Cíl: zvýšit konkurenceschopnost

„Krize ukázala nutnost „Učil bych se nezabloudit v budově racionalizace,“ ministerstva,“ tvrdí předseda Asociace krajů říká hejtman Vysočiny Michal Hašek Jiří Běhounek KOMENTÁŘ STRANA 2

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR

www.krajskenoviny.cz

číslo 3 / březen 2011

ročník 10

Cíl: zvýšit konkurenceschopnost

800 let od narození svaté Anežky České

Prezentace

ROZHOVOR STRANA 14 cena 15 Kč

KOMENTÁŘ

strana 10 Stanislav Eichler, hejtman LK a místopředseda AKČR

INZERCE

www.kudyznudy.cz

klad k  opakovanému podávání neomezených žádostí o informace, které musí krajský úřad vždy zákonným způsobem vyřídit. Žadatel se navíc nemusí ani identifikovat a může tak docházet i k  případům, kdy jsou informace posílány do emailových schránek, které patří zcela neznámým nebo dokonce fiktivním osobám. Kraj je navíc zahlcen opakovanými žádostmi a v pořádku prý nejsou ani lhůty, které má úřad na vyřízení žádosti.

Krajské zdravotnictví Libereckého kraje je po skončení kampaně Děkujeme odcházíme v  dobré kondici, i když se potýká s  neuváženými kroky vlády. Podařilo se nám odvrátit narušení běžného provozu v  obou krajských nemocnicích, v  Liberci i České Lípě. Také ve všech ostatních zdravotnických zařízeních v  Libereckém kraji nedošlo od 1. 3. k žádným změnám v  rozsahu poskytované zdravotní péče. Výjimkou je Panochova nemocnice v  Turnově, kde bude omezena péče na gynekologicko-porodnickém oddělení. Toto omezení však vzniklo v důsledku nedostatku lékařského personálu na porodnickém oddělení. Chybějící péče bude zajištěna na zdravotnických pracovištích okolních nemocnic. Letos by v Libereckém kraji podle plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny mělo zaniknout 150 nemocničních lůžek. Liberecký kraj nyní  iniciuje vytvoření pracovní skupiny, která se bude touto tzv. restrukturalizací lůžek v  Libereckém kraji zabývat. Předpokládá se úzká spolupráce se zástupci VZP  a zástupci jednotlivých lůžkových zařízení, i když Liberecký kraj není jejich zřizovatelem. Výsledkem by měl být návrh koncepce sítě lůžkových zdravotnických zařízení v  logické návaznosti na síť poskytovatelů ambulantní péče. Je třeba však zdůraznit, že rušení akutních lůžek v nemocnicích našeho kraje v rámci jejich restrukturalizace je sice možno v  zásadě pokládat za racionální krok, ale nelze jej však řešit pod jakýmkoliv časovým či ekonomickým nátlakem bez celkového zhodnocení. Jde hlavně o zhodnocení   možností poskytování ambulantní péče ve všech dotčených oborech  a možností zdravotních pojišťoven zachovat stávající platby nemocnicím. Toto je však nutno konkretizovat, včetně navázaných smluvních vztahů. Z  toho je myslím jednoznačně zřejmé, že nemůže v  žádném případě jít o nějakou překotnou akci, v  neposlední řadě i proto, že je třeba počítat i  s lokálními politickými dopady v dotčeném regionu.

(pokračování na straně 19)

(pokračování na straně 2)

Snížit rozdíly mezi vysoce, středně a méně rozvinutými regiony by měl připravovaný model konkurenceschopnosti regionů, který v dalším programovacím období EU chtěji použít kraje. Na tiskové konferenci o tom informoval předseda Asociace krajů Michal Hašek a jeho zástupce Radko Martínek, který je hlavním vyjednavačem krajů s Evropskou komisí. Kraje by podle nich měly porovnat úroveň své vyspělosti v jedenácti oblastech a evropské dotace směřovat především tam. Podle obou představitelů krajů je také nezbytné zachování regionálních operačních programů. foto: Miloš Spáčil

Odchody lékařů se nekonaly, přesto není vyhráno KOMENTÁŘ Máme to ale krásné předjaří. Lékařští odboráři jemným tlakem v  mezích etiky docílili spravedlivého ohodnocení, takže se můžeme v  našich nemocnicích těšit na péči ochotných a milých, poctivě zaplacených profesionálů. Protože se nám teď dostane vynikající lékařské péče, dožijeme se pravděpodobně vyššího věku, takže se kvůli důchodům zvedne DPH na snadno zapamatovatelnou úroveň pouhých dvaceti procent. Sice budeme mít jedno z  největších dépéháček na knihy v  celé Evropě, ale jen hlupák by se nad tím rozčiloval. Když si umíme pořádně zaplatit doktory, máme přece i na to, pořádně si zaplatit i knížky. Pak se všichni radostně sečteme a státu sdělíme, kde měla trvalé bydliště naše matka, když jsme se narodili. I to je pro nás důležité, obchodníci podle toho budou zřizovat svoje provozovny a hasiči nás podle toho budou evakuovat. To máme ale krásné předjaří… Miloš Spáčil, editor

Zdaleka největším zdravotnickým tématem úvodu tohoto roku byla akce Děkujeme, odcházíme, kterou zorganizovaly zdravotnické odbory s  cílem zvýšit platy lékařů. Nyní už je zjevné, že se jim původní záměr podařil. Tisíce lékařů z českých nemocnic neodejdou. Místo toho dostanou přidáno. Jaké jsou tedy dopady odborářské akce? A o čem se dál mluví v souvislosti se zdravotnictvím v krajích? Kraje se vzpamatovávají z plánování reorganizace zdravotní péče. Ta by totiž musela přijít v případě, že by lékaři dotáhli svůj protest do avizovaného konce. Ministerstvo se však s  odbory dohodlo a lékaři si tak přijdou na plat vyšší až o osm tisíc korun. Do nemocnic se po ukončení pro-

testní odborové akce nevrátí jen asi pět procent z 3 800 lékařů, kteří podali výpověď. Ve všech českých krajích se tak situace vrací do normálu a zdravotní péče není nijak omezena. „Určité procento lidí, maximálně do pěti procent, odchází z nemocnic do jiných sfér - buďto do jiných

nemocnic nebo i do ciziny,“ uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger. Podle něj lze nyní počty odchodů považovat za nepodstatné. Jsou běžné v rámci každoroční fluktuace pracovníků v nemocnicích. Podle předsedy Asociace krajů Michala Haška nejsou problémy ani v  dodržování domluveného memoranda. „Žádný z krajů také nesignalizuje závažnější problém v procesu naplňování memoranda mezi lékaři a ministerstvem zdravotnictví a v desítkách krajských nemocnic se naprostá většina lékařů vrací na své původní pozice

bez jakýchkoli problémů,“ prohlásil Michal Hašek, ale zároveň dodal, že jedinou výjimkou zůstává lokální nemocnice v  Uherském Hradišti. „Na vyřešení této situace intenzivně spolupracuji s hejtmanem Zlínského kraje Mišákem a ministerstvem zdravotnictví.“ ŘADA NEMOCNIC MÁ PROBLÉMY Když bylo v  loňském roce oznámeno, že poprvé za dvacet let dostane zdravotnictví méně peněz, mnozí už tušili velké problémy. (pokračování na straně 2)

Jižní Morava chce zpřísnit zákon o poskytování informací Zastupitelstvo Jihomoravského kraje odsouhlasilo návrh, který by změnil zákon o svobodném přístupu k informacím. A důvod? Podle kraje je v současné době postavení žadatelů o informace mnohem lepší než postavení subjektů, které jsou povinné jim tyto informace poskytnout. Návrh Jihomoravského kraje, který má podle slov radní Marie Cackové tuto nerovnováhu napravit, však nepotěšil velkou část veřejnosti. Zákon 106 z roku 1999 je podle kraje nedostatečný a jeho změna je nevyhnutelná. Podle radní Jihomoravského kraje pro oblast legislativy Marie Cackové je důvodů pro podání tohoto návrhu hned několik. Cílem je

mimo jiné i snížit náklady, které mají úřady s poskytováním informací. „My si myslíme, že navržené změny jsou zcela na místě. Je to snaha omezit jakoukoliv šikanu úřadu ze strany žadatelů. Tedy v případech, kdy se žádosti opako-

valy nebo byly za poskytnuté informace vyúčtovány náklady, a ty nebyly uhrazeny,“ řekla Marie Cacková. JAK JE TO NYNÍ? Cacková dodala, že podaný návrh je v souladu se všemi českými i evropskými normami. A jaká je současná situace? Nynější zákon podle kraje zvýhodňuje žadatele na úkor úřadu. Vůbec prý nepočítá s možností zneužívání práva na informaci. Dochází tak napří-

2

KN | březen 2011 |

TÉMA

Odchody lékařů se nekonaly, přesto není vyhráno (pokračování ze strany 1)

Vše nakonec vyvrcholilo protestem lékařů a ministr Leoš Heger stejně musel najít další miliardy na jejich platy. V  jaké kondici je ale zdravotnictví v českých krajích, když vynecháme protest lékařů? Problémy jsou nejen ve zmíněných platech zdravotnického personálu, ale i v leckdy zastaralém vybavení a hlavně v často záporném hospodaření nemocnic. Za první pololetí loňského roku skončilo 80 ze 164 českých nemocnic ve ztrátě. Ze ztrátových nemocnic jich navíc přes polovinu hospodařilo se ztrátou větší než pět milionů korun. Výsledky za celý loňský rok zatím nejsou k dispozici. Velmi špatná situace je například v  Moravskoslezském kraji. Osm nemocnic ve vlastnictví kraje je ve ztrátě, která překračuje 200 milionů korun. Jak z  toho ven? Audit, který si nechal kraj vypracovat, na to odpověděl jasně: Je nutné lépe koordinovat činnost nemocnic tím, že se zastřeší pod jednu organizaci. „Jedna z možných variant je akciová společnost, kam kraj nevloží majetek nemocnic, druhá varianta je jedna příspěvková organizace, kde při případném předlužení nehrozí bankrot. Zřizovatel může ze svého rozpočtu nalít prostředky na úhradu státu,“ řekl hejtman Jaroslav Palas.

ci. Bývalý primář oddělení ARO Roman Brázdil byl totiž odvolán krátce poté, co kritizoval kraj za postupné pronajímání nemocnic soukromému sektoru. „Můžeme být prvním z českých regionů, kde nebude ani jedna nemocnice kontrolovaná krajem nebo státem,“ řekl před časem Brázdil. Jeho následné odvolání komentoval generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice slovy, že šlo o dlouhodobý problém a s Brázdilovým výrokem to nemá nic společného. Podle hejtmana Josefa Novotného kraj nečiní v pronajímání nemocnic žádné unáhlené kroky. „Za zásadní považuji shodu všech subjektů, kterých se tato záležitost týká. Tedy krajské koalice ČSSD a KSČM, lékařů z nemocnic i zástupců radnic ve městech, kde nemocnice jsou,“ uvedl hejtman. Kraj zatím pronajal jedno zařízení. Nemocnice v Sokolově nyní spravuje společnost Nemos. A problémy jsou samozřejmě i v dalších krajských nemocnicích. Celá řada zařízení však hospodaří dobře. Jako příklad lze uvést nemocnici v  Liberci. Ta se dokázala během posledních let dostat ze ztráty 230 milionů korun do zelených čísel.

Ilustrační foto. OHROZÍ VYŠŠÍ DPH DOHODU S LÉKAŘI?

V informování o tématu krajského zdravotnictví nesmíme opomenout konkrétní opatření, která čekají zdravotnictví v  tomto roce. Tak především se uskuteční méně investic, než tomu bylo v  letech minulých. Kraje chtějí také víc využívat elektronických aukcí a hromadných nákupů. To se osvědčilo například na Vysočině. „Náš hospodářský výsledek je důsledkem celé řady opatření. Například k optimalizaci cen nakupovaných komodit již od roku 2004 využíváme elektronické aukce,“ řekla ředitelka nemocnice v  Novém Městě na Moravě Věra Palečková. Její nemocnice hospodařila v loňském roce s přebytkem. V  tom letošním navíc finišuje jedna z  největších investic – re-

konstrukce interny za 422 miliony korun. Důležitým krokem, který by měl pomoci stabilizovat špatnou finanční situaci některých krajských nemocnic, je rušení lůžek akutní péče. Dohodu o spolupráci na koncepci lůžkové péče už podepsal Michal Hašek za svůj kraj s  ministrem Hegerem. Podle nich by podobné dohody mohly vzniknout se všemi kraji. Ministerstvo a zdravotní pojišťovny počítají se změnami nemocniční sítě v celé ČR a zrušením asi deseti tisíc akutních lůžek. „Ukázalo se jako naprosto jasné, že je potřeba zdravotní péči v ČR racionalizovat. Struktura sítě nemocnic a poskytování zdravotní péče potřebuje inventuru a optimalizaci,“ uvedl Heger. Podle něj se část akutních lůžek přemění na lůžka péče následné, kterých je nedostatek.

Pokud jde o nemocnici v  České Lípě, která má 405 akutních lůžek, je tento  proces, racionálně prováděný za výše uvedených podmínek již půl roku, realizován v rámci koncepce jednotného lůžkového fondu. Nedomnívám se, že zde dojde ke zhoršení zdravotní péče. Složitější situace je v  oblasti stavebních investic do nemoc-

nic v roce 2011 nejen v Libereckém, ale ve všech krajích. Vzhledem k napjatosti krajských rozpočtů bylo již předem počítáno s nutností krátit prostředky na investiční činnosti. V  Liberci počítáme  pouze s částkou cca 10 milionů  Kč na výstavbu komplexního informační centra pro Zdravotnická záchrannou službu LK. S  realizací   dalších   stavebních inves-

tic  v tomto roce nepočítáme. Investujeme však do vybavení. Obnovíme vozový park ZZS LK za minimálně  5 milionů korun. Další investice by měly putovat do vybavení našich zdravotnických zařízení - Krajské nemocnice Liberec, a.s., a Nemocnice s  poliklinikou Česká Lípa, a.s.   Prioritou  zde je vybavení komplexního iktového  cen-

tra v Liberci v  objemu cca 28 milionů Kč. I v  tomto případě však finanční podíl kraje záleží na hospodářském výsledku. Obdobně je to u krajské Nemocnice s  poliklinikou v České Lípě, kde  jsou investiční požadavky na materiálně technické vybavení v rozsahu minimálně 35 milionů Kč.      Žel, nynější nezodpovědné zvýšení DPH současnou vládou od

1. října 2011 zatíží nemocnice vyššími provozními náklady, a tak bude vzhledem k současné společensko-ekonomické situaci možnost investovat velice omezena. Lze jen doufat, že současná vládní garnitura nepřijde s  dalšími restriktivními opatřeními, která by mohla chod krajského zdravotnictví skutečně ohrozit.

Nedávno zažehnaná krize v  českém zdravotnictví ukázala hlavní problémy, které bude muset řešit jak ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny, tak také kraje a města, zřizující nemocnice v regionech. Během jednání s lékařskými odboráři z akce Děkujeme, odcházíme jsem mohl poznat širší spektrum příčin, které lékaře přiměly k hromadnému podání výpovědí. Nespokojenost s  platy jistě dominovala, nebyla ale jedinou příčinou hromadného vystoupení téměř čtyř tisíc lékařů. Daleko víc to byla celková nespokojenost se situací v  nemocnicích, bez ohledu na zřizovatele.

Ozývaly se hlasy proti úhradové vyhlášce ministerstva, která zakládá faktickou nerovnost mezi preferovanými státními (fakultními) a znevýhodňovanými krajskými nemocnicemi. Proti dosavadní neudržitelné praxi atestační přípravy mladých lékařů, která z nich na určitou dobu dělá vazaly školicích zařízení a zatěžuje je neúměrnými náklady. Zaznělo volání po lepší celkové kvalitě života – lékař končící svoji řádnou pracovní dobu a plynule pokračující na témže pracovišti v  přesčasových službách na dohodu o provedení práce není zejména pro mladé lidi s

rodinami ideálem. Lékaři odmítali současný způsob financování, který fakticky znevýhodňuje zařízení s  vyšším počtem výkonů. Nelíbila se jim ani politika Státního ústavu pro kontrolu léčiv, která podle jejich mínění umožňuje současnou praxi, kdy je řada léků na tuzemském trhu podstatně dražších než ve vyspělém zahraničí. Jednání o kompromisu, bohudíky úspěšné, současně ukázalo, že vláda není ochotna hledat volné zdroje mimo resort zdravotnictví a jedinou cestu k  řešení materiální situace lékařů a dalších zdravotnických pracov-

níků vidí v restrukturalizaci sítě lůžkového fondu. Jihomoravský kraj již v loňském roce, před vypuknutím krize, zahájil práci na nové koncepci lůžkové zdravotní péče na svém území s  cílem racionálního zmenšení počtu akutních lůžek ve prospěch levnějších lůžek následné péče. Má jít také o specializaci pracovišť na určité typy výkonů, zamezení nežádoucích duplicit služeb v geograficky blízkých nemocnicích, jež snižují využití přístrojové techniky stejně jako kvalitu personálu. Koncepce, kterou připravuje třicetičlenná skupina předních me-

dicínských osobností kraje, se dotýká stejnou měrou všech typů zdravotnických zařízení: krajských, městských, ale i státních nemocnic. Její úspěšná realizace je podmíněna zárukou pojišťoven, že pokud racionalizační kroky povedou k úsporám lůžkového fondu, aniž by omezily dostupnost a kvalitu péče, zůstanou ušetřené prostředky v regionu k  řešení všech hlavních problémů, proti nimž se lékaři vzbouřili. Zlepšení platů, snížení počtu služeb, lepší využití odborné kompetence se musí týkat nejen lékařů, ale i dalších pracovníků nemocnic.

PROTESTY V KARLOVÝCH VARECH Ještě hůř je na tom nemocnice v Zlíně. V současnosti se její ztráta pohybuje kolem 300 milionů korun. Chystá se tak propouštění, šetření na lécích nebo rušení lůžek akutní péče. „Stabilizační plán přinese v průběhu 12 měsíců úsporu nákladů respektive zvýšení výnosů o 250 milionů korun.To je částka, která má zajistit vyrovnané hospodaření společnosti,“ uvedla předsedkyně představenstva nemocnice Dana Barnášová. Trochu jiné problémy mají v Karlových Varech. Zaměstnanci místní nemocnice se vzbouřili proti nové zdravotnické koncep-

BUDOU SE RUŠIT AKUTNÍ LŮŽKA

Na celostátní úrovni trápí zdravotnictví hned několik problémů. Zřejmě tím nejvýznamnějším je plánované zvýšení sazby DPH z  10 na 20 procent. To je špatná zpráva pro nemocnice, lékaře i pacienty. A vlastně i pro ministra Hegera. Do vyšší sazby bude totiž zařazen i prodej zdravotnického materiálu a léků. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) informoval: „Přesun léků do dvacetiprocentní sazby přinese pacientům zvýšení spoluúčasti na receptové léčivé přípravky maximálně 669 milionů korun za rok při stejné spotřebě léčiv jako v roce 2009, zdravotní pojišťovny zaplatí navíc 3,271 miliardy. U léčivých přípravků bez předpisu navýší tento přesun růst výdajů o 742 milio-

ny korun za rok.“ Podle všeho by tak mohla být ohrožena i schopnost dodržet smlouvu mezi odbory a ministerstvem zdravotnictví o navýšení platů lékařů.  „Hledáme peníze pro lékaře a nikdo si neuvědomuje, že tímto se jen odčerpá zdravotní pojištění do daňového systému,“ komentoval situaci prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Další problém, který ovšem není nový, se vede také o rozdílném způsobu financování státních a krajských nemocnic. Michal Hašek v této souvislosti připomněl, že standardní operace se dnes v různých nemocnicích v Česku platí různě. A situaci komentoval i hejtman Středočeského kraje David Rath. Podle něj dostávají státní nemocnice od pojišťoven za středně náročnou operaci a pobyt pacienta 32 až 34 tisíce

zdroj: LOK

korun, zatímco krajská zařízení za operaci a péči stejného druhu pouze přibližně 20 tisíc korun. David Rath a Michal Hašek se tak vzácně shodují, když považují tento stav za nespravedlivý. „V tom je jádro pudla. Tady je potřeba pokřivené vztahy narovnat,“ podotkl Michal Hašek. Ministr Leoš Heger ovšem nesouhlasí a už v  lednu prohlásil, že podle něj jsou dnes fakultní i krajské nemocnice v Česku na stejné vývojové křivce. „Je však jasné, že nemocniční péče je u nás dlouhodobě podfinancována,“ dodal. Doufejme tedy, že se mu podaří docílit toho, aby se nemocniční péči dostalo tolik peněz, kolik potřebuje. Věčné spory v parlamentu i na krajské úrovni a hlavně růst DPH tomu zatím moc nenasvědčuje. Filip Appl

KOMENTÁŘE (pokračování ze strany 1)

Stanislav Eichler, hejtman LK a místopředseda AKČR Práce na koncepci lůžkové péče v Jihomoravském kraji by měla skončit 31. května. Věřím, že budeme mít dobrý výsledek, o kterém i v dalších krajích budou uvažovat jako o pilotním projektu.

Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR

PARDUBICKÝ KRAJ

KN | březen 2011 |

Kraj už nechce slučovat nemocnice Zdravotnictví v  Pardubickém kraji rozvířila v  minulém roce hlavně nová koncepce, se kterou přišlo současné vedení regionu v čele s radní Markétou Tauberovou. Konec loňského roku a začátek letošního pak zcela ovládla aféra s odchody lékařů. Jak je na tom krajské zdravotnictví v současnosti?

TÉMA Před rokem schválili krajští zastupitelé novou střednědobou koncepci zdravotnictví v  kraji. V dokumentu, který byl silně připomínkován opozicí i veřejností, bylo možné nalézt celou řadu opatření, které mají zkvalitnit krajské zdravotnictví. Nemocnice v kraji se mají dočkat institutu krajských odborníků, jednotného organizačního schématu nemocnic, nových přístrojů, centrálního nákupu léků a zdravotnického materiálu nebo modernizací v oblasti IT. „Jde nám o zvyšování kvality a péče v Pardubickém kraji. Kraj se musí chovat jako dobrý hospodář. Z rozborů vyplývá, že všech pět nemocnic musí spolupracovat, nikoliv si navzájem konkurovat,“ prohlásila tehdy radní Markéta Tauberová.  Mezi plánované kroky, zmíněné i v  koncepci, patřilo také slučování nemocnic v Litomyšli a Svitavách. Tento krok je však dnes velmi nepravděpodobný. A krajští představitelé přiznávají, že už na začátku byly pochyby. „Budu upřímná, že to byly předvolební a povolební proklamace. Dále budeme tu situaci analyzovat, ve chvíli,

kdy budeme mít jasná stanoviska, pak uděláme kroky, které budou výhodné,“ řekla Tauberová. O NEMOCNICE MAJÍ ZÁJEM SOUKROMNÍCI Hospodaření krajských nemocnic příliš dobré není. Za první polovinu loňského roku skončilo pět krajských nemocnic ve ztrátě přes 91 milion korun. Zřejmě i proto dochází k  rošádám na postech ředitelů některých nemocnic. Výpověď dostal koncem loňského roku ředitel pardubické nemocnice Josef Šimurda. Sám pak rezignoval ředitel nemocnice v  Ústí nad Orlicí Martin Procházka. Pardubický kraj chce samozřejmě nepříznivou situaci řešit. Striktně ale odmítá úvahy o rušení nemocnic. „Úspor by se mohlo dosáhnout vytvořením jednotného lůžkového fondu,“ řekla Markéta Tauberová. Konec by tak byl poloprázdným pokojům v nemocnicích. Lůžka pooperační péče by byla sjednocena a pacienti přesouváni, ušetřilo by se tím i na počtu lékařů. Nepříznivé situace se snaží využít soukromý sektor. Objevily se dokonce nabídky na odkoupení nemocnic soukromými firmami. Zájem o odkoupení nemocnic

projevil například šéf společnosti Eurodiagnosis Sotirios Zavalianis. Podle něj není kraj schopen radikální změny a potřebné restrukturalizace. „Jediné, co nakonec zbude, je vrátit nemocnice státu,“ je přesvědčen Zavalianis. Kraj však o prodeji nemocnic v žádném případě neuvažuje. „Nejen že prodej nemocnic nikdo z představitelů kraje nikomu nenabízel, ale o této možnosti jsme ani neuvažovali jako o jednom z možných řešení. Na prodej není pardubická, ani žádná jiná, a s touto možností nepočítá ani programové prohlášení kraje,“ razantně odmítla podobné spekulace Markéta Tauberová.

NOVÉ PRACOVIŠTĚ V PARDUBICÍCH A jak je to s  investicemi do oblasti zdravotnictví v  tomto roce? Moc jich letos nebude. Zmínit lze například nákup šesti nových sanitek. Kraj nakoupil sanitky za 15 milionů korun v  úvodu letošního roku. Dalších 18 milionů korun si kraj vyčlenil na obnovu vozového parku i z letošního rozpočtu. „Pokud vím, obměna aut v jiných krajích proběhla před dvěma třemi lety. Co se týká aut, byli jsme jedním z posledních krajů s nejstarším vozovým parkem. Ale jako jedni z prvních jsme měli moderní centralizovanou záchranku,“ uvedla Tauberová.

3

STRUČNĚ A JASNĚ A co investice do nemocnic? Letos se v  kraji žádných zásadních rekonstrukcí nedočkáme. Nové moderní pracoviště získala jen Pardubická krajská nemocnice. Koncem ledna nemocnice představila nově opravené prostory a přístroje za celkem 94 miliony korun. Podle radní Tauberové jsou tyto přístroje pro Pardubickou krajskou nemocnici nepostradatelné. Hejtman Radko Martínek komentoval otevření moderního pracoviště slovy, že jde o významnou událost, která přispěje k  větší prestiži nemocnice. Filip Appl

Lékaři z nemocnice ve Svitavách mohou být spokojeni. Jejich nemocnice zůstane zachována v současné podobě. zdroj: www.pardubickykraj.cz

● Nejlepší sestrou je Jiřina Špelinová, vrchní sestra kardiologie Pardubické krajské nemocnice, svědčí o tom alespoň titul Sestra roku 2010, který získala. Zdravotnici, která nejenom pracuje v krajské nemocnici, ale také vyráží na humanitární mise do Afriky, přijal hejtman kraje Radko Martínek. Ten jí zároveň přislíbil pomoc v plánu vybudovat v Keni jednotku intenzivní péče. ● Radní Pardubického kraje nesouhlasí s  tím, aby v  okolí obcí Mladkov a Lichkov bylo vybudováno sedm větrných elektráren. Za jejich negativním postojem stojí názor, že by obří větrníky narušily cestovní ruch, byla by znehodnocena přírodní hodnota území a byl by ovlivněn i přeshraniční styk s Polskem. Přítomností větrníků by byl navíc v prostoru, který je součástí chráněného území, narušen výskyt vzácných druhů zvířat. ● V  průběhu března budou zastupitelé krajského města rozhodovat o prodeji výstavního a společenského centra Ideon. Město na opravy objektu ve svém centru nemá peníze a na objektu vázne pro město nevýhodná nájemní smlouva. Jak řekl náměstek pardubické primátorky Martin Bílek, během následujících let by město mělo do nutných oprav investovat zhruba třicet milionů, výnos z  nájemného by přitom byl jen desetinový.

„V polovině roku 2014 prostředky Cykloprojekt „Severovýchodu“ vyčerpáme,“ shodli se mezi pěti nejlepšími v soutěži představitelé krajských měst Evropské komise O čerpání prostředků z  Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod určených na rozvoj Hradce Králové, Pardubic a Liberce hovořil s královéhradeckým primátorem Zdeňkem Finkem, pardubickým náměstkem primátorky Jiřím Rozinkem a libereckým primátorem Janem Korytářem 2. března v Pardubicích předseda Regionální rady Radko Martínek. Na rozvoj školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí jsou pro krajská centra v  severovýchodních Čechách vyčleněny v Evropském fondu pro regionální rozvoj více než 2 miliardy korun. „Z celkové částky jsou zatím proplacena jen čtyři procenta. V  porovnání s menšími městy jsou krajské metropole v  čerpání dotací pozadu,“ informoval ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Podle Radko Martínka by se měly do poloviny roku 2014 naplánovat všechny platby, aby bylo zřejmé, zda města stihnou prostředky vyčerpat. Harmonogramy předloží města do konce letošního května, Liberec kvůli vyhlášené výzvě až na konci srpna, shodli se představitelé měst s Radko Martínkem. Na liberecké projekty podpořené z  ROP Severovýchod

je vyčleněno ve strukturálních fondech Evropské unie bezmála 1,2 miliardy korun. Výbor Regionální rady zatím schválil čtyři projekty. Dva z  nich, realizované na Základní škole Lesní v Liberci, jsou dokončeny. „Nejvíce prostředků budeme čerpat v  letech 2012 a 2013. Letos v  létě rozběhneme dva nejnákladnější projekty, revitalizaci lázní a libereckého bazénu,“ řekl Michal Vereščák, manažer libereckého IPRM. Statutární město Hradec Králové může vyčerpat z  evropských fondů více než 467 milionů korun. Mezi šest schválených projektů patří například renovovaný Dům U Špuláků, rekonstruované hradby či dokončený Skautský dům K. Šimka v  Sokolovské ulici. „Téměř všechny plánované projekty se už realizují. Letos v létě

dokončíme Dům U Špuláků a filharmonii. Se všemi projekty počítáme v  rozpočtu, do poloviny roku 2014 bychom  měli  evropské prostředky vyčerpat,“ sdělil Zdeněk Fink. Ze strukturálních fondů může prostřednictvím ROP Severovýchod vyčerpat statutární město Pardubice na své rozvojové projekty více než 387 milionů korun. V  realizaci je tamější Integrační centrum sociálních aktivit, modernizace sportovního areálu T. J. Sokol, Skautské centrum Vinice a Sportovní areál Dašická. „V Pardubicích chceme realizovat celkem deset projektů. Termíny budou napjaté, ale jsme přesvědčeni, že je stihneme,“ řekl Jiří Rozinek. Radko Martínek upozornil, že projekty registrované po 22. září loňského roku budou mít na základě usnesení vlády z 19.  ledna tohoto roku jinou strukturu financování. „Znamená to, že příjemci dostanou evropskou dotaci, ovšem bez 7,5 procenta, které k ní dříve přidával stát. O tyto prostředky musí navýšit vlastní finanční podíl na projektu,“ dodal. (ej)

Orlickoústecký fotograf Petr Wagenknecht reprezentuje region v Evropě. Jeho fotografie z cyklostezky Bezpráví – Choceň se dostala mezi pět nejlepších ve fotografické části soutěže Regiostars 2011. RegioStars, soutěž evropských regionů a především jejich projektů spolufinancovaných z evropských fondů, vyhlašuje Evropská komise. Fotografie Petra Wagenknechta zaujala v jed-

né z  kategorií, takže figuruje mezi pěti nejlepšími. Cyklostezku Bezpráví – Choceň dotoval  Regionální operační program NUTS II Severovýchod více než 17 miliony korun. „Le-

tos budou v  kategorii na komunikační téma vyhlášeni dva vítězové. Jednoho vybere odborná porota, druhého zvolí veřejnost on-line hlasováním, které v březnu spustí na svém webu DG Regio,“ uvedla Hana Michalčíková z ministerstva pro místní rozvoj. Výsledky soutěže vyhlásí Evropská komise letos v červnu. (ej)

4

KN | březen 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Razící štíty, které budou prodlužovat trasu A pražského metra mají svá jména. Tonda a Adéla, taková jména jim daly děti z  Kliniky dětské chirurgie FN Motol. Právě do Motola bude metro prodlouženo. Malí pacienti za to dostali od magistrátu na oddělení DVD přehrávače, knihy a pastelky. Vzhledem k  předražování pražských děr a tunelů je to asi ta nejlepší investice… ● Pražská radnice začala jednat s  nájemcem holešovické tržnice o revitalizaci areálu. Soukromá společnost má tržnici pronajatou do konce března 2045. Revitalizace by měla vyhovovat nejenom využití tržnice ale i památkářům. Na základě dodatku ke smlouvě o nájmu budou také upraveny finanční podmínky nájmu a investic do areálu. Firma platila ročně 65 milionů, před čtyřmi lety se nájemné zvýšilo na 109 milionů ročně. ● Hlavní město začne kontrolovat kolik milionů „háže do díry“. Tedy alespoň v  případě výstavby tunelu Blanka. Jednou měsíčně si nechá předložit soupis faktur, jednou za dva měsíce se bude konat superkontrolní den, jednou za čtvrtletí, resp. za půl roku se budou vypracovávat zprávy o průběhu akce. „Rada bude v  tříměsíčních intervalech informována o všech změnách nákladů stavby,“ uvedl primátor Svoboda. To je celkem dobrý nápad…

PRAHA

Úbytek lůžek může být cesta k efektivnější léčbě V nemocnicích v hlavním městě byla na konci roku celkem 10 233 nemocniční lůžka a z toho více než devět tisíc určených pro akutní péči. Tento počet by se měl podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera v budoucích měsících snížit. „Nechci nic předjímat, mluvit do toho musí i magistrát. Prahu ale musí potkat ozdravný proces. Takže ani nejde říct, kolika lůžek se bude rušení týkat,“ řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger.

TÉMA Náměstek ředitele fakultní Thomayerovy nemocnice Tom Philipp připustil, že by to mohla být cesta k efektivnější péči o pacienta. „Dovedu si představit, že bychom pracovali tak, aby se různá oddělení v několika nemocnicích nepřekrývala,“ řekl. PRAHA CHCE VLASTNÍ NEMOCNICI Současný stav zdravotnictví ve spojení s tím, jaká další možná rizika pro pacienty odkryla lékařská protestní akce Děkujeme, odcházíme, přivedla pražský magistrát k myšlence na metropolitní nemocnici. „Minulá krize ve zdravotnictví nás ujistila, že Praha skutečně potřebuje minimálně jednu metropolitní nemocnici. Vlastní zařízení jí schází,“ řekl náměstek primátora Ivan Kabický. Podle něj by byla v případě opakování krize pojistkou k zajištění nezbytné péče o pacienty, a to nejen z Prahy. První metropolitní nemocnicí by se v dohledné době moh-

la stát Fakultní nemocnice Bulovka, jejíž areál leží téměř celý na městských pozemcích. Výhledově se také uvažuje o Fakultní Thomayerově nemocnici, kde město taktéž vlastní část pozemků. Vedení magistrátu už neformálně jednalo s ministerstvem o případném převodu Bulovky. Náměstek Leoše Hegera Vladimír Pavelka dodal, že stát, respektive ministerstvo, nemusí nutně spravovat všechna velká nemocniční zařízení na území Prahy. Řešení spatřuje v bezúplatném převodu. Město v areálu Bulovky sice vlastní majoritní podíl pozemků i budov, ovlivňovat její chod ale nemůže. A to by mohl být problém. Magistrát totiž už pracuje na studii, která by měla napovědět, co bude se stávajícím personálem a managementem a jaký druh péče by metropolitní nemocnice poskytovala. Podle předběžných informací by mělo jít zatím pouze o základní akutní péči. „Studie bude hotová do června. Areál metropolitní nemocnice by samozřejmě mohla doplňovat soukromá specializovaná zařízení,“ dodal náměstek primátora pro oblast zdravotnictví.

Pražská nemocncie Bulovka by se v budoucnu mohla stát metropolitní nemocnicí. LÉKAŘI PRAŽSKÉ PACIENTY NEOHROZILI Praha přitom rozhodně nepatřila mezi regiony, které byly nejvíce ohroženy lékařskou protestní akcí Děkujeme, odcházíme. „Výpovědi lékařů neohrozí poskytování akutní péče v pražských nemocnicích, prodlouží se ale doba čekání na plánované operace.“ Tak se k situaci v pražských nemocnicích vyjádřil pražský primátor Bohu-

slav Svoboda. Výpověď podle primátora dalo něco přes deset procent lékařů. „Hromadné odchody ale výrazně postihnou některé obory, hlavně neurologii a anesteziologii. Aby byla zajištěna i tato péče, bude se léčba přesouvat z některých pražských nemocnic do jiných,“ uvedl primátor. Největší nedostatek lékařů hrozil v Thomayerově nemocnici a nemocnici Na Bulovce. Naopak z nemocnic Na Homolce a z Ústřední vojenské nemocnice

zdroj: FNB

nebyly hlášeny žádné výpovědi. Právě tyto nemocnice se měly postarat o poskytování akutní péče v problémových oborech, jako je např. neurologie. Na řešení krizové situace v nemocnicích byla podle Svobody připravena podílet se také pražská záchranná služba, která měla případně zajišťovat převozy pacientů do těch nemocnic, které by v kritické chvíli měly potřebné kapacity. Michal Tillgen

STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Na krajském webu mají od začátku března Středočeši pěkné čtení. Kraj tady vyvěsil seznam autobusových spojů, které od začátku února neobjednává a spojů, které přestal objednávat počátkem března. Jak se píše v přiložené zprávě, kráceny jsou dotace pouze na nevytížené linky nebo na linky, které jedou souběžně ve stejný čas a stejnou trasou jako železnice. Zároveň tady stojí, že je kraji líto, že vládní škrty způsobují takové zásahy do života kraje. Jestli se ale ruší spoje, které mají vlakovou alternativu, proč by to někomu mělo být líto? Nebo ne…? ● V  kladenské nemocnici bylo otevřeno Intervenční centrum, které se sem přestěhovalo z  Rakovníka. Centrum slouží obětem domácího násilí a k jeho přestěhování došlo proto, že Kladno má nejvyšší počet těchto případů, je v Kladně dostupnější pro více Středočechů a jeho umístění je blízko policie, soudu, zdravotnického střediska a manželské poradny. ● Středočeský kraj společně s  dopravní fakultou ČVUT vytipovává místa, na kterých by se vyplatilo v  kraji zavést mýtné pro kamiony. Týká se to krajských silnic, tedy komunikací II. a III. třídy. Zatím je vytipováno přibližně 750 z celkových 8 600 kilometrů. Vybírají se především komunikace, na kterých by výběr mýta mohl být výnosný.

Trestní oznámení i vrásky ministerstva Snad v žádném jiném kraji není tak často na programu politických debat zdravotnctví, jako ve Středočeském. Na konci loňského roku se ministerstvo zdravotnictví zabývalo návrhem na zápis takzvaného Veřejného ústavního zdravotnického zařízení Středočeského kraje do rejstříku veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. Zřízení přitom požadoval nikoliv Středočeský kraj jako v minulosti, ale už přímo pět krajských nemocnic – akciových společností.

TÉMA Středočeský kraj je zřizovatelem pěti nemocnic, které mají statut akciových společností. Jsou to Oblastní nemocnice Příbram, Oblastní nemocnice Kolín, jejíž součástí je i Léčebna dlouhodobě nemocných Na Vojkově a Nemocnice Kutná Hora, Oblastní nemocnice Kladno, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav a Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. Dále je zřizovatelem těchto šesti příspěvkových organizací: Krajská nemocnice Středočeského kraje, Dětský domov Kladno, Dětský domov Strančice, Dětský domov Milovice, Kojenecký ústav Kolín a Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje. Středočeský hejtman David Rath již dříve opakovaně uváděl, že zřízení veřejné neziskové nemocnice má zabránit těm rizikům, že si manažeři budou moci v nemocnicích dělat co chtějí. Rath navíc před několika dny vystoupil, ni-

koliv poprvé, s prohlášením, že privatizaci nemocnic je potřeba zastavit. Sám chce jít cestou razantních škrtů v úřednických aparátech pojišťoven, které nazval tlustými pijavicemi, které vysávají české zdravotnictví. Navíc je tuzemský lékový systém podle hejtmana černá díra, podobně jako způsob nákupu zdravotnického materiálu. Tomu nyní nahrává do karet také vládou odsouhlasené zvýšení DPH, které se dotkne také ceny za léčbu pacientů. To připustil i ministr zdravotnictví. „Navýšení daně z přidané hodnoty prodraží roční chod českého zdravotnictví o pět až deset miliard korun,“ řekl Leoš Heger. BOLESLAVSKÁ INTERNA STŘEDEM KRITIKY Hejtman se však dostává do sporu i kvůli právě probíhajícím investicím ve středočeských nemocnicích. Rathův předchůdce Petr Bendl podal na hejtmana trestní oznámení kvůli tendru a dostavbě pavilonu interny v mladoboleslavské nemocnici. „Trestní oznámení Petra Bendla a Ra-

Kvůli investicím do nemocncie v Mladé Boleslavi čelí středočeský hejtman trestnímu oznámení. zdroj: Nemocnice Mladá Boleslav duana Nwelatiho je čistě politickým plácnutím do vody, protože dostavbu i financování schválilo zastupitelstvo, soutěž byla řádně vypsána podle zákona, byla vybrána nejlevnější nabídka firmy, která realizovala řadu developerských projektů u nás i zahraničí,“ uvedl Rath. Podivil se, že Petr Bendl nevěnoval stejnou pozornost veřejné zakázce na projekt dostavby této nemocnice, který vznikal za jeho vedení kraje, za který nemocnice zbytečně utratila 40 milionů korun, což je částka mnohonásob-

ně převyšující ceny obvyklé a navíc v projektu byly znalcem nalezeny zásadní chyby, pro které nemohl být realizován a musel být přepracován. Středočeský kraj se také musí i nadále potýkat s následky lékařské protestní akce Děkujeme odcházíme. V kladenské nemocnci šest neurologů, kteří odcházejí z kladenské nemocnice, setrvali na výpovědích. Příčinou je prý osoba nového primáře neurologie Jaroslava Elise. Primář Elis může podle nich za klesající úroveň lé-

kařské péče. „Nechceme se nadále účastnit poskytování nekomplexní péče omezované z ekonomických důvodů, zatímco se média plní šokujícími zprávami o neefektivních nákupech a předražených stavebních zakázkách,“ uvedli odcházející lékaři. Kladenská nemocnice tak musí zavřít jedno ze dvou oddělení a žádá pražské nemocnice ve Střešovicích a Na Homolce, aby jejich pracoviště dočasně zastoupila kladenské centrum pro postižené mozkovou mrtvicí. Michal Tillgen

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | březen 2011 |

PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV K 18. 2. 2011

5

2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ Evropa pomůže s modernizací českých lodí Už jen do konce měsíce dubna 2011 je možné podávat žádosti o podporu modernizace říčních pravidel z Operačního programu Doprava, konkrétně prioritní osy 6. Předpokládaná alokace pro tuto výzvu jsou 84 miliony korun, z toho je 71,4 milionu korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a částka 12,6 milionu korun ze státního rozpočtu. Příjemci podpory mohou být vlastníci plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy, jejichž plavidla jsou vedena v plavebním rejstříku bez ohledu na státní příslušnost provozovatele.

CÍLE PODPORY Cílem podpory je zmírnění negativních vlivů dopravy na životní prostředí, a to snížením emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů či převedení části přeprav zboží na vnitrozemskou vodní nákladní dopravu, která je nejvíce šetrná k  životnímu prostředí. Záměrem projektů by mělo být také zvýšení bezpečnosti vnitrozemské vodní nákladní dopravy, které povede v konečném důsledku k  výraznému snížení potencionálních ekologických škod. PODPOROVANÉ INVESTICE Podpora modernizace říčních plavidel směřuje do tří pod-

programů. První z  nich, označený číslem 1, je nazván Pořízení nízkoemisních pohonných a pomocných jednotek s finančním objemem podpory ve výši 40 milionů korun. Podprogram 2 – Modernizace plavidel za účelem zvýšení multimodality je určen na pořízení odlehčených stohovacích krytů nákladového prostoru, zvýšení jícnů, přepravní rámy pro automobily apod. Finanční objem podpory je ve výši 20 milionů korun. Podprogram 3 je určen na Modernizace plavidel vedoucí ke zvýšení bezpečnosti vnitrozemské vodní dopravy, tedy na dovybavení plavidel příďovým dokormidlovacím zařízením, zhotovení ocelových podlah nákladových prostorů, vybavení radarovým zařízením či vybavení autopilotem. Finanční objem podpory je v tomto případě ve výši 24 milionů korun.

Tab. 1 - OTEVŘENÉ VÝZVY V OPERAČNÍM PROGRAMU DOPRAVA Zahájení příjmu žádostí

Oblast podpory 1.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T, vč. železničních uzlů 1.2 Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telematických systémů 2.1 Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T 3.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí mimo síť TEN-T 4.1 Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T

Ukončení příjmu žádostí

Alokace na výzvu (EU+NZ) v mil. Kč

Typ oprávněného žadatele

9. 7. 2007 30. 6. 2015 Vlastníci /správci dotčené infrastruktury či SŽDC s.o.

* http://www.opd.cz/cz/Vyzvy

Vlastníci / správci dotčené infrastruktury či SŽDC s.o., 9. 7. 2007 30. 6. 2015 vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy

* http://www.opd.cz/cz/Vyzvy

9. 7. 2007 30. 6. 2015 Vlastníci / správci dotčené infrastruktury

* http://www.opd.cz/cz/Vyzvy

9. 7. 2007 30. 6. 2015 Vlastníci / správci dotčené infrastruktury či SŽDC s.o.

* http://www.opd.cz/cz/Vyzvy

9. 7. 2007 30. 6. 2015 Vlastníci / správci dotčené infrastruktury

* http://www.opd.cz/cz/Vyzvy

Vlastníci / správci dotčené infrastruktury (Dopravní 15. 10. 2009 30. 6. 2015 podnik hl. m. Prahy, a. s.), případně Magistrát hl. m. Prahy Vlastníci / správci dotčené infrastruktury, případně 30. 11. 2007 30. 6.2015 Magistrát hl. m. Prahy Vlastníci / správci dotčené infrastruktury 9. 7. 2007 30. 6. 2015 vnitrozemské vodní dopravy a ŘVC ČR Vlastníci / provozovatelé plavidel vnitrozemské vodní 15. 12. 2010 29. 4. 2011 nákladní dopravy

5.1 Rozvoj sítě metra v Praze 5.2 Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze 6.2 Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T 6.3 Podpora modernizace říčních plavidel

Odkaz na web

9 436,3 http://www.opd.cz/cz/Vyzvy 1 025,2 http://www.opd.cz/cz/Vyzvy * http://www.opd.cz/cz/Vyzvy 84,0

http://www.opd.cz/cz/plavidl a

Poznámka:

Poznámka: * Řídící orgán stanovil ve výzvě ze dne 9. 7. 2007 souhrnnou alokaci pro všechny vyhlášené oblasti podpory, a to ve výši 6 210,5 mil EUR (příspěvek Společenství a národní zdroje). * Zdroj: Řídící orgán stanovil výzvě ze stránky dne 9.OP 7.D2007 souhrnnou alokaci pro všechny vyhlášené oblasti podpory, a to ve výši 6 210,5 mil EUR (příspěvek SpoMSC2007 – 18. 2. ve 2011, webové lečenství a národní zdroje). Zdroj: MSC2007 – 18. 2. 2011, webové stránky OP D Řídící orgán OP D harmonogram výzev neuvádí.

MÍRA PODPORY Celková míra podpory se skládá z veřejných prostředků rozpočtu České republiky ve výši 15 % celkové podpory a z  prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 85 % podpory. Maximální míra podpory pro žadatele činí 49 % způsobilých výdajů. Tato podpora bude poskytnuta ve formě nenávratné přímé dotace,

nesmí se kumulovat s  ostatní podporou na tytéž způsobilé náklady. Na podporu z veřej-3 ných prostředků České republiky i Evropské unie není právní nárok. DOBA REALIZACE PROJEKTŮ Podmínkou pro získání dotací je dokončení projektu nejpozději 31. prosince 2013, tzn. že na plavidle musí být provedena mo-

dernizace v  souladu s  projektovou žádostí a plavidlo má vydáno platné lodní osvědčení. Doba financování projektu může být dále omezena v  Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to v  závislosti na výši finančního závazku pro jednotlivé roky 2007 – 2013. PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ V  rámci této výzvy je možné projektové žádosti před-

kládat do 29. dubna 2011, po ukončení výzvy budou projektové žádosti vyhodnoceny. Podrobné informace, přesný postup a formulář projektové žádosti je k  dispozici v  elektronické formě na www.opd.cz a také prostřednictvím webů www.mdcr.cz, www.strukturalni-fondy.cz či www.eu-zadost.cz. Místem pro předkládání žádostí je Ministerstvo dopravy ČR.

Unikátní sklopný most v Českém Vrbném je dokončen V jihočeském Českém Vrbném, blízko Českých Budějovic, mají raritu. V minulých dnech tam dokončili výstavbu unikátního sklopného mostu na Vltavě. Investor, Ředitelství vodních cest ČR, jej vybudoval v rámci výstavby ochranného přístavu. Finanční prostředky na stavbu poskytla Evropská unie z  Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to prostřednictvím Operačního programu Doprava. Sklopný most je součástí investiční akce „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou“. Podle projektantů byl kromě technických parametrů kladen důraz také na estetické ztvárnění mostu, protože stavba se stala novou netradiční dominantou v území. V současné době je českovrbenský most ve zkušebním provozu. Most je součást stavby ochranného přístavu České Vrbné, které poskytuje ochranu dvěma plavidlům v případě nepříznivých hydrologických stavů na řece. V  běžném provozu přístav slouží pro stání až 23 sportovním plavidlům a také pro servisní služby, jako je např. tankování pohonných hmot nebo vody, ale i odběr odpadů apod. Přístav je na levém břehu Vltavy a ze tří stran je vymezen liniemi ochranné hráze Vltavy, korytem vodáckého kanálu divoké vody a cyklostezkou z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou. V  blízkosti je také pohyblivý jez ze 60. let minulého století.

Metrostav a na místo přepravena vcelku. Osazení mostu na místo pak byla unikátní a především mravenčí

práce, protože si vyžadovala naprostou přesnost osazení. Následně stavbaři dokončili montáž ostatních čás-

Aby byla zajištěna dostatečná podjezdná výška pro lodě ve výšce 5,25 metru a zároveň aby byly splněny sklonové poměry na vozovce vedoucí po mostě, která je zároveň již zmiňovanou cyklostezkou, musel být most navržen jako pohyblivý. Projektanti zvolili variantu jednostranně sklopného mostu s protizávažím. Samotná šířka mostu je 5,2 metru, stavební výška pak 0,6 metru. Most je uložen na atypických čepových ložiscích, druhý konec nosné konstrukce je zavěšen na ocelová táhla a na ložiska tvořená kontaktní plochou z nerezové oceli. Most je kvůli hmotnosti ocelovou svařovanou konstrukcí. Samotná výstavba mostu byla zahájena budováním poměrně komplikované spodní stavby, která musela umožnit umístění velkého množství elektrotechnického a hydraulického vybavení pro most. Nosná konstrukce byla vyrobena v  mostárně firmy

Unikátní sklopný most v Českém Vrbném je novou dominantou regionu.

tí mostu včetně hydraulického systému ovládání. Bezpečnost provozu na mostě zajišťuje světelná signalizace a závory. Celá oblast je navíc osvětlena a monitorována kamerovým systémem. Na mostě jsou instalovány celkem tři dohledové kamery. Pro varování osob slouží tlakový reproduktor, který je napojen přes interkom na plavební komoru. Most si zasloužil také slav-

nostní osvětlení. To má mimo jiné zdůrazňovat ojedinělost pohyblivé funkce mostu.

6

KN | březen 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Nový kabátek svému webu nadělil Jihočeský kraj. Pěkný střízlivý světlý layout webstránek zachoval původní členění, vypadá ale vkusněji. K dosavadním vymoženostem internetové prezentace kraje, jako je například zvukové přehrání každé zprávy, přibyly některé nové, například videoreportáže. Na změnu webu vypsal kraj výběrové řízení, ve kterém vybíral ze dvou desítek dodavatelů. Nový layout ho vyšel na zhruba třicet tisíc. ● Jihočeský kraj bude čelit žalobě řetězce Česká lékárna, který chce na instituci vysoudit jedenáct milionů. Důvodem je proplácení zdravotnických regulačních poplatků, se kterým v roce 2009 kraj začal a přestal loni. Podle řetězce začala Česká lékarna svým zákazníkům poskytovat kompenzace, aby o ně nepřišla. To ji mělo způsobit ztrátu 11 milionů, které teď bude chtít vysoudit na kraji. ● Na konci února se stovky lidí rozloučily s  provozem na trati Dívčice - Netolice, po které vlak jezdil více než sto let. Kraj na ní přestal objednávat od Českých drah osobní dopravu, protože ji využívali jen jednotlivci. Ve vlaku jezdilo průměrně pět lidí a kraj na něj ročně doplácel pět milionů korun. Při rozloučení s lokálkou, na kterém nechybělo parte, černé pivo a requiem za trať, ale vláčky nestačily. Tolik lidí se tady naposledy chtělo svézt…

JIHOČESKÝ KRAJ

Jihočeské nemocnice si v anketě vedly dobře Jihočeský kraj je stoprocentním vlastníkem osmi krajských nemocnic: v Českých Budějovicích, v Českém Krumlově, v Písku, ve Strakonicích, v Prachaticích, v Táboře, v Jindřichově Hradci a v Dačicích. Jihočeské nemocnice přitom obsadily přední příčky v anketě Nemocnice 2010. V pátém ročníku celorepublikového komplexního hodnocení nemocnic se umístily v několika dílčích kategoriích i v celkovém hodnocení. Hodnotila se jak spokojenost pacientů se zařízením, tak spokojenost personálu a finanční zdraví nemocnice. V celkovém hodnocení obsadily druhou a třetí příčku nemocnice Písek a Strakonice.

TÉMA Písecká nemocnice bodovala jak v souhrnném hodnocení, tak v podkategorii nejlepší nemocnice z pohledu zaměstnanců, kde obsadila třetí příčku. „Vím, že ředitel nemocnice Jiří Holan propaguje myšlenku, že jen spokojený personál může vyprodukovat spokojeného pacienta a jak se ukazuje, je to dobrý postoj,“ uvedla k úspěchu písecké nemocnice náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje Ivana Stráská. Strakonická nemocnice v rámci celé republiky skončila na čtvrtém místě mezi finančně zdravými obchodními společnostmi. Prachatická nemocnice byla dokonce ve stejné kategorii ještě o příčku lepší. Písecká nemocnice nezapadla ani v této kategorii a obsadila šestou pozici. „Věřím, že v dalších ročnících ankety si jihočeské nemocnice udrží přední příčky. Je příjemné vědět, že pacienti i lékaři v našich nemocnicích patří k nejspokojenějším v republice. Vě-

řím, že i tato dobrá zpráva bude mít dopad na výzvu Děkujeme, odcházíme a spokojené pacienty budou dál ošetřovat spokojení lékaři,“ řekl k výsledkům ankety hejtman Jiří Zimola. CENTRÁLNÍ NÁKUP ODLEHČÍ HLAVNĚ NEMOCNICI V BUDĚJOVICÍCH Jihočeských nemocnic se také dotkne krajská strategie centrálních nákupů. Cílem centrálního nákupu energií pro krajská zařízení je úspora prostředků, které zařízení za elektřinu a plyn platí. „Od projektu si slibujeme úspory v řádu několika desítek milionů korun ročně. Zkušenosti z krajů, které už centrální nákup energií zrealizovaly, hovoří o tom, že můžeme očekávat úspory 20 až 30 milionů ročně,“ uvedl hejtman Zimola. Z analýzy, kterou si kraj v roce 2009 nechal vypracovat, vyplývá, že tyto organizace ročně za energie zaplatí celkem 320 milionů korun. Centrálním nákupem elektřiny a plynu by se z této částky mohlo uspořit minimálně 15 procent. Největším krajským odběratelem energií je

Rozsáhlý areál nemocnice v Českých Budějovicích je největším odběratelem energií z krajských organizací. zdroj: Nemocnice České Budějovice přitom Nemocnice České Budějovice. Krajské organizace dohromady za rok spotřebují tolik elektrické energie, co vyrobí jeden blok temelínské jaderné elektrárny za jediný den. ODCHÁZEJÍ ČTYŘI LÉKAŘI Podle ředitelů jihočeských nemocnic až na čtyři výjimky všichni lékaři stáhli výpovědi, které

podali v rámci protestní akce Děkujeme odcházíme. Loni v prosinci se k akci připojila necelá stovka doktorů ze čtyř krajských nemocnic, tedy zhruba desetina lékařů. V dalších čtyřech nemocnicích akci Lékařského odborového klubu nikdo z lékařů výpovědí nepodpořil. Jihočeský hejtman Jiří Zimola i ředitelé odcházejícím zaměstnancům garantovali, že všichni mohou nadále pra-

covat na svých původních místech. „Díky komunikaci ředitelů nemocnic a vedení kraje s lékaři nebyl Jihočeský kraj zasažen výpověďmi tak jako ostatní, přesto měl připravený krizový plán zdravotnické péče. Pokud by nepodali výpovědi ještě další lékaři, neměl by kraj se zajištěním péče větší problémy,“ uvedla náměstkyně hejtmana Ivana Stráská. Michal Tillgen

PLZEŇSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● V roce 2010 navštívilo elektrárny a Informační centra Skupiny ČEZ rekordních 168 395 návštěvníků. Zájem se oproti předchozímu roku zvýšil téměř o tři tisíce. Skupina ČEZ nabízí prohlídku ve třiceti svých výrobních zdrojích – jaderných, uhelných, vodních a malých vodních elektrárnách. ● Starý Plzenec - BOHEMIA SEKT, a.s., patří k významným výrobcům sektů a vín střední a východní Evropy, o čemž přesvědčila spotřebitele i v náročném roce 2010. Společnost se může pochlubit celkovým prodejem 22,6 milionu lahví sektů, šumivých nápojů, vín a lihovin (včetně exportu) a tržbami ve výši 1,3 miliardy Kč.

Zdravotnictví v regionu je podfinancováno Zdravotnická krize, která v Plzeňském kraji ohrožovala především chod nemocnic v Domažlicích a Klatovech, je zažehnána. Zdravotnictví se však v tomto regionu, stejně tak jako v ostaních oblastech, potýká se řadou problémů. Jaký je tedy stav současného krajského zdravotnictví ? výrazně podfinancovány ze strany zdravotních pojišťoven. Situace je v poslední době, kdy přetrvávají dopady hospodářské krize, ještě zhoršena poklesem úhrad od zdravotních pojišťoven za současného tlaku na navyšo-

vání mezd. To jsou hlavní příčiny růstu ztráty,“ říká o dnešní situaci v  kraji hejtman Milan Chovanec. Je tedy dohodou mezi lékařskými odbory a vládou krize ve zdravotnictví definitivně zažehnána? „Osobně se domnívám, že problém není na straně ministerstva a vlády ani krajů a jejich nemocnic, ale na straně zdravotních pojišťoven. Dokud nedojde ke změně systému financování zdravotní péče,

Rozestavěná nemocniční budova v Klatovech.

foto: Plzeňský kraj

TÉMA „Nemocnice vlastněné Plzeňským krajem jsou dlouhodobě

● Za účasti zástupců Městyse Kolince, zástupců poskytovatele finanční podpory, zástupců kraje a dalších hostů byl slavnostně ukončen projekt výstavby nového sběrného dvora odpadů v Kolinci. Výstavba nového sběrného dvora odpadů byla finančně podpořena z prostředků Evropské unie, Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). ● Plzeňský kraj bude mít vlastní dům v  Bruselu. Rozhodlo o tom zastupitelstvo kraje. K  nákupu vlastního objektu přímo v hlavním městě Unie vedly kraj zhoršující se podmínky a stále vyšší nájem v Českém domě, kde dosud zastoupení kraje fungovalo. Po Praze bude Plzeňský kraj prvním regionem, který bude mít v Bruselu vlastní objekt.

nelze považovat krizi za definitivně zažehnanou,“ odpovídá na tuto otázku hejtman. SPRAVEDLIVÉ ÚHRADY Krize podle hejtmana ukázala celou řadu kroků, které jsou nutné ke změně systému. Za důležité považuje hejtman vytvoření zákonodárné iniciativy směřující ke spravedlivému systému úhrady ve vyhlášce, to znamená aby za srovnatelně náročnou péči byla stejná úhrada od zdravotní pojišťovny. Jde však dle jeho slov i o nastavení povinností ambulantních lékařů například k LSPP. K dalším podstatným požadavkům patří nastavení spravedlivého systému přerozdělování dotací z MZČR bez ohledu na zřizovatele, systémové změny by se měly týkat také vzdělávání a školení lékařů atd. A jaké kroky do této doby již kraj v oblasti zdravotnictví podnikl? „Plzeňský kraj provedl řadu analýz, které odhalily případné dílčí neefektivity, a ty následně odstranil. Stejně tak zajišťuje transparentním způsobem nákup zdravotnického materiálu, léků a investic do krajských zdravotnických zařízení. Hlavní problém však není na straně nákladů. Tím je výrazné dlouhodobé podfinancování ze strany zdravotních pojišťo-

ven, kdy za srovnatelně náročnou péči dostanou zdravotnická zařízení vlastněná Plzeňským krajem nižší úhradu,“ shrnuje situaci Milan Chovanec. KLATOVSKÁ NEMOCNICE ZEŠTÍHLÍ Plzeňskému kraji patří čtyři nemocnice s akutními lůžky a dvě nemocnice následné péče. Největší krajskou nemocnicí je nemocnice v  Klatovech, která má nyní 372 akutní lůžka. Po dokončení monobloku by se ale mohl vlivem stěhování oddělení počet akutních lůžek snížit na 286. O všechna akutní lůžka by mělo v Klatovech přijít oční oddělení a také oddělení ORL. Další možné úspory lůžek jsou i na jiných odděleních. Nemocnice by ale ráda současně získala navíc dalších 35 lůžek následné péče. Nová klatovská nemocnice má stát na ploše 4 000 m 2 s obestavěným prostorem 90 000 m 3. Stavba na půdorysu kříže má šestipodlažní a sedmipodlažní části se vším, co k provozu moderního zdravotnického zařízení patří, včetně lékárny, centrálních šaten, jídelny, skladů, technických prostor a podobně. V monobloku má být 17 medicínských oborů a ARO s pěti lůžky. Jana Bartošová

KARLOVARSKÝ KRAJ

KN | březen 2011 |

Karlovarský kraj pronajal nemocnici v Sokolově Karlovarský kraj je zřizovatelem Karlovarské krajské nemocnice, a.s. Rok 2011 s sebou přinesl podstatnou změnu v organizaci tohoto zařízení. Od ledna se ze společnosti vyčlenila nemocnice v Sokolově, která přešla do pronájmu společnosti NEMOS PLUS. Sokolovská nemocnice má 400 lůžek a její provoz je nejvíc ztrátový. Na pronájmu se shodla krajská reprezentace, vedení radnice i odborníci.

TÉMA Karlovarskou krajskou nemocnici, a.s., tedy nadále tvoří nemocnice v Karlových Varech a nemocnice v Chebu. Největší nemocnicí v regionu co do rozsahu a objemu poskytované zdravotní péče, ročního obratu i personálně-technického vybavení je nemocnice v Karlových Varech. A jaký je tedy vlastně stav současného zdravotnictví v  Karlovarském kraji? „Porovnával bych neporovnatelné, proto jen upřesním - v Karlovarském kraji je v současné době pět zdravotnických zařízení, z toho dvě soukromá a jedno - nemocnice v Sokolově - v pronájmu. Pak je zde Karlovarská krajská nemocnice - nemocnice Karlovy Vary a Cheb, jejímž jediným akcionářem je Karlovarský kraj. Podobně jako v jiných krajích se snažíme stabilizovat jak ekonomickou, tak i personální situaci v nemocnicích, ta situace je obdobná napříč regiony,“ říká hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. Kraj podle hejtmanových slov optimalizoval síť svých zdravotnických zařízení a to nejen nemocnic, kdy

tři samostatné nemocniční subjekty sloučil v uplynulém období v jeden celek. Cílem tehdejšího vedení kraje bylo zajistit efektivnější a pružnější provoz těchto zařízení. „V současnosti pracujeme na tom, aby se zavedly podstatně úspornější mechanismy v nákupu léků a materiálu, a ochotu ke spolupráci ostatních zdravotnických zařízení jsme si ověřili už při krizové situaci hrozícího odchodu lékařů z nemocnic,“ upřesňuje současnou situaci v kraji hejtman.

STRUČNĚ A JASNĚ ● V únoru proběhlo v Plesné jednání zástupců města, kraje a sousedního Bad Brambachu o prohloubení spolupráce. Nové vedení města chce především dořešit vytvoření silničního spojení mezi Plesnou a německým sousedem. Napomoci by tomu měla společná studie očekávané dopravní intenzity v oblasti. ● Se zajímavou novinkou od léta počítá Česko-bavorský geopark. Budou tady instalovány stojany s  QR kódy, které návštěvník vyfotí do mobilu a pokud bude připojen na internet, automaticky se mu stáhne informace o přírodní nebo technické zajímavosti v  blízkosti konkrétního stojanu. Celá věc je v režii Muzea Sokolov, které má propagaci geoparku na české straně hranice na starosti. Na projekt zahrnující nejenom novinku pro turisty, ale i internetové stránky či propagační materiály dostalo muzeum evropskou dotaci ve výši zhruba 12,5 milionu korun.

KRAJ CHYSTÁ ROZSÁHLÉ INVESTICE Karlovarský kraj chystá na letošní rok rozsáhlé investice v  oblasti zdravotnictví. V  loňském roce byla zahájena stavba Pavilonu akutní medicíny v Karlovarské krajské nemocnici, a. s. Tento rok budou investice v krajské nemocnici pokračovat. Nová třípatrová budova vzniká v prostoru mezi stávajícími pavilony chirurgických a interních oborů nemocnice, s nimiž bude propojena. Vstup pro pacienty urgentního příjmu je plánován z Americké ulice. Okolní prostranství bude nově upraveno do podoby parku, který oddělí areál a parko-

7

Největší nemocnicí v regionu je ta v Karlových Varech. vací prostory před hlavním vstupem. Tam se vybuduje parkovací prostor pro osmdesát automobilů a hlavní vjezd do nemocnice s podjezdem pod pavilonem v úrovni suterénu. Zastavěná plocha bude činit více než dva tisíce metrů čtverečních. Stavba Pavilonu akutní medicíny nemocnice v Karlových Varech vyjde v letošním roce na 409 milionů korun. V rámci tohoto pavilonu bude vybudováno pracoviště magnetické

rezonance, nukleární medicíny a přípravy radiofarmak za 28 milionů korun. V rámci Karlovarské krajské nemocnice, a. s., se připravuje rovněž rekonstrukce pavilonu B nemocnice v Chebu, kde by měly celkové náklady dosáhnout 130 milionů korun. Kraj dále zahájí výstavbu sídla zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje za 70 milionů korun. V Léčebně dlouhodobě nemocných v Nejdku je naplánována opra-

zdroj: KKN

va střechy a komína, která si vyžádá téměř 6,5 milionu korun. V  letošním roce by Karlovarský kraj měl investovat do staveb ve zdravotnictví celkem 643,5 milionu korun. V  loňském a předloňském roce investoval kraj do staveb ve zdravotnictví podstatně méně. V roce 2009 například řešil v Léčebně dlouhodobě nemocných v Nejdku havarijní stav dodávky pitné vody za 1,3 milionu korun. Jana Bartošová

● Karlovarský kraj nesouhlasí s  rušením železniční trati na úseku Aš-státní hranice a LoketKrásný Jez, a to přesto že nemá zájem o vlastnictví těchto tratí. Nesouhlasné stanovisko k  rušení tratí podporuje i bavorské sdružení pro osobní dopravu ZV ÖPNV Vogtland kvůli záměru obnovit osobní dopravu z  Aše do Selbu a Plössbergu. Kdy k  přerušenému správnímu řízení vydá Správa železniční dopravní cesty nějaké stanovisko není známo.

ÚSTECKÝ KRAJ

Nemocnicím v kraji chybí stovky milionů Nedávná zdravotnická krize, kdy hrozilo, že se v řadě nemocnic omezí péče, je za námi. Ústecký kraj spravuje své nemocnice prostřednictvím organizace Krajská zdravotní. V pěti krajských nemocnicích hrozilo odchodem 109 z celkem 820 lékařů. V  současnosti už jsou téměř všechny výpovědi staženy. Zdravotnictví v kraji má však další problémy.

TÉMA Návrat lékařů do práce však nebyl úplně automatický. Například vedení ústecké nemocnice nejprve s každým lékařem probralo situaci. „Chceme mít jistotu, že s nastavenými podmínkami souhlasí,“ uvedl náměstek hejtmanky Pavel Kouda. S  dodržováním dohody, kterou uzavřel ministr Leoš Heger s  odbory, by podle všeho v kraji neměl být žádný problém. Alespoň podle členů představenstva společnosti Krajská zdravotní, která zaštiťuje všechny krajské nemocnice. „Představenstvo souhlasilo s použitím všech finančních prostředků ze zvýšených příjmů od zdravotních pojišťoven pro rok 2011 do platů lékařů, v návaznosti na uzavřené memorandum,“ uvedl tiskový mluvčí organizace Jiří Vondra. Ještě nedávno hrozící odchod více než stovky lékařů však není jediný problém zdravotnictví v Ústeckém kraji. Nemocnice totiž nejsou právě v nejlepší finanční situaci. V rozpočtu jim chybí až několik stovek milionů korun. A neprospěje jim ani plánované zvýšení DPH. Jak bude vedení kraje tuto situaci řešit? Moc

možností ve hře není. Kraj se musí přidat k  celorepublikovému „trendu“ rušení lůžek akutní péče. A rušit se budou i části oddělení. NEMOCNICE NERUŠÍME, UKLIDŇUJE BENDA V  loňském roce zaznamenala Krajská zdravotní zisk 64 milionů korun. Letos je situace jiná a nemocnicím v  Ústeckém kraji může chybět až 320 milionů. Což je propad, který lze řešit jen radikálními zásahy ve všech oblastech hospodaření. Vedení podniku nedávno představilo některá opatření. „Máme restrukturalizační plán na omezení počtu lůžek. Tímto krokem můžeme uspořit 100 milionů korun,“ prohlásil ředitel Krajské zdravotní Eduard Reichelt. Ale rušení jednotlivých lůžek nestačí. Na řadu tak přijde rušení částí některých oddělení. Předseda představenstva Petr Benda se však snaží zmírňovat černé scénáře. Podle něj se v žádném případě nebudou zavírat celá oddělení nebo dokonce nemocnice. „Není to jednoduchý úkol, ale rozsah zdravotní péče pro obyvatele kraje chceme zachovat,“ slíbil

V letošním roce se investice dočká nemocnice v Teplicích. Její součástí je i vyhledávané oční centrum. zdroj: www.ocni-centrum.eu Benda. Podle něj by se plánované redukování lůžek akutní péče mělo dotknout například Masarykovy nemocnice v  Ústí nad Labem. Neradostnou bilanci Krajské zdravotní komplikují i spory kolem evropské dotace na nákup zdravotnické techniky. Podle auditu ministerstva financí KZ při koupi předražených přístrojů za 420 milionů korun zbytečně zaplatila navíc nejméně 31 milion korun. Ministerstvo financí dokonce podalo vrchnímu státnímu zástupci v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli podezření z plýtvání penězi v této firmě.

VELKÉ INVESTICE V TEPLICÍCH Pokud se podíváme na zdravotnictví v  kraji pozitivněji, musíme se zastavit u investic. Krajská zdravotní letos investuje stovky milionů korun do renovace nemocnice v Teplicích. Po loňské rekonstrukci lůžkového ortopedického oddělení a chirurgických ambulancí by letos měla začít stavba nové budovy pro akutní příjem. „V nové budově se spojí příjem interní, neurologický a chirurgický,“ upřesnil náměstek pro řízení a správu majetku KZ Miloslav Řehák. Nad příjmovou částí bude centrální sterilizace a čtyři nové operační sály, které jsou nyní

umístěné u jednotlivých oddělení. Nemocnice v Teplicích přitom nové sály potřebuje už několik let. Původní plány rekonstrukce dokonce zahrnovaly i heliport, který by vznikl na střeše nemocnice. Na tento nápad však kraj nenašel potřebných 200 milionů korun. Kolik bude stát současný návrh rekonstrukce zatím není úplně jasné. „Vedení společnosti v současné době pracuje na hospodářském plánu, tedy včetně plánu investičního, pro rok 2011. S ohledem na současné stadium příprav letošních investic není možné specifikovat konkrétní plán investic v teplické nemocnici,“ sdělil před časem mluvčí Vondra. Filip Appl

STRUČNĚ A JASNĚ ● Ústecký kraj sází i na audiovizuální informování. Zřídil internetovou televizi, která má šest samostatných kanálů a mimo jiné divákům ukazuje dění v kraji nebo na úřadu. Televize stojí měsíčně kraj 65 tisíc korun a dodavateli obsahu jsou soukromé štáby a lokální televize. Kraj by chtěl dosáhnout během letošního roku přehrání sto tisíc videí. ● Sto pětadvacet milionů korun bude stát čistička odpadních vod, na jejíž vybudování v  průmyslové zóně Triangle získal kraj povolení. Stavět by se mělo začít ještě letos. Zatím čištění odpadních vod funguje přes kanalizaci a ČOV ve Staňkovicích. Nově bude vyčištěná voda odváděna potrubím do Tvršic, kde bude vypouštěna do Ohře. Starý ocelový vodovod bude přitom upraven tak, že potrubí dostane nový vnitřek z umělé hmoty. ● Varnsdorf, jedno z  nejsevernějších měst republiky, má konečně rozpočet. Doposud fungovalo v  rozpočtovém provizoriu, v  únoru ale zastupitelé schválili rozpočet na letošní rok, který počítá se schodkem ve výši 55 milionů korun. Díru v  pokladně by ale měly zakrýt přebytky z let minulých. Hlavní investice města poputují do už rozestavěných akcí, počítá se také s  více prostředky na opravu komunikací.

8

PREZENTACE

KN | březen 2011 |

Primky od ELTON hodinářská na Světové výstavě umění řemesla hodinářského v Praze Unikátní výstava toho nejlepšího, co může hodinářské umění nabídnout, se koná od 5. února do 29. března 2011 v Praze v prostorách Křížové chodby a Rytířského sálu Staroměstské radnice. Vedle světových značek nemůže na výstavě chybět ani nejvýznamnější zástupce českého hodinářského umění, společnost ELTON hodinářská, a.s., výrobce hodinek Prim s více než šesti desítkami let tradice. Expozice společnosti ELTON hodinářská z  Nového Města nad Metují je umístěna v  sousedství expozice 600 let Orloje na Staroměstské radnici v  přízemí. Výrobce legendárních primek reprezentují dvě vitríny. První je věnována historickým unikátům, jako jsou první hodinky Spartak, Diplomat, Orlík, ladičkové hodinky, autobusové hodiny aj. Druhá vitrína

představuje hodinky aktuální produkce. Nechybí zde oblíbené modely z klasické kolekce PRIM Manufacture 1949, opatřené novými mechanickými strojky s kalibry 94 a 98, stejně jako stále se nově vyvíjející kolekce hodinek moderní řady ARTEU, vznikající za designérské spolupráce s  předními českými designéry, například studiem Olgoj Chorchoj, Lenkou Súkupovou, Janem

Jarošem a dalšími. ELTON hodinářská připravila v  souvislosti s výstavou také několik specialit a novinek. Přímo u příležitosti konání akce byla vyrobena limitovaná edice 12 kusů mechanických hodinek PRIM ORLOJ, specifická tím, že na boku hodinek jsou vyfrézována jména apoštolů a na víčku nápis 600 let Orloje. Číselník je převzat přímo z originálního číselníku na Staroměstské radnici. Celkově tvoří tyto hodinky skvěle vyvážený celek. Hodinky budou vydraženy pořadatelem výstavy a výtěžek aukce bude věnován Českému hnutí speciálních olympiád. Příznivce primek jistě potěší, že zároveň byla vyrobena také otevřená edice hodinek PRIM ORLOJ, určených k  prodeji. Hodinky mají zákazníky velice ceněné pouzdro z  nerezové oceli Cylinder od studia Olgoj Chorchoj, číselník Staroměstské radnice a víko s  nápisem 600 let Orloje. Tyto hodinky bude možné zakoupit jak přímo na výstavě, tak na objednávku u ELTON hodinářská. Jejich cena byla stanovena na 18 500 Kč. Na výstavě bude představen i další společný počin spoluprá-

ce ELTONu s  módní návrhářskou Beatou Rajskou – hodinky BEA, jejichž design vytvořily společně Beata Rajská a Lenka Súkupová. ELTON HODINÁŘSKÁ ELTON hodinářská, a.s., z  Nového Města nad Metují, výrobce tradičních českých hodinek značky PRIM, je ryze česká soukromá firma, která je zakladatelem a zároveň jediným nositelem více než šedesátileté tradice výroby náramkových hodinek v České republice. Od roku 1949 bylo vyrobeno více než 16 milionů kusů hodinek, z toho 15 milionů s mechanickým strojkem. Jejich kvalita, spolehlivost, odolnost a klasický design se významným způsobem přičinily o vybudování dobrého jména značky PRIM. Společnost ELTON hodinářská získala v roce 2009 exportní cenu DHL za design a kolekce PRIM ARTEU 2009, jejíž podobu připravili přední čeští designéři, se umístila na druhém místě loňského ročníku soutěže Czech Grand Design.

Více informací o společnosti ELTON hodinářská naleznete na www.prim.cz

Oleje a maziva pro zemědělskou techniku: Rafinovaná síla agregátů Výkon a spolehlivost motoru každé mobilní techniky přímo souvisí s kvalitou používaného oleje. Ačkoliv při dnešních ekologických a bezpečnostních požadavcích jsou na výrobce maziv kladeny vysoké nároky, společnost PARAMO dokáže na vývojové trendy citlivě reagovat. Motorové i převodové oleje plně pokrývají zvýšené nároky, které výrobci a provozovatelé benzinových i vznětových motorů před pardubickou rafinerii staví. Na základě rozsáhlého výzkumu má PARAMO, kde se vyrábí přes 150 druhů olejů, podíl i na úspěchu výkonu motorů zemědělské techniky. A zákazníci jsou spokojeni. Mezi nimi je třeba společnost Zetor Tractors. „Všechny traktory značky Zetor mají od března roku 2009 v motoru, v transmisi a v okruhu řízení olejovou prvonáplň od tohoto tradičního výrobce maziv. Na základě poznatků z provozu od našich uživatelů traktorů jsme s kvalitou nakupovaných maziv spokojeni. V loňském roce byly naplánovány odběry olejů motorových, převodových a hydraulických ve velkém objemu i na další období,“ dokládá Miroslav Weber z od-

dělení R&D – vývoj převodovek. K  výrobě olejů je nutné použít vysoce kvalitní základové oleje a zušlechtit je přísadami, které ovlivňují mazací a protikorozní vlastnosti, oxidační stabilitu a životnost olejů. Zanedbatelné nejsou ani ekonomické aspekty. Nezbytné je i moderní výrobní zařízení s  automatickým řízením technologického procesu. K  tomu vývoj nových formulací maziv zajišťuje, že mazací prostředky PARAMO pro všechny aplikace splňují požadavky mezinárodně uznávaných norem a tudíž i nejnáročnějších zákazníků. V  traktorech ZETOR byly na základě zkoušek provedených ve Vývojové zkušebně R&D pro použití schváleny například různé typy motorového oleje MOGUL, které se vyznačují mimořádnou výkonností pro vysoce namáhané naf-

tové motory s potenciálem splnění přísných emisních limitů. Písemným schválením jsou vybaveny také převodové oleje, akceptovány jsou oleje do hydrostatického řízení a odborníky jsou doporučovány také produkty z  řady plastických maziv. Tyto výrobky ale nejsou určeny pouze do traktorů ZETOR. S  úspěchem jsou aplikovány i v  dalších značkách strojů pro zemědělskou a lesnickou techniku. Nejvýhodnější mazivo pomůže zákazníkům vybrat obchodně technický servis PARAMO. EKOLOGICKY ŠETRNÉ OLEJE V  oblasti zemědělské a lesní techniky je v poslední době čím dál více diskutována otázka ochrany životního prostředí a používání tzv. ekologicky šetrných olejů. Ani v  této oblasti nezůstává český výrobce pozadu. „Společnost PARAMO může například nabídnout univerzální převodový olej určený zejména pro ozube-

né převody, hydraulické systémy a mokré brzdy zemědělských a lesnických traktorů. Nabízí i ekologickou verzi hydraulických olejů MOGUL HEES ve viskozitních třídách ISO VG 32 a 46. Tyto výrobky s přehledem splňují požadavky na biologickou rozložitelnost dle příslušné normy označené jako CEC-L-33-A-93,“ připomíná Luboš Krejčík, projektový manažer obchodního úseku společ-

nosti PARAMO. Přední výrobce olejů a maziv PARAMO nabízí i celou řadu dalších olejů pro nákladní techniku i nejmodernější osobní automobily. Syntetické oleje MOGUL EXTREME s  přehledem splňují požadavky nejmodernějších motorů. PARAMO je zároveň také tradičním producentem paliv a asfaltů a asfaltových výrobků v České republice.

Přehled produktů společnosti PARAMO, a.s., v oblasti olejů a maziv: NÁZEV PRODUKTU

TYP PRODUKTU

INTERVAL VÝMĚNY

MOGUL DIESEL DTT PLUS, SAE 10W-40 API CF

motorový olej pro vysoce namáhané dieselové motory

500 Mh

MOGUL DIESEL DTT, SAE 15W-40 API CG-4

motorový olej pro vysoce namáhané dieselové motory

500 Mh

MOGUL DIESEL DTT EXTRA, SAE 15W-40 API CI-4/SL

motorový olej pro vysoce namáhané dieselové motory

500 Mh

MOGUL TRAKTOL UTTO 80W GL-4

převodový olej

1500 Mh

MOGUL TRANS 80W GL-4

převodový olej

1500 Mh

MOGUL TRAKTOL STOU 10W-30 GL-4

převodový olej pro traktory Power

1000 Mh

MOGUL TRANS 80 LS

převodový olej do přední hnací nápravy Carraro

1500 Mh

MOGUL HLP-D 32

olej do hydrostatického řízení

MOGUL HM 32

olej do hydrostatického řízení

MOGUL LA 2

plastická maziva

MOGUL LV2M

plastická maziva

MOGUL TRAKTOL UTTO EKO

univerzální převodový olej

MOGUL HEES

ekologická verze hydraulických olejů ve viskozitních třídách ISO VG 32 a 46

MOGUL EXTREME

syntetický olej pro osobní automobily

LIBERECKÝ KRAJ

KN | březen 2011 |

Liberec léčí i za hranicemi kraje, přesto přijde o lůžka Liberecký kraj zřizuje kromě Krajské nemocnice Liberec ještě Krajskou nemocnici Česká Lípa. Krajská nemocnice Liberec patří mezi zdravotnická zařízení, která poskytují své služby v působnosti celého Libereckého kraje i jeho spádových oblastí. V některých oborech přesahuje nemocnice svým spádem i hranice Libereckého kraje.

TÉMA Například traumatologie, spinální jednotka, kardiologie, onkologie, neurochirurgie nebo perinatologie fungují i pro jiné kraje České republiky. Léčebně preventivní péče, a to jak v základních, tak i specializovaných a vysoce specializovaných oborech, se tu klientům dostává na 46 odděleních, celkem pak na 137 pracovištích. Tak to ovšem pravděpodobně v nejbližší budoucnosti nezůstane. Letos v Libereckém kraji má zaniknout kolem 150 nemocničních lůžek. Všeobecná zdravotní pojišťovna se totiž zavázala zrušit v zemi deset tisíc akutních lůžek. Zatím se jedná pouze o předběžný dokument pojišťovny, který nijak podrobně neprojednala s nemocnicemi. Už teď je ale jisté, že zaniknou některá nemocniční oddělení. Nepůjde navíc jen o zrušení lůžek, ale celých oddělení. Zrušení jen části lůžek totiž nemá dopad na financování. Ředitel krajské VZP se ale nedomnívá, že dojde ke zhoršení zdravotní péče. Podle něj dokument zmiňuje oddělení, jejichž zrušení by se zásadně

nedotklo pacientů a dostupnosti péče. „Spíš se díváme na to, jestli je péče dobře zajištěná, kvalitní. Pokud bychom se domlouvali na odsmlouvání, mělo by to spíš znamenat pro nemocnici vysvobození,“ vysvětlil Benedikt. Některé nemocnice už mají předstih. Například českolipská má v současnosti 405 akutních lůžek a s VZP už o sjednoceném lůžkovém fondu jedná od druhé poloviny loňského roku. „Snížení počtu akutních lůžek považujeme za oboustranně prospěšné. Ve spolupráci s VZP aktuálně probíhá snížení o třicet akutních lůžek v chirurgických oborech, s tím, že rozsah a objem péče zůstane zachován,“ řekl mluvčí nemocnice Petr Pokorný.

hodobé politické tlaky, i když to ředitel nemocnice a předseda představenstva Luděk Nečesaný popírá. „Pouze se mezi mnou a krajem zhoršila komunikace,“ řekl. Důvodem byla nová smlouva kraje s dodavatelem zemního plynu do nemocnice, která pro ni však byla nevýhodná. Během tří let jí způsobí ztrátu 18 milionů korun. V představenstvu obsadí volná místa noví odborníci. Je mezi nimi například Zdeněk Konrád, známý neurolog či biochemik Tomáš Zíma a právník Josef Skácel.

Tři místa zůstávají neobsazená. V rámci akce Děkujeme odcházíme loni v Libereckém kraji podalo výpověď 116 nemocničních lékařů ze zhruba 800. Z jablonecké nemocnice se jich původně chystalo odejít 42. „Jeden lékař výpověď stáhnul už dříve a dnes jich bylo 41,“ uvedla tisková mluvčí nemocncie Petra Krajinová. Vedení nemocnice proto odvolalo všechna opatření, která připravilo pro případná omezení od 1. března. Zdravotnickou péči tak může zajišťovat v obvyklém

rozsahu. Předseda lékařských odborů v jablonecké nemocnici Petr Rota řekl, že jednání s vedením zdravotnického zařízení bylo korektní, odcházející lékaři se zároveň dokázali domluvit a držet pospolu. Několik jednotlivců podle něj ale nemocnici přesto výhledově opustí, teď to však aktuální není. „Dva nebo tři lékaři určitě odejdou, řekněme v horizontu půl roku nebo roku. Už to někteří z nich deklarovali,“ uvedl Rota. Michal Tillgen

NEMOCNICE ZŮSTALA BEZ VEDENÍ Před necelým měsícem přitom libereckou nemocnici opustil takřka celý management. Generální ředitel a předseda představenstva Krajské nemocnice Liberec Luděk Nečesaný rezignoval 16. února na všechny své funkce ve vedení nemocnice. Spolu s ním svou rezignaci oznámilo také celé zbývající vedení, s výjimkou jednoho člena představenstva Miroslava Baadera. Za odchodem vedení stojí pravděpodobně dlou-

Liberecká nemocnice přijde o část lůžek, přestože poskytuje odbornou péči, která svým dosahem přesahuje hranice kraje. zdroj: Město Liberec

9

STRUČNĚ A JASNĚ ● Ani letos nevybočil hejtmanský ples z  řady a výtěžek z  krajského plesání putuje potřebným. Letošních zhruba sto dvacet tisíc půjde na dvě adresy, po šedesáti tisících dostane ZŠ Liberecká 31 a Diakonie ČCE Jablonec. Zmíněná základní škola, která se stará o handicapované děti, použije peníze na nakoupení elektroniky, diakonie pak na dofinancování služeb, na které nezbývají peníze od státu. ● Bývalý krajský radní pro zdravotnictví Jaroslav Krutský opouští na vlastní žádost ředitelskou židli v semilské nemocnici a město tak za něj hledá náhradu. Do konce března potrvá výběrové řízení, o novém řediteli má komise rozhodnout v  polovině dubna. Krutský zůstane v  čele nemocnice až do doby předání celé administrativy svému nástupci. ● Po Rokytnici nad Jizerou bude až do konce března putovat petice, kterou místní bojují za povolení letního provozu lanovky na Lysou horu. Podle jejich názoru je letní provoz lanovky nutný proto, aby město bylo v rámci turistického ruchu konkurenceschopné. Peticí bojují místní proti rozhodnutí Správy Krkonošského národního parku, které o povolení letního provozu lanové dráhy nechce slyšet. Problém je podle ochranářů v  tom, že horní stanice je v  nejpřísněji chráněné zóně parku.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Letos začnou naplňovat zdravotnickou koncepci Na podzim loňského roku schválili krajští zastupitelé Koncepci zdravotnictví Královéhradeckého kraje. A co to znamená pro tuto oblast regionální správy? V  dokumentu najdeme například záměr rekonstrukce náchodské oblastní nemocnice, snižování počtu akutních lůžek a navyšování lůžek následné péče. Začít naplňovat koncepci chce vedení kraje už v tomto roce.

TÉMA Velká část nemocnic v regionu spadá pod Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje. Tato příspěvková organizace koordinuje nákupy a investice nemocnic a také rozděluje finance, které na provoz svých nemocnic posílá kraj. Pod Zdravotnický holding kraje spadají čtyři oblastní a jedna městská nemocnice. Největším tématem posledních měsíců byly dozajista avizované odchody lékařů ze státních i krajských nemocnic. V  Královéhradeckém kraji podal výpověď celkem 121 lékař. V případě jejich odchodu by krajskému zdravotnictví hrozily velké problémy. Dohoda se nakonec uskutečnila a dnes už je tak situace v normálu. „Lékaři, kteří se v nemocnicích Královéhradeckého kraje připojili k protestu Děkujeme, odcházíme, se postupně vracejí: v jičínské, rychnovské a trutnovské nemocnici vzali zpět výpovědi již téměř všichni lékaři, v nemocnici v Náchodě stáhli svou výpověď již 54 z 57 lékařů,“ uvedl tiskový mluvčí kraje Im-

rich Dioszegi. Klíčovým dokumentem v  oblasti zdravotnictví v Královéhradeckém kraji je již zmíněná zdravotnická koncepce. Dokument popisuje obecně stav zdravotnictví v kraji a navrhuje sadu opatření, která pomohou nemocnicím s hospodařením. Hejtman Lubomír Franc již dříve řekl, že situace ve zdravotnictví je obtížně předvídatelná a části koncepce bude nutné měnit. NEMOCNICE UŠETŘÍ NA LŮŽKÁCH

V případě naplnění hrozeb lékařů by nemocnice ve Dvoře Králové byla jedním ze dvou zařízení v kraji, která by mohla fungovat bez omezení. zdroj: www.mndk.cz

Součástí koncepce jsou samozřejmě i opatření, která mají pomoci šetřit potřebné miliony. Královéhradecký kraj například vloni přistoupil k  hromadnému nákupu elektrické energie formou online aukce. A s mechanismem je vedení regionu spokojeno. „Nabídka vítězné firmy byla o čtyři miliony nižší než vyvolávací cena. V soutěžení cen prostřednictvím elektronických aukcí budeme pokračovat i v jiných oblastech kraje,“ prohlásil hejtman Lubomír Franc. Aukce je však pouze pokračováním strategie, jejímž cílem je ušetřit desítky milionů korun. Už v roce 2009 začal zdravotnický

holding hromadně nakupovat léky a zdravotnický materiál. A šetřit se bude i na akutní lůžkové péči. Během tohoto roku dojde ke zrušení lůžkové části nemocnice v  Opočně na Rychnovsku. Kraj tak ušetří asi 25 milionů korun. Původní plán na rekonstrukci areálu nakonec kraj zamítl. „Přiblížit vybavení nemocnice současným požadavkům na poskytování zdravotnických služeb by představovalo investici v desítkách milionů korun. I tak by nemocnice poskytovala pouze omezené služby,“ řekla radní Jana Třešňáková.

INVESTICE POKRAČUJÍ I LETOS I přes šetření se letos dočkáme investic do krajské zdravotnické péče. Za 47 milionů korun se zrekonstruuje centrální kotelna v  nemocnici v Jičíně. V plánu je rovněž modernizace vytápění v nemocnici v Novém Bydžově za téměř 17 milionů korun. „V současné době je provoz kotelen v obou nemocnicích neefektivní a náklady na vytápění se kvůli tomu zvyšují. Po rekonstrukci bude vytápění nemocnic rovněž šetrnější k životnímu prostředí,“ uvedla Jana Třešňáková. A bude se i zateplovat. Tentokrát se

zateplení dočkají dvě budovy v areálu trutnovské nemocnice. Náklady budou činit 26 milionů korun. Podle radní Třešňákové se Královéhradecký kraj snaží postupně svá zdravotnická zařízení vylepšovat, nakupovat moderní přístroje nebo rekonstruovat areály nemocnic. V letošním roce to kraji ovšem neulehčí zvýšení DPH. „Prioritou kraje je, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny obyvatele regionu a aby byla poskytována v příjemných prostorách. Zateplení budov navíc snižuje provozní náklady nemocnic,“ uzavřela Jana Třešňáková. Filip Appl

STRUČNĚ A JASNĚ ● Královéhradecký kraj se pochlubil závěry sociologického průzkumu, který v  rámci projektu SMART kraj = SMART region, provedla filozofická fakulta zdejší univerzity. Podle výsledků průzkumu jsou tři čtvrtiny lidí, kteří jednají s úředníky kraje, s jejich prací spokojeny. Nejvíce si prý lidé pochvalují chování úředníků a jejich odbornou kompetenci. ● Kompletní rekonstrukcí pravděpodobně projde objekt Gymnázia J. K. Tyla v krajském městě. Krajští radní rozhodli, že se budou ucházet o evropské dotace, které by jim umožnily investovat do opravy budovy plánovaných zhruba sto milionů korun. Královéhradecký kraj, který je zřizovatelem školy, se bude na rekonstrukci podílet čtyřiceti miliony. Škola byla projektována ve dvacátých letech známým architektem Josefem Gočárem a od doby svého postavení neprošla zatím významnější opravou. ● Krajské město Hradec Králové získalo regionální ocenění Zlatý erb za nejlepší webové stránky. Mezi obcemi a městysy své loňské prvenství obhájilo Blešno. Kromě nejlepší prezentace má Hradec také na svých stránkách nejlepší elektronickou službu, kterou je online rezervace služeb magistrátu. Do soutěže se přihlásilo dvaadvacet měst, obcí a elektronických služeb.

10

KN | březen 2011 |

ČESKÁ REPUBLIKA

Rok 2011: 800 let od narození svaté Anežky České Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Víme, že v roce 2011 uplynulo 800 let od jejího narození, ale víme také, jaká byla Anežka Česká a kde najdeme stopy jejího působení?

PŘÍLIŠ MNOHO ŽENICHŮ Anežka se narodila zřejmě 20. ledna 1211 jako deváté a nejmladší dítě krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské. Zatímco v  datu narození se zpravidla jednotlivé prameny shodují, další osudy jsou přes propast osmi staletí poněkud zkreslené. Víme například, že jako většina přemyslovských princezen i Anežka měla být pěšákem na politické šachovnici evropských panovnických dvorů, ale jména všech jejích nápadníků či plánovaných ženichů už známá nejsou. Od svatebních plánů měla Anežka klid teprve po otcově smrti v roce 1230. Pravda, zbýval ještě poslední nápadník, a to samotný císař Fridrich II. Anežčin bratr a nový český král Václav I. ovšem nechal svou milovanou sestru, aby se rozhodla sama – a Anežka císaře odmítla. DUCHOVNÍ KARIÉRA A POHŘEBIŠTĚ ČESKÝCH KRÁLŮ Anežka už dlouho toužila vstoupit do kláštera a stát se služebnicí boží. Král Václav I. s duchovní dráhou své

sestry nejenom souhlasil, ale podpořil ji i konkrétními skutky. Věnoval jí pozemky u Vltavy, kde Anežka ze svého věna začala s výstavbou kláštera; dnes jej známe jako klášter sv. Anežky České, v němž sídlí část uměleckých sbírek Národní galerie. Vznikly tu vlastně dva konventy: mužský klášter menších bratří sv. Františka a ženský klášter řádu sv. Kláry. Do kláštera klarisek pak Anežka sama vstoupila a stala se jeho první představenou. Přesunula sem i již dříve založený špitál a útulek pro chudé, díky ní sem bylo později z kostela sv. Víta na Pražském hradě přeneseno rovněž pohřebiště českých panovníků. Sem byla po své smrti 6. března 1282 pochována i Anežka; odpočívala tu po boku svého bratra, krále Václava I., matky královny Kunhuty Uherské či Guty II., desáté dcery krále Václava II.   SVATOŘEČENÍ PO STOVKÁCH LET Přes usilovné pátrání nebyl Anežčin hrob dosud objeven; její ostatky byly zřejmě v obavách před častými záplavami z kaple vyzvednuty a někam přeneseny. Legenda vypráví, že řádové sestry její ostatky odnesly na útěku před husitskými vojsky a uložily je na neznámé místo. Až prý bude Anežčin hrob nalezen, v Čechách nastane doba štěstí, vzá-

jemné lásky a blahobytu. Anežka Česká byla již za svého života mnohými považována za světici a věřilo se, že na její přímluvu došlo k řadě zázraků. O její svatořečení se snažili již Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna, poté i jejich syn Karel IV. a později Leopold II., ale neúspěšně. Teprve v roce 1874 dosáhl pražský arcibiskup kardinál B. J. Schwarzenberg toho, že Anežka byla prohlášena za blahoslavenou. K  svatořečení, které se téměř krylo se sametovou revolucí, došlo 12. listopadu 1989 ústy papeže Jana Pavla II. Svatá Anežka Česká bývá zobrazována s modelem kostela v ruce a v řeholních šatech s  korunkou, někdy s trpícími lidmi u nohou anebo jak ošetřuje nemocné či sytí hladové. Díky zařazení mezi české zemské patrony ji najdete i mezi svatými kolem jezdeckého pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.   ŘÁD KŘIŽOVNÍKŮ Neobyčejný význam v rozlehlém komplexu budov kláštera Na Františku měla nemocnice, jejíž špitální bratrstvo na Anežčinu žádost roku 1237 přeměnil papež Alexandr IV. v samostatný Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Česká se tak stala jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu a zároveň zakladatelkou jediného řádu, který vznikl na českém území. Do dnešních dob sídlí na Starém Městě u  Karlova mostu, na Křižovnickém náměstí. Z výhodné polohy na důležité obchodní trase plynuly křižovníkům výhody i povinnosti – museli se například starat o Karlův most, a to

Národní kontaktní místo

Operačního programu Nadnárodní spolupráce Centrum evropského projektování spolupracuje na informovanosti žadatelů a vykonává podpůrné aktivity pro Národní kontaktní místo Operačního programu Nadnárodní spolupráce v rámci Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.

Operační program Nadnárodní spolupráce je rozdělen do několika zón. Česká republika patří do zóny Střední Evropa a OP Nadnárodní spolupráce sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny. Členové týmu z Centra evropského projektování nabízí svou pomoc při řešení otázek spojených s realizací Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa - „Central Europe“ v České republice. Operační program Nadnárodní spolupráce probíhá jako součást Cíle 3 politiky hospodářské a sociální soudržnosti – Evropské územní spolupráce. Program je spolufinancován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a jeho celkový rozpočet je 298 milionů eur. FINANCOVÁNÍ A ZÁKLADNÍ PRAVIDLA Finanční podpora z  ERDF je pro partnery z České republiky a zemí bývalého východního bloku 85  % oprávněných nákladů na projekt.

Partneři z  ostatních zemí si musí vystačit s podporou 75 %. Celkové náklady nadnárodního projektu se většinou pohybují mezi 1 až 5 miliony eur. Každý projekt musí mít alespoň tři partnery, a to ze tří zemí. Přinejmenším dva z nich musí pocházet z programového území Střední Evropa. V  programu funguje princip vedoucího partnera. Každý projekt tak má jednoho partnera s vedoucí úlohou, který je zodpovědný za komunikaci se Společným technickým sekretariátem (JTS) a za koordinaci aktivit mezi zapojenými partnery. Jeho finanční podíl na rozpočtu projektu by neměl přesahovat 50 % částky z ERDF. Uskutečněné náklady partnerů na projekt jsou nejprve certifikovány prostřednictvím kontroly prvního stupně, kterou v tuzemsku vykonává Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Vedoucí partner obdrží finanční podporu na základě žádosti o platbu, podloženou certifikacemi všech partnerů, kterou zasílá na JTS dvakrát do roka. Po obdržení celkové částky refunduje vedoucí partner náklady na projekt ostatním partnerům. Vedoucí partner je povinen vést po celou dobu projektu bankovní účet v eurech. Program se zaměřuje na neinvestiční projekty (například přípravné studie), investice jsou v malém roz-

sahu podporovány formou pilotních akcí. Jakékoliv dotazy směřujte na Národního koordinátora a Národní kontaktní místo, kterým je ministerstvo pro místní rozvoj, resp. Odbor evropské územní spolupráce, Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1, pracoviště: Na Příkopě 3–5, tel.: +420 234 154 414, +420  234  154  016, fax: +420 234 154 007, e-mail: [email protected]. Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje v  aktivitách týkajících se propagace programu a informování tazatelů také Tým českého Národního kontaktního místa – informovanost, Operační Program Nadnárodní spolupráce Střední Evropa, tj. Centrum evropského projektování a. s., Regiocentrum Nový pivovar, Evropský dům, Soukenická 54 500 03 Hradec Králové, tel.: +420  495  817  818/839, e-mail: [email protected].

včetně vybírání cla a mýtného. V době baroka zažil řád velký vzestup a řádoví velmistři tehdy byli zároveň pražskými arcibiskupy. Koncem 17. století došlo také k přestavbě starých klášterních budov. Nad původním kostelíkem, upraveným do podoby jeskynní kaple s krápníkovou výzdobou, vznikl nový barokní chrám sv. Františka Serafinského, dílo J. B. Matheye, inspirované italskými vlivy. Klenotem interiéru je nádherná freska Posledního soudu od V. V. Reinera v chrámové kopuli, průčelí zdobí plastiky andělů a svatých. V kostele se kromě bohoslužeb často konají varhanní koncerty duchovní hudby. V druhé polovině 17. století křížovníci koupili knínské panství a v rámci jeho zvelebování v roce 1770 vybudovali v obci Prostřední Lhota rozlehlý barokní špýchar. Pečuje o něj Hornické muzeum v Příbrami a od roku 2004 se v jeho interiérech můžete podívat, jak se během minulých staletí žilo lidem ve středním Povltaví. Menší expozice vás seznámí s působením Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou ve středních Čechách.   ZA ANEŽKOU DO NÁRODNÍ GALERIE Odkaz svaté Anežky České v  roce 2011 vedle řady slavnostních mší připomínají i další akce. Blíž se s jejím životem a činy můžete seznámit například při komentované prohlídce Národní galerie v Anežském klášteře. Akce se koná 25. března, ve svátek Zvěstování Panně Marii; zřejmě právě v tento den roku 1234 Anežka Přemyslovna složila řeholní

slib, přijala řeholní roucho a vstoupila do řádu sv. Kláry. Prohlídka se zaměří jak na osobu sv. Anežky, tak na vzácnou raně gotickou architekturu, a vzhledem k připomínanému svátku také na zobrazení Zvěstování Panně Marii (25. 3.) v expozici středověkého umění v prvním patře kláštera. Ostatně pro představení umění období středověku a rané renesance nemohla Národní galerie zvolit lepší místo než tento rozsáhlý raně gotický komplex a zároveň jednu z vůbec nejstarších gotických staveb v Čechách. Expozice mapuje vývoj českého umění od deskových obrazů Mistra Vyšebrodského oltáře a sochařství poloviny 14. století přes tvorbu Mistra Theodorika až

k obrazům Mistra Třeboňského oltáře a dílům krásného slohu 15. století. Zajímavá je i konfrontace domácí obrazové či řezbářské tvorby s díly jiných středoevropských oblastí. Další chystanou akcí v klášteře sv. Anežky České je červnová výtvarná dílna pro rodiče a děti od pěti do dvanácti let, nazvaná Kuchyně sv. Anežky. Naučíte se rozlišovat vůně, poznávat byliny a v kouzelném váčku si odnesete malý talisman. Více tipů na výlety a dovolenou v Česku najdete na www.kudyznudy.cz Redakce portálu Kudy z nudy, CzechTourism

Spouštíme unikátní projekt, který tu zatím nikdy nebyl Ministerstvo pro místní rozvoj oficiálně představilo Mapu nájemného. Pomůcka pro všechny, kteří se od 1. ledna 2011 ocitli na volném trhu s nájemním bydlením, je dostupná na adrese www.mmr.cz/mapanajemneho.

„Rozjíždíme projekt, který v České republice nikdy v takovém rozsahu neexistoval,“ uvádí Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj, pro kterého je bezproblémový přechod trhu s nájemním bydlením z regulovaného na volný jednou z priorit jeho mandátu. Ministerstvo už například vydalo brožuru „Průvodce přechodem na smluvní nájemné“. Dalším krokem, mimochodem velmi očekávaným, je právě rozjezd Mapy nájemného. „Na vzniku podobné databáze se v německých spolkových zemích podílely nejrůznější zájmové organizace a místní vlády, a tvořila se po desetiletí,“ vysvětluje Kamil Jankovský. Mapa nájemného je kompletní a data by měla být doplňována v průběhu letošního roku. „Chceme vytvořit model, který bude pomáhat řadu let,“ dodává Kamil Jankovský. Mapa nájemného bude obsahovat údaje z 639 měst a obcí nad 2 000 obyvatel, u kterých k

1. lednu 2011 skončila účinnost zákona 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájmu. Jejich seznam je dostupný v rámci webové aplikace Mapa nájemného na stránkách www.mmr. cz/mapanajemneho. U všech sídel budou zohledňovány parametry jako je staří a technický stav domu, technologie výstavby domu, technický stav bytu a velikost bytu. Pro sídla nad 10 tisíc obyvatel přibude ještě po-

loha domu v rámci aglomerace. Pro každou z těchto charakteristik má Mapa nájemného tři různé kategorie, např. u technologie stavby je to panel, cihla, ostatní. „V tuto chvíli Mapa obsahuje údaje z deseti procent všech obcí a měst. Velkou podporu má příprava Mapy nájemného u obou klíčových oborových organizací Sdružení nájemníků i Občanského sdružení majitelů domů. Do sběru dat se také snažíme zapojit i obce. V jejich případě však zohledníme určitá specifika sjednávání nájemních smluv daná rozdíly mezi komerčními pronajímateli a samosprávou,“ uzavírá toto téma ministr Kamil Jankovský.

PUBLICISTIKA

KN | březen 2011 |

11

Pardubický kraj optimalizuje veřejnou osobní dopravu Pardubický kraj chce přistoupit k optimalizaci veřejné osobní dopravy na svém území. Náměstek hejtmana kraje zodpovědný za oblast dopravy Jan Tichý v  posledních týdnech objíždí dotčené obce a s jejich zástupci prodiskutovává záměr nahradit v některých lokalitách kraje nevyužívanou vlakovou dopravu autobusy. „Pardubický kraj proplácí dopravcům jejich prokazatelnou ztrátu. V  případě vlaků je to zhruba devadesát korun za kilometr, u autobusů je to necelá dvacetikoruna,“ vysvětluje Tichý. „Od prosince letošního roku bychom proto chtěli tam, kde vlakem jezdí minimum lidí, zavést autobusové linky, jejichž frekvence bude navíc i vyšší a osobní vlakovou dopravu neobjednávat.“ Náměstek hejtmana přitom konstatuje, že Pardubický kraj je jediný, kde v  celkovém množství bude zachována vlaková doprava a doprava autobusy se zvýší o přibližně deset procent. „Ušetřené peníze totiž použijeme pro posílení vlakových spojů, tam kde jsou hojně využívány,“ popisuje Tichý. Ne na všech zastávkách po cestě do dotčených obcích ale mají pro plány kraje pochope-

ní. Alespoň na počátku představování nového projektu starostové protestují. Diskuze s  projektanty nového systému osobní přepravy ale nakonec většinou vede k  pochopení nutnosti tohoto kroku. „V České republice jsme se vždycky chlubili nejhustší sítí železniční dopravy a určitá redukce je dnes asi na místě a my se s tím musíme smířit,“ řekl například starosta Borohrádku Milan Maček. Starostové také kvitovali skutečnost, že autobus bude jezdit do obcí častěji a bude blíž lidem než vlakové zastávky. „Pokud bude vlak nahrazený autobusy, tak s tím nemám problém a myslím, že ani lidi,“ prohlásil starosta Bezpráví na Orlickoústecku Josef Novák. V  rámci diskuze se samosprávami padaly i podnětné připomínky, například na zimní údržbu silnic, po kterých bu-

Starosta obce Rozstání Aleš Bubák s autobusovou dopravou také problém nemá.

Do Moravské Třebové se sjeli starostové dotčených obcí ze širokého okolí. dou autobusy jezdit nebo na přepravu jízdních kol či kočárků. V  Ústí nad Orlicí se také

debatovalo nad tím, na které zastávce budou vlaky zastavovat a kterou budou jen projíž-

Poměrně bouřlivé jednání bylo v Litomyšli.

dět. „Nemáme problém akceptovat to, co si přeje samospráva a občané a od naší varianty může-

me ustoupit,“ uvedl v téhle souvislosti Tichý. (mes)

Velmi důležitou otázkou je dopravní oblužnost pro oblast Králicka. Nejenom pro jeho odlehlost, ale i proto, že je nutné počítat s jeho vazbou na dopravu Olomouckého kraje.

Starosta Bezpráví Josef Novák (první zleva) má pro optimalizaci pochopení.

Jednání v obci Březinky.

Českotřebovska se optimalizace dopravy dotkne tím, že rychlíky nebudou zastavovat v Dlouhé Třebové.

V Pardubicích bylo jednání o nezastavování ve stanicích Svítkov a Opočínek rychlé. „Když vidím počty cestujících jedoucích vlakem do těchto zastávek, tak opravdu nemá smysl tady vlaky zastavovat a bude lépe nahradit je autobusem, ačkoliv ze strany místních bude o tom zpočátku jistě diskuze,“ řekl Vladimír Bakajsa z magistrátu.

12

KN | březen 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Zhruba na dvě stovky milionů vyčíslili krajští silničáři škody, které na komunikacích způsobila letošní zima. Ta měla na silnice devastační účinek kvůli svým výkyvům teplot. Uvedení celé silniční sítě kraje do přijatelného stavu by podle náměstka hejtmana pro dopravu Libora Joukla přišlo na 900 milionů korun. V současné době silničáři provádějí na Vysočině nejnutnější opravy studenou balenou směsí, jejíž nevýhodou je ale malá životnost a vysoká cena. ● Stále oblíbenější jsou ve všech koutech republiky takzvané farmářské trhy. Také ve Žďáru nad Sázavou se konaly a pokračovat měly i letos na jaře. S  tím je zatím až na další konec. Město totiž farmářský trh zrušilo. Důvodem rozhodnutí byl fakt, že se na stáncích nenabízel jen ryze farmářský a rukodělný sortiment, jak sliboval pořadatel. ● Během letošního roku začne přestavba chátrajícího školního statku v  Bystřici pod Pernštejnem, ze kterého vznikne středisko ekologických technologií, skanzen, minipivovar a hipostezka. Veřejnosti bude otevřeno za dva roky. Moderní technologie, které jsou šetrné k  přírodě, tady najdou turisté v  budově ve tvaru pyramidy, vedle ní budou původní horácké stavby s ukázkami tradičních řemesel a staré zemědělské techniky. Celkové náklady na vybudování střediska dosáhnou 150 milionů korun, více než devět desetin zaplatí EU.

KRAJ VYSOČINA

K rušení lůžek přistoupí jen někde Pokud by v případě odchodu lékařů z krajských nemocnic měla většina regionů velké problémy, Vysočina by čelila skutečné krizi. Nemocnice na území tohoto kraje by totiž přišly o nejvíc lékařů ze všech regionů. V současnosti se už drtivá většina lékařů věnuje běžné práci a vedení kraje se tak může zabývat jinými zdravotnickými problémy.

TÉMA K protestní akci zdravotnických odborů se na Vysočině připojilo 56 procent z 636 nemocničních lékařů, což z kraje udělalo region, který by hromadný odchod doktorů zasáhl nejcitelněji. V současnosti už je vše v normálu. Na svá místa se v celém kraji nevrátí jen asi 10 až 15 lékařů, kteří si našli nové místo v zahraničí. „Atestovaných lékařů je na Vysočině zatím dostatek, takže nedojde k narušení provozu jednotlivých oddělení,“ řekla koordinátorka Lékařského odborového klubu v kraji Šárka Drinková. Přesto se celá akce neobešla bez dopadů. Mezi ty pozitivní lze zařadit hlavně rozvíření diskuse o přístupu k práci lékařů a zdravotních sester a samozřejmě konečné navýšení lékařských platů. Negativním dopadem jsou ovšem náklady, které tato akce přinesla. I přesto, že se lékaři do práce vrátili, náklady kraje na přípravu nouzových opatření se vyšplhaly k milionům korun. Náklady spojené s důsledky nutného omezování provozu kvůli výpovědím lékařů vyčíslil kraj Vysočina už nyní na téměř 20 milionů korun. „S tímto propa-

dem se bude muset hospodaření nemocnic během následujících deseti měsíců vyrovnat,“ poznamenal hejtman Jiří Běhounek. PROBLÉMY S HOSPODAŘENÍM Kraj Vysočina vlastní pět nemocnic: v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Novém Městě na Moravě, Pelhřimově a Třinci. Tyto nemocnice jsou příspěvkovými organizacemi. Kraj navíc nepoužívá žádný model sloučení nemocnic pod jednu organizaci. „Pět krajských nemocnic na Vysočině má vlastní subjektivitu,“ potvrzuje tisková mluvčí kraje Jitka Svatošová. Hospodaření některých nemocnic přitom není ideální. Například nemocnice v Jihlavě vykázala za rok 2009 ztrátu přes 58 milionů korun. Co kraj dělá pro to, aby hospodaření nemocnic zlepšil? Těch možností jak ušetřit jen několik: propouštění, slučování oddělení, šetření na energiích a zdravotnickém materiálu nebo rušení akutních lůžek. Co se týká šetření na energiích, kraj se pyšní podařeným využíváním elektronických aukcí. Díky nim ušetřil už 40 milionů korun. V souvislosti s reorganizací zdra-

Investicí do jihlavské nemocnice kraj pokračuje v modernizaci nemocnic. V minulosti proběhla například rekonstrukce interny v Havlíčkově Brodě. zdroj: www.inepos.cz votnické péče se stále častěji mluví o rušení akutních lůžek. Na Vysočině jsou ovšem v redukci lůžek opatrní. Ne všechny nemocnice jich totiž mají nadbytek a v řadě pracovišť jsou lůžka prý dobře využita. Třebíčská nemocnice zavádí takzvaný spojený lůžkový fond, který určitou redukci předpokládá. „Celkem máme 670 lůžek, z toho jsou 533 akutní. Redukcí by se měl jejich počet snížit o několik desítek,“ řekl ředitel nemocnice Leoš Dostál. Naopak například nemocnice v Havlíčkově Brodě rušit lůžka nebude. Podle mluvčí nemocnice Petry Černo by naopak potřebovala počet akutních lůžek navýšit.

JIHLAVA SE DOČKÁ NOVÉHO PAVILONU V  minulých letech se kraj snažil maximálně modernizovat své nemocnice a postupně každou z nich navést určitým směrem. „Stovky milionů z evropských fondů a další z krajské pokladny na modernizace všech nemocnic byly pro veřejnost signálem, že má kraj zájem v nich i nadále poskytovat plnohodnotnou zdravotní péči, nikoli z nich za pět let udělat polikliniky s pevnou otevírací dobou,“ řekl hejtman Běhounek a dodal, že kraj chce ve svých pěti nemocnicích postupně zavádět konkrétní odbornosti.

A co letošní investice? Tou největší, kterou je nutné zmínit, je investice do nemocnice v  Jihlavě. Zařízení se dočká nového Pavilonu urgentní a intenzivní péče. Celkem by měla stavba stát 317 milionů korun. Zhruba třetinu poskytne ROP Jihovýchod. „Moderní pracoviště urgentní a intenzivní péče je důležité nejen pro samotnou Nemocnici Jihlava, ale v tomto případě i pro celou funkční síť nemocniční péče v kraji Vysočina,“ doplnil Běhounek. Podle něj je Jihlava kromě jiného i kardiologickým centrem a rychlá komplexní diagnostika a léčba bez vynucené potřeby dalšího transportu je pro ni klíčová. Filip Appl

OLOMOUCKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Kraj chce pokračovat v  podpoře projektů zateplování domů a bytů. Rozhodla o tom krajská rada. Oblíbený program pokračuje i přes zastavení státního programu Zelená úsporám, na který původně navazoval. „Ulehčí rodinným rozpočtům, povzbudí ekonomiku, sníží energetickou náročnost budov a emise v ovzduší. Navíc nové fasády přispějí i estetice našich měst a obcí,“ popsal přínosy náměstek hejtmana Pavel Horák. ● Podpora učňovských oborů se rozšiřuje. Na základě požadavku zaměstnavatelů, kteří nemohou sehnat konkrétní pracovníky, bude kraj poskytovat stipendia i absolventům oboru „mechanik opravář kolejových vozidel“. Peníze na tuto činnost kraj postupně navyšuje. Zatímco pro stávající školní rok byly z rozpočtu kraje vyhrazeny necelé dva miliony, pro příští školní rok to bude již 4,1 milionu korun. ● V  Regionálním centru Olomouc proběhne 21. března setkání odborníků v oblasti dopravy. Konference je určena nejen poslancům a senátorům, ale i zastupitelům kraje, starostům měst a obcí, dopravcům a zástupcům odborných firem. Nad akcí převzal záštitu hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík. Účast přislíbil například náměstek ministra dopravy Ivo Vykydal nebo ředitel SFDI Gustáv Slamečka.

V kraji měla být první nezisková nemocnice Olomoucký kraj mohl být první, kde vznikne nezisková nemocnice. Stát se tak mělo v Jeseníku. Neměla by žádné zisky, protože by všechny peníze musela použít na zlepšení vybavení nemocnice. S Olomouckým krajem chce nemocnice uzavřít alespoň smlouvu o takzvaném poskytování služeb ve veřejném zájmu. Zákonodárci však nakonec rozhodli jinak.

TÉMA Smlouva o poskytování služeb ve veřejném zájmu by jesenické nemocnici zajistila i úhradu provozní ztráty. Její vedení už léta upozorňuje na to, že zařízení doplácí na nízký počet obyvatel v regionu. Žije tady totiž přibližně 40 tisíc lidí. Jenže zařízení je kapacitně nastavené na dvojnásobek. Podle náměstka hejtmana Michaela Fischera by pro Olomoucký kraj byla taková smlouva naprostá novinka. Dosud se tomu Olomoucký kraj bránil - kvůli soudnímu sporu nemocnice se státem. Ten se ale po devíti letech podařilo ukončit. „My jsme v první řadě rádi, že jesenická nemocnice přestala být pod hrozbou konkursu ze soudního sporu se státem. To nejvíce ohrožovalo poskytování lůžkové péče na Jesenicku. Ve věci smlouvy došlo k úhradě provozní ztráty. Pro nás je to věc neprobádaná, v České republice raritní,“ uvedl ještě na konci loňského roku Fischer. Jenže v

únoru skupina koaličních poslanců prosadila, aby zákon o neziskových nemocnicích neprošel. JESENÍK STÁLE S KRAJEM JEDNÁ Jesenickou nemocnici však dlouhodobě trápí nedostatek financí. A její vedení se teď snaží usilovně jednat s krajem, aby jí pomohl. „Již jednou jsme s olomouckým hejtmanem o této problematice diskutovali a dostali jsme dopis, že další jednání bude následovat v nejbližším termínu,“ řekl ředitel nemocnice Jan Jedlička. V posledních týdnech ale kraj musel řešit situaci vyvolanou akcí Děkujeme odcházíme, a tak byla prozatím další jednání odložena. ŘEDITEL NEMOCNICE OBVINĚN POLICIÍ Fakulní nemocnice v Olomouci musí řešit zcela jiné problémy. Protikorupční policisté obvinili jejího vrcholného manažera Radomíra Marečka z pletich. Nemocnici údajně připravil asi o deset milionů korun tím, že

uzavíral nevýhodné smlouvy. Porušit měl také postup při vypisování veřejných zakázek. Manažer podle policie během let 2007 a 2008 připravil nemocnici nejméně o 3,2 milionu korun kvůli uzavírání nevýhodných nájemních smluv s jednatelem ostravské soukromé společnosti na pronájmy osobních automobilů. Auta byla podle smlouvy pronajata na tři roky, měsíční nájem se pohyboval za jednotlivá vozidla od 23 do 54 tisíc korun, celkem padlo na nájmy aut jedenáct milionů korun. Policisté manažera podezírají také z nezákonného postupu při vypisování veřejných zakázek na nové přístroje během let 2007 až 2009. „V souvislosti s veřejnou soutěží měl zadat výzvy k podání nabídek na veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění s odůvodněním, že se jedná o doplnění a úpravu původní dodávky, přestože věděl, že se nejedná o modernizaci stávajících, ale o nákup zcela nových přístrojů. Hodnota zakázek se přitom pohybovala v desítkách milionů korun,“ řekl mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek. Z Fakultní nemocncie se přitom v rámci lékařského protestu chystali odejít 132 lékaři. Nemocnice během protestu na jejich místa nikoho nepřijala, krátce po uzavření memoranda

Součástí první neziskové nemocnice u nás se mělo stát i porodnické oddělení nemocnice v Jeseníku. zdroj: Jesenická nemocnice mezi odbory a ministrem zdravotnictví lékaři slíbili, že své

výpovědi stáhnou zpět. Michal Tillgen

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | březen 2011 |

13

Superstrategie dopravy vytyčila priority rozvoje dopravní infrastruktury Ministerstvo dopravy po konzultacích se Státním fondem dopravní infrastruktury, Asociací krajů ČR, dopravními odborníky, přepravci a dalšími schválilo tzv. Superstrategii dopravy. Jedná se o první koncepční dokument, který řeší komplexní problematiku rozvoje dopravního sektoru a který naznačuje kromě směru dalšího rozvoje také směry koordinovaného rozvoje všech modů dopravy s prioritou podpory ekologických druhů dopravy. Posiluje úlohu železniční dopravy jako páteřního typu dopravy a podporuje multimodální dopravu a veřejná logistická centra. Materiál nabízí reálný kritický pohled na současný stav dopravní infrastruktury a s ohledem na předpokládané finanční rámce do roku 2025 popisuje reálné možnosti rozvoje dopravní infrastruktury. Dokument bude předložen k projednání vládě ČR.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A JEJÍ PRIORITY Rozvoj dopravní infrastruktury sleduje několik priorit. Jedná se o zajištění správné a dostatečné kvality údržby, o zdrojově zajištěnou investiční výstavbu a modernizaci či o vybavení infrastruktury moderními technologiemi. ZAJIŠTĚNÍ SPRÁVNÉ A DOSTATEČNÉ KVALITY ÚDRŽBY Z dosud provedených analýz vyplynula nutnost významného navýšení částek na údržbu, resp. opravy již vybudované infrastruktury. Tato nutnost plyne z dlouhodobé podudržovanosti sítě, která při současné alokaci prostředků dále degraduje. Prostředky na opravy silniční sítě vzrostly mezi roky 2011 a 2012 o více než 100 %. V roce 2015 je předpokládaný výrazný nárůst prostředků na opravy železniční sítě. Toto navýšení prostředků je realizováno na úkor rozsahu nové výstavby. Ministerstvo dopravy ČR nicméně považuje za podstatné nezhoršovat dále stav podudržovanosti dopravní infrastruktury a neprohlubovat infrastrukturní deficit. Nedostatky infrastruktury byly v minulosti řešeny lehkou údržbou místo komplexní rekonstrukce. Pokračování tohoto trendu by mohlo mít v budoucnosti vážné následky. S ohledem na nutnost zajištění kvalitní údržby bude potřebné zavést systém provádění podrobnějšího pravidelného sledování stavu komunikací (pasport) a zpracování komplexního plánu zajištění údržby sil-

niční sítě. Jednou z možností je využití systému PPP - nalezení partnera pro efektivnější zajištění údržby a oprav. Prověřena bude také efektivita využití a rozsahu Středisek správy a údržby dálnic (SSÚD), resp. rychlostních silnic (SSÚRS). Výše výdajů na údržbu a opravy roste v závislosti na rozvoji silniční sítě. Údaje ve finančním modelu reflektují předání zodpovědnosti za provoz, údržbu a opravy dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka koncesionáři – patrný pokles veřejných výdajů na údržbu a opravy.

mů v hustě obydlených oblastech, které umožní větší rozvoj a širší integrování železnice do dopravního systému. Sekundárním přínosem tohoto opatření je zvětšení kapacity pro trasy dálkové dopra-

dem na disponibilní finanční prostředky do roku 2025 zohledněny. Rozdělení finančních zdrojů pro realizaci uvedených investic předpokládá provedení re-

to přístup bude nutno projednat s Evropskou komisí, která má pravomoc přesun schválit nebo zamítnout. Teprve v další fázi bude investiční politika zaměřena na zkvalitnění že-

pravy jsou moderní technologie inteligentních dopravních systému (ITS). Ty umožní optimalizovat kapacitu infrastruktury, zvýšit bezpečnost provozu, snížit negativní vlivy do-

Časování plateb koncesionářům za provozování dálnice v závislosti na předpokládaném datu zprovoznění (plné částky stejné po dobu provozu, tj. 30 let)

Tabulka nezahrnuje převody nákladů souvisejících s provozem a údržbou stávající sítě D + R koncesionáři, viz finanční model. ZDROJOVĚ ZAJIŠTĚNÁ INVESTIČNÍ VÝSTAVBA A MODERNIZACE

vy. Optimalizovány budou některé tratě za účelem zvýšení kapacity pro nákladní dopravu.

V silniční infrastruktuře bude dána přednost výstavbě komunikací plnících primárně funkci obchvatu sídel. Tím dojde ke zlepšení životního prostředí a veřejného zdraví v obcích nadměrně zatěžovaných silniční dopravou. Tento přístup bude zvolen v krátkodobém až střednědobém horizontu. V případě železniční dopravy je klíčové řešení stávajících problé-

PRIORITIZACE INVESTIČNÍCH AKCÍ VE VZTAHU K DISPONIBILNÍM PROSTŘEDKŮM V rámci návrhu strategie výstavby a zařazování dílčích dopravních staveb k realizaci bylo intenzivně komunikováno se zástupci jednotlivých krajů. Jejich priority byly v maximálním možném rozsahu s ohle-

alokace části finančních prostředků v Operačním programu Doprava 2007 – 2013 - převod ze železniční na silniční síť ve výši cca 9 miliard Kč. Na základě intenzivních konzultací bylo vyhodnoceno, že vyšší socio-ekonomické benefity přinese přednostní řešení hlavních současných dopravních problémů, zejména v silniční dopravě (realizace obchvatu sídel) a odsunutí realizace některých železničních staveb na pozdější dobu. Ten-

lezniční infrastruktury s cílem převést část přeprav ze silniční dopravy na železniční. Snížením počtu dopravních kolon tak dojde k významnému zlepšení životního prostředí a veřejného zdraví, zejména v centrech obcí významně zatížených silniční dopravou. VYBAVENÍ INFRASTRUKTURY MODERNÍMI TECHNOLOGIEMI Nezbytnou součástí dopravní infrastruktury všech druhů do-

Přehled stavu jednotlivých zvažovaných projektů PPP a možné časování

pravního provozu na životní prostředí a veřejné zdraví, zefektivnit provoz a zajistit interoperabilitu provozu v rámci celého evropského kontinentu. ITS rovněž umožní zvýšit kvalitu poskytovaných služeb v dopravě. Bude vytvořena komplexní strategie použití technologie ITS v CR včetně návrhu veřejně dostupné národní architektury, jejímž cílem bude, v souladu s příslušnou legislativou EU, zamezit vytváření vzájemně nekompatibilních řešení a roztříštěnosti jednotlivých systémů a aplikací ITS na lokální, regionální, národní nebo evropské úrovni. PRIORITY A NEDOSTATKY SILNIČNÍ SÍTĚ

DSP – dokumentace pro stavební povolení, ÚR – územní rozhodnutí, EIA – posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Uvedené termíny jsou velmi optimistické, vyžadují zefektivnění projektové, procesní a majetkoprávní přípravy provedením příslušných nezbytných legislativních úprav. Předpokládají též zajištění dostatečného množství prostředků na přípravu projektů a na průběh tendru (nemalé částky).

Silniční doprava je nezastupitelná zejména pro zajištění plošné obsluhy území, zajištění svozu a rozvozu u multimodálních přeprav. V případě dálkových přeprav jde zejména o případy, kde nemůže být z geografických a ekonomických důvodů konkurenceschopná železniční a vodní doprava. (pokračování na straně 15)

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

14

KN | březen 2011 |

ROZHOVOR

„Učil bych se nezabloudit v budově ministerstva,“ říká hejtman Vysočiny Jiří Běhounek Rozhodování koho oslovit pro rozhovor do březnového vydání Krajských novin bylo pár dní poté, co utichlo řinčení zbraní mezi lékařskými odbory a vládou, snadné. Jiří Běhounek není jen hejtman kraje Vysočina a předseda komise pro zdravotnictví Asociace krajů ČR, sám je profesí lékař. V rozhovoru říká, že k protestu svých kolegů by se nepřidal, podle něj sice oprávněně žádali několik zásadních změn, forma protestu ale podle Běhounka nebyla nejvhodnější. Vzhledem k  tomu, že tématem březnových Krajských novin je zdravotnictví a náš rozhovor vzniká na počátku března, kdy nemocnice opustilo pouhých pět procent lékařů, nemůžeme asi, pane hejtmane, začít jinak – jak hluboce jste si oddechl poté, co se lékařské odbory dohodly s vládou? Prožili jsme všichni velice hektické několikatýdenní období, během nějž si celá naše společnost uvědomila, jakou cenu má zdraví. Jelikož náš kraj patřil v  rámci ČR k  těm nejvíce ohroženým, naplnění protestu by znamenalo zásadní omezení v  poskytování akutní péče. Jsem za všechny občany kraje i za pracovníky ve zdravotnictví velice rád, že jsme nemuseli péči v našich nemocnicích od 1. března 2011 nijak omezit. Vy sám jste profesí lékař a nemýlím-li se, pracoval jste v nemocnici, patřil byste i vy k těm, kteří děkovali a odcházeli? Stále jsem duší lékařem. Jednou měsíčně si dopřeji ten luxus a vrátím se na operační sál, kde pomůžu tak sedmi až osmi pacientům. K  protestu bych se nepřipojil. Lékaři zapojení do protestní akce oprávněně požadovali několik zásadních změn, avšak nezvolili tu nejvhodnější formu protestu. V  důsledku by na vše doplatili především pacienti. Pokud by lékaři skutečně odešli, nemocnice na Vysočině by patřily v celorepublikovém měřítku k těm nejvíc postiženým. Měla by taková situace pro vás vůbec řešení? Dokázal by kraj zajistit svým lidem alespoň akutní péči? Kraj jako zřizovatel pěti nemocnic dělal všechno pro to, aby dostupnost a kvalita akutní péče byla zachována. Pokud by lékaři nevzali své výpovědi zpět, znamenalo by to zásadní omezení v poskytování akutní péče v  našem kraji. Tu by byla schopna zajistit jen jedna z pěti krajských nemocnic. Místopředseda Asociace krajů Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje, prohlásil, že v  krizové situaci by případně vyhlásil stav nebezpečí, jehož součástí je i možnost uložení pracovní povinnosti. Byl jste připraven ke stejnému kroku? Pro zajištění akutní péče obyvatelům našeho regionu jsme zvažovali mnoho kroků. Vyhlášení stavu nebezpečí a uložení pracovní povinnosti s sebou přináší spoustu právních, tech-

nických i administrativních úskalí. Jednalo se tedy o jedno z  možných nouzových řešení zabezpečení akutní péče. Nutno podotknout, že nepříliš vhodné a zřejmě poslední. Lékaře v  jejich protestu podpořily vlastně pouze kraje. Všichni ostatní, prezidentem počínaje, volali po neustupování. Nakolik významnou roli podle vás tato podpora krajů nakonec v  dohodě mezi vládou a odbory hrála? Podle mého názoru zásadní bylo jednání členů bezpečností rady státu s  hejtmany a jejich jednoznačný postoj preferující jednání obou znesvářených stran před návrhy všech krkolomných a nefunkčních řešení. Reálné hodnocení kritické situace v péči o občany v  případě odchodů lékařů jistě přispělo k  obnovení přerušených jednání. Nemůže to, že se kraje postavily za odbory, nebo to tak alespoň je vnímáno, znamenat, že podporu budou od vás automaticky očekávat i další profesní skupiny, třeba učitelé, kteří jsou nutní pro provoz krajských škol? Pozici krajů vnímám především jako podporu pacientů. Reálně jsme zhodnotili, že bez lékařů nemocnice fungovat nemohou. Ač jsme požádali o pomoc ambulantní lékaře a specialisty, odezva byla zcela minimální. Je tak naprosto zřejmé, že jedině dohoda mohla zabránit nedozírným dopadům nefungující nemocniční péče. Jestli dovolíte, vrátím se ještě do doby, kdy nikoho ani nenapadlo, že se budou psát krizové scénáře. Financování zdravotnictví je dlouhodobý problém. Kde jsou ale podle vás hlavní chyby? Co je nutné napravit, aby bylo možné říct, lépe už to zkrátka nelze? Jsou to předražené investice, drahé léky…? Odpověď na tuto otázku je nejméně na několika stránkový rozbor. Opakovaně jsem prohlásil, a za tím si stojím, že systém, který není řízen, umožňuje různé výklady norem i různé hodnocení stejné práce či dokonce za méně práce více peněz, je systém chaotický, ale z  hlediska českého zdravotnictví dlouho vyhovoval všem. Důvodem změny je dle mého názoru zásadní generační posun v našich nemocnicích a naprosto odlišný pohled lékařů mladších čtyřiceti let na fungování zdravotnické péče, její hrazení a ocenění jejich podílu na ní. Jelikož se nikdo touto otázkou dříve nezabýval, došlo až k této neudržitelné situaci.

Jako předseda zdravotnické komise Asociace krajů jistě budete mít přehled o hospodaření krajů se zdravotnickými zařízeními. Kolik regionů například zavedlo centrální nákupy energií, léků a podobně? Problém vidím v  naprosté rezignaci státu na efektivní řízení částí zdravotní péče. Z toho plynou různorodé přístupy státních, krajských i soukromých zařízení, různé druhy jejich právních forem, různé postoje k  hospodaření atd. Nemám přehled o tom, jaká účast zdravotnických zařízení v  centrálních nákupech krajů je. V  rámci krize létal mediálním vzduchem termín „reforma zdravotnictví“. Mají kraje možnost nějak do připravované reformy mluvit? Můžete například vznášet při-

pomínky proti rozdílnému financování krajských nemocnic a fakultních nemocnic? Očekáváme, že budeme moci do reformy mluvit, protože pokud něco krize ukázala, tak to, že fakultní nemocnice sami nestačí. Podmínkou reformy je vyrovnání rozdílů mezi pracovním nasazením a financováním ambulantního a nemocničního sektoru, i mezi jednotlivými druhy nemocnic. Co podle vás, pane hejtmane, musí reforma zdravotnictví bez kompromisů obsahovat, aby měla smysl? Analýzu současného stavu, revizi poskytované péče, typu poskytovatelů péče a vyvážené řešení ve všech segmentech. To znamená, že nemůže jít na úkor ani jedné části zdravotnictví, ale žádná část nemů-

že zůstat reformou nedotčena. Další významnou podmínkou je zásadní omezení samotvorby zákonných doplňků poslanci při schvalování reformních zákonů. Poměrně důležitou otázkou je v  rámci fungování nemocnic také otázka spolupráce se soukromými subjekty. Jaký vy osobně máte názor na to, když v rámci nemocnice, která patří kraji, fungují některá oddělení provozována privátními společnostmi? Myslím, že se jedná o poměrně dlouhodobě významný problém, který deformuje nejen financování, ale i vztahy uvnitř zařízení. Rovněž spolupráce terénu s  nemocnicemi by měla doznat zákonného ukotvení. Abychom snížili zátěž nemocničních lékařů měli by se ambulantní lékaři na pohotovost-

ních službách více podílet. Na úplný závěr si dovolím jednu odlehčenou otázku. Přestože ve stínové vládě sociální demokracie má pozici ministra zdravotnictví váš kolega David Rath, byl byste ochoten v „nestínové“ vládě se tohoto postu ujmout? Co byste jako ministr zdravotnictví primárně udělal? Tyto myšlenky, jak mnozí jistě vědí, se pravidelně objevují. Prvotní podmínkou naplnění vaší otázky je sestavování vlády sociální demokracií a případný zájem premiéra o mou osobu. Pokud bych hypoteticky měl tuto funkci převzít, nejprve bych se učil nezabloudit v budově ministerstva zdravotnictví.

Připravil: Miloš Spáčil

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | březen 2011 |

15

Superstrategie dopravy vytyčila priority rozvoje dopravní infrastruktury (pokračování ze strany 13)

Dlouhodobým cílem proto v rámci „Superstrategie“ je dokončení sítě dálnic a rychlostních silnic, které slouží ČR a zajišťují spojení se sousedními státy (prostřednictvím koncepce transevropské dopravní sítě). Zjevný nedostatek finančních prostředků pro dostavbu páteřní sítě (definované usnesením vlády č. 741/1999 Sb.) do roku 2025 vyžaduje přehodnocení přístupu k plánování a přípravě staveb dopravní infrastruktury. Bude pokračováno v krocích, které umožní úsporu finančních prostředků. K prioritním významným silničním projektům patří: • dokončení rozestavěných akcí (D8, D3, R6 Karlovy Vary – Cheb, D1 do Polska, R7 k napojení průmyslové zóny Žatec - Triangle směrem do Německa, obchvaty silnic I. třídy), • řešení hlavních kapacitních problémů na transevropské silniční síti, příprava dalšívýstavby prioritních tahů (D3 na území Jihočeského kraje, R35 Hradec Králové – Mohelnice, Silniční okruh kolem Prahy, D11/ R11 – nová trasa do Polska, rekonstrukce D1), • napojení regionu a výstavba obchvatu sídel (obchvaty sídel v trase R4, R6, R49, R52, R55, I/11 v okolí Třince, R48 obchvat Frýdku – Místku, I/44 a další obchvaty na nadměrně zatížených silnicích I. třídy). Největší nedostatky silniční sítě lze dokumentovat na příkladech, které představují pro českou ekonomiku a vyrovnaný regionální rozvoj klíčová spojení: • Praha – České Budějovice - disponuje pouze fragmenty dálnice, současná silnice I. třídy kapacitně nevyhovuje, což se projevuje velkými časovými a ekonomickými ztrátami, malou atraktivitou jižních Čech pro investory. • Hradec Králové – Mohelnice – chybějící paralelní propojení dálničního typu mezi Čechami a Moravou vede k nadměrné zátěži páteřní dálnice D1, dochází k prodlužování jízdních dob a vysoký rozvojový potenciál v okolí trasy nemůže být plně využit. • Praha – Karlovy Vary - rovněž s částečným propojením komunikací dálničního typu, nekvalitní spojení po silnici I. třídy znemožňuje rozvoj regionu, který je strukturálně postižený a celkově ekonomicky slabý, nedostatečná možnost využít potenciál cestovního ruchu. • Nedostatečné spojení do regionu Horní Rakousy, střední a severní Slovensko a do západní části česko-polských státních hranic.

dě silných přepravních proudů v rychlé osobní dálkové dopravě a jako páteřní systém městské, příměstské a regionální dopravy. K prioritám pro železniční infrastrukturu patří: • dokončení III. a IV. tranzitního železničního koridoru, včetně uzlů a dokončení modernizace uzlu na I. a II. železničním koridoru, • postupná modernizace městských a příměstských tratí v souvislosti s rozvojem integrované dopravy, vymezené modernizační kroky směřující k úpravě infrastruktury před uzavřením smluv o veřejných službách s dlouhodobým plněním (10-15 let), • modernizace trati Děčín-Prostřední Žleb – Lysá n/L – Kolín, včetně vybudování systému ERTMS/ETCS, vzhledem k očekávanému rozvoji především nákladní dopravy, • vybavení vybraných tratí, které jsou součástí evropského železničního systému, moderními systémy řízení dopravy (ERTMS), • další důležité trasy navazující na modernizované koridory (Plzeň - Česká Kubice – státní hranice, Brno – Přerov, zahájení přípravy nové vysokorychlostní trati v úseku Drážďany – Ústí n/L - Praha – Brno a modernizované tratě Praha – Liberec – Polsko - realizace v dlouhodobém horizontu po roce 2025). Nedostatky současné železniční sítě lze demonstrovat na následujících příkladech: • vůči silniční dopravě je v sou-

časnosti z důvodu nedostatečné infrastruktury zcela nekonkurenceschopné železniční spojení Prahy s krajskými městy Liberec, Karlovy Vary, Jihlava, částečně nekonkurenceschopné je spojení z Prahy do Brna, Plzně a Hradce Králové. Nedostatečné je rovněž spojení do Českých Budějovic. Z Brna jsou v rámci Moravy nekonkurenceschopná spojení se všemi krajskými městy – s Ostravou, Olomoucí, Zlínem i Jihlavou, • kapacitně a rychlostně jsou v současnosti nedostatečná železniční spojení do Bavorska, Horních Rakous a západní poloviny česko-polských státních hranic. Kapacitně nedostatečné bude v nastávajících obdobích i přeshraniční spojení Dečín – Dresden, • v případě silných příměstských vztahů zcela nevyhovuje železniční spojení Prahy se třemi největšími městy Středočeského kraje – s Kladnem, Mladou Boleslaví a Příbramí. V případě Brna musela být z kapacitních důvodů zrušena příměstská doprava do Vyškova. K dalším příkladům nedostatečné infrastruktury pro příměstskou dopravu patří tratě Hradec Králové – Pardubice – Chrudim, Liberec – Jablonec n/N – Tanvald, Otrokovice – Zlín – Vizovice a další. Na druhou stranu železniční síť obsahuje řadu tratí, které jsou z historických důvodů velmi obtížně využitelné, a je proto třeba řešit jejich další budoucnost. V současnosti bylo zahájeno správní řízení ve věci

zrušení několika tratí. U tratí, u kterých byl následně zaznamenán nesouhlas s jejich rušením, popř. zájem o jejich provozování nebo koupi, bude následujícím krokem nabídka odprodeje těchto tratí jiným zájemcům k dalšímu provozování a správě bez účasti veřejných rozpočtů. Proces byl zahájen u tratí Aš - Aš státní hranice, Broumov - Otovice zastávka, Bruntál - Malá Morávka, Čelákovice – Mochov, Čejč - Uhřice u Kyjova, Čížkovice – Obrnice, Hevlín - Hrušovany nad Jevišovkou, Královec – Žacléř, Kralovice – Mladotice, Krásný Jez - Loket předměstí a Libochovice – Račiněves. EFEKTIVNÍ VODNÍ DOPRAVA Vodní doprava je jedním z nejekologičtějších způsobů dopravy na dlouhé vzdálenosti, která je velmi kapacitní a levná. V  případě ČR je pro tento účel vhodné především Labe, jehož splavnost musí být zajištěna po maximální počet dní v roce. Fakt, že splavněné toky neslouží pouze dopravě, otevírá cestu pro možnost využití zdrojů napříč více resorty (např. ministerstvo zemědělství). Vodní doprava si vyžaduje také napojení na veřejná logistická centra a přístavy, kde je umožněna vzájemná překládka zboží. Infrastruktura vodní dopravy v ČR zatím nesplňuje parametry mezinárodních úmluv (AGN) a nároky na efektivní provoz.

Prioritami proto jsou: • výstavba plavebního stupně Děčín na Labsko-vltavské vodní cestě; budou prověřeny možnosti využití financování z veřejných i soukromých zdrojů (PPP), • realizace plavebního stupně Přelouč (prodloužení splavnosti vodní cesty po Labi do Pardubic a spojení do přístavu Pardubice), • úkolem do dalšího období zůstává prověřit proveditelnost a finanční návratnost budoucího možného propojení ostravské aglomerace vodní cestou s Odrou v Polsku (přeprava energetických surovin z jiných teritorií) a propojení Břeclavi nebo Hodonína vodní cestou s Dunajem (rovněž přeprava energetických surovin z jiných teritorií).

po leteckých službách v budoucím období. Za tímto účelem je nutné zajistit komerčně úspěšné samofinancování posílením pozice letiště Praha Ruzyně v evropském i světovém kontextu. Hlavní prioritou je vybudovat paralelní vzletovou a přistávací dráhu, rozšířit terminály pro cestující, zajistit rychlé spojení tohoto letiště s centrem města - napojení na kolejovou dopravu. Cílem je posílení role českých leteckých společností v mezinárodní evropské konkurenci formou těsnější spolupráce ČSA, a.s., se spol. Letiště Praha, a.s., v podobě holdingové struktury a současnou spoluprací leteckých a železničních dopravců při uspokojování požadavků cestujících. MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA

ROZVOJOVÝ POTENCIÁL LETECKÉ DOPRAVY Letecká doprava je klíčová a nezastupitelná v rychlé dopravě na dlouhé vzdálenosti i v rámci Evropy a je samozřejmou podmínkou globálního obchodu. Kvalitní letištní infrastruktura představuje zásadní faktor podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti. Česká republika je díky své lákavé geografické pozici státem s velkým rozvojovým potenciálem, významným příjemcem zahraničních investic a atraktivní turistickou destinací. Z těchto důvodů je očekáván nadprůměrný růst poptávky

Česká republika dosud nedisponuje podrobným materiálem, který by ve střednědobém a dlouhodobém horizontu sofistikovaně plánoval rozvoj dopravní infrastruktury. Důležitým krokem takového procesu je správné vyhodnocení důležitosti staveb dopravní infrastruktury a jejich přidané hodnoty. Proto je navrženo metodou multikriteriálního (vícekriteriálního) hodnocení navrhované stavby vyhodnotit. Vyhodnocení staveb dopravní infrastruktury bude provedeno ve spolupráci s resorty místního rozvoje a životního prostředí.

ÚLOHA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Železniční doprava musí hrát významnou úlohu zejména v nákladní dopravě v případě silných přepravních proudů na dlouhé a střední vzdálenosti, v přípa-

Ilustrační foto.

zdroj: EBA, a.s.

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

16

KN | březen 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek navštívil 19. sněm Agrární komory ČR. Ve svém projevu ocenil spolupráci krajů a Agrární komory v rámci společného memoranda. „Podíl českých potravin a výrobků neustále klesá a není to tím, že by byly méně kvalitní nebo jinak nekonkurenceschopné. Naše výrobky jsou v přístupu do nadnárodních řetězců diskriminovány levnější a často méně kvalitní produkcí z jiných zemí,“ prohlásil Hašek. ● Hejtman Michal Hašek se sešel s  delegací zahraničních přidělenců obrany z  celkem jedenadvaceti ambasád. Součástí delegace byli například přidělenci z  Indie nebo Číny. Hejtman Hašek během setkání ocenil roli armády při povodních. A jakou funkci mají vlastně přidělenci? Jejich role spočívá v rozvíjení vztahů mezi ozbrojenými silami obou zemí a poskytování konzultací o vojenských otázkách velvyslanci. ● V  Brně proběhl filmový festival Cinema Mundi. Nad druhým ročníkem festivalu převzal záštitu hejtman Michal Hašek. Letos přitom došlo k  několika změnám oproti loňsku. Vznikly nové vedlejší sekce, přibyla i nová místa, kde se festival konal. V  letošním roce se akce stala navíc festivalem soutěžním. Ačkoliv to byl zatím pouze druhý ročník, Cinema Mundi si rychle získává velmi dobré renomé.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Hašek podepsal memorandum o rušení akutních lůžek Zdravotnická krize je za námi. Lékaři jsou zpět na svých místech. Alespoň většina z  nich. Zdravotnickým tématem číslo jedna se tak pomalu stává koncepce lékařské péče, kterou kraj v současnosti připravuje. Důležitý dokument by měl odpovědět na zásadní otázku: jaká bude tvář zdravotní péče v Jihomoravském kraji?

TÉMA Z pěti stovek jihomoravských lékařů, kteří podali výpověď, jich nakonec odejde jen pár. Většina si odchod na základě dohody mezi vládou a odboráři rozmyslela. Uklidnění zažívá i vedení osmi jihomoravských nemocnic ve správě kraje. I když určité problémy má brněnská nemocnice. Údajně kvůli novému vedení zde odchází deset z  dvanácti anesteziologů. „Naší prioritou jsou momentálně porody. Podařilo se nám zajistit služby tak, aby vždy byl alespoň jeden anesteziolog k dispozici, třeba pro případ porodu pomocí císařského řezu,“ uvedl ředitel nemocnice Josef Drbal. Ty největší škody ovšem podle některých ředitelů nejsou vidět. Podle nich může výsledek kampaně silně pošramotit vztahy s pacienty a poškodit jméno nemocnic. Naopak vylepšit tvář nemocnic a především zlepšit jejich hospodaření má umožnit očekávaná lůžková koncepce. Podle hejtmana Michala Haška ji kraj připravuje už od roku 2009.

„Koncepci zdravotnictví nebudou psát politici ani hejtman Jihomoravského kraje, ale poradní sbor, který se bude skládat z téměř třech desítek odborníků, docentů, profesorů a dalších,“ řekl Hašek. KONCEPCE DO KONCE KVĚTNA Podle hejtmana, který v  úvodu letošního roku podepsal dohodu o rušení lůžek akutní péče s  ministrem Leošem Hegerem, je navíc velmi dobrou zprávou fakt, že součástí smlouvy je i závazek zdravotních pojišťoven. „Do konce května vznikne, i s oponenturou jednotlivých dotčených zdravotních zařízeních, návrh základu zmíněné koncepce. Věřím, že tento návrh bude následně připomínkován pojišťovnami a dojde ke změně smluvních vztahů v souladu s tím, co bude dohodnuto.“ Podle hejtmana by už v druhé polovině tohoto roku měly začít faktické kroky dohodnuté restrukturalizace. „My nechceme lůžka mechanicky škrtat, ale chceme změnit část lůžkového fondu na lůžka následné péče, případně na lůžka sociální,“ doplnil hejtman Hašek. Současný fond představuje 9 000 lůžek jen na jižní Moravě. Více než polovina z nich je ve fakultních nemoc-

Nemocnice v Kyjově se dočká zrekonstruované interny za 40 milionů korun. nicích, třetinu spravuje Jihomoravský kraj a další jsou ve vojenské nemocnici.  A jaká další opatření kraj využívá pro zlepšení hospodaření svých nemocnic? Jsou to například centrální nákupy léků. Už dříve bylo pro nemocnice nakupována elektřina a plyn. V loňském roce se navíc spustilo první výběrové řízení na léky. Dalším opatřením je posílení poddimenzovaných medicínských oborů. NEMOCNICE SE RUŠIT NEBUDE V  souvislosti s  očekávanými kroky se objevily obavy o exis-

tenci některých zařízení. Největší strach měli v Boskovicích. Hejtman Hašek však striktně odmítl, že by se zařízení rušilo. Restrukturalizaci ale nevylučuje. Starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek tak může být spokojený. „Očekávám, že koncepce řekne, na co by se tyto nemocnice měly specializovat.“ A jak je to s  investicemi do zdravotnictví v  kraji? Najdeme jich v  letošním roce několik. Například tu v  nemocnicích v  Břeclavi a ve Vyškově. Obě se dočkají nového vybavení na léčbu cévních mozkových příhod zhruba za 25 milionů korun.

zdroj: www.ceskanemocnice.cz Vůbec nejvíc peněz půjde na projekty v  Hodoníně a v  Kyjově. Na rekonstrukci kyjovské interny schválila krajská rada čtyřicet milionů korun, na zateplení budov hodonínské nemocnice pak devětatřicet a půl milionu korun. A to není vše. Svého projektu se dočká i nemocnice ve Znojmě. „Rada kraje schválila veřejnou zakázku na stavební úpravy pro zbudování očního zákrokového sálu ve znojemské nemocnici. Přispěje ke zvýšení kvality péče. Náklady dosáhnou dvaceti a půl milionu korun,“ sdělil náměstek hejtmana Stanislav Juránek. Filip Appl

ZLÍNSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Byla ukončena realizace projektu Spolupráce krajů na rozvoji zaměstnanců. Zlínský kraj se na něm podílel společně s Trenčianskym samosprávnym krajom. Během projektu, který byl zaměřen na manažery a zaměstnance krajských organizací, se uskutečnilo 13 workshopů v oblastech řízení lidských zdrojů, projektového řízení a komunikačních dovedností, kterých se zúčastnily celkem 192 osoby. ● V  sídle Zlínského kraje se sešel hejtman Stanislav Mišák s  velvyslankyní Indonéské republiky Její Excelencí Emerií Siregar. „Pevně věříme, že osobní kontakt a spolupráce na regionální úrovni může přispět ke zvýšení kulturní, sociální, ekonomické a politické součinnosti mezi našimi zeměmi,“ řekla velvyslankyně. S  hejtmanem se shodla například na nutnosti vytvářet mosty pro vzájemné kontakty hlavně v  oblasti kultury a turismu. ● Zastupitelstvo má dva nové členy. Slib složili Markéta Blinková a Michal Guth z  ODS. A důvod? Na základě pořadí na kandidátní listině nastoupili na místa svých stranických kolegů Libora Karáska a Tomáše Šimčíka. Ti se totiž stali náměstky ministrů, a proto z důvodu neslučitelnosti nemohou dále vykonávat svůj mandát v krajském zastupitelstvu.

Ve Zlíně mají nové Iktové centrum Od počátku letošního roku funguje na neurologickém oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně takzvané Iktové centrum. Jde o oddělení, jehož hlavní součástí je jednotka intenzivní péče specializující se na diagnostiku a léčbu akutních cévních mozkových příhod. Nemocnice však ještě potřebuje dokoupit nové přístrojové vybavení podle požadavků ministerstva zdravotnictví. Rozpočet projektu řešícího pořízení tohoto vybavení činí 25 milionů korun.

TÉMA Nemocnice hodlá využít dotace z Integrovaného operačního programu, která pokryje 85 % uznatelných nákladů projektu. Podpora je poskytována formou nevratné přímé pomoci, jejíž schválení je však podmíněno spoluúčastí Zlínského kraje, coby zřizovatele nemocnice, na financování projektu ve výši zbývajících 15 %. „Pokud požadavky na technické vybavení Iktového centra nebudou splněny, jeho statut bude zlínské nemocnici odebrán, což bude mít nepříznivý dopad na péči o pacienty. Spádovou oblastí pro Iktové centrum je přitom celý Zlínský kraj, což znamená zhruba 600 tisíc obyvatel,“ uvedla krajská radní pro oblast zdravotnictví Hana Příleská. Iktové centrum nahrazuje činnost současné jednotky intenzivní péče neurologického oddělení, z tohoto pohledu tedy nejde o nové kapacity ani o zvýšení nákladů neurologického oddělení, pouze o doplnění potřebného vybavení s ohledem na požadavky ministerstva zdravot-

nictví. Stávající vybavení neurologické JIP je technicky i morálně zastaralé a řada přístrojů chybí. Realizace projektu zajistí pořízení nového vybavení osmilůžkové stanice Iktového centra, konkrétně monitorovacího systému, lůžek, ventilátoru, injekčního dávkovače či ultrazvuku, tak aby vybavení odpovídalo všem požadavkům. KRAJ ZACHRÁNIL NEMOCNICI ÚVĚREM Kraj navíc musel zasahovat i jinak do fungování svých nemocnic. Aby nebyl ohrožen chod Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, odhlasovali krajští zastupitelé nemocnici padesátimilionový úvěr. „Pomůže nám zajistit provoz tak, abychom nemuseli omezovat péči o pacienty,“ uvedl ředitel nemocnice Bohuslav Škubal. Rozhodnutí zastupitelstva přijala i opozice. Zastupitelé se shodli, že se jedná o nezbytný krok. Bez něj by totiž hrozilo, že nemocnice nebude schopna zajistit pacientům nutnou péči. Úvěr tak má zajistit, aby se občanů možné změny ve zdravotní péči nedotkly.

Nové Iktové centrum začalo pracovat také v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Šlo navíc i o uklidnění veřejnosti. Probleskovaly totiž obavy, že nemocnici hrozí krach. Takovou informaci Škubal odmítl. „Avizovali jsme, že máme připraveny varianty restrukturalizace, které by měly přinést úspory,“ dodal. Rozhodnutí krajských zastupitelů vnímá pozitivně také předseda zlínského sdružení České lékařské komory Lubomír Nečas. „Je důležité, aby nemocnice dále fungovala bez omezení,“ řekl. Částka však podle něj vzhledem k sou-

časné ekonomické situaci nemocnice není dostačující. Ani po skončení lékařských protestů nebyl ve Zlínském kraji klid. Předáci lékařských odborů uvedli, že lékaři v nemocnici v Uherském Hradišti nedostali možnost nastoupit zpět. Ředitel po nich chtěl, aby podali novou žádost o přijetí do pracovního poměru. Šéf odborářů Martin Engel proto vyzval hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka, ať situaci řeší. „Ředitel si kla-

zdroj: Město Zlín

de takové požadavky, které jsou jednoznačně porušením memoranda,“ uvedl v tiskovém prohlášení Engel. Výpověď v souvislosti s odborářskou akcí Děkujeme, odcházíme v Uherském Hradišti podepsalo 46 lékařů, což je zhruba 26 procent. V celém Zlínském kraji pak zhruba 260 doktorů, tedy asi 40 procent. V ostatních nemocnicích ale ředitelé byli připraveni přijmout výpovědi zpět. Michal Tillgen

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

KN | březen 2011 |

Věrní lékaři dostali v Ostravě přidáno Zajmavým způsobem se snažilo vyřešit problémy s lékařskou protestní akcí Děkujeme odcházíme vedení Městské nemocnice v Ostravě. O tisícovku větší výplatu nabídli od ledna lékařům. Od března by se jim pak plat navýšil o další tisícikorunu. Nabídka však platila jen pro ty lékaře, kteří se protestní akce neúčastnili.

TÉMA O navýšení platů už bylo podle ředitele nemocnice Jana Zháněla rozhodnuto loni, v lednu vedení nemocnice jen spustilo připravený plán. „Původně měli dostat přidáno všichni, ale samozřejmě, že nemůžeme zvýšit plat lékařů ve výpovědní lhůtě. Přidáno dostanou ti, kdo nezpochybnili svůj pracovněprávní vztah s Městskou nemocnicí Ostrava,“ vysvětlil Zháněl. Tehdy se ředitel netajil tím, že usiluje o to, aby lékaři podané výpovědi stáhli. „Vysvětlujeme lékařům, jak jejich odchod může poškodit nemocnici a pacienty, jednáme s vedením města Ostravy coby zřizovatelem, i s představiteli Moravskoslezského kraje,“ řekl Zháněl s tím, že vyšší platy bude nemocnice financovat z vlastních zdrojů. Velký úspěch však akce s tisícikorunou neměla. V souvislosti s výzvou Děkujeme, odcházíme podepsalo 96 lékařů z 226. Ale pouze tři z nich po návrhu Zháněla výpověď stáhli. Naproti tomu po dohodě odborářů z ministrem zdravotnictví se nakonec do ostravské nemocnice vrátili téměř všichni lékaři. Ke skutečnému odchodu byli nakonec rozhodnuti pouze čtyři z nich.

DO NEMOCNIC MÍŘÍ DESÍTKY MILIONŮ Moravskoslezský kraj obdrží dotaci 170 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko na vybavení sedmi nemocnic. Evropské peníze poslouží na pořízení 24 přístrojů a zdravotnické techniky pro různá oddělení. Dotace pokryje většinu výdajů, kraj dodá ze svého 32 miliony korun. Dalších 11 milionů korun z ROP Moravskoslezsko míří do Bílovecké nemocnice na vybavení radiodiagnostické jednotky. Nemocnice je akciovou společností kraje. Modernizace nemocnic má proběhnout v první polovině příštího roku. Financování projektů podpořila Regionální rada Moravskoslezsko. Nejdražším z pořizovaných přístrojů bude magnetická rezonance pro Nemocnici Třinec za přibližně 30 milionů korun. Obdobnou hodnotu mají mít přístroje pro rentgenologické oddělení a oddělení nukleární medicíny Nemocnice ve Frýdku-Místku. Nový tomograf přibude v Nemocnici s poliklinikou Havířov. Moderní vybavení pro různá oddělení získají také Slezská nemocnice v Opavě, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně a Nemocnice s poliklinikou v Karviné-Ráji. Moder-

nizace radiodiagnostického oddělení Bílovecké nemocnice představuje pořízení čtyř přístrojů, mimo jiné skiagrafického kompletu nebo C-ramena. K 11 milionům korun z ROP Moravskoslezsko přidá Bílovecká nemocnice přibližně milion korun. KRAJ PŘIJDE O PĚT SET LŮŽEK Také moravskoslezských nemocnic se přes rozsáhé investice dotkne zeštíhlení českého zdravotnictví. Kraj chce zefektivnit fun-

gování svých osmi nemocnic a hodlá v nich zrušit přes 500 lůžek. S nutností úspor vesměs všichni souhlasí, ale konkrétní plány se nelíbí řadě lidí. Nevěří totiž firmě RGM Medical, která zpracovala analýzu nemocnic a navrhla opatření. „Je to účelově napsaná analýza plná nesmyslných čísel. Firma vznikla den před tím, než dostala od krajského úřadu zakázku za 1,8 milionu korun. Stojí za tím finanční skupina Penta a lidé z firmy Beckmann Coulter, která prodává analyzátory pro la-

17

STRUČNĚ A JASNĚ boratorní vyšetření,“ řekla Vladimíra Bůčková, vedoucí krajské rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Kraj však nutnost redukce lůžek nepopírá. „Realita je taková, že nemocnice jsou ztrátové a lůžek v zemi je nadbytek, musíme proto jejich počet snížit. S tím souvisí i snížení počtu obslužného personálu,“ netají hejtman kraje Jaroslav Palas. Podle něj analýzu připravil tým asi dvaceti odborníků, kteří odvedli profesionální práci. Michal Tillgen

● Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Pracovní skupinou pro kvalitu sociálních služeb pořádá kulatý stůl – „Dobrovolnictví v  sociálních službách“. Akce proběhne 30. března na krajském úřadě jako součást mezinárodního roku dobrovolnictví. Účastníkům konference budou poskytnuty nejen základní informace o  druzích a  formách dobrovolnictví v sociálních službách, ale také budou interaktivní formou zodpovězeny otázky, jak dobrovolníky využívat. ● A další konference proběhne v  rámci domácího veletrhu cestovního ruchu Dovolená a region v  Ostravě. Konferenci pořádá opět Moravskoslezský kraj a v letošním roce je tématem „Budoucnost IT technologií v cestovním ruchu“. Zájemci se tedy mohou dočkat témat, jako je význam internetu jako zdroje informací pro turisty nebo efektivní e-marketing v  cestovním ruchu. Mluvit se bude také o sociálních sítích.

Také do krnovské nemocncie míří z operačního programu investice na nové přístroje.

zdroj: USZSMSK

● Začátkem března proběhlo v Praze pracovní jednání hejtmana Jaroslava Palase s  ředitelem VZP Pavlem Horákem a s ředitelem krajské pobočky VZP Alešem Zbožínkem. Cílem bylo probrat optimalizaci lůžkového fondu krajských nemocnic, kdy představitelé VZP přislíbili, že rozsah plateb za zdravotní péči bude zachován. Také byla dohodnuta spolupráce při řešení celé situace v krajském zdravotnictví.

PUBLICISTIKA

Malé vodní toky změnily vlastníka. Opozdí se projekty? Nenápadný, ale důležitý krok učinilo ministerstvo zemědělství. Bez většího mediálního zájmu totiž se začátkem letošního roku převedlo 14 tisíc kilometrů drobných vodních toků, o které se až dosud starala Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS), na státní podniky Lesy ČR a Povodí. A některé obce už vyjádřily obavy. Hlavní důvod celého opatření je finanční úspora. Ministerstvo zemědělství si od nového správce malých toků slibuje úsporu ve výši až 350 milionů ročně. Peníze je však nutné někde vzít a zde přicházejí ke slovu obce a města. Ty se bojí, aby to neznamenalo méně peněz na protipovodňová opatření. Finance na konkrétní akce totiž bude muset dát nový vlastník ze své kapsy. Narozdíl od ZVHS nejsou Lesy ČR takovou měrou závislé na státním rozpočtu. Tento problém je například v  Olešnici na Blanensku. „U nás leží zpracované projek-

ty realizace zprůtočnění koryta Hodonínky v řádu několika desítek milionů korun a my jsme doufali, že v nejbližších měsících nám řeknou, kdy dojde k realizaci,“ řekl starosta obce Zdeněk Peša. Podle něj je letošní rok tím posledním, kdy je možné žádat o peníze na protipovodňová opatření. Komplikace mohou nastat i v  celé řadě dalších měst a obcí. Lesy ČR a Povodí totiž převzaly nejen toky, ale také milionové projekty, které jsou na ně navázány. Ředitelství Lesů ČR však nemá nejmenší pochyby, že je tento krok správný. „Se sprá-

vou řek a potoků máme odborné zkušenosti a jsme přesvědčeni, že převodem kompetencí dojde k sjednocení a následnému zlepšení péče o vodní toky,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.  OPATŘENÍ SE ZPOZDÍ Navíc se nechali slyšet i zástupci původního vlastníka. ZVHS údajně s  podporou protipovodňových projektů nepřestane. Změna vlastníka v  tomto případě prý nehraje takovou roli. Už teď je ale jasné, že se s protipovodňovými opatřeními začne o několik měsíců později, než se plánovalo. Noví správci toků totiž musí nejprve vyřešit veškerou administrativu a teprve potom se budou jednotlivými projekty zabývat.

Letošek je přitom z  hlediska investic do protipovodňových opatřeních rekordní. „Prevence před povodněmi je důležitou součástí zvládání stále častějších povodňových situací. Budování protipovodňových staveb je sice časově a finančně náročné, ale patří k nejefektivnější formě ochrany. V České republice se do těchto staveb během loňského a letošního roku investují téměř tři miliardy korun,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa. V  loňském roce byly podle údajů ministerstva dokončeny celkem 23 protipovodňové stavby na významných vodních tocích zhruba za 1,3 miliardy korun. Další 31 protipovodňové opatření vzniklo na drobných vodních tocích za celkem 150 milionů korun. Letos půjde na menší opatření kolem 300 milionů ko-

zdroj: freebigpictures.com

Ilustrační foto.



run. Zhruba tři čtvrtiny peněz mají pocházet z půjčky od Evropské investiční banky, čtvrtina pak ze státního rozpočtu. Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy mají při výstavbě protipovodňových opatření

dostávat přednost menší projekty, které po částech zabezpečí celé vodní toky. V plánu je i větší zapojení obcí do těchto projektů.

vence letošního roku. Následovat bude uvedení do provozu a zkoušky. Předání zákazníkovi do komerčního provozu má proběhnout již v prosinci letošního roku. Elektrárna je vybavena fluidním cirkulačním kotlem o tepelném výkonu kolem 150 MWt. Ten bude spalovat především rašelinu, případ-

ně i dřevní štěpku či biomasu. Provoz elektrárny je plánován v pásmu základního zatížení elektrizační soustavy s dobou na údržbu jeden až dva měsíce ročně. Finsko je tradičním teritoriem turbín ŠKODA. Jejich instalovaný výkon bude díky této zakázce v této zemi reprezentovat již téměř 650 MW. Jana Bartošová

Filip Appl

Turbína za 300 millionů do Finska Plzeňská ŠKODA POWER, patřící do skupiny Doosan, dodala parní turbínu o výkonu 46 MW pro finskou elektrárnu Haapaniemi. Objednala si ji u ní firma Kuopion Energia Oy, která je vlastníkem, provozovatelem a investorem elektrárny. Firma Kuopion Energia Oy zajišťuje výrobu elektrické energie a tepla pro oblast středního Finska. Odběratelem vyrobené elektřiny i tepla bude město Kuopio. Hodnota zakázky představuje téměř 300 milionů korun. Projekt je podle Jiřího Šmondrka, generálního ředitele

společnosti ŠKODA POWER, dalším důležitým krokem při

upevňování pozice ŠKODA POWER na nejnáročnějších trzích Evropské unie, kde se klade důraz na konkurenční ceny a zároveň je nekompromisně vyžadována špičková kvalita. Firma ŠKODA POWER dodala kromě protitlakové odběrové parní turbíny ŠKODA 46 MW s příslušenstvím také generátor, převodovku mezi

turbínou a generátorem s převodem otáček 5 500/1 500 za minutu, řídicí systém, ale rovněž i montáž včetně uvedení do provozu. V současné chvíli dokončila firma Kuopion Energia Oy stavbu strojovny a vše je tak připraveno pro montáž turbosoustrojí. Dokončení montáže je naplánováno na konec čer-

18

PUBLICITA

KN | březen 2011 |

Další monitorovací zpráva o čerpání prostředků Evropské unie je na světě MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – LEDEN 2011

Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k  informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice, vydal pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. Z  hlediska finančních alokací je nejobjemnějším Operační program Doprava, jehož finanční prostředky jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy a dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu pak vykonává Státní fond dopravní infrastruktury.

nančních prostředků v projektech s  vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou dosáhl k 3. únoru 2011 celkových 166,7 mld. Kč, což představuje 100,4 % z alokace na operační program na období 2007– 2013. Nejvyšší podíl schválených prostředků vzhledem k alokacím jednotlivých oblastí podpory je stále evidován v oblastech podporujících modernizaci silnic a vnitrozemských vodních cest. Ve všech uvedených případech jsou alokace pro jednotlivé aktivity již přezávazkovány.

Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 13 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Podané žádosti

Žádosti vyřazené z administrace Žádosti ve schvalovacím procesu

Od počátku realizace OP Doprava bylo k 3. únoru 2011 podáno 207 žádostí v celkové hodnotě 207,9 mld. Kč, to představuje 125,2 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 120 v souhrnné výši 166,7 mld. Kč (100,4 % z alokace programu). Proplaceno bylo 94,4 mld. Kč, což představuje 56,8 % z celkové alokace na období 2007– 2013. Certifikované výdaje dosahují 28,7 mld. Kč, to je 17,3 % alokace na OP Doprava na celé programové období. PODANÉ ŽÁDOSTI

V průběhu ledna 2011 byly do OP Doprava podány čtyři nové žádosti, všechny v oblasti technické pomoci s finančním požadavkem 192,1 mil. Kč. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v podaných žádostech, se tak zvýšil na 207,9 mld. Kč, což o 25,2 % přesahuje alokaci OP Doprava na programové období 2007–2013.

PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM

V průběhu ledna 2011 došlo k nárůstu objemu prostředků proplacených příjemcům ve výši 10,5 mil. Kč, což zvýšilo celkový objem proplacených prostředků příjemcům k 3. únoru 2011 na 94,4 mld. Kč (více než polovina z celkové alokace OP Doprava). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Ve sledovaném období bylo v rámci OP Doprava finančně ukončeno dalších pět projektů (především v oblasti silnic I. třídy mimo transevropskou síť). K 3. únoru 2011 bylo finančně ukončeno 50 projektů o finančním objemu 21,5 mld. Kč (tj. 42,7 % z celkového počtu schválených projektů).

Finančně ukončené projekty

počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f g h i j od počátku období od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období 23 60 073,2 0 0,0 2 10 684,4 21 49 283,1 8 9 565,7 1.1 17 2 562,8 0 0,0 14 836,0 3 1 726,8 1 682,1 1.2 1 40 62 636,1 0 0,0 16 11 520,4 24 51 010,0 9 10 247,8 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2.1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 12 4 544,7 0 0,0 2 281,2 10 4 263,6 5 3 028,8 3.1 12 4 544,7 0 0,0 2 281,2 10 4 263,6 5 3 028,8 3 4.1 48 45 774,3 5 10 573,2 2 1 479,8 41 33 755,4 19 7 886,7 48 45 774,3 5 10 573,2 2 1 479,8 41 33 755,4 19 7 886,7 4 1 18 717,0 0 0,0 1 18 717,0 0 0,0 0 0,0 5.1 5.2 2 1 236,1 0 0,0 1 580,4 1 655,7 0 0,0 3 19 953,1 0 0,0 2 19 297,3 1 655,7 0 0,0 5 16 502,8 13 471,7 0 0,0 3 31,1 3 31,1 6.1 6.2 14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 13 3 495,6 7 311,8 48 76,5 19 28,6 24 39,8 5 7,5 5 7,5 6.3 78 4 264,8 33 690,2 24 39,8 21 3 534,2 15 350,4 6 7.1 16 860,7 0 0,0 3 5,9 13 1 370,2 2 22,4 16 860,7 0 0,0 3 5,9 13 1 370,2 2 22,4 7 126 50 039,2 38 11 263,4 26 1 519,7 62 37 289,6 34 8 237,1 ERDF FS 81 157 856,3 0 0,0 23 31 104,8 58 129 398,1 16 13 299,0 207 207 895,5 38 11 263,4 49 32 624,5 120 166 687,7 50 21 536,1 OP D Poznámka: MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – LEDEN 2011 - V OP D nejsou evidovány žádné evidovány nedokončené projekty. Poznámka: V OP D nejsou žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC2007 – 3. 2. 2011 Zdroj: MSC2007 – 3. 2. 2011

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

REALIZACE OP DOPRAVA

Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 14 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Celková alokace podpory 2007–2013

Podané žádosti

Projekty s vydaným 36 Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

Proplacené prostředky příjemcům

Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO

Certifikované výdaje předložené EK

mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a 1.1 59 991,9 60 073,2 100,1 49 283,1 82,1 30 332,7 50,6 11 801,0 19,7 11 269,5 18,8 3 258,4 2 562,8 78,7 1 726,8 53,0 1 001,7 30,7 947,2 29,1 879,0 27,0 1.2 63 250,2 62 636,1 99,0 51 010,0 80,6 31 334,4 49,5 12 748,3 20,2 12 148,6 19,2 1 2.1 43 580,7 69 861,8 160,3 72 098,6 165,4 34 968,3 80,2 2 367,4 5,4 1 980,0 4,5 2 522,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 46 103,1 69 861,8 151,5 72 098,6 156,4 34 968,3 75,8 2 367,4 5,1 1 980,0 4,3 2 3.1 11 266,2 4 544,7 40,3 4 263,6 37,8 3 682,7 32,7 1 106,0 9,8 989,1 8,8 11 266,2 4 544,7 40,3 4 263,6 37,8 3 682,7 32,7 1 106,0 9,8 989,1 8,8 3 30 507,1 45 774,3 150,0 33 755,4 110,6 20 959,3 68,7 13 093,8 42,9 11 282,3 37,0 4.1 4 30 507,1 45 774,3 150,0 33 755,4 110,6 20 959,3 68,7 13 093,8 42,9 11 282,3 37,0 8 474,5 18 717,0 220,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 941,6 1 236,1 131,3 655,7 69,6 451,7 48,0 46,6 4,9 0,0 0,0 5.2 5 9 416,1 19 953,1 211,9 655,7 7,0 451,7 4,8 46,6 0,5 0,0 0,0 222,4 502,8 226,0 31,1 14,0 31,1 14,0 31,1 14,0 4,2 1,9 6.1 3 067,4 3 685,5 120,2 3 495,6 114,0 2 702,7 88,1 2 359,1 76,9 2 123,3 69,2 6.2 6.3 218,6 76,5 35,0 7,5 3,5 7,3 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 3 508,4 4 264,8 121,6 3 534,2 100,7 2 741,0 78,1 2 390,2 68,1 2 127,6 60,6 6 1 984,9 860,7 43,4 1 370,2 69,0 237,2 12,0 227,4 11,5 207,9 10,5 7.1 7 1 984,9 860,7 43,4 1 370,2 69,0 237,2 12,0 227,4 11,5 207,9 10,5 34 015,5 50 039,2 147,1 37 289,6 109,6 23 700,3 69,7 15 484,1 45,5 13 409,9 39,4 ERDF 132 020,6 157 856,3 119,6 129 398,1 98,0 70 674,3 53,5 16 495,6 12,5 15 325,6 11,6 FS OP D 166 036,1 207 895,5 125,2 166 687,7 100,4 94 374,6 56,8 31 979,7 19,3 28 735,4 17,3 Poznámka: Poznámka: 1 EUR = 24,25 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ „Certifikované předlo- Měnový kurz:Měnový 1 EUR = kurz: 24,25 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsouapřepočteny kurzem vvýdaje době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. žené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 3. 2. 2011 Zdroj: MSC2007 – 3. 2. 2011

projekty realizované v  rámci středkující subjekt OP Dopraprioritní osy 7 – Technická po- va. Finanční prostředky techmoc OP Doprava, oblast pod- nické pomoci budou v  rámpory 7.1 – Technická pomoc. 37ci projektu využity na nákup Zdrojem financování je Fond osobního vozidla pro zaměstsoudržnosti. Příjemcem dota- nance SFDI zapojené do implecí je v  obou případech Státní mentace OP Doprava. Předpofond dopravní infrastruktury kládá se nákup osobního vo(SFDI). Oba projekty mají také zidla sloužícího zejména pro stejný termín ukončení, a to potřeby provádění kontrol fyPROJEKTY S VYDANÝM zické realizace projektů spo31. prosince 2011. ROZHODNUTÍM / PODEPSAPrvní projekt nazvaný Zlepše- lufinancovaných z  fondů EU NOU SMLOUVOU ní technického zázemí zpro- v  rámci OP Doprava. NakouPROZATÍM POSLEDNÍ CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE středkujícího subjektu – SFDI peno bude také softwarové vyPROJEKTY SMĚŘUJÍ DO V meziměsíčním srovnání PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ – 2011 je zaměřen na zajiště- bavení, především s  ohledem TZV. TECHNICKÉ POMOCI byla u dvou projektů vydána KOMISI ní technických a administra- na rozvoj softwarové aplikace nová Rozhodnutí / podepsána tivních podmínek pro výkon pro evidenci finančních toků Řídící orgán OP Doprava celého OP Doprava Smlouva o poskytnutí dotace V rámci MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – LEDEN 2011 ve výši 528,0 mil Kč. Objem fi- byly certifikovány výdaje ve schválil v  měsíci únoru dva činností delegovaných zpro- OP Doprava. Třetí položkou je nákup kopírovacích strojů pro zaměstnance SFDI. KonPřehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 6 - Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) krétně se jedná o 2 kusy barevCelková ných kopírovacích strojů, ktealokace ré vytvoří technické zázemí Oblast Schváleno na národní podpory Předloženo na ŘO/ ZS Předloženo EK Schváleno EK pro práci příslušných zaměstpod. úrovni (ŘO) nanců. Celkové náklady pro2007– jektu jsou ve výši 5,882 mili2013 onu Kč, schválený příspěvek mil. Kč počet mil. Kč % počet mil. Kč % počet mil. Kč % počet mil. Kč % z  fondů EU je ve výši 5 milioa b c c/a d e e/a f g g/a h I l/a nů korun. 1.1 59 991,9 16 56 254,4 93,8 15 47 307,3 78,9 8 25 336,5 42,2 5 15 684,9 26,1 Druhý schválený projekt 2.1 43 580,7 9 69 018,1 158,4 9 69 018,1 158,4 7 53 585,4 123,0 0 0,0 0,0 Technické a administrativ3.1 11 266,2 2 2 536,9 22,5 2 2 536,9 22,5 2 2 536,9 22,5 1 1 115,1 9,9 ní zabezpečení Zprostředku4.1 30 507,1 7 15 382,5 50,4 7 15 382,5 50,4 1 1 206,9 4,0 0 0,0 0,0 jícího subjektu OPD a vzdě5.1 8 474,5 1 18 717,0 220,9 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 lávání – 2011 řeší technické OP D 166 036,1 35 161 908,9 97,5 33 134 244,8 80,9 18 82 665,6 49,8 6 16 800,0 10,1 a administrativní podmínky Zdroj:MSC2007 MSC2007 – 2. 18.2011, 2. 2011, webové OP D, podklady ŘO pro výkon činností delegovaZdroj: – 18. webové stránkystránky OP D, podklady ŘO výši 28,7 mld. Kč. Meziměsíční nárůst nebyl v průběhu prosince 2010 zaznamenán. Nově je sledován stav objemu prostředků zahrnutých do souhrnných žádostí a zaúčtovaných PCO. K 3. únoru 2011 bylo do účetního systému Viola zaúčtováno 32,0 mld. Kč, tedy 19,3 % z  celkové alokace programu.

Stav schvalování velkých projektů OP Životní prostředí V OP Životní prostředí bylo od počátku programového období podáno osm žádostí na velké projekty. Celkově byly čtyři projekty schváleny Evropskou komisí. Jedná se o velký vodohospodářský projekt „Ochrana vod povodí řeky Dyje - II. etapa“ o finančním objemu 1,2 mld. Kč. Druhým velkým

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

ných na zprostředkující subjekt a také zvyšování odborné kvalifikace zaměstnanců SFDI. Finanční prostředky budou využity zejména na vybavení vytvářející technické zázemí pro práci příslušných zaměstnanců, např. počítačové vybavení, tiskárny či kancelářské potřeby. Objem nakupovaného materiálu se bude odvíjet od aktuálních potřeb SFDI. Dotace bude směřovat také na nákup vody, paliv a energie. Další část finančních prostředků je určena na zvyšování odborné kvalifikace zaměstnanců implementujících OP Doprava. Týká se to různých školení, odborných seminářů, nákupu vzdělávacích materiálů, poradenských služeb, studií apod. Z  dotace se budou hradit mzdové prostředky a zákonem stanovené obligatorní výdaje zaměstnavatele na zaměstnance – sociální a zdravotní pojištění, odvod do Fondu kulturních a sociálních potřeb či na motivační odměny. Celkové náklady tohoto projektu jsou vyčísleny na cca 12,9 mil. Kč, schválený příspěvek z fondů EU činí 11 milionů korun.

stav k 01

PUBLICISTIKA

KN | březen 2011 |

19

Jižní Morava chce zpřísnit zákon o poskytování informací (pokračování ze strany 1)

PODPOŘÍ NÁVRH VÉČKAŘI? A jak bude novela zákona řešit výše načrtnuté problémy? Součástí návrhu je například povinnost identifikace žadatele nebo oprávnění úřadu žádat zálohu na úhradu nákladů.

V současném zákoně už se sice za poskytnuté informace platí, ale nikoliv formou zálohy. To často vede k neplacení za služby úřadu. Návrh putuje do parlamentu. K  jeho schválení však bude ČSSD potřebovat také hlasy koaličních poslanců. Nejkladněji by se k  němu přitom mohli postavit poslanci Věcí veřejných. Přede-

vším u nich bude hledat podporu přímo hejtman Michal Hašek. NÁVRH Z MINULÉHO STOLETÍ? Návrh ale kritizují aktivisté za otevřenou státní správu. „Především obsah toho návrhu je velmi zpátečnický, je to jako z minulého století. Navrhuje zhor-

šování přístupu k informacím v mnoha rovinách. Navrhuje například, aby se nemusel dotaz vůči politikům vůbec zodpovědět,“ prohlásil Oldřich Kužílek z organizace Otevřená společnost. Jen za loňský rok obdržel kraj na 530 žádostí o informace. Naprostá většina z  nich se týkala pořizování a schválení Územního plánu Břeclavska

a chystaných klíčových komunikací R43 a R52. Svou roli hrají také peníze. Poskytování informací totiž není zadarmo. Přesná částka není k dispozici, nicméně je jisté, že v  závislosti na velikosti úřadu se náklady spojené s  poskytováním informací mohou vyšplhat až na několik milionů korun ročně. Filip Appl

Kraje i města řeší stále palčivější problém s odpady Problematika odpadů je nikdy nekončící evergreen ve městech a obcích. Nejen obecní, ale i krajské samosprávy se bohužel musí stále spoléhat na dva základní způsoby nakládání s odpady: na skládky a na spalovny. Bez problémů není zcela jistě ani jeden z těchto způsobů. Mezi komunálními politiky však začíná zřejmě vítězit systém spalování. Tím hlavním argumentem příznivců spalování odpadů je fakt, že moderní spalovny už nejsou jen giganty vypouštějícími do ovzduší obrovské množství zplodin. Na to spoléhá i Evropská unie, která dokonce nařizuje, aby členské země nejpozději do konce roku 2020 spalovaly 65 procent odpadu v  ekologicky čistých spalovnách. V  opačném případě hrozí sankce. Možná i proto se česká města a kraje stále častěji přiklánějí k tomuto způsobu nakládání s odpady. Stejný problém řeší v současnosti například v Olomouckém kraji. Jedna z největších skládek v regionu bude totiž zhruba za patnáct let plná. A některé menší skončí ještě dřív. Jaké jsou možnosti? Nové skládky, přeprava do spaloven v Brně a v Karviné nebo výstavba vlastní spalovny. Podle informací kraje vyprodukují ročně jeho obyvatelé přibližně 330 tisíc tun komunálního odpadu, což je přes 500 kilogramů na člověka. Vytřídit je možné asi 110 tisíc tun. Zbývajících 220 tisíc tun jde

v  současné době na skládky na území kraje. Ty se však postupně naplňují a vedení kraje stojí před rozhodnutím, zda začít budovat nové nebo víc spalovat. I proto ustanovilo hejtmanství komisi, která má během letošního roku najít ideální řešení. „Víc se třídí, ale roste i celkový objem odpadu. Skládky mají své limity. Momentálně víme, že některé mohou za osm let končit. Nechceme-li se nechat zahltit odpadky, musíme hledat řešení přijatelné z ekologického, ekonomického i sociálního hlediska,“ řekl náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák. I podle něj je ale skladování odpadů stále těžší. Evropská unie zpřísňuje předpisy a rostou i poplatky za ukládání nového odpadu. MORAVSKÉ KRAJE MUSÍ SPOLUPRACOVAT A podle Horáka se chystá i energetické nakládání s odpady v Ostravě. „Všechny možnosti a jejich ekonomické dopady má prověřit právě ustanovená skupina,“ do-

dal náměstek. Jednou z variant je stavba spalovny či její přebudování z nějakého již existující průmyslového podniku. „Slovo spalovna ale není přesné. Šlo by o zařízení pro energetické využití odpadu. Jeho množství na rozdíl od nerostných surovin roste. Takže se z odpadů do budoucna stává zajímavý zdroj energie.“ Podle radního je nutné tento problém řešit ve spolupráci s ostatními moravskými kraji. A jaká je situace v dalších regionech? V  tom Plzeňském se přístupy různí. Samotný kraj má plán jasný a chystá projekt energeticky soběstačného regionu. Součástí je i spalovna směsného komunálního odpadu, kterou chce  do roku 2015 postavit  v Chotíkově u Plzně městská firma  Plzeňská teplárenská. Projekt podporují kraj, město, obce i svozové firmy. V průběhu roku chce firma požádat o dotace z Evropské unie. Jasnou podporu ze strany kraje vyjádřil tomuto záměru krajský radní pro oblast životního prostředí Petr Smutný: „Zájem kraje je, aby se odpad takto likvidoval. Nemůžeme ho pořád zahrabávat do země,“ řekl radní a zároveň vyjádřil přesvědčení, že spalovna nebude škodit a nepřinese zhoršení životního prostředí.

SPALOVNA PROTI VŠEM Na druhou stranu, že je možné získat podporu EU i na „skladovací“ projekt, dokládají například Klatovy v  Plzeňském kraji. Město získalo dotaci z  OP Životní prostředí na dvouhektarový areál odpadového hospodářství za 38,5 milionu korun. „Určitě tam přesuneme sběrný dvůr na třídění odpadu a bude tam sklad nebezpečného odpadu. Kompostár-

na se zatím v této etapě realizovat nebude,“ uvedla Pleskotová z  odboru rozvoje. Závažný problém řeší v Pardubicích. Občané bojují proti tomu, aby na území města vyrostla nová spalovna průmyslových odpadů. Ta už tu v minulosti fungovala, ale její činnost byla ukončena kvůli nesplňování stále přísnějších norem. Novou spalovnu však nechce nikdo. Tedy až na firmu AVE CZ, která se záměrem

přišla. „Stanovisko města je neměnné, spalovna by v Rybitví být neměla. Za půl roku se přihlásíme jako účastníci řízení,“ řekl náměstek primátorky František Brendl. Také podle něj by spalovna znamenala novou zátěž pro ovzduší města a okolí. Firma AVE CZ se prozatím snaží získat potřebná povolení. Ani to se jí ovšem zatím nedaří. Proti je totiž i ministerstvo životního prostředí. Filip Appl

Třídění odpadu a následná recyklace je nejekologičtějším řešením. Bohužel se vytřídí maximálně třetina z celkového objemu. zdroj: www.jaktridit.cz

„Cílem nemocnice je převzít dosud privátní péči,“

tvrdí nový ředitel Pardubické krajské nemocnice Tomáš Gottvald Lékař Tomáš Gottvald je příkladem toho, jak se situace v životě mění. Jako předák odborů byl ještě nedávno ve výpovědi, k prvnímu březnu, kdy měl odejít ze svého místa vedoucího lékaře Jednotky intenzívní péče chirurgické kliniky Pardubické krajské nemocnice, byl jmenován ředitelem tohoto zdravotnického zařízení. Jak říká v minirozhovoru pro Krajské noviny, chod nemocnice se po událostech posledních týdnů vrátil k normálu, je tady ale cítit napětí mezi lékaři a nelékaři. Jaké byly, pane řediteli, vaše první kroky ve funkci? Nemocnici dobře znáte nejenom z pozice lékaře, ale i předsedy dozorčí řady. Pohled z  druhého břehu je výrazně odlišný, proto jsem se v  prvních dnech seznamoval s  chodem vedení nemocnice. Prvořadým úkolem je vybudování týmu lidí, s kterými budu spolupracovat a na které se mohu spolehnout.

Nový ředitel Pardubické krajské nemocnice Tomáš Gottvald s krajskou zdravotní radní Markétou Tauberovou krátce po jmenování. foto: Miloš Spáčil

Můžete sdělit své plány na zlepšení služeb nemocnice, její ekonomické situace atd.? Naším cílem musí být spoko-

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

jený pacient. Toho dosáhneme pouze za předpokladu stabilního prostředí. Ekonomická situace nemocnice vyžaduje velmi rychlé kroky vedoucí k nápravě nepříznivého vývoje posledních týdnů. Je situace poté, co se vláda dohodla s  LOK a byla odvrácena hrozba masových výpovědí lékařů v  Pardubické krajské nemocnici již stabilizovaná? V PKN se na svá pracovní místa vrátili prakticky všichni lékaři, kteří se akce Děkujeme odchá-

zíme účastnili. Chod nemocnice se vrátil k normálu. Na druhou stranu je cítit určité napětí mezi lékaři a nelékaři. Jistě nás bude čekat nelehké kolektivní vyjednávání. Vedení Pardubického kraje dlouhodobě kritizuje spojení veřejného a privátního sektoru v nemocnici. Budete tuto situaci nějak řešit? Jak? To spojení je v  PKN historicky dané, platí uzavřené smlouvy, které nemocnice samozřejmě dodrží. Na druhou stranu není možné, aby soukromý sektor pouze „vyzobával“ lukrativní obory, které přinášejí zisk. Cílem PKN by mělo být postupné převzetí této péče pod nemocnici tak, aby byl zachován minimálně stejný rozsah poskytované péče. Připravil: Miloš Spáčil

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 10. Číslo: 3. Vychází: 11. března 2011 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

20

KN | březen 2011 |

110161_Inzerce_brezen_KN.indd 1

INZERCE

7.3.11 15:00