Co předcházelo, aneb Mayové, Toltékové a ti další Území dnešního Mexika bývalo již v dávné minulosti domovem vyspělých národů, o původu jejich znalostí toho však mnoho nevíme. Po Olmécích a záhadně se vytrativších Mayích převzali někdy v osmém století b.l. otěže vlády v zemi Toltékové. Tolték, znamená „vzdělaný“ a jednalo se zřejmě o velmi vyspělé národy. Ovšem i oni podlehli barbarům ze severu, z nichž nejmocnějšími se stali Aztékové, kteří ovládli většinu území a převzali mnohé technické vědomosti Toltéků. Spolu s několika dalšími národy (včetně národa Alkoholů - Akolhuy) tak založili Mexickou říši, jak se tradovalo v ústním podání, kterého se dostalo prvním Evropanům, objevivším Yucatan roku 1508. Ovšem hranic říše dosáhli Španělé až o deset let později…
Pokračoval Cortéz - Nueva Espaňa Místodržící Kuby Velasquéz ihned vyslal výpravu, vedenou Fernandezem Cortezem. Cortez s několika sty muži, za pomoci lehké přetvářky, do nebe volající důvěřivosti aztéckého předáka Montezuna, letité pověsti o příchodu celého bílého a vousatého vládce, nadprůměrně inteligentní indiánské milenky, černých neštovic i domorodých nepřátel Aztéků, i
navzdory přesile Španělů, kteří ho přijeli přivézt k rozumu, ale neuspěli (rozuměj, kdo se nepřidal, byl zapíchnut jako tapír), říši Aztéků na vlastní pěst dobyl. Ani posledním dvěma Aztéckým vládcům – Cuitláhuacovi Suchému Výkalu (Excremento Secco) a Cuauhtémocovi Padlému Orlu (Aquila quo Desciende), se již nepodařilo odvrátit potupnou porážku od Španělů. Nakonec španělský král a římský císař Karel V. vyhlásil državu v čele s Viceroyem (vícekrálem) – Nueva Espaňa – Nové Španělsko. Cortéz však v jejím čele nikdy nestanul. V provincii vládla tyranie jak vůči indiánům, tak i vůči míšencům. Pouze dva přístavy v zemi mohly obchodovat a to pouze s určenými španělskými přístavy. Drobné i větší rozmíšky byly na denním pořádku, ale revoluce zrála téměř tři staletí…
Naše doba začíná - Boj za nezávislost Mexika Roku 1810 se ucho utrhlo a nádoba přetekla. Španělsko ohrožoval Napoleon, Spojené státy vyhrály svůj boj za nezávislost. Kněz Miguel Hidalgo y Castilla zavelel a vyrazil s 600sty muži ke vzpouře. Brzy byl obklopen 20 000 nadšenými revolucionáři, ovšem poněkud mizerně vyzbrojenými. Po několika vítězstvích vyhlásil nezávislost Mexika a zrušení otroctví. Již rok poté však byli přemoženi a Hidalgo popraven, generál kreolského původu Iturbide navrátil rozervanou zem Španělsku. Na jihu však v odbojích pokračoval indiánský kněz Morelos y Pavon, kterého Iturbide přemohl až o další čtyři roky později. A popravil. V odboji pokračovaly horské čety vzbouřenců, vedené Guerrerou, Bravou a odkudsi se objevivším Bustamentem (čti Baštamentem, španělsky Bastamente – doslova „spojená inteligence“). Vzbouřence nepřímo podporoval sám Viceroy Calleya, a to svou vlastní krutostí. Ta byla totiž natolik silná, že na stranu odboje nakonec přešel sám generál Iturbide se svými muži, jejichž služby Španělé vůbec nedokázali ocenit. Nezávislost na španělské koruně se tak stala vůlí téměř všech obyvatel
neklidem zmítané země, nejasnosti panovaly pouze v názoru na pozdější společenské uspořádání. Menší, ale movitější část chtěla krále a vládu starých pořádků, větší část prostého lidu republiku po vzoru Spojených Států. Krvavá řež pokračovala… … a právě někam do této doby vás zveme.
Zorro Mstitel Někdy po roce 1790 se narodila jedna z bezesporu nejvýznamnějších postav dějin Mexika – Don Diego de la Vega. V letech, kdy Hidalgo y Castilla vytáhl se svými lidmi, studoval mladičký šlechtic v Barceloně. V Evropě ovšem nabyl nejen vzdělání, ale ve válce s Francií i mnohé válečné zkušenosti. Po svém návratu se zhrozil, jakáže krutovláda vládne v jeho zemi a rozhodl se přijmout ochranu nevinných a
pomstu za páchané bezpráví za své poslání. Nasadil černou škrabošku, černý klobouk, černý plášť, černou košili, černé kalhoty, černé ponožky, černé boty, přiholil černý knír a povolal černého, už pravda trochu jetého hřebce svého otce - ….
Pueblo Pueblo je malá osada v podhůří sopky Pepasespletl, na břehu řeky boha HueHueTeotla (Velmi starý vznešený bůh).
Mezi obyvateli této obce jsou zastoupeny všechny vrstvy, typické pro Mexiko této doby. Tyranská a nadřazená čistokrevná španělská šlechta, věčně ožralí vojáci, pěstitelé chilli papriček, utajení vůdci odboje, zneuctění kreolové a bezelstné indiánky s širokými nosy, pasáci, kněží a další spodina společnosti. A dole v dole jsou ještě indiánští otroci. Věříme, že mezi místní obyvatele skvěle zapadnete. Povyražení a zásoby zde občas hledají i Baštamentovi revolucionáři, skrývající se po většinu roku na úbočích sopky před generálem Iturbidem a jeho vojáky. A do toho možná přijde i Zorro…
Doufáme, že u nás najdete vše typické, pro takovouto osadu – zábavu, vzrušení, šťavnatou krmi, dobré pití, čerstvý chléb, tvrdý chléb, okoralý chléb, syfilis, černé neštovice, šibenici. No, to všechno vám, pravda, slíbit nemůžeme, ale vynasnažíme se, abyste alespoň na ty čtyři či pět prvních věcí nečekali marně.
Obyvatelé Mexika a společenské poměry, Nahuatl - dědictví Aztéků Až k nám přijedete, možná trochu překvapeni zjistíte, že velká část obyvatel Puebla neumí španělsky. Ale vůbec. Zato všichni briskně ovládají nahuatl – aztéčtinu. To je ostatně běžný obrázek mexické dědiny dodnes. Aztéčtina se pozná podle přípony –tl na konci slova. ( Popokapetl - sopka, šokolatl – čokoláda a tomatl propress – rajčatový protlak) Užtl setl natl vástl těšímetl. Poněvadž určitě nechcete trhnout ostudu, seznamujeme vás zde s posledními módními modely. Ohledně stylového ošacení doporučujeme inspiraci ve filmech o Zorrovi. „Sancho Sombrero“ Základem je poncho, prosté či s barevnými vzory. Sombrero, čím větší, tím lepší. Na nohy páskové sandály a plátěné kalhoty s širokými nohavicemi. Pod poncho obdobně řešenou košili ze stejné látky.
„Don Seladon“
Abyste se domluvili - Základy Aztéčtiny Hue – velký, je toho moc, starý HueHue – nejvíc, největší, nejmocnější, nejstarší Některé aztécké španělština, čeština)
měsíce
(Překlad
-
Aztéčtina,
Tlacaxipehualiztli - desollamiento – měsíc stahování (kůže z člověka) Xocohuetzi - caída de los frutos - padání ovoce Hueypachtli - epoca de mucho heno - období , kdy je mnoho sena Pachtontli - epoca de poco heno – doslova – epocha, kde došlo seno Ochpaniztli - barrida de calles – měsíc zametání ulic
Řemeslo K nejvýraznějším řemeslným dovednostem obyvatel Mexika patřilo vždy hrnčířství, zpracování vlny a bavlny a výroba mega klobouků – sombreros.
Společenský život Mexičané v sobě nesou stopy španělského temperamentu, indiánského veselí a bezstarostnosti. Vedle neustálých šarvátek se také velmi rádi baví. Rozptýlení přinášejí například býčí a kohoutí zápasy. Nebo charros – snaha se co nejdéle udržet na nezkroceném koni. Fiesta – oslava. Mexičané velmi rádi slaví. Sejde se nejméně dvacet lidí, příbuzných, přátel nebo známých. Vzhledem k počtu lidí se fiesty odehrávají často venku, na dvorku nebo v zahradě domu, večer pak při světle lampiónů. Pro děti je připravena piňata, keramická nádoba obalená staniolem, barevným papírem a papírovými třásněmi. Uvnitř jsou
bonbóny, drobné ovoce, ořechy, malé hračky a papírové vločky. Piňata visí na dlouhém provazu a dva z účastníků oslavy tahají za konce provazu tak, aby piňata byla na dosah, ale ve stálém pohybu. Děti, dostanou hůl a jejich cílem je nádobu zasáhnout. Všichni přítomní sledují s povyražením marné i úspěšné pokusy a bouřlivě povzbuzují tradičním popěvkem. Když přijdou na řadu dospělí, musí mít převázané oči a jejich snaha zasáhnout piňatu je doprovázena všeobecným veselím. K fiestě patří hodně hudby a samozřejmě tanec. Je-li fiesta oslavou v kruhu příbuzných, pak feria bývá výroční slavností, která zasahuje celé město a okolí. Je to vlastně výroční trh a výstava té výrobní činnosti, která v dané oblasti převažuje. Takže v městě Taxco, známém výrobou stříbrných předmětů, se koná feria stříbra. Jinde je feria výrobků z kůže, jinde feria květin. Můžete navštívit dílny zručných řemeslníků a pozorovat jejich práci. Večer na náměstí vystupují hudebníci a tanečníci. Zvuky mariachis, lidové písně a temperamentní děj na pódiu rozehřeje postávající diváky, kteří podupávají a přizvukují do taktu. V poledních hodinách začíná být velké vedro, které se odpoledne stává úmorným. A tak Mexičané, podobně jako Španělé a obyvatelé Latinské Ameriky tráví siestu. Siesta vznikla již v době těžkých ručních prací na polích nebo stavbách, protože práce pod žhavým sluncem je velmi vyčerpávající. A tak odpolední spánek a odpočinek, tedy siesta, není znakem lenosti nebo přejedení, ale téměř nevyhnutelností.
Technická ustanovení Presentace – večer v pátek 25.9.2009 v Pueblu (Loděnice ve Starém Kolíně) Nelze vyloučit, že již v pátek večer proběhne první disciplina, spíš se však všichni společně pozdravíme, pobavíme, nažereme a... zazpíváme si. Výklad tratě proběhne v sobotu, až se všichni tak nějak proberou. Věnujte prosím pozornost následujícímu upozornění. Výklad trati bude v aztéčtině, pokud ji dost dobře neovládáte, sežeňte si raději překladatl !
(Pořadatel pravděpodobně zajistí překlad pouze do Baštečtiny - Pozn. aut.) Po výkladu se přesuneme na start u Veletovského jezu mexickým způsobem. (Tzn. V podstatě víceméně nahodile, neorganizovaně, snad až chaoticky). Závod, oproti výjimečně pojatému loňskému roku, opět odehraje se na pramicích, posouvajících se Baštamentovým náhonem kolem jezerního ostrova. (Nepředpokládáme velkou vodu, budete tedy pravděpodobně bohužel nuceni investovat energii alespoň některých z vás) Cestu vám oživí, a věříme, že i zpříjemní, několik zastávek na soutěžních stanovištích. Po dojetí závodu si dáme krátkou siestu. A poté proběhne závěrečná disciplína závodu. Dobrá zpráva na závěr - Nemusíte si na ní nic připravovat! Také můžeme na výše zmíněném něco změnit, například pod vlivem přírodních sil atakdále. Těšíme se na Vás! Takže víc již neváhejte, svého oře osedlejte a k nám v září pospíchejte….
