Controlling v komerční pojišťovně. Diplomová práce

_________________________________________________________________________

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta _________________________________________________________________________

Controlling v komerční pojišťovně

Diplomová práce

Bc. Kateřina Nerudová

Brno 2007

_________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedení Ing. Evy Vávrové, Ph.D. s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 25. května 2007

............................................................

_________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Evě Vávrové, Ph.D. za odborné vedení při zpracování diplomové práce, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Děkuji Ing. Michalu Řezníčkovi a Pavlu Dolákovi za odbornou konzultaci a poskytnuté materiály.

V Brně dne 25. května 2007

............................................................

_________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

Abstrakt Controlling je rozsáhlý koordinační systém řízení, který má za úkol pomáhat managementu a odpovědným osobám usměrňovat chod podniku. Controllingové řízení je jedním z rozhodujících faktorů úspěchu podniku. Podmínkou pro efektivní podporu rozhodování managementu je nutná propojenost strategického a operativního controllingu. Metodami a nástroji prostupuje celý systém řízení a napomáhá dosahování cílů podniku. Diplomová práce se zabývá controllingem komerční pojišťovny působící na českém pojistném trhu. Cílem práce je finanční analýza zaměřená na výpočet jednotlivých poměrových ukazatelů a specifických ukazatelů pro komerční pojišťovnu. Hypotézou diplomové práce je využití finanční analýzy v controllingu a vhodnost jejího začlenění v procesu controllignu.

Abstract Controlling is extensive coordinating system of operating, which is suposed to help the management and responsible persons to regulate progress of the company. One of the key factors of successful company is controlling system of operating. Requirement for efective management decision making support is connection of strategic and operative controlling. Entire operating system goes thru methods and implements to help achieve company goals. Diploma thesis is about controlling in commercial insurance company based on Czech insurance market. Goal of this thesis is financial analyse focused to calculate individual ratio indicators and specific ratio indicators for commercial insurance company. Hypothesis of this graduation thesis is usage of financial analyse in controlling and suitability of implementing into controlling proces.

_________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

Obsah 1 Úvod........................................................................................................................

7

2 Cíl práce..................................................................................................................

8

3 Metodika práce...................................................................................................... 10 4 Controlling.............................................................................................................. 12 4. 1 Teoretické vymezení controllingu................................................................... 12 4. 1. 1 Cíle a funkce controllingu....................................................................... 14 4. 2 Organizace controllingu................................................................................... 16 4. 3 Nástroje controllingu....................................................................................... 17 4. 3. 1 Nástroje strategického controllingu......................................................... 18 4. 3. 1. 1 Strategické plánování....................................................................... 19 4. 3. 1. 2 Nástroje a metody strategické analýzy a strategické koncepce....... 21 4. 3. 2 Nástroje operativního controllingu........................................................... 22 4. 3. 2. 1 Charakteristika nástrojů operativního controllingu......................... 22 4. 3. 2. 2 Úloha, funkce a zodpovědnost controllera...................................... 25 4. 4 Budování systému controllingu....................................................................... 28 4. 5 Controlling – ukazatele a metody finanční analýzy........................................ 29 4. 5. 1 Teoretické vymezení finanční analýzy.................................................... 29 4. 5. 2 Poměrové finanční ukazatele................................................................... 33 4. 5. 2. 1

Ukazatel rentability....................................................................... 34

4. 5. 2. 2

Ukazatel likvidity.......................................................................... 36

4. 5. 2. 3

Ukazatel aktivity........................................................................... 39

4. 5. 2. 4

Ukazatel zadluženosti................................................................... 40

4. 5. 2. 5

Ukazatel kapitálového trhu........................................................... 43

4. 5. 3 Teorie hodnoty......................................................................................... 43 4. 5. 3. 1

Ukazatel EVA............................................................................... 44

4. 5. 4 Specifika finanční analýzy komerční pojišťovny.................................... 45 4. 5. 4. 1

Poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťovny.................. 47

_________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

5 Finanční analýza komerční pojišťovny............................................................... 52 5. 1 Stručná charakteristika vybrané komerční pojišťovny.................................... 52 5. 2 Analýza trhu..................................................................................................... 52 5. 3 Analýza poměrových ukazatelů komerční pojišťovny.................................... 54 5. 3. 1 Ukazatele rentability................................................................................ 54 5. 3. 2 Ukazatele likvidity................................................................................... 56 5. 3. 3 Ukazatele zadluženosti............................................................................ 58 5. 4 Vybrané poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťoven...................... 60 6 Controlling komerční pojišťovny......................................................................... 66 6. 1 Controlling v pojišťovnictví............................................................................ 66 6. 2 Řízení organizační jednotky............................................................................ 67 6. 3 Příklad porovnání skutečných hodnot a hodnot plánovaných......................... 70 7 Shrnutí výsledků...................................................................................................

73

8 Závěr....................................................................................................................... 78 9 Seznam literatury................................................................................................... 79 10 Seznam tabulek.................................................................................................... 81 11 Seznam grafů......................................................................................................... 81 12 Seznam obrázků.................................................................................................... 81 13 Přílohy.................................................................................................................... 82

_________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

1 Úvod Od 1. 5. 2005 je český pojistný trh nedílnou součástí jednotného pojistného trhu EU. Pojišťovny všech členských států mohou provozovat na území České republiky pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny mohou nabízet své služby klientům v ostatních státech EU. Pro oblast pojišťovnictví to znamenalo otevření nového prostoru pro další rozvoj. Narůstající složitost neustále se měnících podmínek podnikatelského prostředí vystavuje pojišťovnu vlivu okolí, především konkurenčního. Pojišťovny procházejí vývojovými stádii a reálnými situacemi na trhu, které jsou provázeny úspěchy či neúspěchy. Do krizových situací se mohou dostat vlivem okolí a svými vztahy k nim. Úspěchy a neúspěchy nemusí být vyvolány pouze osobou managera nebo vedením pojišťovny, tedy managemetem. V praxi jsou často ovlivňovány rozsahem a kvalitou informací potřebných pro řízení.

Snaha zdokonalit systémy řízení pojišťovny se v posledních letech spojuje s potřebou zavedení moderního systému řízení, tedy controllingu. Controlling je rozsáhlý koordinační systém řízení, který má za úkol pomáhat managementu a odpovědným osobám usměrňovat chod podniku. Jedná se o specifickou koncepci podnikového řízení založeného na komplexním informačním a organizačním propojení plánovacího a kontrolního procesu. Controllingové řízení je jedním z rozhodujících faktorů úspěchu pojišťovny. Podmínkou pro efektivní podporu rozhodování managementu je nutná propojenost všech oblastí řízení. Metodami a nástroji controlling prostupuje celým systémem řízení a napomáhá dosahovat cílů pojišťovnou stanovených. Cíle pojišťovny mohou být pak na základě informací poskytnutých controllingem včas přizpůsobovány skutečnostem a podmínkám trhu. Pojišťovny se kontrolou realizace, tedy porovnáním plánu se skutečností, snaží identifikovat chyby, odhalovat jejich příčiny a navrhovat případné kroky vedoucí k jejich odstranění nebo se na jejich základě poučit do budoucna. Představy o tom co zahrnuje a řeší controlling se mnohdy liší.

_________________________________________________________________________ Strana 7

_________________________________________________________________________

2 Cíl práce Cílem diplomové práce je provedení finanční analýzy komerční pojišťovny na českém pojistném trhu, zhodnocení její použitelnosti v komerční pojišťovně a použitelnosti finanční analýzy v controllingu. Práce bude obsahovat výpočet jednotlivých poměrových ukazatelů, které jsou nejrozšířenější metodou finanční analýzy. Výpočet poměrových ukazatelů je rychlý a nenákladný. Výsledné ukazatele budou vycházet z účetních dat, tedy rozvahy, výkazu zisku a ztrát, tedy z dat veřejně dostupných. Z tohoto hlediska získám nástroj, pomocí kterého mohu analyzovat finanční situaci podniku, predikovat její budoucí vývoj a identifikovat ty oblasti, které vyžadují hlubší analýzu. Ukazatele mohou také sloužit k porovnání podniku s konkurencí nebo k vyhodnocení silných a slabých stránek podniku. V práci se nejprve zaměřím na charakteristiku controllingu, tedy co controlling je, co je jeho obsahem, jaké jsou jeho cíle, úkoly, nástroje a jaký je jeho význam pro podnik. Dále se zaměřím na teoretické vymezení finanční analýzy, tedy charakteristiku jednotlivých poměrových ukazatelů a charakteristiku vybraných poměrových ukazatelů modifikovaných pro komerční pojišťovnu. V hlavní části práce se zaměřím na výpočet poměrových ukazatelů, tedy ukazatelů rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity. Jednotlivé ukazatele z časového hlediska srovnám a poté vyhodnotím. Dále se zaměřím na finanční analýzu, tedy výpočet vybraných poměrových ukazatelů modifikovaných pro komerční pojišťovny. Ukazatele opět z časového hlediska srovnám a vyhodnotím. V další části, kterou věnuji controllingu v praxi, popíšu controlling vybrané komerční pojišťovny působící na českém pojistném trhu, popíšu způsob řízení nákladového střediska prostřednictvím controllingového oddělení v praxi a graficky znázorním příklad srovnání plánovaných hodnot vybrané komerční pojišťovny s hodnotami skutečnými. V závěru práce shrnu výsledky získané při zpracování a zhodnotím využitelnost finanční analýzy v controllingu, její vliv a vhodnost začlenění v procesu řízení. Hypotéza diplomové práce byla stanovena jako odpověď na otázku, zda je možné

_________________________________________________________________________ Strana 8

_________________________________________________________________________

použít finanční analýzu v controllignu komerční pojišťovny a zda je vhodné její začlenění v procesu controllignu. Cílem práce bude potvrzení či zamítnutí nutnosti využití finanční analýzy v controllingu a jejího začlenění v procesu.

_________________________________________________________________________ Strana 9

_________________________________________________________________________

3 Metodika práce Před začátkem tvorby diplomové práce jsem si stanovila cíl, kterého jsem se po celou dobu zpracování držela. Na základě cílů jsem vypracovala vlastní osnovu, pomocí které jsem celou prací postupovala.

Předpoklady potřebné k vytvoření diplomové práce jsem čerpala z odborné literatury, kterou jsem si sama nebo na základě doporučení vedoucího práce vyhledala. Dále jsem využila informací, které jsem získala z článků odborných časopisů, informací z internetu, zákonů atd. Veškeré materiály použité při zpracování jsem čerpala ze zdrojů, které uvádím v seznamu literatury a v seznamu internetových adres. Získané informace z literatury jsem shromáždila, prostudovala a na jejich základě vypracovala teoretická východiska diplomové práce. K vypracování teoretických východisek jsem využila metody deskripce neboli popisu. Pomocí deskripce jsem teoreticky popsala takové skutečnosti, kterými se v práci zabývám. Při zpracování jsem také využila informací z konzultací s osobami zaměstnanými u vybrané komerční pojišťovny a osobami z oblasti pojišťovnictví. V hlavní části práce jsem použila analýzu, výpočty jednotlivých ukazatelů. Pomocí metody indukce a dedukce jsem na základě vypočtených ukazatelů formulovala obecné závěry, platné pro zkoumanou oblast. Vypočtené poměrové ukazatele jsem srovnala v čase a odhadla jejich budoucí vývoj. Dále jsem v práci popsala controlling vybrané komerční pojišťovny působící na českém pojistném trhu, způsob řízení nákladového střediska prostřednictvím controllingového oddělení v praxi a graficky znázornila příklad srovnání plánu produkce vybrané pojišťovny se skutečností. Informace potřebné k výpočtům jsem získala z internetu, tedy z výročních zpráv vybrané komerční pojišťovny. Vycházela jsem z období od roku 2001 do roku 2005, z důvodu toho, že v době zpracování nebyly známy konečné výsledky roku 2006. Data a informace poskytnutá pojišťovnou potřebná pro zpracování praktických příkladů v části věnované controllingu mi byla sdělena pod podmínkou, že v práci neuvedu jméno dané pojišťovny, proto ji nazývám pojišťovnou vybranou.

_________________________________________________________________________ Strana 10

_________________________________________________________________________

V závěru jsem shrnula výsledky získané při zpracování, které jsem myšlenkově sjednotila a vyhodnotila pro podnik jako celek. Pro zpracování textu jsem použila textový procesor Word 2003 a pro výpočet dat tabulkový procesor Excel 2003, které jsou součástí kancelářského balíku Microsoft Office společnosti Microsoft.

_________________________________________________________________________ Strana 11

_________________________________________________________________________

4 Controlling 4. 1 Teoretické vymezení controllingu Pro pojem controlling neexistuje jednoznačná definice. Nejčastěji je vysvětlován jako ústřední funkce managementu, která se nesoustředí pouze na kontrolu, ale také na všechny stupně řízení, které nejsou výhradní činností controllerů. Úspěšný controlling má zabezpečovat včasné rozpoznání potenciálních a aktuálních odchylek od plánu a jejich odstranění managementem podniku. „Controlling představuje takovou metodu vnitropodnikového řízení, která prostřednictvím hodnotových nástrojů sleduje hospodaření všech vnitropodnikových útvarů, tím výrazně přispívá ke zvyšování podnikové efektivnosti a konkurenční schopnosti

podniku.

Zahrnuje systém

střediskového

hospodaření,

rozpočetnictví

a kalkulací, které vyúsťují do manažerského informačního systému.“ [12] Controlling je rozsáhlý koordinační systém řízení, který má za úkol pomáhat managementu a odpovědným osobám usměrňovat chod podniku. Controlling provádějí specializovaní

pracovníci podniku nebo externí firma. Kontrolují podnik jako celek

na strategickém stupni. Zabývají se nejen vnitřní situací podniku, jeho koncepcí a financemi, ale i vztahy s věřiteli a konkurencí. Poskytnuté informace slouží managementu k efektivnímu řízení podniku. Jedná se o nástroj řízení, který podporuje řídící pracovníky při jejich rozhodování. Controlling je navíc koncepcí podniku orientující se na úzké profily. Úzkým profilem se rozumí nejslabší články podniku. Tato oblast pak v konkrétní obtížné situaci jako první způsobuje těžkosti. Růst podniku bez odstranění tohoto úzkého profilu by byl značně omezen. Úzkým profilem může být např. trh, výroba nebo likvidita. Pokud podnik již nemůže financovat další možná zvýšení obratu, je zřejmě úzkým profilem likvidita. [25] Ukazatele řízené prostřednictvím controllingu jsou v pravidelných krátkých intervalech vyhodnocovány a na základě vyhodnocení jsou přijímána rozhodnutí ke korekci procesů odchylujících se od stanovených hodnot neboli od hodnot předem plánovaných.

_________________________________________________________________________ Strana 12

_________________________________________________________________________

Podmínkou účinného provádění controllingu v podniku je potřeba vybudování a zavedení vhodného informačního systému.

Obsah controllingového systému, tři základní principy:
orientace na cíle podniku (předpokládá se, že controlling se přímo podílí na stanovení podnikových cílů a jejich kontrole, pomáhá vypracovat vhodnou metodiku plánování),
orientace na budoucí vývoj (minulost je pro řízení zajímavá pouze jak ovlivňuje budoucnost a dokáže pomoci předcházet problémům),
orientace na úzké profily (smyslem controllingu je vybudovat vhodný informační systém, který poskytuje dostatečné množství kvalitních dat a který pomůže odkrýt a následně odstranit tzv. úzká místa, která jsou překážkou pro splnění podnikových cílů). [20]

Controlling propojuje velké množství různorodých hledisek, které je nutné v rámci řízení

podniku

respektovat.

Zabývá

se

také

vzájemným

propojením

uvnitř

podniku.V controllingovém přístupu se klade důraz na zabezpečení pěti hlavních propojení neboli integračních vazeb, které v případě jejich nefunkčnosti nevedou k dobrému fungování podniku. Jednotlivá propojení uvádí Buček (2004) takto: 1. Propojení informačních a řídících (rozhodovacích) činností. To znamená, že v případě zjištění odchylky od žádoucího stavu je potřebné okamžitě přijmout a také uskutečnit rozhodnutí. 2. Propojení mezi technickou a finanční stránkou každé činnosti. Tedy propojení mezi finančními a technickými (hmotnými) ukazateli. Sledování pouze jednoho z nich je neúplné a vede ke zkreslení pohledu na danou situaci. 3. Propojení plánu (rozpočtu) a skutečnosti musí být důsledné. Při tvorbě plánu musí být k dispozici věrohodné informace o minulosti, následná skutečnost oproti plánu se velmi důsledně vyhodnocuje. 4. Fungující vzájemné propojení jednotlivých oblastí činností v podniku.

_________________________________________________________________________ Strana 13

_________________________________________________________________________

5. Zabezpečení propojení mezi řízením útvarovým a výkonovým.

Úloha účetnictví je velice významná. Účetnictví neboli bilanční systém sleduje veškeré

finanční

transakce

v podniku,

pracuje

se

skutečnými

hodnotami,

ale

prostřednictvím vnitropodnikového účetnictví i s hodnotami plánovanými, které jsou výsledkem rozpočtů podniku. Controlling je na rozdíl od účetnictví přístup k řízení. Neposkytuje pouze informace, ale k činnostem informačním připojuje činnosti rozhodovací a vykonávací. Je pro něj tedy významná i oblast plánování, představující tvorbu rozpočtů, která obsahem účetnictví není. Důležitá je metodologická stránka controllingu, využívá a přidává do řešení optimalizační a jiné metody a postupy, které jsou k dispozici a které souvisí s podnikovým řízením. Ze zde uvedeného vyplývá, že controlling je přístup k řízení, který:


Umožňuje stanovení žádoucích a přitom reálných cílů, orientovaných na budoucnost. Po schválení vlastníků podniku a po souhlasu managementu se tyto cíle stávají cíly závaznými.
Zabezpečuje řízení procesů tak, aby byly stále přizpůsobeny neustále se měnícím podmínkám. Aby cíle stanovené dopředu byly dosažitelné a pouze s minimálními odchylkami.
Vyžaduje pravidelné, kvalitní a důsledné vyhodnocování jednotlivých procesů.
Zabezpečuje neustálý rozvoj způsobu řízení tak, aby byl vyhovující podmínkám, které si reálné okolnosti vyžadují. [3]

4. 1. 1 Cíle a funkce controllingu

Dle Eschenbacha (2000) je všeobecným cílem controllingu přispět k zabezpečení životaschopnosti podniku. Zabezpečení dle něj zahrnuje následující cíle controllingu:

_________________________________________________________________________ Strana 14

_________________________________________________________________________


Zabezpečení schopnosti anticipace a adaptace. Controlling má zabezpečit vytvoření předpokladů přizpůsobujících se externím změnám. Poskytuje informace o existujících změnách okolí, neboli schopnost adaptace. Zprostředkovává tedy důležité údaje o možných budoucích změnách okolí, neboli schopnost anticipace. Pouze pochopení a popis problémů nestačí na zabezpečení schopnosti adaptace a anticipace. Controlling se stává aktivní v celém procesu řízení. V procesu přípravy rozhodnutí, při konkrétní realizaci rozhodnutí a při kontrole výsledků.
Zabezpečení schopnosti reakce. Schopnost reakce spočívá v zavedení informačního a především kontrolního systému, který představuje vedoucím pracovníkům vztah mezi plánovaným a skutečným vývojem a umožňuje cílové korektury interních a externích poruch.
Zabezpečení schopnosti koordinace. Pomocí managementu se koordinace primárně vztahuje na vykonávací proces podniku. Úlohou controllingu je zaručit koordinaci v systému řízení prostřednictvím tvorby předpokladů v technickém řízení ke sladění aktivit jednotlivých podsystémů řízení. Toto zabezpečení si vyžaduje určité kulturní a strukturální předpoklady v podniku. Podniková kultura musí být ve shodě se snahou o permanentní flexibilitu, přizpůsobení se decentrální koordinaci, ale současně permanentní změny nemohou poškozovat struktury vývoje a chodu podniku. Koordinace se odehrává v jednotlivých systémech podniku a mezi následujícími systémy (hodnotový systém, systém plánování a kontroly, systém sběru informací, organizační systém a systém personální).

Z uvedených cílů vyplývají základní funkce controllingu:
analyticko – informační,
kontrolně – koordinační,
poradenská a inovační. Výsledkem má být dle Bučka (2004) zdokonalení metod plánování, rozpočetnictví, kalkulace a analýzy. Kvalitní reporting je zpracovaný systém podávání zpráv, konzultací s managery a sledování ekonomických ukazatelů pro dosažení stanovených cílů.

_________________________________________________________________________ Strana 15

_________________________________________________________________________

Controlling Buček (2004) jej charakterizuje jako nástroj řízení, který podporuje podnikatelské procesy rozhodování a řízení. Obsahuje i kontrolní funkci. Připravuje informace pro řešení plánovacích, rozhodovacích, implementačních a kontrolních úloh.

4. 2 Organizace controllingu Mezi nedůležitější úlohy podniku, který se rozhodl využívat nástroje controlligu pro zefektivnění svojí činnosti, je organizační podoba. Existují dvě možnosti. První z nich je vybudování vlastního controllingového útvaru, který je začleněn do organizační struktury. Druhý představuje rozdělení úloh a funkcí controlligu mezi ostatní zaměstnance v různých útvarech. Například mezi managery, asistenty ředitelů podniku atd. Podnik také může zvolit možnost využití externího controllingu. Tato možnost je výhodná převážně pro malé a střední podniky, kde je snížená potřeba plánování a kontroly. Místo controllera by pro takový podnik bylo nákladné a jeho využití nedostatečné. Nejen velikost podniku hraje významnou roli při zřízení vlastního controllingového útvaru. V případě, že je controlling v podniku již využíván a to do značné míry, tím dříve se podnik rozhodne o jeho zřízení jako samostatného útvaru.

Organizační začlenění controllingu do struktury podniku

V důsledku zachování zásady controllingu neboli nezávislosti, je nutné zavedení controllingové funkce na první nebo druhou hierarchickou úroveň. Controller může co nejrychleji jednat pokud je umístěn na co nejvyšší úrovni řízení. Ve velkých podnicích je controlling zřízen centrálně společně s decentralizovanými místy na různých úrovních řízení. Dle Bučka (2004) vznikají různé kombinace centralizovaných a decentralizovaných míst controllingu, které mají své výhody a nevýhody.

_________________________________________________________________________ Strana 16

_________________________________________________________________________

Controller

Oblast

•

zpracovává analýzu slabých míst • informuje o zjištěných odchylkách •

koordinuje základy plánování a rozhodování • zdokonaluje metodiku kalkulování, rozpočtování apod. •

zpracovává odkazy na problémy v systematické podobě

•

podporuje vývoj strategických cílů • moderuje a koordinuje rozpracování a hodnocení strategií •

periodicky informuje o změnách v podnikovém okolí

Manager • •

pověřuje analýzou vykonává opatření na odstranění odchylek

Tvorba rozpočtu

• •

plánuje hodnoty rozpočtu prosazuje controllingem podporované systémy rozpočetnictví a kalkulace

Reporting

•

diskutuje o problémech a vykonává příslušné opatření

• •

formuluje strategické cíle zpracovává a prosazuje strategie

•

vyvíjí činnost a reaguje tak, aby se cíle a opatření přizpůsobily měnícím se podmínkám

Operativní řízení

Strategické řízení

Podnikové okolí

Obr. 1 : Dělba práce mezi controllerem a managerem [3]

4. 3 Nástroje controllingu Jednotlivým oblastem úloh controllingu odpovídají i nástroje controlligu. Controlling musí plnit informační a koordinační funkci ve všech úrovních systémového řízení. Jedná se především o normativní, strategické a operativní řízení podniku. Při tvorbě oblastí úloh controllingu je nutné rozlišovat mezi standardními

_________________________________________________________________________ Strana 17

_________________________________________________________________________

podnikovými postupy a mimořádnými záměry a úkoly. Obě tyto oblasti se dotýkají všech třech úrovní řízení, přičemž je nutné vybudování transformačních spojení mezi jednotlivými úrovněmi. Controlling musí doplňovat ve všech oblastech systému řízení informační a koordinační funkci, z čehož vyplývají následující oblasti úloh conrollingu:


určení smyslu neboli vize podniku a její uskutečnění (motivující controlling),
plánování a vývoj strategií (strategický controlling),
strategická dopředná a zpětná vazba („recontrolling“),
plánování a řízení investic (investiční controlling),
plánování a řízení projektů (projektový controlling),
plánování a řízení procesů (controlling procesních nákladů),
operativní podnikové plánování a rozpočetnictví (operativní controlling),
informace pro vedoucí pracovníky (reporting). [3] Jednotlivé výše uvedené úlohy znázorňují procesy controllingu a představují používání metod a nástrojů. V následujícím výkladu se budu podrobněji věnovat pouze strategickému a operativnímu controllingu. Manager pověřuje controllera zpracováním analýz, které jsou předmětem operativního controllingu. Tyto analýzy se následně promítají do strategického řízení. Jsou důležité pro stanovení strategických cílů důležitých pro dobré fungování podniku.

4 .3. 1 Nástroje strategického controllingu

Úlohou strategického controllingu je zabezpečení existence podniku. Strategický controlling představuje systematické sledování budoucích příležitostí a hrozeb. Musí analyzovat problémy a odchylky dříve než se objeví v operativních číslech. V systému zasahuje operativní controlling do strategického a naopak. Tím je možné dokázat působení strategických rozhodnutí a zabezpečení realizace v operativním plánování a následné tvorbě potřebných opatření.

_________________________________________________________________________ Strana 18

_________________________________________________________________________

Strategický controlling

Analýza externích faktorů úspěchu

Analýza interních faktorů úspěchu

Dlouhodobé zabezpečení existence podniku

Vypracování strategických opatření

Strategické řízení podniku Obr. 2: Strategický controlling [3]

4. 3. 1. 1 Strategické plánování

Pro určení nástrojů strategického controllingu je důležité poznat proces strategického plánování, který obsahuje tři následující základní fáze:
fáze analýzy (podniku a okolí),
fáze koncepční,
fáze implementace a kontroly úspěchu. Jednotlivé fáze procesu plánování pro určení metod strategického controllingu Buček (2004) rozvádí následovně.

Analýza konkurenčního okolí Úlohou analýzy okolí je identifikace determinantů konkurence a konkurenčních sil, které ji řídí. Určit, které faktory jsou zodpovědné za vývoj odvětví a které zákonitosti

_________________________________________________________________________ Strana 19

_________________________________________________________________________

ho ovládají. Pro podnik je důležité vypracovat nejen analýzu současného stavu, ale také stavu budoucího, nebo-li predikovat budoucí vývoj v odvětví. Analýza konkurenčního okolí může představovat analýzu z následujících oblastí:


analýza

globálního

okolí

(politické,

společenské,

technologické,

hospodářské

a ekologické),


analýza regulativních skupin (investoři, komory a svazy, odbory, státní a mezinárodní instituce atd.),




analýza odvětví z následujících oblastí: -

analýza trhu (vývoj trhu, spotřebitelské chování, struktura potřeb odběratelů),

-

analýza konkurence (struktura konkurence, dynamika vývoje konkurence, hrozba ze stran nových konkurentů),

-

analýza dodavatelů (vyjednávací síla dodavatelů).

Strategická analýza podniku Podstatou analýzy je určit, co je podnik vzhledem k jeho silným a slabým stránkám strategicky schopen realizovat. Pro Bučka (2004) představují tuto analýzu následující oblasti:


analýza základního strategického postavení podniku,




analýza obchodních portfólií,




analýza hodnotového řetězce,




analýza funkčních oblastí (marketing, který přispívá k realizaci strategie podniku).

Strategická koncepce Obsahová náplň strategie je zahrnuta do vize podniku. Upřesnění cílů podniku v jednotlivých oblastech, tedy cíle kapitálu (například maximalizace zisku, optimalizace výnosů, minimalizace nákladů), cíle pracovníků (například personální rozvoj, kariérní růst) a cíle okolí (například vztah k životnímu prostředí, charitativní činnost).

_________________________________________________________________________ Strana 20

_________________________________________________________________________

4. 3. 1. 2 Nástroje a metody strategické analýzy a strategické koncepce

Při tvorbě strategické analýzy existuje řada faktorů, které jsou ve vzájemném vztahu a navzájem se ovlivňují. Již v průběhu této analýzy je důležité tyto závislosti objasnit a po celou dobu strategického plánování je brát v úvahu. Buček (2004) uvádí jako nástroje strategické analýzy analýzu globálního okolí, analýzu konkurenčního okolí, analýzu odvětví, analýzu strategické pozice podniku a vytvoření koncepce strategie.

Podnik by měl odhalit všechny faktory, které mohou ovlivnit jeho budoucí vývoj a vývoj daného odvětví. V případě globální analýzy se využívá systémů včasného varování, síťové analýzy a technik scénářů. V případě analýzy okolí je možné využít Porterovu koncepci strategie, kterou představuje model „pěti sil“. „Pěti silami“ se rozumí potenciální noví

konkurenti, rivalita mezi existujícími podniky, substituční produkty,

dodavatelé a odběratelé. Model umožňuje analyzovat a dávat do souvislostí různé faktory vlivu na podnik, neboli zabývá se pěti rozhodujícími silami konkurence.

Analýza základní strategické pozice podniku je výchozím bodem strategické analýzy. Zkoumá pozici podniku na trhu v daném odvětví a očekávaný vývoj odvětví v budoucnosti. Představuje analýzu potenciálů, strategickou bilanci, hodnotový řetězec a strategické obchodní oblasti podniku. Analýzou potenciálů zkoumá různé potenciály úspěchu a strategických zdrojů podniku, které slouží k formulaci silných a slabých stránek podniku. Strategickou bilancí zkoumá aktivní a pasivní závislosti nárokujících skupin, které následně zhodnotí pro každou bilanční položku a tím odhalí strategicky problémové místo. Hodnotový řetězec je systém podnikových činností, kterými podnik vytváří výrobky či služby pro zákazníky. Analýzou podnik zjistí takové činnosti podniku, které jsou vzhledem k úspěchu podniku kritické. Tyto činnosti mohou být zdroji konkurenční výhody nebo mohou vykazovat vysoký potenciál inovace do budoucnosti. V rámci plánování celého podniku by měly být naplánovány a navzájem odsouhlaseny také jednotlivé obchodní

_________________________________________________________________________ Strana 21

_________________________________________________________________________

oblasti. Koncepce strategie představuje zpracování základní strategické pozice, při níž lze využít různých typů strategií. Například typy základních strategií podle Portera, vývojové strategie dle Risaka nebo SWOT analýzu.

4. 3. 2 Nástroje operativního controllingu

Operativní podnikové plánování je zaměřeno především na současnost. Mezi jeho základní úlohy patří zabezpečení stavu likvidních prostředků, vytvoření budoucích rezerv, uspokojení kapitálových zájmů a zvýšení hodnoty kapitálu. Operativní controlling je převážně zaměřen na řízení zisku podniku. Jeho cílem je optimalizace věcných, časových a hodnotových parametrů podnikových aktivit v krátkém nebo střednědobém časovém horizontu. [3]

4. 3. 2. 1 Charakteristika nástrojů operativního controllingu

Mezi hlavní nástroje plnění operativních úloh patří finanční plánování, plánování bilance, plánování výkazu zisků a ztrát, rozpočet výkonů, přepočet cash flow, kalkulace výkonů a nákladů a plánování obratu. Zabezpečení těchto úloh vyžaduje harmonizaci plánovacích předpokladů v rámci jednotlivých nástrojů plánování. Jejich zabezpečení je nutné pro splnění cílů stanovených pro výsledek hospodaření, stav majetku a likviditu. Jednotlivé nástroje jsou dle Bučka (2004) charakterizovány následovně:


Controlling výkonů Controlling výkonů představuje rozpočet výkonů, tedy kalkulaci výsledku hospodaření podniku za určité období. Tvorba rozpočtu by měla být dostatečně flexibilní z důvodu včasného odhalení odchylek, které mohou vzniknout v důsledku změny předpokladů plánování.

_________________________________________________________________________ Strana 22

_________________________________________________________________________


Controlling obratu Controlling obratu neboli plánování tržeb je základním bodem tvorby rozpočtu.


Controlling nákladů Plánování nákladů je nejvýhodnější na úrovni nákladového střediska. Představuje plánování jednotkových nákladů a nákladů režijních. V případě, že není v daném podniku možné analytické plánování, měl by mít podnik sestaven plán. Plán by měl být sestaven na rok následující jako pokračování hodnot roku předcházejícího a to pomocí srážek a přirážek. K tomuto způsobu analytického plánování se doporučuje porovnat výkony a náklady s jinými podniky, což představuje benchmarking1.


Finanční controlling Cílem finančního controllingu je zabezpečení likvidity, finanční rovnováhy podniku. Funkce finančního controllingu začíná získáváním finančních zdrojů, jejich správou až po jejich užití. Všechny tyto funkce procházejí jednotlivými fázemi procesu řízení podniku, tedy procesem plánováním, realizací a kontrolou.

Cash flow, přehled o peněžních tocích neboli přepočet toku kapitálu představuje porovnání změny mezi očekávanou konečnou bilancí přecházejícího období a plánovanou bilancí období následujícího. Současně se rozlišuje mezi původem a využitím prostředků. Pokud je přepočet kapitálového toku vhodně rozčleněn, je z něj možné zjistit různé stupně cash flow. Jedná se o střednědobé plánování. Hodnotové změny se v likviditě projeví za delší časové období, což znemožňuje přesné měsíční, týdenní nebo denní plánování. K zabezpečení platební schopnosti podniku s denní přesností je nutná přesnější forma finančního plánování. Očekávané platební toky jsou dle svého původu zařazeny a aktualizovány na jednotlivé dny, následujících šest měsíců po týdnech a do konce období 1

benchmarking - měření a analýza procesů a výkonů organizace a hledání nejlepších řešení prostřednictvím systematického porovnávání s výkonem ostatních organizací. Jde o sdílení zkušeností a nejlepší praxe se srovnatelnými subjekty a identifikovat tak příležitosti ke zlepšení procesů a postupů ve vlastní organizaci

_________________________________________________________________________ Strana 23

_________________________________________________________________________

po jednotlivých měsících (tzv. rolované finanční plánování). Příjmové platby mohou být s ohledem na splatnost a platební zvyklosti plánované dle plánovaných obratů na měsíc. Plánování výdajů umožňuje odborné oddělení účtování dodavatelům a mzdové s platebním. Investiční výdaje jsou odvozeny z plánování investičního.

Význam finančního plánu je dán možností zobrazení špiček likvidity. Zobrazuje s přesností na den ležící likvidní špičky a je základem úvah o financování podniku. Zatímco cash flow umožňuje rozpoznat pouze příslušné změny likvidity mezi dvěma bilančními termíny. Finanční plán bývá pro výpočet denní, týdenní a měsíční potřeby finančních prostředků doplněn zdroji financování, případně politikou vkládání prostředků v případě likvidního přebytku. V následujícím schématu Buček (2004) porovnává finanční plán s cash flow:

_________________________________________________________________________ Strana 24

_________________________________________________________________________

Finanční plán Stav likvidity

Začátek období

Cash Flow Bilanční zisk

Bilanční ztráta

Příjmy za období

+/- bezhotovostní položky zisku a ztrát

obraty, zálohy.

+/- odpisy

provize

+/- změna rezerv

úrok a dividendy

+/- změna rezervních fondů

dezinvestice

Cash flow 1

Σ příjmů

+/- změna krátkodobých závazků

Výdaje za období

+/- změna zásob

věřitelé

+/- změna pohledávek za zákazníky

mzdy a platy

+/- jiné změny oběžného majetku

úroky, daně

Working kapital (cash flow 2)

dividendy

- investice

investice atd.

+/- účasti

Σ výdajů

+/- půjčky

Finanční přebytek, finanční potřeba

Cash flow 3

získání kapitálu

+ navýšení kapitálu

splacení kapitálu

- dividendy

Stav likvidity koncem období

Změna likvidity

(+ nevyužité úvěrové rámce)

Finanční přebytek, finanční potřeba

Obr. 3: Porovnání finančního plánu a cash flow [3]

4. 3. 2. 2 Úloha, funkce a zodpovědnost controllera

Úlohu, funkci a zodpovědnost controllera popisuje Buček (2004) následujícím způsobem. Úloha controllera se podle něj rozlišuje podle toho, zda se systém plánování zavádí nebo zda takový systém již existuje. Při zavádění systému plánování se musí jasně formulovat, co má být naplánováno, musí se definovat jednotlivé stupně neboli úrovně plánování s ohledem na časový horizont, vertikální a horizontální hloubku plánování a obsah

_________________________________________________________________________ Strana 25

_________________________________________________________________________

plánování. Controller v procesu zprostředkuje nevyhnutelné techniky a vědomosti a je moderátorem projektu. Dalším důležitým hlediskem je vypracování a prosazení zásad plánování. Zásady vymezují rámcové podmínky a pravidla hry, které proces plánování musí sledovat. Při spojení již existujícího systému je controller odpovědný za celý proces operativního plánování. Současně vypracovává podmínky pro cíle podniku (předpoklady plánování), bere je v úvahu při projednávání kvantitativních cílových veličin. Plánování znamená zaměřit se na budoucnost a údaje z minulosti použít pouze jako základ plánování. Tyto údaje použít v případě, že byla jednoznačně prověřena jejich použitelnost. V zásadě je nutné vycházet z takových parametrů, které budou rozhodující v budoucím (plánovaném) období. [3]

Koordinační úlohy controllera , patřící do jeho zodpovědnosti dle Eschenbacha (2000):
Tvorba plánovacího kalendáře. Při plánování musí controller stanovit pro každý rok plánování termíny, které musí dále shrnout do plánovacího kalednáře. Kalendář musí být včas odsouhlasen a je absolutně závazný.
Tvorba strategického povědomí. Od operativního plánování ke strategickému plánování existuje zpětná vazba. Operativní rozhodování může trvale omezovat strategické potenciály úspěchu. Controller se stará o strategické vědomí podniku tím, že poukazuje jednotlivá strategická působení operativních rozhodnutí.
Příprava formulářů, nástrojů výpočetní techniky a indikátorů. Controller poskytuje plánujícím managerům prostředky pro tvorbu plánu. Jedná se například o sady formulářů, nástroje počítačového zpracování dat, závazné veličiny pro výpočet (úrokové sazby, směnné kurzy) apod.
Zajištění vnitropodnikového zúčtování výkonů. Výše vnitropodnikově zaúčtovaných nákladů má v mnoha případech značný vliv na výsledek nákladového střediska. Vedoucí nákladového střediska má velmi omezené možnosti ovlivnit hodnotu zúčtovaných výkonů.
Projednání rozpočtu jednotlivých oblastí. Při plánování jsou přímo přejímány plánování

_________________________________________________________________________ Strana 26

_________________________________________________________________________

jednotlivých nákladových středisek a funkčních oblastí do dalšího rozpočtování nebo jsou za pomoci controllera přepracovány. Při tomto projednávání musí controller odhalit a využít všechny neoprávněné rezervy, které fungují jako pojistky. Výsledkem této fáze je realistický a náročný rozpočet.
Sloučení dílčích rozpočtů. Controller vytváří rozpočet výkonů celého podniku, finanční plán a plánovanou bilanci. Interpretuje tyto dílčí rozpočty, doplňuje je o další ukazatele a jsou vedením odsouhlaseny.

Buček (2004) dále uvádí, že controller má v rámci operativního plánování volný prostor, ale naproti tomu nese také velkou odpovědnost. Při porovnání plánu neboli cílů se skutečností nese odpovědnost za proces a informace. Musí se starat o odborně správné, včasné a pravidelné vykonání a zahájit nutná opatření pro dosažení potřebných cílů. Informace z analýzy odchylek slouží jako pomocný prostředek pro vlastní kontrolu. Při jejich přípravě je třeba dbát na to, aby všichni nositelé rozhodnutí dostali souhrn údajů z oblastí jejich odpovědnosti. V podnikové praxi platí pro aktuální informace dvě základní pravidla:
informace musí být doručeny adresátovi ještě v první polovině budoucího období,
informace nemohou být rozděleny hierarchicky. Pokud jsou takto rozděleny, vznikají dotazy k informacím, které dotázaného, i přesto že je stejně informován, nečiní odpovědným. Čím dříve se dostane informace k adresátovi, tím dříve může být v krátkém časovém období vykonáno opatření. Pro měsíční hlášení je minimální požadavek polovina následujícího měsíce. Tento požadavek je většinou dodržen v případě ročních dat, skluz nastává ve čtvrtletních a měsíčních údajích a to hlavně pokud jde o uzávěrku výsledků.

Dle Bučka (2004) se práce controllera a managera příliš neodlišuje. Podle něj současný vývoj ukazuje, že se hranice mezi oběma posouvají v obou směrech. Manager přebírá úlohy controllera a controller vstupuje více do managementu. Dále uvádí, že ústřední podpora controllingu je často redukovaná a manager čím dál více zastává také funkci controllerů. Pracovník controllingu se často stává managerem a do konkrétních

_________________________________________________________________________ Strana 27

_________________________________________________________________________

řídících pozic vnáší zkušenosti z mnoha oblastí. Důsledkem tohoto vývoje jsou průběžně se měnící, dynamické představy o pracovní náplni controllerů a managerů a jejich neustálá potřeba dalšího vzdělávání.

4. 4 Budování systému controllingu Neexistuje jediný systém controllingu, který lze použít pro všechny podniky. Budování samotného systému controllingu vyžaduje, dle výzkumu a poznatků managementu, nutné zohlednění specifických požadavků jednotlivých podniků. Při rozhodování o zavedení controllingu do podniku hraje významnou roli také charakter formy orientace. Tedy dle Bučka (2004):
orientace na minulost, tj. zabezpečení plánování a kontroly, kvalita účetnictví;
orientace na budoucnost, tj. operativní řízení, konkretizace očekávané budoucnosti, zabezpečení informací;
inovační anticipace neboli snaha o odhalení směru budoucích inovací, kritické svědomí podniku, strategické vedení, včasné rozpoznání.

Dále Buček (2004) vymezuje při budování controllingu následující faktory úspěchu a neúspěchu jeho zavedení. Při budování controllingu musí být předem stanoveno co se od něj očekává a jaké budou jeho důsledky. Rychlost controllingu je jedním ze základních faktorů úspěchu. Informace o změnách v okolí podniku musí být v mnoha případech k dispozici dříve než určitá změna nastane. Informace dokumentačního charakteru podléhají menšímu časovému tlaku. Jednoduchost controllingu vede ke zvýšení jeho účinnosti. Důležitým faktorem úspěchu je také osobnost controllera a jeho metodicky odborná kompetence. Controller musí používat moderní podnikovo-hospodářské nástroje, mít všeobecný přehled a sociální kompetence, čímž se stává důstojným partnerem při vyjednávání. Buček (2004) také uvádí důležité charakterové vlastnostmi, které by měl dobrý controller

mít. Jedná se o schopnost podnikatelského myšlení, schopnost

_________________________________________________________________________ Strana 28

_________________________________________________________________________

analytického a syntetického myšlení, schopnost sjednocení a likvidace rozporů, schopnost zasahovat do konfliktu a konflikt akceptovat a sebedůvěra. Mezi hlavní příčiny neúspěchu controllingu patří: •

orientace na interní audit,

•

úlohy kontroly vztahující se na jednotlivé případy,

•

postavení controllera současně jako managera,

•

controlling jako moderní nástroj,

•

controlling jako nástroj dočasného zlepšení,

•

důraz na cizí kontrolu.

Controller musí být zapojen už při schvalovaní jednotlivých rozhodnutí. Pokud je přizván až v posledním stupni rozhodování jeho úlohou je pouze zmírnění negativních vlivů. Dalším možným faktorem neúspěchu při zavádění controllingu jsou samotní pracovníci controllingu a managementu, konkrétně jejich neochota ke spolupráci. Možným následkem je zamlčování informací a manipulace s nimi, byrokratické chování, zanedbávání strategických rozhodnutí a pod.

4. 5 Controlling – ukazatele a metody finanční analýzy 4. 5. 1 Teoretické vymezení finanční analýzy

Pro úspěšné řízení podniku je analýza ekonomických jevů a procesů nezbytnou součástí. Finanční analýza poskytuje řadu cenných informací, jimiž se dá posoudit finanční zdraví nebo finanční situace podniku. Dle Vebra (2006) lze ve strategickém managementu finanční analýzy využít při: - hodnocení minulé a současné finanční situace organizace. Finanční analýza by měla objasnit jak organizace hospodařila. Jaké jsou v její finanční situaci pozitiva nebo nedostatky. - vyhodnocování předpokládaného budoucího ekonomického vývoje. Neboli pomocí

_________________________________________________________________________ Strana 29

_________________________________________________________________________

finanční analýzy lze zjistit ekonomické důsledky jednotlivých strategických variant a tak určit ekonomicky nejvýhodnější variantu. - ekonomickém zdůvodnění připravovaných nebo předkládaných podnikatelských projektů pro statutární orgány či bankovní kruhy.

Živělová (1998) shrnuje hlavní úkoly finanční analýzy do následujících oblastí:


verifikace dosažených výsledků; kvantifikace příčin, které výsledky ovlivnily; systematické hodnocení vzájemných souvislostí za účelem zjištění reálného finančního postavení podniku, které slouží ke konkrétnímu rozhodování v oblasti podnikových financí i v oblastech věcného rozhodování;
hledání rezerv v provozní i investiční činnosti podniku; využití možnosti hlubší analýzy situace podniku v oblasti pohybu peněžních prostředků, výnosů, nákladů, využití majetku podniku i jeho finančních zdrojů;
východisko pro sestavení kvalitních reálných krátkodobých i dlouhodobých finančních plánů, které jsou podkladem pro rozhodování v budoucnu;
nástroj kontroly, který umožňuje zjišťovat, do jaké míry jsou úspěšná opatření, která byla v podniku realizovaná a zda se projevují ve zlepšování či zhoršování finanční situace podniku a jeho výkonnosti.

Zdroje vstupních informací pro analýzu jsou dle Živělové (1998):


finanční informace: účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy; vnitropodnikové účetní výkazy; předpovědi finančních analytiků a vrcholového vedení podniku; burzovní zpravodajství; zprávy o vývoji měnových relací a úrokových měr; hospodářské zprávy informačních médií; závěry z kontrol plnění rozpočtu.
kvantifikovatelné nefinanční informace: firemní statistika produkce, poptávky, zaměstnanosti, odbytu aj.; prospekty, interní směrnice aj.; oficiální ekonomická statistika; prognózy vývoje techniky a technologie; plány rozvoje infrastruktury včetně dopravy a komunikačních sítí apod.

_________________________________________________________________________ Strana 30

_________________________________________________________________________


nekvantifikovatelné informace: zprávy vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů firmy, ředitelů a auditorů; komentáře manažerů; komentáře odborného tisku; osobní kontakty; nezávislá hodnocení, prognózy a ratingy; připravovaná legislativní opatření apod.
odhady analytiků různých institucí. Finanční analýza z hlediska pojišťovnictví

Finanční analýza podnikatelských subjektů je od finanční analýzy pojišťoven rozdílná prioritami při plnění úkolů a dosahování cílů pojišťovny. Podstatné je, kdo analýzu zpracovává a pro koho je určena. Existuje řada uživatelů finanční analýzy s různými informačními potřebami. Všichni jsou však závislí na zjištění základních charakteristik hospodářské a finanční situace firmy. Jedná se například o investory, managery, obchodní partnery, banky a jejich věřitele, orgány státu. V případě pojišťovnictví finanční analýzu provádí např. dozorčí orgány pojišťovnictví, opírající se o roční účetní závěrku, zprávu auditora a různá hlášení a statistiky zkoumané pojišťovny. Hlavní cíl takové analýzy je shodný s cílem ratingových agentur, tedy posouzení schopnosti zkoumané pojišťovny trvale plnit své závazky. Finanční analýza také hraje významnou roli při rozhodování potenciálních investorů či klientů pojišťovny, slouží jako podklad pro orientaci a rozhodování. V závislosti na zpracovateli se může jednat o finanční analýzu interní a externí. Pojišťovny používají interní analýzu jako nástroj plánování, kontroly a řízení. Je tedy na rozdíl od externí analýzy doplněna dalšími ukazateli. Externí analýza pojišťoven je určena pro akcionáře, dozorčí orgány, zákazníky, potenciální investory a klienty pojišťovny. Zpracovává se na základě zveřejňovaných údajů, tedy z roční účetní závěrky. [4] Účetní výkazy pojišťoven informují o situaci firmy k určitému datu a o jejím hospodaření za určité období. Skutečná hodnota účetních výkazů pro finanční analýzu spočívá v tom, že slouží jako zdroj údajů při predikcích firemních výnosů a dividend. [1] Za nejrozšířenější typy ukazatelů, které užívá finanční analýza, lze považovat dle Vebra (2006):

_________________________________________________________________________ Strana 31

_________________________________________________________________________


Ukazatele vývojových trendů. Postihují časové změny absolutních ukazatelů. Metoda spočívá v porovnání jednotlivých položek výkazů (výkonů, nákladů, zisku, majetku apod.) v čase. Abychom mohli co nejlépe posoudit vývoj organizace, bylo by vhodné pracovat se změnami položek účetních výkazů za řadu alespoň pěti let, ne pouze ve vztahu k předchozímu roku. Současně při jakékoli analýze je nutné přihlížet k všem změnám ve specifických podmínkách relevantního prostředí organizace.
Poměrové ukazatele (ratio). Charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů (mezi dvěma extenzivními ukazateli) pomocí jejich poměru. Má-li mít smysluplnou interpretaci, musí existovat mezi položkami vzájemná souvislost. Poměrové ukazatele umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách organizace. Praktickým užíváním se vyčlenila určitá skupina všeobecně akceptovaných ukazatelů, které umožňují vytvořit si základní představu o finanční situaci zkoumané organizace. Tyto ukazatele se sdružují do skupin, přičemž každá se váže k některému aspektu finančního stavu organizace. Součástí rozborů je srovnání vypočtených ukazatelů s poměrovými ukazateli, které jsou uznávány jako vhodné a žádoucí pro stejnorodou podnikatelskou skupinu.
Pyramidový rozklad. Každá skupina poměrových ukazatelů postihuje pouze jediný rys složitého ekonomického procesu. Je však zřejmé, že mezi nimi existují určité závislosti. Poznatky o jednotlivých stránkách procesu je proto nutné třídit, vzájemně propojovat a komplexně vyhodnocovat. Pro usnadnění takové analýzy jsou vytvářeny pyramidové soustavy ukazatelů.

Poměrové ukazatele nejsou jediné ukazatele, ale jejich využití je nejlepším způsobem ke zjištění aktuální finanční situace o daném podniku nebo slouží ke srovnání daného podniku s jinými. Veber (2006) tyto poměrové ukazatele klasifikuje následovně a většina klasifikací jiných autorů se shoduje s tříděním do pěti základních skupin:
Ukazatele rentability, výnosnosti ukazatelů

rentability je

– poměřují zisk s jinými veličinami. Smyslem

vyhodnocení

úspěšnosti

dosahování

cílů

organizace

a zhodnocování vložených prostředků.

_________________________________________________________________________ Strana 32

_________________________________________________________________________


Ukazatele likvidity – ukazatele platební schopnosti, solventnosti. Cílem ukazatelů likvidity je vyjádřit se k potenciální schopnosti organizace hradit promptně své závazky splatné v blízké budoucnosti.
Ukazatele aktivity – ukazatele relativní vázanosti kapitálu v jednotlivých formách aktiv, ukazatele rychlosti nebo doby obratu vybraných položek rozvahy. Měří se jimi efektivnost podnikatelské činnosti a využití zdrojů, schopnost manažerů využívat majetku organizace.
Ukazatele zadluženosti - posuzují finanční strukturu organizace z dlouhodobého hlediska. Ukazatele fungují jako indikátory výše rizika, které organizace podstupuje při dané struktuře vlastních a cizích zdrojů, ale i jako míra schopnosti organizace znásobit zisky s využitím cizího kapitálu.
Ukazatele kapitálového trhu – zabývající se hodnocením činnosti z hlediska zájmů současných a budoucích akcionářů. Většinou se s nimi pracuje u akciových společností, které jsou kotovány na burze cenných papírů.

4. 5. 2 Poměrové finanční ukazatele

Analýza poměrových ukazatelů je u většiny autorů nejběžnější a nejvyužívanější metodou finanční analýzy, protože umožňuje získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách organizace. Sedláček (1998) uvádí skutečnosti širokého používání poměrových ukazatelů:
Umožňují provádět analýzu časového vývoje finanční situace dané firmy. Jedná se o trendovou analýzu.
Jsou vhodným nástrojem prostorové neboli průřezové analýzy. Porovnávají více podobných firem navzájem, tedy komparativní analýza.
Mohou být používány jako vstupní údaje matematických modelů, které umožňují charakterizovat závislosti mezi jednotlivými jevy, klasifikovat stavy, hodnotit rizika a předvídat budoucí vývoj.

_________________________________________________________________________ Strana 33

_________________________________________________________________________

4. 5. 2. 1 Ukazatele rentability

Ukazatele rentability neboli výnosnosti se používají pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti a výdělkové schopnosti organizace. Pomocí nich je vyjadřována intenzita využívání, reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do organizace. Patří do kategorie tzv.mezivýkazových poměrových ukazatelů, protože využívají údajů ze dvou základních účetních výkazů – z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Jejich význam spočívá v tom, že ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na čistý zisk organizace. Buček (2004) uvádí pro controlling tyto základní ukazetele:


rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROI – return on investments),




rentabilita celkových vložených aktiv (ROA – return on assets),




rentabilita vlastního kapitálu (ROE – return on equity).

Rentabilita celkového vloženého kapitálu

ROI = zisk před zdaněním + nákladové úroky/celkový kapitál

Ukazatel vypovídá o zhodnocení kapitálu, který je v podniku vázaný. Vyjadřuje celkovou efektivnost organizace. Vyjadřuje to, s jakou účinností působí celkový kapitál vložený do firmy, nezávisle na zdroji financování. [15] Jmenovatel zlomku představuje stavové veličiny v daném okamžiku, tedy položky čerpané z rozvahy. Z důvodu vyjádření míry zisku za určitý časový interval, v němž byly vložené prostředky vázány, pracujeme s průměrem těchto veličin k počátku a konci období. [24] Čitatel zlomku není zadán jednoznačně. Úpravy míry zisku lze dle Vebera (2006) vyjádřit následovně: - EBIT – zisk před odečtením úroků a daní, - EBT – zisk před zdaněním, - EAT – zisk po zdanění neboli čistý zisk,

_________________________________________________________________________ Strana 34

_________________________________________________________________________

- provozní hospodářský výsledek, - hospodářský výsledek z finančních operací, - hospodářský výsledek za běžnou činnost, - mimořádný hospodářský výsledek, - hospodářský výsledek za běžné účetní období.

Rentabilita celkových vložených aktiv

ROA = EBIT / celková aktiva

Ukazatel ROA neboli rentabilita celkových aktiv charakterizuje stejně jako ukazatel ROI, tedy rentabilita celkového kapitálu, zhodnocení celkových aktiv. ROA vyjadřuje celkovou efektivnost podniku. Zjišťuje výnosnost celkových vložených prostředků bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly financovány. Zohledňuje odměnu věřitelům v podobě úroku, která je zdaněna daní z příjmů. [24] Je-li do čitatele zlomku dosazen EBIT, tedy zisk před odečtením úroků a daní, měří ukazatel hrubou produkční sílu aktiv podniku před odpočtem daní a nákladových úroků. Pomocí takto vyjádřeného ukazatele můžeme porovnat podniky s různými daňovými podmínkami a s různým podílem dluhu ve finančních zdrojích. [15] Je-li do čitatele zlomku dosazen čistý zisk, neboli zisk po zdanění, zvýšen o zdaněné úroky, měří ukazatel vložené prostředky se ziskem i s úroky. Takto vyjádřené fiktivní zdanění úroků vyjádří skutečnou cenu cizího kapitálu. Zahrnutí úroků do nákladů snižuje vykázaný zisk a daň z příjmů. [15] Vzorec je v tomto případě upraven následovně:

ROA = čistý zisk + úroky(1 – daňová sazba)/ celková aktiva

Rentabilita vlastního kapitálu

ROE = zisk po zdanění / vlastní kapitál

_________________________________________________________________________ Strana 35

_________________________________________________________________________

Vyjadřuje míru ziskovosti neboli zhodnocení vlastního kapitálu podniku, který do podniku vložili vlastníci. Investorům tento ukazatel vyjadřuje, zda jim jejich kapitál přináší dostatečný výnos, zda je míra velikosti rizika jejich investice dostatečná. Rentabilita vlastního kapitálu podniku by měla být vyšší než míra bezrizikové alokace na finančním trhu. Tedy v případě, že hodnota ukazatele je trvale nižší než výnosnost cenných papírů garantovaných státem (např. pokladniční poukázky), je hospodaření firmy neefektivní. Pro daný podnik by bylo výhodnější tyto prostředky vložit do státem garantovaných cenných papírů. [24]

Ukazatelé měřící zisk k objemu podnikové činnosti, které vyjadřují zhodnocení spotřebovaných vstupů, uvádí Buček (2004) následující: - rentabilita tržeb - rentabilita výnosů - rentabilita nákladů Ukazatel rentability tržeb vyjadřuje míru zisku po zdanění, který podnik získá z každé 1 koruny tržeb. Zisk porovnává s objemem výnosů a nákladů podniku, tedy vyjadřuje hospodárnost a zhodnocení majetku, který byl spotřebován.

4. 5. 2 .2 Ukazatele likvidity

Likviditou se rozumí platební schopnost nebo-li schopnost podniku dostát svým závazkům. Schopnost podniku hradit své závazky je základní podmínkou její existence. Finanční analýza se zabývá posouzením průběhu platební schopnosti podniku v minulosti a odhaduje budoucí vývoj. Úspěšnost podniku není zajištěna pouhým vykázáním zisku. Dluhy podnik musí platit penězi, proto se musí starat o zajištění prostředků k úhradě splatných pohledávek svých věřitelů. V případě, že podnik není schopen dostát svým závazkům, dostává se tím do finanční tísně nebo-li do platební neschopnosti. Pokud je podnik dlouhodobě nelikvidní, hrozí mu bankrot, pokud má nadbytek likvidních prostředků, ohrožuje svoji budoucí efektivnost.

_________________________________________________________________________ Strana 36

_________________________________________________________________________

Buček (2004) zmiňuje následující ukazatele likvidity:

Celková likvidita

celková likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky

Celková likvidita je základním ukazatelem. Lze ji nazvat také mobilitou nebo anglickým názvem current ratio. Při výpočtu celkové likvidity nejsou zohledněny dlouhodobé pohledávky, které mohou výpověď daného ukazatele zkreslit. Celková likvidita udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky organizace, kolika korunami oběžných aktiv je kryta jedna koruna krátkodobých závazků. Nejčastěji je tento ukazatel používán k měření krátkodobé platební schopnosti. Poskytuje nejlepší jednoduchý indikátor. Krátkodobé závazky jsou kryty aktivy, u kterých předpokládáme, že jejich přeměna na peněžní prostředky bude shodná s dobou splatnosti těchto závazků. [24] Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je obecně pravděpodobnější zachování platební schopnosti organizace. Tradiční hodnotou tohoto ukazatele ve výrobních podnicích je považována hodnota dvě. Výpověď ukazatele můžou zkreslovat nepotřebné zásoby a nedobytné pohledávky, tedy velký podíl špatně likvidních zásob nebo velký objem nedobytných pohledávek. Krátkodobé závazky by neměly přesáhnout 40% hodnoty běžných aktiv.[3] Dle Sedláčka (1998) je postačující hodnotou hodnota ukazatele vyšší než 1,5.

Okamžitá likvidita

okamžitá likvidita = nejlikvidnější aktiva/ okamžitě splatné závazky

Okamžitá likvidita je ukazatelem, který vyjadřuje solventnost podniku. Jeho ideální hodnota je 1, tzn. že podnik má v tuto chvíli k dispozici dostatek platebních prostředků okamžitě splatných. Bez ohledu na obor podnikání je důležité, aby měl podnik k dispozici

_________________________________________________________________________ Strana 37

_________________________________________________________________________

tolik platebních prostředků, kterými by byl schopen uhradit své splatné závazky. Jeho postavení a jméno podniku na trhu na této schopnosti závisí. [3]

Pohotová likvidita

pohotová likvidita = nejlikvidnější aktiva / krátkodobé závazky Z údajů peněžní závěrky není možné zjistit výši okamžitě splatných závazků, z tohoto důvodu se častěji používá ukazatel pohotové likvidity. Dle Bučka (2004) i Sedláčka (1998) je tato likvidita zajištěna při hodnotě ukazatele 0,2, tedy když na jednu měnovou jednotku krátkodobých závazků připadá nejméně 0,2 měnové jednotky nejlikvidnějších prostředků. Zajištěna je ale také pokud se ukazatel pohybuje v intervalu od 0,2 do 0,6

Okamžitá a pohotová likvidita je řadou autorů spojována. Z tohoto důvodu nejsou jednoznačné jejich názvy. Může být označována likviditou peněžní, hotovostní nebo aglicky cash ratio. Liší se pouze vyjádřením jmenovatele zlomku. Jmenovatel zlomku představuje u likvidity okamžité okamžitě splatné závazky, jejichž výše není, z údajů účetní závěrky, možná zjistit. Jmenovatelem likvidity pohotové jsou krátkodobé závazky. Do čitatele zlomku jsou dosazovány nejlikvidnější aktiva, která představují peněžní prostředky v hotovosti, peněžní prostředky na běžných účtech a jejich ekvivalenty (volně obchodovatelné cenné papíry, směnečné dluhy, šeky atd.).

Běžná likvidita

běžná likvidita = [oběžná aktiva – (dlouhodobé pohledávky + zásoby)] / krátkodobé závazky

Název běžné likvidity také není jednoznačný. Nejčastěji je řadou autorů nazýván rychlým testem, testem kyselosti nebo anglickým názvem quick ratio či acid test. Ukazatel běžné likvidity nebere

v úvahu

dlouhodobé

pohledávky a

zásoby,

které

představují

nejproblematičtější část oběžných aktiv. Jejich přeměna na platební prostředky může být

_________________________________________________________________________ Strana 38

_________________________________________________________________________

spojena se ztrátou nebo mohou být tato aktiva dokonce neprodejná. V úvahu připadají pohledávky krátkodobé a je vhodné je opravit o pohledávky nedobytné nebo o ty, jejichž dobytnost je pochybná. Ukazatel běžné likvidity může být spolehlivý pouze v případě, že jsou při jeho vyčíslení zohledněny pohledávky s předpokladem jejich splacení. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat v intervalu od 1 do 1,5. Pokud je hodnota ukazatele menší než 1, považuje se běžná likvidita za nedostatečnou, hodnota vyšší než 1,5 představuje tuto likviditu za výbornou. [3] Dle Sedláčka (1998) je přijatelnou hodnotou hodnota ukazatele vyšší než 1,5. Veber (2006) považuje za přijatelnou hodnotu ukazatele alespoň 1. Vyšší hodnota je dle něj příznivější z hlediska věřitelů, méně však z hlediska vlastníků organizace.

4. 5. 2. 3 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity vyjadřují efektivnost hospodaření podniku s aktivy. Měří celkovou rychlost jejich obratu nebo rychlost obratu jejich jednotlivých složek a hodnotí tak vázanost kapitálu v určitých formách. Někdy se označují jako ukazatele efektivnosti podniku. Pokud má podnik vysoká výrobní aktiva, je na jejich krytí potřeba vysokého podílu vlastního kapitálu, z praxe je ale běžnější potřeba vysokých zdrojů kapitálu cizího. [3] Ukazatele aktivity jsou konstruovány jako poměr tržeb a aktiv. Převrácená hodnota ukazatele vyjadřuje doby obratu aktiv nebo jednotlivých složek aktiv. Tyto ukazatele nebudou v mé práci podrobněji charakterizovány, jelikož jejich využití v pojišťovnictví je dle Čejkové (2003) minimální. Buček (2004) zmiňuje tyto nejdůležitější ukazatele aktivity: - obrat pohledávek, doba obratu pohledávek, - obrat zásob, doba obratu zásob, - doba splacení závazků - obrat stálých aktiv, - obrat celkových aktiv. [4]

_________________________________________________________________________ Strana 39

_________________________________________________________________________

4. 5. 2. 4 Ukazatele zadluženosti

Ukazatelé zadluženosti vyjadřují jakým způsobem jsou v podniku kryta aktiva, tedy rozsah použití cizího nebo vlastního kapitálu k jejich krytí. Vyjadřují míru finanční stability a struktury podniku. Nejzajímavější jsou pro věřitele a investory. Všechny ukazatele zadluženosti mají úzkou vazbu na likviditu podniku, protože s objemem dluhů roste potřeba jejich splacení. Při velké zadluženosti je podnik příliš zatížen splácením úvěrů a úroků a snadno se může dostat do nepříznivé finanční situace. Z tohoto důvodu se také ukazatelé zadluženosti označují jako ukazatelé dlouhodobé solventnosti podniku. Vysoký podíl vlastních zdrojů činí podnik stabilním a nezávislým. [3] Zadluženost nemusí být pro podnik pouze negativní. Její růst může přispět k celkové rentabilitě a tím i vyšší tržní hodnotě podniku. Současně je nutné brát v úvahu, že s růstem zadluženosti roste riziko finanční nestability. [15] Podnik by měl využívat cizí kapitál do té výše, kdy výnos z použitého cizího kapitálu, který tím získá, bude vyšší než náklady s ním spojené, tedy do té výše, kdy se budou výnosy rovnat úrokům z cizího kapitálu placených. [24] Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem se u jednotlivých podniků značně liší. Závisí na oboru podnikání, na majetkové struktuře podniku, výši a stabilitě zisku a tržeb, subjektivním postoji managerů, úrokové míře bank, výkonnosti podniku apod. [24] Dle Vebera (2006) existuje řada důvodů pro a proti používání cizího kapitálu v podniku.


Hlavní důvody pro použití cizího kapitálu: - podnik nedisponuje dostatečně velkým vlastním kapitálem, potřebným k jeho založení, - podnik v průběhu činnosti přechodně nedisponuje potřebným kapitálem, - poskytovateli cizího kapitálu nevznikají žádná práva na řízení podniku, - cizí kapitál je zpravidla vlivem „daňového efektu“ levnější než kapitál vlastní.


Hlavní důvody proti použití cizího kapitálu: - cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a snižuje finanční stabilitu,

_________________________________________________________________________ Strana 40

_________________________________________________________________________

- každý další dluh je pro podnik dražší a obtížnější k získání, - vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které musí být z důvodu jeho použití přizpůsobováno věriteli.

Buček (2004) uvádí následující ukazatele zadluženosti:

Celková zadluženost

celková zadluženost = celkové dluhy (cizí kapitál) / celková aktiva

Celková zadluženost nebo také stupeň zadluženosti, ukazatel věřitelského rizika, anglickým názvem debt ratio je základním ukazatelem zadluženosti. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost daného podniku a tím vyšší je i finanční riziko. Výši ukazatele je vždy nutné posuzovat s rentabilitou celkového vloženého kapitálu a strukturou cizího kapitálu. Věřitelé vyžadují jeho nízkou hodnotu, protože se jím snižuje riziko ztráty, tedy ztráta investic věřitelů do daného podniku. [24]

Dlouhodobá a krátkodobá zadluženost

dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky/ celková aktiva krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky/ celková aktiva

Ukazatelé představují dlouhodobou a krátkodobou zadluženost podniku. Vyjadřují jaká část aktiv podniku je financována dlouhodobými či krátkodobými závazky (dluhy). Za dlouhodobé cizí zdroje jsou považovány dlouhodobé závazky, úvěry a rezervy. Krátkodobé cizí zdroje představují krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry, pasivní přechodné

a dohadné položky. [15]

_________________________________________________________________________ Strana 41

_________________________________________________________________________

Míra samofinancování

míra samofinancování = vlastní kapitál / celková aktiva

Míra samofinancování také označována jako stupeň finanční samostatnosti poměřuje vlastní kapitál k celkovým aktivům. Vyjadřuje strukturu zdrojů. Převrácená hodnota ukazatele udává tzv. finanční páku, která odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu. Součet hodnoty míry samofinancování a ukazatele celkové zadluženosti musí být roven jedné. [3] Výsledek roven dvěma znamená, že podíl vlastního a cizího kapitálu je stejný. Výsledek roven třem vyjadřuje, že cizí zdroje tvoří dvě třetiny, vlastní zdroje jednu třetinu. [3]

Pře(pod)kapitalizování

pře(pod)kapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stálá aktiva

Pokud podnik využívá ve velké míře vlastní zdroje a nedostatečně zdroje cizí, vyjadřuje tento ukazatel překapitalizování podniku nebo-li vysoký podíl vlastního kapitálu. Opačným případem je podkapitalizování podniku, kdy je podnik nadměrně zadlužen a to z důvodu přílišného využití cizích zdrojů. Přiměřenou se považuje hodnota ukazatele kolem jedné. [3]

Dále se Buček (2004) také zmiňuje o následujících ukazatelích: - ukazatel úrokového krytí, - ukazatel platební neschopnosti, - ukazatel krytí hmotného majetku, - ukazatel doby splacení cizího kapitálu.

_________________________________________________________________________ Strana 42

_________________________________________________________________________

4. 5. 2. 5 Ukazatele kapitálového trhu

Ukazatele kapitálového trhu obohacují finanční analýzu o pohled externích subjektů, tzn. skutečných a potenciálních investorů, tedy všech, kteří se dostávají do styku s burzovními obchody. Hodnotí podnik na základě minulých výsledků, výsledků budoucích a rizikovosti hospodaření podniku. Všechny tyto skutečnosti jsou promítnuty do tržní ceny akcií a pro vyjádření tržní hodnoty akcií se používají dle Bučka (2004) následující ukazatelé: - ukazatel P/E, - kurz akcie, - dividendový výnos.

Buček (2004) zařazuje mezi ukazatele založené na tržní hodnotě akcií ukazatel Market-to-Book Ratio. Jedná se o ukazatel poměru součtu tržních cen všech akcií k účetní hodnotě vlastního jmění. Jeho pomocí posuzuje budoucnost podniku jako rizikovou a reprodukční schopnost aktiv. Veber (2006) dále považuje mezi ukazatele kapitálového trhu také ukazatele následující: - ukazatel dividendy na akcii, - ukazatel čistého zisku na akcii, - ukazatel aktivačního poměru.

4. 5. 3 Teorie hodnoty

Modernější přístupy hodnotového řízení se snaží o propojení všech činností v podniku i lidí účastnících se podnikových procesů, tedy dělat vše pro to, aby byla zvýšena hodnota vložených prostředků vlastníky podniku. Důsledná aplikace této teorie umožňuje dle Vebera (2006): - rozhodovat optimálním způsobem o alokaci zdrojů, což vede k rozvoji strategického managementu; - nově měřit výkonnost podniku;

_________________________________________________________________________ Strana 43

_________________________________________________________________________

- harmonizovat cíle, tedy zájmy vlastníka a managementu, vytvořit v podniku prostředí, které by sdílelo hodnoty pro všechny zaměstnance.

4. 5. 3. 1 Ukazatel EVA

EVA je zisková veličina, která

udává, zda podnik v daném roce vytvořil hodnotu.

Odstraňuje nedostatky ročních ukazatelů, např. rentability celkového kapitálu, a tím umožňuje správně posuzovat managery, kteří tvoří dlouhodobé hodnoty. Dlouhodobé hodnoty se nejprve projevují jako náklad, v následujících letech přinášejí vyšší zisky. Hodnota vzniká, pokud je rozdíl mezi ziskem a tržními náklady kapitálu kladný, tedy pokud je dosažená rentabilita vyšší než náklady kapitálu.

EVA = NOPAT –WACC * NOA

Za ziskovou veličinu se nejčastěji používá upravený zisk po dani z příjmů a před úroky (NOPAT). K výpočtu nákladů kapitálu se používá průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Do vzorce je zahrnuta ekonomická účetní hodnota, která představuje účetní hodnotu kapitálu očištěného o vybrané položky. Zvýšení hodnoty EVA lze třemi způsoby: - zvýšit provozní výsledek bez vázání dodatečného kapitálu, což povede k vyšší rentabilitě investovaného majetku, - dodatečný kapitál investovat do projektů, které rentabilitu zvýší nad úroveň kapitálových nákladů, - eliminovat oblasti a projekty, které nepřinášejí tržní kapitálové náklady, tím uvolnit prostředky pro rentabilnější záměry. [9]

Ukazatel MVA Hodnota přidaná trhem je měřítkem tvorby hodnoty podniku. Lze počítat pouze pro podniky kotované na burze, protože srovnávací veličinou je burzovní kapitalizace.

_________________________________________________________________________ Strana 44

_________________________________________________________________________

MVA lze vypočítat jako přírůstek hodnoty od založení podniku nebo ve srovnání s předchozím rokem. V důsledku volatility burzovních kurzů kolísá také MVA. V důsledku volatility není příliš vhodná. [9]

4. 5. 4 Specifika finanční analýzy pojišťoven

Jak již bylo výše uvedeno, finanční analýza podnikatelských subjektů je od finanční analýzy pojišťoven rozdílná prioritami při plnění úkolů a dosahování cílů pojišťovny. Hlavním úkolem pojišťoven je zmírnění či odstranění nepříznivých důsledků způsobených nahodilými událostmi. Z ekonomického hlediska to znamená vytváření rezerv z příspěvků zájemců o pojištění sloužících k úhradě potřeb nebo náhradě škod, které pojištěným z nahodilých událostí vzniknou. Určitou část volných finančních prostředků pojišťovna investuje, tedy finančně umísťuje. Hlavním úkolem jiných podnikatelských subjektů je realizace zisku. Z těchto odlišností vyplývá, že provedení finanční analýzy pojišťovny můžeme využít v zásadě pouze upravených poměrových ukazatelů. [4] S rozvojem českého pojistného trhu nabývá na významu finanční analýza zahrnující posouzení finanční situace firmy v minulosti i přítomnosti, předpovídající budoucí finanční vývoj. Jejím cílem je identifikace slabých míst ve finančním zdraví, která by mohla vést k budoucím finančním potížím, a určení stránek silných, které lze v dané pojišťovně využít v budoucnu. [13] Základním nástrojem finanční analýzy jsou dle Čejkové (2003) poměrové finanční ukazatele, které mohou dát odpověď na řadu otázek týkajících se finančního zdraví, jako například:
Je pojišťovna (firma) likvidní? Likviditou se má na mysli okamžitá schopnost uhradit splatné závazky.
Vytváří management dostatečný zisk z aktiv?
Jaká je kvalita investic a jejich zhodnocení?
Dostávají akcionáři a klienti odpovídající výnos z jimi vložených investic?

_________________________________________________________________________ Strana 45

_________________________________________________________________________

Dokonalá znalost finanční situace je nezbytným předpokladem pro volbu správné finanční strategie každé pojišťovny. Na základě finanční analýzy se může vedení pojišťovny vyvarovat chyb například při nakládání a umísťování svěřených prostředků, při tvorbě výše rezerv a podniknout tak kroky vedoucí k upevnění finančního zdraví. [4]

Pro hodnocení finančního zdraví pojišťoven existují právní předpisy, podle kterých pojišťovny musí vykazovat stav solventnosti dozorčím orgánům. Jedná se tak v zájmu ochrany klientů pojišťovny. Finanční analýza je považována za rychlý test posouzení finančního zdraví pojišťovny, používá ji mnoho uživatelů, mezi které patří i samotné pojišťovny. Finanční ukazatele nejsou však dostačující, nejsou vyčerpávajícím nástrojem finanční analýzy. Je nutné takto vypočtené ukazatele srovnat dlouhodobě a poměřovat je s průměrem daného odvětví a odpovídající konkurencí. Pracovat také se statistickými metodami a sledovat vývoj zisku neboli jeho tempo růstu, vývoj aktiv, vývoj předepsaného pojistného apod. V tomto ohledu je důležitá úloha controllingu, interního auditu apod. K zabezpečení finančního zdraví pojišťovny je třeba používat více nástrojů a metod. [13] Pro finanční analýzu pojišťoven se dají použít stejné základní ukazatele jako pro analýzu finančního zdraví jakékoli firmy, tj. ukazatele likvidity, zadlužení, aktivity i ziskovosti. Charakter pojišťovacích operací však vyžaduje určité modifikace. Je to dáno tím, že většina firem mimo pojišťovnictví může obvykle odhadovat své náklady poměrně přesně před stanovením cen produktů. Pojišťovny stanovují ceny aniž znají přesné náklady spojené s jimi poskytovanými službami. Druhý rozdíl oproti jiným podnikatelským subjektům spočívá v tom, že pojišťovna musí zvládnout management portfolia pojistek (tj. pojistný kmen) a investičního portfolia. Jen tak může dosáhnout svých cílů (např. zisku) a naplnit požadavky regulátora, tj. dozoru nad pojišťovnictvím. Tato portfolia jsou vystavena riziku. Portfolio pojistek rizikem vzniku škod a investiční portfolio je závislé na kapitálovém trhu a na subjektivních chybách při rozhodování o investování. Posledním rozdíl představuje účetnictví, tedy jeho rozdíl oproti účetnictví jiných

_________________________________________________________________________ Strana 46

_________________________________________________________________________

podnikatelských subjektů. Hlavním rozdílem jsou například technické rezervy pojišťoven nebo speciální položky pro pojišťovnictví. Rozdíl spočívá i v rozdílech národních systémů účetnictví (USA, EU, ČR). [13]

Mesršmíd (1998) uvádí, že některé upravené poměrové ukazatele finanční analýzy je možno využít omezeně a modifikovaně. Specifikum pojišťovnictví dle něj spočívá v tom, že životní pojištění a neživotní pojištění má své vlastní charakteristické prvky. Prvky v oblasti upisování a odškodňování, v tvorbě i použití technických rezerv. To vedlo k oddělení jejich činnosti a k samostatné existenci životních a neživotních pojišťoven v zemích EU. Z tohoto důvodu jsou uvedené ukazatele použitelné pouze pro neživotni pojišťovny a orientačně pro univerzální pojišťovny s převahou neživotního pojištění.

4. 5. 4. 1 Poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťoven dle Mesršmída (1998):

1. Předepsané pojistné netto Upravený vlastní kapitál

Ukazatel poměřuje celkové riziko upisováni příslušné společnosti ve vztahu k její kapitálové vybavenosti. Upravený vlastní kapitál se počítá standardně, např. odpočtem nesplaceného základního kapitálu od celkového vlastního kapitálu. Standard může být v různých zemích i firmách stanoven různým způsobem. Obecně, čím vyšší je hodnota ukazatele, tím větší je vystavení se riziku pro společnost ve vztahu k vlastnímu jmění. Složitost v aplikaci tohoto ukazatele pramení z použití „netto pojistného" jako aproximace2 pro „vystavení se rizikům". Během období rychlých změn sazeb se budou výrazně měnit i výsledky testu. Čím vyšší úroveň ukazatele, tím větší riziko.

2

aproximace – jedna z možných hodnot

_________________________________________________________________________ Strana 47

_________________________________________________________________________

2. Předepsané pojistné netto za běžný rok Předepsané pojistné netto za předchozí rok

Rychlý růst netto pojistného přirozeně vyžaduje větší kapitálové krytí než pomalý růst. Nové pojišťovny by rády ukázaly vyšší tempo růstu již v počátečních letech. To lze akceptovat za předpokladu, že jejich kapitálová základna je dostatečná. Je nutno brát ale v úvahu, že rychlé změny mohou také rezultovat z fúzí, změn v nabídce produktů či ze změn v zajištění. Na nových pojistných trzích je nutno tento ukazatel chápat jako okrajový.

3. Pohledávky z přímého pojištění a zajištění Upravený vlastní kapitál

Ukazatel vyjadřuje relativní míru pojistných/zajistných účetních položek splatných společnosti ve vztahu ke kapitálové základně. Hlavní složky těchto pohledávek jsou často salda pojišťovacích agentů (tj. pohledávky za zprostředkovateli) a pohledávky za zajistiteli. Vysoká hodnota ukazatele může naznačovat slabou kontrolu pohledávek.

4. Pohledávky z pojištění Upravená aktiva Upravená aktiva se používají jako určitý standard tím způsobem, že například ratingová agentura ohodnotí aktiva a vynechá ta aktiva, která nesplňují kritérium likvidity. Tento ukazatel poměřuje pohledávky k celkovým aktivům. Je důležitý jak z hlediska maximalizace výnosu investic, tak z hlediska řízení úvěrů.

_________________________________________________________________________ Strana 48

_________________________________________________________________________

5. Technické rezervy Upravená likvidní aktiva

Ukazatel hledá ocenění adekvátnosti likvidity společnosti k jejím technicko-pojistným závazkům. Likvidní aktiva jsou definována jako kapitálové podíly v cizích firmách, dluhopisy a hotovost, a to pokud možno v tržní hodnotě. Technické rezervy normálně nezahrnují matematické rezervy životního pojištění. Cílem testu je prozkoumat schopnost společnosti rychle reagovat na potřebu hotovosti.

6. Závazky Upravená likvidní aktiva

Toto je poměrně široké poměření schopnosti společnosti uspokojit finanční požadavky, které na ni mohou být uplatněny. Může poskytnout i jistý náznak situace pro pojištěné, jestliže se likvidace společnosti stane nezbytnou.

7. Dluhopisy, akcie a podíly Upravený vlastní kapitál

Ukazatel znázorňuje vztah mezi investicemi na kapitálovém trhu a vlastním kapitálem. Jde například o to vystihnout, jaký efekt na vlastní kapitál má pokles hodnoty kapitálových investic. Roli hraje rychlost obrátky rezerv a specifika trhu cenných papíru.

8. Rentabilita vlastních zdrojů

Zisk před zdaněním Průměrný upravený vlastní kapitál

_________________________________________________________________________ Strana 49

_________________________________________________________________________

Kalkulace je činěna před zaplacením daně a před rozdělením zisku. Vlastní kapitál je průměr počátečního a konečného stavu v daném roce.

9. Technické rezervy + upravený vlastní kapitál Předepsané pojistné netto

Cílem je identifikovat společnosti, které mohou být celkově podkapitalizované nebo mít nižší než odpovídající rezervy. Tímto ukazatelem se lze vyhnout rozdílům z různých daňových pravidel v určitých zemích. Ukazuje obecně adekvátnost volných a technických rezerv dohromady v relaci k rizikovosti vyjádřené pojistným netto.

10. Technické rezervy Předepsané pojistné netto

Ukazuje přibližně adekvátnost technických rezerv. Je nutné znát skladbu pojistných produktů dané společnosti.

11. Technické rezervy Upravený vlastní kapitál

Tento ukazatel poměřuje rozsah technických rezerv pojišťovny k velikosti její podnikatelské základny. Vyjadřuje přímo citlivost vlastního kapitálu k podcenění rezerv. Tento ukazatel neměří adekvátnost rezerv, ale ukazuje pouze na relativní rozměr operací společnosti.

_________________________________________________________________________ Strana 50

_________________________________________________________________________

12. Upravený vlastní kapitál Netto zasloužené pojistné

Ukazatel vyjadřuje vlastní kapitálovou vybavenost. Je označován jako "solvency ratio". Čím je jeho hodnota vyšší, tím více „bezpečnostního" kapitálu je k dispozici, tak aby bylo možno čelit negativním dopadům v obchodě. Vlastní kapitál může byt definován v účetních nebo tržních hodnotách.

_________________________________________________________________________ Strana 51

_________________________________________________________________________

5 Finanční analýza komerční pojišťovny 5. 1 Stručná charakteristika vybrané komerční pojišťovny Vybraná komerční pojišťovna je pojišťovnou působící na českém pojistném trhu od roku 1998. Jedná se o pojišťovnou univerzální, která na českém pojistném trhu zaujímá důležité místo. Je přední poskytovatel životního pojištění a penzijního připojištění pro soukromé i korporátní klienty. Základní nabídku pojištění představuje kapitálové a rizikové životní pojištění, investiční životní pojištění a doplňkové zdravotní pojištění. Pojišťovna je členem České asociace pojišťoven, která je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven. Mezi členy pojišťoven patří také asociace se zvláštním statutem Česká sekce Mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA) a Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Podíl členských pojišťoven ČAP dosahuje na celkovém předepsaném pojistném na českém pojistném trhu téměř 99%.

5. 2 Analýza trhu Tab. 1: Předepsané pojistné prvních dvanácti pojišťoven na českém trhu za rok 2006 Předepsané pojistné (v tis. Kč) Pojišťovna Celkem % NP % ŽP Česká pojišťovna a. s. 39 667 243 33,1 26 459 685 36,35 13 207 558 Kooperativa pojišťovna, a. s. 27 427 383 22,88 21 155 008 29,06 6 272 375 Allianz pojišťovna, a. s. 9 373 217 7,82 7 230 797 9,93 2 142 420 ČSOB Pojišťovna, a. s. 7 674 006 6,4 3 241 690 4,45 4 432 316 Generali Pojišťovna a. s. 6 388 077 5,33 4 423 383 6,08 1 964 694 x x ING Životní pojišťovna 5 938 648 4,95 5 938 648 Pojišťovna České spořitelny, a. s. 4 427 575 3,69 23 891 0,03 4 403 684 Česká podnikatelská pojišťovna, a. s. 4 345 158 3,63 3 262 338 4,48 1 082 820 UNIQA pojišťovna, a. s. 3 147 661 2,63 2 302 844 3,16 844 817 Komerční pojišťovna, a. s. 2 655 736 2,22 283 378 0,39 2 372 358 AMCICO AIG Life 1 983 811 1,66 262 963 0,36 1 720 848 AXA životní pojišťovna a. s. 1 461 365 1,22 56 002 0,08 1 405 363 Celkem 114 489 880 95,53 68701979 94,37 45787901

% 28,06 13,33 4,55 9,42 4,17 12,62 9,36 2,3 1,79 5,04 3,66 2,99 97,29

Zdroj: [20]

_________________________________________________________________________ Strana 52

_________________________________________________________________________

Graf 1: Podíl na trhu v předepsaném pojistném prvních dvanácti pojišťoven českého pojistného trhu za rok 2006

100% 80% 60% 40% 20% 0% Česká pojišťovna a. s.

Kooperativa pojišťovna, a. s.

Allianz pojišťovna, a. s.

ČSOB Pojišťovna, a. s.

Generali Pojišťovna a. s.

ING Životní pojišťovna

Pojišťovna České spořitelny, a. s.

Česká podnikatelská pojišťovna, a. s.

UNIQA pojišťovna, a. s.

Komerční pojišťovna, a. s.

AM CICO AIG Life

AXA životní pojišťovna a. s.

Zdroj: [20]

Největší pojišťovnou na českém pojistném trhu v předepsaném pojistném je Česká pojišťovna a. s., celkové předepsané pojistné představuje zhruba 40 mld. Kč. Veřejností je vnímána jako jednička na trhu. Její podíl na povědomí klientů je téměř bezkonkurenční také z důvodu toho, že Česká pojišťovna má na českém pojistném trhu dlouholetou tradici a historii. Největším konkurentem České pojišťovny je pojišťovna Kooperativa, a. s., která na pojistném vybrala téměř 28 mld. Kč. Ostatní uvedené pojišťovny zaujímají na českém pojistném trhu malý podíl v předepsaném pojistném oproti dvěma předchozím, který se pohybuje od 10 – 1 %. Dohromady však tyto pojišťovny představují přes 40% předepsaného pojistného na rok 2006. Přestože celkové předepsané pojistné na českém pojistném trhu roste, dynamika jeho růstu v posledních letech klesá. Vyšší dynamiku růstu má životní pojištění a jeho podíl na celkovém předepsaném pojistném roste, má však stále ještě značné rezervy.

_________________________________________________________________________ Strana 53

_________________________________________________________________________

V okolních státech Evropy je tento ukazatel podstatně vyšší. Výhledem do budoucna je, že se český podíl životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném bude přibližovat evropskému, jedná se však o dlouhodobý proces. Tyto skutečnosti vyplývají z předběžných výsledků České asociace pojišťoven, tedy jejích členů, za rok 2006.

5. 3 Analýza poměrových ukazatelů K výpočtu analýzy poměrových ukazatelů jsem si zvolila ukazatel efektivnosti, nebo-li ukazatele rentability, a ukazatele finanční, nebo-li ukazatele zadluženosti a likvidity. Analýzu poměrových ukazatelů doplním výpočtem vybraných upravených poměrových ukazatelů pro finanční analýzu pojišťoven. Finanční poměrové ukazatele vznikají jako podíl dvou nebo více absolutních ukazatelů. Nejčastěji vycházejí z účetních dat, tedy rozvahy a výkazu zisku a ztrát, které jsou součástí účetní závěrky a jsou každoročně povinně zveřejňovány ve výročních zprávách pojišťoven. Účetní závěrka obsahuje rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu. Součástí účetní závěrky pojišťoven je rozvaha, výkaz zisků a ztrát, který obsahuje technický účet k neživotnímu pojištění, technický účet k životnímu pojištění a netechnický účet, a příloha.

5. 3. 1 Ukazatele rentability

Ukazatele rentability neboli výnosnosti charakterizují vztah mezi výsledky hospodaření a vloženými zdroji. Vyjadřují úspěšnost podnikání. Používáme je pro hodnocení a posouzení celkové efektivnosti a výkonnosti firmy. Poměřují zisk s jinými veličinami. Ukazatelé rentability mají mít obecně rostoucí tendenci. Z důvodu

čerpání dat

ze základních účetních výkazů, tedy z rozvahy a výkazu zisků a ztrát, patří tyto ukazatele mezi tzv. mezivýkazové poměrové ukazatele. Zobrazují kombinovaný vliv ukazatelů likvidity, aktivity a zadluženosti na výsledky hospodaření podniku.

_________________________________________________________________________ Strana 54

_________________________________________________________________________

Tab. 2: Ukazatele rentability Ukazatel ROA - hrubá rentabilita ROA - rentabilita celkových aktiv ROE - rentabilita vlastního kapitálu

2001 -6,99% -7,04% -30,70%

2002 -6,36% -6,36% -40,77%

2003 0,38% 0,38% 3,29%

2004 3,55% 3,54% 26,91%

2005 2,98% 3,85% 26,68%

Zdroj: Vlastní výpočty na základě výročních zpráv vybrané pojišťovny

Graf 2: Ukazatele ROA a ROE Ukazatele rentability 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% % -10,00% -20,00% -30,00% -40,00% -50,00%

2001

2002

2003

2004

2005

rok ROA - rentabilita celkových aktiv

ROE - rentabilita vlastního kapitálu

Zdroj: Vlastní výpočty na základě výročních zpráv vybrané pojišťovny

Ukazatel ROA neboli rentabilita celkových aktiv charakterizuje zhodnocení celkových aktiv. Vyjadřuje návratnost celkového kapitálu. Poměřuje zisk s celkovými aktivy podniku, neboli s výší zdrojů podniku. Čitatel zlomku není jednoznačný. Nejprve jsem do čitatele zlomku dosadila hodnotu EBIT, tedy zisk před odečtením úroků a daní, výsledný ukazatel změřil hrubou produkční sílu aktiv. Poté jsem do čitatele zlomku dosadila čistý zisk, tedy zisk po zdanění, ukazatel tak vyjádřil míru vložených prostředků se ziskem i s úroky,

které zaplatíme věřitelům jako odměnu za půjčení kapitálu.

Oba ukazatele se téměř shodují. Po celé zkoumané období jeho hodnota roste. V letech 2001

a 2002 měl tento ukazatel zápornou hodnotu, která byla způsobená záporným

hospodářským výsledkem, tedy ztrátou. Kladného hospodářského výsledku bylo

_________________________________________________________________________ Strana 55

_________________________________________________________________________

dosahováno od roku 2003. V roce 2003 připadalo na 1 Kč celkových aktiv 0,38 Kč zisku, v roce 2004 3, 54 Kč zisku a v roce 2005 3,85 Kč zisku. Z vypočítaných ukazatelů se dá i nadále předpokládat rostoucí poměr zisku na celkových zdrojích podniku, tedy aktivech. Ukazatel ROE tedy rentabilita vlastního kapitálu poměřuje čistý zisk neboli zisk po zdanění s vlastním kapitálem podniku. Investorům udává, zda je jejich kapitál vložený do podniku výnosný a zda je tento výnos dostatečný. Zhodnocení kapitálu musí pokrýt výnosovou míru a riziko, které investor při investování podstupuje. V roce 2001 a 2002 byla hodnota ukazatele záporná také v důsledku záporného hospodářského výsledku. Nejnižší hodnotu vykazoval v roce 2002, v důsledku velké ztráty. Od roku 2003 opět stoupal a vykazoval kladnou hodnotu. V roce 2003 připadalo na 1 Kč celkových aktiv 3,29 Kč zisku, v roce 2004 26,91 Kč a v roce 2005 26,68 Kč. Z vypočítaných ukazatelů a grafu předpokládám, že se jejich hodnota bude pohybovat zhruba okolo hodnot posledních dvou let a výše. Faktory ovlivňující rentabilitu mohou být sazby daní z příjmů, náklady podniku, vývoj úrokových sazeb z úvěrů, vývoj zadluženosti podniku, vývoj a struktura podnikového majetku a další.

5. 3. 2 Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity vypovídají, zda je podnik schopen včas splatit své závazky. Vyjadřují schopnost podniku uhrazovat běžné závazky převedením libovolného aktiva na peníze. Likvidita určitého majetku je tím větší, čím kratší je doba jeho přeměny na peněžní formu. Finanční analýza zkoumá průběh platební schopnosti podniku a odhaduje jeho budoucí vývoj. Ukazatelé likvidity se využívají například pro rozhodování o poskytnutí úvěrů a pro finanční řízení podniku či společnosti, v našem případě pojišťovny. Tab. 3: Ukazatele likvidity Ukazatel 2001 2002 2003 2004 Celková likvidita 0,67 1,27 0,62 0,48 Pohotová likvidita 0,19 0,16 0,23 0,17 Zdroj: Vlastní výpočty na základě výročních zpráv vybrané pojišťovny

2005 0,83 0,24

_________________________________________________________________________ Strana 56

_________________________________________________________________________

Graf 3: Ukazatele celkové a pohotové likvidity Ukazatele likvidity 1,40 1,20 1,00 %

0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2001

2002

2003

2004

2005

rok Celková likvidita

Pohotová likvidita

Zdroj: Vlastní výpočty na základě výročních zpráv vybrané pojišťovny

Likviditu řada autorů nejčastěji rozděluje na likviditu celkovou, pohotovou, okamžitou a běžnou. Okamžitá a pohotová likvidita je většinou autorů spojována. Pro ukazatel okamžité likvidity je nutné dosadit do jmenovatele zlomku závazky okamžitě splatné, které bohužel z výroční zprávy nelze zjistit. K výpočtu ukazatelů likvidity jsem si zvolila ukazatele likvidity celkové a likvidity pohotové. Oba ukazatele mají ve jmenovateli zlomku krátkodobé závazky. Jmenovatel ukazatele celkové likvidity představuje aktiva oběžná, která zahrnují méně likvidní zásoby. Jmenovatel likvidity pohotové aktiva nejlikvidnější, tedy například peníze, ceniny, krátkodobé cenné papíry neboli krátkodobý finanční majetek. Hodnota krátkodobých závazků není z výroční zprávy jednoznačně stanovena, může tedy dojít ke zkreslení jejich výsledných hodnot. Pro výpočet ukazatelů likvidit je nutná znalost splatnosti závazků pojišťovny. Celková likvidita poměřuje oběžná aktiva s krátkodobými závazky. Udává kolika korunami oběžných aktiv je kryta jedna koruna krátkodobých závazků. Vyjadřuje kolikrát je pojišťovna schopna uspokojit své věřitele. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat

_________________________________________________________________________ Strana 57

_________________________________________________________________________

v intervalu 1,5 – 2. Nejblíže byl této hodnotě ukazatel roku 2002, dosáhl hodnoty 1,27. Ostatní sledované roky doporučenou hodnotu nesplňují. Z grafu také není patrný jeho vývoj do budoucna, je proto důležité pro odhad budoucího vývoje srovnání ukazatele za delší časové období. Pohotová likvidita poměřuje nejlikvidnější aktiva s krátkodobými závazky. Udává kolik Kč peněžních prostředků připadá na 1 Kč krátkodobých závazků. Likvidita je zajištěna pokud se ukazatel pohybuje v intervalu od 0,2 do 0,6. V letech 2001, 2002 a 2004 se hodnoty pohybují pod doporučenou hodnotou. V letech 2003 a 2005 tuto hodnotu mírně přesahují, kdy na 1 Kč krátkodobých závazků připadá v roce 2003 0,23 Kč peněžních prostředků a v roce 2005 0,24 Kč peněžních prostředků. Pohotová likvidita pojišťovny dle grafu nezaznamenala větší výkyvy a lze předpokládat stejný vývoj i do budoucna. Pokud podnik nebude schopen dostát svým závazkům, představuje to pro něj velké riziko, že se dostane do finanční tísně, tedy platební neschopnosti. Pokud je nelikvidní dlouhodobě, může to pro něj znamenat ukončení činnosti.

5. 3. 3 Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém je podnik financován cizím kapitálem. Vyjadřuje finanční stabilitu. Má velkou vazbu na likviditu, protože s růstem dluhů roste potřeba jejich splácení. Zadluženost nemusí být vždy pro podnik hrozbou, její nárůst může zvýšit rentabilitu. Důležité je však také vědět, že s růstem zadluženosti roste riziko.

Tab. 4: Ukazatele zadluženosti Ukazatel 2001 2002 2003 Celková zadluženost ( v %) 77,06 86,03 89,86 Dlouhodobá zadluženost ( v %) 69,45 80,87 84,64 Míra samofinancování ( v %) 22,94 13,97 10,14 Finanční páka ( v Kč) 4,36 7,16 9,86 Pře(pod)kapitalizování ( v Kč) 1,04 1,06 1,00 Zdroj: Vlastní výpočty na základě výročních zpráv vybrané pojišťovny

2004 88,14 84,25 11,86 8,43 1,00

2005 87,27 84,56 12,73 7,86 1,02

_________________________________________________________________________ Strana 58

_________________________________________________________________________

Graf 4: Ukazatele celkové zadluženosti, dlouhodobé zadluženosti a míry samofinancování Ukazatele zadluženosti 100,00 80,00 60,00 %

40,00 20,00 0,00 2001

2002

2003

2004

2005

rok Celková zadluženost

Dlouhodobá zadluženost

Míra samofinancování

Zdroj: Vlastní výpočty na základě výročních zpráv vybrané pojišťovny

Z ukazatelů zadluženosti jsem si k výpočetu vybrala ukazatele zadluženosti celkové, dlouhodobé, míry samofinancování, finanční páku a ukazatel pře(pod)kapitalizování. Celková zadluženost poměřuje cizí kapitál neboli celkové závazky s celkovými aktivy. Platí, že čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší i finanční riziko. Hodnota ukazatele od roku 2001 do roku 2005 stoupala. Vrcholu dosáhla v roce 2003, kdy jeho hodnota činila 89,86%. Následně v roce 2004 a 2005 mírně klesla, ale z vývoje lze předpokládat, že jeho hodnota v budoucnu neklesne pod hodnotu roku 2001. Výsledky jsou ovlivněny charakterem podnikatelské činnosti podniku, tedy pojišťovny. Do výpočtu ukazatele zadluženosti vstupují technické rezervy, které je pojišťovna povinna vytvářet k financování závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Ukazatel dlouhodobé zadluženosti poměřuje dlouhodobé závazky s celkovými aktivy. Dlouhodobými závazky pojišťovny jsou technické rezervy. Z tohoto důvodu se výsledné hodnoty ukazatelů jen o málo nižší než hodnoty ukazatele zadluženosti celkové, jsou tedy nižší pouze o krátkodobé cizí zdroje a jejich vývoj je shodný s vývojem celkové

_________________________________________________________________________ Strana 59

_________________________________________________________________________

zadluženosti pojišťovny. Míra

samofinancování

poměřuje

vlastní

kapitál

k celkovým

aktivům.

Je označována jako stupeň finanční samostatnosti a je jedním z nejdůležitějších ukazatelů vypovídajících o celkové finanční situaci podniku. Vyjadřuje v jakém poměru jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. Míra samofinancování byla na začátku sledovaného období klesající, její další vývoj byl téměř bez výkyvů. Maxima dosáhla v roce 2001, 22,94%, a minima v roce 2003, 10,14%. Největší podíl na financování aktiv měli vlastníci v roce 2001. Vývoj ukazatele lze předpokládat bez větších výkyvů a jeho pohyb přibližně kolem 12 %. Součet hodnoty míry samofinancování a ukazatele celkové zadluženosti je roven jedné. Finanční páka je převrácenou hodnotou ukazatele míry samofinancování. Při zvyšování podílu cizích zdrojů v podniku roste její hodnota. Při snižování podílu se její hodnota snižuje. Udává kolik Kč celkových aktiv připadá na 1 Kč vlastního kapitálu. Od roku 2001 do roku 2003 se její hodnota zvyšovala, od roku 2003 do roku 2005 snižovala. Znamená to tedy, že do roku 2003 se zvyšoval podíl cizích zdrojů ve struktuře pojišťovny a tento podíl od roku 2003 začal klesat. Hodnota ukazatele byla v roce 2003 9,86, tedy na 1 Kč vlastního kapitálu připadalo 9,86 Kč celkových aktiv. Před(pod)kapitalizovaní poměřuje dlouhodobé závazky a vlastní kapitál se stálými aktivy. Za přiměřenou je považována hodnota kolem jedné. Pokud je ukazatel větší jak jedna, kryje podnik dlouhodobý majetek dlouhodobým kapitálem. Ve všech sledovaných letech, tedy v letech 2001 až 2005, vykazuje ukazatel hodnotu větší než jedna.

5. 4 Vybrané poměrové ukazatele pro finanční analýzu pojišťoven Zvláštností podnikatelské činnosti pojišťoven je vytváření rezerv z příspěvků klientů, které slouží k úhradě nebo náhradě škod v důsledku nahodilých událostí. Určitou část volných finančních prostředků pojišťovna investuje neboli umisťuje. Z odlišností podnikatelské činnosti pojišťovny vyplývá, že k provedení finanční analýzy můžeme využít pouze upravených poměrových ukazatelů, které je nutné dlouhodobě srovnat. Jejich porovnání s průměrem v odvětví nelze provést, protože odvětvové průměry pojišťovnictví nejsou

_________________________________________________________________________ Strana 60

_________________________________________________________________________

k dispozici. Lze je srovnat

pouze s konkurencí na základě použití stejných metod

a nástrojů finanční analýzy. Pro finanční analýzu pojišťoven je možné využít základní poměrové ukazatele, tedy ukazatele likvidity, zadluženosti, rentability, ale vzhledem k podnikatelské činnosti pojišťovny je nutná jejich úprava. Vypočtené ukazatele lze použít jen omezeně. Jsou použitelné pro neživotní pojišťovny a orientačně pro univerzální pojišťovny.

Tab. 5: Poměrové ukazatele vybrané komerční pojišťovny Č.

Vzorec 2001 2002 2003 Předepsané pojistné netto / 1 2,511 3,430 4,161 upravený vlastní kapitál Předepsané pojistné netto za běžný rok / 2 x 1,052 1,143 předepsané pojistné netto za minulý rok Pohledávky z přímého pojištění a zajištění 0,038 0,093 0,084 3 / upravený vlastní kapitál 4 Pohledávky z pojištění / upravená aktiva 0,009 0,010 0,008 Technické rezervy / upravená likvidní 5 9,905 8,202 16,092 aktiva 6 Závazky / upravená likvidní aktiva 0,804 0,382 0,884 Investice na kapitálovém trhu / 3,039 4,491 6,033 upravený vlastní kapitál Investice na kapitálovém trhu / 7 0,697 0,627 0,612 upravená aktiva Investice na kapitálovém trhu / 1,384 1,161 1,175 technické rezervy Zisk před zdaněním / 8 -0,417 -0,355 0,032 průměrný upravený vlastní kapitál Technické rezervy + upravený vlastní 9 1,273 1,419 1,475 kapitál / netto předepsané pojistné Technické rezervy / předepsané pojistné 10 0,874 1,127 1,234 netto Technické rezervy / upravený vlastní 11 2,196 3,867 5,136 kapitál Upravený vlastní kapitál / 12 0,437 0,303 0,245 netto zasloužené pojistné Zdroj: Vlastní výpočty na základě výročních zpráv vybrané pojišťovny

2004

2005

2,760

2,508

0,966

1,279

0,027

0,021

0,003

0,003

26,888 20,408 1,442

0,807

5,083

4,372

0,603

0,556

1,203

1,210

0,320

0,241

1,893

1,839

1,530

1,440

4,224

3,612

0,365

0,398

_________________________________________________________________________ Strana 61

_________________________________________________________________________

První ukazatel poměřuje celkové riziko upisování ve vztahu k jeho kapitálové vybavenosti. Jmenovatel zlomku představuje upravený vlastní kapitál. Jeho úprava se v různých zemích i firmách může lišit. Za standardní je považováno odečíst od celkového kapitálu nesplacený základní kapitál. Platí, že čím je hodnota ukazatele vyšší, tím větší je vystavení se riziku pojišťovny.

Největšího rizika dosáhla pojišťovna v roce 2003.

Nejmenšího rizika v roce 2005. Pro ukazatel se neuvádí jeho doporučená výše, proto je možné sledovat pouze jeho vývoj. Druhý ukazatel je ukazatelem okrajovým. Sleduje růst netto předepsaného pojistného v závislosti na předchozím roce. Rychlý růst netto pojistného vyžaduje větší kapitálové krytí, ale může být také způsoben změnou v nabídce produktů pojišťovny. Není uváděna jeho doporučená výše, proto je opět možné sledovat pouze jeho vývoj v čase. Hodnota ukazatele od roku 2002 rostla, propad zaznamenala pouze v roce 2004. Třetí ukazatel vyjadřuje relativní míru pohledávek z přímého pojištění a zajištění ve vztahu ke kapitálové vybavenosti pojišťovny. Vysoká hodnota ukazatele může naznačovat slabou kontrolu pohledávek. Hodnota ukazatele ve sledovaném období zpočátku rostla, v roce 2002 dosáhla vrcholu, od roku 2003 začala klesat a k velkému poklesu došlo v letech 2004 a 2005. Maximální hodnota v roce 2002 dosáhla 9,28 %. Nejnižší hodnota v roce 2005 představovala míru 2,13 %. Čtvrtý ukazatel poměřuje pohledávky k celkovým aktivům pojišťovny. Je důležitý z hlediska maximalizace výnosu investic i z hlediska řízení úvěrů. Jmenovatel zlomku je upraven, tedy od aktiv celkových jsou odečtena ta aktiva, která nesplňují kritérium likvidity. V letech 2001 až 2003 dosahoval přibližně stejné úrovně, maxima 0,95 % v roce 2002. Hluboký propad zaznamenal v letech 2004 a 2005, kdy v roce 2005 klesl na nejnižší hodnotu ukazatele (0,25 %), tedy propadl oproti roku 2002 o 0,70 %. Pátý ukazatel oceňuje přiměřenost likvidity pojišťovny k technicko-pojistným závazkům, tedy k technickým rezervám, které musí pojišťovna ze zákona vytvářet. Likvidní aktiva představují kapitálové podíly v cizích firmách, dluhopisy a hotovost na běžných účtech i v pokladně. Cílem je zjistit schopnost pojišťovny rychle reagovat na potřebu hotovosti. Vývoj ukazatele od roku 2001 rostl, pouze s malým propadem v roce 2002. Maximální hodnoty dosahoval v roce 2004, kdy jeho hodnota představovala téměř

_________________________________________________________________________ Strana 62

_________________________________________________________________________

27 %. Z vývoje ukazatele ve sledovaném období je možné předpokládat, že by jeho hodnota neměla klesnout pod úroveň roku 2003, kdy byla zhruba 16 %. Ke kvalitnímu odhadu vývoje ukazatele do budoucna je nutné jeho srovnání za delší časové období. Šestý ukazatel poměřuje schopnost společnosti uspokojit uplatněné finanční požadavky. Pojišťovna měla vždy, kromě roku 2004, hodnotu závazků nižší než hodnotu upravených likvidních aktiv, tedy byla kromě roku 2004 schopna plně dostát svým závazkům. Sedmý ukazatel vypovídá o vztahu investic na kapitálovém trhu. Udává kolik pojišťovna celkem investovala prostředků vzhledem k upravenému vlastnímu kapitálu, tedy podíl investic na upraveném vlastním kapitálu. Vývoj ukazatele do roku 2003 rostl, od roku 2003 klesal. Vztah investic lze také poměřovat k celkovým aktivům nebo k technickým rezervám. Vyjadřuje podíl investic pojišťovny na kapitálové základně podniku nebo podíl investic na technických rezervách. Podíl investic na kapitálové základně podniku od roku 2001 klesal, svého minima dosáhl v roce 2005, kdy vykazoval hodnotu 55,64 %. Podíl investic na technických rezervách by měl být vyšší než 100 %. Hodnoty ukazatele od roku 2001 klesaly, ale vždy se pohybovaly nad doporučenou hodnotou. Nejvyššího podílu investic na technických rezervách dosáhla pojišťovna v roce 2001, kdy hodnota ukazatele činila 138,40 %. Osmý ukazatel je ukazatelem rentability vlastních zdrojů upravený pro pojišťovnu. Jedná se o poměr zisku před zdaněním a průměrného upraveného vlastního kapitálu. Průměrný kapitál je průměrem počátečního a konečného stavu vlastního kapitálu v daném roce, od kterého je dále odečten nesplacený základní kapitál. Jeho hodnota byla v letech 2001 a 2002 záporná, opět v důsledku záporného hospodářského výsledku pojišťovny. Od roku 2003 byla jeho hodnota kladná a dosahovala hodnoty 3,20 %, maxima dosáhl ukazatel v roce 2004, 32,03 %. Tedy v roce 2003 připadalo na 1 Kč celkových aktiv 3,20 Kč zisku, v roce 2004 32,03 Kč zisku a v roce 2005 24,08 Kč zisku. Investorům vyjadřuje, stejně jako ukazatel rentability vlastního kapitálu – ROE, zda je jejich kapitál vložený do podniku výnosný a zda je tento výnos dostatečný. Devátý ukazatel identifikuje společnosti, které by mohly být podkapitalizované nebo jejich rezervy jsou nižší. Ukazatel vyjadřuje přiměřenost volných a technických

_________________________________________________________________________ Strana 63

_________________________________________________________________________

rezerv k rizikovosti, která je vyjádřena prostřednictvím netto pojistného. Od roku 2001 hodnota ukazatele rostla, maximum dosáhl v roce 2004, kdy jeho hodnota byla 1,893. Přiměřený se považuje ukazatel, který má hodnotu kolem jedné. Ve sledovaných letech byla hodnota větší než jedna, znamená to tedy, že podnik nemá vzhledem k rizikovosti přiměřené volné a technické rezervy. Desátý ukazatel vyjadřuje stejně jako ukazatel předchozí přiměřenost technických rezerv. Pro přesné vyhodnocení ukazatele je nutné zohlednit skladbu pojistných produktů pojišťovny. Hodnota ukazatele od roku 2001 rostla, ale byla nižší než hodnota jedna, v ostatních letech vykazovala hodnoty vyšší než jedna. Maximum ukazatele bylo zaznamenáno v roce 2004. Jedenáctý ukazatel poměřuje velikost technických rezerv k velikosti podnikatelské základny, tedy vlastního kapitálu, který je dle standardu opět upraven odečtením nesplaceného vlastního kapitálu. Vyjadřuje citlivost vlastního kapitálu, tedy vyjadřuje relativní poměr operací pojišťovny. Ukazatel vypovídá o schopnosti pojišťovny dostát svým závazkům, které jí plynou ze sjednaných pojistných smluv. Hodnoty ukazatele do roku 2003 rostly, ve stejném roce dosáhly svého maxima, od roku 2003 klesaly a do roku 2005 klesly zhruba o 150 %. Dvanáctý ukazatel vyjadřuje poměr mezi upraveným vlastním kapitálem a netto zaslouženým pojistným, tedy vyjadřuje vlastní kapitálovou vybavenost pojišťovny. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím více „bezpečného“ kapitálu má pojišťovna k dispozici. Nejvyšší hodnoty dosáhl ukazatel v roce 2001, tedy 43,71 %, do roku 2003 klesal a od roku 2003 opět rostl, v roce 2005 vykazoval hodnotu 39,82 %.

Pro většinu upravených ukazatelů neexistují optimální nebo doporučené výše, jejich vypovídací schopnost si musí pojišťovna sama odvodit. U většiny ukazatelů je možné sledovat pouze jejich vývoj v čase a tento vývoj srovnávat se stavem pojišťovny v daném roce nebo s vývojem stejných ukazatelů konkurenčních pojišťoven. Výsledky jednotlivých ukazatelů mohly být také ovlivněny legislativními změnami souvisejícími se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. Legislativní změny posílily státní dohled a nové možnosti investování, tedy investování

_________________________________________________________________________ Strana 64

_________________________________________________________________________

do zahraničních investičních instrumentů. Dopad nových zákonů znamenal pro pojišťovny technické a organizační změny, které vedly ke zvýšení jejich nákladů. V roce 2004 byl také přijat zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích pro zkvalitnění služeb klientům pojišťoven.

_________________________________________________________________________ Strana 65

_________________________________________________________________________

6 Controlling komerční pojišťovny 6. 1 Controlling v pojišťovnictví Pojišťovnictví je nejčastěji chápáno jako nevýrobní odvětví, které je zaměřeno na pojistnou ochranu. Pojišťovny se zabývají pojišťovací činností, jsou tedy poskytovateli pojištění. Na základě pojistných smluv přenáší klient riziko na pojišťovatele prostřednictvím zaplaceného pojistného. Pojišťovna dle zákona vytváří technické rezervy, které následně dle daných pravidel finančně umisťuje. Jedná se tedy o vytváření technických rezerv z pojistného přijatého klientů pojišťovny a vyplácení pojistných plnění nebo pojistných náhrad za újmy a škody způsobené pojistnou událostí. Dlouhodobost smluvních vztahů mezi klienty a pojišťovnou zabraňuje pojišťovnám kalkulaci cen produktů na základě jednicových nákladů. Nejdůležitějšími nákladovými faktory v pojišťovacím podniku jsou vedle nákladů na škody především odbytové náklady a náklady na zpracování informací. Mezi zaplacením pojistných plnění nebo pojistných náhrad za újmy a škody způsobené pojistnou událostí disponuje pojišťovna volnými peněžními prostředky, které finančně umisťuje a tím zhodnocuje. V rámci controllingu je zkoumána řada okolí ovlivňující podnikaní pojišťovny. Například okolí společenské, které představuje zkoumání demografických změn (pokles počtu obyvatel, vývoj porodnosti atd.) nebo stav informovanosti klientů atd. Hospodářské okolí ovlivňuje pojišťovnu v důsledku hospodářského sjednocení Evropy, tedy volnosti poskytování služeb. Dále je nutné, aby pojišťovna sledovala okolí konkurenční, okolí trhu, politické okolí, technologické a ekologické okolí. Moderní systémy výpočetní techniky jsou v těchto oblastech důležitými faktory konkurence, úspěchu a zajišťují pojišťovně pravidelný tok externích informací. K řízení decentrálních jednotek, které jsou nejblíže klientům pojišťovny, je nutný vývoj efektivních nástrojů controllingu. Úkolem zavedení controllingu je vybudování takového informačního systému, který bude poskytovat dostatečné množství kvalitních dat a pomůže identifikovat a odstranit slabá místa, která mohou být překážkou při splňování cílů pojišťovny.

_________________________________________________________________________ Strana 66

_________________________________________________________________________

Organizační jednotky a procesy musí být přizpůsobovány neustálým požadavků trhu. Controlling orientovaný na procesy zkoumá jednotlivé činnosti. Prostřednictvím dotazníků, storn, crosselingu nebo například počtu stížností sleduje spokojenost klientů pojišťovny.

6. 2 Řízení organizační jednotky Vývoj organizačních jednotek pojišťovny je řízen reportingem, který porovnává plánu se skutečností běžného roku nebo ku roku minulému, členěného dle nákladových středisek. Výsledky získané reportingem jsou měsíčně předávány managementu pojišťovny formou nákladového reportu. Ředitel nákladového střediska podá návrh nákladů na daný rok finančnímu řediteli, tento návrh je po vzájemné dohodě a úpravách schválen. Pomocí nákladového reportu se kontroluje čerpání nákladů, kdy jsou do dané struktury výdajů neustále přičítány výdaje nákladovému středisku vzniklé, tedy jak časově vznikají. Výdaje nákladového střediska jsou prostřednictvím nákladového reportu kontrolovány, jsou zjišťovány odchylky od stanoveného plánu a lze jimi sledovat kolik finančních prostředků může dané nákladové středisko ještě vyčerpat. Reporty nákladových středisek jsou odesílány na centrálu pojišťovny, controllingovému oddělení, kde jsou konsolidovány s dalšími organizačními jednotkami (regiony). Zprávy z nich získané slouží vedoucím pracovníkům na různých stupních podnikového řízení jako nástroj při rozhodování . Vrcholovému vedení slouží ke zjištění plnění předem stanovených cílů na jednotlivých stupních řízení. Existují dva druhy reportů. Standardní reporty jsou zprávy, které jsou tvořeny v určitých pravidelných intervalech a předem stanovené struktuře. Vybraná pojišťovna tvoří reporty měsíčně do předem stanovené struktury, viz. příloha číslo 1 a 2. Jedná se o reporty dvou nákladových středisek, střediska 026 a 027. Dalším druhem reportů jsou reporty mimořádné, jedná se o zprávy, které jsou tvořeny na požádání. Mohou mít jinou strukturu i jiný obsah upravený na žádost zadavatele. Nákladová střediska plní do softwaru vybrané pojišťovny lokálně data, dle předem

_________________________________________________________________________ Strana 67

_________________________________________________________________________

stanovené struktury. Software obsahuje kontrolní systémy a jako balík jsou data odesílána na centrálu, kde jsou systémem zpracována (konsolidována s dalšími jednotkami) a vyhodnocována. Náklady

sleduje,

jak

osoba

odpovědná

za

dané

nákladové

středisko,

tak management společnosti, tak vlastník společnosti – tedy centrála.

Příklad návrhu nákladů nákladového střediska vybrané komerční pojišťovny

Tab. 6: Návrh nákladů hospodářského střediska 026 a 027 na rok 2007 Plán nákladů hospodářského střediska

mil Kč

Kanceláře pro managery a obchodníky Asistentky regionálních ředitelů Regionální ředitelé Regiony Supervizoři Manager penzijního připojištění Expozitury Expozitury - asistentky Bonusy a měsíční odměny Příspěvky životního pojištění Soutěže a stáže, marketing Ředitel interní služby Auta - včetně ostatních nákladů (opravy atd.) Mobily

5 9,4 11,7 15 1,9 1,3 1,6 1,3 20 1,6 10 1,2

Celkem 80 Zdroj: Informace z vybrané komerční pojišťovny Základem řízení během roku je týdenní porovnání plánovaných a skutečných hodnot. Odchylky od požadovaného stavu představují nedodržení nebo překročení stanovených cílů. Důležitá je tedy analýza, jejímž cílem je identifikovat odchylky, zjistit jejich příčiny, vyhodnotit a popřípadě následně přijmout opatření k jejich odstranění. Zjištěním skutečného stavu, jeho porovnáním s plánem, následnou analýzou zjištěných odchylek, popřípadě přijmutí protiopatření, umožňuje řídit zisk, rentabilitu a hospodárnost pojišťovny jako celku, ale také jednotlivých středisek, procesů, výkonů atd. Jednotlivá porovnání jsou prováděna v pravidelných intervalech. Jejich četnost je dána charakterem porovnávaných položek. Základním obdobím porovnání je měsíc. Položky, které

_________________________________________________________________________ Strana 68

_________________________________________________________________________

významně ovlivňují podnik se vyhodnocují dle potřeby. Ke srovnání skutečných a plánovaných hodnot sledovaného roku nutné jejich porovnání také se skutečnostmi roku minulého, nejčastěji čtvrtletně. Tyto informace usnadňují proces plánování i řízení.

Analýza odchylek

Zjištění odchylek skutečných hodnot od hodnot plánovaných jsou úkolem controllera, který nejprve zjistí kde odchylky vznikly, tedy kdo je za ně odpovědný, následně zjistí příčinu jejich tvorby a nakonec nejčastěji navrhne opatření, která by zamezila jejich dalšímu vzniku. Vypracování analýzy odchylek se neprovádí u veškerých zjištěných odchylek. V praxi se používá tolerančních mezí, teprve až při jejich překročení jsou analyzovány příčiny vzniku odchylek. Velikost tolerančních mezí je například stanovena na základě průměrných hodnot odchylek zjištěných v minulosti a na základě přesnosti stanoveného plánu. Předmětem analýzy jsou odchylky, které mají podstatný vliv na finanční stabilitu pojišťovny. Vypracování analýzy všech zjištěných odchylek by bylo pracné, časově náročné a neefektivní. Analýza příčin odchylek obsahuje negativní i pozitivní odchylky. Controller je odpovědný za použití kontrolních nástrojů při jejich zjišťování. Vypracuje analýzy, na základě kterých se vedoucí pracovníci nebo management pojišťovny snaží ovlivnit negativní vývoj a zitenzivnit vývoj pozitivní. Nákladová střediska neboli organizační jednotky pojišťovny pak na základě analýz, sestavených controllerem, přijmou příslušná opatření k jejich nápravě. Nápravná opatření k eliminaci odchylek nejsou jediným možným postupem vedoucím k jejich odstranění. Je možné také přizpůsobit cíl nebo nedělat nic, tedy nechat dalšímu vývoji volný průběh. Příčiny odchylek mohou být například: chybné plánování, špatná organizace, nesprávná realizace plánů, nereálně stanovené cíle, chybný způsob řízení ředitele nákladového střediska, chybné zaúčtování, nepředvídatelné externí vlivy, organizační změny, atd.

Krátkodobými nápravnými opatřeními jsou například

redukce investic, snížení nákladů, zvýšení prodeje pomocí marketingu, reklamy nebo ceny, atd. Odchylky se vyjadřují dvojím způsobem. Absolutním, tedy rozdílem plánu

_________________________________________________________________________ Strana 69

_________________________________________________________________________

a skutečnosti, nebo poměrovým, srovnáním plánovaných a skutečných hodnot poměrových ukazatelů. Při srovnávání absolutních hodnot se také někdy používá relativního neboli procentního vyjádření. Například odchylka příjmů se vyjádří tak, že se od skutečné hodnoty odečte hodnota plánovaná a pokud je výsledek kladný, jedná se o pozitivní jev. Odchylka výdajů se naopak vyjádří tak, že se od plánované hodnoty odečte hodnota skutečná a pokud je výsledek záporný, jedná se o negativní jev. Zdrojem skutečných dat kontrolovaných hodnot je účetní systém pojišťovny, do kterého patří i manažerské neboli nákladové účetnictví. Další informace potřebné ke zpracování analýz získává controllingové oddělení vybrané pojišťovny také například od České národní banky, České asociace pojišťoven atd.

6. 3 Příklad porovnání skutečných hodnot a hodnot plánovaných Graf 5: Porovnání celkové produkce s produkcí plánovanou

5 000 000 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000

51

49

47

45

43

41

39

37

35

33

31

29

27

25

23

21

19

17

15

13

9

11

7

5

3

1

0

TÝDEN Životní pojištění AP

Plán AP

Životní pojištění BP

Plán BP

Zdroj: Informace z vybrané komerční pojišťovny V grafu číslo 5 jsou zobrazeny skutečné hodnoty a hodnoty plánované produkce vybrané pojišťovny na rok 2007. Hodnoty jsou sledovány týdně, posledním skutečným záznamem

_________________________________________________________________________ Strana 70

_________________________________________________________________________

je hodnota 19. týdne. Plánované hodnoty jsou stanoveny na daný rok, tedy na rok 2007. Jednotlivé hodnoty grafu číslo 5 představují konsolidovanou produkci všech regionů vybrané pojišťovny. V grafu číslo 5 je sledován vývoj produkce životního pojištění BP a životního pojištění AP k plánu. Životní pojištění BP (běžně placené) znamená, že pojistné je placeno pojišťovně v předem sjednaných lhůtách, které mohou být buď měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční a produkce se udává bez ohledu na lhůtu placení jako roční pojistné. Životní pojištění AP je součet běžně placeného a 1/10 jednorázově placeného pojistného. Jednorázově placené pojistné znamená, že klient zaplatí pojistné na celé pojistné období jednorázově.

Graf 6: Porovnání celkové produkce s produkcí plánovanou pomocí kumulovaných hodnot

160 000 000

140 000 000

120 000 000

100 000 000

80 000 000

60 000 000

40 000 000

20 000 000

51

49

47

45

43

41

39

37

35

33

31

29

27

25

23

21

19

17

15

13

9

11

7

5

3

1

0 TÝDEN

Životní pojištění AP

Plán životního pojištění AP

Zdroj: Informace z vybrané komerční pojišťovny

_________________________________________________________________________ Strana 71

_________________________________________________________________________

V grafu číslo 6 je sledován vývoj životního pojištění AP prostřednictvím kumulovaných hodnot životního pojištění AP a plánu životního pojištění AP na stejný rok jako předchozí graf, tedy na rok 2007. Hodnoty jsou kumulovány týdně a posledním skutečným záznamem je hodnota 19. týdne. Prostřednictvím kumulovaných hodnot se opět sleduje vývoje celkové konsolidované produkce všech regionů vybrané komerční pojišťovny. Z grafu můžeme vyčíst, že se hodnoty počátkem roku pohybovaly mírně pod stanoveným plánem, ale zhruba od 4. týdne se hodnoty pohybovaly nad tímto plánem.

Organizační začlenění controllingu do struktury pojišťovny

Pro zefektivnění činnosti pojišťovny je potřebné začlenění controllingu do organizační struktury. Začleněn může být dvěma způsoby, buď vytvořením oddělení controllingu nebo rozdělením úloh mezi zaměstnance, nejčastěji managery. Organizační začlenění controllingu vybrané pojišťovny je uvedeno v příloze číslo 1. Na nejvyšší úrovni řízení je umístěn generální ředitel, kterému je podřízen ředitel finanční. Finančnímu řediteli je podřízený vedoucí finančního reportingu a aplikací a pod jeho kompetence spadá vedení finančního controllera, reportingového specialisty a controllera.

Postup při schvalování plánu

Controllingové oddělení nejprve provede sběr dat z ostatních oddělení firmy. Část těchto dat je postoupena aktuárům, kteří modelují budoucí vývoj pojistných kmenů. Výsledky modelů se přidají k již získaným datům a dohromady tvoří datovou základnu pro tvorbu plánu. V průběhu tvorby plánu dochází k průběžným schůzkám, kdy se provádí korekce, a po dokončení plánu je plán schvalován vrcholovým vedením firmy. Po schválení je plán odeslán na centrálu a slouží pro porovnání se skutečným vývojem v budoucím období.

_________________________________________________________________________ Strana 72

_________________________________________________________________________

7 Shrnutí výsledků Cílem mé diplomové práce bylo provedení finanční analýzy komerční pojišťovny na českém pojistném trhu, zhodnocení její použitelnosti v komerční pojišťovně a použitelnosti finanční analýzy v controllingu. Pojišťovnu jsem posuzovala pomocí poměrových ukazatelů. Při výpočtu jsem použila základní poměrové ukazatele, tedy ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti, které jsou nejrozšířenější metodou finanční analýzy. Dále jsem se zaměřila na výpočet vybraných upravených poměrových ukazatelů sloužících k finanční analýze komerční pojišťovny. Další část jsem věnovala controllingu v praxi, kde jsem popsala controlling vybrané komerční

pojišťovny,

způsob

řízení

nákladového

střediska

prostřednictvím

controllingového oddělení v praxi a graficky znázornila příklad srovnání plánovaných hodnot vybrané komerční pojišťovny s hodnotami skutečnými.

Prvním počítaným základním poměrovým ukazatelem byl ukazatel rentability. Ukazatele rentability charakterizují zhodnocení vložených prostředků, tedy jejich efektivnost. V letech 2001 a 2002 vykazovaly ukazatele zápornou hodnotu, která byla způsobena záporným hospodářským výsledkem, tedy ztrátou. Od roku 2003 již vykazovaly hodnoty kladné, které měly vzestupnou tendenci. Z vypočtených údajů se dá do budoucna předpokládat rostoucí vývoj těchto ukazatelů a z grafu předpokládám, že se jejich hodnota do budoucna bude pohybovat zhruba okolo hodnot posledních dvou let a výše. Je však nutné, pro stanovení kvalitnějšího odhadu vývoje do budoucna, využití srovnání delšího časového období. Faktor, který ovlivnil rentabilitu pojišťovny, mohl být například vývoj nákladů pojišťovny nebo změna úrokových sazeb nebo sazeb daní z příjmů. Poměrové ukazatele likvidity vypovídají o schopnosti pojišťovny splatit své závazky. Z ukazatelů likvidity jsem si zvolila ukazatele likvidity celkové a likvidity pohotové. K výpočtu ukazatelů je nutné znát hodnotu krátkodobých závazků, která není ve výroční zprávě jednoznačně stanovena, může tedy dojít ke zkreslení jejich výsledných hodnot. Je tedy nutná znalost doby splatnosti jednotlivých závazků pojišťovny nebo rozdělení závazků dle splatnosti na krátkodobé a dlouhodobé. Vyhodnocení ukazatele

_________________________________________________________________________ Strana 73

_________________________________________________________________________

likvidity není možné kvalitně provést, protože není stanovena doporučená hodnota likvidity pro komerční pojišťovny. Zadluženost pojišťovny jsem hodnotila ukazateli zadluženosti celkové, dlouhodobé, míry samofinancování, finanční pákou a ukazatelem pře(pod)kapitalizování. Hodnota ukazatele celkové zadluženosti od roku 2001 do roku 2005 rostla. Výsledky jsou ale ovlivněny charakterem podnikatelské činnosti pojišťovny. Do výpočtu zadluženosti vstupují technické rezervy, které je pojišťovna povinna vytvářet k financování závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Technické rezervy zvyšují hodnotu ukazatele, tedy výši zadluženosti pojišťovny. Výsledné hodnoty zadluženosti dlouhodobé jsou jen o málo nižší než hodnoty ukazatele zadluženosti celkové, jsou tedy nižší pouze o krátkodobé cizí zdroje a jejich vývoj je shodný s vývojem celkové zadluženosti pojišťovny. Míra samofinancování je jedním z nejdůležitějších ukazatelů vypovídajících o celkové finanční situaci podniku. Vyjadřuje v jakém poměru jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. Největší podíl na financování aktiv měli vlastníci v roce 2001. Vývoj ukazatele lze předpokládat bez větších výkyvů a jeho pohyb přibližně kolem 12 %. Součet hodnoty míry samofinancování a ukazatele celkové zadluženosti je roven jedné.

V druhé části finanční analýzy pojišťovny jsem vypočítala vybrané upravené poměrové ukazatele pro komerční pojišťovnu. U většiny ukazatelů chybí doporučené hodnoty. Je tedy možné sledovat jejich vývoj v čase. Dle prvního ukazatele dosáhla vybraná pojišťovna největšího rizika v roce 2003 a nejmenšího v roce 2005. Třetí ukazatel vypovídá, že se relativní míra pohledávek z přímého pojištění a zajištění ve vztahu ke kapitálové vybavenosti pojišťovny se od roku 2003 začala snižovat. Čtvrtý ukazatel poměřoval pohledávky k celkovým aktivům pojišťovny a nejmenšího poměru dosahovala vybraná komerční pojišťovny v letech 2004 a 2005, kdy byl jejich rozdíl oproti roku 2002 nižší téměř o 70%. Pojišťovna byla dle šestého ukazatele, kromě roku 2004, schopna uspokojit uplatněné finanční požadavky. Ve sledovaných letech, kromě roku 2004, měla hodnotu

závazků

nižší

jak

hodnotu

upravených

likvidních

aktiv.

Dále

byly

charakterizovány vztahy investic k vlastnímu kapitálu, celkovým aktivům nebo

_________________________________________________________________________ Strana 74

_________________________________________________________________________

k technickým rezervám. Podíly investic na technických rezervách by se měly pohybovaly nad doporučenou hodnotou, tedy měly by vykazovat hodnotu vyšší než 100%. Ve sledovaném období se pohybovaly v doporučené výši. Největšího podílu dosáhly v roce 2001. Hodnota devátého ukazatele znamenala, že pojišťovna nemá vzhledem k rizikovosti přiměřené volné a technické rezervy. Jedenáctý ukazatel vyjadřuje citlivost vlastního kapitálu pojišťovny. Citlivost do roku 2003 rostla, do roku 2005 klesla až o 150%. Dvanáctý ukazatel představuje množství „bezpečného“ kapitálu, který má pojišťovna k dispozici. Nejvíce „bezpečného“ kapitálu měla pojišťovna v roce 2001, nejméně naopak v roce 2003. Stanovit ukazatel teorie hodnoty, tedy moderní ukazatel založený na hodnotovém řízení, jsem bohužel nebyla schopna. Z výročních zpráv vybrané komerční pojišťovny jsem nemohla získat přesnou hodnotu nákladů na kapitál, potřebnou k jejich kvalitnímu výpočtu. Část práce věnovaná controllingu v komerční pojišťovně popisuje moderní systém řízení. Představy o tom, co zahrnuje a řeší controlling se mnohdy liší. Potřeba zavedení controllingu v podniku i v pojišťovně je vyvolána okolním prostředím i samotnou pojišťovnou. K účinnému dosažení cílů stanovených pojišťovnou je nezbytné vybudování efektivního systému podnikového řízení, controllingu. Controlling představuje rozsáhlý koordinační systém řízení, který pomáhá managementu a odpovědným osobám usměrňovat chod pojišťovny a je jedním z rozhodujících faktorů úspěchu. Metodami a nástroji prostupuje celý systém řízení a pomáhá dosahovat cílů pojišťovnou stanovených. Narozdíl od účetnictví neposkytuje pouze informace, ale k jednotlivým informacím připojuje doporučení a návrhy pro samotné řízení. Controlling je systém, který byl vypracován pro vybranou komerční pojišťovnu. Je přizpůsoben konkrétním podmínkám vybrané pojišťovny, která na jeho vybudování a následnou implementaci vynaložila mnoho prostředků, proto je pro ni tento systém něco jako obchodní tajemství, které si důkladně chrání. Z toho důvodu informace, které mi byly poskytnuty controllerem vybrané komerční pojišťovny, byly převážně obecné. Fáze analýzy, tedy analýzy komerční pojišťovny i okolí, je zařazena

_________________________________________________________________________ Strana 75

_________________________________________________________________________

do controllingu strategického, který musí analyzovat problémy a odchylky dříve než se objeví v číslech operativních. V praxi však operativní controlling zasahuje do controllingu strategického a naopak. Finanční analýza působí na strategická rozhodnutí vrcholového managementu a tím ovlivňuje operativní plánování. Je nutné, aby pojišťovna odhalila všechny faktory, které mohou ovlivnit její budoucí vývoj. K odhalení těchto faktorů může sloužit i finanční analýza, která hodnotí pojišťovnu na základě účetních podkladů. Pravidelná analýza účetních dat je přínosná, protože upozorňuje na problémy v hospodaření pojišťovny. Pokud jsou včas identifikovány signály blížících se problémů, je možné tyto problémy včas identifikovat nebo je odstranit před jejich samotným vznikem. Na základě finanční analýzy lze stanovit také vývojový trendy pojišťovny a tím zefektivnit řídící procesy a zkvalitnit strategická rozhodnutí vrcholového managementu. Výpočet finanční analýzy může poskytovat kvalitní výsledky. Jejich předpokladem je kompetentní posouzení. Pro správnou interpretaci výsledků je také nutné zohlednění veškerých vlivů, které mohou na daný ukazatel působit. Nefinančními ukazateli, které slouží ke zjištění finanční situace podniku mohou být například také ukazatele marketingové (tržní podíl, marketingové náklady), ukazatele prodejní (tržby, poskytnuté slevy), personální ukazatele (množství pracovníků, produktivita práce) atd. Pro stanovení kvalitního a přesného výsledku finanční analýzy vybrané komerční pojišťovny bylo nutné znát velké množství interních informací, které mi nebyly zaměstnanci vybrané komerční pojišťovny poskytnuty. Pojišťovny si tyto informace velice střeží. Finanční analýzu, která je obsahem diplomové práce, jsem vytvořila na základě veřejně dostupných informací, které jsem získala z výročních zpráv vybrané komerční pojišťovny. Výroční zprávy jsou také uveřejněny na internetových stránkách vybrané komerční pojišťovny. Na základě provedené analýzy jsem došla k závěru, že se jedná o finančně zdravou pojišťovnu. Výsledky základních poměrových ukazatelů mi nepomohly stanovit kvalitní závěr. U poměrových ukazatelů, u kterých jsou stanoveny jejich doporučené hodnoty, vybraná komerční pojišťovna tyto hodnoty splňovala nebo byly ovlivněny její podnikatelskou činností. Podnikání pojišťoven se od podnikání ostatních podnikatelských subjektů liší. Pojišťovny z pojistného přijatého od klientů vytvářejí dle zákona technické

_________________________________________________________________________ Strana 76

_________________________________________________________________________

rezervy, které následně finančně umisťují. U většiny ukazatelů, hlavně u ukazatelů modifikovaných pro komerční pojišťovnu, doporučené hodnoty chybí. Jejich vypovídací schopnost si stanovuje pojišťovna sama. U ukazatelů modifikovaných pro komerční pojišťovnu je možné sledovat pouze jejich vývoj v čase a tento vývoj srovnávat se stavem pojišťovny v daném roce nebo s vývojem stejných ukazatelů konkurenčních pojišťoven.V práci jsem srovnávala období od roku 2001 do roku 2005. Jedná se tedy o krátké období, které ke stanovení kvalitnějších odhadů vývoje vypočítaných ukazatelů do budoucna nestačí. Je nutné jejich srovnání za delší časové období. Vypočtené hodnoty jednotlivých poměrových ukazatelů jsem nemohla zhodnotit na základě odvětvových průměrů, které pro komerční pojišťovny nebyly k dispozici. Výsledky ukazatelů mohly být také ovlivněny legislativními změnami souvisejícími se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. Legislativní změny posílily státní dohled a nové možnosti investování, tedy investování do zahraničních investičních instrumentů. Dopad nových zákonů znamenal pro pojišťovny technické a organizační změny, které vedly ke zvýšení jejich nákladů. V roce 2004 byl také přijat zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích pro zkvalitnění služeb klientům pojišťoven, který také mohl ovlivnit výsledky jednotlivých ukazatelů.

Hypotéza diplomové práce byla stanovena jako odpověď na otázku, zda je možné použít finanční analýzy v controllignu komerční pojišťovny a zda je vhodné její začlenění v procesu controllignu. Finanční analýza působí na strategická rozhodnutí vrcholového managementu a tím ovlivňuje operativní plánování. Může upozornit na problémy v hospodaření pojišťovny nebo dokonce zamezit jejich vzniku. Vývojové trendy stanovené na základě finanční analýzy mohou zefektivnit řídící procesy a zkvalitnit strategická rozhodnutí vrcholového managementu. Začlenění finanční analýzy v controllingu představuje rychlé a nenákladně zjištění finanční situace pojišťovny, které působí na její strategická rozhodnutí. Hodnotí pojišťovnu na základě účetních podkladů veřejně dostupných, je tedy vhodná také pro srovnání vybrané komerční pojišťovny s konkurencí. Cíl, který jsem si na začátku práce stanovila, byl dle mého názoru dosažen.

_________________________________________________________________________ Strana 77

_________________________________________________________________________

8 Závěr Počítače a automatizace zpracování informací vnesly v posledních letech novou dělbu práce do řízení a podstatně ovlivnily charakter rozhodovacích procesů. Z rozhodovacích činností se důsledně vyčlenily informační činnosti, tedy pořizování a zpracování dat, které byly zautomatizovány. Systémy pro pořizování a zpracování dat si vynutily speciální informační technologie, kterými se zabývají samostatné firmy, útvary společností, informační analytici a programátoři, kteří se rozhodovacích procesů neúčastní. Stejně jako nové možnosti technologie výroby umožnily vyrábět dokonalejší a složitější výrobky, tak nové informační technologie umožňují budovat dokonalejší a efektivnější systémy řízení. K účinnému dosažení cílů pojišťovny je nutné vybudování efektivního systému řízení a jeho následná implementace. Informační systém controlling sjednocuje veškeré informační systémy a zabývá se tvorbou informačního systému pro ekonomickostrategické řízení. Podmínkou efektivního řízení a rozvoje pojišťovny je nutné, aby vrcholové vedení pojišťovny mělo k dispozici souhrnné informace. Tedy informace o vývoji dílčích činností a hlavně informace komplexní, integrované z jednotlivých činností do formy souhrnných ukazatelů, které charakterizují celkový obraz pojišťovny. Hodnotové údaje z účetnictví musí být doplněny řadou dalších údajů. Izolované údaje k efektivnímu řízení pojišťovny nestačí. Vybudovaný integrovaný informační systém poskytuje komplexní informace pro ekonomicko-strategické řízení. Zahrnuje tvorbu plánovaných ukazatelů, jejich porovnání s dosaženou skutečností a hodnocením vznikajících odchylek. Součástí controllingu je také sledování trendů vývoje vybraných ukazatelů pro potřeby všech stupňů řízení, například nákladových středisek, vrcholovému vedení, majitelů apod.

_________________________________________________________________________ Strana 78

_________________________________________________________________________

9 Seznam literatury [1]

BLAHA, Z. S. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vyd. Praha: Management Press, 1996. 159 s. ISBN 80-85603-80-2.

[2]

BÖHM, A. Ekonomika a řízení pojišťoven v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Praha: Aspi, 2004. 162 s. ISBN 80-7357-020-3.

[3]

BUČEK, O. a kol. Kontroling. 1. vyd. Bratislava: EDIS, 2004. 122 s. ISBN 808070-284-5.

[4]

ČEJKOVÁ, V. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 145 s. ISBN 80-210-3288-X.

[5]

Česká asociace pojišťoven: Pojistný trh v číslech [online]. [cit. 12. února 2007] http://www.cap.cz/dokument.aspx?id=145

[6]

ESCHENBACH, R. Controlling. 1. vyd. Praha: ASPI publishing, 2000. 816 s. ISBN 80-85963-86-8.

[7]

FIBÍROVÁ, J. Reporting. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. 118 s. ISBN 80-247-0066-2.

[8]

FREIBERG, F. Finanční controlling.. 1. vyd. Praha: Management Press, 1997. 189. ISBN 80-85943-37-9.

[9]

INTERNATIONAL GROUP OF CONTROLLING. Slovník controllingu. 1. vyd. Praha: Management Presst, 2003. 395 s. ISBN 80-7261-085-6.

[10] KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. Dotisk 5. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1995. 855 s. ISBN 2-54-13/5b. [11] KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: Management Press, 2002. 547 s. ISBN 80-7261-062-7. [12] KUDĚLKOVÁ, Š. Controlling nástroj podnikové efektivnosti. Účetnictví č. 10/98. [13] MESRŠMÍD, J. Finanční analýza v pojišťovnictví. Pojistné rozpravy č. 3. Praha: ČAP, 1998. [14] PAULAT, V. Finanční analýza v rukou manažera, podnikatele a investora. Díl 1. 1. vyd. Praha: Profess Consulting, 1999. 120 s. ISBN 80-7259-006-5. [15] SEDLÁČEK, J. a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 190 s. ISBN 80-210-1775-9.

_________________________________________________________________________ Strana 79

_________________________________________________________________________

[16] SEDLÁČEK, J. Účetnictví a finanční analýza. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 134 s. ISBN 80-210-1136-X. [17] STEINÖCKER,R. Strategický controlling. 1. vyd. Praha: BaBtext, 1992. 117 s. ISBN 80-900178-2-7. [18] SYNEK, M. Diplomová práce. 1.vyd. Praha:VŠE, 1994. 52s. ISBN 80-7079-796-7. [19] SYNEK, M. a kol. Diplomová práce a státní zkoušky na VŠE v Praze. 1.vyd. Praha:VŠE, 1996. 62s. ISBN 80-7079-547-6. [20] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 480 s. ISBN 80-247-9069-6. [21] SYNEK, M. Základy controllingu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1994. 51 s. ISBN 80-7079-832-7. [22] VÁVROVÁ, E. Přednášky z předmětu Pojišťovnictví. LS 2004/2005. [23] VÁVROVÁ, E. Základy pojistné matematiky. 1. vyd. Brno: MZLU, 2001. 87 s. ISBN 80-7157-567-4. [24] VEBER, J. a kol. Management. Základy, prosperita, globalizace. 1 vyd. Praha: Management Press, 2006. 700 s. ISBN 80-7261-029-5. [25] VOLLMUTH, H. J. Controlling. 2. vyd. Praha: Profess Consulting, 1998. 127 s. ISBN 80-85235-54-4. [26] VOLLMUTH, H. J. Nástroje controllingu od A do Z. 1. vyd. Praha: Proffes Consulting, 2004. 288 s. ISBN 80-7259-002-2. [27] Výroční zprávy zkoumané pojišťovny 2002 - 2005. [28] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 1998. 105 s. ISBN 80-7157-339-6. [29] ŽIVĚLOVÁ, I. Přednášky z předmětu Finanční řízení podniku I.

_________________________________________________________________________ Strana 80

_________________________________________________________________________

10 Seznam tabulek Tab. 1: Předepsané pojistné prvních dvanácti pojišťoven na českém trhu za rok 2006 Tab. 2: Ukazatele rentability Tab. 3: Ukazatele likvidity Tab. 4: Ukazatele zadluženosti Tab. 5: Poměrové ukazatele vybrané komerční pojišťovny Tab. 6: Návrh nákladů hospodářského střediska 026 a 027 na rok 2007

11 Seznam grafů Graf 1: Podíl na trhu v předepsaném pojistném prvních dvanácti pojišťoven českého pojistného trhu za rok 2006 Graf 2: Ukazatele ROA a ROE Graf 3: Ukazatele celkové a pohotové likvidity Graf 4: Ukazatele celkové zadluženosti, dlouhodobé zadluženosti a míry samofinancování Graf 5: Porovnání celkové produkce s produkcí plánovanou Graf 6: Porovnání celkové produkce s produkcí plánovanou pomocí kumulovaných hodnot

12 Seznam obrázků Obr. 1: Dělba práce mezi controllerem a managerem Obr. 2: Strategický controlling Obr. 3: Porovnání finančního plánu a cash flow

_________________________________________________________________________ Strana 81

_________________________________________________________________________

13 Přílohy

_________________________________________________________________________ Strana 82

_________________________________________________________________________

Příloha 1 Organizační struktura vybrané komerční pojišťovny

Chief Executive Officer

Chief Financial Officer

Head of Value & Risk Management

Head of Financial Reporting & Applications

Head of Accounting

Insurance company

Pension Fund

Accountant

Accountant

Accountant

Accountant

Actuary

Wage Accountant

Actuary

Accountant

Actuary

Accountant

Actuary

Financial Controller

General Account Controller Assistant of Chief Financial Officer and Chief Investment Officer

Internal Control System Manager Financial Model Analyst

Reporting Specialist Controller

Technical Support Officer

Controller

_________________________________________________________________________ Strana 83

_________________________________________________________________________

Příloha 2 Nákladový reporting nákladového střediska 026

Nákladový reporting za období: Nákladové středisko:

026

Odpovědná osoba:

Účetní období:

Kód

Náklad

10 Provize 20 Mzdy & platy 30 Sociální zabezpečení 40 Penzijní fond 50 Ostatní mzdové náklady 60 Bonusy & odměny 71 Náklady na software vybavení a IT licence 72 Náklady za hardware 73 Náklady za komunikaci 74 Náklady za komunikace - vybavení 75 IT služby poskytované třetí osobou - externí 81 Odpisy hardware 82 Odpisy software 90 Náklady na údržbu 100 Odpisy majetku 110 Ostatní náklady na vybavení 120 Cestovné & reprezentace 130 Náklady na školení 140 Náklady na marketing 151 Podpora prodeje 152 Tisk 160 Audit, právní a jiné poplatky 170 Náklady za konzultace 180 Náklady managentu 185 Náklady managentu 191 Kancelářské náklady 192 Poštovné & přepravné 193 Ostatní služby 200 Ostatní odpisy Celkem

Náklady 2007 51 669 1 846 991 646 594 0 243 320 0 5 745 497 194 807 548 6 959 0 32 020 0 2 454 548 32 811 -79 533 119 031 5 819 108 372 195 890 19 771 0 0 5 535 0 105 780 45 472 193 242 0 7 344 775

Plán 2007 0 12 154 512 4 394 079 0 892 413 400 000 0 157 064 2 347 310 42 035 0 217 173 0 14 287 922 916 506 737 975 1 568 059 464 532 794 493 9 279 465 1 802 925 0 0 0 0 617 764 499 546 515 407 0 52 089 180

+/-

%

-51 669 10 307 521 3 747 485 0 649 094 400 000 -5 745 -340 130 1 539 762 35 076 0 185 153 0 11 833 374 883 695 817 508 1 449 028 458 714 686 121 9 083 575 1 783 154 0 0 -5 535 0 511 984 454 075 322 165 0 44 744 405

0,00% 15,20% 14,72% 0,00% 27,27% 0,00% 0,00% 316,55% 34,40% 16,55% 0,00% 14,74% 0,00% 17,18% 3,58% -10,78% 7,59% 1,25% 13,64% 2,11% 1,10% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 17,12% 9,10% 37,49% 0,00% 14,10%

_________________________________________________________________________ Strana 84

_________________________________________________________________________

Příloha 3 Nákladový reporting nákladového střediska 027

Nákladový reporting za období: Nákladové středisko:

027

Odpovědná osoba:

Účetní období:

Kód

Náklad

10 Provize 20 Mzdy & platy 30 Sociální zabezpečení 40 Penzijní fond 50 Ostatní mzdové náklady 60 Bonusy & odměny 71 Náklady na software vybavení a IT licence 72 Náklady za hardware 73 Náklady za komunikaci 74 Náklady za komunikace - vybavení 75 IT služby poskytované třetí osobou - externí 81 Odpisy hardware 82 Odpisy software 90 Náklady na údržbu 100 Odpisy majetku 110 Ostatní náklady na vybavení 120 Cestovné & reprezentace 130 Náklady na školení 140 Náklady na marketing 151 Podpora prodeje 152 Tisk 160 Audit, právní a jiné poplatky 170 Náklady za konzultace 180 Náklady managentu 185 Náklady managentu 191 Kancelářské náklady 192 Poštovné & přepravné 193 Ostatní služby 200 Ostatní odpisy Celkem

Náklady 2007 0 342 877 117 666 0 10612 0 0 0 13 715 0 0 3 595 0 49 914 19 406 12 347 29 011 144 890 0 0 0 0 0 0 0 -1 002 0 10 855 0 753 886

Plán 2007 0 2 184 000 764 400 0 99 446 0 0 0 113 880 14 235 0 35 686 0 538 980 102 783 93 002 398 580 4 175 600 0 23 725 23 725 0 0 0 0 75 920 1 898 37 960 0 8 683 820

+/-

%

0 1 841 123 646 734 0 88 834 0 0 0 100 165 14 235 0 32 091 0 489 066 83 377 80 655 369 569 4 030 710 0 23 725 23 725 0 0 0 0 76 922 1 898 27 105 0 7 929 934

0,00% 16% 15% 0,00% 11% 0,00% 0,00% 0,00% 12% 0,00% 0,00% 10% 0,00% 9% 19% 13% 7% 3% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% -1% 0,00% 29% 0,00% 9%

_________________________________________________________________________ Strana 85

_________________________________________________________________________

Příloha 4

Vybrané pojmy Pojistné Cena, kterou musí pojistník (pojištěný) zaplatit za poskytnutou pojistnou ochranu.

Pojistná částka Maximální plnění pojišťovny dohodnuté v pojistném smlouvě nebo určené právním předpisem.

Pojistné plnění Peněžní nebo naturální náhrada pojišťovny poskytnuta na základě realizace rizika krytého pojistnou smlouvou.

Pojistná událost Nahodilá událost, kterou byl postižen, v pojistné smlouvě definovaný, pojištěný předmět, pojištěný zájem nebo pojištěná osoba.

Zasloužené pojistné Část předepsaného pojistného podle uzavřené smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné bylo zaplaceno.

Nezasloužené pojistné Část předepsaného pojistného podle uzavřené smlouvy, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné bylo zaplaceno.

Reporting Relativně samostatná součást informačního systému podniku, která zahrnuje výběr, zpracování, formální úpravu a distribuci informací o podniku určených pro nejrůznější

_________________________________________________________________________ Strana 86

_________________________________________________________________________

skupiny adresátů (uživatelů). Vazba na controlling – jako metoda řízení, jejímž smyslem je zvýšit účinnost informačního systému řízení neustálým srovnáváním skutečného průběhu podnikatelského procesu se žádoucím (plánovaným, očekávaným) stavem a následným vyhodnocováním vznikajících odchylek a aktualizací cílů. Reporting je technologie pro prezentaci dat uživatelům.

Monitoring Soustavné sledování, vyhodnocování informací a následné zpracování výběrových přehledů, analýz a statistik podle potřeb organizace.

Expozitury Pobočky pojišťovny.

Benchmarking Analytický a plánovací nástroj pro srovnání vlastní firmy s nejlepším konkurentem v odvětví nebo podniky z jiných oborů. Porovnává vlastní metody, procesy, činnosti a výsledky v jednotlivých funkčních oblastech. Nelze jej zaměňovat s tradiční formou srovnávání podniků, při kterém jsou pozorovány údaje ze standardních účetních výkazů (výkaz zisků a ztrát, rozvaha) různých firem.

Servisní středisko Ziskové středisko je interní organizační jednotka, která za úhradu poskytuje služby ostatním nákladovým střediskům.

Ziskové středisko Ziskové středisko je organizační jednotka, nezávislá a na svoji odpovědnost usiluje o dosahování zisku.

_________________________________________________________________________ Strana 87

_________________________________________________________________________

Nákladové středisko Nákladové středisko je uzavřený a z hlediska organizačního a odpovědnostního také samostatný dílčí úsek podniku, který na rozdíl od ziskových středisek nemá přímý přístup k volnému trhu. Od vedoucího nákladového střediska se očekává dodržování plánovaných nákladů.

Simulace Simulace je metoda získávání alternativních plánů, odhadů nebo scénářů. Controller nebo manager ji aplikují kladením otázek typu „co by bylo kdyby...?“.

Zpětná vazba Týká se vykazování aktuálních hodnot ve srovnání s hodnotami plánovanými. Zpětná vazba vytváří prostor pro analýzu odchylek, na jejímž základě mohou být spuštěny řídící mechanismy (přijetí a realizace protiopatření).

Dopředná vazba Srovnání plánované hodnoty s očekávanou skutečností. Příslušná opatření mohou být přijata ještě před nástupem rušivých vlivů.

Ovlivnitelné náklady Náklady, které nese vedoucí pracovník organizační jednotky (nákladového, ziskového a servisního střediska). Nejdůležitějšími ovlivnitelnými druhy nákladů jsou veškeré personální náklady, náklady na opravy a údržbu a ostatní.

_________________________________________________________________________ Strana 88