Cyklistické stezky aktivní formy dopravy?

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd

Cyklistické stezky – aktivní formy dopravy? Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc.

Bc. Martin Hartman

Brno 2013

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 15. dubna 2013 ……..….……………..………… podpis

Děkuji prof. PhDr. Aleši Sekotovi, CSc., za odborné vedení, cenné rady, poznatky a připomínky, které vedly k úspěšnému dokončení mé diplomové práce, svojí rodině a všem svým blízkým a přátelům za podporu při studiu a psaní této práce.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................... - 6 1 STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ....................................................................................... - 9 1.1 STRUČNÁ HISTORIE CYKLISTIKY .............................................................................................. - 9 1.2 POZITIVNÍ PŘÍNOS CYKLISTIKY .............................................................................................. - 12 1.3 PŘEDSTAVENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ....................................................................................... - 14 1.4 DĚLENÍ CYKLISTICKÝCH TRAS ............................................................................................... - 17 1.5 KOLO A ZDRAVÍ ..................................................................................................................... - 19 1.6 LEGISLATIVNÍ RÁMEC CYKLOTURISTIKY ............................................................................... - 21 1.7 POZITIVA A NEGATIVA CYKLOTURISTIKY A CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ V ČR .................. - 24 1.8 REKREAČNÍ X SPORTOVNÍ CYKLISTIKA X MĚSTSKÁ CYKLISTIKA ........................................... - 25 1.9 ROZVOJ A FINANCOVÁNÍ CYKLOTURISTIKY ........................................................................... - 27 1.9.1 Rozvoj a financování cykloturistiky v rámci ČR ........................................................... - 27 1.9.2 Rozvoj a financování cykloturistiky v Jihomoravském kraji ......................................... - 30 2 CHARAKTERISTIKA OBLASTI ........................................................................................... - 33 3 CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE.................................................................................. - 36 3.1 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ............................................................................................................. - 36 3.2 CÍL, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE ............................................................................................ - 36 3.3 HYPOTÉZY PRÁCE .................................................................................................................. - 36 3.4 ÚKOLY PRÁCE ....................................................................................................................... - 36 4 METODIKA PRÁCE ................................................................................................................ - 37 4.1 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO SOUBORU ........................................................................ - 37 4.2 METODA DOTAZNÍKOVÉHO MĚŘENÍ ...................................................................................... - 37 5 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ............................................................................................................. - 38 6 DISKUSE .................................................................................................................................... - 55 7 ZÁVĚR ........................................................................................................................................ - 58 8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................... - 61 9 SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................................................ - 63 10 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... - 64 11 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................... - 6 RESUMÉ.......................................................................................................................................... - 9 -

Úvod Jako téma diplomové práce jsem zvolil cyklistické stezky jako aktivní formy dopravy. Konkrétně se zaměřuji na stezky v jihomoravském kraji a především v Brně, městě, kde celý život žiji. Jihomoravský kraj je z celé České republiky oblast s nejhustší sítí cyklistických tras, ale jejich standard ve městech určitě nedosahuje standardu mimo velká města. Rád bych ve své práci zmapoval situaci současných cyklotras v Brně a zhodnotil možnosti jejich využití jak pro aktivní trávení volného času, tak pro každodenní dopravu. Poprvé se s kolem můžeme setkat již v 19. století, což byla éra velice zásadních objevů pro lidstvo. Na konci století byl svět svědkem prvního mezinárodního telefonního spojení, bojů o Afriku, první olympiády moderní doby, objevení rádia a radioaktivity, vzniku sociologie, kinematografie, rentgenových paprsků. Na vrcholu svých tvůrčích schopností stáli Verdi, Puccini, Čajkovskij, Čechov, Ibsen, Wilde, Kipling a další. Byla to vskutku pozoruhodná doba. Mimo jiné si lidé stále více uvědomovali nutnost cestování a rychlejšího přesunu. Pěší chůze byla příliš pomalá a koně nebo vůz si nemohl dovolit každý. Od momentu, kdy se na začátku 19. století začala objevovat první kola, začal extrémně rychlý vývoj v této oblasti. Na konci 19. století se počet cyklistů ve spojených státech odhadoval přibližně na 150 000. Bicykl stál asi polovinu ročního platu továrního dělníka a každým rokem přibývalo zhruba milion cyklistů. Nebyla to kola, jaká známe dnes, ale první zlatá éra začala. Později dostala kola pneumatiky, stala se pohodlná a rychlou transformací se výroba kola stala skutečným zlatým byznysem. Do konce desetiletí se kolo stalo praktickou formou osobní dopravy pro miliony lidí. Doprava je nedílnou součástí nás všech. Život bez ní si snad ani nedovedeme představit. Měli bychom ale také uvažovat, zda se chováme přijatelně k životnímu prostředí či nikoli. A právě proto jsem si vybral toto téma. Cykloturistika je jedna z nejlepších forem aktivního odpočinku. Koníček, kterému se mnozí oddávají po celý život, aniž by se účastnili soutěží. Prospívá zdraví, zvyšuje kondici, působí příznivě na psychickou stránku osobnosti, omezuje kardiovaskulární choroby, nezáleží, zda jste muž nebo žena a přitom všem je finančně dostupná a vhodná téměř pro všechny

-6-

věkové kategorie. Zároveň je to sport, při kterém nezatěžujete životní prostředí, neboť pohon kola si každý zprostředkovává sám. Tento způsob dopravy si získal už odmala velikou zálibu i u mě. Myslím, že v našich zeměpisných šířkách umí na kole jezdit téměř každý, od malých dětí, pro které je jízda na kole především zábava, až po dospělé a seniory, pro něž může být jízda na kole ideálním dopravním prostředkem při obstarávání denních potřeb. Se zvýšeným množstvím vozidel na silnicích v posledních desetiletích se ale objevila také otázka bezpečnosti cyklistů, kteří byli náhle v menšině. V mnoha případech je jízda na kolech v hustém provozu nevhodná a někdy i nebezpečná. Proto se začaly vytvářet cykloturistické trasy, kde je možné jet na kole bez obav z kolize s auty a podobně. Rozšiřování těchto tras se velice rychle objevilo i v České republice, i když stále se jedná o oblast, která by si zasloužila více pozornosti. V úvodní části diplomové práce nahlédneme do historie a pokusím se definovat, jaké jsou rozdíly mezi cykloturistickými stezkami a trasami. Představím nejdůležitějšími právní předpisy spojené s jízdou na kole a blíže vymezím oblast Brněnska z pohledu cykloturisty. Dále se pokusím nastínit současný stav financování rozvoje cyklotras a jejich možnosti rozšiřování. Ve druhé kapitole se budu blíže věnovat vysvětlení základních pojmů týkajících se dané problematiky, historií, významem, výhodami a nevýhodami, legislativou, ale především charakteristikou stavu cykloturistiky na Brněnsku z čehož následně budu vycházet ve výzkumné části. Ve třetí a čtvrté kapitole pak analyzuji informace od cykloturistů a lidí využívajících kolo ať už jako součást každodenního života nebo ve volném čase pomocí dotazníkového šetření. Pokusím se zjistit motivy užívání cyklostezek jako aktivní formy dopravy na jedné straně a sportovně volnočasové aktivity na straně druhé. Dále pak vyhodnotím spokojenost či nespokojenost cykloturistů se stezkami v okolí a jejich očekávání. V závěrečné části se pak pokusím stanovit závěry, ke kterým jsem dospěl a celkově je sumarizovat a přiblížit nejen cykloturistickým nadšencům, ale i širší veřejnosti. Pro tuto diplomovou práci jsem si stanovil dvě základní hypotézy: H1: Cykloturisté jsou se stavem cyklostezek spokojeni H2: Více lidí využívá cykloturistiku jako volnočasouvou aktivitu, než aktivní formu dopravy -7-

Cílem mé diplomové práce je zjištění a analýza motivů užívání cyklostezek jako aktivní formy dopravy na jedné straně a sportovně volnočasové aktivity na straně druhé. Dále pak vyhodnocení spokojenosti či nespokojenosti cykloturistů se stezkami v okolí a jejich očekávání. K provedení výzkumu jsem zvolil nestandardizovaný dotazník. Data byla získána od respondentů pomocí otázek v dotazníkovém šetření. Při využití dotazníku byla shromážděna data od 58 respondentů, kteří provozují cykloturistiku. Možnosti odpovědí, které nabízely otázky zařazené do dotazníku, byly buď volné, nebo s nabízeným výběrem.

-8-

1 STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ 1.1 Stručná historie cyklistiky Přístroj s dřevěným rámem, pevným kolem vzadu a řiditelným kolem vpředu si poprvé nechal patentovat německý baron Karl Friedrich Drais von Sauenbronn. Draisiny pojmenované po něm inspirovaly řadu dalších podobných přístrojů nazývaných „kostitřasy“. Nebyla to ale ještě opravdová kola – jezdec je poháněl tak, že se nohama odrážel o zem. Skutečným určujícím rysem kola se potom stal vynález pedálu. V roce 1839 sestrojil skotský kovář Kirpatrick Macmillan přístroj, jehož zadní kolo poháněly šlapky – ukázaly se však neefektivní.1 I když vynálezy průkopníků, jakými byli baron Drais von Sauebronn, Kirkpatrick Macmillan nebo později Pierre Michaux (přidáním klik a pedálů vynalezl velociped) byly průlomové, není možné s jistotou říci, kdo kolo vynalezl. Ve skutečnosti se základní prvky kola – dvě kola, z toho přední řiditelné, a pedály – objevily během několika desetiletí. Tyto prvky se vylepšovaly a přidávaly se nové, až vzniklo dnešní jízdní kolo.2 V následující časové přímce jsou zmapovány nejdůležitější změny v historii jízdního kola a cyklistiky: 1817 Baron Karl Friedrich Drais von Sauerbronn si nechal patentovat řiditelný přístroj se dvěma koly a dřevěným rámem. Podle něj se nazýval draisina 1819 Karosář Denis Johnson zažádal o patent na draisínu v Británii. Draisiny se začínají objevovat na cestách v Británii a ve Spojených státech. 1839 Kirkpatrick Macmillan postavil prostředek na dvou kolech podobný draisíně – ale měl pedály, které poháněly zadní kolo. 1845 RW Thomas přihlásil v Británii patent na „dutou, vzduchem plněnou trubici“. Byl to první pokus o vytvoření pneumatiky. 1861 Pierre Michaux připojil k přednímu kolu „kostitřasu“ kliky a pedály. Svůj vynález nazval velociped. 1

SIDWELLS, Chris. Velká kniha o cyklistice. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2004, 240 s. ISBN 80-7209585-4. 2 SIDWELLS, Chris. Velká kniha o cyklistice. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2004, 240 s. ISBN 80-7209585-4.

-9-

1869 V Parc de St-Cloud v Paříži se konal první zaznamenaný cyklistický závod 1874 V Anglii se konají první světová mistrovství na dráze. 1883 V Británii vzniká The Cyclists Touring Club (CTC) 1885 John Kemp Starley vyrábí kolo Rover 80. léta 19. st. John Boyd Dunlop vynalézá pneumatiku 1903 Poprvé se koná Tour de France 1914 Kola nacházejí uplatnění ve válce 1919 V Tour de France se poprvé objevuje žlutý trikot. Zvítězil belgický cyklista Firmin Lambot. 1927 Tullio Campagnolo vynalez kolo s rychloupínákem 1931 Hubert Opperman, který byl později povýšen do šlechtického stavu a stal se členem australské vlády, jako první Australan vyhrál klasický cyklistický závod Paříž – Brest – Paříž. 1933 Tulio Campagnolo vynalezl přehazovačku. 1938 Byl vynalezen řetěz 3/32. Tato velikost se používá dodnes. Nazývá se podle šířky válečku v každém článku. Tento řetěz měl za následek vylepšení přehazovačky. 1940 Fausto Coppi poprvé vyhrál Giro dÍtalia. 1947 Jean Robic z Francie vyhrál první poválečnou Tour de France. 1949 Fausto Coppi vyhrál Tour de france a Giro dÍtalia. 1958 Světových šampionátů se poprvé účastní ženy 1960 Závod poprvé přenášejí živě televizní kamery. Zisk z reklam vede ke zvýšení finanční odměny jezdcům 60. léta Kolo jako dopravní prostředek ztrácí v USA a v Británii na popularitě. 70. léta Začíná se jezdit v terénu, vzniká BMX a triatlon. To oživuje cyklistický průmysl. Výrobci tvoří účelová horská kola, triatlonisté si kupují silniční kola a sportovní nadšenci se dávají na cyklistiku. 1974 Eddie Merckx, vyhrává Giro dÍtalia, Tour de France a mistrovství světa. 80. léta Stále více se používají nové tréninkové techniky, které zlepšují výkonnostní úroveň profesionálních jezdců. 1986 Greg Lemond se stal prvním Američanem, který vyhrál Tour de France 1990 Začínají se prodávat nášlapné pedály k horským kolům. Na trh se dostávají odpružené vidlice, které pomáhají zmírňovat nárazy v hrbolatém terénu. 1992 Poprvé jsou ve velké míře dostupná kola s odpruženou vidlicí. - 10 -

1993 Francouzka Anne Chausson poprvé vyhrála světový šampionát ve sjezdu horských kol. Po další desetiletí dominuje této disciplíně – vyhrála ještě osmkrát. 1995 Světová produkce kol vzrostla na 107 milionů kusů. V tomtéž roce se vyrobilo zhruba 37 milionů automobilů. 1996 Cross-country závody horských kol se stávají olympijskou disciplínou. 1997 Provoz zahajuje EuroVelo, evropská síť cyklostezek, která se skládají z 12 dálkových tras po celém kontinentě. V současné obě zahrnuje 20 000km cest. 1997 Na první evropské konferenci o šetrné dopravě a opuštěných železnicích bylo založeno evropské sdružení Greenways, které má za úkol povzbuzovat bezmotorovou přepravu na evropských opuštěných železničních tratích, potahových stezkách a historických cestách. 1999 Campagnolo začíná prodávat deseti rychlostní pastorky. 1999 Američan Lance Armstrong poprvé vyhrál Tour de France 2000 Triatlon se stává olympijskou disciplínou. Dovoz kol do USA dosáhl rekordních 20,2 milionů kusů. 2001 Odhaduje se, že na celém světě je v provozu 1,4 miliardy kol, zatímco počet automobilů je 340 milionů. 2002 Výsledky amerického sčítání lidi ukázaly, že počet Američanů, kteří do práce dojíždějí na kole, vzrostl o 9 procent. 2013 Lance Armstrong veřejně přiznává užívání dopingu, přičemž je mu odebráno všech sedm titulů z Tour de France 3

3

Vše dle SIDWELLS, Chris. Velká kniha o cyklistice. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2004, 240 s. ISBN 80-

720-9585-4

- 11 -

1.2 Pozitivní přínos cyklistiky Jezdit na kole umí prakticky každý. Stačí se to jednou v životě naučit a člověk to už umí navždy. Podobně jako třeba plavání je cyklistika sport, kterému se lidé věnují od dětských let až do stáří. Cyklistika nevyžaduje žádné zvláštní fyzické dispozice, není to technicky ani materiálně příliš náročná disciplína. Jediným omezením se může jevit počasí. Cyklistice se lze v našich klimatických podmínkách věnovat především od dubna do konce října, ideálním obdobím je květen až září. Ovšem jezdit se dá s vhodným oblečením i v zimě. Opravdu špatně se jezdí jen v noci a za deště, v takových chvílích je jízda i nebezpečná.4 Mezi tři hlavní důvody, proč na kole jezdit, patří: 5 1) Jízda na kole je zdraví prospěšná činnost. Fyzicky i psychicky. Cyklistika zpevňuje svalstvo, přispívá k lepšímu krevnímu oběhu, posiluje dýchací soustavu, zároveň přináší regeneraci duševních sil, pomáhá člověku přijít na jiné myšlenky. 2) Cyklistika umožňuje člověku poznat nová míst a kraje. Cyklista jedoucí krajinou vnímá vše okolo intenzivněji, než kdyby jel v autě. S kolem lze jet po silnici, po lesní i polní cestě, není potřeba hledat parkoviště a mít dost peněz na benzín. A s horským kolem se lze dostat téměř všude. 3) Kolo napomáhá udržovat sociální vztahy, ale poskytuje i samotu. Jízda ve dvou, s rodinou i s přáteli může být stmelujícím zážitkem, naopak sólo jízda zase umožňuje být jen sám se sebou a odpočinout si od rušného světa okolo. Tyto tři body platí za předpokladu, že cyklista jezdí bezpečně, ohleduplně, nepřepíná své síly, volí vhodné trasy bez nadměrného automobilového provozu, popřípadě nežene manželku a děti na osmdesátikilometrové túry. Jezdit na kole neznamená jen slepě šlapat do pedálů, ale jezdit v prvé řadě s rozmyslem. Nemá ani smysl zamlčovat, že cyklista je v dopravním provozu ohroženou bytostí, že pády mohou mít i smrtelné následky, že jízdou na kole některé části těla nadměrně trpí.

4

HALADA, Andrej. Na kole křížem krážem po Čechách. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003, 125 s. Tipy na výlety. ISBN 80-720-0719-X. 5 HALADA, Andrej. Na kole křížem krážem po Čechách. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003, 125 s. Tipy na výlety. ISBN 80-720-0719-X.

- 12 -

Jako téměř každé lidské konání má i cyklistika své kladné a záporné stránky a jde o to ty záporné minimalizovat.6 Pokud se člověk rozhodne pro cykloturistiku, musí vědět co je pro něj vhodné a co zvládne. Stanovit si limity jak často jezdit a hlavně kolik toho ujet. Podřídit se počasí, svému věku i zdravotnímu stavu. Vybrat si vhodnou trasu a dodržovat pravidla. Profesionálové jezdí po celý rok, denně najedou i přes sto kilometrů. Také sportovci amatéři sedají na kola několikrát v týdnu, ve všech ročních obdobích. Aktivní cykloturista jezdí spíše jen od jara do podzimu. Vyjíždí o víkendech, během teplejších měsíců si vyjede i ve všední den po práci. Také letní dovolenou obvykle tráví v sedle. Za spodní hranici smysluplné rekreační cyklistiky lze považovat zhruba 1000 – 1500 kilometrů najetých ročně. Ti, kteří najedou od 2000 do 5000 kilometrů, se už mohou považovat za aktivní cyklisty. Od 5000 do 10 000 to jsou už sportovci, a kdo ujede ročně přes 10 000 kilometrů, je buď závodník, anebo se pro něj kolo stalo nutným životním doplňkem a cyklistika životním stylem. S počtem ujetých kilometrů souvisí i otázka, kudy jezdit a kam se vydat. Padesát kilometrů po asfaltce podél Labe není padesát kilometrů po horských cestách a cestičkách Krkonoš. Vedle vzdálenosti proto záleží i na profilu tratě a jejím povrchu. Kopce a vrchy přitom k cyklistice neodmyslitelně patří, jsou její podstatou. I na slavné Tour de France jsou vrchařské pasáže nejdůležitější a nejsledovanější. Kdo už má pár tisíc kilometrů najeto, ví, že nikoli jízda po rovině, ale naopak stoupání na vrchol či horizont a pak jízda dolů, ať už po hladké silnici nebo terénem, v sobě skrývá půvab cyklistiky. 7

6


- 13 -

1.3 Představení základních pojmů V rámci cyklistiky lze rozlišovat tři druhy aktivit na 

cyklodopravu



cykloturistiku



sportovně-rekreační cyklistiku.

Cyklodoprava – pod cyklodopravou lze rozumět jízdu na jízdním kole do konkrétního cíle, kdy je kladen důraz na co nejkratší trasu a časovou nenáročnost, ale také například na bezproblémový průjezd křižovatkami. Cyklodoprava je využívána jako každodenní způsob přepravy, ať už do zaměstnání nebo do školy, na nákupy, atd. Cykloturistika – jedná se o jízdu na trekkingových, městských a horských kolech, kdy jsou cílem zejména nezastavěná území. Využité jsou komunikace se zpevněným i nezpevněným povrchem. Nevyužívají se vždy nejkratší trasy, jako u cyklodopravy, ale je kladen důraz na co nejvyšší bezpečnost a lákavé turistické cíle. Cykloturistiku praktikují různé jak věkové, tak výkonnostní skupiny. Sportovně-rekreační cyklistika – zde rozlišujeme na silniční cyklistiku, kdy cyklisté, kteří jsou v jízdě na kole zdatnější, jezdí vyšší průměrnou rychlostí a mají tudíž vyšší nároky na kvalitní povrch komunikace (v tomto případě vozovky), a na terénní cyklistiku, kam patří cyklisté, kteří využívají horská kola na jízdu v terénu mimo vozovku. Obě dvě skupiny tráví většinu svého volného času na kole a mají vyšší ambice v jeho provozování. Cyklistika je má v České republice v současnosti vzrůstající tendenci. Dle Posledního sčítání osob v roce 2001 bylo 7% všech cest vykonáno prostřednictvím jízdy na kole.8

8

vše dle MOUREK, D. a kol. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Praha: CzechTourism, 2011. ISBN: 978-80-87560-00-6, str. 11-12.

- 14 -

Cyklistická infrastruktura Jedná se o síť cyklistických cest, které jsou budovány pro jízdu na kole. V období, kdy se cykloturistika v České republice rozvíjela, nebyly obvyklejší cyklotrasy vždy vhodně vedené. Často se využívaly komunikace, kde se cyklista potkával s dalšími dopravními prostředky. V současnosti se tento stav zlepšuje a klade se větší důraz na bezpečnost cyklistů. Cyklistickou infrastrukturu budují především kraje, někdy i obce, či soukromé subjekty. Infrastrukturu pro cyklisty dělíme na cyklistické stezky (také „cyklostezky“) a cyklistické trasy (také „cyklotrasy“). Cyklostezky – jde buď o pozemní komunikaci, nebo jen její část, která je vždy označena dopravní značkou a je určena výhradně pro jízdu na kole. Tuto stezku ovšem mohou použít dle pravidel silničního provozu také in-line bruslaři nebo lyžaři. V současnosti cyklostezky nalezneme téměř ve všech městech České republiky včetně Prahy a Brna. Tento fakt odpovídá trendu šetření životního prostředí a také omezení provozu v centru města. Ve městech a obcích dnes nalezneme kolem 1005 km cyklostezek z celkových 1903 km. Cyklotrasy – jedná se o dopravní cestu, která může vést po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích. Musí být vhodná pro cyklisty z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Je potřeba, aby byla opatřena cyklistickým dopravním značením v souladu s právními předpisy. Spadají sem také cykloturistické trasy vedené po silnicích, místních a účelových komunikacích, která je vhodná pro cyklisty s ohledem na sjízdnost a ochranu přírody. I tato musí být opatřena cykloturistickým značením. V současnosti existuje síť číslovaných cyklotras, které vycházejí z pásového značení od roku 1997 a ze směrových dopravních značek, které byly zavedeny vyhláškou č. 30/2001 Sb. Garantem značení sítě cyklotras je Klub českých turistů z pověření Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra. Jiné značení využívají cyklotrasy dálkové, regionální a místní. Patří sem například trasy Greenways Nadace Partnerství. Cyklotrasy můžeme dělit na dálkové-nadregionální cyklotrasy (I. a II. třídy), které spojují vzdálené cíle a využívají je především rekreační cyklisté. Na jejich trase je možnost ubytování, občerstvení, atd. a jsou značeny jedno a dvojcifernými čísly. - 15 -

Dále na trasy regionální (III. a IV. třídy), které využívají cyklisté rekreační, ale mají též využití v rámci cyklodopravy, zde klade se důraz na návaznost na síť místních tras a jsou číslovány trojcifernými a čtyřcifernými čísly. Místní cyklotrasy (IV. třídy), které také plní funkci jak rekreační tak dopravní a jsou označeny čtyřciferným číslem. Za zmínku také stojí, že se v České republice plánuje reforma ve značení cyklotras. Celkem mají cyklotrasy v České republice délku 5315 km.9

9

vše dle MOUREK, D. a kol. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Praha: CzechTourism, 2011. ISBN: 978-80-87560-00-6, str. 12-15.

- 16 -

1.4 Dělení cyklistických tras Cyklistické trasy dělíme na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích a dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní typy cykloznaček: návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. Na všech se nachází symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umísťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou, nebo odbočkou cyklotrasy.10 Obr. 1: Typy cykloznaček

Zdroj:http://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=2280

Zřizovatelem

značených

cyklotras

jsou

obce,

mikroregiony,

kraje,

atd. Snahou KČT (Klub českých turistů) je, aby značené cyklotrasy nebyly pouze uzavřené okruhy, ale tvořily vzájemně propojenou síť po celé ČR s návazností na 10

ONDRÁČEK, Jan a Sylva HŘEBÍČKOVÁ. Cykloturistika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 123 s. Tipy na výlety. ISBN 978-802-1044-432.

- 17 -

cyklotrasy v sousedních státech. KČT kontroluje a udržuje cyklotrasy od roku 1999, v terénu se tyto trasy značí od roku 1997, schváleným dopravním značením viz. obrázek 1. K vyznačování slouží tři druhy cykloznaček, které bývají v terénu umístěny na speciální sloupky nebo pod běžné dopravní značky. Cykloznačky by měly být před každou křižovatkou a významných bodem trasy. Turistické značení v ČR je hodnoceno jako jedno z nejlepších v Evropě. 11 Cykloturistické trasy jsou ty, které vedou většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14 x 14 cm, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený, nebo bílý (Obr. 2). Mohou být rovněž doplněny o šipku. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských, jen základní barva je žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby byly pro cyklisty lépe viditelné. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dvě řádky textu a v záhlaví napsáno Cyklotrasa KČT č. … 12 Značení cyklotras je téměř jednotné, výjimku tvoří individuální metodika značení zahraničních tras, které v pohraničních regionech zasahují na naše území. Doporučené cykloturistické trasy, jejichž průběh lze vyčíst z cykloturistické mapy, své vlastní značení nemají a v terénu využívají společných úseků se značenými cyklotrasami či se značenými turistickými značkami.13 Obr. 2: Cykloturistická značka a šipka, cykloturistická směrovka

Zdroj: http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/znaceni/

11

http://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=2280 ONDRÁČEK, Jan a Sylva HŘEBÍČKOVÁ. Cykloturistika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 123 s. Tipy na výlety. ISBN 978-802-1044-432. 13 ONDRÁČEK, Jan a Sylva HŘEBÍČKOVÁ. Cykloturistika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 123 s. Tipy na výlety. ISBN 978-802-1044-432. 12

- 18 -

1.5 Kolo a zdraví Jízda na kole nadměrně zatěžuje svalstvo spodní části trupu, naopak horní část těla není tolik namáhaná. Proto je vhodné volit k cyklistice další sport, který posílí svalstvo na rukou, břišní a zádové svalstvo. Ideální v letních měsících je plavání, horní polovina těla se také dostatečně namáhá např. při tenisu, squashi či volejbalu. Pro posílení břišních svalů postačí běžné sedy-lehy. Cyklistika a výlety na kole by měly být spojeny s příjemnými zážitky. Jakékoliv závodění a prestižní honba za “prvenstvím! Je v případě cykloturistiky nesmyslná. Platí jediné: vyhrávají všichni, kdo se zúčastní.14 Během cykloturistiky tělo spotřebovává značné množství energie, cukru, pocením vylučuje vodu a soli. Během jízdy je tedy nutné nestále doplňovat tekutiny a jídlo (energii). Na každý výlet by měl cyklista vyrážet s plnou lahví tekutin, připevněnou na kole. Velmi účinné jsou speciální sportovní iontové nápoje (např. Isostar), které obsahují množství látek napomáhajících regeneraci těla. Z přírodních zdrojů je vhodná voda smíchaná se šťávou z vymačkaného citron, popřípadě čaj s citronem. Z praktického hlediska nejsou ideální ředěné sirupy a jiné sladké nápoje, lahev i ruce jsou po nich často ulepené. Vhodné nejsou ani bublinkové nápoje tipu Coca-Cola, protože nepříjemně nadýmají a pokud je nalijete do lahve na kole, může celý obsah prudce vystříknout. Alkoholické nápoje je třeba zcela vyloučit. Čistá voda je chuťově nevýrazná, neobsahuje žádné soli, v lahvi na kole je ale praktická – při letních vedrech se jí lze osvěžit nastříkáním na obličej. Pít se musí pravidelně a stále. Zhruba každou půlhodinu, přiměřené množství, které závisí na vynaložené námaze a okolní teplotě.15 U jídla platí heslo: všeho s mírou. Stravování by mělo být průběžné, spíše svačinového typu. Menší porce tělo rychleji zpracuje. Lepší jsou studená jídla, z teplých pak především polévky. Rozhodně je potřeba vyhnout se tučným jídlům, naopak ideální je ovoce, zelenina, lehké jogurty, pečivo. Účinným pomocníkem jsou osvědčené tatranky. Sladká jídla dodávají energii nejrychleji, energetickou 14


- 19 -

„bombou“ v nouzi je sladké mléko v tubě. Existují i speciální cyklistické poživatiny, jejichž složení bývá bohaté a obsahují vše, co tělo při velkém výkonu potřebuje. Po namáhavé celodenní jízdě není dobré se hned najíst. Na večer jsou vhodná lehká jídla, např. špagety, palačinky, opět hodně ovoce a zeleniny a také stále dostatek tekutin.16 Jízda na kole by měla zdraví upevnit, nikoli ublížit. Měla by být především bezpečná, bez pádů. Je dobré si uvědomit, že tělo podává maximální výkony po určitém „zahřátí“, a to jak z hlediska krátkodobého, tak dlouhodobého. Nelze proto čekat, že po zimní přestávce se dá sednout na kolo a hned ujet za den přes sto kilometrů. Při plánování cest by nejtěžší úseky měly čekat zhruba ve druhé třetině jízdy. V parních letních dnech by po poledni zase měla vést cesta spíše v lese, popřípadě ve vyšších výškách, kde je nižší teplota. Naopak jakmile člověk pocítí chlad na rukou, nohou či na těle, je lepší zastavit, udělat pár dřepů, kliků. Tím se tělo rychle prokrví a zahřeje.17

16


- 20 -

1.6 Legislativní rámec cykloturistiky

Obecné předpisy Cyklisté se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích, proto se na ně vztahuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Zákonem jsou vymezeni nejen jako účastníci provozu, ale také specificky jako řidiči nemotorových vozidel. Co se týče konkrétních ustanovení, která jsou cyklistům v zákoně vymezena, je potřeba upozornit na § 3, ve kterém je stanoveno, že provozu na pozemních komunikacích se nesmí účastnit osoba, která by mohla ohrozit bezpečnost provozu. Také musí být způsobilá (ať už duševně nebo fyzicky) k řízení vozidla, dále musí jeho řízení ovládat a dodržovat právní předpisy. V § 4 je potom zakotvena povinnost se při účasti v provozu na pozemních komunikacích chovat ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním nebyl neohrožován život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, atd.18 Konkrétně vymezené jsou pro cyklisty následující dva paragrafy: § 57 (1) „Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít. (2) Na vozovce se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka. (3) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou. (4) Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti. (5) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", nesmí cyklista ohrozit chodce jdoucí po stezce. 18

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích

- 21 -

(6) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je cyklista povinen užít pouze pruh vyznačený pro cyklisty. Pruh vyznačený pro chodce může cyklista užít pouze při objíždění, předjíždění, otáčení, odbočování a vjíždění na stezku pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit chodce jdoucí v pruhu vyznačeném pro chodce. (7) Jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty může užít i osoba pohybující se na lyžích nebo kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení. Přitom je tato osoba povinna řídit se pravidly podle odstavců 3, 5 a 6 a světelnými signály podle § 73. (8) Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče ke změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo. § 58 (1) Cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy použít ochrannou přilbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě. (2) Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně. (3) Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li však jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro přepravu dítěte a pevnými opěrami pro nohy, smí osoba starší 15 let vézt osobu mladší 7 let. (4) Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. (5) Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem. - 22 -

(6) Za jízdní kolo se smí připojit přívěsný vozík, který není širší než 800 mm, má na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního kola, musí být přívěsný vozík opatřen vlevo na zádi červeným neoslňujícím světlem.“ Zvláštní předpisy Také vyhláška č. 341/2002 Sb., Ministerstva dopravy a spojů, o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, příloha 13 - Technické požadavky na jízdní kola, potahová vozidla a ruční vozíky, upravuje některá pravidla pro jízdu na kole. Stanoví povinné technické vybavení jízdních kol, přitom je kladen důraz na odrazky, funkční brzdy a osvětlení.

- 23 -

1.7 Pozitiva a negativa cykloturistiky a cyklistických komunikací v ČR

V současnosti cyklokomunikace

a

jsou

poměrně

vysokým

jejich

hlavním

nedostatkem

tempem je

zakládány

chybějící

nové

doplňková

infrastruktura. Vzor bychom si mohli vzít například z Rakouska, Německa nebo Holandska. Chybí nejen zázemí k odpočinku a občerstvení, ale především servisy, kterých je po cyklokomunikacíh opravdu málo. Jako další slabé stránky můžeme uvést nedostatečnou propagaci cykloturistiky, nedostatečné průzkumy intenzity cyklodopravy, vysokou nehodovost cyklistů, nedostatečné financování z veřejných rozpočtů. Na mnoha místech hrozí s neregulovaným rozvojem cykloturistiky negativní vliv na životní prostředí, a to především v chráněných oblastech (lokality chráněných rostlin a zvěře).19 Naopak mezi silné stránky je potřeba zařadit začlenění podpory cykloturistiky do mezinárodních dohod a smluv, podporu cykloturistiky v krajích a městech, zahrnutí cyklodopravy do územních plánů měst a obcí, ochota zapojení velkého počtu partnerů v problematice rozvoje cykloturistiky a také zapojení do mezinárodních projektů. Jako další pozitivum je potřeba zdůraznit fakt, že cykloturistika je nejrozšířenější sportovní aktivitou pro volný čas. Také stojí za zmínku poměrně dobrá internetová propagace cykloturistiky, včetně interaktivních cyklistických map a v neposlední řadě vysoký počet projektů, kdy k roku 2007 bylo připraveno (územní rozhodnutí, stavební povolení či oznámení o ohlášení stavby) 235 projektů o celkových nákladech 1,025 miliardy Kč.20

19

ONDRÁČEK, J. HŘEBÍČKOVÁ S. Cykloturistika. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN: 978-80-210-4443-2, str. 81-82. 20 tamtéž, str. 82.

- 24 -

1.8 Rekreační x sportovní cyklistika x městská cyklistika Existuje několik druhů cyklistů s různými ambicemi, které chtějí naplnit v cyklistice jako volnočasové aktivitě. Cyklisté mohou být rozlišeni podle: 

způsobu organizace



typu a délky tras



znalosti místa. Podle způsobu organizace se může jednat o cyklisty individuály, o skupiny

individuálů a potom o zájezdy či další organizované skupiny. Podle typu a délky tras můžeme rozlišovat na rodiny s dětmi jako první skupinu, která volí kratší a bezpečnější trasy a také raději využívá kvalitní zpevněný povrch. Jako druhou skupinu bychom mohli označit tzv. „pohodové“ cyklisty, kdy se jedná o méně zdatné rekreační cyklisty, kteří si netroufají na fyzicky náročnější trasy. Do této kategorie lze zařadit například seniory, kteří preferují nenáročné trasy do 30 km a také vyhledávají spíše kvalitní zpevněný povrch. Třetí skupinou jsou zdatnější rekreační cyklisté, kteří si vybírají trasy cca v rozsahu 40-80 km, které jsou spojené s poznáváním zajímavostí jak přírodních tak kulturních. Tato skupina se nevyhýbá ani přírodním cestám. Další skupinou jsou dálkoví cyklisté. Ti volí trasy v rozsahu 50 - 100 km, kdy využívají především páteřní trasy a v cílových destinacích se moc dlouho nezdrží. Terénní cyklisté nebo bikeři jsou skupina, která preferuje hlavně přírodní cesty a také úzké stezky v terénu s různým stupněm obtížnosti. Poslední skupinou jsou sportovně-rekreační cyklisté, kterými se nemyslí přímo vrcholoví sportovci, ale cyklistů, kteří vyhledávají masové sportovní akce, jako například MTB a silniční maratony. Podle znalosti místa rozlišujeme na místní, kteří znají zkratky a přespolní, kteří potřebují mapu a také přivítají další informace.21 Nelze zapomenout ani na ty cyklisty, kteří využívají kolo jako dopravní prostředek ve městech. Mají proto různé důvody, buď si chtějí vylepšit fyzickou kondici, nebo jim je pružná cyklodoprava ve městě pohodlnější. Motivem můžou být také velmi nízké náklady na provoz tohoto dopravního prostředku a další. Je třeba si v první řadě uvědomit, že cyklista je účastníkem provozu a vztahují se na něj proto 21

dělení dle MOUREK, D. a kol. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Praha: CzechTourism, 2011. ISBN: 978-80-87560-00-6, str. 58.

- 25 -

pravidla silničního provozu jako na řidiče nemotorového vozidla (viz výše). V současnosti není na našem území lidí, kteří využívají kolo jako dopravní prostředek mnoho, neboť jim nejsou příliš městy usnadněny podmínky. Cyklotrasy buď nejsou ve městech vůbec, nebo nejsou příliš bezpečné, navíc síť cyklotras není příliš propracovaná a málokde na sebe navazují. Situace by se přitom mohla radikálně změnit, kdyby byla dodržována základní pravidla při budování cyklotras ve městech, které navrhuje Ondráček s Hřebíčkovou: 1. snížit průjezd motorových vozidel centrem města na minimum, přitom pamatovat na parkoviště s dostatečnými kapacitami na okrajích města, 2. soustředit dopravní obsluhu do vybraných koridorů, 3. vybrat bezpečné koridory, které umožní příčný průjezd centrem pro cyklisty mimo provoz motorových vozidel, případně snížit rychlost těchto vozidel a intenzitu této dopravy, 4. umožnit cyklistům jízdu v protisměru v jednosměrné ulici, 5. vytvořit předřazovací pruhy na křižovatkách až po jízdní pruhy v přidruženém dopravním prostoru, oddělené od parkujících vozidel pevnou překážkou, 6. zajistit hlídaná parkovací místa pro kola na okrajích pěší zóny a také v místech, kde se protínají koridory a pěší zóny, 7. a podpora alternativní dopravy po městě, zajistit doplňkové služby pro cyklisty, cykloservisy a další.22

22

ONDRÁČEK, Jan a Sylva HŘEBÍČKOVÁ. Cykloturistika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 123 s. ISBN 978-802-1044-432., str. 85

- 26 -

1.9 Rozvoj a financování cykloturistiky

Cyklistika, ať už městská nebo cykloturistika, je v posledních letech na vzestupu. Pokud se podíváme na předchozí kapitolu, která shrnuje negativa cykloturistiky a cyklistických komunikací v České republice je zřejmé, že existují mnohé oblasti, na kterých je nutné zapracovat. Z tohoto hlediska je potřeba podporovat a plánovat další rozvoj cyklistiky, a to především v podobě rozvinuté a bezpečné infrastruktury, ke kterému je zapotřebí finančních prostředků. Na tomto místě se nejprve obecně vyjádřím k současnému stavu rozvoje a financování cykloturistiky v České republice a poté k současné situaci v Jihomoravském kraji. 1.9.1 Rozvoj a financování cykloturistiky v rámci ČR

Základními koncepcemi pro plánovaný rozvoj cykloturistiky v České republice jsou jednak Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky, která byla přijata vládním usnesením č. 678 ze dne 7. července 2004, potom Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013, kterou schválila vláda usnesením č. 882 ze dne 13. července 2005 a nakonec Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013, která byla schválena vládní usnesením č. 23 ze dne 5. ledna 2005.23 Co se týče první koncepce – Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy – jejím cílem je podporovat rozvoj bezpečné a kvalitní cyklistické infrastruktury. Garantem plnění této koncepce je Ministerstvo dopravy, které spolupracuje s dalšími subjekty, jako je Ministerstvo pro místní rozvoj s jeho příspěvkovou organizací – agentura Czech Tourism, Centrum dopravního výzkumu, Ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zdravotnictví. Nepostradatelná je samozřejmě i spolupráce s územně samostatnými celky – obcemi a kraji, potom také s nevládními neziskovými organizacemi, státními příspěvkovými organizacemi a dalšími. Všechny tyto subjekty se podílejí na podpoře rozvoje cyklistiky v České republice.24

23

MOUREK, D. a kol. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Praha: CzechTourism, 2011. ISBN: 978-80-87560-00-6, str.15 24 MOUREK, D. a kol. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Praha: CzechTourism, 2011. ISBN: 978-80-87560-00-6, str.16

- 27 -

Pokud se podaří naplnit cíl Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy, mělo by to přinést hned několik pozitivních dopadů. Prvním z nich je bezpečnost, která se vybudováním vhodných cyklotras a stezek zvýší. Rozvoj cykloturistiky přinese trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který může mít za následky např. vznik pracovních míst díky zvýšené návštěvnosti jednotlivých regionů. Nepochybně příznivý dopad může mít vybudování cyklotras také na zdraví jednotlivců a také životní prostředí, pokud jízda na kole díky bezpečným a moderním cyklostezkám bude schopna nahradit motorovou dopravu, např. i mezi regiony.25 Pokud mluvíme o plánech rozvoje je zřejmé, že návrhy musí také obsahovat způsob, jak rozvoj cyklistiky realizovat. Cyklistika se podobně jako jiná odvětví potýká s nedostatkem financí na rozvoj infrastruktury. Přesto se i stát snaží zapojit do projektů, které mají zabezpečit nové cyklokomunikace, především s ohledem na bezpečnost cyklistů. Proto se rozhodl podílet na financování cyklistiky, které je uskutečněno od roku 2001 do současnosti prostřednictvím Státního fondu dopravní infrstruktury (SFDI). Statní fond dopravní infrastruktury se poprvé v roce 2001 finančně podílel na výstavbě cyklostezek a to pouze 12 mil. Kč, kdy podpořil pouze sedm akcí. V následujících letech postupně jeho finanční zapojení vzrůstalo. Největší podporu fond přidělil v letech 2008 a 2009, kdy v roce 2008 vyčlenil na výstavbu a údržbu cyklistických stezek 211 mil. Kč a podpořil 68 akcí a rok následující bylo dokonce na cyklostezky vyčleněno 266 mil. Kč a tím podpořeno 74 akcí. Celkem v období let 2001-2011 fond poskytl příspěvky ve výši 1 218,738 mil. Kč a podpořil 397 akcí. V roce 2012 bylo podpořeno 35 akcí a poskytnuty příspěvky ve výši 130 mil. Kč.

25

MOUREK, D. a kol. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Praha: CzechTourism, 2011. ISBN: 978-80-87560-00-6, str.17

- 28 -

Obr. 3: Graf financování z SFDI na cyklostezky v letech 2001-2011

Zdroj: Cyklistická doprava: Finance. Státní fond dopravní infrastruktury. [cit. 11-4-13] http://www.cyklodoprava.cz/finance/statni-fond-dopravni-infrastruktury

Na financování cyklistiky se vedle Státního fondu dopravní infrastruktury podílí značnou měrou také strukturální fondy Evropské unie. Určitě je potřeba připomenout právě jeden z největších financovaných projektů ze SROP a některých iniciativ EU, z konce října 2005, kdy byla udělena dotace 60 mil. Kč projektu „Víceúčelové komunikace Tiché Orlice a Třebovky“. V současnosti se připravují projekty, jejich náklady přesahují i 100 mil. Kč, jako např. cyklostezky podél Moravy a Bečvy, Labe, Ohře a další, jejichž podpora je zajištěna z Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF), Iniciativy společenství INTERBERG III A a rozpočtu některých krajů vymezený i na podporu cyklistické dopravy.26

26

MARTÍNEK, J. 21 pilířů pro cyklistickou infrastrukturu. Brno: Centrum dopravního výzkumu, 2007. ISBN: 978-80-86502-60-1, str. 13.

- 29 -

1.9.2 Rozvoj a financování cykloturistiky v Jihomoravském kraji

Podpora cykloturistiky je jedním z bodů aktuálního Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 - 201327, kdy Jihomoravský kraj zamýšlí vytvářet cyklistické stezky a trasy jako komplexní produkty cestovního ruchu. Program si dal tyto 3 základní cíle: 

dobudování páteřních cyklistických tras a stezek



zvýšení bezpečnosti na existujících cyklistických trasách a stezkách



rozšíření produktové nabídky pro cykloturisty. Cíl dobudování páteřních cyklistických tras a stezek Současný stav je takový, že v kraji jsou vytyčeny páteřní cyklistické trasy.

Pokud budou povýšeny na cyklistické stezky, zvýší se jednak bezpečnost cyklistů a vznikne kvalitnější propojení s turisticky atraktivními místy, která budou pro cyklisty snadno dostupná. V současnosti se neplánuje podpora výstavby jiných než páteřních cyklistických stezek, a to s ohledem na koncentraci podpory. Z konkrétních aktivit budou podle plánu podporovány následující: -

výstavba úseků páteřních cyklistických tras, které jsou součástí dálkových cyklotras v podobě cyklistických stezek, které budou mít podobu upravených zpevněných či nezpevněných komunikací výhradně určených pro cyklistickou dopravu, potom vybavení páteřních cyklistických tras navazující infrastrukturou včetně bezpečnostních opatření

-

výstavba doprovodné infrastruktury páteřních cyklistických tras, jako jsou odpočívadla, lavičky, stojany na jízdní kola a další.

Záměrem tohoto bodu by měl být vznik nových úseků páteřních cyklistických stezek vybavených adekvátní dopravní a doprovodnou navazující infrastrukturou. Garantem tohoto opatření je Krajský úřad Jihomoravského kraje a opatření je vymezené především pro území měst a obcí, kterými prochází páteřní cyklistické trasy či stezky.

27

část B, str. 24, 25, 38 dostupné z : www.kr-jihomoravsky.cz

- 30 -

Cíl zvýšení bezpečnosti na existujících turistických trasách a stezkách Současné cyklistické trasy jsou mnohdy vedeny po silničních komunikacích, což je nevhodné z hlediska bezpečnosti cyklistů. Tyto trasy neodpovídají požadavkům na cyklotrasu z hlediska intenzity provozu a vybavenosti. Současné cyklistické stezky mají kritické úseky. Jde především o místa, kde se propojují s komunikacemi, na nichž je běžný další druh dopravy. Pokud budou tato místa eliminována, zvýšení bezpečnosti cyklistických tras a stezek bude lákat cykloturisty do této oblasti. Mezi plánované aktivity patří: -

přestavba krátkých úseků současných cyklostezek a jejich převedení v rámci odstraňování nebezpečných míst pro cyklisty (bude se jednat zejména o nepřehledná místa a místa se zvýšenou intenzitou dopravy)

-

dovybavení současných cyklostezek výstražným značením a tabulemi atd. a odstranění překážek, které by cyklistům mohly zabraňovat ve výhledu nebo je jinak ohrožovat.

V poznámce plánu je potom uvedeno, že pokud bude některý páteřní úsek cyklotrasy podpořen tímto opatřením, nemůže se na něj již vztahovat opatření podpory výstavby cyklostezky, která by tento úsek měla nahradit. Záměrem tohoto opatření by mělo být snížení počtu nebezpečných a kolizních míst na stávajících cyklistických stezkách a trasách. Garantem opatření je Krajský úřad Jihomoravského kraje a opatření se vztahuje pouze na současné cyklostezky a cyklotrasy. Cíl rozšíření produktové nabídky pro cykloturistiku V tomto ohledu je důležité, aby cykloturistika byla, kromě podpory výstavby cykloturistických stezek a tras, také vhodně propagována, prezentována, a aby disponovala uceleným informačním systémem. Pouze při důrazu na tyto oblasti může být cykloturistika produktem s nabídkou různorodých služeb. V plánu jsou za podporované aktivity označeny: -

propagace cyklotras a cyklostezek, jejich úseků a sítí na místní úrovni jako produktu, který nabízí komplexní služby,

-

atrakce a činnosti týkající se konkrétní cyklistické komunikace, což zahrnuje tisk propagačních materiálů, jejich distribuci atd.);

- 31 -

-

prezentace prostřednictvím sdělovacích prostředků, jako je internet, tisk, televize atd., kdy jsou představeny produkty nabízející komplexní spektrum

služeb,

atrakcí

a

činností

spojených

s cyklistickými

komunikacemi; -

vytváření informačních a navigačních systémů na těchto komunikacích.

Přitom se upřednostňují cyklotrasy delší, významnější, pokrývající větší území nebo turisticky zajímavější. Záměrem tohoto opatření má být existence nových cyklistických produktů vázaných na cyklotrasy, cyklostezky nebo jejich sítě, které nabízejí široké spektrum doprovodných služeb. Jako vzor plán uvádí Dunajskou stezku v Rakousku. Garantem tohoto opatření je Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava jako destinační organizace v turistických oblastech. Příjemci podpory mají být města a obce, podnikatelské subjekty a neziskové organizace. V otázce financování se tento plán odkazuje na možné zdroje, ze kterých lze čerpat prostředky. Jde především o strukturální fondy EU, ale i další vhodné zdroje. Plán v oblasti cykloturistických opatření odkazuje na následující dotační programy: 

Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, Prioritní osa 1 Dostupnost dopravy, Oblast podpory 1.4 – Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu



Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, Prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, Oblast podpory 2.1 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch



OP

Přeshraniční

spolupráce

ČR

–

Rakousko,

Prioritní

osa

1

Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how, Oblast podpory 1.2 Cestovní ruch, kultura a hospodářské aktivity v oblasti volného času 

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko, Prioritní osa 1 – Podpora sociokulturního

a

hospodářského

spolupráce.

- 32 -

rozvoje

přeshraničního

regionu

a

2 Charakteristika oblasti Jihomoravský kraj, jak vychází z prvního národního cyklo a in-line průzkumu vypracovaného ČCCR Czechtourism s podporou Ministerstva dopravy28, je prvním nejoblíbenějším krajem cykloturistů a třetím nejoblíbenějším krajem mezi bikery. Není se čemu divit. Jihomoravský kraj má oproti jiným poměrně rozvinutou cyklistickou infrastrukturu. Zejména v jižní části kraje je předurčen pro cykloturistiku vzhledem ke svému rovinnému reliéfu. V této oblasti nalezneme dvě páteřní cyklotrasy – Moravsko-slezskou dálkovou cyklotrasu z Jeseníku podél řeky Moravy až k Mikulovu a Jantarovou stezku ze severu na jih k Novému Přerovu. Region disponuje dobře značenou sítí lokálních cyklotras v oblasti Mikulovska, Břeclavska, Lednicko-valtického areálu, Moravského krasu, Boskovicka a na jihozápadním Brněnsku. Za zmínku stojí projekt z iniciativy Rakouska „Cyklistický region Dolní Rakousko-jižní Morava-západní Slovensko“. Tento projekt se zaměřuje na propojení infrastruktury pro cyklisty a dorovnání kvality a služeb. Formou zrcadlových projektů jsou zapojeny stezky Greenways Praha-Vídeň (Mikulovsko, Znojemsko), Moravské vinnařské stezky (propojení vinařských oblastí s rakouským územím od Hohenau po Retzbach) a Cyklistická stezka Brno-Vídeň, která je jihomoravskou částí projektu Greenways Krakov-Morava-Vídeň.29 Naposledy

zmíněná

cyklostezka

je

jednou

z nejfrekventovanějších

cyklostezek v Brně a okolí. Podle automatického sčítání na stezce v roce 2009 se ukázalo, že za dobu 6-ti dní stezku využilo 18 825 lidí. Z toho se jednalo z 50 % o inline bruslaře, ze 40 % o cyklisty a z 10 % o chodce. Vysoký počet in-linerů je dán tím, že v Brně není žádná jiná vhodná stezka pro tuto volnočasovou aktivitu. Každodenně převyšoval počet návštěvníků cyklostezky hranici 2400 osob mimo jediného dne, kdy nebylo vhodné počasí. Největší návštěvnost byla zaznamenána v neděli, kdy stezku navštívilo 5619 osob.30

28

Česko jede: Cyklo a in-line průzkum. [cit. 9-3-13] dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/cyklo-a-in-line-pruzkum/ 29 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013, část A str. 13, dostupné z : www.kr-jihomoravsky.cz 30 MOUREK, D. a kol. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Praha: CzechTourism, 2011. ISBN: 978-80-87560-00-6, str. 76.

- 33 -

Co se týče cykloturistiky přímo uvnitř největšího města Jihomoravského kraje, tak je zásadní rok 1992, kdy se začalo s budováním infrastruktury pro cyklisty v Brně. Z počátku šlo víceméně jen o vyznačení prvního úseku Komín/Sokolovna – Bystrc přístaviště. Následně byla vypracována studie cyklistických tras na celém brněnském území. Na základě této koncepce vznikla hustá síť cyklotras a v roce 1994 byla schválena jako směrná část územního plánu města Brna. Další ze studií byla provedena před sedmi lety, v roce 2006, kdy se především zkoumaly nové možnosti cyklokomunikací a také se mapovaly ty stávající. Síť brněnských cyklotras je složena z pěti základních, které vedou podél řek Svratky a Svitavy a jsou doplněny Studentskou, Starobrněnskou a Průmyslovou cyklotrasou. Svratecká cyklotrasa je dlouhá 23,1 km, z toho 11,6 km je vedeno po cyklistické stezce a 11 km po cyklotrase. Jedná se o cyklokomunikaci, která se využívá jak pro cesty do práce, tak k rekreační jízdě na kole. Má téměř konečnou podobu. Úseků, které potřebují opravit nebo chybějící úseky jsou minimální. Svitavská cyklotrasa má délku 12,8 km, z toho 4,5 km je vedeno cyklostezkou a 3,7 cyklotrasou. Tato komunikace je také dobře sjízdná, až na menší úseky, oproti Svratecké ovšem místy jen provizorně a náročně. Cyklotrasa na severním okraji navazuje na oblast Moravského krasu a na jihu se napojuje na výše zmíněnou stezku Brno-Vídeň. Je také potřeba zmínit, že trasa je vedena průmyslovou částí Brna. Starobrněnská cyklotrasa je dlouhá 18 km, a zatím pouze 0,6 km je vedeno cyklostezkou. Při její výstavbě se počítalo s propojením města od západu na východ. V současnosti se začalo stavět na západní straně a nejbližším cílem je protáhnout cyklokomunikaci do centra, ideálně až k Mendlovu náměstí. Jsou ovšem překážky, které tomu stojí v cestě (územně nedořešené prostory Mendlova náměstí, v Pekařské ulici na jedné straně a CD centrum s Novou městskou třídou na straně druhé). Studentská cyklotrasa čítá délku 14 km, z toho jsou 2 km vedeny cyklostezkou a 0,080 km vedeno cyklotrasou. Tato trasa spojuje dvě stěžejní studentská místa – Palackého vrch a Kampus ve Starém Lískovci. Na počátku trasa probíhala přes Studentskou radiálu, Centrální severojižní trasu a Bohunickou radiálu. Severní část trasy prochází souběžně s Botanickou ulicí a tvoří tak napojení na studentský areál na Palackého vrchu. V centru vede přes parky Koliště a prostorem před nádražím. Z ulice Nové Sady navazuje na Bohunickou radiálu, kterou se trasa

- 34 -

napojuje na areál Kampusu. Zatím je vybudovaná pouze severní část trasy, pro jižní a centrální úseky byla prozatím vypracována studie. Průmyslová cyklotrasa je dlouhá 15,5 km, z toho 1,8 km je vedeno cyklostezkou a 0,1 km cyklotrasou. Tato trasa je v současnosti budována s cílem spojit Svratku a Svitavu v severní části města. Trasa propojuje Sever a Východ a vedena územím, kde se nacházejí pracovní příležitosti, jako je Technologický park, Hády, Zetor, Černovické terasy. V současnosti je funkční jen část trasy od Horova přejezdu k Palackého. Tyto základní městské trasy jsou doplňovány dalšími méně významnými cyklotrasami, které mají za úkol propojovat všechny městské části alespoň jedním bezpečným koridorem.31

31

Brno: Cyklistické stezky. [cit. 6-4-13] dostupné z: www.brno.cz/mapy/cyklisticke-stezky/

- 35 -

3 CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE 3.1 Výzkumné šetření Ve výzkumném šetření byla shromažďována data týkající se motivů užívání cyklostezek jako aktivní formy dopravy na jedné straně a sportovně volnočasové aktivity na straně druhé. Dále byly kladeny otázky týkající se toho, co respondenti od stezek v tomto smyslu očekávají a zda jsou či nejsou z tohoto pohledu spokojeni. K provedení výzkumu byl zvolen nestandardizovaný dotazník. Data byla získána od respondentů pomocí otázek v dotazníkovém šetření. Při využití dotazníku byla shromážděna data od 58 respondentů, kteří provozují cykloturistiku. Možnosti odpovědí, které nabízely otázky zařazené do dotazníku, byly buď volné, nebo s nabízeným výběrem.

3.2 Cíl, hypotézy a úkoly práce Cílem diplomové práce je zjištění a analýza motivů užívání cyklostezek jako aktivní formy dopravy na jedné straně a sportovně volnočasové aktivity na straně druhé. Dále pak vyhodnocení spokojenosti či nespokojenosti cykloturistů se stezkami v okolí a jejich očekávání.

3.3 Hypotézy práce H1: Cykloturisté jsou se stavem cyklostezek spokojeni H2: Více lidí využívá cykloturistiku jako volnočasouvou aktivitu, než aktivní formu dopravy

3.4 Úkoly práce Rešerše dostupné literatury Vytvoření dotazníku pro dotazníkové šetření Ověření funkčnosti dotazníku v pilotáži. Vyhledání a oslovení cykloturistů k vyplnění dotazníku Provedení dotazníkového šetření Prostřednictvím dotazníku zjištění situace v oblasti cykloturistiky Počítačové zpracování získaných dat, jejich analýza a vyhodnocení Vyvození závěrů a stanovení doporučení pro praxi. - 36 -

4 METODIKA PRÁCE 4.1 Charakteristika zkoumaného souboru Pro tento výzkum byli vybráni cykloturisté ve věku 20 – 50 let. Na základě cykloturistických webů, portálů, skupin, spolužáků a sociální sítě facebook, jsem získal kontakt na 86 cykloturistů. 58 z nich se se mnou rozhodlo spolupracovat. Jednalo se o 34 mužů a 24 žen. U některých z nich došlo i k osobnímu kontaktu a rozhovoru.

4.2 Metoda dotazníkového měření K výzkumnému šetření byla zvolena metoda nestandardizovaného dotazníku. Dotazník tvoří 16 otázek, z toho 14 uzavřených a dvě otevřené. U otevřených otázek měli respondenti možnost se volně vyjádřit dané problematice. Dotazník byl zpracován v programu Microsoft Word a vytištěn. Jelikož jsem chtěl usnadnit dotázaným vyplňování a ušetřit co nejvíce času, převedl jsem dotazník do příznivější elektronické podoby za pomocí internetového portálu http://www.vyplnto.cz/. Na základě zaklikávání odpovědí by nemělo vyplňování přesáhnout dobu pěti minut. Na uzavřené otázky bylo možno odpovídat jednou, či více možnostmi. Dotazníky byly rozeslány elektronickou formou na sociální síti Facebook cíleně do skupin cykloturistů, škol a studentů, cykloturistických portálů, obyvatel Jihomoravského kraje. U některých otázek uživatelé mohli vybrat více než jedno zaškrtávací políčko, takže procento mohlo vzrůst na více než 100 %. Otázky byly voleny tak, aby mohly být předány i lidem v terénu, tudíž aby čas vyplňování nepřesáhl 15 minut. Průměrná doba vyplňování internetového dotazníku činila sedm a půl minuty.

- 37 -

5 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Část diplomové práce se zabývá rozborem a interpretací výsledků provedeného

dotazníkového

šetření.

Následně

jsou

výsledky

zhodnoceny

v komentáři k jednotlivým otázkám a graficky znázorněny. 1. Jaké je Vaše pohlaví? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf č. 1:

Jak jsem již zmínil, průzkumu se zúčastnilo celkem 58 respondentů, z nichž 24 bylo žen a 34 mužů.

- 38 -

2. Do jaké věkové skupiny patříte? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf č. 2:

Téměř 71 % respondentů spadalo do věkové skupiny 25 – 31 let. Toto rozmezí bylo stanoveno cíleně, přičemž pomyslnou hraniční čáru tvořil věk dosažení osmnácti let. Následně s odstupem sedmi let byly vytvořeny věkové skupiny. Procento největší účasti na výzkumu zaznamenali lidé, spadající do konce adolescentního období a začátku dospělosti. Druhou nejčetnější skupinou byla skupina tvořená respondenty ve věku 19 – 24 let tedy subjekty období adolescence a rané dospělosti. Pouze jeden člověk výzkumu měl více než 46 let.

- 39 -

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf č. 3:

Výzkumu se zúčastnili především vysokoškolsky vzdělaní lidé (60,34 %) a středoškoláci s maturitou (32,76 %). Tři lidé uvedli nejvyšší dosažené vzdělání jako základní a jeden střední školu bez maturity. Příčinou této převahy může být především oblast šíření dotazníku. Dotazník byl šířen elektronicky, prostřednictvím školních a sociálních sítí. Přesto že byl šířen i na nejrůznějších cykloturistických portálech a webových stránkách zájem si našel především u vysokoškolské populace.

- 40 -

4. V jaké pozici se v současné chvíli nacházíte? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf č. 4:

Otázka sloužící především k nástinu finančních příjmů skupiny, se kterou pracuji a také o možnostech využití kola jako takového. Jelikož téměř 52 % dotázaných uvedlo, že jsou zaměstnanci a téměř 21 % podnikatelé či živnostníci, shledáváme skupinu jako finančně stabilní. Je to důležité především pro přehled spektra pohledu finančně nezávislých lidí na cykloturistiku a její využití, jelikož v dnešní době automobilů a veřejné dopravy se může zdát kolo u této skupiny postradatelné. 24 % dotázaných v současné době studuje, jeden je nezaměstnaný.

- 41 -

5. Druh vlastněného jízdního kola? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí (min. 1). Graf č. 5:

Na základě odpovědí jsem zjistil, že téměř 80 % dotázaných vlastní horské kolo. Na rozdíl od západních zemí je jízda na kole v České republice považována za volnočasovou aktivitu, při které lze poměrně často hovořit o „image aktivitě“. Kola musí být, barevná, drahá, jak statistiky ukazují, měla by být horská. Zatímco na západě jsou lidé schopní jezdit na jednopřevodovém kole u nás tomu stále tak není. Deset procent uvádí, že vlastní trekkingové kolo. Oba druhy jsou vhodné pro jízdu na silnici, zpevněných polních cestách a lesních cestách. Trekingové kolo má ale navíc konstrukci rámu lépe přizpůsobenou pohodlnějšímu posedu, je lépe ovladatelné, pohodlné a bezpečné. V poslední době je trekkingové kolo velmi populární právě v cykloturistice a proto shledáváme 10% za poměrně nízké číslo. Silniční kolo vlastní pouze 8.62 % dotázaných stejně tak jako kolo žádné. Hranici pěti procent zaznamenala ještě kola krosová, či BMX/freestyle kola.

- 42 -

6. Kolik kol vlastníte? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf č. 6:

Jak je vidět na příslušném grafu, v dnešní době stále převládá jedno kolo na osobu a to celkem v 60 %. 20 % dotázaných ale uvádí, že dvě kola a sedm procent dokonce tři. Pět respondentů nedisponuje žádným kolem. Nákup jízdního kola není v dnešní době levnou záležitostí. Ceny se pohybují v rozmezí tří až padesáti tisíc korun. Samozřejmě, že se najdou výjimky, ale jak jsem již zjistil, většina respondentů disponuje horskými koly. Takováto kola se pohybují v průměrné ceně okolo deseti tisíc korun. Jelikož 71 % dotázaných patří do věkové skupiny 21 – 25 let a jedná se převážně o zaměstnance a studenty, je tato hranice z hlediska aktivity velice příznivá. Navíc se potvrdila data výzkumu pořádaného pro veletrh Bike Brno probíhajícího na stránkách www.ceskojede.cz, kde se stejně potvrdila následující data: „Horské kolo má i třetina lidí, kteří jezdí výhradně po zpevněných cestách. I když se výzkum zaměřil pouze na aktivní cyklisty, tato čísla odpovídají podílu jednotlivých prodávaných kol na českém trhu, který se zásadně liší od podílu v

- 43 -

jiných cyklisticky vyspělých evropských státech. Zatímco u nás převažují při prodeji horská kola, v Německu nebo Dánsku jsou to kola městská“32 7. Kolikrát užijete jízdní kolo jako dopravní prostředek za týden Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf č. 7:

Z příslušného grafu lze zřetelně vypozorovat převládající absenci užívání jízdního kola jako dopravního prostředku během týdne. Téměř polovina všech dotázaných kolo jako dopravní prostředek, ať už po městě, do zaměstnání, či na jiná cílová místa vůbec nevyužívá. 24 % jej využívá jen sporadicky a to jednou nebo dvakrát týdně. Tato otázka nepřímo souvisí i s naší hypotézou číslo dvě: „Více lidí využívá cykloturistiku jako volnočasouvou aktivitu, než aktivní formu dopravy“. Pokud bychom měli hodnotit jako aktivní využívání cyklistického prostředku jako součást dopravy, měli bychom hovořit minimálně o 6 – 10x využití týdně. V této hranici se ovšem nachází pouze 5,17 % respondentů. Více jak 11x se dopravuje pouze jeden dotázaný. 32

http://www.kct.cz/cms/horska-kola-u-nas-prevladaji

- 44 -

8. Kolik hodin času strávíte užíváním jízdního kola jako dopravního prostředku týdně? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf č. 8:

Životní styl obyvatel České republiky se změnil. Podíváme-li se na graf víše, zjistíme, že čas, vynaložený na cykloturistiku ve formě dopravního prostředku týdně nepřesahuje u 65,52 % populace Jihomoravského kraje tři hodiny. V dalších 17,24 % nepřesáhne 6 hodin. Přestože cykloturistika pomáhá předcházet civilizačním chorobám, zlepšuje fyzickou kondici, odbourává stres, po této stránce je u nás téměř nevyužita. Snahu o zlepšení přináší některé velké firmy. Umísťují před sídlo cyklistické stojany, zvedají finanční odměny za dojíždění na kole, následně jsou odměněny titulem Cyklozaměstnavatel roku. V minulém roce se do projektu „Práce na kole“ zapojilo 1025 zaměstnanců v Praze či 700 v Pardubicích. Cyklozaměstnavatelem roku se tehdy stala firma Et Netera, tvořící webové stránky.33

33

http://life.ihned.cz/cestovani/c1-55317390-do-prace-na-kole-auto-mat-vyhlasil-novy-rocnik-souteze

- 45 -

9. Kolik hodin týdně věnujete volnočasovým aktivitám? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf č. 9:

Výběr respondentů, co se volnočasové aktivity týče, byl velmi pestrý. Největší procento bylo zaznamenáno u sedmi až devíti hodin týdně, což je přibližně hodinu denně. Dále pak čtyři až šest hodin v 20.69 % případů. Vysoká hodnota byla zaznamenána i u dvacetihodinové a vyšší aktivity a to v 10,34 % případů. Nejmenší hodnota byla zaznamenána u třinácti až šestnácti hodin týdně – pouze jeden případ. Je tedy patrné, že volnočasové aktivity lidé stále přitahují a lidé se jim věnují, my se v následujícím grafu zaměříme na volnočasové aktivity s využitím jízdního kola.

- 46 -

10. Kolik hodin týdně věnujete volnočasovým aktivitám s užitím jízdního kola? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf č. 10:

Na rozdíl od hodnot v předchozím grafu již nejsou naměřená data tak pestrá. Většina lidí využívá jízdní kolo ke své volnočasové aktivitě v rozmezí 0 – 3 hodiny týdně (65,52 %). Porovnáme-li to s využitím kola jako dopravního prostředku v tomto časovém rozpětí, vyjde nám naprosto stejné procento a vzorek by se tedy lišil pouze v minutách. U druhého zvoleného časového horizontu dokonce převládá kolo jako dopravní prostředek a to o 3.45 %. Na základě těchto dat musíme vyvrátit hypotézu číslo dvě a to: „Více lidí využívá cykloturistiku jako volnočasouvou aktivitu, než aktivní formu dopravy“. Jak je totiž z grafů 8 a 10 patrné naprosto stejné procento cykloturistů využívá v kolo jako dopravní prostředek, tak k volnočasové aktivitě v rozmezí jedné až tří hodin týdně. U rozmezí čtyř až šest hodin týdně dokonce převládá využití kola jako dopravní prostředek a až v následujícím časovém úseku se dostává do popředí využití kola jako volnočasová aktivita. Ovšem procento

- 47 -

takovýchto nadšenců je již velice nízké. Na základě těchto tvrzení hypotézu číslo dvě – zamítáme. 11. Jak byste ohodnotili úroveň cyklotras a cyklostezek v Jihomoravském kraji: Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Graf č. 11:

Před čtyřmi lety rozjela brněnská ekologická organizace Nadace Partnerství projekt „Cyklisté vítáni“. V něm uděluje restauracím, hotelům, penzionům či kempům, které jsou k turistům na kolech přátelské, takzvané certifikáty kvality. Mezi kritéria pro jeho získání patří například místnosti pro mytí a uložení kol, nabídka energeticky vydatné stravy pro cyklisty či možnost zamluvit si ubytování pouze na jednu noc. Seznam zařízení najdou zájemci na www.cyklistevitani.cz.34 "Na jihu Moravy je takových zařízení 178, což je nejvíce v zemi. Na paty mu šlapou jižní Čechy se zhruba 150 certifikáty a Olomoucký kraj se 123 certifikáty. Naopak nejméně, pouze dva, jich má Praha. Méně než 40 jich také mají kraje Plzeňský, Pardubický nebo Karlovarský," řekl Luboš Kala z Nadace Partnerství.35 34

http://www.novinky.cz/cestovani/173590-roste-pocet-cyklotras-a-rozvijeji-se-i-sluzby-pro-in-line-

bruslare.html 35

http://www.novinky.cz/cestovani/173590-roste-pocet-cyklotras-a-rozvijeji-se-i-sluzby-pro-in-line-

bruslare.html

- 48 -

Přestože je nejvíce cyklostezek s certifikátem kvality právě v Jihomoravském kraji, více jak polovině dotázaných připadají nevyhovující (51,72 %). Ostatní hodnotí stezky jako vyhovující. Jelikož procento cykloturistů nespokojených s úrovní a stavem cyklotras překročilo polovinu, musíme zamítnout i první naší hypotézu a to: „Cykloturisté jsou se stavem cyklostezek spokojeni“. V následujících otázkách jsem se pokusil zjistit, proč je tak respondenti hodnotí. 12. Proč Vám vyhovují? Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Na otázku: „Proč Vám vyhovují“ vybíráme nejčastější odpovědi: 1) Dobrá dopravní dostupnost 2) Dobré značení 3) Mimo silnice malé kopce okolo vinice 4) Stezky jsou dobře upravené a udržované 5) Nejsem až tak náročný a už jsem se smířil s tím, že Čechy nejsou Anglie atd. 6) No moc jich neznám, ale ty co ano, tak pro kolo jsou v pohodě 7) Pěkné nenáročné trasy 8) Rozmanitost terénu 9) V porovnání s předchozím stavem se v poslední době v našem regionu síť cyklostezek velmi rozšířila 13. Proč Vám nevyhovují? Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.

Na otázku: „Proč Vám nevyhovují“ vybíráme nejčastější odpovědi: 1) cyklostezek je v okolí Brna málo 2) Špatný terén 3) Rychlebské stezky sou krásným příkladem, jakým směrem se vydat ve výstavbě stezek 4) Jsou určeny především k rekreaci, ne k dopravování v rámci města namísto MHD nebo auta 5) Jsou věčně přeplněny 6) Zdají se mi nebezpečné díky neohleduplným řidičům 7) Malá infrastruktura ve městě

- 49 -

8) Špatně označené 9) Střety s bruslaři 10) Mohly by být širší 11) Přeplněné 12) Špatný stav Většinou se jedná o subjektivní názory. Co jednomu vyhovuje, druhý může shledávat za problém a naopak. U nedostatků se většina shoduje na nedostatku cyklostezek, špatném stavu a přeplněnosti. Naopak jen v několika případech došlo k vytknutí špatného značení či šířky. 14. Z jakého důvodu se věnujete cykloturistice? (můžete vybrat více možností) Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 5). Graf č. 12:

- 50 -

Jelikož uživatelé mohli zaškrtnout více než jedno zaškrtávací políčko, celkové procento mohlo vzrůst nad 100 %. Naprosto stejné procento i počty odpovědí zaznamenal pozitivní vliv na zdraví a fyzickou aktivitu spolu s příjemně stráveným časem na čerstvém vzduchu. Uvedlo téměř 90 % respondentů. V následujících možnostech už taková rovnost nenastala. Třetí nejčastější odpovědí bylo: „baví mě to“ (67,24 %). Je to poněkud zarážející, jelikož cykloturistiku jako aktivní formu dopravy do zaměstnání, po městě a okolí uvedlo pouze 24,14 %. Přesto že o pár otázek výše vycházela volnočasová rekreační cykloturistika hodinově velmi podobně jako využití kola jako dopravního prostředku. Tento rozdíl je téměř čtyřnásobný a je tudíž velice zarážející a nečekaný. Na základě těchto dat mohu soudit, že respondenti sice shledávají využití kola k volnočasové aktivitě a dopravní potřebě na stejných, nebo alespoň velmi podobných časových horizontech ovšem sami si to až tak nepřipouštějí a stále vidí kolo jako pozitivní volnočasovou aktivitu na čerstvém vzduchu. Za zmínku ještě určitě stojí čtvrtá nejčastější odpověď a to odreagování od stresu, práce a psychické zátěže s 65,25 %. Většině lidem tedy kolo pozitivně ovlivňuje zdraví a životní styl, pomáhá uniknout od reality a navozuje příjemnější stavy a pocity. Graf mimo jiné pomohl zodpovědět otázku týkající se vyššího procenta u vícehodinové volnočasové aktivity s kolem, jelikož čtyři respondenti uvedli, že se věnují cyklistice závodně. Jejich tréninkové délky a doba strávená na kole jsou pravděpodobně určitě jiné než u běžné populace.

- 51 -

15. Čeho si nejvíce ceníte u cykloturistiky? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 4). Graf č. 13:

Bez mála osmdesát procent respondentů si u cykloturistiky nejvíce cení jejího pozitivního vlivu na zdraví. Jak jsem již uvedl v teoretické části práce, kolo má pozitivní vliv na organismus. Zamezuje civilizačním chorobám, pozitivně ovlivňuje kardiovaskulární systém, zpevňuje svalstvo a pozitivně působí i na psychiku člověka. Není tedy divu, že si právě proto lidé cykloturistiky tolik cení. Navíc i pobyt přírodě, který se umístil druhý s 67,24 %, jde tak trochu ruku v ruce s pozitivním vlivem. Nejen že se člověk dostane ze smogu měst, vyzkouší ale i různé nezpevněné cesty, naskytne se mu leckdy překrásný pohled na přírodu, nebo alespoň nechvíli zapomene na hluk, dav, stavby, auta, rychlé tempo, ve kterém se pohybujeme každý den. Na podobných procentuálních hodnotách se umístily šetrnost k životnímu prostřední, relaxace, volnost, zábava s procentuální hladinou okolo padesáti procent.

- 52 -

16. Jaké největší negativní aspekty má dle Vás cykloturistika? Nepovinná otázka, respondent mohl zvolit více z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou vlastní (min. 4). Graf č. 14:

Jak již bylo zmíněno cykloturistika má své výhody i nevýhody. Dle zaznamenaných odpovědí musíme podotknout, že respondenti shledávají za největší nevýhodu neohleduplné řidiče a to v neuvěřitelných 75,47 %. Druhý faktor, který má velký podíl na tom, zda cykloturistiku budeme shledávat jako pozitivní, nebo negativní, a jak to tak vypadá, právě neohleduplní řidiči jsou faktorem, který mnoho lidí od cykloturistiky odrazuje. Špatný stav stezek a silnic, důvod, který by se logicky jevil jako jeden z hlavních negativních aspektů cykloturistiky, se umístil na třetím místě s 52,83 %. Předstihl ho aspekt nepříznivého počasí s 54, 72 %, ž čehož vyplývá, že člověka spíše odradí počasí, než špatná silnice, po které by měl jet. Poslední z nadpolovičních odpovědí bylo uskladňování kol. Lidé si nemají kam kola schovat. Z výzkumu vyplývá, že téměř 81% dotázaných vlastní jedno, nebo dvě kola. Vezmeme li v potaz čtyřčlennou rodinu žijící v panelovém domě 2+1, kde každá

- 53 -

vlastní jedno kolo, není se ani čemu divit. Za zmínku stojí ještě neznalost dopravních předpisů, časté úrazy či jednostranná zátěž s odpověďmi okolo 25 %.

- 54 -

6 DISKUSE Městská cyklistika a její podpora je v České republice obecně na vzestupu. Pořád ovšem nedosahuje takové úrovně jako v okolních evropských státech či ve světových metropolích. Přitom existuje hned několik důvodů, proč je využívání kola jako dopravního prostředku na cestu do školy nebo do práce potřeba podporovat: 1. životní prostředí – jde o nezpochybnitelný fakt, že se jedná o ekologicky bezzátěžový způsob dopravy. 2. čas, plynulost dopravy – tento důvod sami cyklisté, vedle fyzické kondice a šetření, udávají jako hlavní, proč kolo využívat. 3. úspora státu – na dopravu stát vynakládá značné finance (např. opravy silnic), pokud by se ulehčilo od autobusů a automobilů, ulehčilo by se i státnímu rozpočtu. V naší zemi bych za největší nešvar označil nedostatečnou a nepromyšlenou infrastrukturu. Příkladem je hlavní město Praha, které se pyšnilo k roku 2010 168 km cyklostezek. V praxi si ovšem do práce na kole netroufnete. Cyklostezky buď nikam nevedou, nebo naopak ústí v rušné dopravní komunikace s více druhy dopravních prostředků. Často není kam kola uzamknout. Chybí možnost si v českých městech kola zapůjčit a vrátit do stojanů jinde ve městě. Tak to funguje například ve Vídni, Berlíně, téměř všude v Holandsku či Skandinávii a v hlavním městě Anglie, kde navíc, pokud kolo vrátíte do hodiny, platíte pouze první libru a poté už nic. Jak si vede Česká republika oproti ostatním městům v Evropě je patrné ze statistiky, kdy v cyklisticky významných městech ČR (Pardubice, Hradec Králové, České Budějovice) tvoří doprava na kole podíl 10–20 % v celkové dopravě. Naproti tomu v nizozemských městech využívá kolo jako dopravní prostředek 20–50 % lidí a v německých městech 30–40 % lidí.36 Jednoznačně je vítězem na poli cyklodopravy dle studie European Green City Index z roku 2009 švédské hlavní město Stockholm. V tomto městě 68 % obyvatel dojíždí do práce na kole nebo chodí pěšky. Za zmínku stojí také třetí Kodaň, která si umanula, že se stane cyklistickou metropolí světa. Jejím cílem je do roku 2015 zvýšit 36

Nazeleno.cz: Městská cyklistika: V Evropě trend, v ČR utopie? [cit. 11-3-2013] Dostupné z : http://www.nazeleno.cz/technologie-1/elektrokola/mestska-cyklistika-v-evrope-trend-v-cr-utopie.aspx

- 55 -

počet lidí, kteří pravidelně využívají cyklodopravu na cestu do práce nebo do školy ze současných 36 % na 50 %.37 Pokud se podíváme ještě dále, za hranice Evropské unie, narazíme na zemí, kde je cyklodoprava nejrozšířenější – na Čínu. Jen v Pekingu je zhruba 4 milióny kol a na celou tuto zemi se odhaduje 500 miliónů cyklistů. Cyklistická doprava tam ale není tak rozvinutá z důvodu zlepšení plynulosti dopravy a celkově životních podmínek ve městech, ale z důvodu, že se jedná o nejlevnější a nejrychlejší způsob dopravy. Řidičský průkaz stojí zhruba 400 USD, což si čínské rodiny často nemohou dovolit. Co se týče městské dopravy, někdy trvají čtyři zastávky i hodinu. V posledních 10 letech se rozšířila autodoprava ve městech. 38 Automobil je znamením pokroku a úspěchu. Tuto teorii podporuje i vláda, která se snaží přiblížit západu a zároveň se zbavit nálepky království cyklistů, které vidí jako rovnítko chudého, nerozvojového státu. Na základě této strategie rozšiřuje město v Pekingu bulváry pro více automobilů na úkor cyklokomunikací. Přitom v Pekingu byla velmi rozvinutá cyklistická infrastruktura s jedněmi z nejhezčích a nejbezpečnějších cyklotras na světě. V poslední době se do nich ale čím dál častěji zasahuje a transformují na pruhy pro auta a parkovací zóny. Obyvatelstvo se proti těmto zásahům snaží protestovat. Jediný úspěch, kterého bylo dosaženo, byl, že Peking zrušil cyklistickou daň, kterou cyklisté odmítali platit, neboť se zhoršily jejich podmínky v rámci cyklodopravy ve městě, kdy se začali dělit o tyto dříve výhradně cyklistické komunikace s motoristy, čímž se staly tyto trasy nebezpečnými a dochází na nich k čím dál více nehodám cyklistů. V současnosti jsou v Pekingu jsou cca 4 milióny cyklistů a 2 milióny aut. Zvýšené emise a kolabující doprava vedou čím dál více obyvatel hlavního města k návratu na kola, jako nejvhodnějšího dopravního prostředku v rámci města.39 Ani Spojené státy se nevyhýbají rozvoji cyklistické dopravy v hlavním městě. V rámci dvacetiletého plánu pro „zelenější New York“ město pracuje na vybudování rozsáhlé sítě cyklostezek a obecně na úpravě veřejných prostranství. Podobně je na tom australské město Melbourne, které touží po vybudování cyklostezek v

37

tamtéž Cyklodoprava.cz : Infrastruktura: Plánování veřejného prostoru. [cit. 11-4-2013] Dostupné z : http://www.cyklodoprava.cz/infrastruktura/planovani-verejneho-prostoru/urbanista-jan-gehl/ 39 China daily: China ends “bicycle kingdom” as embracing cars. [cit. 11-4-2013] Dostupné z : http://www.chinadaily.com.cn/english/doc/2004-11/11/content_390685.htm 38

- 56 -

„kodaňském stylu“. 40 Jak můžeme vidět, čím dál více metropolí si uvědomuje, jakou službu cyklistická doprava lidnatým městům přináší. Místní samosprávy se spolu s nezávislými subjekty snaží vypracovat strategie pro rozvoj cyklodopravy mezi obyvatelstvem, k čemuž neodmyslitelně patří rozvoj cyklistické infrastruktury ve městech a samozřejmostí jsou také doprovodné služby. Lze jen doufat, že tuto skutečnost si vezmou na vědomí i subjekty ovlivňující rozvoj dopravy na území ČR a rozhodnou se jít touto „čistou“ cestou.

40

tamtéž

- 57 -

7 ZÁVĚR V této kapitole se pokusím shrnout získané výsledky, postupy s jakými jsem přistupoval k jejich interpretaci, a závěry, které jsem vyvodil. Jako cíl práce jsem si stanovil zjistit a analyzovat motivy užívání cyklostezek jako aktivní formy dopravy na jedné straně a sportovně volnočasové aktivity na straně druhé. Dále pak vyhodnotit spokojenost či nespokojenost cykloturistů se stezkami v okolí a jejich očekávání. Na základě rešerše literatury jsem zpracoval teoretické podklady pro výzkum. Vytvořil jsem dotazník a stanovil dvě stěžejní hypotézy práce. Hypotéza č. 1: Cykloturisté jsou se stavem cyklostezek spokojeni, Hypotéza č. 2: Více lidí využívá cykloturistiku jako volnočasouvou aktivitu, než aktivní formu dopravy. Pro vypracování práce jsem si stanovil osm úkolů. Po seznámení s literaturou a vytvoření dotazníku jsem předělal dotazník i do snadnější a rychlejší internetové podoby. Kontaktoval jsem nejrúznější cykloturistické weby, portály, stránky a skupiny s prosbou o pomoc a žádostí vyplnění dotazníku. Získal jsem kontakt na 86 cykloturistů. 58 z nich se se mnou rozhodlo spolupracovat. Jednalo se o 34 mužů a 24 žen. Po obdržení a zpracování dotazníků jsem graficky vyhodnotil výsledky. Na základě výsledků jsem vyvodil tyto závěry: Hypotéza č: 1 – zamítám Cykloturisté jsou v 51,72 % s cyklostezkami nespokojeni. Hypotéza č. 2: zamítám. Stejné procento zkoumaného souboru využívá cykloturistiku jako volnočasouvou aktivitu a také jako aktivní formu dopravy v časovém měřítku 0 – 3 hodiny týdně. U 4 – 6 hodinového intervalu dokonce převládá aktivní forma dopravy. Přestože 55,17 % respondentů vidí cykloturistiku jako sportovně volnočasovou aktivitu. Dále jsem zjistil, že téměř 81 % dotázaných vlastní jedno nebo dvě kola. Z toho 79,31 % vlastní horské kolo. Naopak trekkingové kolo, které je v poslední době mezi cykloturisty velmi populární vlastní jen 10 %. Silniční kolo vlastní pouze 8,62 % dotázaných stejně tak jako kolo žádné.

- 58 -

Polovina všech dotázaných kolo jako dopravní prostředek, ať už po městě, do zaměstnání, či na jiná cílová místa vůbec nevyužívá. 24 % jej využívá jen sporadicky a to jednou nebo dvakrát týdně. Čas, vynaložený na kolo ve formě dopravního prostředku týdně nepřesahuje u 65,52 % populace Jihomoravského kraje tři hodiny. V dalších 17,24 % nepřesáhne 6 hodin. Snahu o zlepšení přináší některé velké firmy. Většina lidí využívá jízdní kolo ke své volnočasové aktivitě v rozmezí 0 – 3 hodiny týdně (65,52 %). Většina respondentů se shoduje na nedostatku cyklostezek, špatném stavu a přeplněnosti. Naopak jen v několika případech došlo k vytknutí špatného značení či šířky cyklotras. Jako důvod k cykloturistice uvádí téměř 90 % respondentů pozitivní vliv na zdraví a fyzickou aktivitu spolu s příjemně stráveným časem na čerstvém vzduchu. Za největší nevýhodu cykloturistiky v Jihomoravském kraji jsou považováni neohleduplní řidiči a to v neuvěřitelných 75,47 %. Špatný stav stezek a silnic, důvod, který by se logicky jevil jako jeden z hlavních negativních aspektů cykloturistiky, se umístil na třetím místě s 52,83 % a byl předstižen aspektem nepříznivého počasí s 54,72 %, Z výsledků výzkumu vyplývá jedna zdánlivě překvapivá skutečnost a to, že je kolo stejným podílem využíváno jako volnočasová aktivita i jako dopravní prostředek. Pokud se ale podíváme na výsledky pozorně, zjistíme, že stejné procento cyklistů zaškrtlo možnost, že se jedné nebo druhé variantě věnuje 0-3 hodiny týdně. To znamená, že v týdnu může být kolo jako dopravní prostředek nebo nástroj volnočasové aktivity využit tři hodiny, anebo také vůbec. Dalším zajímavým výsledkem

byly

odpovědi,

z jakého

důvodu

je

cyklistika

dotazovanými

uskutečňována. Na prvním místě jsou udány důvody jako pozitivní vliv na zdraví, pobyt na vzduchu, oblíbená volnočasová aktivita, zábava a další, a až na osmém místě se objevuje, že důvodem cyklistiky je kolo jako vhodný dopravní prostředek. Tato skutečnost je také doložena tím, že jen necelých 10 % dotazovaných vlastní silniční kolo. Zde se nabízí otázka proč tomu tak je? Z diskuze vyplývá, že pokud chceme žít v „zelených“ městech, která jsou určená především pro lidi a ne pro automobily, je potřeba se zaměřit na možnost alternativní dopravy po městě, která je ekologicky šetrná, navíc šetří lidem náklady na dopravu, zlepšuje plynulost dopravy a má další výhody. Zajímavostí je, že čtvrtina dotázaných v Jihomoravském kraji přeci jen - 59 -

využívá kolo i jako dopravní prostředek. Je to nadprůměrný výsledek s ohledem na celorepublikové výzkumy. Více než polovina dotazovaných je ovšem nespokojena s cyklistickou infrastrukturou v kraji. Je to výzva především pro města, která by měla zvážit, jakou cestou řešit vzrůstající dopravu. Městská cyklistika je efektivním a přitom čistým řešením. Myslím si, že cíl práce byl splněn, přestože se nepotvrdila ani jedna z daných hypotéz. Práce by mohla sloužit nejen všem rekreačním cykloturistům, ale i závodníkům, zájemcům či široké veřejnosti k ucelení pohledu na současný stav cykloturistiky v Jihomoravském kraji.

- 60 -

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ HALADA, Andrej. Na kole křížem krážem po Čechách. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003. ISBN 80-720-0719-X. HALADA, Andrej. Na kole křížem krážem po Moravě a Slezsku. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 126 s. Tipy na výlety. ISBN 978-80-253-0331-3. HURYCHOVÁ, Alena, et al. Turistika II. 1. yyd. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta pedagogická, 1976. ISBN 55-001-77. KONOPKA, P. Cyklistika. 9. vyd. Jablonec nad Nisou: Nakladatelství JH, 2007. ISBN 978-80-254-0258-0. MARTÍNEK, Jaroslav. 21 pilířů pro cyklistickou infrastrukturu. Vyd. 1. Brno: Centrum dopravního výzkumu, 2007, 72 s. Tipy na výlety. ISBN 978-80-86502-60-1.

MOUREK, Daniel. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Vyd. 1. Praha: CzechTourism, 2011, 129 s. Tipy na výlety. ISBN 978-80-87560-00-6.

ONDRÁČEK, Jan a Sylva HŘEBÍČKOVÁ. Cykloturistika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 123 s. Tipy na výlety. ISBN 978-802-1044-432. SIDWELLS, Chris. Velká kniha o cyklistice. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2004, 240 s. ISBN 80-720-9585-4. VYŠKOVSKÝ, Jan, et al. Turistika a sporty v přírodě. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, 1997. ISBN 80-210-1552-7. Brno: Cyklistické stezky. [online]. [cit. 6-4-13] dostupné z: www.brno.cz/mapy/cyklisticke-stezky/

- 61 -

China daily: China ends “bicycle kingdom” as embracing cars. [online]. [cit. 11-42013] Dostupné z : http://www.chinadaily.com.cn/english/doc/200411/11/content_390685.htm Cyklistická doprava: Finance. Státní fond dopravní infrastruktury. [online]. [cit. 114-13] http://www.cyklodoprava.cz/finance/statni-fond-dopravni-infrastruktury Cyklistika pro všechny [online]. [cit 25-3-13] dostupné z http://www.cyklistikakrnov.com/index.htm Cyklodoprava.cz : Infrastruktura: Plánování veřejného prostoru. [online]. [cit. 11-42013] Dostupné z : http://www.cyklodoprava.cz/infrastruktura/planovani-verejnehoprostoru/urbanista-jan-gehl/ Česko jede: Cyklo a in-line průzkum. [online]. [cit. 9-3-13] dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/cyklo-a-in-line-pruzkum/ Nazeleno.cz: Městská cyklistika: V Evropě trend, v ČR utopie? [online]. [cit. 11-32013] Dostupné z : http://www.nazeleno.cz/technologie-1/elektrokola/mestskacyklistika-v-evrope-trend-v-cr-utopie.aspx [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=2280 [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/znaceni/ [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: www.kr-jihomoravsky.cz

- 62 -

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Typy cykloznaček41 Obr. 2: Cykloturistická značka a šipka, cykloturistická směrovka 42 Obr. 3: Graf financování z SFDI na cyklostezky v letech 2001-201143

41

http://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=2280 http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/znaceni/ 43 Cyklistická doprava: Finance. Státní fond dopravní infrastruktury. [cit. 11-4-13] http://www.cyklodoprava.cz/finance/statni-fond-dopravni-infrastruktury 42

- 63 -

10 SEZNAM GRAFŮ 1) Graf č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? 2) Graf č. 2: Do jaké věkové skupiny patříte? 3) Graf č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 4) Graf č. 4: V jaké pozici se v současné chvíli nacházíte? 5) Graf č. 5: Druh vlastněného jízdního kola? 6) Graf č. 6: Kolik kol vlastníte? 7) Graf č. 7: Kolikrát užijete jízdní kolo jako dopravní prostředek za týden? 8) Graf č. 8: Kolik hodin času strávíte užíváním jízdního kola jako dopravního prostředku týdně? 9) Graf č. 9: Kolik hodin týdně věnujete volnočasovým aktivitám? 10) Graf č. 10: Kolik hodin týdně věnujete volnočasovým aktivitám a užitím jízdního kola? 11) Graf č. 11: Jak byste ohodnotili úroveň cyklotras a cyklostezek v Jihomoravském kraji: 12) Graf č. 12: Z jakého důvodu se věnujete cykloturistice? 13) Graf č. 13: Čeho si nejvíce ceníte u cykloturistiky? 14) Graf č. 14: Jaké největší negativní aspekty má dle Vás cykloturistika?

- 64 -

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - DOTAZNÍK Cyklistické stezky - aktivní formy dopravy v rámci Jihomoravského kraj 1) Jaké je Vaše pohlaví? A) Muž

B) Žena

2) Do jaké věkové skupiny patříte? A) do 18 let

B) 19-24

C) 25-31

D) 32-38

E) 39-45

F) 46 a vice

3) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? A) základní

B) střední s maturitou C) střední bez maturity D) vyšší odborné

E) vysokoškolské 4) V jaké pozici se v současné chvíli nacházíte? A) zaměstnanec

B) student

C) podnikatel/živnostník

D) nezaměstnaný

E) na mateřské dovolené 5) Druh vlastněného jízdního kola? A) Horské

B) Trekingové

C) Krosové

D) Silniční

E) BMX a

freestyle 6) Kolik kol vlastníte? A) 1

B) 2

C) 3

D) 4

E) 5

F) 6

7) Kolikrát užijete jízdní kolo jako dopravní prostředek za týden? A) 1-3x

B) 4-6x

C) 7-9x

D) 10-12x

E)13x a více

8) Kolik hodin času strávíte užíváním jízdního kola jako dopravního prostředku týdně? A) 0-3

B) 4-6 C) 7-9 D) 10-12

E) 13-16

F) 17-19

G) 20 a

více 9) Kolik hodin týdně věnujete volnočasovým aktivitám? A) 0-3

B) 4-6 C) 7-9 D) 10-12

E) 13-16

F) 17-19

G) 20 a

více 10) Kolik hodin týdně věnujete volnočasovým aktivitám a užitím jízdního kola? A) 0-3 více

B) 4-6 C) 7-9 D) 10-12

E) 13-16

F) 17-19

G) 20 a

11) Jak byste ohodnotili úroveň cyklotras a cyklostezek v Jihomoravském kraji: A) Vyhovující (přejdi na otázku č. 12) B) Nevyhovující (přejdi na otázku č. 13) 12) Proč Vám vyhovují? Otevřená odpověď ……………………………………………………………………… 13) Proč Vám nevyhovují? Otevřená odpověď ……………………………………………………………………… 14) Z jakého důvodu se věnujete cykloturistice? (můžete vybrat více možností) A) pozitivní vliv na zdraví a fyzickou aktivitu B) příjemně strávený čas na čerstvém vzduchu C) baví mě to D) z nudy E) odreagování od stresu, práce, psychické zátěže F) jezdím závodně G) sportovně volnočasová aktivita, hobby H) odpočinek I) nízké náklady J) je to můj životní styl K) aktivní forma dopravy (cesty po městě, okolí, do zaměstnání) L) poznání nových míst bez použití automobilu M) jiný důvod – uveďte: ……………………….. 15) Čeho si nejvíce ceníte u cykloturistiky? A) pozitivní vliv na zdraví B) šetrnost k životnímu prostředí C) nízké náklady D) zábava E) rychlejší než chůze pěšky F) pobyt v přírodě G) relaxace H) volnost I) jiná odpověď – uveďte: ……………………………………………….

16) Jaké největší negativní aspekty má dle Vás cykloturistika? A) časté úrazy B) uskladňování kol C) jednostranná zátěž D) neohleduplní řidiči E) špatný stav stezek a silnic F) neznalost dopravních předpisů G) počasí H) fyzická zátěž I) jiná odpověď – uveďte: ……………………………………………….

RESUMÉ Diplomová práce se zabývá stavem a analýzou motivů užívání cyklostezek jako aktivní formy dopravy na jedné straně a sportovně volnočasové aktivity na straně druhé. Dále pak hodnotí spokojenost či nespokojenost cykloturistů se stezkami v Jihomoravském kraji a jejich očekávání. V teoretické části se zaměřuje na historii a charakteristiku cykloturistiky. Seznamuje se základními pojmy, značením, legislativou a zdravotními aspekty. V závěru teoretické části nejsou opomenuty finanční aspekty spolu s vyzdvižením negativ a pozitiv. Praktická část analyzuje cykloturistiku z hlediska volnočasové aktivity a aktivní formy dopravy, spolu s problematikou s tím spojenou. Klíčová slova: kolo, cyklistika, cykloturistika, Jihomoravský kraj, dotazníkové šetření, volnočasová aktivita

RESUME This thesis describes current condition of cycling tracks and reasons for their usage as a form of transport as well as sporting activity. It also evaluates their users´ satisfaction and expectations. The theoretical part focuses on history and characteristics of cyco-tourism. It introduces basic facts, markings, legislation and health benefits and risks of cycling as well as its financial aspects. The practical part analyses cyclo-tourism as a free-time activity and an active form of transport with its pros and cons.

Key words: bicycle, cycling, cyclo-tourism, region of Southern Moravia, questionnaire, free-time activity

Cyklistické stezky aktivní formy dopravy?

Recommend Documents