aneb vše co chcete vědět o pravidlech a závodech

aneb vše co chcete vědět o pravidlech a závodech Díl B

ROZHODOVÁNÍ DREZURNÍCH SOUTĚŽÍ

a

Dílčí informace ze kterých si vytvoříte správnou představu o platných pravidlech, s jejich rozborem a potřebným výkladem. Získáte platné tabulky a také některé rady. A to vše jak pro aktivní jezdce, soutěžící, rozhodčí a funkcionáře, tak i pro všechny zvídavé ostatní. Tento text nejsou pravidla a nejsou ani návodem k tréninku drezúry © Neúplný autorský materiál k přednášce - listopad 2006 – Pavel Sedláček a Jarin Formandl

Text není oficiálním materiálem ČJF. Byl konsultován s některými specialisty a byly použity texty a výklady na přednáškách dále uvedených odborníků. Autoři také nejsou oprávněni oficiálního výkladu pravidel, ten je pravidly stanoven jen pro VV ČJF (česká pravidla) a FEI (mezinárodní pravidla). Publikace vysvětluje Všeobecná pravidla FEI, Skoková pravidla FEI, Drezurní pravidla FEI, jejich platná vydání z roku 2006, včetně odpovídajících českých pravidel. V textu jsou použity informace a výklady z konkrétních konzultací autora publikace s Ing Jaroslavem Pecháčkem, Francisem Michielsens, Ing Anežkou Tůmovou, MVDr Evou Nesňalovou, MUDr Helena Žižkovou a MVDr Pavlem Sedláčkem. Dále byla použita celá řada textů ze školení rozhodčích FEI – skoky (Britschgi, Michielsens), školení stavitelů parkuru (Weier, Petersen), školení rozhodčích drezúry (Niggli) a materiály ze školení pana Zdeňka Teplého-Widnera, Josefa Šína, Jana Holzbechra a MVDr Pavla Sedláčka. V oblasti všeobecných znalostí byly využity materiály firmy GE Capital Services a Teamtechnologies s.r.o..

Moto: Porozumět si neznamená přizpůsobit se jedni druhým, ale pochopit navzájem svou identitu. Oponent není nepřítel, ale partner při hledání pravdy. Zamysleme se někdy nad obsahem legislativních pravidel hlouběji, čeho chtějí dosáhnout a né jen co můžeme najít mezi slovy a tak je, pro vlastní potřebu, obejít nebo využít.. Vždy musí být na prvém místě obecná morálka. Zloděj zůstane zlodějem, ať již ukradne knihu nebo milion korun. Nikdy se nesmí stát hrdinou, kterého napodobujeme. Sport v našich podmínkách musí být zábavou. Dopřejme jej všem, kdo po něm touží. Nesmí to být jen hrátky pro několik jedinců k lehkému vydělání peněz. Důsledně dodržujme a využívejme pravidla. Vyžadujme dodržování pravidel, ale vždy začněme nejdříve u sebe.

2

Díl B /části II.

ROZHODOVÁNÍ DREZÚRNÍCH SOUTĚŽÍ 60 DREZÚRA 61 Některé důležité pojmy 62 Stupeň výcviku a rozhodování v drezúře 63 Kolbiště a drezurní obdélník 64 Sedlání a uzdění 65 Povolená udidla 66 Drezurní úlohy, drezurní úlohy 2006 67 Rozhodování drezúry, známky, rozhodování jednou známkou, omyly, koeficienty a protokol 68 Společné známky 69 Rozhodčí drezúry 70 Pořadí v soutěži 71 Chyby a jejich závažnost 72 Všeobecné připomínky pro hodnocení 73 Zastavení 74 Krok 75 Klus 76 Cval 77 Kontracval 78 Změny cvalu 79 Couvání 80 Přechody 81 Poloviční zádrž 82 Změny směru 83 Kruh 84 Vlnovka 85 Osmička 86 Práce na dvou stopách, stranové pohyby 87 Dovnitř plec 88 Dovnitř záď - Travers 89 Renvers 90 Překrok 91 Obrat kolem zádě 92 Pirueta / poloviční pirueta 93 Pasáž 94 Piaffa 95 Shromáždění koně 96 Poslušnost / kmih 97 Sed a pomůcky jezdce

0 Několik slov úvodem Tato publikace není klasickou publikací. Všechny informace jsou sdruženy do dílčích samostatných tématických menších částí (karet), které v potřebném výběru dávají celkovou požadovanou informaci. Text je určena nejen rozhodčím a funkcionářům závodů, ale také jezdcům a ostatním přátelům jezdeckého sportu. Snaží se vysvětlit, možná lépe vyjádřeno „osvětlit“ některá, někdy i trochu záhadná pravidla jezdeckého sportu. Být jím vysvětlujícím průvodcem. Snaha všech institucí připravující pravidla je jejich přehlednost, jednoduchost a jasnost. Ne vždy se jim to podaří. Z pravidel jsou také bohužel stále vypouštěny všechny odstavce, které definovali základní principy morálky ve sportu. Jejich dodržování je připomenuto jen souhrnným apelem v rámci Všeobecných pravidel. Z důvodů přehlednosti jsou také všechny fakta uvedena v příslušných mezinárodních pravidlech jen na jednom místě. Vyžadují však, aby každý čtenář si sám uvědomil vzájemné vazby článků a odstavců. Tato snaha neopakovat na všech místech pravidel co vše, co se k nim váže, je vlastně podstata zdánlivé komplikovanosti pravidel. Zcela opačně požaduje velká většina českých čtenářů mít vše jasně a do posledního písmene definováno. Pokud možno, na každém místě pravidel, mít definici úplnou. Pravidla proto stále mohutní a zpravidla také obsahují řadu chyb a nejasností nestejně definovaným textem na různých místech. Také neuznávání morálních kritérií jako plnoprávných skutečností platných vedle vlastního znění pravidel, komplikuje více, a někdy i značně, tvorbu našich českých pravidel a jejich výklad. Stejně tak, jako bohužel se děje u běžných zákonů všeobecně. A tak, aby bylo všem vše jasné, nemuselo se přemýšlet, vymýšlíme raději a stále i několik dalších nových příkazů a pravidel. Závěrem ještě několik slov a myšlenek z „dílny“ FEI. Je přímo požadavkem FEI, aby při rozhodování byl brán v úvahu prvořadě vždy smysl a duch pravidel před jeho přesným slovním paragrafovým zněním. Je proto mojí snahou vysvětlit pravidla a zásady trochu více, než jsou sami uvedeny v textu jednotlivých pravidel a vyhlášek. Prosím, přijměte i další všeobecný požadavek FEI: důrazný apel na přísné dodržování pravidel etiky a morálky při všech konáních na jeho akcích. Proto jsem zařadil na počátku „moto “ , které by Vás mělo provázet při čtení celého dalšího textu.

3

60 DREZÚRA Texty na všech číslovaných tématech – „kartách“ - jsou zpracovány podle platných pravidel FEI a na základě textů přednášek a materiálů pánů Nieglyho, Teplého-Widnera a paní dr Nesňalové, textů paní dr Heleny Žižkové a dr Pavla Sedláčka. S jeho velkou pomocí byla provedena i závěrečná odborná i gramatická korekce textu.. Cílem drezurního výcviku koně je : rozvoj koně ve „spokojeného atleta“ prostřednictvím vyváženého a harmonického výcviku. Výsledkem je kůň klidný, uvolněný, pružný a obratný, ale také důvěřivý, pozorný, bystrý a podřízený. Jen tak dosáhneme úplného souladu koně s jezdcem (D401). Všechny tyto vlastnosti se projevují - uvolněností a pravidelností a čistotou chodů, - souladem, lehkostí a nenuceností pohybů, - odlehčením předku a angažovaností zádě, která je zdrojem kmihu, - přijmutím udidla a spoluprací se vždy a všude bez napětí nebo odporu. Základem drezúry je uvolněnost, pravidelnost a pravidelnost chodů. Kůň má působit dojmem, že dělá vše, co je od něj požadováno, dobrovolně. Důvěřivě a pozorně spolupracuje se svým jezdcem, zůstává dokonale rovný ve všech pohybech na rovné čáře a je příslušně ohnut na obloucích. Jeho krok je pravidelný, uvolněný, nenucený a čistý. Klus je diagonální pohyb, uvolněný, pravidelný, pružný, vznosný a živý. Cval je plynulý, spojitý a nerozložený. Záď není nikdy neaktivní nebo loudavá. Kůň reaguje na nejjemnější pobídky jezdce, a celým tělem. V důsledku kmihu a ohebnosti kloubů, které jsou bez rušivých účinků odporu, kůň poslouchá ochotně a bez váhání a reaguje na různé pobídky klidně a přesně v přirozené harmonické rovnováze jak fyzické, tak duševní.

61 Některé důležité pojmy Rámec je poměr výšky těla k jeho délce. Podle rámce lze odhadnou stáří, pohybové vlastnosti a výkonnost. Rozeznáváme rámec čtvercový, rámec vysokého obdélníka a rámec podélného obdélníka Chody koně - základní pohyb koně - krok, klus a cval. Některá plemena koní využívají převážně jednoho chodu. Např. chladnokrevníci jsou většinou koně krokoví. Klusáci mají zase vynikající vlohy ke klusu. Dostihové koně a koně ve volnosti se pohybují převážně ve cvalu. Zvláštní chody mají mimochodníci.

Prostornost chodu - délka kroku nebo cvalového skoku. Čím delší, znamená to prostornější chod. Závisí na odrazové energii zadních nohou, tělesné stavbě koně a na schopnosti sevřít a rozevřít úhly kloubů zadních končetin. Čistota chodu je zachování správného nohosledu a rytmu střídání nohou v daném chodu. Kmih - výsledek posunu a odrazové energie zadních končetin (výraz odrazové energie) a sevření kloubů hlezna a kolena. Závisí většinou na temperamentu koně. Takt je vlastnost pohybu, která zajišťuje pravidelnost nohosledu v jednotlivých chodech rytmicky se opakující. Ruch je „tempo“ resp. rychlost v daném chodu předepsané většinou drezurní úlohou.. Přeskok je změna nohy cvalu v momentě vznosu. Mimochod - měkký chod, ve kterém se současně posunují stejnostranné končetiny. Jízda na mimochodnících je velmi příjemná a ani na dlouhé trati neunavuje. Mimochodníci byli již ve středověku zvlášť evidováni. Populární jsou zejména v Jižní Americe. Některá tamější plemena mají však ještě jiné formy zvláštních chodů a počítají se ke koním čtyř- a pětichodovým. Mimochod je přirozeným pohybem mnoha druhů zvířat, zejména v klusu – velblouda, medvěda, žirafy aj. U koní je nežádoucí, zvláště v kroku.Nesprávným výcvikem lze koně v kroku michod naučit – velmi hrubá chyba, která drezurního koně silně handicapuje . U některých plemen se dědičně zafixoval. Kadence (frekvence) - střídání nohou v určitých časových intervalech (rytmus pohybu končetin). Posuzuje se vzhledem k prostornosti chodu. Kůň správně vyvážený má kadenci poměrně pomalou, chody pružné a živé. Pro pomalou kadenci je důležitá co nejdelší doba nesení zadní nohy Akce - způsob předvádění končetin při pohybu z hlediska výšky chodu. Je podmíněna anatomickou stavbou končetin; je vysoká nebo nízká - plochá s určitými přechodnými typy. Různá plemena a druhy koní mají svou zvláštní akci: vysokou (starokladrubský kůň), nízkou (anglický plnokrevník), plochou. Přilnutí Říkáme, že kůň je na „přilnutí“, když krk je více nebo méně vzpřímený a vyklenutý podle stupně výcviku a podle prodloužení nebo shromáždění chodu, přijímá udidlo s lehkým a měkkým kontaktem a stálou poslušností. Hlava musí zůstat v ustálené poloze, zpravidla nepatrně před kolmicí, s pružným týlem jako nejvyšším bodem krku a bez odporu k jezdci. Prostupnost - možnost koně nechat pomůcky působit jeho celé tělem. Pomůcky - soubor signálů, které jezdec nebo vozka předává koni. Přírodní pomůcky u sedlových koní jsou nohy, ruce, posun váhy těla, hlas apod., umělé např. hůlka, bič, ostruhy atd. . U zápřahových koní opratě a bič. Pirueta – obrat koně kolem zadních nohou o 180° (poloviční pirueta) nebo o 360° (pirueta) při kroku nebo cvalu. Ve cvalu se skládá u poloviční piruety ze 3 až 4 cvalových

4

skoků u celí piruety se skládá ze 6 až 8 skoků. Každý cvalový musí být v celé své fázi dokončen. Pasáž - jakýsi „vydržený klus“ ve vysokém stupni sebrání. Diagonální nohy (levá přední s pravou zadní a pak zase pravá přední s levou zadní) se střídají v pravidelných, ale delších intervalech než v klusu (asi 1 vteřina) s určitým kratším mezidobím vznosu mezi došlapem a odrazem obou diagonál. Čím delší tyto intervaly -> tím kmihuplnější je akce. Piafa - lidově nazýván klus na místě (ale není to zcela přesně), figura španělské jezdecké školy. Opracoviště - prostor pro bezprostřední přípravu koně před sportovním výkonem Ex aequo - výraz pro stejné hodnocení v soutěži. Více soutěžících se umístí na stejném místě výsledků.

62 Stupeň výcviku a rozhodování v drezúře Stupeň výcviku koně není nikdy přímo posuzován a hodnocen drezurními známkami. Nepřímo však určuje schopnost koně předvádět cviky předepsané v drezurní úloze. Předváděná úloha má být, podle své obtížnosti „pokračováním tréninku“. Aby tomu tak bylo vybírá správný trenér jen ty soutěže ve kterých se „jede“ úlohy odpovídající stupni výcviku koně.

Je třeba si uvědomit některé všeobecné zásady pro výcvik i předvádění: - kůň přijímá pomůcky jezdce poslušně a bez napětí a pohybuje se kupředu bez váhání; - zadní nohy se uvolněně podsouvají pod tělo koně a vytvářejí posuvnou energii; - uvolnění umožňuje bezpečné zachování rytmu ve všech chodech a ve všech přechodech mezi nimi; - energie zádi může procházet tělem koně pouze tehdy, je-li při pohybu uvolněný. Bez uvolnění nemohou procházet zadržující pomůcky, prostřednictvím huby koně, jeho vazu, krku a hřbetu zpět k zadním nohám a dále zpět k udidlu; - jakákoliv vada přilnutí, tedy jeho nestálost nebo strnulost ve spojení mezi rukou jezdce a hubou koně, bude narušovat možnost koně nechat pomůcky působit na celé jeho tělo; - kůň, který se pohybuje v kmihu s uvolněným hřbetem a s aktivní zádí, je lépe schopen reagovat na pomůcky jezdce; - dokud není kůň dokonale rovný, nemůže přijímat poloviční zádrže stejnoměrně na obou stranách, ani se nemůže pohybovat aktivně kupředu do přilnutí, aniž by přitom uhýbala záď do stran; - rovnost koně je naprosto nezbytná pro jeho shromažďování a pro správné nesení krku a hlavy; - pokud kůň správně provádí požadované cviky ve shromáždění, podsouvá obě zadní nohy stejnoměrně kupředu a ve směru těžiště a přenáší tak na ně větší váhu, je to známka, že dosáhl vysokého stupně prostupnosti.

Obtížnost úlohy určuje stupeň odpovídajícího přilnutí, kmihu, shromáždění atd., ale jednotlivé cviky se posuzují podle tohoto zda kůň předvedl cvik, byl odpovídajícím způsobem shromážděn a zda přilnutí, uvolnění a kmih a pod. byly na požadovaném stupni. Neposuzuje se zda kůň je již ve stádiu výcviku vyššího stupně a nebo ještě nedosáhl požadovaného stupně výcviku. I přes to, že stupeň výcviku není přímo hodnocen v úloze, jsou však základní prvky výcviku součástí společných známek běžných drezurních úloh. V podstatě existuje šest základních prvků výcviku, které nutno posuzovat jak samostatně, tak i v souvislosti s ostatními. A to dokonce při rozhodování každého cviku, tak i při určování společných známek na konci úlohy. Jsou to: - uvolnění, - takt, pravidelnost, rytmus a čistota (nohosled), - kmih, - srovnání koně, - přilnutí, - shromáždění .

5

20 x 60 m

►

20 x 40 m

20

63 Drezurní kolbiště a obdélník

A

20 6 F

D

K

A 6

12 P

L

V

12

Drezurní kolbiště je prostor ohraničený prostory pro diváky, skutečná nebo pomyslný. Uvnitř tohoto prostoru se nachází drezurní obdélník, který obvykle umožňuje soutěžícím, aby jej mohli volně objíždět. Na drezurním kolbišti jsou vždy „boxy“ rozhodčích a také box „funkcionářů“ – t.j. obvykle hlasatel a výpočetní středisko výsledků.

B

X

E

I

S

12

D

K

P

L

V

60

B

X

E

R

I

S

M

G

H

10

12 R

F 4

40

10 4

M

G

H

6

6 C

C 10

10

10

10

►- drezurní obdélník s rovným povrchem musí být 60 m dlouhý a 20 m široký - pro některé úlohy na národních závodech je povolen také obdélník 40 m dlouhý a 20 m široký - uvedené míry jsou vnitřní míry ohraničeného obdélníka; - sklon / převýšení po úhlopříčce nebo po délce obdélníku nesmí v žádném případě překročit 50 cm a po krátké stěně obdélníku nesmí být v žádném případě větší než 20 cm; - půda obdélníka nejlépe písek; - musí být vzdálen od diváků nejméně 15 m, v hale by měla být vzdálenost zásadně 3m a minimálně 2 m od stěny - v hale má být zásadně minimální vzdálenost obdélníku 2m od stěny (429.5); - na národních závodech v hale neplatí předepsaná vzdálenost diváků od obdélníka ani vzdálenost obdélníka v hale od stěny - je ohraničen nízkým plůtkem (nesmí být v jednolitém celku) asi 30 cm vysokým; - v A musí být snadno odstranitelný, aby mohli soutěžící vjet a vyjet z obdélníka; - příčky plůtku musí být takové, aby do nich nemohla proniknou kopyta koní;

6

► - písmena mají být umístěna vně ohraničení obdélníku, asi 50 cm od plůtku a zřetelně označena (429.3); - je nutné také umístit navíc speciální značku zevnitř na plůtku na úrovni příslušného písmene (429.3); ►- kryté stanoviště ( boxy) rozhodčích: na krátké stěně: min.3 m za písmenem C jedno, cca 2,5 m od prodloužení dlouhých stěn, na dlouhé stěně: 5 m za písmeny B a E po jednom - každý rozhodčí musí mít své vlastní kryté uzavřené stanoviště (429.6); - stanoviště rozhodčího musí být nejméně 50 cm nad zemí (pro volnou sestavu - Kür pokud možno o něco výše) - stanoviště musí být dostatečně velké,alespoň pro 3 osoby (429.6); - stanoviště rozhodčích při B a E musí být vybavena bočními okny (429.6); ►- diváci: mimo halu nejméně 15 m od obdélníka, v hale min.3 m ►- reklama: jen se schválením hlavního resp. zahraničního rozhodčího min. 3 m od obdélníka, strana M-C-H musí být bez reklam - reklama na ohrazení může být jen černobílá, a je povolena s výjimkou stěny u písmene A a krátké stěny u písmen M C H (429.2) - musí být alespoň 1,5 m na každé straně od písmen obdélníka (429.2); - je tedy povoleno maximálně 44 m reklamy (429.2); - reklamy musí být umístěny pravidelně a symetricky na obou dlouhých stěnách obdélníka (429.2); - výška sponzorského znaku / loga nesmí přesahovat 20 cm a reklama musí být fixována na ohrazení obdélníka (429.2); - může být jen na vnitřní straně obdélníka a musí být respektovány všechny časové požadavky (smlouvě mezi FEI a TV) (429.2); - reklama musí být před soutěží schválena zahraničním rozhodčím nebo zahraničním technickým delegátem (429.2); na národních závodech je schvalována hlavním rozhodčím a technickým delegátem (429.2);

64 Sedlání a uzdění

D 428

Na kolbišti: ►Pod trestem vyloučení jsou přísně zakázány martingaly, jakákoliv pomocná zařízení pro fixování polohy, pomocné otěže, jakékoliv ochrany nohou koně nebo bandáže, jakákoliv forma clon včetně hlukových chráničů uší, kapucí a pod. Nově i nosní náplasti, umožňující zlepšení dýchání. Je přísně zakázáno zdobení koní nepřirozenými věcmi, květinami a pod. Normální běžné splétání hřívy a ocasu koně je však dovoleno. Na závodech může sbor rozhodčích povolit použití chráničů uší proti hmyzu.

►- pojem „kolbiště“ – všude v pravidlech drezúry, kde se vyskytuje pojem „kolbiště“ je myšleno celé drezurní kolbiště, tedy drezurní obdélník a jeho okolí až po prostory pro diváky;

7

Příklady povolených uzdění (FEI 2006):

►Ostruhy s kolečkem typu „sedmikráska“ (FEI 9 / 2006) V souladu s článkem 427.3 Drezurních pravidel 2006 jsou ostruhy známé pod názvem „ostruhy s kolečkem typu sednikráska“ a zobrazené dále povoleny ve všech drezurních soutěžích s podmínkou, že kolečko se musí volně otáčet a musí být tupé a hladké. Pevné (fixované) kolečko, které se neotáčí a nebo kolečko s ostrými hroty, zobrazené dále, nejsou povoleny.

65 Povolená udidla

D 428

8

Přehled drezurních úloh pro rok 2006

66 Drezurní úlohy ►Drezurní úlohy jsou definovány svým jménem a rokem vydání. ČJF rozděluje také všechny drezurní úlohy do jednotlivých stupňů obtížnosti. ČJF vydává každým rokem seznam platných drezurních úloh, které je možno na drezurních závodech vypisovat. ►Počet startujících s více koňmi v národních soutěžích se řídí rozpisem závodů (v souladu se všeobecnými pravidly). ►Na národních drezurních závodech může tentýž kůň startovat v jednom dni maximálně ve dvou úlohách dvou sousedních stupňů obtížnosti. ►V drezurních soutěžích stupně Z vyhrazených pro kategorii dětí, může v jedné soutěži startovat stejný kůň pod více jezdci. ►Při národních závodech mohou koně, pro které pořadatel nezajistil ustájení, v průběhu závodů po souhlasu hlavního rozhodčího opustit závodiště za účelem ustájení. ►Organizační výbor vylosuje pořadí startu za přítomnosti minimálně předsedy sboru rozhodčích (mimo mistrovství) před technickou poradou. ►Pořadí startů v soutěžích jednotlivců se losuje bez ohledu na národnost. Jestliže má jezdec více než jednoho koně, musí se zabezpečit, aby mezi jeho koňmi byla alespoň jedna hodina. Při národních závodech je limit 30 minut. Pořadí dvojic v tomto případě určí přihláška. Losování startů na národních závodech provede hlavní rozhodčí s organizačním výborem závodů a to před závody. Ve vícekolové soutěži startují soutěžící ve druhém kole v obráceném pořadí než v kole prvním. Ve třetím kole se pole startujících rozdělí do dvou skupin, kde pořadí ve skupině určí los. Nejdříve startuje skupina hůře umístěných. ► Předepsané uzdění, velikost drezurního obdélníka, start s bičíkem, ostruhami a čtení úloh je předepsáno pro každou konkrétní úlohu v seznamu platných drezurních úloh pro daný rok. ► Při národních závodech mimo mistrovství je povolen jeden bičík (tušírka) maximální délky 110 cm. ►Každá úloha začíná vjezdem v A a končí po pozdravu na konci úlohy, když kůň vykročí. Jakékoliv příhody před zahájením a po ukončení úlohy nemohou mít vliv na známky. Soutěžící má opustit obdélník způsobem předepsaným v úloze. ►Měříme-li čas úlohy, např. ve volných sestavách potom spouštíme stopky, když kůň vykročí při pozdravu před začátkem úlohy a zastavujeme stopky, když kůň vykročí po pozdravu na konci úlohy. Čas obvykle měříme na započaté sekundy a toleranci 10 sec. ►FEI: Abychom se vyhnuli možných nepříjemností při technických problémech kdy viditelné hodiny na kolbišti nepracují dobře nebo při jejich špatné viditelnosti jezdci na obdélníku, musí rozhodčí v C na základě svých stopek zazvonit podruhé, aby oznámil jezdci, že musí vjet do obdélníku do 15 sekund.

Výkonnostní stupeň Z obdélník povinné uzdění ostruhy čtení úloh kód pozn. FEI děti – úvodní DU/2003 20x60 uzdečka povoleny čtené 10 čapsy možné ČJF Z1 Z1/2000 20x40 uzdečka povoleny čtené 11 čapsy možné ČJF Z2 Z2/2000 20x40 uzdečka povoleny čtené 12 čapsy možné ČJF Z3 Z3/2000 20x40 uzdečka povoleny čtené 13 čapsy možné Výkonnostní stupeň L ČJF L0 L0/2005 20x60 uzdečka povinné čtené 30 ČJF L1 L1/2005 20x60 uzdečka povinné čtené 31 FEI děti – družstva DD/2003 20x60 uzdečka povinné čtené 32 FEI děti – jednotlivci DJ/2003 20x60 uzdečka povinné čtené 33 ČJF L4 L4/2000 20x60 uzdečka povol. povinné čtené 34 ČJF L5 L5/2000 20x60 uzdečka povol. povinné čtené 35 ČJF L6 L6/2000 20x60 uzdečka povol. povinné čtené 36 ČJF L7 L7/2000 20x60 uzdečka povol. povinné čtené 37 ČJF L8 L8/2004 20x40 uzdečka povinné čtené 38 Výkonnostní stupeň S ČJF S0 S0/2005 20x60 uzdečka povinné čtené 40 ČJF S1 S1/2005 20x60 uzdečka povinné čtené 41 ČJF S2 S2/2000 20x40 uzdečka povol. povinné čtené 42 FEI junioři – úvodní JU/2006 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 45 FEI junioři – družstva JD/2006 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 46 FEI junioři - jednotlivci JJ/2006 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 47 FEI junioři - volná sestava vJ/2005 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 49 Výkonnostní stupeň ST ČJF T1 T1/1992 20x40 pákové uzdění povinné čtené 51 FEI mladí jezdci –úvodní YU/2004 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 52 FEI ml.jezdci – družstva YD/2004 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 53 FEI Prix St. Georges SG/2000 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 55 FEI ml.jezdci - volná šest. vY/2005 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 59 Výkonnostní stupeň T ČJF T3 T T3/1997 20x40 pákové uzdění povinné čtené 61 FEI Intermediate I IM1/2002 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 62 FEI Intermediate -vol.sest. vIM1/2005 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 69 FEI Intermediate II TT IM2/2001 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 71 FEI Grand Prix verze B GPB/2003 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 74 FEI Grand Prix speciál GPS/2003 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 73 FEI Grand Prix – v. sest. vGP/2005 20x60 pákové uzdění povinné zpaměti 79 Úlohy pro mladé koně – speciální rozhodování FEI - pouze pro uvedené věkové kategorie koní FEI 5 letí koně – úvodní 5U/2004 20x60 uzdečka povinné čtené 80 bez bičíku FEI 5 letí koně – finále 5F/2004 20x60 uzdečka povinné čtené 81 bez bičíku FEI 6letí koně – úvodní 6U/2004 20x60 uzdečka povinné čtené 82 bez bičíku FEI 6letí koně – finále 6F/2004 20x60 uzdečka povinné čtené 84 bez bičíku

9

67 Rozhodování drezúry ►Oficiální úlohy FEI se musí předvádět zpaměti a všechny cviky musí následovat v pořadí, jak jsou uvedeny v úloze. Jiné než oficiální úlohy FEI však mohou být soutěžícím čteny v jejich jazyce. Na národních závodech mohou být drezurní úlohy v souladu s rozpisem soutěže čteny. ►Známkuje se od 0 do 10 bodů (jen celé body, bez desetin) u každého rozhodčího a za každý cvik drezurní úlohy. Nula je nejnižší a 10 je nejvyšší známka. Známky se dávají za provedení požadovaného cviku úlohy takto: 10 = vynikající Nelze si představit, že by daný cvik bylo možno provést lépe. Ohodnotit cvik známkou 10 je něco výjimečného a ačkoliv je třeba ji používat v odůvodněných případech, nelze ji udělovat příliš lehce, aby neztratila svůj význam. 9 = velmi dobrý Jedná se o velmi dobré provedení , kdy většina daného cviku je vynikající. 8 = dobrý Daný cvik byl řádně proveden bez závažných chyb. Obvykle se jedná o provedení, kdy jedna část je hodnocena „velmi dobře“ (9), a druhá nedostatečně nebo málo dostatečně (7). 7 = dosti dobrý Provedenému cviku není v zásadě co vytknout. Celé provedení ovšem např. potřebuje o něco více kmihu, uvolněnosti, výrazu a odpovídajícího shromáždění. Základní vlastnosti předvedeného cviku jsou zjevné a vykazují určitou míru souladu a lehkosti pohybu. 6 = uspokojivý Správně provedené cviky, které však postrádají kvalitu, tj. nejsou prováděny dostatečně uvolněně, postrádají více zapojení zádi, rovnováhu, či lepší přilnutí. Známku 6 lze také použít pro velice kvalitní cvik s drobnou chybou nebo nepřesností. Potíže se srovnáním koně obvykle rovněž končí hodnocením „uspokojivě“, pokud jsou ostatní součásti předvedeny v dostatečné kvalitě. 5 = dostatečný Pokud kůň cvik provedl, obvykle to znamená známku alespoň 5. Pokud je provedení cviku dostatečně přesné v pravidelném chodu, ale pohyb koně je jakkoliv omezen – bez uvolněnosti a kmihu – zaslouží si hodnocení 5. Tato známka již vyžaduje připojení komentáře. Vždy uveďte důvody, proč provedení hodnotíte známou 5. Pokud je kvalita samotného provedení dobrá, ale provedení obsahuje závažnější chybu, obvykle se rovněž hodnotí známkou 5. 4 = nedostatečný

Zde je důležitý pocit, přesvědčení, že provedení cviku bylo „nedostatečné“. Pokud je nedostatečná kvalita provedení cviku, např. ztráta pravidelnosti v celém cviku v důsledku ztuhnutí nebo odporu. přísluší hodnocení 4 nebo i dokonce 3. 3 = téměř špatný Tato známka náleží v případech výrazného odporu vůči působení jezdce či odporu koně spojeném s nedostatečnou kvalitou provedení, anebo dalšími chybami. V případě celkového nedostatku kvality spolu se závažnými chybami se hodnotí známkou 3 či dokonce 2. 2 = špatný a 1 = velmi špatný Tato známka se používá v případě značné neposlušnosti nebo téměř neprovedenému cviku. 0 = nebyl předveden Tato známka se použije tehdy, pokud cvik není vůbec proveden, nebo hlavní prvek v určité posloupnosti prvků hodnoceného cviku nebyl proveden nebo proveden velmi špatně. ►Je důležité používat celý rozsah stupnice hodnocení a to zejména proto, aby se dosáhlo většího rozlišení výkonnosti jednotlivých startujících. ►Ve cvicích, které musí být provedeny v určených bodech obdélníku, je nutné tyto provést, když je tělo jezdce u tohoto bodu. Omyly v úloze: ►Když se soutěžící dopustí „omylu v kurzu“ (udělá špatný obrat, vynechá cvik a pod.), předseda sboru rozhodčích jej upozorní zazvoněním. Předseda soutěžícímu ukáže bod, je-li to třeba, od kterého musí pokračovat v úloze a příští cvik, který má být prováděn, a pak jej nechá pokračovat samotného. V některých případech, i když se jezdec dopustí „omylu v kurzu“, kdyby zazvonění zbytečně ovlivnilo plynulost předvedení - např. jestliže soutěžící udělá přechod ze středního klusu do shromážděného kroku ve V a ne v K, nebo cválá po střední linii z A a udělá piruetu v D místo v L - předseda rozhodne, zda zvonit či ne. ►Každý „omyl v kurzu“, oznámený zvoncem nebo ne, musí být penalizován: poprvé 2 body podruhé 4 body potřetí vylučuje. Soutěžící však pokračuje v předvedení úlohy do konce a známky jsou udělovány obvyklým způsobem. ►Když se soutěžící dopustí „omylu ve cviku“ (v klusu se zvedá místo aby seděl, při pozdravu nevezme otěže do jedné ruky a pod.) musí být penalizován jako za „omyl v kurzu“. V zásadě jezdec nemá dovoleno opakovat cvik s výjimkou, když předseda sboru

10

rozhodčích rozhodne o omylu a zazvoní. Jestliže však jezdec začal cvik a pokusí se tento opakovat, rozhodčí musí hodnotit jen první provedení daného cviku a druhý opakovaný pokus o cvik se hodnotí a penalizuje jako omyl. ►Jestliže rozhodčí nezaznamenali omyl, pak se soutěžícímu nepočítá (soutěžící má z tohoto opomenutí výhodu). ►Zda došlo k omylu rozhoduje pouze předseda sboru rozhodčích sedící v písmeni C. ►Trestné body se odečítají na listině každého rozhodčího od součtu bodů, které soutěžící získal. ►Koeficienty: Společné známky, jakož i některé obtížné cviky v úloze, mohou mít koeficient, který je určen Byrem FEI. V národních úlohách určuje koeficienty cviků VV ČJF. Koeficient je vlastně číslo, kterým vynásobíme udělenou známku před jejím přičtením do celkového součtu získaných bodů. ►Protokol: Každou udělenou známku 5 a nižší musí rozhodčí odůvodnit písemným komentářem určeném pro jezdce. ►Hodnocení jednou známkou - úlohy: DU-Z1–Z2–Z3–L0–L1 Při národních závodech se mohou národní úlohy Z a L hodnotit jednou známkou na jedno desetinné místo s vedením protokolu. Rozhodují dva rozhodčí , jednou známkou, z jednoho místa Známky od 0,0 do 10,0 desetiny) rozhodování Drezurní pravidla Čl.432.N1.1 Hodnotí se: - Chody koně (čistota, pravidelnost a uvolněnost) - Poslušnost a prostupnost koně - Sed jezdce (rovnováha, uvolněnost, soulad s pohybem koně, správnost držení těla) - Pomůcky jezdce (správnost a účinnost pomůcek) - Provedení úlohy (přesnost a kvalita cviků) Všech 5 známek se sečte a vydělí se pěti ( :5) = výsledná známka Za omyly se odečítá: 1. omyl - celková známka - 0,2 bodu 2. omyl - celková známka - 0,4 bodu 3. omyl - vyloučení Procento získaných bodů = výsledná známka vynásobená 10 ►Vyloučení: • V případě zřetelného kulhání koně předseda oznámí jezdci, že je vyloučen. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání.

• Rovněž tak kůň, který během předvádění úlohy mezi dobou vjezdu a dobou odjezdu v A úplně opustí obdélník všemi čtyřma nohama, bude vyloučen. • V případě pádu koně nebo jezdce jsou soutěžící vyloučeni. • Jakákoliv neposlušnost, která znemožňuje pokračovat v úloze déle než 20 sec. je trestána vyloučením. • Předseda sboru rozhodčích (rozhodčí v C) má právo vyloučit soutěžícího, jehož výkon evidentně neodpovídá danému stupni obtížnosti soutěže. • Jakýkoliv zásah zvenčí, hlasem nebo znamením apod., je hodnocen jako cizí pomoc jezdci nebo koni. Soutěžící, kteří dostali tuto pomoc musí být vyloučeni.

68 Společné známky: ►Mimo známek za jednotlivé cviky v úloze jsou dávány také t.zv. „společné známky“. Jsou uděleny po skončení předvedení úlohy a to souhrnně za (viz drezurní úlohy): 1. chody 2. kmih 3. poslušnost 4. sed jezdce, správnost používání pomůcek Známka se uděluje opět od 0 do 10. Tyto společné souhrnné známky, by měly být v určitém shodném vztahu ke známkám za jednotlivé cviky.

69 Rozhodčí drezúry ►Rozhoduje-li v soutěži 5 rozhodčích tři z nich musí být umístěni vně podél krátké stěny, vzdáleni 5 m od obdélníku při soutěžích venku a nejméně 3 m v hale. Předseda sboru rozhodčích (v C) na prodloužení středové čáry, další dva (M a H) 2,5 m dovnitř od prodloužení dlouhých stěn. Dva postranní rozhodčí musí být umístěni 5 až 10 m u písmene B a E, při soutěži v hale nejméně 3 m. (429.5) Jestliže rozhodují 3 rozhodčí, má jeden z nich sedět na dlouhé straně obdélníku na protilehlé straně než druhý rozhodčí sedící na krátké stěně. Při národních halových závodech není ani toto umístění rozhodčích závazné. ►Je nutné udělat 10 minut přestávku po každém pátém nebo šestém soutěžícím pro obnovu povrchu obdélníku. Je-li přihlášeno do soutěže více než 26 soutěžících, má být po dvaceti soutěžících přestávka nejméně 1 hodina. ►V žádném případě a pod trestem diskvalifikace nesmí soutěžící použít soutěžní obdélník jindy, než při předvedení úlohy v soutěži. Výjimku může udělat jen technický delegát nebo sbor rozhodčích.

11

kůň není prostupný, poddajný (např. malá aktivita zádě, malé odpovídající shromáždění, neelastičnost pohybů, kůň nepodsazuje záď-nepřenáší váhu na záď)
kůň není rovný, t.zn. není rovný na rovné linii nebo není správně ohnutý na oblouku (např. nesmí vypadávat záď na kruhu, příliš ohnutý ve cvalu, příliš velké postavení koně k vnitřní ruce)
nedostatky v práci a sedu jezdce b) chyby hlavní (velké)
házení hlavou koně
chybné postavení hlavy
nízký krk
kůň není na otěži
nepravidelné přechody
změny cvalu, nejsou-li požadovány
nedostatek souladu mezi jezdcem a koněm
jakákoliv nepravidelnost při provádění cviků c) chyby drobné
drobné chyby z nepozornosti
drobné chyby z okamžitého nesoustředění se koně nebo jezdce
leknutí koně Je důležité také vzít v úvahu i formální přesnost přechodů, dodržování písmen a dodržování předepsaných linií. Zejména hodnotit zda se jedná o „opomenutí“ jezdce nebo zdráhání se koně provést daný cvik.


70 Pořadí v soutěži: Pořadí jednotlivých soutěžících je stanoveno podle následujících pravidel : ►Ve všech soutěžích je vítězem soutěžící, který obdržel nejvyšší celkové procento bodů. Toto je vypočteno součtem procent získaných u jednotlivých rozhodčích a jejich vydělení počtem těchto rozhodčích. Druhým je ten s dalším nejvyšším procentem atd. V případě rovnosti bodů pro první tři místa v soutěži rozhodne o umístění vyšší součet společných známek. V případě rovnosti na dalších místech se soutěžící umístí na stejném místě (ex equo). ►V případě rovnosti bodů ve volné sestavě - Kür je pro lepší umístění rozhodující vyšší známka za umělecký dojem. ►Po každém předvedení musí být procenta bodů, udělené každým rozhodčím, zveřejněny odděleně spolu s prozatímním celkovým procentem dosažitelných bodů (jednotlivě u každého rozhodčího i celkově).. ►Po vyhlášení konečného výsledku soutěže s uvedením celkového získaného procenta bodů, jsou celková procenta od každého rozhodčího uvedeny pod jeho jménem a výsledky jsou poskytnuty tisku a pořadateli závodů. ►Body za jednotlivé cviky udělené jednotlivými rozhodčími jsou veřejnými daty a mohou být ihned po dokončení úlohy (nebo i v jejím průběhu) zveřejňovány na světelné tabuli nebo tiskem a nebo i kopií listin rozhodčích. ►Celkové konečné výsledky musí být zveřejněny v procentech a to u každého rozhodčího i celkově za všechny rozhodčí na tři desetinná místa. ►Ve vícekolových soutěžích se výsledek uvádí jako součet celkových procent z každého kola děleno počtem kol.

71 Chyby a jejich závažnost Při rozhodování je nutno rozlišovat chyby podle závažnosti. Rozhodčí musí důsledně dbát a ohodnotit základní a hlavní chyby a stupeň těchto chyb. a) chyby základní (největší)
nepravidelné, nečisté chody (např. v kroku mimochod, ve cvalu čtyřtakt, rozložený cval)
nerovnoměrné chody (např. kroky různé délky, kulhání z ruky, nerovné kroky)
nedostatek poslušnosti
nedostatek kmihu (např. částečná nebo úplná ztráta kmihu při provádění daného cviku, obratu, přechodu

72 Všeobecné připomínky pro hodnocení • Je obtížné někdy rozeznat chyby způsobené jezdcem (vliv jezdce) nebo neposlušností koně. • Známka za jednotlivé cviky jen podle toho co rozhodčí vidí a co stanoví drezurní úloha a její stupeň. • Není rozhodující, kdo úlohu předvádí a na jakém stupni výcviku a v jaké momentální kondici je předváděný kůň. • Nevhodná tělesná stavba nesmí mít vliv na známku, kůň musí být hodnocen podle všeobecných kritérií tak, jako by této fyzické nezpůsobilosti nebylo, a známka musí být odpovídajícím způsobem snížena.

12

Postup při hodnocení cviků: Je vhodné postupovat při hodnocení (stanovení známky) u jednotlivých cviků v tomto pořadí důležitosti  poslušnost, kmih a uvolnění  pravidelnost a čistota chodu  živost  přilnutí, aktivita zádě (odlišné u různých stupňů soutěží) na otěži - měkký pružný kontakt huby a jezdcovy ruky což má za následek větší nebo menší podsunutí zádě přiuzdění - pevnější, ale pružnější kontakt huby a ruky, který má za následek přiblížení čelní linie ke kolmici a výraznější podsazení zádě. sebrání - znatelně snížená aktivní záď, která přiměje koně stabilněji přijmout udidlo, krk koně se vzpřimuje, vyklenuje a nejvyšším bodem krku se stává týl  prostupnost ( poddajnost) koně - kůň se přirozeně nese – ochota přijímat pomůcky jezdce  podélné ohnutí hlavy a postavení krku  přesné dodržení stop ve figuře  absolutní jistota v provádění cviku  jemné přijetí udila; oko živé, důvěřivé Další kriteria, která je třeba vzít v úvahu : Rytmus - pravidelný nohosled ve všech chodech - stejné vzdálenosti a stejná délka trvání každého kroku / skoku - zůstává zachován nejen na rovných čarách Uvolnění - kůň musí pracovat hřbetem, se svaly bez jakýchkoliv známek napětí - kůň může pracovat správně pouze tehdy, je-li prost jakýchkoliv tělesných či duševních napětí nebo omezení - o uvolnění svědčí : • spokojený a důvěřivý výraz oka • ocas nesený uvolněně a pohybující se mírně v rytmu chodu • při nabídnutí otěže kůň natáhne krk a sníží hlavu, aniž by ztratil rytmus nebo rovnováhu Přilnutí - měkké, stálé spojení mezi rukou jezdce a hubou koně - kůň se musí pohybovat na jezdcovy pomůcky ve stejnoměrném rytmu kupředu a vyhledávat spojení s jeho rukou - pro koně je důležité nalézt si rovnováhu - spojení s hubou, přilnutí, je výsledkem aktivních zadních nohou, jejichž energie

je přenášena pohyblivým a uvolněným hřbetem do udidla - o dobrém přilnutí svědčí:  kůň se pohybuje kupředu s uvolněným temenem (vazem)  jezdec má pružné spojení s klidnou hubou koně, měkce přežvykující udidlo, aniž by byl jakkoliv vidět jazyk  temeno koně zůstává vždy nejvyšším bodem  linie čela a nosu je lehce před kolmicí nebo na ní

 rámec koně není nikdy omezený, sevřený; v prodloužených chodech je patrné jeho prodloužení - chyby přilnutí :  linie čela koně za kolmicí, kůň za otěží, porušení oblouku vyklenutí krku (temeno již není nejvyšším bodem)  kůň visí v otěžích  odpor proti ruce  kůň nad otěží  potíže s jazykem  házení hlavou  snaha vymanit se z přilnutí („plivání udidla“, zalézání za otěž) Kmih

- přenos živého a energického pohybu pod kontrolou; posuvná energie zádi vytváří atletický pohyb koně - je zřejmý hlavně v klusu a ve cvalu neboť krok postrádá okamžik vznosu - hlezna se musí pohybovat energicky kupředu a vzhůru (svírat a otvírat) - v prodloužených chodech musí být zjevná chuť kupředu s aktivní zádí, - kmih je předpokladem shromáždění, bez kmihu nelze koně shromažďovat

Srovnání - srovnání koně je nezbytné pro jeho shromáždění, uvolnění a prostupnost - kůň je rovný v pohybu tehdy, pokud je předek koně před jeho zádí, pokud je jeho podélná osa rovnoběžná s rovnou linií jeho pohybu - pouze rovný kůň se může stejnoměrně odrážet a podsazovat oběma zadníma nohama, do stejnoměrného přilnutí na obou otěžích - je-li kůň rovný, pak se budou obě zadní nohy odrážet právě ve směru těžiště - kůň musí být schopen se rovnoměrně ohýbat a přistavovat na obě strany 13

- je chybou vypadávání zádě při obratech, přílišné ohnutí ve středním a prodlouženém cvalu Shromáždění - klouby se musí patřičně ohýbat a zůstávat přitom uvolněné - shromáždění není jen zkrácení, ale i větší zapojení zádi - postavení krku a hlavy koně závisí na jeho stupni výcviku a do jisté míry i na jeho tělesné stavbě - temeno musí zůstávat nejvyšším bodem - linie čela musí zůstávat těsně před kolmicí nebo na ní - vyklenutí krku je úměrné míře shromáždění - těžiště se posouvá dále dozadu - kůň musí působit dojmem pohybu „do kopce“ - kroky a cvalové skoky jsou kratší, ale aktivita a kmih zůstávají zachovány. Všechna tato kritéria se musí projevit ve známce za každý předvedený cvik úlohy. Stupeň shromáždění koně v každé úloze je dán obtížnostním stupněm dané úlohy.

73 Zastavení

D 402

• Při zastavení má kůň stát pozorně, spokojeně, nehybně a rovně, s váhou rozloženou stejnoměrně na všech čtyřech nohách, které v páru stojí vždy vedle sebe. Krk má být zvednut, týl je nejvyšším bodem, hlava nepatrně před kolmicí. Kůň zůstane „na přilnutí“ a udržuje měkké a lehké spojení s rukou jezdce, může jemně přežvykovat udidlo a je připraven k pohybu na nejjemnější pobídku jezdce. • Zastavení se docílí přenesením váhy koně na záď správným zvýšením účinku sedu a nohou jezdce, pobízejících koně proti stále více a více zadržující, ale poddajné ruce, vyvolávající téměř okamžité, ale ne násilné zastavení na určitém místě. Přechod do zastavení : - chyby jsou např.:

- kůň jde na dvou stopách před nebo po zastavení - v přechodu je příliš mnoho mezikroků - přechod je příliš náhlý a není plynulý, tvrdé zastavení

Stání : - chyby jsou např.: - kůň nestojí rovně

- nohy v páru nestojí vedle sebe nebo nezatěžuje všechny čtyři nohy stejnoměrně - zadní nohy nejsou podsazené, přepadnutí na předek - kůň není na otěži - základní (hrubé) chyby jsou : - kůň nestojí klidně - kůň couvne - po zastavení malý úkrok [ lze ještě známka 5 až 6] - při zastavení ze cvalu a couvnutí (i jeden krok vzad)[4] - při přechodu ze zastavení do cvalu přes klus (velká chyba) [ max.známka 4 ]

74 Krok

D 403

• Krok je kráčivý chod, ve kterém nohy došlapují za sebou ve čtyřech dobách, dobře zřetelných a dodržovaných při každé práci v kroku. • Pohybuje-li se přední a zadní noha na téže straně téměř ve stejnou dobu, krok se stává téměř laterálním pohybem. Tato nepravidelnost, která může přejít až do mimochodu, je vážným zhoršením kroku. • V kroku se nejvýrazněji projevují nedostatky v přiježdění. Z tohoto důvodu se od koně nemá požadovat krok „na přilnutí“ v ranných stupních jeho výcviku. Ukvapené shromáždění pokazí nejen shromážděný, ale také střední a prodloužený krok a jeho čistotu. • Rozeznáváme shromážděný, střední, prodloužený a volný krok. • • Shromážděný krok : Kůň zůstává „na přilnutí“, pohybuje se odhodlaně vpřed, krk je zvednutý a vyklenutý. Kůň se zřetelně „nese“. Hlava se přibližuje kolmici, zůstává lehké spojení s hubou. Záď je angažovaná s dobrou akcí hlezen. Chůze musí zůstat kráčivá a energická, končetiny došlapují v pravidelných intervalech. Každý krok zabírá méně prostoru a je vyšší než při středním kroku, protože všechny klouby se zřetelněji ohýbají. Aby shromážděný krok nebyl uspěchaný nebo nepravidelný, je méně prostorný než střední krok, je však aktivnější. Zadní nohy nedošlapují stop nohou předních. • • Střední krok : Uvolněný, pravidelný a nenucený krok středního prodloužení. Kůň zůstává „na přilnutí“, kráčí energicky, ale klidně se stejnými a rozhodnými kroky, zadní nohy došlapují před stopy předních nohou. Jezdec udržuje lehké, měkké a stálé spojení s hubou.

14

• • Prodloužený krok : Kůň zabírá co nejvíce prostoru, aniž by spěchal a porušil pravidelnost kroků, zadní nohy došlapují výrazně před stopy předních. Jezdec dovoluje koni natáhnout a snížit hlavu a krk, aniž by ztratil spojení s hubou a prodloužit tak rámec koně. • • Volný krok : Je krok k uvolnění, při němž je koni dána úplná volnost ke snížení hlavy a natažení krku. • Krok chybou je:
jednotlivé údery kopyt nejsou zřetelně odlišeny, nejsou stejné, nejsou pravidelné = nečistý krok
mimochod / pas - jde-li jen několik kroků (2 až 3) sníží se známka za cvik a společná známka za chody je max. 6 bodů jsou-li ostatní chody pravidelné; jde-li celý krok v pasu je za krok známka maximálně 2 a společná známka za chody max. 4 body Posuzování kroku : zaklusání, pokud se opakuje = hodnocení nebude vyšší než 4 nepravidelnost kroku, pokud se opakuje = hodnocení nebude vyšší než 4 až 2 zřetelný mimochod = hodnocení musí být výrazně sníženo, běžně na 2 i v případě, že krok je zřetelně pravidelný, může dojít ke snížení hodnocení, pokud :  kůň nezůstává na otěži (5 – 2)  kůň odmítá přilnutí (4 – 1)  kůň je tuhý v krku (hodnocení nebude lepší než 5 / 6)  kůň pospíchá (zvyšuje kadenci), kroky jsou zbrklé (hodnocení nebude lepší než 5)  kůň ukazuje zřetelný vzdor (hodnocení nebude lepší než 3 / 4) pokud je shromážděný krok jen pomalý s nedostatečnou aktivitou, může stále být hodnocen známkou 5 / 6 pokud ve shromážděném kroku není zřetelné žádné shromáždění, měl by být hodnocen známkou 4 pokud není v prodlouženém kroku vůbec žádné přešlapování, nemůže být hodnocení vyšší než 5

Střední klus - kratší rámec

Prodloužený klus - prodloužený rámec

15

75 Klus

D 404

• Klus je dvoudobý chod se střídáním diagonálních nohou (levá přední a pravá zadní a naopak). Každý klusový krok je oddělen okamžikem vznosu. • Klus má být uvolněným, pravidelným a živým pohybem bez váhání. • Kvalita klusu se hodnotí podle celkového dojmu, pravidelnosti a pružnosti kroků, které jsou výsledkem pružnosti hřbetu a dobře angažované zádě - schopnosti zachovat stejný rytmus a přirozenou rovnováhu i při přechodu z jednoho ruchu do druhého. • Rozeznáváme shromážděný, pracovní, střední a prodloužený klus. • • Shromážděný klus : Kůň zůstává „na přilnutí“, pohybuje se vpřed se zvednutým a vyklenutým krkem. Záď, která je dobře angažovaná, udržuje energický kmih a umožňuje snadný pravidelný pohyb plece. Kroky koně jsou méně prostorné, ale jsou lehčí a živější. • • Pracovní klus : Je chod mezi shromážděným a středním klusem, ve kterém kůň, který není ještě vycvičen a připraven pro shromážděné chody, se ukazuje v tomto ruchu dobře vyvážený, zůstává „na přilnutí“, jde vpřed stejnými a pružnými kroky a s dobrou akcí zádě. Výraz „dobrá akce zádě“ neznamená, že shromáždění je požadovanou vlastností pracovního klusu, je to jen zdůraznění významu kmihu, který vychází z činnosti zádě. • • Střední klus : Je chod mezi pracovním a prodlouženým klusem, ale „kulatější“ než prodloužený. Kůň jde vpřed uvolněnými a mírně prodlouženými kroky s výrazným posunem ze zádě a udržuje stejné postavení jako v pracovním klusu. Jezdec dovoluje koni, zůstávajícímu „na přilnutí“, nést hlavu trochu více před kolmicí, než ve shromážděném nebo pracovním klusu a dovoluje mu také poněkud snížit hlavu a krk. Kroky mají být jeden jako druhý a celý pohyb vyvážený a nenucený se zachováním rytmu. • • Prodloužený klus : Kůň zabírá největší možný prostor. Zachovává stejnou kadenci, délka jeho kroků je největší a je výsledkem velkého posunu ze zádě. Jezdec dovoluje koni, zůstávajícímu „na přilnutí“, bez hledání opory v udidle, prodloužení jeho rámce a získání většího prostoru. Pohyb předních a zadních nohou má být rovnoběžný (paralelní). Přední nohy došlapují na místo, na které ukáží. Celý pohyb má být v dobré rovnováze a přechod do shromážděného klusu musí být proveden měkce při současném přenesení větší váhy na záď.

• Při veškeré práci v klusu jezdec sedí v sedle, kromě případů, kdy je v úloze předepsáno jinak („lehký klus“). • Klus chybou je - při shromážděném klusu:
kůň je krátký v krku, je příliš na předku s falešným vzpřímením krku (prohnutý hřbet)
záď není podsazena, nenese
svírání, ohyb hlezenních a kolenních kloubů je malé
příliš vysoká ruka jezdce - při pracovním klusu:
vysoký zátylek, kůň nad otěží
zaseknutý - při středním klusu:
týl není nejvyšším místem koně
kůň za kolmicí
kůň se opírá o udidlo, leží na otěží
nepravidelnost kroků
záď je málo angažována
kůň je rozpadlý - při prodlouženém klusu:
kůň táhne záď, je více na předku [max.známka 5]
zvyšování kadence kroků
předek ukáže kam nedošlápne (tápání)
zadní nohy jdou ze široka, kůň se houpe (je to nedostatek rovnováhy koně balance)
není-li rozdílu v úloze mezi prodlouženým a střední klusem, hodnotí se jen jeden a druhý je špatně [max. známka 2] Posuzování klusu : - význam diagonálního propojení mezi předními a zadními končetinami = kmih musí vycházet ze zapojení zádě - trvalá nepravidelnost – známka nemůže být vyšší než 3 či 2. Krátce trvající nepravidelnost se hodnotí snížením známky o jeden stupeň - nákrok = hodnocení nebude vyšší než 5 - uspěchané prodloužení (zvýšená kadence) = hodnocení nebude vyšší než 5 - bez zjevného zapojení zádi (nedostatečná rovnováha a nesení se) = hodnocení nebude vyšší než 5 - širší stopa zadních nohou = hodnocení nebude vyšší než 6, v závislosti na místě rozhodčího a toho co skutečně vidí - ztuhlý hřbet nebo krk = hodnocení nebude vyšší než 6

16

76 Cval

D 405

• Cval je třídobý chod, kdy např. při cvalu vpravo je tento nohosled : levá zadní, levá diagonála (současně levá přední a pravá zadní), pravá přední následovaná momentem vznosu, kdy jsou všechny čtyři nohy ve vzduchu, před příštím cvalovým skokem. • Cval, vždy s lehkými pružnými a pravidelnými skoky, s pružným hřbetem má být pohybem bez váhání vpřed. • Kvalita cvalu se hodnotí podle celkového dojmu, pravidelnosti a lehkosti třídobého chodu - vycházejícího z přijmutí udidla s uvolněným týlem a angažovanosti zádě s aktivní činností hlezen - a schopnosti zůstat ve stejném rytmu a přirozené rovnováze i po přechodu z jednoho cvalu do druhého. Kůň zůstává na rovných čarách vždy rovný. • Rozeznáváme shromážděný, pracovní, střední a prodloužený cval. • • Shromážděný cval : Kůň zůstává „na přilnutí“, pohybuje se vpřed s krkem vzpřímeným a vyklenutým. Shromážděný cval se vyznačuje odlehčením předku a angažovaností zádě, tj. charakterizován pružnou, uvolněnou a pohyblivou plecí a velmi aktivní zádí. Skoky jsou kratší než v jiném ruchu, ale jsou lehčí a živější. • • Pracovní cval : Je chod mezi shromážděným a středním cvalem, ve kterém se kůň ještě nevycvičený a nepřipravený pro shromážděné chody pohybuje v dobré rovnováze; zůstává „na přilnutí“, jde kupředu ve stejných, lehkých a kadencovaných skocích, s „dobrou akcí zádě“. Výraz „dobrá akce zádě“ neznamená, že shromáždění je požadovanou vlastností pracovního cvalu. To jen zdůrazňuje důležitost impulsu vycházejícího z aktivní zádě. • • Střední cval : Je chod mezi pracovním a prodlouženým cvalem. Kůň jde vpřed uvolněně, v rovnováze, v mírně prodloužených skocích, s výrazným impulsem ze zádě. Jezdec dovoluje koni, který zůstává „na přilnutí“, nést hlavu trochu více před kolmicí než při shromážděném nebo pracovním cvalu a dovoluje mu také mírně snížit hlavu a krk. Skoky mají být delší a pravidelné a celý pohyb vyvážený a nenucený. • • Prodloužený cval : Kůň zabírá co největší prostor. Udržuje stejný rytmus, délka jeho skoků je co největší, bez ztráty klidu a lehkosti a je výsledkem velkého impulsu ze zádě. Jezdec dovolí koni, zůstávajícímu „na přilnutí“, bez hledání opory v udidle, snížení hlavy a prodloužení krku, nos koně směřuje více nebo méně před kolmici.

• Kadence v přechodech ze středního, jakož i z prodlouženého cvalu do shromážděného cvalu má být zachována. • Cval chybou je
vypadávání zádě, kůň není rovný, kůň jde na dvou stopách
zkroucení koně, které způsobí zkrácení a porušení čistoty chodu a porušení plynulosti (kulatosti) cvalového skoku Posuzování cvalu : - jakákoliv odchylka od správného cvalového rytmu se musí odrazit ve sníženém hodnocení, avšak v piruetě může docházet k nepatrnému zpomalená cvalového skoku se silným podsazením zádě - cvalový skok musí být ve středním a prodlouženém cvalu zřetelně delší než ve cvalu shromážděném, jinak nemůže být hodnocení lepší než 5 - rychlejší a uspěchané cvalové skoky (zvýšená kadence) = hodnocení nebude vyšší než 5 - není zachováno stálé přilnutí = hodnocení nebude vyšší než 5 - kůň se ve cvalu nepohybuje ve stopě = hodnocení nebude vyšší než 5

77 Kontracval

D 405.5

Kontracval (cval na opačnou nohu) : Je cval, kdy jezdec např. na kruhu vlevo záměrně nechá koně ve cvalu vpravo (s vedoucí pravou přední nohou). Kontracval je cvik zvyšující rovnováhu. Kůň je sestaven na stranu vedoucí nohy. Není tedy shoda mezi ohnutím jeho páteře a linií kruhu. Jezdec se má vyvarovat zkroucení koně, které by způsobilo ztuhnutí a porušení čistoty chodu, má se zejména snažit omezit vypadávání zádě z kruhu a omezit své požadavky ve shodě se stupněm ohebnosti koně. Běžné chyby jsou např.: - kůň je přehnaně postaven nebo ohnut k vedoucí noze Základní chyby jsou : - kůň je špatně sestaven - cvalový skok ztrácí třítakt - kůň křižuje

17

78 Změny cvalu

D 405.6, 7

Jednoduchá změna cvalu : Je změna cvalu, kdy kůň ze cvalu přejde přímo do kroku a po třech až pěti krocích zaskočí přímo do cvalu na druhou vedoucí nohu. Jednoduchá změna cvalu maximálně 2 až 3 kroky v kroku a přímé nacválání bez klusových kroků : chybou je když udělá více kroků v kroku a nemůže být dána vysoká známka Běžné chyby jsou např.: - kůň neprovede požadovaný počet kroků - kůň provádí přechody ve dvou stopách - kůň udělá více kroků než požadováno Základní chyby jsou : - kůň při přechodech není prostupný - kůň se brání pomůckám jezdce - kůň nacválá znovu na stejnou nohu - jednoduchá změna cvalu je provedena v klusu místo v kroku Přeskok (letmá změna cvalu): Tato změna cvalu je provedena ve fázi vznosu, který následuje po cvalovém skoku. Přeskoky ve cvalu mohou být prováděny také v sériích, např. každý čtvrtý, třetí, druhý nebo každý skok. Kůň i v sériích zůstává uvolněný, klidný, rovný, v kmihu, udržuje stejný rytmus a rovnováhu během celé série. Aby se zabránilo ztrátě lehkosti a plynulosti u přeskoků v sériích, stupeň shromáždění má být o něco menší než při shromážděném cvalu. Přeskok chybou je
ztráta chuti vpřed, ztráta kmihu
kůň není dostatečně podsazen („válí se po předku“)
ve změně není rovný
zadržení koně nebo zrychlení koně při přeskoku [ max. známka 4 ]
přerušení pohybu [ max. známka 4 ] - při přeskocích v sériích
přeskoky pravidelné, ale ploché a uspěchané [max. 6]
při chybném jednom přeskoku [ max. známka 5 ]
při 2 chybných přeskocích [ max. známka 4 ]

jsou-li všechny bez chyby [ známka 6 a více ] udělá-li jezdec více přeskoků sníží se známka o 1 stupeň udělá-li méně přeskoků sníží se známka až o 3 stupně Běžné chyby jsou např.: - přeskok bez kmihu - kůň není při přeskoku rovný - kůň má váhu více na předku - délka přeskoků doprava a doleva není stejná - jezdec dává příliš viditelné pomůcky Základní chyby jsou : - přeskok není proveden v průběhu jednoho cvalového skoku - přeskok zadníma nohama snožmo - v sériích mezi přeskoky není správný počet cvalových skoků - v sériích bočí zádí na obě strany - kůň ignoruje pomůcky jezdce a odmítá přeskok - změna cvalu přes klus




79 Couvání

D 406

• Couvání je pohyb zpět v diagonálních krocích. Nohy by se měly dobře zvedat a zadní nohy zůstat v linii, kůň by měl kráčet. • Při předchozím zastavení, jakož i během couvání kůň, ať stojí nehybně nebo couvá, má zůstat „na přilnutí“ a udržet si chuť k pohybu vpřed. • Vážnými chybami jsou vzpírání se nebo ukvapenost pohybu, odpor nebo vyhýbání se ruce, uhýbání zádě z přímé linie, rozkročující se nebo neaktivní zadní nohy, vlečení předních nohou nebo porušení diagonálního nohosledu při pohybu zpět. • Jestliže jsou v některé úloze vyžadovány po couvání klus nebo cval, kůň má vykročit bezprostředně do tohoto chodu bez zastavení nebo přechodného kroku. • Při houpačce se nesmí s přední nebo zadní nohy postavit vedle sebe, musí být stále v pohybu, je-li zastavení nohou jen velmi krátký okamžik je jen drobnou chybou Běžné chyby jsou např.: - není proveden požadovaný počet kroků - kůň si lehá do otěží - kůň vybočuje zádí - kůň je neochotný a vleče přední nohy

18

80 Přechody

83 Kruh

D 407

• Kruh bez uvedení průměru má poloměr vždy 10 m, t.j. („velký kruh“) má vždy průměr 20 m. Pokud má být jiný, musí být uveden rozměr jeho průměru. • Na kruhu je kůň rovný je-li správně ohnutý. Kůň musí být ohnut tak aby tvořil součást kružnice. • Správné ohnutí a sed jezdce je zcela patrné z daného obrázku.

Změny chodu a ruchu mají být provedeny zřetelně u předepsaných značek, mají být provedeny rychle, avšak měkce a nenásilně. Kadence chodu má být zachována až do okamžiku, kdy chod je měněn nebo kůň zastaví. Kůň má zůstat lehce v ruce, klidný a udržet korektní postavení a zůstat v rovnováze. Přechody chybou je - při přechodu ze zastavení do cvalu přes klus je velká chyba [ max.známka 4 ] Obraty a projíždění rohů - kůň opisuje čtvrt kruhu o průměru nejvýše ve shromážděném a pracovním chodu 6 m; ve středních a prodloužených chodech 10 m.

81 Poloviční zádrž

D 410.1

Běžné chyby jsou např.: - kruh je nepravidelný (ovál) - kruh není proveden v předepsaném bodě Základní chyby jsou : - zadní nohy nejdou ve stopách předních - vypadává záď - zadní nohy na vnitřní stopě („záď dovnitř“) - ohnutí v krku neodpovídá poloměru kruhu

D 408

Poloviční zádrž je sotva viditelná, téměř současná koordinovaná činnost sedu, stehen, kolen, holení a ruky jezdce s cílem zvýšit pozornost a zlepšit rovnováhu koně před provedením cviků nebo přechodů do nižších a vyšších chodů. Přenesením poněkud větší váhy na záď je vyvolána větší její angažovanost ve prospěch odlehčení předku a celkové rovnováhy koně.

84 Vlnovka

D 410.2

Vlnovka :

82 Změny směru

D 409

• Při změnách směru má kůň přizpůsobovat ohnutí svého těla zakřivenosti čáry, kterou sleduje, zůstat poslušný a na pomůckách jezdce, bez odporu nebo změny chodu, rytmu nebo ruchu. • Při změně směru v pravých úhlech, např. při projíždění rohů nebo obratech v B a E, má kůň opsat čtvrt kruhu přibližně o průměru šest metrů ve shromážděných nebo pracovních chodech. • Při cviku „od stěny ke stěně“ jezdec mění směr šikmo buď do čtvrtiny obdélníku nebo ke střední čáře (nebo určuje úloha) a vrací se na stěnu, od které vyšel. • Při změně ruky má být kůň na okamžik rovný. Změny směru
Při změně ruky musí jezdec před změnou směru koně na okamžik srovnat.
Je-li na střední čáře předepsán určitý počet metrů nebo kroků, musí byt toto přesně dodrženo a pohyby musí byt symetrické.

Vlnovka se skládá z půlkruhů spojovaných rovnou čárou. V okamžiku protnutí středové čáry má být kůň rovnoběžný s krátkou stěnou a rovný. Délka rovné čáry se mění v závislosti na průměru půlkruhu. Vlnovka - první oblouk začíná postupně od středu krátké stěny obdélníka a poslední končí ve středu protější krátké stěny.
Je vysloveně nesprávné vyjíždění rohů u prvního a posledního oblouku. Běžné chyby jsou např.: - oblouky nejsou pravidelné - kůň se na vrcholu oblouku nedotkne stěny - špatné prostorové rozvržení vlnovky - poruchy taktu

19

85 Osmička

D 410.3

Osmičku tvoří dva přesné kruhy o stejné velikosti, jak je předepsáno úlohou, spojené ve středu osmičky. Jezdec musí nechat koně na okamžik rovného v místě změny směru ve středu figury. Běžné chyby jsou např.: - osmička je nepravidelná – kruhy nemají stejný poloměr - kůň není ve středu osmičky na okamžik srovnán

86 Práce na dvou stopách (Stranové pohyby)

D 411

Rozlišují se tyto cviky při práci na dvou stopách: - ustupování na holeň - dovnitř plec - travers - renvers - překrok Cílem práce na dvou stopách je zlepšit poslušnost koně na pobídky jezdce, zlepšit pružnost koně, zvýšit uvolněnost plece, poslušnost, angažovanost zádě, jakož i pružnost spojení huby, hlavy, krku, hřbetu a zádě a také zlepšit kadenci a uvést v soulad rovnováhu a chody. • Stranové pohyby Dalším cílem stranových pohybů je rozvoj a zvýšení angažovanosti zádě a tím také shromáždění. Při všech stranových pohybech - dovnitř plec, travers, renvers, překrok - je kůň nepatrně ohnut a pohybuje se předníma a zadníma nohama po dvou různých stopách. Postavení a ohnutí se nesmí přehánět, aby nedošlo k porušení rovnováhy a plynulosti příslušného pohybu. Při stranových pohybech má chod zůstat uvolněný a pravidelný, má být kadencovaný a vyvážený. Často dochází chybně ke ztrátě kmihu, protože jezdec se zaměří převážně na ohnutí koně a jeho tlačení do strany. Při všech stranových pohybech je strana, ke které se kůň ohýbá vnitřní, druhá je vnější.

Ustupování na holeň je cvik kdy kůň jde do strany a současně dopředu pouze v kroku. Kůň je téměř rovný, kromě nepatrného postavení hlavy proti pohybu tak, že jezdec má vidět vnitřní očnicový oblouk a vnitřní nozdru. Obě vnitřní nohy překračují ( a křižují) předem vnější nohy. Ustupování na holeň by mělo být zahrnováno do výcviku koně dokud není připraven pro práci ve shromáždění. Později, s náročnějším cvikem dovnitř plec, jsou to nejlepší způsoby k získání koně ohebného, uvolněného a nenuceného, podporují uvolněnost, pružnost, pravidelnost chodů a harmonii, lehkost a samozřejmost pohybů. Ustupování na holeň se může provádět na diagonále, kdy kůň má být pokud možno rovnoběžný s dlouhou stěnou obdélníku, ale předek nepatrně před zádí. Může se také provádět na stěně, kdy kůň je v úhlu asi 35 stupňů ke směru, ve kterém se pohybuje (viz obr.). nadiagonále na stěně Běžné chyby jsou např.: - kůň ztrácí kmih - kůň nepřekračuje dostatečně vnitřní zadní nohou - kůň není správně postaven - uši nejsou na stejné úrovni (hlava šikmo) Základní chyby jsou : - kůň je postaven obráceně - kůň vypadává přes vnější plec - zadní nohy předcházejí přední - kůň jde více do strany než dopředu

87 Dovnitř plec

D 412.6

Kůň je nepatrně ohnut okolo vnitřní nohy jezdce. Vnitřní přední noha koně překračuje a křižuje vnější přední nohou, zadní nohy jdou v původní přímé stopě. Kůň se nedívá směrem, ve kterém se pohybuje. Dovnitř plec, jestliže se provádí správně s koněm nepatrně ohnutým okolo vnitřní nohy jezdce a ve správné stopě, je cvikem nejen v ohebnosti, ale také ke shromáždění, protože kůň musí při každém kroku podsadit svou vnitřní zadní nohu pod tělo se snížením vnitřní kyčle koně.

Ustupování na holeň

20

Dovnitř plec - kůň je nepatrně ohnut od zátylku po ohon okolo vnitřní nohy jezdce; kůň jde na třech stopách; musí se snížit vnitřní kyčel (vnitřní zadní noha více podsazená pod tělem); úhel 30 stupňů ke směru pohybu; kůň se divá pryč od směru ve kterém se pohybuje. Chybou je
nepravidelnost pohybu
kůň jde rovně, jen ohnutý krk [ známky 4 a níže ]
kmih je nepravidelný [ známky 4 a níže ]
příliš ohnutá hlava [ známky 5 a níže ]
šikmá hlava
špatný sed jezdce
jezdec tahá rukou přes krk Běžné chyby jsou např.: - kůň je více ohnut v krku než v trupu - kůň je ohnut pouze v krku a ne v trupu - kůň jde na čtyřech stopách - kůň nejde stejnoměrně podél stěny (vrávorá) - uši nejsou na stejné úrovni (hlava šikmo) Základní chyby jsou : - kůň je málo ohnut - vnitřní zadní noha překračuje vnější - kůň ztrácí kmih

88 Dovnitř záď - Travers D 412.7 Kůň je nepatrně ohnut okolo vnitřní nohy jezdce. Vnější nohy překračují a křižují předem vnitřní nohy. Kůň se dívá směrem, ve kterém se pohybuje (viz.obr.2).

89 Renvers

D 412.8

Renvers je cvik obrácený proti traversu, se zádí ke stěně místo hlavy. Jinak platí stejné principy a podmínky jako u traversu (viz.obr.3).

90 Překrok (Traverzála)

D 412.9

Překrok je obměna traversu, prováděná na diagonále místo na stěně. Kůň má být mírně ohnutý okolo vnitřní nohy jezdce, aby umožňoval více volnosti a pohyblivosti plece, a tak zvýšil nenucenost a graciéznost pohybu, ale předek koně mírně předchází záď. Vnější nohy překračují a křižují předem vnitřní nohy. Kůň se dívá směrem, ve kterém se pohybuje. Během celého cviku má udržet stejnou kadenci a rovnováhu. Pro docílení větší uvolněnosti a pohyblivosti plece, čímž se docílí větší nenucenosti a ladnosti pohybů, je velmi důležité, aby byl kůň nejen správně ohnut, a tím se zabránilo vrhnutí se na vnitřní plec, ale také, aby byl udržen kmih a zejména angažovanost vnitřní zadní nohy. Překrok se provádí v klusu nebo ve cvalu. Jen z výcvikových důvodů se používá někdy v kroku. Překroky chybou je
přehnané ohnutí, které má za následek poruchu rovnováhy a plynulosti pohybu
nepravidelnost pohybu
ztráta kmihu
šikmá hlava
příliš ohnutá hlava
špatný sed jezdce
jezdec tahá rukou přes krk

21

jezdec se prohýbá v boku jezdcova obava o ohnutí a tlačení do strany na stěně kůň jde v úhlu 35 stupňů ke stěně poníž se pohybuje= travers; na diagonále kůň musí být přísně rovnoběžně s dlouhou stěnou, třebaže předek musí jít nepatrně před zádí kůň se pohybuje předníma a zadníma nohama na dvou různých stopách;



Běžné chyby jsou např.: - kůň je ohnut více v krku než v trupu - kůň není dostatečně uvolněný a pohyblivý v pleci - uši nejsou na stejné úrovni (hlava šikmo) Základní chyby jsou : - záď předchází předek - kůň je ohnut obráceně - kůň ztrácí shromáždění - kůň není ohnut v trupu - kůň jde málo do strany - kůň ztrácí kmih a takt - ve cvalu se ztrácí třítakt Traverzály ve cvalu - důležitý přesně rovný kůň v přeskocích. Zig-zag (traverzála vpravo a vlevo) Chybou je - nedodržení počtu kroků je velká chyba a vyžaduje snížení známky
je-li traverzála rovná [ známka 8 ]
není-li kůň absolutně rovný [ známka 7 ]
nerovný kůň, ale přeskoky bez chyb [ známka 5 až 6 ]
je-li chyba v překroku i přeskoku [ známka menší než 5 ]
při více chybách v přeskocích [ známka méně než 4 ]

91 Obrat kolem zádě

D413

• Obrat kolem zádě přechodem ze zastavení a do zastavení. Na začátku obratu je povoleno několik kroků dopředu. Během obratu se kůň otáčí kolem bodu, tak, že vnitřní zadní noha zůstává blízko tohoto bodu, při zachovaní jasného čtyřtaktu. Přední nohy a vnější zadní noha se pohybují kolem vnitřní zadní nohy, která se zvedá a pokládá čistě v rytmu ve směru těžiště a dotýká se země ve stejném bodě, nebo mírně vpřed. Po skončení obratu se kůň vrátí na stopu ve směru dopředu před druhým zastavením. Kůň se vrátí na stopu bez křížení

zadních nohou. Při obratu je kůň ohnut ve směru obratu. Chybou je - nedodržení kadence a nohosledu ztráta kmihu - couvání nebo jen naznačení couvání - opisuje příliš velký kruh - odchyluje se od podélné osy - uhýbá zádí - vnitřní zadní noha se nepohybuje - "lepí" - je-li dobrý začátek a chybný konec [ zn.max. 6 ]

92 Pirueta / poloviční pirueta

D 413.3

Pirueta nebo poloviční pirueta je kruh (polokruh) prováděný na dvou stopách s poloměrem rovným délce koně, kdy se předek otáčí okolo zádě. Zadní vnitřní noha tvoří osu, musí se pohybovat na místě nebo jen velmi nepatrně kupředu. Piruety (poloviční piruety) se obvykle provádějí ve shromážděném kroku nebo cvalu, ale mohou se provádět také v piaffě. Při piruetě (poloviční piruetě) se přední nohy a vnější zadní noha pohybují okolo vnitřní zadní nohy, která tvoří střed a musí se vracet na totéž místo nebo se pohybovat jen nepatrně kupředu pokaždé, když se zvedne. Při provádění piruety (poloviční piruety) v kterémkoliv chodu je kůň nepatrně ohnut ve směru, ve kterém se otáčí, zůstává lehce „na přilnutí“, otáčí se klidně, udržuje stálou kadenci a nohosled příslušného chodu. Nejvyšším místem během celého cviku je týl hlavy. Během piruet (polovičních piruet) má kůň udržet kmih, nemá ani nepatrně couvnout nebo ustoupit. Pohyb přestane být pravidelný, když se vnitřní zadní noha nepohybuje ve stejném rytmu jako vnější zadní noha nebo zůstává na místě. Při provádění piruety (poloviční piruety) ve cvalu má jezdec udržet plnou uvolněnost koně se zdůrazněným shromážděním. Záď je silně angažovaná, snížená a vykazuje dobrou pružnost kloubů. Před a po piruetě se kůň pohybuje ve cvalu. Ten je charakteristický zvýšením aktivity a shromážděním před piruetou. Pohyb je dokonalý, když kůň při pohybu vpřed udržuje stálou rovnováhu.

22

Kvalita piruet (polovičních piruet) se hodnotí podle pružnosti, uvolněnosti, kadence a pravidelnosti, přesnosti a měkkosti přechodů; pirueta (poloviční pirueta) ve cvalu také podle vyváženosti, vzpřímení a počtu skoků (má jich být při piruetě 6 - 8, při poloviční piruetě 3 - 4). Chybou je nedodržení kadence a nohosledu nebo ztráta kmihu v kroku: - couvání nebo jen naznačení couvání - opisuje příliš velký kruh - odchyluje se od podélné osy - uhýbá zádí - vnitřní zadní noha se nepohybuje - "lepí" - je-li dobrý začátek a chybný konec [ známka max. 6 ] ve cvalu: ztráta kmihu - stojící vnitřní zadní noha - silné působení vnitřní otěže - příliš rychlá pirueta (předek koně se pohybuje příliš rychle a kůň nepodsazuje záď) - přerušení pohybu, zastavení nebo couvnutí - opisuje příliš velký kruh - kůň zvedá hlavu - uhýbá zádí Známky: pirueta s podsazenou zádí 8 a výše kůň cválá na kruhu (jiný cvik) max. 4 není velká chyba jestliže dojde ke zpomalení, ale je zachován nohosled a kmih Velká chyba při poloviční piruetě kruh zádí (pohyb nejde ze zádě) max. 4 až 5

93 Pasáž

D 414

Je odměřený, velmi shromážděný, velmi vznosný a velmi pravidelný klus. Je charakterizován výraznou angažovaností zádě, více zdůrazněným ohýbáním kolen a hlezen a půvabnou pružností pohybu. Každý diagonální pár nohou se střídavě zvedá a dopadá v taktu a prodlouženým vznosem. • V zásadě kopyto přední nohy se má zvedat do úrovně poloviny holeně druhé přední nohy. Kopyto zadní nohy se má zvedat mírně nad spěnku druhé zadní nohy. • Krk má být vzpřímeny a vznosně vyklenutý s týlem jako nejvyšším bodem a hlavou těsně u kolmice. Kůň má zůstat lehce a měkce „na přilnutí“ a schopný přejít měkce

z pasáže do piaffy a opačně, bez zjevného úsilí a bez změny kadence, s výrazným kmihem. • Nepravidelné kroky zadních nohou, houpání předku nebo zádě ze strany na stranu, jakož i trhavé pohyby předních nebo zadních nohou nebo vlečení zadních nohou jsou vážné chyby. Chybou je - nepravidelný pohyb nohou koně do stran - kůň zvedá krk - kůň mává ocasem - kůň je tvrdý a jde bez hřbetu - zadní nohy se nezvedají málo, neukazují vznos - malý vznos - kůň otevírá hubu - nepravidelný chod zadních nohou - houpání koně do stran (předních nebo zadních nohy ustupují do stran) - trhavé pohyby předních nebo zadních nohou Známky - nepravidelnost v chodu max. 6 je-li pasáž pravidelná i když méně vznosná může být i známka 7 Jestliže je při pasáži kůň uvolněný a pasáž je pěkná a trochu švihá ocasem nebere se toto v úvahu pro snížení známky.

94 Piaffa D 415 Piaffa je vysoce shromážděný, pravidelný, vznosný diagonální pohyb působící dojmem, že kůň zůstává na místě. Hřbet koně je ohebný a pruží. Záď je nepatrně snížena, kyčle s aktivními hlezny jsou dobře podsazeny a umožňují uvolněnost, lehkost a pohyblivost plecí a předních nohou. Každý diagonální pár nohou se zvedá a došlapuje střídavě se stejnou kadencí a nepatrně prodlouženým vznosem. V zásadě kopyto přední nohy se má zvedat do úrovně poloviny holeně druhé přední nohy. Kopyto zadní nohy se má zvedat mírně nad spěnku druhé zadní nohy. Krk má být vzpřímený a vyklenutý a hlava na kolmici. Kůň má zůstat lehce „na přilnutí“ s uvolněným týlem a udržovat měkký a lehký kontakt při napjatých otěžích. Tělo koně se má pohybovat nahoru a dolů v pružných, kadencovaných a harmonických pohybech. Piaffa se musí vždy vyznačovat živým kmihem a bezvadnou rovnováhou. Při dojmu, že zůstává na místě, má být zřejmý sklon k pohybu vpřed, což se projeví ochotou koně vykročit, jakmile dostane pobídku.

23

Pohyb s uspěchanými, nestejnými a nepravidelnými kroky, bez kadence nebo s kroky bez vznosu, nemůže být nazýván pravou piaffou.

požadovaných cviků. Projevuje se lehkostí, klidem a harmonií při vykonávání všech pohybů.

Chybou je - pohyb zpět, couvání - kůň bez hřbetu - záď není podsazena, vysoká záď - nepravidelné kroky zadních nohou - piaffa není na místě

Zadní nohy však nemají být podsazeny příliš dopředu pod koně, protože by se tím příliš zkrátila základna koně, a to by znesnadňovalo pohyb. V takovém případě se linie hřbetu relativně k základně tvořené nohama prodlouží a tím se sníží stabilita a kůň by měl potíže při hledání harmonické a správné rovnováhy.

Vážnými chybami pak jsou - i nepatrné couvnutí, - nepravidelné kroky zadních nohou, - křížení předních nebo zadních nohou, - kolébání předku nebo zádě ze strany na stranu. Jestliže je při piaffě kůň uvolněný a piaffa je pěkná a trochu švihá ocasem nebere se toto v úvahu pro snížení známky. Ustupuje-li kůň dozadu, ale jen málo (o kopyto), je to sice chyba, ale je možno dát známku až 6. Kůň může při provádění piafy mírně postupovat dopředu – v celém cviku o 80 až 100 cm. Pokud je cvik jinak korektní může být hodnocen až 6 body.

95 Shromáždění koně

D 416

Cílem shromáždění koně je : Další vývoj a zlepšení vyváženosti a rovnováhy koně, které je více nebo méně narušeno přidanou váhou jezdce. Rozvinout a zvýšit schopnost koně ke snížení a angažování jeho zádě ve prospěch uvolněnosti a pohyblivosti jeho předku a zvýšit pružnost jeho hřbetu. Přispět k „nenucenosti a nesení se“ koně a učinit ho příjemnějším při ježdění. Nejlepším způsobem k získání těchto cílů jsou práce na dvou stopách, travers, renvers a v neposlední řadě dovnitř plec (čl. 412.6), stejně jako poloviční zádrže (čl.408). Shromáždění je, jinými slovy, dokonalé a účinné podsazení zadních nohou pod tělo koně s ohebnými klouby při krátkodobém, ale často opakovaném působení sedu a nohou jezdce, nutících koně kupředu s více nebo méně pevnou nebo zadržující rukou, poskytující právě dostačující impuls k provedení cviku. Shromáždění v důsledku toho není dosaženo zkrácením kroku zadržujícím účinkem ruky, ale zvýšením vlivu sedu a nohou jezdce k angažování zadních končetin koně podsadit se více pod tělo. Je to poslušnost projevující se stálou pozorností, důvěrou a ochotou koně k vykonávání všech

Kůň s příliš dlouhou základnou, neschopný a neochotný podsadit zadní nohy pod tělo, nikdy nedocílí přijatelné shromáždění, charakterizovaného nenuceností a „nesením se“, jakož i živým kmihem, vycházejícím z aktivní zádě. Postavení hlavy a krku koně při shromážděných chodech je samozřejmě závislé na stupni výcviku a při jeho stejném stupni na anatomické stavbě koně. Je však třeba posuzovat, zda krk je nesen uvolněně a tvoří harmonický oblouk od kohoutku k týlu, který je nejvyšším bodem koně, s hlavou nepatrně před kolmicí. Avšak v okamžiku, kdy jezdec působí pomůckami k přechodu do chvilkového a přechodného shromáždění, může být hlava více nebo méně na kolmici ( čl. 401.6.,402.1. a 408.). Plazení jazyka, skřípání zuby, švihání ohonem jsou projevem nervozity, ztuhnutí nebo odporu koně a musí být vzaty v úvahu při hodnocení cviku a i ve společné známce. Hodnocení: - skřípání zuby, ale bez viditelného odporu - nemusí se snížit známka pod 6 dolů, je-li však vyšší dá se 6. - přílišné sestavení koně k ruce, někdy až dovnitř plec (křivost), musí být hodnoceno každém cviku sníženou známkou o 1 stupeň a společná známka za uvolněnost maxi. 4. - leknutí koně jen jednou v úloze není chybou nebo jen malá chyba, opakované se trestá - kůň není uvolněný - ve společné známce. • Při plazení jazyka se sníží známka ve cviku, kdy plazí jazyk a společná známka za uvolnění maximálně 4.

96 Poslušnost / kmih

D 417

Poslušnost neznamená otrocké podrobení se, ale projevuje se stálou pozorností, ochotou ke spolupráci a důvěrou v celém chování koně, jakož i harmonií, lehkostí a samozřejmostí při vykonávání různých cviků. Stupeň poslušnosti se také projevuje přijmutím udidla koněm, lehkým a měkkým spojením, pružným týlem nebo vzpíráním se nebo vyhýbáním se ruce jezdce. Kůň je potom buď „nad“ nebo „za otěží“.

24

• Plazení jazyka, strkání ho nad udidlo nebo úplné vyplazení jakož i skřípání zuby a švihání ohonem jsou většinou projevem nervozity, ztuhnutí nebo odporu koně a musí být vzaty rozhodčími v úvahu v jejich známkách pro daný cvik, jakož i ve společné známce pro „poslušnost“ (známka č. 3).

Použití hlasu jakýmkoliv způsobem, mlaskání jednou nebo opakovaně, je vážnou chybou a má za následek snížení známky nejméně o dva stupně proti té, kterou by jinak jezdec dostal za cvik, ve kterém se to stalo.

• Kmih je termín používaný k popisu chtivé (silné) a energické, ale kontrolované hnací síly vyvíjené ze zádě do atletického (sportovního) cviku koně. Konečný výraz může být předveden jen měkkým a pružným hřbetem koně vedeným jemným (citlivým) spojením s rukou jezdce. • Rychlost, sama o sobě, má málo společného s kmihem. Výsledkem je většinou zploštění chodů. Viditelnou charakteristikou kmihu jsou jasně členěné došlapy zadních nohou v nepřetržité, spíše stakatové akci. Když zadní noha opouští zem, má se koleno pohybovat nejdříve dopředu a pak se teprve zvedat. Nesmí se samozřejmě pohybovat dozadu. Hlavní a prvořadou součástí kmihu je čas strávený koněm ve vznosu. Jinými slovy, jde o přidaný znak mezi chody. Musí vždy být ale jasné rozlišení mezi shromážděným klusem a pasáží. Kmih je proto zřejmý jen u těch chodů, které nemají prodlouženou dobu vznosu ( jde-li kůň rychle bez kmihu, postrádá vznos).

97 Sed a pomůcky jezdce

D 418

Všechny cviky mají být dosaženy bez zjevného úsilí jezdce. Jezdec má sedět v dobré rovnováze, s bedry a kyčlemi pružnými, s pevnými stehny a s nohama dobře protaženýma směrem dolů. Vrchní část těla je nenucená, uvolněná a vzpřímená, s rukama nízko a těsně u sebe, ale nedotýkajícíma se navzájem nebo koně, s palcem jako nejvyšším bodem, lokty a paže jsou těsně, ale volně u těla a umožňují jezdci sledovat pohyby koně měkce a volně a používat pomůcky neznatelně. Toto je jedině správný sed jezdce, který mu umožní postupně a správně cvičit koně. Nejen pomůcky rukama a nohama, ale také sedem jezdce mají při drezúře velký význam. Jen jezdec, který umí napnout a uvolnit bederní svaly v pravém okamžiku, je schopen správně působit na svého koně ( 402.2.,408.,416.3.). Vedení oběma rukama je povinné při všech mezinárodních i národních závodech , nejen když jsou předváděny oficiální drezurní úlohy vydané FEI, ale také při předvádění národních úloh, které mohou být zařazeny do programu těchto závodů. Ale při opouštění obdélníku v kroku na dlouhé otěži po ukončení úlohy může jezdec, podle vlastního uvážení, vést koně jen jednou rukou. Vedení jednou rukou je však povoleno ve Volné sestavě – Kür.

Použitá literatura: • Memorandum pro skokové soutěže, 3.vydání 1995 FEI , • Memorandum pro všestrannost, 7.vydání FEI 2004, • Příručka pro práci komisaře na opracovišti, FEI 2006, • Jezdecké závody, Vratislav Danielovský, Praha 1956, • Pořádání jezdeckých závodů, P.Neumann, J.Žižka: ČUV ČSTV 1989, • Pořádání jezdeckých závodů, Ivan Vencour, ČJF 2002, • Zásady stavby parkurů, Boris Rotkovský, ČUV ČSTV 1975, • Stavíme parkur, Ing A.Tůmová, 2004, • Výcvik drezúry,Jan Holcbecher, CSTV 1987, • Pferdesport DDR, Erich Oese, • Reithlehre, Wilhelm Museler, • Drezúra – perfektní technika, Mitja Demitrij Černač,2006 • materiály firmy GE Capital Services a Teamtechnologies s.r.o..

Praha listopad 2006 INFO SPORT SYSTEMS PRAHA

25