CO JE PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ

KDO JINÝ? / VÝCHOVA K OBČANSKÉ ANGAŽOVANOSTI film

PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ ÚVOD DO PROBLEMATIKY

CO JE PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ Slovo projekt se v současné době stalo jedním z nejčastěji používaných, a to zdaleka nejen ve vzdělávání. Setkáváme se s ním v oblasti kultury, financí, výstavby, podnikání, zkrátka všude tam, kde vznikají plány a následně i realizace nějakých nových hodnot. Jde o promyšlený a systematický postup s cílem něco konkrétního vytvořit, zorganizovat, uskutečnit, vyrobit, vylepšit, vyřešit… Výsledkem projektu je pak například městská oslava, divadelní představení, nové hřiště, výstava zdravé výživy nebo třeba návrh na zlepšení životního prostředí. Úspěšnost projektu je dána významností a užitečností vytvořeného produktu. Podmínkou úspěchu je týmová spolupráce, schopnost vnímání širších souvislostí, volba efektivních metod postupu. Jako přidanou hodnotu můžeme vnímat dokumentaci z průběhu projektu nebo nové osobní poznatky a zkušenosti. Jak je to ale s projektem ve výuce? Klíčovým pojmem zůstává konkrétní, užitečný produkt, tj. výsledek. Bývá to například nová učební pomůcka, veřejná akce (výstava, beseda, oslava apod.), publikace či jiný textový materiál, prezentace návrhu (plánu) na zlepšení prostředí ve škole, na řešení komunálního problému apod. Smyslem projektové výuky je společně vytvořit nové hodnoty nebo vyřešit stávající, aktuální problém. K tomu je nutné získat potřebné poznatky z různých oborů a informačních zdrojů, uspořádat je, pochopit jejich vzájemné vztahy a souvislosti, najít možná řešení, navrhnout kritéria svého rozhodování, dohodnout se na podobě finálního výsledku a realizovat jej.

Získané vědomosti a dovednosti nesmí být v projektovém vyučování (na rozdíl od nedidaktických projektů) jen nahodilou záležitostí, ale promyšleným pedagogickým záměrem. Z pohledu žáků však nejsou nové poznatky pro práci na projektu primární motivací. Tou zůstává především potřeba (zájem, chuť, rozhodnutí) něco konkrétního vytvořit nebo změnit. Je nutné si uvědomit, že projektová výuka je pouze jednou z mnoha možných výukových metod, jedním ze způsobů, jak žáky dovést ke znalostem, dovednostem a postojům, vymezeným Školním vzdělávacím programem (ŠVP). Po projektu saháme tehdy, když nám nestačí, aby žáci pouze věděli a rozuměli, ale chceme, aby získané poznatky vyhodnotili, oborově propojili a smysluplně použili. [ 1 ] www.jsns.cz



Zkušenosti z praxe „RVP pro střední odborné školy definují tři úrovně cílů školního vzdělávání. Obecné cíle vycházejí z koncepce Delorsových cílů, jak byly formulovány komisí UNESCO ve zprávě Vzdělávání pro 21. století – učit se poznávat, učit se pracovat a jednat, učit se být, učit se žít společně. V dalším životě člověka by měly sehrávat úlohu pilířů jeho osobního rozvoje. Druhou úroveň cílů podle RVP představují kompetence absolventa, tedy způsobilosti potřebné pro život a pro výkon povolání. Konečně třetí úroveň tvoří vlastní výukové cíle jednotlivých vzdělávacích oblastí.1 Není lepší příležitosti pro naplnění těchto teoretických cílů než projektové vyučování. Studenti jsou nuceni řešit reálné situace v praktickém životě, musí se vypořádat s časovou tísní, řešit nenadálé změny plánu a nečekané problémy, učí se rozhodovat a jednat. Nepřemýšlí v kategoriích vyučovaných předmětů – teď úkol na český jazyk, teď na ekonomii, na občanskou nauku, ale řeší svůj projekt komplexně.“ Michaela Holubová, ISS Mladá Boleslav JAK ZAŘADIT PROJEKT DO VÝUKY Role učitele a žáka Žáky je potřeba k projektu získat a poskytnout jim dostatečně svobodný prostor k vlastní aktivitě. Jedna z definic projektové metody říká, že se jedná o „žákovský podnik“. Z podstaty těchto dvou slov můžeme snadno odvodit charakteristiku a znaky této výukové metody. Podnikem obvykle rozumíme skupinu lidí, kteří mají stejný cíl, navzájem spolupracují, doplňují se a podporují, organizují a rozdělují si svou práci, řídí se společně respektovanými pravidly a společně vytvářejí nové hodnoty. Přívlastek žákovský napovídá, že tohle všechno by měli v projektu dělat především žáci sami. Pedagog je tím, kdo k tomu nastavuje základní mantinely, vytváří podmínky, koordinuje a koriguje činnost žáků tak, aby směřovala k očekávanému produktu a zároveň k naplnění pedagogických cílů. V otázce odpovědnosti platí, že za kvalitu výsledného produktu ručí celý pracovní tým (žáci), za nastavení efektivních metod, procesů a podmínek odpovídá manažer (pedagog). Vždy je potřeba, aby projekt zaštítil jeden vyučující/lektor/vedoucí, který bude daný tým nebo týmy vést a bude garantem neboli koučem projektu. Garantem neboli koučem projektu by měl být člověk přesvědčený o smyslu projektu a nadšený pro něj. Navíc by měl být komunikativní, trpělivý, ochotný vysvětlovat, ještě jednou vysvětlovat a přesvědčovat. Často se může stát, že největším problémem bude získat „dospělé“ účastníky projektu – kolegy vyučující, rodiče. Naopak projektu budou jistě nakloněni lidé z různých neziskových, zájmových organizací. Na ty je vhodné se obrátit o pomoc, konzultaci – většinou mají zkušenosti s projekty, granty, zkrátka zkušenosti z praxe. Ať chceme nebo ne, školní projekty často zůstávají jen v oblasti teorií, „hraní si“ na realitu. Toto je možnost stát se součástí reality.

1 RVP pro obor vzdělávání 72-41-M/01 Informační služby. [online] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2008 čj. 6 907/2008-23, NUOV. Dostupné na:

[ 2 ] www.jsns.cz



Zkušenosti z praxe „Realizace projektu má být v moderním vzdělávání strategií, cestou k rozvoji osobnosti studenta, nikoli samoúčelnou akcí. Pro učitele je podstatné, aby studenti během projektových činností dosáhli posunu ve svých dovednostech a znalostech. Pro učitele je projekt prostředkem, jak studentům umožnit obohatit se o nové poznatky a rozvíjet jejich klíčové kompetence. Naopak většina studentů se o tyto aspekty projektu nestará, chtějí se pobavit, něco se dozvědět, něco neobvyklého zažít. Při projektovém vyučování by aktivita měla vycházet směrem od studentů. Výborné je, když studenti sami vymyslí téma projektu a vezmou projekt skutečně za svůj. Pedagog by měl stát v pozadí jako poradce nebo odborný konzultant tak, aby výsledná práce byla skutečně dílem studentů. Z pohledu žáka se tak ruší tradiční rozdělení rolí učitel – žák. Učitelé by měli v projektu vystupovat jako partneři studentů, podílet se s nimi na jeho řešení, nikoli zasahovat jako autorita shora. Záleží samozřejmě na věku studentů, jejich zkušenostech a na náročnosti zvoleného projektu, nakolik se učitel může stáhnout a nechat vše na nich. Je dobré zvážit, které aktivity v projektu mohou vykonávat studenti sami a které by si měl vzít na starosti spíše pedagog. V našem projektu – při organizaci benefičního koncertu – jsem se rozhodla jednat s úřady sama jménem školy. Naopak studenti domlouvali organizaci a technické záležitosti s kapelami, které sami znali, pro mě byly tyto záležitosti spíše vzdálené. Společně jsme hledali sponzory, kteří nám pomohli financovat benefiční koncert, a zařizovali propagaci koncertu. Michaela Holubová, ISS Mladá Boleslav „Vždy velmi záleží na zkušenostech jednotlivých členů skupiny. Pokud je v týmu minimálně jedna osoba, která již má s projektovou výukou zkušenosti, může být učitel opravdu jen určitým průvodcem, tím, který žáky při jejich práci podporuje a vede zpovzdálí, případně průběžně konzultuje se skupinou její jednotlivé kroky, je jim nápomocen. Důležité je, aby ve skupině byli žáci zvyklí spolupracovat, naslouchat si, aby cítili, že mají společný zájem a chtějí projekt zdárně dokončit. I v takovémto případě je učitel pouhým tichým společníkem, který, pokud je vyzván, udílí rady, případně vyjádří svůj názor. Náročnější je role učitele u projektových nováčků. Pokud nejsou příliš zvyklí pracovat v týmu či konkrétně na projektu, následuje dlouhá a někdy i trnitá cesta, na níž je učitel tím, kdo členům vysvětluje jednotlivé kroky, vyzývá je k samostatnosti, upozorňuje na potřebu řešit konflikty a hledat dohodu. V neposlední řadě má učitel též velmi důležitou pozici toho, kdo upozorní na problémy a vede žáky k tomu, aby je nepřecházeli, ale řešili. Žákům poskytuje zpětnou vazbu a učí je tomu, aby sami svoji práci průběžně reflektovali.“ Iva Dobiášová, Gymnázium Mnichovo Hradiště „Žák se v rámci projektu může výrazněji profilovat – vzhledem k tomu, na jakém projektu pracuje. Ve zvýšené míře může rozvíjet klíčové kompetence, které stanoví RVP a které jsou zakomponovány i v ŠVP. Do využití potenciálu jeho role coby účastníka týmu se pochopitelně promítají kladně i záporně jeho předchozí zkušenosti (či jejich absence). V rámci projektu dochází k jistému stírání přísných hranic rolí učitel a žák. Setkání v rámci projektu jsou většinou mnohem osobnější a neformálnější, což ovšem vždy záleží i na povaze členů skupiny a fungování skupiny jako takové. Celkově lze říci, že práce na projektu vede žáky k větší samostatnosti, pociťují větší míru odpovědnosti a zároveň mají i více pravomocí – rozhodují o svém projektu.“ Iva Dobiášová, Gymnázium Mnichovo Hradiště Časový plán a mezipředmětový přesah projektu K práci na svém společném „podniku“ potřebují žáci dostatek souvislého času. Projektovou výuku proto organizujeme jinak než klasický školní rozvrh. Zatímco běžná výuka je obvykle členěna do jednotlivých vzdělávacích předmětů a odehrává se v krátkých časových úsecích (45 minut), základním znakem projektové výuky je integrace výukového času. Souvislý čas (u jednodenních projektů obvykle v délce 4–6 vyučovacích hodin) členíme nikoli logikou školního zvonění, ale na základě skutečné potřeby (stylu práce, etapy řešení projektu, zpětné vazby). Žáci tak zároveň získávají ojedinělou zkušenost s vlastní organizací pracovního času.

[ 3 ] www.jsns.cz



Zkušenosti z praxe „Rozvržení projektové výuky: Již na začátku projektu je vhodné si stanovit termíny průběžných schůzek určených pro průběžné informování o vývoji práce na projektu i pro zpětnou vazbu jednotlivých dílčích aktivit. Je třeba žáky vyzvat k tomu, aby si vytvořili plán činností, určili si osoby, které jsou za jednotlivé úkoly zodpovědné, a byli vedeni k plnění těchto aktivit. Žáci by měli přemýšlet nad náročností jednotlivých částí projektu a dobře si uvědomit, co vše je pro celkové dokončení projektu z hlediska času potřeba.“ Iva Dobiášová, Gymnázium Mnichovo Hradiště „Je dobré si předem stanovit časový harmonogram, rozvrhnout si jednotlivé fáze projektu. Doporučuji nenechat se strhnout nadšením studentů, učitel by si měl provést vlastní výzkum daného tématu a dobře zvážit, zda je v jeho silách, v silách studentů a v aktuálních možnostech školy zvolený projekt zvládnout a dotáhnout do konce. Podstatná je motivace všech účastníků, ze strany studentů musí vždy jít o dobrovolnou aktivitu. Dlouhodobý projekt vyžaduje plné nasazení, studenti i učitel budou muset projektu obětovat část svého volného času, budou se potýkat s novými problémy, které přesahují jejich dosavadní zkušenost. Se zvyšující se náročností práce přichází riziko poklesu motivace. Učitel by na tuto situaci měl být připraven a být tím, kdo udržuje pozitivní motivaci v týmu. Sám by neměl propadat skepsi, když se nedaří. Práce na projektu má co nejvíce suplovat reálný život a s nejrůznějšími komplikacemi musí člověk počítat vždy. Ostatně i problém, je-li překonán, stává se přínosem, výhodou.“ Michaela Holubová, ISS Mladá Boleslav

Důležitým znakem projektové výuky je také integrace vyučovacích oborů a témat. Témata, kterými se žáci v projektu zabývají, mají své přirozené přesahy do různých oborů. Tyto oborové přesahy souvisejí nejen s tématem, ale i se způsobem práce. Při řešení projektu je potřeba pracovat s texty, diskutovat, klást si otázky, jednoduše řečeno používat a rozvíjet řadu kompetencí souvisejících s cíli jazykové výchovy, informatiky, mediální výchovy, výchovy k občanství. Další přesahy pak vycházejí z podstaty konkrétního tématu (záměru, produktu). [ 4 ] www.jsns.cz



Vhodné je, aby mezi sebou spolupracovali nejen žáci, ale také vyučující, a projekt tak mohl být realizován v různých hodinách podle potřeby. Mezipředmětový přesah jednotlivých projektů je patrný na první pohled. Úřední dopisy mohou být přirozeně formulovány v rámci hodin slohu, hodiny informační technologie využijeme k přepsání dopisu, případně využijeme moderní komunikační prostředky – e-mail, sociální sítě apod. Vyučující může navíc vysvětlit základní pravidla sazby textu apod. a projekt se tak může stát součástí ŠVP konkrétní školy. Zkušenosti z praxe „Mezipředmětové vztahy: Projektová výuka k mezipředmětovým vztahům určitě vybízí. V projektu mých žákyň se propojil český jazyk, dějepis, zeměpis, výtvarná výchova a výpočetní technika. Dívkám ani nepřišlo, že využívají poznatků z různých školních předmětů, plynule využily toho, co se již v rámci studia naučily. V ŠVP naší školy je projektová výuka uvedena jako jedna z možných variant výuky.“ Iva Dobiášová, Gymnázium Mnichovo Hradiště Více informací najdete také v kapitole Zařazení týmového projektu Kdo jiný? do RVP. VÝHODY A MEZE PROJEKTOVÉHO VYUČOVÁNÍ Zkušenosti z praxe „Výhodou pro žáky je jednoznačně možnost rozhodovat a převzít zodpovědnost, která je v rámci běžné výuky přece jen mnohdy omezená. Pro učitele je pak velmi pozitivní všímat si, jak žáci sami dokážou udělat to, co se jim možná na začátku zdálo nemožné, vidět, jak žáci rostou. Nevýhodou je jistá časová i organizační náročnost, potřeba věnovat se skupině dle jejích průběžných potřeb, což může být ale vzhledem k současným nárokům a případné situaci na škole někdy obtížné (například rozvrh tříd x učitele, dojíždění členů projektu, členové z různých tříd, neochota některých vyučujících).“ Iva Dobiášová, Gymnázium Mnichovo Hradiště „Účast na projektu je jistě náročná pro studenty i pro učitele. Pokud se projekt vydaří, je pozitivní dopad na všechny zainteresované osoby nezpochybnitelný. V koncentrované podobě umožňuje rozvíjet klíčové kompetence a získávat potřebné poznatky. Pro úspěch projektu je zásadní podpora vedení školy a ostatních členů pedagogického sboru. Při realizaci projektu se musí počítat s uvolňováním studentů z běžné výuky, v našem případě jsme několikrát využili i materiální podporu školy – počítačovou učebnu s připojením na internet, tiskárnu, digitální fotoaparát. Pro studenty je jistě motivací i fakt, že cítí podporu a zájem ze strany svých spolužáků a vyučujících. Důležité je vtáhnout do projektu co nejvíce dalších studentů jako podporovatelů a sympatizantů projektu. Čím více jsme se potýkali s různými problémy, tím více se objevovali vstřícní studenti ochotni pomoci. Spolužáci studentů zapojených do projektu nám pomáhali s roznášením letáků, nabízeli kontakty na sponzory. Pro školu je jistě přínosem, když studenti žijí společnou věcí, zažívají společně úspěchy, překonávají těžkosti. Úspěch studentů si vždy zaslouží propagaci, konečně posiluje renomé dané instituce. Pro studenty je důležité, aby viděli, že jejich práce je dostupná i dalším lidem a že ti ji oceňují. Jejich snažení a dřina pak dostávají nový smysl, zažívají úspěch a uvědomují si, že nepracovali na běžném domácím úkolu, který je hned zapomenut, ale že vytvořili dílo větší hodnoty. Poznání je pak pro ně samotné o to cennější, vědí-li, že se jim podařilo vyřešit nejeden problém a překonat nejednu překážku.“ Michaela Holubová, ISS Mladá Boleslav Důležitá je spolupráce Spolupráce s rodiči jako partnery výchovně-vzdělávacího procesu je nezbytnou součástí práce na projektech. Mohou se objevit námitky, že se žáci „neučí“, že jim projekt bere (nejspíš tomu tak bude) mnoho volného času, případně budou do projektu investovat své peníze, technologie apod. Podobným nepříjemnostem lze předejít. Postačí, aby garant projektu promluvil na rodičovských schůzkách a seznámil rodiče s plánovaným projektem, vysvětlil jeho smysl, cíle, průběh práce i zmiňovaná úskalí. [ 5 ] www.jsns.cz



Žáci by neměli být nuceni pracovat na projektu a také by měli mít možnost projekt v průběhu kdykoli opustit. Před tím, než taková situace nastane, ale zcela jistě stojí za to pokusit se v nich obnovit motivaci. Zpočátku projekt zabere více času, nenechte se tím odradit. Mějte na paměti, že prací na projektu si žáci a studenti osvojují značnou část klíčových kompetencí. Řadu úkolů budou muset žáci plnit mimo hodiny školního vyučování, tudíž mimo školní budovu. Pro komunikaci s úřady se kromě osobní schůzky nabízí využití dalších komunikačních prostředků. Důležité je, aby se garant projektu se žáky dohodl a společně naplánovali, kolik času bude nutné trávit mimo školu. Opět je nutné komunikovat s rodiči a s vedením školy. Ve vlastní výuce je většinou čas věnován plánování a následnému vyhodnocování stanovených úkolů, jejich samotnou realizací se žáci zabývají ve svém volném čase. Na začátku projektu je nutné si uvědomit, jaké technické vybavení budete v průběhu projektu potřebovat, zda jím škola pro plánovaný projekt disponuje. Je dobré dopředu dohodnout se žáky podmínky, za kterých budou mít přístup ke kopírce, internetu, telefonu, případně zda jim škola umožní zasílat korespondenci přes sekretariát a bude se tak zčásti podílet na nákladech. Nepodceňujte pomoc rodičů, případně možnosti jejich firem. S vybavením souvisí i eventuální rozpočet projektu – zda bude nutné investovat do projektu vlastní finanční náklady, případně kde je získat. Významnou roli zde hraje otázka sponzorů, kteří mohou zaštítit část finančního rozpočtu, případně projekt podpořit materiálně (kancelářské potřeby, reklamní propagace atd.). Více se dozvíte též v kapitole Fundraising aneb shánění prostředků. Zkušenosti z praxe „Při získávání sponzorů měli studenti, respektive jejich rodiče, zcela zásadní roli. Nejštědřejší sponzory jsme získali právě díky osobní přímluvě rodičů. Na e-maily se žádostí o finanční podporu reagovalo jen málo firem, ale i ty se našly. Myslím, že je důležité, aby studenti viděli, že jejich nápad je pozitivně přijat v jejich osobním i širším okolí.“ Michaela Holubová, ISS Mladá Boleslav Doporučená literatura: COUFALOVÁ, J.: Projektové vyučování pro první stupeň základní školy. Fortuna, Praha 2006. DVOŘÁKOVÁ, M.: Projektové vyučování v české škole – vývoj, inspirace, současné problémy. Karolinum, Praha 2009. 158 s. GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E.: Projektové vyučování a jeho význam v současné škole. In Pedagogika, roč. 47, 1997, č. 1, s. 37. KASÍKOVÁ, H.: Kooperativní učení, kooperativní škola. Portál, Praha 1997. KAŠOVÁ, J.: Jak vypadá projektové vyučování? In Globální rozvojové vzdělávání. Člověk v tísni, Praha 2005. s. 42–47. KAŠOVÁ, J.: Jak využít partnerství se školami v rozvojových zemích. Člověk v tísni, Praha 2006. KAŠOVÁ, J.: Spolu v srdci Evropy. Vize mého života. Přijímačky nanečisto. In Svět průřezových témat 2. st. ZŠ. Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o., Praha 2007. KAŠOVÁ, J.: Jak žít zdravě a být v pohodě. In Učitelský nápadník 2. st. ZŠ. Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s.r.o., Praha 2007. KAŠOVÁ, J.: Projekty v občanské výchově. In Občanská výchova v globalizující se společnosti. PdF UP, Olomouc 2002. s. 87–127. KAŠOVÁ, J.: Učíme v projektech. Praha, Portál 2009. KOVALIKOVÁ, S.: Integrovaná tematická výuka. Spirála, Kroměříž 1995. KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Teorie a praxe projektové výuky. PFMU, Brno 2006. MAŇÁK J., ŠVEC V.: Výukové metody. Paido, Brno 2003. ŠVECOVÁ, M. PUMPR, V. BENEŠ, P. HERINK, J.: Školní projekt jako kreativní forma výuky přírodovědných předmětů na základní a střední škole. In Pedagogika, roč. 53, 2003, č. 4, s. 396. TOMKOVÁ, A., KAŠOVÁ J., DVOŘÁKOVÁ M.: Učíme v projektech. Portál, Praha 2009. VALENTA, J. a kol.: Pohledy. Projektová metoda ve škole a za školou. Ipos Artama, Praha 1993. Další kapitoly: Úvod do problematiky: Co je projektové vyučování Informační text: Týmový projekt Kdo jiný? [ 6 ] www.jsns.cz



Informační text: Zařazení týmového projektu Kdo jiný? do výuky a RVP Informační text: Jak vést týmový projekt Kdo jiný? Informační text: Konkrétní akce Informační text: Komunikace s úřady Informační text: Média a PR Informační text: Fundraising aneb shánění prostředků Informační text: Právní a finanční minimum Informační text: Náměty na týmové projekty Kdo jiný? Projekt: Zažij město jinak Projekt: Bene-fice Projekt: Drakoláda Projekt: Filmový klub Projekt: Anketa Projekt: Dog‘s life Projekt: Karmelfest Projekt: Nová studovna Autorky Jitka Kašová, Michaela Holubová, Iva Dobiášová Editorka Jana Havlíčková Jazyková úprava Dagmar Mertová

[ 7 ] www.jsns.cz

CO JE PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ

Recommend Documents