V tomto čísle nepřehlédněte: Velikonoce – 174 Den Země – 177 O cestování – 181
Rozhovor s Klárou – 185 Praotec Čech – 190 Víčka pomáhají – 191
Cesta k hezké škole pokračuje
Proč byla v některých třídách zalepená okna? V této třídě bylo pařeniště, protože se paní ředitelka při hodině fyziky naštvala a chtěla v našich hlavách rychle vypěstovat mozky. Moc se jí to nepovedlo, protože u některých jedinců mozek vypěstovat nešel, proto odlepili igelity a my můžeme konečně dýchat. 6. A -169-
Z naší školy udělali skleník, protože paní ředitelka zjistila, že jsme velmi chytří, a chtěla mít takové znalosti, jako my. Proto nechala uzavřít všechna okna, aby naše znalosti nikam neutekly. A vždy, jak jsme opustili školu, znalosti vysává do takového spešl vysavače a dá si je do své hlavy. Ondřej Studnický 6. A Škola si myslela, že když nám bude horko, budeme se více těšit na přestávku a na chodbu, kde bude chladněji. Budeme dávat větší pozor a více spolupracovat s učitelem, aby neřekl, že si to nahradíme o přestávce. Jenomže bylo to přímo naopak. Všichni skučeli, že je jim horko a vůbec nedávali pozor. Patrik Žídek 6. A Chtějí nás namnožit takové chytřejší a abychom rychleji vyspěli. Jakub Lorek 9. A
Jsem tak dokonalý a chytrý, tak mi chcou zapařit mozek, abych nebyl Oldřich Machander 9. A chytřejší než všichni. Jaro Sluníčko už začalo hřát, můžeme si venku hrát. Zvířátka se probouzejí, k mazlení nás pobízejí.
Jaro už je tady, rozkvetly nám sady. Ze sněhu je vodička, v trávě kvete kytička.
Lumír Tuček 4. A
Co se líbí 6. A na jaře? Na jaře se mi líbí ten úžasný pocit, že za 3 měsíce začíná léto. Ondřej Studnický
Nejvíce se mi líbí to, že z tělocviku chodíme ven hrát fotbal. Vojtěch Syrovatka
Na jaru se mi líbí to, že je větší teplo než v zimě. Dá se venku sportovat. Můžu chodit se svým psem na soutěže (ven). Adam Soudil Nemusím si oblíkat tolik vrstev oblečení. Svítí sluníčko, někdy i prší. Kateřina Voščeková Je tepleji, kvetou květiny. Je všechno barevné. Všecko bzučí, píská. Svítí slunko a je teplo. Rostou květiny, stromy, ovoce, zelenina. Darina Ivanová Moc se mi líbí, když všechno kolem mě rozkvétá. Ty hezké pestré barvy a ta vůně, můžu chodit víc ven s kamarády. Je déle venku slunce. Lucie Vaňková
-170-
Jaro Zazvonil zvoneček, uvil se nám věneček. Poupátko se otvírá, zima vrátka zavírá.
Sladké a voňavé jaro, nepřineslo toho málo. Květiny i mláďátka, švitoří už ptáčátka. Špaček letí do hnízda, zvířátkům prý zahvízdá. Beruška po listě leze, jarní píseň letí přes celé meze. Renata Hrabovská 4. A
Jak se asi cítí Mařena, když ji děti házejí do řeky (podle 2. D)? Viktorka a Adélka: Mařena se cítí blbě, protože nemá přilbu. A jak ju tam někdo hodí, to musí bolet! Šimon: Kdybych já byl Mařena, tak bych si vzal brnění. A jak by mě hodili do řeky, tak bych si vzal ještě helmu. Doufám, že ze mě nebude led. Vojta: Podle mě se cítí blbě, protože ji lidé hází do potoka nebo do řeky. Protože komu by se líbilo, kdyby ho někdo házel do vody? Matěj: Kdybych já byl Mařenou, cítil bych se hrozně, protože by mě to nebavilo. Jenom ležet ve vodě. A ještě ta voda má -10 °C. Míša: Mařena se nemá, protože ji házejí hlavou do vody. A může si zlomit vaz. A hlavně se nemůže bránit. Filip: Kdybych byl Mařenou, byl bych naštvaný, protože mě hází po hlavě do vody plné kamení bez přilby. Byl bych vyděšený, protože je voda studená. Ale byl bych rád, protože bude jaro. Ríša: Mařena se cítí dobře. Je ráda. Škoda, že se sekla. Markétka: Mařena je ráda, že daruje lidem jaro. Dá kytkám vodu a jaro bude panovat. Ale voda jí trhá šaty, bude mít před holkama a klukama ostudu. Jaro se jí směje radostí. Klárka: Mařena se cítí hrozně, protože -171-
uvízla ve splavu. Nechtěla bych být Mařenou, protože by mě házeli do studené vody. Ale kdyby byla voda teplá, chtěla bych se koupat. Honza: Mařena se má dobře, protože pomáhá lidem. Pro lidi se někdy musí i obětovat. Markétka: Cítila bych se hrozně. Všude studená voda, byla by mi zima. Lucka: Mařena se cítí blbě, protože uvízla ve splavu. A taky dobře, protože se těší na další zimu. Ale nechtěla bych jí být, protože nechci, aby všichni viděli moje tělo ve vodě. Beátka: Já bych se cítila dobře, protože bych si konečně zaplavala. A taky si představte, jak tam padáte vy. A ještě něco: Proč se tam hází zrovna MAŘENA?
Duben – Měsíc silniční bezpečnosti Co vadí 9. C na silnicích? rozbité silnice a dálnice jak někteří volové jezdí, že je nezajímá, že ohrožují sebe, ale i ostatní kolem málo cyklistických stezek, když už nějaká je, jezdí po ní auta někteří jezdí celkem jak hovada když mi do cesty vběhne děcko taxikáři, jezdí jak krypli jistěže semafory ten hluk, doba cestování, chci teleport každý jezdí rychle, bo nestíhá a pak to končí bouračkama. Změnil bych to tak, aby byly cyklostezky. cesty a zácpy kvůli tomu, že se někdo nudil a pak to neubrzdil a odklízení nehod je skoro na celý den. cesty v Kunčicích – samá díra a každý přes ně jezdí jako hov..., člověk se bojí jít po cestě ☺ velká rychlost, když prší. Většina aut je tichá a pak je neslyším, když jdu domů. když někdo vyhazuje odpadky z oken, kde potom vzniká smetiště když někdo jede strašně rychle nebo strašně pomalu. -172-
Stihnete přejít přes cestu? V pátek ráno 25. dubna jsme si sedly u dětského hřiště ř ě a začaly zač počítat, kolik aut projede před naší školou v době od 7.20 do 7.40 hodin. Počítaly jsme po minutách, nejvíce aut zastavilo před ed školou v 7.32 a v 7.35 hodin – pokaždé devět aut za minutu!
počet aut 14 12 10 8 6
počet aut
4 2 0
Jana Cibulcová a Michaela Žingorová 7. A
DUBEN MĚSÍC BEZPEČNOSTI Jak všichni víme, v dubnu vylézají hadi a štíři, ale duben je měsíc, kdy zvířata ráda běhají hají po silnicích. A tak se v obcích musela snížit povinná rychlost na 50km/h i díky zvířatům. zvíř Ale to nebyla jediná bezpečnostní čnostní opatření. opat Na silnicích byly dodány policejní radary, anebo byly na okraje silnic s největším nejvě rizikem dodány bezpečnostní tyče, na kterých je speciální pěna, na, která odpuzuje zvěř. zv Proto měsíc bezpečnosti. nosti. Ale vraťme vrať se k té rychlosti. Podíváte-li se pořádně řádně, když v obci dodržujete padesátku a některé ěkteré auto vás předjíždí, tak si ťuká uká na hlavu, jakože zdržujetee provoz. Jak vidíme, hlídky nepomáhají. A proto bych chtěl chtě (pokud tohle -173-
čtou i dospělí), abyste se zamysleli. Neříkám, že všichni z vás, ale někteří z vás určitě rychlost nedodržíte a jedete rychleji. Je těžké zastavit auto při vysoké rychlosti. V záchranných stanicích denně přibývají sražená zvířata. Dbejte na bezpečnost zvířat i vás!!! Těm přejetým na krajnicích už nikdo nepomůže. Nezapomeňte, zvířata se nemohou Zdeněk Horečka 8. C chránit reflexními vestami. Chraňte je.
Velikonoce kdysi a dnes Kdysi se velikonoce slavily úplně jinak. Tatary se pletly ručně a nekupovaly se kolem cest na benzínkách, všichni kluci na vesnicích i ve městech chodili koupat holky. Teď chodí málokdo. Kdysi se koledníkům dávaly malovaná vajíčky a teď jim dáváme čokoládová vajíčka z Polska, která koupíme v supermarketu. Vše je jinak. Není přece 19. nebo 20. století, jsme v 21. století. Veronika Mladěnková 6. A
Velikonoce – proč kluci nechodí? Protože kluci jsou strašně agresivní, a tak se jich holky bojí, a proto říkají, že na Velikonoce nebudou doma. Takže za všechno můžou kluci! Navíc rozkecají, kde ty holky bydlí, a řeknou to i klukům, které ty holky nesnáší… a tak se holky raději schovávají, aby se s nimi nemusely Martina Vachalová 8. C potkat... Logické, že? Protože holkám konečně došlo, že kluci jsou tyrani, kteří za naše zmlácení dostanou odměnu. Zuzana Vachalová 8. C Mění se doba. Holkám se nechce. Klukům se nechce. Pavel Pajlík 8. C Velikonoce jsou důležitý svátek. Já ho beru jako symbol jara. Myslím si, že Velikonoce jsou rok od roku horší. Když jsem byla malá, sešla se u nás doma celá rodina a domovní dveře se skoro nezavřely. Nyní kluci nechodí, protože jsou u počítačových her. Zůstalo jen pár stálých šmigrustantů. Holky místo toho, aby na kluky čekaly, raději jezdí na nákupy, i já patřím mezi ně. Michaela Popová 8. C
Asi to bude tím, že je jiná doba. Ale tak schováváme se před nimi kvůli ledové vodě (kdo by chtěl pořád -174-
měnit oblečení) a parfémům, zbytečně tím vším smrdíme. Stejně to bude horší a horší, protože kluci jsou líní. Laura Střelecká 8. C Protože kluci nemají čas na zbytečnosti, jako jsou Velikonoce, protože musí např. hrát hry nebo se dívat na televizi. Stačí napsat holce na facebook a ta mu zato pošle virtuální vajíčko. A taky proto, že se holky a jejich vajca schovávají doma. Vojtěch Kajzar 8. C
Jak vidíme Velikonoce? Jsem ostrý pichlavý keř. Byl teplý jarní den, když tu náhle jsem spatřil mohutného muže, který nesl v pravé ruce pilku. Věděl jsem, že mě chce uřezat a chtěl jsem utéct. Nešlo to! Uřezal mě a šel se mnou domů. Když nás spatřily holky, začaly ječet a utíkat. Muž se mnou mlátil ženy, což mi ani jim nebylo příjemné. Martin Žižka 7. C Jsem zvonek a jednou za čas na mě někdo zazvoní, ale teď přišly Velikonoce a zvoní na mě tak pětkrát za hodinu, ale moc mi to nevadí, Adam Zátopek 7. C strašně to vždycky šimrá. Jednoho slunečného dne jsem se v klidu sušil na topení. Neměl jsem tušení, co mne čeká, když najednou zazvonil zvonek a ve dveřích stáli nějací kluci. V rukách drželi nějaké pruty a deodorant. Chytli paní domácí a dali ji do sprchy a tam ji postříkali studenou vodou. Vylezla celá zmrzlá, chytla mě a začala se se mnou sušit. Přišli další a udělali to samé a další a další. Phillip Kellermann 7. C Jsem voňavka, ležím v drogerii a čekám, kdo si mne koupí. Nastaly Velikonoce a dveře do obchodu se pořád otevírají a zavírají. Najednou vešla parta kluků s jakýmsi proplétaným klackem svázaným mašlemi. Zamířili ke mně a po chvilce rozmýšlení si mne koupili. A potom mě použili na holky a těm se moje vůně očividně nelíbila. S křikem utíkali a zbyla po nich jen moje vůně. Právě mě snesla slepice, mělo ze mne být kuřátko, ale slepice se na mne vykašlala a nevyseděla mne, takže ze mne není kuře. A jéje, právě jsem si vzpomnělo, že jsou Velikonoce. Mám Velikonoce rádo, ostatní vajíčka říkala, že budu pěkně namalované. Už sem jde Pepa. Ááá, právě mě vyfoukl, už mě jde malovat, doufám, že budu pěkně malované. -175-
Jednoho dne někdo zazvonil na zvonek. Najednou otevřeli dveře do koupelny a hodili do mne člověka. Strašně to bolelo, pak pustili vodu. Byla jsem celá mokrá, měla jsem plno škrábanců. A tak se to opakovalo čtyřikrát dokola… Až večer jsem měla klid. Aneta Šturalová 7. C Jsem nejkrásnější vejce na světě. Když mě položili mezi ostatní, začali mě uctívat. Jóó, žilo se mi blaze, dokud mě nedostal do rukou nějaký nemotora a nepustil mě na zem. Naštěstí jsme houževnaté vejce a nic se mi nestalo. Otakar Jurečka 7. C Já jsem vlastně osm proutků smotaných do sebe. Moje práce je hodně užitečná, mlátím holky, aby neuschly, jsem na tu práci hrdá. I když velice brzo umřu, jeden den života si pořádně užívám a připadá mi to, že je to celá věčnost. Naštěstí za rok jsem zase zpátky. Veronika Šaradyová 7. C
Co může vzniknout z VELIKONOC? (S písmenky si pohráli v 9. C) Cokoliv, konvice, Velice, Olinek, koleno, konec, konce, konev, volno, levno, kolik, venek, Nikol, Nicol, celek, ovoce, Lenko, Lence, kilo, Olin, vlci, ovce, kolo, vole, voli, ocel, Leon, vlek, klec, vlci, okno, lino, kino, koni, ceny, cink, ono, cíl, oko, vlk, noc, ven, ano, kov, nov, ono, nok, len, Leo, Ken, ven, kel, lok, lev, lvi ne, on s použitím dlouhých samohlásek: klín, Kolín, lék, cíl, víno, víko, celník, linecké, ceník, veliké. Velikonoce – 3. B konec, ovce, noc, nic, velice, kel, kino, cvok, len (víc, Kolín), konec, lev, nic, noc, kel, kino (více), noc, cool, konec, vlk, vole, klec, ocel, kino, lev, koni, lov, nic, konec, konev, lev, lovec, klec, kino, kolo, vlk, vole, koleno, noc, konec, ne, nic, kolo, oli, konev, leo, klec, kilo (víc, cíl, lék, voní) kino, konec, kolo, klec, nic, olovnice, lov, ovoce -176-
konec, nic, kolik, len, noc, okno, oko, lov, klec, lino, nok, kino, kov (lék)
Malované vajíčko Když mě namalovala, bylo jsem krásně oranžové s kytičkama. Potom mě dala k dalším vajíčkám do košíčku mezi králíčky. Po chvíli někdo přišel, začal odříkávat hody, hody doprovody, když to odřekl, vzal si mě do ruky a odešel k sousedům. Ale stalo se, že na chodníku zakopl a spadl. Byly to hrůza, nechal mě tam a odešel. Lenka Špačková 6. A Byl jsem v černé tmě a najednou světlo. Snesla mě slepice. Zanedlouho jsem byl na trhu, kde jsem si našel devět kamarádů v pokoji. Vybrala si nás neznámá paní a odnesla domů. Ze všech mých kamarádů vysála krev (bílek), srdce (žloutek) a zůstala jen kůže (skořápka). Z krve a srdce si udělala vaječinu. Kůži nabarvila různými barvami, až jsme vypadali jako klauni. Potom zazvonil zvonek a všechny nás rozdala. Adam Soudil 6. A
Den Země Planeta Země slaví svůj Den 22. dubna. Na Frenštát poslala velkou bouřku a místy silný déšť. Proč tomu tak bylo? planeta Země chtěla oznámit, že je Den Země, a tak na nás seslala velký liják, ale nikdo si toho nevšiml, tak začaly i blesky a hromy. Karolína 7. C protože jsme ve Frenštátě zapomněli na tento významný den, tak nám to chtěla připomenout a upozornit na sebe. Matěj 7. C protože nám naznačila, že je sucho a ten ohňostroj – abychom si užívali života. Kristýna 7. C máme si vážit vody, proto pršelo. A ohňostroj byl proto, že Frenštát je pěkný, tak proč ne... Eva 7. C Země nechtěla, aby furt pršelo v Praze, tak bouřku poslala k nám. Vojtěch 7. C protože jsme se polepšili, už nejsme tak nepořádní a bylo sucho, tak nám jako dar poslala vodu. Klára K. 7. C protože jsme zlí a nerecyklujeme odpad. Jiří B. 7. C -177-
Frenštát se Zemi zdál nejvhodnější, tak uspořádala ohňostroj. David 7. C protože nás má ráda a chtěla, abychom si užili chvilku bez elektřiny a krásné podívání na blesky. Hanka 7. C chtěla se očistit od špíny, kterou tady tvoříme. Lucie H. 9. C chtěla zaútočit na feťáky. Daniel 9. C protože jsme asi Zemi naštvali, sice nevím proč, ale možná se to zjistí. Vilém 9. C protože kámoš si dovolil sekat trávu na Den Země a pak se chtěl projet na motorce (nebylo to ale ve Frenštátě, ale v KpOn). Míša 9. C protože je to její svátek a chtěla potrestat lidi za to, že ji ničí. Jarmila 9. C
Doba plastová Doba plastová. Napadlo vás někdy, že vlastně skoro všude kolem nás jsou plasty? Asi bych nad tím moc nepřemýšlela, ale když už nad tím přemýšlím, řekla bych, že je to pravda. Není to jen tím, že na všech žlutých popelnicích je napsáno slovo PLASTY. Když se podíváme kolem sebe, vidíme plasty. Ať už v obchodech, kde jsou různé potraviny nacpané v plastu, nebo okna v plastových rámech. Plastové je prostě Zuzana Vachalová 8. C skoro všechno… dokonce i někteří lidi.
Kdybych byl ředitelem (ředitelkou) skládky, čím bych se pochlubil(a) návštěvníkům? ukázala bych jim ten velký kopec odpadků, aby třídili odpad. Nicole ukázal bych jim plachty pod odpadky, protože zadržují jedovatou vodu a odpadky, aby nemohly do země a neznečistily vodu v zemi. Dalibor ukázal bych jim zadní část skládky, aby třídili odpad a podívali se, co všechno lidé vyhazují. Radek S. ukázala bych jim nádrže na jedovatou vodu. Jsou skvělé, ale nejsou nekonečné. Jedovatá voda se nalévá do cisterny, která -178-
ji odváží do Ostravy, kde se čistí a vylévá do řeky. Renata H. ukázal bych jim pracovní stroje, které odvážejí odpad a umí ho zpracovat. Potom bych dětem ukázala ty kopce odpadů a řekla bych jim, jak to škodí našemu prostředí. Natálie K. ukázal bych jim racky chechtavé, kteří tam sedí a hledají suchý chléb. Martin H. ukázala bych jim kompaktátor, který jezdí po kopci s odpadky a odpad stlačují. Tento stroj je velmi důležitý a velmi mě zaujal. Katka M. Děti, tohle je skládka, na kterou se dovezou odpadky. Přijede popelářský vůz, vyveze popelnice a přijede na skládku. Tam vše vysype. Přijede kompaktátor a všechny odpadky rozmáčkne. Pak se tam zaseje tráva. Skládka vydrží do roku 2021 až 2025. Michal (Po návštěvě skládky v Životicích přemýšleli žáci 4. A)
Za co by mě Země pochválila? - nezabíjím živočichy; netrhám vzácné květiny; každý rok se účastním přírodopisných soutěží; občas zachráním topící se včely nebo žížalu a jednou jsem zachránila myš před kočkou; za to, že v létě se strejdou čistíme řeku a vyndáváme z ní odpadky; že nevyhazuji papírky v lese; že používám eko tašky; za plán a úvahu o soběstačnosti mého bydlení; za podporu zvířectva; že recykluji odpad; pomáhám sběrem papíru, aby se nekácely lesy; zalévám rostliny i trávu; když jsem v lese, uklízím po lidech nepořádek; chodím po chodnících, šetřím přírodu
Za co by mi Země vynadala? - pokácel jsem starý strom; občas mi „vypadne“ sáček nebo plast; omylem jsem pohodila igelitový sáček na zem; používám spreje; někdy za plýtvání; že netřídím odpad pravidelně; za používání věcí z plastu; jednou jsem byl tak naštvaný, že jsem rozdupal pár hub a zlomil mladý stromek; teď právě nevím, ale vždy se najde nějaká maličkost…; že házím baterky do komunálního odpadu; že pálím listí a trávu; že si neohradím ohniště, když opékáme buřty; že -179-
spotřebuju moc vody; že netřídím odpad; že používám elektroniku; za lehké znečišťování; že zabíjím pavouky; že místo chození pěšky jezdím autem; za trhání všeho možného; že celý den sedím doma a nechodím ven; že po ní šlapu, trhám kytky; určitě jsem zašlápla pár brouků; párkrát jsem odhodila na zem např. papírek od bonbonu, ale jen párkrát; přírodě jsem nikdy neublížil, možná jsem počůral stromečky; že neznám rostliny Své svědomí zpytovali žáci v soutěži ke Dni Země
Jak jste se dnes dostali do školy? 1. B 2. C 3. D 4. C 5. A 6. A 7. C 8. A 9. C pěšky 11 12 12 11 13 10 10 16 13 autobusem 2 1 1 2 6 10 15 10 7 autem 9 9 8 6 4 5 3 3 2
autem 23 %
autobusem 26 %
pěšky 51 %
Když v zimě není zima… Jistě jste si již všimli, že počasí nesedí na roční období. Už jen proto, že zima nebyla. Dobře. Taky byla, ale jen tak poloviční. Téměř žádný sníh, teplo. Proč to tak je, nevím. Ale já zastávám názor, že za to můžou ufoni z vesmíru. Jsem si tím vlastně docela dost jistá. Protože jen oni mají nadpozemské schopnosti. Nejen že umí předpovídat budoucnost. Oni ji taky ovládají. Celý svět je jen a jen v jejich rukách. Podle mě teď tu „moc s počasím“ převzali nějací ufopuberťáci. To se pak nemůžeme divit, že si počasí dělá, co chce. Když mají špatnou náladu, tak nám -180-
pošlou déšť, kroupy, studený vítr a pak se tím baví. Jsme pro ně jako postavičky ve hře. Ale nemohou ovládat přímo nás. Jen okolí. Ale i to mi dost leze na mozek. Doufám, že je nenapadne, aby na nás v létě seslali padesátistupňová vedra. Asi bychom jim nemohli nijak oponovat, hádat se s nimi by vlastně nemělo žádný smysl, protože by na nás poslali bouřku, tím by nás zahnali do kouta a bylo by. My bychom měli zničené domy a vše, co jsme a vybudovali, a oni by z toho měli srandu. Není to fér. Ale jak jinak se dají vysvětlit ty nepoměry v počasí? Možná existuje jiná teorie, nějaká vědecká. Samozřejmě. Ale já pevně doufám, že si ti ufoni tam nahoře z nás přestanou dělat prču a že se vše zase vrátí do normálu jako dřív. Martina Vachalová 8. C
O cestování 7. A se nechala inspirovat přednáškou o Záhadách starých Mayů Proč cestovat? poznám nová místa (je drahé vstupné, stejně nic neuvidíš) nové poznatky (vše si najdu na internetu) poznám nové lidi (mluví jinou řečí) nové zážitky (zažiju něco zlého nebo se zraním a budu mít trvalé následky a budu mít k tomu odpor) vzpomínky (budu na to třeba vzpomínat ve zlém) odpočinu si (kdo byl na dovolené, ví, že si odpočinku nakonec moc neužije) naučím se něco nového (jsem všeumělec) najdu si nové přátele (mám jich dost) nové prostředí (budu se bát jejich zvířat) poznám jejich památky (nebudu znát jejich historii) Proč necestovat? nemoci (existuje očkování a průjem přetrpíš) prošlapané boty (koupíš si nové) utratíš peníze (když na to nemáš, tak si to nekoupíš, musíš mít nějaké rezervy) dlouhá cesta (to zaspíš, můžeš se dívat na notebook, číst si knížku) -181-
někomu se cestování nelíbí (tak nemá cestovat a jezdit na dovolené. A když už jede, tak ať si to má užít!) do batohu se může přistěhovat „černý pasažér“, např. vzácný pavouk, vzácný druh vší (zvláštní exemplář si vyfotím a budu rád, že jsem ho viděl, batoh máš mít zavřený!) nebezpečné druhy zvířat (byly vytvořeny brokovnice a protijedy) neumím mluvit cizím jazykem (máš google překladač a slovník) nebezpečná cesta (ano, už vidím, jak tě na zájezd za 90 000 pošlou rezavějícím letadlem) budete se cítit opuštěni (se můžete vrátit nebo telefonovat, skype)
Vzdělávání zábavnějším způsobem Místo sezení v lavicích jsme pro změnu zkusili o něco zábavnější způsob učení a poznání, a tím je cestování! Vydali jsme se na týdenní výlet do Anglie. Viděli jsme spousty důležitých a známých památek v Londýně (Big Ben, Westminsterské opatství, Buckinghamský palác...), ale i katedrálu v Coventry, univerzitu Oxford a rodné město Wiliama Shakespeara – Stratford nad Avonou. K žádnému místu nechyběl výklad od paní průvodkyně – k čemu slouží, kdo je vybudoval a podobně. Samozřejmě jsme si procvičili a zlepšili angličtinu. Snad jen od rodin, kde jsme byli na dvě noci ubytovaní, jsme čekali více konverzace. Poslední den bylo na programu muzeum voskových figurín, k vidění byla např. Angelina Jolie a Brad Pitt, Nicole Kidman, Katy Perry a samozřejmě královská rodina. Mimo slavných osobností jsme mohli vyzkoušet různé atrakce – Chamber of Horrors and Scream (Dům hrůzy), 4D kino a na konci jsme nasedli do londýnských taxíků, které nás provezly historií Londýna. Potom jsme měli čas na navštívení jiných muzeí či galerií Londýna, někdo navštívil velké, pětiposchoďové hračkářství Hamleys, jiní šli nakupovat do levného obchodu Primark. Na konci dne jsme se sešli u London Eye. Byla jsem po celém dni utahaná a unavená, všude jen angličtina, anglické nápisy. Čekání na autobus jsem si chtěla zkrátit alespoň čtením novin London Evening Standard, ale samozřejmě byly zase v angličtině! Náhle mi ale Radek podal Druhé patro. Tak jsem -182-
si ho četla v centru Londýna u řeky Temže. Nejen, že jsem si zavzpomínala na časy na základce, ale také mě zachránilo od všudypřítomné angličtiny! :) Nikola Španihelová, bývalá redaktorka Druhého patra
Osvětim V pondělí 7. dubna jsme se my deváťáci vydali na celodenní výlet do Osvětimi. Odjížděli jsme ráno a každý ještě měl na tváři úsměv, říkali jsme si vtipy a smáli se. Po asi dvou hodinách cesty autobus zastavil a my se vydali vstříc táboru, kde zažily hrůzu tisíce lidí. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a každá dostala průvodkyni. Každý z nás dostal svá sluchátka a prohlídka mohla začít. Nejdřív jsme procházeli venku mezi domy a potom následovala prohlídka zevnitř. Když jsme vcházeli do budov, kde v krutých podmínkách museli pracovat ti, které neposlali hned na smrt, zmizel nám hned úsměv z tváře. V další budově byly vystaveny osobní věci, které se tam našly, a podél celé jedné stěny byla vitrína, ve které byly hromady lidských vlasů. Nejhorší ze všeho však bylo, když jsme se byli podívat ve stísněných sklepních celách, to všem běhal mráz po zádech. Na konci prohlídky nás průvodkyně vzala do plynové komory. Po skončení první části prohlídky jsme se přesunuli do Březinky. Lucie Syrovatková 9. C Druhá část prohlídky byla Březinka, kam jsme se přesunuli po pětiminutové cestě autobusem. Viděli jsme koleje, po kterých přijížděly vlaky plné lidí, kteří si mysleli, že jedou do lázní. Byl tam také jeden vagón, který našli a poté převezli do Březinky, aby lidi měli představu, jak tyto vlaky vypadaly. Dále jsme viděli stavby, které tam zbyly, např. dům, do kterého se chodilo na záchod nebo dům, ve kterém se spalo a také rodilo. Když prohlídka končila, dívali jsme se ještě dozadu za celý „areál“, kde stávala budova, ve které spalovali lidské mrtvoly, a také na les, kde je údajně rybník, do kterého se házel popel ze spálených těl. Pak už jsme jeli domů a nějak nás ten černý humor z autobusu cestou do Polska přešel. Barbora Štarhová 9. C
-183-
Přijímací zkoušky Byla středa 16. dubna, poslední den, kdy jsme se společně v 9. C viděli před přijímačkami. Ti, kteří je nedělali, se chovali jako obvykle, ale co my, kteří si je prostě musíme napsat? Naše chování bylo trošičku odlišné, v hlavě nám už začínaly znít otázky jako: co když se nedostaneme na školu, kam chceme? Co když se nedostaneme na žádnou školu? Už na nás byla trochu znát nervozita. Vzájemně jsme si po celý den dodávali odvahu a říkali si, že to zvládneme. Po skončení vyučování jsme si věnovali pár objetí a povzbudivých slov a šli jsme domů. Velikonoční prázdniny uběhly jako voda a nastal první z našich dvou dnů D. Někteří z nás byli nervózní více, jiní méně. Ve čtvrtek jsme se zase sešli u nás v 9. C. Ti, co už znali výsledky, které byly pozitivní, měli dobrou náladu. Bohužel, někteří měli náladu špatnou, protože se nedostali. Byli u nás i takoví, kteří se měli dozvědět výsledky až v ten den. Netrpělivě jsme stáli u mobilů a doufali, že se dostanou. Vzájemně jsme se podporovali, jsme skvělý kolektiv. Lucie Syrovatková 9. C Baník vs. Trojanovice V sobotu 12. dubna 2014 jsme byli na Bazalech. Jak jsme se tam dostali? Náš trenér zná trenéra, který trénuje žáky Baníku, a domluvil nám zápas o přestávce. V ten den hrál Baník proti Slovácku a prohrál 0:1. O přestávce jsme hráli my (TJ Trojanovice nebo Kozinec). Mohli jsme si prohlédnout tribunu a podat ruku hráčům. Hráli jsme proti stejně starým žákům. Za každý tým nás mohlo 6 plus brankář. Hřiště bylo velké jako šířka hřiště. Taky nám pískal vlastní rozhodčí! O přestávce jsme začali hrát. První jsme dostali gól my, po gólu jsme vystřídali všechny hráče na hřišti, kromě brankáře. Až jsme vystřídali, rozehráli jsme. Naším hráčům míč vzali a na mě šla střela, střelu jsem chytil a udělal dlouhý výkop na bránu, před bránou čekal Karel Kuča. Balón si zpracoval a vystřelil na bránu, brankář to nečekal, a tak neměl šanci balón chytit. Stav byl 1:1. -184-
Až Baník rozehrál, rozhodčí zapískal konec a my jsme slavili. Chytli jsme se za ruce a běželi k divákům a potom k tribuně. Myslím si, že pro nás to je velký úspěch, protože jsme na Baníku hráli poprvé za Trojanovice. Nakonec nám dali výbornou pizzu, to jsme si dali… Jakub Jeřábek 5. A
Možná ji znáte… Mezi naše úspěšné sportovce jistě patří i Klára Kubečková, žákyně 7. C naší školy. Jejím sportem jsou skoky na lyžích. V současné době se pilně účastní závodů po celé republice, často zavítá i do Polska. A jak se jí daří? Je mistryní republiky v kategorii 11–12 let, členkou vítězného družstva žaček, celkovou vítězkou Českého poháru. V Jizerských horách zvítězila s Eliškou Řezníčkovou v mistrovství ČR dvoučlenných družstev. V polské Wisłe zvítězila v prvním závodě zimní série Lotos Cup, ve druhém skončila třetí. Letos vyhrála svou kategorii v Raškohrátkách v kategorii profesionálů. Ve středu 23. dubna Klára převzala na frenštátské radnici ocenění za své sportovní úspěchy v roce 2013. ? Kdo je tvůj vzor a chtěla by ses s ním jednou setkat? ! Mým vzorem je Sara Takanashi a chtěla bych se s ní hodně setkat. ? Kdy jsi začala skákat a proč? ! Začala jsem skákat o prázdninách po 3. třídě, byla jsem na skokanském kempu a začalo mě to bavit. ? Jaký je to pocit, když letíš? ! V letu to nějak moc nevnímám, akorát někdy zařvu v letu, když se leknu. ? Jak vypadá letní příprava? ! Letní příprava vypadá tak, že skáčeme na můstku s umělou hmotou a občas míváme i suché tréninky, například na obratnost, dynamiku, rychlost, sílu, SNC, saunu. ? Kolik skoků odskáčeš za rok (léto + zima)? ! Za celý rok udělám asi okolo 1000 skoků. -185-
? Kolik holek skáče (v tvé kategorii i v jiných)? ! Já teď ve své kategorii neskáču, Svaz ji na určitou dobu zrušil, a proto skáču s kluky v kategorii 13–14 let, ale důležité závody, jako je Zimní MČR anebo Letní MČR máme oddělené od kluků. ? Jaký máš osobní rekord? ! Můj osobní rekord je asi 60 m. ? Jak dlouhé a těžké máš lyže? ! Mé skokanské lyže Sporten měří 2 metry a váží asi 6 kg. ? Který z frenštátských můstků jsi už vyzkoušela? ! Ve Frenštátě jsem už vyzkoušela K9, K21 a K47, na podzim se chystám vyzkoušet můstek K96. ? Jak moc bolí pády (co už máš za sebou)? ! Pády bolí nejvíce v zimě, ale většinou po pádu mne bolí zadek, párkrát se stalo, že jsem měla odřeniny na obličeji, rozseknutý ret a modřiny a někdy nějakou zlomeninu ? Kde kromě Polska letos budeš skákat? ! Letos budu skákat v Česku, Polsku, na Slovensku a možná ve Slovinsku. ? Už se chystáš na příští olympiádu? ! Na olympiádu mám teď ještě čas, ale kdyby se zadařilo a byla bych ve skocích dobrá i později a dostala se do České reprezentace, tak bych se snažila tam nominovat, zatím počítám s tím, že tam budu. ? Vyhrála jsi nějaké medaile a máš nějakou oblíbenou? ! Mám medaile i poháry, ale nejoblíbenější je pohár za druhé místo, které jsme získali s holkami, a byly tam děti z celého světa, první místo obsadilo Slovinsko a třetí bylo Německo. ? Podporují tě rodiče a jezdí s tebou na závody? ! Rodiče mě hodně podporují a když jsou závody ve Frenštátě, tak taťka měří a mamka zapisuje výsledky, na závody se mnou -186-
jezdí taťka a když má mamka čas, tak i ona, ale vždycky se mnou jezdí na MČR do Harrachova. Otázky vymýšleli spolužáci ze 7. C
K čemu co je a není? Věděli jste, že žárovka není vhodná k osvětlení místnosti? Tak k čemu jsou potom všechny ostatní věci, které jsou k něčemu, k čemu je vůbec nepoužíváme? Jako příklad si vezmeme třeba ledničku. Ta určitě není vhodná k chlazení a uchovávání jídel, ale je vhodná ke schovávání, když hrajete na schovku. No to asi ne, ale třída 8. A vám určitě poradí, k čemu co máme používat. Zuzana Vachalová 8. C učitel - není vhodný na učení, je vhodný na hraní. Sabina tužka - není vhodná pro psaní a kreslení, je vhodná jako dekorace do pouzdra. Michal škola - není vhodná k učení, je vhodná ke spaní. Monika škola - není vhodná k delšímu pobytu v budově a učení se v ní, zato může být využita jako hřiště pro paintball. Pavlína M. postel - není vhodná pro spaní a odpočívání, ale k odkládání různých věcí, hraček. Patrik propiska - není vhodná ke psaní, je vhodná k jídlu jako příborový nůž. Jana telefon - není vhodný k telefonování, ale k zateplování. Když se zahřeje, tak je z něj teplo. žák - není vhodný k aktivitě v hodině. Žák je vhodný ke spaní na lavici. učitel - není vhodný k učení studentů, ale je vhodný k dělání čaje. Andrea jídlo - není vhodné ke konzumaci, ale slouží pouze jako dekorace nebo k uklidnění pohledem učitel - není vhodný k učení, ale používá se jako ozdoba do třídy. Jana H. žák - není vhodný k učení, ale je vhodný k ničemu. Ondřej D. škola - není vhodná, aby do ní někdo chodil, slouží k tomu, aby město nevypadalo divně, že nemá školu. Jan postel - není vhodná ke spaní a skákání, ale slouží k uskladnění prachu a blech. Lucie oblečení - není vhodné k nošení. Podle paragrafu č. 1892 oblečení slouží k zaplnění skříně. Jana S. -187-
S kufrem do školy? Hlásí se nová móda a to kufry do školy. Jaké to asi je nosit do školy kufr místo těžkého batohu na zádech? Já si myslím, že je to super. Určitě se tam vleze plno věcí a je to lehčí. Nevýhodou je tahání kufru do schodů, to asi není lehké. Vleze se tam plno sešitů, učebnic a je menší pravděpodobnost poničení a na konci roku placení učebnic. Pastelky se konečně přestanou lámat, protože je dost těžké praštit s kufrem na zem, ne? U nás ve škole se tenhle trend už pomalu zavádí, uvidíme, kolik žáků nastoupí v příštím roce s kufrem místo batohu. Marie Veselá 8. A
Posila v kuchyni Už se stává tradicí, že po příchodu nového pracovníka školy se s ním dělá rozhovor. A tak i tentokrát se tak stalo. Na naše otázky odpověděl nový pan kuchař, Vlastimil Rek. ? Chtěl jste vždy být kuchařem? ! Asi ano, dovedla mě k tomu maminka. ? Pracoval jste někde před nástupem do naší školy? ! Pracoval jsem 25 let u armády jako kuchař. ? Vaříte doma ve stejném množství jako ve škole? ! Určitě ne! (úsměv) Doma vařím pro čtyři lidi. ? Je to radost vařit pro tolik lidí, nebo je to spíš za trest? ! Je to radost. ? Co vaříte nejraději? ! Nikdy jsem o tom neuvažoval. ? Máte rád i zahraniční kuchyni? ! Ano, nejraději mám čínskou kuchyni. ? Myslíte si, že jsou děti ve školní jídelně vybíravé? ! Moc vybíravé nejsou, jelikož mají právo si jídlo vybrat. Za rozhovor děkují Aneta Havlová a Jana Horáková 8. A -188-
Den očima zvířete Pes Ráno vstává dříve než já a jí později než já, protože mi dává nažrat dost brzo. Jak vstane z divného lehátka, vyčistí si zuby nějakou ostnatou tyčinkou. A pak si na sebe dá neznámé velké kožichy, které nosí celý den. Než odchází ze svého domečku, tak se ještě umyje vodou a ne jako já, že se vůbec neumyju. Pak odejde ze svého domečku a nevidím ho skoro celý den. Večer přijde, dá mi nažrat a potom se vůbec o mě nezajímá. Pak mě zavře do dřevěné ohrádky a jde spát. Silvestr Adámek 6. A
Morče Já to nechápu, proč můj páníček nespí v kleci jako já. A pořád něco jí. To já si dám seno a něco velkého, co křupe a líp po tom vidím. Ale pořád nevím, proč má na sobě pokaždé něco jiného a já mám pořád to samé. Christian Svoboda 6. A Vyšlo slunce, dům se probouzí, jako obvykle ležím na schodech u topení. Nedokážu pochopit, proč na schodech nespí i můj Pán?! Přednost má v jídle vždy on. Takže první se nasnídá Pán a až pak já. Občas na mě zaječí a uhodí mne, ale nic vážného. Nejhorší čas je, když odjíždí, ale vrátí se. Potom si se mnou hraje a k západu slunce mě nakrmí ještě jednou a občas, přijde Pán Pána si ke mně zakouřit. A po těžkém dnu si jdu opět lehnout na schody. Ondřej Studnický 6. A
Papoušek na Havaji Bylo krásné ráno a v jednom menším domku žila rodina Peříčkova, která měla papouška Zóju. Byl to jejich miláček rodiny. Měla všechno, každý den jí dávali slunečnici a čistou vodu. Byla velmi spokojená, ale neměla kamarádku, se kterou by prožila plno dobrodružství. A tak si jednou otevřela vrátka od klece (byla velmi chytrá) a odletěla oknem ven, protože bylo horko a Peříčkovi větrali. Letěla podél moře, až doletěla na jeden menší ostrov, kde slyšela hudbu. Byla velmi zvědavá, proto se tam hned letěla podívat. Byli tam samí papoušci, dokonce tam byl jeden úplně stejný. Byla to ona a jmenovala se Zuza. Skamarádila se s ní a obě začaly tančit sambu. Po chvíli Zóji došlo, že tu hudbu už někde slyšela. Zuza jí vysvětlila, že je na Havaji a ona tam bydlí. Zóji došlo, že zapomněla na rodinu. Nakonec vše dopadlo dobře, vrátila se zase domů, kde teď žije šťastná a veselá. Kateřina Musialová 5. A -189-
Praotec Čech nebyl na Řípu první? O příchodu kance V jedné zemi žilo mnoho zvířat, ale nejvíce se tam vyskytovali kanci. Největší Vojvoda byl praotec kanec. Jednoho dne se rozhodli přestěhovat na jiné území, sbalili si všechny věci a hned se vydali na cestu. Cesta byla dlouhá, až po půl roce tam dorazili, cestou potkali městečko krav, kde jim dali najíst a u nich přespali. Ráno vyrazili a dali jim zásoby na cestu. Pokračovali dále v cestě. Narazili na jedno území, které bylo úrodné a kolem řek. Bylo moc pěkné, ale bohužel bylo pro ně hrozně malé, tak se vydali dál. Pokračovali v cestě 2 měsíce, ale nakonec dorazili konečně na to pravé místo, které jim vyhovovalo, ale nemělo jméno. Kanec vystoupil na horu a viděl lesy plné bukvic, žaludů a hlavně žádné lovce a nejvíce se jim líbilo, jak viděl plno bažin, v kterých se bude válet. A tak se všichni shodli na jméně hora Kanec. Pojmenovali to proto, že se tam usídlil rod Kanců. Sára Malíková, Kristina Michnová 7. B O příletu včel do Čech Za medovými horami, žlutými řekami, mezi včelími vosky stálo velké včelí hnízdo. Každý den dělnice odletěly pro sladký nektar a opylovaly květiny. Jednoho dne vznikla dělnická vzpoura a královna si lámala hlavu, kam teď půjdou dělnice, když v lesích už nezbyla žádná květina. Proto se královna rozhodla, že všichni poletí na západ. Před odletem prohlásila: „Mé milované děti. Rozhodla jsem se, že odletíme na západ, a tam se pokusíme najít úrodnou zemi.“ Proto se včely pořádně najedly medu a pak odletěly. Musely překonat bažiny, nebezpečné lesy a nebezpečné útoky kočovných sršňů. Až se dostali k Vltavě a tam si na chvíli odpočinuly. Trubci se ptali, kdy bude konec cesty. Královna řekla: „Zítra ráno vyletím na tam tu horu a podívám, se jak to tu vypadá.“ Brzo ráno se královna najedla posledního medu a odletěla na horu, která se jmenovala Říp. Královna se porozhlédla a viděla velkou zemi, kde byla spousta pastvin a hor. „Jak se bude jmenovat, matko?“ zeptala se jedna -190-
dělnice. „Po mém synovi. Čechy. Tak se bude nazývat tahle země.“ Tak se všichni dali do práce a žijí tady i dnes v míru a pokoji. Michal Kožušník, Adam Václavík 7. B
Putování pavouků křižáků Původně žili v Africe (přesně řečeno v Egyptě). Museli si najít nový domov, protože se po několika letech velmi zvedla teplota a umírala jejich mláďata. Proto se několik z nich vydalo na průzkumnou výpravu. Po týdnu se průzkumná výprava vrátila s tím, že se seznámila a spřátelila s kmenem Štírů. Jejich šaman jim vyprávěl o vzdálené zemi s ideálními podmínkami pro přežití jejich druhu. Vůdce kmene Arachnius se proto rozhodl svolat celý kmen a sdělit jim, že se vydávají na pouť za novým domovem. Po měsíci úmorné cesty se dostali k Středozemnímu moři, přes které se dostali tak, že se jako černí pasažéři nalodili na řeckou loď. Díky tomu, že loď proplouvala kolem řeckého pobřeží, mohli vidět krásné přístavy. Nakonec loď zakotvila v římském přístavu a po dalších 6 měsících došli až do Čech. Arachnius vyšel na pro pavouky obrovskou horu Říp, rozhlédl se a spokojeně se pousmál. Svolal kmen a hlasovali, zda chtějí zůstat. Nakonec se rozhodli zůstat. Byla tam krásná krajina, opravdu obrovské zásoby hmyzu a spousta koutků pro pavučiny. Kmen již zanikl, potomci ale žijí v Česku dodnes. Petr Sotorník, Filip Vašek 7. A
Milí víčkosběrači, chtěli bychom Vám moc poděkovat za sběr víček pro Elišku. Eliška již absolvovala svůj první lázeňský pobyt v Klimkovicích. Speciální léčba KLIM Therapy byla cílená na posílení trupu se zaměřením na oporu a funkční zapojení levé ruky. Před lázněmi Eliška levou ruku nepoužívala vůbec, nic do ní nevzala a ani se o ni neuměla opřít. Po 4 týdnech rehabilitace se dostavil účinek: Eliška začala používat levou ruku. Umí už do ní vzít hračku, pohladit, začala se o ni opírat a také ji používá při chůzi po čtyřech. Další léčbu, na kterou se víčka dále sbírají, bude Eliška absolvovat v měsíci říjnu. Ještě jednou VÁM VŠEM sběračům víček MOC DĚKUJEME. -191-
Víčka v naší škole vybíráme do května. Další sběr začne hned na začátku září (opět odevzdávejte v kabinetu přírodopisu nebo u p. uč. D. Friedlové v 1. A). Sbírejte tedy víčka i o prázdninách, poproste i příbuzné, které v létě navštívíte, sousedy…
Konečně je tady jaro,
Komiks
Dana Friedlová
a vydejte se
neseďte doma
do přírody!
Na vydání 118. čísla Druhého patra se podíleli: Markéta Petrová, Zuzana Vachalová, Martina Vachalová, Lucie Syrovatková, Barbora Štarhová, Jana Horáková, Aneta Havlová, Zdeněk Horečka, Veronika Mladěnková, Jakub Jeřábek, Jana Cibulcová a Mchaela Žingorová Obrázky kreslili: Natálie Heřmánková, Jakub Juřík, Sabina Konvičková, Natálie Malíková, Tomáš Wolf Fotografie: Karel Šindler (str. 173, 185), Bohumila Zabloudilová (str. 178), Radek Ondryáš (str. 182), Petr Ondryáš (str. 169, 183, 186, 188), Zuzana Němcová (str. 191) (Z)odpovědný vedoucí: Petr Ondryáš Komiks: e-mail:
[email protected] http://www.zstyrfren.cz Tisk: LWR Graphic s.r.o. Frenštát p. R. http://www.druhepatro.ic.cz ZŠ a MŠ Tyršova 913, Frenštát pod Radhoštěm Vydáno 2. 5. 2014
-192-
