Cestovní ruch na jiţní Moravě mládeţ a teenageři

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

Cestovní ruch na jiţní Moravě – mládeţ a teenageři Tourism in South Moravia - youth and teenagers Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.

Barbora Ustohalová

Brno, červen 2010

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Barbora Ustohalová

Ná z e v baka l á ř ské pr áce:

Cestovní ruch na jiţní Moravě – mládeţ a teenageři

Ná z e v pr ác e v angličt i ně:

Tourism in South Moravia - youth and teenagers

Ka t e dr a:

regionální ekonomie a správy

Ve douc í ba ka l ář ské pr áce:

Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.

Rok obha j oby:

2010

Anotace Předmětem této bakalářské práce je charakterizovat poptávku segmentu mládeţ a teenager na jiţní Moravě. První kapitoly definují obecně cestovní ruch. Dále je blíţe charakterizovaná skupina mládeţ a teenager a poslední kapitolou v teoretické části je vymezení oblasti jiţní Moravy a jejího potenciálu. V praktické části je obsaţeno vlastní šetření poptávky mládeţe na jiţní Moravě a dále jsou zde provedeny analýzy propagačních nástrojů. Z těchto šetření pak bylo moţné lépe charakterizovat situaci na trhu. Cílem práce bylo definovat poptávku mládeţe a navrhnout nový produkt určený této skupině.

Annotation The subject of this bachelor thesis is to characterize youth and teenagers demand in South Moravia. The initial chapter defines tourism generally. The next chapter is about the characteristic of the group of youth and teenager and the last chapter of theory part is territory South Moravia and its landscape potential. The practical part of this work involves own survey of youth and teenagers demand in South Moravia and then there are two analyzes of marketing instruments. From previous survey and analyzes was able to define youth demand and suggest a new product for this group.

Klíčová slova Cestovní ruch, jiţní Morava, mládeţ a teenager, poptávka, anketní šetření

Keywords Tourism, South Moravia, youth and teenagers, demand, survey

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Cestovní ruch na jiţní Moravě – mládeţ a teenageři vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc., a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 17. června 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH: ÚVOD .........................................................................................................................................2 1 Teoreticko-metodická východiska cestovního ruchu .........................................................4 1.1 Cestovní ruch – vymezení pojmu ...............................................................................4 1.2 Subjekty cestovního ruchu ..........................................................................................5 1.3 Typologie cestovního ruchu........................................................................................6 1.3.1 Formy cestovního ruchu .....................................................................................6 1.3.2 Druhy cestovního ruchu ......................................................................................9 1.4 Předpoklady cestovního ruchu ....................................................................................9 1.4.1 Lokalizační..........................................................................................................9 1.4.2 Selektivní ..........................................................................................................10 1.4.3 Realizační..........................................................................................................10 1.5 Destinace, management, marketing ..........................................................................10 1.6 Cestovní ruch a rozvoj území ...................................................................................12 1.6.1 Kladné stránky cestovního ruchu ......................................................................12 1.6.2 Negativní stránky cestovního ruchu .................................................................12 2 Mládeţ a teenageři ............................................................................................................14 2.1 New Horizons II........................................................................................................15 3 Základní charakteristiky jiţní Moravy ..............................................................................17 3.1 Poloha .......................................................................................................................17 3.2 Doprava .....................................................................................................................17 3.3 Obyvatelstvo .............................................................................................................17 3.4 Ekonomika ................................................................................................................18 3.5 Základní a doprovodná infrastruktura.......................................................................19 3.6 Atraktivity cestovního ruchu na jiţní Moravě ..........................................................20 3.6.1 Přírodní atraktivity ............................................................................................20 3.6.2 Kulturně-historické památky ............................................................................21 3.6.3 Technické památky ...........................................................................................22 3.6.4 Společenské akce ..............................................................................................22 3.6.5 Aktivní letní turistika ........................................................................................23 3.6.6 Aktivní zimní turistika ......................................................................................25 4 Vlastní šetření poptávky segmentu mládeţ a teenager na jiţní Moravě ...........................26 5 Anketní šetření segmentu mládeţ a teenager na jiţní Moravě .........................................27 6 Návrh webových stránek cestovního ruchu pro jiţní Moravu ..........................................41 6.1 Základní otázky k uvedení nového produktu ............................................................41 6.2 Analýza portálu jiţní Moravy (http://www.jizni-morava.cz/) ..................................42 6.2.1 Výhody internetu ..............................................................................................42 6.2.2 Shrnutí ...............................................................................................................44 6.3 Návrh na rozšíření nabídky portálu www.jizni-morava.cz .......................................45 6.4 Analýza propagačních materiálů ..............................................................................50 ZÁVĚR .....................................................................................................................................52 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ ...........................................55 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ...........................................................................................59 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................60

1

ÚVOD Cestovní ruch je dnes stále se rozvíjející oblastí, která vţdy byla a je lidem nepostradatelnou součástí ţivota. Lidé cestují nejen proto, aby poznali všechny krásy, které Země nabízí, ale hlavně proto, aby se zbavili svých všedních starostí a načerpali sílu. Další bezprostředně pozitivní stránkou je nahlédnutí do kultur jiných civilizací a pochopení jejich mentality. To také souvisí s aktuálně celosvětově řešeným tématem multikulturality, které je úzce spjato s celosvětovým mírem a zmírňováním napětí mezi různými národy. S postupem času a rostoucími nároky účastníků na cestování roste i nabídka produktů. Oblast cestovního ruchu je velice náročná na kreativitu a schopnost oslovovat stále nové potencionální zákazníky. Hledají se a zpřístupňují se nová místa, sluţby se hustě koncentrují do jednoho místa tak, aby byly zákazníkovi co nejblíţe, a původní civilizace tak ustupuje turismu. Cestovní ruch bude atraktivní do té doby, neţ ho pohltí globalizovaný svět. Dokud si budou národy uchovávat svoji raritu, dokud bude na světě stále lidem ne vše přístupno, bude i cestovní ruch vzkvétat. Tak jako jiné produkty se i produkty cestovního ruchu časem opotřebují - staré atraktivity nahrazují postupně ty nové a nové zase navrací lidi do těch starých. Jiný pohled na cestovní ruch se nabízí také z pohledu aktérů – účastníků cestovního ruchu. Ti tvoří poptávku a jsou tedy stejně tak důleţití jako výše stručně charakterizovaná současná nabídka. Vzhledem k tomu, ţe kaţdý účastník poptává něco jiného s jinou naléhavostí, je třeba rozlišovat různé skupiny, které spojuje právě stejná potřeba. Proto je dnes rostoucím trendem poskytovatelů sluţeb cestovního ruchu se stále více zaměřovat na určité segmenty. V této práci se jedná o segment mládeţe, která, jak níţe zjistíme, má také své specifické znaky a odlišnosti od ostatních skupin, nicméně je třeba tyto charakteristiky znát a neustále monitorovat, jak se vyvíjí s dobou. Na základě prováděných analýz poptávky je pak moţné rozvíjet i nabídku cestování, zdokonalovat ji a přibliţovat obrazu zákazníkovu. K pochopení celé problematiky je důleţitá znalost základních teoretických okruhů cestovního ruchu, na které je kladen důraz v první teoreticko-metodické části. Je třeba vycházet ze základních pojmů, kterými pak lze snáze ověřovat zjištěná fakta. Na tyto teorie navazuje část 2

charakterizující segment „Mládeţ“. Je nutné znát alespoň základní informace, neboť další, spíše praktická, část je zaměřena konkrétně na tuto skupinu. Způsob, jak nejsnáze zjistit poptávku dnešní mládeţe, je přímo mládeţ oslovit, a sestavit tak základní preference a charakteristiku mládeţe. Proto je v další části práce uvedeno konkrétní šetření a následné zpracování výsledků. Ty pak lépe usnadní cestu k hledání nových produktů, nebo zdokonalování těch starých. Z anketního šetření a následného zpracování výsledků je známo, jak segment mládeţe uvaţuje, jaké má preference, čím se vyznačuje a jaké prvky na trhu postrádá. Tímto se pak dostáváme k další části práce, a to je analýza portálu jiţní Moravy. Ta je vzhledem k oblíbenosti vyuţívání internetu k hledání informací v domácnostech, a zejména pak skupinou mládeţe, nezbytnou. Vyuţití internetu k propagaci jiţní Moravy je zřejmé a nepostradatelné. Nicméně existují další propagační materiály, jako letáky, broţury, které ne vţdy odpovídají poţadavkům a specifickým potřebám segmentu, pro který jsou určeny. Proto jsou kromě webových stránek analyzovány také propagační materiály jiţní Moravy, zejména pak ty, které jsou určeny segmentu mládeţ.

Z výše uvedeného šetření, jednotlivých analýz a jejich souhrnných výsledků se v závěru práce zabývám doporučením nového produktu na trh, a to nového odkazu na portálu jiţní Moravy, určeného skupině mládeţ, a návrh na zlepšení propagačních materiálů pro tento segment.

3

1 Teoreticko-metodická východiska cestovního ruchu 1.1 Cestovní ruch – vymezení pojmu Na to, jak zní definice, nelze jednoduše odpovědět, neboť existuje mnoho hledisek, od nichţ se odvíjí celá řada definic. Jinak je pojmenován cestovní ruch z hlediska geografického – „společenská aktivita, které podmiňuje přemisťování obyvatelstva do částí krajinné sféry, charakterizovaných interakcemi krajinných prvků, schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu,“ ekonomického – „forma uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka, a to mimo kaţdodenní ţivotní prostředí a obvykle ve volném čase, jako i potřeb společnosti mimo kaţdodenní ţivotní prostředí,“ či sociologického – „čas, který člověk věnuje podle svých zájmů různým činnostem, jako je zábava, rozptýlení, získání dobrovolně získaných poznatků a informací z důvodů lepšího zapojení do sociálního společenství.“ (Vystoupil, Šauer, 2007) Obecně lze tedy cestovní ruch definovat jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemţ místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání. Podle WTO (World Trade Organization) je definován jako souhrn aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývajících v těchto místech po dobu ne delší neţ jeden rok, za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem. Tedy shrneme-li jednotlivé definice, podstatu tvoří tři znaky: -

„dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj,

-

nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase),

-

vztahy mezi lidmi, jeţ cestovní ruch vyvolává.“ (Indrová, 2009: 11)

4

Obr. 1 Vztah mezi volným časem, rekreací a cestovním ruchem (Zdroj: Kol. autorů, Destinační management a vytváření produktu CR, Záţitkový cestovní ruch, 2008: 13)

1.2 Subjekty cestovního ruchu Dalším důleţitým prvkem při vymezování pojmů cestovního ruchu jsou účastníci, kteří se podílí na jeho tvorbě a rozvoji. Vzhledem k tomu, ţe jsou návštěvníci zdrojem příjmů podnikatelských subjektů, je důleţité rozlišovat, jakou délku dovolené účastník preferuje a podmínit mu tedy i výslednou nabídku v lokalitě. Turista je podle WTO cestující, který se zdrţí v navštíveném místě alespoň 24 hodin za účelem vyuţití volného času a v tomto místě téţ přespí v hromadném nebo soukromém ubytovacím zařízení. Podle místa trvalého bydliště můţeme rozlišovat i domácí a zahraniční turisty. Návštěvníkem je kaţdý, kdo cestuje do jiného místa, neţ je místo jeho obvyklého pobytu na dobu nepřevyšující 12 měsíců, přičemţ účel návštěvy je jiný neţ výkon činnosti odměňované z navštíveného místa. (Pásková, Zelenka, 2002: 191) Výletník je dočasný návštěvník, který se v navštíveném místě nezdrţí více jak jeden den, tedy bez přenocování. (Pásková, Zelenka, 2002: 319) Rezidentem je obyvatel dané destinace cestovního ruchu. (Pásková, Zelenka, 2002: 253)

5

1.3 Typologie cestovního ruchu Kromě vymezení základních definic cestovního ruchu a pojmenování jeho účastníků, existuje také řada členění podle toho, jak se projevuje toto odvětví na straně nabídky nebo poptávky. Tedy nejčastěji je cestovní ruch členěn na formy cestovního ruchu a druhy cestovního ruchu. Stejně jako jiná členění, mají i tato svoji charakteristiku. Nicméně je potřeba říci, ţe „česká a slovenská odborná literatura uplatňuje při vymezování forem a druhů cestovního ruchu zcela opačná hlediska neţ např. švýcarská a rakouská literatura.“ (Indrová, 2009: 17)

Obr. 2 Schéma předpokladů cestovního ruchu (Zdroj: PASKOVÁ, M., ZELENKA, J., Výkladový slovník cestovního ruchu, 2002: 232) V následujícím výkladu si přiblíţíme členění podle české literatury.

1.3.1 Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu vymezuje motivační hledisko účastníků cestovního ruchu. Od nich jsou pak následně odvozeny konkrétní formy. „Patří sem tedy motiv rekreační, kulturní, společenský, sportovní, ekonomický a specifický.“ (Vystoupil, Šauer, 2006: 34)

6

1.3.1.1 Rekreační cestovní ruch Tato forma cestovního ruchu je spojena zejména s aktivním odpočinkem účastníka, a tedy regenerací jeho psychických i fyzických sil. Rekreací se myslí různé formy dovolené spojené s celou řadou aktivit, jako je houbaření, zahrádkaření, a podobnými koníčky. V dnešní době zejména městské obyvatelstvo vyuţívá k rekreaci chaty a chalupy, tedy tzv. druhé bydlení. Kromě toho jsou k rekreaci také vyuţívána různá zařízení uvnitř měst jako vodní plochy, parky, lesy, aj. A v neposlední řadě nesmí chybět lázeňství, které je z hlediska rekreace neopomenutelné. Představuje významný a pozitivní faktor v oblasti socializace člověka, kde v rámci různých rekonvalescentních či zdravotních pobytů dochází ke vzájemnému kontaktu účastníků. Lázeňství je tedy spojeno nejen s léčebným prostředím, ale je také formou zábavy a poznání. Samozřejmostí kaţdého lázeňství je výskyt přírodních léčebných pramenů. Co se týče popularity, jedná se o nejstarší a nejvíce rozšířenou formu cestovního ruchu. (Vystoupil, Šauer, 2006: 35)

1.3.1.2 Kulturní cestovní ruch Kulturní cestovní ruch, jak vyplývá ze samotného označení, je spojen s poznáváním kultury vlastní i národů jiných. Tedy poznávání všeho, co je s ní spojeno – tradic, zvyků, historie, náboţenství. Typická je návštěva hradů a zámků, muzeí a galerií či návštěva společenských akcí. Mimo to sem řadíme také vzdělávací cestovní ruch, kdy si účastník záměrně na své náklady rozšiřuje své znalosti. Další formou je tzv. alternativní cestovní ruch, který zahrnuje spíše poznávání způsobu ţivota, např. agroturistika. Návštěvníci se seznamují se ţivotem lidí přímo na jejich farmách, obydlích. Poslední forma cestovního ruchu, kterou můţeme řadit do kulturního cestovního ruchu, nese název náboţenský cestovní ruch. Logicky je zde hlavní motivací návštěva poutních nebo posvátných míst – kostelů, katedrál, klášterů. Dále je sem zahrnuta účast na daných obřadech nebo vykonávání poutí. (srov. Vystoupil, Šauer, 2006: 35; Indrová, 2009: 19)

1.3.1.3 Cestovní ruch se společenskými motivy Společenskými motivy se zde myslí hlavně setkání a komunikace mezi lidmi. Tato forma se nejčastěji realizuje v rámci návštěv příbuzných a známých. Při těchto setkáních můţe následně docházet k návštěvě různých památek nebo společenských akcí. Dále sem patří také klubový cestovní ruch, tedy jako organizovaný zájezd různých spolků, sdruţení, zájmových krouţků, které spojuje společná záliba. „Pobyty v rámci klubové turistiky jsou

7

charakteristické bohatou programovou náplní, vysokou mírou animace a celkově druţným společenským ţivotem.“ (Malá, 1999)

1.3.1.4 Sportovní cestovní ruch Náplní sportovního cestovního ruchu je vykonávání nějaké sportovní aktivity. Tato forma cestovního ruchu je zaměřena zejména na fyzickou zátěţ, pohyb a posilování zdraví účastníka. Zahrnuje např. cykloturistiku, pěší turistiku, vodní turistiku, horskou turistiku, apod. Sportovní cestovní ruch můţe také zahrnovat nejen aktivní činnost účastníka, ale můţe se jednat také o pasivní účast, jeţ je v literatuře označena jako tzv. diváctví. Podmínkou této formy je, ţe tento divák se účastní nějaké sportovní akce mimo jeho bydliště.

1.3.1.5 Záţitkový cestovní ruch Specifickou formou cestovního ruchu je záţitkový cestovní ruch, který byl původně zaměřen na vlastní propagaci určité značky nebo produktu. Měl to být další způsob, jak přilákat návštěvníky a zároveň v nich vzbudit dojem tak, aby byl doporučován dalším lidem. Tedy šlo o propagaci a šíření záţitků mezi známými a přáteli. (Záţitkový CR, 2008: 4) V souvislosti s cestováním většině lidí utkví v paměti záţitky z cestování. Nezáleţí na tom, kam cestujeme, nebo kterou aktivitu při cestování vykonáváme, nicméně cíl je uspokojení naši touhy po změně. A v konečné fázi hodnotíme, zda byla cesta záţivná, či nikoliv. Vytvořit produkt, který by u všech turistů vyvolal záţitek, není moţné. Nicméně lze vytvořit takový produkt pro určitou skupinu lidí, a to na základě zjištění poptávky vybraného segmentu a přizpůsobení produktu jeho poţadavkům. Jde tedy o to, seznámit návštěvníka s atraktivitou přímo na vlastní kůţi. V případě historických předmětů se myslí moţnost ohmatat si dávné nástroje, nářadí, vidět blíţe do starých budov, vyzkoušet si některé techniky v rámci workshopu. K většině míst a stavení se také váţe spousta historek, událostí nebo osobnost, která byla s daným místem spojována. Účastník si pak lépe místo zapamatuje. Nicméně je nutné, aby řečené informace byly věrohodné. I působení produktu by mělo být přirozené. Záţitkový cestovní ruch je také vytvořen z důvodů hledání jiných cest získávání financí neţ ze vstupného. Je tedy důleţité připravit pro účastníky záţitky tak, aby za ně byli ochotni zaplatit. Mohou to být výše zmíněné workshopy, vlastní výroba určitého prvku z navštíveného místa, prodej suvenýrů, či dramatizace tradic. (Záţitkový CR, 2008: 34-37)

8

1.3.2 Druhy cestovního ruchu „Oproti formám cestovního ruchu zohledňují převáţně jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakoţ i jeho účinky.“ (Vystoupil, Šauer, 2006: 37) Zde je pak jednotlivé dělení cestovního ruchu charakterizováno určitými faktory. Řadíme sem faktory jako původ návštěvníků – domácí, či zahraniční, dále pak počet účastníků – individuální, skupinový, masový. Dalším, v této práci podstatným kritériem je věk účastníků. Jde o cestovní ruch dětí do 15 let; mládeţnický cestovní ruch vymezen věkem 15-24 let, kdy účastníci jiţ nejezdí s rodiči, ale ani s vlastní rodinou; a seniorský cestovní ruch. Cestovní ruch je také členěn dle délky pobytu – krátkodobý a dlouhodobý (trvá déle neţ tři přenocování). Cestovní ruch dle způsobu organizování souvisí s tím, zda-li účastník vykonává cesty „na vlastní pěst“, tedy neorganizovaně, anebo vyuţívá k realizaci celého pobytu nějakého podnikatelského subjektu - cestovní kanceláře aj. Co se týče diferenciace v preferenci ubytovacího zařízení, je cestovní ruch dělen na hotelový a parahotelový. Tedy účastník volí mezi ubytováním v dokonale vybavených hotelech, či ubytování v chatkách, kempech, karavanech. Posledním kritériem je financování. Pokud si účastník hradí náklady sám ze svých příjmů, jedná se o komerční cestovní ruch. Jestliţe tyto náklady hradí částečně nějaká organizace nebo instituce, jedná se o sociální cestovní ruch. Pokud je hradí zaměstnavatel v rámci firemních akcí, které se mohou uskutečňovat za účelem team-buildingu, pak se takový cestovní ruch nazývá incentivní.

1.4 Předpoklady cestovního ruchu Důleţitým pojmem v cestovním ruchu jsou faktory, které ovlivňují jeho rozvoj a rozmístění. Ty se dělí z hlediska ekonomického a geografického na faktory:

1.4.1 Lokalizační Vymezují hlavně poptávkovou stranu - její vlastnosti, nároky a vlivy. Patří sem demografické faktory, kde hraje důleţitou roli věk a pohlaví při výběru trávení volného času a preference aktivit při cestování. Politické faktory se týkají celkové bezpečnosti a stability státu, celkového mírového uspořádání světa. Také dosaţená ţivotní úroveň, délka pracovní doby a moţnost dovolené jednoznačně ovlivňují intenzitu cestování a jsou zahrnuty do ekonomických faktorů. Nepochybně bychom sem mohli zařadit i úroveň dosaţeného vzdělání 9

a počet členů domácnosti. Dále sem patří předpoklady ekologické. Kvalita ţivotního prostředí a celkový vzhled krajiny jistě ovlivňuje celkovou atraktivitu dané destinace. Urbanizační předpoklady vymezují odlišné preference venkovského a městského obyvatelstva

1.4.2 Selektivní Lokalizační předpoklady tvoří částečnou nabídku destinací, tedy určitý potenciál dané lokality. Patří sem přírodní předpoklady – reliéf, který jednak ovlivňuje osídlení krajiny, její vzhled a hlavně funkční vyuţití pro cestovní ruch (zimní sporty, pěší turistika aj.), dále pak klima, vodstvo (nádrţe, jezera, moře), které nejvíce ovlivňuje intenzitu rekreačních pobytů, a také fauna a flóra, jeţ je spíše doplňujícím prvkem konečné atraktivnosti území. Všechny tyto přírodní předpoklady spolu úzce souvisí a vytváří základní vzhled a atraktivnost turistických lokalit. Druhou sloţkou jsou kulturně-historické předpoklady, které se odlišují od přírodních předpokladů tím, ţe byly vytvořeny člověkem. Řadíme sem kulturně-historické památky (hrady, zámky, kláštery), kulturní zařízení (muzea, galerie, hvězdárny) a společenské akce (kongresové a veletrţní akce, lidové tradice, folklór atd.).

1.4.3 Realizační Předchozí dva faktory spíše nabízí potenciál krajiny a moţnost uspokojení potřeb cestovatele vykonání některé z aktivit cestovního ruchu. Nicméně realizační předpoklady umoţní konečnou realizaci rekreace. Tedy komunikační strukturu, čímţ se myslí doprava a dostupnost destinace a základní a doprovodnou infrastrukturu, ubytovací a stravovací zařízení, kulturní a zábavní zařízení a dopravní zařízení – vleky, lanovky. (srov. Vystoupil, Šauer, 2006; Pásková, Zelenka, 2002)

1.5 Destinace, management, marketing Teoretická část o cestovním ruchu nás měla uvést do základní problematiky, do různých pohledů na věc a základních dělení. Poté je třeba vědět, jak probíhá samotná organizace cestovního ruchu, jeho specifik, úkolů - tedy spíše praktický pohled. Cestovní ruch probíhá z geografického pohledu na určitém území - destinaci. Destinaci charakterizujeme jako „cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu v širším slova smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, 10

rozvinutými sluţbami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichţ výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“ (Vystoupil a kol., 2007: 33) Cestovní ruch se samozřejmě neorganizuje sám, ale je potřeba všechny jeho jmenované součásti dávat do souladu a schopnost destinaci řídit. K tomu jako v jiných organizacích slouţí management. Zde hovoříme o destinačním managementu1, který je chápán jako proces řízení destinace zaloţený na principu 3K – koordinace, kooperace, komunikace. Základem dobře fungující organizace v destinaci je vzájemná spolupráce - kooperace aktérů, tj. veřejného a soukromého sektoru, s ohledem na obyvatelstvo, které na tomto území ţije. Nejen, ţe při vzájemné kooperaci lze lépe propracovat různé projekty a nové produkty, ale také např. získávat více finančních prostředků na jejich realizaci. Důleţitá je také správná koordinace úkolů, tj. přiřazení určité pravomoci a odpovědnosti, za který bude daná jednotka organizace odpovědná. V další části této práce se budeme zabývat poptávkou segmentu mládeţe a sestavením produktu, proto je třeba si definovat, co musí být jeho obsahem2: 1) region 2) produkt 3) cílová skupina 4) prodej a komunikace. Jiţ v úvodu této práce jsme se seznámili blíţe s regionem, jeho polohou, podnebím a celkovým potenciálem; a cílovou skupinou mládeţ, abychom naplnili jejich potřeby a motivy. Produktem se myslí veškerá nabídka soukromého i veřejného sektoru, která je mnohem komplexnější neţ je tomu u většiny ostatních ekonomických odvětví. Můţe jím být doprava, ubytování, záţitek, nabídka atraktivit apod. (Vystoupil a kol., 2007, s. 128) Samotný prodej a komunikace je záleţitost spíše destinačního marketingu. Jeho hlavním úkolem je produkt efektivně zacílit na určitou skupinu tak, aby byly uspokojeny potřeby zákazníků, a zároveň si zachovat maximální konkurenceschopnost. Je důleţité znát dokonale potenciál území, cíl, ke kterému chce určitá společnost dojít, a schopnost jej prodat, tedy postarat se o efektivní propagaci.

1

HOLEŠINSKÁ, A. Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci. Brno, 2007: 21-25

2

KRATOCHVÍL, Petr; PAŢOUT, Radek. Destinační management a tvorba produktu cestovního ruchu: Tvorba destinačních produktů cestovního ruchu. Praha: MMR, 2008.: 5

11

Cíle marketingu také slouţí jako podpora trvale udrţitelného rozvoje např. ovlivňováním koncentrace návštěvníků v destinaci, podporuje spolupráci podnikatelských subjektů a veřejného sektoru, rozvíjí tradice a motivuje místní komunitu (Cestovní ruch a udrţitelný rozvoj: 92)

1.6 Cestovní ruch a rozvoj území3 Podstatou cestovního ruchu je přesun lidí z místa na místo. Lidé cestují dopravními prostředky, vyuţívají dopravních komunikací, zatěţují nejen ovzduší, ale například i krajinu. Hovoříme-li o destinaci, kde probíhá cestovní ruch, myslíme území, kam přijíţdí desítky, někam aţ miliony návštěvníků a kde se samozřejmě pohybují a uspokojují své potřeby. Je v celku jasné, ţe cestovní ruch má své kladné stránky, nicméně ty záporné jsou většinou trvalým dopadem pro celou zemi. Vzhledem k tomu, ţe se cestovní ruch mohutně začal rozvíjet spíše v posledních letech, nebyly environmentální dopady dlouho doceňovány. Nyní, v době globalizace, začaly vyspělé země upozorňovat právě na problematiku trvale udrţitelného rozvoje.

1.6.1 Kladné stránky cestovního ruchu Vzhledem k tomu, ţe v souvislosti s cestováním často hovoříme o historii, pozitivním můţe být péče o památky a jejich ochrana, vylepšování infrastruktury pro snadnější přístup do destinací apod. Jako jiné odvětví přináší nová pracovní místa, nejen v oblasti cestovního ruchu, ale také ve sluţbách ostatních, které s ním souvisí (multiplikační efekt). Další kladnou stránkou jsou příjmy, které jsou součástí veřejných rozpočtů. V neposlední řadě přináší cestování poznání jiných kultur, způsobu ţivota, ale také poznání míst na zemi.

1.6.2 Negativní stránky cestovního ruchu V prvé řadě jsou to škody na ţivotním prostředí, ať uţ se jedná o zástavbu a zabírání ploch pro různé atrakce, sporty (hřiště, sjezdovky, kempy), turistika a cykloturistika mimo vyznačené trasy. S turismem je samozřejmě spojováno znečišťování okolí, větší mnoţství odpadu, jiţ výše zmíněná doprava, která poškozuje ovzduší, moře. Také aktivity v přírodě narušují ţivot zvířat, v horším případě vedou ke ztrátám. Vzhledem k tomu, ţe v dnešní moderní době je stále rostoucím trendem návštěva co nejodlehlejších míst, např. afrických

3

INDROVÁ, J., et al. Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR, 2008: 13-16

12

kmenů, dochází ke konfliktům s domorodci. To se netýká samozřejmě jen odlehlých koutů světa. K negativním postojům domácího obyvatelstva dochází díky vysokému přílivu turistů, kteří ne všichni mají vzorné chování a hlavně narušují jejich obyčejný ţivot. Výše uvedené potřebné informace o problematice trvale udrţitelného rozvoje můţeme shrnout do následující definice, která slouţí k lepšímu pochopení jeho důleţitosti. „Trvale udrţitelný rozvoj cestovního ruchu je zajišťování takových potřeb účastníků cestovního ruchu, který pomáhá rozvoji území, s přihlédnutím k šetrnému vyuţívání přírodních a kulturních hodnot, a vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti, aniţ by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací. (Indrová a kol., 2008: 15)

13

2 Mládeţ a teenageři Pojem mládeţ označuje buď nepřesně ohraničenou věkovou skupinu, nebo sociální kategorii vymezenou specifickými biologickými, psychickými a sociálními znaky. (Velký sociologický slovník: 1992: 228) Stejně tak ani není přesně vymezena věková hranice. Různé výzkumy pracují s různými věkovými hranicemi. Nejčastěji však bývá za spodní věkovou hranici povaţováno 15 let. Předpokládá se, ţe člověk tohoto věku má jiţ ukončené základní vzdělání. Horní hranicí je maximálně 30. rok, kdy je ukončen proces sociálně-ekonomického osamostatňování. Jinak charakterizuje mládeţ v cestovním ruchu Indrová (2009), která tuto skupinu vymezuje věkem 15-24 let a takovým způsobem cestování, kdy jiţ nejezdí na prázdniny či dovolenou se svými rodiči, ale ještě ne se svými rodinami. Mládeţ je v současném cestovním ruchu velice náročnou skupinou na objevování stále nových moţností v cestování. Touha po dobrodruţství, po objevování nových a zajímavých míst tlačí nabídku podnikatelských subjektů v cestovním ruchu k neustálým inovacím, kreativitě a kombinaci různých aktivit do programů.

Účast mládeţe na cestovním ruchu je dnes velice podporována zejména orgány Evropské unie. Existují také různé mezinárodní programy např. ERASMUS nebo LEONARDO, které umoţňují a podporují cestování mládeţe do zahraničí, nabízí studijní, pracovní či výměnné pobyty. Také v České republice existuje řada výhod a programů rozvíjející účast mládeţe na cestovním ruchu. Jsou to jednak slevy dopravců, slevy v kulturních a společenských organizacích a v některých cestovních kancelářích. Mládeţ je podporována také ze strany státu ve formě příspěvku ze státních rozpočtů na různé školní akce, kurzy apod. (Indrová a kol., 2008: 78-79) Neúměrné ceny a přílišná strohost těch zajímavějších poskytovaných zájezdů, jeţ jsou zase omezené časovou přesností a dobou strávenou v určité destinaci, mládeţ spíše odrazuje. V dnešní době, kdy má téměř 90% mládeţe přístup na internet nebo je přímo součástí domácností, ve kterých ţijí, mohou tito lidé snadno a rychle porovnávat cestovní kanceláře,

14

ceny zájezdů, moţnosti dopravy a ubytování, atp. Častěji si však sami přímo vyhledají lákavou oblast a cestu si naplánují během pár hodin dle vlastní představy.

Obr. 3 Jednotlivci 16 let a starší pouţívající v ČR internet v jednotlivých sociodemografických skupinách (Zdroj: ČSÚ, 2008)

2.1 New Horizons II4 Podle průzkumu New Horizons II, který provedla WYSE (The Word Youth Student & Educational) Travel Confederation) v roce 2007, je právě mládeţ hybnou silou a nadějí současného cestovního ruchu. Z jejich výsledků dále vyplynulo, ţe právě tato věková skupina cestuje častěji, utrácí za cestování více, neţ kterákoli jiná skupina, navštěvuje i destinace, které jsou ohroţeny terorismem, přírodní katastrofou atd. Podle UNWTO představuje cestování mladých odhadem 20% světových mezinárodních příjezdů a je jedním z nejdynamičtějších rostoucích sektorů na trhu. V jejich zprávě je i zmíněn pojem „Gap Year“, kdy mládeţ nejvíce cestuje v době po ukončení studia, nebo před startem profesní kariéry. Dále zde uvádí i prototyp mladého cestovatele: většinou student 24 let podnikající jednu kratší a jednu delší cestu za rok hlavním cílem cestování je poznání jiné kultury, rekrace a zábava informace získávají z internetu, od rodiny a známých 4

ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka . Czechtourism : Česká centrála cestovního ruchu [online]. 2008 [cit. 2010-06-11]. Dostupné z WWW: .

15

nejdůleţitější je pro ně cena ubytování v hostelech a hotelech Oblíbenost světoznámých destinací jakými jsou Francie, Austrálie nebo Japonsko je pochopitelná. Ale o to víc je překvapením, ţe Česká republika se ocitla v druhé desítce v navštěvovaných zemích. A co se týče tzv. baťůţkářů (backpackers), je Česko dokonce na 9. místě. Z celého průzkumu pak jasně vyplývá, ţe právě mládeţ je budoucností v cestovním ruchu. Je skupinou přinášející mnoţství peněz, avšak tyto peníze neutratí za ledacos. Je to skupina, která svými nároky poukazuje na stále více moţností v cestování, a nutí tak celý destinační management k neustálému rozvoji a tvorbě nových atraktivit či obnově těch starých.

16

3 Základní charakteristiky jiţní Moravy Při podrobnějším výkladu o jiţní Moravě je nutno poznamenat, ţe v práci bude uváděno jak území Jihomoravského kraje, tak turistický region jiţní Morava. K rozdílu dochází v oblasti Zlínského kraje, jehoţ část spadá do turistického regionu jiţní Moravy.

3.1 Poloha Jihomoravský kraj leţí v jihovýchodní části České republiky. Území je ohraničené krajem Zlínským, Olomouckým, Pardubickým, krajem Vysočina a nejkratší hranici má s krajem Jihočeským. Díky sousedním krajům Rakouska a Slovenska vyuţívá mezinárodní spolupráce. Svojí rozlohou 7 196 km2 se řadí na čtvrté místo v republice. Je vymezen okresy Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.5 Celá krajina se rozkládá na rozhraní dvou základních geologických soustav: České vysočiny a Západních Karpat. Charakteristické je mnohotvárné a různorodé přírodní prostředí. Na území se nachází velmi úrodná a kvalitní půda, zvláště v oblasti Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu. Obě tyto oblasti jsou známé pěstováním vinné révy. Dále Jihomoravským krajem prostupuje na severu Drahanská vrchovina, od západu Českomoravská vrchovina a z jihu Karpatská vysočina s podhůřím - Ţdánický les, Chřiby a Bílé Karpaty.

3.2 Doprava Doprava je velice důleţitou součástí kaţdého cestovního ruchu a to zejména z hlediska přístupnosti regionu. Zde platí, čím snazší přístup, tím vyšší příliv návštěvníků. Jedná se o hlavní dopravní tahy, které vytvářejí rámec pro příjezd návštěvníků, a to: II. ţelezniční koridor a silnice I/55, která má mít v budoucnu podobu čtyřproudé rychlostní silnice R55, dále trasa Praha-Brno-Ostrava, kterou tvoří současné a budoucí úseky dálnice D1 a poslední trasa vedoucí z Děčína, přes Prahu a Brno aţ do Břeclavi, kterou tvoří I. ţelezniční koridor (http://www.ccrjm.cz/doc/aanalyticka-cast.pdf).

3.3 Obyvatelstvo 5

Český statistický úřad : Charakteristika Jihomoravského kraje [online]. Brno : 2010, 11.6. 2010 [cit. 2010-0612]. Dostupné z WWW: .

17

Na území Jihomoravského kraje ţilo do konce r. 2009 celkem 1,15 mil. obyvatel, coţ představuje ve srovnání s ostatními kraji čtvrté místo. Celkový vývoj počtu obyvatel od r. 2005 roste. Pozitivní je i vývoj přirozeného přírůstku, kdy od roku 2007 převyšuje počet narozených nad zemřelými a tento rozdíl se postupně zvyšuje. Migrační saldo je v posledních letech

kladné,

přetrvává

počet

přistěhovalých

nad

vystěhovalými.

(http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xb) Co se týče struktury obyvatelstva, nejpočetnější skupinou jsou osoby ve věku 15-64 let. Dětská sloţka od roku 1991 trvale klesá, coţ je nepříznivé pro budoucí rozvoj cestovního ruchu zaměřeného na mládeţ. Nicméně monitoring návštěvnosti tohoto kraje za rok 2009 (http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=123087&TypeID=2)

ukazuje,

ţe

nadpoloviční většinu návštěvníků tvoří skupina do 34 let.

Úroveň dosaţeného vzdělání od r. 1989 se postupně zvyšuje. Zatímco dříve bylo běţné mít pouze vzdělání střední bez maturity, dnes roste zájem o vzdělání vysokoškolské.

Pro

srovnání v roce 1993 mělo střední vzdělání bez maturity 345,2 tis. osob, coţ byla zároveň nejpočetnější skupina, k r. 2008 klesl na 330,0 tis. Vysokoškolské vzdělání mělo v r. 1993 87,9 tis. obyvatel Jihomoravského kraje, coţ byla nejméně početná skupina, zatímco k r. 2008 dosáhlo

tohoto

vzdělání

135,4

tis.

(http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/FA00348CBC/$File/310309016.pdf). Hlavním důvodem vysokého vzdělaní je také fakt, ţe Brno je univerzitním městem - Masarykova univerzita, Mendlova univerzita, Vysoké učení technické - všechny tyto univerzity mají také své místo na mezinárodním poli.

3.4 Ekonomika6 Ačkoliv se HDP zvýšil oproti r. 2000, v rámci České republiky mírně poklesl o 0,2% na 10,1%. Nicméně hned po Praze dosahuje druhé nejvyšší úrovně.

6

Český statistický úřad : Postavení kraje v České republice ve vybraných ukazatelích [online]. Brno : 2008 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: ; Český statistický úřad : Míra nezaměstnanosti dle oblasti krajů [online]. Brno : 2008 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: .

18

Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji dosahovala nejniţší míry v r. 2008, a to 4,4%. Stejně jako u ostatních krajů se i zde projevila celosvětová krize, která se podepsala hlavně v nárůstu nezaměstnanosti na 11%. Průměrná mzda k r. 2009 je 21165,- Kč a mezi ostatními kraji se umisťuje na čtvrtém místě. Nejvíce zaměstnaných pracuje v odvětví terciárním, tj. 55,6%, coţ se nijak zásadně nezměnilo oproti předchozím rokům. Naopak úbytek zaznamenává odvětví primární, ve kterém je zaměstnáno pouze 3,2%. Přitom zemědělská půda tvoří 60% z celkového území regionu.

3.5 Základní a doprovodná infrastruktura7 V Jihomoravském kraji se za rok 2008 nacházelo celkem 518 hromadných ubytovacích zařízení, čímţ se v mezikrajském srovnání umístilo na 6. místě. Od roku 2000 se sníţil celkový počet pokojů, paradoxně počet ubytovacích zařízení vzrostl.

Obr. 4 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Jihomoravského kraje v letech 20002008 (Zdroj: ČSÚ, 2009)

Rozhodujícím faktorem cestování je také roční období. Podobně jako v ostatních krajích vykazuje Jihomoravský kraj nejvíce hostů v letních měsících, a to vzhledem k omezenosti zimní turistiky. Nutno také podotknout, ţe ubytovací zařízení se nachází pouze v necelé čtvrtině obcí kraje. Zvláště v blízkosti vodních ploch, lázní nebo vinařských oblastí. Co se týče kulturních a sportovních zařízení, následující tabulka uvádí, jak se měnila jejich nabídka v Jihomoravském kraji během let 2004-2006. 7

Český statistický úřad : Cestovní ruch v turistických oblastech za rok 2008 [online]. Brno : 2008 [cit. 2010-0613]. Dostupné z WWW: .

19

Vybrané údaje za Jihomoravský kraj - kultura a sport (údaje v územní struktuře posledního uvedeného období) Veřejné knihovny vč. Poboček

2004

2005

2006

56

56

54

742

743

743

Muzea

81

81

83

Galerie

93

93

95

Divadla

16

17

16

111

110

102

30

30

34

Koupaliště a bazény Z toho kryté bazény Hřiště

1.275

Tělocvičny

1.278 1.274

679

679

679

Stadiony vč. Krytých

80

80

80

Zimní stadiony vč. Krytých

16

16

16

Obr. 5 Vybrané údaje za Jihomoravský kraj - kultura a sport (Zdroj: ČSÚ, 2006)

3.6 Atraktivity cestovního ruchu na jiţní Moravě8 3.6.1 Přírodní atraktivity Na jiţní Moravě se nachází řada chráněných krajinných oblastí. Na severu se rozkládá jedna z nejvýznamnějších krasových oblastí ve střední Evropě CHKO Moravský kras. Na celém území je více neţ tisíc jeskyní, které nabízí turistům také projíţďky na lodičkách po říčce Punkvě. Mezi nejznámější a nejvíce vyhledávané patří Punkevní jeskyně, jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Býčí skála a Rudické propadání. Velice oblíbeným turistickým cílem je chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO Pálava, kterou pokrývají vzácné stepi a lesostepi. Pavlovské vrchy s vápencovými útesy mají několik významných vrcholů – Děvín, Kotel, Soutěska, z nichţ nejvyšším je Děvín (549 m). Na severovýchodním okraji hřebene stojí zřícenina středověkého hradu Dívčí hrady, neboli Děvičky. Pálava a její okolí je oblíbeným turistickým cílem hlavně proto, ţe uspokojení zde nalezne jak příznivec pěší turistiky, tak cykloturistiky. Oblíbenost si tato oblast získala také díky blízkostí Novomlýnských nádrţí, které obklopují Pálavu, a spolu s ní tak tvoří nádhernou krajinu plnou stezek a vinic s nikde nekončícími jezery. Na východě jiţní Moravy se nachází biosférická rezervace UNESCO Bílé Karpaty, po jejichţ hřebenech prochází česko-slovenská hranice. Proto je také místem setkání Slováků a Čechů.

8

Jiţní Morava : Aktivní. Brno : JMK, 200?. 39 s.; Zaţijte jiţní Moravu : Lexikon turistických zajímavostí jiţní Moravy. Brno : JMK, 2008. 24 s.; Cykloturistika Jiţní Moravy. Brno : JMK, 2007. 27 s.; TOUŠEK, V, et al. Portréty krajů. 2005: 110-115

20

Nejvýznamnějším velkoplošně chráněným územím je Národní park Podyjí. Leţí na hranici s Rakouskem, kde na něj navazuje NP Thayatal. V České republice je nejmladším (vyhlášený v roce 1992) a zároveň nejmenším národním parkem. „Nejcennější částí NP Podyjí je patrně kaňonovité a meandrující údolí Dyje s velmi strmými svahy a pestrou flórou a faunou.“ (Vystoupil, Holešínská, Kunc, Šauer, 2007: 82). Je oblíben také pro svoji hustou síť stezek a cyklostezek všech stupňů obtíţnosti. Známá je také jeho Hardeggská vyhlídka, kam vede cyklostezka Greenways – Praha – Wien. Odtud je pak moţno pohlédnout na nejmenší rakouské město Hardegg. Jiţní Morava se také můţe pyšnit dvěmi památkami UNESCO. Je jím nejrozsáhlejší umělecky komponovaná krajina Lednicko-valtický areál. Zahrnuje mnoho parků, zahrad, rybníků a kolonád. Cílovými atraktivitami tohoto území je zámek ve Valticích a v Lednici, kde mohou mimo jiné návštěvníci obdivovat krásu zámeckého skleníku, procházkou se vydat k nedalekému Minaretu - rozhledně v zámeckém parku, a navštívit mohou nedalekou umělou zříceninu Janův hrad. Lednice nabízí také celoročně otevřené lázně, které byly nově vybudovány a otevřeny v roce 2007. Druhou vzácnou památkou UNESCO je vila Tugendhat v Brně, která je významná pro svoji funkcionalistickou architekturu.

3.6.2 Kulturně-historické památky 3.6.2.1 Městské památkové rezervace Podle Atlasu cestovního ruchu má tato oblast tři městské památkové rezervace. Jsou jimi Brno, Znojmo a Mikulov. Brno je také krajským městem a Znojmo je jedním z nejstarších českých měst, které má svůj královský původ. Nachází se zde zámek i hrad. Podzemí je propojeno labyrintem chodeb a sklepy, které jsou přístupny návštěvníkům. Znojemsko je také známé jako největší vinařská oblast v České republice, coţ si kaţdoročně připomíná na svém vinobraní. Mikulov je nádherné město umístěné nedaleko Pálavy. O jeho největší rozkvět se zaslouţili Ditrichštejnové, jeţ mají zde svoji hrobku, která je přístupná návštěvníkům. Ozdobou města je zámek, v jehoţ vinném sklepě je umístěn největší sud na světě z roku 1643. Nachází se zde

21

ţidovský hřbitov, kde se pohřbívalo jiţ od 15. stol.9 Významným poutním místem je Svatý Kopeček.

3.6.2.2 Hrady, zámky, zříceniny a církevní stavby Jiţní Morava má mnoho krásných hradů a zámků, které byly také mnohokrát vyuţity při natáčení televizních pohádek. Mimo jiţ výše zmíněnými je zde moţno navštívit hrad Bítov, zachovalou goticko-renesanční pevnost Pernštejn, hrad Veveří a Boskovice. Ze zámků pak Milovice – býval střediskem moravských husitů, Bučovice, Lysice, Slavkov, Vranov nad Dyjí – barokní zámek stojící vysoko na skalách nad údolím řeky Dyje. Zříceniny jsou zde dvě – Cornštejn leţící v blízkosti Vranovské přehrady, a Nový hrádek, který se nachází v nejpřísnější I. zóně národního parku Podyjí (Urban, 2007: 8). Církevní stavby jsou velkým lákadlem pro všechny turisty. Velice navštěvovanou a vzácnou stavbou je katedrála sv. Petra a Pavla v Brně, cisterciácký klášter Porta Coeli v Předklášteří, poutní chrám ve Křtinách nebo Santiniho barokní dílo klášter v Rajhradě.

3.6.3 Technické památky Ke kulturně-historickým památkám řadíme také technické památky. Většinou zachycují vývoj různých oborů činnosti člověka, ale i různých historických předmětů, které člověk ke svému ţivotu vyuţíval, např. větrný mlýn v Kuţelově nebo v Rudici, vodní mlýn Slup, výklopník u Sudoměřic (určen k překládání uhlí z vagónů na čluny), huť Františka v Josefovském údolí, která je jedinou technickou památkovou rezervací v ČR, nebo závěsná lávka ve Vranově nad Dyjí. Jihomoravský kraj má také velké mnoţství rozhleden – Babí lom u Lelekovic, Čebínka u Čebína, apod. Mezi významnou technickou památku také patří Baťův kanál. Za zmínku nepochybně stojí také vojenská památka Slavkovské bojiště, kde se odehrála a dodnes je kaţdoročně připomínána tzv. bitva tří císařů. Oblíbeným cílem dětí a mládeţe je ZOO. Největší je v Brně, dále pak v Hodoníně nově zbudovaný komplex Zoopark a Dinopark ve Vyškově. Tento zoopark se odlišuje od ostatních Zoo tím, ţe je zaměřen pouze na domácí zvířata celého světa.

3.6.4 Společenské akce Poslední částí kulturně-historického potenciálu na území jiţní Moravy jsou veškeré společenské akce. Mezi nejpopulárnější akce patří hlavně festivaly. Z hudebních festivalů je

9

Mikulov býval kulturním a politickým centrem moravských Ţidů a sídlem zemského rabína.

22

pro mládeţ zvláště oblíbený Hradhouse v Boskovicích, pro všechny kategorie velice známý folklórní festival Stráţnice. I krajské město Brno je pořadatelem úspěšného čtrnáctidenního festivalu „Brno – město uprostřed Evropy“, který se odehrává pod hrady Veveří a Špilberk. Jeho součástí je také mezinárodní ohňostrojová show Ignis Brunensis konaná kaţdoročně nad hladinou brněnské přehrady a na hradě Špilberk. Vzhledem k tomu, ţe se zabýváme vinařským krajem, nelze opomenout tradiční vinobraní v Mikulově, ve Znojmě, které je obvykle několikadenní s doprovodným programem. Ale i vinařské trhy v Čejkovicích nebo Valticích.

3.6.5 Aktivní letní turistika 3.6.5.1 Vodní turistika Pro víkendovou rekreaci či vodní sporty jsou ideální Vranovská přehrada a Novomlýnské nádrţe. Ty nabízejí velice jednoduchou materiálně-technickou základnu, cenově dostupnou. Vybaveností se víceméně neliší. Je moţné zde provozovat windsurfing, zapůjčovat si šlapadla, loďky nebo cyklistická kola. Obě lokality jsou také vybaveny tobogánem a Novomlýnské nádrţe i letním kinem. Mládeţí je také oblíben jedovnický rybník Olšovec. Brněnská přehrada je také jedním z letních turistických cílů, dnes uţ zde láká spíše na plavbu lodí k hradu Veveří a do Veverské Bítýšky. Díky nekvalitní vodě a velkému výskytu sinic zde koupání spíše pokleslo. Nicméně od r. 2009 je prováděno čištění a od druhé poloviny r. 2010 by měla být přehrada plně napuštěna10. Co se týče sjíţdění řek, populární na jiţní Moravě je celoročně sjízdná řeka Dyje. Sjíţdí se v poklidném území luţních lesů a vede z Novomlýnských nádrţí aţ do Břeclavi. Další sjízdnou řekou je řeka Morava a Svratka. Jiţní Morava má v nabídce také několik aquaparků a koupališť. Za zmínku stojí celoročně otevřený aquapark ve Vyškově, nový letní v Blansku a městská plovárna Louka ve Znojmě. Přírodní koupání se nachází v Lulči v zatopeném lomu, Koválovicích, kde je přírodní koupací biotop, nebo v Mariánském údolí v Brně.

3.6.5.2 Cyklistika11 Díky mnohým cyklotrasám, které vedou přes jiţní Moravu, má zde i cyklistika své místo. Ročně tudy projede nespočetně cyklistů, kteří si mohou vybrat i co se týče náročnosti terénu. 10 11

www.brnenskaprehrada.cz/p_dnes.html Cykloturistika Jiţní Moravy. Brno : JMK, 2007. 27 s.

23

Celou Moravu v podstatě křiţují Moravské vinařské stezky, které nabízejí cyklistům nejen krásnou okolní přírodu, ale také moţnost seznámit se s nejhezčími vinohrady, sklepními uličkami a památkami tamních vinohradů. K nejznámějším dálkovým cyklotrasám patří Greenways Praha – Wien nebo mezinárodní Jantarová stezka propojující Krakov, Ostravu, Olomouc a Vídeň.

3.6.5.3 Dobrodruţství a zábava Mnoho lidí v dnešní době vyhledává v rámci realizace cestování adrenalinovou zábavu, nebo se dokonce adrenalin stává cílem jejich cesty. Nikoliv kochání se přírodou, ale vyhledávání nebezpečných míst, které příroda nabízí. Jedná se o zdolávání skalních útvarů, sjíţdění divokých řek či extrémní sport. Ačkoliv území jiţní Moravy nepatří mezi lokality plné adrenalinu, má svá místa, kde lze uspokojit i dobrodruhy. Například horolezcům je povoleno provádět svou činnost na území CHKO Moravského krasu – Macocha, Sloup, Rudické propadání nebo skály u Mokré v údolí Říčky. Pro méně zkušené nabízí Lanové centrum Brno unikátní dřevěnou věţ Alpine Tower, nebo lanové centrum Jungle park, umístěné v lese kolem řeky Svratky, nabízející mnoho lanových

překáţek

a

přejezdů

přes

řeku.

(www.kudyznudy.cz/cs/hledani-aktivity-

vysledky.html) Nad Brnem se celoročně také vznáší balóny. Vyhlídkové lety jsou stále oblíbenější. Jiţní Morava je také zároveň místem, kde se konají mezinárodní motocyklové závody, na automotodromu v Brně. Nejenţe se zde jezdí různé závody, ale jsou zde nabízeny také komerční sluţby. Dráhu mohou vyuţívat řidiči motorových vozidel (v zimě oblíbená škola smyku), ale také kolečkoví bruslaři. Ve Stráţovicích je dokonalý komplex pro mládeţ Sportland Babylon, který nabízí nejen letní horskou dráhu, ale i minikáry, lanové centrum, adrenalinovou věţ aj. Co se týče adrenalinu ve formě paintballové zábavy, v nabídce je paintballové hřiště Airsoft Brno, anebo Army park v Ořechově u Brna, kde je zároveň největší vojenské muzeum v ČR. Záţitkovou turistiku nabízí znojemské podzemí, westernové městečko v Boskovicích, keltský skanzen Isarno.

3.6.5.4 Agroturistika Tak trochu neznámou, přesto stále více oblíbenou aktivitou je agroturistika. Na tomto území je moţné navštívit velice populární Farmu Bolka Polívky, kde se konají různé akce, festivaly, plesy apod. (www.bolek.cz/aktuality) 24

3.6.6 Aktivní zimní turistika Ačkoliv jiţní Morava není cíleným místem pro zimní sporty, je vybavena dvěma běţeckými tratěmi v Olešnici a ve Starém Hrozenkově - Mikulčin Vrch. Zvláště pro mládeţ a začátečníky jsou vhodné nenáročné jihomoravské sjezdovky. Mezi známější patří nedávno zbudovaný ski areál v Olejnici, oblíbené jsou také sjezdové tratě v Předklášteří u Tišnova a zvláštností co do umístění je areál v Němčičkách, který leţí uprostřed vinohradů a sadů.

25

4 Vlastní šetření poptávky segmentu mládeţ a teenager na jiţní Moravě Výše jsme byli seznámeni s fakty, se kterými nyní můţeme pracovat a brát je v potaz pro specifikování dané problematiky. Stále tedy zůstává nezodpovězeno, čím je segment mládeţe charakteristický a jaké jsou jeho potřeby, poţadavky. Existuje řada otázek, které se nabízejí ke sledované skupině. V následujících kapitolách se zaměříme na aktuální poptávku na trhu určené skupině mládeţ a teenager, a na způsob, jakým jsou produkty cestovního ruchu na jiţní Moravě nabízeny a propagovány. K základním nástrojům ke zjišťování poptávky určitého segmentu slouţí nejlépe dotazník. Bylo tedy v zájmu této práce provést šetření mezi mládeţí. Výsledná fakta pak lépe charakterizují tuto skupinu, a na základě získaných informací, je moţno vyhodnotit nynější situaci poptávky na trhu. Součástí šetření je i zpracování současných propagačních nástrojů, kterými je mládeţ oslovována. Výsledky provedených analýz souvisí s poptávkou a vysvětlují příčinu mnohých odpovědí v anketním dotazníku. Díky tomu je moţné lépe pochopit vlastní pohled mládeţe na současnou situaci. Jednou z důleţitých otázek je samotná aktivita mládeţe při hledání informací o nabídce cestovního ruchu na jiţní Moravě. Tím se myslí, jak moc se zajímají o současnou nabídku, jakým způsobem hledají informace, popř. kde, zda-li se k nim informace dostávají, nebo je musí sloţitě hledat. Pro přiblíţení současné marketingové situace byla provedena analýza informačních zdrojů, zejména těch, které jsou touto skupinou nejvíce vyuţívány a zároveň jsou nejdostupnější. Na základě výše provedených analýz je moţné vyhodnotit celkové klady a zápory současné nabídky a poptávky. Následně pak můţeme říci, co je pro mládeţ důleţité, jaké prvky na současném trhu chybí a na co je třeba se zaměřit.

26

5 Anketní šetření segmentu mládeţ a teenager na jiţní Moravě Cílem této ankety bylo získání informací o způsobu cestování skupiny mládeţ a teenager a přibliţná formulace profilu mladého cestovatele. Tato anketa byla rozdělena do dvou částí. První část obsahovala obecné otázky o cestovateli a jeho preferencích, druhá část soustředila dotazovaného do oblasti jiţní Moravy. Analýza a hodnocení rozhodujících charakteristik profilu návštěvníků ve věku 15-25 na jiţní Moravě proběhlo na jaře roku 2010. Šetření se zúčastnilo celkem 213 respondentů, z nichţ 39% nedosáhlo osmnácti let, 26% dotazovaných bylo ve věku 18-20 let a osob nad dvacet let se zúčastnilo 35%. Na základě šetření o návštěvnosti a profilu návštěvníka Jihomoravského kraje, která provádí Jihomoravský kraj spolu s CzechTourism, je moţno přiblíţit, jak se vyvíjí celkový zájem segmentu mládeţ o tento region v posledních letech. Tab.: Věk respondentů 26 - 34 let 35 - 49 let 50 - 59 let 60 a více let celkem do 25 let 21,5% 33,5% 28,7% 12,0% 4,3% 2009 22,0% 29,8% 28,8% 12,8% 6,6% 2008 2007 zima 18,0% 30,3% 28,7% 17,5% 5,5% 2006 zima 20,2% 28,1% 29,5% 14,2% 8,0% 2006 18,1% 29,3% 30,2% 14,9% 7,5% 2005 19,1% 28,2% 31,0% 14,6% 7,1% 21,4% 29,5% 31,9% 10,6% 6,6% 2004 25,0% 25,5% 29,9% 9,7% 9,8% 2002 24,1% 26,6% 29,4% 9,9% 10,0% 2001

Obr. 6 Věk respondentů podle pohlaví (Zdroj: Šauer, Vystoupil, Analýza vývoje návštěvnosti jiţní Moravy v letech 2001 aţ 2009, 2009: 86) „Demografická struktura návštěvníků signalizuje zájem o region mezi všemi věkovými kategoriemi, a to jak v letních tak v zimních sezonách. Nejmladší věková kategorie do 25 let činila v průměru všech šetření 21,0 % návštěvníků, kategorie 25 – 34 let 29 %, nejvyšší zastoupení bylo v kategorii 35 – 49 let – celkem 29,8 %, starší návštěvníci nad 50 let pak 20,2 % všech návštěvníků (z toho senioři nad 60 let 7,3 %). Oproti aktuální demografické struktuře obyvatelstva ČR (v roce 2001 18,5 % obyvatelstva staršího 60 let) je zde patrné právě niţší zastoupení seniorů (dlouhodobější průměr z let 2005-2008 se pohybuje kolem 7 % jak u domácích, tak u zahraničních).“ (Vystoupil, Šauer, 2009: 86)

27

Z hlediska poměrného zastoupení muţů a ţen v tomto anketním šetření převahu tvořily ţeny. Celkem se zúčastnilo šetření 59% ţen a 41% muţů. Vzhledem k tomu, ţe jiné představy o cestování má většinou vysokoškolsky vzdělaný člověk a jiné osoba se základním vzděláním, v dotazníku nechyběla ani otázka na dosaţené vzdělání. Vzhledem k převaţujícímu počtu respondentů ve věku do dvaceti let mělo 46% pouze základní vzdělání, 39% dosáhlo vzdělání středoškolského a zbytek, tedy 15%, mělo jiţ vysokoškolský titul. Protoţe byla druhá část dotazníku zaměřena konkrétně na jiţní Moravu, bylo nutné znát, zda je tento region trvalým bydlištěm dotazovaných, či pouze přechodným. To ovlivňuje jejich pohled a konečné hodnocení tohoto území. Z 91% na tomto území bydlí (studuje, pracuje) a 9% respondentů dojíţdí do škol.

28

1. Které aktivity při cestování nejvíce preferujete? Varieta aktivit cestování současné mládeţe je patřičně široká. A jak známo, mládeţ ráda experimentuje a zkouší nové, ještě nepoznané aktivity. Proto, jak dokládají výsledky výzkumu, není jednoznačná aktivita, kterou by většina segmentu mládeţe preferovala. Ve větší míře je v oblibě pěší turistika a návštěva kulturních a historických památek. Nepatrně méně pak jsou v oblibě nákupy. Nicméně vyrovnanost v míře preference vybraných aktivit je z grafu zřejmá. Překvapivý je nízký podíl cykloturistiky, vzhledem k široké nabídce cyklostezek na jiţní Moravě, a také návštěva kulturních a společenských akcí.

pěší turistika 7%

1%

cykloturistika

16%

11%

návštěva kulturních a historických památek 9%

návštěva kulturních a společenských akcí koupání, plavání

15%

návštěva přírodních zajímavostí 16%

sport nákupy

15% 10%

jiné:

vodní turistika

Graf č. 1 Oblíbené aktivity (Zdroj: vlastní šetření)

2. Jaká bývá nejčastější délka Vašeho pobytu (počet nocí)? Délka pobytu mládeţe se odvíjí jednak od nabídky moţností aktivit a atraktivit dané destinace, ale zejména od financí návštěvníků. Více neţ polovina dotazovaných preferuje délku pobytu 4 – 7 dní. Rostoucí trend upřednostňování spíše kratších pobytů na úkor delších dokládá i šetření v letech 2001-2009, kde se od roku 2001 sníţil počet dlouhodobých návštěvníku (segmentu mládeţ) z 21% na 8%. Pouze 19% dotazovaných cestuje dokonce na 8 - 14 dní. Delší doba cestování je spíše zanedbatelná.

29

2% 19%

25%

1 – 3 dní 4 – 7 dní 8 – 14 dní 14 a více dní

54%

Graf č. 2 Délka pobytu (Zdroj: vlastní šetření)

3. V jakém zařízení se nejčastěji ubytujete? Upřednostnění ubytovacího zařízení jistě závisí na ročním období. Zpravidla v letním období jsou oblíbené kempy, naopak v zimním období to jsou hotely a penziony. Následující výsledky částečně vypovídají o níţe (otázka č. 8) zvoleném ročním období, kde jasně zvítězilo léto. Ačkoliv se ve výsledku dotazovaní přímo neshodli v jednoznačné preferenci ubytovacího zařízení, při postupném šetření výsledků byla jasná preference kempu a vlastního stanu u mládeţe nad dvacet let, a ubytování v hotelech bylo častou odpovědí u mládeţe ve věku 15 - 20 let. To také souvisí s následující otázkou, kde z odpovědí mládeţe do 20 let vyplynulo, ţe svůj pobyt tráví spíše s rodinou a známými. I zde se dá výběr zařízení argumentovat finančními zdroji segmentu mládeţe. Kempy patří do levnějších ubytovacích zařízení, a proto je často upřednostňují. Tedy, návštěvník do 20 let přijíţdí s rodiči a ubytuje se spíše v hotelu nebo penzionu, naopak mládeţ nad 20 let přijíţdí spíše s partnerem a upřednostňuje kempy a stany.

30

12%

20%

hotel penzion ubytování v soukromí

17%

kemp ve vlastním karavanu 19%

2%

ve vlastním stanu u příbuzných, známých

16% 14%

Graf č. 3 Typ ubytování (Zdroj: vlastní šetření)

4. S kým trávíte nejčastěji svůj pobyt? Nejčastěji zatrţenou odpovědí na tuto otázku byla partner nebo partnerka. Zejména v tomto věku, kdy si mládeţ hledá své partnery a proţívá první vztahy, je tato preference (37%) víceméně logická. Proto i nabídka cestovního ruchu musí zahrnovat takový produkt, který dokáţe zaujmout obě pohlaví. Z toho také vyplývá, jaký způsob trávení volného času mládeţ upřednostňuje. Pobyt trávený s rodinou a přáteli byl označen 27% respondentů. Je třeba brát v úvahu, ţe počet respondentů, kteří nedosáhli ani 18 let, bylo 39%. To vypovídá o výše volených preferencích.

7%

0% 2% sám(a) s partnerem, partnerkou,

27%

37% s přáteli s rodinou se známými, příbuznými jiná možnost ………………………… 27%

Graf č. 4 Trávení dovolené s osobami (Zdroj: vlastní šetření) 31

5. Informace o místě pobytu získáváte Na tom, odkud mládeţ získává informace ohledně místa pobytu, se jasně podepsal vzrůstající trend oblíbenosti internetu. Zvláště pak kategorie mládeţ, která i podle statistik ČSÚ (srov. Obr. 3) dominuje v jeho vyuţívání. Ve věku 15 – 24 let jej vyuţívá 90% populace této kategorie. Získávání informací z internetu dává přednost celkem 39% respondentů. Aktualizace starších informací a doplňování nových je velice kladnou stránkou internetu, a proto je také tolik oblíbený, zvláště pro skupinu mládeţ a teenageři. Vysoké sociální vazby, které převaţují v tomto věku, dokládají, ţe nejlepší reklamou jsou právě sami účastníci. Proto se moţnost získávání informací od známých a příbuzných, označena 22% dotazovaných, stala druhým nejčastějším způsobem. Informace z propagačních materiálů a turistických průvodců jsou spíše vyuţívány malou skupinou mládeţe, asi 10 %. Zde je otázkou, jestli účastníci tyto zdroje informací nevyuţívají záměrně, anebo se jím málo dostávají do rukou. Nejmenší význam zaznamenaly informace z cestovních kanceláří (8%) a z novin a časopisů pouze 4%. Zejména proto, ţe v dnešní době jsou nahrazovány obzvláště noviny, internetem, není nutné hledat moţnou příčinu.

4% 8%

2%

4%

z turistických průvodců

10%

z propagačních materiálů a prospektů

11%

doporučení známých, příbuzných na internetu prostřednictvím cestovní kanceláře z novin a časopisů

22%

žádné informace jsem nezískával

39%

znám region

Graf č. 5 Zdroj informací (Zdroj: vlastní šetření)

6. Sledujete a ovlivňuje Vás nabídka slev při plánování Vaší cesty? Na tuto otázku měli respondenti moţnost vybírat z odpovědí „ano, pečlivě sleduji“, „někdy, ale neovlivňuje mě to“ a „ne, není to pro mě podstatné“.

32

Vzhledem k tomu, ţe většina dotázaných měla status studenta, nelze očekávat nijak velké finanční zajištění. Naopak by se dalo předpokládat, ţe se tato skupina bude snaţit vyhledávat a uplatňovat systém slev. Nicméně, jak vyplynulo z průzkumu, slevy pro dotazované nejsou nikterak podstatné, tedy jsou jim spíše lhostejné. Více neţ polovina (56%) totiţ přistupuje ke slevám spíše formou náhody. Nejsou jimi nijak ovlivněni, ale pokud se naskytnou, slevu vyuţijí. Pro čtvrtinu dotazovaných slevy nejsou podstatné vůbec a pouhých 19% slevy vyhledává.

19% 25%

ano, pečlivě sleduji někdy, ale neovlivňuje mě to ne, není to pro mě podstatné

56%

Graf č. 6 Preference slev (Zdroj: vlastní šetření)

7. Vyuţíváte nějakou slevovou kartu nebo jiný program slev? Jaký/jakou? V souvislosti s předchozí otázkou se dá celkem jasně zdůvodnit výsledné pouţívání typů slevových karet. Na prvním místě jednoznačně převáţilo uplatňování ISIC karty (71%), coţ dokládá fakt, ţe pokud student uplatní některou ze slev, jednoznačně vţdy vyuţije ISIC karty. To se týká zvláště dopravy, při nároku uplatnění studentské slevy, kde je potřeba se prokázat studentským průkazem. Ostatní slevy, jako Rodinné pasy, In-karta, EURO 26 atp., byly víceméně pouţívány několika jedinci a jednotlivci.

33

10% 2% 3% 2%

ISIC In-karta

5%

EURO 26 Czech airlines

7%

SA Alpen verein Rodinné pasy 71%

Graf č. 7 Typ slev (Zdroj: vlastní šetření)

8. Ve kterém ročním období nejraději/nejčastěji cestujete? Roční období a klima je v cestovním ruchu jedním z důleţitých předpokladů, od něhoţ se odvíjí oblíbenost daných destinací a upřednostňování délky a místa pobytu. Tak jako pro většinu lidí je i mládeţi nejbliţší z ročních období léto. Ze všech respondentů volí toto období 63%. Zejména proto, ţe léto nabízí mnohem více zábavy, atrakcí, řadu kulturních akcí a celková atmosféra turistických cílů je v létě ţivější. Další příčinou oblíbenosti léta je i systém dovolených, které se uplatňují právě v létě – období letních prázdnin ve školách, a tedy i v zaměstnáních. Jaro a zima získali podobně 14% a 15%. Vzhledem k tomu, ţe většina respondentů pocházela přímo z oblasti jiţní Moravy, můţe být jednou z příčin preferencí léta také fakt, ţe jiţní Morava je spíše „letní“ destinací, takţe za kvalitní zimní turistikou musí účastníci odjíţdět.

34

14%

15%

8%

jaro léto podzim zima

63%

Graf č. 8 Preference ročního období (Zdroj: vlastní šetření)

9. Přibliţná útrata za Vaše cestování (úměrná počtu dní, které jste výše označil/a)? Přesně polovina dotazovaných utrácí v průměru za své cestování 1000-5000 Kč, coţ je zřejmě standard studenta. Pokud bychom porovnali tuto částku s nejčastější délkou pobytu (4-7 dní), průměrná denní útrata by odpovídala 250 - 714 Kč. Vzhledem k tomu, ţe většina poloţených otázek spolu souvisí, tak i zde můţeme charakterizovat tuto zvolenou částku s ohledem na otázku výběru získávání informací, či preference ubytovacího zařízení. Jednak dnes mládeţ stále méně vyuţívá sluţeb cestovních kanceláří, a navíc v ubytování preferuje hotel, stan či známé. Je tedy jasné, ţe je v zájmu této skupiny zařizování cesty a pobytu v rámci svých finančních moţností, ale také s vlastní volbou místa, dopravy, ubytování, coţ cestovní kancelář neumoţňuje. A vzhledem k moţnostem vyhledávání, které nabízí internet, je moţné cestovat podstatně levněji. Jedna třetina respondentů utratí částku 5-10 tis., coţ můţe vést k domněnce, ţe tuto sumu utratí skupina, která jiţ pracuje, anebo skupina, která jezdí na dovolenou s rodiči.

35

5%

14%

31%

do 1000,1000 - 5000,5000 – 10 000,více než 10 000,-

50%

Graf č. 9 Přibliţná útrata za dovolenou (Zdroj: vlastní šetření)

10. Zatrhněte, prosím, známku, která vyjadřuje stupeň Vaší spokojenosti s uvedenými druhy turistických sluţeb na jiţní Moravě Hodnocení sluţeb v regionu je velice důleţité pro management i marketing destinace. Prostřednictvím zjišťování spokojenosti či nespokojenosti návštěvníka se sluţbou umoţňuje lepší a efektivnější strategii při zdokonalování či budování nových sluţeb. Respondenti mohli hodnotit čísly 0-5, přičemţ 0 znamenala, ţe dotazovaný sluţbu nevyuţívá nebo ji nemůţe hodnotit, 1 označovala velkou spokojenost s danou sluţbou a 5 absolutní nespokojenost hodnotícího. Co se týče hodnocení sluţeb na jiţní Moravě, není zřejmě mládeţ dostatečně kompetentní a informovaná. Z výsledků je vidět, ţe dotazovaní hodnotili sluţby kladně, anebo vůbec nevěděli, jak sluţbu hodnotit, nebo ji nevyuţívali vůbec. Velice kladného ohodnocení se dostalo značení turistických cest, coţ dokládá oblíbenost pěší turistiky a návštěv přírodních zajímavostí. Dále pak byly spíše kladně hodnoceny informace o památkách a turistických cílech a průvodcovské sluţby. Kupodivu horšímu hodnocení se dostalo moţnostem koupání. Přitom koupání obsadilo jedno z předních příček v oblíbenosti preferovaných aktivit. Dále se zde znovu potvrzuje síla internetu, který se zcela odrazil na výsledném hodnocení sluţeb informačních center TIC, které více neţ 30% mládeţe buď vůbec nevyuţívá, nebo je

36

není schopna hodnotit. Podobně jsou hodnoceny ubytovací sluţby a prodej upomínkových předmětů. Průvodcovské služby (zámky, jeskyně apod.) Možnosti kulturního vyžití Možnosti koupání Možnosti sportovního vyžití Prodej upomínkových předmětů Služby turistických informačních center (TIC) Značení cyklotras/cyklostezek Značení turistických cest Informace o památkách a turistických cílech v území Informace o území mimo region Stravování Ubytování 0%

10%

20%

30%

1 – velmi spokojen(a), služba je na dobré úrovni 3 – dobré a špatné stránky jsou přibližně v rovnováze 5 – velmi nespokojen(a), služba neexistuje nebo je na nízké úrovni

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2 – převážně spokojen(a), ale je potřeba ještě hodně zlepšit 4 – převážně nespokojen(a) 0 – službu nevyužívám nebo ji nemohu hodnotit

Graf č. 10 Hodnocení turistických sluţeb (Zdroj: vlastní šetření)

11. Pokud byste měl/a strávit na jiţní Moravě týdenní dovolenou, který program trávení volného času byste zvolil/a? Další podstatná informace, nejen pro podnikatelské subjekty v cestovním ruchu, je volba programu trávení volného času na jiţní Moravě. Zvláště pokud se jedná zacílení určitého produktu na segment mládeţe. Preference byly vyjadřovány třístupňovou bodovací škálou, kde 3 znamenala nejvíce preferovaný program. Zde se znovu projevila oblíbenost přírodních zajímavostí a pěší turistiky. V trávení dovolené na jiţní Moravě se totiţ nejlépe umístily přírodní krásy. Tento druh aktivit byl také zahrnut do programu kombinovaného, který by si vybralo víceméně stejný počet respondentů. A to potvrzuje nároky mládeţe na různorodost aktivit, které preferuje při trávení volného času. Obě tyto moţnosti byly bodovány číslem 3 více neţ 50% respondentů. Jen o nepatrně méně respondentů hlasovalo číslem tři také pro sport a zábavu patřící neodmyslitelně k této skupině. Nejhoršího hodnocení se dostalo agroturistice, 60% respondentů ji obodovalo číslem 1. Je otázkou, zda se stala nejméně preferovaná proto, ţe o ni opravdu nejeví mládeţ zájem, anebo proto, ţe nejsou dotazovaní dostatečně seznámeni s tím, co to vůbec agroturistika je.

37

Kombinovaný program Děti Gastronomie Sport a zábava Agroturistika Na kole do přírody Krásy přírody Kultura a památky

1

2

3(max)

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf č. 11 Preference ve volbě trávení volného času (Zdroj: vlastní šetření)

12. Jaký druh aktivit volného času na jiţní Moravě postrádáte? S důvodem návštěvy úzce souvisí otázka, jaké aktivity jsou pro návštěvníky regionu jiţní Moravy nejlákavější. K hodnocení zde byla pouţita opět třístupňová bodovací škála. Konečně touto otázkou byl potvrzen předpoklad o nedostatečném mnoţství informací o nabídce cestovního ruchu na jiţní Moravě mezi mládeţí. Naprosto jednoznačně se dotazovaní shodli na tom, ţe postrádají právě turistický informační systém. Necelých 70% respondentů označilo zlepšení turistického informačního systému známkou 3, tedy jako nejvíce ţádaný. S tím tedy i souvisí zřízení webových stránek na internetu s informacemi a aktualitami o území, které byly také často hodnoceny jako více ţádané (asi 40%). Velkým nedostatkem tohoto území je také chybějící kvalitní aquacentrum, zvláště kdyţ je tak oblíbenou aktivitou mládeţe koupání. A také více neţ 40% respondentů označilo 3 pořádání festivalů, organizování kulturních pořadů, výstav, apod., z čehoţ vyplývá zájem o společenské akce.

Vytvoření společného rezervačního systému Pořádání festivalů, organizování kulturních pořadů, výstav apod. Vybudování sportovních zařízení pro rekreační sport Rozšíření možností pro agroturistiku Vybudování aquacentra Zřízení webových stránek na internetu s informacemi a aktualitami o území Otevření dalších turistických informačních center (TIC). Zlepšení turistického informačního systému Zpřístupnění dalších přírodních památek Zpřístupnění dalších kulturních a historických objektů. 1

2

3(max)

0%

20%

40%

60%

Graf č. 12 Chybějící aktivity na území jiţní Moravy (Zdroj: vlastní šetření) 38

80%

100%

13. Které turistické cíle a atraktivity jste na jiţní Moravě navštívil/a a zároveň byste doporučil/a? V poslední otázce měli dotazovaní vyjmenovat turistické cíle a atraktivity, které navštívili a zároveň by je doporučili. Kráse a jedinečnosti Pálavských vrchů a Lednicko-valtického areálu dala za pravdu více neţ 50% respondentů. Mezi dalšími oblíbenými a doporučovanými místy byl jmenován Moravský kras, historické jádro města Brna, Mikulova a Znojma, Novomlýnské nádrţe, klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích, či zámek Vranov nad Dyjí. Jmenovaných turistických cílů bylo mnoho a mezi nimi byla doporučována i řada méně známých turistických cílů, jako klášter Rajhrad a Slavkov u Brna. Nicméně výše jmenované jsou spíše historické památky - zámky, hrady a města. Pouze malá část dotazovaných doporučovala jinou atraktivitu, a to folklórní festival ve Stráţnici, či rozhlednu na Výhoně u Ţidlochovic.

Závěry a doporučení vyplývající ze šetření Získané výsledky vlastního šetření se od původních předpokladů a průzkumu WTO liší jen nepatrně. Faktem je, ţe respondenti mého šetření nejsou skupinou s nejvyššími finančními přínosy subjektů cestovního ruchu, neboť se ukázalo, ţe průměrná denní útrata na dovolené se pohybuje mezi 250 Kč a 714 Kč. To samozřejmě souvisí i s preferovanou průměrnou délkou dovolené. V tomto případě se shoduje s výše zmíněným průzkumem - mládeţ nejčastěji sbalí batoh a ubytuje se spíše na krátkou dobu. Překvapivě ani systém slev nijak nezahrnují do svých rozhodování, coţ potvrzuje, ţe mládeţ vyhledává cíl své dovolené spíše podle nabízených zajímavostí, atraktivit a nových aktivity v daném místě. Dále pak preference ubytování není tak úplně zřetelná. Zhruba stejný počet dotazovaných se ubytuje v hotelech a penzionech, jako ve stanech a kempech. Nicméně zde je třeba podotknout, ţe preference ubytování se odvíjela od věku dotazovaných. Mládeţ do 20 let jezdí na dovolenou ještě s rodiči, a proto se můţeme domnívat, ţe neřeší finanční stránku a můţe si dovolit ubytovat se v hotelech. Mládeţ nad dvacet let upřednostňuje trávení dovolené s partnerem či přáteli a vzhledem k jejich finanční stránce volí ubytování ve stanech a kempech. V části, která byla zaměřena konkrétně na jiţní Moravu, dotazovaní specifikovali svoje potřeby, preference a vyjadřovali se k celkovému hodnocení nabídky cestovního ruchu na jiţní Moravě. Kladně hodnocenou atraktivitou jsou přírodní krásy a jejich návštěva, coţ 39

dokazuje oblíbenost pěší turistiky u segmentu mládeţ. Dále se ukázalo, ţe mládeţ preferuje zajímavý a pestrý program. V moţnostech trávení dovolené na jiţní Moravě by upřednostňovali zejména kombinovaný program aktivit. Ačkoliv se někteří respondenti snaţili hodnotit místní infrastrukturu a nabídku sluţeb, průzkum ukázal, ţe mládeţ není zcela kompetentní hodnotit celkový potenciál regionu. Hodnocení buď bylo průměrné, anebo nebylo hodnoceno vůbec. Je třeba tedy hledat cestu, jak tuto kategorii nalákat na zájem o aktuální informace a dostávat k nim častěji informace nové. Z průzkumu vyšlo najevo, ţe mládeţ je ve většině případů vybavena internetem a schopná vyhledávat mnoţství informací. Na druhou stranu je právě toto mnoţství informací někdy spíše problémem a jen dlouhým hledáním je schopný člověk najít nejkvalitnější informaci. Proto bych zaměřila svůj produkt v oblasti internetu tak, aby výsledné hledání bylo pro mládeţ co nejjednodušší, ale zároveň obsahově podrobné.

40

6 Návrh webových stránek cestovního ruchu pro jiţní Moravu 6.1 Základní otázky k uvedení nového produktu Anketní šetření bylo důleţitým prvotním krokem ke zjištění poptávky segmentu mládeţe a přiblíţení charakteristiky profilu takového návštěvníka. Na základě zjištěných informací je pak moţné pokusit se vytvořit a umístit nový produkt na trh. Tyto dva důleţité kroky vychází z destinačního marketingu. Jaký produkt tedy nabídnout kategorii mládeţ? Z šetření vyplynulo, jak vypadá poptávka, s čím je a není spokojená, o co má zájem apod. A právě to jsou důleţité informace pro tvůrce produktu. Podobně, jak uvádí (Informace v cestovním ruchu, 2007: 8), je trendem vytvářet produkty na kratší období a produkty na programování pobytu. I segment mládeţ potvrdil v průzkumu, ţe o takový produkt má zájem. Dalším produktem, který by mohl mít u mládeţe úspěch, je záţitkový cestovní ruch. Pro dobrý a ucelený destinační marketing je třeba, aby v regionu existoval kvalitní destinační management. Tím se myslí zejména kooperace zainteresovaných subjektů - veřejného a soukromého subjektu na daném území a jejich vzájemná komunikace. Nejlépe jsou samozřejmě problémy řešeny, pokud na něm mají zájem oba zástupci. Pro umístění produktu na trh, který by oslovil mládeţ, je třeba nejen tento produkt vytvořit, ale zejména oslovit tuto skupinu a produkt prodat. Coţ vede k otázce, jak produkt prodat. V následující kapitole se tedy budeme zabývat sestavením produktu a jeho umístěním na trh tak, aby o něj byl zájem a mohl být prodán.

41

6.2 Analýza portálu jiţní Moravy (http://www.jiznimorava.cz/) 6.2.1 Výhody internetu Existuje celá řada webů nabízející informace o dané destinaci. Jsou to buď celostátní, krajské weby nebo weby příspěvkových organizací. Ty obsahují mnoho filtrů, a proto si můţeme vyhledat konkrétní lokalitu, typ aktivity, ve kterém ročním období ji chceme podniknout apod. Tento výčet základních informací poskytovaných internetem dokazuje, proč mládeţ ztrácí zájem cestovat s vyuţitím sluţeb cestovní kanceláře. Internet je velice rychlý, plány a podmínky cesty můţeme zadávat, měnit a rušit téměř okamţitě. A hlavně, důleţitým poţadavkem dnešní mládeţe je být nezávislý, coţ internet jednoznačně splňuje. Proto jsem se v další části této práce věnovala analýze webových stránek jiţní Moravy. Pokud je internet tak oblíbeným nástrojem získávání informací segmentem mládeţe, je třeba zhodnotit, jaké informace portál nabízí a zda je vůbec schopen poptávku mládeţe uspokojit.

Jak by měly vypadat webové stránky, které by upoutaly kromě ostatních zástupců demografických skupin také oči mladého člověka? Cestovní ruch je oblastí, která si vyţaduje kreativnost podnikatelských subjektů při tvorbě nabídky. Na trhu existuje mnoho věkových skupin s odlišnými preferencemi. Proto je důleţité, aby tvůrci regionálních webových stánek mysleli také na tento fakt a snaţili se umístit na hlavní stránku prvek, který by zaujal jak mladého, tak staršího člověka. Vzhledem k mému věku (22 let) patřím do zkoumané skupiny mládeţ a teenager, a proto bych si dovolila provést analýzu dle poţadavků mládeţe z vlastního pohledu a s ohledem na výsledky průzkumu. Při analyzování po profesionální stránce jsem pro srovnání vybrala webové stránky turistického portálu východní Čechy, které získaly cenu ministra pro místní rozvoj za rok 2007 a 2008 za nejlepší turistickou webovou prezentaci (http://www.vychodnicechy.info/), a ostatní turistické webové stránky. Při vstupu na portál jiţní Moravy se návštěvníkovi zobrazí hlavní stránka laděná ţlutou barvou s fotografií mladého páru (zajímavostí je, ţe se fotografie při aktualizovaném otevření 42

stránek mění). Dále je zde umístěno jednoduché menu se základními informacemi, nabídkou atraktivit a akcí. Úvodní strana je spíše průměrná – „nenadchne, ani neurazí“. Oproti tomu portál východních Čech je podstatně zajímavější a pro oko lákavější. Pouţívají zde kombinaci veselých barev a úvodní stránka je plná přehledných informací. Nabízí různé tipy na výlet, rodinné či degustační balíčky a vyzývá k nahlédnutí do videogalerie. Na postranní liště je umístěn kalendář akcí, jenţ zavede návštěvníka do turistických oblastí. Z marketingového hlediska tento portál zaujme návštěvníka jiţ propracovaným designem úvodní strany. Dle mého názoru (nejen) mladý zákazník přesně takový webdesign ocení – jasná navigace s cílem uspokojit své potřeby. Na portále jiţní Moravy bych kladně hodnotila kategorii „Naplánujte si dovolenou“. Uspokojení v ní naleznou jak nezávislí cestovatelé, kteří si zde mohou plánovat cestu ve vlastní reţii, tak ti, kteří se spíše nechají inspirovat nabídkou doporučených cestovních kanceláří či turistickými informačními centry. Z hlediska preferencí aktivit mládeţe bych zvolila odkaz „Co vidět, co zaţít“. Návštěvník má moţnost si vybrat z výčtu nabízených aktivit anebo se inspirovat přímo doporučenými tipy na výlety a turistickými balíčky. Kladně hodnotím selektování aktivit podle toho, kterému segmentu je výlet doporučen, a podle stupně náročnosti. Segment mládeţ je příznivcem různých novinek a tipů, které ještě nejsou vyzkoušené, a navíc také preferuje kombinace různých aktivit, jeţ jednotlivé balíčky nabízejí. Na druhou stranu nabídka obsahuje velké mnoţství výletů a aktivit, takţe návštěvník stráví spoustu času při výběru. Mnohem lépe je vybaven web www.kudyznudy.cz, který má (kromě místa a typu aktivity) také filtr, který doporučuje program pro mladé a aktivní. Dalším velice důleţitým odkazem jsou ţebříčky aktivit, jeţ portálu jiţní Moravy chybí. A právě po novinkách dnešní mládeţ touţí. Nová místa, lepší atrakce, nová dobrodruţství, kterých lze najít na stránkách www.kudyznudy.cz hned několik. I pro ty, kteří se raději nechají inspirovat jiţ osvědčenými tipy, je na tomto portále umístěna nabídka ţebříčků nejoblíbenějších aktivit.

Kladně bych hodnotila velké mnoţství videosnímků o jiţní Moravě. Je však otázkou, zda bude mladého návštěvníka lákat zhlíţení pěkných zákoutí této destinace na internetu.

43

Co povaţuji za velký nedostatek, je neexistence nabídky map na hlavní stránce, které jsou obzvláště pro nezávislé turisty velice důleţitým prvkem. Mapa je umístěna pod odkazem „Co vidět, co zaţít“, kde si návštěvník můţe vybrat i zobrazení preferovaných sluţeb, aktivit, atraktivit. Naproti tomu např. web www.vyletnik.cz má umístěné mapy přímo na hlavní straně. Co velice ocení kaţdý návštěvník, je vyhledávání a doporučení výletů v okolí vybrané oblasti. Jednoznačně podrobné tipy na výlet a moţnosti trávení volného času v okolí vybrané lokality poskytují webové stránky www.turistika.cz.

6.2.2 Shrnutí Celkové hodnocení webových stránek www.jizni-morava.cz bych shrnula na základě zjištěných kladných a záporných stránek webu. Klady: -

příjemné barvy

-

vlastní plánování dovolené

-

rozsáhlá nabídka sluţeb a aktivit

-

dobře zpracovaná videogalerie a virtuální procházky

Zápory: -

málo lákavých prvků (nízká kreativita)

-

ţebříčky top výletů či atraktivit

-

chybějící mapy na hlavní straně

-

segmentace aktivit podle věkové struktury

44

6.3 Návrh na rozšíření nabídky portálu www.jiznimorava.cz Kromě úprav portálu jiţní Moravy dle výše zmíněných nedostatků bych navrhovala vytvoření nové kategorie „Mládeţ a teenager“, v níţ by se tento segment snadno orientoval a nemusel by zdlouhavě vyhledávat webové stránky na konkrétní sluţby. Jak jinak podpořit mládeţ v cestování a zlepšit orientaci v rozsáhlé nabídce, neţ je přímo jednoduše do těchto míst zavést. Aby návštěvník a budoucí zájemce o některou z nabídek cestování nemusel sloţitě pátrat na internetu, je třeba uspokojit potřeby všech věkových kategorií okamţitě. Popřípadě viditelně umístit a výstiţně označit odkaz, kde danou informaci získá. Jednotlivé odkazy by na sebe také měly dokonale navazovat tak, aby odpovídal itineráři cesty.



Mapy

Výše jsem několikrát zmiňovala nutnost umístění map na hlavní stránce, obzvláště pro nezávislé turisty. Pod tímto odkazem „mapy“ by návštěvník nalezl konkrétní mapu turistického cíle a odkaz na kvalitní stránky např. www.mapy.cz, kde si můţe svou cestu vyhledat do detailu a celou trasu vytisknout. V nabídce jsou také mapy historické, turistické, fotomapy. Pro rychlý způsob hledaného cíle můţe vyuţít plánovač tras, který vyhledá nejkratší nebo nejrychlejší cestu. Některé weby tohoto typu poskytují i aktuální informace o dopravní situaci a o počasí. 

Tipy na výlet

Podobně jako tomu je na portálech www.kudyznudy.cz a www.vyletnik.cz viz výše, bych uzpůsobila tento odkaz. Bylo by zde několik sekcí, které by nejdříve nabídku rozdělovaly v rámci té aktivity, které by se výlet měl týkat (pěšky, na kole, na bruslích). Dále by pak byly poskytnuty tipy na jednodenní výlety, jeţ by nesly výstiţný název, např. Z přehrady na hrad, aţ do Tišnova. Návštěvník by měl jiţ z názvu tušit, co bude zhruba podstatou výletu. Výlety by to měly být nejen za historickými a přírodními památkami, ale také za zábavou a adrenalinem. A samozřejmě nesmí chybět program, který nabízí mix těchto aktivit. Nabídka výletů musí být velice pestrá, ale přitom by měla působit tak, aby se cítil účastník svobodný.

45



Jízdní řády

K dopravě většina mládeţe vyuţívá veřejnou dopravu – vlak a autobus. ČD poskytují přesné informace o poţadovaných jízdenkách. Na www.jizdenka.cz si můţe cestovatel přímo vyhledat spoj, zadat počet osob a nárok na slevu (skupinovou, zpáteční, apod.). Dopravní společnosti mají také vyvěšeny ceny jízdného na svých internetových stránkách. Mnoho z nich nabízí i online rezervaci. Proto bych zde umístila jednak odkaz na kvalitní portál jízdních řádů www.idos.cz, dále seznam dopravních společností a zejména bych zvýraznila ty, jejichţ trasy vedou skrze region jiţní Moravy. I zde můţeme návštěvníkům umístit odkaz na Tipy na výlet, které se váţou k trasám do hledaných míst. A jako doplněk by zde byly odkazy přímo na konkrétní dopravní společnosti, které nabízí studentům výhody. 

Záţitkový cestovní ruch

Velmi zajímavou a zábavnou formu cestovního ruchu nabízí záţitkový cestovní ruch. Mělo by být v zájmu veřejného i soukromého sektoru tuto stále ještě neupevněnou formu cestovního ruchu v nabídce více rozvíjet a propagovat. Nicméně to vyţaduje jednak mnoţství finančních prostředků na realizaci a propagaci a jednak kvalitní tým lidí, který by byl schopen kreativně uchopit toto téma, zaujmout jak návštěvníky, tak podnikatelské subjekty a přesvědčit je o nových nabízených moţnostech. Jedná se o nabídku workshopů v různých technických a kulturních zařízeních, interaktivní vzdělávání apod.



Virtuální cestování

Velkou vymoţeností internetu jsou virtuální prohlídky. Do vyhledávaných míst se můţe návštěvník podívat během několika sekund. Kromě virtuálních prohlídek, které nabízí samotný portál jiţní Moravy, bych návštěvníka ještě odkázala na kvalitní server www.virtualtravel.cz. Ten nabízí nejen různá, mnohdy i nepřístupná zákoutí v České republice, ale i v zahraničí. Virtuální prohlídky jsou pomocí GPS propojeny se satelitní mapou, a tak si můţe mladý cestovatel sám prohlédnout uvaţovaná místa k návštěvě. 

Diskuse, fóra a ankety

Mládeţ a teenageři se dnes nejvíce baví na stránkách, které disponují různými chaty, fóry apod. A vzhledem k tomu, ţe nejlepší reklamou pro kaţdou destinaci je osobní zkušenost, 46

tedy rady a tipy přátel a známých, měl by být i zde umístěn odkaz na fóra, diskuse, ve kterých by si mládeţ přímo vyměňovala své zkušenosti z pobytů, uskutečněných cest a výletů. Nejen ţe by byly informace získané z těchto fór přínosem pro účastníky samotné, ale také pro celý management destinační společnosti. Dalším přínosem by byly i ankety, kde by účastníci hodnotili různé programy, novinky či projevovali nespokojenost.



Nabídka CK na jiţní Moravě

Otázkou zůstává, zda umístit pod odkaz „Mládeţ a teenager“ i nabídku místních cestovních kanceláří. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, kde pouze 8% dotazovaných vyuţívá sluţeb cestovních kanceláří, by taková nabídka mohla teoreticky vyvolat zájem u této skupiny. Musela by však být jasně zpracovaná a být opravdovým lákadlem pro mládeţ. Jednak by tímto odkazem byla uspokojena alespoň ta část poptávky, která vyuţívá sluţeb cestovní kanceláře, moţná by oslovila i ty, kteří nedávají přednost předem naplánovaných výletů, ale rádi se inspirují. Na jiţní Moravě je spoustu cestovních kanceláří, ale vzhledem k tématu práce vybírám pouze ty, které se specializují spíše na kategorii mládeţ. Dále uvádím, jak by mohla nabídka vypadat.

CK Adventura - http://www.adventura.cz/ Tato cestovní kancelář má širokou nabídku sportovně-aktivních dovolených. Od potápění, přes pěší poznávání aţ po horolezectví. Co se týče nabízených lokalit, na výběr mají všechny kouty světa, od Evropy aţ po Afriku. Cenově se ke kategorii mládeţ hodí spíše zájezdy turistické a cyklistické, které lze pořídit do 10000 Kč. Tip: Treking v Pirinu Osmidenní treking v malé skupině nabízí přechod jednoho ze tří nejvyšších pohoří Balkánu s noclehy v chatách pod hřebeny hor. Doprava autobusem a průvodce, to vše za cenu 10800 Kč.

CK Kudrna - http://www.kudrna.cz/ Tato cestovní kancelář má velmi osobitý přístup k zákazníkovi, coţ můţe upoutat zvláště mládeţ. Zájezdy jsou dobrodruţného charakteru. Mládeţ zaujme také nabídkou festivalů a akcí. Je specialistou na Rumunsko, Albánii a Rusko. Ceny se průměrně pohybují do 10000 Kč 47

za sedmidenní zájezd, více neţ deset tisíc stojí zájezdy dlouhodobější, anebo ve vzdálenějších lokalitách. Tip: Dánsko a Německo Cestování na kolech nebo in-line bruslích krajem fjordů, přístavů a rybářských vesnic. Pětidenní zájezd z dánského přístavu Sonderborgu aţ k plavebnímu kanálu mezi Kielem a Hamburgem. Cena 5418 Kč zahrnuje ubytování v kempech, polopenzi a dopravu autobusem.

CK Alpina - http://www.alpina.cz/ Zájezdy jsou zaměřené na horskou a vysokohorskou turistiku, letní i zimní. CK Alpina láká na strávení dobrodruţných dnů ve skupině přátel, kde není o záţitky nouze. Pro vyznavače ubytování ve stanech, vaření na ohni a poznávání neznámého, je tato cestovní kancelář ideální. Tip: Lago di Garda Jednodenní túry v okolí největšího italského jezera – Dolomity (Itálie). Zahrnuje výšlapy po horách, vápencových skalách s nádhernými výhledy. Koupání ve sladkém „moři“. Doprava autobusem a 5x nocování v kempu, přičemţ celý zájezd trvá 8 dní. To vše za 7300 Kč.

CK Poznání - http://www.poznani.cz/ Další alternativou cestovní kanceláře s dobrodruţnou tematikou je CK Poznání. V nabídce jsou zahrnuty poznávací zájezdy se stany a turistikou, cyklozájezdy, vodními sporty – rafting a jiné vodácké akce, také zahrnuje dovolenou na in-line bruslích aj. Tato cestovní kancelář nabízí také výhodné slevy pro studenty vysokých škol aţ 1000 Kč. Tip: Sopkami střední a jiţní Itálie. Tento zajímavý dvanáctidenní zájezd nabízí zhlédnutí a zdolání šesti sopek – Vesuv, Etna, Vulcano, Salina, Panarea, Stromboli. Ubytování ve stanech a doprava autobusem. To vše za 10990 Kč.

CK Mundo - http://www.mundo.cz/ Jiţ úvodní slogan „Cestujte levně v partě mladých lidí“ nejenţe upoutá většinu návštěvníků těchto webových stránek, ale splňuje základní poţadavky mladého cestovatele. Cestovat levně a s přáteli. CK Mundo se sama představuje jako společnost zaměřená na mladé. Právě vysoké školy se staly jejich cílem jiţ od počátku jejich působení. Proto většina klientů spadá do této kategorie a tvoří na většině poznávacích zájezdů majoritní skupinu.

48

CK Mundo nabízí turistické, cykloturistické i letecké zájezdy do zajímavých koutů světa. Ceny jsou opravdu tzv. studentské. Délka pobytu se většinou pohybuje okolo 14-ti a více dní. Tip: Provence na kole Tento cyklozájezd je dokonale vytvořen pro všechny nezávislé cykloturisty, kteří si mohou celý výlet přizpůsobovat své síle - moţnost některý z dnů vynechat a svézt se autobusem. V 15-ti denním zájezdu je moţno shlédnout středověká města a hradby, město Baud a Provence, přírodní rezervaci Camargue aj. Ubytování v kempech a autobusová doprava. Celková cena je 9660 Kč.

Turistická cestovní kancelář Pavel Veselý - http://tck-vesely.cz/ Rozmanitou nabídku pro opravdové outdoorové „fajnšmekry“ také představuje tato cestovní kancelář zaměřená na dobrodruţné cestování. Spolu s ní je moţné cestovat od Severních zemí – Švédsko, Norsko, přes Francii, Rumunsko, Bulharsko, Řecko, aţ po daleké Thajsko, či Amazonii. Cestovat můţete pěší nebo na kole a nechybí ani zájezdy zaměřené na vodní turistiku. Zájezdy jsou nabízeny jak veřejnosti, tak školám. Tip: Severní Norsko – Fjordy Šestnáctidenní cesta vede celým Švédskem a Finskem do NP Kevo (dvoudenní poznávací program v rámci parku), návštěva pobřeţí moře – Varangefjord. Ornitologická pozorování na vyhlášených ptačích bazarech, výlet na ostrov Hornoya, pěší výlety, rybaření. Cena: 13980 Kč.

Autobusová doprava Jenda - http://www.cajenda.cz/ Záměrně je zde uvedena tato autobusová doprava, protoţe v názvu nese také označení „svobodné cestování“. Pro nezávislé cestovatele jako stvořené, coţ u kategorie mládeţ jednoznačně vítězí. Funguje to tak, ţe si zájemce zaplatí pouze cestu do některých z nabízených zemí (Rumunsko, Korsika, Itálie, Slovinsko…) a dále si celý program svého cestování řídí sám. Účastníkům jsou známy termíny příjezdů a odjezdů a je jen na jejich uváţení, jak dlouhý bude jejich pobyt a vybraný program. Pro ty, kteří se raději nechají inspirovat nějakým programem nebo dokonce stojí o průvodce, je zde i odkaz na cestovní kancelář Alpina, která je jejím provozovatelem. Tip: Karpatský expres - Rumunsko. Jezdí kaţdý týden po celé letní prázdniny z Brna, Bratislavy a Oradea. Za obousměrnou jízdenku si účtuje 1600 Kč, jednosměrnou 1300 Kč.

49

6.4 Analýza propagačních materiálů Ve své práci jsem dále analyzovala propagační materiály, které jsou mládeţi dostupné. Mnoţství informačních letáků a broţurek nabízí krajský úřad Jihomoravského kraje a Centrála cestovního ruchu jiţní Moravy. Analýza byla vzhledem k práci zaměřena zejména na ty materiály, které jsou určeny segmentu mládeţ. Existují propagační materiály pro seniory, rodiny s dětmi a materiály zaměřené na různé aktivity, ale nabídka konkrétně pro mládeţ není. Jediný katalog s názvem „Jiţní Morava aktivní“ by odpovídala zájmům mládeţe a teenagerů, nicméně není běţně dostupný. Centrála cestovního ruchu právě připravuje materiál zaměřený na mládeţ. Hodnocení získaných materiálů není nijak příznivé. Pro mládeţ jsou absolutně nudné. Obálky některých broţurek sice občas vzbuzují zájem pohlédnout dovnitř, ale spíše díky mému osobnímu zájmu o cestovní ruch. Pro průměrného teenagera je taková broţurka opět nicotným letákem a otázkou zůstává, zda-li si jej přečte, pokud ho dříve nevyhodí. Nicméně jeden propagační materiál bych vyzdvihla, a to průvodce městem Brno. Zaujala mě jiţ obálka, která znázorňuje cestu městem, prokládaná fotkami zajímavých míst. Nechybí zde ani symbol Brna – krokodýl, který je v tomto katalogu vtipným průvodcem a zároveň nositelem informací s názvem „Víte, ţe…“ nebo „Můj tip!“. Tento průvodce je malý a výstiţně zachycuje město Brno, takţe by mohl být zajímavý pravšechny věkové kategorie. V této souvislosti bych uvedla časopis Metropolis, který je velice oblíbený, obzvláště u segmentu mládeţ. Mezi jeho výhody patří: velikost (malý), nabídka mnohých společenských akcí, klubových, divadelních programů, ale také řada rozhovory, reklam a posterů vyzývajících k návštěvě různých událostí, apod. Je různě barevný a mladému člověku poskytuje veškeré základní informace. Ničím ho neobtěţuje, nemá zdlouhavé články, ani nudné obsahy. A v tomto je jeho síla. Jak tedy zaujmout mladého člověka nabídkou cestování? Najít a přizpůsobit se tomu způsobu získávání informací, který preferuje. Pokud bychom brali v potaz výše zmíněné klady časopisu Metropolis, můţeme postupně tvořit představu, jak by mohl vypadat jiný propagační materiál cestování na jiţní Moravě, neţ je pro mládeţ oblíbený internet.

 Barevný design Chceme-li na první pohled zaujmout mladého člověka, měl by ho daný propagační materiál oslovit ihned. Tedy kvalitní grafická úprava a patřičné barevné kombinace. Pro 50

příklad, jiný bude design posteru, který láká in-line bruslaře (můţe připomínat grafity), a jiný, který láká na dobrodruţství v přírodě – lákavé fotky přírodních úkazů. Dnes jsou také velice oblíbeny 3D fotografie. Je třeba s grafikou experimentovat. Grafika můţe být totiţ tím, co naláká určitý subjekt k nahlédnutí, nebo naopak vůbec nezaujme, a celý prospekt je k ničemu.

 Jak distribuovat? Leták, či poster přímo obsaţený v oblíbeném časopise pro mládeţ. Jenomţe, z výše uvedeného šetření bylo zjištěno, ţe mládeţ získává informace z novin či časopisů minimálně (4%). Nicméně není řečeno, zda se s nimi v časopisech vůbec setkávají, a pokud ano, zda je zaujmou. Další z moţností distribuce takového propagačního materiálu je přímo do rukou mladého člověka. Uspořádat marketingovou akci v okolí škol, nebo v místech, kam se chodí bavit. Tuto reklamní kampaň jsem si vyzkoušela osobně a zdála se mně efektivnější, neţ například pouhé vylepování plakátů.

 Jaké informace? Nejlepšími lákadly jsou výstiţné a poutavé titulky či názvy akcí. Opět s pouţitím barev. Vytipování určitých aktivit, které by mohly tuto skupinu oslovit a názvem je přímo vyzvat k účasti na této aktivitě.

 Jak často? Pokud chceme prosadit informace mezi mládeţí, musíme je oslovovat co nejčastěji. Tedy minimálně jednou za měsíc. A samozřejmě nesmí chybět obměňovaná nabídka, jejíţ snahou by měla být maximální kreativita.

51

ZÁVĚR Cestovní ruch je oblastí, která se neustále mění a vyvíjí v čase v souvislosti s rostoucími nároky poptávky na variabilitu trávení volného času. Jednoduše řečeno, v minulosti nebylo samotné uskutečnění cesty mimo své bydliště samozřejmostí, a pokud někdo vycestoval, spokojil se s jakoukoliv nabídkou sluţeb. Protoţe v počátcích vývoje cestování byl převis poptávky nad nabídkou, nebylo ani moţné si vybírat v nabídce, nebo dokonce vyhledávat si vlastní poţadavky dovolené. Cestovní ruch je oblastí závislou na potenciálu území, tedy přírodních, kulturních a společenských předpokladů. Nabídka profituje z toho, co jí nabízí Země, a proto se aktéři cestovního ruchu koncentrují do míst s maximálním potenciálem. Zároveň i poptávka preferuje návštěvu významných atraktivit a mnohdy se také rozhoduje pro uskutečnění svých cest podle toho, jak je v daném místě kvalitní infrastruktura a kde maximálně uspokojí své potřeby. Proto je v této práci východiskem teoretická znalost oblasti cestovního ruchu, zejména pak nabídka a potenciál jiţní Moravy. V této oblasti se nachází velké mnoţství kulturních a přírodních památek, proto byly vybrány a specifikovány jen některé. Cílem vymezení nabídky atraktivit na jiţní Moravě bylo nejen seznámení se s bliţší charakteristikou této oblasti, ale právě zdůraznění potenciálu, kterým tato oblast disponuje. Kromě potenciálu území je důleţitou informací pro podnikatelské subjekty v oblasti cestovního ruchu také preference poptávky. Je zřejmé, ţe ne kaţdý, vzhledem ke svým hodnotám, věku, fyzickým a psychickým předpokladům, má stejné poţadavky na cestování. Proto je dnes v zájmu poskytovatelů, zjišťovat si aktuální poptávku. V současnosti je důleţité tato šetření provádět mezi skupinami lidí, které spojuje určitý prvek. Trh je tedy rozdělen na různé segmenty, kterým se uzpůsobuje speciální nabídka tak, aby byly právě jejich preference maximálně uspokojeny. Východiskem této práce bylo charakterizovat skupinu mládeţ a teenageři, definovat jejich společné znaky, zájmy, ze kterých je pak moţné vycházet v následujícím průzkumu. Cílem anketního šetření byla analýza aktuální poptávky mládeţe, trendy a následné nastínění situace na trhu na jiţní Moravě.

52

Mládeţ je velice náročnou skupinou při výběru trávení volného času. Snaţí se navštívit co nejatraktivnější místa, kde by mohla podniknout řadu aktivit a zároveň za celou dovolenou zaplatit co nejmenší částku. Nejčastěji sbalí batoh a vycestuje na kratší dovolenou se svými přáteli či partnerem. Podobně jako ostatní segmenty preferuje k pobytu letní měsíce, z čehoţ vyplývá oblíbenost aktivit jako je pěší turistika, cykloturistika, koupání a plavání atd. K vyhledání pobytu, který by byl co nejlevnější a zároveň pro mládeţ co nejméně svazující po organizační stránce, se dnes stále méně vyuţívá sluţeb cestovních kanceláří, jak tomu bylo dříve. Mládeţ dnes upřednostňuje internet jako zdroj veškerých informací a jednoduše si tak sestavuje a plánuje celou dovolenou sama. A právě s rozvojem informačních a komunikačních technologií se také ukázalo, ţe mládeţ postrádá některé tyto sluţby na jiţní Moravě, např. turistický informační systém, webové stránky s aktualitami a informacemi o území.

V této souvislosti byla provedena analýza portálu jiţní Moravy. Cílem bylo zjištění, jakým způsobem poskytuje informace nejen segmentu mládeţ a nakolik propaguje tuto destinaci. Ve srovnání s ostatními webovými stránkami z oblasti cestovního ruchu splňuje většinu podstatných kritérií turistických internetových stránek. Nicméně zde chybí lákavé prvky, které by mládeţ zaujaly a nabídly jí zajímavý tip, aniţ by jej musela dlouze vyhledávat. Pro nezávislé cestovatele chybí mapy na hlavní straně, naopak pro ty, kteří se rádi inspirují, chybí ţebříčky výletů. Na základě šetření poptávky mládeţe a teenagerů na jiţní Moravě jsem sestavila návrh na zlepšení jiţ existujícího produktu - portálu jiţní Moravy. Nejenţe bych doplnila chybějící výše zmíněné prvky, ale také bych přiblíţila nabídku cestování jednotlivým segmentům. Vzhledem ke své práci jsem se zaměřila na segment mládeţe. Na webové stránky jiţní Moravy bych umístila odkaz konkrétně pro tuto skupinu, který by obsahoval přehledné informace a doporučení potřebné k cestování (mapy, tipy na výlet, záţitkový cestovní ruch, jízdní řády, fóra, nabídka CK zaměřených na mládeţ apod.). Druhá analýza byla zaměřena na kvalitu propagačních materiálů. Výsledky jasně potvrdily, proč je upřednostňován internet před jakýmkoliv jiným propagačním materiálem. Letáky a broţury nejsou designově řešené tak, aby oslovily skupinu mládeţ. Druhým problémem je neexistence nějakého prospektu určeného skupině mládeţ, proto jsem navrhla nejen vzhled moţných propagačních materiálů, ale i místo a četnost distribuce. 53

54

SEZNAM POUŢITÉ PRAMENŮ

LITERATURY

A

DALŠÍCH

GEIST, Bohumil. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992. 647 s. ISBN 80-85605-28-7. HOLEŠÍNSKÁ, Andrea. Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci. Brno: ESF MU, 2007, 90 s. ISBN 978-80-210-4500-2. INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch pro všechny. Praha : MMR, 2008. 88 s. ISBN 978-80-7399-407-05. INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch (základy). Praha : Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. Konsorcium SPROR Plus. Cestovní ruch a udrţitelný rozvoj. Praha : MMR, 2007. 142 s. Dostupné z WWW: . KRATOCHVÍL, Petr; PAŢOUT, Radek. Destinační management a tvorba produktu cestovního ruchu: Tvorba destinačních produktů cestovního ruchu. 2008. 98 s. Dostupné z WWW:


f29c-43e1-b893-9121f8dd1254>. KŘŮPALA, Cyril; HONZÁKOVÁ, Iveta; ŠTEFÁČKOVÁ, Dana. Informace v cestovním ruchu. Praha : MMR, 2007. 89 s. MALÁ, V. (1999): Cestovní ruch (Vybrané kapitoly). Praha: VŠE. 80 s. ISBN 807079-443-7. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Česká republika : Ministersvo pro místní rozvoj, 2002. 433 s. ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka . Czechtourism : Česká centrála cestovního ruchu [online]. 2008

[cit.

2010-06-11].

55

Dostupné

z

WWW:

. TOUŠEK, Václav, et al. Portréty krajů. Praha : MMR, 2005. 136 s. ISBN 80-2396305-8. URBAN, Vítek. Kam na víkend : Jiţní Morava. Brno : Computer Press, 2007. 131 s. ISBN 978-80-251-1566-4. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin. ANALÝZA VÝVOJE NÁVŠTĚVNOSTI JIŢNÍ MORAVY v letech 2001 aţ 2009. Brno : MU Brno, 2009. 93 s. VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin. Monitoring návštěvnosti JMK. Brno : MU Brno, 2009

[cit.

2010-06-13].

Dostupné

z

WWW:


jihomoravsky.cz/Default.aspx>. VYSTOUPIL, Jiří., ŠAUER, Martin. (2006): Základy cestovního ruchu. Brno: ESF MU. 163s. ISBN 80-210-4205-2. VYSTOUPIL, Jiří., ŠAUER, Martin., HOLEŠINSKÁ, Andrea., METELKOVÁ, Petra. (2007): Management cestovního ruchu. Brno: ESF MU. 157 s. ISBN 978-80210-4415-9. VYSTOUPIL, Jiří, et al. Marketing cestovního ruchu. Brno : MU Brno, 2007. 134 s. ISBN 978-80-210-4240-7.

Internetové zdroje: Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013. Brno : JMK, 2007. 28 s. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. Praha : 2008, 11.6. 2010 [cit. 2010-06-11]. Dostupné z WWW: . 56

Český statistický úřad : Charakteristika Jihomoravského kraje [online]. Brno : 2010, 11.6. 2010 [cit. 2010-06-12]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad : Ubytovací zařízení a jejich návštěvnost v Jihomoravském kraji v letech 2000 aţ 2008 [online]. Brno : 2009 [cit. 2010-06-12]. Dostupné z WWW: . Http://www.kudyznudy.cz [online]. Praha : 2010 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: <www.kudyznudy.cz/cs/hledani-aktivity-vysledky.html>. Http://www.brnenskaprehrada.cz/index.html [online]. Brno : 2010 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: <www.brnenskaprehrada.cz/p_dnes.html>. Bolek Polívka [online]. Brno : 2010 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad : Věk a vzdělání populace [online]. Brno : 2008 [cit. 2010-0613]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad : Postavení kraje v České republice ve vybraných ukazatelích [online]. Brno : 2008 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad : Míra nezaměstnanosti dle oblasti [online]. Brno : 2008 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad : Cestovní ruch v turistických oblastech za rok 2008 [online]. Brno : 2008 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: 57

. Český statistický úřad : Vybrané údaje za Jihomoravský kraj - kultura a sport [online]. Brno : 2006 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad : Jihomoravský kraj - obyvatelstvo [online]. Brno : 2009 [cit. 2010-06-15]. Dostupné z WWW: . http://tck-vesely.cz/ http://www.adventura.cz/ http://www.kudrna.cz/ http://www.alpina.cz/ http://www.poznani.cz/ http://www.mundo.cz/ http://www.cajenda.cz/

Propagační materiály JMK: Průvodce městem Brno. 1. Brno : Statutární město Brno, 2009. 116 s. Jiţní Morava : Aktivní. Brno : JMK, 200?. 39 s. Zaţijte jiţní Moravu : Lexikon turistických zajímavostí jiţní Moravy. Brno : JMK, 2008. 24 s. Cykloturistika Jiţní Moravy. Brno : JMK, 2007. 27 s.

58

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obr. 1 Vztah mezi volným časem, rekreací a cestovním ruchem............................................ 5 Obr. 2 Schéma předpokladů cestovního ruchu .........................................................................6 Obr. 3 Jednotlivci 16 let a starší pouţívající v ČR internet v jednotlivých sociodemografických skupinách .......................................................................................................15 Obr. 4 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Jihomoravského kraje v letech 2000-2008 .................................................................................................................................19 Obr. 5 Vybrané údaje za Jihomoravský kraj - kultura a sport ..................................................20

Graf č. 1 Oblíbené aktivity .......................................................................................................29 Graf č. 2 Délka pobytu ..............................................................................................................30 Graf č. 3 Typ ubytování ............................................................................................................31 Graf č. 4 Trávení dovolené s osobami ......................................................................................31 Graf č. 5 Zdroj informací ..........................................................................................................32 Graf č. 6 Preference slev ...........................................................................................................33 Graf č. 7 Typ slev ....................................................................................................................34 Graf č. 8 Preference ročního období .........................................................................................35 Graf č. 9 Přibliţná útrata na za dovolenou................................................................................36 Graf č. 10 Hodnocení turistických sluţeb .................................................................................37 Graf č. 11 Preference ve volbě trávení volného času ...............................................................38 Graf č. 12 Chybějící aktivity na území jiţní Moravy ...............................................................38

59

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 ............................ Dotazník Příloha č. 2 ............................ NUTS III v ČR Příloha č. 3 ............................ Turistické destinace JMK Příloha č. 4 ............................ Dopravní poloha JMK Příloha č. 5 ............................ Významné oblasti jiţní Moravy Příloha č. 6 ........................... Turistické regiony ČR Příloha č. 7 ............................ HDP na 1 obyvatele na rok 2008 Příloha č. 8 ............................ Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních a podíl nerezidentů v roce 2008 Příloha č. 9 ........................... HDP podle sektoru Příloha č. 10 .......................... Portál jiţní Moravy www.jizni-morava.cz

60

Příloha č. 1 Dotazník Anketní šetření způsobu cestování segmentu Mládež a teenager na jiţní Moravě Cílem této ankety je získání informací o cestování skupiny Mládeţ a teenager a přibliţné formulace profilu mladého cestovatele. Tato anketa je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje obecné otázky o cestovateli a jeho preferencích, druhá část soustředí dotazovaného do oblasti jiţní Moravy. 1. Které aktivity při cestování nejvíce preferujete:         

pěší turistika cykloturistika návštěva kulturních a historických památek návštěva kulturních a společenských akcí koupání, plavání návštěva přírodních zajímavostí sport nákupy jiné:

3. V jakém zařízení se nejčastěji ubytujete       

hotel penzion ubytování v soukromí kemp ve vlastním karavanu ve vlastním stanu u příbuzných, známých

5. Informace o místě pobytu získáváte        

z turistických průvodců z propagačních materiálů a prospektů doporučení známých, příbuzných na internetu prostřednictvím cestovní kanceláře z novin a časopisů ţádné informace jsem nezískával znám region

2. Jaká bývá nejčastější délka Vašeho pobytu (počet nocí)  1–3  4–7  8 – 14  14 a více

4. S kým trávíte nejčastěji svůj pobyt      

sám(a) s partnerem, partnerkou, s přáteli s rodinou se známými, příbuznými jiná moţnost …………………………

6. Sledujete a ovlivňuje vás nabídka slev při plánování Vaší cesty?   

ano, pečlivě sleduji někdy, ale neovlivňuje mě to ne, není to pro mě podstatné

7. Využíváte nějakou slevovou kartu nebo jiný 8. Ve kterém ročním období nejraději/nejčastěji program slev? Jaký/jakou: cestujete    

9. Přibližná útrata za Vaše cestování (úměrná počtu dní, které jste výše označil/a):    

do 1000,1000 - 5000,5000 – 10 000,více neţ 10 000,-

jaro léto podzim zima

11. Pokud byste měl/a strávit na JM týdenní 10. Zatrhněte, prosím, známku, která vyjadřuje dovolenou, který program trávení volného času byste stupeň Vaší spokojenosti s uvedenými druhy zvolil/a? turistických služeb na jižní Moravě Ohodnoťte čísly 1 – 3 (1 – nejniţší preference) 1 – velmi spokojen(a), sluţba je na dobré úrovni 2 – převáţně spokojen(a), ale je potřeba ještě hodně zlepšit 3 – dobré a špatné stránky jsou přibliţně v rovnováze 4 – převáţně nespokojen(a) 5 – velmi nespokojen(a), sluţba neexistuje nebo je na nízké úrovni 0 – sluţbu nevyuţívám nebo ji nemohu hodnotit 1 2 3 4 5 0 Ubytování 1 2 3 4 5 0 Stravování 1 2 3 4 5 0 Informace o území mimo region 1 2 3 4 5 0 Informace o památkách a turistických cílech v území 1 2 3 4 5 0 Značení turistických cest 1 2 3 4 5 0 Značení cyklotras/cyklostezek 1 2 3 4 5 0 Sluţby turistických informačních center (TIC) 1 2 3 4 5 0 Prodej upomínkových předmětů 1 2 3 4 5 0 Moţnosti sportovního vyţití 1 2 3 4 5 0 Moţnosti koupání 1 2 3 4 5 0 Moţnosti kulturního vyţití 1 2 3 4 5 0 Průvodcovské sluţby (zámky, jeskyně apod.)

    



 



Kultura a památky (návštěva zámků, historických měst, kulturních památek apod.) Krásy přírody (pěší procházky přírodou, návštěva jeskyní, pozorování přírody apod.) Na kole do přírody (cykloturistické výlety v různých stupních obtíţnosti) Agroturistika (pobyt na farmě, projíţďky na koních apod.) Sport a zábava (sportovní hry doplněné projíţďkami na kole, výukou horolezectví, večerní diskotéka) Gastronomie (návštěva míst výroby krajových specialit s ochutnávkou, návštěva pivovaru a vinného sklepa apod.) Děti (program pro rodiny s menšími dětmi – hry, koupání, krátké výlety, návštěva zámku) Kombinovaný program (kulturní a přírodní památky s časem na koupání a rekreační sport) Jiný program – uveďte prosím jeho název: ………………………..



Ţádný program bych si nevybral

12. Jaký druh aktivit volného času na jižní Moravě 13. Které turistické cíle a atraktivity jste na jižní postrádáte Moravě navštívil/a a zároveň byste doporučil/a Ohodnoťte čísly 1 – 3 (1 – nejniţší preference)          

Zpřístupnění dalších kulturních a historických objektů. Zpřístupnění dalších přírodních památek (jeskyně, naučné stezky apod.). Zlepšení turistického informačního systému (informační tabule, směrovky apod.). Otevření dalších turistických informačních center (TIC). Zřízení webových stránek na internetu s informacemi a aktualitami o území. Vybudování aquacentra (koupaliště, tobogán a doprovodné sluţby). Rozšíření moţností pro agroturistiku (pobyt na farmě, projíţďky na koních apod.). Vybudování sportovních zařízení pro rekreační sport Pořádání festivalů, organizování kulturních pořadů, výstav apod. Vytvoření společného rezervačního systému (moţnost rezervace ubytování a vstupenek pro celý region v jednom místě, a to i na dálku – telefonem, po internetu apod.).

15. Váš věk:

14. Na jižní Moravě   

bydlím a studuji studuji (tedy bydlím přechodně) bydlím a pracuji

16. Vaše vzdělání   

…………………..

17. Vaše pohlaví základní středoškolské vysokoškolské

 

muţ ţena

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 6

Příloha č. 7

Příloha č. 8

Příloha č. 9

Příloha č. 10