certifikovaná metodika zpracovaná v rámci řešení výzkumného projektu č. WD Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické

Metodika přístupného prostředí bytového fondu

CELOŽIVOTNÍ BYDLENÍ

certifikovaná metodika zpracovaná v rámci řešení výzkumného projektu č. WD-05-07-3 „Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit“

Autor metodiky: Ing.Renata Zdařilová, Ph.D. Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava Uživatel : ČKAIT – Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

2011 2

Obsah

Cíl metodiky ...................................................................................................................

4

Vlastní popis metodiky ..................................................................................................

5

Základní pojmy ..................................................................................................

8

Obecné prostorové požadavky přístupného prostředí ........................................

10

Kritéria technických požadavků pro BYTOVÝ DŮM ..................................... Kritérium D1 – přístupnost vnějšího prostředí bytového domu ............ Kritérium D2 – vstupní prostory bytového domu vnější a vnitřní ........ Kritérium D3 – domovní vybavení bytového domu .............................. Kritérium D4 – horizontální pohyb v bytovém domě a jeho jednotlivých podlažích ............................................................................ Kritérium D5 – vertikální pohyb v bytovém domě a dostupnost jednotlivých podlaží ...............................................................................

13 13 16 22

Kritéria technických požadavků pro BYT ........................................................ Kritérium B1 – variabilní dispozice ...................................................... Kritérium B2 – vstupní prostory bytu ................................................... Kritérium B3 – komunikační plochy bytu ............................................. Kritérium B4 – obytné místnosti ........................................................... Kritérium B5 – kuchyně ........................................................................ Kritérium B6 – hygienické prostory ...................................................... Kritérium B7 – stěnové konstrukce ....................................................... Kritérium B8 – výplně otvorů, balkony a terasy ................................... Kritérium B9 – technické vybavení bytu a úložné prostory ..................

39 39 40 41 43 48 54 59 59 63

Srovnání „novosti“ postupů ...........................................................................................

67

Popis uplatnění certifikované metodiky .........................................................................

68

Seznam použité související literatury ............................................................................

68

Seznam publikací, které předcházely metodice .............................................................

69

3

24 32

Cíl metodiky Cílem metodiky je definování základních kritérií technických požadavků pro vytvoření podmínek, jenž zabezpečí potřeby pro důstojné a přiměřené bydlení využitelné pro každého uživatele bez ohledu na věk, pohlaví či zdravotní omezení. Základním předpokladem tohoto cíle je přístupnost samotného bytového domu ve své vnitřní dispozici s návaznosti na přístupnost okolí a zastavěného prostředí. Pro samotný byt jde o adaptabilitu s cílem minimálních úsporných úprav pro přizpůsobení měnících se potřeb jednotlivých uživatelů v průběhu jejich života. Koncept celoživotního bydlení akceptuje požadavky většiny domácností - rodin s malými dětmi v kočárku, seniorů, osob se sníženou pohyblivostí, včetně vozíčkářů a akceptuje princip „univerzálního designu“ pro potřeby celoživotního přístupu k bydlení v souladu s novými cíly a prioritami bytové politiky – DOSTUPNOST a KVALITA. Zvýšení adaptability prostředí, zejména flexibilitou a univerzálností bytu a stanovení základních technických standardů je jednou z podmínek stability kvality bydlení. Východiskem pro certifikovanou metodiku je návaznost a naplnění následujících dokumentů: ƒ

Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008-2013 (MPSV 2008) - podporovat uplatňování standardů univerzálního designu (design for all) - předcházet úrazovosti a závislosti starších lidí odstraňováním architektonických a dopravních bariér. Přijmout opatření na snížení úrazovosti a zvýšení bezpečnosti seniorů v domácím prostředí - navrhnout minimální standardy bezbariérovosti a upravitelnosti bydlení pro seniory, podpořit informovanost o možnostech přiměřených úprav domácího prostředí a bydlení a rozvoj poradenství při úpravě bytu.

ƒ

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (Sbírka mezinárodních smluv, 12.2.2010) - Článek 9 – Přístupnost S cílem umožnit nezávislý způsob života zajistit přístup osob se zdravotním postižením včetně obytných budov - Článek 19 – Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti Zvolit si na rovnoprávném základě s ostatními místo pobytu, kde a s kým budu žít a nebýt nucen žít ve specifickém prostředí

ƒ

Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období let 2010-2014 (VVZPO 2010) - 4. Přístupnost staveb a dopravy, přístup k informacím – váže se na Článek 9 Úmluvy Přístupnost - 6. Nezávislý život – váže se na Článek 19 Úmluvy Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti

ƒ

Zpráva o stavu lidských práv v ČR – 2009 (NRZP ČR 2010) - 5. Přístupnost prostředí – Podpora programů výstavby „ … dle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) dochází v oblasti bydlení k porušování tohoto zákona – §1, odst.1, písm. j) hovoří o právu na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení. Neakceptováním 4

základních požadavků na přístupnost všech bytových domů (i jejich částí) vede k nutnosti řešit stále více případů, kdy osoby po úrazu, nemoci nebo z důvodu věku potřebují zajistit základní péči a základní lidská práva (například možnost – vyjít z bytu ven, navštívit lékaře, jít na nákup)…. “ ƒ

usnesení Vládního výboru pro zdravotně postižené občany ze dne 17. 1. 2011: - Bod 1. Situace v oblasti zajišťování podmínek pro bezbariérové užívání staveb - důsledné provádění metodické činnosti v oblasti bezbariérového užívání staveb - zlepšení nepříznivé situace při hájení veřejného zájmu v oblasti bezbariérového užívání staveb

Vlastní popis metodiky Metodika přístupného prostředí bytového fondu - CELOŽIVOTNÍ BYDLENÍ definuje postup s obecnými a technickými požadavky pro zabezpečení bydlení schopného užívání v jakémkoliv věku a zdravotní kondici. Jde o princip přizpůsobitelného bydlení sloužící lidem ve všech etapách života s měnícími se potřebami různých domácností, založený na přístupnosti, adaptabilitě, udržitelném rozvoji a začlenění obyvatel bez ohledu na věk či zdravotní stav. Metodika je uplatněna pro vlastní bytový dům a zároveň pro samotný byt se základními kritérií technických požadavků vycházející z platného legislativního prostředí a v duchu principů „Design for all“ či „Universal design“. Jedná se o pět kritérií bytového domu D1-5 a devět kritérií B1-9 pro byt. Kritéria technických požadavků pro bytový dům: • kritérium D1 – přístupnost vnějšího prostředí bytového domu - bezbariérová trasa od zastávek hromadné dopravy a její parametry - parkovací plochy a vyhrazená stání, vzdálenost od bytového domu - mobiliář obytného území •

kritérium D2 – vstupní prostory bytového domu vnější a vnitřní - přístup ke všem vstupům bytového domu - manipulační prostor vnějšího vstupního prostoru - ochrana před nepřízni počasí - velikost vstupní otvoru a manipulace s dveřním křídlem - manipulační prostor zádveří - požadavky na rampy

•

kritérium D3 – domovní vybavení bytového domu - plocha pro komunální a tříděný odpad – dostupnost, manipulace - domovní schránky a jejich umístění - umístění ovládacích prvků (vypínače, zvonková tabla) - přístupnost společných prostor

•

kritérium D4 – horizontální pohyb v bytovém domě a jeho jednotlivých podlažích - rozměry chodeb a dveřních otvorů - kontrasty a barevnost prostor

5

•

kritérium D5 – vertikální pohyb v bytovém domě a dostupnost jednotlivých podlaží - přístupnost podlaží výtahem a jeho specifikace - schodiště s požadavky na rozměrové parametry, kontrasty a vybavení

Kritéria technických požadavků pro byt: • kritérium B1 – variabilní dispozice - možné úpravy se zřetelem na specifické potřeby v průběhu stárnutí a jiných životních změn •

kritérium B2 – vstupní prostory bytu - velikost vstupní předsíně - dveřní otvory a jejich umístění

•

kritérium B3 – komunikační plochy bytu - velikost komunikačních ploch bytu se zajištěním potřebné manipulace

•

kritérium B4 – obytné místnosti - obývací pokoje v úrovni vstupů do bytu - základní ložnice na úrovni vstupu do bytu - dostatečná velikost ložnice pro volný pohyb u postele a skříní

•

kritérium B5 – kuchyně - minimální plochy pracovních kuchyní, kuchyní se stolováním, jídelen - dostatečný prostor před kuchyňskou linkou - rozvržení vybavení kuchyňské linky v lehce ovládaném pásmu

•

kritérium B6 – hygienické prostory - záchod a sprchový kout na úrovni vstupu do bytu a jejich velikost - přímá návaznost na ložnice - rozmístění zařizovacích předmětů v hygienických prostorách pro snadný přístup - optimální umístění a vedení instalací - vhodné situování odpadu k možné instalaci sprchového koutu

•

kritérium B7 – stěnové konstrukce - požadavky na osazení pomůcek – madel apod.

•

kritérium B8 – výplně otvorů, balkony a terasy - výška parapetu v obývacím pokoji - přístupné a dosažitelné okenní otvory - přístupnost vnějších pobytových prostor – balkon, lodžie, terasa

•

kritérium B9 – technické vybavení bytu a úložné prostory - umístění ovládacích prvků (vypínače, ovládání topení, vzduchotechniky apod.) - množství zásuvek v pobytových prostorech - dostatečná velikost úložných prostor

Celoživotní bydlení si klade za cíl podporovat dostupné a přizpůsobitelné bydlení, které je podmíněno vhodným návrhem konstrukčních části bytového domu pro dosažení optimální mobility všech uživatelů. Z toho vyplývá, že základ kritérií technických požadavků bytového domu a bytu je odvozen zejména od prostorových požadavků osob s omezenou schopností pohybu (osoby na vozíku, osoby s holemi či berlemi, osoby pokročilého věku, osoby s malými dětmi v kočárku apod.), které jsou vázány na konstrukční úpravy. Požadavky osob s omezenou schopností orientace (osoby se zrakovým a sluchovým postižením) pro kritéria 6

bytu lze dosáhnout jemným doladěním konkrétních potřeb – barevné kontrasty, světelné alarmy apod.

Bytový dům – kritéria „D“ D1 – přístupnost vnějšího prostředí D2 – vstupní prostory bytového domu vnější a vnitřní D3 – domovní vybavení bytového domu D4 – komunikační prostory bytového domu

Celoživotní bydlení

D5 – schodiště a výtahy

Byt – kritéria „B“ B1 – variabilní dispozice B2 –vstupní prostory bytu B3 – komunikační plochy bytu B4 – obytné místnosti B5 – kuchyně B6 – hygienické prostory B7 – stěnové konstrukce B8 – výplně otvorů, balkony a terasy B9 – technické vybavení bytu a úložné prostory

7

Základní pojmy

Obytná budova ■ stavba pro trvalé bydlení, ve které alespoň dvě třetiny podlahové plochy připadají na byty, včetně plochy domovního vybavení určeného pro obyvatele jednotlivých bytů (nezapočítají se plochy společného domovního vybavení a domovních komunikací). Rodinný dům ■ stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Bytový dům ■ stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Byt ■ soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. Byt v domě zvláštního určení ■ byty v domě s pečovatelskou službou nebo v domě s komplexním zařízením pro zdravotně postižené občany. Byt zvláštního určení ■ byt zvlášť upravený pro ubytování zdravotně postižených osob. Upravitelný byt ■ byt, který splňuje požadavky na bezbariérové bydlení podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na bezbariérové užívání staveb. Pečovatelský byt ■ podporovaný byt v domě zvláštního určení, který musí splňovat základní technické požadavky na bezbariérové užívání upravitelného bytu. Obytná místnost ■ část bytu určená k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. Příslušenství bytu ■ prostory, které doplňují obytné místnosti a jsou určeny pro zajištění bytové komunikace, osobní hygieny, vaření a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu. Pracovní kuchyně ■ místnost určená pouze k vaření, pečení a k přípravě jídel včetně doprovodných funkcí. Kuchyně s příležitostným stolováním ■ pracovní kuchyně s prostorem pro příležitostné stolování části členů domácnosti. Kuchyně se stolováním ■ kuchyně rozšířená o prostor, nutný pro současné stolování všech členů domácnosti.

8

Základní zařízení bytu ■ souhrn nezbytného nábytku a ostatních zařizovacích předmětů. Doplňkové zařízení bytu ■ nábytek a jiné zařizovací předměty doplňující základní zařízení bytu. Zabudované zařízení bytu ■ zařízení bytu pevně instalované v bytě (vestavěné skříně, pevné kuchyňské zařízení, zařízení komor). Volné zařízení bytu ■ zařízení bytu volně postavené, event. zavěšené. Úložný prostor bytu ■ souhrn objemu úložného nábytku a komor, sloužících k uskladnění předmětů osobní potřeby a předmětů domácnosti. Domovní vybavení ■ vybavení obytné budovy pro zajištění hospodářského a technického provozu (domovní schránky, prostor pro uskladňování předmětů, prostor pro ukládání dětských kočárků apod.). Bezbariérové užívání staveb ■ obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem. Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace ■ osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osoby pokročilého věku, těhotné ženy, osoby doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Osobami s omezenou schopností pohybu a orientace jsou také míněny osoby s dočasným zdravotním postižením (osoby s akutním úrazem znemožňující pohyb a osoby trpící náhlou zdravotní indispozicí). Osoba pokročilého věku* ■ osoba starší 65 let, označována také jako senior: ƒ mladý senior je senior ve věku 65-74 let s charakteristickým rysem penzionování (odchod do starobního důchodu) ƒ starý senior je senior ve věku 75-84 let, jehož charakteristickým rysem je problematika adaptace ƒ velmi starý senior je senior ve věku 85 a více let s charakteristickou problematikou soběstačnosti a zabezpečení Design for all ■ navrhování pro všechny – jedná se o design (návrh) výrobků a prostředí, jenž by byl využitelný v co největší míře pro co největší skupinu uživatelů bez nutností dalších úprav či speciálního návrhu. Metoda uplatňována v severských státech Evropy. Universal design ■ univerzální navrhování pro všechny uživatele včetně osob se zdravotním omezením. Metoda uplatňována v USA. Inclusive Design ■ vytváření produktů a bezbariérových míst, které jsou využitelné pro všechny uživatele. Metoda uplatňována v Anglii a Irsku.

*

Gerontologie (obor zabývající se stářím a stárnutím) považuje za „seniora“ obyvatele starší 65 let a odborná literatura člení stáří do tří kategorií na základě charakteristických rysů.

9

Obecné prostorové požadavky přístupného prostředí Principem celoživotního bydlení je bydlení reagující na potřeby všech uživatelů jakéhokoliv věku a zdravotní kondici, ať už to jsou rodiče s dětmi v kočárku, samotné malé děti, dospělé osoby, senioři, osoby se ztrátou pohybových či zrakových možností. Každý z těchto uživatelů má jiné pohybové, manipulační, dosahové a orientační schopnosti, které při tvorbě obytného prostředí jsme povinni respektovat a z kterých vychází jednotlivá kritéria požadavků na dostupné a přizpůsobitelné bydlení pro dosažení přístupného prostředí, jehož základem je samostatnost a svoboda pohybu všech uživatelů se zabezpečením: ƒ pochozí plochy bez výškových rozdílů (max. do 20 mm) a schodišťových stupňů; ƒ dostatečným průchozím prostorem; ƒ volnou manipulační plochou; ƒ výškovým osazením ovládacích prvků a dalšího vybavení. Na obr. 1 jsou zobrazeny minimální průchozí pásma různých uživatelů, z kterých pak lze odvodit základní prostorové požadavky na komunikační prostory – komunikace pro pěší, vnitřní komunikační plochy (chodby, schodiště), světlosti dveřních otvorů apod. V následujících úvahách a definování jednotlivých kritérií jsou požadavky odvozeny od osob na vozíku, které ze skupiny osob s pohybovým postižením vyžadují největší prostorové a manipulační nároky.

Obr. 1 Prostorové požadavky samostatného pohybu – pěší uživatel, osoba s holí, osoba o berlích, osoba s chodítkem, nevidomá osoba, osoba na vozíku, osoba s kočárkem

Obr. 2 Prostorové požadavky na komunikační prostory – míjení dvou osob na vozíku, míjení pěšího uživatele a osoby na vozíku, nevidomá osoba, osoba o berlích

10

Při samostatném pohybu je nutné respektovat manipulační prostory pro otočení se do různých směrů. Příkladem může být manévrování u dveřních křídel při jejich otevírání a vstupu do objektu, místnosti. Manipulační prostory osob s odlišnými pohybovými možnostmi jsou uvedeny na obr. 3, z kterých lze odvodit např. minimální manipulační plochy u dveřních otvorů.

Obr. 3 Potřebný manipulační prostor pro otočení o 90° – pěší uživatel, osoba se zavazadly, osoba o berlích, osoba na vozíku Prostorové možnosti volného pohybu pro přístupné prostředí jsou zejména odvozeny od osob na vozíku. Na obr. 4 je znázorněn pohyb pro otočení o 90°s nezbytně nutnou manipulační plochou, na obr. 5 pohyb pro otočení o 180°. Rozmezí jednotlivých parametrů je dáno typem vozíku a schopnosti osoby na vozíku ovládat tento pohyb.

L = 1200 – 1500 mm Š = 1500 – 1600 mm Obr. 4 Manipulační prostor osoby na vozíku pro otočení o 90°

L = 1500 – 2000 mm Š = 1500 – 1600 mm Obr. 5 Manipulační prostor osoby na vozíku pro otočení o 180°

11

Osoby na vozíku, které veškerou svou činnost vykonávají v sedě, jsou limitujícím faktorem také pro stanovení maximálních výšek osazení nejrůznějších ovládaných prvků a vybavení objektu či bytu. Výškovou úroveň dosahu ovlivňuje několik faktorů: ƒ způsob přístupu k ovládanému prvku – boční, čelní; ƒ překážky pod těmito ovládanými prvky a jejich výškové a šířkové parametry; ƒ samotné fyzické možnosti těchto osob. Obr. 6 uvádí dosahové vzdálenosti při bočním nástupu a obr. 7 při nástupu čelním. Obě varianty zachycují pohyby s různými překážkami, z kterých lze odvodit minimální a maximální výškovou úroveň obecně platnou pro všechny varianty. Vyhláška č.398/2009 Sb. stanoví výškové rozmezí pro umístění ovládacích prvků 600 až 1200 mm nad podlahou.

Obr. 6 Dosahové vzdálenosti osoby na vozíku při bočním nástupu

Obr. 7 Dosahové vzdálenosti osoby na vozíku při čelním nástupu. U překážky s možností podjetí vozíku je nutné zajistit minimální volný prostor pro podjetí výšky 700 mm nad podlahou.

Základní prvky – shrnutí výškový rozdíl ……………….......................... manipulační plocha ……………….......................... průchozí pásmo ……………….......................... podjezd vozíku ……………….......................... dosahové pásmo ………………..........................

12

max. 20 mm 1500 x 1500 mm (1200 x 1500 mm) min. 900 mm min. 700 mm 600 – 1200 mm

Kritéria technických požadavků pro BYTOVÝ DŮM

Kritérium D1 – Přístupnost vnějšího prostředí ƒ ƒ ƒ

bezbariérová trasa od zastávek hromadné dopravy a její parametry parkovací plochy a vyhrazená stání, vzdálenost od bytového domu mobiliář obytného území

Přístupný bytový dům se musí vyznačovat bezbariérovou dostupností od zastávek hromadné dopravy a parkovacích ploch. Jde o zajištění bezbariérových tras, které musí splňovat základní technická kritéria v podobě šířky, vhodného příčného a podélného sklonu chodníku s pevným povrchem pro snadný pohyb zvláště osob se sníženou mobilitou. Při nedodržení uvedených bodů, nelze hovořit o přístupném bytovém domě, neboť sebelepší technické provedení domu bude zmařeno bariérami na přístupových trasách. Bezbariérová trasa v podobě komunikace pro pěší musí umožnit vzájemné míjení dvou osob, resp. míjení pěšího uživatele a osoby na vozíku, dětských kočárků, chodců s bílou holí, o berlích, s holí apod.. Na obr. 8 jsou zobrazeny dvě varianty řešení šířkového parametru chodníku. Varianta s minimální šířkou 1500 mm, u které je doporučeno ve vzájemných odstupových vzdálenostech rozšíření na 2000 mm pro snadné míjení protijdoucích osob a komfortní varianta s šířkou 2000 mm. Průchozí pásmo chodníku lze zúžit až na šířku 900 mm, a to pouze v případech umístění sloupů veřejného osvětlení, dopravní značky apod. Tato zúžená šířka průchozího pásma musí být zachována v návaznosti na vodicí linii, podél které se pohybují osoby se zrakovým postižením. Takovou vodicí linií může být vyvýšený zahradní obrubník, podezdívka plotu, fasáda objektu apod.

Obr. 8 Komunikace pro pěší musí zachovat minimální šířku 1500 mm, podélný sklon nejvýše 1:12 (8,33%) a příčný sklon nejvýše 1:50 (2,0%)

13

K řešení venkovního prostoru bytových domů náleží také návrh odpočinkových míst, vhodného mobiliáře v podobě laviček, fitness prvků pro aktivaci seniorů s respektováním ergonomických parametrů, dětských hřišť atd. Vzájemná vzdálenost odpočinkových míst v obytném prostředí bytových domů je doporučena 100 m, v navazujících parcích a zónách rekreace do vzdálenosti 200 m (obr. 9). Odpočinková místa musí být umístěna mimo vodící linii s vytvořením volného prostoru pro vozík nebo kočárek (obr. 10). Pokud takto vytvořené místo bude delší než 8000 mm, je nutné přirozenou vodící linii doplnit o linii umělou.

Obr. 9 Odstup odpočinkových míst v návaznosti na bytové domy, parky a zóny rekreace

Obr. 10 Příklady řešení odpočinkových míst Neméně důležitý prvek odpočinkového místa je mobiliář a vhodně volený typ lavičky s ergonomickými požadavky – výška opěradla, snadno uchopitelné područky, výška sedací plochy, míra záklonu (obr. 11)

Obr. 11 Požadavky na mobiliář - lavičky

14

Nedílnou součástí venkovních úprav je zajištění parkovacích ploch s vyhrazeným stáním pro imobilní obyvatele s vhodně řešenou volnou plochou pro manipulaci při nástupu a výstupu z vozidla. Toto vyhrazené místo je důležité umístit v přímé návaznosti na chodník a bezbariérové vstupy do bytových domů. Na všech vyznačených vnějších i vnitřních odstavných a parkovacích plochách a v hromadných garážích pro osobní motorová vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené nejméně v následujícím počtu vycházejícím z celkového počtu stání každé dílčí parkovací plochy: 2 21 41 61 81 101 151 201 301 401 501

až až až až až až až až až až

20 stání 40 stání 60 stání 80 stání 100 stání 150 stání 200 stání 300 stání 400 stání 500 stání a více stání

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 2%

vyhrazené stání vyhrazená stání vyhrazená stání vyhrazená stání vyhrazených stání vyhrazených stání vyhrazených stání vyhrazených stání vyhrazených stání vyhrazených stání vyhrazených stání

Obr. 12 Vyhrazená kolmá parkovací stání se zajištěním návaznosti na chodník a nezbytnými hmatovými úpravami (varovný pás šířky 400 mm) – A) u komunikace pro pěší, B) stání s vlastní manipulační plochou, C) dvě stání se společnou manipulační plochou

15

Obr. 13 Vyhrazené podélné parkovací stání pro osobní vozidlo se zajištěním bezbariérového přístupu na chodník a nezbytnými hmatovými úpravami (varovný pás šířky 400 mm) Vyhrazená stání musí být označena svislým a vodorovným dopravním značením. Pro svislé dopravní značení je určena dopravní značka IP 11a se symbolem přístupnosti s možným doplněním dodatkové tabulky E1 s počtem vyhrazených stání nebo dodatkové tabulky E8 úseku platnosti. Piktogramy pro vodorovné značení vyhrazených parkovacích stání jsou uvedeny v ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel (březen 2011), Příloha A ( obr. 14). Obr. 14: Symbol pro označení parkovacího stání vyhrazeného pro vozidla přepravující těžce pohybově postižené, který se umístí na plochu vyhrazeného stání. Šířka piktogramu je přibližně 1,0 m

Kritérium D2 – Vstupní prostory bytového domu vnější a vnitřní ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

přístup ke všem vstupům bytového domu manipulační prostor vnějšího vstupního prostoru ochrana před nepřízni počasí velikost vstupní otvoru a manipulace s dveřním křídlem manipulační prostor zádveří požadavky na rampy

Přístup ke všem vstupům musí být řešen v úrovni přilehlého terénu bez výškových rozdílů a dveřních prahů. U vlastního vstupu je nezbytně nutné zabezpečit dostatečnou volnou manipulační plochu pro snadné ovládání otevíravých dveřních.křídel. Velikost této plochy je závislá od způsobu otevírání vstupních dveří a je žádoucí, aby byla ve své podstatě vodorovná. Vlastní vstup z důvodů ochrany před nepřízni počasí by měl být zastřešen 16

v minimálním rozsahu jako manipulační plocha před vstupem (obr. 15). Důvodem je ochrana nejen chodícího obyvatele, ale zároveň osob s kočárky, osob na vozíku. Pro bezpečný pohyb osob se zrakovým omezením (slabozrakých) je důležité řádné osvětlení vstupního prostoru a kontrastní značení prosklených povrchů v úrovni očí. Vnitřní vstupní prostor bytového domu v podobě zádveří musí vykazovat vhodnou velikost umožňující snadný pohyb osoby na vozíku. Před vstupem do bytového domu musí být manipulační plocha nejméně 1500 mm x 1500 mm. V případě otevíravých dveřních křídel směrem ven je velikost této plochy nejméně 1500 x 2000 mm (obr. 16). Sklon plochy před vstupem smí být pouze v jednom směru v poměru 1:50 (2,0 %).

Obr. 15 Vytvoření manipulační plochy před vstupem do bytového domu s návazností zastřešení manipulační plochy pro ochranu před nepřízni počasí. Velikost manipulační plochy, resp. délka této plochy je ovlivněna způsobem otevírání dveřního křídla – min. 1500 mm při otevírání dovnitř bytového domu, min. 2000 mm při otevírání směrem ven.

Obr. 16 Princip tvorby manipulační plochy před vstupem do bytového domu Hlavní vstupy do bytového domu musí mít šířku nejméně 1250 mm a hlavní křídlo musí zabezpečit otevření nejméně 900 mm. Tyto požadavky na hlavní vstupy a šířku jsou platné také pro další navazující dveře na hlavní komunikační trase bytového domu (obr. 17). Výška

17

dveří koresponduje s min. podchodnou výškou 2100 mm. Hlavní dveřní křídlo je nutné vybavit po celé délce madlem ve výšce 800 – 900 mm nad podlahou Pro vstupní prostory bytového domu je důležité vhodné řešení zádveří se zajištěním manipulačních prostor pro pohyb s dětským kočárkem, osoby na vozíku apod. Velikost zádveří je ovlivněna způsobem otevírání dveřních křídel a změnou směru. Minimální volný prostor mezi jednotlivými dveřními křídly nebo křídlem a pevnou překážkou je 1200 mm, mezi dvěmi pevnými překážkami 1500 mm (obr. 18).

Obr. 17 Vstupní dveře do objektu – velikost a vybavení

Obr.18 Princip řešení velikosti zádveří při přímém pohybu

Obr. 19 Princip tvorby velikost zádveří při změně směru pohybu

18

A

volný prostor min.500 mm (doporučeno 700 mm) pro snadné ovládání dveřního křídla osobou na vozíku, s holemi či dětským kočárkem L minimální délka zádveří (předsíně) Š1/L1 délka / světlost dveřního křídla

Obr. 20 Minimální velikost zádveří a obdobných prostor

Obr. 21 Přístupné prostředí v bytovém domě musí být řešeno bez dveřních prahů, event. stávající prahy je možné doplnit náběhovým klínem pro bezpečný přejezd osob na vozíku, dětských kočárků, bezpečný pohyb malých dětí či osob se sníženou pohyblivostí 19

Základní prvky – shrnutí šířka vstupní stěny ………………………… šířka hlavního křídla ………………………… manipulační plocha ………………………… sklon plochy ………………………… výška madla ………………………… kontrastní značení …………………………

min. 1250 mm min. 900 mm 1500 x 1500 mm / 2000 x 1500 mm max. 1:50 (2%) v jednom směru 800 – 900 mm nad podlahou 800 –1000 mm / 1400 – 1600 mm

V případě použití bezbariérových ramp pro vyrovnání výškových rozdílů (u změn dokončených staveb) je nutné respektovat její rozměrové parametry (šířka nejméně 1500 mm) a zachování podélného sklonu nejvýše 1:16 (6,25 %) – viz obr. 23. Zvětšování sklonu rampy přináší pro osoby na vozíku a osoby s holemi komplikace při jejich samostatném pohybu, jak znázorňuje obr. 22.

Obr. 22 Vhodnost jednotlivých sklonů rampy Tab. 1 Délka a výška rampy – sklon rampy 1:16 (6,25 %) délka (mm) výška (mm)

1000 62,5

2000 125

3000 187,5

4000 250

5000 312,5

6000 375

7000 437,5

8000 500

9000 562,5

Rampa musí mít po obou stranách madlo ve výši 900 mm a ve výši 100 – 250 mm zarážku (vodicí tyč) bránící sjetí vozíku, která zároveň slouží nevidomým osobám jako vodicí linie. Při použití soklu výšky 100 mm není nutné rampu vybavovat další vodicí tyčí (obr. 24). Rampa delší než 9000 mm musí být přerušena podestou minimální velikosti 1500 x 1500 mm.

20

Obr 23 Požadavky na bezbariérovou rampu

Obr. 24 Vybavení rampy, příčný řez rampou a detail madla – pro vodicí prvek rampy lze použít sokl výšky 100 mm nebo vodicí tyč ve výšce 100 – 250 mm. Madlo rampy musí umožnit pevné sevření. Základní prvky – shrnutí šířka rampy …………………………………………… podélný sklon rampy …………………………………………… příčný sklon rampy …………………………………………… délka rampy …………………………………………… manipulační plocha …………………………………………… výška madla …………………………………………… přesah madla …………………………………………… vodicí tyč ve výšce ……………………………………………

21

min. 1500 mm max. 1:16 (6,25 %) 1:100 (1,0 %) max. 9000 mm min. 1500 x 1500 mm 900 mm min. 150 mm 100 – 250 mm

Kritérium D3– Domovní vybavení bytového domu ƒ ƒ ƒ ƒ

plocha pro komunální a tříděný odpad – dostupnost, manipulace domovní schránky a jejich umístění umístění ovládacích prvků (vypínače, zvonková tabla) přístupnost společných prostor

Veškeré domovní vybavení a společné prostory bytového domu musí být umístěny a řešeny tak, aby byly použitelné a snadno přístupné osobám s kočárky, na vozíku, s holemi atd. V dostupné vzdálenosti od bytového domu, resp. v blízkosti vstupu do domu, navrhujeme bezpečné umístění plochy pro komunální a tříděný odpad. Přístup musí být zároveň orientačně jednoduchý. Stanoviště pro odpad musí zajistit dostatečný volný půdorysný prostor a výškovou dostupnost vhazovacího otvoru odpadních nádob pro snadnou a pohodlnou manipulaci malých osob a osob na vozíku (obr. 25).

Obr. 25 Přístup stanoviště pro komunální odpad Umístění domovních schránek ve vhodné výšce musí umožnit snadné vybírání zásilek. Min. umístění od podlahy je nutné dodržet ve výšce 700 mm, nejvýše 1700 mm, přičemž nejméně 25% schránek musí být v rozmezí 700 – 1200 mm nad podlahou. Pro osoby se zrakovým omezením se provede hmatová úprava čísel těchto schránek reliéfními čísly vyčnívajícími nad povrch plochy schránky (obr. 26).

Obr. 26 Domovní schránky, jejich výškové umístění a detail označení

22

V pásmu dosahu osob na invalidním vozíku ve výšce 800 – 1200 mm nad podlahou musí být také veškeré ovládací prvky. Pro osoby se zrakovým omezením je nutné, aby tyto prvky byly barevně kontrastní vůči stěnovým konstrukcím (např. vypínače, zvonky apod.). Obdobně jako u domovních schránek také u zvonkového panelu je nutné reliéfní značení čísel jednotlivých zvonků a reliéfně označit také číslo domu, popřípadě název ulice. Bytový dům s bytem zvláštního určení musí mít vedle tlačítka zvonku patřícímu tomuto bytu rámeček pro vložení štítku s Braillovým písmem a tento zvonek musí být zároveň hmatově a vizuálně kontrastní (obr. 27).

Obr. 27 Požadavky na zvonkové tablo bytového domu

Obr. 28 Domovní vybavení – prádelna a výškové umístění pračky

Obr. 29 Zabezpečení přístupu sklepních boxů a komor pro osoby s omezenou schopností pohybu vhodnými rozměrovými parametry – varianta I – vlevo původní sklepní box umožňující pouze čelní nájezd a následné vycouvání, vpravo přizpůsobení osobám na vozíku s možností otočení o 180° 23

Obr. 30 Zabezpečení přístupu sklepních boxů a komor pro osoby s omezenou schopností pohybu vhodnými rozměrovými parametry – varianta II – vlevo původní sklepní box umožňující pouze čelní nájezd a následné vycouvání, vpravo přizpůsobení osobám na vozíku s možností otočení o 180°

Kritérium D4 – Komunikační prostory bytového domu ƒ ƒ

rozměry komunikačních prostor (chodeb) a dveřních otvorů kontrasty a barevnost prostor

Komunikační prostory (chodby) a dveřní otvory společných prostor bytového domu musí respektovat průchozí a manipulační nároky osob s kočárky, osob na vozíku či osob s holemi. Pro bezpečný pohyb všech uživatelů jsou důležité protiskluzové a bezpečné povrchy podlahovin. Pro snadnou orientaci osob slabozrakých je nutno dbát na barevné kontrasty dveřních otvorů a dalších vybavení komunikačních prostor, včetně kontrastního lemování podlahových krytin v šířce nejméně 50 mm oproti podlaze nebo stěně. Neméně důležité je osvětlení všech komunikačních prostor. Z prostorových požadavků dětských kočárků, osob na vozíku, osob s holemi a intenzitě provozu lze stanovit minimální šířky komunikačních prostor bytového domu (obr. 31): - nejméně 900 mm pro průchody, krátkodobé zúžení a jednosměrný provoz; - nejméně 1200 mm pro dvousměrný provoz pěších uživatelů s ojedinělým provozem osob s kočárky a osob na vozíku; - nejméně 1500 mm při dvousměrném provozu – míjení kočárků, osob na vozíku s pěším uživatelem. U komunikací se šířkou menší než 1500 mm a delší než 50 m je vhodné pro vzájemné míjení umístit manipulační prostor velikosti 1800 x 2000 mm. Tato místa by neměla být vzdálena více než 25 m od sebe (obr. 32). Pro bezpečný a samostatný pohyb osob se zrakovým omezením je nutné dodržet podchodnou výšku nejméně 2100 mm, a to i v případě různých interiérových závěsných prvků. Dále je nutno zajistit volný průchod podél jedné stěny, která bude těmto osobám sloužit jako vodicí linie (obr. 34).

24

Obr. 31 Intenzita provozu a šířka komunikačních prostor

Obr. 32 Manipulační prostor pro vzájemné míjení osob na vozíku

Obr. 33 Minimální rozměry v komunikačních prostorech pro otočení o 90° a na konci chodby

25

Obr. 34 Vhodné a nevhodné řešení zajištění podmínek samostatného pohybu osob se zrakovým postižením vnitřních komunikačních prostor – pohyb nevidomého technikou dlouhé hole Ovládací prvky pro otevírání dveří, zvonky, vypínače apod. se umisťují mimo dosah otevíravého křídla se zajištěním potřebné manipulační plochy pro míjení se s ostatními uživateli. U přímého směru je vzdálenost ovládacího prvku (obr. 35): - na straně otevíravých dveří nejméně 1500 mm od hrany dveřního křídla (šířka dveří + 1500 mm); - na volné straně nejméně 1500 mm od dveří. U směru s otočením o 90° je vzdálenost ovládacího prvku (obr. 36): - na straně otevíravých dveří nejméně 1500 mm od těchto dveří; - na volné straně nejméně 500 mm od dveří.

Obr. 36 Umístění ovládacích prvků u dveří se vstupem s otočením

Obr. 35 Umístění ovládacích prvků u dveří s přímým vstupem

26

Světlá šířka dveří je ovlivněna polohou umístění v bytovém domě. Pokud se bude jednat o dveře v hlavním komunikačním prostoru (pohyb od vstupních dveří, přes zádveří ke komunikačním uzlům) musí splnit požadavek na šířku a výšku vstupních dveří – kritérium D2. Z toho vyplývá, že navazující dveře v zádveří a v hlavních komunikačních prostorech bytového domu by měly být řešeny obdobně jako hlavní vstup do objektu. V návaznosti na přepravu předmětu je nutno respektovat také světlou výšku dveří, a to zejména v hlavním komunikačním prostoru, která bude v souladu s požadovanou podchodnou výškou nejméně 2100 mm. Na obr. 37 jsou stanoveny požadavky na otevíravé a posuvné dveře, které nejsou součástí hlavní komunikační cesty v bytovém domě – vstupy do společných prostor, domovního vybavení apod.

Obr. 37 Světlá šířka vnitřních otevíravých a posuvných

dveří

U dveří a zohlednění požadavku světlé šířky je nutné posuzovat účinnou světlou šířku, která je ovlivněna možnosti plného či částečného otevření dveřního křídla, umístěním vodorovného madla na dveří apod. Všechny tyto skutečnosti nesmí omezit stanovenou světlou šířku s respektováním čistého průchozího pásu šířky nejméně 800 mm (obr. 38).

Obr. 38 Účinná světlá šířka otevíravých a posuvných dveří 27

Pro snadné otevírání musí být na každé straně dveří dodržena nezbytně nutná manipulační plocha, jejíž velikost je ovlivněna způsobem otevírání dveří ( viz obr. 39): • nejméně 1500 x 1500 mm při otevírání směrem ven z této plochy; • nejméně 2000 x 1500 mm při otevírání směrem do této plochy, kdy délkový rozměr 2000 mm je ve směru přístupu.

Obr. 39 Manipulační prostor u dveří V rámci velikosti manipulační plochy počítáme také s volným prostorem délky nejméně 500 mm umístěného vedle kliky dveří z důvodů možnosti dojetí podnožek vozíku a ovládání kliky bez nutnosti natažené ruky.

Obr. 40 Prostorové požadavky u dveřního křídla 28

Obr. 41 Manipulace u schodiště

Obr. 42 Manipulační prostor na podestě se zakreslením kontrastního značení prvního a posledních schodišťového stupně

Volný manipulační prostor pro otočení osoby na vozíku průměru 1500 mm musí být také dosažen na podestách schodišť – viz obr. 41, obr. 42 a obr. 58. Pro vybavení vnitřních dveře a jejich výškové osazení platí následující požadavky. Klika otevíravých dveří se osazuje ve výšce 1100 mm. Tato výška platí také pro horní úroveň svislého madla dveří posuvných (obr. 43). Po celé délce otevíravých dveří je nutné umístit ve výšce 800 – 900 mm vodorovné madlo, které umožní osobě na vozíku snadné zavírání dveří (obr. 44). Vodorovné madlo musí být umístěno na všech dveří ve společných prostorách bytového domu. Madlo se umístí nejméně na jedné straně otevíravých dveří, a to straně tlačené.

Obr. 43 Výškové osazení vybavení dveří – klika, vodorovné madlo, svislé madlo

Obr. 44 Zavírání dveří pomocí madla

Tvar kliky musí ergonomický, aby bylo umožněno snadné ovládání osob se špatnou pohyblivostí horních končetin (obr. 45). Délka kliky má být nejméně 100 mm dlouhá a pro snadné uchycení odsazena od dveří ve vzdálenosti 35 – 45 mm. V případě použití svislého madla, které má být délky nejméně 300 mm, je odsazení ve vzdálenosti 45 – 55 mm (obr. 46).

29

Obr. 45 Vhodné a nevhodné tvary dveřních klik

Obr. 46 Rozměrové parametry kliky a svislého madla Prosklené a plné dveře je nutné řešit s požadavkem na jejich vizuální kontrast. Jedná se zejména o kontrastní značení prosklených dveří, zajištění celkového kontrastu dveří ve srovnání se zárubní, stěnovou konstrukcí a kontrastní vybavení dveří – kliky, madla (obr. 47).

Obr. 47 Vizuální kontrast dveří Účelem prosklených dveří je možnost kontroly pohybu za dveřním křídlem. Z tohoto důvodu jsou kladeny také požadavky na minimální velikost prosklení vzhledem k možnostem malých osob a osob na vozíku (obr. 48). Optimální umístění vizuální zóny je v rozmezí 500 mm nad podlahou až do celkové výšky 1500 – 1600 mm. U prosklení ve dvou výškových úrovní je

30

vhodné řešit spodní prosklenou část v rozmezí 500 – 800 mm nad podlahou a horní v rozmezí 1150 – 1500 (1600) mm. Prosklení musí být nejméně v šířce 150 mm a ve vzdálenosti na straně kliky nejvýše 200 mm (obr. 49).

Obr. 48 Prosklené dveře a podmínky vizuálního kontaktu uživatelů

Obr. 49 Požadavky na vizuální kontakt prosklených dveří – umístění prosklené výplně

Základní prvky pro dveře – shrnutí účinná šířka dveří …………………………… manipulační plocha …………………………… výška madla …………………………… kontrastní značení ……………………………

31

min. 800 mm 1500 x 1500 mm / 2000 x 1500 mm 800 – 900 mm nad podlahou 800 –1000 mm / 1400 – 1600 mm

Kritérium D5 – Schodiště a výtahy ƒ ƒ

přístupnost podlaží výtahem a jeho specifikace schodiště s požadavky na rozměrové parametry, kontrasty a vybavení

Jestliže chceme hovořit o přístupném prostředí bytového domu, je nesmírně důležité zajistit přístupnost jednotlivých podlaží výtahem či jiným zdvihacím prostředkem s dostatečnou velikostí, nezbytně nutným vybavením pro sebeobsluhu a dostatečnou volnou plochou pro manipulaci při nástupu či výstupu z tohoto zařízení (obr. 50). V případě schodiště je potřeba pozornost věnovat vhodné šířce schodišťového ramene, aby zabezpečilo přemísťování nadměrných předmětů. Pro snadný pohyb je důležité respektovat vhodné rozměrové parametry schodišťových stupňů – výška pro bezpečný nášlap, šířka stupně pro pohodlné došlápnutí a v neposlední řadě sklon schodišťového ramene pro snadný výstup a sestup osob s omezenou hybností. Osobám slabozrakým je nutné zabezpečit kontrastní značení prvního a posledního schodišťového stupně po celé své délce a šířce stupnice. Schodišťové rameno po obou stranách vybavíme schodišťovými madly, jenž budou mít při nástupu a výstupu dostatečný přesah pro snadný pohyb při výstupu a nástupu špatně pohyblivých osob. Celý schodišťový prostor včetně výtahové kabiny je nutné řádně osvětlit.

Obr. 50 Zajištění přístupnosti jednotlivých podlaží bytového domu Nejmenší průchodná šířka schodišťového ramene je 1500 mm (obr. 51). Tento požadavek vyplývá z uživatelského hlediska (osoby s holemi, s malými dětmi do tří let, osoby s nákupy apod.). Průchodná šířka 1500 mm je zároveň stanovena pro bezbariérově užívané stavby v ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky. Podle podmínek vyhlášky č.268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby musí schodiště umožnit také přepravu předmětů rozměrech 1950 x 1950 x 800 mm.

32

Obr. 51 Doporučená schodiště

rozměrové

parametry

hlavního

Velikost schodišťového stupně vychází z poměru mezi výškou a šířkou stupně (2h + b = 630 mm) se současným respektováním pohybových možností osob pokročilého věku a možným snížení hodnoty délky kroku 630 mm (až na 600 mm). Optimální velikost schodišťového stupně je 310 mm šířky a 150 mm (max.160 mm) výšky s ideálním sklonem max. 28°. Stupnice a podstupnice musí být k sobě kolmé (obr. 52) pro zajištění bezpečného pohybu osob s pohybovým a zrakovým omezením. Z tohoto důvodu je přesah stupnice nepřípustný a u uvedených uživatelů způsobuje zakopnutí. U změn dokončených staveb je možný přesah stupnice u šikmé podstupnice nejvýše 25 mm (obr. 53).

Obr. 52 Požadavky na schodišťový stupeň – sklon schodišťového ramene do 28° platí pro bytové domy bez výtahu. Jestliže bytový dům je vybaven výtahem, maximální sklon smí být nejvýše 35°

Obr. 53 Tvar schodišťových stupňů – vhodné a nevhodné provedení

33

Obr. 54 Umístění schodišťového madla a zajištění přesahu prvního a posledního schodišťového stupně Schodiště musí být po obou stranách vybavena madly, která budou přesahovat první a poslední schodišťový stupeň nejméně o 150 mm (obr. 54). Přesah madla je nutný pro oporu osob se sníženou pohyblivostí a je vnímán také jako významný orientační bod pro osoby se zrakovým postižením. Madlo musí být zvláště u bytových domů vhodného tvaru umožňující uchopení rukou shora, pevné sevření (obr. 55) a z odpovídajícího materiálu se součinitelem tepelné vodivosti λ ≤ 0,5 W⋅m-1⋅K-1.

Obr. 55 Tvar schodišťového madla a požadavky na umístění vzhledem k pevné konstrukci Bezpečný pohyb v schodišťovém prostoru osob se zrakovým postižením je nutné zabezpečit výrazně kontrastním značením prvního a posledních schodišťového stupně v daném rameni. Tento kontrast je proveden v celé ploše stupnice, přičemž kontrastní značení podstupnice je nepřípustné. Tato úprava podstupnice vede slabozraké osoby k špatné orientaci a kontrastní podstupnice a byla by vnímána jako vodorovná plocha stupnice (obr. 56).

Obr. 56 Kontrastní značení schodišťových stupňů 34

Schodiště, které by vybíhalo do prostoru, musí být zabezpečeno pevnou zábranou či soklem výšky nejméně 300 mm nebo pevnou zarážkou ve výši 100 až 250 mm a ve výši 1100 mm nad podlahou s pevnou ochranou (tyč zábradlí). Tato úprava zabrání možnosti vstupu do prostoru pod vybíhajícím schodištěm s výškou nižší než 2100 mm (platí pro interiér, v exteriéru 2200 mm).

Obr. 57 Zabezpečení vybíhajícího schodiště do volného prostoru Základní prvky pro schodiště – shrnutí počet stupňů ……………………………………… optimální sklon ……………………………………… výška schodišťového stupně ……………………………………… optimální šířka stupně ……………………………………… kontrastní značení stupnice ……………………………………… výška madla ……………………………………… přesah madla ……………………………………… šířka schodiště ……………………………………… šířka podesty, mezipodesty ………………………………………

max. 16, doporučeno 12 max. 28° max.160 mm 310 mm první a poslední stupeň 900 mm min. 150 mm min. 1500 mm min. 1500 mm

Jak již bylo zmíněno, základem konceptu přizpůsobitelného bydlení je umístění výtahu v bytových domech o jakémkoliv počtu podlaží. Tento výtah musí spojovat jednotlivá podlaží v úrovní vstupů do bytů a v úrovni samotného vstupu do bytového domu (obr. 50). Před nástupními místy je nutné zachovat manipulační plochu velikosti nejméně 1500 x 1500 mm pro snadný pohyb osob s kočárky, na vozíku, při přepravě větších předmětů apod. (obr. 58 a 59). Umístění manipulační plochy 1500 x 1500 mm nemusí být vždy míněno na osu vstupu do výtahové kabiny. Poloha je v závislosti umístění ovládacího prvku výtahu – tento ovladač musí být ve vzdálenosti nejméně 500 mm od hrany manipulační plochy. Minimální velikost klece výtahu u novostavby je 1100 x 1400 mm, u změn dokončených staveb nejméně 1000 x 1250 mm (obr. 60). Při těchto rozměrech se předpokládá, že nástup i výstup bude z užší strany a pouze v jednom směru. V případě nutnosti vystoupení z klece výtahu s otočením o 90° se musí minimální velikost přizpůsobit nezbytné manipulační ploše, tedy minimálním rozměrům 1500 x 1500 mm (obr. 61). 35

Obr. 58 Umístění výtahu v schodišťovém prostoru se zajištěním manipulační plochy

Obr. 59 Manipulační plocha před vstupem do výtahu

Obr. 60 Rozměrové parametry klece výtahu – A) změna dokončené stavby, B) novostavba 36

Obr. 61 Změna směru výstupu a možnosti manipulace ve výtahové kleci – minimální rozměr klece výtahu

Obr. 62 Umístění vybavení výtahové klece Ve výtahové kabině je nutné umístit následující vybavení (obr. 63 a obr.64): • nejméně na jedné stěně madlo ve výšce 900 mm; • sklápěcí sedadlo, které ve sklopené poloze nesmí překážet užívání výtahu. Výška sedadla nad zemí je 500 mm, minimální hloubka 300 – 400mm a šířka 400 – 500 mm; • u výtahů rozměrů 1000 x 1250 mm a 1100 x 1400 mm (kde se nelze otočit s vozíkem) musí být instalováno zrcadlo či obdobné zařízení, kterým by se daly sledovat překážky při výstupu z kabiny; • osa ovladače nouzové signalizace a ovladačů pro ovládání dveří v minimální výšce 900 mm; • ovladače pro volbu stanic při vodorovném uspořádání musí být seřazeny v jedné řadě odleva doprava; • ovladače pro volbu stanic při svislém uspořádání musí být seřazeny odspodu nahoru a při více řadách odleva doprava a pak odspodu nahoru. Směrové šipky před vstupem do výtahové klece musí být umístěny ve výšce 1800 – 2500 mm nad podlahou, výška šipek musí být nejméně 40 mm. Rozsvícení šipek doprovází zvukový signál s využitím hlasové fráze. Signalizace polohy v kleci výtahu je umístěna na ovládacím panelu nebo nad ním. Osa signalizace musí být ve výšce 1600 – 1800 mm. Výška písma označení stanic musí být 37

v rozmezí 30 – 60 mm s požadavkem na barevný kontrast. Při zastavení klece musí být zároveň akusticky oznámena poloha podlaží.

Obr. 63 Vybavení výtahové klece pro novostavby – A) přivolávací tlačítko, B) ovládací panel, C) ovládací panel, D) optické a akustické hlášení, E) madlo, F) sedadlo, G) zrcadlo Ovladače v kleci výtahu a na nástupních místech do výtahu musí vyčnívat nad povrch okolní plochy nejméně o 1 mm. Reliéfní značky nesmí být ryté a vpravo od ovladače musí být příslušný Braillův znak (obr. 64). Ovladač ve výtahové kleci pro podlaží s východem z budovy musí vyčnívat 5mm nad ostatní ovladače a měl by být přednostně v zelené barvě.

Obr. 64 Umístění ovládacího panelu výtahové kabiny ve vzdálenosti nejméně 500 mm od rohu – varianty svislého a vodorovného panelu s detailem.

Základní prvky pro výtah – shrnutí velikost standardní kabiny …………………………………… šířka vstupu …………………………………… volná plocha u nástupu …………………………………… výška madla …………………………………… výška sedátka ……………………………………

38

min. 1100 x 1400 mm min. 900 mm 1500 x 1500 mm 900 mm nad podlahou 500 mm nad podlahou

Kritéria technických požadavků pro BYT Kritérium B1 – Variabilní dispozice ƒ

možné úpravy se zřetelem na specifické potřeby v průběhu stárnutí uživatelů a jiných životních změn

Variabilní a flexibilní dispoziční řešení spočívá zejména ve vhodném umístění hygienických prostor pro jejich budoucí rozšíření v důsledku požadavků na zvýšené manipulační požadavky u zařizovacích předmětů, účelné umístění zařizovacích předmětů a instalací.

Obr. 65 Příklad řešení části dispozice hygienických prostor pro budoucí bezbariérové využití rozmístění zařizovacích předmětů, velikost prostor záchodu a koupelny, a návrh stěnových konstrukcí plně respektují požadavky konceptu celoživotního bydlení, kdy s minimálními finančními prostředky docílíme bezbariérového užívání hygienických prostor.

Obr. 66 Příklad řešení části flexibilní dispozice bytu – vedle záchodu se nachází komora, kterou lze v případě potřeby spojit do jednoho prostoru záchodové kabiny.

39

Obr. 67 Příklad řešení části flexibilní dispozice bytu v části hygienických prostor Variabilní a flexibilní dispozice pro přizpůsobitelné bydlení umožňuje adaptaci v co nejmenším čase s přiměřenými finančními náklady při změně životních okolností, např. ztrátě mobility. Pro návrh takové dispozice platí tři základní požadavky: - bezprahový přístup; - dostatečný pohybový prostor v důležitých částech bytu s respektováním minimální šířky dveří 800 mm; - vytvoření vhodného dispozičního řešení hygienických prostor s únosnými svislými konstrukcemi a vhodným umístěním instalací.

Kritérium B2 – Vstupní prostory bytu ƒ ƒ

velikost vstupní předsíně dveřní otvory a jejich umístění

Vstup do bytu je nutné řešit na úrovni hlavního obytného prostoru s respektováním dostatečné šířky dveřního křídla. Pro zajištění přístupnosti je nutné minimalizovat prahy na nejnižší úroveň a zabezpečit vhodné manipulační plochy před vstupními dveřními křídly. Jestliže hovoříme o manipulaci u dveří, není myšlena pouze manipulace pro otáčení invalidního vozíku, osob s berlemi, pohyb s kočárkem atd., ale zároveň je nutné zabezpečit volnou plochu vedle těchto dveří, resp. kliky dveří v šířce nejméně 500 mm pro snadný a plynulý pohyb mezi jednotlivými místnostmi a prostorami.

40

Obr. 68 Manipulační prostory u vstupu do bytu – velikost volné manipulační plochy je závislá na tom, zda se do této plochy otevírají dveře. Velikost předsíně bytu je také dána způsobem otevírání dveří, které nesmí zasahovat do manipulačního pohybu.

Obr. 69 Umístění dveří bytu se zachováním nutné manipulace – na straně kliky musí být zachována min. šířka stěny 500 mm pro snadnou manipulaci při otevírání dveří. Plocha vstupní předsíně, do které se neotevírají dveře musí umožnit bezproblémový pohyb všech uživatelů – osob s holemi, na vozíku, s kočárkem. Část manipulace může být umístěna v části zasunutého soklu skříní (do hloubky max.200 mm – viz obr. 71).

Kritérium B3 – Komunikační plochy bytu ƒ

velikost chodeb bytu se zajištěním potřebné manipulace

Chodba bytu či jiný komunikační prostor musí svou velikostí umožnit snadný pohyb osob se sníženou mobilitou a zajistit manipulaci pro otočení, pro otevírání dveří a v neposlední řadě je nutné respektovat dosahové pásmo ve výšce 450 – 1200 mm nad podlahou pro umístění veškerých ovládacích prvků – vypínačů, zásuvek. Předsíně a chodby bytu plní zároveň funkci úložných prostorů se zabudovanými skříněmi a jiným interiérovým vybavením, které mnohdy

41

znemožňují volný pohyb při zvýšených manipulačních nárocích. Z těchto důvodů je vhodné řešit sokly skříní či jiné odkládací plochy ve výši 300 mm a hloubky 200 mm pro možné podjetí vozíku (obr. 71). Tímto řešením docílíme snížení šířky komunikačních prostor až na hodnotu 1300 mm (obr. 70).

Obr. 70 Optimální řešení šířkových parametrů komunikačních ploch v bytě se zachováním dostatečné manipulace

Obr. 71 Příklad zajištění minimálních rozměrů šířky komunikačních prostor s využitím podjetí vozíku pod interiérové vybavení Podmínky umístění dveří a zajištění potřebných ploch jsou pro otevíravé dveře shodné s požadavky kritéria D4. U posuvných dveří je nutné respektovat účinnou šířku 800 mm při maximálním zasunutí. Celková šířka dveří je ovlivněna použitím svislého madla, které neumožní využití celé šířky posuvných dveří. Toto madlo pro snadnou manipulaci musí být vzdáleno od zárubně a jiné pevné překážky nejméně 50 mm. Doporučená vzdálenost madla od líce stěny je nejvýše 250 mm (obr. 72). Tato doporučená vzdálenost platí také pro kliky otevíravých dveří.

42

. Obr. 72 Účinná světlá šířka posuvných dveří

Obr. 73 Posuvné dveře a potřebný manipulační prostor

Kritérium B4 – Obytné místnosti ƒ ƒ ƒ

obývací pokoje v úrovni vstupů do bytu základní ložnice na úrovni vstupu do bytu dostatečná velikost ložnice pro volný pohyb u postele a skříní

Hlavní obytný prostor (obývací pokoj) a základní ložnice musí být situovány ve vstupním podlaží bytu. Tomuto požadavku musí také odpovídat vhodná půdorysná velikost těchto místností pro zabezpečení manipulačních podmínek osob se sníženou pohyblivostí. Základní obytné místnosti je vhodné vybavit dostatečným množstvím zásuvek pro případné umístění kompenzačních pomůcek osob se smyslovým postižením a zabezpečit možnost dodatečné instalace tísňového volání. Ložnice je vhodné navrhovat s velkou mírou flexibility. Dostatečné manipulační prostory umožňují volný pohyb u postele a před skříněmi. Na následujících obrázcích (obr. 74 – 76) jsou uvedeny jednotlivé typy ložnic s minimálním vybavením a zajištěním potřebných manipulačních prostor uživatelů u jednotlivých vybavení. Vhodným dispozičním řešením a umístěním potřebného vybavení lze u ložnic téměř minimálních rozměrů dosáhnout požadavky na bezbariérové užívání. Optimální vybavení bytu je uvedeno v tabulce 7, manipulační plochy u interiérového vybavení jsou znázorněny na obr. 81 a obr. 82. Neméně důležitým prvkem ložnice je umístění dalšího vypínače hlavního osvětlení v místě budoucího umístění postele.

43

rozměr. plocha:

4 000 x 3 200 mm 12,8 m2

Obr. 74 Ložnice se 2lůžky (dvoulůžko) – minimální rozměrové parametry univerzální přístupnosti

rozměr. plocha:

4 000 x 3 200 mm 12,8 m2

Obr. 75 Ložnice se 2 lůžky (samostatná lůžka) – minimální rozměrové parametry pro jednotlivé velikostní kategorie bytů

rozměr. plocha:

3 500 x 2 400 mm 8,4 m2

Obr. 76 Ložnice s 1 lůžkem – minimální rozměrové parametry pro jednotlivé velikostní kategorie bytů

44

Následující obrázky dokreslují problematiku úvah přístupných ložnic osobám s omezenou schopností pohybu – požadavky na spací kout, optimálních a komfortních ložnic s 1 či 2 lůžky. Tato vzorová řešení mohou být uplatnitelná např. u bytů zvláštního určení.

Obr. 77 Spací kout

Obr. 78 Ložnice s 1 lůžkem

45

Obr. 79 Ložnice se 2 lůžky

Obr. 80 Ložnice se 2 lůžky (dvoulůžko)

46

Obr. 81 Vybavení ložnice a minimální manipulační plochy – a) dvoulůžko, b) lůžko, c) dětská postýlka, d) radiátor, e) šatní skříň dvoukřídlová, f) šatní skříň jednokřídlová, g) skříňka na lůžkoviny, h) toaletní stolek

Obr. 82 Vybavení obývacího pokoje a minimální manipulační plochy – a) křeslo, b) pohovka (dvě místa), c) pohovka (tři místa), d) konferenční stolek, e) doplňkový konferenční stolek, f) televize, g) úložná skříňka, h) pracovní stůl se židlí, ch) židle, i) radiátor, j) společenský stolek 47

Kritérium B5 – Kuchyně ƒ ƒ ƒ

minimální plochy pracovních kuchyní, kuchyní se stolováním, jídelen dostatečný prostor před kuchyňskou linkou rozvržení vybavení kuchyňské linky v lehce ovládaném pásmu

Velikost kuchyně a její rozměrové parametry musí již v samotném návrhu respektovat zvětšené manipulační plochy osob s omezenou schopností pohybu. Mezi kuchyňskou linkou a dalším interiérovým vybavením nebo stěnovou konstrukcí musí být zajištěn volný manipulační prostor průměru 1500 mm. Na obr. 83 jsou znázorněny varianty řešení kuchyně se stolováním a pracovních kuchyní. V případě kuchyňské linky v poslední variantě je manipulace zajištěna podjetím pod linku v hloubce 200 mm (viz obr. 71) a tímto jsme schopni zúžit šířku až na výsledných 1300 mm.

Obr. 83 Kuchyně se stolováním, pracovní kuchyně – minimální rozměrové parametry pro jednotlivé velikostní kategorie bytu Příklady velikostí pracovních kuchyní a kuchyní se stolováním pro jednotlivé byty podle počtu osob jsou uvedeny v tab. 2 (pracovní kuchyně) a tab. 3 (kuchyně se stolováním). Jednotlivá dispoziční schémata dokumentují minimální vybavení kuchyně a jeho rozmístění, manipulační prostor (kružnice průměru 1500 mm nebo elipsa rozměrů 1400 x 1700 mm) a optimální provoz v kuchyni (trojúhelníkový pohyb mezi lednicí, mycím a varným centrem). Pro snadnou orientaci je na obr. 84 znázorněno minimální vybavení kuchyní s popisem těchto prvků. Nejedná se o výsledné rozmístění jednotlivých prvků, ale o schéma zdůrazňující minimální velikost jednotlivého vybavení. Základní vybavení (ZV) bude ve výsledném dispozičním řešení kuchyně rozmístěno do několika míst a tím zároveň tvořit pracovní plochy např. mezi mycím a vařícím centrem.

48

Vysvětlivky: VS vysoká skříň L lednice P pračka ZV základní vybavení K skříňka s odpadkovým košem PZ pomocné zařízení M myčka S sušička Poznámka: Nejedná se o výsledné dispoziční řešení uspořádání kuchyňské linky Obr. 84 Minimální vybavení kuchyně pro jednotlivé velikostní kategorie bytu (2-6 osob) s event. dovybavením myčky a sušičky prádla

49

Tab. 2 Pracovní kuchyň – minimální rozměrové parametry Počet osob

Velikost bytu

Rozměr kuchyně

2 osoby

2 obytné místnosti (obývací pokoj+ložnice)

2 600 x 2 600 mm 6,76 m2

3 osoby

3 obytné místnosti (obývací pokoj+dvě ložnice)

2 900 x 2 600 mm 7,54 m2

4 osoby

3 obytné místnosti (obývací pokoj+dvě ložnice)

2 900 x 2 600 mm 7,54 m2

5 osob

4 obytné místnosti (obývací pokoj+tři ložnice)

3 200 x 2 600 mm 8,32 m2

6 osob

5 obytných místností (obývací pokoj+čtyři ložnice)

3 700 x 2 600 mm 9,62 m2

50

Schéma

Tab. 3 Kuchyň se stolováním – minimální rozměrové parametry Počet osob

Velikost bytu

2 osoby

2 obytné místnosti (obývací pokoj+ložnice)

3 osoby

4 osoby

5 osob

6 osob

3 obytné místnosti (obývací pokoj+dvě ložnice)

3 obytné místnosti (obývací pokoj+dvě ložnice)

4 obytné místnosti (obývací pokoj+tři ložnice)

5 obytných místností (obývací pokoj+čtyři ložnice)

Rozměr kuchyně

4 000 x 2 600 mm 6,76 m2 (stolování 3,6 m2)

4 000 x 2 600 mm 6,76 m2 (stolování 3,6 m2)

4 000 x 3 000 mm 6,76 m2 (stolování 4,5 m2)

4 000 x 3 200 mm 6,76 m2 (stolování 4,5 m2)

4 000 x 3 600 mm 6,76 m2 (stolování 4,8 m2)

51

Schéma

Tab. 4 Požadavky na stolování – minimální rozměrové parametry a manipulační prostor Počet osob

Velikost bytu

2 osoby

2 obytné místnosti (obývací pokoj+ložnice)

3 osoby

4 osoby

5 osob

6 osob

3 obytné místnosti (obývací pokoj+dvě ložnice)

3 obytné místnosti (obývací pokoj+dvě ložnice)

4 obytné místnosti (obývací pokoj+tři ložnice)

5 obytných místností (obývací pokoj+čtyři ložnice)

Rozměr kuchyně

4 000 x 2 600 mm 6,76 m2 (stolování 3,6 m2)

4 000 x 2 600 mm 6,76 m2 (stolování 3,6 m2)

4 000 x 3 000 mm 6,76 m2 (stolování 4,5 m2)

4 000 x 3 200 mm 6,76 m2 (stolování 4,5 m2)

4 000 x 3 600 mm 6,76 m2 (stolování 4,8 m2)

52

Schéma

Pro plynulost a bezpečnost v kuchyni je důležité vhodné umístění varné plochy a pečící trouby. Na obr. 85 je znázorněno nevhodné umístění sporáku vzhledem k řešení otevírání dveří do kuchyně. Obr. 86 znázorňuje vhodné a nevhodné umístění varné plochy v rohu sestavy kuchyňské linky.

Obr. 85 Vhodné a nevhodné umístění pečící trouby, resp. nevhodná poloha dveří. Mezi varnou plochou a pevnou částí musí být zachována volná plocha šířky nejméně 300 mm pro snadný a volný přístup k pečící troubě .

Obr. 86 Vhodné a nevhodné umístění varné plochy rohové kuchyňské linky – varná plocha musí být umístěna nejméně 400 mm od napojující rohové skříňky.

53

Kritérium B6 – Hygienické prostory ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

záchod a sprchový kout na úrovni vstupu do bytu a jejich velikost přímá návaznost na ložnice rozmístění zařizovacích předmětů v hygienických prostorách pro snadný přístup optimální umístění a vedení instalací vhodné situování odpadu k možné instalaci sprchového koutu

Základní hygienický prostor (záchod, koupelna) musí být umístěn na úrovni vstupu do bytu, v návaznosti na obytné místnosti a zejména v návaznosti na ložnice. Hygienické prostory je nutné důsledně navrhnout s požadavkem na možnost jejich budoucího rozšíření. Vhodným řešením je návrh záchodové kabiny vedle koupelny pro pozdější vzájemné propojení těchto prostor a s důsledným umístěním zařizovacích předmětů, které i po rozšíření těchto prostor zůstanou ve své původní pozici. Výsledná půdorysná velikost koupelny musí respektovat manipulační nároky u jednotlivých zařizovacích předmětů – umývadla, záchodové mísy, sprchového koutu, vany atd. (obr. 87). Vhodné rozmístění zařizovacích předmětů a technického vybavení nám umožní snadný přístup. Zároveň je důležité vhodné situování odpadu k možné dodatečné instalaci sprchového koutu – a to jak v koupelně se stávající vanou, tak v místě rozšířené záchodové kabiny. Obdobně jako u obytných místností by měla být v těchto prostorách dána možnost pozdější dodatečné instalaci nouzového volání. Hygienické prostory vždy vybavujeme protiskluzovými podlahovými materiály.

Obr. 87 Základní návrh flexibilních hygienických prostor musí respektovat nutné manipulační prostory u zařizovacích předmětů – A) umyvadlo, B) vana, C) sprcha

Obr. 88 Manipulace u záchodové mísy s různými nástupy – A) přímý, B) diagonální, C) boční. Pro všechny varianty je důležité zachování manipulačního prostoru min. 1500 x 1500 mm (u varianty „A“ cca 1800 x 1500 mm)

54

Koupelna a záchodová kabina musí být navrhována jako přizpůsobitelný a flexibilní prostor. Záchodovou kabinu umisťujeme vedle koupelny s tím, že na dělící stěnové konstrukci nebudou žádné zařizovací předměty a nebude zde vedena žádná instalace z důvodů možného budoucího vybourání (obr. 92). Tato hlavní zásada platí také pro další záchodovou kabinu v bytě, kterou navrhujeme vedle komory a jiných úložných či pomocných prostor (obr. 89). Všechny tyto flexibilní úpravy v počátku návrhu předpokládají zajištění vhodných rozměrů jednotlivých prostor, aby při výsledné podobě úpravy byl vždy zachován nezbytný manipulační prostor průměru 1500 mm.

Obr. 89 Variabilní dispozice – dodatečné vybudování bezbariérového záchodu propojením s vedlejším prostorem komory. V případě potřeby lze do výsledného hygienického prostoru zakomponovat také sprchový kout jako alternativu ke koupelně s vanou.

Obr. 90 Rozšíření záchodové kabiny pro dodatečné vybudování bezbariérového záchodu – varianta I

55

Obr. 91 Rozšíření záchodové kabiny pro dodatečné vybudování bezbariérového záchodu – varianta II

Obr. 92 Variabilní dispozice – spojení koupelny a záchodové kabiny pro dosažení komfortu bezbariérového hygienického prostoru. Již v počátku návrhu bylo počítáno s budoucím bezbariérovým užívání – příčka mezi původní koupelnou a záchodovou kabinou je lehce odstranitelná, neboť zde nejsou umístěny žádné instalace. Stěnové konstrukce, na které v budoucím využití mají být umístěna madla, musí zajistit nosnost minimálně 150 kg – viz kritérium B7 K další zásadě počátečního návrhu patří šířka dveří do koupelen a záchodových kabin velikosti 800 mm a otevírání směrem ven pro pozdější snadné bezbariérové úpravy bez nutnosti velkých bouracích prací. Následující obrázky přibližují problematiku vhodně řešených bezbariérových prostor. Obrázek 93 uvádí příklad záchodové kabiny se zajištěním uživatelského komfortu pro osoby se sníženou hybností – osob s holemi apod. Obrázky 94 – 97 znázorňují optimální velikosti bezbariérových koupelen s variantou vany nebo sprchy pro pochopení principu dispozičního uspořádání a umístění jednotlivých zařizovacích předmětů a dalšího vybavení.

56

Obr. 93 Záchodová kabina pro osoby s pohybovým postižením vybavená madly

Obr. 94 Koupelna pro samostatné použití vozíčkáře s požadavky na bezbariérové užívání

Obr. 95 Minimální požadavky na vybavení bezbariérové vany 57

Obr. 96 Minimální rozměrové parametry koupelny se sprchovým koutem pro samostatné použití s požadavky na bezbariérové užívání

Obr. 97 Variantní řešení bezbariérové koupelny se sprchovým koutem

Obr. 98 Minimální vybavení bezbariérového sprchového koutu

58

Vhodná velikost vany je 1600 – 1700 mm délky a 700 mm šířky, výška vany 480 – 500 mm. Vana by měla být odsazena od stěny ve vzdálenosti 100 mm z důvodů pozdějšího umístění madla, které nesmí svým průmětem zasahovat do prostoru vany (obr. 95). V návaznosti na sedací část vany se v bezbariérově úpravě musí provést přizděná plocha šířky nejméně 400 mm, která slouží jako místo pro přesedání z vozíku a pro běžné uživatele je vítanou odkládací plochou. Osazení záchodové mísy je osově 450 mm od boční stěny, na které se umisťuje pevné madlo. Vedle záchodové mísy na druhé straně musí být zachován volný prostor a proto se zde použije pouze madlo sklopné. Požadavky na vybavení záchodové mísy umožňující bezbariérové užívání jsou na obr. 99.

Obr. 99 Požadavky na umístění madel u záchodové mísy Optimální vybavení hygienických prostor pro jednotlivé velikosti bytu jsou uvedeny ve spodní části tabulky 7. Z důvodů současného standardu bydlení jsou uvedené počty zařizovacích předmětů nad rámec ČSN 73 4301 Obytné budovy.

Kritérium B7 – Stěnové konstrukce ƒ

požadavky na osazení pomůcek – madel apod.

Stěny v návaznosti na hygienické prostory – koupelnu, WC musí zajistit po konstrukční stránce kotvení nejrůznějších opěrných pomůcek (např. madla v hygienických prostorech) s nosností minimálně 150 kg.

Kritérium B8 – Výplně otvorů, balkony a terasy ƒ ƒ ƒ

výška parapetu v obývacím pokoji přístupné a dosažitelné okenní otvory přístupnost vnějších pobytových prostor – balkon, lodžie, terasa

59

Zejména v obývacím pokoji je nutné zajistit vhodnou výšku parapetu s možností dobrého pohledu z pozice v sedě (senioři, osoby na vozíku) a tímto umožnit bezprostřední kontakt s venkovním prostředím. Pro splnění tohoto požadavku by zasklení těchto výplní nemělo být výše než 800 mm od úrovně podlahy (u upravitelných bytů je stanoven požadavek na parapet nejvýše 600 mm nad podlahou). Ideálním řešením pro všechny skupiny uživatelů jsou francouzská okna, která umožňují ideální propojení vnitřního a venkovního prostoru (obr. 100 a obr. 101). Okna musí být snadno otevíravá s umístěním ovládání oken do výšky maximálně 1200 mm nad podlahou a minimálně 500 mm od rohu místnosti nebo případného interiérového vybavení (obr. 102). Umístění okenních otvorů v jednotlivých místnostech musí zajistit přístup osob s omezenou hybností.

Obr. 100 Zorný úhel pohledu u francouzského okna a okna se sníženým parapetem – A) ochrana skleněné výplně do výšky 400 mm nad podlahou,snížený parapet v=600 mm, B) ochranné zábradlí, C) zóna umístění kliky okna, pákového uzávěru

Obr. 101 Podmínky zabezpečení dobrého výhledu v ložnicích – A) ochrana skleněné výplně do výšky 400 mm nad podlahou,snížený parapet v=600 mm, B) ochranné zábradlí, C) zóna umístění kliky okna, pákového uzávěru 60

Obr. 102 Ovládání oken osobami s omezenou schopností pohybu – optimální výška okenní kliky by měla být v rozmezí 800-1100 mm, maximálně 1200 mm. Přístup na balkon, terasu nebo lodžii musí být řešen bez prahů s požadavkem na maximální výškový rozdíl 20 mm.

Obr. 103 Přístupnost balkonů a lodžií s minimálním výškovým rozdílem Venkovní pobytový prostor je důležitým prvkem pro osoby s pohybovým omezením. Velikost balkonů a lodžií musí zabezpečit užívání těchto prostor těmito osobami – světlá šířka dveří musí být nejméně 800 mm a plocha musí umožnit manévrování s invalidním vozíkem, chodítkem, dětským kočárkem apod. Optimální velikosti balkonů, lodžií, teras, které umožňují pobyt ve venkovním prostoru jsou uvedeny v tab.5.

Obr. 104 Princip řešení lodžií a balkónů Pro dobrý výhled sedících osob je důležitá správná volba konstrukce zábradlí, která nesmí znemožňovat tento výhled. Neprůhledná část konstrukce zábradlí by měla být maximálně do výšky 600 mm nad podlahou.

Obr. 105 Zajištění výhledu z balkónů a lodžií

61

Tab. 5 Balkony a lodžie – minimální rozměrové parametry Počet osob

Velikost bytu

Rozměr balkonu

2 osoby

2 obytné místnosti (obývací pokoj+ložnice)

3 200 x 1 500 mm 4,80 m2

3 osoby

3 obytné místnosti (obývací pokoj+dvě ložnice)

3 300 x 1 900 mm 6,27 m2

4 osoby

3 obytné místnosti (obývací pokoj+dvě ložnice)

3 600 x 1 950 mm 7,02 m2

5 osob

4 obytné místnosti (obývací pokoj+tři ložnice)

3 400 x 2 450 mm 8,33 m2

6 osob

5 obytných místností (obývací pokoj+čtyři ložnice)

4 000 x 2 250 mm 9,00 m2

62

Schéma

Kritérium B9 – Technické vybavení bytu a úložné prostory ƒ ƒ ƒ

umístění ovládacích prvků (vypínače, ovládání topení, vzduchotechniky apod.) množství zásuvek v pobytových prostorech dostatečná velikost úložných prostor

Veškeré ovládací prvky technického vybavení - vypínače, zásuvky, ovládání topení, větrání, vzduchotechniky apod. musí být použitelné také osobám na vozíku v dosahu manipulačního pásma 400-1200 mm nad podlahou. Výškové osazení těchto prvků vyplývá z dosahových možností osob na vozíku a funkce ovládacího prvku. Běžně používané prvky se umisťují v optimálním dosahovém rozmezí 600 až 1200 mm nad podlahou, výjimečně užívané prvky mohou být minimálně 400 mm nad podlahou: ƒ elektrozásuvky ve výši 600 – 1 000 mm nad podlahou; ƒ prvky pro přesný pohyb ovládání (programové nastavení topení, větrání, vzduchotechniky apod.) v rozmezí 750 – 1 000 mm nad podlahou; ƒ vypínač světel v rozmezí 750 – 1 200 mm (v budovách občanského vybavení je vhodné umístění vypínačů u dveřního křídla na straně a výškové úrovni kliky v = 1 100 mm, v obytných místnostech s funkcí spaní je nutné tyto vypínače umístit také v místě postele); ƒ alarmy, požární hlásiče v rozmezí 750 – 1 200 mm nad podlahou; ƒ telefonní a TV zásuvky ve výši nejméně 400 mm nad podlahou. V dosahové vzdálenosti je potřebné také umístit uzávěry vody, ventily, jističe a obdobná technická vybavení. Minimální umístění od vnitřních koutů místnosti, včetně od budoucího interiérového vybavení musí být nejméně 500 mm.

Obr. 106 Výškové umístění ovládacích prvků – A) telefonní a TV zásuvky , B) elektro zásuvky, C) prvky pro přesný pohyb ovládání, D) vypínač světel, alarmy, požární hlásiče Řešení úložných prostor v bytě by mělo být řešeno s možným budoucím využitím pro osoby na vozíku. Na obr. 107 jsou příklady návrhu přístupu pro samostatné komory nebo vestavěné skříně. Optimální velikosti pro jednotlivé kategorie bytů jsou uvedeny v tab. 6.

63

Obr. 107 Skladové a úložné prostory v bytě Optimálním řešením je návrh šaten jako samostatného prostoru. Na obr. 107 jsou znázorněny příklady přístupu s plně komfortní velikostí šatny, umožňující plné otočení v průměru 1500 mm nebo úsporné řešení s šířkou uličky 1200 mm, kdy manipulace osoby na vozíku bude zajištěna možným podjetím ve spodní části skříní.

64

Tab. 6 Skladové a úložné prostory v bytě – minimální rozměrové parametry

2 osoby

3 osoby

4 osoby

400 x 2 000 mm 0,8 m2

400 x 2 375 mm 0,95 m2

400 x 2 750 mm 1,1 m2

5 osob

6 osob

technická místnost 1 800 x 2000 mm 3,6 m2 (P – pračka, S – sušička, B – bojler)

technická místnost 1 800 x 2000 mm 3,6 m2 (P – pračka, S – sušička, B – bojler)

400 x 3 125 mm 1,25 m2

400 x 3 500 mm 1,4 m2 65

Tab.7 Optimální zařízení bytu Místnost

Vybavení

Rozměr

Obývací pokoj

Křeslo Pohovka - dvoumístná Pohovka - třímístná TV Konferenční stolek Doplňkový konf.stolek Skříň Pracovní stůl a židle Židle

Jídelna

Počet osob v bytě 4 5 6 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1500 2000 2000 1 1 1 2 2 2

850x850 850x1300 850x1850 220x650 500x1050/ø 750 450x450 500xdélka 1050x500 450x450

2 2 1 1 1000 1 2

3 1 1 1 1 1000 1 2

Žide Jídelní stůl Příborník

450x450 800xdélka 450xdélka

2 800 1000

3 100 1000

4 1200 1200

5 1350 1500

6 1500 1500

7 1650 1500

Ložnice se 2 lůžky (dvoulůžko)

Dvoulůžko Noční stolek Toaletní stolek Skříňka na lůžkoviny Šatní skříň Dětská postýlka

2050x1700 400x400 500x1050 450x750 600x1200 600x1200

1 2 1 1 1 -

1 2 1 1 1 -

1 2 1 1 1 1

1 2 1 1 1 1

1 2 1 1 1 1

1 2 1 1 1 1

Ložnice se 2 lůžky (samostatné)

Lůžko Noční stolek Skříňka na lůžkoviny Pracovní stůl Šatní skříň

2050x900 400x400 450x750 500x1050 600x1200

-

-

2 2 1 1 1

2 2 1 1 1

2 2 1 1 1

2 2 1 1 1

Ložnice s 1 lůžkem

Lůžko Noční stolek Skříňka na lůžkoviny Pracovní stůl Šatní skříň

2050x900 400x400 450x750 500x1050 600x600

-

1 1 1 1 1

1 1 1 1 1

1 1 1 1 1

1 1 1 1 1

1 1 1 1 1

Kuchyň

Dřez s odkapávací plochou Sporák Zabudovaná pračka Sušička Myčka Další základní vybavení Doplňující vybavení Lednička Vysoká skříň Odpadkový koš Délka linky bez myčky Délka linky s myčkou Délka horních skříněk (min.)

600x1000 600x600 600x630 600x600 600xdélka 600xdélka 600xdélka 600x600 600x600x1950 600xdélka

1 1 1 450 1200 1 1 300 4930 5380 1500

1 1 1 1 600 1600 1 1 300 5330 6530 2000

1 1 1 1 600 1600 1 1 300 5330 6530 2100

1 1 1 1 600 1600 600 1 1 600 6230 7430 2200

1 1 1 1 600 2700 600 1 1 600 7330 8530 2400

1 1 1 1 600 2700 1200 1 1 600 7930 9130 2500

Koupelna

Záchodová mísa Vana Umývadlo Sprcha

500x700 700x1700 600x400 750x750

1 1 1

1 1 -

1 1 2 -

1 1 2 1

1 1 2 1

1 1 2 1

Záchodová kabina

Záchodová mísa Umývátko

-

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

66

7 2 1 1 1 1 1 2000 1 2

Srovnání „novosti“ postupů V současné době zákon č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) v § 2 odst. 2 písm. e) stanoví obecné požadavky na výstavbu, jejichž právní rámec je upraven v § 169, odst. 1 – obecné požadavky je nutné respektovat při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb. Obecné a technické požadavky na stavby jsou pak stanoveny v prováděcích vyhláškách stavebního zákona. Jde zejména o vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Vyhláška č. 268/2009 Sb. se tématem bytových domů zabývá pouze obecně a v jednotlivých paragrafech se odvolává na ČSN 73 4301 Obytné budovy. Tato norma se v části stavebně technických a funkčních požadavcích na obytné budovy zabývá pouze funkčními částmi budov, prostorem bytu obecně s definováním minimálních rozměrových a plošných parametrů bytu a v neposlední řadě stanoví podmínky pro domovní komunikace a domovní vybavení bytových domů. Vyhláška č. 398/2009 Sb., která stanoví podmínky bezbariérového užívání staveb se v oblasti bytových domů věnuje zejména technickému řešení bytových domů obsahující byt zvláštního určení, upravitelný byt. Pro běžný bytový fond je v § 10, odst. 2 stanovena podmínka užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace společných prostor, a to všech za předpokladu, že bytový dům má výtah, pokud je stavba bytového domu bez výtahu, tak musí být umožněno užívání společných prostor nejméně v jednom podlaží, které slouží převážně bydlení. Nutnost zřizování výtahů u novostaveb bytových domů definuje vyhláška č. 268/2009 Sb. v § 28, odst. 2 a to pouze pro domy se vstupy do bytů v pátém a vyšším nadzemním podlaží. Z pohledu těchto zákonných předpisů je problematika přístupného prostředí bytového fondu nedostačující, resp. nevyhovující a vede v rámci bytové politiky k vytváření speciálního trhu s upravitelnými byty, byty zvláštního určení, staveb sociální péče. Poznámka: Byty zvláštního určení a byty v domě zvláštního určení v domě zvláštního určení byly definovány v zákoně č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. Zákon č.132/2011 Sb. ze dne 3.května 2011 změnou zákona č.102/1992 Sb. zrušuje část druhou Služební byty, byty zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení zrušuje (§ 7-10). Podle § 9 odst. 1 byl byt zvláštního určení bytem zvlášť upraveným pro ubytování zdravotně postižených osob. Byty v domě zvláštního určení podle § 10 odst. 1 byly byty v domě s pečovatelskou službou nebo v domě s komplexním zařízením pro zdravotně postižené občany. Současný zákon č.132/2011 Sb. v § 685, odst. 4 uvádí následující znění: „Byty zvláštního určení jsou byty zvlášť upravené pro bydlení zdravotně postižených osob a byty v domech zvláštního určení.“ Upravitelný byt je definován v nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám, ve znění nařízení vlády č. 228/2010 Sb., v § 2 písm. c) jako byt, který splňuje požadavky na bezbariérové bydlení podle jiného právního předpisu upravujícího technické požadavky na bezbariérové užívání staveb (vyhlášky č. 398/2009 Sb.) Podle tohoto nařízení musí na každých deset sociálních bytů připadat jeden byt upravitelný. O upravitelném bytu se také hovoří v Programu podpory bydlení Ministerstva pro místní rozvoj, a to v podprogramu „Podpora výstavby podporovaných bytů 2011“, kdy jednou z forem podporovaných bytů jsou byty pečovatelské. Pečovatelský byt je podporovaný byt v domě zvláštního určení, který musí

67

splňovat základní technické požadavky na bezbariérové užívání upravitelného bytu v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. Novost postupu celoživotního bydlení je vytvoření podmínek bydlení pro jakéhokoliv uživatele jako hlavní motto politiky bydlení se zaměřením zejména na budoucnost. Metodika se opírá o principy univerzálního designu, mnohdy označováno jako Design for all a reaguje na vládní dokumenty, které tuto oblast řeší – přístupnost, nezávislý způsob života, přístupnost prostředí, bez nutnosti budování speciálních pobytových zařízení (zejména pro seniory a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace). Princip přístupného prostředí bytového domu jde dál než stanoví současná legislativa – celoživotní bydlení zlepší přístup obyvatelům nejen do vstupních prostor bytového domu, ale i do dalších podlaží, které nejsou již předmětem vyhlášek o technických požadavcích na stavby. Tím je dána možnost užívat takto projektované a realizované bytové domy také seniory a osobami se zdravotním postižením, čímž pro investory rozšiřujeme trh potencionálních zájemců. V neposlední řadě významnou a nedílnou součástí této metodiky je grafické vyjádření definovaných kritérií pro snadné pochopení jednotlivých principů přístupnosti bytového domu a vlastního bytu. Tímto se z metodiky stává praktická pomůcka pro tvorbu přístupného prostředí využitelná nejen autorizovanými osobami ČKAIT, ale zároveň jako zdroj praktických informací pro všechny projektanty, zhotovitele staveb, stavebníky a pracovníky stavebních úřadů.

Popis uplatnění certifikované metodiky Metodika přístupného prostředí bytového fondu - celoživotní bydlení je určena zejména pro projektovou činnost a provádění staveb autorizovaných osob v oboru autorizace ČKAIT pozemní stavby při výkonu jejich profese. V současné době se jedná o 15.600 autorizovaných osob oboru pozemní stavby na území celé ČR. Rozsah uplatnění metodiky je dán uvedením v profesním informačním systému ČKAIT PROFESIS k výkonu odborných profesí ve výstavbě, jenž vychází nákladem 29.500 kusů ročně. Pro pochopení principů celoživotního bydlení a uvedení metodiky do praxe se předpokládá také návaznost na celoživotní vzdělávání autorizovaných osob a na uspořádání seminářů s tímto tématem. Detailní popis metodiky přístupného prostředí bytového fondu – CELOŽIVOTNÍ BYDLENÍ je předmětem samostatné publikace s doloženým doprovodným grafickým materiálem, která bude součástí profesního informačního systému České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě PROFESIS 2011.

Seznam použité související literatury [1]

Vyhláška 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

[2]

Vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby

[3]

ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy. Praha: ČNI. 68

[4]

ČSN 73 4305:1988 Zaříditelnost bytů. Praha: ÚNM.

[5]

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, Sbírka mezinárodních smluv, 12.2.2010

[6]

Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období let 2010-2014 (VVZPO 2010)

[7]

Zpráva o stavu lidských práv v ČR – 2009, Praha: NRZP ČR, 2010

[8]

usnesení Vládního výboru pro zdravotně postižené občany ze dne 17. 1. 2011

[9]

Kvalita života ve stáří, Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012, Praha: MPSV, 2008. ISBN 978-80-86878-65-2

[10] Globální města přátelská seniorům: Průvodce, Praha: MPSV, 2009. ISBN 978-80-7421003-7 [11] Lifetime Homes, Lifetime Neighbourhoods: A National Strategy for Housing in an Agein Society, UK Department if Health Department of Work and Pensions, 2008 [12] Barriere:Frei! Handbuch für Barrierefreies Wohnen, Wien: Bundesministerium für Arbeit, Soziales und Konsumentenschutz, 2008 [13] Evropská příručka pro přístupné prostředí vytvářené výstavbou, Praha: ABF, 1995, ISBN 80-901608-2-4

Seznam publikací, které předcházely metodice [1]

ZDAŘILOVÁ, R. Bezbariérové užívání staveb – metodika k vyhlášce č.398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, Praha: Informační centrum ČKAIT, 2011, 1.vydání. 208 s., ISBN 978-80-87438-17-6.

[2]

ZDAŘILOVÁ, R. Bezbariérové užívání staveb – Základní principy přístupnosti. TP 1.4, Technické pomůcky k činnosti autorizovaných osob, DVD PROFESIS 2010 – Profesní informační systém ČKAIT, Praha: Informační centrum ČKAIT, 2010, 2. doplněné vydání.

[3]

ZDAŘILOVÁ, R. 2010. „Bytové domy v duchu design for all.“ Pp. 177-182 in V. Beran, F. Kuda (eds.). Bytové domy-moderní formy výstavby a revitalizace. Praha: České vysoké učení technické v Praze. ISBN 978-80-01-04635-7.

[4]

ZDAŘILOVÁ, R..: Podmínky přístupného a důstojného bydlení s důrazem na jeho bezbariérovost, Urbanismus a územní rozvoj, 2009, ročník XII, 4/2009, str.62-66, ISSN 1212-0555.

[5]

ZDAŘILOVÁ, R. Bytové domy a výtahy – bydlení pro všechny, sborník příspěvků z 11.ročníku konference Regenerace panelových domů – Dynamika proměn bydlení, Ostrava, únor 2009, str. 105-118, ISBN 978-80-248-1954-9.

[6]

ZDAŘILOVÁ, R. Specifické podmínky bydlení, Interiér veřejných budov, 2008, 11. ročník, 1/2008, str.52-54, ISSN 1214-4584.

[7]

ZDAŘILOVÁ, R. Předpokládané tendence a změny požadavků na bydlení, sborník prací dílčí zprávy projektu GAČR 103/05/2775 Výzkum proměn bydlení v České republice za rok 2007, Ostrava, prosinec 2007, str.19-24, ISBN 978-80-248-1672-2.

69

[8]

ZDAŘILOVÁ, R. Specifické požadavky na bydlení, sborník prací dílčí zprávy projektu GAČR 103/05/2775 Výzkum proměn bydlení v České republice za rok 2007, Ostrava, prosinec 2007, str.34-47, ISBN 978-80-248-1672-2.

[9]

ZDAŘILOVÁ, R. Seniorské bydlení, sborník příspěvků z 9.ročníku konference Regenerace panelových domů – Dynamika proměn bydlení, Ostrava, únor 2007, Ostrava, str. 83-90, ISBN 978-80-248-1294-6.

[10] ZDAŘILOVÁ, R. Nové trendy rezidenčního bydlení pro seniory, sborník příspěvků 2. ročníku mezinárodní multidisciplinární konference Proměny bydlení a širší otázky úrovně obslužné sféry, Ostrava, prosinec 2006, str. 179-183, ISBN 80-248-1219-3. [11] ZDAŘILOVÁ, R. Bydlení pro handicapované s přeměnou panelových sídlišť, sborník příspěvků Rozvoj bydlení IV, Praha, duben 2006, str.141-144, ISBN 80-01-03382-1. [12] ZDAŘILOVÁ, R., ČESELSKÝ, J. Současné tendence bezbariérového bydlení, sborník referátů z konference, Olomouc, červen 2004, ISBN 80-244-0937-2 .

Oponenti:

Odborný oponent z oboru: Jméno:

Ing.Pavel Ševčík

Organizace:

Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Posudek ze státní správy: Jméno:

JUDr. Marta Wroblowská

Organizace:

Krajský úřad Moravskoslezského kraje odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury

70