Návrh naučné stezky Berounsko

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Návrh naučné stezky Berounsko Bakalářská práce

Autor: Karolína Hanzelová Vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Jihlava 2015

Copyright © Karolína Hanzelová 2015

Anotace Cílem bakalářské práce je vytvořit návrh interaktivní naučné stezky, která by na Berounsko přivedla více turistů. Snahou je, aby se lišila od jiţ vytvořených naučných stezek. Teoretická část analyzuje jejich současný stav v České republice a na Berounsku. Popisuje také postup realizace bakalářské práce. Praktická část zahrnuje komplexní charakteristiku regionu, návrh a popis trasy, návrh informačních panelů, návrh informační broţury, kalkulaci nákladů a navrhuje vyuţití bakalářské práce v praxi.

Klíčová slova Naučná stezka, Berounsko, Karlštejn, Loděnice, informační tabule, interaktivní

Annotation The aim of this thesis is to create design of interactive nature trail, which would lead more tourists to Beroun county. The effort is for this trail to be different from the trails which are already built. Teoretical part analyses their current condition in Czech republic and Beroun county. It also describes process of realization of this thesis. Practical part includes complex county characteristic, designe and description of the trail, designe of informational panels, designe of informational flyer, costing and it also suggests use of this thesis in practice.

Key words Nature trail, Beroun county, Karlštejn, Loděnice, informational panel, interactiv

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce panu prof. PhDr. Petru Chalupovi, CSc. za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracování této práce. Dále děkuji své rodině a přátelům nejen za jejich podporu, ale také za cenné rady.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 22.4.2015 ..................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod a cíl práce.................................................................................................................. 8

2

Analýza současného stavu řešené problematiky ................................................................ 9 2.1

Naučné stezky .............................................................................................................. 9

2.2

Historie naučných stezek ........................................................................................... 10

2.3

Druhy naučných stezek .............................................................................................. 10

2.4

Naučné stezky na Berounsku ..................................................................................... 10

2.4.1 2.5

Naučná stezka Národní přírodní rezervací Karlštejn ......................................... 11

Zpracované bakalářské práce na téma Naučná stezka ............................................... 11

3

Metody práce a jejich zdůvodnění ................................................................................... 12

4

Diskuze literatury a pramenů ........................................................................................... 12

5

Charakteristika regionu .................................................................................................... 13

6

5.1

Poloha ........................................................................................................................ 13

5.2

Povrch ........................................................................................................................ 14

5.3

Podnebí ...................................................................................................................... 16

5.4

Vodstvo ...................................................................................................................... 16

5.5

Biota........................................................................................................................... 17

5.6

Lidé ............................................................................................................................ 21

5.7

Sídla ........................................................................................................................... 21

5.8

Hospodářství .............................................................................................................. 22

Návrh naučné stezky ........................................................................................................ 22 6.1

Značení naučné stezky ............................................................................................... 22

6.2

Obsah informačních tabulí......................................................................................... 22

6.3

Návrh informačních panelů ....................................................................................... 26

6.3.1

Zastávka č. 1 Loděnice ....................................................................................... 26

6.3.2

Zastávka č. 2 Syslí louky.................................................................................... 29

6.3.3

Zastávka č. 3 Špičatý vrch.................................................................................. 32

6.3.4

Zastávka č. 4 Dendrofon .................................................................................... 35

6.3.5

Zastávka č. 5 Ptačí hnízda .................................................................................. 39

6.3.6

Zastávka č. 6 Houby ........................................................................................... 43

6.3.7

Zastávka č. 7 Bubovické vodopády.................................................................... 47

6.3.8

Zastávka č. 8 Chodníček našich předků ............................................................. 49

6.3.9

Zastávka č. 9 Karlova studánka .......................................................................... 52

6.3.10 Zastávka č. 10 Karlštejn ..................................................................................... 55 7

Návrh informačního letáku............................................................................................... 58

8

Kalkulace nákladů ............................................................................................................ 61

9

Pouţití bakalářské práce v praxi....................................................................................... 64

10

Závěr................................................................................................................................. 65

Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 66 Tištěné zdroje ....................................................................................................................... 66 Elektronické zdroje .............................................................................................................. 67

1 Úvod a cíl práce Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Návrh naučné stezky Berounsko“. Toto téma jsem si vybrala, protoţe ráda vytvářím nové věci a navrhuji řešení. Také je mi blízká příroda, do které ráda chodím a zajímám se o ní. Na svých toulkách krajinou jsem si všimla, ţe výlety do přírody nejsou pro všechny samozřejmostí a především děti tráví svůj čas u počítačů a televizí. Je stále těţší přesvědčit je, aby trávily čas venku, na čerstvém vzduchu, fyzickou aktivitou. Nedostatek pohybu a špatná strava u dětí vede k obezitě, která začíná být stále větším problémem. Kromě obezity vidím jako další problém dnešní doby uspěchanost. Rodiče tráví většinu času v zaměstnání a nemají čas věnovat se svým dětem. Děti jsou tak ochuzeny o vzájemný kontakt, který je tak potřebný k jejich správnému duševnímu vývoji. Tvorbou naučné stezky bych chtěla přispět k zlepšení této situace. Na Berounsku se nachází několik naučných stezek, z toho jedna přímo v oblasti Karlštejnska, kde chci svojí naučnou stezku realizovat. Většina stezek v oblasti má pouze informativní charakter. Tato forma ale není pro děti poutavá a většinu dospělých také neosloví. Vzorek populace, který se o informativní tabule naučného rázu zajímá, uţ do přírody chodí. Svojí stezkou bych, ale chtěla oslovit vzorek lidí, který výlety do přírody nepodniká a své děti

k tomu také nevede. Toho bych chtěla docílit

zatraktivněním této cesty. Proto vytvořím interaktivní naučnou stezku. Pro děti bude u kaţdé informační tabule aktivita nebo 3D ukázka týkající se údajů, které se na daném stanovišti dozví. Některé tabule budou doplněné o legendu vztahující se k danému místu. Pro dospělé bude stezka atraktivní svým sportovním charakterem. Na začátku naučné stezky, tak budou informace nejen o délce trasy a přibliţné době za kterou je cestu moţné zdolat, ale také o přibliţném mnoţství spálených kalorií pokud se návštěvnící rozhodnou trasu ujít anebo o mnoţství spálených kalorií pokud poběţí. Za cíl této práce si kladu nejenom přispění k lepšímu ţivotnímu stylu rodin s dětmi i svobodných jedinců, ale především nalákání více turistů do této oblasti a následné zlepšení cestovního ruchu. Stezka začíná v obci Loděnice a končí v obci Karlštejn. Na obou koncích se nachází několik restaurací a jsou zde moţnosti ubytování. Na Karlštejně lze navíc navštívit hrad. Návštěvnící zde tak mohou strávit více dní, kdy si jeden den projdou naučnou stezku, přespí na Karlštejně, v Loděnici nebo blízkém okolí

8

a další den se podívají na hrad, do Koněpruských jeskyní anebo vyuţijí jinou z aktivit, které lokalita nabízí. Na rozdíl od běţných naučných stezek tato cesta zahrnuje moţnosti sportování, kdy se turisté na informačních tabulích dozví kolik kalorií jejím zdoláním spálí, coţ je informace s kterou jsem se ještě na ţádné naučné stezce nesetkala. Další novinkou v naučných stezkách je stáhnutí aplikace, která návštěvníka provede jednotlivými zastávkami v několika světových jazycích.

2 Analýza současného stavu řešené problematiky 2.1 Naučné stezky Naučné stezky jsou nenásilnou formou vzdělávání, která se nachází v přírodě nebo ve městě. Jedná se o značenou trasu, která vede krajinou a má různý počet zastavení na kterých se nachází informační tabule. Ty nás seznamují s faunou, florou a geologií. Mimo to se můţeme setkat i s naučnými stezkami, které nás informují o historii, pohádkách (pokud se jedná o naučnou stezku určenou pro děti) anebo o zajímavostech v okolí. Kromě naučných stezek, které vedou volnou přírodou jsou i takové, které jsou v uzavřených areálech, např. v zoologických zahradách. Některé jsou dokonce přístupné jen v určitém období a za poplatek. K většině naučných stezek existuje informační broţura nebo letáček. Označují se bílým čtverečkem, který napříč protíná zelený pruh.

Obrázek č.1: Symbol naučné stezky

9

2.2 Historie naučných stezek V americe vznikaly první naučné stezky koncem 20. století a dnes zahrnují širokou síť stezek vedoucích národními parky, chráněnými územími i mimo ně. V Evropě se první naučné stezky začaly budovat v Německu, po první světové válce. První naučná stezka v České republice byla zbudována roku 1965 na Medníku. [13] V současné době je jich v České republice kolem 700.

2.3 Druhy naučných stezek Lesnické stezky vedou lesem nebo lesoparkem a seznamují s faunou a flórou. Například dendrologická stezka lesů ČR v Solvayových lomech. Hornická stezka informuje o těţbě nerostů, provádí místy kde probíhala těţba. Jedná se například o stezku v Solvayových lomech. Geologické stezky vedou místy s významným geologickým nalezištěm. Jako příklad mohu uvést naučnou geologickou stezku Petřínem. Vlastivědné seznamují se zajímavostmi krajiny, kterou vedou a historií místa. Například Dubeč-Uhříněves. Přírodně ochranářské se zabývají faunou a flórou v chráněné lokalitě, kterou protínají. Taková stezka je i na Karlštejně. Městské stezky seznamují zpravidla se stavbami kolem kterých vedou a s historií města. Příkladem můţe být Dobřichovická naučná stezka. Sportovní stezky jsou v současné době stále více populární. Jsou to trasy vedoucí přírodou nebo městem na jejichţ stanovištích lze cvičit na různých strojích anebo podle návodů na informačních tabulích. [12] Z předchozího výčtu je zřejmé, ţe témata, na které jsou stezky zpracované jsou rozmanité.

2.4 Naučné stezky na Berounsku Na Berounsku se nachází celkem 13 naučných stezek. Jejich největší koncentrace je v oblasti kolem Karlštejna. Největší počet (celkem 3) je v Solvayových lomech. Na 10

jednom místě zde můţeme nalézt dendrologickou stezku, pohádkovou stezku pro děti a naučnou stezku Solvayovými lomy. Odsud se lze napojit na blízkou stezku Svatojánský okruh anebo na nepříliš vzdálenou Karlštejnskou naučnou stezku. Dalšími stezkami, které se na Berounsku nacházejí jsou naučná stezka Koukolova hora – Kotýz, naučná stezka Lesní panorama, naučná stezka Oppidum Stradonice, naučná stezka Tetínské vyhlídky, naučná stezka Zlatý kůň, přírodní stezka Údolí ticha, školní naučná stezka Brdatka – Talichovo údolí a vodácká naučná stezka Berounka.

2.4.1 Naučná stezka Národní přírodní rezervací Karlštejn Ráda bych se ještě vrátila ke Karlštejnské naučné stezce vedoucí Národní přírodní rezervací Karlštejn. Přesto, ţe tato stezka jistě sama o sobě stojí za zmínku, chci jí podrobněji přiblíţit, protoţe v několika úsecích kopíruje mnou navrhovanou trasu. Stezka se nachází v chráněné krajinné oblasti Český kras a byla slavnostně otevřena 7.9.1989. Je okruţní, dlouhá 15 km a má celkem 17 zastavení vybavených informačními tabulemi. Začíná v Srbsku, vede údolím Bubovického potoka, přes Svatý Jan pod Skalou, dále vede do osady Hostím, údolím Kačáku a údolím Berounky se vrací zpět do Srbska. [4] Trasu je poměrně snadné sledovat, protoţe vede po značených turistických cestách. Jednotlivé informační tabule bohuţel neobsahují mapu s vyznačením místa, kde se zrovna nacházíme. Absence mapy se zdá být nejčastějším problémem u jiţ zreazlizovaných tras. Tento drobný nedostatek bych ráda napravila ve své naučné stezce, kde chci na kaţdý informační panel umístit mapu s vyznačenou cestou k dalšímu zastavení.

2.5 Zpracované bakalářské práce na téma Naučná stezka Přestoţe nikdo nedělal bakalářskou práci, ve které by tvořil naučnou stezku na Berounsku, na podobná témata bylo zpracováno několik bakalářských prací. Například mohu uvést Interaktivní naučnou stezku pro děti v Deštném v Orlických horách od Kateřiny

Tomaniové

Naučnou

a

(https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/14856/thema/1356)

záţitkovou

stezku

Adršpašskými

skalami

od

Martiny

nebo Golové

(https://is.vspj.cz/bp/get-bp/studijni-obor/6501R001/student/11584/.../698).

11

3 Metody práce a jejich zdůvodnění Před začátkem tvorby práce jsem se rozhodovala, které místo na Berounsku zvolím pro vytvoření své naučné stezky. Chtěla jsem, aby vedla hezkou lesnatou krajinou, a aby na její trase bylo alespoň několik zajímavostí, které se jinde nenachází. Na mapě jsem si proto vytipovala několik lokalit, které jsem posléze navštívila a prozkoumala. Přestoţe je celé Berounsko hezké a má co nabídnout, zvolila jsem trasu z Loděnice do Karlštejna, o které si myslím, ţe je turisticky nejatraktivnější a dobře dostupná veřejnou i osobní dopravou. Následně jsem si celou trasu prošla a změřila kolik spálím chůzí kalorií. Cestou zpět jsem si vytipovala jednotlivá zastavení a vše potřebné nafotila. V jiný den následovalo zdolání trasy během a opět změření spálených kalorií. Dalším krokem bylo zpracování charakteristiky oblasti a analýza současného stavu naučných stezek. Poté jsem přistoupila k hlavní části mé práce a vytvořila jsem jednotlivé zastávky. K této části jsem potřebovala navštívit knihovnu a půjčit si knihy zaměřené na mnou zvolenou oblast. Dále jsem navštívila úřad obce Karlštejn, kde jsem nahlédla do Karlštejnské kroniky a pátrala jsem po zajímavostech, které by se mi hodily ke zpracování stezky. Protoţe na úřadě neměli kompletní kroniku, musela jsem do Berounského

archivu.

Bohuţel,

jediná zajímavá informace,

vhodná k mnou

zpracovanému tématu, kterou jsem v několika svazcích Karlštejnské kroniky našla, byla informace o nalezené schránce v pilíři mostu. Tu jsem zapracovala do jedné z informačních tabulí. Po shromáţdění všech potřebných informací, vytvoření stanovišť a návrhu informačních tabulí jsem navrhla a vytvořila propagační leták. Posledním krokem byla kalkulace nákladů a doporučení k vyuţití práce.

4 Diskuze literatury a pramenů Při zpracování této práce jsem se snaţila zjistit obecné informace o naučných stezkách. Něco o jejich historii, případně co by měla kaţdá stezka obsahovat. V tištěné literatuře se mi nepodařilo najít nic co bych mohla pouţít. Některé uţitečné informace jsem našla na interentových stránkách www.stezky.info.

12

Ke zpracování charakteristiky oblasti jsem vyuţila internetové stránky správy CHKO Český kras, kde jsou kvalitně zpracované obsáhlé informace o fauně a flóře Českého krasu. Z tištěné literatury potom knihu Střední Čechy. Při tvorbě tabulí jsem čerpala z odborné literatury. Konkrétně to byl atlas hub, atlas ptáků, knihy o stromech a keřích, dějiny hmotné kultury, pověsti, kronika a kniha o prospěšnosti chůze naboso. Přestoţe obě knihy o stromech a keřích byly uţitečné, informace v nich nebyly příliš obsáhlé. Hezky zpracovaná byla publikace o syslovi, která se celá věnovala pouze tomuto hlodavci. Na grafický návrh tabulí jsem pouţila výřezy z volně stahovatelných obrázků, dostupných z vyhledávače www.google.cz.

5 Charakteristika regionu 5.1 Poloha Celé Berounsko je opředené mnţostvím legend, které se váţou k různým místům. Jsou jimi například Tetín, Koněpruské jeskyně, lom Velká Amerika, Karlík a hned několik se jich vztahuje k hradu Karlštejn. Okres Beroun se rozkládá na 662 km2 a je druhým nejmenším okresem Středočeského kraje. Sousedí s okresy Praha-západ, Příbram, Rokycany, Rakovník a Kladno. [17]

Obrázek č.2: Mapa okresu Beroun vytvořená v programu google/maps.cz

13

5.2 Povrch Berounsko se nachází na velmi členitém povrchu. Jedná se o lesostep, ve které převládají listnaté a smíšené lesy. Oblastí Berounska se táhnou Brdy a Hřebeny. Nejvyšším vrcholem Hřebenů je Písek (691 m n.m.) a v Brdech je to Tok (865 m n.m.). Průměrná nadmořská výška je 400 metrů nad mořem. Kromě polí a lesů se zde nachází mnoţství povrchových a podzemních vápencových lomů. Vápenec, který se utvořil v prvohorách se zde dlouhá léta těţí především v oblasti naučné stezky mezi Loděnicí a Karlštejnem. U obce Mořina najdeme několik jiţ nepouţívaných, zatopených lomů. Patří mezi ně i nejznámější lom Velká Amerika. Dále Malá Amerika, Mexiko. Jsou zde také lomy, které jsou stále v provozu. Mezi ně patří největší vápencový lom v České republice, který se nachází u Berouna, Čertovy schody. Díky polopropustnosti vápence dal vápencový povrch vzniknout také mnoţství krasových jeskyní. Několik jich můţeme nalézt v obci Sv. Jan pod skalou. Zde také vyvěrá podzemní pramen minerální vody, která byla v minulosti stáčena do lahví jako minerální voda Ivanka. Oblastí prochází Barrandien, tedy pás izolovaneho starého horstva, v kterém se nachází zkameněliny. Jedním takovým místem jsou Barrandovy jámy, lokalita, která se nachází jen pár set metrů od zastávky č.3 „Špičatý vrch“. „Český kras představuje v rámci celých Čech ostrov zvlášní osobité krajiny, který se svým rázem vymyká běžným českým poměrům.“ [5] Z půdních typů se zde nachází kambisoly (hnědá lesní půda), stagnosoly, leptosoly (slabě vyvinuté půdy) a luvisoly (zahrnuje šedozem, hnědozem a luvizem). Zatímco leptosol a stagnosol jsou půdy s velmi nízkou produkční schopností, luvisol (mezi který patří hnědozemě a šedozemě) je půdou nejúrodnější. Ta se vyuţívá k zemědělským účelům. Nejrozšířenějším půdním typem této oblasti a středních čech je kambisol. Ten se dá vyuţívat na zemědělské účely, ale jeho vyuţití hodně záleţí na člověku a to na uplatňovaných agrotechnických opatřeních a pouţité chemii. Oproti zemědělství se ovšem jedná o skvělou půdu pro lesní hospodářství. [5]

14

Obrázek č.3: Vápencový lom Čertovy schody

Obrázek č.4: Sv. Jan pod Skalou

15

5.3 Podnebí Česká republika leţí v mírném pásu. Mísí se zde přímořské a kontinentální podnebí. Převládají mírné zimy a teplá léta. Díky teplejšímu podnebí se v Českém krasu, kterým stezka prochází, daří teplomilným rostlinám a ţivočichům. Oblast kolem Berounky patří k nejteplejším oblastem v České republice. Roční průměr teplot je 8-9°C. [5]

5.4 Vodstvo Územím protéká řeka, která aţ do Plzně nese název Mţe, od Plzně jiţ název Berounka. U Zbraslavi se vlévá do Vltavy a je dlouhá 138,9 km. Její povodí se rozkládá na 8 861 km2. Dlouhodobý průměrný průtok činí 36 m3/s. Má mnoho menších přítoků, na Berounsku jsou to např.: Litavka, Rakovnický potok, Klíčava a Loděnice, která protéká Českým krasem. Potok Loděnice, pojmenovaný po obci, kterou protéká, se nazývá také Kačák. Na jeho toku leţí soustava rybníků, které při posledních povodních v roce 2013 napáchaly škody, stejně jako Berounka. [5] V neposlední řadě nesmíme zapomenout na Bubovický potok, jehoţ Bubovické vodopády tvoří zastávku č. 7.

Obrázek č.5: Mapa Berounky vytvořená v programu Mapy.cz

16

5.5 Biota Díky poloze ve středu Evropy a ve středu Čech, se ve středních Čechách mohla rozvíjet široká škála druhově bohaté vegetace a květeny. Díky mělkému půdnímu profilu a velice teplému mikroklima, které se nachází na jiţně skloněných svazích se zde vytváří skalní stepi, xerotermní trávníky a lesostepi. Ty umoţňují výskyt některých ohroţených druhů. Rostou zde čilimník řezenský (Chamaecytisus

ratisbonensis),

zimostrázek

alpský

(Polygala

chamaebuxus),

rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), lipnice bádenská (Poa badensis), včelník rakouský (Dracocephalum austriacum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), hlaváček jarní (Adonis vernalis), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), sasanka lesní (Anemone sylvestris). Za zmínku stojí kavyl vláskovitý (Stipa capillata) a kavyl Ivanův (Stipa pennata), který byl v barokní době prodáván poutníkům jako „Vousy sv. Ivana“. Opomenout nelze jeřáb krasový (Sorbus eximia), který se vyskytuje pouze v Českém krasu. Ze stromů zde najdeme asi 35 původních, převáţně listnatých stromů. Hlavními zástupci jsou dub pýřitý (Quercus pubescens), javor mléčný (Acer platanoides) a klen (Acer pseudoplatanus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a buky. Z rostlin zmíním ještě lísku (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra), meruzalku alpskou (Ribes alpinum), meruzalku srstku (Ribes uva-crispa), orsej jarní (Ficaria bulbifera), pitulník ţlutý (Galeobdolon luteum), oměj vlčí (Aconitum vulparia), oměj pestrý (Aconitum variegatum), zapalici ţluťuchovitou (Isopyrum thalictroides), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), chrpu chlumní (Centaurea triumfettii), lomikámen vţdyţivý (Saxifraga paniculata). Podél řeky Berounky se vyskytuje lesknice rákosovitá (Phalaris arundinacea), vrby křehké (Salix fragilis) a vrby bílé (Salix alba). Z hub je nejčastější výskyt břichatkovitých, lanýţů, ţampiónů, bedel, některých druhů smrţovitých a hřibu satanu (Boletus satanas). [15]

17

Obrázek č.6: Kavyl Ivanův

Obrázek č.7: Rudohlávek jehlancovitý

18

Rozmanitost zvířecích druhů je v Českém krasu stejně široká jako u rostlin. Z větších savců se zde vyskytují jezevec lesní (Meles meles), kuna skalní (Martes foina), prase divoké (Sus scrofa), jelen evropský (Cervus elaphus), daněk skvrnitý (Dama dama), muflon (Ovis musimon) a liška obecná (Vulpes vulpes). Díky krasovým jeskyním jsou zde skvělé podmínky pro výskyt netopýrů, kterých tu je aţ 14 druhů. Mezi ty nejčastější patří netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) a netopýr večerní (Eptesicus serotinus). Dále zde můţeme narazit na psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides), hraboše mokřadního

(Microtus agrestis), rejska malého (Sorex minutus), jeţka západního

(Erinaceus europaeus) a jeţka východního (Erinaceus concolor), plšíka lískového (Muscardinus avellanarius), norka amerického (Mustela vison) a sysla obecného (Spermophilus citellus). Ten se ve větší míře vyskytuje na syslích loukách v Loděnici, kde je druhé stanoviště naučné stezky. Z ptáků převaţují lesní druhy a to datel černý (Dryocopus martius), lejsek malý (Ficedula parva), skřivan lesní (Lullula arborea), včelojed lesní (Pernis apivorus), holub doupňák (Columba oenas) a ostříţ lesní (Falco subbuteo). Ze stepních druhů jsou to křepelka polní (Coturnix coturnix), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťukýk obecný (Lanius collurio) a dudek chocholatý (Upupa epops). Poměrně častý je strnad obecný (Emberiza citrinella). Mezi další jedince ptačí říše patří kavka obecná (Corvus monedula), poštolka obecná (Falco tinnunculus), výr velký (Bubo bubo), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) a zedníček skalní (Tichodroma muraria). Z plazů se zde vyskytují uţovka hladká (Coronella austriaca), uţovka podplamatá (Natrix tessellata) a uţovka obojková (Natrix natrix). Dále ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Ještěrka zelená (Lacerta viridis), která je naší největší ještěrkou a velmi často se vyskytuje v celém Středočeském kraji, se v Českém krasu vyskytuje pouze v jedné lokalitě. Nachází se tu mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha

19

zelená (Bufo viridis), skokan štíhlý (Rana dalmatina), úhoř říční (Anguilla anguilla), vranka obecná (Cottus gobio), hlemýţď zahradní (Helix pomatia), páskovka ţíhaná (Cepaea vindobonensis). Za zmínku stojí ovsenka skalní (Chondrina avenacea), která se v České republice nachází pouze v této lokalitě. Z hmyzu uvedu křiţáka pruhovaného (Argiope bruennichi), mandelinku

(Leptinotarsa decemlineata), nosatce, roháče

obecného (Lucanus cervus), včely (Apis), vosy (Vespula), čmeláky (Bombus), hrabalky (Pompilidae), kutilky (Sphecidae), zlatěnky (Chrysidoidea), lumky (Ichneumonidae), lumčíky (Braconidae), mravence (Hymenoptera). Nesmím zapomenout uvést stepníka rudého (Eresus kollari), mohutného pavouka, jehoţ sameček má červený zadeček. Stepníci se vyskytují na osluněných místech, známou lokalitou jejich výskytu je vrch nad sv. Janem pod Skalou. Je to pavouk, který je jedovatý a v České republice není původní. Na závěr zmíním motýly, jichţ se v Českém krasu nachází přes 2 200 druhů. Nejznámějšími jsou otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), batolec (Apatura), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), bělopásek topolový (Limenitis populi), několik druhů baboček (Nymphalini), perleťovců nebo okáčů (Melanargia). [14]

Obrázek č.8: Otakárek fenyklový

20

5.6 Lidé V okrese Beroun ţije necelých 88 000 lidí. [16] Celá oblast je od nepaměti osídlená. Lidé odjakţiva vyhledávali teplo a blízkost vodních toků. Zdejší stepní oblasti jim poskytovaly dobré podmínky pro zemědělství. Stejně tak blízkost jedné z našich nejteplejších řek Berounky. Archeologické nálezy se zde příliš nedochovaly, protoţe veškeré pozůstatky spláchla řeka při častých a náhlých povodních. V Koněpruských jeskyních se ovšem našla dílna penězokazců a v ní mince. Lidé se zde ţivili převáţně zemědělstvím, těţbou vápence nebo pálením dříví v lesích. To ţe se zde dařilo zemědělství, dokládají také názvy obcí, které se odvozují od činností, které se v dané vesnici provozovaly. Např. Kozolupy, Svinaře, Vinařice, Praskolesy.

5.7 Sídla V oblasti se nachází převáţně vesnice. V okrese Beroun najdeme také města Beroun, Hořovice, Králův Dvůr, Ţebrák, Zdice, Hostomice. Domy se zde odjakţiva stavěly z vápence, kterého je tu dostatek. I hrad Karlštejn je postaven z vápence.

Obrázek č.9: Hrad Karlštejn

21

5.8 Hospodářství V okrese je rozvinuté zemědělství, lesnictví a těţba ve vápencových lomech. Vápenec je zde tak čistý a kvalitní, ţe se pro průmyslové pouţití musely přidávat přísady. Jedním ze závodů na zpracování vápence byla i Loděnická vápenka. V té v nyní sídlí společnost Cemix. Vápenec se pouţíval také v ţelezárnách v Králově Dvoře a v současné době se v okrese stále těţí.

6 Návrh naučné stezky 6.1 Značení naučné stezky Celá trasa bude značena menšími směrovými cedulemi o rozměrech 297x210 mm. Tyto cedule budou umístěny po celé délce stezky, na místech, kde by návštěvník mohl tápat ve zvolení správné cesty. Trasa vede po turistické cestě, takţe je poměrně snadno sledovatelná. I přesto si myslím, ţe návštěvníkům značně zjednoduším navigaci pokud zde umístím směrové cedule. Rozhodla jsem se tak proto, ţe na různých webových fórech si lidé stěţují, ţe některé naučné stezky jsou špatně značené a není tak snadné se na nich orientovat.

6.2 Obsah informačních tabulí Kaţdá tabule bude obsahovat informace o místě, na kterém je umístěna. Kromě fauny a flóry také historii, legendu anebo fakta o prospěšnosti chůze naboso. Mojí snahou je, aby pokud moţno, kaţdý takový panel byl doplněný o aktivitu anebo názornou ukázku sdělení uvedených na tabuli. Údaje budou vhodně doplněné o grafiku, ať uţ se jedná o fotografie anebo ilustrace. Kromě vzdělávací části bude kaţdá tabule obsahovat také jiţ zmíněný plánek celé trasy. Informační panely na začátku a na konci stezky budou doplněné o větší mapu, zobrazující celou trasu s jednotlivými zastávkami a jejich názvy. Na mapě budou vyznačena místa, kde se nachází piknikový stůl. K tomuto nápadu mě vedly rodiny s malými dětmi, které potřebují často odpočívat. Maminky jistě ocení informaci, kde a jak vzdálené je místo, na kterém si mohou s dětmi odpočinout. Na kaţdém panelu budou také loga sponzorů.

22

Protoţe jsem zvolila cestu, která má odlišné výchozí a cílové místo, povaţuji za důleţité nabídnout návštěvníkům moţnost zkrácení trasy. Ta se nabízí přibliţně v polovině, v místě, kde pěšinu protíná silnice vedoucí do obce Bubovice. Z vesnice jezdí autobus do Prahy. Toto místo je na mapě vyznačeno červeně. Pokud by se návštěvníci předem rozhodli zdolat jen určitý úsek naučné stezky a věděli, ţe se na ní napojí jinde neţ na začátku nebo na konci a chtěli se dozvědět základní informace o stezce (které budou umístěny pouze na jejím začátku a konci), budou mít moţnost údaje zjistit z aplikace pro mobilní telefony. Ta bude k dispozici na internetu anebo na po načtení QR kódu, který bude na kaţdé tabuli. Informační tabule budou vedeny v českém jazyce. Protoţe je oblast navštěvovaná turisty (hrad Karlštejn se pravidelně umisťuje na vrcholu ţebříčku našich nejnavštěvovanějších památek), je třeba, aby zde byl text v několika jazykových mutacích. To by ale znamenalo výrobu několikanásobného počtu tabulí a bylo by to finančně velmi náročné, nehledě na zvýšené nároky na prostor. Proto vidím jako lepší řešení vytvoření aplikace pro mobilní telefony. Na kaţdém zastavení by byl QR kód, po jehoţ vyfocení by si turista mohl aplikaci stáhnout do mobilu. Ta by obsahovala jednotlivá zastavení jako na naučné stezce, ale v cizím jazyce, který by si návštěvník nastavil. Kromě textu by program nabízel také audio a to i v českém jazyce. To proto, ţe starší lidé mohou mít zhoršený zrak a tedy potíţe se čtením tabulí. Kromě starších lidí by se tím výlet zjednodušil i rodičům, kteří by nemuseli informace číst svým dětem. Aplikace by také mohla být vhodně doplněna o zvukový záznam na zastávkách, na kterých technické moţnosti neumoţňují reprodukovat například zvuk ptáků. Konkrétně se jedná o zastavení, kde mají návštěvníci za úkol poznávat vajíčka, která jednotlivé druhy ptáků snáší. Díky programu by návštevníci měli moţnost si poslechnout i nahrávky hlasů ptáků. Aplikace by byla poskytována zdarma. Úvodní a závěrečná tabule by byla rozšířena o obecné informace o stezce. Byla by zde uvedená délka trasy, přibliţný čas za který je moţné naučnou stezku ujít a převýšení, které návštěvník zdolá. Dále by se zde uváděly kalorie spálené během a chůzí. Podle tabulky uvedené na internetové stránce (http://www.fitlife.cz/vydej-energie-prisportovani) průměrný člověk spálí chůzí 200 kcal za 5km/h a během 700 kcal za 10 km/h. Tyto údaje jsem porovnala s mými naměřenými hodnotami. Ty jsem zjistila pomocí měření sporttesterem, který jsem první pouţila já a následně moje kolegyně. 23

Zjištěná čísla jsem zprůměrovala a výsledné údaje uvedla na informační tabuli. Podobně jsem postupovala při měření průměrného tepu. Výsledná čísla jsou o něco vyšší, neţ uvádí tabulky, protoţe se jedná o náročnější terén. Kromě těchto údajů by se z tabule návštěvníci dozvěděli také zajímavosti nebo legendy z míst na kterých stezka začíná a končí, ale informační tabule u nich nejsou umístěny. Konkrétně se tak jedná o historickou zajímavost z obce Loděnice a schránku nalezenou v pilíři mostu přes řeku Berounku. Protoţe trasa není okruţní, budou tabule na obou koncích stezky koncipovány jako výchozí i cílové.

24

Obrázek č.10: Mapa trasy vytvořená v programu Mapy.cz

25

6.3 Návrh informačních panelů 6.3.1 Zastávka č. 1 Loděnice Text ve zvláštním rámečku: Délka naučné stezky: 9,17 km Přibliţná doba chůze: 2,05 h Přibliţná doba běhu: 58 min Přibliţný počet spálených kalorií chůzí: 496 kcal Přibliţný počet spálených kalorií během: 676 kcal Průměrný tep při běhu: 183 tepů/min Převýšení: 278 m Náročnost stezky: střední Upozornění: Jedná se o poměrně náročný terén na běh, proto je vhodnější pouze pro zkušené běţce. Text: Vítáme vás na Karlštejnsko-loděnické naučné stezce. Tato stezka si klade za cíl nejen vás informovat o zajímavostech okolní krajiny a pověstech týkajících se míst, kterými projdete zábavnou, interaktivní formou, ale také vám nabízí moţnost sportovního vyţití. Věděli jste, ţe i pouhou chůzí zlepšujete své zdraví? Ať uţ se rozhodnete stezku jít anebo běţet, benefitem jsou nejen spálené kalorie, ale i váš dobrý pocit. Naučná stezka začíná na náměstí v Loděnici, vede převáţně lesem a končí před hradem Karlštejnem. Celá trasa je dlouhá 9,17 km a je dobře značená směrovými cedulemi. Vede nejdříve po modré a poté po červené turistické cestě. Na mapě jsou vyznačeny jednotlivé zastávky a jejich názvy. Pokud se rozhodnete zkrátit si cestu, červený bod na mapě označuje místo, kde je moţné stezku opustit a dojít k zastávce autobusu v obci Bubovice. I sebezdatnější turista se můţe unavit a proto jsou na mapě zelenou barvou vyznačeny zastávky, na kterých se nachází piknikové stoly.

26

Pro chytré mobilní telefony je zdarma ke stáhnutí aplikace „Stezka“, která vám umoţní přečíst si jednotlivá zastavení v několika jazycích. Program obsahuje také audio průvodce. Bitva u uřezaných nosů V roce 1178 si na český trůn činili nárok dva soupeři. Bratranec právě zemřelého krále Soběslav II. a syn českého kníţete Vladislava II., Bedřich. Ti se jednoho dne i se svými vojsky střetli právě u Loděnice. Strhla se krutá bitva, která skončila pro mnohé smrtí. Vítězně z ní vyšel Soběslav. Jak uvádí kronikář Jarloch, byl to právě on, kdo: „nechal některým pánům, těm as méně ceněným, potupně nosy uřezat.“ [11] Pokud by se vám tedy snad zdálo, ţe jste na mţik oka zahlédli zvláštní postavu bez nosu, je moţné, ţe jste opravdu viděli ducha jednoho ze zohavených pánů.

27

Obrázek č.11: Grafický návrh panelu č.1

Obrázek č.12: Vizualizace zastávky č.1

28

6.3.2 Zastávka č. 2 Syslí louky V této lokalitě se nachází chráněný sysel obecný. Text na tabuli bude zmiňovat nejzajímavější informace o tomto druhu. Vedle tabule s textem bude ještě jedna tabule, na které bude umístěný 3D plastický model průřezu syslí norou. Text: Syslí louky Lokalita rozprostírající se na ploše 4,71 ha byla vyhlášena přírodní památkou roku 2010 a to z důvodu výskytu kriticky ohroţeného sysla obecného. Ten se na území České republiky vyskytuje především ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Nachází se ve dvou rozdílných prostředích. Nejčastěji na travnatých letištních plochách a ve vinicích a záhumencích na jiţní Moravě. V roce 2009 bylo na našem území odhadem zjištěno 3 800 jedinců. Sysel patří do řádu hlodavců, čeledě veverkovitých. Jeho váha se pohybuje mezi 145520 gramy a délka těla mezi 18-24 cm. Zajímavostí je, ţe jeho zimní spánek trvá 180240 dnů. Ze zimního spánku se probouzí na jaře, obvykle v březnu nebo dubnu, kdy se teplota půdy pohybuje okolo 6-8°C. Několik dnů po probuzení začíná měsíční období páření. Samice mají průměrně 5 mláďat. Ve věku 50 dnů se mláďata začínají osamostatňovat a vyhrabávají si nové nory anebo obsazují nory opuštěné. Nikdy se ovšem nevzdalují od mateřské nory dále neţ na 500 metrů. Uţ na konci července se nerodící samice ukládají k zimnímu spánku. V srpnu se pak ke spánku ukládají také samice, které měli na jaře mláďata. Mláďata, která se v daném roce narodila jsou aktivní aţ do října. Ačkoliv si většina lidí myslí, ţe sysel si shromaţďuje potravu stejně jako křeček, není to pravda. V průběnu zimy ţije z tukových zásob. V důsledku čehoţ během spánku ztratí aţ jednu třetinu ze své váhy. Sysel si hloubí síť chodníčků, které propojují jednotlivé východy z nor. Na konci chodníčků se nachází buď úkrytové nory, které jsou 30-40 cm dlouhé a nemají další východ nebo hnízdní nory. Hnízdní komora má 1 či více dutin o průměru 17-30 cm. Tyto komory jsou vyplněné stelivem. Ve volné přírodě se sysel doţívá aţ 5 let. V zajetí se můţe doţít 9 let. Ve skutečnosti se ale ve svém přirozeném prostředí doţívá okolo 14 měsíců a to proto, ţe je častou kořistí především šelem a dravců. Největšími predátory syslů jsou raroh velký, tchoř tmavý a 29

kočka domácí. Tchoř i raroh jsou ovšem na našem území poměrně vzácní a tak jeho největším predátorem zůstává pravděpodobně kočka. Pro výskyt sysla je důleţité, aby travní porost nepřesahoval 15 cm. To proto, ţe v krátké trávě má sysel lepší rozhled, lépe vidí ostatní členy kolonie a díky přehledu o okolí není tak snadnou kořistí predátorů. Vymření sysla by mělo za následek také vymření několika brouků ze skupiny vrbounovitých. Jsou jimi lejnoţrouti Ontophagus vitulus, Ontophagus semicornis a hnojník Aphodius citellorum. Samice těchto brouků totiţ kladou vajíčka do syslího trusu. Ten pak slouţí vylíhlým larvám jako potrava. [10] Interaktivní část: Dřevěná tabule s připevněným 3D modelem, průřezem syslí norou. Na tabuli bude také zobrazeno měřítko, v kterém je model proveden.

30



31

6.3.3 Zastávka č. 3 Špičatý vrch Text: Špičatý vrch Samotný hřeben Špičatého vrchu se táhne zhruba ve směru východ-západ. Od rozcestníku Špičatý vrch je severním směrem výhled do údolí Loděnického potoka, směrem na východ pak na vzletovou a přistávací dráhu letiště Bubovice, jehoţ dráha ve směru 280° vede přímo na tento bod. Při zde převládajícím západním proudění je moţnost detailního pozorování startujících letadel. Při spíše ojedinělém východním proudění pak letadel přistávajících, kdy v prostoru rozcestníku provádějí větroně třetí okruhovou zatáčku. Ke směru větru se také váţe jeho rychlost. Znamená to, ţe pokud fouká přes den západní vítr, je pravděpodobné, ţe bude s nastupujícím večerem postupně slábnout. Naproti tomu, fouká-li z rána východní vítr, dá se očekávat jeho plynulé zesilování. Směr větru se většinou určuje pomocí větrného rukávu, který je na této zastávce instalován. Jeho pomocí máte moţnost odhadnout také jakou rychlostí vítr fouká. Sílu větru lze také odhadnout pomocí zřetelných přírodních úkazů. Jednotlivé stupně síly větru uvádí následná Beaufortova stupnice.

32

Obrázek č. 15: Beaufortova stupnice síly větru

Interaktivní část: Na zastávce bude instalován větrný rukávec, který bude ve výšce asi metru nebo dvou nad tabulí, a to proto, aby nemohl být poničen. Na informační tabuli bude vyobrazení větrného rukávce v několika polohách. U kaţdé polohy bude napsána přibliţná rychlost větru.

33



34

6.3.4 Zastávka č. 4 Dendrofon V hlavním textu budou napsány nejběţnější stromy, které se v oblasti vyskytují. Texty v rámečcích pak budou obsahovat informace o jednotlivých stromech. Ke kaţdému rámečku bude připojen obrázek stromu, jeho listu a plodu. Text: V Českém krase se nachází asi 35 původních, převáţně listnatých stromů. Nejběţněji zde roste několik druhů dubů, buky, lípy, javor mléč, javor klen a habr. Z jehličnatých je nejvíce zastoupen smrk a borovice. Pět nejčastěji se vyskytujících stromů v této oblasti jsme také pouţili na výrobu dendrofonu. Z kaţdého stromu popsaného v rámečku jsme pouţili jedno polínko a vy tak máte moţnost si vyzkoušet, jak které dřevo zní. Kromě zvuku, který polínka vydávají si také všimněte rozdílného vzorku na kůrách. Texty v rámečcích: Dub pýřitý (Quercus pubescens) Dub pýřitý nebo-li šípák dorůstá výšky 5-25 metrů. Listy jsou na vrchní straně lysé, spodní strana je pýřitá. Plody jsou ţaludy, které jsou uchyceny v plstnatě šupinovité číšce. Sedí na stopce po 1-5 plodech. Dub roste na kamenitých hlinitých půdách. Má rád světlo a teplo. U nás roste na teplých místek Moravy a středních Čech. Přestoţe je to opadavý strom, některé mladé exempláře mají místy listí i v průběhu zimy. [8], [2] Javor mléč (Acer platanoides) Je to 20-30 metrů vysoký strom, který je nápadný obzvláště na jaře a na podzim. Na jaře je nápadný svými květy, které začínají růst dříve neţ listy. Na podzim upoutá ţlutě a zářivě červenými listy. Listy mají pět laloků, z kterých vybíhají zuby do tvaru tenké špičky. Plody jsou dvounaţky. Vyskytuje se na hlinitých a suťových půdách. Nejčastěji roste v listnatých, smíšených, roklinových a dubo-jilmových luţních lesích. Dále v bučinách a v lipové javořině. Jeho šťáva obsahuje cukr, který se z něj ale nezískává. Protoţe od výsadby trvá dlouho neţ je moţné cukr dostat, získává se cukr místo toho z cukrové řepy. [8], [2]

35

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) Jedná se o aţ 40 metrů vysoký strom, který má listy srdcovitého tvaru. Jeho plody jsou tvrdé naţky. Květy především k večeru omamně voní, pro své léčivé účinky se pouţivají v čajových směsích při nachlazení. Stromy začínají kvést aţ po 15-20 letech. Roste na vápnitých, kamenitých jílovitohlinitých půdách. Lípa se můţe doţít aţ 1 000 let, proto jsou starší lípy většinou prohlášeny za památný strom. [8], [2] Buk lesní (Fagus sylvatica) Buk lesní dorůstá délky 25-40 metrů. Má oválné listy s postranními souběţnými ţilkami. Plody nazývané bukvice jsou trojhranné oříšky rostoucí ve zdřevnatělé plodní číšce. Nachází se v kamenitých, hlinitých a vápnitých půdách. Je jedním z pro lesnictví nejdůleţitějších stromů, který se u nás vyskytuje v hojném počtu. Patří mezi původní stromy našeho území. Z jeho dřeva se vyrábí mnoţství výrobků jako například nábytek nebo kuchyňské nářadí. Z jeho plodů se lisuje stolní olej. [8], [2] Habr obecný (Carpinus betulus) Habr je vysoký 5-25 metrů. Listy jsou oválné, jeho ţilky rovnoběţné, ze spodní strany jsou ţilky vyvýšené. Plody jsou naţky, které přisedají k obalu se 3 laloky. Habr roste na písčitých nebo kamenito-hlinitých půdách. Je světlomilný a teplomilný. Roste na okrajích lesů, v luţních nebo dubo-habrových lesích. Jeho dřevo je velmi tvrdé. V dřívějších dobách ho tiskaři pouţívali na výrobu štočků. Velmi dobře se regeneruje, pouţívá se v ţivých plotech. [8], [2] Smrk ztepilý (Picea abies) Smrk je 25-50 metrů vysoký strom kuţelovitého tvaru. Jehlice jsou tuhé a pichlavé. Šišky z počátku rostou vzpřímeně, vyrůstají z červeně zbarvených květů. Roste v oblastech s rašelinou aţ kamenopísčitou půdou. Má rád chladné a vlhké prostředí a proto na jihu Evropy roste pouze ve vyšších polohách. Z jeho dřeva se vyrábí papír a buničina. [8], [2] Interaktivní část: V dřevěném rámu, tvarově podobném stojanu na houpačky bude zavěšeno 6 polínek výše probraných stromů. Polínka budou mít stejnou délku a přibliţně stejnou tloušťku. Do poloviny budou pokryté kůrou, z poloviny bude kůra odstraněna. Nad kaţdým 36

polínkem bude štítek s názvem stromu. Zároveň zde bude viset dřevěná palice, která se bude pouţívat k úderům do polínek. Cílem tohoto dendrofonu bude jednak, aby návštěvníci slyšeli rozdílné zvuky, jak jednotlivé druhy dřeva zní, ale zároveň také, aby byli schopni poznat stromy podle kůry (z toho důvodu bude do poloviny polínek kůra ponechána).

37

Obrázek č.18: Grafický návrh tabule č.4

Obrázek č.19: Vizualizace tabule č.4

38

6.3.5 Zastávka č. 5 Ptačí hnízda Na informační tabuli bude napsán hlavní text, který návštěvníky seznámí s nejběţnějšími druhy ptáků, kteří se v oblasti nachází. Dále budou následovat rámečky, kdy v kaţdém rámečku budou informace o jednom druhu ptáků, který bude vyobrazený vedle rámečku. Především zde bude napsáno, jak daný druh hnízdí. Podle této informace lze v interaktivní části rozlišit, které hnízdo patří kterému druhu. Text: V Českém krasu lze zastihnout 174 druhů ptáků, z nichţ převáţná většina zde hnízdí. Nejpočetněji jsou zastoupeny lesní druhy, datel černý, lejsek malý, skřivan lesní, včelojed lesní, holub doupňák a ostříţ lesní. Ze stepních druhů jsou nejběţnější křepelka polní, pěnice vlašská, ťukýk obecný a dudek chocholatý. Poměrně často můţeme na loukách potkat strnada obecného. Mezi další jedince ptačí říše patří kavka obecná, poštolka obecná, výr velký, bělořit šedý a zedníček skalní. Dokáţete po přečtení textu určit, která hnízda patří jednotlivým ptákům? Správné odpovědi najdete v pravém dolním rohu tabule. Text v rámečcích: Strnad obecný (Embenza citrinella) Strnad je pravidelně hnízdící, stálý pták, který je trochu větší neţ vrabec. Je velký 16-17 cm. Samec má ţluté břicho a hlavu, hřbet a pláštík jsou hnědé, černě čárkované, s bílými lemy letek. Nejčastěji se nachází na lesních okrajích, pasekách, v polích anebo ve vesnicích, kde poskakuje na zemi anebo sedá na křovinách. Hnízda staví schované na zemi v trávě, snáší 3-5 vajec. [1] Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Ťuhýk je pravidelně hnízdící pták, který se u nás vyskytuje od dubna do listopadu. S velikostí 16-18 cm je větší neţ vrabec. Samec má bílou hlavu, černý pruh přes oko a světle šedé temeno. Břicho a hruď jsou světle hnědé barvy, pláštík je tmavě hnědý. Jeho zobák je silný a zahnutý. Nachází se na sušších travnatých plochách, lesních okrajích, polích. Vyhledává trnité křoviny, v kterých si staví hnízda, aby byla chráněná před predátory. Snáší 3-6 vajec. [1]

39

Datel černý (Dryocopus martius) Je to pravidelně hnízdící pták, který se na území České republiky zdrţuje celoročně. Dorůstá délky 64-68 cm. Je to nezaměnitelný pták, černého zbarvení, s bílým zobákem. Samec má celé červené temeno, zatímco samice pouze červenou skvrnu v týlu. Nejčastěji se nachází v lesích, kde šplhá po kmenech stromů. Je snadno slyšitelný, díky bubnování do kmenů stromů, z kterých dobývá potravu. Hnízdí v dutinách stromů, nejčastěji buků. Snáší 1-6 vajec. [1] Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) 14-15,5 cm velký pták z řad pěvců u nás pravidelně hnízdí. Nachází se zde od března do října. Sameček i samička mají spodní část těla ţlutou. Samec má šedou hlavu a pláštík, bílý prouţek přes oko, černý pruh pod okem a černá křídla. Nachází se na skalách nebo ruderálních plochách, v lomech nebo na zanedbaných stanovištích. Hnízda si staví v dutinách skal. Snáší 4-7 vajec. [1] Včelojed lesní (Pernis apivorus) Pravidelně hnízdící pták, vyskytující se na území České republiky od března do října. Vzhledově i velikostně je podobný káněti. Měří 50-58 cm. Vzhled se u dospělých jedinců, stejně jako u jejich vajíček velmi liší. Vţdy je ale zadní okraj křídla tmavý a na tmavém ocase je světlejší mezera. Céle tělo je silně opeřené, coţ zabraňuje proniknutí hmyzího bodnutí. Včelojed se nejčastěji ţiví blanokřídlým hmyzem a to vosami, čmeláky a sršni. Vosí hnízda vyhrabává v zemi a poletující hmyz pak za letu chytá. Poţířá nejen bodavé dospělce, ale také jejich larvy, které nosí mláďatům. Vyskytuje se v sušších oblastech s rozptýlenými lesy, kde je řídká hustota osídlení. Hnízdo si staví vysoko v korunách stromů, kde ho obkládá větvičkami a listy, takţe je obtíţně viditelné. Snáší 1-2 vejce. [1] Interaktivní část: Pod informační tabulí bude umístěno pět malých dřevěných boxů. 3 malé boxy budou mít jednu desku z plexiskla. Zbylé dva boxy větších rozměrů budou mít jednu z bočních stran z plexiskla. V kaţdém boxu se bude nacházet imitace hnízda s vajíčky. Ta budou v dřevěné schránce umístěna proto, aby nedošlo k jejich poničení. Po přečtení informačního textu o jednotlivých druzích ptáků bude návštěvník schopen určit, ke kterému druhu patří které hnízdo. Turista bude vyzván, aby zkusil podle dostupných 40

informací určit, ke kterému druhu ptáka dané hnízdo patří. Tak například v textu o ťuhýkovi obecném je informace, ţe si staví hnízda v trnitých křovinách. V boxu pak bude umístěno hnízdo s vajíčky, které bude obloţené šípkovou růţí. Stejně tak z hnízda obloţeného kameny půjde poznat, ţe se jedná o hnízdo bělořita šedého, který si staví hnízda v lomech anebo v kamenném terénu. Kaţdá schránka bude označena číslem a správná odpověď se bude nacházet na tabuli, napsaná v pravé části, menším písmem.

41



42

6.3.6 Zastávka č. 6 Houby Na informační tabuli bude hlavní text, který návštěvníky seznámí s v Českém krasu běţně rostoucími houbami. Dále na tabuli bude pět textových rámečků, kaţdý rámeček bude obsahovat informace o jednom druhu houby, která v oblasti běţně roste. U kaţdého rámečku bude houba vyobrazená. V interaktivní části bude turista vyzván, aby tyto druhy hub našel v okolí tabule. Cílem je návštěvníka seznámit s běţnými, ale i méně známými druhy hub. Například chci upozornit na hřib satan, který by si méně zkušený houbař mohl splést s jedlou houbou anebo na muchomůrku císařku, kterou by sice pravděpodobně nikdo nesbíral, ale je u nás vzácná a proto je její sběr zakázán pod peněţní pokutou. Text: V Českém krasu nejčastěji narazíme na břichatkovité houby, dále lanýţe, ţampiony, smrţovité a velký počet hřibovitých hub. Dokáţete v okruhu 30 metrů najít všech 5 zde popsaných druhů hub? Nápověda: naše houby tu na rozdíl od těch skutečných rostou pořád. Text v rámečcích: Muchomůrka císařka (Amanita caesarea) Muchomůrka císařka je krásná a zajímavá houba. Vyrůstá z plachetky připomínající bílé vajíčko. Dospělá houba má 8-20 cm široký klobouk oranţově červené barvy, který je hustě rýhovaný. Třeň je vysoký 8-16 cm a má jasně světle ţlutou aţ zlatoţlutou barvu. Dolní část třeně vyrůstá z bílé pochvy, která je zbytkem plachetky. V horní části třeně je velký, potrhaný prstenec. Ačkoliv se jedná o muchomůrku, není jedovatá, naopak je velmi chutná. Přesto se u nás nesmí sbírat. Je to velmi vzácná houba, která se v České republice vyskytuje pouze ve dvou lokalitách, z nichţ jedna je Český kras. Běţně se vyskytuje v Itálii, kde se i sbírá. Roste na slunných stráních, v listnatých lesích, nejčastěji pod buky nebo duby. Je zákonem chráněná. [6] Bedla vysoká (Macrolepiota procera) Bedla vysoká je u nás běţně a hojně se vyskytující houba. Mladá houba má uzavřený, palicovitý tvar, který se v průběhu dospívání ploše rozloţí a uprostřed vytvoří tmavší hrbolek. Její klobouk je 10-30 cm široký. Má světle hnědou barvu a je pokrytý tmavšími 43

šupinami. Spodní strana klobouku je pokrytá bílými, hustě rostoucímí lupeny. Třeň je 15-40 cm vysoký, stejně jako klobouk světle hnědý s tmavšími šupinami. Pod kloboukem se nachází bílý prstenec s dvojitým ostřím. Bedla je jedlá, chutná houba, která roste v menších i větších skupinách. Roste prakticky ve všech druzích lesů, na jejich krajích nebo u rybníků. Dorůstá velkých rozměrů, jsou známé i půl metru vysoké exempláře. [6] Smrž obecný (Morchella esculenta) Tato zajímavě vypadající houba má 8-10 cm vysoký klobouk, který je 4-10 cm široký. Má světlě okrovou aţ světle hnědoţlutou barvu. Celý klobouk je vrásčitý, pokrytý jamkami, připomínajícími včelí plástve. Bělavý, krémový nebo okrový třeň je 5-15 cm vysoký. Třeň i plodnice jsou duté. Roste pouze od konce března do května. Nejčastěji se vyskytuje v luţních lesích, na jejich okrajích, v křovinách nebo na březích potoků. Často se vyskytuje v parcích. Přestoţe smrţ nevypadá příliš lákavě, jedná se o velmi lahodnou houbu. [6] Hřib satan (Boletus satanas) Nádherně zbarvený hřib má 10-35 cm široký klobouk bělavé nebo našedlé barvy, jehoţ místa po otlačení ztmavnou. Spodní část klobouku je pokrytá ţlutými rourkami. 5-15 cm dlouhý třeň má břichatý aţ kyjovitý tvar. Jeho barva je ţlutá aţ ţluto oranţová, spodní část je sytě karmínově zbarvená. Roste v teplých lokalitách, na vápencových podkladech, nejčastěji pod duby. Zatímco mladá houba příjemně voní, starší svým pachem připomíná tlející maso. I to by nám mohlo napovědět, ţe se jedná o jedovatou houbu. Je ovšem poměrně vzácný a tak je jeho nalezení méně pravděpodobné. [6] Hřib dubový (Boletus reticulatus) Jeden z nejběţněji se vyskytujících hřibů má 5-22 cm široký klobouk světle hnědé, okrové, hnědočervenavé nebo sytě hnědé barvy. Spodní část klobouku má bílé rourky, které se stářím zbarvují do ţluta. Jeho třeň je 7-20 cm vysoký, masitý, břichatého nebo kyjovitého tvaru. Má bílou barvu a jeho povrch je pokrytý síťkovitou texturou. Nachází se v listnatých lesích, u rybníků nebo v parcích. Jak uţ napovídá jeho název, nejčastěji roste pod duby. Je to chutná houba, která je hojně sbíraná. [6]

44

Interaktivní část: V okruhu 30 metrů od informační tabule budou umístěny imitace hub v ţivotní velikosti. U kaţdé houby bude umístěn šťítek s jejím názvem.

45



46

6.3.7 Zastávka č. 7 Bubovické vodopády Protoţe je podél vodopádů a potůčku poměrně málo místa, bude tato zastávka ponechána bez interaktivní části. Na informační tabuli bude napsána pověst o ovčákovi. Text: Bubovické vodopády Ve vesnici Bubovice se slévají tři zdrojnice v Bubovický potok. Ten prochází Doutnáčem a Mokrým vrchem a přes Bubovické vodopády pokračuje přes Srbsko a vlévá se do Berounky. Některé úseky bývají v průběhu roku vyschlé. Nejvíce vody je v potoku na jaře. Na tomto místě vytváří krásné vodopády, na jejichţ stupních se usazuje pěnovec (odrůda travertinu, vzniklá rozpuštěním vápence). Stupňů je zde několik, nejvyšší je vysoký 2 m. Krásnou podívanou vodopády skýtají i v zimě, kdy jsou zamrzlé. Pověst, která se váţe k tomuto místu vypráví o příšerném zjevu, který se v okolí potůčku objevuje. O ovčáku s beranem. Beran, ale není obyčejným beranem. Ve skutečnosti je to vepř oblečený v měkkém vlčím rouše. Nohy má obrovské a hrozně ohyzdné. Ovčák, který ho vodí je vytáhlý, kostnatý muţ, který je celý seschlý. Ve větru povlávají jeho dlouhé bílé vlasy a stařešinský plnovous, který sahá aţ k hrudi. Na sobě má koţené kalhoty lemované beránčím, dlouhý ovčí koţich a v ruce třímá ovčáckou hůl. Přes hruď má zavěšenou velkou ovčáckou brašnu a na hlavě nasazený pomačkaný klobouk. Za sebou na silném řetězu táhne líně se pohybujícího berana. Na něj je děsivý pohled obzvláště v zimě, kdy je uţ z dálky slyšet jeho funění a dupot obrovských nohou. Svojí cestu začíná u první Karlštejnské brány, pokračuje kolem Karlovy studánky, kde berana napojí a dále jde aţ na louku pod Bubovickými vodopády, kde svojí cestu končí. Zjevuje se nejčastěji za jasných, měsíčních nocí. Berana zde pase aţ do rána a za rozbřesku společně zmizí. Nikdo neví proč se tu stále zjevují a co chtějí. Někdo ale říká, ţe zde hlídá ukrytý karlštejnský poklad aţ do doby, kdy českému národu opět vzkvetou zlaté časy, tak jako tomu bylo za vlády Karla IV. [9]

47

Obrázek č.24: Grafický návrh tabule č. 7


48

6.3.8 Zastávka č. 8 Chodníček našich předků Zastávka bude turisty informovat o prospěšnosti chůze bez bot. Text zmíní všechny nevýhody, který plynou z nošení obuvi a poukáţe na zdravotní prospěšnost chození naboso. Informuje, ţe naši předci chodili bez bot běţně a interaktivní část návštěvníka vyzve, aby si takovou chůzi zkusil na vlastní kůţi. Text: Chodníček našich předků Před sebou vidíte chodníček vyplněný různými předměty. Jedná se o předměty, po kterých lidé dříve běţně chodili, např. šišky, oblázky, klacíky, bláto. Zatímco v dnešní době povaţujeme za normální nosit za kaţdých okolností obuv, dříve tomu tak nebylo. Lidé chodili bosí a nedělalo jim to problémy. Díky tomu neměli mnoho problémů, které nám nošení obuvi způsobuje. Například bota s úzkou špičkou zabraňuje noze při došlapu, aby se rozprostřela do stran, díky čemuţ zůstávají prsty těsně semknuté a dochází k problémům jako je vbočený palec. Krátký a úzký prostor pro prsty v botě, také způsobuje zarůstání nehtů. Kromě těchto zjevných problémů, ale můţe také za problémy, zdánlivě s tím nesouvisejícími. Jsou jimi bolesti kolen, kyčlí a páteře. Nošení bot na jakémkoliv podpatku způsobuje změnu těţiště těla. Při změně těţiště těla dojde ke změnám postoje od prstů na nohou aţ po vrcholek páteře. Tělo tak zapojí jiné svaly, neţ které potřebuje ke správnému drţení a dochází ke zmiňovaným bolestem nohou a zad. A konečně kaţdá bota je uzpůsobena tak, aby noze zajistila dokonalou oporu. Tvrdá spodní vrstva podráţky a pevná opora paty mění způsob chůze na houpavý a naše chůze je tak nepřirozená. Všimněte si rozdílu mezi chůzí obutého a bosého člověka. Rozdíl lze pozorovat i při běhu, kdy obutý běţec došlapuje na paty, zatímco bosý běţec došlapuje na přední část nohy. Mimo zmíněné problémy uzavřená obuv také vytváří ideální prostředí pro plísně, které mají v těsném a vlhkém prostředí perfektní podmínky. Chůzi naboso, na různém povrchu si můţete zkusit na tomto chodníčku. Pokud se vám zalíbí, můţete pokračovat aţ na konec stezky a aţ do vašich domovů. Jen pozor na ostré předměty, které vám můţou poranit nohu. Tomu lze snadno zabránit pokud budete zvedat nohy. K poranění kůţe totiţ dochází snadněji při šoupavém pohybu. Při častém chození bez bot se vaše pokoţka stane odolnější a problémy způsobené nošením obuvi 49

se zlepší nebo úplně vymizí. A pokud vás nic z napsaného neoslovilo, zkuste chůzi naboso proto, ţe bez bot budete v kontaktu s přírodou a zaţijete krásné pocity. [3] Interaktivní část: U zastávky bude vytvořený chodníček z klád. Ty budou tvořit obvodové zdi šesti na sebe navazujících obdélníků. Kaţdý obdélník bude vyplněný jiným materiálem. A sice šiškami, pískem, kamínky, klacíky, hlínou a kládami. Návštěvníci budou vyzváni, aby si sundali boty a vyzkoušeli chůzi naboso na různém povrchu.

50



51

6.3.9 Zastávka č. 9 Karlova studánka U této zastávky ze země vytéká pramínek vody, ke kterému údajně chodil pít i Karel IV. Nějakou dobu tu byl umístěný plechový hrníček, aby se výletníci mohli napít. Ten, ale po nějakém čase zmizel. Proto zde bude umístěn dřevěný panel na kterém budou na kovových lankách připevněné tři repliky pohárů z tří různých století. Na informačním panelu budou popsány číše, které se v období Karla IV. vyráběly. Po přečtení textu by návštěvník měl být schopen poznat, který pohár se výraběl za Karla IV. Turista bude vyzván, aby si vzal Karlův pohár a ze studánky se napil. Text: Karlova studánka Nacházíte se u studánky, u které se na svých výpravách po okolních lesích zastavoval pro vodu uţ Karel IV. Proto se jí dodnes říká Karlova nebo králova. Karel IV. se narodil 14. května 1316 a zemřel 29. listopadu 1378. Vládnul od roku 1346 aţ do svého skonu roku 1378. Byl římským císařem, českým, římsko-německým a burgundským králem, hrabětem lucemburským a markrabětem moravským. Byl velmi inteligentní, hovořil plynně pěti světovými jazyky a byl jedním z nejvýznamějších panovníků vrcholného středověku. Dodnes je povaţován za jednoho z největších čechů. Ve 14. století kdy Karel IV. vládnul se rozvinula sklářská výroba. Písemné prameny zmiňují aţ na 20 sklenářů, kteří se v letech 1348-1417 vyskytují v Praze. Sklářská výroba zůstala soustředěná na venkově. V této době rostla úroveň stolování bohatých vrstev a spolu s ní se rozvíjela i výroba uţitkového dutého skla. Základními tvary byly lahve, baňky a číše. Ty se vyráběly z čirého, nazelenalého, ţlutohnědého nebo nahnědlého skla. Povrch byl zdoben nejrůznějšími nálepy ve tvaru perliček, nebo spirál. Tyto ozdoby se dělaly především z praktického hlediska a to proto, ţe lidé jedli rukama, které měli mastné. Nálepy na nádobách pak zabraňovaly jejich vyklouznutí. Nejčastější nádobou, která se v českých sklárnách vyráběla byla 30-40 cm vysoká číše, nejčastějši píšťalovitého nebo kyjovitého tvaru, posetá drobnými perličkami. Protoţe se i spolu s dalšími skleněnými výrobky vyváţela za hranice, dostala název číše českého typu. [7] Pokud se chcete napít ze studánky, můţete si vodu nabrat právě do takové číše. Ale pozor, pouze číše z období Karla IV. jde ponořit aţ do studánky. Zbylé dvě nádoby se nehnou ze svého místa. 52

Interaktivní část: Na dřevěném panelu, umístěném vedle studánky budou připevněné tři nádoby. Kaţdá nádoba bude připevněná kovovým, navíjecím lankem k panelu. První bude replika sklenice z 18. století s broušeným květinovým vzorem. Druhá bude číše českého typu z 14. století a třetí bude stříbrný kalich z 9. století. Zatímco nádoby z 18. a 9. století budou přidělané k panelu napevno, číše ze 14. století bude přidělána na navíjecím lanku dostatečně dlouhém, aby jí šlo ponořit do studánky. Repliky budou zhotovené z umělé hmoty, aby nedošlo k jejich rozbití a aby nikdo neměl potřebu je ukrást. Návštěvník by si měl přečíst informační tabuli. Ze získaných informací bude schopen určit, která z nádob se vyráběla ve 14. století a následně tuto nádobu pouţít k nabrání vody ze studánky.

53



54

6.3.10 Zastávka č. 10 Karlštejn Text ve zvláštním rámečku: Délka naučné stezky: 9,17 km Přibliţná doba chůze: 2,05 h Přibliţná doba běhu: 58 min Přibliţný počet spálených kalorií chůzí: 496 kcal Přibliţný počet spálených kalorií během: 676 kcal Průměrný tep při běhu: 183 tepů/min Převýšení: 278 m Náročnost stezky: střední Upozornění: Jedná se o poměrně náročný terén na běh, proto je vhodnější pouze pro zkušené běţce. Text: Vítáme vás na Karlštejnsko-loděnické naučné stezce. Tato stezka si klade za cíl nejen vás informovat o zajímavostech okolní krajiny a pověstech týkajících se míst, kterými projdete zábavnou, interaktivní formou, ale také vám nabízí moţnost sportovního vyţití. Věděli jste, ţe i pouhou chůzí zlepšujete své zdraví? Ať uţ se rozhodnete stezku jít anebo běţet, benefitem jsou nejen spálené kalorie, ale i váš dobrý pocit. Naučná stezka začíná u první brány hradu Karlštejn, vede převáţně lesem a končí na náměstí v Loděnici. Celá trasa je dlouhá 9,17 km a je dobře značená směrovými cedulemi. Vede nejdříve po červené a poté po modré turistické cestě. Na mapě jsou vyznačeny jednotlivé zastávky a jejich názvy. Pokud se rozhodnete zkrátit si cestu, červený bod na mapě označuje místo, kde je moţné stezku opustit a dojít k zastávce autobusu v obci Bubovice. I sebezdatnější turista se můţe unavit a proto jsou na mapě zelenou barvou vyznačeny zastávky, na kterých se nachází piknikové stoly.

55

Pro chytré mobilní telefony je zdarma ke stáhnutí aplikace „Stezka“, která vám umoţní přečíst si jednotlivá zastavení v několika jazycích. Program obsahuje také audio průvodce. Tajemství starého mostu Most přes řeku Berounku, který vede od hradu Karlštejna k ţelezniční stanici v sobě po dlouhou dobu ukrýval tajemství. Byla jím tajná schránka, která byla objevena při demolici starého mostu dne 24.7.1997. Ta byla schovaná v jednom z kvádrů prostředního pilíře a obsahovala psaný dokument zabalený v novinách „Pokrok“ z roku 1880, dále 7 různých mincí, pozvánku na poloţení základního kamene v jazyce českém a německém a elipsovitý přívěšek. V dokumentu bylo napsáno: „Léta Páně 1880 dne 1.ho měsíce srpna. Za panování jeho cís. král. Apoštolského Veličenství, našeho Nejmilostivějšího císaře a krále Františka Josefa I. a Jejího Veličenstva císařovny Alžběty a Pont. Max. Lva XIII., arcibiskupa pražského Bedřicha knížete ze Schwarzenbergu primasa království Českého, místodržitele Vebra z Ebenhofu, zemského komandujícího generála svobodného pána na Filippovice, cís. k. okresního hejtmana pana Lüsnera co místodržitelského rady v Hořovicích, purkmistra Budňanského p. Frant. Stracka, děkana p. P. Ant. Burky, p. P. J. Brože faráře v Budňanech, budňanského učitele p. Frant. Studeného a ml. učitele p.Vojt. Elbra byl položen základní kámen k mostu Budňansko-Karlotýnskému, kterýž obdržel jasné jméno budoucí choti jeho cís. a král. Výsosti našeho korunního kralevice arcivévody Rudolfa, budoucího panovníka našeho, „Stefanie“. Stavbu mostu toho podnikli staří manželé pan Josef a Barbora Wagenknecht se svým vlastním jměním, most by měl spojiti oba břehy Berounky pod velepamátným hradem Karlotýnem. Se stavbou započato dne 1.ho března 1880 a svěřena panu Karlu Leštinovi, mistru kamenickému z Prahy, co podnikateli staveb. Vrchní část mostu však Pražské železářské společnosti, hutě Vojtěšské v Kladně pod dozorem vrchního inženýra p. Frt. Scheneckera a konstruktérem p. inženýra Prášila. Při stavbě účinkovali pan Karel Leština, pann Frt. Duda stavitel, p. J. Podpěra kamenický dílovedoucí, p. Václav Strnad mistr zednický a Václav Koudela mistr tesařský v Budňanech.“ [4] Kdoví, jaká tajemství se v tomto kraji ještě nachází a co skrývají zdi karlštejnské.

56



57

7 Návrh informačního letáku Informační leták k naučné stezce jsem navrhla ve velikosti A4 (210x297mm) v DL provedení, coţ je nejběţněji pouţívaná velikost letáčků nebo broţur. DL formát má velikost 210x110 mm. V tomto případě se jedná o papír velikosti A4, který je přeloţen na tři díly, tak aby se vešel do podlouhlé obálky. Je to také formát, který pasuje do stojanů na letáčky, které se nachází ve většině informačních center. Přední strana letáku zobrazuje fotku Bubovických vodopádů a název stezky. Zadní potom údaje o dostupnosti trasy autem nebo hromadnou dopravou. Po otevření letáku jsou na pravé straně informace o stezce a po úplném otevření uvidíme mapu s vyznačenými zastávkami. Vedle mapy jsou čísla a názvy zastávek a na spodním kraji jsou umístěny vysvětlivky. Barevnost jsem zvolila zeleno-ţluto-bílou. Zelenou, protoţe je to barva přírody, kterou cesta vede a o které převáţně je. Je to také barva stromů, které jsou po celé délce trasy. Ţlutou barvu, protoţe je to barva slunce, je optimistická a také proto, ţe upoutá pozornost. Zákazník, v našem případě turista, přijde do informačního centra s cílem získat informace o turistických zajímavostech a následně si vybrat, které z nich navštíví. V centrech se nachází stojany s desítkami letáků. Většina lidí sáhne pouze po malém mnoţství těchto tiskovin a to po těch, které se jim nejvíce líbí. Proto jsem vybrala kombinaci zeleno-ţluto-bílé, která je uklidňující a působí příjemně. Grafika tohoto letáku by měla zaujmout na první pohled a tak se zvýší šance, ţe si turista zvolí právě tuto naučnou stezku. Bílou barvu jsem pak vybrala, protoţe vhodně doplňuje zbylé dvě.

58

Obrázek č.32: Rozloţený informační leták, str.1

59

Obrázek č.33: Rozloţený informační leták, str.2

60

8 Kalkulace nákladů Cenová kalkulace byla sestavena na základě poptávky, kdy jsem kontaktovala jednotlivé výrobce a zjištěné ceny jsem zprůměrovala. Přestoţe jsem se snaţila o co nejpřesnější zpracování, cena některých herních prvků je stanovena odhadem. Například sochař, s kterým jsem konzultovala výrobu syslí nory mi sdělil, ţe cenu za výrobu nory stanovil na základě ceny pouţitého materiálu a odhadu hodin, které stráví její výrobou. Skutečná doba práce se, ale můţe lišit a tedy i výsledná cena, by byla mírně odlišná. Je také potřeba vzít v úvahu, ţe pokud by výrobu stezky organizovalo CHKO Český kras, jednalo by se o státní zakázku. Přestoţe se u státních zakázek vypisuje výběrové řízení na dodavatele, výsledná cena bývá vyšší, neţ kdyţ je odběratelem soukromý sektor. Náklady na výrobu stezky by se také mohly sníţit zaţádáním o dotaci. Jednou z takových dotací by mohla být dotace ze Středočeského fondu cestovního ruchu, která ovšem musí být podána do 15. dubna 2015. [19] Dále by se mohlo zaţádat o podporu z operačního programu ţivotní prostředí pro rok 2014-2020. [18] Protoţe v současné době není jasné, v kterém roce by se stezka případně realizovala, nelze ani říct jaké dotační programy budou v době ţádání o grant vypsané.

Informační tabule o rozměrech 120 x 100 cm Segment

Dřevěná tabule bez stříšky Grafika tabule Mapové podklady Instalace tabule Tisk tabule

Kusů 11 10 1 11 10

Cena/1Ks 10 000,00 Kč 2 000,00 Kč 4 000,00 Kč 5 000,00 Kč 1 800,00 Kč

Tabule celkem

Cena celkem 110 000,00 Kč 20 000,00 Kč 4 000,00 Kč 55 000,00 Kč 18 000,00 Kč 207 000,00 Kč

Směrová cedule o rozměrech 210 x 297 mm, vyrobená z hliníku, polepená plotterovou grafikou Segment

Kusů 8

Cedule

Cena/1Ks 2 000,00 Kč

Celkem

Cena celkem 16 000,00 Kč 16 000,00 Kč

Leták formátu 210 x 297 mm, 2 lomy, po složení DL (210 x 99 mm) Segment

Leták

Kusů 10000

Cena/1Ks 0,80 Kč

Cena celkem 8 047,00 Kč

61

Celkem

8 047,00 Kč

Aplikace pro mobilní telefony Segment

Kusů 1

Aplikace

Cena/1Ks 95 000,00 Kč

Celkem

Cena celkem 95 000,00 Kč 95 000,00 Kč

Reliéfní model syslí nory o rozměrech 120 x 100 mm, vyrobeno z laminátu Segment

Kusů 1

Model

Cena/1Ks 15 000,00 Kč

Celkem

Cena celkem 15 000,00 Kč 15 000,00 Kč

Větrný rukáv o průměru 300 mm a délce 1 500 mm Segment

Kusů 1

Větrný rukáv


Celkem

Cena celkem 2 950,00 Kč 2 950,00 Kč

Dendrofon o rozměrech stojanu 1 800 x 2 000 mm, s 6 dřevěnými polínky a jednou paličkou Segment

Kusů 1

Dendrofon


Celkem


Dřevěná krabička s plexisklem, z toho 3x o rozměrech 250 mm x 250 mm a 2x o rozměrech 600 x 400 mm Segment

Krabička (250 x 250 mm) Krabička (600 x 400 mm)

Kusů 3 2

Cena/1Ks 300,00 Kč 400,00 Kč

Celkem

Cena celkem 900,00 Kč 800,00 Kč 1 700,00 Kč

Replika ptačího hnízda Segment

Ptačí hnízdo

Kusů 5


Celkem


Houby o různých velikostech, vyřezávaných ze dřeva Segment

Houba

Kusů 5


Celkem

Cena celkem 20 000,00 Kč 20 000,00 Kč

Chodníček z klád, tvořený z 6 obdélníků o rozměrech jednoho 2 500 x 800 mm Segment

Chodníček

Kusů 1


Celkem


Replika sklenice z 18. století s broušeným květinovým vzorem, vyrobená z epoxidové pryskyřice Segment

Sklenice

Kusů 1



62

Celkem

7 000,00 Kč

Replika stříbrného kalichu z 9. století, vyrobená z laminátu Segment

Kusů 1

Kalich



Celkem

7 000,00 Kč

Replika číše českého typu z 14. století, vyrobená ze zdravotně nezávadné pryskyřice Segment

Kusů 1

Číše



Celkem

6 000,00 Kč

Dřevěná skřínka s navíjecím lankem na poháry o rozměrech 800 x 700 x 100 mm Segment

Kusů 1

Skřínka


Celkem


Překlad textu do světových jazyků Jazyk

Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Ruský jazyk Japonský jazyk

Kusů 1 1 1 1 1

Cena/1Ks 6 600,00 Kč 6 600,00 Kč 6 600,00 Kč 6 600,00 Kč 20 100,00 Kč

Cena celkem 6 600,00 Kč 6 600,00 Kč 6 600,00 Kč 6 600,00 Kč 20 100,00 Kč

Překlad celkem

46 500,00 Kč

Celkové náklady

456 997,00 Kč

Tabulka č.1: Kalkulace

63

9 Použití bakalářské práce v praxi Tuto práci jsem nabídla správě CHKO Český kras, která o ni projevila zájem a pokud jí mnou navrhovaný projekt bude vyhovovat, můţe jí následně zrealizovat. Pokud by ovšem neměli zájem o její vybudování, nemusí být práce pouţita pouze na tvorbu stezky vedoucí z Karlštejna do Loděnice. Po úpravách některých zastávek by jí bylo moţné aplikovat i na jiné oblasti. Např. zastávky „ptačí hnízda“ a „dendrofon“ jsou pouţitelné kdekoliv. Pouze bych doporučila uvést druhy ptáků a stromů, které se v daném místě vyskytují. Zastávky, které uvádějí legendy (např. Bubovické vodopády), pak lze také pouţít s vyuţitím místních legend. Kromě tématiky zastávek je také moţné v jiných naučných stezkách vyuţít některé návrhy zde uvedené. Například počet spálených kalorií nebo aplikaci pro mobilní telefony.

64

10 Závěr Cílém mé práce bylo vytvořit naučnou stezku, která by přilákala více turistů do této oblasti. Protoţe naučné stezky nejsou v určitých částech populace příliš oblíbené, chtěla jsem vytvořit trasu, která by zaujala širší spektrum. Snaţila jsem se proto na tabule umístit pouze stručný text, který nezahltí ani ty největší odpůrce čtění a pokud moţno vţdy zmínit alespoň jednu informaci, kterou povaţuji za zajímavou a to proto, abych udrţela pozornost čtenářů a zajistila si jejich chuť ke čtení další tabule. Z těchto zajímavostí zmíním například tajnou schránku, která se našla v pilíři mostu přes řeku Berounku nebo informaci, ţe spánek sysla obecného trvá 180-240 dnů, tedy, ţe prospí převáţnou část svého ţivota. Kromě údajů na tabulích jsem návštěvníky chtěla zaujmout interaktivní částí zastávek. Tuto část jsem se snaţila pojmout originálně, neopakovat vybavení, které uţ je vytvořeno na jiných naučných stezkách. Přestoţe jsem se neubránila pouţití jiţ existujících prvků (dendrofon,…), podařilo se mi vytvořit i takové, které vzešly z mé hlavy (repliky pohárů u Karlovy studánky,…). Projekt jsem také chtěla pojmout v moderním duchu a protoţe je v současné době populární zdravý ţivotní styl, uvádím na úvodních tabulích počet kalorií spálených chůzí anebo během po mnou navrţené trase. Jednu ze zastávek jsem také věnovala prospěšnosti chůze naboso. Abych drţela krok s dobou, navrhla jsem vytvoření aplikace pro mobilní telefony, která by mimo jiné fungovala jako audio průvodce v několika jazykových mutacích. Dále jsem vytvořila předběţnou kalkulaci, která uvádí náklady na jednotlivé prvky a mimo jiné, tak umoţňuje případnému zájemci o vytvoření stezky rozhodnout se, zda zrealizuje všechny prvky anebo v rámci úspory nákladů upustí od výroby některých částí. V současné době probíhá jednání se správou CHKO Český kras, která projevila zájem o tento projekt.

65

Seznam použité literatury Tištěné zdroje [1] DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2001, 249 p. ISBN 80-200-0927-2 [2] HECKER, Ulrich a Roland SPOHN. Stromy a keře: klíč ke spolehlivému určování 3 znaky. 1. vyd. Dobřejovice: Rebo, 2003, 238 s. Průvodce přírodou (Rebo). ISBN 80723-4291-6 [3] HOWELL, Daniel a Roland SPOHN. Naboso: 50 důvodů, proč zout boty. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, 162 s. Průvodce přírodou (Rebo). ISBN 978-80-204-2637-6 [4] Karlštejnská kronika, podle Karlštejnské kroniky, Karlštejn, 1997 [5] LOŢEK, Vojen, Václav CÍLEK a Jarmila KUBÍKOVÁ. Střední Čechy: Příroda, člověk, krajina. Příbram: Dokořán, 2003. ISBN 80-86569-40-3 [6] MIKŠÍK, Michal a Karel HUDEC. Atlas hub: 101 druhů, které musíte znát. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 140 s. ISBN 978-80-251-3524-2 [7] PETRÁŇ, Josef. Dějiny hmotné kultury: 1/2, Kultura každodenního života od 13. do 15. století. 1985. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství [8] SPOHN, Margot a Roland SPOHN. Stromy Evropy: 680 stromů, 2600 ilustrací. Vyd. 1. Plzeň: Ševčík, 2013, 301 s. ISBN 978-80-7306-548-5 [9] TOMEK, Václav Vladivoj. Pověsti karlštejnské. Praha: Dobrovský, 2013, 56 s. Omega (Dobrovský). ISBN 978-80-7390-083-0 [10] UHLÍKOVÁ, Jitka. Sysel obecný: hlodavec, který nesyslí. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2009, 16 s. ISBN 978-80-87051-73-3 [11] VOKOLEK, Václav a Jiří KUCHAŘ. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko: průvodce skrytými dějinami země. Praha: Eminent, 2004, 243 s. Omega (Dobrovský). ISBN 80-728-1131-2

66

Elektronické zdroje [12] Co je naučná stezka. Co je naučná stezka [online]. 2009 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.stezky.info/obecne-o-stezkach/co-je-naucna-stezka.html [13] ČERVINKA, Jiří. Naučné stezky 1980 - 1999. [online]. 1999 [cit. 2014-10-15]. Dostupné

z:

http://www.mzp.cz/ris/ais-ris-info-

copy.nsf/6d13b004071d0140c12569e700154acb/8677e24a2d227ba4c1256a410048e1f0 ?OpenDocument [14]

Český

kras:

Fauna.

[online].

[cit.

2015-02-25].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://ceskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/fauna/ [15]

Český

kras:

Flóra.

[online].

[cit.

2015-02-24].

http://ceskykras.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/flora/ [16] Český statistický úřad: Charakteristika okresu Beroun. [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_beroun [17] Charakteristika okresu Beroun. [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_beroun [18] Operační program Ţivotního prostředí. [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/clanek/768/2515/8-verze-opzp-pro-budouci-programove-obdobi2014---2020/ [19] Program 2015 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu cestovního ruchu. [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/web/regionalni-rozvoj/stredocesky-fond-cestovnihoruchu/-/asset_publisher/3tHlTOh4pj9F/content/program-2015-pro-poskytovani-dotaciz-rozpoctu-stredoceskeho-kraje-ze-stredoceskeho-fondu-cestovniho-ruchu;jsessionid=5912DFB5D6A2C25F7FC13AE86B2724B0.liferay_s1?redirect=http%3A %2F%2Fwww.kr-stredocesky.cz%2Fweb%2Fregionalni-rozvoj%2Fstredocesky-fondcestovnihoruchu%3Bjsessionid%3D5912DFB5D6A2C25F7FC13AE86B2724B0.liferay_s1%3Fp_ p_id%3D101_INSTANCE_3tHlTOh4pj9F%26p_p_lifec

67

Návrh naučné stezky Berounsko

Recommend Documents