chebské farnosti březen 2016

chebské farnosti

březen 2016

Postní rekolekce

Ježíš Kristus Láska vtělená a ukřižovaná pátek 18. 3. a sobota 19. 3. 2016 ročník 20

číslo 3

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI

Č. 3 – BŘEZEN 2016

EDITORIAL Postní doba se láme v půli, a jako vždy mne to přiměje se znovu důkladně zamyslet, jak vlastně tuhle dobu prožívám. A, bohužel, ta moje osobní bilance do této chvíle moc potěšující není. Snažím se sice, snažím o to, abych alespoň dodržovala to podstatné a věnovala více času meditaci a osobní modlitbě, ale v tom všednodenním kolotoči se mi velikost tajemství zahalujících Velikonoční oběť a Vzkříšení jaksi ztrácí z mého úzkého obzoru a omezeného chápání. Mnohokrát jsem sice slyšela z úst mnohem povolanějších, že je důležitější plnit vždy a za všech okolností Boží vůli a že k tomu vlastní vnitřní emoční prožitky nejsou zase tak důležité, ale proč bych to nepřiznala, mrzí mne to a mám na sebe i zlost. Proto jsem zajásala, když jsem si přečetla pozvání, že mezi nás do farnosti přijede dominikánský mnich o. Damián-Maria Škoda OP a na chebské faře v sobotu před Květnou nedělí dne 19. března v čase od 9 do 16 hodin bude duchovní obnova. (Více se dozvíte z pozvánky na str. 19 tohoto čísla Zpravodaje). Přeji opravdové, hluboce duchovní prožití času, který nám zbývá do slavení největšího svátku nás, křesťanů, do Vzkříšení. rym

VELIKONOČNÍ TRIDUUM Zelený čtvrtek (24. 3.) DEN POSLEDNÍ VEČEŘE mše na památku večeře Páně v 16:00 v D. Žandově mše na památku večeře Páně s mytím nohou v 18:00 v kapli sv. Jana na faře završení sbírky „Postní almužna“ na podporu služeb pro potřebné (kasičky) eucharistická adorace v „getsemanské zahradě“ po mši v kapli sv. Jana na faře Velký pátek (25. 3.) DEN KRISTOVA UTRPENÍ - ranní chvály od 9:00 ve farním sále - křížová cesta městem, zahájení v 15:00 před farou v Chebu (délka až 2 hodiny) - velkopáteční obřady s uctíváním kříže od 18:00 u sv. Václava, sbírka na Sv. zemi Bílá sobota (26. 3.) DEN ZTIŠENÍ A NADĚJE - liturgie četby na téma „sestoupení do pekel“ od 9:00 do 10:00 ve farním sále - možnost bdění u Kristova hrobu po celý den v kostele sv. Mikuláše Vigilie Zmrtvýchvstání Páně (26. 3. od 22:00) VELKÁ NOC - vigilie Zmrtvýchvstání s žehnáním ohně (od 22:00 před kostelem sv. Mikuláše) s následnou slavností světla (v kostele sv. Mikuláše), bohoslužbou slova, obnovou křtu a slavením eucharistie (vše v kapli sv. Jana na faře); délka až 3 hodiny, odvoz zajistíme) - následuje přátelské velikonoční „agapé“ ve farním domě Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (27. 3.) BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ - slavení eucharistie s žehnáním pokrmů v neděli od 10:00 (!!) u sv. Václava - slavení eucharistie se žehnáním pokrmů v neděli od 12:00 (!!) v D. Žandově - slavení eucharistie pro ty, co zaspí,  v neděli v 18:00 v kapli sv. Jana na faře - při všech mších sbírka na Diecézní charitu Plzeň Oktáv Zmrtvýchvstání Páně (28. 3.) PONDĚLÍ VELIKONOČNÍ - slavení eucharistie v 10:00 v kostele sv. Václava -

2

Č. 3 – BŘEZEN 2016


SLOVO FARÁŘE Slovo faráře jsme tentokrát „ulovili“ z jeho nedávného rozhovoru pro Cestu domů, který je pod názvem „Bůh paliativně doprovází všechny – věřící i nevěřící“ k dispozici na www.umirani.cz (doporučujeme i související článek Proč Češi neumírají doma). Před pár týdny jste se vrátil z poustevnického pobytu v Krušných horách, kde jste trávil 40 dní. Co jste tam zažil? Nádherné dny, kdy všechno můžete pustit z hlavy a necháte čas, nohy i srdce plynout jen tak. Zpočátku jsem hodně běhal a chodil po horách, často v dešti, v mlze, ve tmě. Žasl jsem nad rozmanitostí podzimní přírody, lezl na nejrůznější krušnohorské kopce, občas doslova až nad mraky, pobíhal po náhorních planinách, brodil se mokřinami, slézal podél potoků do pohádkových údolí, objevoval do té doby pro mě neznámé vodopády, kde jsem měl pocit, že už není cesty zpátky, a pak se zase vracel do tepla své pohodlné „poustevny“, nebo občas také přespal někde na hřebeni, jakoby vydaný napospas nezajištěnému zítřku. Později jsem se stáhl spíše do ticha své poustevny, nově na sebe ve světle duchovních cvičení sv. Ignáce z Loyoly nechal působit celý Ježíšův příběh, vrátil jsem se v doprovodu jednoho svého kolegy kněze díky generální zpovědi až ke kořenům a počátkům svého životního příběhu, otevřel jsem Božímu milosrdenství některé etapy své minulosti. Později, když po Novém roce napadl sníh, jsem si užíval toho, jak ta nová běloba milosrdně přikryla všechno bahnité, křehké a špinavé a zároveň mi umožnila pustit se na běžkách úplně novými, neprošlapanými cestami, ale také být vděčný za úseky, které už projel někdo jiný a já mohl jít v jeho stopách. Ke konci své poustevny jsem pak prožil několik silných setkání se svými přáteli,

kteří za mnou buď přijeli do poustevny, nebo které jsem pak navštívil. S některými z nich jsem se neviděl snad celé desetiletí. A většinou jsem znovu a znovu žasl, možná i díky předchozí samotě, jak velké mám v těchto vztazích bohatství. Zpětně mi teď dochází, že jsem se takto možná alespoň vzdáleně mohl dotknout zkušenosti člověka upoutaného na lůžko, který uprostřed své bezmoci neřeší čas, který uprostřed tohoto „bezčasí“ je konfrontován sám se sebou, se smyslem svého dosavadního snažení, a který v tom všem postupně, jakoby „zevnitř“, krůček po krůčku a velmi křehce, objevuje novou radost ze života teď a tady, novou vděčnost za všechno a za všechny blízké i vzdálené, novou odvahu mnohé opustit, nový úžas nad prostými maličkostmi, novou naději, že to všechno přeci jen má smysl, a novou jistotu, že když jednou odtud odejde, pak odejde do prostoru ještě úžasnějšího, než je tenhle bolavý, ale nádherný svět. Co vlastně považujete z hlediska paliativní duchovní péče za nejdůležitější? Vztah nesený nadějí. Tím mám na mysli můj vztah jakožto pomáhajícího profesionála či dobrovolníka v oblasti paliativní péče s umírajícím klientem a jeho rodinou žitý jako vztah partnerský, možná až přátelský, jako úctyplný vztah mladého průvodce dávajícího umírajícímu a jeho rodině to, co má (znalosti, dovednosti, osobní naději), dávajícího to k dispozici na kousek jejich společné cesty a zároveň žasnoucího nad tím, co všechno může na této společné cestě od umírajícího a jeho rodiny přijmout. A to vše ponořené do osobní naděje sycené vlastní zkušeností s osobním Bohem, který nás všechny, ať věřící či nevěřící, „paliativně“ doprovází svojí věrností a něžností a miluje „až za smrt“. Petr Hruška 3


Č. 3 – BŘEZEN 2016

ROK MILOSRDENSTVÍ PROČ SVATÝ ROK MILOSRDENSTVÍ? KATECHEZE PAPEŽE FRANTIŠKA (1 Kor 1,23-25) Drazí bratři a sestry, dobrý den! Včera jsem tady v bazilice sv. Petra otevřel jubilejní Svatou bránu milosrdenství. Ještě před tím jsem tak učinil v katedrále v Bangui, hlavním městě Středoafrické republiky. Dnes bych se spolu s vámi chtěl zamyslet nad významem tohoto Svatého roku a odpovědět na otázku: proč Svatý rok milosrdenství? Co je jeho smyslem? Církev tento mimořádný moment potřebuje. Neříkám, že pro církev je dobrý. Říkám, že církev tento mimořádný moment potřebuje. V naší době hlubokých změn je církev povolána poskytnout svůj osobitý přínos tím, že zviditelní znamení přítomnosti a blízkosti Boží. A Svatý rok je příhodným časem pro nás všechny, abychom se rozjímáním o božském milosrdenství, přesahujícím každé lidské omezení a ozařujícím temnotu hříchu, mohli stát přesvědčivějšími a účinnějšími svědky. Pohlédnout k Bohu, milosrdnému Otci, a k bratřím, kteří potřebují milosrdenství, znamená obrátit pozornost k podstatě evangelia, k Ježíši, k Milosrdenství, které se stalo tělem a zpřístupňuje našim zrakům velké mystérium trojiční lásky Boha. Slavit Svatý rok milosrdenství znamená učinit znovu středem našeho osobního života a našich komunit specifikum křesťanské víry, tedy Ježíše Krista, milosrdného Boha. Tedy, Svatý rok žitého milosrdenství. Ano, drazí bratři a sestry, tento Svatý rok je nám nabízen, abychom zakusili ve svém životě něžný a líbezný dotek Božího odpuštění, Boží přítomnosti u nás a Boží blízkosti zvláště ve chvílích největší nouze.

Jak jsme již informovali v prosincovém čísle, během Svatého roku milosrdenství budou postupně otevírány „Brány milosrdenství“ na některých místech naší diecéze. Na otevření Brány milosrdenství v Klášteře Teplá v pondělí 4. dubna 2016 organizuje poutní zájezd Spolek Maria Loreto (odjezd 8:30 z Křižovatky). Podrobnosti se dočtete v rubrice Spolky a společenství. Níže přinášíme úvahu o smyslu Svatého roku milosrdenství od toho k takovéto úvaze z nejpovolanějších – od římského biskupa, papeže Františka, který s myšlenkou Svatého roku milosrdenství sám přišel. V kostelích jsou pak k dispozici sešitky ke Svatému roku milosrdenství s modlitbou, kterou doporučujeme k prohloubení společné i osobní modlitby během celého roku. 4

Č. 3 – BŘEZEN 2016


Tento Svatý rok je zkrátka výsadním momentem církve, aby si osvojila volit výhradně to, co se nejvíce líbí Bohu. A co je tím, co se Bohu líbí nejvíce? Odpouštět svým dětem, mít s nimi slitování, aby také odpouštěli bratřím a zářili ve světě jako pochodně Božího milosrdenství. To je to, co se Bohu líbí nejvíce. Svatý Ambrož v jednom teologickém spise pojednávajícím o Adamovi komentuje stvoření světa a říká, že Bůh každý den, kdy něco učinil – měsíc, slunce či živočichy – říká: „A Bůh viděl, že je to dobré.“ Když však učinil muže a ženu, Bible říká: „Viděl, že to bylo velmi dobré.“ A svatý Ambrož se ptá: „Proč říká »velmi dobré«? Proč je Bůh po stvoření muže a ženy tolik spokojen?“ Protože nakonec měl komu odpouštět. A to je krásné: radostí Boha je odpouštět, bytím Boha je milosrdenství. Proto máme v tomto mimořádném roce otevřít srdce, aby nás všechny tato Boží láska a tato radost naplnila milosrdenstvím. Svatý rok bude pro církev „příhodným časem“, pokud se naučíme volit to, co se Bohu líbí nejvíc, aniž bychom podlehli pokušení myslet si, že něco jiného je důležitější či prvořadější. Nic není důležitější než volit to, co se Bohu líbí nejvíc, tedy Jeho milosrdenství, Jeho lásku, Jeho jemnocit, Jeho objetí, Jeho pohlazení! Také nezbytné dílo obnovy institucí a struktur církve je prostředkem, který nás má vést k zakoušení živého a oživujícího Božího milosrdenství, které jedině může zaručit církvi, aby byla oním městem, jež je postaveno na hoře a nemůže zůstat skryto (srov. Mt 5,14). Pouze milosrdná církev září! Kdybychom měli byť jen na chvíli zapomenout, že tím, co se Bohu líbí nejvíc, je milosrdenství, byla by každá naše snaha marná, protože bychom se stali otroky svých institucí a svých struktur, i kdyby byly jakkoli obnovené. Byli bychom stále otroky. „Mocně pocítit radost, že jsme byli nalezeni Ježíšem, který nás jako Dobrý Pastýř

přišel hledat, protože jsme zbloudili“ (Homilie papeže Františka, nešpory z vigilie neděle Božího milosrdenství, 11. duben 2015) – to je cíl, který si církev klade v tomto Svatém roce. Takto v sobě posílíme jistotu, že milosrdenství může skutečně přispět k vytvoření lidštějšího světa. Zvláště v těchto našich časech, kdy je odpuštění v prostředích lidského soužití vzácným hostem, se důraz na milosrdenství stává naléhavějším, a to všude: ve společnosti, v institucích, v práci a také v rodině. Jistě, někdo může namítnout: „Ale Otče, neměla by církev v tomto Roce dělat něco víc? Je správné rozjímat o Božím milosrdenství, ale existují urgentní potřeby!“ To je pravda, mnohého je třeba a já to jako první nepřestávám připomínat. Je však třeba mít na zřeteli, že kořenem zapomnění, do něhož milosrdenství upadá, je vždycky sebeláska. Ve světě má podobu exkluzivního hledání vlastního prospěchu, potěšení a poct pojících se ke snaze hromadit bohatství, zatímco v životě křesťanů je často maskována pokrytectvím a zesvětštěním. To všechno odporuje milosrdenství. Ve světě popudy sebelásky odcizují milosrdenství a jsou tak mnohé a četné, že často už nejsme s to rozpoznat je jako krajnosti a pochybení. Proto je nezbytné uznávat, že jsme hříšníci, abychom v sobě posílili jistotu božského milosrdenství. „Pane, jsem hříšník; Pane, jsem hříšnice: přijď se svým milosrdenstvím.“ To je krásná modlitba, snadná modlitba, kterou lze říkat denně: „Pane, jsem h říšník; Pane, jsem hříšnice: přijď se svým milosrdenstvím.“ Drazí bratři a sestry, rád bych, aby v tomto Svatém roce každý z nás udělal zkušenost s Božím milosrdenstvím, abychom byli svědky toho, co se Bohu líbí nejvíce. Je naivní myslet si, že to může změnit svět? Ano, lidsky řečeno je to bláznovství, ale „pošetilá Boží věc je moudřejší než lidé a slabá Boží věc je silnější než lidé“ (1 Kor 1,25). František 5


Č. 3 – BŘEZEN 2016

NÁRODNÍ POUŤ VE SVATÉM ROCE MILOSRDENSTVÍ Biskupové Čech a Moravy vyhlásili Národní pouť ve Svatém roce milosrdenství do Krakova-Lagiewnik. KDY: sobota 28. května 2016 KDE: Krakov, areál Božího milosrdenství Srdečně vás zveme ke společnému prožití této mimořádné události spolu s našimi biskupy. Organizací pouti bylo pověřeno Radio Proglas. Aktuální informace spojené s poutí budou průběžně zařazovány do vysílání Proglasu a na www.pout2016.proglas.cz. Hlavní částí programu bude mše svatá v chrámu Božího milosrdenství s hlavním celebrantem Dominikem kardinálem Dukou a kazatelem arcibiskupem Janem Graubnerem. Odpolední modlitbu korunky k Božímu milosrdenství povede emeritní plzeňský biskup František Radkovský.

CESTY VÍRY filozofie a teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích (1985–1989); studium teologie na Katolické teologické fakultě v Salzburgu v Rakousku (1990–1991); magisterské studium teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1993); další studia na Papežské lateránské univerzitě v Římě (2007–2008) a hamburském Institut für Theologie und Frieden (studijní pobyty 2005-2008); doktorát z morální teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde obhájil svou dizertaci z křesťanské etiky na téma „Etické aspekty boje proti terorismu ve světle učení o tzv. spravedlivé válce“.

TOMÁŠ HOLUB NOVÝM PLZEŇSKÝM BISKUPEM Papež František dne 12. února 2016 jmenoval novým biskupem plzeňské diecéze monsignora Tomáše HOLUBA, generálního sekretáře České biskupské konference, faráře baziliky svatých Petra a Pavla a děkana Kolegiátní kapituly na pražském Vyšehradě. Biskupské svěcení přijme v sobotu 30. dubna 2016 v plzeňské katedrále. Tomáš Holub se narodil 16. srpna 1967 v Jaroměři a pochází z farnosti v Červeném Kostelci (z královéhradecké diecéze). Kněžské svěcení přijal 28. srpna 1993 v Hradci Králové, kde je také inkardinován. Jeho akademická příprava zahrnuje: studia 6

Č. 3 – BŘEZEN 2016


Vykonával tyto služby a zastával následující úřady: kaplan ve farnosti v Kutné Hoře (královéhradecká diecéze) a spirituál na Církevním gymnáziu svaté Voršily tamtéž (1993–1996); první vojenský kaplan a později hlavní kaplan Armády České Republiky (1996–2006); moderátor kurie (2008) a generální vikář královéhradecké diecéze (2008–2010); od 1. července 2011 je generálním sekretářem České biskupské konference; od roku 2011 je zvoleným děkanem Kolegiátní kapituly v Praze na Vyšehradě a od roku 2015 farářem při bazilice svatých Petra a Pavla tamtéž; od roku 2006 působí jako poradce ministra obrany pro duchovní službu. Tomáš Holub se dále angažuje ve vedení křesťanských kurzů pro mládež JUMP, přednáší v rámci České křesťanské akademie či Charismatické obnovy a podílí se na meditačních kurzech pro mládež a manželské páry, které rovněž pastoračně doprovází. Hovoří anglicky, německy a italsky. Pro deník Právo se Tomáš Holub vyjádřil, že jeho „prioritou je neudělat velký zlom.“ A pokračoval: „Diecéze má za sebou službu skvělého pastýře, pro mne je důležité, abych navazoval, šel ve šlépějích otce Františka (Radkovského). Nechci, aby to bylo vnímáno tak, že přišel někdo nový, který to chce dělat jinak.“ Ke svým nejbližším plánům řekl: „Chci navštívit všechny kněze, vidět, v jaké situaci žijí.“ A doplnil: „Jednou z priorit bude léčení bolavé historie česko-německých vztahů a jejích důsledků – opuštěných obcí, obcí s přervanou tradicí.“ Dosavadní biskup František se zmínil, že poté, co diecézi definitivně převezme jeho nástupce, bude možná dál pracovat pro charitu. „Ti, kteří slouží lidem, sami potřebují duchovní povzbuzení," konstatoval. Uvažuje prý také o službě řadového faráře. „Žádnou farnost vyhlídnutou nemám, šel bych tam, kde bude potřeba.“

Novému biskupovi přejeme do jeho služby v naší diecézi plnost Božího požehnání a těšíme se, že se s diecézí brzy seznámí, najde zde kousek domova a doprovodí nás zase na dalším kousku cesty.

SLOVO ŽIVOTA „Přišlo k vám Boží království.“ (srovn. Lk 11,20) Toto očekávali v oněch dobách Židé. Ježíš začal příchod Božího království hlásat, jakmile začal obcházet vesnice a města: „Přiblížilo se k vám Boží království“ (Lk 10,9) A hned poté: „Přišlo k vám Boží království“, „Boží království je mezi vámi“ (Lk 17,21). V osobě Ježíše sám Bůh přišel mezi svůj lid a s rozhodností a silou bral do svých rukou dějiny, aby je přivedl k jejich cíli. Zázraky, které Ježíš činil, byly toho znamením. V evangelijním úryvku, z něhož je vzato toto Slovo života, Ježíš právě uzdravil němého tím, že ho zbavil démona, který ho držel v zajetí. Je to důkaz, že Ježíš přišel, aby překonal zlo, každé zlo, a aby konečně nastolil Boží království. Tento výraz „Boží království“ znamenal v jazyce židovského národa Boha, který působí ve prospěch Izraele, osvobozuje ho od všech forem otroctví a ode všeho zla, vede ho ke spravedlnosti a k míru, zaplavuje ho radostí a dobrem. Tohoto Boha Ježíš zjevuje jako milujícího a milosrdného „otce“, který je plný soucitu a je citlivý k potřebám a utrpení všech svých synů. I my potřebujeme slyšet toto Ježíšovo poselství: „Přišlo k vám Boží království.“ Když se díváme okolo sebe, máme často dojem, že svět je opanován zlem, že lidé násilní a zkažení mají převahu. Mnohdy se cítíme být vydáni na pospas nepřátelským silám či hrozivým událostem, které nás převyšují. Tváří v tvář válkám a živelným pohromám, katastrofám, klimatickým změnám, migračním vlnám a ekonomickým či finančním krizím se cítíme bezbranní. 7


Č. 3 – BŘEZEN 2016

A do tohoto kontextu přichází Ježíšovo poselství, které nás vyzývá, abychom věřili, že on překonává zlo již nyní a nastoluje nový svět. Na festivalu mládeže v březnu 1990 Chiara Lubichová hovořila k tisícům mladých a svěřila jim tento svůj sen: „Abychom učinili svět lepším, vytvořili z něj jednu velkou rodinu se společnou vlastí, abychom vytvořili solidární svět, svět sjednocený.“ Tehdy a i dnes se to jeví jako utopie. Aby se však tento sen stal skutečností, vyzvala je, aby žili ve vzájemné lásce, v jistotě, že tak budou mít mezi sebou „samotného Krista, Všemohoucího“. A od něj mohou očekávat všechno.“ Ano, on je Boží království!! Náš úkol? Dělat vše pro to, aby Ježíš byl stále mezi námi. Tehdy pokračovala Chiara: „To bude on sám, kdo bude

působit s vámi ve vašich zemích, protože on se svým způsobem vrátí do světa, na všechna, místa, kde se nacházíte, bude přítomný díky vaší vzájemné lásce, díky vaší jednotě. On vám dá světlo pro všechno, co budete dělat, povede vás, bude vás podporovat, bude vaší silou, vaším zápalem, vaší radostí. Díky němu se svět kolem vás obrátí a bude svorný, každá trhlina se zacelí. (…) Takže láska mezi vámi a láska, kterou zasejete do mnoha koutů světa mezi jednotlivce, mezi skupiny, mezi národy, a to všemi prostředky, způsobí invazi lásky, o níž často hovoříme. Civilizace lásky, kterou všichni očekáváme, bude mít konkrétní podobu. A k tomu jste všichni povoláni!! A uvidíte veliké věci!! (Fabio Ciardi) iš

POMOC POTŘEBNÝM s příslušným obnosem) pak můžete přinést na Zelený čtvrtek, případně ještě dva týdny po velikonocích do kostela, nebo předat svůj dar přímo ve farní kanceláři. Váš příspěvek bude použit na účely, které zaškrtnete na kasičce. Pokud tuto službu zajišťuje naše farnost či farní charita, bude váš příspěvek použit pro tyto služby; pokud to bude služba, kterou neposkytujeme, obdrží váš příspěvek Diecézní charita Plzeň. „Postní doba letošního Svatého roku milosrdenství je tedy časem příhodným pro to, abychom díky naslouchání Slovu a konání skutků milosrdenství konečně vyšli ven ze svého existenčního odcizení. Skrze skutky tělesného milosrdenství se dotýkáme Kristova těla v bratřích a sestrách, kteří nás potřebují,“ uzavírá svůj dopis opět papež František. eko

CHARITA: POSTNÍ ALMUŽNA Jako každý rok jsme zváni to, co ušetříme po dobu postu, věnovat potřebným. Jak píše papež František ve svém poselství k letošní postní době: „Boží milosrdenství proměňuje srdce člověka, dává mu zakusit věrnou lásku, a tím jeho samého uschopňuje k milosrdenství… dávat mu jíst, navštěvovat ho, utěšovat, vzdělávat.“ Tato slova nám připomínají to, co všichni dobře víme a čím se jistě snažíme po celý rok řídit. Teď v postní době máme možnost navíc své odříkání a milosrdenství zhmotnit do postní almužny, kterou už od roku 2009 ve spolupráci s diecézemi a farnostmi vyhlašuje Charita. I letos si proto můžete v kostele rozebrat papírové skládací kasičky a do nich vkládat, co ušetříte po dobu postu. Kasičky s nastřádanými financemi (případně obálku 8

Č. 3 – BŘEZEN 2016


NINIVE: SBÍRKA PRO ALEPPO

HOSPIC: SESTUP NA DNO MARIÁNSKÉHO PŘÍKOPU

Na podzim uspořádala naše farnost sbírku na podporu trpících, kteří zůstávají ve válkou sužovaném městě Aleppo v Sýrii, a to prostřednictvím tamní katolické farnosti. Z Aleppa nám přišlo toto poděkování:

O rekord při pokusu o sestup na dno Mariánského příkopu (11 km) se pokusí v sobotu a v neděli 9. – 10. dubna 2016 jednašedesátiletý známý ultramaratonec a propagátor běhu pro zdraví Miloš Škorpil v nově otevřené jižní věži našeho kostela sv. Mikuláše a Alžběty. Startovat bude v sobotu 9. 4. v 10:00 a bude běhat tak dlouho, dokud nesestoupá výšku odpovídající nejhlubšímu údolí světa, Mariánskému příkopu, jehož dno leží 11 km pod hladinou Tichého oceánu. Akce se koná na podporu mobilních služeb rodinám umírajících Hospice Sv. Jiří v Chebu. Aby Miloš Škorpil úkol splnil, bude muset zdolat 54 984 schodů, což znamená po věži sestoupit (ale i vystoupit) 413 krát + ještě 55 schodů. Akci bude doprovázet sportovní program pro celou rodinu. Miloš Škorpil ke svému pokusu sám říká: „Když jsem po schodech kostela sv. Bartoloměje v Pelhřimově konečně vystoupal na vrchol světa (Mount Everest, 8848 m. n. m), pronesl někdo provokativní myšlenku: ‚Tak teď bys měl ještě sestoupit na samé dno světa.‘ Tím dnem je Mariánský příkop (hloubka 10 994 m. p. m). Už tehdy jsem si říkal, jestli někdy, tak to bude v Chebu. No a je to tady. Jak jinak slavnostně pokřtít zrekonstruovanou věž a schody na ní, než vlastním potem? Jinak na Everest jsem šplhal 22 hodin, dolů by se to mohlo zdát lehčí, kdybych ale vždycky nemusel vystoupat opět nahoru, abych mohl opět dolů. Každopádně, to bude (když se to povede), nejšílenější rekord, který se mi kdy povedlo vytvořit a jsem zvědavý, jestli tělo ‚mladé‘ 61 let, na to pořád ještě má! Nechce se mi však na dno světa sestupovat jen tak a tak se ptám: ‚Najdou se nějaké firmy či jednotlivci, kteří podpoří můj sestup a přispějí na konto

Vážený Otče Richarde, 29. prosince 2015 jsem od Vaší farnosti na mnou uvedené konto obdržel částku 3.465,- Euro. Proto bych Vám rád vyjádřil vděčnost svých farníků z Farnosti sv. Františka z Assisi v Aleppu, svých spolubratří františkánů i moji vděčnost z Vaši křesťanskou lásku a laskavost. Veliké díky Vám, drahý otče, a každému z Vašich věřících, kteří přispěli ke shromáždění této částky. Dále se za Vás modlíme, za Vaši misi, za každého z věřících dobrodinců. Ať Vás, otče Richarde, Pán naplňuje všemi potřebnými milostmi pro důstojnou službu Pánu. Ať naplňuje věřící všemi dary potřebnými k tomu, aby lépe žili víru a svědectví této víře. Prosím, vyřiďte celé Vaší farnosti naše srdečné pozdravy. P. Ibrahim Alsabagh, farář farnost sv. Františka z Assisi v Aleppu Situace v Aleppu je stále velice zlá a naše pomoc je i nadále žádoucí. Proto jsme se rozhodli pro dlouhodobou podporu farnosti v Aleppu zaregistrovat veřejnou sbírku a zřídit zvláštní sbírkové konto, na které můžete i vy průběžně přispívat. Děkujeme za jakýkoliv obnos i za vaše modlitby za naše trpící bratry a sestry v syrském Aleppu. Číslo sbírkového konta na podporu křesťanů v Aleppu: 5432910 / 8030 Jako v. s. je možné uvádět r. č. bez čísla za lomítkem. Ti, kteří žádají potvrzení o daru, prosíme o zaslání jejich osobních údajů na adresu farnosti: Římskokatolická farnost Cheb, Kostelní nám. 15, 350 02 Cheb. farář Petr Hruška 9


Č. 3 – BŘEZEN 2016

Hospice Sv. Jiří dohodnutou částkou za každý metr či schod?‘“¨ Podrobnější informace budeme průběžně doplňovat na facebookové stránce této udá-

losti, nebo se můžete ptát na mailové adrese [email protected], či na tel. čísle: 739 341 097 (Radka Besedová).

MIKULÁŠ A ALŽBĚTA spojený s komentovanou prohlídkou nových prostor. Těšíme se, že takto můžeme nabídnout chebské veřejnosti i návštěvníkům Chebu další prostory, kde se budou moci dotknout něčeho z onoho bohatství kultury, spirituality, architektury a přírodních krás, které je nám všem společně předchozími generacemi Chebanů svěřené do správy. Během roku pak budou v kostele udělány další úpravy (úpravy ozvučení, vybavení koberci, adorační kaple, zpovědnice, dětský kout, prezentace života farnosti apod.), které umožní také farnosti nalézt zde znovu jedinečný „domácí“ prostor pro slavení nedělní, sváteční i všednodenní liturgie i další duchovní setkávání. Petr Hruška

SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ NEDĚLE 3. DUBNA 2016 OD 10:00

Po nastínění výhledu dalšího rozvoje našeho farního chrámu v listopadovém čísle a po zprávě o ukončení projektu rekonstrukce krypty a věže kostela v čísle prosincovém (viz také www.mikulas.farnostcheb.cz) dnes přinášíme pozvánku na slavností otevření nově zpřístupněných prostor chrámu sv. Mikuláše a Alžběty (věže a krypty) u příležitosti zahájení nové turistické sezóny. Ke slavnostnímu otevření nově zpřístupněných prostor kostela (věže a krypty) a zahájení turistické sezóny 2016 zveme farníky i širokou veřejnost v neděli 3. dubna 2016. Tuto neděli zde budeme slavit slavnostní bohoslužbu od 10:00, po které bude od 11:00 program pro širokou veřejnost

ZPRÁVY Z LORETY Santa Fé, hlavního města Nového Mexika v USA. Loretánská kaple byla v Santa Fé postavena v roce 1873. Byla pěkná, v novogotickém slohu, ale měla jednu vadu: schodiště na kůr bylo tak úzké, že Sisters of Loretto (sestry Loreta) po něm nemohly ve svých dlouhých hábitech chodit. Když se jim nedařilo najít truhláře, který by schodiště opravil, začaly se modlit novénu ke sv. Josefovi. Devátý den přišel cizinec, řekl, že je truhlář a že schodiště postaví. Nechtěl žádného pomocníka a vyžádal si,

ZAJÍMAVOST V letošní zimě nebylo počasí moc mrazivé, ale mimořádně větrné. Na Loretě vichřice shazovala ze stromů suché větve, v ambitech potrhala sítě a někdy i aktivovala elektronické střežení objektu. Loretu připravíme na novou sezónu po zimní přestávce některou sobotu v březnu, termín bude včas ohlášen. Protože žádné jiné zprávy z naší Lorety nemám, nabízím jednu zajímavost o loretánské kapli hodně vzdálené – ze 10

Č. 3 – BŘEZEN 2016


aby byla kaple uzavřena, aby nebyl při práci rušen. Když bylo schodiště hotové, všichni užasli: dřevěné schodiště se dvakrát otáčí kolem své osy bez vnitřního opěrného sloupu, je zhotovené bez hřebíků a šroubů a je skvostnou ukázkou truhlářského řemesla. Má 33 schodů – jako měl Ježíš Kristus roků. Cizinec požádal o dvě vany vody, vykoupal se a pak zmizel bez požadavku na jakoukoliv odměnu. Po městě se hned šířila zvěst, že tím neznámým truhlářem byl sám svatý Josef, kterého na prosby sester poslal Ježíš Kristus. Když se pak ještě zjistilo, že dřevo, ze

kterého jsou schody vyrobeny, se nikde v celém kraji nevyskytuje, došli v Santa Fé k přesvědčení, že se zde stal skutečný zázrak. Před kaplí, od té doby hojně navštěvované poutníky a turisty, stojí velká deska s nápisem: LORETTO CHAPEL, BUILT 1873 MIRACULOUS STAIRWAY (Kaple Loreta postavená 1873 zázračné schodiště). (Podle Wikipedia, Loretto Chapel, Santa Fe) ako

FÓRUM Milí čtenáři, tato rubrika je zde především pro vás, pro vaše příspěvky, názory, glosy, reakce, zkušenosti, svědectví, zprávičky… pro cokoli, o co byste se rádi podělili s ostatními farníky. Není třeba mít takový vytříbený sloh jako naše hostující stálá dopisovatelka Lída, jejíž texty zde rádi uveřejňujeme, ale co naplat, hlas ze života naší farnosti by byl lepší. O styl se nebojte, stačí psát, jak vám zobák narost (a pak to poslat na [email protected]), případně osobně oslovit někoho z redakce (seznam jejích členů najdete v tiráži čísla) a oni to už napíší za vás. Těšíme se na to, že se v této rubrice opět začne odrážet něco z toho, čím vy sami či spolu s ostatními farníky na své cestě s Kristem prožíváte.

Mladá maminka vezla v kočárku holčičku. Holčička na maminku mluvila, ale marně, ta ji neslyšela. Ve sluchátkách, jak je teď u mladých lidí zvykem, jí duněla muzika. U lékaře jsem seděla blízko, ale on neměl čas se na mě ani podívat. Sledoval o mně všechno v počítači. Proč by se mě měl vyptávat, jak mi je, když mu všechno o mých neduzích řekne počítač? Z našeho domu vyšel pán. Asi tu bydlí, napadlo mě, ale neznám ho, jako neznám další obyvatele domu. A zase jsem si vzpomněla, jak navečer před naším domem sedávala správcová paní Nováková. Zastavovala jsem se u ní na kus řeči. Pro mě to býval tenkrát pocit bezpečí domova. Dnes nikde v ulicích nenajdete společenství lidí jen tak si povídajících. Za rohem měla obchod s potravinami paní Jirásková. Než jsme nakoupili, ptala se nás, co děti, nemoci, a my jsme věděli, že nás má ráda a že patří do našich životů. V samoobsluhách nenajdeme většinou nikoho, kdo by nám poradil. U pokladny zmatkujeme s nákupním vozíkem, se zbožím na pásu a s mačkáním pinu. Těžko s

ZTRATILI JSME SE Nastoupila jsem do tramvaje a posadila se proti staré paní. Někdo se chtěl něco zeptat řidiče, ale ten je uzavřený ve své kukani. Vzpomněla jsem si, jak dříve v tramvaji sedával průvodčí. Mohli jste se ho ptát na cestu, přestupy anebo jenom s ním mluvit. Stará paní mi něco říkala. Chtělo se jí povídat. Všimli jste si, jak staří lidé navazují hovor? Většinou ale nemají s kým. 11


Č. 3 – BŘEZEN 2016

námi může unavená pokladní promluvit, nemá čas se na nás ani podívat. Doma jsem volala poruchy. Zlobil telefon. Po nekonečně dlouhé době se ozval hlas jako ze záhrobí: „Co pro vás můžu udělat?“ Na tuhle otázku už jsem alergická. Slyším ji při každém volání do všech institucí. „Zmáčkněte jedničku, když…“ radil hlas. „Zmáčkněte dvojku, když… Zmáčkněte křížek, když…“„Když co“, jsem v rychlosti nezaznamenala. Zkusila jsem mačkat dle pokynu, abych se nakonec dozvěděla, že protože nebylo nic stisknuto, spojení je přerušeno. „Co mám zmáčknout, aby lidi k sobě zase našli cestu?!“ křičela jsem do hluchého telefonu. Vzpomínáte si, jak jsme v dětství sedávali s rodiči po večeři u stolu a povídali? Dnes sedí rodiče u televize, děti většinou taky, nebo spíš u počítače. Ztratili jsme se. Jestli se nenajdeme, bude nám jednou všem těžko a smutno. (z internetu) rym

i v dospělosti měli oblast, kde neproběhlo uzdravení, nemohli nás vychovávat zdravě. V katolických rodinách zvláště v oblasti sexu panovala často tabu. A také se nediskutovalo o chození do kostela a v některých rodinách se nepřipouštěla diskuse tam, kde by se naopak mělo hodně povídat a věci rozebírat. Také role mužů a žen byla často přesně vymezená a běda, když člověk nezapadal. Svoje rodiče mám velmi ráda a jsem jim za mnohé vděčná. Zároveň se mi ale nesmírně ulevilo, když jsem mohla některé skutečnosti poznat, pojmenovat, když jsem se mohla konečně rozzlobit. Ulevilo se mi, když jsem si uvědomila, kolik jsem sama sobě přidělala trápení tím, že jsem se srovnávala s maminkou, která byla tichou introvertkou a chtěla jsem být jako ona, ačkoliv jsem od přírody vášnivou extrovertkou plnou emocí a života. Jak jsem jen těžko hledala lásku sama k sobě, své místo v životě, v církvi, své smíření se svoji sexualitou, s emocemi, s náladami, se vzlety a pády. Jak dodnes rozmotávám svoje psychické problémy, které souvisejí i s pocity viny, s nepřijetím vlastní sexuality, s přílišným posuzováním druhých… Jak jsem šťastná, že jsem si mohla zvolit spolu s manželem náš životní styl, odlišný od způsobu života mých i jeho rodičů. Konečně vím, že úcta k rodičům neznamená napodobování, že být dobrou hospodyňkou není všechno, že být dobrou křesťankou nemusí znamenat chodit denně do kostela. Ctít otce i matku možná právě znamená přijmout své rodiče v jejich křehkosti a hříšnosti, umět jim odpustit, vážit si jich i přes jejich nedostatky, ale nebát se je vidět a pojmenovat. Nebát se být sám sebou a takovým, jakým mě chtěl mít Bůh. Ludmila Křivancová

ČTVRTÉ PŘIKÁZÁNÍ My, kteří jsme byli vedeni od mládí k životu podle Desatera, a byli jsme zvyklí se zpovídat, tak jsme se většinou báli odporovat rodičům i tehdy, když neměli pravdu. Čtvrté přikázání bývá často překrucováno a vykládáno tak, že dítě musí být i v dospělém věku poslušné svých rodičů. S jednou mojí přítelkyní – vrstevnicí -- máme podobnou zkušenost. Teprve při psychoterapii jsme si dovolily připustit, že ne všechno v našich rodinách bylo v pořádku, že i naši rodiče jsou či byli chybujícími hříšníky. Ano, milovali nás tak, jak toho byli schopni, to ale neznamená, že neudělali nějakou botu, že v některých oblastech nebyli až příliš přísní, že jim někdy neujely nervy. Pokud oni sami prožili nějaké trauma nebo

12

Č. 3 – BŘEZEN 2016


OuKhej! NEJLEPŠÍ (vyprávění jednoho studenta) Nevím jak na jiných školách, ale u nás se žáci nedělili na premianty a na odpadlíky. Dělili se na chudé a bohaté. Já nepatřil k bohatým. Ani trochu. Rodiče se museli dost uskrovnit, abych mohl studovat, a i když jsem se jim snažil pomáhat kondicemi, šlo to těžko. Byl jsem dobrý student a můj učitel, starý pán, si mě oblíbil. Kdysi přišel o syna a říkal, že já mu jeho syna připomínám. Občas mě pozval na procházku nebo na svačinu. Nejezdil jsem o víkendech domů, jízdné bylo drahé, a tak jsem byl v neděli sám. A můj učitel, po smrti své manželky, zůstal také sám. Jednou jsme šli podél řeky, dlouhou topolovou alejí, a mluvili o všem možném. Starý pán byl tak trochu polyhistor. Přišla řeč i na smysl života. Tedy na to, v čem se v knihách i hovorech napáchalo asi nejvíce banalit. Hovořili jsme o tom, že je přede mnou v životě asi velmi těžká cesta …, kdo ví, jestli se dostanu na vysokou …, a pak budu znevýhodněný vůči všem žákům se slavnými jmény a rodinnými vazbami …

Ta chvíle, kdy jsme tehdy hovořili, se mi zalila do paměti jako zbytky rostlin do jantaru. Nad námi planulo jasné, jantarové slunce a učitel hovořil … „Víš, nebudeš to mít jednoduché, ale nezapomínej: nejlepší není ten, kdo dostane nejlepší … Nejlepší je ten, kdo udělá nejlepší z toho, co dostal …“ (Eduard Martin, Kniha štěstí) jak

CHVILKA SE SVATÝMI Tyto sestry uchovaly jeho rozsáhlou korespondenci a to nejlepší z jeho myšlenkového odkazu. Poté, kdy působil jako spirituál v semináři v Albi, se vrátil do Lotrinska. Z tohoto jeho pobytu získaly nejvíce sestry řádu Navštívení Panny Marie. Hlavně proto, že v jejich čele stály inteligentní, vzdělané ženy, žijící hlubokým vnitřním životem.

JEAN-PIERRE DE CAUSSADE Narodil se 7. března 1675 v Quercy na jihovýchodě Francie. V roce 1693 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Po několikaletém studiu v Aurillac a Toulouse se v roce 1715 stal putujícím kazatelem. Při prvním pobytu v Lotrinsku (1729 – 1731) se setkal se sestrami řádu Navštívení Panny Marie, které v roce 1610 založil František Saleský. 13


Č. 3 – BŘEZEN 2016

ků z jeho listů vznikly i další spisy, např. Pojednání o Písni písní. Nauka: Jean-Pierre nauku o odevzdanosti nevynalezl. Jeho zásluha spočívá v tom, že z ní opět učinil základní prvek duchovního života. „Cesta odevzdanosti“ není jen pro vybrané, je pro všechny. Člověk má být vnímavý k tomu, co mu v jednotlivých událostech Bůh sděluje. Jean-Pierre dospívá až k výroku, že veškeré stvoření a události jsou jako eucharistické způsoby, které nám zjevují a darují Boha, jsou „Božími slovy“, určenými přímo nám – jsme-li k tomu ovšem ve víře disponováni. Mírou svatosti je pak naše láska, pozornost a učenlivost. Odevzdanost Bohu se postupně stává trvalým stavem. Kdo se touto cestou vydá, může dospět až k tomu, co napsal apoštol Pavel: „Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus“ (Gal 2,20). Stav „odevzdanosti“ je tudíž „aktivitou“ vedoucí k tomu, že člověk má pouze jednu touhu: „Stále upírat oči na Mistra“, který se daroval, a neustále naslouchat, aby vnímal a chápal jeho vůli a mohl ji každodenně uplatňovat ve svém životě. Člověk je vyveden na poušť, aby Pán mohl „promlouvat k jeho srdci“. „Cesta odevzdanosti“ se nevylučuje se slovní modlitbou ani s pravidelně stanovenou dobou modlitby (osobní, komunitní, liturgická). Jean-Pierre nemluví ani o nějaké zvláštní metodě, která by vedla ke sjednocení s Bohem. Nejvlastnější formou modlitby pro cestu odevzdanosti je „modlitba pokoje“. Jean-Pierre mluví také o „modlitbě srdce“, jež spočívá v Bohu. To nás naplňuje radostí, aniž bychom věděli proč. V modlitbě je cesta, kterou JeanPierre líčí ve čtyřech Dialozích o čistotě svědomí, srdce, ducha a činnosti. Jean-Pierre byl kritizován pro příliš jednoduché „duchovní vedení“. Avšak právě v tom spočívá jeho přínos. (Slovník křesťanských mystiků) jak

Z životopisných črt se dozvídáme o jeho činorodém životě kontrastujícím s úsilím o hluboký pokoj. Jednou z nejtěžších zkoušek, které ho postihly, byla slepota. Zemřel v Toulouse roku 1751. Jean-Pierre de Caussade nebyl věhlasný teolog, jeho duchovní zkušenost si ale zasluhuje naši pozornost. Ve svých dílech předával to, co sám prožil. Ta nejslavnější pojednávají o duchovním a mystickém zrání člověka. Duchovně vedl řadu osob, zejména sestry z řádu Navštívení Panny Marie v Nancy, které jako první začaly šířit jeho spisy a poučné výroky, začleněné do tematických celků. Nejlépe se přiblížíme jeho myšlení četbou jeho listů, především osobám, jež duchovně vedl. V podrobných odpovědích na položené otázky poskytoval Jean-Piere rady, jež jsou vlastně osobně laděnými malými spirituálními traktáty. Jeho nejznámějším dílem je Odevzdanost do Boží prozřetelnosti. Toto dílo vzniklo z Jean-Piereových listů matce Rottembourgové a z fragmentů přednášek pro sestry z řádu Navštívení. Na základě úryv14

Č. 3 – BŘEZEN 2016


SPOLKY A SPOLEČENSTVÍ odpoledne jsme pozváni panem opatem na prohlídku nově opravených prostor kláštera. Odjezd autobusu z Chebu z křižovatky v 8:30, z Teplé asi v 15:30. Jízdné pro členy SML 120, pro nečleny 150 Kč. ako

SPOLEK MARIA LORETO K BRÁNĚ MILOSRDENSTVÍ V TEPLÉ

KLUB KŘESŤANSKÝCH ŽEN Stále něco končí a další se začíná. Letos masopust končil Popeleční středou, která připadla na 10. 2. Veselé dny masopustu jsme oslavily s přáteli ve Waldsassenu dne 7. února, kam jsme byly pozvány; bylo nás patnáct. Rády tam jezdíváme, zejména na tyto veselice. Waldsassenské členkyseniorky Spolku katolických žen se navzdory svému věku dovedou opravdu veselit. Mají nejen nadstandardní vlastní prostředí „Jugenheim“, ale také aktivní členky, které zajišťují program pro různé příležitosti. Zapojily i našeho hudebníka Patrika, který i tentokrát v programu doslova „tvrdil muziku“. Účast byla veliká, včetně waldsassenského pana faráře a jeho spolupracovníků. A uměli se všichni hodně veselit i tancovat. Hudbu a tanec zpestřilo nejen výborné pohoštění, ale i vtipné vystoupení dvou členek Spolku. Připravily si divadelní aktovku, ve které dvě ženy čekající na nádraží na příjezd vlaků vedou dialog. Komika byla založena na vzájemném nepochopení se inteligentní a prostoduché ženy. Smíchy jsme se otřásaly. Ale vše jednou končí. Nerady jsme odjížděly. Ale již je tu doba postní a půst je doba darování Bohu z toho, co považujeme za své. A Bůh miluje veselé dárce. Tak se veselme nadále! vá

Naše první pouť v tomto roce je zcela výjimečná: v pondělí 4. dubna do kláštera řádu Premonstrátů Teplá, kde bude v 10 hodin slavnostně otevřena Svatá brána v kostele Zvěstování Páně. Svaté brány, nazývané také Branami milosrdenství, se letos poprvé v dějinách otevírají i mimo Řím. To ustanovil papež František v bule Misericordiae Vultus: Stanovuji, aby se … v každé místní církvi v její katedrále, která je mateřským chrámem pro všechny věřící, anebo v konkatedrálách či jiném kostele zvláštního významu Brána milosrdenství otevřela na celý svatý rok. Podle rozhodnutí ordináře ji bude možno otevřít také v jiných svatyních, které jsou cílem mnoha poutníků, jejichž srdcí se na těchto posvátných místech často dotýká milost a nacházejí zde cestu k obrácení. Každá místní církev tak bude přímo zapojena do svatého roku jakožto mimořádného momentu milosti a duchovní obnovy. Svátek Zvěstování Páně byl letos přeložen z 25. března na 4. dubna, protože 25. března je Velký pátek. Po otevření Svaté brány bude slavena mše sv.; na oběd můžeme jít do pěkné restaurace U nádraží, Na 15


Č. 3 – BŘEZEN 2016

Z KANCELÁŘE Z FARNÍ MATRIKY

POMOC POTŘEBUJI – NABÍZÍM

 Pohřby: 22. 1. Helena Bubancová, nar. 13. 3. 1946 15. 2. Božena Dunová, nar. 1. 9. 1953

Možnosti jak finančně přispět naší farnosti

EKONOMIKA FARNOSTI

2) Složení hotovostního daru do kasiček (kostel sv. Mikuláše a Václava)

1) Složení hotovostního daru v kanceláři

 Sbírky liturgické: 24. 1. - 3.893 Kč 31. 1. - 4.608 Kč 7. 2. - 4.294 Kč 14. 2. - 3.180 Kč Dolní Žandov Leden - 1.300 Kč  Pravidelné příspěvky převodem: leden - 6.300 Kč  Sbírky účelové:  21. 2. na „Haléř sv. Petra“ - 4.772Kč  Aleppo, leden – 600 Kč

3) Bezhotovostní převod na účet farnosti Bankovní spojení: Česká spořitelna, č. účtu 781 704 309/0800. Jako variabilní symbol uveďte prosím své r. č. bez čísla, které je za lomítkem. V případě daru vám může být na požádání vystavena v kanceláři farnosti darovací listina, kterou dárce může uplatnit k odečtu darované částky od základu daně z příjmu.

LETNÍ DOVÁDĚNÍ: KRUŠNÉ HORY Je to k nevíře, ale léto se kvapem blíží a my už máme (téměř) naplánovanou tradiční několikadenní výpravu s dětmi z farnosti do přírody. Na letošní „Dovádění“ vyrazíme od pondělí 4. července do pátku 8. července, a to nejspíše do centrálních Krušných hor (Hora sv. Kateřiny). Abychom mohli vybrat příslušně velkou chalupu, potřebovali bychom alespoň předběžné přihlášení všech, kteří by se s námi chtěli vypravit. Kromě školních dětí (které tradičně jezdí již bez rodičů) zveme tentokrát i rodiny s menšími dětmi, které by se k nám chtěly přidat a prožít pár dní pohody a společenství na stejném místě s ostatními dětmi. Zájemci hlaste se, prosíme, co nejdříve osobně, telefonicky či mailem Petru Hruškovi (608 656 557) nebo Evě Kolafové (731 619 729). Po výběru lokality na základě zjištění předběžného zájmu dětí i rodin pak spolu s distribucí přihlášek ve skupinách výuky náboženství a v kostelích přineseme v příštím čísle Zpravodaje další informace.

FARNÍ DOVOLENÁ: ZA SV. PROKOPEM NA SÁZAVU Podobně jako Letní dovádění je ve stádiu příprav také farní dovolená, která nás letos zavede za sv. Prokopem na Sázavu. Termín plánujeme na 31. července – 6. srpna 2016. Předběžný zájem a specifická přání či návrhy můžete vyjádřit Zdeňce Skubeničové (tel. 608 656 558; [email protected]). V příštím čísle Zpravodaje pak spolu s distribucí přihlášek do kostelů přineseme další podrobnosti. 16

Č. 3 – BŘEZEN 2016


NENECHTE SI UJÍT  Přednáška o kostele sv. Mikuláše a Alžběty v úterý 8. 3. od 18:15 v chebské knihovně; přednášet bude pan Jiří Rak.  Postní rekolekce před Svatým týdnem: sobota před Květnou nedělí 19. března 2016 od 9 do 16 hodin. Součástí rekolekce je páteční křížová cesta (16:00) a mše svatá (17:00). Podrobnosti o rekolekce naleznete v samostatné pozvánce.  Velikonoční triduum – podrobně viz samostatný program na str. 2 a ve Farním kalendáři.  Změna na letní čas proběhne letos ve 2 hodiny v noci v neděli 27. března (noc Zmrtvýchvstání Páně).  Po Velikonocích proto bude i změna místa a času žandovské a páteční mše: v D. Žandově budeme slavit mši svatou v sobotu od 19:00 v kostele sv. Michaela a páteční mše svaté v Chebu se posunou na 18:00 a přesunou do kostela sv. Václava.  Národní pochod pro život 2. 4. v Praze 10.00 Bohoslužba v pražské katedrále 12.00 Oběd pro rodiny s dětmi a doprovodný program na Klárově 14.00 Pochod pro život centrem Prahy 16.00 Zakončení na Václavském náměstí registrace na www.pochodprozivot.cz Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v uplynulém roce usmrceno 20 000 dětí před narozením.

 Zahájení sezony a otevření krypty a věže v chrámu sv. Mikuláše a Alžběty se koná v neděli 3. dubna 2016: 10:00 mše svatá, 11:00 program pro širokou veřejnost  Pouť u příležitosti otevření Brány milosrdenství v Klášteře Teplá organizuje Spolek Maria Loreto v pondělí 4. dubna 2016. Odjezd autobusu z Křižovatky v 8:30. Další podrobnosti v rubrice Spolky a společenství na str. 15.  O rekord při pokusu o sestup na dno Mariánského příkopu (11 km) se pokusí v sobotu a v neděli 9. – 10. dubna 2016 ultramaratonec Miloš Škorpil v nově otevřené jižní věži našeho kostela sv. Mikuláše a Alžběty. Startovat bude v sobotu 9. 4. v 10:00 a bude běhat tak dlouho, dokud nesestoupá výšku odpovídající nejhlubšímu údolí světa, Mariánskému příkopu, jehož dno leží 11 km pod hladinou Tichého oceánu. Akce se koná na podporu mobilních služeb rodinám umírajících Hospice Sv. Jiří v Chebu. Aby Miloš Škorpil úkol splnil, bude muset zdolat 54 984 schodů, což znamená po věži sestoupit (ale i vystoupit) 413 krát + ještě 55 schodů.  Národní pouť ve Svatém roce milosrdenství se v přítomnosti českých a moravských biskupů koná 28. května 2016 v Krakově. Podrobnosti v rubrice Rok milosrdenství.

FARNÍ TAXI V BŘEZNU A DUBNU 2016 Každou první neděli v měsíci (pí Rymešová, tel. 604 131 721) a každou třetí neděli měsíci (p. Kopečný, tel. 731 053 937). Na kontakty lze také poslat SMS. Tuto službu nabízíme dalším zájemcům. Ozvěte se, domluvíme se. Nejde jen o vás, ale třeba právě vy víte o někom, kdo by tuto službu potřeboval, ale ostýchá se přihlásit. Upozorněte nás na ně. Lze dohodnout dopravu i mimo termíny. Termíny: 6. března: Rymešová, 20. března: Kopečný 3. dubna: Rymešová, 17. dubna: Kopečný S ohledem na svátky se můžete rovněž domluvit na individuální dopravě na mše svaté v době Velikonoc. 17


Č. 3 – BŘEZEN 2016

FARNÍ KALENDÁŘ !!Pravidelné bohoslužby a setkání naleznete na poslední straně v „PRAVIDELNOSTECH“!! 6.3. neděle 4. NEDĚLE POSTNÍ: LAETARE DŽ sobota + Cheb neděle D. Žandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 7.3. pondělí 7:00 slavení eucharistie kostel sv. Václava 7.3. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Skalka 9.3. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 10.3. čtvrtek 19:00 slavení eucharistie kostel sv. Václava 11.3. pátek 16:00 kostel sv. Mikuláše %00 křížová cesta 11.3. pátek 17:00 slavení eucharistie farní sál Cheb 13.3. neděle 5. NEDĚLE POSTNÍ DŽ sobota + Cheb neděle D. Žandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00 14.3. pondělí 7:00 slavení eucharistie kostel sv. Václava 14.3. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Spáleniště 14.3. pondělí 15:00 Klub křesťanských žen KD Kamenná 16.3. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 17.3. čtvrtek 19:00 slavení eucharistie kostel sv. Václava %00 JEŽÍŠ KRISTUS – LÁSKA VTĚLENA A UKŘIŽOVANÁ POSTNÍ REKOLEKCE: 18.3. pátek 16:00 křížová cesta s P. Damiánem-Maria OP kostel sv. Mikuláše 18.3. pátek 17:00 slavení eucharistie s kázáním farní sál Cheb 19.3. sobota 9:00 postní rekolekce (ukončení 16:00) farní sál Cheb 20.3. neděle KVĚTNÁ NEDĚLE DŽ sobota + Cheb neděle D. Žandov sobota 17:00, Cheb sv. Václav 10:00 (!!!), Cheb farní sál 18:00 21.3. pondělí 7:00 slavení eucharistie kostel sv. Václava 21.3. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Dragounská 21.3. pondělí 17:00 bohoslužba smíření farní sál Cheb 23.3. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb

VELIKONOČNÍ TRIDUUM 24.3. čtvrtek 16:00 Zelený čtvrtek: slavení eucharistie fara Dolní Žandov 24.3. čtvrtek 18:00 kaple sv. Jana fara %00 Zelený čtvrtek: slavení eucharistie 25.3. pátek 9:00 Velký pátek: ranní chvály kaple sv. Jana fara %00 25.3. pátek 15:00 Velký pátek: křížová cesta městem sraz před farou 25.3. pátek 18:00 Velký pátek: velkopáteční obřady kostel sv. Václava 26.3. sobota 9:00 Bílá sobota: Sestoupení Páně do pekel kaple sv. Jana fara 26.3. sobota 10:00 Bílá sobota: možnost bdění u hrobu kostel sv. Mikuláše 26.3. sobota 22:00 Vigilie zmrtvýchvstání Páně kostel sv. Mikuláše + fara 27.3. neděle SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (změna času!) Cheb kostel sv. Václava 10:00, D. Žandov kostel 12:00, Cheb kaple sv. Jana 18:00 28.3. pondělí 10:00 Oktáv: mše svatá (pondělí velikonoční) kostel sv. Václava 28.3. pondělí 15:00 Oktáv: mše svatá (seniorská) LDN Amica 30.3. středa 8:00 Oktáv: mše svatá farní sál Cheb 31.3. čtvrtek 19:00 Oktáv: mše svatá kostel sv. Václava 1.4. pátek 18:00 kostel sv. Václava %00 Oktáv: mše svatá (17:00 adorace) 18

Č. 3 – BŘEZEN 2016


3.4. neděle 2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ DŽ sobota + Cheb neděle D. Žandov sobota 19:00, Cheb sv. Mikuláš 10:00, Cheb farní sál 18:00

CHRÁM SV. MIKULÁŠE A ALŽBĚTY ZAHÁJENÍ TURISTICKÉ SEZÓNY OTEVŘENÍ KRYPTY A VĚŽE 10:00 slavností mše svatá – 11:00 až 12:00 program pro širokou veřejnost 4.4. pondělí 7:00 Zvěstování Páně: slavení eucharistie kostel sv. Václava Pouť k Bráně milosrdenství v Klášteře Teplá – odjezd autobusu v 8:30 z Křižovatky 4.4. pondělí 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS Skalka 4.4. pondělí 15:00 Klub křesťanských žen KD Kamenná 6.4. středa 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb 7.4. čtvrtek 19:00 slavení eucharistie kostel sv. Václava 8.4. pátek 17:00 farní sál Cheb %00 slavení eucharistie (16:30 růženec) 9.4. sobota 10:00 Sestup do Mariánského příkopu za 24 hodin pokus o rekord pokus Miloše Škorpila o rekord v počtu seběhů po schodech kostelní věže sv. Mikuláše 10.4. neděle 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ DŽ sobota + Cheb neděle D. Žandov sobota 19:00, Cheb sv. Václav 8:50, Cheb farní sál 11:00 + 18:00

Duchovní obnova před Svatým týdnem 18. – 19. 3. 2016

JEŽÍŠ KRISTUS LÁSKA VTĚLENÁ A UKŘIŽOVANÁ Milí farníci, o Lásce vtělené a ukřižované nám ve Velkém postu přijede říci o. Damián-Maria Škoda OP. Otec Damián-Maria je dominikánským mnichem. Kněžské svěcení přijal před 10 lety a je člověkem s pozoruhodným životním příběhem. Znám jej z plzeňského konventu Panny Marie Růžencové jako člověka mimořádné dobroty a trpělivosti. Zpověď u něj je skutečným balzámem… Duchovní obnova proběhne na chebské faře v sobotu před Květnou nedělí (19. března) od 9 do 16 hodin. V poledne bude pro účastníky připravena polévka. Otec Damián přijede již v pátek 18. března, povede křížovou cestu v 16 hod. a bude kázat na večerní mši svaté. Váš P. Richard

19

PRAVIDELNOSTI Řk farnost Cheb (Cheb, D. Žandov, Milíkov, Pomezí, Tuřany, Odrava, Okrouhlá, Lipová, Nebanice) FARNÍ DŮM: KOSTELNÍ NÁM. 15, 350 02 CHEB; tel.: 354422458; IČ: 477 22 347 [email protected]; http://www.farnostcheb.cz; č. účtu: 781 704 309 / 0800

Farář: Petr Hruška, pastýř a statutární zástupce farnosti, 608 656 557; [email protected] Farní vikář: Richard Polák, zástupce faráře (lidově „kaplan“); 736 529 784, [email protected] Pastorační rada: společný e-mail na všechny členy rady je [email protected] Farní charita Cheb: Eva Kolafová, ředitelka, 731 619 729; [email protected] Farní kancelář a knihovna: Dana Vrbová, farní asistentka, 731 619 762, [email protected] Maria Loreto: Alena Kovaříková, koordinátorka, 725 879 446; [email protected] Farní ekonomika: Zdeňka Skubeničová, odborná asistentka, 608 656 558, [email protected] Kostelnice: Eliška Tumidalská, 606 884 426, Anička Kolková, 737 790 002 Farní taxi a Zpravodaj: Jaroslava Rymešová, 604 131 721, [email protected] Stavební technik a údržbář: Richard Preibisch, 731 619 769, [email protected] Farní penzion: Martina Vaňková, nájemce a správce, 723 292 088; [email protected]

BOHOSLUŽBY DNE PÁNĚ – SOBOTA / NEDĚLE slavení eucharistie farní kaple D. Žandov slavení eucharistie (farní) kostel sv. Václava Cheb slavení eucharistie (rodinná) farní sál Cheb slavení eucharistie (večerní) farní sál Cheb OSTATNÍ BOHOSLUŽBY A SETKÁNÍ 7:00 slavení eucharistie kostel sv. Václava Cheb Po 8:00 denní modlitba církve – ranní chvály farní salonek Cheb Po 15:00 slavení eucharistie (seniorská) DPS / LDN (viz Farní kalendář) Po 8:00 slavení eucharistie (7:00 adorace) farní sál Cheb St 15:30 matky / 16:30 sbor / 18:15 růženec fara Cheb Čt 15:00 mladší děti / 17:00 starší děti / 18:00 fara Cheb Čt 19:00 slavení eucharistie farní sál Cheb Čt 17:00 slavení eucharistie (16:00 křížová c.) farní sál Cheb Pá Svátost smíření (zpověď): v rozmezí 30 až 10 minut před mší svatou; při prvopáteční adoraci hodinu přede mší; příp. i jindy, vhodná tlf. domluva s farářem či farním vikářem Pastýřská služba rozhovorem a modlitbou (duchovní či životní poradenství): kdykoli kromě úterka podle osobní či telefonické domluvy s farářem či farním vikářem KFC – KONTAKTNÍ MÍSTO FARNOSTI a CHARITY: každé pondělí a středa ve farní kanceláři v přízemí 9:00 – 17:00; jinak dle domluvy (kontakty viz výše) V ÚTERÝ mají farář i farní vikář volno – s akutními záležitostmi opakovaně prozvánějte jejich mobil, případně volejte farní kancelář, farní charitu či okolní faráře Farní charita Cheb: kancelář v 1. patře farního domu, dle domluvy (tel. viz výše) zpravidla každé pondělí 9:00 – 12:00 a středu 9:00 – 17:00 (Ing. Eva Kolafová) Farní knihovna: každé úterý 14:00-17:30, v jiných dnech na požádání (tel. viz výše) Bankovní spojení farnost: Česká spořitelna, č. účtu 781 704 309 / 0800 Bankovní spojení farní charita: Poštovní spořitelna, č. účtu 220 699 597 / 0300 So Ne Ne Ne

17:00 8:50 11:00 18:00

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI pro svoji vnitřní potřebu vydává Řk farnost Cheb. Redakční tým: J. Rymešová (vedoucí), J. Karasová, M. Belasová, D. Kučerová, J. Klíchová, R. a V. Kučerovi. Za obsah zodpovídá: Petr Hruška. Redakce si vyhrazuje právo na redakční úpravu zaslaných příspěvků. Celkový náklad 300 výtisků. Vychází zpravidla 1. neděli v měsíci. Toto číslo vyšlo 6. 3., příští vyjde 3. 4. Příspěvky možno odevzdávat v kanceláři, redakčnímu týmu či zaslat na [email protected] do uzávěrky čísla, která je tentokrát na Zelený čtvrtek 24. 3. Doporučený příspěvek na tisk 5 Kč, sponzorský 15 Kč

chebské farnosti březen 2016

Recommend Documents