GYMNÁZIUM DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM
Odborná práce Klubu NATURA se sídlem na Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem
IV. ročník soutěže Věda je zábava Téma: Životní prostředí, ochrana vod, ovzduší, půdy
Název práce:
Čistota vody v Labi ve Dvoře Králové nad Labem
Vypracovali:
Členové Klubu NATURA se sídlem na Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem. Jan Frieda, Eliška Janáková, Josef Pojezdný, Tomáš Sychra, Šárka Vondrová
Pod vedením:
Mgr. Jiřího Hotového, RNDr. Jany Dobrorukové a Mgr. Lucie Pírkové
V rámci projektu ESF OPVK Přírodní jevy v 21. století – vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů (CZ. 1. 07/1. 1. 00/14. 0016).
O autorech… Projekt Čistota vody v Labi ve Dvoře Králové nad Labem vypracovali členové Klubu NATURA pod odborným vedením Mgr. Jiřího Hotového, RNDr. Jany Dobrorukové a Mgr. Lucie Pírkové. Klub NATURA je občanské sdružení se sídlem na Gymnáziu Dvůr Králové nad Labem. Sdružuje mládež i dospělé se zájmem o přírodu, pomáhá s přípravou na biologické a ekologické soutěže. Každou středu se v gymnáziu schází přírodovědný kroužek, který je určen hlavně dětem ze základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií. Každý měsíc jsou pořádány víkendové akce (přednášky, praktika, exkurze) a to jak pro členy Klubu NATURA, tak i pro další zájemce. Většinou v jarních měsících se koná expedice do zahraničí a v létě přírodovědný tábor.
Poděkování V první řadě bychom chtěli poděkovat PaedDr. Ing. Vladimíru Vinterovi za znovuotevření projektu Věda je zábava. Dále děkujeme RNDr. Janě Dobrorukové a Mgr. Lucii Pírkové za výborné vedení práce a za trpělivost. Další poděkování patří Mgr. Jiřímu Hotovému za odbornou konzultační činnost. Děkujeme také Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem za propůjčení chemických pomůcek, binokulární lupy a výpočetní techniky.
Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................. 1 2. Metodika .......................................................................................................................... 2 3. Vlastní práce .................................................................................................................... 3 3.1 Popis a charakteristika lokalit ....................................................................... 3 3.2 Vegetace v okolí toku.................................................................................... 7 3.3 Chemické vlastnosti vody a živočichů lokalit ............................................... 8 3.4 odchycení živočichové .................................................................................. 3.5 Seznam bentických živočichů námi chycených ............................................ 10 3.6 Charakteristika jednotlivých živočichů ......................................................... 12 4. Diskuse ............................................................................................................................. 18 4.1 Srovnávání s prací Lucie Vopařilové ............................................................ 18 4.2 Celkové zhodnocení ...................................................................................... 21 5. Závěr ............................................................................................................................. 22 6. Literatura ......................................................................................................................... 23
1. Úvod Projekt se zabývá výskytem bentických organismů na čtyřech lokalitách řeky Labe ve Dvoře Králové nad Labem a základními rozbory vody v řece Labi. Výsledky práce jsou srovnány s podobnou prací (Vopařilová 2001). Bentos a bentické organismy Bentos je jedna z vrstev, které pokrývají dno potoků, řek a rybníků. Je to organická složka dna. Skládá se z rostlinné složky (fytobentos) a živočišné složky (zoobentos). Bentos obývá mnoho bezobratlých živočichů, rostlin a také ryb. Bentos má velký vliv na utváření říčních biotopů. Složení bentosu se mění s rychlostí toku, podložím, meandrováním koryta řeky. Význam bentických organismů jako bioindikátorů Bioindikátory jsou organismy, které mohou sloužit k sledování kvality prostředí v jejich okolí. Toto sledování musí být založené na pozorování populace, nedá se to usoudit z jednoho jedince, ale i jeho přítomnost může něco naznačit. Příkladem bioindikátoru v řece je např. blešivec. Tento druh je velice choulostivý na znečištění vody. Cíle práce: - popis čtyř lokalit na řece Labi ve Dvoře Králové nad Labem - odběr a určování bentických organismů a srovnání jejich výskytu s výsledky práce Vopařilové (2001) - jednoduché rozbory vody - z případných změn vyvodit na sledovaných lokalitách změny v saprobním znečištění vody v Labi za posledních 10 let
1
2. Metodika Práce začala na podzim roku 2010. V této době byly vybrány čtyři lokality na řece Labi ve Dvoře Králové nad Labem (viz obr. 1). Nejdříve byly zjišťovány parametry řeky (rychlost proudu, hloubka a šířka řeky a druh sedimentů na dně). Na každé lokalitě byl proveden odběr bentosu a základní chemický rozbor vody. Odběr bentosu: Odběry byly prováděny v měsících září, říjen 2010 a v březnu až květnu 2011. Loveno bylo drečí a nebo cedníky o průměru 20 cm s rozměry ok 1x1mm. Na každém stanovišti bylo loveno dvěma lidmi po dobu 10 min. Živočichové byli určeni, spočítáni a zaznamenáni. Dreč byla odhozena do řeky, když se ponořila, byla tažena po dně. Při tom dreč hrnula usazený materiál a ten se nabíral do vaku. Potom byla dreč vytažena a chycený materiál byl přesypán do kbelíku s vodou. Odtud byl po částech přenášen na bílou misku a entomologickou pinzetou vybíráni chycení živočichové. Analýza vody: Na každé lokalitě bylo odebráno 1,5 l vzorku vody do PET láhve, která byla uzavřena pod hladinou vody. Vzorky byly přeneseny do školy a byly uchovány v lednici. Byly zjišťovány ionty železa, nitráty, pH vody a vodivost Pro zjištění chemického složení vody byly použity testy Visocolor ECO od firmy Macherey-Nagel a pro zjištění vodivosti použit měřič od firmy INSA. Fotografie odchycených živočichů: Fotografie byly pořízeny fotoaparátem Canon, přiloženým k okuláru stereoskopické lupy.
2
3. Vlastní práce 3.1 Popis a charakteristika lokalit Lokalita 1: Verdek – skála Dno kamenité s bahnem. Jeden z břehů bahnitý s vlhkomilnými stromy, druhý břeh tvořen skálou. Bez meandrů.
Lokalita 2: Splav Dno pod splavem betonované, pozvolna přecházející v kamenné s bahnem. Břehy u splavu taktéž betonované, bez meandrů.
3
Lokalita 3: Hrubá luka nad čističkou Dno kamenité s bahnem. Břehy nebetonované, kamenité, na březích vlhkomilné stromy. Mírné meandrování.
Lokalita 4: Hrubá luka pod čističkou Dno kamenité s bahnem. Břehy nebetonované, jeden z nich velmi kamenitý. Na březích vlhkomilné stromy. Poměrně velké, ale ne prudké meandry.
4
Mapa města Dvůr Králové nad Labem
1. lokalita Verdek 2. lokalita Splav
5
3. lokalita Hrubá luka nad čističkou 4. lokalita Hrubá luka pod čističkou
6
3.2 Vegetace v okolí toku Rostliny řazeny abecedně. Lokalita 1: Verdek skála Převládající druhy dřevin: jasan ztepilý, líska obecná, olše lepkavá a vrba křehká Další druhy dřevin: bez černý, bříza bělokorá, dub letní, habr obecný, hloh obecný, jabloň, javor mléč, jeřáb ptačí, krušina olšová, lípa širolistá, pámelník poříční, růže šípková, šeřík obecný, trnovník akát, třešeň a vrba jíva Pobřežní porost: kopřiva dvoudomá a ostružiník maliník Lokalita 2:
Splav – město
Dřeviny: hloh obecný, javor klen, javor mléč, lípa srdčitá, olše lepkavá, trnovník akát a vrba smuteční Pobřežní porost: bršlice kozí noha, čekanka obecná, hluchavka bílá, chrpa modrá, jetel luční, jitrocel větší, kakost luční, konopice sličná, kopřiva dvoudomá, krvavec toten, kuklík městský, lopuch sp., netýkavka malokvětá, pampeliška sp., pelyněk černobýl, řebříček obecný, silenka nadmutá, smetanka lékařská, svízel sp., vikev plotní, vlaštovičník větší, zlatobýl kanadský a zvonek rozkladitý Lokalita 3 + 4: Hrubá luka (nad i pod čističkou) Dřeviny: bez černý, buk lesní, bříza bělokorá, dub červený, hloh obecný, jasan ztepilý, javor klen, javor mléč, jeřáb ptačí, jírovec maďal, lípa srdčitá, olše lepkavá, ostružiník sp., topol bílý, topol osika, trnovník akát a vrba sp. Pobřežní porost: bojínek luční, bršlice kozí noha, čistec lesní, hluchavka bílá, chmel otáčivý, jahodník obecný, jestřábník sp., kakost luční, kopřiva dvoudomá, kostival lékařský, kostřava sp., krvavec toten, křídlatka sp., kuklík městský, lopuch sp., netýkavka malokvětá, netýkavka žláznatá, ostružiník maliník, pcháč sp., pcháč zelinný, přeslička rolní, svlačec sp., vikev ptačí, vlaštovičník větší a zlatobýl kanadský Seznam všech rostlin: bez černý, bojínek luční, bršlice kozí noha, bříza bělokorá, buk lesní, čekanka obecná, čistec lesní, dub červený, dub letní, habr obecný, hloh obecný, hluchavka bílá, chmel otáčivý, chrpa modrá, jabloň, jahodník obecný, jasan ztepilý, javor klen, javor mléč, jeřáb ptačí, jestřábník sp., jetel luční, jírovec maďal, jitrocel větší, kakost luční, konopice sličná, kopřiva dvoudomá, kostival lékařský, kostřava sp., krušina olšová, krvavec toten, křídlatka sp., kuklík městský, lípa srdčitá, lípa širolistá, líska obecná, lopuch sp., netýkavka malokvětá, netýkavka žláznatá, olše lepkavá, ostružiník maliník, ostružiník sp., pámelník poříční, pampeliška sp., pelyněk černobýl, pcháč sp., pcháč zelinný, přeslička rolní, růže šípková, řebříček obecný, silenka nadmutá, smetánka lékařská, svízel sp., svlačec sp., šeřík obecný, topol bílý, topol osika, trnovník akát, třešeň, vikev plotní, vikev ptačí, vlaštovičník větší, vrba jíva, vrba křehká, vrba smuteční, vrba sp., zlatobýl kanadský, zvonek rozkladitý
7
3.3 Vlastnosti vody Termín: září – říjen 2010
lokalita 1 (Verdek)
lokalita 2 (Splav)
lokalita 3 (Hrubá luka N)
lokalita 4 (Hrubá luka P)
vodivost [S/cm]
13, 7
13, 9
12, 4
13, 5
pH
7, 5
7, 5
7
7 – 7, 5
tvrdost [°d]
8
8
6
8
nitráty [mg/l]
10
5 - 10
10
10
Fe[mg/l]
0
0
0
0
Termín: březen – květen 2011
lokalita 1 (Verdek)
lokalita 2 (Splav)
lokalita 3 (Hrubá luka N)
lokalita 4 (Hrubá luka P)
pH
7, 5
7
7, 5
7, 5
tvrdost [°d]
8
7
8
7
nitráty [mg/l]
10
5
10
5
Fe[mg/l]
0
0
0
0
Vysvětlivky: Hrubá luka N- lokalita nad výpustí čističky odpadních vod ve Dvoře Králové nad Labem. Hrubá luka P – lokalita pod výpustí čističky odpadních vod ve Dvoře Králové nad Labem [°d] – německé stupně tvrdosti, jeden německý stupeň odpovídá 10 mg CaO v jednom litru vody [S/cm] – Jednotkou vodivosti je microsiemens za sekundu. Vodivost jsme na jaře 2011 nezjišťovali, protože jsme tentokrát neměli k dispozici měřicí přístroj.
8
Výsledky: Na všech stanovištích se pH pohybovalo mezi 7 a 7, 5. Tvrdost vody zůstala na prvním stanovišti stejná, na druhém stanovišti klesla o jednotku, na třetím stanovišti stoupla o dvě jednotky a na čvrtém stanovišti klesla o jednotku. Při stanovení nitrátů lze měřit hodnoty vždy po pěti jednotkách, z toho hlediska lze říci, že hodnoty zůstaly téměř stejné. Při stanovení železa jsme dosáhli stejného výsledku.
9
3.4 odchycení živočichové Termín: září – říjen 2010 Živočichové počet
lokalita 1 (Verdek) bruslařka mlž pijavka rybka
lokalita 2 (Splav) 1x 2x 1x 1x
mlž kamomil říční jepice střechatka chrostík bez schránky máloštětinatec larva pakomára
lokalita 3 (Hrubá luka N) 5x 1x 22x 1x 5x 1x 1x
mlž klešťanka bruslařka pijavka potápník blešivec larva jepice larva chrostíka beruška vodní larva dvoukřídlého hmyzu tiplice (larva)
10
1x 1x 1x 3x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 1x
lokalita 4 (Hrubá luka P) mlž máloštětinatec (malý) blešivec chrostík (bez schránky) jepice máloštětinatec (velký) pijavka larva dvoukřídlého hmyzu larva tiplice plochá jepice pijavka (malinká) chrostík (se schránkou) beruška vodní larva muchničky larva pakomára
3x 26x 5x 1x 27x 7x 4x 6x
2x 3x 1x 7x 4x 1x 3x
Termín: březen – květen 2011 Živočichové počet
lokalita 1 (Verdek) larva much
chrostík (se schránkou) mlž pijavice blešivec pijavka máloštětinatec jepice
lokalita 2 (Splav) 2x chrostík (se 48x schránkou) jepice 5x chrostík (bez 4x schránky) 13x 1x larva komára 1x larva pakomára 9x larva muchničky
lokalita 3 (Hrubá luka N) chrostík (se schránkou) 27x chrostík (bez 7x schránky) jepice pijavice 3x larva much mlž 4x blešivec 2x
1x
11
3x 12x 33x 1x 11x 3x 24x
lokalita 4 (Hrubá luka P) chrostík (se schránkou) chrostík (bez schránky) pijavka jepice blešivec mlž potápník kukla pošvatka larva much číhalka
25x 15x 3x 44x 35x 6x 1x 2x 1x 4x 1x
3.5 Seznam odchycených bentických živočichů Plži: kamomil říční. Mlži: okružanka sp., Kroužkovci: máloštětinatci, pijavky Korýši: blešivec potoční, beruška vodní Hmyz: jepice: zástupci čeledí Heptagenidae, Baetidae, Caenidae pošvatky: 1 druh ploštice: klešťanka, bruslařka brouci: potápník, 2 druhy chrostíci se schránkou: zástupci čeledi Limnephilidae, 2 druhy chrostíci bez schránky: rody Hydropsyche, Rhyacophila, Plectrocnemia dvoukřídlí: komár, pakomár, muchnička, číhalka, tiplice Všechny odebrané vzorky živočichů byly poskytnuty Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové pro výukové účely.
12
3.6 Charakteristika jednotlivých živočichů
Larva pošvatky Larvy pošvatek žijí ve vodě. Mají různou velikost (až do 25 mm). Jsou silné a ploché. Mladá stádia dýchají celým tělem, starší mají na nohou keříčkovité žábry. Silné drápky jim umožňují rychlý pohyb i po kluzkých podkladech. Živí se dravě. Vývoj od vajíčka do dospělce trvá asi 3 roky. Poslední stádium larvy pošvatky se svléká daleko od vody.
Blešivec Blešivci žijí v tekoucí vodě. Mají různou velikost (až 15 mm). Přední tři páry zadečkových nožek jsou dvouvětvé, zadní mají vnitřní větev zakrnělou. Žaberní plátky jsou na hrudních nožkách. Vajíčka blešivců samičky odkládají do plodové torbičky na hrudi. Je to bioindikátor čistoty vody a obsahu kyslíku ve vodě. Blešivec se pohybuje v leže na boku rychlým pohybováním zadečku, nebo plave hřbetem nahoru. Živí se rostlinnou potravou.
Pijavka Pijavka patří mezi kroužkovce. Většina pijavek saje krev vodních obratlovů, některé např. pijavka koňská, jsou dravé. Mají kroužkované tělo (ale viditelné kroužky neodpovídají vnitřním segmentům) a dvě přísavky, velkou ústní a menší ocasní. S pomocí přísavek se pohybují po pevném povrchu, také dobře plavou. Žijí v klidných vodách.
13
Klešťanka obecná Velikostí průměrně kolem 11 mm. Vyskytuje se ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Většinou se zdržují na dně nebo se přichytávají na vodní rostliny. Velmi dobře plavou pomocí obrvených zadních nohou. Ve vodě vydávají jemný zvuk.
Žížalice Žížalice žije ve stojatých sladkých vodách, v tůních a rybnících s napadaným listím. Tělo je červenohnědé. Živí se rostlinnými i živočišnými zbytky potravy. Je možné je bez potíží chovat v zajetí jako krmivo pro akvarijní ryby. Jsou to hermafroditi, často se množící architomií (rozpadem článků). Klade 4-11 vajíček v ochranném obalu. Z nich se do dvou týdnů vylíhnou malí červíci o velikosti cca 1 cm. Jepice obecná Jepice patří mezi nejstarší hmyz, který má křídla. Je to také jediný hmyz, který se svléká i v době, kdy má vyvinutá a letu schopná křídla. Různé druhy se mohou rodit v jakémkoli ročním období mimo nejtužší zimy. Jepice mají dva páry křídel typického tvaru. Přední pár je velký a trojúhelníkovitý. Druhý pár je malý, nebo chybí. Nedovedou skládat křídla na záda jako ostatní hmyz, v klidu je drží vztyčená nad tělem. V dospělosti nepřijímají potravu a žijí jen velmi krátkou dobu. Část druhů přežívá jen jediný den. Páří se hromadně, za soumraku nebo za svítání, a samičky kladou vajíčka do vody. Proměna je nedokonalá. Nymfy žijí ve vodě. Na bocích zadečku mají žábry a na konci mají většinou tři dlouhé štěty. Živí se ponořenými rostlinami a živočišnými zbytky. Vyvíjejí se i několik let. Když plně dorostou, vynořují se na povrch. Poté se svlékají. Stadium s názvem subimago má ještě zakalená nebo tmavá křídla. Opouští vodu a teprve po několika hodinách nebo dnech se naposled svléká. Dospělec (imago) má již křídla zářivě průhledná. Let jepic je typický. Štěty na zadečku jsou při letu dobře patrné.
14
Okružanka říční Měří 20-22 mm. Ve střední a východní Evropě obývá mírně tekoucí vody v blízkosti velkých vodních toků do nadmořské výšky cca 600 m.n.m. Stanoviště: živinami bohatší vodní toky včetně kanálů. Na lokalitách, kde se vyskytuje spolu s velkými mlži (Unio, Anodonta, Sinanodonta) žije většina okružanek uvnitř prázdných schránek těchto velkých mlžů. Je to naše největší okružanka, která se živí filtrováním detritu a planktonu. Rozmnožuje se kladením vajíček. V ČR ji najdeme např. ve Vltavě, Labi nebo Sázavě. V některých místech je uznána za ohrožený druh. Kamomil říční Je drobný plž s redukovanou nohou a ulitou bez závitů. Tvar ulity je čepičkovitý s vpravo dozadu pootočeným vrcholem. Je podobný člunici a člunce, ale je větší, a ústí jeho ulity je kulatější. Živí se zelenými řasami a rozsivkami. Vyhledává prudce tekoucí vody s dostatkem kyslíku. V přírodě žijí cca 1 rok, v akvarijních podmínkách zpravidla jen několik měsíců. Jsou citliví na chemikálie jako např.: malachitová zeleň, formaldehyd a všechny přípravky s obsahem mědi. Pakomár Hmyz podobný komáru, ale na rozdíl od něj nemá bodavě sací ústní ústrojí. Dospělci často létají v hejnech. Vajíčka se vyvíjejí ve vodě, kde žijí i larvy s článkovaným tělem, které se později zakuklí. Když je kukla plně vyvinutá, začíná její cesta na povrch. Nejtěžší je pro ni překonat "povrchové napětí" vody - trvá to někdy i několik minut. Pak protrhne schránku a dospělec vyleze, usuší křídla a ulétne. Obvykle mu to netrvá déle než minutu. Dospělci žijí od několika hodin, do několika měsíců, než snesou nová vajíčka a poté uhynou.
15
Chrostík: Dospělci žijí v blízkosti čistých vod. Mají ochlupená křídla, chloupky připomínají šupinky podobné na motýlích křídlech. Křídla chrostíci stříškovitě skládají nad tělo. Dospělci mají zakrnělá kusadla. Díky přeměně spodního pysku na sací orgán přijímají tekutou potravu. Tři hrudní články nejsou úplně srostlé. Dlouhé štíhlé nohy napomáhají hmyzu dobře běhat. Vajíčka samičky často kladou přímo do vody, jsou pokryta rosolovitou hmotou, která je chrání před vyschnutím a predátory. Larvy jsou vodní a staví si schránky z nejrůznějšího materiálu, který je charakteristický pro daný druh. Tímto materiálem může být písek, jehličí i schránky jiných živočichů. Larvy mají štíhlé tělo a jsou většinou šedě až šedohnědě zbarveni. Na malé hlavě se nachází vypouklé oči a dlouhá tykadla. Larvy mají krátká tykadla a kousací ústní ústrojí. Na hrudi nese krátké kráčivé nohy. Zadeček je měkký a na bocích má žábry, na prvním článku jsou výrůstky, které larvu přidržují ve schránce. Larvy jsou dokonale přizpůsobené pobytu ve vodě. U některých druhů chrostíků jsou larvy bez schránek a obvykle si spřádají hedvábné "sítě", do kterých chytají drobné živočichy. Kukla je po dvou dnech od zakuklení pohyblivá. Toto stádium trvá zhruba dva týdny. Pak kukla vyplave na břeh, kde oschne a vylíhne se imago. Den dospělí chrostíci obvykle tráví schovaní ve vegetaci, ačkoliv některé druhy můžeme vidět aktivní i přes den. Nejčastěji však úkryty opouští až večer, někdy i ve větších skupinách. Často také létají za světlem. Potápník Larvy i dospělci potápníků jsou dravé. Rozšířeni jsou jak ve stojatých vodách tak i v tekoucích a to v různých biotopech (mnoho druhů). Dosahují délky 27-35 mm. Třetí pár nohou je uzpůsoben k plavání, tím že je pokryt dlouhými brvami, díky nimž nohy slouží jako vesla. Dýchají vzdušný kyslík a jako zásobárna vzduchu jim slouží prostor pod krovkami. Dospělci dobře létají.
16
Bruslařka Na spodní straně těla a chodidlech má hydrofobní chloupky, díky kterým se klouzavě pohybuje po vodní hladině. Je dravá, živí se hmyzem, který padá do vody. Přední nohy má krátké na uchopování kořisti. Žije na hladině stojatých vod. V populaci se nacházejí létavé i nelétavé formy.
Beruška vodní Velmi běžný korýš našich stojatých i tekoucích vod. Živí se rostlinnými zbytky a detritem. Má dorzoventrálně zploštělé tělo, kde hlava srůstá s prvním hrudním článkem. Hrudní nožky jsou kráčivé, zadečkové nožky dvouvětvené, lupenité, žabernité, sloužící k dýchání. Beruška má dva páry tykadel. Zadečkové články jí splývají v jeden celek. Prochází přímým vývojem, bez larválního stádia.
Číhalka Vodní larvy jsou obdařeny páry panožek na břišních segmentech 1 – 7. Dva hřbetní a dva boční vzdušnicové výstupky jsou vyvinuté na břišních segmentech 2 – 7. Larvy mají dlouhé masité filamenty, sahají od zadního konce, a krátké filamenty, která vyčnívají ze stran každého břišního článku. Od larev ovádů, kterým se podobají, se odlišují nápadnými panožkami na zadečku.
17
4. Diskuse 4.1 Srovnání s prací Vopařilové (2001) Vopařilová (2001) odebírala vzorky na třech lokalitách ve Dvoře Králové nad Labem a jeho blízkém okolí. Lokalita číslo 2 v práci Vopařilové (2001), která se nachází v blízkosti místní čističky odpadních vod, odpovídá lokalitám číslo 3, 4 v předkládané práci. Proto mohly být výsledky odběrů na těchto stanovištích srovnány.
Tabulka Zima 2010
Živočich
Předložená práce – celkový počet jedinců na stanovištích 3, 4
Práce Lucie Vopařilové – celkový počet jedinců na lokalitě č. 2
beruška vodní
5
15
pošvatky
0
0
chrostík
10
22
jepice
31
1
komár + pakomár
3
7
pijavka
8
29
tiplice
3
0
nitěnka
0
2
blešivec
6
0
střechatka
0
0
mlž
4
1
ploštěnka
0
2
brouci
1
2
Souhrný počet živočichů
71
81
18
Léto 2011
beruška vodní
Předložená práce – celkový počet jedinců na stanovištích 3, 4 0
Práce Lucie Vopařilové – celkový počet jedinců na lokalitě č. 2 16
chrostík
55
5
ploštěnka
0
0
jepice
77
15
komár + pakomár
0
51
nitěnka
0
4
mlž
6
1
pijavka
3
23
brouci
1
0
pošvatka
1
0
blešivec
59
0
střechatka
0
1
tiplice
0
0
Souhrný počet živočichů
202
116
Živočich
19
Celkové výsledky
Živočich
Předložená práce – celkový počet jedinců na stanovištích 3, 4
Práce Lucie Vopařilové – celkový počet jedinců na lokalitě č. 2
beruška vodní
5
31
chrostík
65
27
jepice
108
16
komár + pakomár
3
58
nitěnka
0
6
mlž
10
2
pijavka
11
52
brouci
2
2
tiplice
3
0
pošvatka
1
0
blešivec
65
0
střechatka
0
1
ploštěnka
0
2
Souhrný počet živočichů
273
197
20
4.2 Celkové zhodnocení: Druhová pestrost resp. pestrost forem na lokalitách v průzkumu z roku 2011 byla početně stejná jako v průzkumu z roku 2001 (10 zjištěných forem bentických živočichů). Z 10 zjištěných forem bentických živočichů z roku 2001 bylo v roce 2011 nalezeno 7. To znamená, že v roce 2011 byly navíc zjištěny 3 formy bentických živočichů (tiplice, pošvatka, blešivec). Naopak v roce 2001 byly navíc zjištěny 3 formy bentických živočichů (nitěnka, střechatka, ploštěnka). Bylo tedy nalezeno v roce 2001 a 2011 7 stejných forem živočichů. Druhová pestrost resp. pestrost forem se ve srovnání s prací Lucie Vopařilové změnila jen velice málo, z toho usuzujeme, že kvalita vody zůstala přibližně stejná, případně se zlepšila, což dokazuje výskyt blešivce.
21
5. Závěr Hlavním cílem práce bylo vyvodit na základě srovnání výskytu bentických živočichů v rozmezí deseti let, zda došlo ke změně kvality vody na sledovaném úseku Labe. Sbírání dat začalo na podzim roku 2010. Sepisování práce probíhalo od podzimu roku 2011 a dokončena byla v únoru roku 2012. Jako téma byla vybrána Čistota vody v Labi. Na řece Labi byly vybrány lokality, které byly popsány, a na kterých byla provedena zkoumání výskytu bentických živočichů. Výsledky byly poté srovnávány s podobnou prací z roku 2001 od Lucie Vopařilové. Bylo zjištěno, že druhová pestrost resp. pestrost forem se ve srovnání s prací Lucie Vopařilové téměř nezměnila. Z toho plyne, že kvalita vody zůstala přibližně stejná, případně došlo vzhledem k výskytu blešivců k mírnému zlepšení.
22
6. Literatura KORBEL, L. a kol. Velká kniha živočichů. 3. vydání Bratislava: Príroda s.r.o. 2001. ISBN 80-07-00863-2 SEDLÁK, E. Zoologie bezobratlých. 2. vydání Brno: MU Brno-Kraví Hora 2005. ISBN 80-210-2892-0 VOPAŘILOVÁ, L. Bentické organismy jako bioindikátory saprobního znečištění vody, Biologická olympiáda 2001 Internetové zdroje: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_bezobratli/ http://en.wikipedia.org http://www.biomach.cz/ http://hmyz.naturfoto.cz/
23
