Mûl to b˘t - zlom
3.12.2014
13.01
Stránka 9
1. To znám Muselo to pfiijít kaÏd˘m okamÏikem. Byla jsem velká, nemotorná, tûÏce se mi d˘chalo, chodilo, leÏelo i sedûlo. Na zaãátku horkého léta jsem se sotva belhala a kaÏdá normální Ïenská mû na ulici obdafiila lítostiv˘m pohledem. Pfiedstavû, Ïe i tûhotná Ïena mÛÏe b˘t krásná, jsem uÏ dávno nevûfiila. Pfiibrala jsem pfies tfiicet kilo, a byla jsem obrovská úplnû v‰ude. Stehna, zadek, l˘tka, nohy se mi zvût‰ily o ãíslo a prsa, pokud se jim pfii velikosti sedm je‰tû dá takhle fiíkat, nepopsatelnû bolela. Vûdûla jsem, Ïe bude velk˘, i Klára mûla skoro ãtyfii kila. Máma mému bfiichu domlouvala: „Vnouãku mÛj milovan˘, prvorozen˘, tak uÏ vylez.“ Musela jsem se jí smát. Moje máma, to je ztûlesnûní melodramatu, nervák, chodící panika, a koufií jednu za druhou. Jinak je docela fajn. Obûtavá babiãka. Svého druhého vnouãete, a hlavnû prvního vnuka, se uÏ nemohla doãkat. Pro Ïenskou, která má doma tfii dcery a chlapa, co jí pfii kaÏdém tûhotenství tvrdil, Ïe ãekají Petfiíka, to byla Ïivotní událost. Do New Yorku cestovala ãastûji neÏ do sousední vesnice nebo okresního mûsta. Pfiiletûla pokaÏdé, kdyÏ jsme potfiebovali. 9
Mûl to b˘t - zlom
3.12.2014
13.01
Stránka 10
ANDREA CODDINGTON
KdyÏ se narodila Klára, kdyÏ jsem nastoupila do práce, kdyÏ jsme jeli na dovolenou, kdyÏ nám bylo dobfie, kdyÏ nám bylo ‰patnû, a i teì, kdyÏ jsem se chystala zase rodit. V cestovním pase se jí to jen hemÏilo razítky amerického imigraãního úfiadu. Cel˘ Ïivot proÏila v jedné vesnici. Narodila se tam, vyrostla, vystudovala, pracovala, vdala se, mûla dûti, postavila dÛm, oslavila padesátku a na dovolené jezdila do Jugo‰ky. O Americe se jí nikdy ani nezdálo… A pak s kufry napûchovan˘mi klobáskami, loupan˘mi ofiechy, oravskou slaninou, pa‰tikami Májka, vegetou, polohrubou moukou, tekut˘m persilem a vlnou na pletení, domácí hru‰kovicí, povidly a bonboniérami Tatiana pfii kaÏdém vstupu na americkou pÛdu tvrdila, Ïe nic k jídlu nepfieváÏí. Dnes se du‰uje, Ïe uÏ nikdy nepoletí s British Airways, protoÏe pfiestup na lond˘nském Heathrow je pr˘ jako zl˘ sen. Je hrdinka a fiíká, Ïe na leti‰ti uÏ nepotfiebuje Ïádnou uvítací delegaci s transparenty a taxík Ïe si mÛÏe zavolat i sama. Domluví se anglicky, nemÛÏe se nabaÏit americk˘ch nepeãen˘ch s˘rov˘ch koláãÛ a dûtská hfii‰tû v Central Parku zná lépe neÏ rodil˘ Newyorãan. Tahle Ïenská, která cel˘ Ïivot vyvafiovala v obrovsk˘ch hrncích, aby nakrmila hladové krky, stála v fiadû na vánoãní mandarinky, odpírala si, jen abychom my mûli dost, zabíjela prasata, chovala husy…, si teì bez rozpakÛ objednávala tenouãkou pizzu ze sítû Domino’s (kaÏdé úter˘ tam totiÏ mají akci, dvû za cenu jedné). A o víkendu zase ãínu. Co bychom se plahoãily u sporáku, kdyÏ nám teplé jídlo pfiinesou pomalu aÏ do kuchynû? „A Ïe toho je!“ radovala se vÏdycky. Spofiivou du‰i slovenské hospodynû v sobû ale nezapfiela: „Ty plastové misky umyjeme a schováme. Urãitû se na nûco budou hodit.“ Podle mámy se skoro v‰echno je‰tû mohlo na nûco ho10
Mûl to b˘t - zlom
3.12.2014
13.01
Stránka 11
MùL TO B¯T HEZK¯ ÎIVOT
dit, a tak jsme odkládali, skladovali, nic nevyhazovali. Mûli jsme nasysleného takového haraburdí, aÏ ho nakonec naházela do pytle a ten putoval do odpadní ‰achty. Vlna a jehlice leÏí nedotãené na dnû kufru dodnes. „Kdo by se s tím dûlal, kdyÏ si v‰echno mÛÏe‰ koupit tisíckrát krásnûj‰í a barevnûj‰í ve v˘prodejích?“ „Já jsem ti to fiíkala, mami, ale ty ne!“ „A za tak málo penûz? Za to bych neupletla ani pÛl zad.“ Kvasnice a mouka taky pro‰ly záruãní lhÛtou. „Takové dobré koláãe se tady dají koupit. A bez práce. A je‰tû vyjdou myslím i levnûji.“ „Já ti to fiíkala.“ Domácí dobroty se jí uÏ nezdají nenahraditelné, jen na vlastnoruãnû nasbírané hfiiby nedá dopustit. „Ta klobása je pfiepaprikovaná a nastavovaná. Takové jitrniãky, jaké koupí‰ u Maìara na Druhé avenue, ani nበtaÈka neudûlá.“ Maìarské fieznictví, které se, nevím proã, jmenuje Yorkville Meat Emporium! Tady se angliãtina jen tûÏko dere pod kÛÏi boÏsky proma‰tûn˘m, kfiupav˘m ‰kvarkov˘m plackám, ostré ãabianské klobásce, praÏské ‰unce, such˘m maìarsk˘m salámÛm a tomu bezkonkurenãnû nejlep‰ímu makovému závinu v Severní Americe. „A ty tvarohové pirohy, co jsme mûli minule od PolákÛ, byly skvûlé.“ „Ano, mami, i knedlíky se dají objednat, brynza koupit. A kdyÏ bude‰ moc chtít, tak kluci z New Jersey pravidelnû vafií huspeninu a dûlají tlaãenku.“ Máma tu nezdomácnûla, ale pfiizpÛsobila se. Îehliãku ‰oupla nûkam do kufru, protoÏe pfii dûtech a stoprocentní vlhkosti vzduchu jsme prali jako ve státní prádelnû. Sama uznala, Ïe kdyÏ se prádlo ze su‰iãky poskládá je‰tû teplé, vÛbec není pomaãkané. Definitivnû se 11
Mûl to b˘t - zlom
3.12.2014
13.01
Stránka 12
ANDREA CODDINGTON
osamostatnila obdivuhodn˘m krokem – objednala si cigarety odnûkud ze státu Delaware. „Copak se zbláznili, Ïe chtûjí za cigára osm dolarÛ? To já jim teda nedám.“ „Jo, mami, urãitû se zbláznili.“ A nedala. Koufiit nepfiestala, cigára si pofiídila levnûji. Byla s ní legrace. Jen jednou ne, to kdyÏ nechala ani ne tfiímûsíãní Kláru spící v koãárku pohlídat náhodnou kolemjdoucí ãerno‰ku v parku. „Potfiebovala jsem si odskoãit na záchod!“ „Mami, proboha! Pfií‰tû se rad‰i poãÛrej, jasné?“ Málem mû z toho leknutí trefil ‰lak. „Mበtoho na pfiebalování málo, co?“ odbyla mû s úsmûvem. O chvíli pozdûji jsme se uÏ celé historce smály, ale mého muÏe jsme detailÛ odpolední vycházky radûji u‰etfiily. KdyÏ Klára plakala, máma plakala s ní. KdyÏ jsem plakala já, utû‰ovala mû a drÏela za ruku. Sama plakala tajnû, abych ji nevidûla. Moje máma, moje opora. Nakonec se mnou na sv˘ch bedrech vláãela cel˘ mÛj kfiíÏ. Zvûst o Brunovi, to byla událost! Collin pfiinese prvního vnuka Brawntonov˘m, já ·ikov˘m, Klára bude mít prvního bratra, moje sestry prvního synovce, moje tety (i mÛj otec mûl jen sestry) prvního prasynovce, Kláfiiny sestfienice jediného bratrance atd. Pokraãovatel rodu a nositel jména se má uÏ uÏ narodit. Kletba muÏského pokolení na‰ich dvou rodÛ se rozplynula pfii ultrazvuku, kter˘ v mém bfii‰e jako mávnutím kouzelného proutku odhalil muÏsk˘ penis v celé jeho kráse. Jsem chodící testosteron. UÏ aby byl venku. Chlapeãek. I penis! 12
Mûl to b˘t - zlom
3.12.2014
13.01
Stránka 13
MùL TO B¯T HEZK¯ ÎIVOT
Vím, co mû ãeká, jdu ke stejnému doktorovi. Star˘ Jack Maidman je chladn˘, odmûfien˘, ale postará se o nás. Jdu do stejné nemocnice, Columbia Presbyterian na západní stranû horního Manhattanu. Nemusím si nic moc balit. Porodím, na nemocniãním lÛÏku se ani neohfieju a s rÛÏovouãk˘m miminkem v autosedaãce pofrãím domÛ. Îádné prodluÏování nemocniãní dovolené. Venku na mû bude ãekat Collin s objednan˘m autem. Bude to ãern˘ lincoln, tak jako u Kláry, kter˘ nás pohodlnû odveze domÛ. Pfiedstavuju si v‰echno, co mû ãeká, a pfiipravuju se na porodní déj`a vu. Tû‰ím se. Bojím se. Ale hlavnû to chci mít za sebou. UÏ vím, jak budu naléhavû prosit, moÏná i kfiiãet, Ïe potfiebuju epidurál. Hned, protoÏe déle uÏ to nevydrÏím… Mám to naplánované, proÏité, vyzkou‰ené, uÏ vím, co je to rodit. Kontrakce nad ránem 2. ãervna mû docela zaskoãila. Hlavnû intenzitou. „JeÏi‰ikriste, je to tady,“ oznámila jsem spícímu Collinovi slovensky. Pádím na záchod. Ze Ïaludku se mi tlaãí ven snad i pût let staré vánoãní pupáky. Moje obûtavá, nedoãkavá a hlavnû zvûdavá máma strãí hlavu do malinké koupelny manhattanského bytu. „Darinko, dûje se nûco?“ Darinko? Takhle mi nefiekla uÏ celé roky. „Ano, mami, je to tady,“ fiíkám v kfieãi. „To vidím.“ „Tak proã se ptá‰, mami?“ Kontrakce jsou silné a probíhají mi tûlem jedna za druhou. V˘raz na maminãinû tváfii si budu dlouho pamatovat. Na jedné stranû radost a oãekávání, na druhé stranû… Pohled, kter˘ mÛÏe mít jen máma. Vûdûla jsem, Ïe kdyby mohla, nejradûji by si to celé odtrpûla za mû. 13
Mûl to b˘t - zlom
3.12.2014
13.01
Stránka 14
ANDREA CODDINGTON
Klára se probudila s pláãem. Neuvûfiitelné. Ty dûti jsou s námi opravdu propojené pupeãní ‰ÀÛrou. Byla celá nesvá. Tu‰ila? Vûdûla? Cítila? Její milovanou maminku nûco bolí. Plakala a chtûla mû obejmout. V bolestech a kfieãích na ni mrknu a lehneme si spolu na chvíli do postele. Collin jen zírá, bled˘ jako stûna. Bojí se, Ïe to do nemocnice nestihneme. „A ví‰ co, zajíãku?“ „Co?“ „V ledniãce mበmalé pfiekvapení,“ vym˘‰lím si. Nic lep‰ího mû nenapadá. „Bejby, prosím tû. Pojìme uÏ,“ Collin má váÏnû naspûch. „Klárko, maminku jen tro‰ku bolí bfií‰ko, protoÏe bude mít miminko,“ snaÏí se situaci odlehãit máma. „Pojedu do nemocnice a pfiivezu ti bratfiíãka, pfiesnû, jak jsem slíbila,“ povídám jí, ale nevím, jestli to chápe. Pfiestala plakat, zÛstaly jen mandlové oãi a tázav˘ pohled. Uklidnila se. MÛÏeme jet. Collin mû Ïene do taxíku. Byl u porodu Kláry, bude i u Bruna… Bude mû drÏet za ruku, bude na mû kfiiãet jako trenér na svou nejlep‰í atletku: „Bejby, zatlaã!“ Nebo: „Jdeme na to, ty moje tygfiice, pûknû se nadechni a do deseti, tlaaaã!“ Pfiípadnû na mû vyrukuje s jin˘m americk˘m zvykem: „You can do it, we can help.“ Americk˘ trhák, on je mÛj filmov˘ hrdina za v‰echny prachy. ZboÏÀuju ho a zboÏÀuju i jeho americké odrhovaãky, k˘ãe, drama a afektovanost. Je mou „sochou v‰eho amerického“. Ve Ïlutém taxíku se Ïeneme ulicemi západního Manhattanu. Stopli jsme si ho docela rychle, hned na rohu 92. ulice a avenue Central Park West. 14
Mûl to b˘t - zlom
3.12.2014
13.01
Stránka 15
MùL TO B¯T HEZK¯ ÎIVOT
Nepamatuji si taxikáfie ani cestu, jen to, Ïe mu Collin fiekl: „Jeì po West Side Highway, vyhni se Broadwayi i Riverside Drive.“ VÏdycky má v koupelnû zapnuté rádio. Ví, co se dûje na silnicích a kudy se kam dá co nejrychleji dostat. Navíc má intuici, zná mûsto i newyorské taxikáfie. ¤idiã byl je‰tû zelenûj‰í neÏ já… PfiijíÏdíme do nemocnice a mnû se chce stra‰nû tlaãit. Jen kdybych ze sebe je‰tû mohla dostat zbytky ze Ïaludku. Collin je u mû, dívám se na nûj a ãekám, Ïe mé trápení skonãí. Koneãnû jsme v jedenáctém patfie Presbyteriánské. Sestfiiãka na první vy‰etfiovnû mi nafiídila: „Jestli máte nutkání, netlaãte.“ „To se vám fiekne.“ „Je‰tû netlaãte. Musíme vás alespoÀ dostat na lÛÏko.“ Vysvlékám se z neforemn˘ch tûhotensk˘ch ‰atÛ a pfiikyvuju, Ïe rozumím. Collin vyplÀuje poslední papíry. Potvrzuje, Ïe máme poji‰Èovnu, jinak bych musela rodit na ulici. Amerika, peníze, byznys… Zdravotnictví je drahé, poji‰Èovny lakomé, pacienti a doktofii vzájemnû na noÏe. V‰echno kolem mû se dûje pfies matn˘ filtr. Stojím za objektivem kamery, sedím na reÏisérovû Ïidli a zároveÀ hraju hlavní roli. Bolest! Bolí to! Vím, Ïe mÛj syn je velk˘, ke konci uÏ se ani moc neh˘bal… Tedy nepfiekypoval aktivitou, jen se tam pfievaloval jako velryba a s ním celé mé bfiicho. „Netlaãte, uÏ jste otevfiená na osm centimetrÛ, dítû bude za pár minut na svûtû,“ fiíká sestfiiãka. Usmívám se na ni. „VáÏnû?“ „VáÏnû, drahou‰ku. Bude to rychlovka.“ Je mi ‰patnû, je mi zima a je mi na zvracení. Nejvíc se bojím, Ïe mi nestihnou píchnout epidurál. 15
Mûl to b˘t - zlom
3.12.2014
13.01
Stránka 16
ANDREA CODDINGTON
„Kde je anesteziolog? Potfiebuju epidurál, a to hned,“ spí‰ prosím, neÏ naléhám. Pamatuju si první porod, kdy jsem si myslela, Ïe umírám, protoÏe mi trnuly nohy. Mûla jsem zimnici a pfii pomy‰lení, Ïe dal‰í kontrakce urãitû pfiijde, jsem moÏná i umfiít chtûla. Bolest mû nepfiedstavitelnû intenzivnû trhala na nûkolik krvav˘ch kouskÛ. Nejsem Ïádná padavka… Ale tohle váÏnû bolí! Sestfiiãka mû pfieváÏí na porodní sál, Collin kráãí vedle mû, vypadá docela klidnû. AlespoÀ navenek. „Bejby, ty jsi jedniãka, ty to zvládne‰…“ V Presbyterianské je porodní sál vlastnû pokoj. Jsou tam koÏené gauãe, kdyby u sebe náhodou nûjaká exhibicionistka chtûla mít celé pfiíbuzenstvo i s fanou‰ky. Je tam televize, telefon, mal˘ noãní stolek a obrovitá postel, na níÏ leÏím je‰tû obrovitûj‰í já. Pfiichází moje spása, pfiitaÏliv˘ asijsk˘ anesteziolog. „Paní Brawntonová?“ „Ano, to jsem já.“ „Pochopil jsem správnû, Ïe máte zájem o anestézii?“ ptá se oficiálním tónem hlubok˘m hlasem. „Ano, pfiesnû tak.“ Jen uÏ, prosím tû, dûlej. „Bolí mû to.“ „AÏ budu píchat, nesmíte se pohnout bez ohledu na intenzitu bolesti,“ nafiizuje mi stroze. „Hm, hlavnû rychle.“ Rty popraskané, hrdlo vyprahlé. Sestfiiãka mi pomáhá posadit se, a já se zaÈat˘mi zuby objímám pol‰táfi. MÛj muÏ je náhle nesvÛj. MoÏná se bojí. Pohled na jehlu zabodnutou v mé pátefii urãitû není nejpfiíjemnûj‰í. Aaaah, uÏ je to tady. Nohy mi trnou, tentokrát ov‰em znám˘m sladk˘m pocitem úlevy. Zase se usmívám. Bolest polevuje témûfi okamÏitû. 16
Mûl to b˘t - zlom
3.12.2014
13.01
Stránka 17
MùL TO B¯T HEZK¯ ÎIVOT
„Díky. Bez vás bych to nezvládla,“ vdûãnû provázím pohledem svého andûla, kter˘ odchází s letm˘m úsmûvem stoického ãínského mafiána na rtech. ZÛstávám sama s Collinem a se sestfiiãkou. Ta sleduje kontrakce na monitoru a pagerem kontaktuje doktora Jacka, protoÏe na jedenáctce zaãínáme rodit. Jack je Jack. Jako vÏdy se tváfií nezaujatû… Zajímá ho v‰echno, jen pacientka ne. AlespoÀ tak pÛsobí. Ale vím, Ïe jsem v dobr˘ch rukou. Pohoda, nepohoda, on za to stojí. Kdyby opravdu, nedej BoÏe, nastaly nûjaké problémy, Jack si poradí. Ale BÛh rozhodl jinak. Jack si neporadil a problém zÛstal. Problém Ïivota a smrti.
17
Mûl to b˘t - zlom
3.12.2014
13.01
Stránka 18
2. âí‰nice a zákazník aneb… jak to vlastnû zaãalo Panovalo nejteplej‰í newyorské léto, jaké si pamatuji. RtuÈ v teplomûru neklesla pod tfiicet stupÀÛ, vlhkost vzduchu byla stoprocentní. Na ulicích zapáchaly hory odpadkÛ, v metru jsem se modlila, aby se o mû neopfiel nûkdo upocen˘. Spoleãnû s Evou jsme dojíÏdûly z Queensu do mûsta. New York je jen jeden – Manhattan. Neboli: City, New York, Mekka, NYC, Gotham, Big Apple… to tvrdí zarytí lokálpatrioti. Ve skuteãnosti mûsto tvofií pût samostatn˘ch ãástí: Manhattan, Queens, Brooklyn, Bronx a Staten Island. Ve srovnání se stra‰idelnou restaurací, kde jsme si vydûlávaly na Ïivobytí, byl nበpronajat˘ byt s klimatizací rájem. Nevím, proã jsem tam pracovala, kdyÏ jsem si nic nevydûlala. Navrhla mi to Eva, pfiijela na léto z Colorada, kde studovala. Díky inzerátÛm se z nás staly spolubydlící a teì i kolegynû. âí‰nick˘ chléb je tûÏce vydfien˘, ale my V˘chodoevropanky máme v restauracích dvefie otevfiené. Nejsme z Latinské Ameriky, jsme bílé, jsme milé, umíme anglicky, máme ‰mrnc a to se cení. Navíc se ne‰títíme práce, potfiebujeme peníze na ruku, jsme flexibilní… V dobré restau18
