Cesta. za lepším rozhraním knihovních služeb

Cesta

za lepším rozhraním knihovních služeb

Úvod

Vítejte na cestě za lepším rozhraním knihovních služeb! Děkujeme za důvěru i odvahu vydat se na cestu za lepším rozhraním. K rozhodnutí vydat se na tuto cestu nás inspirovala kniha Cesta za lepším rozhraním, kterou napsali Sophie Parker a Joe Heapy a do češtiny přeložil Adam Hazdra. Také nás ale inspirovaly více než dva roky pořádání seminářů a konferencí (nejen) pro knihovní ky a informační profesionály – inspirovali nás naši lektoři, přednášející na konferencích, ale především účastníci, jejich dotazy a problémy z praxe, se kterými na naše akce přicházeli. Naše semináře pro knihovníky se vždy točily kolem témat inovací, managemen tu, marketingu, komunikace, spolupráce. Všechna tato témata geniálním způsobem zastřešuje téma designu služeb, pod kterým se skrývá řada přístupů i technik. Některé z nich se budeme snažit využívat i během naší cesty. Autoři Cesty za lepším rozhraním tvrdí, že služby musíme chápat jako cestu. Kde jinde se tedy designu služeb věnovat, než na cestě? Oslovili jsme 7 vysokoškolských a vědeckých knihoven, z nichž každá je jedinečná a zajímavá svým přístupem k uživa telům. Informace, které si budeme společně předávat na workshopech, tak budeme moci hned konfrontovat s prostředím, ve kterém se aktuálně budeme pohybovat. Čeká nás sedm měst, sedm knihoven, sedm témat, sedm lektorů, několik hostů. Také čtyři dny a tři noci, 40 kolegů a 800 km cesty za lepším designem knihovních služeb. Velké díky patří ředitelkám a ředitelům knihoven, kteří s námi na cestě spolupracují a poskytli nám prostor pro realizaci cesty: Zdeňce Dohnálkové, Ondřeji Fabiánovi, Jarmile Krkoškové, Danuši Lošťákové, Evě Svobodové, Martinovi Svobodovi a Miroslavě Faitové. A všem vám, kteří se s námi na cestu vydáváte!

Šťastnou cestu za PARTSIP a KISK přejí

1

2

Kudy povede cesta

Kudy povede cesta

Kudy povede cesta za rozhraním?

Hradec Králové

Praha

Ostrava

Plzeň Olomouc

Brno

Zlín

3

4

Jak si z cesty odnést co nejvíce?

Jak si z cesty odnést co nejvíce? Prožijte si celou cestu! Cestování, společné jídlo a přestávky nejsou jen 1. pouhé přesouvání mezi zastávkami. Povídejte si s ostatními. Vnímejte, co se ko

Adam Hazdra

1

Adam Hazdra: „Design služeb je naprd“

lem vás děje. Přemýšlejte o designu. Nenechávejte si postřehy a otázky pro sebe.

estujte podle jízdního řádu! Choďte na čas. Pokud se ztratíte, 2. Cvolejte organizátorům . Pište domů! Sdílejte zážitky s těmi, co zůstali doma. Blogujte, twítujte, 3. checkujte se, posílejte fotky, napište pohled.

Mezi designéry se říká, že člověk by se neměl příliš hrabat v knihách, které říkají, jak dělat dobře design. Měl by se místo toho zabývat příklady dobrého designu přímo v praxi. Podobně je na tom i design služeb. Můžeme se sáhodlouze bavit o tom, že ideální design by měl být jednoduchý, přívětivý, intuitivní, ale bez konkrétních případů to nepůjde. Může se stát, že se po zajímavé přednášce vrátíte nadšení zpět a jakmile usednete do své židle, začnete marně lovit v paměti, jak to vlastně všechno uvést do praxe.

Bod 1: Připravte tužku a foťák

4. Dělejte si nové přátele! Vyměňte si kontakty. Zasíťujte se. Reprezentujte svou knihovnu! Mluvte o tom, jak máte nastavené 5. služby ve vaší knihovně. V čem vynikáte? Čím můžete inspirovat? okamžik! Foťte, zaznamená 6. Zvejteachyťte a sdílejte, ať se vzpomínky nerozplynou. na zpětnou vaz7. Nbu!ezapomeňte Cesta bude ukončena reflexí, kde je mož

né probrat vše, na co se během cesty nedosta lo. Zapisujte si, co vás na cestě zaujalo.

na cestě! 8. AžPokračujte se vrátíte domů, pokračujte na cestě za lepším designem. Nakaž te ostatní. Zaměřte se na uživatele. Inovujte.

Proto začněte teď hned. Vezměte si tužku (vejde se kamkoli) a fotoaparát (je na každém mobilu) a pište a foťte si všechno, co vás u služeb zaujme. Přemýšlejte o tom, proč je ta či ona služba dobrá, proč špatná, co byste vylepšili atd. Poznámky si kategorizujte např. podle toho, jestli se týkají webu, interiéru, obsluhy nebo je označte jako nápady. U každého z nich také popřemýšlejte, jak to zapojit do toho, co právě děláte. Říkám tomu Visual Directory a dělám to takhle už asi rok (mezi tím mi odešel hard disk, takže se mi toho spousta ztratila) a funguje to. Mám fotky vlaků (proximita služeb první třídy), nábytkářských velkoobchodů (mají potenciálně použitelný nábytek) anebo si fotím kolegy v práci (komplexní design programu JIC StarCube). Dělám totéž s prezentacemi a dokumenty, abych měl kam šáhnout, když potřebuji inspiraci. Vřele doporučuji použít Dropbox nebo iCloud, kde se vám data neztratí.

Bod 2: Nevíte-li, ptejte se Stejně svérázný přístup aplikujte, pokud potřebujete zjistit nějaké informace. Ačkoli budeme v průběhu Cesty za rozhraním pracovat na tvorbě tzv. persón a načrtávat ces tu zákazníka službou, není nad otevřenou zpětnou vazbu přímo od vašich zákazníků. Spekulujete-li nad tím, jestli by to či ono mělo být uvedeno do praxe, či jak vás vnímá okolí, prostě zastavte prvního, kdo vstoupí do dveří, a ptejte se. Možná vás odmítne, ale možná taky strávíte dvacet minut, které vám dají více než celodenní sezení u Googlu. Zkoumat musíte pořád a všude. Jde to hodně, opravdu hodně formalizovat (kvan titativní analýza, statistické nástroje, kvadranty, eliminace outliers a bůhvíco ještě), ale o tom to není. Informace pro manažerské rozhodování má mnohem hrubší zrno,

5

6

Adam Hazdra

Adam Hazdra

Design služeb tedy není žádná věda. Jde o to být vnímavý vůči vnějším nápadům, umět si rychle obstarat informace, které potřebujete, a dívat se na věc z co nejširší perspektivy. Dokonalé služby neexistují a i k hodně dobrým budete docházet trnitou cestou. Důležité je vytrvat, vědět proč to děláte a mít radost ze služeb, které poskytujete.

Níže najdete několik zdrojů, které byste neměli minout, pokud to s inovacemi myslíte vážně.  Super kniha o tom, jak jsou zákazníci a uživatelé dnes přelétaví, informačně zdatní

protože většinou odpovídá na otázku: na sever nebo na jih, nikoli starorůžová nebo lososová? Oči mi nedávno otevřela kolegyně Hanka z JICu, když jsme se snažili popsat typického klienta jedné firmy. Hanka najednou řekla: „Přestaňme spekulovat a zavo lejme mu,“ načež vzala telefon a během dvou minut zjistila základní parametry, podle kterých se tito lidé obvykle rozhodují. Nehledejte za výzkumem vědu, žádná není. Jde vždy o lidi.

Bod 3: Myslete na všechno. Ano, na všechno. U řady organizací a firem se setkávám s tím, že se věnuje příliš mnoho pozornosti pouze několika místům, kde se zákazník setkává s jejich službami. Je jich ale mnohem víc a všechna přispívají k celkovému dojmu. Při průchodu službou si zákazník pamatuje hlavně začátek a pak konec, ty musí být nadesignované úplně nejlépe. Pak je také důle žitá – ba podle výzkumů zcela nejpodstatnější – celková vzpomínka, kterou si zákazník odnáší, takže by plynulost zážitku nemělo nic narušit. Tomu říkám Past designu služeb. Lze se jí vyhnout. Udělejte to tak, že si nakreslíte stručnou A4 myšlenkovou mapu, kam zachytíte všechny body interakce. Ty hlavní vypipláte k dokonalosti a ty ostatní nastavíte alespoň tak, že budou odpovídat standar du kvality vaší organizace. Nepůsobí totiž dobře, když vás nadchne web a pak zprudí vrátný.

a jak daleko křičí, pokud uděláte něco, co se jim nelíbí: Blackshaw, P. (2008). Satisfied Customers Tell Three Friends, Angry Customers Tell 3,000. Doubleday Publishing, anglicky.  Kniha, která dělá mapování celého procesu poskytování služby mnohem zábavněj ší, se jmenuje Business Model Generation. Půjčil mi ji doktor Petr Škyřík a hrozně se mi líbí, jak pracuje s vizuální facilitací poměrně obtížného tématu. Máte-li rádi práci s flipcharty a postity, přečtěte si ji. Vyšla u Wiley v r. 2010.  Outside Innovation je kniha podle mého gusta. Plná příkladů a bez vaty. Napsala ji Patricie Seybold a vyšla u HarperBusiness v r. 2006.  Senor, D., Singer, S. (2011). Start-up Nation. Aligier, česky. Jestli vás tahle kniha nenakopne, tak už je vše ztraceno.  Více o všech těchto knihách najdete na mém blogu Drzá cihla. Dále doporučuji cokoli od Setha Godina, případové studie agentur Ideo, Engine Service Design a blog jediné české agentury v oblasti designu služeb The Point Design.  Na netu také koluje spousta videí na toto téma, pro porozumění konceptu do poručuji zejména doprovodné video ke knize This is Service Design Thinking. Nástroje, které používají designéři, najdete na stránce servicedesigntools.org, komunita designérů se schází na service-design-network.org. Zbytek informací a odkazy na věci výše popsané ví Google.

Adam Hazdra Adam je konzultantem v Jihomo ravském inovačním centru. Jeho velkými tématy jsou inovace a de sign služeb - věnuje jim i většinu příspěvků na svém blogu Drzá cihla. Je spoluzakladatelem The Point Design, první české agentury zaměřené na design služeb. Sledo vat ho můžete třeba na Twitteru: @adamhazdra.

7

8

Adam Hazdra

Ladislava Suchá

Univerzitní knihovna Ostravské univerzity v Ostravě GPS souřadnice

49°50‘23.435“N, 18°17‘21.419“E

Počet zaměstnanců knihovny celkem / přepočtený na úvazky

31 (24 ústřední budova, 8 fakultní studovny) /29,5

Počet pracovních úvazků ve službách

14

Velikost našeho fondu (knihy/periodika)

236 313 titulů

Rozpočet knihovny

12 500 000

V čem je naše knihovna jedinečná?

Knihovna je bezbariérová a aktivně se zapojuje do poskytování kom plexní podpory uchazečům a studentům se specifickými vzdělávacími potřebami prostřednictvím Centra Pyramida. Velký počet studoven (2 v ústřední budově, 6 na fakultách).

Čeho si na naší knihovně nejvíce ceníme?

Aktivní účasti ve vzdělávání studentů (služby a zdroje knihovny, IVIG + výuka 4 akreditovaných předmětů, Školicího středisko a Centra Pyramida (centrum podpory studentů se specifickými potřebami) nebo Mediatéky a Relaxačního centra. Ceníme si také přístupu konkrétních pracovníků ke službám UK a službám obecně.

Místo pro poznámky ��

2

Ladislava Suchá:

„Dejte slovo uživatelům“ Znáte dobře své uživatele? Víte, co od knihovny chtějí, co potřebují? Zahrnujete jejich názor a požadavky do plánování? Účastní se Vaši uživatelé návrhu designu služeb? Jaká je cesta uživatele službou? Kdy začíná? Jste u toho? Je pro něj příjemná? Necítí stres? Orientuje se? Nekladete mu zbytečné překážky? Základem participativního designu je zapojení uživatele do plánování. K tomu, abychom poznali názory a potřeby uživatelů, slouží řada výzkumných technik. Slova výzkum se ale není třeba obávat – výzkumy uživatelů nejsou dávno výsadou akademi ků – řadu potřebných informací z výzkumu jste si schopni rychle pořídit sami. Existuje řada technik, které umožňují získat v poměrně krátké době relevantní informace a vyu žít je pro rozhodování.

Desatero pro správný výzkum Co má použití všech těchto technik společného? Rozdíl mezi špatným a dobrým vý zkumem je v dodržení správného postupu. Chceme-li získat dobré a užitečné informa ce pro své rozhodování, je potřeba podniknout 10 jednoduchých kroků ve správném pořadí: 1. Ujasněte si své otázky – co potřebujete rozhodnout, na co potřebujete znát odpověď? 2. Studujte literaturu – určitě něco podobného již zkoumal někdo před vámi. 3. Sepište si výzkumné otázky, dílčí výzkumné otázky a hypotézy. 4. Rozhodněte se o technice sběru dat a o vzorku. 5. Navrhněte vý zkumný nástroj (třeba dotazník nebo scénář rozhovoru). 6. Proveďte pilotní výzkum a případně opravte výzkumný nástroj. 7. Sbírejte data. 8. Analyzujte. 9. Odpovězte si na otázku, jestli máte vše, co jste k rozhodování potřebovali, nebo je potřeba zkoumat dál. 10. Napište výzkumnou zprávu a šiřte výsledky výzkumu.

9

10

Ladislava Suchá

A hlavně – výsledky výzkumu neustále konfrontujte s praxí. V zahraničí se vžil pojem evidence-based librarianship, tedy na důkazech postavené knihovnictví, který akcentuje výzkum jako součást každodenní praxe knihoven. To, co zjistíme, můžeme okamžitě implementovat do praxe knihovny a dopady ověřovat dalším výzkumem. Je dobré se také o své názory podělit, protože podobné problémy může řešit řada jiných knihoven.

Jakou techniku výzkumu zvolit? Klasické zaklínadlo výzkumu je rozdělení na kvantitativní a kva litativní metody. Díky novým technologiím i novým poža davkům se ale marketingový výzkum mění: roste význam kvalitativního výzkumu, mění se způsoby analýzy (například u kvantitativních online výzkumů lze vyhodnocovat v re álném čase), informace je možné čerpat najednou z více zdrojů, více sledujeme celkový kontext – propojuje se tak proces výzkumu, poradenství a koučování. Velké, časově náročné a drahé výzkumy mají smysl jednou za čas – pomáhají monitorovat celkový stav. Malé výzkumy ale mohou být součástí vaší každodenní praxe. Existuje množství výzkumných technik, které si můžete vyzkoušet ve vaší knihovně sami: dotazníky, rozhovory, focus group, po zorování, zjišťování zpětné vazby prostřednictvím tabulí, nástěnek, testování online služeb… Každá má své výhody a lze ji využít pro jiné cíle. Jsem přesvědčená, že naslouchat zákazníkům či uživatelům (ať už jim říkáme jakkoliv) se vyplatí – dobré služby jsou to, co rozhoduje o tom, že se k vám uživatelé budou vracet.

Otázky 1. Jaké problémy ve službách nyní řešíte? 2. Máte všechny informace, které potřebujete k rozhodování? 3. Co vaši uživatelé v knihovně postrádají? Mají klid na studium? Líbí se jim v knihovně? 4. Kdy vzniká potřeba jít do knihovny? Jste u toho? 5. Víte, že někteří studenti mohou trpět stresem z knihovny? 6. Ví uživatelé v každé chvíli, jak vám sdělit své postřehy nebo si je nechávají pro sebe?

Kde hledat další inspiraci pro výzkumy?  Beck, S. E., & Manuel, K. (2008). Practical research methods for librarians and

information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers. Jedna z mála knih o výzkumu v knihovnách, která je psaná knihovníky pro knihovníky. Dá se použít jako přehledná kuchařka pro aplikaci řady metod.

Ladislava Suchá

Metoda

Poznámky

Dotazníky

Rozhovory

Focus group

Pozorování

Další metody

 Vyzkumy.knihovna.cz. Dostupné online na http:// www.vyzkumy.knihovna.cz.

Na stránkách připravujeme jednoduché návody na to, jak dělat výzkumy v knihov nách. Součástí projektu je i e-learningový kurz a připravujeme i propojení s online aplikací pro administraci dotazníků a sadu šablon ušitou na míru knihovnám.  Evidence Based Library and information Practice je online časopis, ve kterém se dá nalézt řada inspirativních výzkumů z jiných knihoven. Časopis je přístupný online a zdarma.

Ladislava Suchá Laďka je manažerkou PARTSIP a učí na KISKu metodologii výzkumů. Zajímá se o online nástroje pro sběr a administraci dat, mentoruje projekt Vyzkumy.knihovna.cz a šéfuje časopisu ProInflow. Nejraději by pracovala v kavárně. Snaží se dostu dovat doktorské studium na Univerzitě Komen ského v Bratislavě. Velmi zřídka napíše něco na ladkas.posterous.cz.

11

12

Ladislava Suchá

Martin Kopta

Knihovna univerzitního kampusu MU GPS souřadnice

49°10'37.445"N, 16°34'12.450"E


18/17


4


207 000 titulů

Rozpočet knihovny

8 993 000 akvizice, 6 550 000 provoz


Knihovna je specifická společnými službami pro více subjektů MU (3 fakulty a 1 vědecký institut), která hradí její provoz. Takže se dost odlišuje svou organizací služeb - oboroví knihovníci, oborová akvizice. KUK spravuje 4 sigly a 4 prefixy čárových kódů. Jedinečná je ve snaze měřit své výkony (jako jediná v ČR se účastní mezinárodního benchmarkingového projektu BIX). Od ostatních knihoven se v základních věcech nijak zvlášť neliší.


Kvalifikovaného personálu a slušných knihovních fondů, včetně elektronických. Také zájmu uživatelů, kdy návštěvnost v r. 2011 činila 228 037 osob, výpůjčky 115 133 svazků.


3

Martin Kopta: „Cesta uživatele online rozhraním“

Při zastávce v Knihovně UTB ve Zlíně vám ukážu, na jaké překážky naráželi účastníci partyzánského etnografického průzkumu, který jsme tu s místními knihovnicemi v čele s Olgou Biernátovou a s kolegou Lukášem Marvanem z návrhářského oddělení Seznamu podnikli v polovině dubna. Budu vám na příkladech v informačních systé mech knihovny ukazovat odlišnosti v potřebách expertního a příležitostného uživatele a pokusím se vás zapojit do hledání řešení problémů, se kterými se účastníci dubnové ho pozorování setkali. Našimi testovacími králíky byli studenti posledního ročníku nedaleké střední školy. Ti byli v univerzitní knihovně poprvé a nedostali žádné úvodní školení o fungování knihovny ani o jejích elektronických katalozích. Myslím si, že s tím, jak se vysokoškolské vzdělání dostává ke stále více studentům, klesá u náštěvníků knihovny míra pouče nosti o informačních zdrojích i zkušenosti s vědeckými knihovnami. Studenti poprvé knihovnu navštěvují až ve vyšších ročnících při přípravě diplomových prací a tehdy jsou v podobné situaci jako námi pozorovaní maturanti.

13

14

Martin Kopta

Martin Kopta

Z rozhovorů se studenty je mi jasné, že pro ně je synonymem hledání Google nebo Seznam. Rozhraní internetových vyhledavačů je zjednodušené na jedno textové pole a ve výsledcích hledání se kontextově objevují hinty, jimiž lze omezit záběr hledání na konkrétní typ dat. Naproti tomu účastníci našeho pozorování se museli hned po usaze ní k počítači rozhodnout, nad jakým datasetem chtějí hledat a jaký k tomu zvolí nástroj. Ani alternativa v podobě metavyhledavače na platformě Xerxes nesplnila očekávání, která do něj knihovnice vkládaly. Myslím si, že při výběru informačních systémů pro knihovnu byl opomenut rozdíl mezi potřebami expertního a příležitostného uživatele. I příležitostní uživatelé jsou vystaveni rozhodování mimo vlastní oblast znalostí a jsou nuceni k použití rozhraní s komplexní nabídkou nastavení. Použitelnosti nepomáhá ani rozložení funkčních prvků na obrazovce, ani odborný jazyk použitý pro otextování návěstí. Zkusme propojit možnosti knihovem v poskytování přístupu k informacím se zku šeností s použitelností rozhraní z komerční sféry. Můžeme přiblížit uživatelský prožitek z elektronických katalogů k nástrojům jako Google Scholar. 1. Co můžeme udělat pro to, aby se návštěvníci knihovny nemuseli nejdříve rozho dovat, jestli hledají knihu, článek z časopisu nebo text v databázi? 2. Bylo by možné zmenšit počet nastavení v rozhraní hledání až na jediné textové pole a tlačítko hledat? 3. Jak usnadnit ve výsledcích hledání filtrování nalezených záznamů? 4. Čím lze zvýšit užitečnost výsledků hledání v elektronických data bázích v knihovně? 5. Jak návštěvníkům knihovny zjednodušit dohledání exempláře ve volném výběru? 6. Jak návštěvníkovi knihovny zpřístupnit cestu ke knize, kterou v katalogu nenašel?

Martin Kopta Martin testuje weby Seznamu na lidech. Věnuje se objevování motivací a mentál ních modelů uživatelů webů a aplikací a začíná vystrkovat růžky do etnografic kého výzkumu. Při zastávce ve Zlíně vám Martin ukáže, k čemu došel pozorová ním nových uživatelů místní univerzitní knihovny a jaký je rozdíl mezi expertním a příležtostným uživatelem počítačové ho rozhraní.

Použitelnost Steve Krug: Don‘t Make Me Think: A Common Sense Approach to Web Usability

Uživatelský výzkum Steve Krug: Rocket Surgery Made Easy: The Do-It-Yourself Guide to Finding and Fixing Usability Problems Mike Kuniavsky: Observing the User Experience: A Practitioner‘s Guide to User Research

15

16

Martin Kopta

Olga Biernátová

Knihovna univerzity Tomáše Bati ve Zlíně GPS souřadnice

49°13‘21.345“N, 17°39‘53.593“E


21/20


7


105 741 jednotek

Rozpočet knihovny

20 500 000


Knihovna UTB je jednou z nejvýraznějších knihoven mimo Prahu a Brno. Hodně se orientuje na moderní elektronické služby, pracuje na spoustě projektů, její zaměstnanci pravidelně přednáší na řadě konferencí. Výrazně se také věnujeme marketingu a dlouhodobě pracujeme na rebrandingu knihovny, kde zaznamenáváme dílčí úspěchy. Jedineční jsou zejména lidé, kteří tu pracují. Ani rozpočet, prostory nebo počet knížek nedělá knihovnu úžasnou, vždycky jsou to hlavně lidé.


Nejvíce si ceníme našeho pana ředitele, který je výborný manažer a skutečný odborník. Ceníme si také našich aktivit v oblasti online marketingu, ceníme si toho, že se o nás ví. Ceníme si všech projektů, na kterých pracujeme, ceníme si každé koruny navíc. Ceníme si také toho, že kvalitně provozujeme základní služby, ceníme si toho, že nás studenti mají rádi.


4

Olga Biernátová:

„Knihovna jako obývák“ Znáte koncept „knihovna - obývák města“ (a u akademických knihoven „obývák univerzity“)? Já znám koncept, knihoven-obýváků už zas tolik ne. Celá tato vize tvoří soubor celé řady věcí od přívětivosti služby, přístupu personálu až po interiér knihovny. Kdy jste naposled inovovali nějakou službu? Kdy jste naposledy zjišťovali, jestli vyhovuje uživatelům? Testovali jste někdy své služby? A jak motivujete personál ve službách? Jak je udržujete v dobré náladě, jak sjednocujete jejich jednání? Není to ale jen služba a knihovník, který působí na uživatele a utváří jeho názor na knihovnu a postoj, který zaujme. Hodně si pomůžete i fyzickým prostředím. A právě u toho bych se chtěla zastavit. Poslední dobou se rekonstruuje spousta knihoven, které mají ambici tento koncept naplnit, ale… Často působí sektorově, neosobně a sterilně. Je to vina architektů nebo knihovníků, děje se tak na úkor údržby, bezpečnosti, hygieny, nebo jak? (Posledně jedna knihovna zpřístupnila uživatelům terasu, paráda. Celou myšlenku ale potopila tím, že tam přišroubovala dřevěné lavičky, které najdete na náměstí a v městských parcích. Kdo z vás vydrží půl dne sedět na tvrdé lavičce a číst si?) Takové otázky si možná kladu já, ale normálního uživatele příliš nezajímají, jsou mu celkem jedno různé fráze o údržbě a bezpečnosti, prostě se chce v knihovně cítit jako doma. I když je na místě zmínit, že řada lidí si užívá spíše architektonické monumenty, které často sklouznou k nepohodlí, ale ohromí prostorem. Jako dlouhodobý uživatel ale stejně hlasuji pro obývák! A pokud chce být knihovna „obývák města“ nebo třeba „obývák univerzity“, měla by v prvé řadě vědět, jak vypadají normální obýváky, jak vypadají domácí pracovny a schodiště a chodby…

Seznam přání jednoho čtenáře: Chci… v knihovně pít a jíst (doma to taky dělám a dělám to i nad knížkami, co si v knihovně vypůjčím), chci mít klidové zóny i zóny, kde můžu „dělat bordel“, chci telefonní budky, kde se zavřu a vyřídím si hovor, chci mít v knihovně místo, kde si můžu pouštět hudbu, chci, aby si studenti mohli kreslit na zeď (poznámky, vzkazy, rady), chci plakáty, plechové cedule a pěkné obrázky na zdi (dokola se opakující akvarelové krajin ky mě neberou), chci, aby mě interiér knihovny bavil, chci, aby se v knihovně objevo

17

18

Olga Biernátová

Olga Biernátová

obrazovkách občas promítali krátké seriály a videa, chci patra a galerie, kam můžu vylézt a skluzavku, pomocí které se dostanu dolů, pracovní stůl není jen stůl a lampa, drobnosti a detaily dělají domov, chci hernu, xbox, wii a taneční podložky (i od studia si člověk chce odpočinout), chci tapety na zdech, chci výhled, chci mít na záchodě něco na čtení, chci kulatý „artušovský“ stůl pro společnou práci, chci pěkný orientační systém a jasné popisy regálů, chci regály, které jsou postavené do kruhu a uvnitř vytvoří tajnou místost, chci houpací sítě, chci zimní zahradu a dvorek, chci si uvařit vlastní čaj, chci půjčovnu hrníčků, chci, aby byla celá stěna pokrytá fotkami z akcí v knihovně, portréty čtenářů, ústřižky z časopisů a knih, chci, aby hlavní pult byl jako když přijdu za mámou do kuchyně a ona mi udělá svačinu, chci si dát nohy na stůl, chci, aby měla knihovna spoustu pokojů, je mi jedno, jestli bude moderní, nebo retro, jestli bude všechen náby tek nakoupený, nebo posbíraný, popř. vyrobený, chci, aby knihovna měla duši, genius loci, chci, aby knihovna dýchala a žila a chci toho ještě mnohem víc. valy zbytečné dekorace, osobní předměty, květiny, chci mít v knihovně vázu s čerstvě natrhanou kytkou, nepotřebuji nutně jednotnost, mít všechno sladěné do posledního detailu, můj obývák je živý a různorodý, moje pohovka neladí s křeslem ani komodou, chci být v nesterilním a útulném prostředí, chci soukromí při práci i relaxaci, chci se někam zašít, schovat, zatáhnout za sebou závěs, být chvíli sama se svým notebookem nebo knihou, chci mít v knihovně deky, do kterých si zabalím nohy, chci různá křesla, židle, stoly, matrace, vaky, divany, ušáky, lampy…, protože každý je zvyklý na jiné po hodlí, když si chci číst, nesedím na stejné židli, jako když pracuji, chci aby byla knihovna měkčí, super designové plastové židle jsou sice cool, ale dlouho se na nich sedět nedá, chci v knihovně válecí huňaté koberce, chci mít půlku místnosti vyskládanou matrace mi, chci mít „obyvatelné“ schody, chci na nich pohodlně posedávat a upíjet kafe nebo číst časopis a okukovat kolemjdoucí, chci balkónky směřující do ulice, chci houpací křeslo s odkládacím stolkem a lampičkou, chci stěnu, kde můžu nechat vzkaz budou cím generacím, chci muckárny (i studenti potřebují pohov), zrušte dlouhé stoly a stu dovny, co vypadají jako výslechová místnost, chci sedací vaky zavěšené u stropu, chci obrazovku, kde se budou promítat zajímavé tweety a hlášky, chci, aby na informačních

Olga Biernátová Olga je knihovnice s revolučními náladami z Ústřední knihovny UTB ve Zlíně. Stará se ale také o propagaci nakladatelství Kniha Zlín a má zkušenosti s řadou online i offline kampaní, mimo jiné z legendárního projektu Guerrilla Readers. Kromě toho zpívá, spolu organizuje vsetínský Barcamp a stojí za celou řadou zajímavých projektů. Na Twitteru ji najdete pod nickem @nofreeusernames.

Chci prostor, který bude kreativní a inspirativní, pohodlný a příjemný. Otázky: 1. Jaké jsou podle vás výhody a nevýhody knihovny, jejíž budova je navržena jako otevřený prostor (velké společné plochy, minimum zdí, velká átria apod.)? 2. Jaké jsou podle vás výhody a nevýhody knihovny, která se nachází v mnoha men ších místnostech. Jak se takový prostor dá využít? 3. Dostanete 100 000 Kč, co byste ve své knihovně změnili? 4. Jak si představujete ideální místo na čtení knih/časopisů? 5. Jak si představujete ideální studijní prostor? 6. Jak si představujete relaxační prostor v knihovně? 7. Zamyslete se nad tím, jak vypadá orientační systém ve vaší knihovně. 8. Jaký zajímavý prvek byste do knihoven přidali (např. zimní zahrada, foto budka, veřejná kuchyňka)? 9. Co by se mohly knihovny naučit od knihkupců? Jsou v něčem lepší?

Úkol:  Napište si vlastní seznam přání, který bude začínat CHCI…  Vezměte si katalog IKEA, vystříhejte z něj nábytek a zařiďte čítárnu ve vaší knihovně

(lepte ústřižky na velký papír. Udělejte koláž, zasaďte jednotlivé kusy do prostoru).

Zdroje:  interiors-porn.tumblr.com  www.librarybuildings.info  www.designinglibraries.org.uk/index.asp

19

20

Olga Biernátová

Eva Güntherová

Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci GPS souřadnice

49°35‘44.592“N, 17°15‘36.796“E


74/73


41


650 000 jednotek

Rozpočet knihovny

23 000 000


Možná to není ničím specifické, ale přesto není úplně běžné, že naše knihovna je celouniverzitní. Má centrální knihovnu ve staré dělostřelec ké Zbrojnici, sedm knihoven na fakultách a Britské centrum, čtenářský průkaz je platný pro všechny knihovny, výpůjčka dokumentů se provádí kdekoliv, vracení také. V současné době připravujeme dva C předměty pro studenty, nezáleží na tom, z které jsou fakulty. Chystáme se na vybu dování noční studovny ve Zbrojnici, dosud máme otevřeno od pondělí do čtvrtka od 8 do 22 hodin, v pátek od 8 do 19 hodin a v sobotu do 16 hodin.


Zájmu uživatelů.


5

Eva Güntherová:

„Marketing je dialog“ Knihovny se již nějakou dobu snaží naplňovat principy tradičního marketingu. Můžeme jej zjednodušeně označit za nálepku spojující řadu aktivit od nejviditelnější reklamy a propagace služeb směrem k uživatelům, přes publicitu knihovny po public relations. Jde ruku v ruce s managementem knihovny, podléhá strategii a marketin govému plánu. Je zcela diktován shora, máte ho pod kontrolou. Pounouká vás poznat uživatele knihovny, ale dojde s vámi pouze k segmentaci, ke statistickému a statickému pohledu na uživatele, nikoliv k jejich skutečnému poznání. Pozici tradičního marketingu v knihovně vidím jako mezičlánek mezi oddělenou „výrobou“ služby knihovníky a její „spotřebou“ uživateli knihovny. Vnímám ho jako něco, co uživatele ovlivňuje, přesvědčuje, vychová. Takový marketing funguje na typic kém sdělení ‚To, co nabízíme my, řeší váš problém‘. Hutná paralela k aplikaci popsaných principů tradičního marketingu v prostředí knihovny pak může vypadat třeba takto: ‚Připravili jsme službu. Promysleli jsme ji dobře, my totiž víme, co je pro vás dobré. Máme za to, že ji potřebujete, je vážně skvělá, musíte to pochopit a využívat ji. Pro své dobro!‘ Alternativu knihovnám nabízí marketing 2.0. Kdybych hledala jediný výstižný pojem, který by mu mohl sloužit jako synonymum, vybrala bych určitě dialog. Někteří marketéři ztotožňují tuto novou generaci marketingu s celou oblastí designu služeb a tvrdí, že jde o totéž. Jiní marketing 2.0 považují za dílčí činnost v rámci designu slu žeb. Základní principy však zůstávají. Marketing 2.0 vyžaduje kvalitativně odlišný přístup. Pokusila jsem se načrtnout jeho základní obrysy pomocí několika pravidel:

1. Chápejte marketing jako neoddělitelnou součást své knihovny! Marketing vrůstá do vaší knihovny, do všech jejích činností a lidí. Neberte jej jako zvláštní činnost, která probíhá navíc a odděleně. Musíte jej promýšlet zároveň s ostatní mi aktivitami v rámci designování služeb. Nemyslete si, že marketing dělá jen speci alizovaný marketér-knihovník či ředitel knihovny. Skutečně se na něm podílí všichni v jejím dosahu téměř vším, co dělají. Marketéři jsou pracovníci na všech pozicích (ano, nejen referenční knihovník, ale i katalogizátor), spolupracovníci a partneři knihovny, její uživatelé a v konečném důsledku i celé sociální sítě těchto skupin.

21

22

Eva Güntherová

2. Neveďte monolog! Marketing přestává být jednosměrným počinem knihovny jako poskytovatele služby. Představte si jej jako prostor pro komunikaci o službách a knihovně, jako příležitost naslouchat uživatelům i kolegům. Věnujte mu neustále stejnou pozornost jako setkání a konverzaci s někým skutečně důležitým.

Eva Güntherová

spolupráci (příležitost zapojit se do dění v knihovně), zábavu (nemusí souviset prvopláno vě s knihovnou, studiem apod.) a poznání (vzdělávací obsah).

8. Otevřete dveře!

Pustit ke slovu i druhého je vždycky risk. Smiřte se s tím, že nyní už nemáte marketing plně pod kontrolou. Všichni vaši kolegové a uživatelé spoluvytváří marketing knihovny. Částečně ztrácíte kontrolu nad značkou. Můžete získat něco nového a lepšího. Můžete také ztratit, co máte.

Pusťte dovnitř i ty, kteří do vaší knihovny na první pohled nepatří. Vytvářejte sítě kon taktů a starejte se o ně jako o vlastní komunitu. Zatímco komunita se ze své podstaty vymezuje vůči okolí a odděluje tak knihovnu od zbytku světa, sítě knihovnu vrátí zpět k celku a do širšího kontextu. Jedná se o sociální sítě všech kolem knihovny: uživatelů, knihovníků, spřízněných duší. Rozšíří-li knihovna snahu o konverzaci, interakci a zapoje ní i na tyto sítě, posílí svůj brand a šanci, že bude moc úspěšně zkoušet společné řešení úkolů, získávání financí apod.

4. Nezapomínejte, že komunikujete s živými lidmi!

Otázky

3. Smiřte se s tím, že to žije vlastním životem!

Snažte se marketingovou komunikaci co nejvíce personalizovat. Přistupujte k uživa telům jako k živým a jedinečným lidem. Berete na vědomí, že nejsou pouze studenty, akademiky, knihovníky. Hrají ve svém životě různé role, a ty se pod vlivem technologií více a více kříží.

5. Dělejte, alespoň občas, co říkají! Marketing založený na komunikaci může být opravdu efektní. Naslouchat je výhod né. Máte možnost službami řešit skutečné problémy skutečných uživatelů. Když, nu alespoň občas, splníte jejich přání, poroste oboustranná důvěra, zapojení uživatelů do spolutvorby služeb i jejich ochota služby propagovat a vytvářet spontánní PR s pozitiv ním nábojem.

6. Užívejte si pružnost! Tvoříte spolu příběh. Nejde o úzkostné dodržování postupů a vzorů. Můžete lépe a rychleji reagovat v tom co nabízíte i jak to nabízíte. Volit vhodný komunikační prostor, téma či prostředky.

7. Sami na to nemáte! Pracujete s komunitou svých uživatelů. Podobá se „branding komunitám“, které znal už tradiční marketing, nicméně dochází k posunu v důležitosti pojmů. Pravidlo zní: pečujte více o komunitu než o budování značky. Důležitost brandu je velká, zaslouží si vaši pozor nost. Ovšem nezapomínejte, že obsah a kvalita značky není vašim výsostným a definitiv ním rozhodnutím. Tvoří a rozhoduje komunita. Komunita může mít online podobu (např. skupinu uživatelů, knihovníků a spřízněných duší kolem online profilu) i reálné fyzické projevy ve fyzickém prostřed. Online komunitu podpoříte ze strany knihovny nejvíce přítomností manažera komunity, který o ni pečuje. Fyzickou komunitu pak, z pohledu marketingu, např. využíváním zásad event marketingu, např. snahou o zážitek při pořádá ní vzdělávacích akcí v knihovně. Ať už online nebo offline, poskytněte své komunitě čtyři základní věci: komunikaci (prostor pro konverzaci s knihovnou i mezi sebou navzájem),



Proč vlastně děláme marketing? Funguje náš marketing na principu monologu či dialogu s uživateli?  Soustředíme se spíše na budování značky nebo komunity?  Jsou si všichni v knihovně vědomi, že se na marketingu podílejí?  Je náš marketing otevřený a povzbudivý? Vyzývá k interakci, komunikaci, spolu tvorbě?  Brání nám něco v takovém přístupu? Co je to?  Které konkrétní věci děláme už teď dobře? Jednáme v některé oblasti intuitivně a přitom výjimečně zdařile? 

Zdroje  Pete Blackshaw: Satisfied Customers Tell Three Friends, Angry Customers Tell 3,000.

DoubleDay, 2008.  Lon Safko:The Social Media Bible: Tactics, Tools, and Strategies for Business Success, 2010.  Carol Smallwood, Vera Gubnitskaia, Kerol Harrod: Marketing Your Library: Tips and Tools That Work, 2012.

Eva Güntherová Eva je odborná garantka PARTSIP, kde se stará o lektory, přednášející i o účastníky akcí - zkrátka o celou komunitu kolem PARTSIP. Dlouho stála za projekty ČteSyRád a Bib liohelp, kromě toho je také duchovní matkou projektu 365.knihovna.cz, zajímá se o online i offline komunity a sítě a marketing – aktuálně mentoruje projekt MADOK!

23

24

Eva Güntherová

Petr Škyřík

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové GPS souřadnice

50°12‘18.720“N, 15°49‘53.400“E


84/81


30


1 303 000 jednotek

Rozpočet knihovny

51 200 000


Maximální otevřenost pro všechny. Návštěva naší knihovny není podmíněná žádnou registrací, může k nám přijít bez omezení kdokoliv. Nevyžadujeme ani odkládání tašek a svrchních oděvů. Do velké míry samoobslužná (volný výběr, selfcheck, objednávání knih z prostoru mimo knihovnu, vzdálený přístup do databází). Součástí knihovny jsou 2 galerie.


Je přístupná pro širokou veřejnost, každým rokem se zavádějí nové služ by, letos to je půjčování elektronických knih, donášková služba a EDD přímo pro uživatele. Cením si též flexibilních a schopných pracovnic ve službách, jejich vstřícného a milého chování vůči návštěvníkům.


6

Petr Škyřík: „Zavádějte službu jako projekt“

Aby měly vaše služby co nejlepší šanci na úspěch, musí vaše organizační kultura a prostředí podporovat plně rozvinutý management projektu. Bez něho se často dosta neme do pasti omezených zdrojů, jiných priorit, ztráty motivace a cíle. Nejde o to mít jen skvělý nápad na službu. Důležité je to přenést do nějakého modelu či plánu, který vám umožní celý proces zavádění služby koordinovat a monitorovat. Proč tedy hlavně potřebujete management projektu? Projektový management:  zajišťuje, aby požadavky, problémy a potřeby uživatelů byly objevovány a plněny  eliminuje „objevování Ameriky“, a to normalizováním rutinních projektových prací;  snižuje počet úkolů, které by mohly být v průběhu naplňování služby opominuty;  eliminuje duplikované úsilí;  zajišťuje, aby byly projekty řízeny. Pokud se k výše uvedenému přihlásíte, je potřeba si ještě určit, co budete považovat za úspěšný projekt. Bez toho ani nezačínejte, pokud nevíte, čeho chcete dosáhnout a co považujete za úspěch, s velmi vysokou pravděpodobností váš projekt nedopadne dobře. Obecných kritérií na odhadování úspěchu projektů je vícero, např.:  uživatel je potěšen nebo je spokojen s konečným předmětem plnění (službou, procesem nebo plánem);  díky naší službě došlo k měřitelné pozitivní změně;  služba je dodána uživateli včas;  projektový tým dodržel přidělený rozpočet a personální zajištění (a jako bo nus jsou lidé spokojení s prací, kterou odvádí;  členové týmu si zvýšili svoje dovednosti a znalosti získané z projektu;  celá organizace má prospěch z poučení získaných při práci na službě.

Business Model Generation Jedním z modelů, který se mně osobně při projektovém managementu osvědčil, je Business Model Generation CANVAS. Tento model vám může pomoci uchopit

25

26

Petr Škyřík

Petr Škyřík

Business Model Generation – 9 stavebních kamenů modelu CANVAS Zákaznicé segmenty

Organizace se věnuje jednomu nebo více zákaznickým segmentům.

Hodnotové nabídky

Snahou je vyřešit problém zákazníka a uspokojit potře by zákazníka prostřednictvím hodnotových nabídek.

Kanály

Hodnotové nabídky jsou zákazníkovi dodávány prostřednictvím komunikace, distribuce a prodejních kanálů.

službu jako celek a pochopit, co zavádění či inovace služby vlastně zname ná z pohledu celé organizace. Jsem přesvědčen, že nejlepší způsob jak popsat funkční model vaší služby je prostřednictvím devíti základních stavebních kamenů znázorňujících postup, kterým vaše organi zace hodlá poskytovat skvělé služby. Těchto devět kamenů pokrývá čtyři hlavní procesní oblasti: uživatele, nabídku, infrastrukturu a finanční životaschopnost.

Otázky vyplývající z modelu

Vztahy se zákazníky

V rámci každého zákaznického segmentu jsou vytváře ny a udržovány vztahy se zákazníky.

Toky příjmů

Toky příjmů jsou výsledkem úspěšného nabízení hod notových nabídek zákazníkům.

Klíčové zdroje

Klíčové zdroje představují aktiva nezbytná k nabízení a realizaci předchozích složek…

Klíčové aktivity

Klíčové aktivity jsou nejdůležitější činnosti, které jsou potřeba k tomu,aby business model fungoval.

1. Pro koho vytváříme hodnotu? 2. Kdo jsou naši nejvýznamnější uživatelé? 3. Jakou hodnotu dodáváme uživatelům? 4. Který z problémů našeho uživatele pomáhá me vyřešit? 5. Které potřeby uživatele uspokojujeme? 6. Jaké soubory služeb nabízíme jednotlivým zákaznickým segmen tům? 7. Které klíčové zdroje jsou potřeba pro naše hodnotové nabídky? Naše distribuční kanály? Vztahy se zákazníky? Toky příjmů?

Klíčová partnerství

Některé aktivity jsou outsourcovány a některé zdroje jsou získávány mimo podnik.

Co dál studovat?

Nákladová struktura

Nákladová struktura vyplývá ze složek byznys modelu.

 MARTIN, Paula a Karen TATE. Management projektu: memory jogger. Praha: Česká

společnost pro jakost, 2005, 176 s. ISBN 80-020-1732-3.  OSTERWALDER, Alexander, Yves PIGNEUR. Business model generation: a handbook for visionaries, game changers, and challengers. Hoboken, NJ: Wiley, 2010. ISBN 04708-7641-7. Dostupné z: http://www.businessmodelgeneration.com/  ROAM, Dan. Nápady na ubrousku: řešte problémy a prezentujte myšlenky pomocí obrázků. Vyd. 1. V Brně: Jan Melvil, c2009, 287 s. ISBN 978-809-0391-291.

Petr Škyřík Petr je vedoucím Kabinetu informačních studií a knihovnictví. Inicioval řadu projektů spojených s inovacemi v knihovnictví. Zabývá se řízením reálných i virtuálních týmů, zážitkovou pedago gikou, distančními formami vzdělávání a řadou dalších oblastí. Chcete-li být v obraze o tom, čím se právě zabývá, sledujte jeho blog na Inflow.cz, nebo fotografie na 365.knihovna.cz

27

28

Petr Škyřík

Tomáš Bouda

Národní technická knihovna GPS souřadnice

50°6‘14.040“N, 14°23‘26.161“E


146/145


asi 48


1 200 000 svazků / 1 300 000 titulů

Rozpočet knihovny

Dotace vč. všech projektů 320 mil. Kč, vlastní výnosy 15 mil. Kč


Orientovaná na služby, rychlá, inovativní, koordinátor elektronických zdrojů, VPK, presentace historického fondu, profesní vzdělávání, konference, výstavy, společenské centrum kampusu. Aktivita mladých. Intenzivně pracujeme na integraci s knihovnou VŠCHT.


Kvalifikovaný a motivovaný personál, každá část je v něčem skvělá, a ta budova taky pomáhá :)


7

Tomáš Bouda:

„Myslete na nemožné!“

Je tomu už 133 let, kdy zablikala první Edisonova žárovka. Dnes už je pro nás samozřej mé, že si můžeme večer při lampičce číst knihu, jezdit v noci tak rychle autem nebo šetřit peníze díky úsporným žárovkám. Jenže v té době to byla inovace jako hrom. Říká se, že pouze každý desátý tisící nápad, který se v našich hlavách zrodí, je transformován do užitečného produktu nebo služby. Je hodně pravděpodobné, že nic kloudného nevymyslíme. Z jednoho pohledu by se mohlo zdát, že nemáme šanci na úspěch, a tak se nemá cenu ani o nic snažit. Podívejme se však na problém z jiné perspektivy. I přesto, že se nám nepodaří něco inovovat, nevynakládali jsme síly zbytečně. Edison podotýká: „Nenechám se odradit, protože každý špatný pokus, který mám za sebou, je dalším krokem vpřed“. Myslím, že bychom měli na inovace v knihovnách a společnosti nahlížet stejně optimisticky, jako náš vynálezce.

Pohlédněte na problém z jiné perspektivy Předchozí odstavec jsem nezvolil pouze proto, abych apeloval na váš optimismus, ale proto, abychom si uvědomili, jak je důležitá změna úhlu pohledu a schopnost nazírat na problémy z jiných perspektiv. Právě díky schopnosti změnit myšlení, změnit paradig ma, kterým na problém nahlížíme, jsme mnohdy schopni vytvořit nové, jednoduché a překvapivé řešení. Změna pohledu může do problému vnést převratné řešení, které jsme nebyli schopni dříve rozpoznat. V tomto smyslu se zdá docela výstižné rčení: „Víc hlav víc ví“. Jeden z charakteristických znaků úspěšné instituce je, že k procesu inovace služeb zve nejen všechny své zaměstnance, ale také koncové uživatele služby. Lidé mají přirozeně jedinečné zkušenosti, očekávání, nároky nebo obavy, všichni tak nahlíží na službu z jiné perspektivy. A to je přesně to, co při zlepšování vašich služeb v knihov ně potřebujete. Snažte se zapojit všechny kolem sebe.

Nadchněte vaše okolí Myslím si, že schopný a úspěšný inovátor nemusí být exceletní ve znalosti různých inovačních teorií, inovačních procesů a postupů, ale měl by být vybaven především dobrými schopnostmi v oblasti soft-skills. Za důležité pokládám schopnost abstraktně myslet, schopnost představit si žádoucí výsledek, sdílet, komunikovat a nadchnout ostatní zaměstnance vaši představou nebo obrazem. Pokud se vám toto podaří, pak máte téměř vyhráno.

29

30

Tomáš Bouda

Tomáš Bouda

Trocha hard-core teorie

Otázky k zamyšlení

Slovo inovace pochází z latinského innovare, tedy obnovovat a měnit. Inovaci lze chápat ve dvou rovinách. Inovace jako proces, při kterém je něco obnoveno, změněno nebo vyvinuto. A inovace jako hotový produkt nebo služba. Takovým produktem mů žeme chápat třeba nový iPad, službou například půjčování elektronických knih. O ino vacích se hovoří především ve spojení s byznysem a podnikáním. My se však pokusíme inovace v knihovnickém prostředí zasadit do oblasti společensky prospěšných inovací (tzv. social innovations), které mimo jiné vytvářejí dobré společenské klima, zefektivňují komunikaci, pomáhají vytvářet produktivní vztahy a vazby a celkově podporují občan skou společnost.

1. Jakou stávající službu by vaše knihovna mohla inovovat? 2. Máte ve své knihovně příhodné klima pro vytváření inovací? 3. Zamyslete se na tím, jaké hodnoty jsou ve vaší knihovně podporovány? Jsou to opravdu ty hodnoty, které vy sami cítíte jako nejpotřebnější?

Vytvářejte klima vhodné pro kreativní práci

Brainstorming

Znáte to. Děti mají neuvěřitelné sny, představy a jaké fascinující pohádky a příběhy jsou schopny vykládat, namalovat nebo vymodelovat z plastelíny. Člověk je od přírody motivovaný řešit problémy kreativně a docházet k cílům novými cestami. Jak často jste slyšeli nebo řekli větu „Nedělej to, to se přece nedělá!“? Snažte se ve své instituci budovat takové klima, které bude podporovat kreativitu vašich zaměstnanců, důvěřujte jim a věřte v jejich schopnosti. Zkuste jim poskytnout prostor a čas, aby mohli pracovat individuálně nebo v týmech na problémech, které vaši knihovnu tlačí. Jsem si jist, že budete překvapeni výsledkem.

Metodu brainstormingu oceníte v případě, když potřebujete vygenerovat co nejvíce různých nápadů na dané téma. Jak na to? Navoďte uvolněnou atmosféru, ve které se každý zúčastněný cítí dobře, nikam nespěchá a je soustředěný. Předestřete problém a nechte ostatní, aby jednoduše navrhovali řešení, která viditelně zapisujete na tabuli nebo flipchart. Smysl brainstormingu je v tom, že se na základě napsaných řešení problému často dojde k překvapivým cestám, které nikoho předtím nenapadly. Při brainstormingu dodržujte důležitou zásadu. Žádný vygenerovaný nápad nesmí být hodnocený ani komentovaný. I zdánlivě nejhloupější řešení může sloužit jako inspi race pro ostatní zúčastněné.

Nevytvářejte inovace pro inovaci Uvědomte si, že každá inovace, na které začínáte pracovat, by měla být zasazena do rámce, který tvoří vaše interní hodnoty a sdílená vize vaší knihovny. Pokud pracujete na inovaci, která je v souladu se strategií knihovny, na inovaci, která je částečným krokem k dosažení stanoveného cíle, pak vynakládáte vaše úsílí a zdroje správně. Pokud imple mentujete inovaci, která se míjí účelem (např. neuděláte si předběný výzkum a inovu jete rešeršní služby, i když je uživatelé nevyžadují), pak je to inovace pro inovaci. Taková inovace není potřebná a jsou na ni vynaloženy zbytečně zdroje a váš čas. Ujišťujte se proto v průběhu procesu inovace, že víte, proč inovaci zavádíte.

Úkol Až budete na příští poradě přemýšlet, jak vylepšit službu (např. půjčování skript) ve vaší knihovně, zkuste použít metodu brainstormingu.

to „Genialita je jedno procen t inspirace a devadesát devě procent potu.“ Thomas Alva Edison

Zdroje

Tomáš Bouda

 KOŠTURIAK, Ján; CHAĽ, Ján. Inovace: vaše konkurenční výhoda!. Vyd. 1. Brno:

Tomáš je odborným garantem PARTSIP a je dokto randem na Ústavu informačních studií a knihov nictví na FF UK. Zajímá se o inovativní technologie, především o virtuální světy a mobilní technologie. Byl iniciátorem projektu VIAKISK / Virtualni.knihov na.cz či konference PARTSIP o e-knihách. Má vlastní projekt TridBrno.cz. Na Twitteru ho najdete jako @tombouda.

Computer Press, 2008. 164 s. ISBN 9788025119297. Kniha je určena spíše vetším podnikům a organizacím, ale i zde naleznete rady, jak inovovat, jak vytvořit nový inovační proces nebo jak poznat úživatele a vytvářet pro ně hodnotu.  Otevřená kniha sociálních inovací – stáhněte si anglicky knihu, ve které se dočtete o problémech a metodách, které jsou objektem sociálně prospěšných inovací.: http://www.youngfoundation.org/publications/reports/the-open-book -social-innovation-march-2010  Chris Anderson: How YouTube is driving innovation – zajímavý záznam z TED konference. Chris popisuje evoluci inovace. Tento proces demonstruje na uživate lích serveru YouTube.

31

32

Tomáš Bouda

33

Univerzitní knihovna ZČU v Plzni GPS souřadnice

49°43‘30.461“N, 13°21‘4.796“E


50/45,75


není možné přesně určit, všechno jsou služby :-)


464 000 titulů

Rozpočet knihovny

21 000 000


Hlavní budova postavená v roce 2001, síť dalších 4 dílčích knihoven a 3 studoven. Centralizovaná akvizice a zpracování. Vlastní systém řazení knihovního fondu ve volném výběru. Evidence publikační činnosti včetně plných textů. Začátky budování repozitáře. Zkušenosti s informační výchovou.


Konstantně kvalitní úrovně práce.


34

Jména a kontakty na cestující


Jména a kontakty na cestující: …………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

…………………………………………….…………………………………………….

35

36


…………………………………………….……………………………………………. …………………………………………….……………………………………………. …………………………………………….……………………………………………. …………………………………………….……………………………………………. …………………………………………….……………………………………………. …………………………………………….……………………………………………. …………………………………………….…………………………………………….

Texty napsali: Olga Biernátová Tomáš Bouda Eva Güntherová Adam Hazdra Martin Kopta Ladislava Suchá Petr Škyřík Editorka: Ladislava Suchá Ilustrace: Vladimír Strejček Vydalo: Centrum PARTSIP: Partnerská síť informačních profesionálů Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Arna Nováka 1 602 00 Brno Texty podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko. © PARTSIP, 2012

Cesta. za lepším rozhraním knihovních služeb

Recommend Documents