CT-CZ (Q)

onkologie

Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR: první výsledky projektu PET/CT-CZ(Q) doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D. | doc. MUDr. Jiří Doležal, Ph.D. Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. Fakultní nemocnice Brno RNDr. Tomáš Pavlík, Ph.D. | RNDr. Ondřej Májek, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Mgr. Michal Burger Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha Mgr. Jakub Gregor, Ph.D. | Mgr. Jana Koptíková, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno RNDr. Jan Mužík, Ph.D. Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha Souhrn: Rostoucí počty zhoubných nádorových onemocnění neustále zvyšují zátěž zdravotnických zařízení a celého zdravotního systému. Bez kvalitních informačních podkladů není možné správně lokalizovat prostředky, plánovat jejich využití a optimalizovat jejich distribuci v krajích ČR. Cílem tohoto sdělení je predikce počtů pacientů, kteří by měli být indikováni pro vyšetření pozitronovou emisní tomografií v kombinaci s výpočetní tomografií (PET/CT) v letech 2015 a 2020. Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT vycházejí z predikovaných počtů pacientů, kteří v budoucnu pravděpodobně podstoupí protinádorovou léčbu. Tyto predikce jsou založeny na analýze dat Národního onkologického registru ČR a demografických databází. U diagnostických skupin zhoubných nádorů (ZN), pro které má PET/CT vyšetření velký význam (ZN hlavy a krku, jícnu, tlustého střeva a konečníku, gastrointestinální stromální tumor, hepatocelulární karcinom, ZN slinivky břišní, hrtanu, plic, prsu, gynekologické ZN, ZN prostaty, mozku, štítné žlázy a lymfomy), modely predikují pro rok 2015 celkem 23 288 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT s 90% intervalem spolehlivosti (IS) 21 063–25 516. Pro diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření zatím malý význam, predikujeme pro rok 2015 celkem 2 560 pacientů (90% IS: 2 161–2 960) ve skupině populačně četných diagnóz (ZN žaludku, ledviny, močového měchýře, melanom) a 593 pacienty (90% IS: 510–676) ve skupině populačně méně četných diagnóz (sarkomy měkkých tkání, ZN varlete, mnohočetný myelom a nádory neznámé primární lokalizace). Celkem tak pro rok 2015 predikujeme více než 26 000 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 23 734–29 152). Do roku 2020 pak očekáváme, že se počet pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR zvýší o dalších více než 20 %, což znamená téměř 32 000 pacientů v roce 2020. Dlouhodobým cílem projektu PET/CT-CZ(Q) je dále vybudovat datový sklad, který umožní zpracování reprezentativních dat o vyšetření PET/CT z významných českých zdravotnických zařízení. Na základě těchto dat bude vytvořen regionální model dostupnosti vyšetření PET/CT a mapa migrace pacientů za tímto typem vyšetření. Klíčová slova: PET/CT, zhoubné nádory, predikce Rostoucí počty zhoubných nádorových onemocnění v Evropě i v ČR [1–3] neustále zvyšují zátěž zdravotnických zařízení a ekonomiky zdravotních systémů. Je zřejmé, že bez kvalitních informačních podkladů není možné správně lokalizovat prostředky,

30

6/2014 acta medicinae

plánovat jejich využití a optimalizovat jejich distribuci v regionech. Samotné záznamy plátců zdravotní péče nestačí jako reprezentativní podklad pro analýzy mnoha segmentů péče, zejména jde-li o chronická až celoživotní onemocnění, například zhoubná

onkologie

nádorová onemocnění. Plánování péče o pacienty se zhoubnými nádory vyžaduje kromě prediktivního hodnocení incidence [4] i detailní rozbor pacientů v prevalenci [5], tedy žijících se zhoubným nádorovým onemocněním diagnostikovaným v minulosti, a dále hodnocení dosahovaného přežití [6]. Takto komplexní datová základna může vzniknout pouze spojováním různých zdrojů dat [7], ideálně dat popisujících reálnou klinickou praxi s možností zobecnění závěrů na regionální až celostátní úrovni. Projekt PET/CT-CZ(Q), jehož východiska a první výsledky jsou obsahem tohoto sdělení, si klade za cíl vybudovat takový komplexní datový sklad, nastavit metodiku jeho vytěžování a přispět k monitoringu stávající a do budoucna předvídatelné klinické praxe v oblasti vyšetření PET/CT. Hybridní zobrazování pozitronovou emisní tomografií v kombinaci s výpočetní tomografií (PET/CT) umožňuje získat informace o metabolismu vyšetřované tkáně a zároveň jejím morfologickém obrazu. Toto vyšetření má tedy zásadní klinický význam v péči o pacienty se zhoubnými nádory, kde umožňuje jejich detekci, přesné stanovení rozsahu onemocnění [8] nebo hodnocení odpovědi na protinádorovou terapii [9]. Tento přínos je avšak nutné analyzovat specificky pro jednotlivé nádorové skupiny; u některých má vyšetření PET/CT klíčový význam, u jiných naopak menší. Pro detailní analýzy v rámci jednotlivých nádorových skupin je rovněž nutné zohlednit používaná radiofarmaka. Nejčastěji užívaným radioizotopem v PET/CT je 18F-fluordeoxyglukóza (18F-FDG), která umožňuje vizualizovat intenzitu glukózového metabolismu zvýšeného u zhoubných nádorů [10]. Klasický zářič 18F-FDG však selhává například u nádorů prostaty, kde se může lépe uplatňovat 18F-fluorcholin (18F-FCH) nebo 11C-cholin [11,12] využívaný pro vizualizaci inkorporace membránových lipidů [9]. Konkrétní skupiny diagnóz a vyšetření uvažované pro zde popisovanou prediktivní studii jsou uvedeny v metodice. Projekt PET/CT-CZ(Q) si klade za cíl podložit exaktními a reprezentativními daty plánování a optimalizaci kapacit pro vyšetření pomocí PET/CT v regionech ČR. Cílem projektu je vytvořit datovou základnu hodnocení této oblasti medicíny; projekt nepředjímá žádná rozhodnutí ani hodnocení, která mohou z dat vyplynout. Mapování provedených vyšetření PET/CT, jejich indikace a validované predikce očekávatelných počtů vyšetření v budoucnosti mohou přinést racionální podklady pro plánování v dané oblasti léčebné péče. Jelikož jsou vyšetření PET/CT dominantně indikována u onkologických

pacientů, tvoří tato oblast hlavní část plánovaných analýz. Projekt však počítá se zpracováním klinických údajů všech diagnostických skupin s indikací PET/CT vyšetření. U zde popisovaných prvních výsledků jde zejména o data Národního onkologického registru ČR jako populačního zdroje epidemiologických dat [13] a dále o reprezentativní data klinické praxe generovaná zpracováním administrativních dat významných zdravotnických zařízení [14]. Cílem této práce je vyhodnocení časových trendů v zátěži české populace zhoubnými nádorovými onemocněními, které tvoří hlavní indikační skupiny pro vyšetření PET/CT, a publikace krátkodobé a dlouhodobé predikce počtů těchto pacientů, kteří by měli být indikováni pro vyšetření PET/CT v roce 2015 a 2020. Metodika Pro prediktivní modelování jsme rozdělili uvažované diagnózy do diagnostických skupin dle významu PET/CT vyšetření, a to na základě rešerše odborné literatury („evidence based“ indikace) a kvantifikovaných vah daných panelem expertů projektu: 1. Diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření velký význam: ZN hlavy a krku (C00–C14, C30–C31), ZN jícnu (C15), ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C20), gastrointestinální stromální tumor (GIST), hepatocelulární karcinom, ZN slinivky břišní (C25), ZN hrtanu (C32), ZN plic (C34), ZN prsu (C50), ZN hrdla děložního (C53), ZN těla děložního (C54), ZN vaječníku (C56), ZN prostaty (C61), ZN mozku (C71), ZN štítné žlázy (C73), Hodgkinův lymfom (C81), Ne-hodgkinský lymfom (C82-C85). 2. Diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření malý význam, ale jsou populačně četné: ZN žaludku (C16), maligní melanom (C43), ZN ledviny (C64), ZN močového měchýře (C67). 3. Diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření malý význam a jsou populačně méně četné: sarkomy měkkých tkání bez GIST, ZN varlete (C62), ZN neznámé lokalizace (C80), mnohočetný myelom (C90). Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT vycházejí z predikovaných počtů pacientů, kteří v budoucnu pravděpodobně podstoupí protinádorovou léčbu. Predikce jsou založeny na analýze dat Národního onkologického registru ČR a demografických databází. Použitý model byl již detailně popsán dříve [15], důležitou roli v modelování hraje stadium nemoci a adjustace na měnící se věkovou strukturu české populace. Populační predikce

1 Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro uvažované skupiny diagnóz pro rok 2015 a 2020, vč. 90 % intervalů spolehlivosti (v závorkách). Skupina diagnóz 1.

Rok

Nově diagnostikovaní léčení pacienti

Relapsy a progrese u pacientů z minulých let

Celkem

2015

12 820 (11 653–13 989)

10 468 (9 410–11 527)

23 288 (21 063–25 516)

2020

15 583 (14 352–16 815)

12 772 (11 635–13 912)

28 355 (25 987–30 727)

2.

2015

1 168 (961–1 376)

1 392 (1 200–1 584)

2 560 (2 161–2 960)

2020

1 314 (1 100–1 528)

1 642 (1 441–1 843)

2 956 (2 541–3 371)

3.

2015

571 (499–643)

22 (11–33)

593 (510–676)

2020

623 (548–698)

22 (12–32)

645 (560–730)

Všechny skupiny dohromady

2015

14 559 (13 113–16 008)

11 882 (10 621–13 144)

26 441 (23 734–29 152)

2020

17 520 (16 000–19 041)

14 436 (13 088–15 787)

31 956 (29 088–34 828)


31

onkologie Rok 2015

Rok 2020

Rok 2015

Rok 2020

1 Regionálně-specifické predikce celkového počtu pacientů, kteří by měli být indikováni k vyšetření PET/CT v ČR v letech 2015 a 2020. 1052

2180

Rok 2015

824 2180 824 1557

3324

994

1423

1052

2626

3185

3324

4011

1276

3841

4011

1198 2949

1290

1419 1565

1737

17371436

3433

1565

1290

2862 1613

1557

994 1880

14231198

2862

1276

2626

Rok 2020

3433 1940

1880

3185

1889

1578

1436 3588

1727 1889

3588

1727

1578

1613

3841

1940 1419

2949

0–1 500 0-1500

1 501–2 000 1501-2000

22001-2500 001–2 500

22501-3000 501–3 000

3 3001 001 a více a více

0-1500

1501-2000

2001-2500

2501-3000

3001 a více

incidence a prevalence jsou následně korigovány na základě vah (dle odborných garantů projektu), které udávají procenta pacientů s danou diagnózou, kteří by měli být indikováni na PET/CT vyšetření. Stejně jako epidemiologický model lze i odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT rozdělit na nově diagnostikované a primárně léčené pacienty a pacienty, u nichž pravděpodobně dojde k relapsu nebo progresi nádorového onemocnění. Výsledky Predikované počty pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT jsou determinovány hlavními epidemiologickými trendy onkologických onemocnění, kde rostoucí incidence a stabilizovaná mortalita významně navyšují prevalenci, která v roce 2011 činila více než 475 000 případů a oproti roku 2001 vzrostla o 55 %. Odhady počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro uvažované skupiny diagnóz jsou uvedeny v tab. 1. Je zřejmé, že u diagnostických skupin, pro které má PET/CT vyšetření velký význam, modely predikují pro rok 2015 celkem 23 288 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT s 90% intervalem spolehlivosti (IS) 21 063–25 516. Pro diagnostické skupiny, pro které má PET/CT vyšetření zatím malý Rok 2015 význam, predikujeme pro rok 2015 celkem 2 560 pacientů (90%

IS: 2 161–2 960) ve skupině populačně četných diagnóz a 593 pacientů (90% IS: 510–676) ve skupině populačně méně četných diagnóz. Celkem tak pro rok 2015 predikujeme více než 26 000 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 23 734–29 152). Modely dále predikují významný nárůst počtu pacientů z roku 2015 do roku 2020, což je trend logicky kopírující vývoj epidemiologické situace onkologických onemocnění v ČR (tab. 1). V případě diagnostických skupin, pro které má PET/CT vyšetření velký význam, se jedná o 22% nárůst na 28 355 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v roce 2020 (90% IS: 25 987–30 727), u diagnostických skupin s malým významem predikujeme 15% nárůst ve skupině populačně četných diagnóz (na 2 956 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT), respektive 9% nárůst ve skupině populačně méně četných diagnóz (na 645 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT). Celkem tak pro rok 2020 predikujeme téměř 32 000 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 29 088– 34 828). Odhady celkového počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR byly provedeny i pro jednotlivé regiony (obr. 1). Konkrétním příkladem diagnózy, pro kterou má PET/CT vyšetření velký význam, je ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C20). PreRok 2020 diktivní odhady počtu pacientů s touto diagnózou indikovaných

Rok 2015

Rok 2020

2 Regionálně-specifické predikce počtu pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C20), kteří by měli být indikováni k vyšetření PET/CT

v letech 2015 a 2020.

151

297

Rok 2015

117 297 117 246

449

139

207

151

350 139 293

207 192

418

506

449 246

418 258

212

528

293

212

256

248 228 603

528

192 243

248

178

496

256

427

506

496 307

254

307 228 509

254

258

307

291

307

427

32

178

350

Rok 2020

243

509

0–200 0-200

201–300 201-300

301–400 301-400

401–500 401-500

501 501a více a více

0-200

201-300

301-400

401-500

501 a více


291

603

onkologie

2 Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C20) pro rok 2015 a 2020, vč. 90% intervalů spolehlivosti (v závorkách). Nově diagnostikovaní léčení pacienti

3 Predikce počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT pro ZN plic (C34) pro rok 2015 a 2020, vč. 90% intervalů spolehlivosti (v závorkách).


C18-C20: rok 2015

Nově diagnostikovaní léčení pacienti


C34: rok 2015

Stadium 1

0

798 (752–844)

Stadium 1

594 (554–634)

199 (176–222)

Stadium 2

90 (74–106)

1 015 (963–1 067)

Stadium 2

237 (212–262)

82 (67–97)

Stadium 3

222 (197–247)

1 339 (1 279–1 399)

Stadium 3

1 107 (1 052–1 162)

289 (261–317)

Stadium 4

145 (125–165)

333 (303–363)

Stadium 4

1 228 (1 170–1 286)

304 (275–333)

Stadium neznámo

15 (9–21)

22 (14–30)

Stadium neznámo

127 (108–146)

9 (4–14)

Celkem

472 (405–539)

3 507 (3 311–3 703)

Celkem

3 293 (3 096–3 490)

883 (783–983)

3 979 (3 716–4 242)

4 176 (3 879–4 473)

C18-C20: rok 2020

C34: rok 2020

Stadium 1

0

997 (945–1 049)

Stadium 1

699 (656–742)

229 (204–254)

Stadium 2

92 (76–108)

1 058 (1 004–1 112)

Stadium 2

229 (204–254)

71 (57–85)

Stadium 3

262 (235–289)

1 729 (1 661–1 797)

Stadium 3

1 201 (1 144–1 258)

305 (276–334)

Stadium 4

160 (139–181)

411 (378–444)

Stadium 4

1 524 (1 460–1 588)

376 (344–408)

Stadium neznámo

6 (2–10)

16 (9–23)

Stadium neznámo

88 (73–103)

6 (2–10)

Celkem

520 (452–588)

4 211 (3 997–4 425)

Celkem

3 741 (3 537–3 945)

987 (883–1 091)

4 731 (4 449–5 013)

4 728 (4 420–5 036)

k vyšetření PET/CT jsou dle jednotlivých stadií onemocnění uvedeny v tab. 2. Celkem pro rok 2015 predikujeme téměř 4 000 pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 3 716–4 242), přičemž 88 % těchto pacientů tvoří pacienti diagnostikovaní v minulých letech, kteří budou léčeni pro relaps nebo progresi onemocnění. Do roku 2020 pak očekáváme téměř 19% nárůst v celkovém počtu pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku indikovaných k vyšetření PET/CT na 4 731 pacientů (90% IS: 4 449–5 013). Regionálně-specifické odhady počtu pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku indikovaných k vyšetření PET/CT jsou uvedeny na obr. 2. Rok 2015 Dalším příkladem diagnózy, pro kterou má PET/CT vyšetření velký význam, je ZN plic (C34). Odhady počtu pacientů indikovaných

Rok 2015

k vyšetření PET/CT pro ZN plic uvádí tab. 3. Pro rok 2015 predikujeme celkem 4 176 pacientů se ZN plic indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 3 879–4 473), z nichž však na rozdíl od pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku tvoří téměř 80 % pacienti nově diagnostikovaní. I u pacientů se ZN plic očekáváme nárůst v počtu indikovaných k vyšetření PET/CT, konkrétně o 13 % na 4 728 pacientů (90% IS: 4 420–5 036). Odhady počtu pacientů se ZN plic indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR v letech 2015 a 2020 byly kalkulovány i pro jednotlivé regiony (obr. 3). Závěr Rok 2020 Vzhledem k současným epidemiologickým trendům onkologických onemocnění, které vedou k významnému nárůstu počtu

Rok 2020

3 Regionálně-specifické predikce počtu pacientů se ZN plic (C34), kteří by měli být indikováni k vyšetření PET/CT v letech 2015 a 2020. 188

437

Rok 2015

175 437 175 281

490

202

223

188

491 202 324

223 174

545

455

490 281

545 256

169

215

491

Rok 2020

546

324

169

233

516

546

174 381

255 194

614

233

169

255

215

455

614 289

194

264 194 433

194

256

264

191

516

289 381

169

433

0–200 0-200

201–300 201-300

301–400 301-400

401–500 401-500

501 501a více a více

0-200

201-300

301-400

401-500

501 a více

191


33

onkologie

pacientů v prevalenci, lze v budoucnu očekávat i zvýšenou potřebu využití diagnostických metod, včetně PET/CT. Na základě analýzy dat Národního onkologického registru ČR predikujeme pro rok 2015 více než 26 000 pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT (90% IS: 23 734-29 152), z čehož přibližně 90 % budou pacienti s diagnózou, pro kterou má PET/CT vyšetření velký diagnostický význam. Konkrétně lze v roce 2015 očekávat téměř 4 000 pacientů se ZN tlustého střeva a konečníku a více než 4 000 pacientů se ZN plic, kteří budou indikováni k vyšetření PET/CT, a to jak z důvodu nově diagnostikovaného onemocnění, tak z důvodu relapsu či progrese onemocnění diagnostikovaného v minulosti. Do roku 2020 pak očekáváme, že se počet pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v ČR zvýší o dalších více než 20 %, což znamená téměř 32 000 pacientů v roce 2020. Dlouhodobým cílem projektu PET/CT-CZ(Q) je dále vybudovat datový sklad, který umožní zpracování reprezentativních dat o vyšetření PET/CT z významných českých zdravotnických zařízení. Datový sklad bude postaven ve spolupráci s modelovými Literatura

1 Dušek, L. – Mužík, J. – Kubásek, M. – Koptíková, J. – Žaloudík, J. – Vyzula R.: SVOD.cz – Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice (internetová stránka). Masarykova univerzita, 2007, vyhledáno 3. 7. 2014, dostupné na www.svod.cz. 2 Ferlay, J. – Autier, P. – Boniol, M. – Heanue, M. – Colombet, M. – Boyle, P.: Estimates of the cancer incidence and mortality in Europe in 2006. Ann Oncol, 2007, 18, s. 581–592. 3 Ferlay, J. – Steliarova-Foucher, E. – Lortet-Tieulent, J. – Rosso, S. – Coebergh, J. W. – Comber, H., et al.: Cancer incidence and mortality patterns in Europe: Estimates for 40 countries in 2012. Eur J Cancer, 2013, 49, s. 1374–1403. 4 Dyba, T. – Hakulinen, T.: Comparison of different approaches to incidence prediction based on simple interpolation techniques. Stat Med, 2000, 19, s. 1741–1752. 5 Verdecchia, A. – De Angelis, G. – Capocaccia, R.: Estimation and projections of cancer prevalence from cancer registry data. Stat Med, 2002, 21, s. 3511–3526.

zdravotnickými zařízeními a bude zpracovávat ucelená administrativní data týkající se vyšetření PET/CT. Budou definovány spádové oblasti pro PET/CT na základě podrobných regionálních analýz s využitím tohoto datového skladu a epidemiologických údajů NOR ČR. Na základě získaných dat bude vytvořen regionální model dostupnosti vyšetření PET/CT a mapa migrace pacientů za tímto typem vyšetření. Validace dat Národního onkologického registru a vývoj metodiky dlouhodobých predikcí jsou podpořeny grantem agentury IGA MZ ČR, č. NT/13660-4. Autoři velmi děkují za profesionální podporu síti regionálních správců dat NOR, bez jejichž obětavé práce by dlouhodobé predikce zátěže nebyly možné. Prediktivní modelování počtu pacientů indikovaných k vyšetření PET/CT v letech 2015 a 2020 v ČR bylo podpořeno grantem poskytnutým společností ÚJV Řež, a. s.

6 De Angelis, R. – Sant, M. – Coleman, M. P. – Francisci, S. – Baili, P. – Pierannunzio, D., et al.: Cancer survival in Europe 1999–2007 by country and age: results of EUROCARE-5-a population-based study. Lancet Oncol, 2014, 15, s. 23–34. 7 Warren, J. L. – Klabunde, C. N. – Schrag, D. – Bach, P. B. – Riley, G. F.: Overview of the SEER-Medicare data: content, research applications, and generalizability to the United States elderly population. Med Care, 2002, 40 (dopl.), s. IV-3-18. 8 Czernin, J. – Allen-Auerbach, M. – Schelbert, H. R.: Improvements in cancer staging with PET/CT: literature-based evidence as of September 2006. J Nucl Med, 2007, 48, dopl. 1, s. 78S-88S. 9 Czernin, J. – Allen-Auerbach, M. – Nathanson, D. – Herrmann, K.: PET/CT in Oncology: Current Status and Perspectives. Curr Radiol Rep, 2013, 1, s. 177–190. 10 Farwell, M. D. – Pryma, D. A. – Mankoff, D. A.: PET/CT imaging in cancer: Current applications and future directions. Cancer, 19. 6. 2014. 11 Umbehr, M. H. – Muntener, M. – Hany, T. – Sulser, T. – Bachmann, L.

M.: The role of 11C-choline and 18F-fluorocholine positron emission tomography (PET) and PET/CT in prostate cancer: a systematic review and meta-analysis. Eur Urol, 2013, 64, s. 106–117. 12 Ferda, J. – Kastner, J. – Ferdová, E. – Mírka, H. – Hora, M. – Hes, O., et al.: Zobrazení karcinomu prostaty na molekulární úrovni – naše zkušenosti. Ces Radiol, 2012, 66, s. 289–295. 13 Dusek, L., et al.: Czech cancer care in numbers 2008–2009. Praha, Grada Publishing, 2009. 14 Blaha, M. – Janča, D. – Klika, P. – Mužík, J. – Dušek, L.: Project I-COP – architecture of software tool for decision support in oncology. In: Blobel, B. – Hasman, A. – Zvárová, J. (eds.): Data and knowledge for medical decision support: Proceedings of the EFMI special topic conference, 17-19 April 2013, Prague, Czech Republic: IOS Press; 2013. 15 Pavlík, T. – Májek, O. – Mužík, J., et al.: Estimating the number of colorectal cancer patients treated with anti-tumour therapy in 2015: the analysis of the Czech National Cancer Registry. BMC Public Health, 2012, 12, s. 117.

Kontakt: doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. | Institut biostatistiky a analýz, LF Masarykovy univerzity, Brno | Kamenice 126/3, 625 00 Brno | e-mail: [email protected]

34


CT-CZ (Q)

Recommend Documents