Paravýsadek BARIUM v Opatovicích nad Labem ? Troufám si říci, že slovo Barium mimo asi deseti občanů Opatovic, zbývajícím nic neříká, snad jen to, že se jedná o jeden z prvků Mendělejovy periodické soustavy. Před nedávnem jsem si všiml, že v sousední obci Vysoké nad Labem každoročně s velkou pompou oprávněně oslavují a vzpomínají na hrdinskou činnost výsadkářů z doby německé okupace. V souvislosti s těmito oslavami jsem si vzpomněl, že hodně dávno byla při cestě do Vysoké nad Labem na jednom ze starých topolů připevněna deska s nápisem, která připomínala, že v tomto místě dopadl výsadek z Anglie nazvaný „Barium“. Tento výsadek však po celou dobu své činnosti operoval na Královéhradecku, Rychnovsku a Žamberecku. Proč tedy se každoročně konají oslavy Ve Vysoké nad Labem ? Na tuto otázku jsem nenašel dlouho uspokojivou odpověď. Možná ano. Výsadek měl několik stovek spolupracovníků. A jedněmi z nich byla i skupina partyzánů z Vysoké nad Labem vedená tamním občanem Antonínem Krámem, který byl s dalšími vysockými občany na konci války německými okupanty popraven. Jeho syn, PhDr Josef Krám nar. 1937, a můj spolužák z měšťanské opatovické školy, známý rychnovský kantor a historik ve svých pojednáních uvedl. 1) Skupina Barium, již tvořili velitel nadporučík Josef Šandera (krycím jménem Velký Josef, původem z Náměště nad Oslavou), radista četař aspirant Josef Žižka (Malý Josef, rodák z Vejprnic u Plzně) a šifrant četař Tomáš Býček (krycím jménem Tomáš, pocházející z Holkovic, místní části Chanovic na Strakonicku, seskočila v noci ze 3. na 4. dubna 1944 na Morávkově poli u Vysoké nad Labem ve směru k lesu Příseka. www.rychnovskypruvodce.info 2) (Přepis výpovědi parašutisty Tomáše Býčka – krycím jménem „Tomáš“ a „Olda“. Dne 3.dubna 1944 seskakujeme 23.15 u Vysoké nad Labem. Po seskoku všichni zdrávi. Rozhodujeme padáky a balící materiál vrhnout do Labe. Žižka i já dvakrát odnášíme, zatímco škpt Šandera připravil tlumoky se spojovacím materiálem. Během této akce nad námi prolétá vojenský stihač. Kolem třetí hodiny a třicáté minuty odcházíme s veškerým materiálem směrem na Holice, kde jsme se rozhodli vyhledat adresu Vohralík, obuvnický mistr ze Starých Holic….http://www.lovecpokladu.czhome/barium-část-1301 3) Libor Pařízek 12.ledna 2008, internetové stránky obce Slemeno: Třetího dubna 1944 ve 23:15 hod. vyskočila z anglického letounu Halifax u Vysoké n.L. tříčlenná skupina BARIUM. Přistání v těsné blízkosti Vysoké n.Labem proběhlo dle plánu hladce a po zahlazení stop a utopení padáků a kombinéz v Labi odcházejí okolo třetí hodiny ráno 4.dubna 1944 směrem na Holice. Každý nese batoh a výzbroj o váze asi 25 kg, země je vlhká, blátivá, chůze je velmi obtížná. http://synkov-slemeno.cz/historie.htm 4) Skupina parašutistů s krycím názvem BARIUM ve složení :- nadporučík Josef Šandera, velitel, krycím jménem Velký Josef- četař aspirant Josef Žizka, radiotelegrafista, krycím jménem Malý Josef- četař Tomáš Býček seskočila poblíž mostu na opatovické straně Labe v lokalitě „V tůni“ při silnici do Vysoké nad Labem v noci ze 3. na 4. dubna 1944. Měli s sebou vysílačku s krycím jménem MARTA (ZLATA) a jejich úkolem bylo aktivizovat odborovou činnost, připravit ozbrojené povstání a provádět zpravodajskou službu. http://www.vysoka-nad-labem.cz/ Minimálně tyto čtyři uvedené prameny mně dávají odpověď na předešlou otázku, proč právě ve Vysoké nad Labem ? Proč ne právě v Opatovicích nad Labem ? Na tuto poslední otázku rovněž znám odpověď, ale to je jiná záležitost pro jinou kapitolu a na jiném místě až jindy. Přesto to místo dopadu tříčlenného výsadku Baria i když není tak důležité, z pohledu patriota je pro mě důležité, proto jsem zjišťoval všechny možné informace z různých zdrojů. Nejdůležitější informací je samozřejmě výpověď přeživšího výsadkáře Tomáše Býčka učiněnou po skončení války, viz bod 2. Všechny ostatní zdroje nejenom zde uvedené, jsou polopravdy a nemají historické podklady. Ve své teorii vycházím z následné analogie některých skutečných faktů. a) Tříčlenný výsadek byl proveden v noci ze 3. na 4.dubna 1944 ve 23,15 hod na plánovaném prostoru, z britského bombardéru typu Handley Page Halifax s polskou posádku na 4 anglických padácích typu „X“, z toho jeden byl technický. Nepředpokládám, že místo skutečného dopadu bylo předem plánované, ale pouze náhodné – poblíž Holic, nebo Hradce Králové, nebo snad jen ve Východních Čechách. b) Protože šlo o noční výsadek, byl zřejmě vysazen padák s materiálem jako první, za kterým následovalo rychlé vyskočení samotných výsadkářů, aby jejich rozptyl na zemi nebyl veliký, aby se navzájem všichni viděli i ten náklad. I když se padáky nechali částečně řídit, přesto dopad v Tůni byl nebezpečný, nacházela se zde linka vysokého napětí. c) Vysazená skupina se na místě zdržela do 03,30 hod. tedy více jak čtyři hodiny, potom musela přecházet labský most, okresní silnici a než se dostala k lesu, musela si počínat obezřetně. U mostu bylo obydlené stavení, Němci ještě most nestřežili. d) Paraskupina vysílačkou později do Londýna mimo jiné sdělila, že přistáli nedaleko Vysoké nad Labem. Nabízí se otázka proč ne nedaleko Opatovic nad Labem. Později se objevily zprávy, že k přistání došlo na Morávkovým poli, což je pole, které se nacházelo jak na levé, tak na pravé straně Labe, tedy jak na katastru obce Vysoká n.L., tak na katastru Opatovic nad Labem. Totiž v obou obcích žili sedlácké rodiny jménem Morávek. e) V době zahlazování stop po přistání „nad nimi prolétá vojenský stihač“. Dnes je všeobecně známo, že v době vysazování parašutistů do protektorátu hlásná služba německé protiletadlové obrany se 1
střediskem ediskem v Dlouhé ulici v Praze dokázala zjistit a sledovat všechny lety ojedinělých ojedině ojedin letadel. Z jejich manévru, výšky letu, rychlosti a celkového chování letounu usuzovala na pravý důvod. důvod. Z tohoto chování usoudila na možnost, že právě ě zde mohlo dojít k vysazení parašutist parašutistů. Tak zřejmě ě vyhodnotilo tento let Halifaxu protiparašutistické oddělení ělení pražského gestapa a na místo byl vyslán vojenský stíhač stíha zřejmě z letiště v Hradci Králové. Zůstává stává otázkou, zda stíhač stíha měll najít výsadek, nebo zda měl m pronásledovat letoun a nebo zda nešlo o náhodný přelet p nad místem seskoku. f) Většina dalších pramenů uvádí, že místo seskoku se nacházelo „v Tůni, T ni, poblíž labského mostu p při silnici do Vysoké“. Ano toto je nejpravděpodobnější nejpravd místo skutečného ného dopadu. Bombardér p při letu do protektorátu udržoval výšku několik ěkolik kilometr kilometrů a až těsně před vysazením změnil nil směr sm a klesnul zhruba na 1000 m a z této výšky se uskutečnil uskuteč výsadek. I když byla noc, přesto byla určitá čitá viditelnost. Terén na levém břehu Labe byl otevřený, ený, sice bezpečný bezpe ný pro výsadek, ale bez možností úkrytu. Naopak terén na pravém břehu skýtal úkryt stromovým a keřovým, ke ale i menšími lučinami. g) Výsadek se uskutečnil v době Velikonočních Velikono svátků (Zelený čtvrtek), tvrtek), kdy sice počasí poč nebylo ideální a jak dokládají obstarané povětrnostní trnostní mapy (Evropa, N Německo mecko a Praha) ze dne 3.4.1944 bylo dva dny po dešti, drobné mrholení, noční ční teploty okolo nuly s mírným větrem. trem. Uskutečnění Uskuteč výsadku bylo nepochybně utajeno, v žádném případě př nemohlo být místo seskoku očekávané, ekávané, tudíž výsadku nemohl nikdo pomáhat ani přii zahlazování stop, jak se někde n uvádí. Pro lepší orientaci a svou argumentaci dále uvádím několik n dokumentů mající vztah k této významné události na našem katastru v roce 1944. Místo seskoku se podle mne zcela určitě ur nachází V Tůni, při silnici do Vysoké nad Labem, poblíž mostu přes es přivaděč, př tedy vlastně v místě symbolickém, kde byla vysázena ve 20.letech minulého století obcí Masarykova lipová alej, ale v místě,, které je dnes obci udržováno tak takřka jako parkový prostor, aniž by však obec věděla, ěla, co se zde p před 65 lety událo. Jestliže v 19.století obec na svých pozemcích stavěla stav sochy světců, tak v dnešním 21.století podle mého názoru je třeba mimo jiné, označitit památná místa událostem a lidem, které měly m ly význam pro současný sou život a tak trvale připomínat tyto hodnoty. V žádném případě p se nechci nijak dotknout počinů Vysockých, ba naopak jím patří veliký dík a obdiv, jak umějí jí vzpomenout na své hrdiny. hrd
npor. Josef Šandera
čet.abs.Josef Žižka
čet. Tomáš Býček
Bombardér Halifax sloužil k dopravě doprav parašutistů nad území protektorátu Nad území protektorátu byli účastníci astníci operace Anthropoid (společně s dalšími skupinami) dopraveni letounem Halifax. Pohonnou jednotku sedmimístného těžkého ěžkého bombardovacího letounu tvořily čtyři hvězdicové zdicové motory Bristol Hercules 100 o výkonu 1800 koní. ní. Maximální rychlost bombardéru byla 502 kilometrů v hodině.. Výškový dostup pak 7315 metr metrů a dolet s téměř šestitunovým nákladem pum 2028 kilometr kilometrů. Letoun měl rozpětí křídel 31 metrů, délku téměř 22 metrů metr a výšku přes 6 metrů. Výzbroj bombardéru tvořily kulomety ráže 7,7 mm. Jeden byl v přídi a po čtyřech ech v zadní a hřebenní h střelecké věži. Standardně byli parašutisté vyzbrojeni dv dvěma velkorážními pistolemi a třemi ručními ními granáty.
2
K výcviku a vysazování parašutistů parašutist nad československým územím zemím sloužily padáky Irving a Parachute X. Jednalo se o padáky standardně používané britskou armádou. Vrchlík o průměru 8 metrů měll plochu 50 metrů metr čtverečních. Byl uložen ve vnitřním obalu, který společně ě se statickým lanem zůstal z po výskoku viset za letounem. ounem. Postroj se skládal ze 4 popruhů. popruh Rychlost přistání istání se za ideálních povětrnostních pov podmínek rovnala rychlosti větru, tru, tj. 5 metrům metr za sekundu. Padák se otevíral do 2 sekund po výskoku. Parašutista tedy proletěl prolet volným pádem zhruba padesát metrů. metr Výcvik přistání pomocí kotoulů byl u těchto typů padáků ů podmínkou bezpečnosti. bezpe
Denní historie počasí así pro PRAHA/RUZYNE ve vzdálenosti 23.42 km od Prague. Šířka:50.1 Ší Zem.délka:14.25 Nadmořská řská výška: 365m Datum
Maximální denní teploty (°C)
Minimální Maximální Maximální denní rychlost větru poryvy větru teploty (Km/h) (Km/h) (°C)
Celkový Hloubka úhrn sně sněhu srážek za (cm) den (mm)
Hlášená meteorologická událost
8.9
2.2
61.4
n/a
9
n/a
Déšť (nebo mrholení)
02/04/1944
6.1
1.1
61.4
n/a
n/a
n/a
Déšť (nebo mrholení)
03/04/1944
5
1.1
41.8
n/a
n/a
n/a
Déšť (nebo mrholení)
04/04/1944
10
-1.1
18.2
n/a
0.3
n/a
05/04/1944
16.1
1.1
18.2
n/a
0
n/a
01/04/1944
Povětrnostní Mapa Evropy 3.dubna 1944
3
Meteorologické údaje v některých ěkterých městech m Velkoněmecké Říše dne 3.dubna 1944. (Uvedené hodnoty byly zřejmě z archivních dokladů doklad zjištěny ny a zapsány až po válce, protože hranice ČSR nejsou zakreslené v protektorátní podobě).
4
OPATOVICE NAD LABEM
VYSOKÁ NAD LABEM
Letecký snímek krajiny mezi obcemi Vysoká nad Labem a Opatovicemi nad Labem pořízený po 2.5.2009 a převzatý z internetových stránek obce Vysoká n.L.. Vysvětlivky: tlivky:
Pravd Pravděpodobná dráha letu německé stíhačky ky krátce po seskoku. Vyzna Vyznačení řeky Labe a současně hranice katastru obou obcí. Místo seskoku výsadku Baria v noci 3.4.1944 ve 23,15 hod.
1
Označení čení mostu p přes řeku Labe.
Poznámka: horní obrázek po úpravě úprav byl převzat z internetových stránek obce Vysoká nad Labem, dolní obrázek převzat z internetu Mapy Seznam Cz.
5
