Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009
Jongepierová & Jongepier: Návrhy chráněných území Stanislava Staňka II.
Literatura Čoka F. (1906a): Pedicularis exaltata Besser in Mähren. – Magy. Bot. Lap. 5: 373–375. Čoka F. (1906b): Příspěvky ku květeně moravské. – Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 8: 69–91. Čoka F. (1907): Příspěvky ku květeně moravské II. – Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 9: 80–94. Čoka F. (1909): Příspěvky ku květeně moravské III. – Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 11: 132–160. Chrtková A. & Bělohlávková R. (1995): Lathyrus L. – hrachor. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky 4: 416–437, Academia, Praha. Chytrý M. (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Jongepierová I. & Jongepier J. W. (2002): Návrhy chráněných území Stanislava Staňka. I. Nově ověřené a zaniklé lokality. – Sborn. Přír. Klubu Uherské Hradiště 7: 13–26. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. Mackovčin P. & Jatiová M. [eds.] (2002): Zlínsko. – In: Mackovčin P. [ed.], Chráněná území ČR 2: 1–376, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Mackovčin P., Jatiová M., Demek J. & Slavik P. [eds] (2007): Brněnsko. – In: Mackovčin P. [ed.], Chráněná území ČR 9: 1–932, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Podpěra J. (1922): Plantae moravicae novae vel minus cognitae. – Spisy Přírod. Fak. Masaryk. Univ. Brno 12: 1–35. Polívka F., Domin K. & Podpěra J. (1928): Klíč k úplné květeně Republiky československé. – Promberger, Olomouc. Procházková I. (1993): Množení vybraných ohrožených druhů květeny Bílých Karpat v kultuře. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Úst. bot. a zool. PřF Masaryk. univ., Brno.] Schlögl L. (1875–1876): Die Flora Von Ung.–Hradisch Und Umgebung. – Programm. Obergymn. Ung.–Hradisch 1875: 3–27, 1876: 3–18. Sedláček F. (1914): Nástin floristických poměrů v okolí Uherského Brodu. – Osmnáctá výr. Zpr. zemské vyšší reálky Uh. Brod za školní rok 1913–1914, Uherský Brod: 3–17. Staněk S. (1926a): Nové rostliny květeny moravské. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 8 (1925): 88–93. Staněk S. (1926b): Příspěvek ku květeně jižní části Moravských Karpat. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 8 (1925): 103–107. Staněk S. (1927): Nová rostlina květeny moravské. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 9 (1926): 97–99. Tlusták V. (1998): Kultivace a reintrodukce vybraných ohrožených druhů fytogenofondu CHKO Bílé Karpaty. – Příroda 12: 33–41. Večeřa V. (1911): Příspěvek ku květeně okresu strážnického. – VII. Výr. Zpr. Stát. Gymn. Strážnice 7 (1910–11): 3–26.
224
Cévnaté rostliny propasti Macocha po 150 letech výzkumu Vascular plants of the Macocha Abyss (Moravian Karst, Czech Republic) after 150 years of research Karel Sutorý Botanické oddělení Moravského zemského muzea, Hviezdoslavova 29a, 627 00 Brno Abstract: A survey of vascular plants of the Macocha abyss in the Moravian Karst was carried out in 2001–2008. Since 1858, 247 taxa of vascular plants have been recorded as growing in the abyss; of this number, 48 were not rerecorded during the recent survey. The most remarkable species is Cortusa matthioli, not known from any other site in the Czech Republic. Keywords: Cortusa matthioli, species survey, Macocha abyss, Moravian Karst Abstrakt: Od roku 1858 do roku 2008 bylo v Macoše nalezeno celkem 243 taxonů cévnatých rostlin, 40 z nich se při floristickém výzkumu, který probíhal v letech 2001–2008, nepodařilo ověřit. Nejpozoruhodnějším nálezem je kruhatka matthioliho (Cortusa matthioli), která zde má jediné naleziště na území České republiky. Klíčová slova: Cortusa matthioli, floristický průzkum, Moravský kras Taxonomické pojetí a nomenklatura: Kubát 2002
Úvod Propast Macocha patří bezesporu mezi mimořádné lokality, přesto jejímu floristickému průzkumu bylo věnováno poměrně málo pozornosti. Jako první se o Macoše a její vegetaci v obecné rovině zmiňuje již Hertod (1669): ... occidua pars paucis et rarissimis frutetis ... [... západní část je porostlá nečetnými a vzácnými křovinami...]. Nejstarší prameny hovoří o rostlinách jen velmi obecně, což je pochopitelné, protože badatelé sestupující na dno se soustředili především na průzkum krasových jevů a jeskyní: Soukop (1858): vzácné byliny, křoví i stromy bujně se vyvinují. 225
Sutorý: Cévnaté rostliny propasti Macocha
Kříž (1864): Na kopci kamenitém v Macoše, který svrchu zdá se býti jako louka bujně kvetoucí, roste několik bezů, vlaštovičník, pryskyřník, kakost, velmi krásné vysoké pomněnky, a pod komínem visí ze stěny přes půl sáhu dlouhý trs mechový, ano i jeden trs jsme našli, na němž rostly malé chlupaté srstky (Ribes grossularia). Skala (1889): Was die Vegetation anbelangt, so fanden die genannten unten Vergissmeinnicht, Gänseblümchen, Rittersporn und verschiedenes Unkraut. Trampler (1892) popisuje sestup do Macochy, který vykonal Václav Dirmoser 28. 6. 1868: Bezüglich der Vegetation fast sich Dirmoser ziemlich kurz. Die hintere Felswand des Höllenraches beim oberen Teiche ist sehr dicht mit schönen ellenlangen Moosen bewachsen. Auf dem Trümerhügel wuchern Nesselarten, Vergissmeinnicht von auffalender Grösse, niederes Gestrüpp, ein Hollunder und ein Stachelbeerstrauch. Unter dem Rauchfang blühten einige Blumen, welche Dirmoser nicht bekannt waren [pravděpodobně první zmínka o výskytu druhu Cortusa matthioli], und die vermoderten Holzklötze waren mit Pilzen dicht bedeckt. Podroužek (1898): pozoroval jsem lístky fialek, rozkvetlé pomněnky, zvonky, čapí nůsek, jahodí, kopřivy hluché i žahavky [míněna jistě Urtica dioica, zde pouze v protikladu k rodu Lamium], keře srstek, zimostráz [Chimaphilla umbellata], kapra, na Troskách vedle keřů lískových též stromky bukové a smrkové. Ve věčném stínu pouze netýkavky [podle popisu Stellaria nemorum], obrovské mechy a plavuně, rozvěšené jako draperie po stěnách skal. Procházka (1898): Něžné květy rudých slziček a modrých pomněnek po stráni hustě rozesetých, doprovázely mne do půli cesty. Nebereme-li v úvahu pět rostlinných druhů, které zmíňuje Kříž (1864), popř. devět druhů, které uvádí o tři roky později (Kříž 1867), pak první obsažnější zprávy, které udávají celkem 48 druhů cévnatých rostlin, přinášejí až Procházka (1899) a Koudelka (1899). V jejich výpravě do Macochy vykonané 3. 9. 1898 byl František Slavík, který seznam rostlin pořídil. První soustavný průzkum zde však provedl až František Straňák při sestupech s Karlem Absolonem v letech 1903 a 1905. Zaznamenal v propasti 105 druhů. Jeho nálezy uveřejnil nejdříve K. Absolon ve dvou totožných verzích (Absolon 1904a, b; v přehledu druhů cituji údaje pouze z první z prací), přičemž Straňákovy údaje opatřil komentářem K. Domin (in Absolon 1904a: 189–195). Teprve o dva roky později publikoval své nálezy i Straňák samotný (Straňák 1906) a později je využil i Podpěra (1928). Zestručněná verze Straňákovy práce vyšla znovu ještě v roce 1970 (Straňák 1970). Později odtud již žádné podrobnější výzkumy cévnatých rostlin nebyly publikovány. Vlastní floristický průzkum propasti jsem prováděl s různou intenzitou v letech 2001–2008. Neomezil se pouze na dno a stěny, ale zahrnul i bezprostřední okolí přibližně do míst, kde se terén zalamuje do propasti. 226
Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009
Celkem je z Macochy udáváno 247 taxonů cévnatých rostlin. Sám jsem při výzkumu nalezl 199 taxonů, z nichž 105 bylo odtud uvedeno poprvé. Naopak výskyt 48 taxonů udávaných odtud v minulosti nebyl současným výzkumem potvrzen. Je pozoruhodné, že propast Macocha je izolovanou lokalitou pouze pro kruhatku Matthioliho, na což ostatně poukázal již Hendrych (2003). I při detailním botanickém průzkumu se mezi nalezenými cévnatými rostlinami neobjevil žádný jiný druh, jehož výskyt by nebyl potvrzen na jiných stanovištích v okolí. Druhy, jejichž výskyt se nepodařilo ověřit, lze rozdělit do tří skupin. 1) Druhy přechodně zavlečené, a to Capsella bursa-pastoris, Conium maculatum, Crepis tectorum, Echium vulgare, Euphorbia esula, Geranium columbinum, Geranium rotundifolium, Plantago major, Poa annua a Prunella vulgaris. S výjimkou druhu Capsella bursa-pastoris, jehož výskyt udává už Kříž (1864), byly tyto převážně antropofytní druhy nalezeny Straňákem v období Absolonových sestupů v letech 1903 a 1905. Z novějších nálezů patří do této skupiny Geranium pusillum, Phalaris arundinacea a Prunus insititia. 2) Druhy přirozené a polopřirozené lesní a skalní vegetace, které se dříve vyskytovaly nebo vyskytují v širším okolí. Důvodem jejich vymizení mohl být malý počet rostlin už v době nálezu, krátkodobé zavlečení nebo změny vegetace. Do této skupiny patří Ajuga reptans, Anemone nemorosa, Carex montana, Centaurea stoebe, Chimaphila umbellata, Cimicifuga foetida, Circaea lutetiana, Crepis paludosa, Dentaria bulbifera, Diphasiastrum zeilleri, Euphorbia dulcis, Frangula alnus, Gagea lutea, Galium pumilum, Glechoma hederacea, Hackelia deflexa, Hieracium vulgatum, Lapsana communis, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Moneses uniflora, Peucedanum cervaria, Saxifraga tridactylites, Seseli annuum, Stachys alpina, S. germanica, Thalictrum aquilegiifolium, Veronica montana a Viola odorata. 3) Druhy chybně či nevěrohodně determinované, a to Cardaminopsis halleri, Helichrysum („Gnaphalium“) arenarium, Petasites albus a Stellaria holostea. Vegetace propasti, která dnes zdánlivě vypadá jako přirozená, byla ovlivňována člověkem různými způsoby. Někdy kuriózními s krátkodobým účinkem, jak píše například Soukop (1858): Před mnoha lety učinila se k rozkazu p. starohraběte Salm-Reiferscheida zkouška, zdaž by se v Macoše nedaly přechovati ovce; spuštěno tedy několik kusů dolů. Ač hojnost potravy s vrchu se jim házelo, přec jim v té hrozné hloubce nešlo k duhu, ano za krátký čas zaplatila to ona zvířata životem. Jindy bylo ovlivnění dlouhodobé, např. umístěním provizorních staveb na dně v souvislosti se zpřístupněním Punkevních jeskyní (roku 1914) nebo instalací osmdesátimetrového „železného žebře“, který v letech 1913–1933 spojoval dno propasti s dolním můstkem (Absolon 1970). Bez následků nebyl ani pozdější výzkum jeskyní, 227
Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009
Sutorý: Cévnaté rostliny propasti Macocha
který pravděpodobně zničil část místní populace druhu Cortusa matthioli na suťovém kuželu před jeskyní Pasovského (Říčánek & Biebrová 1994). Jaké změny proběhly na dně, je dnes obtížné odhadnout. Procházka ještě v roce 1898 popisuje svůj návrat ze dna: …a vykročil spokojen a nadšen do svahu. Něžné květy rudých slziček a modrých pomněnek po stráni hustě rozesetých, doprovázely mne do půli cesty, odkud toliko nízký trávník pokrývá sypký svah až nahoru pod převislou skalní stěnu pod můstek. Dnes je v těchto místech obtížně prostupný porost druhu Lunaria rediviva. Dnes se nové druhy, převážně antropofyta, vyskytují hlavně v okolí horního a dolního můstku a kolem chodníku, který je spojuje. Do vlastní propasti se dostávají nejvíce s vodou z okolí dolního můstku, takže nejčastěji se uchytí na skalách pod ním a na vrcholu suťového kužele, kde také jsou pro ně z celé propasti nejpříznivější světelné a teplotní podmínky. Není vyloučeno, že jejich přítomnost v propasti v době, kdy pohyb člověka po dně propasti nebyl běžný, byla způsobena právě přirozeným transportem diaspor vodou z oblasti dnešního dolního můstku. Jeho pozdější výstavba, vybudování schodů a pevných stezek zde výskyt těchto druhů omezilo, a také se tím redukoval transport jejich diaspor do propasti. Je možné, že tímto způsobem se do propasti dostaly i některé druhy, které se dříve ve vlastní propasti vyskytovaly, ale dnes jsou pouze na jejích okrajích; je to např. Carex sylvatica, Eupatorium canabinum, Melampyrum nemorosum a Plantago media. Hlavním přírodním faktorem ovlivňujícím složení vegetace je bezesporu sluneční světlo a teplo. Z několika snímků (obr. 1), pořízených za letního slunovratu v roce 2003, je vidět, že nevelká oblast přímého slunečního záření se poměrně rychle pohybuje jen po Troskách, horní části suťového kužele a části skal. V tomto období trvá oslunění těchto partií po dobu nanejvýš asi čtyři hodiny. Zbylá část propasti má po celý rok tedy pouze rozptýlené světlo. Spodní část propasti mohou ovlivňovat zvýšené stavy vody. Povodně zaplní dno, pokryjí jej nánosy bahna, změní jeho reliéf, zničí stávající vegetaci a přinášejí nové diaspory. Ochrana této lokality je zajištěna v rámci národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy, která byla vyhlášena v roce 1997 (Štefka 2007). Nalezené druhy byly dokumentovány 171 herbářovými doklady, které jsou uloženy v herbáři Moravského zemského muzea (BRNM). Rok sběru je v textu u jednotlivých taxonů uveden. Herbářově dokumentována nebyla pouze Cortusa matthioli a některé běžné druhy, např. Picea abies, Abies alba, Acer pseudoplatanus a jiné. Vysvětlení použitých místopisných termínů: horní můstek, dolní můstek – vyhlídkové terasy nad jižním a západním okrajem propasti; balvanitý kopec, suťový kužel – svah od dolního můstku až po tok Punkvy na dně propasti; Trosky – skála v jz. části propasti; Komín – komín nad plošinou pro návštěvníky; 228
Desatero – skála východně horního můstku; Hankensteinova propast – propast v jeskyni v horní části severozápadní stěny propasti Macocha; Pekelný jícen – název dříve užívaný pro portál nad dnešní plošinou na dně pro návštěvníky; Hlinito-písečné návrší – svah od plošiny pro návštěvníky k jezírkům nad ně; dříve byla tato část vyšší a větší o místo dnes zabrané vybetonovanou plochou pro návštěvníky.
Přehled zjištěných a udávaných druhů cévnatých rostlin U každého druhu je uvedeno jeho vědecké jméno, citace historických nálezů (autor, rok, strana, přesnější lokalizace místa nálezu) a současný výskyt (přesnější lokalizace, rok pořízení herbářového dokladu, což indikuje vykřičník). Vlastní nálezy odděluji od literárních údajů pomlčkou. Abies alba. Kříž 1867: 23; Trampler 1891: 41; Straňák 1906: 114, roztroušeně mezi smrky na okrajích propasti. – Za Desaterem. Acer platanoides. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, nad sv. stěnou; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – Nad Komínem. Acer pseudoplatanus. V lese nad severovýchodní stěnou, semenáček v horní části suťového kužele, na svazích mezi dolním a horním můstkem. Acinos arvensis. Na skalách v severovýchodní stěně. Actaea spicata. Šmarda 1967b: 142; Šmarda & Šmarda 1968: 133. – Suťový kužel, 2001!, nad Komínem. Aegopodium podagraria. Straňák 1906: 117, porůznu na balvanitém kopci. – Suťový kužel, 2001!, na svazích mezi dolním a horním můstkem Aesculus hippocastanum. Les nad severovýchodní stěnou; juvenilní rostlina na suťovém kuželu, 2003! Agrostis capillaris. Les nad severovýchodní stěnou, 2004! Achillea millefolium. U horního můstku, 2004! Ajuga reptans. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44–45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 116, roztroušeně po balvanitém kopci; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. Alliaria petiolata. Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel. – Jeden exemplář zavlečený na suťovém svahu, 2002! Allium senescens subsp. montanum. Na vrcholcích skal v severovýchodní stěně, 2004! Anemone nemorosa. Straňák 1906: 116, na pokrajích Macochy; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. Angelica sylvestris. Straňák 1906: 117, porůznu na sv. a jv. svahu propasti. – V dolní části suťového kužele, pouze sterilní rostliny, 2002! Arrhenatherum elatius. Les nad dolním můstkem, 2001!
229
Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009
Sutorý: Cévnaté rostliny propasti Macocha Asarum europaeum. V horní části Suťového kužele pod dolním můstkem, 2001!, nad Hackensteinovou propastí a na svazích mezi dolním a horním můstkem. Asplenium ruta-muraria. Na skalách v severovýchodní stěně, 2004! Asplenium trichomanes. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 114, v rozsedlinách ve východní a jihovýchodní stěně pod Pekelným jícnem; Straňák 1970: 303, na všech stěnách i po dně; Šmarda 1947: 21, 22; Šmarda 1967a: 148, 150; Šmarda & Šmarda 1968: 134; Říčánek & Bieberová 1994: 29. – Asplenium trichomanes je v propasti zastoupeno třemi poddruhy, přičemž literární údaje se k nim nedají přiřadit. Asplenium trichomanes subsp. hastatum. Severovýchodní stěna a severozápadní stěna pod Hankensteinovou propastí (2003), skály pod dolním můstkem (2005), skály pod dolním můstkem (2008). Asplenium trichomanes subsp. pachyrachis. V severovýchodní stěně, 2003! Asplenium trichomanes nothosubsp. lovisianum. V severovýchodní stěně, 2003!, 2004!, 2006! Asplenium viride. Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 114, v rozsedlinách ve východní a jihovýchodní stěně pod Pekelným jícnem; Straňák 1970: 303, na všech stěnách i po dně; Šmarda 1947: 22; Podpěra 1949: 307; Šmarda 1967a: 148; Šmarda & Šmarda1968: 134; Podpěra 1970: 296; Vaněčková 1997: 170, na dně propasti Macocha; Trefulka et al. 2000: 127; Hendrych 2003: 27; Kotouč 2003: 106. – Dno propasti, nad Komínem, 2001! Astragalus glycyphyllos. Na severovýchodních okrajích propasti, 2001! Athyrium filix-femina. Na suťovém kuželu, 2001! Aurinia saxatilis subsp. arduini. Straňák 1906: 116, na jz. stěně nad jeskyní Kuchařovou; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 302, jihozápadní stěna; Pleva 1970; Konětopský (1973: 49) cituje údaje Formánka a Straňáka; Formánek (1897: 1365) však cituje Makowskyho údaj „v údolí Punkvy blíže Macechy [sic!]“, tedy ne přímo propast Macochu; Vaněčková 1997: 171, v okolí horního můstku; Müller 2000: Macocha; Kotouč 2003: 106. V citované literatuře je tento taxon uváděn bez upřesnění poddruhu.– Nad Troskami, 2001! Berberis vulgaris. Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 116, nad sv. stěnou; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, les kolem propasti; Vaněčková 1997: 172, kolem Macochy i v Macoše; Štefka 2007: 672. – Na severovýchodních okrajích propasti, 2001!, pod skalami v horní části Trosek, 2002! Betula pendula. V lese nad severovýchodní stěnou.
Clinopodium vulgare. Müller 2000: 45, u silnice. – Na skále v severovýchodní stěně, 2004!; na skále pod dolním můstkem. Caltha palustris subsp. procumbens. Vaněčková 1997: 173, Caltha palustris je znám i ze dna Macochy. – Na spodní části suťového svahu nehojně, 2002! Campanula patula. Náplavy na dně propasti, jeden zavlečený exemplář, 2008! Campanula persicifolia. Straňák 1906: 115, na vrcholku balvanitého kopce; Absolon 1904a: 177; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. – Skály v severovýchodní stěně, 2004! Campanula rapunculoides. Říčánek & Bieberová 1994: 29 (jako C. rapunculus). – Nad Troskami, 2001! Campanula rotundifolia. Straňák 1906: 115, na sz. stěně; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. – Ve smrkovém lese nad severovýchodní stěnou, 2004! Campanula trachelium. Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 115, na vrcholu balvanitého kopce; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. – Suťový kužel, 2001. Capsella bursa-pastoris. Kříž 1867: 36. Cardamine amara. Straňák 1906: 117, u potoka; Straňák 1970: 302, u potoka; Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel. – Na suťovém kuželu, 2001! Cardamine hirsuta. Na suťovém kuželu, 2001!, 2002! Cardamine impatiens. Šmarda 1967b: 143; Šmarda & Šmarda 1968: 133; – Suťový kužel, 2001! Cardaminopsis halleri. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, u potoka; Měsíček et al. 1992: 122 „C. halleri je udáván z Macochy“; Kotouč 2003: 107, v minulosti. Výskyt se nepodařilo ověřit. Je možné, že šlo o záměnu s následujícím druhem, anebo zde druh vyhynul. Cardaminospsis arenosa subsp. borbasii. Šmarda 1947: 22; Šmarda 1967a: 151; Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel; Říčánek & Bieberová 1994: 29. Literární údaje jsou omezeny pouze na druhovou úroveň. – Nad severovýchodními okraji propasti, 2001!, pod dolním můstkem, 2002!, v severovýchodní stěně, 2004!, 2005! Carduus acanthoides. Straňák 1906: 115, porůznu na vrchní části balvanitého kopce; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. – Na suťovém kuželu, v horní části, 2006!, na pasece nad Desaterem. Carex digitata. Šmarda 1947: 22. – Pod Hackensteinovou propastí, 2003!, na skalách v severovýchodní stěně propasti, 2004!
Biscutella laevigata subsp. varia. Straňák 1906: 116, na sz. stěně; Straňák 1970: 302, severozápadní stěna, Hendrych 2003: 27. V citované literatuře je tento taxon uváděn bez upřesnění poddruhu. – Na skalách v severovýchodní stěně.
Carex montana. Straňák 1906: 114, dosti hojná na Troskách. Výskyt se nepodařilo ověřit; není vyloučeno, že se jednalo o záměnu s druhem C. digitata.
Brachypodium pinnatum. Nad severovýchodní stěnou, 2004!, pod horním můstkem.
Carex pilosa. Nad dolním můstkem u chodníku, 2004!
Brachypodium sylvaticum. Na severovýchodních okrajích propasti 2001!, v lese nad dolním můstkem, 2004!
Carex sylvatica. Straňák 1906: 114, na balvanitém kopci. – U chodníku nad dolním můstkem, 2004! Ve vlastní propasti se druh nepodařilo nalézt.
Bromus benekenii. Severovýchodní okraj propasti, 2001!
Carlina acaulis. Nad severovýchodní stěnou.
Bupleurum falcatum. Skály v severovýchodní stěně, 2004!
Carpinus betulus. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 114, nad sv. stěnou; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – Druh byl zaznamenán v okolí propasti.
Calamagrostis epigejos. Müller 2000: 42, u cesty záp. od turist. chaty. – V horní části suťového kužele pod dolním můstkem, 2005!, v lese nad severovýchodní stěnou. Calamagrostis arundinacea. Ve smrkovém lese nad dolním můstkem. 2004!; pod dolním můstkem, 2005!
230
Centaurea stoebe. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 115, porůznu na vrchní části balvanitého kopce; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce.
231
Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009
Sutorý: Cévnaté rostliny propasti Macocha Cerastium holosteoides. V horní části suťového kužele pod dolním můstkem, jediný exemplář, 2002! Chaerophyllum aromaticum. Druh byl zaznamenán u cesty nad dolním můstkem. Chaerophyllum hirsutum. Straňák 1906: 117, na spodní části balvanitého kopce poblíž potoka; Straňák 1970: 302, hlinito-písčitý pahorek pod Pekelným jícnem; Šeda 1961: 6; Vaněčková 1997: 179, v okolí Macochy. – U toku Punkvy mezi jezírky, jedna skupina rostlin, 2002! Chaerophyllum temulum. Suťový kužel, 2001! Chelidonium majus. Kříž 1864: 240; Kříž 1867: 36; Trampler 1891: 43; Straňák 1906: 116, na vrcholu balvanitého kopce; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. – V severovýchodní stěně, na svazích mezi dolním a horním můstkem. Chimaphila umbellata. Straňák 1906: 116, porůznu na jz. a jv. okraji propasti; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. Chrysosplenium alternifolium. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na vrcholu balvanitého kopce; Šmarda 1947: 21, 22; Šmarda 1967b: 142; Šmarda 1967a: 148, 150; Šmarda & Šmarda 1968: 133, 134; Straňák 1970: 302, u potoka; Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel; Říčánek & Bieberová 1994: 29; Müller 2000: 39, Abieto-Piceetum SZ dolního můstku; Müller 2000: 57, na dně propasti; Kotouč 2003: 107; Vašátko et al. 2006: 26. – Dno propasti, 2001! Cimicifuga europaea. Straňák 1906: 116, na jz. stěně nad jeskyní Kuchařovou; Straňák 1970: 302, jihozápadní stěna; Šeda 1961: 6. Circaea alpina. Šmarda 1947: 22; Šmarda 1967b: 143; Šmarda & Šmarda 1968: 133; Müller 2000: 52, sz. od Macochy, Abieto-Piceetum; Kotouč 2003: 106. – Na suťovém kuželu, 2001! Circaea lutetiana. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44, na písčitém kopci; Kříž & Koudelka 1900: 31, na písčitém kopci pod klenbou; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na hlinito-písečnatém návrší; Straňák 1970: 302, hlinito-písčitý pahorek pod Pekelným jícnem; Šmarda 1947: 21; Šmarda 1967a: 151; Vaněčková & Vašátko 1971: 37, břeh vodního toku; Müller 2000: 52, u Macochy. Druh se nepodařilo ověřit. Z literárních údajů je patrné, že zde rostl pouze na písčitém návrší pod klenbou, které bylo nejvíce zasaženo úpravami dna. Cirsium arvense. V horní části suťového kužele pod dolním můstkem, 2001!, u cesty nad dolním můstkem. Cirsium oleraceum. Dno propasti, 2001!, suťový kužel, 2006!; u cesty nad dolním můstkem. Conium maculatum. Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, roztroušeně po balvanitém kopci; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. Hendrych (2003: 27) cituje starší údaje. Cornus mas. Na skále v severovýchodní stěně, 2004! Cornus sanguinea. V severovýchodní stěně. Cortusa matthioli. Podpěra 1920, 1921, 1922 (jako C. mathioli subsp. moravica); Domin 1921: 228, nad jezírkem na vlhkých mechatých skalách roste dosti pospolitě; Wild 1923: 94, am 30. Juli 1918 am Grunde der Macocha (von Filkuka) antdeckt; Straňák 1970: 302 (jako C. sibirica); Šmarda 1946: 90 (jako C. sibirica); Šmarda 1947: 22; Podpěra 1949: 307,
232
311, na strmých skalách na dně Macochy; Kunský & Stehlík 1953: 200 (jako C. sibirica); Šeda 1961: 6, 26, Rauscher 1965; Šmarda & Štolfa 1966: 82; Šmarda 1967a: 151; Kovanda 1992: 256, Podpěra 1970: 297, na strmých skalách na dně Macochy (jako C. sibirica); Pleva 1970: 10, na dně Macochy; Vaněčková 1970: 9; Vaněčková & Vašátko 1971: 34, 40; Říčánek & Bieberová 1994; Trefulka et al. 2000: 127, Kotouč 2003: 106; Hendrych 2003; Vašátko et al. 2006: 26; Kotouč 2006; Štefka 2007: 673, 713, Kotouč et al. 2007: 357. – Na severovýchodní stěně a na hlinitém kuželu pod jeskyní Pasovského. Corylus avellana. Podroužek 1898: 59, na Troskách; Straňák 1906: 114, nad sv. stěnou; Kunský & Stehlík 1953: 200; Pleva 1970; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – Nad Hankensteinovou propastí. Crepis biennis. U cesty nad dolním můstkem. Crepis paludosa. Straňák 1906: 115, u spodu balvanitého kopce; Kunský & Stehlík 1953: 200. Crepis tectorum. Straňák 1906: 115, na vrcholu balvanitého kopce; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. Cystopteris fragilis. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 114, hlavně na severovýchodní stěně, avšak roztroušeně i na ostatních stěnách; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 303, v severovýchodní stěně; Šmarda 1947: 21, 22, 23; Šmarda 1967a: 147, 148, 150; Šmarda & Šmarda 1968: 134; Říčánek & Bieberová 1994: 29; Müller 2000: 31, nad dolním jezírkem na dně propasti. – Suťový kužel i v severozápadní stěně, 2001!, 2003! Dactylis glomerata. U cesty nad dolním můstkem a nad Desaterem. Daphne mezereum. Nad komínem ve východní části propasti, 2004! Dentaria bulbifera. Straňák 1906: 117, na balvanitém kopci pod Troskami; Šeda 1961: 6. Dentaria enneaphyllos. Několik exemplářů na severní straně svahu pod „Pekelným jícnem“, 2002! Digitalis grandiflora. Na skalách v severovýchodní stěně. Diphasiastrum zeilleri. Podpěra 1926: 539; Straňák 1970: 301, les kolem propasti (oba prameny citují tento druh jako Lycopodium chamaecyparissus, tj. D. tristachyum); Kubát 1988: 198; Trefulka et al. 2000: 129 (citují staré údaje pod jménem D. complanatum). Dryopteris carthusiana. Na pařezu v lese nad dolním můstkem, 2004! Dryopteris dilatata. Na suťovém svahu, 2001. Dryopteris filix-mas. Na suťovém svahu, 2001. Echium vulgare. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 45; Straňák 1906: 115, na vrchní části balvanitého kopce; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. Elymus caninus. Müller 2000: 43, křoví u cesty z. od turistické chaty. – Suťový kužel, 2001. Epilobium angustifolium. Müller 2000: Z Macochy: u cesty. – Na Troskách, 2001! Epilobium montanum. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Straňák 1906: 117, na spodní části balvanitého kopce a na hlinito-písečnatém návrší. – Dno propasti, 2001! Epipactis helleborine. Na sv. okrajích propasti, 2001!, pod Hankensteinovou propastí, 2003!, v severovýchodní stěně, 2004!
233
Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009
Sutorý: Cévnaté rostliny propasti Macocha Euonymus europaea. Les nad severovýchodní stěnou, 2003!
Geranium rotundifolium. Straňák 1970: 301, balvanitý kopec.
Euonymus verrucosa. Severovýchodní okraj propasti, 2001!, nad Komínem.
Geum urbanum. V horní části suťového kužele pod dolním můstkem, 2001!, na skále v horní části propasti pod dolním můstkem, 2001!, u cesty nad dolním můstkem.
Eupatorium cannabinum. Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 115, na vrcholu balvanitého kopce; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. – Pouze u cesty nad dolním můstkem, ve vlastní propasti nebyl nalezen.
Glechoma hederacea. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 116, roztroušeně po balvanitém kopci.
Euphorbia cyparissias. Skály v severovýchodní stěně, 2004!
Gymnocarpium dryopteris. Severovýchodní okraj propasti, 2001!
Euphorbia dulcis. Straňák 1906: 114, v dolní části balvanitého kopce; Straňák 1970: 302, v blízkosti potoka.
Gymnocarpium robertianum. Na suťovém kuželu, 2001!
Euphorbia esula. Straňák 1906: 114, roztroušeně po celém balvanitém kopci. Fagus sylvatica. Podroužek 1898: 59; Straňák 1906: 114, na Troskách a na sv. svahu; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – Druh byl zaznamenán v okolí propasti. Festuca gigantea. Müller 2000: 43, paseka nad dolním můstkem. – Skály pod dolním můstkem, 2001! Festuca pallens. Skály v severovýchodní stěně, 2004! Festuca pratensis. U cesty nad dolním můstkem. Fragaria vesca. Procházka 1899: 50; Podroužek 1898: 59; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, roztroušeně po balvanitém kopci; Kunský & Stehlík 1953: 200. – Horní část suťového kužele, 2001! Frangula alnus. Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, nad sv. stěnou; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301. Fraxinus excelsior. Les nad severovýchodní stěnou. Gagea lutea. Straňák 1906: 114, na v. svahu propasti; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. Galeobdolon montanum. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 116, v dolní části balvanitého kopce; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce; Šmarda 1947: 21; Šeda 1961: 6; Šmarda 1967a: 150. – Suťový kužel, 2001. Galium album. Müller 2000: 49, u Macochy. – Skály v severovýchodní stěně, 2004! Galium aparine. V horní části suťového kužele, jen semenáče, 2002! Galium odoratum. Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel; Müller 2000: 20, Macocha, Piceetum. – Les nad Komínem, 2004!, na svazích mezi dolním a horním můstkem. Galium palustre. Suťový kužel, 2001! Galium pumilum. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178. Straňák 1906: 115. (všichni jako G. silvestre). Galium sylvaticum. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 115, porůznu na balvanitém kopci; Šeda 1961: 6; Vaněčková &Vašátko 1971: 39, suťový kužel. – Na suťovém kuželu, 2001!, na severovýchodním okraji propasti. Genista tinctoria. Vrchol Desatera. Geranium columbinum. Straňák 1906: 117, na sz. stěně; Straňák 1970: 302, sz. stěna. Geranium pusillum. Müller 2000: 21, Macocha, u turistické chaty. Geranium robertianum. Kříž 1864: 240; Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, roztroušeně po celém balvanitém kopci; Kunský & Stehlík 1953: 200; Šmarda 1947: 22. – V horní části suťového kužele, 2001!
234
Hackelia deflexa. Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 115, pouze dvě individua na Troskách; Vaněčková 1997: 189, na skalách Macochy jej sbíral Širjaev, 1925. Hedera helix. Pod dolním můstkem, 2003! Helichrysum arenarium. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 115, na vrchní části balvanitého kopce; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. Těžko vysvětlitelný omyl. Hepatica nobilis. Straňák 1906: 116, na pokrajích Macochy a na Troskách. – V horní části severovýchodní stěny propasti, 2004!, u dolního můstku, na svazích mezi dolním a horním můstkem a nad Hackensteinovou propastí. Heracleum sphondylium. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na vrchní části balvanitého kopce. – Pod dolním můstkem, v horní části suťového kužele, 2002! Hieracium murorum. Straňák 1906: 115, nad Troskami; Straňák 1970: 302, severozápadní stěna. – Smrkový les nad severovýchodní stěnou, 2004! Hieracium pilosella. Na vrcholcích skal v severovýchodní stěně. Hieracium sabaudum. Les nad severovýchodní stěnou, 2004! Hieracium vulgatum. Straňák 1906: 115, na Troskách; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. Druh se nepodařilo ověřit; je možné, že šlo o H. lachenalii, se kterým bývá tento druh často spojován. Hylotelephium maximum. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na vrcholu balvanitého kopce; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. V literatuře jako Sedum telephium L. – Na skále pod dolním můstkem, 2001! Hypericum perforatum. Nad severovýchodní stěnou v lese. Impatiens noli-tangere. Trampler 1891: 41; Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, roztroušeně po celém balvanitém kopci, zvláště pod Troskami; Šmarda 1947: 21; Šmarda 1967a: 150; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 302, u potoka. – Na suťovém kuželu, 2001! Impatiens parviflora. Müller 2000: 44, na okraji propasti u dolního můstku. – Na suťovém kuželu, 2001! Zatím nepříliš hojně. Knautia arvensis. Vrchol Desatera, 2004! Knautia drymeia. Müller 2000: 23, Piceetum na okraji propasti. – V horní části suťového kužele, 2001!, 2005!, pod horním můstkem. Lamium maculatum. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 116, roztroušeně po balvanitém kopci; Šmarda 1967b: 142; Šmarda & Šmarda 1968: 133; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. – Suťový kužel, 2001! Lapsana communis. Šmarda 1947: 22; Šmarda 1967a: 151.
235
Sutorý: Cévnaté rostliny propasti Macocha Larix decidua. Straňák 1906: 114, porůznu kolem pokrajů Macochy. – Druh byl zaznamenán v okolí propasti. Lathyrus vernus. Nad Troskami, 2001!, na svazích mezi dolním a horním můstkem. Leucanthemum vulgare subsp. vulgare. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 115, na vrchní části balvanitého kopce; Kunský & Stehlík 1953: 200. Libanotis pyrenaica. Nad Hankensteinovou propastí, v lese, jeden zavlečený exemplář, 2004! Lolium perenne. U cesty nad dolním můstkem. Lonicera xylosteum. Procházka 1899: 49; Podroužek 1898: 59; Koudelka1899: 44; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 115, nad sv. stěnou; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – Nad Troskami, 2001! Lotus corniculatus. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na vrcholu balvanitého kopce; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. Lunaria rediviva. Formánek 1897: 1366, u Macechy [sic!]; Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na horní části balvanitého kopce; Kunský & Stehlík 1953: 200; Šmarda 1967b:142; Šmarda & Šmarda 1968: 133; Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel; Müller 2000: 23, suťový kužel na dně propasti; Hendrych 2003: 27, Kotouč 2003: 106; Vašátko et al. 2006: 25. – V horní části suťového kužele hojně, 2001!, roztroušeně i v severovýchodní stěně. Luzula pilosa. Müller 2000: 44, světlina v Piceetu; 60, u Macochy. Lycopodium annotinum. Ve smrkovém lese nad severovýchodní stěnou, 2004! Majanthemum bifolium. Smrkový les nad komínem, 2004! Medicago lupulina. U horního můstku. Melampyrum nemorosum. Absolon 1904a 177; Straňák 1906: 116, na vrchní části balvanitého kopce; –Severovýchodní okraj propasti 2001!, ve vlastní propasti chybí. Melampyrum pratense. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 116, na sv. svahu a na vrcholu balvanitého kopce. Melica nutans. Müller 2000: 45, u Macochy. – Les nad severovýchodní stěnou, 2004! Melica transsilvanica. Skály v severovýchodní stěně a pod horním můstkem, 2004! Melica uniflora. Les nad dolním můstkem, 2004! Mercurialis perennis. Šmarda 1967b: 142; Šmarda & Šmarda 1968: 133; Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel. – 2001!, na svazích mezi dolním a horním můstkem. Moehringia trinervia. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na hlinito-písečnatém návrší pod Pekelným jícnem; Straňák 1970: 302, hlinitopísčitý pahorek pod Pekelným jícnem; Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel. – Na suťovém kuželu, 2001! Moneses uniflora. Straňák 1906: 116, nad sv. stěnou; Straňák 1970: 301, les kolem propasti; Šeda 1961: 6. Monotropa hypopitis. Severovýchodní okraj propasti, 2001! Mycelis muralis. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 115, na vrcholu balvanitého kopce. – Na suťovém kuželu, 2001!
236
Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009 Myosotis palustris subsp. laxiflora. Kříž 1864: 240; Kříž 1867: 36; Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44, zejména na břehu potůčku; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 115, u potoka a v dolní části balvanitého kopce velmi hojná; Straňák 1970: 302, u potoka; Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel. – 2002!, 2005! V citované literatuře je tento taxon uváděn bez upřesnění poddruhu. Myosotis sylvatica. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44, zejména na břehu potůčku; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 115, porůznu v dolní části balvanitého kopce a na hlinito-písečnatém návrší; Šmarda 1967b: 143; Šmarda & Šmarda 1968: 133. – 2001. Origanum vulgare. Skály v severovýchodní v stěně, 2004! Orthilia secunda. V lese na severovýchodním okraji propasti, 2001!, 2004! Oxalis acetosella. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, u potoka a na spodní části balvanitého kopce; Šmarda 1947: 21; Šmarda 1967a: 150; 1970 Straňák: 302, u potoka. – Na suťovém kuželu, 2001! Paris quadrifolia. Na severovýchodních okrajích propasti, 2001!, na hraně Trosek, 2003! Petasites albus. Rauscher 1965. Výskyt se nepodařilo ověřit, jedná se zřejmě o záměnu s druhem Tussilago farfara. Peucedanum cervaria. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na vrchní části balvanitého kopce; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce, Hendrych 2003: 27. Phalaris arundinacea. Müller 2000: 43, křoví u cesty záp. od turistické chaty. Phleum pratense. Druh byl zaznamenán u cesty nad dolním můstkem. Phyllitis scolopendrium. Šeda 1961: 11; Vaněčková 1997: 179, v Macoše lze dalekohledem pozorovat z dolního můstku několik trsů na nepřístupné zarostlé skále severní expozice pod horním můstkem; Trefulka et al. 2000: 130, Hendrych 2003: 27, Kotouč 2003: 106. Podpěra (1926) komentuje výskyt v Macoše: Stanovisko udané Mildem (Gef. Crypt. v Schlesien 1858) „in der Macocha“ jest asi identické se stanoviskem Makowského [tj. Pustý žleb]; v Macoše však neroste. – Ve žlebu mezi dolním a horním můstkem na hraně skal a nad nimi v suťovém lese, 2004! (doklad citují Hendrych & Müller 2007). Picea abies. Kříž 1867: 23; Trampler 1891: 41; Podroužek 1898: 59; Straňák 1906: 114, kolem pokrajů Macochy; Kunský & Stehlík 1953: 200; Pleva 1970. – Druh byl zaznamenán v okolí propasti. Pimpinella major. Severovýchodní okraj propasti, 2001! Pimpinella saxifraga. V severovýchodní stěně a na Desateru. Plantago major. Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 116, roztroušeně po celém balvanitém kopci; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. Plantago media. Straňák 1906: 116, roztroušeně po celém balvanitém kopci; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. – U cesty nad dolním můstkem. Platanthera bifolia? Byla zaznamenána jen sterilní růžice v lese nad severozápadní stěnou, 2004. Poa annua. Straňák 1906: 114, roztroušeně po celém balvanitém kopci a na Troskách. Poa compressa. U cesty nad dolním můstkem, 2004! Poa nemoralis. Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 114, na balvanitém kopci; Šmarda 1947: 22. – Na suťovém kuželu, 2001!
237
Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009
Sutorý: Cévnaté rostliny propasti Macocha Poa pratensis. U cesty nad dolním můstkem. Polygonatum odoratum. Skály v severovýchodní stěně, 2004! Polypodium vulgare. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 114, hojný mezi mechem na východní stěně pod Pekelným jícnem; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 303; Říčánek & Bieberová 1994: 29. – Na Troskách, 2001!, ve stěně pod horním můstkem, 2003! Polypodium interjectum. Za Desaterem ve východní části propasti, 2004! Polypodium cf. × mantoniae. V severovýchodní stěně, 2004! Polystichum aculeatum. Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 114, na severovýchodní stěně; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 303; na severovýchodní stěně; Vaněčková 1997: 201, v propasti Macocha; Hendrych 2003: 27; Kotouč 2003: 106. – Na skále pod dolním můstkem, 2001!, u Komína a na svazích mezi dolním a horním můstkem. Potentilla tabernaemontani. Sterilní jedinci v lese na severozápadním okraji propasti. Prunella vulgaris. Straňák 1906: 116, na vrcholu balvanitého kopce a na Troskách. Prunus cerasus. Nad dolním můstkem. Prunus insititia. Müller 2000: 53, na okraji propasti u turist. chaty. Pulmonaria obscura. Straňák 1906: 116, roztroušeně po balvanitém kopci; Kunský & Stehlík 1953: 200; Šmarda 1967b: 143; Šmarda & Šmarda 1968: 133. Všechny literární údaje jako P. officinalis. – 2001!, na svazích mezi dolním a horním můstkem. Quercus petraea. V severovýchodní stěně, 2004!, u horního můstku. Ranunculus lanuginosus. Skupina zavlečených rostlin na suťovém svahu, 2002! Ranunculus repens. Kříž 1864: 240; Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Straňák 1906: 116, velmi hojný u potoka a na spodu balvanitého kopce; Šmarda 1967b: 143; Šmarda & Šmarda 1968: 133; Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel; Müller 2000: 60, suťový kužel na dně propasti; Vašátko et al. 2006: 26. – Na suťovém kuželu, 2001! Rhamnus cathartica. V severovýchodní stěně. Ribes alpinum. Straňák 1906: 117, nad sv. stěnou; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – Les nad severovýchodní stěnou, 2003!, nad dolním můstkem u chodníku, 2004! Ribes uva-crispa. Kříž 1864: 240; Kříž 1867: 29; Trampler 1891: 43; Trampler 1892; Procházka 1899: 50; Podroužek 1898: 59; Koudelka 1899:45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, nad sv. stěnou a na Troskách; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – Ve žlebu mezi dolním a horním můstkem a na hraně skal a nad nimi v suťovém lese, 2004!
Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 115, nad sv. stěnou; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – Na suťovém kuželu, 2001!, v lese kolem propasti. Sambucus racemosa. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 115, nad sv. stěnou; Kunský & Stehlík 1953: 200; Pleva 1970; Straňák 1970: 301, les kolem propasti; Šeda 1961: 6. – V horní části suťového kužele, 2001! Sanicula europaea. Severovýchodní okraj propasti, 2001! Saxifraga paniculata. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na jz. stěně; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 302, skály na kolmých stěnách; Hendrych 2003: 27. – Skály pod dolním můstkem, 2003! Saxifraga tridactylites. Straňák 1906: 117, nad Troskami; Straňák 1970: 302, severozápadní stěna. Scrophularia nodosa. Na suťovém kuželu, 2001! Securigera varia. Druh byl znamenán na skalách v severovýchodní stěně. Sedum acre. Na skalách v severovýchodní stěně. Sedum album. Straňák 1906: 117, na z. stěně nad Troskami; Straňák 1970: 302, severozápadní stěna. – Na skalách v severovýchodní stěně. Senecio nemorensis agg. V propasti se vyskytují dva druhy tohoto komplexu, a to Senecio ovatus (hojněji níže, asi ve třetině suťového kužele) a Senecio germanicus (hojněji v horní části suťového kužele). Literární údaje je možné k nim přiřadit jen s rezervou. Procházka 1899: 49 (S. jacquinianus); Koudelka 1899: 44 (S. jacquinianus); Absolon 1904a: 178 (S. nemorensis); Straňák 1906: 115, na vrcholu balvanitého kopce (S. nemorensis i S. fuchsii); Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce (S. nemorensis i S. fuchsii). Šeda 1961: 6 (S. nemorensis); Šmarda 1967b: 143 (S. nemorensis); Šmarda & Šmarda 1968: 133 (S. fuchsii). Senecio ovatus. Müller 2000: 30, suťový kužel na dně propasti. – Suťový kužel, 2001!, 2005! Senecio germanicus. V horní části suťového kužele, 2001!, 2005! Sesleria caerulea. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 114, na jihozápadní stěně; Kunský & Stehlík 1953: 200; Pleva 1970; Straňák 1970: 302, kolmé stěny, Hendrych 2003: 27. – Na vrcholu skal na severovýchodní okraji propasti, 2004! Seseli annuum. Konětopský (1973: 46) zmiňuje sběry J. Podpěry z let 1926 a 1932.
Rosa dumalis. U horního můstku, 2004!
Seseli osseum. Konětopský 1973: 46, zmiňuje doklady Podpěry 1896, Hrubyho 1904, Pospíšila 1943 a údaje Dominovy 1921; Müller 2000: 46, vrchol vápencové skály nad propastí. – Na skalách pod horním můstkem a na Desateru.
Rosa sherardii. Na vrcholu skal Desatera, 2004!
Silene nutans. V severovýchodní stěně.
Rubus idaeus. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, nad sv. stěnou a na Troskách; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – U cesty nad dolním můstkem.
Silene vulgaris. U horního můstku.
Robinia pseudaccacia. U horního můstku.
Rumex obtusifolius. V horní části suťového kužele, 2002!, 2005!, na náplavech ve spodní části propasti. Salix caprea. Pod dolním můstkem, 2001! Sambucus nigra. Kříž 1867: 29; Trampler 1891: 43; Trampler 1892; Procházka 1899: 49;
238
Sorbus aucuparia. Nad komínem ve východní části propasti, 2004!, u horního můstku. Sorbus danubialis. Štefka 2007: 672. (jako S. aria). – U Desatera, 2004! Stachys alpina. Straňák 1906: 116, jediné individuum na v. okraji propasti; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. Stachys germanica. Konětopský 1973: 49, cituje sběry J. Müllera a Formánkův údaj; Formánek (1892: 705) však uvádí jen „v údolí Punkvy u Blanska“, nikoli tedy přímo propast Macochu.
239
Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009
Sutorý: Cévnaté rostliny propasti Macocha Stachys recta. Severovýchodní okraj propasti, 2001! Stachys sylvatica. Straňák 1906: 116, porůznu na dolní části balvanitého kopce; Straňák 1970: 302, u potoka. – Na suťovém kuželu, 2001! Stellaria holostea. Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na hlinito-písečnatém návrší pod Pekelným jícnem; Straňák 1970: 302, hlinitopísčitý pahorek pod Pekelným jícnem. – Druh se nepodařilo ověřit. Výskyt na dně propasti se zdá být z ekologických důvodů nepravděpodobný. Stellaria nemorum. Podroužek 1898: 59; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 117, na hlinitopísečnatém návrší pod Pekelným jícnem velmi hojná; Rauscher 1965; Straňák 1970: 302, hlinito-písčitý pahorek pod Pekelným jícnem; Vaněčková & Vašátko 1971: 37, břeh vodního toku; Říčánek & Bieberová 1994: 29; Vašátko et al. 2006: 26. – Dno propasti, 2001! Syringa vulgaris. U horního můstku. Taraxacum sect. Ruderalia. Straňák 1906: 115, na Troskách; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. Literární údaje uváději tyto pampelišky pod tradičním jménem T. officinale. – Zástupce rodu Taraxacum byl pozorován pod dolním můstkem na skalách. Taxus baccata. Kříž 1867: 23, 36; Formánek 1887: 66, statné a pěkné keře na skalnatých úbočích Macochy; Trampler 1891: 40, 41; Procházka 1899: 50; Koudelka 1899: 45; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 114, na nepřístupné skále ve výši asi 20 m nad vrcholem balvanitého kopce, jakož i na severovýchodním svahu propasti; Šmarda 1946: 90; Podpěra 1949: 308, na stěnách Macochy; Kunský & Stehlík 1953: 199, 200; Šeda 1961: 11; Šmarda & Štolfa 1966: 77; Podpěra 1970: 297, na stěnách Macochy; Pleva 1970; Hendrych 2003: 27, Štefka 2007: 672. – Na skalách, 2001!, 2002! Teucrium chamaedrys. Skály v severozápadní stěně, 2004! Thalictrum aquilegiifolium. Straňák 1906: 116, pouze ve dvou exemplářích na z. stěně nad Troskami; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 302, severozápadní stěna; Šeda 1961: 6, Vaněčková 1997: 214, cituje Straňákův nález. Thymus pulegioides subsp. chamaedrys. Straňák 1906: 116, na sv. svahu a na vrcholu balvanitého kopce; Absolon 1904a: 177, horní svah severní stráně, jako Th. oratus [sic!, recte ovatus]. – V severovýchodní stěně. Tilia cordata. Procházka 1899: 50 (jako Tilia sp.); Koudelka 1899: 45 (jako Tilia sp.); Absolon 1904a: 177 nad východní stěnou; Straňák 1906: 117, na sv. svahu; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – V lese nad severovýchodní stěnou. Tilia platyphyllos subsp. cordifolia. Skály v severovýchodní stěně, 2004! Torilis japonica. U cesty nad dolním můstkem. Tussilago farfara. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; 1904 Absolon: 178; Straňák 1906: 115, roztroušeně po celém balvanitém kopci a ve skupinách na hlinito-písečnatém návrší; Kunský & Stehlík 1953: 200; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce. – Na dně propasti, 2001!, u cesty nad dolním můstkem. Ulmus glabra. V lese nad severovýchodní stěnou a pod dolním můstkem. Urtica dioica. Kříž 1867: 36; Trampler 1891: 41; Trampler 1892; Procházka 1899: 49; Podroužek 1898: 59; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 178; Straňák 1906: 114, roztroušeně po balvanitém kopci, hlavně však na vrcholu jeho; Kunský & Stehlík 1953: 200; Šmarda 1947: 21; Rauscher 1965; Šmarda 1967a: 150; Straňák 1970: 301, vrchol balvanitého kopce; Müller 2000: 28, suťový kužel na dně propasti. – Suťový kužel, 2001!
240
Vaccinium myrtillus. Müller 2000: 53, sz. od Macochy, Abieto-Piceetum. – V smrkovém lese nad severovýchodní stěnou. Verbascum thapsus. Pouze sterilní růžice, v horní části suťového kužele, 2002! Veronica beccabunga. Straňák 1906: 116, u potoka; Straňák 1970: 302, u potoka; Kotouč 2003: 107, v minulosti. – Pouze několik sterilních rostlin na dně, 2008. Veronica montana. Straňák 1970: 301, les kolem propasti. Viburnum opulus. Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 115, nad sv. stěnou a na Troskách; Kunský & Stehlík 1953: 200; Pleva 1970; Straňák 1970: 301, les kolem propasti. – Nad Komínem, 2004! Vincetoxicum hirundinaria. Procházka 1899: 49; Koudelka 1899: 44; Absolon 1904a: 177; Straňák 1906: 115, na spodní části balvanitého kopce a na hlinito-písečnatém návrší; Straňák 1970: 302, na hlinito-písečnatém návrší; Vaněčková & Vašátko 1971: 39, suťový kužel, horní okraj Macochy; Konětopský (1973: 53) pouze cituje Straňákovy údaje. – Severovýchodní okraj propasti, 2001! Viola collina. Skály v severovýchodní části propasti, 2004! Viola odorata. Podroužek 1898: 59; Straňák 1906: 117, na severovýchodním svahu. Druh se nepodařilo ověřit. Je možné, že se jedná o záměnu s předchozím druhem. Viola reichenbachiana. Nad komínem ve východní části propasti, 2004! Viscum album subsp. abietis. Nad dolním můstkem.
Summary Macocha abyss is the most remarkable feature of the Moravian Karst. It is renowned not only for its amazing dimensions (174 m × 76 m, depth 138 m) but also for the presence of the only population of Cortusa matthioli known in the Czech Republic. Altogether 247 species of vascular plants have been reported to occur in the abyss, of those 48 were not found during the survey made in 2001–2008. Apart from Cortusa matthioli, all remaining vascular plant species are also found in the vicinity of the abyss. However, their occurrence in the abyss, together with other remarkable non-vascular plants and animals, makes this locality unique.
Poděkování Za determinaci některých taxonů děkuji L. Ekrtovi, J. Koblížkovi, M. Kolníkovi a J. Štěpánkové. Děkuji rovněž za vstřícný přístup kolegům ze Správy CHKO Moravský kras, ze Správy jeskyní České republiky, pracoviště Punkevní jeskyně, a Slávkovi Kouteckému alias Kocourovi za doprovod při sestupech na dno netradičními cestami. RNDr. Svatavě Kubešové jsem vděčen za pomoc a doprovod při cestách na dno propasti. Výzkum byl podpořen výzkumným záměrem MK00009486201
241
Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009
Sutorý: Cévnaté rostliny propasti Macocha
Literatura
9.00 9:00 9.00
11:00 11.00
10.00 10:00 10.00
10.20 10:20 10.20
12:00 12.00
13:00 13.00
Obr. Pohyb sluneþního svČtla v propasti 11.00 12.00 Obr.1.1. Pohyb slunečního světlaMacocha. v propasti Fig. 1. Moving of the sunshine in the Macocha abyss.
Macocha. Fig. 1. Moving of the sunshine in the Macocha abyss.
Obr. 1. Pohyb sluneþního svČtla v propasti Macocha. Fig. 1. Moving of the sunshine in the Macocha abyss.
242
13.00
Absolon K. (1904a): Výpravy do propasti Macocha. – Čas. Čs. Turistů 16/5: 168–178 & 16/6: 193–197. Absolon K (1904b): Propasť Macocha na Moravě. – Klub českých turistů, Praha. Absolon K. (1970): Moravský kras. Vol. 2. – Academia, Praha. Domin K. (1921): Botanický zájezd na Moravu v květnu 1921. – Věda Přír. 2: 224–232. Formánek E. (1887, 1892, 1897): Květena Moravy a rakouského Slezska. Vol. 1/1, 2 & vol. 2/2. – Brno & Praha. Hendrych R. (2003): Cortusa matthioli, v minulosti i v současnosti naší květeny. – Studia sumptibus auctoris edita, pp. 11–36, Praha. Hendrych R. & Müller J. (2007): Phyllitis scolopendrium, historie a současnost na území České republiky. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 42: 1–23. Hertod J. F. (1669): Tartaro-Mastix Moraviae. – Typis Susannae Rickesin Viduae, Viennae. Konětopský A. (1973): Květena Moravského krasu z hlediska fytogeografického. – Sborn. Okres. Vlastiv. Muz. Blansko 5: 39–57. Kotouč L. (2003): Vegetace. – In: Balák I. [ed.], Macocha a Punkva v Moravském krasu. Městská knihovna Blansko, pp. 99–111, Cortusa, Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras, Blansko. Kotouč L. (2006): Živá příroda Moravského krasu. – Krása našeho domova 6 (48): 10–11. Kotouč L., Štefka L. & Antonín V. (2007): Vývěry Punkvy. – In: Čeřovský J., Podhajská Z. & Turoňová D. [eds.], Botanicky významná území České republiky, pp. 354–360, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Koudelka F. (1899): Punkva – Macocha. Podzemní plavba Punkvou a výprava do Macochy. – J. Hon, Vyškov. Kovanda M. (1992): Cortusa L. – kruhatka. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České republiky 3: 254–256, Academia, Praha. Kříž M. [Kříž Davorin Lišenský] (1864): O jeskyních moravských. – Živa 12: 234–249. Kříž M. L. (1867): Der verlässliche Führer in die romantische Gegenden der devonischen Kalkformation in Mähren. – Buschak u. Irrgang, Brünn. Kříž M. & Koudelka F. (1900): Průvodce do moravských jeskyň. Vol. 1. – Martin Kříž, Ždánice, Vyškov. Kubát K. (1988): Lycopodiaceae Mirbel – plavuňovité. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: 192–200, Academia, Praha. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. Kunský J. & Stehlík V. (1953): Macocha a Moravský kras. Ed. 1. – Orbis, Praha. Měsíček J., Slavík B. & Tomšovic P. (1992): Cardaminopsis (C. A. Meyer) Hayek – řeřišničník. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České republiky 3: 116–122, Academia, Praha. Müller J. (2000): Rzi, sněti a fytopatogenní plísně Moravského krasu. – Cortusa, Blansko. Pleva V. (1970): Macocha a Punkevní jeskyně. – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, Brno.
243 13
Sutorý: Cévnaté rostliny propasti Macocha Podpěra J. (1920): Památný botanický nález na Moravě. – Příroda 14: 300–301. Podpěra J. (1921): Fytogeografický rozbor nálezu Cortusa matthioli L. na Moravě. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 3 (1920): 51–70. Podpěra J.. (1922): Floristické poznámky. – Sborn. Klubu Přírod. Brno 4 (1921): 6–9. Podpěra J. (1926): Květena Moravy ve vztazích systematických a geobotanických. Fasc. 1. – Pr. Morav. Přírod. Společ. 1 (1924)/10: 393–618. Podpěra J. (1928): Die Vegetationsverhältnisse im Gebiete des Mährischen Karstes. – Čas. Morav. Zem. Mus. Zem. 26: 1–113. Podpěra J. (1949): Geobotanický výzkum Moravského krasu. – Čs. Kras 2: 305–314. Podpěra J. (1970): Květena Moravského krasu. – In: Absolon K., Moravský kras 2: 296– 299, Academia, Praha. Podroužek A. (1898): Propast Macocha. – Praha. Procházka V. J. (1898): Sestup do propasti Macochy. – Morav. Orlice 36: 5., 7. a 8. října (č. 226, 228 & 229. [Totéž vyšlo ve stejném roce v samostatné publikaci v Brně.] Procházka V. J. (1899): Sloup, Macocha, Puňkva. – Praha. Rauscher J. (1965): Biogeographic exploration of the Moravian karst. – In: Štelcl O. [ed.], Problems of the speleological research 1: 149–161. Academia, Prague. Říčánek M. & Biebrová Z. (1994): Sledování populací vybraných, kriticky ohrožených taxonů Moravy. Cortusa matthioli L. (? subsp. moravica (Podp.) Soják) (Kruhatka Matthioliho (moravská). – Ms. [Depon. in: Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras, Blansko.] Skala O. (1889): Ein Abstieg in die Mazocha. – Tagesbote aus Mähren und Schlesien 39/192: 2. Soukop J. N. (1858): Macocha a její okolí. – Jan Nepomucký Soukup, Brno. Straňák F. (1906): Květena propasti Macocha. – Čas. Vlasten. Mus. Spolku Olomouc 23: 105–117. Straňák F. (1970): Vegetace propasti Macocha. – In: Absolon K., Moravský kras 2: 300– 303, Academia, Praha. Šeda Z. (1961): 50 rostlin z Moravského krasu. – Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí 5, Adamovské strojírny, Adamov u Brna. Šmarda J. (1947): Mechová a lišejníková společenstva ČSR. – Čas. Morav. Mus. 31: 1–52. Šmarda J. (1946): Botanické poměry v Národní přírodní reservaci Moravský Kras. – In: Ondroušek V., Zapletal K., Skutil J., Šmarda J., Jalový J. & Jelínek K., Moravský kras – průvodce jeskynním světem, pp. 89–90, K. Jelínek, Blansko. Šmarda J. (1967a): Vegetační poměry Moravského krasu. Příspěvek k řešení bioindikace krasového reliéfu. Část 1. – Čs. Ochr. Prír. 3: 139–168. Šmarda J. (1967b): Vegetační poměry Moravského krasu. Část 2. – Čs. Ochr. Prír. 5: 141– 163. Šmarda J. & Šmarda J. (1968): Charakteristika význačných lokalit v Moravském krasu. – Čs. Ochr. Prír. 7: 111–137. Šmarda J. & Štolfa M. (1966): Květy Moravského krasu. – Blok, Brno. Štefka L. (2007): CHKO Moravský Kras. – In: Mackovčin P., Jatiová M., Demek J. & Slavík P. [eds.], Chráněná území ČR 9. Brněnsko, pp. 675–724, Agentura ochrany přírody a krajiny & EkoCentrum Brno, Praha.
244
Příroda, Praha, 28: 225–245, 2009 Trampler R. (1891): Die Mazocha. – Jahres-Bericht über die Wiener-CommunalOberrealschule in der Vorstadt Wieden (Wien) 36. Trampler R. (1892): Eine wenig bekannte Mazochafahrt. – Der Tourist (Wien) 24: 89–92 & 97–100. Trefulka J., Štefka L., Šmiták J. & Štolfa V. (2000): Květy Moravského krasu. – Cortusa, Blansko. Vaněčková L. (1970): Geoelementy Moravského krasu. – Zprávy Geogr. Úst. 7/2–3: 5–9. Vaněčková L. [ed.] (1997): Rostliny Moravského krasu a okolí. – Nadace Moravský kras & Správa CHKO Moravský kras, Blansko. Vaněčková L. & Vašátko J. (1971): Předběžná zpráva o výzkumu geobiocenóz propasti Macocha. – Sborn. Vlastiv. Muz. Blansko 3: 33–40. Vašátko J., Ložek V. & Horsák M. (2006): Měkkýši Moravského krasu. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Moravský kras, Cortusa, Blansko. Wildt A. (1923): Bemerkenswertes aus der Flora von Mähren. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 58: 93–96.
245
