Chirurgické nástroje a péče o ně

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Miroslava Janoušková

Chirurgické nástroje a péče o ně

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

Brno 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením PhDr. Andrey Pokorné, Ph.D. a v seznamu literatury uvedla všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 12. června 2012

……………………………. Miroslava Janoušková

Děkuji vedoucí práce PhDr. Andree Pokorné, Ph.D. za odborné vedení, rady, vstřícnost, připomínky a podněty. Děkuji také Mgr. Zuzaně Bittnerové za umožnění hromadné distribuce dotazníků a všem respondentům, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili. Největší poděkování však patří mé rodině za podporu a pomoc při studiu.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 6 1

PROBLEMATIKA PÉČE O CHIRURGICKÉ NÁSTROJE .......................... 7 1.1 Výroba chirurgických nástrojů ....................................................................... 7 1.1.1

2

Materiály používané při výrobě chirurgických nástrojů ............................. 7

ROZDĚLENÍ CHIRURGICKÝCH NÁSTROJŮ ........................................... 11 2.1 Klasické operační nástroje ............................................................................. 11 2.2 Speciální nástroje ............................................................................................ 15 2.3 Nástroje pro miniinvazivní chirurgii ............................................................ 15

3

ROZDĚLENÍ NÁSTROJŮ PODLE FUNKCE ............................................... 17

4

CIRKULACE NÁSTROJŮ VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ .............. 18 4.1 Nákup chirurgických nástrojů ...................................................................... 18 4.2 Předsterilizační příprava ............................................................................... 19 4.2.1

Dekontaminace (dezinfekce) nástrojů ...................................................... 20

4.2.2

Mytí a čištění nástrojů............................................................................... 24

4.2.3

Hygienická, funkční a technická kontrola nástrojů .................................. 26

4.2.4

Balení chirurgických nástrojů ................................................................... 27

4.3 Sterilizace chirurgických nástrojů ................................................................ 29 4.3.1

Parní sterilizace ......................................................................................... 30

4.4 Skladování a transport sterilních chirurgických nástrojů .......................... 32 4.5 Používání chirurgických nástrojů ................................................................. 33 5

VZDĚLÁVÁNÍ PERIOPERAČNÍCH SESTER ............................................. 35

6

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ................................................ 36

7

METODIKA A ORGANIZACE ŠETŘENÍ ..................................................... 38 7.1 Volba výzkumné metody ................................................................................ 38 7.2 Struktura dotazníku ....................................................................................... 38 7.3 Pilotní studie .................................................................................................... 39 7.4 Realizace dotazníkového šetření .................................................................... 39

4

8

VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A JEJICH ANALÝZA .............................................. 40

9

OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ ................................................... 71

10 DISKUSE ............................................................................................................. 73 11 NÁVRH DOPORUČENÍ PRO KLINICKOU PRAXI.................................... 79 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 82 ANOTACE .................................................................................................................. 83 ANNOTTATION ........................................................................................................ 84 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ............................................. 85 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 88 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 89 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 90 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 91 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 92

5

ÚVOD Chirurgické nástroje jsou jednou ze základních materiálních hodnot každé nemocnice či zdravotnického zařízení. Chirurgické nástroje jsou používány v ambulantní péči, na odděleních, klinikách a v největším rozsahu na operačních sálech. Slouží nejen k terapeutickým,

ale

i

k diagnostickým

výkonům.

Pokud

nakupujeme

ve

zdravotnickém zařízení nové chirurgické nástroje, předpokládáme, že výrobce vynaloží maximální úsilí k tomu, aby poskytl kvalitní, účelný a funkční chirurgický nástroj s dlouhou životností. Aby očekávané vlastnosti byly u nástrojů zachovány co nejdelší dobu a tím se snížilo i ekonomické zatížení zdravotnického zařízení musíme umět o tyto nástroje správně pečovat. Je nutno zdůraznit, že pouze kvalitní chirurgické nástroje nejsou zárukou kvalitně provedeného výkonu. Stejně důležitá je profesní zodpovědnost, zručnost a efektivní spolupráce. I přes veškerou péči se můžeme setkat s poškozeným chirurgickým nástrojem, který ohrožuje bezpečí pacienta. Poškozený, nekvalitní chirurgický nástroj může komplikovat výkon, zvyšuje napětí operačního týmu a nutí jej k improvizaci či v krajním případě k odložení výkonu. Vzhledem k tomu, že jsou mi chirurgické nástroje profesně blízké, jsem si zvolila téma bakalářské práce a zaměřila se na problematiku chirurgických nástrojů a péče o ně. Bakalářská práce je složena ze dvou hlavních částí teoretické a empirické. Teoretická část je obsáhlejší vzhledem ke snaze o poskytnutí ucelených informací týkajících se materiálů a výroby, členění chirurgických nástrojů, jejich cirkulace v rámci zdravotnického zařízení a zásad při péči o ně včetně obrázkové ilustrace. V empirické části jsou prezentovány výsledky šetření zaměřeného na teoretické znalosti instrumentujících sester, které se nejčastěji setkávají s chirurgickými nástroji. Dále zjišťují zvyklosti na jejich pracovišti v péči o chirurgické nástroje formou dotazníkového šetření ve vztahu ke stanoveným cílům. Věřím, že tato bakalářská práce přispěje alespoň malou měrou k rozšíření vědomostí o problematice chirurgických nástrojů a péči o ně, povede nejen k zamyšlení, ale i k efektivní a kvalitní péči o chirurgické nástroje.

6

1

PROBLEMATIKA NÁSTROJE

PÉČE

O

CHIRURGICKÉ

V této kapitole budou prezentovány základní poznatky o problematice chirurgických nástrojů a péči o ně.

1.1

Výroba chirurgických nástrojů

V naší republice jsou výrobci kvalitních chirurgických nástrojů s mnohaletou zkušeností, kteří vyvážejí své výrobky do celého světa. Každý nástroj, který je používán v lékařské praxi, musí splňovat požadavky, jež jsou kladeny na jeho účel použití a na jeho konkrétní funkci.1 Nejdůležitější je konstrukce nástroje, další nezastupitelnou úlohu hraje volba vhodného materiálu, ze kterého je daný nástroj vyroben.2 Vhodný materiál, konstrukce a technologie výroby pak propůjčí nástroji spotřebitelem požadované vlastnosti, jako jsou účelnost, pevnost, tvrdost, pružnost, korozivzdornost, jednoduchost, odolnost vůči opotřebení, odolnost k vysokým teplotám, hladký, lesklý nebo matný povrch. Tím jsou zajištěny veškeré požadavky na efektivní využití.

1.1.1 Materiály používané při výrobě chirurgických nástrojů V následující podkapitole uvedeme základní materiály pro výrobu nástrojů a jejich charakteristiky. Ocel – většina všech chirurgických nástrojů je vyrobena právě z ní. Ocel je slitina železa a uhlíku (0,02 %  1 %) spolu s jinými přísadovými a doprovodnými prvky. Tyto prvky dle charakteru a množství vytvářejí specifické vlastnosti, které jsou na daný druh oceli kladeny. Dle chemického složení se oceli dále dělí do skupin. Pro použití ve zdravotnictví se na výrobu nástrojů používají vysoce legované oceli se zvláštními vlastnostmi a to oceli korozivzdorné „nerezové“. Je jich několik desítek

1

JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 3. 2 Srov. tamtéž, s. 3.

7

druhů, mají však jednu společnou vlastnost a to, že musí odolávat různým korozním prostředím. Nejdůležitějším legujícím (přidávaným) prvkem zabezpečujícím korozní odolnost je chrom (12 % – 20 %). Chrom vytváří na vzduchu tenkou pasivní vrstvu oxidu chromitého a brání tak korozi. Tyto oceli se nazývají chromové oceli – oceli kalitelné. Dalším legujícím prvkem je pak nikl (8 % – 11 %). Nikl zvyšuje odolnost v agresivních prostředích např. kyselinách. Skupina ocelí s niklem se označuje jako oceli nekalitelné. Jiné druhy vysoce legovaných korozivzdorných ocelí obsahují navíc např. molybden, vanad.3 Protože na každý nástroj jsou kladeny jiné požadavky, je dle typu nástroje volen i odpovídající typ korozivzdorné oceli. Použijeme-li na výrobu nástrojů ocel určité jakosti, můžeme speciálními technologiemi jako je tepelné zpracování, tváření či povrchové úpravy, vlastnosti oceli ovlivnit.4 Tepelné zpracování – kalení oceli – jedná se o určité teplotní procesy jako je ohřev na různě vysokou teplotu, doby výdrže na těchto teplotách, ochlazování z daných teplot různou rychlostí a v různých prostředích. Těmito procesy dochází k určitým mikroskopickým strukturálním stavům, které určují mechanické (pevnost, tvrdost), fyzikální i chemické vlastnosti (korozivzdornost) tepelně zpracovaných ocelí. Na vhodně zvolené tepelné zpracování chirurgických nástrojů jsou kladeny vysoké požadavky.5 Kalením korozivzdorné chromové oceli s vyšším obsahem uhlíku vznikají nástroje o nejvyšších tvrdostech, jsou to zejména nástroje řezné (skalpely, nože, kyrety), nástroje střižné (nůžky), koncovky štípacích kleští atd. Tvrdost zabezpečuje dobrou řezivost nástrojů respektive zachování ostří, avšak na druhou stranu jsou tyto nástroje křehčí a při větším ohýbání může dojít k jejich prasknutí, což by se při běžném použití nemělo stát. Nebezpečím pro řezné a střižné nástroje je jejich neodborné přeostřování, kdy je břit vyhřát na vysokou teplotu čímž dojde k poklesu tvrdosti a řezivosti nástroje a tím k jeho znehodnocení. Kalením korozivzdorné chromové oceli s nízkým obsahem uhlíku vznikají nástroje pružného charakteru, sem řadíme zejména svorky, jehelce, pinzety, rozvěrače, což jsou nástroje odolávající ohybovému namáhání. Tváření za studena – je procesem, kdy se u nekalitelných chromniklových ocelí dosahuje velmi dobrých pružných vlastností. 3

Srov. BRHLÍK, D. Evropské normy pro značení ocelí, s. 6 – 15. [online] dostupné z: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=16640 [citováno 2012-02-10]. 4 Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 4 – 5. 5 Srov. ŠPERLING, V., Chirurgické a vyšetřovací přístroje a nástroje, s. 24.

8

Povrchové úpravy – k povrchovým úpravám řadíme broušení, leštění mechanické, leštění elektrolytické, matování, které se provádí na již finálním výrobku chirurgického nástroje. Nejsou výjimkou ani nástroje potahované keramickou vrstvou. Tyto úpravy mají vliv také na jeho korozní odolnost. Nejlepší korozní odolnost nástrojů je ve stavu leštěném. Vhodně zvolené chemické složení oceli zabezpečuje dokonalou korozní odolnost i ve stavu matovém.6 Neželezné kovy (ušlechtilé) – nejsou tak často užívány k výrobě chirurgických nástrojů, ale je důležité se o některých zmínit: Dural – je slitina hliníku s hořčíkem nebo křemíkem, používá se k výrobě některých chirurgických nástrojů, nebo jejich částí. Dural je lehký, má dobrou korozní odolnost a je možné jej barvit (eloxovat) což je vhodné k rozlišování různých typů či velikostí například mikroskopických nástrojů. Titan – je velmi lehký a přitom má vysokou pevnost. Vyniká výbornou korozní odolností. Má velmi dobrou snášenlivost v lidském těle, proto je vhodný k výrobě implantátů. Nevýhodou je však jeho obtížné zpracování ve výrobě. Širší využití má však jeho nitrid nanášený fyzikálními procesy na povrch některých nástrojů. Zlato – je používáno při výrobě některých nástrojů k jejich odlišení. Pozlacení nástrojů je provedeno zejména na úchopových částech. Označují se tak například jehelce, které mají na funkční části jehelce slinuté karbidy nebo nůžky, jejichž pracovní část je z oceli o velmi vysoké tvrdosti. Korozní odolnost zlata je bezproblémová.7 Slinuté karbidy – materiál vzniká spékáním práškových prvků – kovů např. wolfram karbid, který je na pracovních částech některých jehelců nebo vrtáčků. Vyniká velmi vysokou tvrdostí, které nemůžeme dosáhnout zakalením jakékoliv oceli. Slinuté karbidy nesmějí však být vystavovány působení alkalických roztoků, například louhu sodnému NaOH nebo peroxidu vodíků H2O2.8 Plastické hmoty – ve zdravotnictví se stále ve větší míře objevují speciální plasty a to nejen pro svou vysokou tepelnou odolnost více než 180 °C. Speciální plasty odolávají působení většiny dezinfekčních prostředků. Jsou lehké, pevné, odolné, barvitelné a zdravotně nezávadné. U plastů není znám pojem koroze, ale stárnutí.9 Při výrobě

6

Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 6 – 10. 7 Srov. ŠPERLING, V., Chirurgické a vyšetřovací přístroje a nástroje, s. 17 – 22. 8 Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 8 – 10. 9 Srov. tamtéž, s. 11.

9

chirurgických nástrojů se s těmito speciálním plasty setkáváme zejména u nástrojů miniinvazivní chirurgie, které jsou určeny k opakovanému použití. Výroba chirurgických nástrojů vyžaduje přesnost a dokonalost. Výběr způsobu výroby závisí na materiálu, velikosti, tvaru, funkci výrobku a počtu vyrobených kusů.10 Některé firmy dávají přednost ručnímu dílenskému opracování nástrojů, což se odráží nejen na kvalitě, ale i v ceně. Výsledkem specifických výrobních postupů je zabalený, označený, konzervovaný chirurgický nástroj určený k prodeji.

10

Srov. ŠPERLING, V., Chirurgické a vyšetřovací přístroje a nástroje, s. 24.

10

ROZDĚLENÍ CHIRURGICKÝCH NÁSTROJŮ

2

Chirurgické nástroje dělíme nejen dle materiálu, z něhož jsou vyrobeny, ale zejména podle účelu. Největší část této podkapitoly bude věnována klasickým operačním nástrojům.

2.1

Klasické operační nástroje

K operačním výkonům se používají různé druhy chirurgických nástrojů. Ke klasickým, základním chirurgickým nástrojům patří skalpely, pinzety, nůžky, háky, různé svorky, kleště, sondy neboli pátradla, jehelce a jehly. Tyto nástroje jsou označovány také jako nástroje všeobecné chirurgie. Většina těchto nástrojů je dle potřeby k dispozici v různých velikostech a to krátký, střední a dlouhý daný chirurgický nástroj. Na nástrojích rozlišujeme část úchopovou, část pracovní, krček a je-li nástroj složený i zámek. Každý nástroj má své jméno, někdy bývá pojmenován podle svého autora.11 Není však výjimkou, že nástroje mívají své slangové názvy, které se pracoviště od pracoviště liší. Klasické nástroje jsou však i nástroji univerzálními, což znamená, že jsou pro většinu chirurgických oborů stejné. Operační nože, skalpely – používají se k protětí tkáně. Popisují se na nich tři části. Držadlo, krček a čepel. Držadlo bývá dle potřeby a místa použití různě dlouhé. Čepel může být trvalá nebo vyměnitelná. Dnes se setkáváme zejména s držátky skalpelových čepelek, na které si dle potřeby volíme jednorázovou sterilní čepelku. Čepelky jsou různých velikostí a tvarů (bříškatá, hrotnatá, s rovným ostřím atd.).12

11 12

Srov. ZEMAN, M., a kol., Chirurgická propedeutika, s. 195 – 196. Srov. ROZSYPALOVÁ, M., a kol., Ošetřovatelství II, s. 219.

11

Obr. č. 1: Držátka skalpelových čepelek a jednorázové čepelky (archiv autorky)

Pinzety – pružné chirurgické nástroje, které mají dvě branže zakončeny v úchopové části svárem. Dle pracovní části rozlišujeme pinzetu anatomickou, chirurgickou, adaptační nebo atraumatickou. Anatomická pinzeta má obě ramena tupě zakončena. Pracovní část je z vnější strany hladká, avšak z vnitřní strany příčně pruhovaná. Anatomická pinzeta se používá k preparaci a vyjímání stehů. Chirurgická pinzeta je v pracovní části zakončena na jedné straně jedním a na druhé straně dvěma do sebe zapadajícími zuby. Používá se k zachycení tkáně. Pracovní část adaptační pinzety je zakončena dvěma a více do sebe zapadajícími zoubky. Slouží k zachycování okraje rány při šití.13 Atraumatická pinzeta (De Bakey) někdy označována jako pinzeta cévní či střevní, má obě ramena tupě zakončena a vnitřní stranu pracovních branží opatřenou velmi jemným do sebe zapadajícím atraumatickým zoubkováním. Délky pinzet si můžeme zvolit od krátké, střední až po dlouhou. Stejně tak pracovní část můžeme zvolit klasickou, jemnou nebo velmi jemnou. Nůžky – se skládají ze dvou částí, které jsou spojeny nerozebíratelným, většinou šroubovým zámkem.14 Nejčastěji jsou používány chirurgické nůžky rovné či zahnuté k odstraňování stehů, drénů atd. Perioperační instrumentující sestra mívá většinou v sítě vyčleněny rovné chirurgické nůžky, které slouží ke stříhání šicích a obvazových materiálů během operačního výkonu. Preparační nůžky slouží zejména k preparaci a stříhání tkání v oblasti operačního pole. Další nůžky, se kterými se můžeme setkat, jsou nůžky incizní, obvazové, gynekologické, plastické atd. 13 14

Srov. KELNAROVÁ, J., a kol., Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy – 2. ročník, s. 118. Srov. KELNAROVÁ, J., a kol., Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy – 2. ročník, s. 117.

12

Háky – slouží k odsouvání tkáně a rozevírání ran při operacích.15 Mají část pracovní, krček a úchopovou. Držadla mohou být plná, dutá, okénková nebo mohou být opatřeny různými příčnými výběžky pro lepší držení. Háky na rány dělíme na povrchové a hluboké. Povrchové háky mohou být jedno až několikazubé (Volkmann) a dle zakončení zubů rozlišujeme háky ostré a tupé. Hluboké háky jsou také označovány jako břišní, jsou většinou plné či okénkové a mají různou velikost či tvar. Podle místa použití hovoříme také o hácích kolenních, kýlních, apendikálních, na prostatu apod. Svorky – jedná se o velkou skupinu nástrojů, která slouží k držení tkáně či stisknutí cév. Na svorkách rozlišujeme čelisti, zámek, ramena, úchopová část má prstové kroužky a zoubkový uzávěr neboli západku. Čelisti mohou být rovné nebo zahnuté a na jejich vnitřní straně rozlišujeme také různé typy vroubkování (příčné, podélné, křížené). Mezi nejčastěji používané klasické chirurgické svorky patří: Peán – používá se k zachycování cév a preparaci. Zevní povrch čelistí je hladký, uvnitř je příčně vroubkován. Tvar čelistí peánu je rovný nebo zahnutý. Úchopová část má prstové kroužky se západkou. Kocher – má opět ploché, štíhlé, vroubkované čelisti, ale na rozdíl od peánu jsou konce čelistí opatřeny na jedné straně jedním a na druhé straně dvěma do sebe zapadajícími zoubky. Ty slouží pro lepší zachycení tkáně, musí se s nimi však zacházet opatrně, aby nedocházelo ke zbytečnému pohmoždění tkáně. Svorka na pobřišnici (Mikulicz) – má mohutné, hrubé, křížově vroubkované čelisti, které nezasahují až k zámku. Čelisti jsou zakončeny zoubky. Slouží k zachycení pobřišnice např. při šití laparotomie. Svorka na prádlo (Backhaus) – jemné svorky s ostře nebo tupě zakončenými čelistmi. Tupé slouží zejména k držení operačních roušek. Ostré jsou určeny k držení tkáně, zejména při zahájení laparoskopických operací.16 Chirurgické kleště používají se k podávání tampónů při operaci (tampónové kleště), k zachycení různých tkání. Svorka na střevo, kleště na střevo s jemným vroubkováním čelistí (Allis), kleště na plíci (Duval), kleště na žlučové kameny, kleště jednozubé „amerikán“ atd.

15 16

Srov. DUŠKOVÁ, M., a kol., Úvod do chirurgie, s. 110. Srov. DUŠKOVÁ, M., a kol., Úvod do chirurgie, s. 108 – 109.

13

Sondy neboli pátradla – jsou nástroje určené k průzkumu ran a dutin. Paličková sonda je různě dlouhý, štíhlý na koncích tupý nástroj. Žlábková sonda je opatřena žlábkem po celé délce, který slouží jako vodič k chráněnému protětí tkáně nebo pro odtok sekretu.17 Velmi často se používá sonda na strumu (tzv. Kocherova). Jehelce – slouží k zachycení a provlečení jehly a šicího materiálu sešívanou tkání.18 Mají většinou velmi krátké, tupé pracovní čelisti. Ty jsou na vnitřní straně křížově vroubkované, nebo se slinutými karbidy, které umožňují pevnější uchycení jehly. Úchopová část je buď klešťového charakteru (Burianův bezzámkový plastický jehelec), nebo má prstové kroužky se západkou (Heger, Bozemann). Zvláštním typem jehelce je „autofix“, který je v praxi nejvíce používán. Jehelce volíme podle typu jehly, jestli je malá, velká, jemná, robustní. Dalším kritériem je hloubka rány, zvyklost operatéra, nebo typ operačního výkonu. Chirurgické jehly – slouží k vedení chirurgického vlákna tkáněmi. Chirurgická jehla má tři části hrot, tělo a ouško. Z hlediska tvaru těla jehly rozeznáváme jehlu rovnou, jehlu rovnou s ohnutým hrotem, ohyb jehly na 2/8 a 3/8 kruhu jehla plochá, ohyb jehly na 4/8 a 5/8 kruhu jehla kulatá, J-jehla. Z hlediska průřezu hrotu rozlišujeme jehly kulaté a trojúhelníkovité. Kulaté jehly do tkáně prochází hůře, ale zanechávají menší otvor než jehly trojúhelníkovitého hrotu (řezací). Jsou tedy vhodné k šití střeva, parenchymatózních orgánů a jinak změněné tkáně. Jehly trojúhelníkovitého hrotu prochází snáze tuhou tkání a používají se převážně k šití vazů, fascie a kůže. Tělo jehly bývá v místě úchopu do jehelce zploštěno pro pevnější uchycení. Setkáváme se s oušky pružnými, navlékacími, atraumatickými. V posledním případě je vlákno přímo z výroby napojeno na jehlu a ouško tak netraumatizuje sešívanou tkáň. 19 Jehly bývají na operačním sítě umístěny v perforovaném jehelníku v určitých velikostech a počtech. Podle potřeby se zmiňované základní nástroje sestavují v soubory (sety), nebo síta, které mají ustálené druhy a počty nástrojů, což usnadňuje jejich kontrolu. Klasické nástroje jsou sestavovány do základního síta, které se samostatně používá k operacím

17

Srov. KELNAROVÁ, J., a kol., Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy – 2. ročník, s. 119. Srov. ROZSYPALOVÁ, M., a kol., Ošetřovatelství II, s. 221. 19 Srov. DUŠKOVÁ, M., a kol., Úvod do chirurgie, s. 108. 18

14

břišních kýl, incizím, excizním a exstirpacím, k apendektomiím, k výkonům na prsní žláze atd.20

2.2

Speciální nástroje

Mezi speciální nástroje řadíme ty, které jsou speciálně navrhnuty, vytvořeny nebo doplněny pro daný chirurgický nadstavbový obor. Mluvíme pak o nástrojích pro ortopedii, traumatologii, artroskopii, neurochirurgii, gynekologii, břišní chirurgii, hrudní chirurgii, otorinolaryngologii, stomatologii, plastickou chirurgii, cévní chirurgii atd.21 Používají se spolu s některými klasickými chirurgickými nástroji.

2.3

Nástroje pro miniinvazivní chirurgii

Základním

směrem

miniinvazivní

chirurgie

je

omezení

zátěže

nemocného

a minimalizace traumatizace tkáni. Nástroje pro miniinvazivní chirurgii jsou speciálně konstruované instrumenty, které umožňují provádět výkony v tělních dutinách přes malé kožní incize. Rozlišujeme nástroje jednorázové a k opakovanému použití. Moderní laparoskopické nástroje určené k opakovanému použití se dají velmi dobře a jednoduše rozebrat což umožňuje jejich variabilitu a snadné čištění (např. Veressova jehla pomocí níž se děje insuflace kysličníku uhličitého do peritoneální dutiny).22 Porty pro zavedení nástrojů jsou nejčastěji používány o průměru 12 mm, 10 mm a 5 mm a jsou nazývány trokary. Jsou vybaveny mandrénem s různým typem hrotu, nejvíce bezpečné jsou trokary s krytem hrotu. Součástí trokaru je plynový kohout pro insuflaci a ventil proti úniku plynu z tělní dutiny. Do trokarů se používají redukce, které redukují trokary 12 – 15 mm široké pro nástroje široké 5 mm.23 Laparoskop je základní nástroj, který pomocí zdroje světla přenáší barevně přesný obraz k distálnímu konci a dále na monitor, může mít i pracovní kanál. Vlastní operační nástroje zaváděné trokary slouží ke stejnému účelu jako klasické nástroje. Základní laparoskopické nástroje se skládají z pracovní části, krčku, dlouhé spojovací části a úchopové části se zámkem. Na úchopové části nalézáme také ovladač, kterým můžeme nástroj v dutině 20

Srov. KRŠKA, Z., a kol., Techniky a technologie v chirurgických oborech, s. 80. Srov. DUDA, M., a kol., Práce sestry na operačním sále, s. 40. 22 Srov. KRŠKA, Z., a kol., Techniky a technologie v chirurgických oborech, s. 155. 23 Srov. DUDA, M., a kol., Práce sestry na operačním sále, s. 188. 21

15

otáčet a možnost připojení elektrokoagulace. Podle pracovní části jsou nástroje nazývány. Fixační kleště – graspery, slouží k uchopení a držení tkání. Extraktor slouží k zachycení hrubých struktur. Disektor je podobný peánu, je tedy určen k preparaci a jemnému uchopení. Nůžky mají rovné, zahnuté nebo hákovité branže a slouží k přerušování různých struktur a preparaci. Svorkovač specifický nástroj používaný v laparoskopické chirurgii k umístění svorek. Svorky nahrazují ligatury běžné chirurgie. Koagulační elektroda je nástroj s pracovní částí různého tvaru (háček, lopatka, kulička, jehla), používá se k preparaci a koagulaci. Nástroj k oplachování a sání je trubice s centrálními a bočními otvory na vrcholu, je možno u něj střídat obě funkce. Další nástroje používané v miniinvazivní laparoskopické chirurgii jsou dilatátory (Klaiberův), retraktory, jehelce, endostaplery atd. 24

Obr. č. 2: Základní laparoskopické nástroje (archiv autorky)

24

Srov. ŠTENCL, J., HOLÉCZY, P., Základné laparoskopické operácie v chirurgii, s. 23 – 33.

16

3

ROZDĚLENÍ NÁSTROJŮ PODLE FUNKCE

Chirurgické nástroje můžeme také rozdělit dle funkce, kterou zastávají napříč všemi chirurgickými obory. Nástroje určené k ostré preparaci – patří sem zejména držátka skalpelových čepelek, skalpely s určitým tvarem čepelky např. bříškatá, hrotnatá, s rovným ostřím, nože gynekologické, nože pro ORL, nože na varixy, amputační nože, transplantační nože. Dalšími nástroji k ostré preparaci jsou nůžky, sem můžeme zařadit nůžky chirurgické (rovné, zahnuté), nůžky preparační (rovné, zahnuté), nůžky gynekologické, nůžky břišní, jemné plastické nůžky, nůžky cévní, nůžky neurochirurgické, oční nůžky a mikrochirurgické nůžky. Funkci ostré preparace plní i děložní kyrety. Nástroje určené k tupé preparaci – sem řadíme zejména pinzety (anatomické, chirurgické, plastické, okénkové, na třísky, atraumatické), ušní, oční. Sondy neboli pátradla (paličková, žlábková, oboustranná kombinovaná sonda, sonda na strumu Kocherova). Disektory a peány jsou dalšími nezastupitelnými nástroji k tupé preparaci tkání. Nástroje určené k rozevírání – háky, rozvěrače (oční, ran, hrudní, břišní), mozkové lopatky, břišní lopatky, poševní zrcadla, rektální zrcadla, zrcátka ušní a nosní. Nástroje úchopové – sem řadíme nástroje uchopující předměty nebo tkáně, zejména kleště např. kleště na sádrové obvazy, Magillovy kleště, kleště na drát, kleště na držení kostí, kleště repoziční, kleště na plíci (Duval), kleště na střevo (Allis), kleště na kameny (Randall), kleště na tampóny atd. Nástroje k pronikání kostí – zde můžeme zařadit páčidla (Hohmann), raspatoria (škrabky), lžičky, pilníky, různé pilky, kleště (Luer, Liston), dláta, kladiva, frézy, vrtáky, trepany, sternotomy, kraniotomy. Nástroje určené k šití – jehelce (Hegar, Mathieu „autofix“, Bozemann), jehelce neurochirurgické, jehelce oční, mikro jehelce, jehly podvazovací (Dechamps). V současné době je k dispozici velké množství nástrojů, některé firmy nabízejí až 25 000 různých druhů a variant. Jelikož se vyvíjí operační techniky a technologie, ani výroba nástrojů nezůstává pozadu. Firmy vybízejí lékaře pracující s jejich instrumentáriem k možnosti spolupráce na vývoji nových či vylepšování stávajících nástrojů.

17

CIRKULACE NÁSTROJŮ VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ

4

Tato kapitola je koncipována v logickém sledu postupu péče o chirurgické nástroje. Nejprve tedy budou popsány postupy a doporučení při nákupu, dále postupy předsterilizační přípravy, sterilizace, skladování nástrojů, nakonec vlastní použití chirurgických nástrojů.

Nákup nových nástrojů

Mytí a čištění

Dekontaminace (dezinfekce)

Kontrola, setování

Externí servis nástrojů

Ekologická likvidace

Balení

Sterilizace

Použití (oddělení, operační sály, ambulance)

Skladování

Obr. č. 3: Cirkulace nástrojů ve zdravotnickém zařízení (archiv autorky)

4.1

Nákup chirurgických nástrojů

Při nákupu chirurgického instrumentária očekává uživatel, že výrobce vynaloží maximální úsilí, aby zvolil správný materiál a zpracování výrobku. Nástroj bude splňovat svůj účel, a bude vynikat funkčností a dlouhou životností.25 Na trhu je nepřeberné množství výrobců a distributorů chirurgického instrumentária, pokud se ale tímto trhem nezabýváte podrobněji, je velice těžké se zde zorientovat. Zastoupeny jsou jak firmy známé s dlouholetou tradicí, zkušeností v oblasti výroby a distribuce chirurgického instrumentária, tak i firmy známé méně či úplně neznámé. Markantní je

25

Srov. HAMMER, J., Jak zničit chirurgické nástroje, aniž by byly použity, [online] dostupné z: http://braunoviny.bbraun.cz/clanky/jak-znicit-chirurgicke-nastroje/ [citováno 2012-01-14].

18

také srovnání ceny jednotlivých nástrojů mezi těmito dodavateli. Nákupní oddělení nebo osoba, která je pověřena nákupem chirurgického instrumentária by se měla na tomto trhu velmi dobře orientovat (tuto orientaci usnadňují české technické normy a evropské normy či ISO certifikace). Nakupující by měl být proškolen i v oblasti předsterilizační přípravy, aby se mohla správně rozhodnout v rámci celé životnosti nástroje.26 Důležitá je znalost sterilizačních metod, které jsou v daném zdravotnickém zařízení dostupné, aby byl nákup efektivní a nezatěžoval již dále ekonomiku zdravotnického zařízení. Osoba zodpovědná za nákup by však měla úzce spolupracovat také s konečnými uživateli chirurgického instrumentária. Firmy nabízí své výrobky prostřednictvím regionálních obchodních zástupců, nebo ve svém internetovém zastoupení. Uživatel vybírá nástroje z katalogů. Zde je nástroj většinou vyobrazen a popsán (název, velikost, jeho další specifika, materiál, katalogové číslo a cena). Od výrobce je dodáván funkční, zabalený a konzervovaný nástroj včetně informací a pokynů týkajících se jeho použití. Většina výrobců nabízí mimo záruky i servis nástrojů. Opakovaně používané zdravotnické prostředky, kam řadíme také i chirurgické nástroje, se dezinfikují, čistí a sterilizují dle návodu výrobce.27 Pokud zařazujeme do oběhu nové nástroje, je nutné se seznámit s doporučením výrobce, abychom zvolili správné postupy v péči o tyto nástroje. Před prvním použitím je nutné nové nástroje zbavit všech obalů a konzervačních látek.28 Nástroje odmastíme a zařadíme do předsterilizační přípravy.

4.2

Předsterilizační příprava

Předsterilizační přípravu můžeme definovat jako soubor činností před vlastní sterilizací. Výsledkem těchto činností je čistý, suchý, funkční a zabalený zdravotnický prostředek určený ke sterilizaci.29

26

Srov. HAMMER, J., Jak zničit chirurgické nástroje, aniž by byly použity, [online] dostupné z: http://braunoviny.bbraun.cz/clanky/jak-znicit-chirurgicke-nastroje/ [citováno 2012-01-14]. 27 Srov. Vyhláška č. 195/2005 Sb. Úprava podmínek předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, §8. 28 Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 22. 29 Srov. MELICHERČÍKOVÁ, V., Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz, s. 15.

19

4.2.1 Dekontaminace (dezinfekce) nástrojů Dezinfekci definujeme jako ničení nebo usmrcování mikroorganizmů na neživých předmětech ve vnějším prostředí. Cílem dezinfekce tedy je, aby na předmětech nebo i v prostředí nebyly patogenní mikroby, které mohou způsobit onemocnění vnímavého jedince. Je to soubor opatření, zneškodňující mikroorganizmy pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, jejichž cílem je přerušení cesty nákazy od zdroje ke vnímavému jedinci.30 Chirurgické nástroje, které jsou určeny k opakovanému používání, musí být bezprostředně po použití u pacienta dekontaminovány přípravkem s virucidním účinkem a následně čištěny. Smyslem tohoto kroku je dosažení inaktivace virů, devitalizace mikroorganizmů, dezaktivace radionuklidů a cytostatik a v neposlední řadě odstranění organického i anorganického znečištění. Toto znečištění nesmí před dekontaminací na nástrojích zaschnout. Způsob odkládání použitých chirurgických nástrojů se liší dle vybavení a organizace předsterilizační přípravy na operačních sálech. Pokud je u operačních sálů nainstalován mycí a dezinfekční automat (myčka), odkládá instrumentující perioperační sestra po skončení operace použité nástroje na nástrojové mycí síto umístěné v nádobě s nepropustným dnem a kryté víkem je přenáší k myčce. Mycí síto s nástroji vloží do myčky spolu s nádobou, ve které nástroje přenášela. Mytí, čištění a dezinfekci se tedy podrobí i tato nádoba. Jsou-li nástroje čištěny ručně v umývárně nástrojů u operačních sálů, nebo pokud jsou transportovány k předsterilizační očistě na centrální sterilizaci, v obou případech se musí nástroje odkládat do dekontaminačních nádob, což jsou kovové uzavíratelné kontejnery, nebo plastové vany s víkem. V dekontaminační lázni (dezinfekčním roztoku) musí být nástroje uloženy na perforované plastové vložce nebo mycím sítě tak, aby mohly být vyjímány hromadně bez doteku lidské ruky až do doby jejich důkladného oplachu od zbytků organických a chemických látek dekontaminačního roztoku.31

30 31

Srov. KELNAROVÁ, J. a kol., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty, s. 95. Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 15.

20

Rozlišujeme tři způsoby dezinfekce chirurgických nástrojů: -

chemická dezinfekce;

-

fyzikálně - chemická dezinfekce (strojové mytí v myčkách);

-

fyzikální dezinfekce (strojové mytí v myčkách).

Chemická dezinfekce Při tomto druhu dezinfekce jsou mikroorganismy ničeny pomocí chemických dezinfekčních přípravků určité koncentrace a doby působení (expozice). Chemické metody dezinfekce jsou v praxi používány daleko častěji než fyzikální. Na trhu je v současné době velké množství chemických dezinfekčních přípravků. Mezi známé a často požívané patří prostředky alkoholové, chlorové, jodové, aldehydové a přípravky na bázi kvartérních amoniových sloučenin a aminů. Mohou se používat pouze přípravky schválené hlavním hygienikem České republiky. Seznam těchto přípravků je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky (dále i jako MZČR) pod názvem biocidy a chemické látky. Dezinfekční přípravky musí být na oddělení uloženy v uzavřených a zřetelně označených nádobách. Ve zvláštní skříni či lednici odděleně od léků, a potravin.32 Údaji, kterými musí být označen každý dezinfekční přípravek jsou název, obsah a skupenství chemické látky, pracoviště, oblast použití, pokyny pro zacházení a skladování, nebezpečné vlastnosti, opatření v případě nebezpečí, první pomoc a informace o zneškodnění. Údaje jsou vyjádřeny slovně v českém jazyce a pomocí obrázkových symbolů. Každý přípravek má tzv. bezpečnostní list. Ten poskytuje výrobce, dovozce nebo první distributor. Bezpečnostní listy přípravků, které jsou na oddělení používány, musí být přístupny zaměstnancům, kteří s těmito přípravky pracují.33 Účinnost dezinfekčních přípravků je označována písmeny: A – usmrcení vegetativních forem bakterií a mikroskopických kvasinkových hub; B – virucidní účinnost na široké spektrum virů, včetně malých neobalených virů; (B) – omezená virucidní účinnost; C – inaktivace bakteriálních spór;

32 33

Srov. VYTEJČKOVÁ, R. a kol., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I, s. 57 – 58. Srov. VYTEJČKOVÁ, R. a kol., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I, s. 58.

21

M – usmrcení potencionálně patogenních mykobakterií; MRSA – baktericidní účinnost na methicilin rezistentní Staphylococcus aureus; N – účinnost nebyla testována nebo doložena odbornými expertýzami; T – usmrcení mykobakterií komplexu Mykobakterium tuberculosis; V – fungicidní účinnost na mikroskopické vláknité houby (plísně).34 Zásady provádění chemické dezinfekce chirurgických nástrojů: Dezinfekce chirurgických nástrojů je řízena dezinfekčním programem, který je zpracován ve spolupráci s ústavním epidemiologem a je vyvěšen na pracovišti. Dezinfekční přípravky se podle jeho pokynů v pravidelných intervalech střídají. Legislativně nejsou zakotvené intervaly střídání dezinfekčních prostředků, záleží na potřebách daného pracoviště.35 Hlavní kritérium pro výběr dezinfekčního roztoku při péči o chirurgické nástroje je doporučení výrobce nástroje. Při práci s dezinfekčními přípravky je nutné používat osobní ochranné pomůcky (ochranné brýle, ústenku, čepici, rukavice a nepropustnou zástěru) a dodržovat bezpečnost práce. Dezinfekci provádí pověřený a zaškolený pracovník.36 Chemické prostředky používáme dle návodu a doporučení výrobce.37 Dezinfekční roztok je připravován rozpuštěním odměřeného nebo odváženého dezinfekčního prostředku ve vodě. Směsi se připravují denně čerstvé a dle zatížení biologickým materiálem i častěji.38 Při delším používání vzniká nebezpečí koroze ze zbytků znečištění, nebo nebezpečí vzniku koroze způsobené odpařováním, a následně zvyšováním koncentrace chemické látky.39 Dezinfekční přípravky jsou považovány za 100% a z toho se vychází i při jejich přípravě. Ředění je nutné věnovat maximální pozornost. Použijeme-li roztok o nízké koncentraci je jeho dezinfekční účinnost nedostatečná. Při vysoké koncentraci může být dezinfikovaný materiál poškozen a cena tohoto roztoku je zbytečně vysoká.40

34

Srov. VYTEJČKOVÁ, R. a kol., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I, s. 58. Srov. IBERLOVÁ, J., Význam dezinfekčního plánu ve zdravotnickém zařízení, Sestra, s. 12. 36 Srov. MELICHERČÍKOVÁ, V., Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví, s. 53. 37 Srov. KELNAROVÁ, J. a spol., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty, s. 97. 38 Srov. tamtéž, s. 97. 39 Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 16. 40 Srov. MELICHERČÍKOVÁ, V., Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví, s. 55. 35

22

Důležité je u nových prostředků ověřit předem materiálovou snášenlivost, některé přípravky mohou odbarvovat (na bázi chlóru), jiné zabarvovat (jodové přípravky).41 Dezinfekční roztok musí mít stanovenou teplotu, koncentraci a dobu působení a tyto hodnoty musí být přesně dodrženy. Všechny nádoby s naředěným dezinfekčním prostředkem mají být označeny názvem, koncentrací, datem a časem ředění roztoku.42 Dezinfekční roztok chirurgických nástrojů by měl mít současný dezinfekční, čistící a protikorozní účinek. Je volen takový dezinfekční prostředek, který na nástrojích nekoaguluje bílkoviny např. krev, sekrety apod. Z těchto důvodů je za zcela nevhodný považován dezinfekční přípravek na bázi aldehydů. Dezinfekční prostředek s mycím účinkem určený na kovové nástroje nesmí obsahovat volný chlor ani chloridy. V žádném případě se nástroje nesmí odkládat do fyziologického roztoku. Nástroje je nutné po použití opatrně odkládat do dekontaminačního roztoku, mechanické poškození pasivační vrstvy korozivzdorných chirurgických nástrojů vede k bodové, plošné a štěrbinové korozi. Společným odkládáním nástrojů nerezových a nástrojů z barevných kovů do dezinfekční lázně vzniká nebezpečí elektrolytické koroze.43 Do dekontaminačního roztoku vkládáme rozložené, otevřené nástroje bez zbytků krevních sraženin, kožních dezinfekcí, lubrikantů či lepidel. Je tedy vhodné, aby instrumentující sestra, která má na sobě ochranný oděv již od operace nástroje před vložením do dekontaminačního roztoku otřela od hrubých nečistot přímo na místě vzniku. Tyto nečistoty mohou s dezinfekčním roztokem reagovat (uvolňují se chloridové ionty ze zbytků krve, hnisu a sekretů), a tím vzniká nebezpečí koroze.44 Nejvhodnějším způsobem provádění chemické dezinfekce u chirurgických nástrojů je ponoření. Nástroje však musí být ponořeny celé a veškeré jejich dutiny musí být bez vzduchových bublin zcela vyplněny dezinfekčním roztokem. Pokud výrobce nástroje nebo přístroje nedovoluje ponoření (např. některé motorové systémy) provádí se dezinfekce otřením nebo postřikem. 41

Srov. PODSTATOVÁ, H., Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa, s. 95. Srov. VYTEJČKOVÁ, R. a kol., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I, s. 60. 43 Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 16 – 17. 44 Srov. ŠRÁMOVÁ, H. a kol. Nozokomiální nákazy II, s. 179 – 180. 42

23

V dekontaminačním roztoku nesmí nástroje zůstat déle než je souhrn expoziční doby a doby nezbytně nutné k rychlému transportu k mytí a čištění.45 Použité dezinfekční roztoky lze po značném naředění vodou vylít do kanalizace.46

4.2.2 Mytí a čištění nástrojů Mytí a čištění nástrojů se provádí dvojím způsobem a to strojově nebo ručně. Vzhledem k omezování zbytečné manipulace s kontaminovanými

nástroji je

upřednostněno strojové mytí, při němž se dezinfekce, mytí, čištění, ošetření a sušení spojuje. V nově postavených nebo zrekonstruovaných operačních sálech je myčka nedílnou součástí jejich vybavení.47 Strojový postup mytí nástrojů umožňuje to, že se nástroje z transportního kontejneru vkládají přímo do mycího automatu. Nástroje se do myčky umísťují tak, aby nevznikaly mycí stíny. Složené nástroje jsou rozloženy, nástroje kloubové se rozevírají do úhlu 120°, aby byl přístup mycího roztoku ke všem částem nástroje. Úzkohrdlé duté předměty a hadice jsou nasazovány na nástavce prostřikovacích dýz. Drobné předměty jsou upevňovány do speciálních úchytek a držáků dle doporučení výrobce myčky. Čistící postup je zahájen oplachem studenou vodou s přidáním enzymatického prostředku, který pomáhá likvidovat organické látky a má dobrou snášenlivost různých materiálů. Navíc obsahuje antikorozní přísady velmi vhodné pro uchování kvality chirurgických nástrojů. Dezinfekce se v myčkách provádí dvojím způsobem. Termicky při teplotě 90 °C a vyšší, po dobu 10 minut, nebo termochemicky s použitím doporučeného dezinfekčního prostředku při teplotě 60 °C po dobu 20 minut. Po obou způsobech následuje neutralizace a oplachy. Závěrečný oplach demineralizovanou vodou při 60 °C zabraňuje vzniku skvrn na nástrojích. Následuje sušení nástrojů a jejich ošetření. Při péči o nástroje je důležité, aby při programu bez sušení byl mycí roztok vypuštěn ihned po ukončení programu. Při strojovém postupu je zajištěna dekontaminace bez doteku lidské ruky. Výrobci myček nabízí několik programů mytí nástrojů, dle materiálu a znečištění.48 Jejich snahou je standardizace postupů, validace

45

Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 16. 46 Srov. VYTEJČKOVÁ, R. a kol., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I, s. 61. 47 Srov. PODSTATOVÁ, H., Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa, s. 105. 48 Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 19 – 21.

24

a monitoring jejich účinku. Kontrola účinnosti mycího a dezinfekčního procesu se pravidelně provádí pomocí testů a to minimálně jednou týdně.49 Ruční postup mytí nástrojů je užíván tehdy, není-li k dispozici myčka nebo nástroje nejsou doporučeny k mytí v myčce, provádí se mytí a čištění v umývárně nástrojů ručně. Po předchozí dekontaminaci nástrojů v prostředku s virucidním účinkem jsou nástroje transportovány k mytí. Nástroje jsou z transportního kontejneru vyjímány hromadně na sítě. Poté se síto s nástroji přemístí do mycí lázně kombinovaného čistícího a dezinfekčního roztoku. Dodržuje se předepsaná teplota, koncentrace a doba působení. Čištění je prováděno pod hladinou roztoku tak, aby nevznikal infekční aerosol. Ruční mytí je pracnější a náročnější. K čištění jsou používány vhodné pomůcky: textilní roušky neuvolňující vlákna, měkké kartáčky z plastických hmot různých velikostí, čistící drátky a čistící prostřikovací tlakové pistole s různými nástavci. Není vhodné z nástrojů zbytky nečistot odstraňovat násilně pomocí brusných prášků a brusných kartáčků a pásků. Těchto nečistot se raději zbavujeme pomocí enzymatických nebo speciálních chemických roztoků odstraňujících anorganické inkrustace a rez. Vhodnou alternativou je také doplnění mechanické očisty pomocí ultrazvuku.50

Obr. č. 4: Pomůcky pro ruční mytí nástrojů (archiv autorky)

Čištění

chirurgických

nástrojů

ultrazvukem,

jehož

principem

účinku

v ultrazvukové čističce je kavitace. Tato metoda je určena pro drobné nástroje z nerezavějící oceli, které byly předem čištěny ručně či strojově. K čištění se používají 49 50

Srov. Vyhláška č. 195/2005 Sb. Úprava podmínek předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, příloha 3. Srov. PODSTATOVÁ, H., Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa, s. 105.

25

prostředky doporučené výrobcem čističek nebo výrobcem chirurgických nástrojů. Vana ultrazvukové čističky se naplní čistícím roztokem po značku, k ředění se používá destilovaná nebo demineralizovaná voda. Nástroje, se pokládají na síta, která nebrání působení ultrazvukových vln. Všechny části nástrojů musí být zcela ponořeny v roztoku. Materiál však může zaujímat maximálně 50 % objemu kapaliny. Vlastní čištění probíhá při frekvenci 35 kHz, teplotě nad 42 °C po dobu 2 – 5 minut. Po čištění se nástroje v lázni ponechají ještě asi 10 minut. Ultrazvuk účinně odstraňuje tkáňovou organickou drť z nepřístupných míst, ulpívající usazeniny i zaschlé anorganické soli. V ultrazvuku se velmi dobře čistí nástroje minimálně invazivní chirurgie, nástroje a pomůcky s nerovným povrchem. Nevhodné jsou pro tento způsob čištění endoskopy s optikou a nástroje kde by působení ultrazvuku mohlo některé součástky uvolnit a tím je poškodit. Po skončení čistícího programu se nástroje hromadně vyjmou na sítě, opláchnou destilovanou vodou a následně důkladně osuší. Suší se textilií, která nezanechává zlomky vláken nebo syntetickou utěrkou.51

4.2.3 Hygienická, funkční a technická kontrola nástrojů Kontrola nástrojů je dalším krokem v předsterilizační přípravě. Po každém čištění musí být nástroje makroskopicky hygienicky nezávadné. Tedy bez nečistot, bílkovinných sraženin, rzi, inkrustací a povlaků.52 Platí, že předměty které nejsou správně mechanicky čištěny, nejsou ani správně sterilizovány. Pokud však takový nedostatek zjistíme, nebojíme se nástroj vrátit o krok zpět, tedy do fáze mytí a čištění. Kontrola správné funkce nástroje spočívá v ověření jeho užitných vlastností. Ověřuje se např. přesnost a pevnost sevření ramen, činnost zámků, funkce kloubů, ostrost. Zvláštní pozornost vyžaduje kontrola funkčnosti motorových systémů, těsnění nástrojů, průchodnost dutých nástrojů, kontrola optických částí endoskopů. Technická kontrola nástrojů se zaměřuje na míru opotřebovanosti. Speciálně školený pracovník porovnává nástroj se vzorovým. Pokud nachází známky mechanického poškození, povrchového opotřebení, známky koroze, barevné změny, odlupování povrchu, lepivý povrch, přítomnost prasklin, je povinen vadný nástroj vyřadit a nahradit novým. Nástroje, které mohou být opraveny, se odesílají k servisním 51 52

Srov. ŠRÁMOVÁ, H. a kol. Nozokomiální nákazy II, s. 181 – 182. Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 22.

26

opravám. Nevratně poškozené nástroje a pomůcky se ekologicky likvidují. Za kvalitu cirkulujících nástrojů zodpovídá ten komu je svěřena hygienická, funkční a technická kontrola.53 Ošetřování chirurgických nástrojů je nezbytnou součástí péče. Zejména klouby a zámky nástrojů jsou ošetřovány prostředkem s obsahem parafínového oleje. Ten účinně zabraňuje třecí korozi. Jeho složení a čistota však musí odpovídat lékopisu. Používá se ručně ve formě spreje, nebo se aplikuje strojově v myčce jako poslední krok čištění. Silikonové oleje nejsou vhodné: nejsou tělem odbouratelné, usazují se, ovlivňují kvalitu sterilizace a funkci nástroje. U speciálních nástrojů se řídíme pokyny výrobce.54 Kontrola počtu a setování chirurgických nástrojů je dalším krokem péče. Jak už bylo zmíněno, nejčastěji jsou nástroje používány v setech. Úkolem pracovníka je opět nástroje poskládat na síta tak, aby byly ve svém počtu na svém místě. Není možné si vše přesně zapamatovat, proto jsou k dispozici předlohy v písemné nebo elektronické podobě, podle kterých zdravotník pracuje. Nástroje se zámkem ukládáme na síto uzamčeny na první zoubek. Nesouhlasí-li počet nástrojů, je nutné udělat vše pro to, aby byl nástroj nalezen. Pokud se nenajde v rámci předsterilizační přípravy musí to být oznámeno na pracoviště, kde byl nástroj použit. Při sestavování nových sít platí následující zásady:55 - používat nástroje od jednoho výrobce; - používat stejně staré nástroje; - používat nástroje z jednotného materiálu; - nesestavovat velká, těžká síta, kde mohou být nástroje při transportu mechanicky poškozovány.

4.2.4 Balení chirurgických nástrojů Balení chirurgických nástrojů je posledním krokem předsterilizační přípravy. Obaly zachovávají sterilitu nástroje až do doby a místa použití. Požadavky na obalový 53

Srov. HAMMER, J., Jak zničit chirurgické nástroje, aniž by byly použity, [online] dostupné z: http://braunoviny.bbraun.cz/clanky/jak-znicit-chirurgicke-nastroje/ [citováno 2012-03-15]. 54 Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 23-24. 55 Srov. HAMMER, J., Jak zničit chirurgické nástroje, aniž by byly použity, [online] dostupné z: http://braunoviny.bbraun.cz/clanky/jak-znicit-chirurgicke-nastroje/ [citováno 2012-03-15].

27

materiál vhodný pro sterilizaci určuje česká technická norma evropská norma ČSN EN 868. Přes sterilizační obal musí dojít k efektivnímu odstranění vzduchu. Musí být propustný pro sterilizační medium a nepropustný pro mikroorganismy. Další požadovanou vlastností je vodoodpudivost. Má být u něj zabezpečena aseptická manipulace což znamená, že nesmí dojít ke kontaminaci sterilního obsahu při vyjímání z obalu. Podle nástroje a druhu sterilizace volíme vhodný sterilizační obal. Rozlišujeme sterilizační obaly pro jedno použití a obaly pro opakované použití.56 Obaly pro jedno použití zahrnují například papírové obaly ze sterilizačního papíru (odolávající vlhkosti a velkým změnám tlaku v průběhu sterilizace). Jsou vyráběny sáčky různých velikostí označovány jako lukasterikové sáčky. Obaly jsou uzavírány lepením nebo svařováním. Pro bezpečné vyjmutí obsahu sáčku je nutné jej rozstřihnout, nesmí být roztrhnut. Pokud je trhán stává se tak nevhodným sterilizačním obalem z hlediska aseptické manipulace. Dalším obalem jsou přířezy z archů hladkého nebo krepového papíru. Nástroje na sítech jsou do těchto přířezů baleny obálkovou metodou. Zalepují se lepicími páskami s procesovými indikátory pro různá sterilizační média.57 Další možností je kombinovaný obal papír/fólie. Tyto obaly jsou vhodnější než papírové. Přes průhlednou přední stěnu těchto obalů můžeme rychle zkontrolovat obsah sáčku. Obaly jsou od výrobců po stranách opatřeny procesovým indikátorem a tím snadno rozlišíme, jestli byl materiál sterilizován či nikoliv. Obal se uzavírá kontinuální nebo impulsní svářečkou příčným svárem šířky 8 mm nebo 2 x 3 mm či lepením originálního spoje na obalu.58 Další výhodou je aseptická manipulace při otevírání balení. Sáčky jsou v místě příčného sváru otevírány rozloupnutím vrstev obalu od sebe tzv. peel-efektem. Z výroby si můžeme vybrat sáčky nebo rukávce v rolích v různých velikostech. Vhodným obalem je netkaná textilie pro nástroje na sítech, které balíme obálkovou metodou. Tato metoda umožňuje balení velkých a neskladných předmětů. Polyamidové sáčky jsou průhledné obaly určené k horkovzdušné sterilizaci.59

56

Srov. PODSTATOVÁ, H., Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa, s. 109. Srov. ŠRÁMOVÁ, H. a kol. Nozokomiální nákazy II, s. 187 – 189. 58 Srov. tamtéž, s. 188. 59 Srov. PODSTATOVÁ, H., Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa, s. 110. 57

28

Tyvek je obalový materiál, který kombinuje vlastnosti fólie, papíru a textilie. Je velmi odolný proti roztržení, protržení, vodě a většině chemických látek. Spolu s polypropylenem a Mylarem jsou propustné pro plasmu peroxidu vodíku.60 Obaly pro opakované použití zahrnují pevné obaly jako kazety, dózy, Petriho misky, které jsou výrobcem označovány jako zdravotnický prostředek. Vyjmenované obaly jsou použitelné pouze pro sterilizaci proudícím horkým vzduchem. Kontejnery se vyrábějí z nerezavějící oceli, nebo hliníkových obalů a jsou určeny ke sterilizaci vlhkým teplem a speciální k plazmové sterilizaci. Do kontejnerů jsou baleny sety nástrojů, které jsou spotřebovány během operace u jednoho pacienta. Kontejnery musí splňovat požadavky na odsávání vzduchu při vakuu, přístupnost páry k celému obsahu kontejneru a průchodnost odpařované vody po vyjmutí kontejneru ze sterilizační komory. Proto jsou kontejnery opatřeny filtry nebo ventily. Nástroje se ukládají do kontejneru vyloženého rouškou z netkané textilie nebo savou papírovou rouškou, které chrání sterilní materiál před nečistotami technické páry.61 Rozdělení druhů obalů pro jednotlivé typy sterilizace a exspirační doba takto vysterilizovaného

materiálu

jsou

prezentovány

v tabulce

v příloze

vyhlášky

č. 195/2005 Sb.

4.3

Sterilizace chirurgických nástrojů

Sterilizace je proces, který vede k usmrcení všech životaschopných mikroorganismů, včetně spór. Dále vede k nezvratné inaktivaci virů a usmrcení zdravotně významných červů a jejich vajíček.62 Cílem těchto postupů je zajistit úroveň bezpečné sterility SAL 10-6. Tato úroveň zaručuje, že po správně proběhlém procesu sterilizace je pravděpodobnost výskytu nesterilních předmětů menší než jeden nesterilní předmět z jednoho miliónu sterilizovaných.63 Všechny nástroje a pomůcky porušující celistvost pokožky a sliznic musí být sterilní. Chirurgické nástroje a pomůcky se sterilizují takovým způsobem sterilizace, jaký je doporučen výrobcem nástroje. Sterilizace probíhá ve sterilizátorech, což jsou přístroje konstruované k provádění sterilizace na

60

Srov. VYTEJČKOVÁ, R. a kol., Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I, s. 65. Srov. PODSTATOVÁ, H., Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa, s. 112. 62 Srov. MELICHERČÍKOVÁ, V., Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz, s. 15. 63 Srov. MELICHERČÍKOVÁ, V., Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví, s. 18. 61

29

oddělení centrální sterilizace, ve sterilizačních centrech nebo přímo na sále, oddělení či ambulancích.64 Dělení způsobu sterilizace a jejich sterilizační média: Fyzikální sterilizace -

parní sterilizace PS (vlhké teplo pod tlakem);

-

horkovzdušná sterilizace HS (suchý horký nuceně proudící vzduch);

-

plasmová sterilizace PLS (peroxid vodíku);

-

radiační sterilizace (ionizující záření).

Chemická sterilizace -

sterilizace formaldehydem FS (35 – 39% roztok formalínu);

-

sterilizace ethylenoxidem ES (ethylenoxid v podtlaku či přetlaku).

Parametry jednotlivých sterilizací jsou uvedeny v příloze č. 2, str. 100.

4.3.1 Parní sterilizace Vzhledem k tomu, že většina chirurgických nástrojů je vyrobena z termostabilních materiálů a je u nich doporučována parní sterilizace, budeme se blíže věnovat právě jí. Metoda sterilizace vlhkým teplem je považována za nejúčinnější, nejekonomičtější a nejekologičtější formu sterilizace.65 Řídí se českou technickou normou evropskou normou ČSN EN ISO 17665-1 Sterilizace produktů pro zdravotní péči – vlhké teplo. Tato norma určuje požadavky na technické vybavení přístroje, kvalitu sterilizačního media, sterilizovaný materiál, proces sterilizace, zkušební přístroje, validaci, revalidaci a kvalifikaci personálu. Sterilizace probíhá v parních sterilizátorech (autoklávech). Je vhodnou pro předměty z kovu, textilu, skla, keramiky, gumy, plastů a další materiály, které jsou odolné vůči nastaveným sterilizačním parametrům.66 Sterilizačního účinku je dosahováno působením syté vodní páry při stanoveném tlaku, teplotě a délce sterilizační expozice. Obvykle jsou používány teploty 121 °C a 134 °C při dobách sterilizační expozice dle charakteru použití od 4 do 60 minut. Pro moderní a přehledné zobrazení protokolů jednotlivých cyklů, jejich bezpečné archivování a kontrolu 64

Srov. MELICHERČÍKOVÁ, V., Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz, s. 15 – 18. Srov. MELICHERČÍKOVÁ, V., Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví, s. 24. 66 Srov. Vyhláška č. 195/2005 Sb. Úprava podmínek předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, příloha 3. 65

30

sterilizace je možné přístroje propojit s počítačem či dokonce v případě potřeby se servisním pracovištěm. K dispozici jsou malé (stolní) a velké parní sterilizátory.67 Dále budou uvedeny zásady při sterilizaci vlhkým teplem (autokláv). Zahájení provozu sterilizace zapnutím sterilizátoru, moderní sterilizátory jsou vybaveny programem automatického ranního zapnutí. Provedení standardních testovacích programů běžné kontroly zahrnuje jednak Vakuum test – test vzduchotěsnosti sterilizační komory a dále Bowie&Dick test nebo Helix test – testy pronikání páry.68 Každé balení určené ke sterilizaci musí obsahovat procesový indikátor. Materiál ke sterilizaci musí být před sterilizací označen datem sterilizace, exspirace a kódem pracovníka, který sterilizaci provádí. Všechny popisy musí být mimo filtrační zónu.69 Na zavážecí (transportní) vozík sterilizátoru se rovnoměrně rozkládá suchý, zabalený, smíšený materiál určený ke sterilizaci. Ukládá se svisle tak, aby se balení vzájemně podpírala a zabránilo se nadměrnému nafouknutí balení při sterilizaci a následnému prasknutí svárů. Duté předměty se ukládají otvorem šikmo dolů.70 Kontejnery s nástroji o maximální hmotnosti 10 kg se umísťují na spodní plato zavážecího vozíku.71 Materiál je shromažďován a předehříván na zavážecím vozíku ve sterilizační místnosti. V jednom sterilizačním cyklu se sterilizuje takové množství materiálu, aby sterilizační komora byla zaplněna do tříčtvrtin. Podle objemu sterilizační komory se do každé náplně vkládá mezi materiál určitý počet chemických multiparametrických testů sterilizace. Na displeji je zvolen program a spuštěna sterilizace. Mezi standardní, validovatelné programy patří: Nástroje rychle (blesková, flash sterilizace) 134 °C po dobu 4 minut s následným krátkým sušením, pro nebalené nástroje k následnému okamžitému použití 67

Srov. BMT Medical Technology s. r. o., Velké parní sterilizátory, [online] dostupné z: http://www.bmt.cz/velke-parni-sterilizatory-bmt [citováno 2012-03-18]. 68 Srov. BMT Medical Technology s. r. o., Základní programové vybavení, [online] dostupné z: http://www.bmt.cz/unisteri-hp---podrobny-popis#add9 [citováno 2012-03-18]. 69 Srov. ŠRÁMOVÁ, H. a kol. Nozokomiální nákazy II, s. 192. 70 Srov. tamtéž s. 193. 71 Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 26.

31

v aseptických prostorech operačních sálů, tento program nesmí být používán na centrální sterilizaci. Universal 134 °C po dobu 7 minut, s následným sušením. Universal kontejnery 134 °C po dobu 7 minut, s intenzivním sušením. Balené sklo, pryž a plastické produkty 121 °C po dobu 20 minut, s intenzivním sušením.72 Během sterilizace obsluha sleduje průběh sterilizačního cyklu na zabudovaných měřících přístrojích. Sterilizaci nelze provádět bez přítomnosti personálu na pracovišti.73 Ukončení sterilizace je oznamováno zvukovým signálem, a pokud je přístroj vybaven tiskárnou i vyhodnoceným záznamem sterilizace. Písemná dokumentace sterilizace se archivuje alespoň 15 let a úspěšnost sterilizace se dokládá: zápisem do sterilizačního deníku, podepsaným výstupem z tiskárny přístroje, datovým písemným vyhodnocením vakuového testu, uložením do dokumentace a datové písemné vyhodnocení chemického testu každé vsázky sterilizátoru, Bowie&Dick testu.74 Je-li sterilizátor prokládací dvoudveřový, dochází k vyjímání sterilního materiálu ze sterilizačního přístroje do aseptických prostor. Kontejnery s nástroji, musí na manipulačním, transportním vozíku nejprve zchladnout, pak jsou jednotlivá balení zkontrolována a transportována do skladovacích prostor. Zdravotničtí pracovníci, kteří provádějí sterilizaci, mají přímou medicínskou odpovědnost za výsledný materiál, proto ji musí provádět kvalifikovaný a speciálně školený tým v dané problematice.75

4.4

Skladování a transport sterilních chirurgických nástrojů

Obaly se sterilními chirurgickými nástroji se skladují na odděleních centrální sterilizace, ve sterilizačních centrech, nebo na operačních sálech v aseptických prostorech skladu sterilního materiálu, nejlépe v uzavřených skříních. Pro skladování sterilních materiálů je doporučována stálá teplota v rozmezí 15 – 25 °C a relativní 72

Srov. BMT Medical Technology s. r. o., Základní programové vybavení, [online] dostupné z: http://www.bmt.cz/unisteri-hp---podrobny-popis#add9 [citováno 2012-03-18]. 73 Srov. Vyhláška 195/2005 Sb. Úprava podmínek předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, příloha 3. 74 Srov. Vyhláška 195/2005 Sb. Úprava podmínek předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, příloha 3. 75 Srov. ŠRÁMOVÁ, H. a kol. Nozokomiální nákazy II, s. 213.

32

vlhkost 40 – 60 %.76 Při skladování zabalených sterilních nástrojů může dojít i ke korozi a to z důvodu nedostatečného vysušení materiálu v závěru sterilizačního cyklu, nebo proto, že byly horké kontejnery položeny na studenou plochu skladovacích skříní a došlo ke kondenzaci zbytků páry.77 Při přepravě mimo aseptické prostory na kliniky, oddělení, ambulance apod. musí být sterilní nástroje zabezpečeny před možnou sekundární kontaminací během transportu. Nástroje musí být zabaleny vždy ve třech obalech: primární (sterilizační) obal, sekundární (skladovací) obal a přepravní (transportní) obal.78

4.5

Používání chirurgických nástrojů

Chirurgické nástroje jsou používány na odděleních, ambulancích a klinikách celého zdravotnického zařízení. Většinou jsou majetkem oddělení, kde jsou také evidovány. Požívají se k diagnostickým a terapeutickým výkonům. Pokud nástroje porušují integritu kůže, musí být sterilní. V místě použití jsou skladovány buď volně s krátkou exspirační dobou, nebo chráněny obalem s delší expirační dobou. Skladovány jsou v uzavíratelných boxech, skříních nebo šuplících. Trendem používání chirurgických nástrojů je bezpodávkový systém a individualizace pomůcek používaných u jednoho jedince. Před použitím zkontrolujeme neporušenost obalu, procesový test a exspiraci nástroje. Předsterilizační přípravu si jednotlivá pracoviště zajišťují sami, nástroje a pomůcky transportují pouze ke sterilizaci, přičemž se dodržuje podmínka, že by měly být nástroje po použití sterilizovány stejnou metodou. V nejvyšší míře se s nástroji setkáváme na operačních sálech. Sestry perioperační péče zaujímají v rámci operačních sálů určité role. Roli instrumentující sestry, obíhající (cirkulující) sestry a někde i roli nástrojové (sterilizační) sestry. Instrumentující sestra v perioperační péči dodržuje následující zásady při manipulaci se sterilními nástroji: Instrumentující sestra ve sterilním oděvu za aseptických podmínek a pomoci obíhající sestry připravuje instrumentárium k výkonu na sterilně zarouškované pomocné a instrumentační stolky.

76

Srov. Vyhláška 195/2005 Sb. Úprava podmínek předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, příloha 3. Srov. JIRKŮ, J., PAZDZIORA, E., Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi, s. 26. 78 Srov. ŠRÁMOVÁ, H. a kol. Nozokomiální nákazy II, s. 192. 77

33

Stojí při instrumentování naproti operatérovi tak, aby viděla do operační rány a při podávání a odebírání nástrojů se nemusela „natahovat“. Podává nástroje na slovní výzvu, podle posunků nebo bez vyzvání a vždy ve sterilní zóně, to je v oblasti mezi pasem a rameny všech členů operačního týmu. Nástroje, které podává, musí být čisté, suché, chladné a funkční. Po použití nástroje očistí, osuší a podá zpět operatérovi, nebo je ukládá zpět na instrumentační stolek vždy na stejné místo. Nástroje podává do ruky tak, aby je operatér nebo asistent nemusel v ruce přetáčet nebo upravovat. Přednostně respektuje pokyny operatéra. Nástroje se během operace používají pouze na činnost, ke které jsou určeny. 79 Nástroje se neodkládají na pacienta, neodhazují se na instrumentační stolek ani zem. Instrumentující sestra izoluje nástroje použité při septické části operace a provádí, ve spolupráci s lékařem – operatérem, před začátkem a ukončením každé operace početní kontrolu nástrojů a použitého materiálu.80 Po ukončení výkonu odkládá použité nástroje do myčky nebo dekontaminačního kontejneru.

79 80

Srov. DUDA, M., a kol., Práce sestry na operačním sále, s. 72 – 77. Srov. Vyhláška 55/2011 Sb. O činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, §56, [online] dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2011s055 [citováno 2012-03-10].

34

5

VZDĚLÁVÁNÍ PERIOPERAČNÍCH SESTER

Specializační vzdělávání je jednou z forem celoživotního vzdělávání s dlouholetou tradicí. Uskutečňuje je akreditované zařízení (AZ). V Jihomoravském kraji je to Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) se sídlem v Brně. Na základě žádosti o zařazení do specializačního vzdělávání v oboru, který si žadatel vybral a splnění podmínek je do 30 dnů od obdržení žádosti žadatel zařazen do evidence AZ. O přijetí a zahájení výuky je dále informován.81 Cílem specializačního vzdělávání v oboru perioperační péče je získání specializované způsobilosti s označením odbornosti sestra pro perioperační péči. Osvojením si, teoretických znalostí, praktických dovedností, návyků týmové spolupráce a schopnosti samostatného rozhodování pro činnosti stanovené vyhláškou č. 55/2011 Sb. O činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Vzdělávací program zahrnuje základní modul a tři moduly odborné, každý se stanoveným počtem hodin výuky a kreditů. Ukončením každého modulu je hodnocení úrovně znalostí. Učební osnovy jednotlivých modulů vzdělávání v oboru perioperační péče jsou uveřejněny na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZČR). Optimální doba specializačního vzdělávání je 18 – 24 měsíců. Po splnění všech podmínek pro získání specializované způsobilosti v oboru Perioperační péče jako jsou: zařazení do oboru specializačního vzdělávání, výkon povolání v perioperační péči minimálně jeden rok v průběhu šesti let, úspěšné absolvování všech modulů včetně odborné praxe a získání 195 kreditů, může student podat přihlášku k atestační zkoušce.82 K atestační zkoušce je student písemně pozván. Rozpis atestačních zkoušek a seznam otázek je v příslušném roce zveřejněn na internetových stránkách MZČR. Atestační zkouška se skládá z praktické a teoretické části. Po úspěšném složení atestační zkoušky získává student diplom o specializované způsobilosti.

81

Srov. MZČR, Informační brožura specializačního vzdělávání, [online] dostupné z: http://www.nconzo.cz/web/guest/166 [citováno 2012-03-25]. 82 Srov. MZČR, Nové vzdělávací programy specializačního vzdělávání pro nelékařské zdravotnické pracovníky dle Nařízení vlády č. 31/2010 Sb., [online] dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/nove-vzdelavaci-programy-specializacniho-vzdelavani-pro-nelekarskezdravotnicke-pracovniky-dle-narizeni-vlady-c-sb_4225_941_3.html [citováno 2012-03-25].

35

6

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíl č. 1: Zmapovat úroveň teoretických znalostí instrumentujících sester* z oblasti péče o chirurgické nástroje. Očekávaný výsledek č. 1 Předpokládáme, že více než 50 % dotázaných respondentů dosáhne výborného hodnocení ve znalostním testu. Očekávaný výsledek č. 2 Předpokládáme, že více než 50 % respondentů bude uvádět nižší úroveň subjektivního hodnocení znalostí, než jakého objektivně dosáhli ve znalostním testu. Cíl č. 2: Zjistit spokojenost se stavem (kvalitou) instrumentária na vlastním pracovišti. Očekávaný výsledek č. 3 Předpokládáme, že více než 25 % respondentů bude uvádět, že není spokojeno se stavem (kvalitou) instrumentária, které na svém pracovišti používají. Očekávaný výsledek č. 4 Předpokládáme, že více než 50 % respondentů bude uvádět, že se někdy během své praxe setkalo s poškozeným či nefunkčním sterilním nástrojem. Cíl č. 3: Zjistit nejčastěji uváděnou metodu sterilizace termolabilních nástrojů. Očekávaný výsledek č. 5 Předpokládáme, že více než 75 % respondentů uvede jiný druh sterilizace termolabilních nástrojů než sterilizaci plazmou peroxidu vodíku.

*

V textu nebylo možno použít pojem sestra pro perioperační péči, protože ne všichni respondenti získali specializovanou způsobilost v oboru. Proto užíváme pojem instrumentující sestra, také s ohledem na běžné užívání tohoto označení v klinické praxi.

36

Cíl č. 4: Zjistit, kde sestry perioperační péče získávají nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péče o ně. Očekávaný výsledek č. 6 Předpokládám, že více než 50 % respondentů bude uvádět, že nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péče o ně získalo v průběhu praxe na operačních sálech.

37

7

METODIKA A ORGANIZACE ŠETŘENÍ

7.1

Volba výzkumné metody

Výzkumné šetření bylo zaměřeno na zjištění úrovně znalostí a zvyklostí instrumentujících sester z oblasti problematiky péče o chirurgické nástroje. K získání informací byla zvolena metoda originálního, nestandardizovaného dotazníku. Výhodou dotazníku je sběr dat a získání informací od velkého počtu respondentů za krátký časový úsek, nevýhodou je možné zkreslení odpovědí při nepochopení otázky a nízká návratnost při neochotě dotazníky vyplňovat.

7.2

Struktura dotazníku

Dotazník byl tvořen úvodem a pokyny s charakteristikou, včetně pokynů k vyplnění a jednotlivými položkami. Formulář obsahoval celkem 26 položek (viz příloha č. 1, str. 93), z nichž první tři položky zjišťovaly demografické údaje. Dvanáct položek bylo znalostních (položky č. 6 – 17), jejichž cílem bylo zjistit znalosti dotazovaných instrumentujících sester perioperační péče o dané problematice. Zvyklostmi, pravidly, podmínkami na pracovištích a informovaností se zabývalo dalších 10 položek (položky č. 4, 5, 18 – 25). Cílem poslední položky dotazníku (položka č. 26) bylo zjistit subjektivní názor na vlastní znalosti respondentů. Znalostní otázky byly ohodnoceny bodově. Každá správná odpověď byla ohodnocena jedním bodem, hodnoceny byly pouze správné odpovědi. Bodové hodnocení znalostního testu: 12 otázek = 12 bodů 12 – 10 bodů =

výborné znalosti (1)

9 – 7 bodů

=

velmi dobré znalosti (2)

6 – 4 body

=

dobré znalosti (3)

3 – 2 body

=

dostatečné znalosti (4)

1 – 0 bodů

=

nedostatečné znalosti (5)

38

Pilotní studie

7.3

Před hromadnou distribucí dotazníků proběhl pilotní průzkum, při němž bylo osloveno 10 sester perioperační péče z pracoviště Vojenské nemocnice Brno, chirurgických operačních sálů, které dotazník vyplnily a vyjádřily se k jednotlivým položkám. Bylo to důležité zejména z důvodu srozumitelnosti a logičnosti jednotlivých otázek. Vzhledem k tomu, že na základě zpětné vazby dotazovaných sester nebylo nutno v dotazníku dělat změny, bylo se stejným dotazníkem zahájeno hromadné dotazníkové šetření.

7.4 Pro

Realizace dotazníkového šetření dotazníkové

šetření

byla

využita

odborná

akce

aktuálně

probíhající

XVI. Celostátní kongres Společnosti instrumentářek, který se konal v hotelu Voroněž v Brně ve dnech 1. 12. – 2. 12. 2011. Pro možnost využití tohoto kongresu k realizaci dotazníkového šetření byla oslovena předsedkyně Společnosti instrumentářek Mgr. Zuzana Bittnerová. Se souhlasem paní předsedkyně bylo v průběhu kongresu distribuováno celkem 130 dotazníků. Z toho bylo 104 dotazníků (80 %) navráceno a řádně vyplněno. Z tohoto počtu vychází výsledky dotazníkového šetření.

39

VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A JEJICH ANALÝZA

8

V této kapitole jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření dle jednotlivých položek distribuovaného dotazníku. Z celkového počtu 130 dotazníků bylo řádně navráceno a vyplněno 104 dotazníků (80 % návratnost). Získaná data jsou přehledně uvedena v tabulkách v absolutní (n) a relativní (%) četnosti. Výsledky jsou znázorněny také v grafech v relativní četnosti. 104 formulářů je považováno za 100 %*.

Analýza položky č. 1: Uveďte prosím Váš věk. Tabulka č. 1: Věk respondentů

Věk do 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 a více let Celkem

AČ (n) 13 37 40 14 104

RČ (%) 12,50 35,58 38,46 13,46 100,00

45,00 38,46

40,00

35,58

35,00 30,00 %

25,00 20,00 15,00

13,46

12,50

10,00 5,00 0,00 do 30 let

31 - 40 let

41 - 50 let

51 a více let

Graf č. 1: Věk respondentů

*

V grafech jsou označeny zelenou barvou nejčastější odpovědi. Ve znalostních položkách č. 6 až č. 17 jsou možnosti považované za správné v tabulkách označeny tučně a v grafech zelenou barvou.

40

Tabulka č. 1 a graf č. 1 znázorňují věk respondentů, který je rozdělen po dekádách. Je zřejmé, že v perioperační péči je zastoupená nejvíce věková kategorie 41 – 50 let (n = 40, tj. 38,46 %) a dále věková kategorie 31 – 40 let (n = 37, tj. 35,58 %) respondentů. 14 (13,46 %) dotázaných bylo ve věkové kategorii 51 a více let a nejmenší počet respondentů byl ve věku do 30 let (n = 13, tj. 12,50 %). Nejmladším třem respondentům bylo 23 let a nejstaršímu 60 let. Průměrný věk respondentů činil 41 let.

41

Analýza položky č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání úplné střední odborné vzdělání s maturitou SZŠ + specializační studium vyšší odborná škola (VOŠ) vysokoškolské, Bc. vysokoškolské, Mgr. Celkem

AČ (n) 15 72 2 8 7 104

RČ (%) 14,42 69,23 1,93 7,69 6,73 100,00

80,00 69,23

70,00 60,00

%

50,00 40,00 30,00 20,00

14,42

10,00

7,69

6,73

vysokoškolské, Bc.

vysokoškolské, Mgr.

1,93

0,00 úplné střední odborné vzdělání s maturitou

SZŠ + specializační studium

vyšší odborná škola (VOŠ)

Graf č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání

Tabulka č. 2 a graf č. 2 ukazují nejvyšší dosažené vzdělání respondentů. Největší počet respondentů (n = 72, tj. 69,23 %) uvedlo, že vystudovali střední zdravotnickou školu a specializační studium v perioperační péči. Pouze 15 (14,42 %) respondentů označilo vystudování střední odborné vzdělání s maturitou, bez dalšího specializačního studia. Téměř stejným počtem byly zastoupeny obě skupiny dotázaných s vysokoškolským titulem. Vysokoškolské bakalářské vzdělání uvedlo 8 (7,69 %) respondentů a vysokoškolské magisterské 7 (6,73 %) respondentů. Nejméně bylo zastoupeno vzdělání z vyšší odborné školy (n = 2, tj. 1,93 %).

42

Analýza položky č. 3: Uveďte prosím délku Vaší praxe na operačních sálech. Tabulka č. 3: Délka praxe na operačních sálech

Délka praxe do 10 let 11 - 20 let 21 - 30 let 31 a více let Celkem

AČ (n) 35 40 20 9 104

RČ (%) 33,65 38,46 19,23 8,66 100,00

45,00 38,46

40,00 35,00

33,65

30,00

%

25,00 19,23

20,00 15,00

8,66

10,00 5,00 0,00 do 10 let

11 - 20 let

21 - 30 let

31 a více let

Graf č. 3: Délka praxe na operačních sálech

Tabulka č. 3 a graf č. 3 znázorňují délku praxe dotazovaných osob pracujících na operačních sálech. Nejvyšší počet dotázaných byl s délkou praxe 11 – 20 let (n = 40, tj. 38,46 %). Praxi do 10 let mělo 35 (n = 33,65 %) respondentů. Odpověď 21 – 30 let praxe na operačních sálech označilo 20 (19,23 %) dotázaných. Nejméně zastoupených respondentů bylo s délkou praxe 31 a více let (n = 9, tj. 8,66 %). Nejdelší dobu praxe 39 let uvedly 2 respondentky a nejkratší dobu 1 rok uvedlo 5 respondentů. Průměrná doba praxe na operačních sálech všech respondentů byla 16 let.

43

Analýza položky č. 4: Jak je na Vašem pracovišti organizována sterilizace. Tabulka č. 4: Organizace sterilizace na pracovištích

Organizace sterilizace přísálová sterilizace plně centrální sterilizace centrální sterilizace + stolní "flash" sterilizátor centrální sterilizace + vyšší stupeň dezinfekce Celkem

AČ (n) 34 15 46 9 104

RČ (%) 32,69 14,42 44,23 8,66 100,00

50,00 44,23

45,00 40,00 35,00

32,69

%

30,00 25,00 20,00 14,42

15,00

8,66

10,00 5,00 0,00 přísálová sterilizace

plně centrální sterilizace

centrální sterilizace + centrální sterilizace + stolní "flash" vyšší stupeň sterilizátor dezinfekce

Graf č. 4: Organizace sterilizace na pracovištích

Tabulka č. 4 a graf č. 4 se zabývají organizováním sterilizace na jednotlivých pracovištích. Je patrné, že nejvíce je zastoupena centrální sterilizace s možností využití stolního „flash“ sterilizátoru (n = 46, tj. 44,23 %). Dále je hodně pracovišť s přísálovou sterilizací (n = 34, tj. 32,69 %). Plně centrální sterilizaci využívá 15 (14,42 %) respondentů a nejméně jsou zastoupena pracoviště s centrální sterilizací, kde v mimořádných situacích používají vyšší stupeň dezinfekce (n = 9, tj. 8,66 %).

44

Analýza položky č. 5: Jak hodnotíte význam předsterilizační přípravy. Tabulka č. 5: Názor na význam předsterilizační přípravy

Názor na význam předsterilizační přípravy Je důležitá, ale obtěžuje mne, nebaví mne Je důležitá, ale zdržuje mne od kvalifikovaných činností Je důležitá, vykonávám ji ráda jako součást svých profesních činností Je zbytečná Jiná odpověď Celkem

AČ (n) 7 34

RČ (%) 6,73 32,69

51

49,04

0 12 104

0,00 11,54 100,00

60,00 49,04

50,00 40,00 %

32,69 30,00 20,00 11,54 10,00

6,73 0,00

0,00 Je důležitá, ale Je důležitá, ale obtěžuje mne, zdržuje mne od nebaví mne kvalifikovaných činností

Je důležitá, vykonávám ji ráda jako součást svých profesních činností

Je zbytečná

Jiná odpověď

Graf č. 5: Názor na význam předsterilizační přípravy

Tabulka č. 5 a graf č. 5 se zabývají názorem respondentů na předsterilizační přípravu. 51 (49,04 %) jich uvedlo možnost, že je důležitá, vykonávám ji ráda jako součást svých profesních činností. Pro 34 (32,69 %) dotázaných je důležitá, ale zdržuje je od kvalifikovaných činností. Naopak 7 (6,73%) respondentů uvedlo, že je důležitá, ale obtěžuje mne, nebaví mne. Pro jinou odpověď se rozhodlo 12 (11,54 %) respondentů. Z tohoto počtu 4 respondenti uvedli, že je pro ně předsterilizační příprava věcí profesionality, 2 se vyjádřili, že je obtěžuje pouze při velké časové tísni. Odpověď máme centrální sterilizaci, uvedlo 6 respondentů.

45

Analýza položky č. 6: Zařaďte správně po sobě jdoucí jednotlivé fáze předsterilizační přípravy u biologicky kontaminovaných nástrojů. Tabulka č. 6: Seřazení jednotlivých fází předsterilizační přípravy

Jednotlivé fáze předsterilizační přípravy správné zařazení po sobě jdoucích fází chybné zařazení po sobě jdoucích fází nevím, neumím odpovědět Celkem 90,00

AČ (n) 86 18 0 104

RČ (%) 82,69 17,31 0,00 100,00

82,69

80,00 70,00 60,00 %

50,00 40,00 30,00 17,31

20,00 10,00

0,00 0,00 správné zařazení po sobě jdoucích fází

chybné zařazení po sobě jdoucích fází

nevím, neumím odpovědět

Graf č. 6: Seřazení jednotlivých fází předsterilizační přípravy

Tabulka č. 6 a graf č. 6 hodnotí znalosti jednotlivých fází předsterilizační přípravy respondentů. Správně zařazené po sobě jdoucí jednotlivé fáze předsterilizační přípravy u biologicky kontaminovaných nástrojů jsou: dekontaminace (dezinfekce), mechanické mytí, oplach vodou, osušení, ošetření a kontrola nástrojů, zabalení do sterilizačního obalu. Celkem 86 (82,69 %) respondentů uvedlo správné zařazení po sobě jdoucích fází a 18 (17,31 %) uvedlo chybné zařazení po sobě jdoucích fází předsterilizační přípravy.

46

Analýza položky č. 7: Zvolte správnou odpověď. Jaké ochranné pomůcky mají být použity při ručním mechanickém mytí nástrojů. Tabulka č. 7: Ochranné pomůcky při ručním mechanickém mytí nástrojů

Ochranné pomůcky při ručním mytí nástrojů rukavice, ústenka, návleky na předloktí, čepice čepice, ústenka, rukavice, galoše, ochranné brýle čepice, ústenka, rukavice, ochranný plášť či zástěra, ochranné brýle žádná z nabídnutých možností není správná nevím, neumím odpovědět Celkem

AČ (n) 0 0

RČ (%) 0,00 0,00

103 1 0 104

99,04 0,96 0,00 100,00

99,04

100,00 90,00 80,00 70,00 %

60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00

0,00

0,96

0,00

0,00

0,00 rukavice, čepice, ústenka, čepice, ústenka, žádná z nevím, neumím ústenka, návleky rukavice, galoše, rukavice, nabídnutých odpovědět na předloktí, ochranné brýle ochranný plášť možností není čepice či zástěra, správná ochranné brýle Graf č. 7: Ochranné pomůcky při ručním mechanickém mytí nástrojů

Tabulka č. 7 a graf č. 7 prezentují znalosti ochranných pomůcek při ručním mechanickém mytí nástrojů. Je patrné, že v tomto ohledu jsou znalosti takřka všech dotázaných velmi dobré. Celkem 103 (99,04 %) respondentů uvedlo správnou odpověď, že ochrannými pomůckami při ručním mechanickém mytí nástrojů jsou čepice, ústenka, rukavice, ochranný plášť či zástěra, ochranné brýle. Pouze 1 (0,96 %) z dotázaných uvedla, že žádná z nabídnutých možností není správná. Další nabízené možnosti odpovědí neoznačil žádný z respondentů.

47

Analýza položky č. 8: Vyberte hlavní kritérium pro výběr dezinfekčního roztoku při péči o chirurgické nástroje. Tabulka č. 8: Hlavní kritérium pro výběr dezinfekčního roztoku

Hlavní kritérium výběru dezinfekčního roztoku vlastní zkušenost doporučení výrobce nástroje zvyklosti na pracovišti účinnost dezinfekčního roztoku nevím, neumím odpovědět Celkem 50,00

AČ (n) 2 45 7 49 1 104

RČ (%) 1,92 43,27 6,73 47,12 0,96 100,00

47,12 43,27

45,00 40,00 35,00

%

30,00 25,00 20,00 15,00 10,00

6,73

5,00

1,92

0,96

0,00 vlastní zkušenost

doporučení výrobce nástroje

zvyklosti na pracovišti

účinnost nevím, neumím dezinfekčního odpovědět roztoku

Graf č. 8: Hlavní kritérium pro výběr dezinfekčního roztoku

Tabulka č. 8 a graf č. 8 znázorňují znalosti respondentů při výběru dezinfekčního roztoku. Správně odpovědělo 45 (43,27 %) dotázaných, kteří zvolili jako správnou odpověď, že hlavním kritériem pro výběr dezinfekčního roztoku je doporučení výrobce nástroje. Zbývajících 59 (56,73%) respondentů uvedlo špatnou odpověď. Nejčastější odpovědí byla účinnost dezinfekčního roztoku (n = 49, tj. 47,12 %). Výběr dezinfekčního roztoku při péči o chirurgické nástroje podle zvyklostí na pracovišti zvolilo 7 (6,73 %) respondentů a 2 (1,92 %) respondenti vybrali jako hlavní kritérium vlastní zkušenost. Odpověď nevím, neumím odpovědět uvedla 1 (0,96 %) respondentka.

48

Analýza položky č. 9: Co je cílem dezinfekce nástrojů (zvolte správnou odpověď). Tabulka č. 9: Cíl dezinfekce nástrojů

Cíl dezinfekce nástrojů odstranění biologických nečistot devitalizace choroboplodných mikroorganizmů na neživých předmětech devitalizace choroboplodných mikroorganizmů na povrchu lidského těla vyčištění předmětů nevím, neumím odpovědět Celkem 90,00

AČ (n) 21

RČ (%) 20,19

83

79,81

0 0 0 104

0,00 0,00 0,00 100,00

79,81

80,00 70,00 60,00 %

50,00 40,00 30,00

20,19

20,00 10,00

0,00

0,00

0,00

0,00 odstranění biologických nečistot devitalizace choroboplodných mikroorganizmů na neživých předmětech devitalizace choroboplodných mikroorganizmů na povrchu lidského těla vyčištění předmětů nevím, neumím odpovědět Graf č. 9: Cíl dezinfekce nástrojů

Tabulka č. 9 a graf č. 9 zjišťují, zda respondenti vědí, co je cílem dezinfekce nástrojů. Správnou odpověď devitalizace choroboplodných mikroorganizmů na neživých předmětech zvolilo 83 (79,81 %) respondentů. Chybnou odpověď odstranění biologických nečistot vybralo 21 (20,19 %) dotázaných a ostatní chybné odpovědi, že cílem dezinfekce nástrojů je devitalizace choroboplodných mikroorganizmů na povrchu lidského těla, vyčištění předmětů, nebo nevím, neumím odpovědět, nezvolil žádný z respondentů.

49

Analýza položky č. 10: Uveďte správnou možnost. Za jakých podmínek je třeba vkládat nástroje do dekontaminačního roztoku. Tabulka č. 10: Podmínky vkládání nástrojů do dekontaminačního roztoku

Podmínky vkládání nástrojů do dekontaminačního roztoku. vkládáme rozložené, otevřené nástroje i se zbytky krevních sraženin, kožních dezinfekcí, lubrikantů či lepidel vkládáme nástroje ihned po ukončení operačního zákroku, nástroje nerozkládáme vkládáme rozložené, otevřené nástroje bez zbytků krevních sraženin, kožních dezinfekcí, lubrikantů či lepidel po hrubé mechanické očistě vkládáme rozložené, otevřené, čisté a suché nástroje nevím, neumím odpovědět Celkem

AČ (n)

RČ (%)

82

78,85

7

6,73

15

14,42

0 0 104

0,00 0,00 100,00

90,00 80,00

78,85

70,00 60,00 %

50,00 40,00 30,00 20,00 10,00

14,42 6,73 0,00

0,00

0,00 vkládáme rozložené, otevřené nástroje i se zbytky krevních sraženin, kožních dezinfekcí, lubrikantů či lepidel vkládáme nástroje ihned po ukončení operačního zákroku, nástroje nerozkládáme vkládáme rozložené, otevřené nástroje bez zbytků krevních sraženin, kožních dezinfekcí, lubrikantů či lepidel po hrubé mechanické očistě vkládáme rozložené, otevřené, čisté a suché nástroje nevím, neumím odpovědět

Graf č. 10: Podmínky vkládání nástrojů do dekontaminačního roztoku

Tabulka č. 10 a graf č. 10 znázorňují znalosti podmínek vkládání nástrojů do dekontaminačního roztoku. Správné znalosti mělo 15 (14,42 %) respondentů, kteří správně označili, že nástroje do dekontaminačního roztoku vkládáme rozložené, otevřené nástroje bez zbytků krevních sraženin, kožních dezinfekcí, lubrikantů či

50

lepidel po hrubé mechanické očistě. Nejvíce dotázaných (n = 82, tj. 78,85 %) označilo chybnou odpověď, že nástroje do roztoku vkládáme rozložené, otevřené nástroje i se zbytky krevních sraženin, kožních dezinfekcí, lubrikantů či lepidel. 7 (6,73 %) respondentů uvedlo, že nástroje vkládáme nástroje ihned po ukončení operačního zákroku, nástroje nerozkládáme a ostatní chybné odpovědi vkládáme rozložené, otevřené, čisté a suché nástroje a nevím, neumím odpovědět, neuvedl žádný z respondentů.

Analýza položky č. 11: Označte křížkem všechny údaje, které by měl obsahovat deník vyššího stupně dezinfekce. Tabulka č. 11: Údaje obsahující deník vyššího stupně dezinfekce

Údaje obsahující deník vyššího stupně dezinfekce správné označení všech údajů datum přípravy dezinfekčního roztoku název dezinfekčního přípravku jméno pacienta koncentrace dezinfekčního roztoku čas expozice podpis provádějícího zdravotnického pracovníka nevím, neumím odpovědět Celkem

51

AČ (n) 72 3 0 20 0 9 0 0 104

RČ (%) 69,23 2,89 0,00 19,23 0,00 8,65 0,00 0,00 100,00

80,00 70,00

69,23

60,00 %

50,00 40,00 30,00

19,23

20,00 10,00

2,89

8,65 0,00

0,00

0,00

0,00

0,00 správné označení všech údajů datum přípravy dezinfekčního roztoku název dezinfekčního přípravku jméno pacienta koncentrace dezinfekčního roztoku čas expozice podpis provádějícího zdravotnického pracovníka nevím, neumím odpovědět Graf č. 11: Údaje obsahující deník vyššího stupně dezinfekce

Tabulka č. 11 a graf č. 11 ukazují znalosti údajů, které by měl obsahovat deník vyššího stupně dezinfekce. Deník by měl správně obsahovat datum přípravy dezinfekčního roztoku, název dezinfekčního přípravku, jméno pacienta, koncentrace dezinfekčního roztoku, čas expozice, podpis provádějícího zdravotnického pracovníka. Správné označení všech údajů uvedlo 72 (69,23 %) respondentů a chybné označení uvedlo celkem 32 (30,77 %) respondentů. Nejčastěji opomenutým údajem bylo jméno pacienta. Tento údaj neuvedlo 20 (19,23 %) respondentů. Dalším nezmiňovaným údajem byl také čas expozice (n = 9, tj. 8,65 %) a datum přípravy dezinfekčního roztoku (n = 3, tj. 2,89 %). Ostatní možnosti byly respondenty vždy správně označeny. Možnost nevím, neumím odpovědět, neoznačil žádný z dotázaných.

52

Analýza položky č. 12: Zvolte správnou odpověď pro dobu exspirace u volně uloženého nástroje s dvojobalem. Tabulka č. 12: Doba exspirace u volně uloženého nástroje s dvojobalem

AČ (n) 7 22 74 1 0 104

Doba exspirace 6 dnů 6 měsíců 12 týdnů 1 rok nevím, neumím odpovědět Celkem

RČ (%) 6,73 21,16 71,15 0,96 0,00 100,00

80,00 71,15 70,00 60,00

%

50,00 40,00 30,00 21,16 20,00 10,00

6,73 0,96

0,00

1 rok

nevím, neumím odpovědět

0,00 6 dnů

6 měsíců

12 týdnů

Graf č. 12: Doba exspirace u volně uloženého nástroje s dvojobalem

Tabulka č. 12 a graf č. 12 ukazuje znalosti respondentů o exspiraci u volně uloženého nástroje s dvojobalem. Je patrné, že 74 respondentů (71,15 %) mělo správné znalosti o exspiraci volně uložený nástrojů s dvojobalem a označilo odpověď 12 týdnů. Zbývající respondenti měli špatné znalosti. Ze špatných odpovědí určilo možnou dobu exspirace 6 měsíců 22 dotázaných (21,16 %), 7 dotázaných (6,73 %) 6 dnů, 1 dotázaný (0,96 %) odpověděl 1 rok a žádný z respondentů neměl uvedenu možnost nevím, neumím odpovědět.

53

Analýza položky č. 13: Zvolte správnou odpověď. Kolik obalů by měl mít sterilní zdravotnický prostředek při přepravě mimo aseptické prostory operačních sálů. Tabulka č. 13: Počet obalů zdravotnického prostředku při přepravě

Počet obalů zdravotnického prostředku 2 obaly 3 obaly 4 obaly 1 obal nevím, neumím odpovědět Celkem

AČ (n) 44 55 3 2 0 104

RČ (%) 42,31 52,89 2,88 1,92 0,00 100,00

60,00 52,89 50,00 42,31

%

40,00 30,00 20,00 10,00 2,88

1,92

4 obaly

1 obal

0,00

0,00 2 obaly

3 obaly

nevím, neumím odpovědět

Graf č. 13: Počet obalů zdravotnického prostředku při přepravě

Tabulka č. 13 a graf č. 13 znázorňují znalosti dotazovaných o počtu obalů sterilního zdravotnického prostředku při přepravě mimo aseptické prostory operačních sálů. Správné znalosti mělo 55 (52,89 %) respondentů, kteří uvedli odpověď 3 obaly. Ostatní respondenti měli špatné znalosti a označili chybné odpovědi 2 obaly (n = 44, tj. 42,31 %), 4 obaly (n = 3, tj. 2,88 %) nebo 1 obal (n = 2, tj. 1,92 %). Žádný z dotázaných neuvedl možnost nevím, neumím odpovědět.

54

Analýza položky č. 14: Vyberte nevhodný primární sterilizační obal pro chirurgický nástroj. Tabulka č. 14: Nevhodný primární sterilizační obal

Nevhodný primární sterilizační obal kontejner obaly z rukávců v rolích (papír - fólie) lukasterikový sáček obalový arch nevím, neumím odpovědět Celkem

AČ (n) 2 5 72 23 2 104

RČ (%) 1,92 4,81 69,23 22,12 1,92 100,00

80,00 69,23

70,00 60,00

%

50,00 40,00 30,00

22,12

20,00 10,00

1,92

4,81

1,92

0,00 kontejner

obaly z rukávců v lukasterikový rolích (papír sáček fólie)

obalový arch

nevím, neumím odpovědět

Graf č. 14: Nevhodný primární sterilizační obal

Tabulka č. 14 a graf č. 14 ukazují, jaké mají respondenti povědomí o vhodnosti sterilizačních obalů pro chirurgické nástroje. Jako nevhodný primární sterilizační obal uvedlo správně 72 (69,23 %) respondentů lukasterikový sáček. Zbývající možnosti nevhodného primárního sterilizačního obalu uvedlo obalový arch 23 (22,12 %) dotázaných, obaly z rukávců v rolích (papír – fólie) zvolilo 5 (4,81 %) dotázaných a 2 (1,92 %) respondenti uvedli jako nevhodný primární sterilizační obal kontejner. Nikdo nezvolil jako možnou odpověď nevím, neumím odpovědět.

55

Analýza položky č. 15: U kterého druhu fyzikální sterilizace je prováděn Bowie&Dick test. Tabulka č. 15: Druh sterilizace s Bowie&Dick testem

AČ (n) 7 0 94 0 3 104

Druh sterilizace horkovzdušná sterilizace formaldehydová sterilizace vlhké teplo pod tlakem (autokláv) plazmová sterilizace nevím, neumím odpovědět Celkem 100,00

RČ (%) 6,73 0,00 90,39 0,00 2,88 100,00

90,39

90,00 80,00 70,00

%

60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00

6,73 0,00

0,00

horkovzdušná formaldehydová vlhké teplo pod sterilizace sterilizace tlakem (autokláv)

plazmová sterilizace

2,88

0,00 nevím, neumím odpovědět

Graf č. 15: Druh sterilizace s Bowie&Dick testem

Tabulka č. 15 a graf č. 15 znázorňují, zda respondenti vědí, u které sterilizace je prováděn Bowie&Dick test. Nejvíce, tj. 94 (90,39 %) respondentů zodpovědělo správně, že tento test je prováděn u sterilizace vlhkým teplem pod tlakem (autokláv). Z ostatních chybných odpovědí zvolilo 7 (6,73 %) respondentů odpověď horkovzdušná sterilizace a 3 (2,88 %) respondenti možnost nevím, neumím odpovědět. Další chybné odpovědi formaldehydová sterilizace a plazmová sterilizace nevybral žádný z dotázaných.

56

Analýza položky č. 16: Uveďte, která metoda sterilizace je považována za nejúčinnější, nejekonomičtější a zároveň nejekologičtější. Tabulka č. 16: Nejvhodnější metoda sterilizace

Nejvhodnější metoda sterilizace sterilizace plazmou sterilizace ethylenoxidem sterilizace vlhkým teplem pod tlakem (autokláv) sterilizace radiací nevím, neumím odpovědět Celkem 80,00

AČ (n) 19 0 76 5 4 104

RČ (%) 18,27 0,00 73,08 4,81 3,84 100,00

73,08

70,00 60,00

%

50,00 40,00 30,00 20,00

18,27

10,00

4,81

3,84

sterilizace radiací

nevím, neumím odpovědět

0,00 0,00 sterilizace plazmou

sterilizace sterilizace ethylenoxidem vlhkým teplem pod tlakem (autokláv)

Graf č. 16: Nejvhodnější metoda sterilizace

Tabulka č. 16 a graf č. 16 prezentují povědomí respondentů o nejvhodnějším typu sterilizace. Za nejúčinnější, nejekonomičtější a zároveň nejekologičtější považovalo 76 (73,08 %) respondentů správně sterilizaci vlhkým teplem pod tlakem (autokláv). Chybně považovalo za nejvhodnější sterilizaci plazmou 19 (18,27 %) a 5 (4,81 %) respondentů sterilizaci radiací. Odpověď nevím, neumím odpovědět, zvolili 4 (3,84 %) respondenti a žádný neuvedl jako nejvhodnější sterilizaci ethylenoxidem.

57

Analýza položky č. 17: Uveďte, po jak dlouhou dobu je nutno uchovat dokumentaci procesu sterilizace. Tabulka č. 17: Doba uchování dokumentace procesu sterilizace

Doba uchování dokumentace 5 let 15 let 10 let 1 rok nevím, neumím odpovědět Celkem

AČ (n) 35 37 23 3 6 104

RČ (%) 33,65 35,58 22,12 2,88 5,77 100,00

40,00 35,00

33,65

35,58

30,00

%

25,00

22,12

20,00 15,00 10,00 5,77 5,00

2,88

0,00 5 let

15 let

10 let

1 rok

nevím, neumím odpovědět

Graf č. 17: Doba uchování dokumentace procesu sterilizace

Tabulka č. 17 a graf č. 17 uvádějí znalosti respondentů o době uchování dokumentace procesu sterilizace. Správné znalosti o době uchování dokumentace mělo 37 (35,58 %) respondentů, kteří uvedli správnou odpověď 15 let. Chybně uvedli dobu uchování dokumentace 10 let 23 (22,12 %), 5 let 35 (33,65 %) a 1 rok 3 (2,88 %) respondenti. Znalosti o uchování a chybnou odpověď nevím, neumím odpovědět, uvedlo 6 (5,77 %) dotázaných.

58

Analýza položky č. 18: Obsahují síta používaná na Vašem pracovišti nástroje různého stáří. Tabulka č. 18: Nástroje různého stáří na sítech

Nástroje různého stáří Ano Ne Nevím, nezajímám se o to Celkem 100,00

AČ (n) 98 5 1 104

RČ (%) 94,23 4,81 0,96 100,00

94,23

90,00 80,00 70,00

%

60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00

4,81

0,96

0,00 Ano

Ne

Nevím, nezajímám se o to

Graf č. 18: Nástroje různého stáří na sítech

Tabulka č. 18 a graf č. 18 zobrazují, zda síta na pracovištích respondentů obsahují nástroje různého stáří. Odpověď ano uvedlo 98 (94,23 %) respondentů a ne uvedlo 5 (4,81 %) respondentů. Odpověď nevím, nezajímám se o to, uvedla 1 (0,96 %) respondentka.

59

Analýza položky č. 19: Obsahují síta používaná na Vašem pracovišti nástroje různých materiálů. Tabulka č. 19: Nástroje různých materiálů na sítech

Nástroje různých materiálů na sítech Ano Ne Nevím, neumím odpovědět Celkem

AČ (n) 70 33 1 104

RČ (%) 67,31 31,73 0,96 100,00

80,00 70,00

67,31

60,00

%

50,00 40,00 31,73 30,00 20,00 10,00 0,96 0,00 Ano

Ne

Nevím, neumím odpovědět

Graf č. 19: Nástroje různých materiálů na sítech

Tabulka č. 19 a graf č. 19 zobrazují, zda na pracovištích respondentů obsahují síta nástroje různých materiálů. Odpověď ano uvedlo 70 (67,31 %) respondentů a ne uvedlo 33 (31,73 %) respondentů. Nevím, neumím odpovědět, uvedla 1 (0,96 %) respondentka.

60

Analýza položky č. 20: Jakou metodu sterilizace termolabilního materiálu (nesnášejícího vysokou teplotu) používáte na Vašem pracovišti. Tabulka č. 20: Metoda sterilizace termolabilního materiálu

Metoda sterilizace termolabilního materiálu sterilizace plazmou sterilizace formaldehydem sterilizace ethylenoxidem jiná Celkem

AČ (n) 62 34 2 6 104

RČ (%) 59,62 32,69 1,92 5,77 100,00

70 60

59,62

50 40 %

32,69 30 20 10

5,77 1,92

0 sterilizace plazmou

sterilizace formaldehydem

sterilizace ethylenoxidem

jiná

Graf č. 20: Metoda sterilizace termolabilního materiálu

Tabulka č. 20 a graf č. 20 zobrazují, jaké metody sterilizace termolabilního materiálu jsou používány na pracovištích respondentů. Nejčetněji byla uváděna sterilizace plazmou, kterou označilo 62 (59,62 %) respondentů. Sterilizaci formaldehydem používá 34 (32,69 %) a sterilizaci ethylenoxidem 2 (1,92 %) z dotázaných. Jinou formu sterilizace označilo 6 (5,77 %) respondentů, kteří uvádí používání jednorázových pomůcek nebo nepoužívání termolabilního materiálu.

61

Analýza položky č. 21: Setkáváte se během praxe na Vašem pracovišti s nějak poškozeným

sterilním

chirurgickým

nástrojem

(např.

nefunkční,

tupý,

rozlomený, s projevy koroze či barevnými změnami na povrchu)? Tabulka č. 21: Setkání se s poškozeným chirurgickým nástrojem

Setkání s poškozeným chirurgickým nástrojem ano, často ano, výjimečně ne Celkem

AČ (n) 38 65 1 104

RČ (%) 36,54 62,50 0,96 100,00

70,00 62,50 60,00 50,00 36,54

%

40,00 30,00 20,00 10,00

0,96 0,00 ano, často

ano, výjimečně

ne

Graf č. 21: Setkání se s poškozeným chirurgickým nástrojem

Tabulka č. 21 a graf č. 21 ukazují, že s nějak poškozeným sterilním chirurgickým nástrojem se na pracovištích setkává většina respondentů. Celkem 65 (62,50 %) respondentů uvedlo odpověď ano, výjimečně a 38 (36,54 %) uvedlo ano, často. Pouze 1 (0,96 %) respondentka odpověděla ne.

62

Analýza položky č. 22: Uveďte, jak často se setkáváte s takto poškozeným sterilním nástrojem na Vašem pracovišti. Tabulka č. 22: Četnost/frekvence setkání se s poškozeným sterilním nástrojem

Četnost setkání s poškozeným sterilním nástrojem velmi často (denně) často (alespoň jednou týdně) občas, pravidelně a opakovaně (alespoň jednou měsíčně) ojediněle (jednou za čtvrtletí – 3 měsíce) zřídka (jednou za pololetí – 6 měsíců) výjimečně (jednou za rok) nikdy Celkem 35,00

AČ (n) 6 33 27 25 9 3 0 103

RČ (%) 5,83 32,04 26,21 24,27 8,74 2,91 0,00 100,00

32,04

30,00

26,21

24,27

25,00 %

20,00 15,00 10,00

8,74 5,83 2,91

5,00

0,00

0,00 velmi často často (denně) (alespoň jednou týdně)

občas, ojediněle zřídka výjimečně pravidelně (jednou za (jednou za (jednou za a čtvrtletí - 3 pololetí - 6 rok) opakovaně měsíce) měsíců) (alespoň jednou měsíčně)

nikdy

Graf č. 22: Četnost/frekvence setkání se s poškozeným sterilním nástrojem

Tabulka č. 22 a graf č. 22 prezentují, jak často se setkávají respondenti s poškozeným sterilním nástrojem na pracovišti. Velmi často (denně) se s poškozeným nástrojem setkává 6 (5,83 %) respondentů. Odpověď často (alespoň jednou týdně) označilo 33 (32,04 %) respondentů, občas, pravidelně a opakovaně (alespoň jednou měsíčně) 27 (26,21 %) respondentů. Ojediněle (jednou za čtvrtletí – 3 měsíce) uvedlo, že se s poškozeným nástrojem setkává 25 (24,27 %) respondentů, zřídka (jednou za pololetí – 6 měsíců) 9 (8,74 %) respondentů, a výjimečně (jednou za rok) 3 (2,91 %) respondenti. Odpověď nikdy nezvolil žádný z respondentů, což vyplývá z analýzy položky č. 21, kde jedna respondentka uvedla, že se nesetkala s nějak poškozeným

63

sterilním chirurgickým nástrojem. Vzhledem k této skutečnosti neodpovídala respondentka na položku č. 22 a celkem tuto položku označovalo 103 respondentů.

Analýza položky č. 23: Uveďte, zda je instrumentárium na Vašem pracovišti používáno pouze k těm účelům, ke kterým bylo vyrobeno (např. preparační nůžky pouze k preparaci, nikoliv ke stříhání různých materiálů atd.). Tabulka č. 23: Používání instrumentária k danému účelu

Používání instrumentária ano ne nevím, neumím odpovědět Celkem

AČ (n) 73 30 1 104

RČ (%) 70,19 28,85 0,96 100,00

80,00 70,19 70,00 60,00

%

50,00 40,00 28,85

30,00 20,00 10,00

0,96 0,00 ano

ne

nevím, neumím odpovědět

Graf č. 23: Používání instrumentária k danému účelu

Tabulka č. 23 a graf č. 23 prezentují odpovědi na dotaz, zda je na pracovištích používáno instrumentárium pouze k těm účelům, ke kterým bylo vyrobeno. Většina, tj. 73 (70,19 %) respondentů uvádí, že ano a 30 (28,85 %) uvádí ne. Odpověď nevím, neumím odpovědět, uvedla 1 (0,96 %) respondentka.

64

Analýza položky č. 24: Jste spokojena se stavem (kvalitou) instrumentária na Vašich operačních sálech. Tabulka č. 24: Spokojenost se stavem instrumentária

Spokojenost se stavem instrumentária ano ne nevím, nepřemýšlela jsem o tom Celkem

AČ (n) 56 44 4 104

RČ (%) 53,85 42,31 3,84 100,00

60,00 53,85 50,00 42,31

%

40,00 30,00 20,00 10,00 3,84 0,00 ano

ne

nevím, nepřemýšlela jsem o tom

Graf č. 24: Spokojenost se stavem instrumentária

Tabulka č. 24 a graf č. 24 znázorňují spokojenost se stavem (kvalitou) instrumentária na operačních sálech. Odpověď ano uvedlo 56 (53,85 %) respondentů, kteří jsou se stavem instrumentária spokojeni. Nespokojeno se stavem (kvalitou) a odpověď ne označilo 44 (42,31 %) respondentů. Odpověď nevím, nepřemýšlela jsem o tom, označili 4 (3,84 %) respondenti.

65

Analýza položky č. 25: Kde jste získala nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péče o ně? Tabulka č. 25: Získání nejvíce informací o chirurgických nástrojích a péči o ně (zdroj a čas)

Získání nejvíce informací o chirurgických nástrojích a péči o ně v průběhu praxe na operačních sálech během stáže na centrální sterilizaci (v rámci nástupní praxe) během specializačního vzdělávání na seminářích týkajících se této problematiky jiná možnost Celkem 70,00

AČ (n) 67

RČ (%) 64,42

12 9 14 2 104

11,54 8,66 13,46 1,92 100,00

64,42

60,00 50,00

%

40,00 30,00 20,00

13,46

11,54

8,66

10,00

1,92

0,00 v průběhu praxe během stáže na během na seminářích jiná možnost na operačních centrální specializačního týkajících se této sálech sterilizaci (v vzdělávání problematiky rámci nástupní praxe) Graf č. 25: Získání nejvíce informací o chirurgických nástrojích a péči o ně (zdroj a čas)

Tabulka č. 25 a graf č. 25 zobrazují informace o tom, kde respondenti získávají nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péče o ně. Nejvíce informací a poznatků získalo 67 (64,42 %) respondentů v průběhu praxe na operačních sálech. Na seminářích týkajících se této problematiky získalo nejvíce informací 14 (13,46 %) respondentů. Pouze 12 (11,54 %) respondentů uvedlo, že informace získalo během stáže na centrální sterilizaci (v rámci nástupní praxe), 9 (8,66 %) dotázaných označilo možnost během specializačního vzdělávání a jiným způsobem 2 (1,92 %) respondenti, kteří uvedli získání nejvíce informací od výrobce nástrojů.

66

Analýza

položky

č.

26:

Jak

byste

ohodnotila

své

znalosti

v péči

o instrumentárium. Tabulka č. 26: Subjektivní hodnocení znalostí

Ohodnocení svých znalostí výborné (1) velmi dobré (2) dobré (3) dostatečné (4) nedostatečné (5) Celkem 50

AČ (n) 28 48 27 1 0 104

RČ (%) 26,92 46,16 25,96 0,96 0,00 100,00

46,16

45 40 35

%

30

26,92

25,96

25 20 15 10 5

0,96

0

0 výborné (1)

velmi dobré (2)

dobré (3)

dostatečné (4) nedostatečné (5)

Graf č. 26: Subjektivní hodnocení znalostí

Tabulka č. 26 a graf č. 26 ukazují, jak hodnotí respondenti subjektivně své vlastní znalosti v péči o instrumentárium. Nejvíce respondentů (n = 48, tj. 46,16 %) považovalo své znalosti za velmi dobré (2). Jako výborné (1) ohodnotilo své znalosti 28 (26,92 %) respondentů. Obdobné množství 27 (25,96 %) respondentů hodnotilo své znalosti jako dobré (3) a 1 respondentka jako dostatečné (4). Žádný z respondentů nehodnotil své znalosti za nedostatečné (5). Průměrné subjektivní hodnocení znalostí bylo velmi dobré (2).

67

Objektivní hodnocení znalostí v péči o chirurgické nástroje. Tabulka č. 27: Objektivní hodnocení znalostí

Objektivní hodnocení znalostí výborné (1) velmi dobré (2) dobré (3) dostatečné (4) nedostatečné (5) Celkem

AČ (n) 17 65 22 0 0 104

RČ (%) 16,35 62,50 21,15 0,00 0,00 100,00

70,00 62,50 60,00 50,00

%

40,00 30,00 21,15 20,00

16,35

10,00 0,00

0,00

0,00 výborné (1)

velmi dobré (2)

dobré (3)

dostatečné (4) nedostatečné (5)

Graf č. 27: Objektivní hodnocení znalostí v péči o chirurgické nástroje

Tabulka č. 27 a graf č. 27 ukazují, jaké jsou objektivní znalosti respondentů v péči o chirurgické nástroje. Podle počtu bodů získaných ve znalostním testu, položky č. 6 – č. 17, byla každému respondentovi udělena známka. Přesné podmínky bodového hodnocení jsou popsány v kapitole 7.2 Struktura dotazníku (str. č. 39). Výborné (1) znalosti byly zjištěny u 17 (16,35 %) respondentů. Nejvíce, tj. 65 (62,50 %) respondentů prokázalo znalosti velmi dobré (2) a 22 (21,15 %) znalosti dobré (3). U žádného z respondentů nebyly znalosti v péči o chirurgické nástroje hodnoceny v úrovni dostatečné (4) či nedostatečné (5). Průměrné objektivní hodnocení znalostí bylo velmi dobré (2), stejně jako v případě subjektivního hodnocení.

68

Srovnání subjektivního a objektivního hodnocení znalostí v péči o chirurgické nástroje. Tabulka č. 28: Srovnání hodnocení znalostí

Subjektivní AČ (n) RČ (%) 28 26,92 48 46,16 27 25,96 1 0,96 0 0 104 100

Hodnocení znalostí výborné (1) velmi dobré (2) dobré (3) dostatečné (4) nedostatečné (5) Celkem 70

Objektivní AČ (n) RČ (%) 17 16,35 65 62,5 22 21,15 0 0 0 0 104 100

65

60 48

AČ (n)

50

subjektivní objektivní

40 30

28

27 22 17

20 10

1

0

0

0

0 výborné (1)

velmi dobré (2)

dobré (3)

dostatečné (4) nedostatečné (5)

Graf č. 28: Porovnání hodnocení znalostí

Tabulka č. 28 a graf č. 28 znázorňují srovnání subjektivních a objektivních znalostí respondentů. Je zřejmé, že nelze jednoznačně stanovit, zda respondenti své znalosti nadhodnocovali,

či

podhodnocovali.

Poměr

objektivního

hodnocení

vůči

subjektivnímu je znázorněn také v následující tabulce č. 29, kde je podrobněji znázorněn lepší, horší nebo shodný výsledek znalostí respondentů.

69

Srovnání subjektivního hodnocení znalostí s výsledky objektivního hodnocení v péči o chirurgické nástroje. Tabulka č. 29: Srovnání subjektivního hodnocení znalostí s výsledky objektivními

Subjektivní hodnocení znalostí výborné (1) velmi dobré (2) dobré (3) dostatečné (4) nedostatečné (5) Celkem AČ (n) Celkem RČ (%)

Výsledek (porovnání s objektivním hodnocením) lepší shodný horší 0 3 25 11 29 8 20 7 0 1 0 0 0 0 0 32 39 33 30,77 37,50 31,73

Tabulka č. 29 zobrazuje, jak respondenti hodnotili své znalosti a kolik jich v porovnání s výsledky objektivního hodnocení mělo znalosti lepší, horší, či odhadlo své znalosti shodně se subjektivním hodnocením. Např. za velmi dobré (2) považovalo své znalosti celkem 48 respondentů (viz tabulka č. 26). Jejich výsledek v objektivním hodnocení však byl pro 11 respondentů lepší, 29 respondentů odhadlo své znalosti správně a pro 8 respondentů byl výsledek horší. Z celkových výsledků je patrné, že 39 respondentů odhadlo své znalosti správně. Naopak 32 respondentů vlastní znalosti podhodnocovalo a mělo lepší znalosti ve znalostním testu, než ve svém subjektivním hodnocení. Obdobný počet a to 33 respondentů své znalosti nadhodnocovalo a jejich objektivně ověřené znalosti byly horší než při subjektivním hodnocení.

70

9

OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ

V této kapitole budou ověřeny očekávané výsledky našeho šetření ve vztahu k získaným datům z dotazníkového průzkumu. K cíli č. 1, který byl zaměřen na zmapování úrovně teoretických znalostí instrumentujících sester z oblasti péče o chirurgické nástroje, se vztahovaly dva očekávané výsledky. Očekávaný výsledek č. 1, v němž jsme předpokládali, že více než 50 % dotázaných respondentů dosáhne výborného hodnocení ve znalostním testu, byl ověřován pomocí znalostních položek č. 6 – 17 (viz tabulka č. 6 – 17, graf č. 6 – 17 na str. 46 - 58). Z výsledků hodnocení bylo provedeno objektivní hodnocení znalostí v péči o chirurgické nástroje (viz tabulka č. 27 a graf č. 27 na str. 68), kde pouze 17 tj. 16,35 % respondentů dosáhlo výborného hodnocení ve znalostním testu. Na základě tohoto zjištění je nutno konstatovat, že očekávaný výsledek č. 1 nebyl potvrzen, protože výborného hodnocení ve znalostním testu nedosáhlo více než 50 % dotázaných. Očekávaný výsledek č. 2, v němž jsme předpokládali, že více než 50 % respondentů bude uvádět nižší úroveň subjektivního hodnocení znalostí, než jakého objektivně dosáhli ve znalostním testu, byl ověřován pomocí srovnání subjektivního a objektivního hodnocení znalostí v péči o chirurgické nástroje (viz tabulka č. 29 na str. 70), kde pouze 32 tj. 30,77 % respondentů uvádělo nižší úroveň subjektivního hodnocení znalostí, než jakého objektivně dosáhli ve znalostním testu. S ohledem na zjištěnou skutečnost lze tedy konstatovat, že očekávaný výsledek č. 2 nebyl potvrzen, protože jsme podhodnocování znalostí respondentů předpokládali u více než 50 % respondentů. Ke splnění cíle č. 2, kterým jsme se snažili zjistit spokojenost se stavem (kvalitou) instrumentária na vlastním pracovišti, byly formulovány dva očekávané výsledky. Očekávaný výsledek č. 3, v němž byl stanoven předpoklad, že více než 25 % respondentů bude uvádět, že není spokojeno se stavem (kvalitou) instrumentária, které na svém pracovišti používají, byl ověřován pomocí položky č. 24 (viz tabulka č. 24 a graf č. 24 na str. 65). S ohledem na skutečnost, že celkem 44 tj. 42,31 % respondentů

71

uvedlo, odpověď ne, tedy že nejsou spokojeni se stavem (kvalitou) instrumentária, které na svém pracovišti používají, lze konstatovat, že očekávaný výsledek č. 3 byl potvrzen. Očekávaný výsledek č. 4, v němž jsme předpokládali, že více než 50 % respondentů bude uvádět, že se někdy během své praxe setkalo s poškozeným či nefunkčním sterilním nástrojem, byl ověřován pomocí položky č. 21 (viz tabulka č. 21 a graf č. 21 na str. 62). Vzhledem k tomu, že 38 tj. 36,54 % respondentů uvedlo odpověď ano, často a 65 tj. 62,50 % uvedlo možnost ano, výjimečně, že se setkává během praxe na svém pracovišti s nějak poškozeným sterilním chirurgickým nástrojem. Z výsledků šetření vyplývá, že očekávaný výsledek č. 4 byl potvrzen. Protože s poškozeným sterilním nástrojem se během své praxe na pracovišti setkalo 99,04 % respondentů našeho šetření. Ke splnění cíle č. 3, jímž jsme se snažili zjistit nejčastěji uváděnou metodu sterilizace termolabilních nástrojů, byl stanoven jeden očekávaný výsledek. Očekávaný výsledek č. 5, ve kterém byl stanoven předpoklad, že více než 75 % respondentů uvede jiný druh sterilizace termolabilních nástrojů než sterilizaci plazmou peroxidu vodíku, byl ověřován pomocí položky č. 20 (viz tabulka č. 20 a graf č. 20 na str. 61). Vzhledem k tomu, že 62 tj. 59,62 % respondentů označilo jako metodu sterilizace termolabilního materiálu na svém pracovišti sterilizaci plazmou, můžeme konstatovat, že očekávaný výsledek č. 5 nebyl potvrzen. Z výsledků vyplývá, že jiný druh sterilizace termolabilních nástrojů uvedlo pouze 40,38 % respondentů. Ke splnění cíle č. 4, zaměřeného na zjištění, kde setry perioperační péče získávají nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péče o ně, byl stanoven jeden očekávaný výsledek. Očekávaný výsledek č. 6, ve kterém jsme předpokládali, že více než 50 % respondentů bude uvádět, že nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péče o ně získalo v průběhu praxe na operačních sálech, byl ověřen položkou č. 25 (viz tabulka č. 25 a graf č. 25 na str. 66). Celkem 67 tj. 64,42 % respondentů uvedlo, že nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péči o ně získalo v průběhu praxe na operačních sálech. Na základě tohoto zjištění lze konstatovat, že očekávaný výsledek č. 6 byl potvrzen.

72

10

DISKUSE

Cílem hromadného průzkumného šetření u instrumentujících sester v perioperační péči bylo zmapování úrovně teoretických znalostí a zvyklostí na jejich pracovišti v péči o chirurgické nástroje. Sběr dat byl proveden během dvoudenní odborné akce XVI. Celostátního kongresu Společnosti instrumentářek. Kongresu se zúčastnilo 176 sester z celé ČR. Během prvního dne bylo osobně distribuováno 130 dotazníků (viz příloha č. 1 str. 93) a pro zachování anonymity byl připraven řádně označený box pro navrácení vyplněných dotazníků. Značná část dotazníků byla zpět získána již první den kongresu. S pořádajícími bylo dohodnuto, že zbývající dotazníky budou vyzvednuty další den v době předpokládaného konce kongresu.* Během hromadného dotazníkového šetření bylo zpět získáno 104 řádně vyplněných dotazníků, návratnost tedy byla 80 %. V diskusi bychom rádi prezentovali výsledky, ke kterým jsme dospěli během výzkumného šetření a porovnali je se zdroji, které se touto problematikou zabývají. Průměrný věk zúčastněných respondentů byl 41 let při věkovém rozmezí respondentů 23 až 60 let. Průměrná délka praxe na operačních sálech všech respondentů byla 16 let v rozmezí 1 až 39 let praxe. Největší počet respondentů 72 (69,23 %) uvedlo jako nejvyšší dosažené vzdělání střední zdravotnickou školu s následným specializačním studiem v perioperační péči. Další položka se zabývala organizováním sterilizace na jednotlivých pracovištích. Centrální sterilizaci deklarovalo 70 (67,31 %) respondentů ve třech různých podskupinách (viz analýza položky č. 4 na str. 44). Přísálovou sterilizaci, tedy že si sami sterilizují nástroje a materiál označilo 34 (32,69 %) respondentů. Zajímavé je, že ve zdravotnických zařízeních České republiky převažuje centrální sterilizace, ale v menší míře je pořád zastoupena i přísálová sterilizace, pravděpodobně v menších zdravotnických zařízeních. V analýze položky č. 5 jsou zaznamenány odpovědi zabývající se názorem respondentů na předsterilizační přípravu. Pozitivní je, že největší část, celkem 51 (49,04 %) respondentů uvedlo možnost, že je důležitá, vykonávám ji ráda jako součást svých profesních činností. Pro 34 (32,69 %) dotázaných je důležitá, ale zdržuje

*

Ten den se projevila také jedna, literaturou nepopsaná nevýhoda dotazníkového šetření a to, že se mohou dotazníkové formuláře ztratit. Po důkladném pátrání byl box se zbytkem vyplněných dotazníků nalezen pohozený u kontejneru pořádajícího hotelu.

73

je od kvalifikovaných činností. Naopak 7 (6,73 %) respondentů označilo odpověď, že je důležitá, ale obtěžuje mne, nebaví mne. Pro jinou odpověď se rozhodlo 12 (11,54 %) respondentů. Z tohoto počtu čtyři respondenti uvedli, že je pro ně předsterilizační příprava věcí profesionality, dva se vyjádřili, že je obtěžuje pouze při velké časové tísni. Odpověď, máme centrální sterilizaci, uvedlo šest respondentů, kteří si zřejmě neuvědomili,

že

také

dekontaminace,

kterou

denně

provádějí

je

součástí

předsterilizační přípravy.83 Dále se zaměříme na úroveň teoretických znalostí instrumentujících sester* z oblasti péče o chirurgické nástroje, kterou jsme ověřovali v rámci prvního cíle našeho šetření znalostními položkami č. 6 – č. 17 na str. č. 46 – 58. Jednalo se tedy o 12 znalostních položek. Každá správná odpověď byla ohodnocena jedním bodem. Maximálně tedy mohli respondenti získat 12 bodů. Na základě bodového ohodnocení znalostních položek byla každému respondentovi přiřazena známka. Přesné podmínky bodového hodnocení jsou popsány v kapitole 7.2 Struktura dotazníku (str. č. 38). Výborné (1) znalosti byly zjištěny pouze u 17 (16,35 %) respondentů. Nejvíce, tj. 65 (62,50 %) respondentů prokázalo znalosti velmi dobré (2) a 22 (21,15 %) znalosti dobré (3). Pozitivní je, že u žádného z respondentů nebyly znalosti v péči o chirurgické nástroje hodnoceny v úrovni dostatečné (4) či nedostatečné (5). Průměrné objektivní hodnocení znalostí bylo velmi dobré (2). Vzhledem k tomu, že většina znalostních otázek byla vytvořena dle vyhlášky č. 195/2005 Sb. a její přílohy, která je jedním z řídících dokumentů v oblasti perioperační péče, předpokládali jsme lepší výsledek, který nebyl splněn. Zmíněná vyhláška je součástí osnov specializačního vzdělávání v oblasti perioperační péče.84 A přitom specializační studium uvedlo jako nejvyšší dosažené vzdělání 72 (69,23 %) respondentů. Otázkou a zároveň jistým zdůvodněním může být, s ohledem k průměrné praxi na operačních sálech 16 let, doba kdy respondenti toto vzdělávání absolvovali, zda to bylo před rokem vydání vyhlášky nebo až po něm. To však neznamená, že by se respondenti neměli průběžně seznamovat s platnými předpisy v rámci celoživotního vzdělávání. 83

Srov. ŠRÁMOVÁ, H. a kol. Nozokomiální nákazy II, s. 178. V textu nebylo možno použít pojem sestra pro perioperační péči, protože ne všichni respondenti získali specializovanou způsobilost v oboru. Proto užíváme pojem instrumentující sestra, také s ohledem na běžné užívání tohoto označení v klinické praxi. 84 Srov. MZČR, Nové vzdělávací programy specializačního vzdělávání pro nelékařské zdravotnické pracovníky dle Nařízení vlády č. 31/2010 Sb., [online] dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/nove-vzdelavaci-programy-specializacniho-vzdelavani-pro-nelekarskezdravotnicke-pracovniky-dle-narizeni-vlady-c-sb_4225_941_3.html [citováno 2012-03-25]. *

74

Zajímavé informace jsme získali u očekávaného výsledku č. 2, kde jsme předpokládali, že více než polovina respondentů bude uvádět nižší úroveň subjektivního hodnocení znalostí, než jakého objektivně dosáhli ve znalostním testu, tedy že budou podhodnocovat své znalosti. Z celkových výsledků je patrné rozčlenění respondentů na tři téměř stejně velké skupiny. Celkem 39 (37,50 %) respondentů se hodnotilo shodně a odhadlo své znalosti správně, naopak 32 (30,77 %) respondentů se podhodnocovalo a mělo lepší znalosti než ve svém subjektivním hodnocení a 33 (31,73 %) respondentů své znalosti nadhodnocovalo a jejich objektivně hodnocené znalosti byly horší než při subjektivním hodnocení. Očekávaný výsledek č. 2 nebyl potvrzen, jelikož jsme podhodnocování svých znalostí předpokládali u více než 50 % z nich. Další položky byly zaměřeny na zvyklosti na pracovištích respondentů. Respondenty jsme v dotazníku žádali o upřímná vyjádření popisující běžnou realitu na jejich pracovišti. Položka osmnáct zjišťovala, zda síta používaná na pracovišti respondentů obsahují nástroje různého stáří. Jako velice významné hodnotíme zjištění, že 98 (94,23 %) respondentů uvedlo fakt, že jejich síta obsahují nástroje různého stáří a pouze 5 (4,81 %) respondentů uvedlo, že jejich síta obsahují nástroje stejně staré. Pouze jedna respondentka tj. 0,96 % uvedla nevím, nezajímám se o to. Z dalšího bližšího prošetření vyplývá, že této respondentce bylo v době šetření 26 let, na operačních sálech pracovala dva roky a jako své nejvyšší dosažené vzdělání uvedla úplné střední odborné vzdělání s maturitou. Další, následující a zároveň podobně formulovaná položka v dotazníku zjišťovala, zda síta používaná na pracovišti respondentů obsahují nástroje různých materiálů. Zjištění bylo opět zásadní, protože 70 (67,31 %) respondentů uvedlo, že jejich síta obsahují nástroje různých materiálů. Dále 33 (31,73 %) respondentů uvedlo, že jejich síta neobsahují nástroje různých materiálů, jsou tedy materiálově kompatibilní. Pouze 1 respondentka (0,96 %) uvedla nevím, neumím odpovědět a zároveň jsme zjistili, že to byla tatáž osoba jako v předchozí položce. Věková a materiálová kompatibilita jsou jedněmi z nejdůležitějších zásad při sestavování chirurgických sít, jak uvádí autor článku Jak zničit chirurgické nástroje aniž by byly použity Jiří Hammer a nedodržení těchto zásad může mít v budoucí péči

75

o nástroje katastrofální následky.85 V souvislosti s tím jsou naše zjištění alarmující a zřejmě souvisí s ekonomickou situací v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Položka dvacet se vztahovala ke třetímu cíli našeho šetření, kde jsme zjišťovali nejčastěji uváděnou metodu sterilizace termolabilních nástrojů na pracovištích respondentů. V tomto ohledu nás pozitivně překvapilo, že častěji byla uváděna sterilizace plazmou, kterou označilo 62 (59,62 %) respondentů. Tuto odpověď jsme nepředpokládali z vlastních zkušeností a očekávaný výsledek č. 5 nebyl potvrzen. Je pravdou, že většině formaldehydových a ethylenoxidových sterilizátorů mohla končit životnost a zdravotnická zařízení se rozhodla pro nákup sterilizátorů plazmových, jako tomu bylo v nedávné době i ve Fakultní nemocnici v Brně, kde se kompletně rekonstruovala

centrální

sterilizace.

Také

nevíme,

kolik

respondentů

bylo

z jednotlivých zdravotnických pracovišť. Nicméně sterilizaci formaldehydem označilo 34 (32,69 %) a sterilizaci ethylenoxidem 2 (1,92 %) z dotázaných. Jinou formu sterilizace označilo 6 (5,77 %) respondentů, kteří zde uvádí používání jednorázových pomůcek nebo nepoužívání termolabilního materiálu. Druhým cílem našeho šetření bylo zjistit, zda jsou instrumentující sestry spokojeny se stavem (kvalitou) instrumentária na vlastním pracovišti. O tom informuje položka č. 24. Odpověď ano uvedlo 56 (53,85 %) respondentů, kteří jsou se stavem instrumentária spokojeni. Nespokojeno se stavem (kvalitou) a odpověď ne označilo 44 (42,31 %) respondentů. Odpověď nevím, nepřemýšlela jsem o tom, označili 4 (3,84 %) respondenti. První respondentce, která označila tuto odpověď, bylo 26 let, měla 2 roky praxe na operačních sálech a její nejvyšší dosažené vzdělání bylo úplné střední odborné s maturitou. Druhé respondentce s takto označenou odpovědí bylo 30 let, měla 5 let praxe na operačních sálech a její nejvyšší dosažené vzdělání bylo získáno na vyšší odborné škole. Třetí respondentce s touto odpovědí bylo 24 let, měla 1 rok praxe a jako nejvyšší vzdělání uvedla střední odborné s maturitou. Poslední respondentka, která označila tuto možnost odpovědi, měla 8 let praxe, bylo jí 35 let a nejvyšší dosažené vzdělání bylo vysokoškolské bakalářské. Je zřejmé, že i přes každodenní náplň vykovávané práce se stává, že někteří lidé nepřemýšlejí o své činnosti. A ani tato položka je v danou chvíli nedonutila se zamyslet. Zajímavostí také 85

Srov. HAMMER, J., Jak zničit chirurgické nástroje, aniž by byly použity, © 2010 [online] dostupné z: http://braunoviny.bbraun.cz/clanky/jak-znicit-chirurgicke-nastroje/ [citováno 2012-01-14].

76

je, že všechny čtyři respondentky pracovaly na operačních sálech, kde plně využívaly centrální sterilizaci. O předpokladu zda se více než polovina respondentů někdy během své praxe setkala s poškozeným či nefunkčním sterilním chirurgickým nástrojem nás informuje položka č. 21. S nějak poškozeným nástrojem se během praxe na svém pracovišti setkala naprostá většina respondentů a to 103 respondentů. Z tohoto počtu 38 (36,54 %) respondentů uvedlo ano, často a 65 (62,50 %) respondentů uvedlo ano, výjimečně. Pouze jedna (0,96 %) respondentka odpověděla ne. Na tuto položku v dotazníku navazovala položka č. 22, na kterou dále neměla odpovídat respondentka, která v položce č. 21 uvedla zápornou odpověď. K četnosti setkání se s poškozeným sterilním nástrojem na svém pracovišti se tedy vyjadřovalo 103 respondentů. Nejčetněji označenou odpovědí v této položce bylo často (alespoň jednou týdně) kterou označilo 33 (32,04 %) respondentů, občas, pravidelně a opakovaně (alespoň jednou měsíčně) 27 (26,21 %) respondentů. Ojediněle (jednou za čtvrtletí – 3 měsíce) uvedlo, že se s poškozeným nástrojem setkává 25 (24,27 %) respondentů, zřídka (jednou za pololetí – 6 měsíců) 9 (8,74 %) respondentů. Velmi často (denně) se setkává 6 (5,83 %) respondentů a pouze 3 (2,91 % respondenti) výjimečně (jednou za rok). Nepřímo souvisí s těmito dvěma položkami i položka č. 23, kde jsme se snažili zjistit, zda je instrumentárium na pracovištích používáno pouze k účelům, ke kterým bylo vyrobeno. Z šetření vyplynulo, že u většiny 73 (70,19 %) respondentů je deklarováno, že instrumentárium používají na pracovišti pouze k těm účelům, ke kterým bylo vyrobeno a u 30 (28,85 %) respondentů nikoliv. Odpověď nevím, neumím odpovědět, uvedla 1 (0,96 %) respondentka. Z šetření těchto tří položek vyplývá, že téměř všichni respondenti se setkávají s nějak poškozeným sterilním chirurgickým nástrojem v různých četnostech. Vyzvedneme-li slovo sterilní, můžeme se pokusit najít odpověď proč tomu tak je. Jednou z možností je, že poškozenému nástroji skončila jeho životnost, nebo byl poškozen předsterilizační přípravou a bez povšimnutí prošel i fází hygienické, technické a funkční kontroly a dále byl zabalen a sterilizován. Nebo druhou možností je, že k poškození nástroje došlo až v průběhu sterilizace, manipulace a skladování. Vzhledem k tomu, že většina nástrojů je uložena na sítech, bývá tímto způsobem v sítě poškozeno více nástrojů najednou, např. z důvodu koroze z nedostatečného vysušení. Z toho tedy vyplývá i fakt, který uvádí Jiří Hammer 86 v již 86

Srov. HAMMER, J., Jak zničit chirurgické nástroje, aniž by byly použity, © 2010 [online] dostupné z: http://braunoviny.bbraun.cz/clanky/jak-znicit-chirurgicke-nastroje/ [citováno 2012-01-14].

77

výše citovaném článku, že předsterilizační příprava je hlavním viníkem poškození chirurgických nástrojů v menším procentu je na vině operatér a mechanické poškození při používání nástroje. Čtvrtým cílem bylo zjistit, kde získávají sestry perioperační péče nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péče o ně. O tomto cíli vypovídá analýza položky č. 25, z níž je patrné, že nejvíce informací a poznatků získávají sestry perioperační péče v průběhu praxe na operačních sálech. Tuto odpověď uvedlo 67 (64,42 %) respondentů a tudíž byl očekávaný výsledek č. 6 potvrzen. Dalším nejčastějším zdrojem informací jsou semináře týkající se této problematiky, což uvedlo 14 (13,46 %) dotázaných. Dále pak 12 (11,54 %) respondentů označilo jako místo získání informací a poznatků stáže na centrální sterilizaci v rámci nástupní praxe. Celkem 9 (8,66 %) dotázaných označilo za zdroj získání informací specializační vzdělávání. Jinou možnost označily 2 (1,92 %) respondentky, které uvedly, že získaly nejvíce informací od výrobce nástrojů. Očekávaný výsledek č. 6, že více než 50 % respondentů bude uvádět získání nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péče o ně během praxe na operačních sálech, byl potvrzen. Subjektivní ohodnocení znalostí je zpracováno v položce č. 26. Z výsledků vyplývá, že průměrně své znalosti respondenti hodnotili jako velmi dobré (2). Touto známkou se hodnotilo 48 (46,16 %) respondentů. Za výborné (1) považovalo své znalosti 28 (26,92 %) respondentů a téměř shodný počet, tedy 27 (25,96 %) dotázaných hodnotilo své znalosti jako dobré (3). Dostatečné (4) znalosti uvedla 1 (0,96 %) respondentka a za nedostatečné (5) nepovažoval subjektivně své znalosti žádný z dotázaných. Touto položkou, kde respondenti ohodnotili své znalosti v péči o instrumentárium, bylo dotazníkové šetření zakončeno. Respondenti měli ještě na závěr dotazníku možnost doplnit své připomínky a náměty. Tuto možnost však nevyužil žádný z respondentů. Je možné se domnívat, že dotazované problematika nezajímala, anebo analyzované položky vyčerpaly možnost dalších dotazů. Věříme, že nevyužití možnosti volné odpovědi mohlo svědčit pro vysoký zájem o probíhající kongres a přednášky.

78

11

NÁVRH DOPORUČENÍ PRO KLINICKOU PRAXI

Z výsledků ke kterým jsme během šetření dospěli, jsme dále vyvodili konkrétní doporučení pro klinickou praxi. Doporučení pro vzdělávání instrumentujících sester (sester pro perioperační péči) v oblasti péče o chirurgické nástroje. Vzhledem k tomu, že nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péči o ně instrumentující sestry získávají v průběhu praxe na operačních sálech, musíme zajistit, aby tyto informace byly v dostatečné míře obsáhlé a kvalitní. Pokud totiž do oblasti perioperační péče přichází nová sestra, která nikdy na operačních sálech nepracovala, příliš poznatků o chirurgickém instrumentáriu nemá, snad jen nějaké obecné rozčlenění na základě osnov předchozího vzdělávání. Jako vhodnou metodu seznámení se s chirurgickým instrumentáriem a péčí o něj se nám jeví absolvování stáže na centrální sterilizaci v rámci nástupní praxe, kde se sestra seznámí s jednotlivými chirurgickými nástroji a správnou péčí o ně v jednotlivých krocích předsterilizační přípravy. Seznámí se s metodami a zásadami při sterilizaci chirurgických nástrojů a tyto poznatky bude umět dále aplikovat ve své práci na operačních sálech. Dalším krokem je podpora sester k vzdělávání a získání specializované způsobilosti s označením odbornosti sestra pro perioperační péči, kde jsou základní poznatky z praxe dále prohlubovány, ověřovány a někdy také poopravovány. Důležité je, aby se sestry nadále celoživotně vzdělávaly na seminářích týkajících se problematiky péče o chirurgické nástroje, protože techniky a technologie se mění i v tomto směru. Sestry by měly nové získané poznatky ze seminářů, stáží i legislativy umět dále prezentovat a seznamovat s nimi i ostatní pracovníky, kteří tuto možnost neměli. Doporučení pro výrobce chirurgických nástrojů Pokud výrobci chirurgických nástrojů přináší na pracoviště nové nástroje, měli by být s novým instrumentáriem seznámeni nejen lékaři, ale i personál, který bude nadále o toto instrumentárium pečovat. Personál by se měl od výrobců dozvědět důležité informace týkající se následné péče o toto instrumentárium. Měl by získat informace

79

o materiálu, ze kterého je instrumentárium vyrobeno. Doporučení dezinfekčních přípravků a vhodnou metodu mytí a čištění. Důležitá je také informace týkající se sterilizační metody, která je pro tyto nástroje nejvhodnější. Všechny tyto údaje jsou důležité pro co nejdelší udržení kvality a užitných vlastností nástrojů. Distributoři by měli informovat také zákazníky o možnosti servisních oprav daného instrumentária. Doporučení pro zlepšení stavu (kvality) chirurgického instrumentária Prvním základním krokem zlepšení stavu chirurgického instrumentária je revize sít, zjištění technického stavu instrumentária a jeho přesná evidence v rámci celého zdravotnického zařízení tzn. analyzovat jednotlivé nástroje a rozdělit je na nástroje funkční, nástroje vyžadující malou opravu, vyžadující velkou opravu a nástroje na výměnu. Tím získáme reálný přehled o celkovém stavu a hodnotě instrumentária. Pokud je výsledek kvality špatný měl by být proveden logistický audit předsterilizační přípravy, který následně odhalí základní chyby v péči o chirurgické nástroje v daném zdravotnickém zařízení. Z výsledků auditu by měla vyplynout doporučení jak nedostatky odstranit. Mezi tato doporučení zejména patří: Zvládnutí nákupu chirurgických nástrojů tzn. minimum dodavatelů chirurgických nástrojů ve zdravotnickém zařízení. Nástroje od různých výrobců jsou kumulovány do samostatných sít, síta jsou sestavovány z nástrojů stejného stáří a materiálové kompatibility. Ze sít by měli být odstraněny nástroje s korozí. Síta sestavovat pouze z nástrojů, které jsou pravidelně používány. Vytvořit nepřeplněná, systematicky uspořádaná síta zabraňující poškozování nástrojů během transportu. Kontejnerizace intenzivně používaných operačních setů a používání kontejnerů s filtry, které eliminují propustnost nečistot na nástroje během sterilizace. Nejvhodnější je zvolení suché, přísálová cesty dekontaminace v myčkách u operačních sálů. Svědomitá hygienická, technická a funkční kontrola nástrojů a správné ošetřování těchto nástrojů dle doporučení výrobců a kvalitní servis nástrojů. Ambulantní provozy a oddělení si předsterilizační přípravu provádějí sami. Zvládnutí dobré organizace práce, apelovat na profesní zodpovědnost a svědomitost všech pracovníků, kteří s chirurgickými nástroji pracují.

80

Nejčastější sterilizací je sterilizace parní v přístrojích s vlastním vyvíječem páry.87 Pomocí těchto doporučení udržet opravené či nově zakoupené chirurgické nástroje v bezvadném a plně funkčním stavu a snížit tak na minimum četnost setkávání se s nějak poškozeným chirurgickým nástrojem. K naplnění všech těchto tří bodů se nabízí možnost pravidelných provozních porad například během sanitárních dnů, kde by mohly být tyto tři body diskutovány a uskutečňovány. Provozních porad by se účastnili zástupci všech pracovišť, kde se s nástroji pracuje a poznatky z těchto porad by byly tlumočeny dále na jednotlivá pracoviště, nebo by byla zveřejněna v elektronické podobě v informačním systému zdravotnického zařízení.

87

Srov. HAMMER, J., Komplexní servisní služby firmy Aeskulap, © 2010 [online] dostupné z: http://braunoviny.bbraun.cz/clanky/komplexni-servisni-sluzby-aesculap/ [citováno 2012-05-10].

81

ZÁVĚR Práce byla zaměřena na zmapování úrovně teoretických znalostí instrumentujících sester* v oblasti péče o chirurgické nástroje. Dále zjišťovala zvyklosti na pracovištích dotazovaných osob v péči o chirurgické nástroje formou dotazníkového šetření ve vztahu ke stanoveným cílům. Během šetření a následně jeho zpracování jsme získali velice zajímavé a cenné informace týkající se těchto oblastí, které jsou rozebírány v kapitole 10 na str. 73 – 78. Instrumentující sestry perioperační péče mají v průměru velmi dobré znalosti týkající se chirurgických nástrojů a péče o ně, což hodnotíme jako pozitivní zjištění. Další velmi významné zjištění je fakt, že naprostá většina instrumentujících sester uvedla, že se setkává s nějak poškozeným sterilním chirurgickým nástrojem na svém pracovišti. Uvědomujeme si však, že tento nedostatek souvisí i s ekonomickou situací zdravotnických zařízení. Věřím, že tato bakalářská práce přispěje alespoň malou měrou k rozšíření vědomostí o problematice chirurgických nástrojů a péči o ně, povede nejen k zamyšlení, ale i k efektivní a kvalitní péči o chirurgické nástroje, která prodlužuje jejich životnost.

*

V textu nebylo možno použít pojem sestra pro perioperační péči, protože ne všichni respondenti získali specializovanou způsobilost v oboru. Proto užíváme pojem instrumentující sestra, také s ohledem na běžné užívání tohoto označení v klinické praxi.

82

ANOTACE Příjmení a jméno autora:

Janoušková Miroslava

Název práce:

Chirurgické nástroje a péče o ně

Pracoviště:

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Vedoucí práce:

PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

Počet stran:

100

Počet příloh:

2

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova:

chirurgické nástroje, předsterilizační příprava, sterilizace, skladování, cirkulace nástrojů

Bakalářská práce se zabývá chirurgickými nástroji a péčí o ně. Teoretická část poskytuje ucelené informace týkající se materiálu a výroby, členění chirurgických nástrojů, jejich cirkulace ve zdravotnickém zařízení a zásad při péči o ně. V empirické části jsou prezentovány výsledky šetření zaměřeného na teoretické znalosti instrumentujících sester, které se nejčastěji setkávají s chirurgickými nástroji a dále na zjištění zvyklosti na jejich pracovišti v péči o ně.

83

ANNOTTATION Surname and first name:

Janoušková Miroslava

Title of work:

Surgical instruments and their maintenance

Institution:

Masaryk University Faculty of Medicine Department of Nursing

Supervizor of the work:

PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

Number of pages:

100

Number of enclosures:

2

Year of defense:

2012

Keywords:

surgical instruments, sterilization preparation, sterilization, storage, circulation of surgical tools

This thesis deals with the surgical instruments and their maintenance. The theoretical part provides comprehensive information on materials and manufacturing, division of surgical instruments, their circulation in the medical facility and the principles of their maintenance. The empirical part presents the investigation focused on the theoretical knowledge of the operation-ward-nurses who are the most often encountered with surgical instruments. This thesis also tried to identify habits of surgical tools maintenance in different workplaces.

84

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ 1. DUDA, Miloslav a spolupracovníci. Práce sestry na operačním sále. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 392 s. ISBN 80-7169-642-0. 2. DUŠKOVÁ, Markéta a kolektiv. Úvod do chirurgie. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009. 139 s. ISBN 978-80-254-4656-0. 3. IVANOVÁ, Kateřina, JUŘIČKOVÁ Ľubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 99 s. ISBN 978-80-244-1932-2. 4. JIRKŮ, Jan, PAZDZIORA, Erich. Vlastnosti chirurgických a stomatologických nástrojů, jejich ošetřování, sterilizace a manipulace s nimi. 2. vyd. Nové Město na Moravě: MEDIN, 2006. 32 s. ISBN neuvedeno. 5. KELNAROVÁ, Jarmila a kolektiv. Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy – 2. ročník. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 232 s. ISBN 978-80-247-3106-3. 6. KELNAROVÁ,

Jarmila,

CAHOVÁ,

Martina,

KŘESŤANOVÁ,

Iva,

KŘIVÁKOVÁ, Marcela, KOVÁŘOVÁ Zdeňka. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 1. ročník. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 244 s. ISBN 978-80247-2830-8. 7. KRŠKA, Zdeněk a kolektiv. Techniky a technologie v chirurgických oborech. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3815-4. 8. MELICHERČÍKOVÁ, Věra. Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 57 s. ISBN 978-80-7262-468-3. 9. MELICHERČÍKOVÁ, Věra. Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. 102 s. ISBN 80-7169-442-8.

85

10. PODSTATOVÁ, Hana. Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa. 1. vyd. Olomouc: Epava, 2002. 267s. ISBN 80-86297-10-1. 11. ROZSYPALOVÁ,

Marie.

Ošetřovatelství

II:

pro

2.

ročník

středních

zdravotnických škol. 2. aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2010. 252 s. ISBN 978-80-733-3076-7. 12. ŠPERLING, Vladimír. Chirurgické a vyšetřovací přístroje a nástroje. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1964. 199 s. ISBN neuvedeno. 13. ŠRÁMOVÁ, Helena a kolektiv. Nozokomiální nákazy II. 1. vyd. Praha: Maxdorf Jesenius, 2001. 303 s. ISBN 80-85912-25-2. 14. ŠTENCL, Ján, HOLÉCZY, Pavol. Základné laparoskopické operácie v chirurgii. 1. vyd. Martin: Osveta, 2001. 131 s. ISBN 80-8063-057-7. 15. Vyhláška č. 195/2005 ze dne 18. května 2005, kterou se upravují podmínky vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. částka 71, s. 3814 – 3834.

16. VYTEJČKOVÁ,

Renata,

SEDLÁŘOVÁ,

Petra,

WIRTHOVÁ,

Vlasta,

HOLUBOVÁ Jana. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 256 s. ISBN 978-80-247-3419-4. 17. ZEMAN, Miroslav a kolektiv. Chirurgická propedeutika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 520 s. ISBN 80-7169-705-2.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE 18. BMT Medical Technology s. r. o., Velké parní sterilizátory. © 2008 – 2012 [online] dostupné z: http://www.bmt.cz/velke-parni-sterilizatory-bmt [citováno 2012-03-18].

86

19. BMT Medical Technology s. r. o., Základní programové vybavení. © 2008 – 2012 [online]

dostupné

z:

http://www.bmt.cz/unisteri-hp---podrobny-popis#add9

[citováno 2012-03-18]. 20. BRHLÍK, David. Evropské normy pro značení ocelí. © 2009 [online] dostupné z: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=16640 [citováno 2012-02-10]. 21. HAMMER, Jiří. Jak zničit chirurgické nástroje, aniž by byly použity. © 2010 [online] dostupné z: http://braunoviny.bbraun.cz/clanky/jak-znicit-chirurgickenastroje/ [citováno 2012-01-14]. 22. HAMMER, Jiří. Komplexní servisní služby firmy Aeskulap. © 2010 [online] dostupné

z:

http://braunoviny.bbraun.cz/clanky/komplexni-servisni-sluzby-

aesculap/ [citováno 2012-05-010]. 23. MZČR, Informační brožura specializačního vzdělávání. © 2010 [online] dostupné z: http://www.nconzo.cz/web/guest/166 [citováno 2012-03-25]. 24. MZČR, Nové vzdělávací programy specializačního vzdělávání pro nelékařské zdravotnické pracovníky dle Nařízení vlády č. 31/2010 Sb. © 2012 [online] dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/nove-vzdelavaci-programyspecializacniho-vzdelavani-pro-nelekarske-zdravotnicke-pracovniky-dle-narizenivlady-c-sb_4225_941_3.html [citováno 2012-03-25]. 25. Vyhláška č. 55/2011 Sb. O činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných

pracovníků.

[online]

dostupné

z:

http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2011s055 [citováno 201203-10].

ODBORNÁ PERIODIKA 26. IBERLOVÁ, Jana. Význam dezinfekčního plánu ve zdravotnickém zařízení. Sestra. Praha: Mladá fronta a.s. ISSN 1210-0404, ročník 15, časopis 10/2005, s. 12.

87

SEZNAM ZKRATEK °C

stupeň Celsia

AČ

absolutní četnost

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

AZ

akreditované zařízení

Bc.

bakalář

č.

číslo

ČSN EN

česká technická norma, Evropská norma

ISO

International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro standardizaci)

kHz

kilohertz

Mgr.

magistr

mm

milimetr

MZČR

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

např.

například

obr.

obrázek

RČ

relativní četnost

s., str.

strana

SAL

Sterility Assurance Level (úroveň bezpečné sterility)

Sb.

sbírka

tj.

to je

tzv.

tak zvaný

viz

vide licet (odkaz např. na jinou stránku)

VOŠ

vyšší odborná škola

88

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Věk respondentů ..................................................................................... 40 Tabulka č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání .................................................................... 42 Tabulka č. 3: Délka praxe na operačních sálech ........................................................... 43 Tabulka č. 4: Organizace sterilizace na pracovištích .................................................... 44 Tabulka č. 5: Názor na význam předsterilizační přípravy ............................................ 45 Tabulka č. 6: Seřazení jednotlivých fází předsterilizační přípravy .............................. 46 Tabulka č. 7: Ochranné pomůcky při ručním mechanickém mytí nástrojů .................. 47 Tabulka č. 8: Hlavní kritérium pro výběr dezinfekčního roztoku ................................ 48 Tabulka č. 9: Cíl dezinfekce nástrojů ........................................................................... 49 Tabulka č. 10: Podmínky vkládání nástrojů do dekontaminačního roztoku................. 50 Tabulka č. 11: Údaje obsahující deník vyššího stupně dezinfekce............................... 51 Tabulka č. 12: Doba exspirace u volně uloženého nástroje s dvojobalem ................... 53 Tabulka č. 13: Počet obalů zdravotnického prostředku při přepravě ........................... 54 Tabulka č. 14: Nevhodný primární sterilizační obal..................................................... 55 Tabulka č. 15: Druh sterilizace s Bowie&Dick testem ................................................. 56 Tabulka č. 16: Nejvhodnější metoda sterilizace ........................................................... 57 Tabulka č. 17: Doba uchování dokumentace procesu sterilizace ................................. 58 Tabulka č. 18: Nástroje různého stáří na sítech ............................................................ 59 Tabulka č. 19: Nástroje různých materiálů na sítech .................................................... 60 Tabulka č. 20: Metoda sterilizace termolabilního materiálu ........................................ 61 Tabulka č. 21: Setkání se s poškozeným chirurgickým nástrojem ............................... 62 Tabulka č. 22: Četnost/frekvence setkání se s poškozeným sterilním nástrojem ......... 63 Tabulka č. 23: Používání instrumentária k danému účelu ............................................ 64 Tabulka č. 24: Spokojenost se stavem instrumentária .................................................. 65 Tabulka č. 25: Získání nejvíce informací o chirurgických nástrojích a péči o ně ........ 66 Tabulka č. 26: Subjektivní hodnocení znalostí ............................................................. 67 Tabulka č. 27: Objektivní hodnocení znalostí .............................................................. 68 Tabulka č. 28: Srovnání hodnocení znalostí ................................................................. 69 Tabulka č. 29: Srovnání subjektivního hodnocení znalostí s výsledky objektivními ... 70

89

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Věk respondentů ........................................................................................... 40 Graf č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání .......................................................................... 42 Graf č. 3: Délka praxe na operačních sálech ................................................................ 43 Graf č. 4: Organizace sterilizace na pracovištích ......................................................... 44 Graf č. 5: Názor na význam předsterilizační přípravy .................................................. 45 Graf č. 6: Seřazení jednotlivých fází předsterilizační přípravy .................................... 46 Graf č. 7: Ochranné pomůcky při ručním mechanickém mytí nástrojů ........................ 47 Graf č. 8: Hlavní kritérium pro výběr dezinfekčního roztoku ...................................... 48 Graf č. 9: Cíl dezinfekce nástrojů ................................................................................. 49 Graf č. 10: Podmínky vkládání nástrojů do dekontaminačního roztoku ...................... 50 Graf č. 11: Údaje obsahující deník vyššího stupně dezinfekce .................................... 52 Graf č. 12: Doba exspirace u volně uloženého nástroje s dvojobalem ......................... 53 Graf č. 13: Počet obalů zdravotnického prostředku při přepravě ................................. 54 Graf č. 14: Nevhodný primární sterilizační obal .......................................................... 55 Graf č. 15: Druh sterilizace s Bowie&Dick testem ...................................................... 56 Graf č. 16: Nejvhodnější metoda sterilizace ................................................................. 57 Graf č. 17: Doba uchování dokumentace procesu sterilizace ....................................... 58 Graf č. 18: Nástroje různého stáří na sítech .................................................................. 59 Graf č. 19: Nástroje různých materiálů na sítech .......................................................... 60 Graf č. 20: Metoda sterilizace termolabilního materiálu .............................................. 61 Graf č. 21: Setkání se s poškozeným chirurgickým nástrojem ..................................... 62 Graf č. 22: Četnost/frekvence setkání se s poškozeným sterilním nástrojem ............... 63 Graf č. 23: Používání instrumentária k danému účelu .................................................. 64 Graf č. 24: Spokojenost se stavem instrumentária ........................................................ 65 Graf č. 25: Získání nejvíce informací o chirurgických nástrojích a péči o ně ............. 66 Graf č. 26: Subjektivní hodnocení znalostí ................................................................... 67 Graf č. 27: Objektivní hodnocení znalostí v péči o chirurgické nástroje ..................... 68 Graf č. 28: Porovnání hodnocení znalostí ..................................................................... 69

90

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Držátka skalpelových čepelek a jednorázové čepelky (archiv autorky) ....... 12 Obr. č. 2: Základní laparoskopické nástroje (archiv autorky) ...................................... 16 Obr. č. 3: Cirkulace nástrojů ve zdravotnickém zařízení (archiv autorky). .................. 18 Obr. č. 4: Pomůcky pro ruční mytí nástrojů (archiv autorky) ....................................... 25

91

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník …………………………………………………...................... 93 Příloha č. 2: Parametry sterilizace ……………………………………..................... 100

92

Příloha č. 1 Dotazník Dobrý den, jmenuji se Miroslava Janoušková, jsem studentkou 3. ročníku studijního oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Tímto si Vás dovoluji požádat o vyplnění dotazníku, který tvoří součást mé bakalářské práce na téma: „Chirurgické nástroje a péče o ně“. Vámi poskytnuté informace budou použity pouze ke zpracování bakalářské práce. Prosím odpovězte na všechny otázky. Označte křížkem vždy pouze jednu z nabídnutých odpovědí, nebude-li u dané otázky uvedeno jinak. Děkuji Vám za spolupráci

Miroslava Janoušková ([email protected])

1. Uveďte prosím Váš věk ………. (v celých letech) 2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) úplné střední odborné vzdělání s maturitou, rok maturity …….. b) SZŠ + specializační studium obor…………………………………….. c) vyšší odborná škola (VOŠ) obor……………………………………... d) vysokoškolské, Bc. e) vysokoškolské, Mgr. 3. Uveďte prosím délku vaší praxe na operačních sálech: ………. (v celých letech) 4. Jak je na vašem pracovišti organizována sterilizace: a) využíváme přísálovou sterilizaci (sami si sterilizujeme nástroje a materiál) b) využíváme plně centrální sterilizaci (nic nesterilizujeme na našem pracovišti) c) využíváme centrální sterilizaci + ve výjimečných případech používáme náš tzv. stolní „flash“ sterilizátor d) využíváme centrální sterilizaci + ve výjimečných případech používáme vyšší stupeň dezinfekce

93

5. Jak hodnotíte význam předsterilizační přípravy: a) je důležitá, ale obtěžuje mne, nebaví mne b) je důležitá, ale zdržuje mne od kvalifikovaných činností c) je důležitá, vykonávám ji ráda jako součást svých profesních činností d) je zbytečná e) jiná odpověď (doplňte……………………………………………) 6. Zařaďte správně po sobě jdoucí jednotlivé fáze předsterilizační přípravy u biologicky kontaminovaných nástrojů: (k jednotlivým fázím prosím přiřaďte písmeno) a) oplach vodou b) dekontaminace (dezinfekce) c) mechanické mytí d) osušení e) zabalení do sterilizačního obalu f) ošetření a kontrola nástrojů 1, ….. 2, ….. 3, ….. 4, ….. 5, ….. 6, ….. g) nevím, neumím odpovědět 7. Zvolte správnou odpověď. Jaké ochranné pomůcky mají být použity při ručním, mechanickém mytí nástrojů: a) rukavice, ústenka, návleky na předloktí, čepice b) čepice, ústenka, rukavice, galoše, ochranné brýle c) čepice, ústenka, rukavice, ochranný plášť či zástěra, ochranné brýle d) žádná z nabídnutých možností není správná e) nevím, neumím odpovědět

94

8. Vyberte hlavní kritérium pro výběr dezinfekčního roztoku při péči o chirurgické nástroje: a) vlastní zkušenost b) doporučení výrobce nástroje c) zvyklosti na pracovišti d) účinnost dezinfekčního roztoku e) nevím, neumím odpovědět 9. Co je cílem dezinfekce nástrojů: (zvolte správnou odpověď) a) odstranění biologických nečistot b) devitalizace choroboplodných mikroorganizmů na neživých předmětech c) devitalizace choroboplodných mikroorganizmů na povrchu lidského těla d) vyčištění předmětů e) nevím, neumím odpovědět 10. Uveďte správnou možnost. Za jakých podmínek je třeba vkládat nástroje do dekontaminačního roztoku: a) vkládáme rozložené, otevřené nástroje i se zbytky krevních sraženin, kožních dezinfekcí, lubrikantů či lepidel b) vkládáme nástroje ihned po ukončení operačního zákroku, nástroje nerozkládáme c) vkládáme rozložené, otevřené nástroje bez zbytků krevních sraženin, kožních dezinfekcí, lubrikantů či lepidel po hrubé mechanické očistě d) vkládáme rozložené, otevřené, čisté a suché nástroje e) nevím, neumím odpovědět

95

11. Označte křížkem všechny údaje, které by měl obsahovat deník vyššího stupně dezinfekce: (zde může být uvedeno více odpovědí) a) datum přípravy dezinfekčního roztoku b) název dezinfekčního přípravku c) jméno pacienta d) koncentrace dezinfekčního roztoku e) čas expozice f) podpis provádějícího zdravotnického pracovníka g) nevím, neumím odpovědět 12. Zvolte správnou odpověď pro dobu exspirace u volně uloženého nástroje s dvojobalem: a) 6 dnů b) 6 měsíců c) 12 týdnů d) 1 rok e) nevím, neumím odpovědět 13. Zvolte správnou odpověď: Kolik obalů by měl mít zdravotnický prostředek při přepravě mimo aseptické prostory operačních sálů: a) 2 obaly b) 3 obaly c) 4 obaly d) 1 obal e) nevím, neumím odpovědět 14. Vyberte nevhodný primární sterilizační obal pro chirurgický nástroj: a) kontejner b) obaly z rukávců v rolích (papír-folie) c) lukasterikový sáček d) obalový arch e) nevím, neumím odpovědět

96

15. U kterého druhu fyzikální sterilizace je prováděn Bowie&Dick test: a) horkovzdušná sterilizace b) formaldehydová sterilizace c) vlhké teplo pod tlakem (autokláv) d) plazmová sterilizace e) nevím, neumím odpovědět 16. Uveďte, která metoda sterilizace je považována za nejúčinnější, nejekonomičtější a zároveň nejekologičtější: a) sterilizace plazmou b) sterilizace ethylenoxidem c) sterilizace vlhkým teplem pod tlakem (autokláv) d) sterilizace radiací e) nevím, neumím odpovědět 17. Uveďte, po jak dlouhou dobu je nutno uchovat dokumentaci procesu sterilizace: a) 5 let b) 15 let c)10 let d) 1 rok e) nevím, neumím odpovědět Další položky jsou zaměřeny na zvyklosti na vašem pracovišti. Prosíme o upřímná vyjádření, popisující běžnou realitu na vašem oddělení. 18. Obsahují síta používaná na vašem pracovišti nástroje různého stáří: a) ano b) ne c) nevím, nezajímám se o to 19. Obsahují síta používaná na vašem pracovišti nástroje různých materiálů: a) ano b) ne c) nevím, neumím odpovědět

97

20. Jakou metodu sterilizace termolabilního materiálu (nesnášejícího vysokou teplotu) používáte na vašem pracovišti: a) sterilizace plazmou b) sterilizace formaldehydem c) sterilizace ethylenoxidem e) jiná, uveďte jakou……………………………… 21. Setkáváte se během praxe na vašem pracovišti s nějak poškozeným, sterilním chirurgickým nástrojem: (např. nefunkční, tupý, rozlomený, s projevy koroze či barevnými změnami na povrchu) a) ano, často b) ano, výjimečně b) ne (pokud jste uvedli NE, neodpovídejte na následující otázku č. 22 a přejděte k otázce č. 23) 22. Uveďte, jak často se setkáváte s takto poškozeným sterilním nástrojem na vašem pracovišti: a) velmi často (denně) b) často (alespoň jednou týdně) c) občas, pravidelně a opakovaně (alespoň jednou měsíčně) d) ojediněle (jednou za čtvrtletí – 3 měsíce) e) zřídka (jednou za pololetí – 6 měsíců) f) výjimečně (jednou za rok) g) nikdy 23. Uveďte, zda je instrumentárium na vašem pracovišti používáno pouze k těm účelům, ke kterým bylo vyrobeno: (např. preparační nůžky pouze k preparaci, nikoliv ke stříhání různých materiálů atd.) a) ano b) ne c) nevím, neumím odpovědět

98

24. Jste spokojena se stavem (kvalitou) instrumentária na vašich operačních sálech: a) ano b) ne c) nevím, nepřemýšlela jsem o tom 25. Kde jste získala nejvíce informací a poznatků týkajících se chirurgických nástrojů a péče o ně: a) v průběhu své praxe na operačních sálech b) během stáže na centrální sterilizaci (v rámci nástupní praxe) c) během specializačního vzdělávání d) na seminářích týkajících se této problematiky e) jiná možnost (uveďte…………………………………………..) 26. Jak byste ohodnotila své znalosti v péči o instrumentárium: (prosím o označení číslice křížkem)

1

2

3

4

5

výborné

velmi dobré

dobré

dostatečné

nedostatečné

Vaše připomínky a náměty: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

99

Příloha č. 2 Parametry sterilizace88 Parametry parní sterilizace Teplota (°C)

Tlak kPa (bar)

Sterilizační expozice (minuty)

121

205 (2,05)

20

134

304 (3,04)

10

134

304 (3,04)

7*

134

304 (3,04)

4**

* V přístrojích s vakuovým testem a testem průniku a kvality páry, ve fázi odvzdušnění dosahují tlaku 13 kPa ** Platí pouze pro sterilizaci některých nebalených předmětů k okamžitému použití Pozn.: nástroje, které byly v kontaktu s tkáněmi pacientů s prokázanou Creutzfeldtovou-Jakobovou nemocí, musejí být zničeny, nesmějí se sterilizovat. Pro inaktivaci prionů se sterilizuje při parametrech: 134 °C/304 kPa/60 minut ve spojení s alkalickým mytím

Parametry horkovzdušné sterilizace Teplota (°C)

Sterilizační expozice (minuty)

160

60

170

30

180

20

Parametry plazmové sterilizace Teplota (°C)

Tlak kPa (bar)

Sterilizační expozice (minuty)

50

0,0004 (0,04)

10

Parametry formaldehydové sterilizace Teplota (°C)

Tlak kPa (bar)

Sterilizační expozice (minuty)

60

10 - 20 (0,1 – 0,2)

25

80

10 - 20 (0,1 – 0,2)

15

Pozn.: podle technického vybavení přístroje mohou být parametry sterilizačního cyklu odlišné

Parametry ethylenoxidové sterilizace Teplota (°C) 37 - 55

Tlak kPa (bar)

Sterilizační expozice (minuty)

650 (6,5)

180

Pozn.: podle technického vybavení přístroje mohou být parametry sterilizačního cyklu odlišné

88

Srov. MELICHERČÍKOVÁ, V., Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz, s. 18.

100