Chudí lidé v chudých krajích Sociální nerovnosti jako manifestace lokální struktury příležitostí Josef Bernard
Cíle prezentace • Analýza prostorových determinant příjmu a vzdělání Do jaké míry závisí sociální postavení lidí kromě jejich individuálních vlastností a rodinných kontextů také na místě bydliště? Jsou lidé, kteří žijí v chudých a periferních regionech znevýhodněni? 2
Teoretický kontext • Geografie příležitostí – Rezidenční kontext, v němž lidé žijí, poskytuje různý přístup k nejrůznějším příležitostem, které lze využít pro dosahování svých cílů a které ovlivňují dosažené socioekonomické postavení – Běžně zkoumány: vzdělávají příležitosti, nabídka práce, nákupní příležitosti – Obvyklý prostorový kontext – chudé a segregované čtvrti velkých měst (ghetta) • hypotéza: existují „efekty sousedství“ – život v deprivovaných čtvrtích negativně ovlivňuje socioekonomické příležitosti a socializaci mladých
– Dopady bydlení v jiných rezidenčních kontextech zkoumány velmi zřídka. 3
Problémové rezidenční lokality v Česku • Vnitřní segregace měst poměrně slabá – nevznikají ve větší míře deprivované čtvrti • Existence problémových mikrolokalit – převážně, ale nejen romských • Existence dvou typů problémových regionů – periferií TRANSFORMAČNÍ PERIFERIE Regiony, které ztratily velké množství pracovních příležitostí během postkomunistické a postindustriální transformace. Nadprůměrná nezaměstnanost, rizika sociální exkluze.
VENKOVSKÉ PERIFERIE Venkovské oblasti, které dlouhodobě ztrácely obyvatelstvo, ležící v oblastech s horší dostupností do velkých měst. Nabízí málo kvalitních pracovních příležitostí, nižší mzdy, nedostatek služeb.
• Je bydlení v jednom z těchto dvou typů periferií znevýhodňujícím faktorem?
4
VENKOVSKÉ PERIFERIE
• • • •
Nízké příjmy Nedostatek kvalifikované práce Překvalifikace obyvatel Relativně významná role zemědělství
TRANSFORMAČNÍ PERIFERIE
• Nezaměstnanost • Závislost na sociálních dávkách • Zvýšené podíly osob bez středního vzdělání • Zvýšené podíly mladých lidí nedokončujících maturitní vzdělání
Empirický cíl 1. Analýza prostorových determinant příjmu ze zaměstnání • Běžně užívané faktory na úrovni jedince – Pohlaví, vzdělání, zaměstnání, pracovní zkušenost, postavení v zaměstnání, velikost podniku
• Faktory rezidenčního kontextu – Dvě škály perifernosti regionu, pražský region
• Data – EU-SILC 2014, s doplněním detailní identifikace bydliště. N=6889 • Víceúrovňová regrese
2. Analýza volby střední školy (maturitní/nematuritní) • Běžně užívané faktory na úrovni jedince a rodiny – Vzdělání rodičů, skladba rodiny, ekonomické postavení rodiny, pohlaví
• Faktory rezidenčního kontextu – Dvě škály perifernosti regionu, pražský region
• Data – VŠPS 2010-2014, s doplněním detailní identifikace bydliště. 6 N=7299 (věk 15-18) • Logistická regrese
Výsledky analýzy příjmů • Oba typy periferií mají nižší příjmy ze zaměstnání než zbytek republiky • Převážná část vlivu rezidenčního kontextu je ovšem vysvětlitelná kontrolními proměnnými na úrovni jednotlivce – Obyvatelé periferií jsou chudší zejména kvůli nižšímu vzdělání a typu zaměstnání
• Dimenze venkovské periferie a vliv pražského regionu zůstávají signifikantní i po zařazení individuálních kontextových proměnných • Čistý efekt rezidenčního kontextu je slabý ve srovnání s významem individuálních faktorů 7
35,000 Kč
Výsledky analýzy příjmů 30,000 Kč 25,000 Kč
20,000 Kč mají nižší příjmy ze zaměstnání • Oba typy periferií Kč než zbytek 15,000 republiky 10,000 Kč • Převážná část vlivu rezidenčního kontextu je 5,000 Kč ovšem vysvětlitelná kontrolními proměnnými na 0 Kč úrovni jednotlivce Dimenze venkovské perifernosti (decily) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
– Obyvatelé35,000 periferií jsou chudší zejména kvůli nižšímu Kč vzdělání a30,000 typuKčzaměstnání 25,000 Kč • Dimenze venkovské periferie a vliv pražského 20,000 Kč regionu zůstávají signifikantní i po zařazení 15,000 Kč individuálních proměnných 10,000kontextových Kč 5,000 Kč • Čistý efekt rezidenčního kontextu je slabý ve 0 Kč srovnání s významem 1 2 individuálních 3 4 5 6 7 faktorů 8 9 10 8
Dimenze transformační perifernosti (decily)
Výsledky analýzy příjmů • Oba typy periferií mají nižší příjmy ze zaměstnání než zbytek republiky • Převážná část vlivu rezidenčního kontextu je ovšem vysvětlitelná kontrolními proměnnými na úrovni jednotlivce – Obyvatelé periferií jsou chudší zejména kvůli nižšímu vzdělání a typu zaměstnání
• Dimenze venkovské periferie a vliv pražského regionu zůstávají signifikantní i po zařazení individuálních kontextových proměnných • Čistý efekt rezidenčního kontextu je slabý ve srovnání s významem individuálních faktorů 9
Výsledky analýzy příjmů • Efekty silnější na kvalifikovanější obyvatele • Efekty silnější pro ženy – Ženy v periferiích znevýhodněny silněji než muži
10
Čistý efekt venkovské perifernosti na příjem mužů a žen Kč Kč (500) Kč (1,000) Kč (1,500) Kč (2,000)
muži ženy
Kč (2,500) Kč (3,000)
20 % nejméně periferních lokalit
20 % nejvíce periferních lokalit
11
Výsledky analýzy volby střední školy - 79% dospívajících navštěvuje maturitní obory. - Zhruba o 10 % méně v nejperifernějších regionech. - Po zařazení kontrolních proměnných zůstává signifikantní pouze vliv transformační perifernosti a vliv pražského regionu - Čistý vliv perifernosti bydliště o něco silnější u dívek.
12
Čistý efekt bydlení v transformačních periferiích na volbu střední školy s maturitou u hochů a dívek 90% 80% boys
70%
girls %
t os m as % are 20 d ge ta
n va
e ag er
av
d re s ou ea av ar tf
os
m
50%
d sa di
20
60%
13
Závěry • V Česku je důležitější, kým jste, než kde bydlíte. • Rezidenční kontext nicméně má signifikantní vliv jak na volbu školy, tak na příjmy ze zaměstnání. • Různé typy periferií znevýhodňují různé skupiny obyvatel různě – Ženy jsou o něco silněji vystaveny negativním vlivům – Hypotéza nižší mobility
14
Děkuji Vám za pozornost
[email protected]
