Cestopis Po Labi z Ústí nad Labem do Hamburgu Den „první“, sobota 02.07.2016 Naše cesta začíná jízdou vlakem do Ústí nad Labem. Rosťa a Radek vyrážejí v 5:30 hod. ze Svitav, Fanda přistupuje v České Třebové a já v Pardubicích. Před 9-tou hod. jsme v Ústí nad Labem, dokupujeme zásoby v nedaleké Bille, nafukujeme lodě a v 10 hod. vyplouváme od soutoku Labe s Bílinou na kilometrovníku cca 765,5 (vzdálenost k Severnímu moři). Jelikož se nacházíme cca 2 km pod posledním českým zdymadlem, kterým je Ústí nad Labem – Střekov, tak nám voda pěkně teče. Vyjíždíme za slunečného počasí, tak si první kilometry naší cesty užíváme. Cca ve 12 hod. se však z ničeho nic zvedá vítr a přichází silná přeháňka. Chvíli se schováváme pod mostem na začátku Děčína, oblékáme si nemoky a za slabého deště pokračujeme dál ke státním hranicím. Státní hranice se táhne po levé straně řeky od kilometrovníku 730 a dále prochází středem řeky, kdy po pravé straně je ještě české území – obec Hřensko. Od státní hranice, přesněji od kilometrovníku 730 je Labe dále počítáno od nuly (tedy přesně obráceně než u nás) a kilometry se tedy přičítají. Ústí Labe do Severního moře je tím pádem na kilometrovníku 730. Než však dojedeme do Hřenska, tak je možno ještě před státní hranicí na levém břehu Labe vidět sochu patrona vodáků, sv. Vojtěcha. V Hřensku se zastavujeme na jídlo v restauraci „U Hranice“, kdy jsme s loděmi zastavili přímo pod ní a po 16-té hod. za pokračujícího deště vyrážíme dál. V podstatě celou následující cestu za hranicemi nám prší a ještě k tomu se citelně ochladilo, takže projedeme Bad Schandau a na konci Königsteinu se rozhodujeme pro dnešek skončit. Stany rozděláváme na kilometrovníku 18, kdy máme přes řeku Labe výhled přímo na hrad Königstein. Po 20-té hod. jdeme spát. Dnes jsme urazili od 10 hod. do 19 hod. 53,5 km. Ještě se zmíním o tom, jek jsme s Fandou někde mezi Děčínem a Hřenskem zachránili malého vrabčáka, který spadl do vody přímo před naši loď, prostě Labe nepřeletěl. Vytáhli jsme ho, kousek svezli a poté vysadili na břehu. Říkám si, že snad nedopadneme jako ten malý vrabčák, co si myslel, že Labe v pohodě překoná.:-)
[1]
Příprava k vyplutí na soutoku Labe s Bílinou.
[2]
Státní hranice – vpravo vedle mostního oblouku jsou vidět kilometrovníky, česká „730“ a nad ní německá „0“. Češi vzdálenost k moři odečítají, Němci přičítají.
[3]
Labe před příjezdem do Hřenska. Den „druhý“, neděle 03.07.2016 Přes noc ještě trochu pršelo, tak ráno čekáme na sluníčko, aby nám oschly stany a přitom se kocháme pohledem na hrad Königstein. Ačkoli jsme vstávali již v 7 hod., vyjeli jsme nakonec až před 9-tou hod. Počasí bylo pěkné, akorát před Drážďanama přišla přeháňka a silný protivítr, který dělal celkem velké vlny. Do Drážďan, které jsou na kilometrovníku 55, jsme dorazili v 15 hod. Kluci si šli prohlédnout historické město a ochutnat drážďanskou kávu. Já hlídal lodě, pže jsem tu byl již dvakrát a v 16 hod. jsme vyrazili na další cestu. Počasí už bylo až do konce dne příjemné, dnes končíme kousek za Míšní (Meissen). Spíme na pěkném vysekaném místě u kilometrovníku 90,4 a doufáme, že zítra bude po ránu svítit sluníčko a budeme smět vyrazit o něco dříve. Dnes jsme urazili 72 km.
[4]
Pohled na hrad Königstein.
[5]
[6]
Změna počasí před Drážďanama.
[7]
Drážďany.
[8]
Drážďany.
[9]
Den „třetí“, pondělí 04.07.2016 Vstáváme již před sedmou hodinou, přes noc nepršelo a ráno je slunečné. Ke snídani si opět vaříme vločkovou kaši a před půl devátou vyrážíme na vodu. Ve 12 hod. jsme v Riesa a cca v 19 hod. v Torgau, za kterým se rozhodujeme zakempovat. [10]
Dnes nám celý den svítilo sluníčko a teď večer ještě chytáme jeho poslední paprsky, koupeme se a připravujeme se na spaní. Hned je to lepší pocit, když se člověk nelepí! Dnes jsme s Fandou jeli na Barace od kluků, tak jsme pěkně sedření. Sice jsme s klukama na Scoutu drželi tempo, ale byla to pěkná fuška. Dnes jsme najeli 68 km, pěkně se opálili, paráda!:-) Celkem už máme za náš výlet najeto 193 km, dnes spíme na kilometrovníku 158. P.S. pro cestovatele: V Riese je po levé straně řeky vidět Kaufland, je vzdálen cca 50m od vody, dokoupili jsme tam zásoby.
[11]
[12]
Den „čtvrtý“, úterý 05.07.2016 Opět vstáváme před sedmou hodinou, pohodlně snídáme (vločkovou kaši, jak jinak) a cca v 08:30 hod. vyrážíme na vodu. Hned na úvod dne nás předjíždí čtyřskif, který nás předjel už včera odpoledne. Jsou to Češi, kteří jedou z Prahy do Hamburgu a nechápou, jak je možné, že jsme se od včerejšího odpoledne dostali před ně – trochu jsme jim snížili sebevědomí.:-) Okolo oběda potkáváme jednoho Němce na kajaku, který jede do Elsteru, kde si nechal kolo a na něm poté pojede 25 km proti proudu pro auto a pak zase zpátky do Elsteru, kde vyzvedne kajak a pak už domů do Lutherstadtu.:-) Jedná se o staršího chlápka, který si to fakt užívá a jak je vidět, tak to všechno zvládá sám. Město Elster leží na kilometrovníku 200, z vody je moc pěkné. Za tímto sluncem zalitém městem nás překvapila veliká oblačnost a vichřice. Když jsme se na lodi oblékali do nemoků, tak nás vítr málem převrátil. Dnes se dostáváme cca 10 km za Lutherstadt Wittenberg a přespáváme na kilometrovníku 225. Celou noc fouká vítr a na vodě jsou velké vlny, tak uvidíme zítra. Jinak jsme dnes ujeli dalších 67 km, celkem máme už 260 km.
Co to Radek asi dělá? No jo, není čas zastavovat!
[13]
Den „pátý“, středa 06.07.2016 Ráno jsme vstali už před sedmou hodinou, Rosťa s Radkem dokonce ještě dříve. Stále hodně fouká a na vodě jsou velké vlny. Kluci se rychle balí a vyráží už v 07:30 hod. na vodu, my tak ¾ hod. za nimi. Proti větru je to boj, ještěže voda stále teče, jinak bysme stáli na místě. Dělají se velké vlny, kdy se jim dokonce přelévají čepice. Ty největší mají možná ¾ metru. Nemůžeme na lodi odpočívat, pže by nás vítr otočil bokem a převrátil, což se nám s Fandou také jednou stalo! Vítr nás spolu s vracícím se proudem otočil bokem k větru a velká vlna nás převrhla. Všechno ale dopadlo dobře, nic jsme neztratili a naštěstí jsme byli blízko břehu. Ještěže jsme měli záchranné vesty, už si nemyslím, že jsou zbytečné! Dnešní den ve znamení protivětru jsme upádlovali 53 km, kdy jsme skončili za Akenem. Žádný pramen s pitnou vodou zde není, ačkoli je označen v mapách. Vodu jsme nakonec nabrali v místním vodáckém klubu. Celkem máme najeto 313 km. Večer rozděláváme oheň a říkáme si, že další den si musíme koupit nějaké párky a že budeme opékat.
[14]
[15]
[16]
Den „šestý“, čtvrtek 07.07.2016 Ráno vstáváme do pěkného počasí, i vítr se přes noc uklidnil, tak na vodu vyrážíme hned po osmé hodině. Sluníčko svítí a je bezvětří, tak se jede krásně. Cca 20 km před Magdeburgem je obec Schönebeck, která z vody vypadá moc pěkně. Po příjezdu do Magdeburgu (kilometrovník 326) zastavujeme na levém břehu před skálou a schody u Dómu, Labe je zde díky této skále dost zúžené a proud vody tím pádem zrychluje. Jdeme si Dóm prohlédnout, ochutnáváme zdejší kávu a pivo značky Rothaus (točené za 3,70,-Eura). Několik kilometrů za Magdeburgem vede z Labe odbočka vlevo na kanál vedoucí dále na Hannover a Nizozemí nebo ve druhém směru na Berlín a do Baltského moře. V tomto berlínském směru kanál o několik dalších kilometrů níže křižuje Labe, ale tentokrát teče nad ním ve velkém viaduktu. Dvě vodní cesty se zde kříží mimoúrovňově, fakt zajímavé! Dnes končíme cca 1 km za touto vodní křižovatkou na kilometrovníku 340, kdy jsme dnes najeli dalších 62 km a celkem máme upádlováno již 375 km. Spíme na pláži, večer ještě rozděláváme oheň. Za dnešek jsme se dost opálili, jsme dost červení a dokonce nám s Rosťou dost praskají rty.
[17]
Příjezd do Magdeburgu.
[18]
Magdeburgský Dóm.
[19]
Ochutnávka kávy v Magdeburgu.
[20]
Tak toto není silniční nebo železniční most, ale koryto vodního kanálu, který mimoúrovňově kříží Labe.
[21]
Den „sedmý“, pátek 08.07.2016 Ráno je opět příjemné počasí, brzy vstáváme a na vodu vyrážíme již v 8 hodin. Okolo 15-té hod. zastavujeme v přístavu krásného starobylého městečka Tangerműnde, které si z části procházíme a na konci přístavu nabíráme zásoby vody u vodáckého spolku. Dnes končíme 12 km za tímto městem na kilometrovníku 400. Místo je pěkné, ale při rozdělávání stanu přes nás přešla přeháňka, tak ho s Fandou vytíráme. Rosťa s Radkem zvolili taktiku, že s rozděláváním stanu počkali, až přeháňka přejde, tentokrát se jim to vyplatilo. Večer jsme ještě opékali párky a cca ve 22 hod. šli spát.
[22]
Tangerműnde.
[23]
Tangerműnde. Den „osmý“, sobota 09.07.2016 Ráno vstáváme v 6 hodin, jako obvykle píšu tento deník, snídáme vločkovou kaši, balíme si věci a v 8 hod. vyrážíme na vodu. Obloha je dost zatažená a celkem fouká protivítr, který je chvílemi dost silný a nakonec vydrží foukat až do večera. Dnes je pádlování opět velká dřina. Na 420-tém kilometrovníku nás předjížděl tanker z Brém, který nás svými vlnami poslal do malého zálivu na kraji řeky. Být k vlnám, které vytvořil, s lodí postaveni bokem, tak by nás vlny jistě přelily a převrhly! Naštěstí jsme se po nich pouze svezli, jen směr jsme si vybírat nemohli. Jinak jsme dnes viděli „Havel kanál“, který se napojoval na Labe z pravé strany přibližně na kilometrovníku 430 a nakonec jsme zastavili v přístavu Wittenberge, kde to bylo velice příjemné, protože zde probíhali přístavní slavnosti, hrála muzika…, tak jsme si zde dali Bratwurst a pivo. Místní „Hafenmeister“ (správce přístavu) nám ukázal, kde si můžeme nabrat zásoby vody. Nakonec jsme dnes dojeli ještě 3 km za toto město na kilometrovník 458, kdy jsme rozdělali stany v zálivu na trávě, kde jsme byli chráněni stromy před větrem. Dnes to byl opět náročný den, jdeme spát ještě před 21-tou hodinou.
[24]
[25]
Slavnosti v přístavu Wittenberge. Den „devátý“, neděle 10.07.2016 Již ráno to vypadá, že bude pěkný den, občas profoukne, ale jinak se vyjasňuje a svítí sluníčko. Na vodu vyrážíme v 8 hod. a je to skutečná opalovačka. Při pauze na oběd se koupeme a pak ještě jednou večer. Dnes jsme nejeli žádným městem, které by leželo přímo na řece, jen jsme se míjeli s přívozy, které spojují obce přes řeku, takže jsme ani nikde nestavěli. S pádlováním končíme v 18 hod., všichni jsme po těch dnech už řádně unavení, jsou to fakt galeje. I voda už teče pomaleji, tak je to znát. Naštěstí bylo dnes krásně a vítr foukal jen občas, tak nám to pro dnešek počasí usnadnilo. Najeli jsme dalších 60 km, spíme na pěkné písčité pláži na kilometrovníku 518 cca 4 km před městečkem Hitzhackerem. Dodatečně si mažeme záda, pže jsme se nechali spálit od sluníčka a jdeme spát.
[26]
[27]
Den „desátý“, pondělí 11.07.2016 Ráno to vypadá také na slunečný den, ale již né tak slunečný jako včera. Vstáváme již klasicky v 6 hod. a v 8 hod. vyrážíme na vodu, kdy cca za 4 km zajíždíme vlevo do přístavu obce Hitzhacker. Zde přímo na přístavním mole doplňujeme zásoby vody a jdeme do města na nákup potravin. Městečko je starobylé, čisté a udržované, prostě nádherné. Člověk si připadá jako ve skanzenu. Po prohlídce městečka a přístavu vyrážíme dál, avšak od cca 12-ti hod. se mění počasí a začíná foukat vítr od západu. Jede se proti němu opravdu těžko, tak bojujeme do cca 18:30 hod. a pak končíme na kilometrovníku 565. Dnes jsme tedy najeli pouhých 47 km, ale i tak toho máme za těchto podmínek dost. I voda zde již moc neteče, jsme pouhých 20 km před zdymadlem v Geshachtu, jediným německým zdymadlem na Labi. Spíme na pěkném místě pod stromy a v závětří, opékáme buřty a jdeme brzy spát.
[28]
Přístav Hitzhacker.
[29]
Hitzhacker.
[30]
Hitzhacker.
[31]
Den „jedenáctý“, úterý 12.07.2016 Ráno se probouzíme do celkem pěkného počasí, vítr se přes noc uklidnil. Vyrážíme v 8 hod., kdy po cca 5-ti km projíždíme městem Lauenburg. Toto město je z vody také moc pěkné, ve starobylém stylu. Člověk si u takovýchto měst říká, že kdyby tudy projížděl před 200 lety, tak by to zde vypadalo asi dost podobně. Za tímto městem je vlevo odbočka na kanál, který vede na Hannover, Nizozemí... Podle mapy měl být v Lauenburgu i kanál vpravo na Lűbeck a do Baltského moře, ale ten jsme přes široké Labe přehlédli, zřejmě byl někde u přístavu, kam jsme nezajížděli. Je to tu už celkem rušná křižovatka, jezdí zde již podstatně více lodí a i řeka od Lauenburgu níže není moc krásná. Potkali jsme zde tlačný remorkér, který však žádnou loď netlačil a tak jel dost rychle. Udělal nám obrovské vlny, byly snad metrové, museli jsme loď rozjet přímo proti nim a pak jsme je doslova přeskákali. Byly to největší vlny za tento výlet, potkat nás na začátku bez zkušeností, tak bysme se určitě pěkně vykoupali. Pokračujeme na Geshacht, ke kterému přijíždíme v 11.30 hod. Na komoře svítí zelená a vjíždí do ní malé výletní lodě, takže příležitost přesně pro nás! Pádlujeme jako o závod, z velínu zdymadla to musí vypadat vtipně, ale čekají na nás. Jen co jsme vjeli do obrovské plavební komory na kilometrovníku 585, tak se rozsvítila červená a vrata komory se začala zavírat. V komoře nás spustili jen o cca 2m dolů a mohli jsme v cestě pokračovat. Následně jsme zjistili, že tou dobou byl příliv asi na vrcholu, tak proto jen ty dva metry. Akorát nám to vyšlo, pže hladina Labe za Geshachtem začala klesat a nám se na Hamburg jelo parádně. Říkali jsme si, že pro dnešek zůstaneme tak 15 km před centrem Hamburgu a přespíme zde i s naším odvozem (Martinem a Verčou) a zítra dopoledne dopádlujeme do centra, prohlédneme si ho a vyrazíme na cestu domů. Nicméně jsme začali zjišťovat, že zde není pořádně kde rozbalit stany, hladinu Labe [32]
zde ovlivňuje příliv a odliv, a tak ani břehy nejsou zrovna nijak vábivé. Také voda v Labi už není čistá, tak by se nám v něm ani nechtělo koupat. Také bysme druhý den museli čekat na odliv, který dnes podle našeho pozorování nastal někdy po 12-té hodině. Tak jsme se nakonec rozhodli dojet do Hamburgu už dnes! Labe se v Hamburgu dělí na dvě části, kdy my jedeme tou severní, po jejímž pravém břehu leží centrum města. Po cestě k centru vidíme podél Labe samá překladiště a přístaviště s loděmi, Hamburg je z vody jeden velký přístav se spoustou jeřábů, skutečný přístavní průmysl. I ta voda zde ztratila na kvalitě a zapáchá. Cca po 18-té hod., pouhý jeden kilometr před centrem města proplouváme pod dvěma mosty za sebou a najednou zjišťujeme, že zpomalujeme. Koukáme na pilíře mostu a vidíme, že voda se obrátila a teče proti nám. Přišel příliv, jeho proud lze přepádlovat, ale jen velice pomalu, tak se rozhodujeme, že náš výlet zakončíme na kilometrovníku 619, cca 1 km před centrem Hamburgu a najdeme zde o to vhodnější místo na zajetí autem pro náš odvoz. Tak se také stalo, sbalili jsme lodě, uložili je do auta, které právě dorazilo a šli se všichni podívat do blízkého centra města. Procházkou podél Labe jsme si prohlédli staré přístavní doky, které patří mezi 100 architektonických divů světa a dále se podívali na Hamburgskou radnici. Nakonec jsme vzniklou situaci vyhodnotili tak, že jsme rádi, že se to tak s tím přílivem odehrálo. Kdoví, jak bysme se vyloďovali přímo v centru města a hlavně jsme rádi, že jsme zažili nástup přílivu, byl to skutečně zážitek. Cca po 22-té hod. jsme vyrazili z Hamburgu domů, do 9-ti místného Transporteru jsme se pohodlně vešli a v 7 hod. ráno jsem už byl v Pardubicích. Kluci pokračovali dále, celá cesta byla příjemná a bez komplikací.
Lauenburg. [33]
[34]
Geshachtské zdymadlo.
[35]
Hamburg.
[36]
Starý hamburgský přístav.
[37]
Hamburgská radnice.
[38]
Ještě jedna mapa Labe mezi Českou republikou a Severním mořem. Závěrem už jen zhodnocení výletu a několik zajímavých postřehů. Labe jako takové nás skutečně překvapilo svou krásou a čistotou. Na začátku naší cesty bylo Labe obklopeno krásnými skalami okolo Česko-německých hranic a Königsteinu, dále sice skály vymizely, ale Labe je v podobném duchu upraveno i v okolí Pirny, Drážďan a Míšni, kde se lidé naučili s Labem žít a využívají jeho krásu k turistice a odpočinku a tudíž zde jezdí množství výletních lodí. Po těchto prvních cca 150-ti km mění Labe svou charakteristiku, která mu vydrží v podstatě až do Lauenburgu. Protéká nížinou a postupně přibývá písčitých pláží vhodných k zastavení a kempování. I zde jsou různá města, která rozhodně stojí za navštívení, ale tato města se podél Labe již nevyskytují tak často jako na prvním úseku. Posledních cca 55 km naší cesty, čili od Lauenburgu do Hamburgu, je Labe dost poznamenáno vodní dopravou a průmyslem. Zde si vlastně člověk teprve uvědomí, jak bylo Labe celou dobu nádherné. Co se týká našeho týmu o dvou lodích a zejména čtyřech členech, tak k tomuto mohu říct jen samá pozitiva. Všichni jsme makali od rána do večera každý den, abysme [39]
dosáhli našeho cíle a nevraceli se domů s ostudou. I přes tak namáhavou cestu, mnohdy podpořenou nepřízní počasí a hladem, jsme si dokázali neustále udržet dobrou náladu a vzájemně se jeden druhému nezprotivit. Celkem jsme společně za těchto 11 dní urazili 654 km, což je na gumových lodích rozhodně slušný výkon. Dokonce je klidně možné, že tuto trasu na gumákách ještě nikdy nikdo nejel. A být v něčem první, to je vždy dobrá motivace! Závěrem vždy také u jednotlivých výletů píši cenu, na kterou mě takový výlet vyšel. Vždy se mě totiž lidé ptají, za kolik se dá takový výlet pořídit, takže: Cestovní připojištění na 15 dní – 180,-Kč, vlak z Pardubic do Ústí nad Labem – 229,-Kč, útrata – 272,-Kč a 30,78,-Euro (cca 845,-Kč), cena za zpáteční cestu nás každého vyšla na – 2.000,-Kč. Celková cena tedy 3.526,-Kč! Faktem je, že jsem měl ještě předem nakoupené zásoby potravin za cca 1.000,-Kč a také jsme měli vlastní lodě, takže jsme neměli další výdaje za půjčovné.
S pozdravem kamarádům a případným dalším čtenářům David Kučera
[40]
