Cesta. Křesťanský časopis pro děti

Cesta Křesťanský časopis pro děti

Pozdrav

a pozvání k návštìvì sboru „Zaradoval jsem se, když mi øekli: Pùjdeme do Hospodinova domu!“

M

ilé dìti, mladí zvídaví návštìvníci, čtenáøi časopisu Cesta, srdečnì vás zdravím a chci vás pozvat na malou prohlídku kostela, kterému v naší Církvi československé husitské øíkáme „sbor“. Ve svìtì i v naší zemi existuje nespočet kostelù. Nìkteré stavby chrámù, kostelù a kaplí jsou velmi starobylé a jiné pocházejí z novìjší doby. Nìkteré mají velmi bohatou výzdobu a jsou uvnitø plné obrazù, soch a svìtel. A jiné jsou zase velmi jednoduché a prosté. Nìkteré mají jednu velkou vìž či více vìží a jsou z dálky z rùzných stran vidìt. Jiné vypadají spíše jako nenápadné bìžné domy, takže je mùžeme snadno pøehlédnout. Køesanské kostely se poznají podle toho, že je na nich viditelnì zobrazen køíž nebo kalich. Kostely, a již vypadají jakkoliv, mají jedno společné. Jsou místem setkávání lidí, kteøí vìøí v Boha a jeho Syna Ježíše Krista. V prostoru kostela či ve sboru se setkávají vìøící lidé. Pøicházejí tam zpravidla v nedìli na bohoslužby, o vánočních a velikonočních svátcích nebo pøi dalších pøíležitostech. Ale kostel je otevøen i všem ostatním lidem. Je tomu tak napøíklad pøi akci „Noc kostelù“, kdy vstupují mnozí lidé ze zájmu a se zvìdavostí do míst, kam bìžnì

Žalm 122,1

nechodí nebo se tam pro zamčené dveøe nedostanou. Mnoho rùzných kostelù patøí rùzným církvím. Kostel, do kterého jste vstoupili nebo jste zváni k návštìvì, patøí Církvi československé husitské. Naše sbory až na výjimky jsou vìtšinou jednoduché a prosté. Støedem celého prostoru je stùl Pánì. Je tomu tak proto, že Ježíš se svými učedníky slavil hostinu u stolu. Církev se po staletí i dnes setkává kolem Ježíšova stolu. Nad stolem nebo na jiném viditelném místì se nachází køíž. Toto znamení je spojené s koncem Ježíšova životního pøíbìhu, s jeho utrpením a smrtí. Tím však jeho pøíbìh neskončil. Na stole bývá položena velká kniha. Touto knihou je Bible, ze které se čtou pøíbìhy z dávných dob o izraelském národì a zvláštì dochované vyprávìní o Ježíšovi a o první církvi. V kostele bývá vyvýšený døevìný pultík, který se nazývá kazatelna. Bratr faráø nebo sestra faráøka z tohoto místa promlouvá ke shromáždìným lidem. Kázání není jen kárání, napomínání, ale kazatel vykládá z Bible, co všechno pro nás Bùh učinil a činí. Jaká je dobrá cesta, na kterou nás Ježíš zve a po níž nás chce vést. Na zdech bývají nápisy, které jsou citáty a výroky z Bible, aby to dùležité mìli

®2®

Chrám Spasitele v Hovoranech vìøící lidé pøed očima a pamatovali si to. Ke slavnosti na památku Ježíše a k jeho cti se pøinese na stùl chléb a postaví se tam kalich. Když je pozlacený, tak se leskne. Jindy je sklenìný, døevìný i hlinìný. Dùležité je, že Ježíš pøi své poslední večeøi s učedníky ustanovil lámat a rozdìlovat chléb na znamení své lásky a pøijímat společnì z kalicha. Proto vìøící pøijímají pøi bohoslužbì chléb a víno z kalicha a spojují se tak s Ježíšem a mezi sebou navzájem jako bratøi a sestry. Lidé pøinášejí do kostela kvìtiny a zdobí jimi stùl Pánì. O kvìtinách se mluví jako o úsmìvu zemì. Když na loukách nebo v zahradì kvetou kvìtiny, zemì jako by se usmívala. Kvìtiny ve váze na stole v kostele vyjadøují slavnostní a sváteční atmosféru. Když se v kostele nekoná bohoslužba, bývá v prostoru ticho a klid. Človìk potøebuje být alespoò chvíli

ponoøen do ticha a prožívat klid. Ticho je potøebné pro pøemýšlení a modlitbu. Ale pøi nedìlní a sváteční slavnosti – a nìkdy i ve všední den – v kostele ticho není. Znìjí tam tóny, které se nesou celým prostorem. Když se podíváme nahoru do zadní části sboru, tak tam mùžeme spatøit rozmìrný hudební nástroj – varhany. Znìjí slavnostnì, jestliže je hudebnì nadaný a schopný človìk dokáže rozeznít. Varhany také doprovázejí písnì, které se zpívají společnì i sólovì. Ve sboru bývají umístìny na stìnách obrazy. Buď nám pøibližují Ježíše a jeho život nebo také postavy z naší historie. Často najdeme v našich sborech obraz či sochu Mistra Jana Husa. Po tomto vìøícím kazateli a učiteli má naše církev název „husitská“. Vzadu u dveøí se nachází pokladnička, do níž se dávají dobrovolné dary. Pokladnička pøipomíná, že kostel byl

®3®

Domy Boží U

postaven a je udržován pøedevším z darù a sbírek. Na nástìnce u vchodu nebo na zdi sboru venku bývá napsáno, jaká rùzná setkání se v kostele konají a co všechno se poøádá pro dospìlé i pro dìti. Vìøící lidé do chrámu chodili vždy rádi, jak to dokládá písnička z dávných dob. Zpívali ji Izraelité, kteøí putovali z dalekých míst do nádherného chrámu v Jeruzalémì. Ten dal vybudovat moudrý král Šalomoun. „Zaradoval jsem se, když mi øekli: Pùjdeme do Hospodinova domu!“ Pokusil jsem se vám krátce ukázat a pøedstavit, jak vypadají naše kostely a co v nich mùžete vidìt. V pøípadì, že se budete chtít dovìdìt více, tak se mùžete obrátit na bratra faráøe nebo sestru faráø-

ku. Poví vám mnoho zajímavého o kostele, o Bibli, o Ježíšovi. Také v tomto časopise Cesta se mùžete dovídat nìco nového a pak si ovìøit znalosti a schopnosti v kvízech, hádankách a soutìžích. Vždycky, když máme vstoupit do neznámého prostøedí, tak pociujeme obavu a ostych. Je to pøirozené. Nemìjte tyto obavy. Dveøe jsou otevøené. Pøekročte práh a vstupte do našeho sboru dnes i kdykoli jindy. Pøeji vám moudrost od Boha, zdraví, dobré kamarády i radost z poznávání bohaté dávné historie a naší pestré současnosti.

®4®

TomᚠButta patriarcha Církve československé husitské

nás stejnì jako v mnoha jiných zemích ve svìtì stojí ve vìtšinì vsí a mìst zvláštní budova, nìkdy je jich dokonce víc než jedna, často s vìží, ve které bývají zvony. Taková budova se nazývá kostel. Proč právì tak? Toto slovo, které bìžnì užíváme, k nám kdysi pøišlo z jihu Evropy, kde se mluvilo latinsky, a znìlo pùvodnì castellum (čti kastelum). Znamenalo hrad nebo tvrz. Asi proto, že budovy, kde se scházeli køesané, bývaly kdysi stavìny blízko opevnìných hradù, aby byly chránìny pøed nepøáteli. Název mohl také vyjadøovat víru, že tam, kde se sejdou vìøící v Boha, vytváøejí hradbu proti zlu. Kostelu se také nìkdy øíká chrám. Tento název pochází ze starého slovanského jazyka, kde mìl podobu chorm a označoval dùm nebo útulek. Dobøe se tak hodil pro místo, kde lidé cítí pøítomnost Boží lásky. První køesané ovšem žádné kostely a chrámy nemìli. Scházeli se po domech, kde si pøipomínali Boží skutky, slavili večeøi Pánì a modlili se. Tak se tyto domy

stávaly modlitebnami. Podnes se tak v nìkterých církvích nazývají budovy, kde se lidé shromažďují ve jménu Ježíše Krista. V naší Církvi československé husitské označujeme obvykle budovu, kam pøicházíme k bohoslužbám, slovem sbor. Je to prostì místo, kde se vìøící sbírají, setkávají, soustøeďují k naslouchání Božímu slovu a ke svátostem a vytváøejí společenství. Slovo sbor začala u nás užívat v 15. století Jednota bratrská jako označení uskupení svých členù a místa, kde se scházeli. V naší zemi žijí také židé, kteøí se v životì øídí ustanoveními Starého zákona. Scházejí se v synagogách. Slovo synagoga je pùvodem øecké (synagogé) a znamená shromaždištì. Kostelù, chrámù, modliteben, sborù, synagog a dalších církevních budov, kam vìøící pøicházejí, si máme vážit a starat se o nì. Vždy jsou to domovy Boží i domovy naše. Zdenìk Svoboda Na obrázku je Husùv sbor v Kvasicích od Josefa Krasického

®5®

Poznáte, co je co? P

okuste se pøiøadit k jednotlivým pojmùm jejich význam. Správné øešení najdete na str. 15. 1. talár 2. štola 3. 4. 5. 6. 7. 8.

patena okøín hostie kùr liturgie krédo

A. vyvýšená prostora pro varhany, zpìváky a hudebníky v chrámu B. talíøek pro velkou hostii, který je pøi bohoslužbì položen na kalichu C. bohoslužebný chléb D. bohoslužebné roucho duchovního E. vyznání víry F. miska na malé hostie G. součást bohoslužebného odìvu – dlouhý bílý pruh látky H. øád bohoslužby

Špaček Slunce právì zapadalo, mìsíc v modru svítil málo, strom se vìtrem kýval, na nìm špaček zpíval. Kolem zvolna stmívalo se, a já poslouchal i v rose. Také hvìzdy v dáli tiše naslouchaly.

Luna Na obloze stoupá luna, dorostla už do úplna. Jako svatozáø svítí její tváø.

Bohoslužba Najdìte 5 rozdílù mezi obrázky. Øešení najdete rovnìž na str. 15.

Každý den pak za večera svítí míò a míò než včera. Je z ní pùlmìsíc – a pak vùbec nic.

Svìtluška Broučku, svatojanský broučku, co tu dìlᚠna paloučku? Je už noc, jsi malý! Jiní by se báli! – Jen se neboj, že se ztratí! Odkud vzlétl, tam se vrátí. Svìtélko má k tomu, aby trefil domù.

®6®

Miroslav Matouš (Rok pod nebem)

®7®

Jak

Martina pøišla poprvé do sboru

M

artina se s rodiči pøistìhovala v srpnu, aby od záøí mohla chodit již do nové školy. Už se tam docela tìšila, co ale dìlat po zbylých deset dnù do konce prázdnin, když tu nikoho nezná a všechny dìti jsou beztak určitì na prázdninách?

Nerozhodnì bloumala parkem, když tu ji zaujala stavba již zdálky viditelná díky své vìži. Byl to zøejmì kostel, i když

vypadal jinak než kostely, které Martina dosud vidìla. Martina si vzpomnìla, jak s maminkou pøed Vánoci navštívily jeden

®8®

starý chrám, aby se podívaly na betlém. Silnì na ni zapùsobila atmosféra toho prostoru – pøítmí, zvláštní vùnì, ticho, mnoho obrazù, soch a ozdob... Tento kostel byl modernìjší a vypadal – jak to øíci – tak nìjak domáčtìji – svìtlá omítka, kvetoucí rùže v zahrádce – Martina mìla pocit, jako by ji vlídnì zval k návštìvì. Váhavì vystoupila po nìkolika schodech ke vchodu a vzala za kliku. Bylo otevøeno. Pomalu prošla pøedsálím a ocitla se v prostoru plném barevného svìtla. Bylo to zpùsobeno pestrobarevnými sklenìnými vitrážemi ve vysokých oknech. Martina si pøipadala jako ve snu. Procházela mezi øadami dlouhých lavic a zvìdavì se rozhlížela kolem sebe. Určitì to je kostel – vždy na čelní zdi visí køíž. Pøed ním krásnì vyøezávaný stùl se snìhovì bílým ubrusem, na nìm svíce a kvìtina. Kousek dál kazatelna, také vyøezávaná. Tím ale výzdoba prostoru témìø končila – ve srovnání s kostelem, který Martina navštívila v zimì, byl tenhle mnohem prostší. Martinì se tu ovšem líbilo. Hlavnì ta nádherná okna, která ve slunečný den, jako byl tento, vše zaplavovala pestrobarevným svìtlem. Náhle za sebou uslyšela kroky a když se ohlédla, kráčela k ní usmìvavá mladá žena. „Vítám tì u nás, já jsem místní faráøka,“ øekla a pøedstavila se. „Jsi tu dnes poprvé, viď?“ „Ano,“ odpovìdìla Martina a začala vyprávìt, jak se teprve pøedevčírem s rodiči pøistìhovali a že se doma trochu nudí.

„Nezlobíte se, že jsem se pøišla podívat dovnitø?“ „Naopak, jsem moc ráda. Teď, když jsou všichni na dovolené a na prázdninách, také uvítám trochu společnosti. Pojď, provedu tì po našem sboru.“ „Sboru?“ divila se Martina. „Já myslela, že je to kostel.“ „To mᚠpravdu, Martino,“ usmála se faráøka. „Je to kostel Církve československé husitské a my našim kostelùm øíkáme sbory.“ A pak jí všechno ukázala a trpìlivì odpovídala na spoustu zvídavých otázek. Podívaly se i na kùr s varhanami a do vìže. Nakonec ji paní faráøka pozvala na svačinu a ve své kanceláøi jí ukázala barevné knížky a dìtmi malované obrázky. „Od záøí se tu opìt budeme každou støedu scházet s dìtmi, vyprávím jim o Bibli, společnì zpíváme, kreslíme... Jestli chceš, pøijď se podívat!“ Martina pøikývla. Určitì pøijde, protože se jí tu moc líbilo. Teď už však musí bìžet domù, maminka se brzy vrátí z práce, tak aby nemìla starost. „Kdyby ses zase nudila, zastav se – já tu budu, protože zde i bydlím. Mùžeme spolu tøeba pracovat na zahrádce.“ „Jé, to by mì moc bavilo!“ zvolala nadšenì Martina, která moc ráda pomáhala na zahradì své babičce. „Dìkuji, určitì pøijdu. Mohla bych už zítra?“ „Samozøejmì, budu se na tebe tìšit,“ usmála se faráøka a zamávala jí na rozloučenou. Najednou si Martina byla jistá, že v novém mìstì se jí bude líbit. Jana Krajčiøíková

®9®

Soutìž o deset knih

V

Cestì máme pravidelnou rubriku „Soutìž o tøi knihy“. Dìti, které správnì kvíz vyluští a pošlou nám do redakce øešení, jsou zaøazeny do losování tøí výhercù. Tentokrát však výjimečnì knihou odmìníme hned deset dìtí a to ty, které pošlou své odpovìdi jako první. Takže neváhejte a pošlete nám tajenku osmismìrky co nejdøíve na adresu: Cesta, Wuchterlova 5, 166 26 Praha 6; [email protected]. Nezapomeòte uvést svou adresu, abychom vìdìli, kam knihu poslat! S

B

Y

K

Č

I

V

N

O

K

P

V

T

A

A

O

A

H

Š

O

S

Í

Í

L

Ù

N

E

T

D

T

U

CH

S

C

Ž

B

L

E

Y

A

O

I

L

N

E

K

B

E

P

T

A

L

V

É

Ì

N

I

Ž

T

D

Á

A

A

Á

B

O

B

U

N

A

E

K

N

P

R

R

O

D

K

Á

Z

Á

N

Í

Ì

Ù

Ì

N

L

Y

N

A

H

R

A

V

K

I

Í

Ž

Í

Ø

K

V

Ì

T

I

N

A

V

Bible chléb kalich kázání kazatelna konvičky

køíž kùr kvìtina patena písnì stùl Pánì

® 10 ®

svícen štola talár varhany víno voda

O církvi Kde jsou dva nebo tøi shromáždìni ve jménu mém, tam jsem já uprostøed nich. Matoušovo evangelium 18,20

C

írkev je společenství lidí, kteøí vìøí v Boha a v jeho Syna Ježíše Krista. Toto společenství se liší od všech organizací, protože nevzniklo z lidského rozhodnutí, ale bylo svoláno Pánem Bohem. Ježíš si vyvolil dvanáct učedníkù, kteøí ho doprovázeli. Po jeho smrti a vzkøíšení sestoupil o letnicích v Jeruzalémì na učedníky Duch svatý. Začali kázat, že Ježíš je Pán a Kristus. Mnozí lidé uvìøili a dali se pokøtít. Tak vznikla první církev. Z Palestiny se postupnì rozšíøila do celého svìta. V našich zemích vznikala v 9. století po Kristu, kdy k nám pøinesli køesanství misionáøi. Z nich nejvìtší dílo vykonali Cyril a Metodìj. Pozdìji se mezi køesany objevily neshody a církev ve svìtì se štìpila. Dnes je

už nìkolik set církví, v naší republice asi patnáct. Nejpočetnìjší je u nás Církev øímskokatolická. K reformačním církvím patøí Českobratrská církev evangelická, Slezská evangelická církev augsburského vyznání, Církev československá husitská a jiné. Církev Boží je však jenom jedna a patøí k ní všichni opravdoví køesané z kterékoliv církve. Vždy jejich Pánem je Ježíš Kristus a spojuje je víra, nadìje a láska, køest a večeøe Pánì. Posláním církve je služba Bohu a jeho království a služba bližním. Církev, k níž se hlásíme, se jmenuje československá husitská. Vznikla 8. ledna 1920. Usiluje o to, aby každý, kdo k ní náleží, žil po pøíkladu prvních køesanù a našich husitských a bratrských pøedkù. Zdenìk Svoboda (Pozvání)

® 11 ®

Akce pro dìti a mládež Malování na chodníku

Dìti a mládež

– soutìž v kreslení køídou na chodník Termín a místo: 16. června od 9.30 h v pražské Stromovce (sraz bude u vchodu na Výstavištì). Téma: biblická kniha Rút. Odpoledne návštìva planetária.

v Církvi československé husitské

Výtvarná soutìž „Zvíøata, která žijí s námi“

C

Obrázky formátu A3 nebo A4 malované či kreslené libovolnou technikou, nebo fotografie – vše na výše uvedené téma, zasílejte do 29. června 2012 na adresu: Ekumenická rada církví, Donská 370/5, 101 00 Praha 10. Na obrázky nezapomeòte napsat jméno a vìk autora obrázku a do obálky vložit zpáteční adresu. Všechny dìti, které nám obrázek pošlou, obdrží diplom za účast. Tøem vítìzným autorùm zašleme i malou odmìnu. Vybrané obrázky budou vystaveny v Galerii Josefa Adamce, Praha 7, Na Špejcharu 3

írkev československá husitská se vìnuje duchovní péči o dìti a mládež na nìkolika rovinách. Na úrovni celocírkevní poøádá pravidelnì každý rok celocírkevní setkání mládeže. Jedná se zpravidla o víkendovou akci, která se koná každý rok na jiném místì (v jiné diecézi). Na úrovni diecézní jsou poøádány rùzné (pøevážnì letní) tábory a bìhem roku kratší, víkendová setkání pro dìti a mládež. Vždy je pečlivì sklouben zážitkový program s duchovním poselstvím, které se snaží organizátoøi tìchto akcí dìtem a mládeži citlivì pøedat. Na úrovni náboženských obcí se na mnoha farách pravidelnì scházejí skupinky dìtí a mládeže nebo duchovní dochází do škol, kde vyučují základy køesanství. Vždy záleží na osobním obdarování duchovního, jak se mu práce s dìtmi a mládeží daøí. Velmi často však také záleží na zájmu dìtí a hlavnì rodičù, zda své

dìti na tyto skupinky posílají. Pokud se v místì vašeho bydlištì podobné akce pro dìti a mládež nekonají a mìli byste o nì zájem, neváhejte se zeptat na místní husitské faøe, jistì zájem ze strany rodičù uvítají. Je možné také kontaktovat referentku pro duchovní péči o dìti a mládež, která je schopna zprostøedkovat kontakt na nejbližší náboženskou obec. Referentka pro duchovní péči o dìti a mládež v CČSH, Mgr. Kristýna Mlýnková pracuje v Úøadu ústøední rady a má na starost koordinaci práce s dìtmi a mládeží v celé církvi. Je v kontaktu s metodiky pro duchovní péči a vyučování náboženství z každé diecéze. Společnì pøipravují materiály pro duchovní péči o dìti a mládež a podílejí se na organizaci mnoha zajímavých akcí. Kontakt: [email protected]

Tábor pro dìti ve vìku 4–18 let Termín a místo: 7. – 22. července 2012 Téma: První kniha Mojžíšova Program: celotáborová hra na téma biblických pøíbìhù (Stvoøení svìta, Babylonská vìž, Noemova archa, bibličtí praotcové...); výlety, koupání, hry v lese a na høišti... Cena: 3.500 Kč (za každé další dítì ze stejné rodiny 500 Kč sleva) Pøihlášky a bližší informace: Jana Krajčiøíková, 732 252 465, [email protected]

IV. ročník celocírkevního setkání mládeže CČSH od 15 do 30 let Termín a místo: 27.– 30. záøí 2012 v Olomouci Motto: „Já jsem svìtlo svìta.“ (Jan 8,12) Program: zážitkové hry, pøednášky, diskuse, biblické hodiny, semináøe, modlitby, zpìv Pøihlášky a bližší informace: [email protected]

Kristýna Mlýnková Další akce, které církev poøádá pro dìti a mládež, najdete na webových stránkách www.ccsh.cz

® 12 ®

® 13 ®

O časopise Cesta

Myšlenky Mistra Jana Husa

K

C

írkev československá husitská navazuje na odkaz Mistra Jana Husa. Jeho myšlenky jsou i dnes stále aktuální. Tajenku získáte tak, že si z následujících vìt vypíšete písmena podle tohoto klíče: první číslo znamená vìtu, druhé určuje slovo v této vìtì a tøetí písmeno v daném slovu:

2,7,2

4,4,2

6,3,7

7,1,12

3,16,4

5,6,6

1,5,1

2,1,7

4,4,4

5,2,3

6,1,3

3,3,4

7,1,4

3,2,1

2,1,3

5,6,7

1,3,2

2,5,1

6,1,2

7,7,3

1,4,4

4,3,1

7,1,6

5,2,3

1,4,1

3,3,2

4,6,6

2,1,5

5,5,4

1. Bùh nižádnému nebude milosrdný, jedinì tomu, kdož bude milosrdný. 2. Zloøečený ten, kterýž pro skývu chleba opustí pravdu. 3. Kdyby celý svìt mi øíkal nìco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou vìc tvrdit bez odporu svìdomí. 4. Nemùže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je pøijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu. 5. Lidé, kteøí si v høíchu pomáhají, nejsou si vìrní pøátelé, ale zrádcové a nepøátelé. 6. Ctnost činí človìka Bohu vzácným. 7. Milosrdenství má být každému činìno, buď žid, pohan neb zlý køesan. Øešení najdete na str. 15.

® 14 ®

øesanský časopis Cesta pro dìti vydává Církev československá husitská již dvacet let. Dìti v nìm najdou pøevyprávìné biblické pøíbìhy, modlitby, verše, písničky, pohádky, čtení na pokračování, zajímavosti, soutìže a kvízy. Cesta vychází desetkrát ročnì (jako mìsíčník s prázdninovými dvojčísly červen-červenec a srpen-záøí) a objednat si ji mùžete na této adrese: Redakce časopisu Cesta, Jana Krajčiøíková, Wuchterlova 5, 166 26 Praha 6; [email protected]; tel. 220 398 106. Roční pøedplatné je 120 Kč.

Obsah Pozdrav a pozvání k návštìvì sboru . . . Domy Boží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poznáte, co je co? . . . . . . . . . . . . . . . . . Bohoslužba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Špaček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svìtluška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Luna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak Martina pøišla poprvé do sboru . . .

2 5 6 6 7 7 7 8

Soutìž o deset knih . . . . . . . . . . . . . . 10 O církvi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Dìti a mládež v Církvi československé husitské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Akce pro dìti a mládež . . . . . . . . . . . . 13 Myšlenky Mistra Jana Husa . . . . . . . . 14 O časopise Cesta . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Øešení kvízù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Øešení kvízù Str. 6 – Co je co: 1-D; 2-G; 3-B; 4-F; 5-C; 6-A; 7-H; 8-E Str. 6 – 5 rozdílù: kalich na taláru; lístek na rùži; stín svícnu; hladina kalicha; záhyb na ubruse Str. 15 – Myšlenky MJH: Pravda je jen to, co jest dobrem všech.

® 15 ®

Vydavatel: Ústøední rada Církve československé husitské Adresa redakce: Wuchterlova 5, 166 26 Praha 6 Telefon: 220 398 107 Šéfredaktorka: Mgr. Jana Krajčiøíková e-mail: [email protected] Tisk: Grafotechna Print s. r. o. Objednávky a reklamace vyøizujte, prosím, prostøednictvím redakce. Registrováno pod číslem MK ČR E 8426 dne 2. 2. 2000 Fotografie na obálce: pøední strana - Husùv sbor v Semilech, zadní strana - Husùv sbor v Praze na Vinohradech