komise berníků. Tyto měly na starosti výběr daní. Berní notář po zaplacení daně provedl vyškrtnutí v berním registru a na základě přiznání vytvářel nový rejstřík (STARÝ, 2009, s. 55 - 62). Jak uvádí Bumba (2007, s. 16 - 17), v roce 1517 povolil Český sněm tehdy jedenáctiletému Ludvíku Jagellonskému, na zaplacení dluhů daň z hodnoty statku jak poddanských, tak i panských: „zač by spravedlivě stál ten statek“. Protože tato definice umožňovala mnoho výkladů, docházelo ke stížnostem, a proto se sněm znovu musel usnést na pozemkové dani majetkové: „kteráž by slušně v sobě rovnost nesla“. Za tímto účelem král ustanovil krajské odhadce, kteří se na krajském sněmu veřejně dotazovali: „zač má všeho statku a zač jeho statek tou dobou stojí“. Dotazovaní měli přiznávat: „na svědomí a duši“ a přítomní krajané měli potvrdit jejich výpovědi. Tato metoda však přinesla nespolehlivé výsledky. V rámci daňové reformy byl zvýšen počet krajských 17

berníků z 2 na 3, takže již byly zastoupeny všechny tři stavy (panský, rytířský a měšťanský). V roce 1526 došlo k rozdělení celkové daně rovným dílem na tři stavy: panský, rytířský a městský. V důsledku špatného výběru daní hledal král jiný zdroj příjmů a tím se staly daně nepřímé (akcízy). Toto se nelíbilo českým stavům, a proto učinily vše, aby daň byla opět placená z půdy. V roce 1526 bylo evidováno 150 000 sedláků a 338 svobodníků. V roce 1526 začíná vláda Habsburků nástupem Ferdinanda I. Habsburského na trůn. V roce 1527 byla založena Česká královská komora (zemské ministerstvo financí), jejímž úkolem bylo pravidelné vybírání daní. V roce 1544 bylo nařízeno, aby byla znovu odhadnutá každá usedlost a z hodnoty usedlosti měl být každoročně vybrán jako daň šedesátý díl. Částka vybíraná od poddaných se nazývala „militare ordináriům“ a částka odváděná vrchností dvoru (po odpočtu režie) se nazývala „extraordinarium. Podle Starého (2009, s. 67), v roce 1567 vzniká nová forma obecné berně, a to berně domovní. Daň byla nejprve vybírána z domů městských a poddanských. Toto se však setkalo s odporem a šlechta musela nakonec souhlasit s výběrem i ze šlechtických domů. Jak konstatuje Bumba (2007, s. 18 – 21), v roce 1571 a 1573 podala Česká komora návrh na zaměření Čech a vybírání daní z přesně definovaných dílů. Tyto návrhy byly Dvorskou komorou zamítnuty s odůvodněním, že by měření trvalo příliš dlouho. Dvorská komora zavedla daň z výměry pouze poddanských pozemků a vycházelo se z dřívějších odhadů lánů. V roce 1619 nařídily stavy, aby byl proveden nový odhad půdy podle hodnoty z prodejů. Výsledky však měly zůstat před veřejností utajeny. V roce 1628 opět sněm nařídil nové soupisy, které měly být hotovy do jednoho roku, ale ani k tomuto nedošlo. Daňová soustava se opětovně dostává do krize a tuto situaci mělo vyřešit zavedení akcízů. Protože stavy na svolení těchto daní neměly vliv, hledaly cestu jak jim uniknout. V letech 1634 -1638 se projevovala snaha o spravedlivější rozdělení daně alespoň na vrchnosti. Byla zavedena fiktivní berní jednotka „effective“ osedlého tj. „poddaného, který vskutku na gruntu sedí“. Tato definice byla vrchností opětovně zneužita, neboť tato přiznávala to, co chtěla, a proto byla sněmem určena nová definice „effective na gruntu osedlého, který něco osil“. Král Ferdinand III. vydal v roce 1638 patent, kterým přikazoval vyměření rolí na lány, ale i tento třetí pokus ke zmapování země vyzněl naprázdno. Sněm opětovně stanovil novou definici osedlého jako

18

„poddaného na gruntu effective osedlého, kterýž dobrý díl na zimu osil“. V otázce daní docházelo k dalším sporům, a proto si král opětovně vypomáhal akcízy. Tyto zasahovaly i šlechtu. Rustikální katastr – první a druhá berní rula. V roce 1618 začala třicetiletá válka. Nejvíce na ni doplatili ti nejprostší. Sedláci odváděli 74 % hrubého výnosu. Během války došlo k velkým ztrátám na obyvatelstvu a na jejím konci zůstalo hodně opuštěných usedlostí, které si převzala šlechta. Vzhledem k tomu, že král nemohl všeobecnou berni předepisovat a vybírat bez souhlasu sněmu, rozhodl se, že hlavním zdrojem příjmů se stanou daně nepřímé (vnitřní daně spotřební, většinou nazývané akcízy). V roce 1646 král přišel na český zemský sněm s návrhem na zavedení akcízů. Toto bylo povoleno na tři roky a po této době měla být opětovně vybírána daň z pozemků. V roce 1652 sněm zvolil komisi a nařídil sestavit nové krajské seznamy poplatníků. V roce 1654 vznikla První berní rula neboli První rustikální katastr. Půda byla rozdělena na půdu ornou a půdu neobdělávanou. Půda byla evidována a šlechta již nemohla poplatnou půdu zahrnovat ke své svobodné půdě. Výměra byla ve strychách a půda se dělila na dobrou, prostřední a špatnou. Základem zdanění byl jeden osedlý, na Moravě od roku 1655 lán (původní jednotka – podle „zbrojních koní“). Výpočet daně byl komplikovaný. Za jednotku se nejprve platilo 8 rýnských zlatých daně a tato sazba byla postupně zvýšena až na 40 zlatých. Velmi brzy se objevilo velké množství stížností proti zápisům v první berní role. Nespravedlivé zdanění doléhalo především na poddané, kteří opouštěli své grunty. Hrabě Kinský jako člen komise pro daňové reformy prosadil dvě berní reformy. První reformou v roce 1683 upravil mimo jiné základní berní jednotky (osedlosti) s přihlédnutím k výnosnosti. Na základě druhé reformy v roce 1684 se pusté role započítávaly jen poloviční výměrou. Takto vznikla Druhá berní rula neboli Druhý rustikální katastr. Významným okamžikem v historii byl rok 1706. V tomto roce se na zemském sněmu Království českého navrhlo zahrnout do přiznání i půdu dominikální. V roce 1713 zahájila činnost jedenáctičlenná komise, která měla provést přiznávku veškeré půdy. České stavy toto podporovaly, protože akcízy, které začal Karel VI. předepisovat svými patenty, byly pro ně méně přijatelné (BUBMA, 2007, s. 22 – 25).

19

První tereziánský katastr rustikální – třetí a čtvrtá berní rula V roce 1740 nastupuje na český trůn Marie Terezie I. V roce 1747 podepsala výsledky Třetí berní ruly, která byla na její počest nazvána První tereziánský katastr rustikální. Tento začal platit od 1. 5. 1749 a nahradil berní rulu i moravské lánové rejstříky. V roce 1755 byl dokončen nový katastr, který se nazýval Druhým tereziánským katastrem rustikálním – neboli Čtvrtou berní rulou. Půda byla rozdělena podle kvality a berní hodnoty. Odvod pozemkové daně činil zhruba 33,3 % hrubého výnosu. Od roku 1757 začal platit dominikální katastr. Zdanění dominikální půdy činilo 25 % a později bylo zvýšeno na 29 % BUMBA (2007, s. 31 – 35). Josefský katastr Po smrti Marie Terezie I. se ujal vlády její syn Josef II. Dne 1. 11. 1781 vydal patent o zrušení nevolnictví, kterým bylo zrušeno nejen nevolnictví, ale i zemské zřízení a tím i daňový systém. Nejvyšším patentem císaře Josefa II. ze dne 20. 4. 1785 o reformě pozemkové daně a vyměření půdy byla stanovena rovnost v právním postavení půdy bez ohledu vlastnictví. Tímto byla zbořena půl tisíciletí trvající praktika nezdaňování či menšího zdaňování dominikální půdy oproti rustikální půdě. Základem vyměření daně byla stanovena technicky definovaná plocha katastrální obce nikoliv panství. Bylo nařízeno katastrální mapování – vyměření půdy. Veřejnost operátu byla rozšířena na úplnou, a byly nabízeny vysoké odměny za zjištění nepřiznaného pozemku. „Nařizujeme, aby … realisovaná přiznání k trvalému nahlédnutí pro každého byla u soudce nebo faráře uložena, by tímto způsobem jedna obec druhou, jeden držitel druhého mohli kontrolovat“. Pro vytvoření josefského katastru vznikla v každé korunní zemi vrchní zemská komise (Oberkommission), které podléhaly krajské komise (Unterkommission). Tuto tvořil krajský komisař, ekonom a inženýr, který měl na pomoc deset až dvacet civilních či vojenských inženýrů a měřičů. Byla měřena jak dominikální tak i rustikální půda. Měřeny nebyly pouze neplodné pozemky – silnice, cesty, potoky, řeky, skály apod. Po ukončení měření bylo vrchnostenským úředníkem uzavřeno přiznání a byl vypočítán roční výtěžek. Přiznání bylo podepsáno úředníky, znalci a rychtářem a bylo uloženo k volnému nahlédnutí. Plocha pozemků byla vyjádřena v jitrech a čtverečních sázích (1 jitro = 1584 čtverečných sáhů, od 15. 1. 1785 mělo 1 jitro 1600 čtverečných 20

vídeňských sáhů). Jeden vídeňský sáh odpovídá velikosti 1,896 m. Finanční berní jednotka se nazývala „Josefinský berní zlatý“. Na základě výsledků měření bylo zjištěno o 60 % berní půdy více oproti předchozím katastrům, a proto došlo ke snížení daňového zatížení z původních 33 % na poddaného na 12,25 % BUMBA (2007, s. 41 – 45). Tereziánsko-josefský katastr Po smrti Josefa nastoupil na trůn jeho bratr Leopold II. a na přání šlechty patentem ze dne 30. 6. 1793 zrušil Josefský katastr a dnem 1. 8. 1793 zavedl Tereziánsko-josefský katastr daně pozemkové. Katastr byl kombinací tereziánského a josefského katastru. Evidence byla na principech katastru tereziánského, ale výměry byly převzaty z katastru josefského (BUBMA, 2007, s. 46 – 47). Stabilní katastr V roce 1806 byla Dvorská kancelář pověřena vypracováním nového systému pozemkové daně. Výsledky však nebyly dobré a proto František I., následník Leopolda II. vydal dne 21. 8. 1810 rozkaz, kterým byla ustanovena Dvorská komise pro úpravu daně pozemkové. Komise byla obdařena velkými pravomocemi. Po velkých přípravách a úvahách bylo rozhodnuto, že katastrální vyměřování bude prováděno na vědeckých základech. Po sedmi letech práce na vytvoření katastru podepsal císař František I. dne 23. 12. 1817 patent o pozemkové dani a tím mohly začít práce na vyměření země. Pozemková daň měla být postavena na spravedlivých principech. Měly jí podléhat výnosy z pozemků, půdy a budov. Daň se měla vyměřovat a ukládat podle ryzího výtěžku, který byl rovněž rozlišen podle kultur (BUBMA, 2007, s. 51 – 57). Podle Starého (2009, s. 81), pozemková berně měla činit přibližně 16 % čistého katastrálního výnosu. Jak uvádí Bumba (2007, s. 70 – 71), v roce 1851 vešel v platnost Stabilní katastr na Moravě a v roce 1860 v Čechách. Katastr prošel ještě několika úpravami, protože měl nedostatky a to nestejnoměrný odhad čistého výnosu, vycházejícího z cen plodin z roku 1824, a dále nebyly brány v úvahu nové způsoby hospodaření. Podle Starého (2009, s. 95 - 97), kolem roku 1860 činila sazba pozemkové daně 26,66 %. Předmětem daně byly zemědělské pozemky a lesy. Od daně byly trvale osvobozeny neproduktivní plochy, jezera, bažiny, rybníky, veřejné cesty, náměstí atd. a dočasně mohly být osvobozeny na dobu jednoho roku pozemky zasaženy živelnou pohromou. 21

Subjektem daně byl faktický držitel pozemku (nejen vlastník ale i nájemce) a daň se platila jedenkrát za měsíc. Významným okamžikem ve vývoji pozemkové daně byl rok 1820, kdy došlo k oddělení daně domovní od daně pozemkové, která byla do té doby vybírána jako jednotná „gruntovní daň“. Daň domovní měla dvě podoby: 1. daň činžovní (v hlavních a některých lázeňských městech), 2. daň třídní (v ostatních městech). Zdaňoval se výnos všech pronajatých i nepronajatých budov, z něhož bylo odečteno 15 % a zbylá částka byla zdaněna nejprve 16 % a později 26,2 %. Předmětem domovní daně byly budovy určené k bydlení. Od daně byly osvobozeny císařské budovy a budovy příslušníků jeho rodiny, chrámy, fary, stavby neobydlené déle než rok a budovy k veřejně prospěšnému užívání. 3.2.3 Historie a vývoj na našem území v období od roku 1918 – 1951 I po vzniku Československé republiky v roce 1918 zůstala pozemková daň zachována ve stejné podobě, pouze zákonem č. 170/1919 Sb. jímž se upravuje státní daň a přirážková základna u daní reálných byly provedeny drobné úpravy, jako např. byla zvýšena třídní domovní daň na úroveň z roku 1882 (STARÝ, 2009, s. 119). Po Englišově daňové reformě, která proběhla v roce 1926 a jejímž cílem bylo mimo jiné i zjednodušení a zprůhlednění daňového systému patřila daň pozemková a daň domovní (daň činžovní a daň třídní) dále mezi přímé daně (ŠIMEK, 2011). Daň pozemková byla upravena v hlavě IV. zákona č. 76/1927 Sb. Národního shromáždění o přímých daních. Pozemkové dani byly podrobeny všechny pozemky, jež lze hospodářsky obdělávat. Pozemkové dani byl podroben držitel dani podrobeného pozemku zapsaný nebo zaznamenaný do pozemkového katastru. Rozšířilo se osvobození od daně na neplodné plochy, zastavěné plochy, dvory, močály a rybníky. Tato úprava pozemkové daně byla pro daňové subjekty výhodnější.

Základem pro vyměření

pozemkové daně byl u lesů dvacetinásobek, u ostatní půdy sedmnáctinásobek katastrálního výtěžku, se kterým byly jednotlivé pozemky (parcely) zapsány nebo zaznamenány do pozemkového katastru. Sazba pozemkové daně činila 2 % daňového základu. Domovní daň byla upravena v hlavě V. zákona č. 76/1927 Sb. Národního shromáždění

22

o přímých daních a nadále byla tvořena daní činžovní a daní třídní. Dani byly podrobeny všechny budovy spojené pevně se zemí nebo v zemi, zřízené k trvalým účelům, i se zastavěnou plochou a nádvořím. Budovy se zdaňovaly buď podle činžovního výtěžku (daň činžovní) nebo podle počtu obytných místností (daň třídní). Poplatníkem daně byl vlastník nebo trvalý uživatel budovy. Činžovní dani byly podrobeny všechny budovy v Praze, Brně, dále v léčebných lázeňských místech, v nichž bylo v rozhodné době pronajato více než třetina obytných místností. V ostatních místech jen budovy zcela nebo částečně pronajaté. Daň činžovní se vyměřovala na každý berní rok z nájemného nebo z nájemní hodnoty kalendářního roku po srážce odpočitatelných položek a na základě písemných, nájemníky stvrzovaných přiznání. Sazba daně byla v Praze a Brně 12 % a v ostatních místech 8 % z vyměřovacího základu. Dani třídní byly podrobeny nepronajaté budovy obsahující obytné místnosti. Vyměřovala se podle počtu obytných místností dle uvedeného sazebníku v §162 zákona č. 76/1927 Sb. Národního shromáždění o přímých daních (STARÝ, 2009 s. 126 – 127). Tento zákon byl zrušen zákonem č. 78/1952 Sb. Národního shromáždění o dani z příjmů obyvatelstva. V roce 1948 vstoupil v platnost zákon č. 49/1948 Sb. o zemědělské dani. Zemědělské dani podléhaly fyzické osoby, které provozovaly na vlastní účet zemědělské hospodářství až do výměry padesáti hektarů pozemků s katastrálním výtěžkem. Nerozhodovalo, zda se zemědělské hospodářství provozovalo na půdě vlastní, pachtované či převzaté do obhospodařování na podkladě jiného právního poměru. Daň se vyměřovala samostatně za každý kalendářní rok po jeho uplynutí. Daň se vyměřovala částkou uvedenou v tabulkách připojených k zákonu. Pro stanovení daně bylo rozhodné: výrobní oblast (řepařská, obilnářská, bramborářská, atd.), ve které leželo zemědělské hospodářství nebo jeho největší část a celková výměra všech pozemků s katastrálním výtěžkem a jejich průměrný katastrální výtěžek podle stavu dne 30. června rozhodného roku. 3.2.4 Historie a vývoj na našem území v období od 1951 – 1989 K velké změně došlo v roce 1951, ve kterém k 1. 1. 1951 nabyl účinnosti nový zákon

23

č. 141/1950., občanský zákoník, dle kterého již stavba nebyla součástí pozemku. Hlavním důvodem této změny byla skutečnost, že vzniklé nebo nově vznikající právnické osoby by nemohly rozvíjet své aktivity stavbami, protože neměly dostatečné finanční prostředky na vypořádání se s vlastníky pozemků. Jednalo se především o stavby vepřínů a kravínů svépomocně postavených jednotnými zemědělskými družstvy na pozemcích, se kterými družstevníci vstoupili do družstva. V roce 1952 proběhla radikální daňová reforma. Zákon č. 49/1948 Sb. o zemědělské dani byl nahrazen zákonem č. 77/1952 Sb. o zemědělské dani. Byl přijat v zájmu dalšího rozvoje zemědělství a k podpoře přechodu malých a středních zemědělců k družstevní výrobě s vyšší produktivitou práce. Zemědělské dani podléhaly příjmy ze zemědělského hospodářství s výjimkou příjmů ze zemědělského hospodářství státního socialistického sektoru. Dani byly povinny osoby, které provozovaly na vlastní nebo společný účet zemědělské hospodářství. Přitom nerozhodovalo, zda se zemědělské hospodářství provozovalo na půdě vlastní, najaté či převzaté do obhospodařování na podkladě jiného právního poměru. Základem daně byl příjem podrobený dani, který se vypočítával podle průměrných norem výnosnosti připadajících na 1 ha zemědělské půdy a podle celkové výměry

všech

pozemků

způsobilých

k zemědělskému

obdělávání

patřících

k zemědělskému hospodářství. Průměrné normy stanovila každoročně vláda na návrh ministra financí a ministra zemědělství podle výrobní oblasti, v níž leží zemědělské hospodářství, podle úrodnosti půdy a s přihlédnutím k výrobním úkolům v rostlinné a živočišné výrobě. Pro stanovení daně byla rozhodná celková výměra všech pozemků podle stavu k 1. lednu roku, za který se daň vyměřovala. V socialistickém hospodářství, které bylo založeno na plánování zemědělské výroby, nebylo důležité znát vlastníka pozemků ale především toho, kdo na půdě hospodaří. Z tohoto důvodu byla v roce 1956 založena Jednotná evidence půdy (JEP). Za účelem zjednodušení zdanění domovního majetku vstoupil v platnost dne 1. 1. 1953 zákon č. 80/1952 Sb. o domovní dani. Daň se platila z budov obytných i provozních, zřízených k trvalým účelům, se zastavěnou plochou, nádvořím a domovní zahradou. Dle § 4 výše uvedeného zákona daň platili jednotlivci z budov, které byly v jejich vlastnictví, družstva, dobrovolné organizace, jiné právnické osoby a sdružení osob jak z budov vlastních, tak i z budov, které měly v trvalém užívání. Dále podniky, popřípadě závody,

24

zařízení a organizace, hospodařící podle zásad chozrasčotu, z budov, jež byly ve vlastnictví státu a v jejich správě nebo trvalém užívání. K další úpravě domovní daně došlo zákonem č. 143/1961 Sb. o domovní dani, který platil až do roku 1992. Dle tohoto zákona domovní dani podléhaly budovy zřízené k trvalým účelům, s výjimkou budov, které byly v socialistickém vlastnictví. Daň se vyměřovala buď podle zastavěné plochy z rodinných domků užívaných zcela nebo zčásti vlastníkem nebo osobami blízkými, nebo podle nájemného a ceny užívání z budov ostatních. V roce 1959 byl zákon č. 77/1952 Sb. o zemědělské dani zrušen a byl přijat zákon č. 50/1959 Sb. Národního shromáždění o zemědělské dani. Dle § 1 zákona bylo hlavním úkolem nové úpravy zemědělské daně napomáhat tomu, aby důchody družstev a družstevníků byly v souladu se zásadou odměňování podle práce a aby byly odstraňovány neodůvodněné rozdíly v důchodech jednotlivých zemědělských družstev a družstevníků, způsobené vlivem odlišných přírodních a ekonomických podmínek. Oproti předchozímu zákonu, dani podrobeným příjmem byly skutečně dosažené celkové hrubé peněžní tržby z rostlinné a živočišné výroby, z provozování pomocných hospodářských odvětví a přidružené výroby, příjmy za práce a služby, tržby za zemědělské výrobky dodané členy jednotlivých zemědělských družstev na splnění nákupních úkolů družstva a hodnota naturálií rozdělovaných na pracovní jednotky. Sazba daně se lišila podle jednotlivých oblastí: horská a bramborářsko-ovesná 1 %, bramborářská 1 – 5 %, řepařská 5 – 12 %, kukuřičná 4 – 10 % základu daně. V roce 1966 byl zákon nahrazen zákonem č. 112/1966 Sb. o zemědělské dani. Zemědělská daň se rozdělila na daň z pozemků a daň z důchodů. Dani z pozemků podléhaly veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako orná půda bez ohledu na to, jsou-li skutečně obdělávány či nikoliv nebo slouží-li k jiným účelům než k zemědělské výrobě. Z nezemědělské půdy podléhaly dani hospodářsky využívané vodní plochy a soukromé okrasné zahrady ve vlastnictví občanů. Poplatníkem daně byl uživatel půdy. Základem daně byla celková výměra všech pozemků podléhající dani vyměřované příslušným národním výborem. Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani se nezapočítávala výměra samostatných pozemků (zahrad), činila-li nejvýše

400

m2,

pozemků

patřících

k rekreačním

chatám,

činila-li

nejvýše

400 m2 a pozemků patřících k rodinným domkům, činila-li nejvýše 800 m2. Sazba daně 25

byla uvedena v sazebníku a byla odstupňována podle přírodních stanovišť. Daň z důchodů platili státní statky, jednotná zemědělská družstva a občané, provozují-li zemědělskou výrobu na vlastní nebo společný účet. V roce 1974 byl výše uvedený zákon nahrazen zákonem č. 103/1974 Sb. o zemědělské dani. Zemědělská daň dle tohoto zákona zahrnovala daň z pozemků, daň ze zisku, daň z mezd a odměn a daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby. Daň z pozemků se příliš nezměnila oproti předchozímu zákonu. Došlo ke změně v § 5 ods. 2 u pozemků, jejichž výměra se nezapočítává do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani. V roce 1988 byl zákon č. 103/1974 Sb. o zemědělské dani nahrazen zákonem č. 172/1988 Sb. o zemědělské dani. Ani tato právní úprava se příliš nelišila od předchozích. Poplatníkem zemědělské daně byl každý uživatel pozemků uvedených v § 3 zákona. Pro daňovou povinnost bylo rozhodující, kdo je jako uživatel pozemků zapsán v evidenci nemovitostí. 3.2.5 Historie a vývoj na našem území v období od 1989 – 1992 Po listopadu 1989 bylo prvořadým úkolem Ministerstva financí přeorientování dosavadního plánovaného hospodářství socialistické ekonomiky na ekonomiku tržní. Bylo nutné provést řadu změn ve stávajících daňových předpisech, neboť dosavadní daňový systém vycházel ze socialistických zásad ekonomiky. V roce 1990 bylo rozhodnuto o provedení radikální daňové reformy k 1. 1. 1993, která měla lépe vyhovovat potřebám podnikání a odstranit nespravedlnosti dosavadního daňového systému. Koncepce daňové reformy byla zpracována jako kombinace daní přímých a nepřímých. K 1. 1. 1990 byl zákonem č. 531/1990 Sb. vytvořen systém územních finančních orgánů. Jednalo se o systém orgánů druhoinstančních, který tvořilo 8 finančních ředitelství a 218 finančních úřadů. Územní finanční orgány měly vykonávat správu všech daní a rovněž dalších příjmů veřejných rozpočtů. Po celé toto období od roku 1989 – 1992 se daň z nemovitostí platila podle zákona 172/1988 Sb., o zemědělské dani, který byl čtyřikrát novelizován. Zákonem č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, zákonem č. 389/1990 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, kterým byla zrušena daň příjmu občanů ze zemědělské výroby, zákonem č. 574 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1991 a dále pak zákonem č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1992 26

a o změně daňových a některých dalších zákonů.

3.3 Daňová soustava po roce 1993 3.3.1 Vývoj po roce 1993 K 1. 1. 1993 vstoupil v platnost nový daňový systém. Tato nová daňová soustava byla přechodem od daní sloužících administrativně direktivnímu způsobu řízení, které se staly brzdou přechodu hospodářství k trhu a rovněž kanálem značných a velice obtížně zjistitelných daňových úniků. Soustavu daní dle zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní tvoří: 1. Daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu 2. Daně spotřební, a to a) daň z uhlovodíkových paliv a maziv, b) daň z lihu a destilátů, c) daň z piva, d) daň z vína, e) daň z tabáku a tabákových výrobků. 3. Daně z příjmů: a) daň z příjmu fyzických osob, b) daň z příjmu právnických osob. 4. Daň z nemovitostí. 5. Daň silniční. 6. Daň z dědictví a darování 7. Daň z převodu nemovitostí 8. Daně k ochraně životního prostředí. 3.3.2 Daň z nemovitostí rok 1993 Dne 4. května 1992 byl Českou národní radou schválen zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí (dále jen zákon o dani z nemovitostí), který s účinností od 1. 1. 1993 zavádí daň z nemovitostí, která nahradila dosavadní daň z pozemků podle zákona č. 172/1998 Sb., o zemědělské dani a daň domovní podle zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani. Důvodem byla skutečnost, že velká část nemovitého majetku nebyla vůbec zdaňována. 27

Podle nové právní úpravy bude zdaněna většina pozemků a zdanění bude podléhat většina staveb. Stanovení základu daně z nemovitostí vycházelo z možností tehdejšího stavu v evidenci nemovitostí a oblasti ocenění pozemků. Bylo navrženo, aby základ daně u pozemků zemědělské půdy vycházel z průměrné ceny stanovené na 1 m2 přiřazené ke katastrálnímu území odvozením od bonitovaných půdně ekologických jednotek, u pozemků hospodářských lesů a rybníků s chovem ryb z ceny zjištěné podle platných cenových předpisů a u ostatních nemovitostí z jejich výměry. Předpokládalo se, že od roku 1996 bude základ daně u všech nemovitostí tvořit jejich cena. Tato daň je spravována finančními úřady. Procesním předpisem byl zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který byl nahrazen s účinností od 1. 1. 2011 zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád. Přestože výběr daně z nemovitostí je v kompetenci finančních úřadů, veškerý její výnos je dle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) příjmem rozpočtu obcí. 3.3.3 Daň z pozemků Podle současné právní úpravy předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné stavbami uvedenými v §7 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona v rozsahu půdorysu těchto staveb, lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzívnímu a průmyslovému chovu ryb a pozemky určené pro obranu státu. Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku. U pozemku ve vlastnictví České republiky je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů, právnická osoba, která má právo trvalého užívání nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu.

Poplatníkem daně z pozemků u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li

o pozemky evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, nebo převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí. Uživatel je poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není znám, nebo u pozemků, jejich 28

hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučen. Má-li povinnost platit daň z pozemků více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak. Osvobození od daně z pozemků je uvedeno v § 4 odst. 1 až 3 zákona a toto je v zákoně zakotveno z důvodů celospolečenských, veřejně prospěšných ekologických a z důvodu mezinárodních dohod. Mezi pozemky osvobozené patří např. pozemky ve vlastnictví státu, pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, pozemky na nich jsou hřbitovy, pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť. U některých pozemků je osvobození podmíněno tím, že nebudou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány. Některá osvobození jsou přiznána automaticky a na některá se musí nárok uplatnit a doložit. Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v §17 tohoto zákona. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzívním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. Sazba daně není stejná pro všechny druhy pozemků. U orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů činí 0,75 %, u trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzívním a průmyslovým chovem ryb je 0,25 %. Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 u zpevněných ploch pozemků, užívaných k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1,00 Kč, pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost 5,00 Kč, u stavebních pozemků 2,00 Kč, u ostatních ploch 0,20 Kč a u zastavěných ploch a nádvoří 0,20 Kč. Základní sazba daně u stavebních pozemků se násobí koeficientem uvedeným v § 6 odst. 4 zákona podle počtu obyvatel. Pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu. Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven zvýšit o jednu 29

kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie. Koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0. Přehled koeficientů je uveden v následující tabulce: Tabulka 1: Koeficient podle počtu obyvatel Koeficient

Počet obyvatel, název obce

1,0

V obcích do 1 000 obyvatel

1,4

V obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel

1,6

V obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0

V obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5

V obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5

V obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5

V Praze

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty ze zákona o dani z nemovitostí 3.3.4 Daň ze staveb Předmětem daně ze staveb jsou na území České republiky stavby, pro které byl vydán kolaudační souhlas, nebo stavby užívané před vydáním kolaudačního souhlasu, stavby způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo stavby podléhající oznámení stavebnímu úřadu a užívané, stavby, pro které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané anebo podle dříve vydaných právních předpisů dokončené, byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí a nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí. Předmětem daně ze staveb nejsou stavby, v nichž jsou byty nebo samostatné nebytové prostory, které jsou předmětem daně podle odstavce 1, stavby přehrad, stavby, jimiž se upravuje vodní tok, stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby, určené k předchozímu čištění vod před jejich vypouštěním do kanalizací, stavby na ochranu před povodněmi, stavby k zavlažování a odvodňování pozemků, stavby 30

rozvodů energií a stavby sloužící veřejné dopravě. Předmětem daně ze staveb dále nejsou stavby zpevněných ploch pozemků. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů, právnická osoba, které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu. Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor, spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv, jsou poplatníky tyto subjekty. Má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru více subjektů vlastnické právo, právo nájmu nebo právo trvalého užívání se u těchto subjektů změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů, jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně, nestanoví-li tento zákon jinak. Osvobození od daně je uvedeno v § 9 zákona. Mezi stavby, které jsou od daně z nemovitostí osvobozeny, patří např. stavby ve vlastnictví státu, stavby ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, stavby ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými

osobami,

které

podle

mezinárodního

práva

požívají

diplomatických

a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost, stavby, byty a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým fondem České republiky, stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných, sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností. Některá osvobození se vážou na podmínku nevyužívání staveb k dosažení zdanitelných příjmů. Některá osvobození jsou přiznána automaticky a na některá se musí nárok uplatnit a doložit. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se půdorysem rozumí plocha, ohraničená průmětem obvodu stavby dotýkající se povrchu přilehlého pozemku ve vodorovné rovině. U stavby se svislou nosnou konstrukcí se půdorysem rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek. Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra

31

podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Základní sazba daně se pohybuje v rozmezí 2 Kč až 10 Kč a tato závisí na druhu stavby, účelu stavby a na skutečnosti, zda je tato využívána k podnikatelským účelům. Přehled sazeb je uveden v následující tabulce: Tabulka 2: Sazba daně ze staveb Stavba, zastavěná plocha určená pro:

Sazba daně m2

obytný dům

2 Kč

individuální rekreaci

6 Kč

garáže vystavěné samostatně od obytných prostor

8 Kč

zemědělskou prvovýrobu, pro lesní a vodní hospodářství

2 Kč

pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu

10 Kč

pro ostatní podnikatelskou činnost

10 Kč

ostatní stavby

6 Kč

byty a ostatní samostatné nebytové prostory

2 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty ze zákona o dani z nemovitostí Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy stavby se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Základní sazba daně se obdobně jako u pozemků násobí koeficientem, přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu a tento může být rovněž obecní vyhláškou zvýšen o jednu kategorii, nebo snížen o jednu až tři kategorie. Koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0. Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou koeficient 1,5 pro stavby k individuální rekreaci, garáže a stavby určené k podnikatelské činnosti. U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů užívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, se základní 32

sazba daně, případně zvýšená sazba daně za každé další nadzemní podlaží násobí koeficientem 2,0, pokud jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí vyhlášených podle zvláštního právního předpisu. Dále může obec podle společných ustanovení obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich souhrny, s výjimkou pozemků orné půdy chmelnic, vinic, zahrad ovocných sadů a trvalých travních porostů. 3.3.5 Společná ustanovení Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro stanovení daně, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží. Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla vyměřena či doměřena v některém z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daně. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze ke změně sazeb daně, ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím, ke stanovení nebo ke změně koeficientů, anebo k zániku osvobození od daně, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu, poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední známé daně upravené o změny a výsledek vyměření se poplatníkovi oznámí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. 33

Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Daň z nemovitostí je splatná u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. U ostatních poplatníků daně ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitostí zaplatit najednou i při vyšší částce (MARKOVÁ, 2012, s. 95 – 101).

34

4 Praktická část 4.1 Změny zákona 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí od roku 1993 Již v roce 1993, po podání prvních daňových přiznání, byly získány první zkušenosti a ukázalo se, že zákon má nedostatky a je nutné jej doplnit a upravit. Právní úprava musela rovněž pružně reagovat na politické a společenské změny. Tento zákon proto prošel mnohými novelizacemi. Některé z nich byly nepatrné, jiné měly velký význam na výši vybrané daně. K dnešnímu dni vstoupily v platnost následující: Zákon č. 315/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, a mění zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Změny: Tato právní úprava reagovala jednak na změny legislativních podmínek, jako byla změna názvu státu, vznik katastru nemovitostí a rovněž na zkušenosti z praxe. Byla jednoznačněji formulována některá ustanovení zákona, např. vymezení předmětu daně, základu i sazby daně tak, aby byla zajištěna jednotná aplikace zákona. Byl odstraněn nesoulad ve vymezení předmětu daně u pozemků a staveb. Nadále již nebyly předmětem daně z pozemků pozemky zastavěné stavbami, které nejsou předmětem daně. Novelou byly významně zvýšeny pravomoce obcí tím, že nově mohly dle § 6 odst. 4 b) a § 11 odst. 3 a) obecně závaznou vyhláškou koeficient pro ně stanovený nejen snížit ale také o jednu kategorii zvýšit. Dále byly nově zmocněny dle § 11 odst. 3 b) k vydání obecně závazných vyhlášek, kterými mohly stanovit koeficient 1,5 pro vybrané druhy staveb (garáže, stavby pro individuální rekreaci, stavby pro podnikatelkou činnost). Tento platil vždy pro celou obec. Významnou změnou pro obec bylo i to, že nově byly osvobozeny od placení daně z nemovitostí veškeré pozemky a stavby v majetku obce. Tedy i takové, které slouží k podnikání. Novela rovněž pružně reagovala na důsledky navrhované změny v oblasti úpravy koeficientů obcemi (předpokládalo se, že by bylo podáno přibližně 500 tis. nových přiznání) tím, že v těchto případech nebude povinnost podat daňové přiznání. Podle důvodové zprávy k tomuto zákonu se předpokládalo, že pokud obce využijí zmocnění k úpravě sazeb koeficienty, dojde ke zvýšení výnosu přibližně o 700 mil. Kč.

35

Zákon č. 242/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Změny: Tímto zákonem byly provedeny spíše technické úpravy, které neměly zásadní vliv na výši inkasa daně. Z důvodu zajištění dostatečného času k vyrozumění poplatníků o výši jejich daňové povinnosti platebními výměry a pro zaslání složenek k zaplacení daně, došlo k posunu termínu pro podání daňového přiznání z 31. března na 31. ledna zdaňovacího období. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Tato novela přinesla jen drobné změny, které řeší osvobození od daně z nemovitosti u obecně prospěšných společností. Zákon č. 65/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Ta novela neovlivnila výnos daně z nemovitostí. Reagovala především na zvýšený počet převodů bytů a nebytových prostor v domech z vlastnictví družstev, obcí a státu do soukromého vlastnictví uživatelů. Očekávalo se, že v nejbližších letech dojde k převodu přibližně 300 tisíc především družstevních bytů do soukromého vlastnictví. Došlo k rozšíření předmětu daně ze staveb o byty a nebytové prostory, které jsou samostatně evidovány v katastru nemovitostí, a rovněž došlo k úpravě způsobu stanovení základu daně v závislosti na velikosti spoluvlastnického podílu. Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Novela přinesla jen změnu v přesnější specifikaci poplatníka daně z nemovitostí u pozemků ve vlastnictví České republiky. Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů. Změny: Novela řeší problematiku osvobození od daně z nemovitostí v souvislosti se 36

vznikem České konsolidační agentury. Zákon č. 483/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Došlo k drobným úpravám v předmětu daně kdy louky a pastviny byly nahrazeny trvalými travními porosty. Dále došlo k úpravám v oblasti osvobození od daně Zákon č. 576/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Nepředpokládalo se, že touto právní úpravou dojde k zásadní změně ve výnosu daně. Jejím cílem bylo snížení administrativní náročnosti. Došlo k dalšímu odstranění nesrovnalostí při vymezení stavebního pozemku tím, že výměra stavebního pozemku bude odpovídat půdorysu nadzemní části stavby, na níž bylo vydáno stavební povolení. Přesněji byly specifikovány okolnosti, za kterých poplatník není povinen podávat daňové přiznání. Obcím byla dána nově přidaným § 17 a) pravomoc zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti, které byly zasaženy živelnou pohromou a to nejdéle na dobu 5 let. Zákon č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Novela přesně specifikovala okolnosti, za kterých pozemek přestane být stavebním pozemkem. Zákon č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Novelou byl přesněji vymezen poplatník daně u pronajatých pozemků evidovaných v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. Byl upraven termín pro podání daňového přiznání, pro případy, kdy nebylo rozhodnuto o podaném návrhu na 37

vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí do 31. ledna zdaňovacího období. Zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Novela umožnila, aby na základě dohody mezi vlastníkem pozemku a nájemcem se tento stal poplatníkem se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími. Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Novelou došlo pouze k nastavení stejných podmínek pro osvobození od daně z nemovitostí u daně ze staveb ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí tak, aby byly stejné jako pro jiné veřejnoprávní subjekty. Zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Došlo pouze k drobným úpravám v souvislosti se zrušením Fondu národního majetku. Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Novela umožnila platit daň z pozemku (u kterého je spoluvlastnictví odvozeno od vlastnictví k bytu nebo nebytového prostoru, který je evidován v katastru nemovitostí), vlastníkovi bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Dále došlo k technickým úpravám v oblasti podávání daňových přiznání. Především byla řešena situace, kdy jeden ze spoluvlastníků pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, podal daňové přiznání ve lhůtě pro podání daňového přiznání pouze za svůj spoluvlastnický podíl. K drobným úpravám došlo u zaokrouhlování a placení daně tj. v počtu splátek a ve výši částky, od které je počet splátek odvozen. Dále došlo k prodloužení termínu pro podání daňového přiznání v případě, kdy do 31. prosince roku, v němž poplatník zemřel, není dědické řízení pravomocně ukončeno.

38

Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Změny: Došlo pouze k opravě názvosloví v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. Změny: Novela reagovala na přijetí stavebního zákona. V této souvislosti byl nově vymezen pojem stavební pozemek a předmět daně ze staveb. Zákon č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Změny: Opětovně byla zvýšena pravomoc obce tím, že tato dostala možnost za určitých podmínek obecně závaznou vyhláškou osvobodit od placení daně pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů. V § 4 odst. a) došlo ke zrušení koeficientu 0,3 a 0,6 podle počtu obyvatel, kterým se násobí sazba daně. Nejvýznamnější změnou však bylo zavedení místního koeficientu dle § 12, který mohla obecně závaznou vyhláškou obec stanovit pro všechny nemovitosti na území celé obce, a kterým se násobila daňová povinnost poplatníka. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolventní zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, 112/2006 Sb., 186/2006 Sb. Změny: Drobné úpravy v souvislosti s přijetím insolvenčního zákona. Zákon č. 1/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Došlo ke zrušení osvobození novostaveb od daně ze staveb s tím, že od 01. 01. 2010 nelze již žádné osvobození poskytnout a také ke zrušení osvobození od daně pro stavby na dobu 5, u kterých byly provedeny změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami. U nově zavedeného místního koeficientu byla provedena úprava s tím, že tento se nevztahuje na pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. 39

Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Změny: Touto novelou byly zvýšeny základní sazby daně z nemovitostí u pozemků (§ 6 odst. 2) i u staveb (§ 11 odst. 1) na dvojnásobek. Zvýšení se netýkalo základní sazby u staveb a samostatných nebytových prostorů sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost. Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. Změny: Jednalo se především o úpravu terminologií v souvislosti s přijetím zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Zákon č. 199/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Změny: Došlo pouze k jedné úpravě a to té, že daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Generálním finančním ředitelstvím. Zákon č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony. Změny: Novela zrušila povinnost podání daňového přiznání nebo dílčího daňového přiznání na tiskopise vydaném Generálním finančním ředitelstvím. Další úpravy byly směřovány ke zjednodušení v oblasti vyměření daně. Podstatnější změnou bylo prodloužení lhůty pro nabytí platnosti obecně závazné vyhlášky stanovené obcí nově do 1. října předchozího zdaňovacího období. Zákon č. 212/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Změny: Cílem novely bylo odstranit výkladové nejasnosti při zdaňování pozemků zastavěnými plošnými stavbami. Touto úpravou jsou vyjmuty stavby zpevněných ploch pozemků z předmětu daně ze staveb a jsou zdaňovány pouze daní z pozemků. 40

Zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. Změny: Došlo k drobným úpravám v oblasti osvobození od daně z pozemků a staveb. Zákon č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky. Změny: Novelou byla provedena pouze jedna úprava a to ta, že při změně místní příslušnosti není potřeba podat daňové přiznání.

4.2 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v ČR v letech 1993 - 2011 4.2.1 Inkaso daně z nemovitostí Daň z nemovitostí je z rozpočtového hlediska výhradně příjmem měst a obcí. Podle důvodové zprávy k přijetí zákona o dani z nemovitostí činil v roce 1990 výnos daně z pozemků a domovní daně 2 mld. Kč a z této částky byl příjem rozpočtu obcí pouze 0,4 mld. Kč. Předpokládalo se, že přijetím nového zákona o dani z nemovitostí bude významně posílena příjmová základna měst a obcí. Na základě kvalifikovaného odhadu uvedeného ve výše zmiňované důvodové zprávě se odhadovalo, že výnos daně z nemovitostí dosáhne přibližně 5,5 mld. Kč. Z následující tabulky č. 3, ve které je presentován přehled výnosu daně z nemovitostí od roku 1993 do roku 2011 je patrné, že oproti prvním hrubým odhadům byl výnos daně z nemovitostí v roce 1993 pouze 3,434 mld. Kč. Teprve v roce 2006 bylo dosaženo výnosu 5,017 mld. Kč a odhad 5,5 mld. byl překročen v roce 2009, kdy inkaso daně činilo 6,361 mld. Kč. Tabulka 3: Inkaso daně z nemovitostí v ČR v letech 1993 až 2011 (v mil. Kč) Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Inkaso

3 434

3 658

3 778

3 991

3 938

4 138

4 271

4 469

4 535

4 576

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Inkaso

4 840

4 948

4 987

5 017

5 123

5 195

6 361

8 747

8 568

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012) 41

Pro lepší přehlednost je tabulka č. 3 znázorněna graficky. Z tohoto grafu je jasně patrné, že vývoj daňového inkasa daně z nemovitostí má od roku 1993 do roku 2008 mírně stoupající tendenci. Ke skokovému zvýšení došlo v roce 2009 a k dalšímu v roce 2010. Oproti tomu v roce 2011 došlo k mírnému poklesu.

8 747

10 000 9 000

8 568

Graf 1: Vývoj daňového inkasa na dani z nemovitostí od roku 1993 (v mil. Kč)

6 361

8 000

5 195

5 123

5 017

4 987

4 948

4 840

4 576

4 535

4 271

4 138

3 938

3 991

3 778

4 000

3 658

5 000

3 434

6 000

4 469

7 000

3 000 2 000 1 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012) Tabulka 4: Procentní změny daňového inkasa na dani z nemovitostí v letech 1993 - 2011 Poloţka/Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Daň z nemovitostí (v mil. Kč)

3 434

3 658

3 778

3 991

3 938

4 138

4 271

4 469

4 535

4 576

Tempo přírůstku v %

6,52

3,28

5,63

-1,32

5,08

3,21

4,64

1,48

0,90

Přírůstek od roku 1993 v %

6,52

10,02

16,22

14,68

20,50

24,37

30,14

32,06

33,26

Poloţka/Rok

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Daň z nemovitostí (v mil. Kč)

4 840

4 948

4 987

5 017

5 123

5 195

6 361

8 747

8 568

5,77

2,22

0,80

0,60

2,12

1,41

22,43

37,53

-2,05

40,94

44,08

45,23

46,10

49,20

51,29

Tempo přírůstku v % Přírůstek od roku 1993 v %

85,22 154,73 149,50

Zdroj: Vlastní zpracování Předcházející tabulka č. 4 ukazuje každoroční procentní změnu inkasa daně z nemovitostí oproti předcházejícímu období a procentní růst od roku 1993. Pouze v roce 1997 došlo k mírnému poklesu o 1,32 % oproti roku 1996. V roce 2010 činilo daňové inkaso 8 747 42

mil. Kč, což je oproti roku 1993 o 154,73 % více. V roce 2011 došlo k mírnému poklesu o 2,05 % a nárůst oproti roku 1993 činil 149,50 %. 4.2.2 Faktory ovlivňující výši daňového inkasa Stoupající trend inkasa na dani z nemovitostí ovlivnilo mnoho různých faktorů. Mezi tyto faktory mimo jiné patří měnící se průměrná cena půdy, samotný zákon o dani z nemovitostí, zvýšená bytová výstavba, převod státní bytů do osobního vlastnictví a rovněž rozvoj podnikatelských aktivit. Cena zemědělské půdy Jednou z možností stoupajícího trendu ve výši výběru daně z nemovitostí mohla být cena půdy, neboť základ daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů se vypočítává z průměrné ceny půdy stanovené na 1 m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v § 17 zákona o dani z nemovitostí. Od 01. 01. 1993 platila vyhláška č. 613/1992 Sb., ministerstva zemědělství České republiky, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek. Tato byla dvakrát novelizována a od 1. 1. 1996 nahrazena vyhláškou č. 215/1995 Sb. Po celé sledované období docházelo ke každoročním úpravám cen zemědělské půdy. V roce, kdy došlo k rozsáhlejším úpravám v cenách zemědělské půdy, byla vydaná nová vyhláška, která nahradila předcházející a v roce, kdy došlo pouze k selektivním úpravám ve vybraných katastrálních územích, byla novelizovaná předcházející vyhláška. Od roku 1993 do roku 2011 bylo vydáno 7 vyhlášek a provedeno 13 novelizací. V současné době je v platnosti vyhláška č. 412/2008 Sb., která je novelizována vyhláškou č. 427/2009 Sb., vyhláškou č. 340/2010 Sb. a vyhláškou č. 358/2011 Sb. Moţnosti dané zákonem o dani z nemovitostí Dalším faktorem, který má vliv na výši inkasa daně z nemovitostí je samotný zákon o dani z nemovitostí, který prošel od roku 1993 přirozeným vývojem. Některé jeho novelizace měly zásadní vliv na výši vybrané daně. Od samého počátku byl zákon koncipován tak, aby obce měly možnost ovlivnit výši vybrané daně a tím zvýšit svůj 43

příjem. Postupně byly tyto možnosti dále rozšiřovány a nyní záleží jen na samotných obcích, jak jich využijí. Výše sazeb daně z nemovitostí, koeficienty a možnosti osvobození jsou další faktory, které mají vliv na daňové inkaso. Tabulka 5: Vývoj sazeb daně z nemovitostí od roku 1993 Pozemky

1.1.1993 1.1.2001 1.1.2010 1.1.2012

1. Sazba daně činí u pozemků v % a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů

0,75

0,75

0,75

0,75

b) trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb

0,25

0,25

0,25

0,25

2. Sazba daně v Kč u ostatních pozemků činí za každý 1 m2 a) u zpevněných ploch pozemků, užívaných k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužících pro 1. zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství

do 31. 12. 2011 bylo předmětem daně ze staveb

1,--

2. průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost b) u stavebních pozemků

1,--

1,--

2,--

2,--

c) u ostatních ploch

0,10

0,10

0,20

0,20

d) u zastavěných ploch a nádvoří

0,10

0,10

0,20

0,20

1,--

1,--

2,--

2,--

1,--

1,--

2,--

2,--

3,--

3,--

6,--

6,--

1,--

1,--

2,--

2,--

4,--

4,--

8,--

8,--

1,--

1,--

2,--

2,--

5,--

Stavby 1. Základní sazba daně v Kč činí a) u obytných domů za 1 m2 zastavěné plochy a) u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy b) u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů využívaných pro individuální rekreaci b) u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, za 1 m2 zastavěné plochy, c) u garáží vystavěných odděleně od obytných domů a u samostatných nebytových prostorů užívaných jako garáže d) u staveb užívaných pro podnikatelskou činnost a u samostatných nebytových prostorů užívaných pro podnikatelskou činnost, 1. sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, pro lesní a vodní hospodářství 2. sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 3. sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost

5,--

5,--

10,--

10,--

10,--

10,--

10,--

10,--

e) u ostatních staveb

3,--

3,--

6,--

6,--

1,--

2,--

2,--

f) u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů

Zdroj: Vlastní zpracování - údaje převzaty z novelizací zákona o dani z nemovitostí

44

Ve výše uvedené tabulce č. 5 je zachycen vývoj sazeb daně z nemovitostí u pozemků a staveb. Od 1. 1. 2001 přibyla sazba pro byty a samostatné nebytové prostory. K podstatné změně došlo od 1. 1. 2010, kdy byly o 100 % navýšeny všechny sazby s výjimkou sazeb u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem a u staveb sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost. Od 1. 1. 2012 přibyly sazby pro zpevněné plochy pozemků, které byly podle předcházejících úprav zákona předmětem daně ze staveb. Základní sazba daně u stavebních pozemků a staveb se násobí koeficientem podle počtu obyvatel, který může obec obecně závaznou vyhláškou zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie. Možnost zvýšení byla obci dána již první novelizací zákona, která vstoupila v platnost od 1. 1. 1994. Jak je z následující tabulky č. 6 patrné, došlo k úpravě ve výši koeficientu jen jednou.

Tabulka 6: Vývoj koeficientu podle počtu obyvatel Koeficient

Počet obyvatel, název obce

od 1. 1. 1993

od 1. 1. 2008

V obcích do 300 obyvatel

0,3

1,0

V obcích nad 300 do 600 obyvatel

0,6

1,0

V obcích nad 600 do 1 000 obyvatel

1,0

1,0

V obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel

1,4

1,4

V obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel

1,6

1,6

V obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,0

2,0

V obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

2,5

2,5

V obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

3,5

3,5

V Praze

4,5

4,5

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z novelizací zákona o dani z nemovitostí 45

Novela zákona o dani z nemovitostí č. 315/1993 Sb., přinesla obcím možnost obecně závaznou vyhláškou stanovit pro jednotlivé druhy staveb uvedených v §11 odst. 1 písm. b) až d) koeficient 1.5, kterým se násobí základní sazba daně, případně zvýšená sazba daně. Místní koeficient podle § 12 zákona o dani z nemovitostí, který zavedl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb., mohl být poprvé uplatněn od 01. 01. 2009. Tímto koeficientem může obec zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů.

Koeficient má

hodnotu 2, 3, 4 nebo 5 a je stanoven pro celou obec obecně závaznou vyhláškou. Touto úpravou získaly obce možnost velmi jednoduchým způsobem několikanásobně zvýšit své příjmy. Na druhou stranu jsou to však příjmy z peněz místních obyvatel a tedy i potenciálních voličů. V následující tabulce jsou uvedeny počty obcí, které v letech 2009 až 2012 zavedly místní koeficient. V prvním roce této zákonné možnosti využilo pouze 389 obcí z celkového počtu 6242 obcí. V roce 2010 tento koeficient zrušilo 189 obcí a nově zavedlo 83 obcí. Důvody pro zrušení mohly být různé, jedním z nich mohla být novelizace zákona o dani z nemovitostí, která od 1. 1. 2010 zdvojnásobila sazby daně (SEDMIHRADSKÁ, 2011). Tabulka 7: Vývoj místního koeficientu od roku 2009 Počet obcí s místním koeficientem

Koeficient 2009

2010

2011

2012

2

313

250

266

343

3

58

21

24

41

4

6

1

1

4

5

12

11

11

18

Celkem

389

283

302

406

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z interních zdrojů ČDS Z tabulky č. 7 je zřejmé, že z celkového počtu 6 242 obcí využil této zákonné možnosti 46

jen malý počet obcí. Zatím co v roce 2009 procento obcí, které zavedly místní koeficient, z celkového počtu obcí činilo 6,23 %, v roce 2010 došlo ke snížení na 4,53 % a od roku 2011 dochází k opětovnému navýšení na 4,84 % a v roce 2012 k navýšení na 6,50 %. Pro ovlivnění daňového inkasa není tak důležitý počet obcí, které se rozhodly využít této možnosti ale velikost obcí a tím i výše jejich příjmů z daně z nemovitostí. Tabulka 8: Přiznaná daň podle typu nemovitostí (v Kč) Přiznaná daň podle typu nemovitosti A-Z v daňovém přiznání v Kč Druh pozemku A - zemědělská půda B - trvalý travní porost C - hospodářský les D - rybník E - zastavěná plocha a nádvoří F - stavební pozemky G - ostatní plocha Druh stavby H - obytný dům I - ostatní stavba J - stavba pro individuální rekreaci K - stavba - doplňková funkce L - garáž M-O - stavba užívaná pro podnikatelskou činnost R - byt S-U - sam. nebyt. prostor užív. pro podnik. činnost V - sam. nebyt. prostor užívaný jako garáž Z - ostatní samostatný nebyt. prostor

2005

2006

2007

2008

2009

1 348 450 061

1 329 365 819

1 349 557 242

1 346 816 371

1 585 473 699

68 958 416

69 298 279

70 993 794

71 511 809

87 426 848

156 715 508

153 742 811

156 075 294

156 343 364

178 774 674

1 252 760

1 238 787

1 304 454

1 343 283

1 677 953

56 902 906

56 495 285

56 626 655

56 018 956

63 487 288

49 190 964

45 423 170

46 433 207

48 534 008

57 395 929

174 546 081

176 134 672

184 149 759

189 263 352

237 311 005

553 805 462

557 058 343

559 509 750

620 423 885

789 943 295

65 544 948

65 674 009

66 027 391

81 432 826

103 641 370

91 882 631

93 389 324

94 276 874

94 917 964

119 529 489

9 549 376

9 573 650

9 544 583

9 482 167

10 764 518

81 861 998

82 795 703

84 393 664

85 954 862

113 408 234

1 905 159 026

1 931 439 503

1 990 412 532

2 024 149 716

2 569 939 213

229 293 234

243 507 579

254 012 986

270 611 188

381 365 841

25 014 551

28 017 469

31 344 710

34 710 366

47 838 877

8 781 728

10 105 849

10 988 917

12 612 191

15 889 489

1 462 277

1 590 330

1 769 270

2 086 115

2 672 025

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z MFČR (2011) V předchozí tabulce č. 8 je uvedená přiznaná daň z nemovitostí podle typu nemovitostí od roku 2005 do roku 2009. Na základě těchto údajů lze hypoteticky vypočítat, kolik by činil předpis daně z nemovitostí, kdyby všechny obce uplatnily koeficient 1, 2, 3, 4, nebo 5. Je nepravděpodobné, že by toto učinily všechny obce, ale tabulka ukazuje, jakou 47

možnost zákon o dani z nemovitostí stanovením místního koeficientu přinesl. Jako výchozí rok je zvolen záměrně rok 2008, neboť v tomto roce nemohl být ještě tento koeficient uplatněn. Tabulka 9: Výše předepsané daně z nemovitostí s případným uplatněním místního koeficientu 2 - 5 Přiznaná daň podle typu nemovitosti A-Z v daňovém přiznání Druh pozemku A - zemědělská půda B - trvalý travní porost C - hospodářský les D - rybník E - zastavěná plocha a nádvoří F - stavební pozemky G - ostatní plocha Druh stavby H - obytný dům I - ostatní stavba J - stavba pro individuální rekreaci K - stavba - doplňková funkce L - garáž M - O - stavba užívaná pro podnikatelskou činnost R - byt S - U - sam. nebyt. prostor užív. pro podnik. činnost V - sam. nebyt. prostor - užívaný jako garáž Z - ostatní samostatný nebyt. prostor

Hypotetická výše daně v roce 2008 s uplatněním koeficientu 2 – 5 (v mil. Kč) BEZ 2 3 4 5 1348,45

1348,45

1348,45

1348,45

1348,45

68,96

68,96

68,96

68,96

68,96

156,72

313,44

470,16

626,88

783,60

1,25

2,50

3,75

5,00

6,25

56,90

113,80

170,70

227,60

284,50

49,19

98,38

147,57

196,76

245,95

174,55

349,10

523,65

698,20

872,75

553,81

1107,62

1661,43

2215,24

2769,05

65,54

131,08

196,62

262,16

327,70

91,88

183,76

275,64

367,52

459,40

9,55

19,10

28,65

38,20

47,75

81,86

163,72

245,58

327,44

409,30

1905,16

3810,32

5715,48

7620,64

9525,80

229,29

458,58

687,87

917,16

1146,45

25,01

50,02

75,03

100,04

125,05

8,78

17,56

26,34

35,12

43,90

1,46

2,92

4,38

5,84

7,30

4 828

8 239

11 650

15 061

18 472

Zdroj: Vlastní zpracování Jak již bylo uvedeno, výše prezentovanou tabulku je nutné brát s nadhledem, neboť je nepravděpodobné, že by všechny obce stanovily koeficient 5. Tabulka pouze ilustruje možnost, kterou zákon o dani z nemovitostí přinesl. Je jen na samotných obcích, jak této možnosti využijí. Pokud by všechny obce využily místního koeficientu 5, činilo by inkaso na dani z nemovitostí 18 472 mil. Kč. Představitelé obcí však při svém rozhodování musí vzít v úvahu mnoho různých faktorů. Jedním z nich je skutečnost, že příjem daně z nemovitostí je výdajem místních obyvatel, tedy i potenciálních voličů. Dalším faktorem je to, že daň z nemovitostí není jediným zdrojem příjmů obce.

48

Rozpočet obce a jeho sloţení Rozpočet je nástrojem finančního řízení obce, který zobrazuje finanční hospodaření obce. Je označován jako decentralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Rozpočet a tím i celý rozpočtový proces dává do souladu plánované příjmy a výdaje obce (PROVAZNÍKOVÁ, 2009, s. 57). Příjmy obce jsou druhově členěny na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. V následující tabulce č. 10 jsou v podrobnějším členění zachyceny příjmy krajských úřadu a obcí od roku 2002 (v mil. Kč). Tabulka 10: Příjmy krajských úřadů a obcí od roku 2002 (v mil. Kč) Ukazatel

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příjmy celkem

239 598 301 894 308 866 334 706 359 506 371 484 396 852 396 633 424 707

Daňové příjmy

109 719

118 891

128 706

168 519

172 939

187 430

204 238

180 335

187 984

32 264

34 387

38 114

47 656

45 192

49 320

48 358

41 738

43 592

28 823

31 635

34 288

44 528

46 303

51 669

60 447

43 806

43 291

36 045

38 727

41 394

60 070

64 600

68 414

76 973

76 009

80 677

8 001

9 306

9 985

11 292

11 856

13 060

13 354

12 455

11 760

4 571

4 828

4 919

4 966

4 974

4 962

5 099

6 325

8 664

Nedaňové příjmy příjmy z vlastní činnosti odvody příspěvkových organizací příjmy z pronájmu majetku příjmy z úroků příjmy z prodeje nekapitál. majetku a ostatní nedaň příjmy

24 289

23 976

26 012

25 128

25 906

27 349

29 476

30 415

32 184

6 677

5 408

5 281

4 831

5 272

6 064

6 197

6 179

6 801

4 513

3 223

3 411

3 419

3 631

3 572

3 648

3 892

4 236

Kapitálové příjmy z toho příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Přijaté transfery neinvestiční přijaté transfery investiční přijaté transfery Oprava příjmů celkem po konsolidaci

11 626

12 267

11 464

13 832

16 373

13 083

16 281

14 411

13 946

daně z příjmů fyzických osob daně z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty daně a poplatky z vybraných činností a služeb daň z nemovitostí

504

1 042

1 985

1 526

1 735

1 720

1 648

2 226

2 819

8 168

9 004

9 100

9 242

9 143

9 758

10 134

10 528

10 803

1 903

2 138

2 222

2 144

2 621

2 004

3 071

1 717

1 106

8 490

9 344

9 734

10 918

12 639

11 553

14 419

12 830

12 599

94 017

146 723

142 878

127 161

144 304

143 628

146 874

171 466

190 389

75 907

121 086

117 295

110 168

118 796

121 076

128 468

140 292

145 506

18 111

25 638

25 583

16 993

25 508

22 552

18 406

31 174

44 883

-54

37

-194

66

-17

-6

-17

7

204

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČSÚ (2011) Z údajů tabulky č. 10 je vytvořen graf č. 2, ze kterého vyplývá, že daňové příjmy hrají v rozpočtu obce velkou úlohu. Daň z nemovitostí je však jen malým procentem 49

z celkových příjmů obce. Toto je dalším významným faktorem, který hraje roli při rozhodování zastupitelů o možnosti zvýšení svých příjmů zvýšením daně z nemovitostí. Daň z nemovitostí je úzce propojena mezi obcí a poplatníkem daně. Poplatník daně je vlastník nemovitosti a z převážné většiny i obyvatel obce, ve které se nemovitost nachází. Daň z nemovitostí je placena příslušnému finančnímu úřadu a ten výnos daně z nemovitostí převádí do rozpočtů obce, ve které se nemovitost, za kterou je daň placena nachází. Daň z nemovitostí je považována za daň nespravedlivou, neboť vlastnictví nemovitosti užívané k běžnému životu (bydlení, rekreace) nepřináší žádný další příjem oproti nemovitostem využívaných k podnikatelským účelům. Navíc tyto nemovitosti jsou pořizovány již ze zdaněných peněz, a proto dochází k dvojímu zdanění. Z těchto důvodů by obec takto získané prostředky měla využít pro rozvoj obce. Pro zlepšení vybavenosti obce, infrastruktury a veřejných služeb, aby se obec stala atraktivnější pro život obyvatel a tím se zvýšila hodnota nemovitostí nacházejících se v obci. Takovým způsobem může obec zmírnit nepopularitu daně z nemovitostí a obhájit před obyvateli využití místního koeficientu, kterým zvýší svůj příjem. Graf 2: Struktura příjmů obecních rozpočtů v letech 2002 - 2010 100% 90% 80% 70% 60%

50% 40% 30% 20% 10% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

daň z nemovitostí

daňové příjmy bez daně z nemovitosstí

Nedaňové příjmy

Kapitálové příjmy

Přijaté transfery

Zdroj: Vlastní zpracování Z tabulky č. 8 je provedený výpočet procentních změn v přiznané dani z nemovitostí 50

podle typu nemovitostí od roku 2005 do roku 2009. Tabulka 11: Tempo přírůstku (úbytku) přiznané daně z nemovitostí podle typu nemovitosti (v %) Přiznaná daň podle typu nemovitosti A-Z v daňovém přiznání Druh pozemku A - zemědělská půda B - trvalý travní porost C - hospodářský les D - rybník E - zastavěná plocha a nádvoří F - stavební pozemky G - ostatní plocha Druh stavby H - obytný dům I - ostatní stavba J - stavba pro individuální rekreaci K - stavba - doplňková funkce L - garáž M-O - stavba užívaná pro podnikatelskou činnost R - byt S-U - sam. nebyt. prostor užív. pro podnik. činnost V - sam. nebyt. prostor - užívaný jako garáž Z - ostatní samostatný nebyt. prostor

2005 (v Kč)

2006 (v %)

2007 (v %)

2008 (v %)

2009 (v %)

1 348 450 061 68 958 416 156 715 508 1 252 760 56 902 906 49 190 964 174 546 081

-1,42 0,49 -1,90 -1,12 -0,72 -7,66 0,91

1,52 2,45 1,52 5,30 0,23 2,22 4,55

-0,20 0,73 0,17 2,98 -1,07 4,52 2,78

17,72 22,26 14,35 24,91 13,33 18,26 25,39

553 805 462 65 544 948 91 882 631 9 549 376 81 861 998

0,59 0,20 1,64 0,25 1,14

0,44 0,54 0,95 -0,30 1,93

10,89 23,33 0,68 -0,65 1,85

27,32 27,27 25,93 13,52 31,94

1 905 159 026

1,38

3,05

1,69

26,96

229 293 234

6,20

4,31

6,53

40,93

25 014 551

12,00

11,88

10,74

37,82

8 781 728

15,08

8,74

14,77

25,99

1 462 277

8,76

11,25

17,91

28,09

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z tabulky č. 8 Ve sledovaném roce 2006 a 2007 nedošlo k výraznějším změnám. Nárůst v roce 2008 byl způsoben změnou koeficientu podle počtu obyvatel, kdy došlo ke zrušení koeficientu 0,3 a 0,6 a jeho nahrazení koeficientem 1. V roce 2009 došlo k výraznému nárůstu u pozemků (A a B), což bylo způsobeno vyhláškou č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, kterou došlo od 1. 1. 2009 k plošnému navýšení průměrné ceny pozemků více než o 20 %. Dalším faktorem ovlivňujícím inkaso roku 2009 byl místní koeficient, který uplatnily obce. Pro lepší zhodnocení vývoje inkasa daně z nemovitostí, je na základě údajů o ročním

51

inkasu daně z nemovitostí a za pomocí jednoduchých statistických výpočtů zpracována následující tabulka. Je v ní zachycen absolutní přírůstek, tempo růstu, koeficient růstu a procentní změna od roku 1993 do roku 2010. Tabulka 12: Charakteristiky vývoje daně z nemovitostí od roku 1993

ROK

Inkaso daně z nemovitostí (v mil. Kč)

Absolutní přírůstek (úbytek) (v mil. Kč)

Koeficient růstu

Koeficient přírůstku

Tempo přírůstku (v %)

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

3 434 3 658 3 778 3 991 3 938 4 138 4 271 4 469 4 535 4 576 4 840 4 948 4 987 5 017 5 123 5 195 6 361 8 747 8 568

224 120 213 -53 200 133 198 66 41 264 108 39 30 106 72 1 166 2 386

1,0652 1,0328 1,0564 0,9867 1,0508 1,0321 1,0464 1,0148 1,0090 1,0577 1,0223 1,0079 1,0060 1,0211 1,0141 1,2244 1,3751

0,0652 0,0328 0,0564 -0,0133 0,0508 0,0321 0,0464 0,0148 0,0090 0,0577 0,0223 0,0079 0,0060 0,0211 0,0141 0,2244 0,3751

6,52% 3,28% 5,64% -1,33% 5,08% 3,21% 4,64% 1,48% 0,90% 5,77% 2,23% 0,79% 0,60% 2,11% 1,41% 22,44% 37,51%

-179

0,9795

-0,0205

-2,05%

Zdroj: Vlastní zpracování Z tabulky č. 12 je zřejmé, že daň z nemovitostí měla každoročně stoupající tendenci vyjma roku 1997, kdy došlo k poklesu o 1,33 % a roku 2011, ve kterém došlo k poklesu o 2,05 %. Vzhledem ke skutečnosti, že v období od 1993 do 2008 nedošlo k žádným legislativním úpravám zákona o dani z nemovitostí, které by měly zásadní vliv na výši daňového inkasa, byl stoupající trend v tomto období způsoben především zkvalitňováním kontrolní a vyhledávací činnosti územních finančních orgánů. Dále velmi pozitivní vliv na rostoucí inkaso daně z nemovitostí mělo zlepšení stavu evidence v katastru nemovitostí, neboť tento je prvotním zdrojem informací pro kontrolní 52

a vyhledávací činnost správce daně a má tedy zásadní vliv na efektivitu těchto činností. Obnova katastrálního operátu bude trvat řadu let. Je prováděna katastrálními úřady vždy v rámci větších územních celků a postupně bude provedena po celém území ČR. K významnému nárůstu o 22,44 % došlo v roce 2009. Tento nárůst byl částečně způsoben dlouhodobým procesem obnovy katastrálního operátu, stále probíhající vyhledávací a kontrolní činností územních finančních orgánů zlepšující se dostupností podkladů z katastru nemovitostí pro správu daně z nemovitostí ale především legislativními změnami účinnými od 1. 1. 2009. Jednalo se především o změnu v oblasti osvobození, kdy přestalo být poskytováno osvobození nově dokončených staveb obytných domů a staveb, u nichž bylo provedeno zateplení. Dále svoji roli sehrál místní koeficient, kterým mohly obce zvýšit daňovou povinnost. Tuto možnost však využilo pouze 389 obcí z celkového počtu 6242 obcí a proto vliv na výši daňového inkasa měly pouze místní koeficienty uplatněné ve velkých městech. K dalšímu skokovému nárůstu o 37,51 % došlo v následujícím roce 2010.

Na tento nárůst působily stejné vlivy jako

v předcházejícím roce. Možnost stanovení místního koeficientu a tím zvýšení svého příjmu z daně z nemovitostí využilo jen 283 obci tedy o 106 obcí méně než v roce 2010. Zásadní vliv na nárůstu byla především skutečnost, že s účinností od 1. 1. 2010 byly novelou zákona o dani z nemovitostí zdvojnásobeny základní sazby daně u všech pozemků, staveb a jednotek, s výjimkou pozemků zemědělské půdy a staveb pro ostatní podnikatelskou činnost. Průměrná výše daňového inkasa za sledované období činila 4 778 mil Kč. Tabulka 13: Průměrná daň z nemovitostí na jeden subjekt Daň z nemovitostí Daňové inkaso v mil. Kč Počet aktivních daňových subjektů Průměrná daň na subjekt Kč

2005 4 987

2006 5 017

2007

2008

5 123

5 195

3 255 537 3 352 147 3 473 098 3 609 821 1 532

1 497

1 475

1 439

2009 6 361

2010 8 747

3 79 411 3 899 162 1 676

2 243

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2010, 2012) Pro dokreslení je ve výše uvedené tabulce č, 13 proveden výpočet průměrné výše daně z nemovitostí na jeden subjekt. Použitá data pro výpočet jsou od roku 2005 z důvodu odlišné metodiky ve výpočtu a zveřejňování počtu daňových subjektů v předcházejících letech. 53

Tabulka 14: Výnosnost a výtěžnost daně z nemovitostí v letech 1995 - 2010 v ČR

1995

Daňové inkaso (v mil. Kč) 3 778

3 092

122,19

Počet podaných přiznání 18 600

1996

3 991

4100

97,34

18 996

1997

3 938

4 098

96,10

2 439 143

1998

4 138

4 336

95,43

2 470 419

1999

4 271

4 477

95,40

2 500 868

2000

4 469

4 475

99,87

2 536 826

1 074

2001

4 535

4 604

98,50

2 879 285

1 150

2002

4 576

4 640

98,62

2 938 433

1 216

2003

4 840

4 841

99,98

3 034 585

1 221

2004

4 948

4 864

101,73

3 121 985

1 194

2005

4 987

4 917

101,42

3 246 310

1 150

2006

5 017

4 978

100,78

3 340 780

1 103

2007

5 123

5 023

101,99

3 446 095

1 015

2008

5 195

5 104

101,78

3 558 492

938

2009

6 361

6 318

100,68

3 715 437

902

2010

8 747

8 671

100,88

3 775 003

901

ROK

Předepsáno

Výtěţnost (v %)

Daňové nedoplatky (v mil. Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2010, 2012) Tabulka č. 14 jasně prezentuje, že výtěžnost u daně z nemovitostí je velice dobrá. Od roku 2004 dokonce přesahuje hodnotu 100 %, což je způsobeno tím, že se dařilo vymáhat daňové nedoplatky z předcházejících let. Toto potvrzují i uvedené údaje o výši kumulativních nedoplatků. Jejich výše se od roku 2004 neustále snižuje. Průměrná výtěžnost za sledované období činí 100,79 %. Dále je v tabulce pro zajímavost uveden počet daňových přiznání podaných v jednotlivých letech. Z těchto údajů je vidět, že počet podaných přiznání má stoupající tendenci. Toto je způsobeno zvýšenými převody nemovitostí a rovněž pokračující úpravou v evidenci katastru nemovitostí, jejímž důsledkem dochází ke změně poplatníka z nájemce půdy evidované zjednodušeným způsobem na vlastníka.

54

4.3 Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země v letech 1993-2011. Protože daň z nemovitostí je jen malá část z celé daňové soustavy je zajímavé zjistit, jak velký je její podíl k celkovému inkasu země.

1,56%

1,62% 1,23% 0,86%

0,99%

0,90%

1,00%

0,97%

1,10%

1,16%

1,20%

1,17%

1,26%

1,37%

1,41%

1,45%

1,36%

1,40%

1,52%

1,60%

1,58%

1,80%

1,69%

2,00%

1,84%

Graf 3: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země v letech 1995 - 2011

0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0,00% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012) Podíl inkasa daně z nemovitostí na celkovém inkasu České republiky činil v roce 1993 1,84 % a neustále klesal. K mírnému zvýšení došlo v roce 2000, kdy tento podíl mírně stoupl na 1,37 % a opětovně začal klesat. Tento trend byl způsoben především zvýšeným růstem inkasa na ostatních daních, neboť samotné inkaso daně z nemovitostí bylo stabilní s mírně rostoucím trendem. Výrazná změna nastala v roce 2009, kdy došlo k prudkému nárůstu. V tomto roce činil podíl inkasa daně z nemovitostí 1,23 % a v roce 2010 opětovně vzrostl na 1,62 %. Toto bylo způsobeno výrazným zvýšením výběru daně z nemovitostí. Přesto však nebylo dosaženo podílu z roku 1993. V roce 2011 došlo k mírnému snížení na 1,56 %, což bylo způsobeno sníženým inkasem daně z nemovitostí.

55

4.4 Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995 – 2010 Dále uvedený graf č. 4 nám dává obrázek o tom, jak se měnil podíl inkasa daně z nemovitostí na celkovém hrubém domácím produktu země. Graf 4: Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995 - 2010

0,23% 0,17% 0,14%

0,15%

0,16%

0,14%

0,15%

0,17%

0,18%

0,18%

0,20%

0,20%

0,20%

0,21%

0,19%

0,20%

0,23%

0,25%

0,25%

0,30%

0,10%

0,05%

0,00% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012), ČSÚ (2011) a přílohy č. 1 Jak je z grafu patrné, podíl daně z nemovitostí na hrubém domácím produktu (HDP) země měl od roku 1995 do roku 2008 klesající tendenci, přestože v těchto letech mírným tempem rostla výše inkasa na dani z nemovitostí. Tento pokles byl způsoben tím, že tempo růstu HDP země bylo mnohem větší než tempo růstu daňového inkasa na dani z nemovitostí. V prvním pozorovaném roce 1995 činil tento podíl 0,25 %. V roce 2008 činila výše podílu 0,14 %. První zvýšení nastalo v roce 2009, ve kterém podíl činil 0,17 % a růst pokračoval i v roce v roce 2010, kdy výše podílu činila 0,23 %. I přes skutečnost, že v posledních dvou pozorovaných letech z důvodu výrazného zvýšení inkasa na dani z nemovitostí došlo rovněž ke zvýšení podílu daně z nemovitostí na HDP země, nebylo dosaženo výchozí hodnoty z roku 1995.

56

4.5 Efektivnost daní Nejdůležitější složkou příjmů státního rozpočtu jsou příjmy z výběru daní. Nejedná se však o čistý příjem. Musí se brát v úvahu i náklady, které jsou spojené s výběrem daní, tedy s fungováním celého daňového systému. Proto je velmi důležité, aby tyto náklady byly co nejnižší. V této souvislosti se neustále hovoří o nízké efektivnosti daně z nemovitostí. 4.5.1 Druhy nákladů Náklady spojené s výběrem daní jsou členěny na přímé a nepřímé administrativní náklady a nadměrné daňové břemeno. Mezi přímé administrativní náklady se řadí náklady, které jsou spojeny s výběrem daní (např. náklady na správu daňového systému, evidenci poplatníků, inkaso, kontrolní a vyhledávací činnost). Nepřímé administrativní náklady jsou dodatečné náklady soukromého sektoru, který nese tíhu daňové zátěže (např. náklady spojené s vyplňováním daňového přiznání, platby daňovým poradcům, náklady spojené s placením daní a s evidencí podkladů pro stanovení daně). Přímé administrativní náklady lze spočítat pomocí metody tzv. přepočteného pracovníka. Jedná se o metodu, kdy se u jednotlivých sledovaných daní zjistí pomocí přepočtových koeficientů skutečný počet pracovníků, kteří se touto činností zabývají. S využitím těchto koeficientů se následně zjistí administrativní náklady jako poměr výdajů (běžných a investičních) a daňového inkasa sledované daně (ANDRLÍK, 2010). 4.5.2 Efektivnost daně z nemovitostí V následující tabulce č. 15 jsou uvedeny přímé administrativní náklady a výše daňového inkasa daně z nemovitostí. Pro srovnání a následné zhodnocení jsou v tabulce prezentovány i hodnoty sledovaných údajů daně z převodu nemovitostí. Jak je zřejmé, přímé administrativní náklady daně z nemovitostí jsou velmi vysoké, pokud vyjdeme z předpokladu, že jejich výši velmi výrazným způsobem ovlivňuje výše daňového inkasa, můžeme předpokládat, že od roku 2009, kdy došlo k nárůstu v jeho výši a především pak v roce 2010, kdy došlo vlivem zvýšení sazeb daně z nemovitostí k výraznému navýšení a toto činilo 8 747 tis. Kč, se tyto administrativní náklady snížily a dostávají se na úroveň administrativních nákladů daně z převodu nemovitostí. Ale i přes tuto skutečnost jsou 57

velmi vysoké, pokud uvážíme skutečnost, že průměrné přímé administrativní náklady daňového systému České republiky, jak uvádí MFČR (2004), dosahují přibližně 2 %. Tabulka 15: Administrativní náklady na správu daně z nemovitostí a daně z převodu nemovitostí v letech 2005 až 2008 v % POLOŢKA/ROK

2005

2006

2007

2008

Daň z nemovitostí - inkaso v mil. Kč - přímé admin. náklady v % Daň z převodu nem. - inkaso v mil. Kč - přímé admin. náklady v %

4 987

5 017

5 123

5 195

44,97

46,70

50,02

49,68

7 949

7 789

9 974

9 950

17,15

18,29

15,06

15,61

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ANDRLÍK (2010)

4.6 Komparace daně z nemovitostí s vybranými majetkovými daněmi Jak již bylo v úvodní části bakalářské práce uvedeno, daň z nemovitostí je řazena mezi daně majetkové společně s daní dědickou, daní darovací, daní z převodu nemovitostí a daní silniční a společně patří tyto daně do skupiny přímých daní. Pro srovnání daně z nemovitostí jsem si vybrala pouze daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí, neboť tyto daně jsou legislativně upraveny jedním zákonem to zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále jen zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí) a jejich správou je v rámci finančních úřadů pověřena agenda majetkových daní. Tak jako zákon o dani z nemovitostí, měnil se a vyvíjel i tento. Od roku 1993 byl 44krát novelizován. Některé z těchto novelizací měly zásadní vliv na výši daňového inkasa. Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí jsou považovány za daně transferové, neboť nedochází ke zdaňování majetku ale změny vlastnictví k majetku. Tato změna vlastnictví může mít podobu úplatnou či neúplatnou. Přestože tyto daně svou velikostí nejsou rozhodujícím příjmem státního rozpočtu, jsou součástí současné daňové soustavy a mají tam své místo. Patří k daním stabilním. 4.6.1 Daň dědická Z transferových daní je tato daň nejmenší z hlediska výše daňového inkasa. 58

Nejvýznamnější legislativní změnu přinesla novela zákon č. 169/1998 Sb., kterou bylo nově zavedeno osvobození nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazeními v I. skupině (v přímé probuzenecké linii a manželů). Další významnou novelou byl zákon č. 261/2007 Sb., kterým bylo rozšířeno osvobození od daně dědické i na osoby zařazené ve skupině II. Pokud zveřejněný návrh zákona o změně zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti bude schválen, bude sazba daně dědické u osob podléhajících dani dědické s účinností od 1. 1. 2013 činit 9,5 %. Vývoj inkasa daně dědické v ČR v letech 1993 – 2011

78

87

88

115

109

124 103

100

100 86

91

100

97

120

112

116

140

122

146

160

148

Graf 5: Vývoj daňového inkasa na dani dědické od roku 1993 (v mil. Kč)

55

80 60

20

13

40

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012) V roce 1993 činilo daňové inkasa u daně dědické 13 mil. Kč a až do roku 2000 mělo stoupající tendenci. K poklesu dochází v roce 2000, kdy se projevilo osvobození mezi osobami zařazenými v I. skupině. V roce 2002 pak činilo 86 mil. Kč. Od tohoto roku opět začalo daňové inkaso stoupat až do roku 2007, kdy došlo opět k poklesu na 109 mil Kč. Tento pokles mohl být částečně způsoben tím, že novelou zákona mělo dojít od 1. 1. 2008 k rozšíření osvobození i na osoby zařazené ve II. skupině a tím došlo ke snížení počtu převodů, ke kterým došlo následně až v následujícím roce. O tom by nasvědčoval mírný nárůst inkasa v roce 2008. V roce 2009 došlo k opětovnému snížení 59

a daňové inkaso činilo 88 mil. Kč. Tento klesající trend pokračoval až do roku 2011, ve kterém daňové inkaso činilo 78 mil Kč. Průměrná výše daňového inkasa za sledované období činila 99,47 mil. Kč. Výtěţnost daně dědické od roku 1995 Tabulka 16: Daň dědická (v mil Kč.) v letech 1995 - 2010 v ČR Daň dědická Daňové inkaso Předepsáno Výtěţnost v % Daň dědická Daňové inkaso Předepsáno Výtěţnost v %

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

91 92

97 99

116 116

146 147

148 151

122 124

112 113

86 86

98,91

97,98 100,00

99,32

98,01

98,39

99,12 100,00

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

100

100

103

124

109

115

88

87

98

100

103

123

108

119

86

86

102,04 100,00 100,00 100,81 100,93

96,64 102,33 101,16

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2010, 2012) Výtěžnost daně dědické po celé sledované období byla na velice dobré úrovni. Je zřejmé, že nedochází ke zvyšování daňových nedoplatků a Finančním úřadům se daří případné nedoplatky vymáhat. 4.6.2 Daň darovací Druhá v pořadí dle výše daňového inkasa je daň darovací. Významnější novelou zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, která měla vliv na výši daňového inkasa daně darovací, byla novela č. 261/2007 Sb., kterou bylo s účinnosti od 1. 1. 2008 osvobozeno bezúplatné nabytí majetku mezi osobami zařazenými ve skupině I. a II. Tak jako u daně dědické, tak i u daně darovací jsou poplatníky pouze osoby zařazené ve skupině III. Tato změna byla významná z hlediska poplatníků daně, nikoliv z hlediska inkasa daně darovací a tím i příjmu státního rozpočtu. Další velice významnou novelou, která měla zásadní vliv na výši inkasa daně darovací, byla novela č. 402/2010 Sb., kterou se dle § 6 odst. 8 stalo předmětem daně darovací bezúplatné nabytí povolenek na emise skleníkových plynů v letech 2011 a 2012 pro výrobu elektřiny v zařízení, které k 1. lednu 2005 nebo později vyrábělo elektřinu na prodej třetím osobám a ve kterém probíhá 60

z činností, na které se vztahuje obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, pouze spalování paliv výrobcem elektřiny. Významnou změnu u daně darovací by měl přinést návrh zákona o změně zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí s účinnosti od 1. 1. 2013. Pokud bude tento schválen, bude sazba daně darovací u osob podléhajících dani darovací činit 19 %. Vývoj inkasa daně darovací v ČR v letech 1993 – 2011.

4279

Graf 6: Vývoj daňového inkasa na dani darovací od roku 1993 (v mil. Kč) 4500 4000 3500 3000 2500 2000

138

162

345

692

604

510

818

648

601

413

405

427

350

296

357

389

500

156

1000

475

1500

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012) Daňové inkaso daně darovací v roce 1993 činilo 156 mil. Kč. V roce 1994 došlo k prudkému růstu na hodnotu 389 mil. Kč, a přestože v některých následujících letech došlo k mírnému poklesu, mělo až do roku 2004, kdy dosáhlo výši 818 mil. Kč stoupající tendenci. V roce 2005 došlo k propadu o 308 mil Kč oproti předcházejícímu roku. Vzhledem k tomu, že v tomto roce nedošlo k žádné legislativní úpravě, která by měla vliv na výši daňového inkasa, bylo toto způsobeno převážně sníženým počtem bezúplatných převodů. V roce 2006 došlo opět ke zvýšení ve výši daňového inkasa a tento trend pokračoval až do roku 2007. V roce 2008 vlivem zákonných změn došlo opět k propadu o 347 mil. Kč, oproti předcházejícímu roku. Tento klesající trend pokračoval až do roku 2010, ve kterém výše daňového inkasa činila 138 mil. Kč, což bylo o 18 mil Kč méně než 61

v roce 1993. Průměrná výše daňového inkasa za období od 1993 - 2010 byla 433 mil. Kč. V roce 2011 došlo k extrémnímu nárůstu, který byl způsoben nově zavedeným zdaněním emisních povolenek. Z tohoto důvodu průměrné inkaso daně darovací za období od 1993 do 2011 činilo 635 mil. Kč. Výtěţnost daně darovací od roku 1995 Tabulka 17: Daň darovací (v mil Kč.) v letech 1995 - 2010 v ČR Daň darovací

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Daňové inkaso Předepsáno Výtěţnost v %

357

296

350

427

405

413

475

601

303

926

369

569

443

453

453

566

117,82

31,97

94,85

75,04

91,42

91,17

104,86

106,18

Daň darovací

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Daňové inkaso Předepsáno Výtěţnost v %

648

818

510

604

692

345

162

138

-113

752

524

569

720

299

148

137

-573,45

108,78

97,33

106,15

96,11

115,38

109,46

100,73

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2010, 2012) I výtěžnost daně darovací je na vysoké úrovni. Záporný předpis daně v roce 1993 a tím i extrémně nízká výtěžnost byl způsoben odpisem pro nedobytnost ve výši 723,9 mil. Kč. Výtěžnost větší než 100 % svědčila o tom, že se dařily vymáhat nedoplatky z předcházejících let. Průměrná výtěžnost za sledované období byla 54,61 %. 4.6.3 Daň z převodu nemovitostí Nejvýznamnější daní z hlediska daňového inkasa mezi srovnávanými daněmi je daň z převodu nemovitostí. Novely, které měly největší vliv na výši daňového inkasa, byly dvě. Zákon č. 103/2000 Sb. a zákon č. 420/2003 Sb., kterým se měnil zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. První novela zavedla osvobození pro převody rodinných domků, garáží a bytů z majetku družstev do vlastnictví členů těchto družstev a u novostaveb rozšířila osvobození i na byty. Druhou novelou došlo ke snížení sazby daně z 5 % na 3 %. I když tato daň patřila mezi nejvíce diskutované a mnohokráte se uvažovalo o jejím zrušení, ukázalo se, že má v daňové soustavě své místo. Podle vládou schváleného 62

souboru úsporných opatření dojde ke zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí od roku 2013 o jeden procentní bod, tedy z 3 % na 4 % (KODĚRA, 2012). Vývoj inkasa daně z převodu nemovitostí v ČR v letech 1993 – 2011 Graf 7: Vývoj daňového inkasa na dani z převodu nemovitostí od roku 1993 (v mil. Kč)

7 362

7 453

9 950 7 809

7 788

7 494

9 461 8 025

7 171 5 834

5 439

5 677

616

1645

4000

3 464

2 768

6000

4 488

8000

6 271

10000

2000

9 774

12000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012) Daňové inkaso mělo od roku 1993 stoupající trend. V roce 2000 došlo ke snížení z důvodů nově zavedeného osvobození pro převody rodinných domků, garáží a bytů z majetku družstev do vlastnictví členů těchto družstev a u osvobození novostaveb bytů. Od roku 2001 opět začalo daňové inkaso stoupat. Přestože od 1. 1. 2004 došlo ke snížení sazby z 5% na 3%, došlo v tomto roce k růstu daňového inkasa. Toto bylo pravděpodobně způsobeno změnou systému vyměření a placení daně, ke kterému došlo rovněž od 1. 1. 2004. Změna ve výši sazeb se tedy projevila až v roce 2005, kdy došlo k poklesu o 1 967 mil. Kč oproti předcházejícímu roku. Od roku 2006 dochází opět k růstu daňového inkasa, a to až do roku 2008, kdy činilo 9 950 mil. Kč. V roce 2009 dochází k prudkému poklesu, který pokračuje i v roce 2010 a 2011. Důvodem je ekonomická krize, která se projevila snížením četnosti převodů nemovitostí i snížením cen nemovitostí. Za sledované období činila průměrná výše daňového inkasa u daně z převodu nemovitostí 6 236 mil. Kč. Výtěžnost daně z převodu nemovitostí je také na vysoké úrovni. V roce 2003 přesáhla 100 %, což svědčí o tom, že se dařilo vymáhat nedoplatky předcházejících let 63

a nedocházelo k výraznému nárůstu nových nedoplatků. Vysoké nedoplatky jsou způsobeny především velkými obchodními společnostmi, které vznikaly převážně před rokem 2004 a které jsou v likvidaci nebo na které byl prohlášen konkurz. Průměrná výtěžnost za sledované období byla 100,79 %. Výtěţnost daně z převodu nemovitostí od roku 1995 Tabulka 18: Daň z převodu nemovitostí (v mil Kč.) v letech 1995 - 2010 v ČR Daň z převodu nemovitostí Daňové inkaso Předepsáno Výtěţnost v % Daň z převodu nemovitostí Daňové inkaso Předepsáno Výtěţnost v %

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2 768

3 464

4 488

5 677

6 271

5 439

5 834

7 171

3 092

3 848

5 161

6 538

6 979

6 260

6 171

7 324

89,52

90,02

86,96

86,83

89,86

86,88

94,54

97,91

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

8 025

9 461

7 494

7 788

9 774

9 950

7 809

7 453

8 010

8 790

6 571

7 084

8 933

10 106

7 936

7 299

100,19

107,63

114,1

109,94

109,41

98,46

98,40

102,11

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2010, 2012) 4.6.4 Srovnání daně z nemovitostí s transferovými daněmi do roku 2011 V následující kapitole budou údaje z předcházející části o daňovém inkasu a výtěžnosti vzájemně porovnány. Jednoduchými matematickými a statistickými metodami budou provedeny výpočty, které budou zpracovány do tabulek a pro lepší názornost vyjádřeny graficky. Následující graf č. 8 ukazuje vývoj daňového inkasa u srovnávaných daní. Na první pohled je zřejmé, že daň dědická a daň darovací jsou svojí výší daně nejmenší. V prvním srovnávaném roce a to roce vzniku současné daňové soustavy byla daň z nemovitostí u srovnávaných daní nejvýznamnější ve vztahu k výši daňového inkasa. V roce 1997 se situace změnila a daň z převodu nemovitostí se dostala na první místo až do roku 2009. V roce 2008 činilo výše daňového inkasa téměř 10 miliard Kč. Ke změně v pořadí těchto srovnávaných daní došlo v roce 2010, kdy se opětovně dostala do popředí daň z nemovitostí a to jednak legislativní změnami u zákona o dani z nemovitostí a především snížením daňového inkasa u daně z převodu nemovitostí vlivem pokračující ekonomické 64

krize. Graf 8: Vývoj daňového inkasa srovnávaných daní v letech 1993 – 2011. 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Daň z nemovitostí

Daň dědická

Daň darovací

Daň z převodu nemovitostí

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012) Graf 9: Podíl srovnávaných daní na celkovém daňovém inkasu ČR v letech 1993 - 2011 2,50%

2,00%

1,50%

1,00%

0,50%

0,00% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

daň z nemovitostí

daň z převodu nemovitostí

daň darovací

daň dědická

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012) Předcházející graf č. 9 přehledně ilustruje podíl srovnávaných daní na celkovém daňovém inkasu ČR. Daňové inkaso srovnávaných daní představuje jen malé procento celkového

65

inkasa. Nejvyššího podílu dosahuje daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí. Z dlouhodobého pohledu nejnižší podíl inkasa je u daně dědické. Tabulka 19: Absolutní přírůstek, tempo růstu a výtěžnost srovnávaných daní v letech 1994 - 2010

Daň darovací

Daň z nemovitostí

Daň z převodu nemovitostí

Daň darovací

233

42

106,52

267,05

249,36

423,08

120

1 123

-32

36

103,28

168,27

91,77

165,45

122,19

89,52

117,82

98,91

213

696

-61

6

105,64

125,14

82,91

106,59

97,34

90,02

31,97

97,98

-53

1 024

54

19

98,67

129,56

118,24

119,59

96,1

86,96

94,85

100

200

1 189

77

30

105,08

126,49

122,00

125,86

95,43

86,83

75,04

99,32

133

594

-22

2

103,21

110,46

94,85

101,37

95,4

89,86

91,42

98,01

198

-832

8

-26

104,64

86,73

101,98

82,43

99,87

86,88

91,17

98,39

66

395

62

-10

101,48

107,26

115,01

91,80

98,5

94,54

104,86

99,12

106,18

Daň dědická

Daň z převodu nemovitostí

1 029

Daň dědická

Daň z nemovitostí

224

Daň dědická

Daň darovací

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Výtěţnost v %

Daň z převodu nemovitostí

ROK

Tempo růstu v %

Daň z nemovitostí

Absolutní přírůstek

41

1 337

126

-26

100,90

122,92

126,53

76,79

98,62

97,91

264

854

47

14

105,77

111,91

107,82

116,28

99,98

100,19

-573,45

102,04

100

108

1 436

170

0

102,23

117,89

126,23

100,00

101,73

107,63

108,78

100

39

-1 967

-308

3

100,79

79,21

62,35

103,00

101,42

114,1

97,33

100

30

294

94

21

100,60

103,92

118,43

120,39

100,78

109,94

106,15

100,81

106

1 986

88

-15

102,11

125,50

114,57

87,90

101,99

109,41

96,11

100,93

72

176

-347

6

101,41

101,80

49,86

105,50

101,78

98,46

115,38

96,64

1 166

-2 141

-183

-27

122,44

78,48

46,96

76,52

100,68

98,4

109,46

102,33

2 386

-356

-24

-1

137,51

95,44

85,19

98,86

100,88

102,11

100,73

101,16

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 20: Průměrné inkaso a výtěžnost srovnávaných daní do roku 2010 Průměrné

Daň z nemovitostí

z převodu nem.

darovací

dědická

inkaso od r. 1993

4 778

6 174

433

101

výtěţnost od r. 1995

100,79

97,67

54,61

99,72

Zdroj: Vlastní zpracování Nízká průměrná hodnota výtěžnosti u daně darovací je způsobena extrémním údajem 66

z roku 2003. Příčiny tohoto jevu byly vysvětleny v kapitole Výtěžnost daně darovací od roku 1995. Graf 10: Vývoj absolutních přírůstků inkasa srovnávaných daní v ČR (v mil. Kč) 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 -500

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

-1 000 -1 500 -2 000 -2 500

Daň z nemovitostí Daň darovací

Daň z převodu nemovitostí Daň dědická

Zdroj: Vlastní zpracování Graf č. 10 ukazuje, že vývoj absolutních přírůstků je nejstabilnější u daně dědické a daně darovací. K největší výkyvům ve vývoji dochází u daně z převodu nemovitostí. Daň z nemovitostí byla celkem stabilní, k největšímu výkyvu došlo v roce 2008. Graf 11: Vývoj celkového inkasa majetkových daní od roku 1992 (v mil Kč) v letech 1992 - 2011 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

daň z nemovitostí daň z převodu nemovitostí

daň dědická celkem majetkové daně

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012) 67

daň darovací

Graf č. 11 celkového vývoje daňového inkasa majetkových daní ukazuje, že majetkové daně jako celek mají stoupající trend. A i když následující graf č. 12 ukazuje, že podíl těchto daní na celkovém daňovém inkasu je malý (v roce 2010 je to málo přes 3 %), toto procento představuje více než 16 miliard Kč., což není nevýznamná částka. Graf 12: Vývoj podílu celkového podílu majetkových daní k celkovému daňovému inkasu v letech 1993 - 2011 4,00% 3,50% 3,00% 2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

daň z nemovitostí daň dědická

daň z převodu nemovitostí majetkové daně celkem

daň darovací

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2012)

4.7 Vývoj daně z nemovitostí na Znojemsku v letech 2007 – 2011 Okres Znojmo svojí rozlohou 159 039 ha patří mezi největší okresy České republiky. Okresním městem je město Znojmo s 36 618 obyvateli. Na území se nachází 144 obcí. Pro analýzu jsem zvolila pouze obce místně příslušné Finančnímu úřadu ve Znojmě a období od roku 2007 do roku 2011. Toto období bylo zvoleno záměrně z důvodu srovnatelnosti zjištěných dat, neboť v roce 2006 došlo ke zrušení Finančního úřadu v Hrušovanech nad Jevišovkou. Velká část obcí připadla Finančnímu úřadu ve Znojmě. Na sledovaném území se nachází 111 obcí, což představuje 133 katastrálních území. Z těchto 111 obcí je 95 obcí do 1000 obyvatel což představuje 85,6 %.

68

4.7.1 Vývoj daňového inkasa v letech 2007 – 2011 Následující tabulka č. 21 prezentuje daňové inkaso, předpis daně z nemovitostí a rovněž její výtěžnost. Tato je na velice vysoké úrovni a je zřejmé, že se Finančnímu úřadu ve Znojmě daří vymáhat nedoplatky předcházejících let, neboť od roku 2009 výtěžnost přesahuje 100 %. Tabulka 21: Vývoj daňového inkasa a výtěžnosti daně z nemovitostí v letech 2007 – 2011 Daň z nemovitostí

2007

2008

2009

2010

2011

Daňové inkaso v tis. Kč Předepsáno v tis. Kč

78 523

77 719

87 949

106 049

108 984

78 069

77 779

86 848

102 002

106 296

Výtěţnost v %

100,58

99,92

101,27

103,97

102,53

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FÚ ve Znojmě 4.7.2 Faktory ovlivňující výši daňového inkasa ve sledované oblasti Cena zemědělské půdy Tak jako v jiných oblastech se průměrná ceny půdy stanovená na 1 m2 na Znojemsku měnila. V roce 2007 a v roce 2008 nedošlo ke změně průměrné ceny půdy oproti předcházejícímu období a tato činila v průměru 7,69 Kč. V roce 2009 došlo k navýšení ve všech 133 katastrálních územích a průměrná cena půdy stanovená na 1 m2 činila v průměru 9,07 Kč. Došlo tedy k navýšení v průměru o 18,14 % (Příloha č. 2). V roce 2010 došlo pouze ke změně průměrné ceny půdy na 1 m2 v katastrálním území Načeratice, kdy došlo ke snížení z 11,20 Kč na 9,66 Kč. V roce 2011 nebyla cena zemědělské půdy měněna. Koeficient podle počtu obyvatel V následující tabulce č. 22 jsou rozděleny obce počtu obyvatel v období do roku 2007 a následně od roku 2008, od kterého došlo změnou zákona ke zrušení koeficientu 0,3 a 0,6.

69

Tabulka 22: Rozdělení obcí podle počtu obyvatel v letech 2007 - 2011 Rok / Koeficient

0,3

0,6

1

1,4

1,6

2

2,5

3,5

4,5

Celkem

Do roku 2007

53

26

16

15

-

-

1

-

-

111

-

-

95

15

-

-

1

-

-

111

Od roku 2008 - 2011

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FÚ ve Znojmě Z technických důvodů není možné přesně zjistit, o kolik vzrostlo daňové inkaso z důvodu zrušení koeficientů 0,3 a 0,6 u 79 obcí. Je jisté, že u těchto obcí došlo ke zvýšení inkasa daně z nemovitostí, ale celkové inkaso v roce 2008 touto změnou příliš ovlivněno nebylo, neboť došlo k jeho mírnému poklesu oproti roku 2007. Dalším korelačním prvkem zákona o dani z nemovitosti je možnost dle § 6 odst. 4 a) a § 11 odst. 3 a) koeficient podle počtu obyvatel pro jednotlivé části obce obecně závaznou vyhláškou zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až 3 kategorie. Této možnosti ve sledovaném období využily pouze 4 obce. Hrabětice, které od roku 2007 zvýšili dle § 6 odst. 4 a) o jednu kategorii koeficient podle počtu obyvatel (z 1 na 1,4) u stavebních pozemků. Hrušovany nad Jevišovkou a Jevišovice, které snížily dle § 11 odst. 3 a) uvedený koeficient o jednu kategorii (z 1,4 na 1) u vybraných částí obce. Poslední z této čtveřice je město Znojmo, které dle obou uvedených paragrafů snížilo koeficient u místní části Hradiště o jednu kategorii a u místní části Derflice, Konice, Mramotice, Načeratice a Popice o 3 kategorie. Koeficient 1,5 Dle § 11 odst. 3 b) může obec pro jednotlivé druhy staveb stanovit obecně závaznou vyhláškou pro celou obec koeficient 1,5. Jedná se o 10 druhů staveb, které jsou označovány písmeny J, K, L, M, N, O, S, T, U, V. Tabulka 23: Obce s koeficientem 1,5 pro jednotlivé druhy staveb Obec/Druh stavby

J

K

Hrabětice Suchohrdly Štítary Znojmo

   

   

L

M

N

O



 

 

 









Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FÚ ve Znojmě 70

S

T

U

V









Jak je z tabulky č. 23 jasně patrné, pouze 4 obce z celkového počtu 111 analyzovaných obcí využilo této zákonné možnosti. Tyto 4 obce představují 3,6 %. Pro všechny druhy staveb stanovilo koeficient 1,5 pouze město Znojmo. Místní koeficient Od 01. 01. 2009 mohu obce zvyšovat své příjmy z daně z nemovitostí využitím místního koeficientu, který mohou stanovit obecně závaznou vyhláškou. Tento má hodnotu 2, 3, 4, a 5. Tuto možnost využila pouze obec Podhradí nad Dyjí, která pro rok 2009 stanovila místní koeficient s hodnotou 3 a pro rok 2010, 2011 a 2012 jej snížila na hodnotu 2. Druhá obec, která využila této možnosti a obecně závaznou vyhláškou stanovila místní koeficient 2 pro rok 2012, je město Znojmo. V následující tabulce č. 24 je pro porovnání uvedeno daňové inkaso daně z nemovitostí za Znojemsko a město Znojmo. Je zřejmé, že inkaso daně z nemovitostí města Znojma tvoří téměř 20 % z inkasa daně z nemovitostí za sledovanou oblast. Tabulka 24: Podíl daně z nemovitostí města Znojma k dani z nemovitostí Znojemska v letech 2007 - 2011 Daň z nemovitostí

2007

2008

2009

2010

2011

Znojemsko v tis. Kč Město Znojmo v tis. Kč

78 523

77 719

87 949

106 049

108 984

14 447

13 305

13 824

20 793

21 652

Podíl v %

18,40

17,12

15,72

19,61

19,87

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FÚ ve Znojmě Vzhledem k tomu, že v současné době ještě není znám předpis daně z nemovitostí pro rok 2012, nelze tedy přesně zjistit, jaký vliv bude mít místní koeficient stanovený městem Znojmem na daňové inkaso daně z nemovitostí samotného města a rovněž jak toto rozhodnutí ovlivní celkové inkaso daně z nemovitostí analyzované oblasti. Pomocí údajů o předpisu daně z nemovitostí podle jednotlivých typů nemovitostí pro rok 2011 lze přibližně vypočítat předpis daně z nemovitostí města Znojma pro rok 2012. Tento výpočet nebere v úvahu další možné vlivy, které mohou ovlivnit skutečný předpis daně.

71

Tabulka 25: Výpočet předpisu daně z nemovitostí města Znojma pro rok 2012 Přiznaná daň podle typu nemovitosti A-Z v daňovém přiznání v Kč

2011

2012

Druh pozemku A - orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad

2 468 118

2 468 118

18 777

18 777

8 345

16 691

0

0

E - zastavěná plocha a nádvoří

158 560

317 121

F - stavební pozemek

123 093

246 186

G - ostatní plocha

400 574

801 147

2 826 965

5 653 931

I - ostatní stavba tvořící příslušenství k obytnému domu

294 171

588 343

J - stavba k individuální rekreaci včetně rodinných domů využívaný pro ind. rekreaci

358 847

717 695

10 432

20 863

L - garáž vystavěná odděleně od rodinného domu

646 760

1 293 519

M - stavba pro podnikatel. činnost: zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospod.

166 906

333 811

N - stavba pro podnikatel. činnost: prům., staveb.,doprava, energetika a ost. zem. výroba.

5 307 601

10 615 203

O - stavba pro podnikatel. činnost: ostatní podnikatelská činnost

4 658 755

9 317 511

571 652

1 143 304

2 428 478

4 856 956

0

0

35 467

70 935

U - sam. nebyt. prost. urč. k podnik. činn.: ostatní podnikatelská činnost

208 632

417 264

V – samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž

162 733

325 466

8 345

16 691

20 863 213

39 239 531

B - trvalý travní porost C - hospodářský les D - rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb

H - obytný dům

K – stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro individuální rekreaci

P - ostatní stavba R - byt S - sam. nebyt. prost. urč. k podnik. činn.: zem. prvovýroba, lesní a vodní hospod. T - sam. nebyt. prost. urč. k podnik. činn.: prům., staveb.,dopr., energet., ost. zem. výroba

Z - ostatní samostatný nebytový prostor

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FÚ ve Znojmě V tabulce č. 25 je vypočítán pravděpodobný předpis daně z nemovitostí města Znojma pro rok 2012 po zavedení místního koeficientu 2. Jeho výše bude činit 39 239 531 Kč a dojde k navýšení o 88 %. Výše procenta je ovlivněna skutečností, že místním koeficientem se nenásobí pozemky zařazené do skupiny A a B dle výše uvedené tabulky. Výše předpisu těchto pozemků k celkovému předpisu daně z nemovitostí tvoří 13,53 %. Navýšení o 88 % představuje 18 376 318 Kč. V rozpočtu města Znojmo pro rok 2012 se předpokládá, že příjem z daně z nemovitostí bude činit 34 000 000 Kč. Daň z nemovitostí 72

podle tohoto rozpočtu na rok 2012 činí 3,94 % z celkového rozpočtu města Znojma (Město Znojmo, 2011). Graf č. 13 ilustruje vývoj daně z nemovitostí na Znojemsku v letech 2007 – 2012. Údaje v období od 2007 do 2011 jsou převzaty z Finančního úřadu ve Znojmě. Údaj roku 2012 je odhad, vypočítaný pomocí tabulky č. 25 za předpokladu, že dojde o navýšení inkasa daně z nemovitostí o 18 376 318 Kč. Nejsou brány v úvahu další vlivy, které mohou ovlivnit daňové inkaso. Rozhodnutí města Znojma by mohl zvýši celkové daňové inkaso analyzované oblasti o 16 %.

2008

108984

2007

80000

2010

2011

87949

77719

100000

78523

120000

106049

140000

126572

Graf 13: Vývoj inkasa daně z nemovitostí na Znojemsku v letech 2007 - 2012

60000 40000 20000 0 2009

2012

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FÚ ve Znojmě Vzhledem k tomu, že 111 obcí sledované oblasti téměř nevyužívá zákonem dané korelační prvky daně, vývoj daňového inkasa je ovlivněn spíše samotnými zákonnými změnami zákona o dani z nemovitostí. V roce 2008 došlo k mírnému poklesu i přes skutečnost, že v důsledku zrušení koeficientu podle počtu obyvatel 0,3 a 06 byl 79 obcím přiřazen koeficient 1. V roce 2009 došlo k mírnému nárůstu, který mohl být způsoben zvýšením průměrné ceny půdy a částečným zrušením osvobození novostaveb. Navýšení v roce 2010 bylo způsobeno zvýšením sazeb daně z nemovitostí. V roce 2011 došlo jen k mírnému nárůstu o 2,77 % oproti roku 2010.

73

5 Diskuse Daň z nemovitostí se řadí mezi nejstarší daně a v samých počátcích její historie tvořila základ daňového systému. S vývojem ostatních daní se postupně řadí mezi daně, které z hlediska výše inkasa patří mezi nejdiskutovanější. V řešení problematiky daně z nemovitostí se naskýtá otázka, jakou cestou se vydat. Z pohledu občana tedy samotného poplatníka by bylo nejlepší tuto daň zrušit, z pohledu státu a samotného státního rozpočtu ji zachovat a provést takové kroky, které by vedly k co nejjednoduššímu výpočtu této daně a k co nejvyšší efektivitě při výběru této daně. V zásadě se nabízejí čtyři možnosti řešení této otázky. První možností je ponechat současnou právní úpravu a dál posilovat korelační prvky daně. Nevýhodou této varianty je však skutečnost, že obce těchto prvků využívají jen velice málo, jak vyplynulo z provedené analýzy. Vždyť k nejvyššímu zvýšení daňového inkasa došlo v letech, kdy došlo k zákonným úpravám, jako je zvýšení průměrné ceny půdy, či zvýšení sazeb. Místní koeficient, kterým lze velmi jednoduchým způsobem zvýšit příjem z této daně využívá jen velmi malé procento obcí. Druhou možností je stanovit základ daně podle hodnoty nemovitosti (ad valorem). Tento způsob výpočtu využívá většina evropských zemí. Ale ani toto řešení není jednoduché. Již v důvodové zprávě k přijetí zákona o dani z nemovitostí se uvádí, že stanovení základu daně z nemovitostí vychází z možností současného stavu v evidenci nemovitostí a oblasti ocenění nemovitostí. Předpokládalo se, že od roku 1996, kdy budou vytvořeny právní a materiální podmínky pro realizaci ocenění nemovitostí a bude provedeno propojení na evidenci nemovitostí, bude provedena úprava zákona, v níž základ daně u všech nemovitostí bude tvořit jejich cena. Vyvstává otázka, jak by byla hodnota z nemovitostí stanovena. Zda z tržních cen, které se neustále mění, zda z hodnoty stanovené na základě znaleckého posudku vypracovaného soudním znalcem. Případně na základě vytvořených cenových map. Ale ani tato varianta není jednoduchá, neboť by muselo docházet k jejich aktualizacím a toto by bylo spojeno s dalšími materiální a administrativní náklady. Další možností je zrušení daně z nemovitostí. Touto variantou se již poslanecká sněmovna zabývala v roce 2003, kdy byl předložen návrh na zrušení této daně. Jako 74

důvod byl uveden fakt, že daň z nemovitostí je demotivující, a že jde o opakované zdanění téže věci. Pravdou je, že nemovitosti, ve kterých bydlíme, případně které se pořizujeme pro trávení volného času nebo jen pro to, abychom nějakým způsobem investovaly vydělané peníze, které z důvodů inflace ztrácejí hodnotu, jsou pořizovány v převážné většině z peněz, které jsme vydělali svou prací a které již byly jedno řádně zdaněny. Na druhou stranu peníze, které platíme prostřednictvím daně z nemovitostí, jsou používány na ochranu těchto nemovitostí, na zlepšení infrastruktury, služeb a tím se zvyšuje jejich hodnota. Pro občana, který platí tuto daň je tedy zásadní, aby věděl, jak bylo s penězi, které zaplatil, naloženo. Čtvrtá možnost, která se naskýtá je to, aby daň z nemovitostí, která je zcela příjmem obcí byla tedy těmito obcemi zpravována. Vždyť samotné obce mají lepší přehled o nemovitostech na svém území a občanech, kterým nemovitosti náleží. Mohly by lépe kontrolovat, zda je zdaněno vše, co podléhá dani. U této varianty se nabízí otázka, zda by se zvýšila efektivita výběru této daně či naopak. Pokud vyjdeme z příkladu Znojemska, který je analyzován v této práci, tak na Finančním úřadě ve Znojmě se přímou správou daně z nemovitostí (tedy samotným jednáním s poplatníky, zpracováním daňových přiznání a vyhledávací a kontrolní činností) zabývá 8 pracovníků. Tuto činnost zabezpečují pro 111 místně příslušných obcí. Pokud by správu daně z nemovitostí vykonávaly samotné obce, muselo by se touto činností zabývat minimálně 111 pracovníků. V případě samotného města Znojma by s velkou pravděpodobností tuto činnost musel vykonávat více než jeden pracovník. Otázkou této varianty je, zda by bylo lepší ponechat správu daně z nemovitostí na finančních úřadech, které za 20 let získaly velké zkušenosti a posílit spíše kontrolní činnost samotných obcí. Usnadnit spolupráci mezi obcemi a finančními úřady, neboť podle současné právní úpravy mohou finanční úřady z důvodu mlčenlivosti sdělovat obcím pouze souhrnné údaje, nikoliv konkrétní výši daňové povinnosti na jednotlivou nemovitost, případně dluhy jednotlivých daňových subjektů. Jen samotný čas by ukázal, která z těchto dvou možností je lepší. Zda by samotné obce prováděli správu daně z nemovitostí lépe. Vždyť daň z nemovitostí je jen malý podíl z rozpočtu obce, jak již bylo popsáno v této práci a mohlo by se stát, že především pro malé obce by správa daně byla tak neefektivní, že by tyto samy usilovaly o její zrušení.

75

6 Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat daň z nemovitostí v České republice a provést zhodnocení inkasa, výtěžnosti a efektivity daně a v rámci diskuse navrhnout změny daně z nemovitostí, které by vedly k posílení její funkce jako nástroje příjmu veřejných rozpočtů. Teoretická část byla zaměřena jednak na vymezení základních pojmů, vztahujících se k dani z nemovitostí, ale především na deskripci jejího vývoje od prvních zjištěných záznamů až do současnosti a popis současné právní úpravy. Praktická část je věnována analýze legislativního vývoje daně z nemovitostí od roku 1993 do roku 2012, která byla provedena na základně jednotlivých novelizací zákona se zaměřením na změny, které měly největší vliv na výši inkasa daně z nemovitostí. Dále byla provedena deskripce vývoje daňového inkasa za sledované období 1993 – 2011 a výtěžnosti za období 1995 – 2010. Daňové inkaso bylo následně porovnáno s celkovým daňovým inkasem země. Z provedené analýzy vyplývá, že výtěžnost daně z nemovitostí je na velmi vysoké úrovni. V letech, kdy výtěžnost překročila sto procent, se dařilo vymáhat nedoplatky předcházejících období. Další analýza ukázala, že podíl daně z nemovitostí k celkovému daňovému inkasu České republiky je velmi nízký. V roce 1993 činil 1,84 %. Přestože daňové inkaso daně z nemovitostí mělo od roku 1993 neustále rostoucí tendenci, vlivem vyššího tempa růstu daňového inkasa ostatních daní ani v roce 2010, kdy daňové inkaso daně z nemovitostí dosáhlo nejvyšších hodnot za sledované období, podíl k celkovému daňovému inkasu nedosáhl úrovně výchozího sledovaného roku. Zjištěné údaje byly následně porovnány s vybranými majetkovými daněmi. Z této komparace vyplynulo, že v roce 1993 měla daň z nemovitostí nejvyšší daňové inkaso z těchto srovnávaných daní. V roce 1997 se situace změnila a daň z převodu nemovitostí nastoupila na její místo. Od roku 2010, ve kterém došlo vlivem legislativních změn k extrémnímu nárůstu daňového inkasa daně z nemovitostí, má tato daň opět nejvyšší daňové inkaso ze srovnávaných daní. Z důvodu legislativní změny (zdanění emisních povolenek), došlo v roce 2011 k výraznému nárůstu daňového inkasa u daně darovací, jejíž inkaso mělo vlivem zákonných změn dlouhodobě klesající tendenci. Rovněž výtěžnost srovnávaných daní je na velmi vysoké úrovni.

76

Kapitola nazvaná Faktory ovlivňující výši daňového inkasa je věnována popisu a analýze faktorů, které ovlivňují výši daňového inkasa daně z nemovitostí. Mezi tyto faktory se řadí mimo jiné cena zemědělské půdy, sazby daně a koeficienty. Jak z provedené analýzy vyplynulo, inkaso daně z nemovitostí má od roku 1993 stoupající tendenci jen s mírným poklesem v roce 2011. K největšímu nárůstu však došlo v roce 2009 a v roce 2010. Tento byl způsoben zvýšenou průměrnou cenou půdy, změnou ve výši sazeb daně z nemovitostí a zrušením osvobození novostaveb. Z provedené analýzy vyplynulo, že mezi faktory, které nejvíce ovlivňují inkaso daně z nemovitostí, jsou legislativní změny, jako je zvýšení sazeb daně a průměrné ceny zemědělské půdy či zrušení osvobození. Ostatní korelační prvky daně, jako jsou koeficienty, měly na výši daňového inkasa jen malý vliv, neboť této možnosti dané zákonem využívá jen malé procento obcí.

Jedná se především

o místní koeficient, kterým lze jednoduchým způsobem zvýšit příjem rozpočtu obce. Jak je z provedené analýzy zřejmé, z celkového počtu 6242 obcí využilo místního koeficientu za sledované období roku 2009 – 2011 v průměru 5,2 % obcí. Na Znojemsku využila této možnosti ze 111 sledovaných obcí pouze 1 obec. Stručně bylo provedeno zhodnocení efektivnosti daně z nemovitostí a pro srovnání byly použity rovněž údaje o efektivnosti daně z převodu nemovitostí. Přímé administrativní náklady daně z nemovitostí jsou velmi vysoké, dosahují téměř 50 %. U daně z převodu nemovitostí dosahují hodnoty přibližně 15 %. Dá se předpokládat, že nárůstem inkasa daně z nemovitostí, dojde i ke snížení přímých administrativních nákladů, které se dostanou na úroveň hodnot daně z převodu nemovitostí, neboť výše inkasa zásadně ovlivňuje výši administrativních nákladů. Ale i přes tuto skutečnost jsou na velmi vysoké úrovni, pokud uvážíme fakt, že průměrné přímé administrativní náklady daňového systému České republiky dosahují přibližně 2 %. V rámci diskuse jsou nastíněné některé možnosti a cesty, kterými by se mohl vývoj daně z nemovitostí ubírat. Není jednoduché říci, které řešení je to nejlepší. Z provedené analýzy daně z nemovitostí však jasně vyplynulo, že k největšímu navýšení inkasa daně z nemovitostí docházelo v letech, ve kterých došlo k některým ze zákonných změn, jako je zvýšení průměrné ceny půdy či sazeb daně. Zvyšování kompetencí obcí z důvodů jejich možnosti ovlivňovat, tedy zvyšovat svůj příjem výběrem daně z nemovitostí, příliš výši daňového inkasa neovlivnilo, neboť obce těchto možností nevyužívají. Důvody mohou být různé, především to, že příjem daně z nemovitostí je jen malá část celkového 77

rozpočtu obce. A také skutečnost, že poplatníci daně z nemovitostí, převážně obyvatelé obce, jsou rovněž potencionální voliči. Pokud nedojde ke zrušení daně z nemovitostí, měl by se její vývoj zaměřit především na zákonné úpravy. Tedy buď stanovit základ daně z hodnoty nemovitostí, nebo pravidelnými úpravami průměrné ceny půdy a sazeb ovlivňovat výši daňového inkasa. Prvotní záměr zákonodárce, aby obce sami ovlivňovaly výši svých příjmů, příjmem z daně z nemovitostí, se nejeví zcela efektivní.

78

7 Seznam pouţité literatury LITERATURA 

BUMBA, Jan. České katastry od 11. Do 21. století. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007. 192 s. ISBN 978-80-247-2318-1.



GRÚŇ, Lubomír. Vybrané kapitoly z historie daní, poplatkov a cla. 1. Vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 2004. 202 s. ISBN 80-244-0867-8.



KESTI, Juhani. European tax handbook 2010. 21st. annual ed. Amsterdam: IBFD, 2010. 930 s. ISBN 978-90-8722-076-1.



KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2.



MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2012 – Úplná znění platná k 1. 1. 2012. 20. vyd. Praha: Grada, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0.



PROVAZNÍKOVÁ, Romana; SEDLÁČKOVÁ, Olga. Financování měst obcí a regionů. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-27899.



RADVAN, Michal. Zákon o dani z nemovitostí Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2006. 360 s. ISBN 80-7179-478-3.



RADVAN, Michal. Zdanění majetku v Evropě. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 396 s. ISBN 978-80-7179-563-6.



STARÝ, Marek a kol. Dějiny daní a poplatků. 1. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2009. 208 s. ISBN 978-80-87109-15-1.

PRÁVNÍ PŘEDPISY 

vyhláška č. 13/1992 Sb., ministerstva zemědělství České republiky, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek



vyhláška č. 215/1995 Sb. ministerstva zemědělství České republiky, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků



vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků



vyhláška č. 427/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení 79

seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků 

vyhláška 340/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 427/2009 Sb.



vyhláška č. 358/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 170/1919 Sb. jímž se upravuje státní daň a přirážková základna u daní reálných



zákon č. 76/1927 Sb. Národního shromáždění o přímých daních



zákon č. 78/1952 Sb. Národního shromáždění o dani z příjmů obyvatelstva



zákon č. 49/1948 Sb. o zemědělské dani



zákon č. 141/1950., občanský zákoník



zákon č. 77/1952 Sb. o zemědělské dani



zákon č. 80/1952 Sb. o domovní dani



zákon č. 143/1961 Sb. o domovní dani



zákon č. 50/1959 Sb. Národního shromáždění o zemědělské dani



zákon č. 112/1966 Sb. o zemědělské dani



zákon č. 103/1974 Sb. o zemědělské dani



zákon č. 172/1988 Sb. o zemědělské dani



zákon č. 531/1990 Sb. České národní rady o územních finančních orgánech



zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani



zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva



zákon č. 574 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1991



zákon č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1992



zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní



zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí



zákon č. 337/1992 o správě daní a poplatků 80



zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí



zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád



zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní



zákon č. 315/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, a mění zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 242/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 169/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 65/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů



zákon 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 483/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 576/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

81



zákon č. 420/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a související zákony



zákon č. 237/2004 Sb., kterým se v souvislosti s přijetím zákona o dani z přidané hodnoty mění některé zákony a přijímají některá další opatření a mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 179/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi



zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění



zákon č. 261/2007 Sb., zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů



zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolventní zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, 112/2006 Sb., 186/2006 Sb.



zákon č. 1/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010



zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu

82



zákon č. 199/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony



zákon č. 402/2010 Sb.kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony



zákon č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony



zákon č. 212/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě



zákon č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky

ELEKTRONICKÉ ZDROJE 

ANDRLÍK, B., ADMINISTRATIVNÍ NÁKLADY MAJETKOVÝCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE [online]. 2010, [cit. 2012-04-02]. Dostupné z:



ČDS. Výroční zprávy a související dokumenty [online]. 2010, [cit. 2012-03-30]. Dostupné z:



ČDS. Vývoj inkasa vybraných daní v ČR v letech 1993-2011 [online]. 2012 [cit. 2012-0402]. Dostupné z:



ČSÚ. Statistické ročenky České republiky [online]. 2011[cit. 2012-03-30]. Dostupné z:



Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hodonín. Stručná historie katastru nemovitostí [online]. 2011 [cit. 2011-10-25]. Dostupné z:



KODĚRA, P., 2012: Přehledně: Zvýšit daně, zpomalit růst penzí. Podívejte se, jak vláda sáhne do peněženek [on-line]. [cit. 2011-04-19]. Dostupné z: < http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-55357560-prehledne-zvysit-dane-zpomalit-rustpenzi-podivejte-se-jak-vlada-sahne-do-penezenek> 83



Město Znojmo. Rozpočet Města Znojma na rok 2012 [online]. 2011 [cit. 2012-0402]. Dostupné z: < http://www.znojmocity.cz/dokumenty/ds-1101/p1=8505>



MFČR. Zdanění příjmů a majetku v České republice – výstup expertní skupiny [online]. 2006 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Vystupni_material_expertni_skupiny_pdf.p df>



MFČR. Historie Ministerstva financí 1918-2004. [online]. 2009 [cit. 2011-10-25]. Dostupné z:



MFČR. Daňová statistika 2005 – 2009 [online]. 2011 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z:



SEDMIHRADSKÁ, L., 2011: Třetí rok uplatňování místního koeficientu u daně z nemovitostí [on-line]. [cit. 2011-12-15]. Dostupné z:



Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna. Důvodová zpráva. [online]. 1992 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: < http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/tisky/t0659_02.htm>



ŠIMEK, R., Karel Engliš: Reformami k lepším zítřkům [online]. [cit 2011-09-25]. Dostupné z:

84

Seznam grafů Graf 1: Vývoj daňového inkasa na dani z nemovitostí od roku 1993 (v mil. Kč) .............42 Graf 2: Struktura příjmů obecních rozpočtů v letech 2002 - 2010 ....................................50 Graf 3: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země v letech 1995 - 2011 ...........................................................................................................................................55 Graf 4: Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995 - 2010 ..............................56 Graf 5: Vývoj daňového inkasa na dani dědické od roku 1993 (v mil. Kč) ......................59 Graf 6: Vývoj daňového inkasa na dani darovací od roku 1993 (v mil. Kč) .....................61 Graf 7: Vývoj daňového inkasa na dani z převodu nemovitostí od roku 1993 (v mil. Kč) ...........................................................................................................................................63 Graf 8: Vývoj daňového inkasa srovnávaných daní ..........................................................65 Graf 9: podíl srovnávaných daní na celkovém inkasu daní v České republice .................65 Graf 10: Vývoj absolutních přírůstků inkasa srovnávaných daní v ČR (v mil. Kč) ..........67 Graf 11: Vývoj celkového inkasa majetkových daní od roku 1992 (v mil Kč) .................67 Graf 12: Vývoj podílu celkového podílu majetkových daní k celkovému daňovému inkasu .................................................................................................................................68 Graf 13: Vývoj inkasa daně z nemovitostí na Znojemsku v letech 2007 - 2012 ...............73

85

Seznam schémátek Schéma 1: Daňová soustava ČR ........................................................................................13

86

Seznam tabulek Tabulka 1: Koeficient podle počtu obyvatel ......................................................................30 Tabulka 2: Sazba daně ze staveb .......................................................................................32 Tabulka 3: Inkaso daně z nemovitostí v ČR v letech 1993 až 2011 (v mil. Kč) ...............41 Tabulka 4: Procentní změny daňového inkasa na dani z nemovitostí v letech 1993 - 2011 ...........................................................................................................................................42 Tabulka 5: Vývoj sazeb daně z nemovitostí od roku 1993 ................................................44 Tabulka 6: Vývoj koeficientu podle počtu obyvatel ..........................................................45 Tabulka 7: Vývoj místního koeficientu od roku 2009 .......................................................46 Tabulka 8: Přiznaná daň podle typu nemovitostí (v Kč) ...................................................47 Tabulka 9: Výše předepsané daně z nemovitostí s případným uplatněním místního koeficientu 2 - 5 .................................................................................................................48 Tabulka 10: Příjmy krajských úřadů a obcí od roku 2002 (v mil. Kč) ..............................49 Tabulka 11: Tempo přírůstku (úbytku) přiznané daně z nemovitostí podle typu nemovitosti (v %)...............................................................................................................51 Tabulka 12: Charakteristiky vývoje daně z nemovitostí od roku 1993 .............................52 Tabulka 13: Průměrná daň z nemovitostí na jeden subjekt ...............................................53 Tabulka 14: Výnosnost a výtěžnost daně z nemovitostí v letech 1995 - 2010 v ČR.........54 Tabulka 15: Administrativní náklady na správu daně z nemovitostí a daně z převodu nemovitostí v letech 2005 až 2008 v % .............................................................................58 Tabulka 16: Daň dědická (v mil Kč.) v letech 1995 - 2010 v ČR .....................................60 Tabulka 17: Daň darovací (v mil Kč.) v letech 1995 - 2010 v ČR ....................................62 Tabulka 18: Daň z převodu nemovitostí (v mil Kč.) v letech 1995 - 2010 v ČR ..............64 Tabulka 19: Absolutní přírůstek, tempo růstu a výtěžnost srovnávaných daní v letech 1994 - 2010 ........................................................................................................................66 Tabulka 20: Průměrné inkaso a výtěžnost srovnávaných daní do roku 2010 ....................66 Tabulka 21: Vývoj daňového inkasa a výtěžnosti daně z nemovitostí v letech 2007 – 2011 ...........................................................................................................................................69 Tabulka 22: Rozdělení obcí podle počtu obyvatel v letech 2007 - 2011 ...........................70

87

Tabulka 23: Obce s koeficientem 1,5 pro jednotlivé druhy staveb ...................................70 Tabulka 24: Podíl daně z nemovitostí města Znojma k dani z nemovitostí Znojemska v letech 2007 - 2011...........................................................................................................71 Tabulka 25: Výpočet předpisu daně z nemovitostí města Znojma pro rok 2012 ..............72

88

Seznam příloh Příloha č. 1: Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995 - 2010 Příloha č. 2: Průměrná cena zemědělské půdy v roce 2008 a 2009

89

Příloha č. 1: Podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995 - 2010 Poloţka/Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

1 533,70

1 761,60

1 884,90

2 061,60

2 149,00

2 269,70

2 448,60

2 567,50

Daň z nemovitostí v mld. Kč

3,7780

3,9908

3,9380

4,1380

4,2710

4,4690

4,5350

4,5760

Podíl v %

0,25%

0,23%

0,21%

0,20%

0,20%

0,20%

0,19%

0,18%

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2 688,10

2 929,20

3 116,10

3 352,60

3 662,60

3 848,40

3 739,20

3775,2

Daň z nemovitostí v mld. Kč

4,8400

4,9475

4,9873

5,0172

5,1234

5,1955

6,3605

8,7475

Podíl v %

0,18%

0,17%

0,16%

0,15%

0,14%

0,14%

0,17%

0,23%

HDP země v mld. Kč.

HDP země v mld. Kč.

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČDS (2010) a ČSÚ (2011)

90

Příloha č. 2a: Průměrná cena zemědělské půdy v roce 2008 a 2009 Název obce Bantice Bezkov Běhařovice - Ratišovice - Stupešice Bítov Blanné Blíţkovice - městys -ves Bojanovice Borotice Boskovštejn Boţice - České Křídlovice Břeţany Citonice Ctidruţice Čejkovice Černín Dobšice Dyjákovice Dyjákovičky Dyje Grešlové Mýto Havraníky Hevlín Hluboké Mašůvky Hnanice Hodonice Horní Břečkov - Číţov Horní Dunajovice - Domčice Hostim Hrabětice Hrádek Hrušovany n/Jev. Chvalatice Chvalovice Jaroslavice Jevišovice Jiřice u Mor. Bud. Korolupy Kravsko Krhovice Křepice Křídlůvky Kuchařovice Kyjovice Lančov Lechovice Lesná Litobratřice Lubnice Lukov

Číslo k. ú. 600881 603791 601420 601438 601446 604861 605000 605697 605689 606880 607657 608491 608882 608904 614921 617831 618047 619019 620246 628123 634140 634166 634174 636215 638056 638781 639664 640000 640395 642614 642606 642860 642851 645745 646431 647349 648809 654884 655287 657531 659355 645753 669539 674257 674419 675954 776734 676951 678554 678899 679861 680176 685356 688045 688991

Cena půdy 2008 11,77 7,8 7,74 5,08 5,59 6,34 6,75 7,41 6,91 5,49 10,72 4,39 9,23 10,23 8,56 7,11 6,09 7,4 4,6 9,92 8,53 11,79 9,11 4,56 8,1 7,73 6,46 8,55 11,05 6,21 3,97 9,67 7,14 4,79 7,92 7,41 8,45 5,46 11,59 11,49 4,81 5,23 7,52 5,85 8,98 6,83 6,98 8,32 10,06 7,11 10,28 6,4 10,01 6,86 6,98

Cena půdy 2009 13,75 9,17 9,10 6,05 6,61 7,47 7,98 8,78 8,16 6,52 12,54 5,25 10,83 11,98 10,05 8,38 7,23 8,72 5,49 11,62 10,02 13,82 11,80 5,44 9,89 9,10 7,71 10,15 12,93 7,34 4,77 11,33 8,42 5,76 9,32 8,72 9,93 6,48 13,59 13,44 5,73 6,26 8,85 6,93 10,54 8,05 8,23 9,78 11,78 8,39 12,04 7,37 11,73 8,09 8,23

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FÚ ve Znojmě 91

Nárůst v % 16,82 17,56 17,57 19,09 18,25 17,82 18,22 18,49 18,09 18,76 16,98 19,59 17,33 17,11 17,41 17,86 18,72 17,84 19,35 17,14 17,47 17,22 29,53 19,30 22,10 17,72 19,35 18,71 17,01 18,20 20,15 17,17 17,93 20,25 17,68 17,68 17,51 18,68 17,26 16,97 19,13 19,69 17,69 18,46 17,37 17,86 17,91 17,55 17,10 18,00 17,12 15,16 17,18 17,93 17,91

Příloha č. 2b: Průměrná cena zemědělské půdy v roce 2008 a 2009 Název obce Mackovice Mašovice Medlice Mikulovice Milíčovice Morašice Němčičky Nový Šaldorf - Sedlešovice Olbramkostel Oleksovice Onšov Oslnovice Pavlice Plaveč Plenkovice Podhradí nad Dyjí Podmolí Podmyče Práče Pravice Prokopov Prosiměřice Přeskače Rozkoš Rudlice Slatina Slup - Oleksovičky Stálky Starý Petřín - Nový Petřín - Jazovice Stošíkovice Strachotice - Micmanice Střelice Suchohrdly Šafov Šanov Šatov Štítary Šumná Tasovice Těšetice Tvořihráz Uherčice - Mešovice Újezd Únanov Valtrovice Velký Karlov Vevčice Višňové Vítonice

Číslo k. ú. 689718 692247 692581 694398 694908 698466 703079 707988 707996 709816 710121 711373 713201 718319 721557 674265 723789 724114 724122 726966 732991 733148 733466 765244 742287 743305 749699 750786 750778 753475 755125 755117 755109 755648 755885 755877 757446 759228 761907 762016 762075 763870 764256 765121 766691 772003 772836 785571 773719 774308 776742 634158 781282 782602 783145

Cena půdy 2008 9 7,97 6,42 6,91 6,14 10,24 7,17 11,33 7,26 4,1 9,65 5,46 7,85 4,43 8,86 7,53 4,48 7,5 8,08 11,7 9,41 5,79 10,98 5,82 4,06 5,7 6,31 11,77 11,08 5,1 6,52 7,41 7,11 9,72 9,8 11,2 5,83 10,98 5,76 7,4 10,8 6,79 6,77 8,97 11,82 8,78 7,09 6,91 5,73 8,79 7,2 5,95 5,6 7,93 12,27

Cena půdy 2009 10,56 9,36 7,59 8,17 7,26 11,99 8,45 12,69 8,56 5,14 11,31 6,14 9,31 5,29 10,39 8,87 5,35 8,83 9,50 13,67 11,03 6,85 12,84 6,89 4,87 6,76 7,34 13,75 12,91 6,07 7,70 8,73 8,38 11,40 11,54 13,26 6,86 12,85 6,83 8,72 12,71 8,22 7,57 10,53 13,82 10,28 8,32 8,16 6,86 10,32 8,49 7,05 6,64 9,33 14,33

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FÚ ve Znojmě 92

Nárůst v % 17,33 17,44 18,22 18,23 18,24 17,09 17,85 12,00 17,91 25,37 17,20 12,45 18,60 19,41 17,27 17,80 19,42 17,73 17,57 16,84 17,22 18,31 16,94 18,38 19,95 18,60 16,32 16,82 16,52 19,02 18,10 17,81 17,86 17,28 17,76 18,39 17,67 17,03 18,58 17,84 17,69 21,06 11,82 17,39 16,92 17,08 17,35 18,09 19,72 17,41 17,92 18,49 18,57 17,65 16,79

Příloha č. 2c: Průměrná cena zemědělské půdy v roce 2008 a 2009 Název obce Vracovice Vranov nad Dyjí Vranovská Ves Vratěnín Vrbovec - Ječmeniště Výrovice Vysočany Zálesí Zblovice Ţeletice Ţerotice Ţerůtky Znojmo - Hradiště - Louka - Město - Derflice - Konice - Mramotice - Načeratice - Oblekovice - Popice - Přímětice

Průměrná cena půdy a nárůst

Číslo k. ú. 642622 785415 785555 785580 786128 798835 787701 787850 790575 791571 796026 796603 796662 793426 793574 793418 625540 669113 700100 701025 708615 669121 736121

Cena půdy 2008 6,37 4,82 2,91 8,16 11,34 8,3 7,41 5,28 6,46 3,47 10,34 9,6 4,93 8,05 11,17 7,27 9,84 5,7 8,26 9,25 7,6 5,37 7,86

Cena půdy 2009 7,53 5,75 3,55 9,60 13,34 9,76 8,73 6,33 7,63 4,19 12,11 11,26 5,87 9,49 13,27 8,57 11,93 7,13 9,70 11,20 8,95 6,29 9,22

Nárůst v % 18,21 19,29 21,99 17,65 17,64 17,59 17,81 19,89 18,11 20,75 17,12 17,29 19,07 17,89 18,80 17,88 21,24 25,09 17,43 21,08 17,76 17,13 17,30

7,69

9,07

17,94

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z FÚ ve Znojmě

93