CENY VE STAVEBNICTVÍ

VYSOKÉ UýENÍ TECHNICKÉ V BRNċ FAKULTA STAVEBNÍ

doc.Ing. Leonora Marková, Ph.D.

CENY VE STAVEBNICTVÍ PRģVODCE STUDIEM PěEDMċTU

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

© doc.Ing. Leonora Marková, Ph.D.

Obsah

OBSAH 1 Úvod ...............................................................................................................7 1.1 Cíle ........................................................................................................7 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................7 1.3 Doba potĜebná ke studiu .......................................................................7 2 Ceny a cenová politika .................................................................................8 2.1 Úvod......................................................................................................8 2.1.1 Cíle..........................................................................................8 2.1.2 Doba potĜebná ke studiu .......................................................8 2.1.3 Klíþová slova ........................................................................8 2.2 Cena a cenová soustava.........................................................................8 2.3 Cenová politika státu a ochrana trhu....................................................9 2.3.1 Cenová politika státu...............................................................9 2.3.2 Ochrana trhu..........................................................................10 2.3.3 Cenový dohled a cenová regulace.........................................13 2.3.4 Ostatní nástroje cenové politiky............................................14 2.4 Cenové informace ...............................................................................15 Kontrolní otázky......................................................................................15 Korespondenþní úkol ......................................................................................15 2.5 Shrnutí.................................................................................................16 2.6 Klíþ......................................................................................................16 3 Cenová politika podniku............................................................................17 3.1 Úvod....................................................................................................17 3.1.1 Cíle........................................................................................17 3.1.2 Doba potĜebná ke studiu .......................................................17 3.1.3 Klíþová slova ........................................................................17 3.2 Cenová strategie podniku....................................................................17 3.3 KonkurenþnČ a odvČtvovČ orientovaná cena ......................................19 3.4 PoptávkovČ orientovaná cena..............................................................19 3.4.1 PoptávkovČ orientovaná cenová tvorba ................................19 3.4.2 Poptávka................................................................................20 3.4.3 Nabídka .................................................................................23 Kontrolní otázky..............................................................................................25 Korespondenþní úkol ......................................................................................25 Korespondenþní úkol bude zadán individuálnČ. ..........................................25 3.5 Shrnutí.................................................................................................25 3.6 Klíþ......................................................................................................25 4 Náklady a nákladovČ orientovaná tvorba cen..........................................26 4.1 Úvod....................................................................................................26 4.1.1 Cíle........................................................................................26 4.1.2 Doba potĜebná ke studiu .......................................................26

Strana 3 (celkem 123)

Obsah

4.1.3 Klíþová slova........................................................................ 26 4.2 Náklady............................................................................................... 26 4.3 Druhy nákladĤ .................................................................................... 27 4.4 Kalkulaþní postupy............................................................................. 33 4.5 Kalkulaþní technika ............................................................................ 35 4.6 Kalkulaþní metody.............................................................................. 37 4.7 Dynamické kalkulace ......................................................................... 38 4.8 Shrnutí ................................................................................................ 42 4.9 Klíþ ..................................................................................................... 42 5 Investiþní výstavba a smluvní vztahy....................................................... 43 5.1 Úvod ................................................................................................... 43 5.1.1 Cíle ....................................................................................... 43 5.1.2 Doba potĜebná ke studiu....................................................... 43 5.1.3 Klíþová slova........................................................................ 43 5.2 Základní pojmy v investiþní výstavbČ................................................ 43 5.3 Stavební výroba .................................................................................. 44 5.4 Investice na stavebním trhu ................................................................ 46 5.5 Úþastníci investiþního procesu ........................................................... 46 5.6 Smluvní vztahy................................................................................... 47 5.7 Stavební kontrakt................................................................................ 48 5.8 Smluvní dokumentace ........................................................................ 49 5.9 SoutČž ................................................................................................. 52 Kontrolní otázky ............................................................................................. 56 Korespondenþní úkol...................................................................................... 57 5.10 Shrnutí ................................................................................................ 57 6 Ceny ve stavebnictví .................................................................................. 58 6.1 Úvod ................................................................................................... 58 6.1.1 Cíle ....................................................................................... 58 6.1.2 Doba potĜebná ke studiu....................................................... 59 6.1.3 Klíþová slova........................................................................ 59 6.2 Ceny v investiþní výstavbČ................................................................. 59 Kontrolní otázky ............................................................................................. 60 Korespondenþní úkol...................................................................................... 60 6.3 Shrnutí ................................................................................................ 60 7 Cena stavebního díla.................................................................................. 61 7.1 Úvod ................................................................................................... 61 7.1.1 Cíle ....................................................................................... 61 7.1.2 Doba potĜebná ke studiu....................................................... 61 7.1.3 Klíþová slova........................................................................ 61 7.2 Souhrnný rozpoþet.............................................................................. 61 7.3 Dohoda o cenČ .................................................................................... 66 7.4 Formy cen........................................................................................... 67 7.5 Pevná a pohyblivá cena stavebního objektu....................................... 68


Obsah

Cena stavební þásti stavebního objektu ..............................................70 7.6.1 Rozpoþet ...............................................................................70 7.6.2 Rozpoþtové ukazatele ...........................................................72 7.6.3 Rozpoþet v jednotkových cenách..........................................75 7.6.4 Rozpoþet v agregovaných cenách.........................................91 7.6.5 Rozpoþet v jednotkových sazbách pĜímých nákladĤ ............92 7.6.6 Rozpoþet porovnatelnČ kalkulovaný...................................100 Kontrolní otázky............................................................................................100 Korespondenþní úkol ....................................................................................100 7.7 Shrnutí...............................................................................................100 7.8 Klíþ....................................................................................................100 8 Cenové kalkulace ve stavebnictví............................................................101 8.1 Úvod..................................................................................................101 8.1.1 Cíle......................................................................................101 8.1.2 Doba potĜebná ke studiu .....................................................101 8.1.3 Klíþová slova ......................................................................101 8.2 Rozpoþet individuálnČ kalkulovaný..................................................101 8.3 Kalkulace jednotkové ceny ...............................................................105 8.4 Hodinová zúþtovací sazba (HZS), hodinová zúþtovací cena ( HZC )108 8.4.1 Hodinová zúþtovací sazba ( HZS ) .....................................108 8.4.2 Hodinová zúþtovací cena (HZC) ........................................109 Kontrolní otázky............................................................................................109 Korespondenþní úkol ....................................................................................110 8.5 Shrnutí...............................................................................................110 8.6 Klíþ....................................................................................................110 9 Ceny projektových prací a inženýrské þinnosti.....................................111 9.1 Úvod..................................................................................................111 9.1.1 Cíle......................................................................................111 9.1.2 Doba potĜebná ke studiu .....................................................111 9.1.3 Klíþová slova ......................................................................111 9.2 Ceny projektových prací ...................................................................111 9.3 Ceny inženýrské þinnosti ..................................................................112 Kontrolní otázky............................................................................................112 9.4 Shrnutí...............................................................................................113 10 Cenová statistika.......................................................................................114 10.1 Úvod..................................................................................................114 10.1.1 Cíle......................................................................................114 10.1.2 Doba potĜebná ke studiu .....................................................114 10.1.3 Klíþová slova ......................................................................114 10.2 Cenová statistika ...............................................................................114 10.3 Statistika cen stavebních prací ..........................................................118 10.4 PrĤmČrné ceny vybraných stavebních prací......................................120 10.5 Indexy nákladĤ stavební výroby .......................................................120 7.6


Obsah

10.6 Indexy cen materiálových vstupĤ..................................................... 120 Kontrolní otázky ........................................................................................... 121 11 Studijní prameny ..................................................................................... 123 11.1 Seznam použité literatury ................................................................. 123 11.2 Seznam doplĖkové studijní literatury............................................... 123


Úvod

1

Úvod

1.1

Cíle

PĜedkládaný studijní text PrĤvodce pĜedmČtem Ceny ve stavebnictví vám pomĤže získat znalosti z pomČrnČ rozsáhlé praktické problematiky oceĖování ve stavebnictví. Získáte informace o postupech tvorby cen staveb, stavebních objektĤ, stavebních prací, inženýrské a projektové þinnosti. Cílem vzdČlávání je získání schopnosti a dovednosti v oblasti: • Cenové politiky firmy a orientace v cenové politice státu • NákladĤ se zamČĜením na náklady ve stavebnictví pro cenovou tvorbu • Tvorby cen ve výstavbČ s ohledem na související právní pĜedpisy Studijní text a doplĖující literatura navazují na pĜedmČt Pracovní inženýrství. Na druhé stranČ znalosti z tohoto prĤvodce jsou pro Vás dobrým základem pro studium dalších pĜedmČtĤ s ekonomickým nebo právním obsahem. Rozhodující je, zda máte zájem pokraþovat v magisterském nebo i doktorském studiu.

1.2

Požadované znalosti

PĜedpokládá se úspČšné absolvování pĜedmČtu Pracovní inženýrství (BV51).

1.3

Doba potĜebná ke studiu

Pro nastudování pĜedmČtu Ceny ve stavebnictví budete potĜebovat celkem 140 hodin. V tomto þase není zahrnuto vypracování korespondenþních úkolĤ, které mohou být vČtšího rozsahu.


Ceny a cenová politika

2


2.1

Úvod

Cenová teorie jako významná souþást obecné ekonomické teorie zkoumá tvorbu cen a jejich pĤsobení v ekonomice. Na druhé stranČ však právČ praxe ukazuje, jak dĤležité je poznat cenový mechanismus, který je jádrem tržního hospodáĜství. Do ceny se promítají všechny vnitĜní a vnČjší ekonomické vlivy, cena je tedy jakýmsi zrcadlem ekonomiky.

2.1.1

Cíle

Po prostudování této kapitoly student získá základní orientaci o cenové soustavČ, o nástrojích cenové politiky státu.

2.1.2


Pro nastudování této kapitoly budete potĜebovat 6 hodin.

2.1.3

Klíþová slova

Cenová soustava, ochrana trhu, cenový dohled a cenová regulace, cenové informace.

2.2

Cena a cenová soustava

Cena vyjadĜuje všechny základní ekonomické vztahy, je syntetickým vyjádĜením Ĝady ekonomických skuteþností, odráží pomČry v ekonomice, na jednotlivých jejich trzích i mezi jednotlivými jejich subjekty. Cena zboží je v obecném slova smyslu urþena množstvím penČz, za které smČníme jednotku žádaného zboží. I když se názory na utváĜení (resp. urþení) této hodnoty rĤzní, je pro nČ cena pĜedevším penČzi vyjádĜená hodnota zboží. Ceny jednotlivých smČnných procesĤ v národním hospodáĜství tvoĜí ve svém souhrnu cenovou soustavu. MĤžeme ji hodnotit buć z kvalitativních nebo kvantitativních hledisek. Kvalitativní pĜístup k hodnocení cenové soustavy je zamČĜen na její postavení v mechanismu národního hospodáĜství, na úlohy, které v nČm plní a tudíž na její tomu odpovídající kvalitu. Kvantitativní pĜístup k hodnocení cenové soustavy se zamČĜuje na vývoj celkové cenové hladiny, na vývoj cenových hladin v jednotlivých oblastech národního hospodáĜství, sleduje vývoj úrovnČ cen jednotlivých výrobkĤ a jejich skupin . Tržní ekonomika vyžaduje ceny, které plnČ a trvale odrážejí situaci nejen na trhu zboží, ale i na trhu výrobních þinitelĤ (práce, kapitálu, pĤdy) a trhu finanþním. Cena je základní kategorií tržní ekonomiky a v širokém slova smyslu témČĜ všeobsažnou kategorií, neboĢ mzda je cena pracovní síly, úrok cena úvČru, kurs vyjadĜuje cenu devizy (valuty) apod. Cena vyjadĜuje všechny základní



ekonomické vztahy, je syntetickým vyjádĜením Ĝady ekonomických skuteþností, odráží pomČry v ekonomice na jednotlivých jejich trzích i mezi jednotlivými jejich subjekty. Aby to cena mohla plnit je nutné, aby neexistovaly žádné skuteþnosti, které by jí v tom bránily. Jde zejména o to aby žádný subjekt nemČl možnost, aĢ již z ekonomického nebo administrativního postavení, ovládat cenu ve svĤj prospČch. Protože i vČtší nerovnováha na kterémkoli trhu zpĤsobuje, že jedna tržní strana získává takovou možnost, mechanismus tržních cen pracuje racionálnČ jen za podmínek relativní rovnováhy trhĤ. Ceny tržní ekonomiky tvoĜí jednotnou soustavu, a to nejen na trhu zboží, ale i na všech trzích, vzájemnČ se všechny ovlivĖují a jsou tudíž na sobČ závislé. Princip logické vnitĜní propojenosti trhĤ platí i pro propojení vnitĜního a zahraniþního trhu. Je to jeden z pĜedpokladĤ dosažení reálné smČnitelnosti koruny. To však neplatí absolutnČ. V praxi se mĤžeme setkat s urþitými zásahy, které upravují ceny, jež by vznikly, kdyby mohly pĜirozenČ vyjádĜit vztahy na daných trzích, mezi jejich subjekty. Tak napĜ. na trhu zemČdČlských výrobkĤ jsou i v rozvinutých liberálních tržních ekonomikách uplatĖovány zásady do podmínek tohoto trhu, nebo pĜímo do cen zemČdČlských výrobkĤ. RovnČž spojení vnitĜních a zahraniþních trhĤ není vždy zcela pĜímé. Jednotlivé státy chrání své vnitĜní výrobce v rĤzné míĜe pĜed konkurencí ze zahraniþí a naopak podporují své výrobce, aby lépe mohli proniknout na zahraniþní trhy. K tomu slouží na stranČ dovozu pĜedevším dovozní cla. Na stranČ vývozu se k jeho podpoĜe využívá státních subvencí, vývozních prémií, ale i daĖových úlev, úvČrového zvýhodnČní, slev dopravních tarifĤ, zvýhodnČní amortizaþních odpisĤ apod. Naopak k jeho zamezení slouží kvantitativní restrikce (popĜ. zákaz vývozu), vývozní cla, zdanČní vývozu. Aby trh zboží dobĜe fungoval, vyžaduje to, aby jeho subjekty byly ve zcela urþitém postavení. Toto postavení je charakterizováno pĜedevším tím, že každý subjekt pohlíží na podmínky trhu (ceny) jako na dané veliþiny, které nemĤže zmČnit a kterým se musí pĜizpĤsobovat množstvím nabídky nebo poptávky. Jeli pro subjekt trhu pĜizpĤsobování se množství jediné možné tržní chování, mluvíme o trhu dokonalé konkurence. Naopak o nedokonalé konkurenci mluvíme tehdy, jestliže se alespoĖ jeden subjekt trhu mĤže chovat jinak.

2.3

Cenová politika státu a ochrana trhu

2.3.1

Cenová politika státu

Cenová politika státu je v pĤsobení státu na vývoj cen, zamČĜený zpravidla proti inflaþním tendencím. Stát reguluje ceny pĜímo vČcnČ, þasovČ, stanovením cen, moratoriem nebo nepĜímo (danČ, dotace, cla).



Ochrana trhu spoþívá v dohledu státu proti zneužití hospodáĜského postavení a nepĜimČĜeného hospodáĜského prospČchu. Je upraven zákonem þ. 63 / 91 Sb., o ochranČ hospodáĜské soutČže, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Cenová politika státu je nedílnou souþástí hospodáĜské politiky vlády, její charakter je poznamenán celkovým pĜístupem k Ĝízení spoleþenského života.. Cenová politika v liberalizovaném tržním hospodáĜství vychází z významu, který má fungující cenový mechanismus pro rozhodování subjektĤ trhu. Rozmanitá a na první pohled chaotická ekonomická soustava je (podle A. Smithe) usmČrĖována neviditelnou rukou trhu. NČkteĜí souþasní ekonomové odmítají tento názor. Podle nich je trh sociální instituce a jako taková je výsledkem lidské þinnosti. Aby se trh mohl tvoĜit, musí existovat lidé – jeho tvĤrci, tj. výrobci, distributoĜi, obchodníci, pĤsobící v složitých propletencích smČnných a informaþních vztahĤ. TvĤrci trhu se neobjevují automaticky, ale pouze tehdy, existuje-li právní rámec pro uzavírání kontraktĤ a bankovní sektor, který umožĖuje smlouvy realizovat. Organizace trhu má Ĝadu alternativ a vývojem smČĜuje k nákladovČ relativnČ nejefektivnČjšímu uspoĜádání. Všechny pozitivní stránky tohoto systému se však mohou projevit jen tehdy, jestliže funguje dokonalá soutČž, stabilní trh a relativní rovnováha nabídky a poptávky. ProstĜednictvím cenové politiky provádí státy regulaci cen, což je možné chápat jako zámČrné pĤsobení státu na vývoj cen, zamČĜené zpravidla proti inflaþním tendencím.

2.3.2

Ochrana trhu

HospodáĜská soutČž a konkurenþní prostĜedí nevzniknou samovolnČ. Výchozím bodem pro praktickou konkurenþní politiku byl poznatek, že trh ponechaný sám sobČ má sklon k vlastní deformaci a rozkladu – k ovládnutí trhĤ a nadmČrné závislosti jedince na urþitých mocenských skupinách. Stát proto musí podporovat konkurenci, aby vytvoĜil a zajistil dobĜe fungující trh. Konkurence právČ není projevem pĜírodního zákona, nýbrž potĜebuje stát jako záruku. Ten má zajistit, aby konkurence probíhala v rámci jím stanovených pravidel hry. PĜedevším je konkurence vhodná k tomu, aby zabránila vzniku hospodáĜské moci nebo ji omezila. Franc Böhm zavedl pro konkurenci termín „funkce zbavování moci“. Podmínky soutČže koncipuje stát pĜedevším ve formČ zákonných norem. Tak vzniklo v tržních ekonomikách zákonodárství, které omezovalo vznik kartelĤ, trustĤ, tj. monopolních struktur, které niþí hospodáĜskou soutČž. Všechna tato zákonná opatĜení jsou nazývána protimonopolním zákonodárstvím. Hlavním pĜedmČtem protimonopolní politiky je zejména: • otázka nedovoleného omezení þi vylouþení soutČže • vymezení podmínek, za kterých je omezení soutČže povoleno • stanovení sankcí za porušení podmínek soutČže V této souvislosti je potĜeba vymezit nČkteré pojmy, s nimiž se setkáváme v souvislosti s cenovou tvorbou.



Kartelové dohody Jsou zákonem nedovolené a tedy neplatné úmluvy a jiné formy vzájemného dorozumČní uzavĜené mezi podnikateli, které vedou nebo mohou vést k ovlivnČní podmínek výroby nebo obČhu na trhu zboží, k vylouþení nebo omezení hospodáĜské soutČže, jako napĜ.: • pĜímé nebo nepĜímé urþení cen pro úþastníky kartelových dohod, • diskriminování nČkterých odbČratelĤ rozdílnými podmínkami, • vázání uzavĜených smluv na další podmínky, které se smlouvou pĜímo nesouvisí, • vynucování nepĜimČĜených podmínek, • získání neoprávnČného prospČchu zastavením þi omezením výroby. Úmluvy povolené úĜadem Naopak úĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže mĤže povolit nČkteré úmluvy, pokud nevedou k podstatnému omezení soutČže. Jde napĜ. o dohody, jejichž pĜedmČtem je: • trh menší než 5 % trhu republiky, • trh menší než 30 % místního trhu. S tímto vymezením souvisí rozhodnutí, zda má podnik monopolní þi dominantní postavení na trhu. Tuto skuteþnost si musí podnik hlídat a oznámit ji úĜadu pro hospodáĜskou soutČž. StejnČ tak, pokud dochází k fúzi (dohodČ o slouþení) podnikĤ. Monopolní postavení Monopolní postavení má na trhu podnikatel, který není vĤbec vystaven soutČži. Dominantní postavení Dominantní postavení má podnikatel, který dodávkami na konkurenþním (relevantním) trhu zajišĢuje svými dodávkami nejménČ 30 % dodávek shodného þi porovnatelného zboží. Nekalá soutČž Nekalá soutČž je jednání proti dobrým mravĤm soutČže. Obchodní zákoník specifikuje tyto zpĤsoby nekalé soutČže: • klamavá reklama, • vyvolání nebezpeþí zámČny (výrobkĤ, podnikĤ apod.), • podplácení (pro získání výhody na úkor ostatních), • zlehþování konkurentĤ, • ohrožování životního prostĜedí. Trestní postih Za porušení povinnosti oznámení dominantního nebo monopolního postavení mĤže úĜad uložit pokutu až do výše 5 % roþního obratu. Strana 11 (celkem 123)


Za nekalou soutČž hrozí trestní postih až 1 rok odnČtí svobody (napĜ. i za odlákávání zakázek z firmy, ve které je pracovník zamČstnán do jeho soukromé firmy). Zákon na ochranu hospodáĜské soutČže pĤsobí v souþasnosti se zákonem o cenách a obchodním zákoníkem. Provázání tČchto právních norem je dĤležité, neboĢ lze pak pĜesnČ definovat a vymezit urþité jevy, jako napĜ.: • zneužití hospodáĜského postavení, • nepĜimČĜený hospodáĜský prospČch, • obvyklá cena, • ekonomicky oprávnČné náklady, • pĜimČĜený zisk. Zneužití hospodáĜského postavení PĜi posuzování zneužití hospodáĜského postavení se berou v úvahu tato hlediska: • cenový vývoj na srovnatelných trzích, • potĜeby dosažení pĜimČĜeného zisku, • pĤvodní cena a vývoj nákladĤ, •

další podmínky hodné zĜetele.

NepĜimČĜený hospodáĜský prospČch Zda podnikatel získal nepĜimČĜený hospodáĜský prospČch je tĜeba zjistit kontrolou: • zda je podnik ve výsadním postavení, • jaká je obvyklá cena jím produkovaných výrobkĤ, • ekonomickým rozborem (odborníkĤ, znalcĤ). Výsadní postavení Podnik má výsadní postavení pĜi: • dominantním þi monopolním postavení na relevantním trhu, • mimoĜádné tržní situaci, • existenci cenového kartelu, • jejich skuteþnostech, které vedou k tísni obchodního partnera (zadlužení apod.). Obvyklá cena Obvyklá cena je cena srovnatelného zboží schopného nejlépe zastoupit dané zboží v jeho základních užitých vlastnostech z hlediska kupujícího. Nelze-li najít srovnatelné zboží, vychází se z vývoje ceny a nákladĤ daného zboží v þase.



Obvyklá cena zohlední: • kvalitu zboží, technickou úroveĖ, sériovost, užitné vlastnosti, • riziko výroby nebo obČhu (nové výrobky, kĜehké zboží), • nezávislý vývoj poptávky, • nezávislý vývoj obvyklých nákladĤ (rĤst cen vstupních surovin, materiálĤ, mezd). Ekonomicky oprávnČné náklady Ekonomicky oprávnČné náklady jsou náklady, jejichž úroveĖ je dlouhodobČ obvyklá v obdobných ekonomických þinnostech u daného druhu zboží. PĜimČĜený zisk Je to zisk založený na dlouhodobČ obvyklém zisku vztaženém k ekonomicky oprávnČným nákladĤm. Nelze Ĝíci, že to je urþité procento, a to vyžadovat, neboĢ výši zisku pĜimČĜeného nemĤže pĜedem stanovit žádný úĜedník. To by byl krok zpČt k direktivnímu Ĝízení. Je možné modifikovat zisk z pĜedchozího období. Dojde-li napĜ. ke zvýšení zisku prokazatelnČ úsporou nákladĤ proti výchozí úrovni, jde o pĜimČĜené zvýšení zisku.

2.3.3

Cenový dohled a cenová regulace

Vedle ochrany proti omezování soutČže a ochranČ proti nekalé soutČži, mĤže být jako nástroj cenové politiky využívána i instituce cenového dohledu. Jeho úkolem je odstraĖovat zneužívání cenové tvorby podnikateli. MČl by existovat vedle úĜadu pro hospodáĜskou soutČž, protože ho mĤže vhodnČ doplĖovat, resp. na nČho navazovat. Nelze totiž vylouþit, že mohou nastat situace, kdy jsou nutné urþité regulaþní zásahy do cenového vývoje. NapĜ. pĜi vzniku vČtší nerovnováhy je možné pĤsobit na vývoj cen bezprostĜednČ. V takových pĜípadech jde zejména o to brzdit rychlé cenové zmČny, které mohou vyvolat další stupĖování nerovnováhy. Proto je možné buć þasovČ nebo vČcnČ omezovat zvyšováni cen, ale i zabraĖovat neodĤvodnČnému ponechání urþité úrovnČ cen. PĜímá regulace cen má rĤzné formy. PatĜí k nim: • stanovení cen úĜednČ, • vČcná regulace, tj. vázání vývoje cen ne vČcné podmínky, napĜ.: • rámcové vymezení zpĤsobu tvorby cen, • možnost promítat ekonomicky oprávnČné náklady, • þasová regulace, tj. vázání vývoje cen na þasové podmínky, • cenové moratorium. UplatnČní a kontrolu pĜímé regulace umožĖuje: • schvalování cenových návrhĤ,



• povolování cenových zmČn, • vázání vývoje cen na vývoj urþitého ukazatele hospodárnosti. Cenový dohled by mČl být nástrojem široké kontroly cenového vývoje. O zneužití cenové tvorby je možné soudit zejména: • z cenového vývoje na srovnatelných trzích, • z docíleného (nepĜimČĜeného) zisku v cenČ, • z podmínek dodávky, • z pomČrĤ na trhu. Cenový dohled mĤže zabezpeþovat dohledací pravomoci i vĤþi cenám úĜednČ stanoveným, þi závazným pravidlĤm pro tvorbu cen pokud je nutné taková opatĜení uplatĖovat. SamozĜejmČ takovými širšími pravomocemi mĤže být povČĜen i k tomu zvlášĢ zĜízený vládní orgán, který pak pracuje na základČ pĜíslušné legislativní úpravy (u nás je to pĜíslušný odbor na ministerstvech financí a zákon þ. 256 / 1990 Sb., o cenách ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, s úþinností od 1. ledna 1991).

2.3.4

Ostatní nástroje cenové politiky

Tržní ceny odrážejí ve svém vývoji stav a problémy celé ekonomiky. Cenová politika je proto v tržní ekonomice syntetickým výrazem Ĝady opatĜení hospodáĜské politiky. Dosáhnout žádoucích cílĤ ve vývoji cen pĜedpokládá koordinovat jednotlivá hospodáĜsko politická opatĜení. Cíle, které dnes sledují vyspČlé tržní ekonomiky zahrnují: • zamČstnanost, • stabilní ceny, •

hospodáĜský rĤst.

Z toho je vidČt, že cenový vývoj je považován za jeden ze základních kamenĤ úspČšné hospodáĜské politiky. K nepĜímé regulaci cen se využívá finanþních nástrojĤ, které rozhodují pĜímo o množství penČz v obČhu a o koneþném rozdČlení dĤchodĤ. PatĜí k nim: • danČ, • celní zatížení, • úvČrové expanze nebo restrikce, • vyrovnanost, schodek nebo pĜebytek státního rozpoþtu, • dotace. Vývoj cen mohou ovlivnit i dohody, které zabezpeþují urþitý vývoj mezd. NejúþinnČjší jsou dohody uzavírané na nejvyšší úrovni, tedy mezi vládou, organizacemi zamČstnavatelĤ a organizacemi zamČstnancĤ (odbory). Tyto dohody jsou pak nástrojem, který pĤsobí na cenový vývoj.



2.4

Cenové informace

Cenové informace jsou souþástí celkového balíku rĤzných informací, které vznikají a využívají se v rámci ekonomiky. Informace se tĜídí a klasifikují s využitím tĜídníkĤ a þíselníkĤ. Ekonomické informace se pĜi tĜídČní a klasifikacích opírají o poznání ekonomických vztahĤ. VytváĜejí soustavy v rámci podniku a v rámci státu. Ceny ve stavebnictví se opírají zejména o klasifikace stavebních objektĤ a stavebních prací. Informace pĜenášené cenovým systémem jsou informace všestranné, neboĢ vystihují napĜ. informace: • o zvýšené poptávce spotĜebitelĤ, • o cenách subdodávky, • o potĜebném omezení poptávky jednoho zboží, aby se mohla zvČtšit nabídka jiného zboží, • o dodavatelích a subdodavatelích zboží, • o kvalitČ zboží atd. ZmČna podmínek na jednom trhu (dílþím) se promítá do ostatních trhĤ, ceny tak zprostĜedkují hospodáĜské informace od bodu, kde vznikly do bodĤ, kde je jich zapotĜebí. To je skuteþný význam cenové informace pro spoleþnost. Informací rozumíme z hlediska informatiky zprávu, která snižuje naši neznalost. Pokud informace používáme k rozhodování þi jednání, stávají se vlastnČ pracovním prostĜedkem, nástrojem porozumČní. Z hlediska obchodního je informace zboží, které má þasto znaþnou cenu. Základem vČtšiny údajĤ jsou údaje z datové základny v hojné míĜe zpracovávané na poþítaþi. Práce s informacemi je velice nároþná, dĤležitá je kvalitní organizace informaþních tokĤ. Je však dĤležité uvČdomit si, že informace nejsou jenom data. Je to celý komplex znalostí, pĜitom údaje z poþítaþe jsou jenom jednou souþástí. Kontrolní otázky 1. Funkce ceny v hospodáĜském životČ. 2. Cenová soustava na principu tržní ekonomiky. 3. Cíle cenové politiky státu. 4. Regulace cen a zákon o cenách. 5. Úkoly a nástroje cenové politiky podniku. Korespondenþní úkol Korespondenþní úkol bude zadán individuálnČ. ( [lit.1] )



2.5

Shrnutí

Tato kapitola poskytla získání znalostí podstaty a úkolu cen v rámci ekonomiky. RovnČž student získá vČdomosti o souvislostech mezi cenami v rámci cenové soustavy a vliv státu na jejich vývoj.

2.6

Klíþ


Cenová politika podniku

3


3.1

Úvod

Výchozí otázkou podnikové cenové politiky je urþení „správné ceny“. Toto rozhodnutí musí respektovat mnoho faktorĤ. Podle konkrétních okolností se pĜi urþování cen vychází buć více z nákladĤ, konkurence, þi orientace na poptávku. Je možno hovoĜit o magickém trojúhelníku cenové politiky. Výsledkem rozhodnutí o zpĤsobu tvorby cen ve firmČ není urþování pravidel cenové tvorby, ale spíš vymezení pĜedpokladĤ tvorby cen z hlediska informací, které lze získat a zájmĤ úþastníkĤ trhu a vystavČní systému cenové strategie

3.1.1

Cíle

Po prostudování této kapitoly student získá znalosti o nástrojích cenové politiky podniku.

3.1.2



3.1.3

Klíþová slova

Cenová politika podniku, nástroje cenové politiky podniku, konkurenþnČ a odvČtvovČ orientovaná cenová tvorba, poptávkovČ orientovaná cenová tvorba.

3.2

Cenová strategie podniku

Cenová strategie podniku vychází z informací trhu. Získáváním informací o trhu se zabývá marketing. Marketing bychom mohli pĜeložit jako „dČlání trhu“, „tvorba trhu“, „práce s trhem“. Marketing je podnikatelská filosofie, která využívá k uspokojování požadavkĤ zákazníkĤ systém nástrojĤ. Tento systém nástrojĤ byl v roce 1948 nazván N. H. Bordesnem marketingový mix. Marketingové nástroje jsou uspoĜádány do þtyĜ základních skupin nazývaných „þtyĜi P“: • product (výrobek), • price (cena), • place (distribuce), • promotion (podpĤrné aktivity). Cena je prvkem marketingového mixu, je to pružný marketingový nástroj, jediný, který pĜináší zisk. Musí být vždy posuzována v souladu s uspokojením základních požadavkĤ výrobce a souþasnČ požadavkĤ na trhu.



Z marketingového hlediska plní cena výrobku (výkonu, služby) ještČ další velmi významnou roli a to, že je souþástí celkové politiky firmy a její strategie. Cenová politika firmy obsahuje þinnosti související s rozhodováním o cenách. Mezi základní cenové politiky patĜí zajistit jednotný postup cenové tvorby uvnitĜ podniku, zajistit žádoucí pĤsobení ceny na chování kupujících, zajistit kontrolu pĤsobení cen, dodržování zákonných cenových pĜedpisĤ, které jsou zase souþástí cenové politiky státu Mezi nástroje, které cenová politika podniku používá, patĜí: • cenové srážky, množstevní, sezónní, podle balení, apod. • cenové pĜirážky, za okamžité dodávky, za urþité speciální služby, za individuální modifikace výrobku • dopravní náklady, úhrada dopravních nákladĤ se dle dohody pĜenáší na kupujícího nebo prodávajícího – z toho pak plynou rĤzné druhy cen • diferenciace cen podle oblastí, segmentace trhu, cílové skupiny • záruky pĜi zmČnČ cen, výrobce mĤže poskytnout obchodníkovi náhradu pĜi poklesu cen za neprodejné zásoby. Cenová politika podnikĤ je souþástí cenové politiky státu. Cenová strategie podniku vymezuje základní cíl podniku v cenové oblasti. Cenová strategie mĤže být buć pasivní nebo aktivní. PĜi pasivní cenové strategii se výrobce spokojí s úpravami cen v souladu s celkovým inflaþním vývojem. PĜi aktivní cenové strategii manipuluje výrobce s cenou buć smČrem dolĤ za úþelem zvýšení objemu prodeje a tím podílu na trhu nebo smČrem nahoru v pĜípadČ, že poptávka pĜevyšuje kapacitu výrobce. V zásadČ jsou v tržní ekonomice používány þtyĜi cenové strategie: • orientace na nízké náklady a tím i relativnČ nízké ceny vyrábČného zboží, • orientace na unikátní vlastnosti vyrábČného zboží a možnost vyšší ceny (kvalita, ekologický aspekt), • kombinovaná strategie využívající pĜedchozích postupĤ (základem je cena standardního výrobku a k tomu pĜirážka za urþité vlastnosti), • strategie pĜizpĤsobování se (následování vĤdcĤ trhu). Proces tvorby cen se v podniku zkoumá z rĤzných hledisek, z nichž zásadní jsou tĜi: • Postoj ekonoma vychází z pĜedpokladu, že v dlouhodobém pohledu musí tržní cena jakéhokoliv výrobku vyhovovat jak prodávajícím, tak kupujícím. Jinak bude výsledkem nadbyteþná nebo neuspokojená poptávka. Tento postup vede k teorii rovnovážné ceny.



• Postoj úþetního a kalkulanta stanovuje ceny systému „náklady plus“. Tento systém staví na pĜedpokladu, že má-li podnik pĜežít a prosperovat, musí své produkty prodat nejménČ za tolik, kolik þiní náklady výroby plus nČco navíc jako zisk. Stanovování cen tímto systémem má zásadní nedostatek, nebere zĜetel na trh. • Postoj marketingového pracovníka základem je, že pro každý výrobek existuje cena, kterou trh právČ unese. V tomto pĜípadČ bývá cena stanovována na základČ tzv. dialogového pĜístupu. Dialog se odehrává mezi stranou nabídky a poptávky formou korekcí prostoru „nízká cena – vysoká cena“ a tak se dospívá ke „správné cenČ“. Z pohledu marketingového pracovníka existují jen dva typy cen „správná“ a „špatná“. Dialogový pĜístup se objevuje vzhledem k tomu, že pĜedpoklady pro teoreticky dokonalé cenové modely (model dokonalé konkurence, model þistého monopolu, model monopolistické konkurence, model oligopolu) nejsou v praxi splnČny.

3.3

KonkurenþnČ a odvČtvovČ orientovaná cena

Tento pĜístup spoþívá v podĜízení se a pĜevzetí ceny konkurence. Jde o tyto typy: • konkurenþní ceny (cena vĤdce), tyto jsou stanoveny ve výši cen konkurence, umožĖují odolávat konkurenþnímu tlaku • bČžné tržní ceny, jsou výsledkem prĤmČrných nákladĤ konkurentĤ, rozumí se ceny, které byly dosaženy pĜi prodejích stejného nebo obdobného zboží þi služby, pĜesto umožĖují vyvolat cenovou válku, v praxi se setkáme též s oznaþením: • obvyklé ceny, • tržní ceny, • obecné ceny.

3.4

PoptávkovČ orientovaná cena

3.4.1

PoptávkovČ orientovaná cenová tvorba

Tato cenová tvorba bývá kladena v protikladu k nákladovému pĜístupu, cenová politika se v tomto pĜípadČ orientuje podle chování trhu, chování poptávky. Je silnČ vázána na fungující podnikový marketing. V praxi nelze izolovanČ uplatnit ani poptávkový ani nákladový pĜístup. Problém je v tom, jak tyto metody skloubit. Poznávání vzájemných vztahĤ cen, nabídky a poptávky je velmi dĤležitou souþástí nejen teorie, ale i praxe cenové tvorby.



3.4.2

Poptávka

Mezi problémy souvisejícími s poptávkou má nejvČtší význam vztah mezi cenou a kvantitativním objemem poptávky po daném zboží. Aby nedocházelo k chybným závČrĤm, musíme pĜesnČ rozlišovat pojmy poptávka (D) a požadované množství (Q). Velmi þasto se užívá výraz poptávka pro zkrácené vyjádĜení požadovaného množství. To pak mĤže vést k chybným závČrĤm. Poptávka (D) vyjadĜuje v ekonomické teorii vztah mezi dvČma promČnnými veliþinami: cenou (P) a požadovaným množstvím (Q). Poptávka po nČjakém zboží nemĤže být definována jen jako množství ( nebo rozsah ). Poptávka vždy pĜedstavuje Ĝadu cen, které odpovídá Ĝada množství zboží, jež by si lidé za pĜíslušné ceny chtČli koupit. Vztahy mezi cenou a množstvím se vyjadĜují jednak stupnicí, jednak kĜivkou poptávky. Stupnice poptávky vyjadĜuje Ĝadu možností, které se utváĜí mezi rĤznými cenami urþitého zboží a požadovaným množstvím pĜi tČchto cenách. ýíselné tabulkové vyjádĜení stupnice poptávky umožĖuje potom nakreslit kĜivku poptávky, která je grafickým vyjádĜením funkþní závislosti tržní (realizaþní) ceny (P) a požadovaného množství zboží (Q).

P ( Price )

NepĜímou závislost ceny a množství lze znázornit graficky jako hyperbolu takto :

D ( Demand )

p

q

Q ( Quantity )

Poptávka je funkcí dvou promČnných – ceny a množství zboží. VČtšinou pĜi poklesu ceny roste poptávané množství a naopak. Tento jev byl charakterizován jako všeobecný zákon poptávky. KĜivka poptávky klesá smČrem zleva doprava.



P ( Kþ / l )

PĜi konstantních cenách se snížila poptávka. KĜivka D znázorĖuje pĤvodní 12 10 8 6

p2 p1

poptávka D

4

poptávka D´ 2 0 0

100

200

300

400

500

600

q2

700

q1

800

Q(l)

poptávku, D’ je poptávka snížená. Tedy platí:

D=f(p)

a souþasnČ

p=f(q)

Cenu a požadované množství si mĤžeme pĜedstavit jako pĜedmČty na miskách vah a poptávku jako velkou vzducholoć, na kterou jsou váhy pĜipevnČny. Když se cena pohybuje jedním smČrem, požadované množství se pohybuje smČrem opaþným, pĜitom poptávka je konstantní nebo klesá nebo stoupá. Poptávka po zboží není ovšem závislá pouze na dvou veliþinách (cena, množství), ale je souhrnem: • biologických skuteþností, • spoleþenských vztahĤ, • psychologických faktorĤ, • a širokého spektra ekonomických promČnných veliþin (jako napĜ. dĤchod a cena, kvalita a všeobecná dostupnost substitutĤ). SouhrnnČ lze potom závislost poptávky na faktorech, které ji urþují vyjádĜit poptávkovou funkcí. ObecnČ má tuto podobu: Dxi = f ( px1, px2, …, pxn, R, W, T ), kde:Dxi je objem poptávky po zboží xi za þasovou jednotku pxi jsou ceny zboží x1, x2…xn R je penČžní dĤchod ( pĜíjem ) kupujících W je nahromadČný majetek kupujících T je vkus a oþekávání kupujících



Pokládají-li se všechny faktory (kromČ ceny pxi zboží, které nás zajímá) za konstantní, má funkce tvar: Dxi = f ( pxi ). Mezi množstvím nákupĤ a cenou existuje dĤležitý vztah, který ekonomové nazvali cenová pružnost ( elasticita ) poptávky (EP – elasticity of price). Definuje se jako pomČr zmČny prodaného množství zboží vyjádĜené v procentech ke zmČnČ ceny vyjádĜené v procentech: EP =

% zmČny Q % zmČny P

EP =

dQi Qi dQi Pi = * dPi Pi dPi Qi

kde: dQi/Qi je relativní zmČna poptávaného zboží dPi/Pi je relativní zmČna ceny Qi

je poptávané zboží

dQi

je absolutní zmČna poptávaného zboží

Pi

je cena zboží

dPi

je absolutní zmČna ceny zboží

Výsledný pomČr je ukazatelem cenové pružnosti. Koeficient pružnosti poptávky mĤže nabývat rĤzných þíselných hodnot, podle kterých soudíme na její charakter:

• dokonale pružná poptávka (EP = ∞). Graficky je vyjádĜena pĜímkou rovnobČžnou s osou x (na které nanášíme požadované množství). Je to abstraktní pĜípad. Znamená, že nepatrné zvýšení ceny ruší okamžitČ poptávku po nČm a snížení ceny vyvolá nekoneþné zvýšení prodeje. PĜípadu se využívá jako ilustrace pro situaci podniku v dokonalé konkurenci a vyjadĜuje to skuteþnost, že cena je pro nČj dána a nemĤže ji zmČnit,

• relativnČ pružná poptávka (EP > 1). Graficky ji lze vyjádĜit kĜivkou s mírným sklonem zleva doprava, je tedy bližší horizontále než vertikále. Znamená, že malá zmČna ceny vyvolá velkou zmČnu poptávky,

• jednotková pružnost poptávky (EP = 1). Graficky ji lze vyjádĜit rovnoosou hyperbolou. Zahrnuje pĜípady, kdy zmČny v cenČ vyvolávají proporcionální zmČny v poptávce opaþného charakteru. Zdvojnásobení cen zpĤsobí snížení prodeje na polovinu apod., jinými slovy celkové výnosy z prodeje zĤstávají nezmČnČny,



• relativnČ nepružná poptávka (EP < 1). Graficky ji lze vyjádĜit jako relativnČ strmou kĜivku zleva doprava blížící se vertikále. Znamená, že pomČrnČ vČtší zmČna ceny vyvolá malou zmČnu poptávky,

• dokonale nepružná poptávka (EP = 0). Graficky ji lze vyjádĜit jako pĜímku rovnobČžnou s osou y (na které nanášíme ceny). VyjadĜuje buć situaci velmi žádaného zboží, kdy cena neodradí kupujícího od koupČ, ale i situaci absolutního nasycení poptávky, kdy za urþitým objemem požadovaného zboží již nelze prodat další pĜi jakémkoliv snížení ceny.

3.4.3

Nabídka

Nabídka pĜedstavuje ekonomické možnosti výrobce a je chápána jako množství zboží dodávané na trh za danou þasovou jednotku a za stanovených podmínek. K tČmto podmínkám patĜí:

• úroveĖ cen daného i jiných druhĤ zboží, • výše pohonných výrobních zdrojĤ, • charakter technologie, • výše daní a dotací, • pĜírodní a klimatické podmínky (napĜ. ve stavebnictví, zemČdČlství). Závislost nabídky na faktorech, jež ji urþují, se nazývá nabídková funkce, jednoduše nabídka (S). ObecnČ má nabídková funkce tuto podobu: Sai = f ( pa1, pa2, …, pan, R, K, C, X ), kde:

Sai

je objem nabídky zboží ai za þasovou jednotku

pai

jsou ceny zboží a1, a2…an

R

je výše výrobních zdrojĤ

K

je používaná technologie

C

jsou danČ a dotace

X

jsou pĜírodní a klimatické podmínky

PodobnČ jako pro charakteristiku poptávky (D) se pro charakteristiku nabídky (S) nejþastČji používá funkce vyjadĜující závislost nabízeného zboží na cenČ sledovaného zboží. Pokládají-li se všechny faktory (kromČ ceny pai zboží, které nás zajímá) za konstantní, má funkce tvar: Sai = f ( pai ).



Znamená to, že kĜivka nabídky zobrazuje ve všech svých bodech pomČr mezi tržní cenou a celkovým množstvím nabízeného zboží. Zvyšující se tržní cena vytváĜí prostor pro rĤst celkové nabídky. PĜi nízké cenČ mĤže pĜijít na trh jen malé množství zboží, neboĢ mnozí potencionální výrobci nejsou schopni požadované množství zboží vyrobit – jejich skuteþnČ dosahované náklady jsou vyšší než tržní cena.

P ( Price )

Determinujícím faktorem je bod rovnováhy, bod ve kterém nabídková kĜivka je protnuta poptávkovou kĜivkou. Graficky lze znázornit tuto situaci takto:

D ( Demand )

S ( Supply )

R

PR

QR

Q ( Quantity )

Nabídková funkce souvisí s analýzou nákladových funkcí. Skrývá se za nimi analýza nákladĤ. Nabídková kĜivka je tou þástí kĜivky tzv. mezních nákladĤ podniku, které se nacházejí nad minimálními variabilními náklady. Na rozdíl od všeobecného zákona poptávky, který prakticky nemá výjimky, neexistuje obdobný zákon nabídky. V literatuĜe je prĤbČh nabídky nejþastČji zobrazován jako zleva doprava rostoucí funkce. Nabídková kĜivka zachycuje vztah mezi tržní cenou a množstvím zboží, jež jsou výrobci ochotni nabídnout. PĜizpĤsobivost nabídky je vyjádĜena tzv. elasticitou nákladĤ (ES). Definuje se jako pomČr zmČny nákladĤ (TC – total cost) na prodané zboží vyjádĜené v procentech ke zmČnČ množství (Q) vyrobeného zboží vyjádĜené v procentech :

ES = ES =

% zmČny TC % zmČny Q dTC TC dQ Q

=

dTC dQ

*

Q TC



kde:

dTC

je pĜírĤstek nákladĤ, mezní náklady

TC

jsou celkové náklady

dQ

je pĜírĤstek výroby

Q

je množství výroby

• ES < 1 • ES = 1 • ES > 1 KĜivka nabídky mĤže mít libovolný smČr obdobnČ jako kĜivka poptávky. Normální kĜivka nabídky má elasticitu nákladĤ 0 < ES < 1. Kontrolní otázky

1. Úkoly a nástroje cenové politiky podniku 2. Cenové strategie 3. Podstata tvorby konkurenþní ceny 4. Co jsou bČžné ceny 5. Vztah mezi cenou a množstvím 6. Vztah mezi tržní cenou a celkovým množstvím nabízeného zboží

Korespondenþní úkol Korespondenþní úkol bude zadán individuálnČ. [ lit.1]

3.5

Shrnutí

Tato kapitola poskytla získání znalostí k cenové strategii podniku. Tato vychází z konkurenþního prostĜedí a je podmínČna poptávkou a nabídkou na trhu. Poptávka po zboží není závislá pouze na cenČ a množství, ale je souhrnem širokého spektra promČnných veliþin. Objem nabídky zboží je podmínČn cenou nabízeného zboží, náklady na výrobu, danČmi a dotacemi.

3.6

Klíþ


Náklady a nákladovČ orientovaná tvorba cen

4


4.1

Úvod

Náklady jako ekonomická kategorie vznikají v souvislosti s realizací nČjaké produkce nebo þinnosti vyvolané podnČtem buć ze strany nabídky nebo ze strany poptávky. Celý proces produkce nebo þinnosti je smČĜován tak, aby pĜinesl pĜi daných ekonomických zdrojích maximální ekonomický prospČch tzn. dosáhnout co nejnižších nákladĤ. NákladovČ orientovaná tvorba cen vychází z prĤmČrných nákladĤ a ziskové pĜirážky.

4.1.1

Cíle

Získání základních poznatkĤ a vČdomostí o teorii nákladĤ a jejich následné uplatnČní pĜi tvorbČ nákladovČ orientované ceny.

4.1.2


Doba prostudování je 20 hodin

4.1.3

Klíþová slova

Náklady, druhy nákladĤ, koeficient reakce, metody a postupy kalkulace nákladĤ, nákladová cena, cílová cena.

4.2

Náklady

Náklady v cenové tvorbČ vyjadĜují spotĜebu výrobních þinitelĤ za úþelem dosažení maximálního efektu produkce. Náklady jako ekonomická kategorie vznikají v souvislosti s realizací nČjaké produkce nebo þinnosti vyvolané podnČtem buć ze strany nabídky nebo ze strany poptávky. Celý proces produkce nebo þinnosti je smČĜován tak, aby pĜinesl pĜi daných ekonomických zdrojích maximální ekonomický prospČch tzn. dosáhnout co nejnižších nákladĤ. Z hlediska nákladového úþetnictví lze náklady charakterizovat jako obecnou ekonomickou kategorii, spojenou s uskuteþĖováním jakékoliv aktivity (výroba výrobkĤ, poskytování prací a služeb) v rĤzných oblastech þinnosti. Úþelovost dané aktivity spoþívá v tom, že se pĜedpokládá její urþitý efekt ve formČ mČĜitelného ekonomického prospČchu. Ekonomické zdroje mohou být hmotné prostĜedky a práce (výrobní prostĜedky) a nehmotné zdroje, které zahrnují majetková práva (licence, patenty, ochranné



známky apod.) a další (technické vybavení na vysoké úrovni, špiþková kvalifikace pracovníkĤ). Celý složitý proces vzniku nákladĤ, jejich struktury a objemu, který mĤže být vyjádĜen buć ve fyzických nebo finanþních jednotkách, dal podnČt ke vzniku rĤzných škol teorie nákladĤ. Tyto zkoumají složitost nákladĤ z rĤzných hledisek pĜi uplatnČní specifických metodologických prostĜedkĤ. ObecnČ lze teorii nákladĤ rozdČlit na tĜi zájmové oblasti:

• vymezení pojmĤ ve zkoumané oblasti, • pravidla optimálního vynakládání nákladĤ, • ocenČní nákladĤ. Moderní teorie nákladĤ vychází z podmínek teorie ekonomiky podniku oznaþované jako mikroekonomická teorie. Zabývá se problémem optimálního Ĝešení rovnováhy v dynamických podmínkách pĜi daných kriteriích. Nástrojem Ĝešení je výrobní funkce, kterou lze obecnČ definovat jako x = f ( r1, r2, …rn ), kde r1, r2, … rn jsou jednotlivé druhy výrobních þinitelĤ, potĜebných pro zajištČní produkce x a symbol f jsou kombinace výrobních þinitelĤ zajišĢující uskuteþnČní dané produkce. Cílem je výbČr kombinace výrobních þinitelĤ tak, aby bylo dosaženo maximálního efektu produkce. Mikroekonomická teorie charakterizuje náklady jako systém nákladĤ skládající se z jednotlivých položek nákladĤ korespondujících reálným výrobním þinitelĤm.

4.3

Druhy nákladĤ

Náklady jsou ekonomickou veliþinou syntetického charakteru a proto pro jejich další poznání je vhodné je klasifikovat vymezením pojmĤ s ohledem na zamČĜení sledované þinnosti a dané potĜeby v souvislosti s kterou vznikají. MĤžeme je tĜídit podle urþitých kriterií vyplývajících z potĜeb plánování, evidence, Ĝízení a kalkulací v produkþním procesu. Oznaþení jednotlivých druhĤ nákladu je tedy pĜímo podmínČno odvČtvím a potĜebami realizované produkce. Z ekonomického hlediska lze charakterizovat náklady jako:

• celkové (total costs TC), tyto pĜedstavují všechny náklady vynaložené na realizaci urþitého objemu produkce. Jejich vypovídací schopnost spoþívá v informacích o celkové spotĜebČ a struktuĜe prostĜedkĤ, které byly vynaloženy nebo je tĜeba vynaložit, aby bylo dosaženo zajištČní požadované produkce ( výrobkĤ , prací a služeb ). PrĤbČh celkových nákladĤ pĜi zmČnách výkonĤ (výnosĤ) má nelineární charakter a vypovídá o celkových tendencích v racionalitČ vývoje nákladĤ a hospodárnosti, • prĤmČrné (average costs AC) vynaložené na realizaci jednotky produkce. Lze je kvalifikovat jako podíl celkových nákladĤ, který pĜipadá na jednotku produkce:



AC = TC / Q kde Q je objem produkce. PrĤbČh prĤmČrných nákladĤ pĜi zmČnách výkonĤ má nelineární charakter

• mezní (marginal costs MC) potĜebné na rozšíĜení objemu produkce o danou jednotku. PodmiĖují urþování tendencí dalšího prĤbČhu procesu a mĤžeme je vyjádĜit vztahem: MC = TC / Q kde Q je zmČna objemu produkce. Tyto náklady tedy pĜedstavují dodateþné vklady nákladĤ, které jsou na úrovni dosažených podmínek vynaloženy na další jednotku produkce. PrĤbČh mezních nákladĤ v podmínkách mČnících se výkonĤ má nelineární charakter. Kategorizace nákladĤ na celkové, prĤmČrné a mezní je základním metodologickým nástrojem pro analýzu nákladĤ a jejich následné Ĝízení s cílem dosáhnutí maximální hospodárnosti daného procesu. Vztah mezi prĤmČrnými a mezními náklady lze vyjádĜit ve tvaru: MC = ACm i n. Je-li MC < AC vyžaduje každá další jednotka produkce náklady nižší než jednotka pĜedcházející, prĤmČrné náklady klesají. Je-li MC > AC vyžaduje každá další jednotka produkce náklady vyšší než jednotka pĜedcházející, prĤmČrné náklady potom rostou. V pĜípadČ, že MC = AC jsou prĤmČrné náklady minimální. Pro potĜeby Ĝízení a tvorby hospodáĜského výsledku rozlišujeme náklady:

• výkonĤ, které jsou z hlediska prokazatelnosti realizace ekonomického prospČchu bezprostĜednČ identifikovatelné s pĜíslušnými výkony. Znamená to, že dĤslednČ sledují pohyb výkonĤ v kolobČhu prostĜedkĤ (napĜ. pĜímý materiál, výrobní režie apod.), • období, které nejsou prokazatelnČ identifikovatelné s ekonomickým prospČchem konkrétních výkonĤ, ale lze je pĜiĜadit urþitému období ( napĜ. odbytová režie, správní režie, které jsou odþerpávány globálnČ za pĜíslušné období ) ýlenČní nákladĤ podle druhu je následující : • materiálové náklady, které zahrnují materiál spotĜebovávaný pro výrobu, pomocný materiál, spotĜebu energie, paliv a pohonných hmot, náklady na dopravu, • náklady na nakupované výrobky, opravy a údržbu, služby nemateriální povahy, • odpisy, základních prostĜedkĤ, pĜedmČtĤ postupné spotĜeby, • mzdové a ostatní náklady, jsou náklady na vynaložené mzdy a náklady na odmČny,



• finanþní náklady, které jsou placené úroky z úvČrĤ, poplatky státu (daĖ z objemu mezd), pojistné, pokuty, penále a manka. Druhové þlenČní slouží pro sledování nákladĤ podniku nebo nČjakého útvaru zajišĢujícího výrobu nebo služby a práce bez ohledu na úþel tzn. pro který druh služby, výrobku nebo dodávaných prací je urþen. UmožĖuje sledovat hospodáĜský výsledek produkujícího útvaru jak pro potĜeby interní, tak i pro potĜeby externí, kde struktury dČlení jsou pĜedem stanoveny. Struktura u druhového þlenČní nákladĤ závisí zejména od podmínek podniku pro který se používá a dále od podmínek urþených legislativou a to za úþelem povinnosti vĤþi výkaznictví v rámci státní statistiky a pĜi daĖových pĜiznáních. Dále slouží pro porovnání nákladĤ jednotlivých podnikĤ mezi sebou a mezi rĤznými þasovými obdobími a u akciových spoleþností pro informace akcionáĜĤm. Pro kalkulace se náklady tĜídí na:

• pĜímé náklady, • nepĜímé náklady. PĜímé náklady zahrnují všechny náklady nutné pro danou výrobu, jejichž objem je možné zjistit pĜímo na jednici výroby. Pro potĜeby kalkulace se pro jednici používá pojem kalkulaþní jednice. Takovou jednicí mĤže být napĜ. kus, m2, dávka u výroby, skupiny výrobkĤ. PĜímé náklady pĜímo souvisí s objemem výroby pĜíslušného výrobku (napĜ. materiál) nebo (práce a služby). NepĜímé náklady jsou náklady, jejichž objem nelze stanovit pĜímo na jednici výroby a proto se musí stanovit nepĜímo pomocí pĜirážky k pĜedem zvolené rozvrhové základnČ. PĜevážnČ se jedná o náklady spoleþné, hromadného charakteru zajišĢující více druhĤ výrobkĤ nebo služeb. NepĜímé náklady, které lze pĜidČlit jednotlivým jednotkám mĤžeme nazvat odvoditelné (napĜ. odpisy zaĜízení sloužícího více druhĤm þinnosti). NepĜímé náklady, které lze rozdČlit velmi obtížnČ mĤžeme nazvat neodvoditelné (napĜ. reklama, správní režie). PĜímé a nepĜímé náklady zahrnují jednotlivé druhy nákladĤ, napĜ. na materiál, mzdy, náklady na výrobní stroje a zaĜízení, provozní hmoty (energie, paliva apod.), odpisy budov. Pro potĜeby kalkulací se jednotlivé druhy kalkulaþních položek sestavují do kalkulaþních vzorcĤ odpovídajících daným potĜebám (tzn.druhu produkce, cílĤm za kterých je kalkulace sestavena). Z hlediska podmínek hospodaĜení mĤžeme rozdČlit náklady na:

• jednicové, které se mČní souþasnČ se zmČnou množství jednic sledované produkce, • režijní, které souvisí s urþitým rozsahem produkce a v rámci tohoto rozsahu se nemČní a mohou vznikat již pĜed zahájením vlastního výrobního procesu. Mohou se vztahovat jak k jednomu druhu þinnosti nebo výrobku, tak i k více druhĤm napĜ. u nestejnorodé produkce. Pro potĜeby formulování a Ĝízení výrobního procesu mĤžeme náklady rozdČlit na :

• variabilní, • fixní. Strana 29 (celkem 123)


Funkce vztahu mezi náklady a objemem výroby má tvar: x = f ( r1, r2 ), kde r1 pĜedstavuje fixní výrobní þinitele vyvolávající fixní náklady a r2 variabilní výrobní þinitele, vyvolávající variabilní náklady. DČlení nákladĤ na fixní a variabilní je dĤležité zejména z hlediska potĜeb plánování a Ĝízení. Zatímco u fixních nákladĤ je nutno vytváĜet tlak na jejich optimální využívání, u nákladĤ variabilních se stanoví normy spotĜeby jednotlivých, na výrobČ pĜímo se podílejících nákladových druhĤ. Fixní náklady (fixed costs) jsou náklady, které se pĜímo nemČní s objemem výroby. MČní se v þase a k jejich zmČnČ dochází skokem. NapĜíklad vybudováním nových výrobních kapacit se pĜechází z jedné fixní úrovnČ na jinou. Fixní náklady musí existovat i když je nulový objem výroby. Typickým pĜíkladem jsou odpisy, mzdy technických nebo správních pracovníkĤ apod. Tyto náklady vznikají již pĜed zahájením výroby, nebo nČjaké þinnosti pĜi jejím zajištČní technickém a personálním. Podíl fixních nákladĤ vzhledem k celkovým nákladĤm se s rozvojem výroby zvyšuje (automatizace, robotizace, mzdy pracovníkĤ jako kontrolní složky výroby). Pro dosažení hospodárnosti výrobní þinnosti je proto bezpodmíneþnČ nutné maximální využití vložených fixních nákladĤ. Pro potĜeby sledování ekonomických dĤsledkĤ využití fixních nákladĤ se tyto mohou rozdČlit na:

• volné • využité. K tomu je zapotĜebí:

• údaje o celkové výši skuteþnČ vynaložených fixních nákladĤ: Cf, • údaje o výrobní pohotovosti (kapacitČ) potencionálních výrobních þinitelĤ, (objem výroby): m • údaje o skuteþném využití výrobní pohotovosti (kapacity) a zamČstnanosti: x. Pro fixní náklady potom platí vztah: Cf = Cf v + Cf e, kde Cf e jsou fixní náklady exploatované (využité). Pro volné fixní náklady pak platí vztah: Cf v = ( m – x ) * Cf / m. Pro exploatované (využité) fixní náklady platí vztah: Cf e = x * Cf / m,



kde Cf / m jsou jednotkové fixní náklady pĜi dané kapacitČ potencionálních výrobních þinitelĤ. Kategorie volných a využitých fixních nákladĤ umožĖuje hodnotit úþinnost výrobního procesu. PĜi porovnání optimální výrobní pohotovosti (kapacity), dané technickým vybavením a plánovanČ lze ukazatelem volných fixních nákladĤ kvantifikovat rezervy ve využití, tzn., že volné fixní náklady pĜedstavují potencionální rezervu pĜi úþinnČjším využití fixních nákladĤ a tím zvýšení hospodárnosti produkce (výroby). Fixní náklady jsou tedy plnČ využity pouze tehdy, jestliže se objem produkce blíží co nejvíce takovému rozsahu, který lze fixními náklady zajistit. ýást nevyužitých fixních nákladĤ se projeví ve zvýšení prĤmČrných fixních nákladĤ resp. i fixních nákladĤ jednotkových. ZmČnou objemu výroby lze ovlivnit výši prĤmČrných fixních nákladĤ, což je znázornČno graficky: cf

Cf

celkové fixní náklady

cf

prĤmČrné fixní náklady

m

objem výroby

Cf

m PrĤmČrné fixní náklady klesají s vyšším využitím výrobní pohotovosti (kapacity), t.j. s rostoucím objemem výroby (zamČstnanosti) pĜi nulových pĜírĤstcích fixních nákladĤ. Z toho vyplývá, že pro zajištČní zvyšování objemu výroby není nutno další vklad fixních nákladĤ. Vývoj prĤmČrných fixních nákladĤ je omezen výrobní pohotovostí (kapacitou) potencionálních výrobních þinitelĤ. Pro potĜeby cenové problematiky je nutno si uvČdomit, že:

• fixní náklady nevyjadĜují pĜímý vztah k hodnotvornému procesu tj. nerespektují pĜímo náklady k výrobním þinitelĤm. Charakteristické jsou tím, že do výrobního procesu vstupují v jiném þasovém rytmu. Fixní náklady se zúþastĖují výrobního procesu v podobČ jednotlivých nákladových druhĤ v celém rozsahu a proto charakter fixních nákladĤ mohou mít jakékoliv druhy jednicových i režijních nákladĤ (napĜ. výrobní stroje), pĜímých i nepĜímých nákladĤ. PĜi cenové tvorbČ se do nákladĤ zahrnují fixní náklady:

• skuteþné, tzn. ve skuteþnČ dosažené výši za urþité þasové období, napĜ. uplatnČním režijní pĜirážky pomocí skuteþnČ dosažených nákladĤ za minulé období,



• pĜedem stanovené tzn. v optimální výši se zĜetelem na jejich hospodárnost, napĜ. režijní náklady vázané na objem výroby a stupeĖ využití. • variabilní náklady (variable costs) jsou náklady, které se mČní v závislosti na množství produkce. Jejich zmČny vĤþi výkonĤm mohou být:

• proporcionální, tzn. zmČny nákladĤ jsou ve stejném pomČru jako zmČny výkonĤ, • nadproporcionální (progresivní) náklady stoupají rychleji než množství výkonĤ, • podproporcionální (degresivní) náklady stoupají pomaleji než množství výkonĤ. Pro potĜeby cenové tvorby se promČnné náklady stávají pĜímými náklady i þásti nepĜímých nákladĤ. Vztah mezi vývojem variabilních nákladĤ a množstvím produkce lze vyjádĜit pomocí ukazatele – koeficientu reakce KR: KR = Zn / Zp, kde

Zn

je zmČna nákladĤ v %,

Zp

je zmČna produkce v %.

Když KR = 1

jedná se o proporcionální rĤst nákladĤ, jednicové i celkové variabilní náklady rostou stejnČ,

KR > 1

jedná se o progresivní rĤst nákladĤ, napĜ. pĜi využívání kapacit s vyšší spotĜebou energie na stejný pĜírĤstek produkce, zvyšování produkce v pĜesþasovém þase a þase volna ( vyšší mzdy ),

0 < KR < 1

jedná se o degresivní náklady, napĜ. úspory pracnosti, využívání kapacit s nižší spotĜebou energie,

KR = 0

jedná se o fixní náklady.

Se zvýšením objemu výroby:

• se zvyšují celkové náklady v dĤsledku vyšších nákladĤ variabilních (napĜ. vyšší spotĜeba pĜímého materiálu, energie, mzdy), • fixní náklady zĤstávají stejné (napĜ. produkci staþí pokrýt stávající kapacita výrobního zaĜízení), • prĤmČrné náklady mají klesající tendenci do urþitého objemu produkce a pak zaþnou stoupat, což je zpĤsobeno rĤstem variabilních nákladĤ a jejich pomČrem k nákladĤm fixním, • mezní náklady se od prĤmČrných mohou lišit smČrem nahoru i dolĤ a nemusí vždy nezbytnČ odpovídat pĜírĤstku nákladĤ spojených s pĜírĤstkem produkce o jednotku, ale mohou odpovídat pĜírĤstku nákladĤ spojených s pĜírĤstkem dávky produkce event. s celým procesem produkce (napĜ. velkovýStrana 32 (celkem 123)


roba pĜináší úspory). Mezní náklady jsou rozhodující pĜi úvahách o zmČnČ produkce (zvýšení, snížení), po realizaci zmČny jsou zajímavé pro rozhodování prĤmČrné náklady. Tyto skuteþnosti se odpovídajícím zpĤsobem promítají do cenové strategie Podle úþelu vynaložených nákladĤ mĤžeme náklady rozdČlit na:

• náklady technologické, • náklady na Ĝízení výroby. Technologické náklady souvisejí bezprostĜednČ s úzce chápaným výrobním procesem (napĜ. spotĜeba základního a pomocného materiálu, opotĜebení základních výrobních prostĜedkĤ, mzdy pracovníkĤ, atd.). Náklady na Ĝízení výroby zajišĢují výrobní proces, jsou to napĜ. Ĝízení a správa podniku, odbyt, sklad. Z hlediska kolobČhu hospodáĜských prostĜedkĤ rozlišujeme:

• náklady na poĜízení, • náklady na výrobu, • náklady na odbyt. Dále mohou vznikat náklady:

• spoleþenské, které reprezentují spoleþnost jako celek, napĜ. spoleþnost nese náklady na odstranČní vzniklých ekologických škod, • individuální to jsou náklady jednotlivých producentĤ a jsou rĤzné podle druhu jejich þinnosti. Otázkou rozdČlení nákladĤ se zabýváme do té míry, pokud to má význam pro rozhodovací procesy provádČné za úþelem dosažení maximální hospodárnosti dané výroby a jejich využití pĜi tvorbČ cen jako nedČlitelné souþásti tohoto procesu. Proto v nČkterých pĜípadech mĤže být bezvýznamné urþité dČlení nákladĤ a výhodnČjší je sledovat formou slouþenou do optimálního stupnČ podmínČného momentálními podmínkami. Kvantifikace nákladĤ pro potĜeby tvorby cen nemusí vždy odpovídat skuteþným nákladĤm, ceny mohou být nižší jako dosahované náklady. Pojetí nákladĤ v tomto pĜípadČ mĤže mít charakter rozdílový, þímž se myslí rozdíl mezi pĜírĤstkem nákladĤ a pĜírĤstkem pĜíjmĤ (tzn. že zavedením neziskových þinností mohou dosáhnout zvýšení celkových ziskĤ, zvýšení objemu þinností jako dĤsledek tohoto opatĜení).

4.4

Kalkulaþní postupy

Význam kalkulací je mnohostranný. Jsou jedním z nástrojĤ pro rozhodování, podkladem pĜi oceĖování, financování a bilancích, jsou souþástí daĖového Ĝízení. Pro sledování pohybu nákladĤ podle druhĤ a výkonĤ, ke kterým se vážou, slouží kalkulace. Podle zamČĜení a úþelu kalkulace se volí kalkulaþní postupy.



Kalkulace nákladĤ s ohledem na objem výroby jsou:

• absorpþní, nebo-li úplné, kde se propoþítávají úplné náklady na kalkulaþní jednici, tzn., že jsou v kalkulaci absorbovány všechny náklady související s výrobou a odbytem výkonĤ, vymezené jako kalkulovatelné náklady. NepĜihlížejí k rozlišení zmČn nákladĤ podle závislosti na zmČnČ objemu výroby. PĜedpokládají znalost produkovaného množství podle jednotlivých druhĤ v daných m. j. a tento fakt technicky ztČžuje rĤzná ekonomická rozhodnutí, • neúplné, kde se k výkonĤm pĜiĜazují jednotlivé složky nákladĤ pĜímo závislé na jejich zmČnách a náklady závisející na þase se pĜiĜazují jako blok nákladĤ k celkové výrobČ. Jsou podkladem pĜi rozhodování o zmČnČ struktury a výroby. Lze je rovnČž charakterizovat jako dynamické kalkulace. Kalkulace nákladĤ z hlediska þasové závislosti jsou:

• pĜedbČžné kalkulace (smČrem ex ante), • operativní • výsledné kalkulace (smČrem ex post). PĜedbČžné kalkulace se sestavují pĜed zahájením výrobního procesu. Slouží k urþování výše jednotlivých druhĤ nákladĤ s ohledem na dané potĜeby produkþního procesu. Podle kvality a úrovnČ vstupních údajĤ mĤžeme pĜedbČžné kalkulace rozdČlit na:

• propoþtové kalkulace, které se uplatĖují u zavádČní nových technologií, pĜi zmČnách výrobních a dodacích podmínek ve výzkumné þinnosti, pĜi modernizaci. Dále se uplatĖují tam, kde není hospodárné kalkulovat podrobnČ, a to zejména u neopakovatelné produkce, uskuteþĖované za zvláštních podmínek, • rozpoþtové kalkulace které mohou sloužit rovnČž jako plánové, a ty urþují náklady v závislosti na objemu výroby za dané období, zahrnují organizaþní hledisko a jsou obvykle podrobnČjší jako propoþtové náklady. Mají poskytovat podklad pro rozhodování o výrobČ nebo o poskytovaných pracích a službách. Operativní kalkulace, vycházejí z operativních norem zohledĖujících konkrétní podmínky technické, technologické a organizaþní, platné v dobČ sestavování kalkulace. Operativní kalkulace mají základní využití v operativním Ĝízení nákladĤ podniku a vedle rozpoþtĤ nákladĤ jsou základním nástrojem Ĝízení hospodárnosti. Porovnáním nákladĤ operativní kalkulace se skuteþnými náklady se zjišĢuje úroveĖ hospodaĜení v pĜíslušném výrobním útvaru. ZmČny norem charakterizují trvalou zmČnu podmínek výrobního procesu v dĤsledku uplatnČní technicko-organizaþních a racionalizaþních opatĜení, zpravidla realizovanými technickými útvary, zmČny v používání materiálĤ apod. ZmČny norem zpravidla slouží k hodnocení þinnosti technických útvarĤ pĜedvýrobních etap, odchylky od norem k mČĜení úrovnČ hospodárnosti ve výrobních útvarech. Operativní kalkulace lze sestavit i na dílþí výkony. Náklady v operativní kalkulaci odpovídají zabezpeþeným podmínkám v daném okamžiku.



Výsledné kalkulace slouží ke zjištČní skuteþných nákladĤ realizované výroby a jsou informací pro provádČní kontroly a následného Ĝízení množství a struktury nákladĤ. Kalkulace provádČné v þasové závislosti musí být vČcnČ i formálnČ srovnatelné, myslí se tím struktura kalkulovaných nákladĤ, metoda kalkulace apod. Systém v podstatČ funguje na principu, že kalkulace pozdČjší má kontrolovat kalkulaci pĜedcházející (napĜ. plánová propoþtovou, pĜedbČžná plánovou). Kalkulace nákladĤ podle délky þasového rozpČtí pro které se kalkulují jsou:

• dlouhodobé (roþní) a • krátkodobé (þtvrtletní, mČsíþní). Kalkulace nákladĤ podle cíle zamČĜení jsou:

• na organizaþní jednotku nebo • na daný výkon, pĜípadnČ • kombinované. Kalkulace nákladĤ z hlediska struktury jsou:

• postupné, nebo-li polotovarové, • prĤbČžné, nebo-li bezpolotovarové. Postupná kalkulace znamená, že náklady nižších výrobních stupĖĤ vstupují do vyšších výrobních stupĖĤ jako agregované položky pĜímých nákladĤ (napĜ. vyrobená betonová smČs do stavební práce). Tyto položky se v souþasné dobČ nazývají polotovary. PrĤbČžná kalkulace znamená, že náklady na jednotlivé stupnČ výroby se kalkulují sumárnČ v dané struktuĜe spoleþné pro všechny stupnČ výroby (napĜ. kamenivo jak pro výrobu polotovaru napĜ. betonové smČsi, tak i pro pĜímou spotĜebu v pĜíslušné stavební práci). Kalkulace mohou být pevné, pružné nebo variantní

4.5

Kalkulaþní technika

Kalkulaþní technika je zpĤsob propoþtu nákladĤ. Volba závisí od podmínek pro které se má uplatnit. V souþasné dobČ se používají:

• kalkulace dČlením prosté, • kalkulace s pomČrovými þísly (dČlením s ekvivalentními þísly), • kalkulace pĜirážkové. Prostá kalkulace dČlením je metoda pĜesná, ale nejménČ používaná. DĤvodem je obtížné splnČní pĜedpokladĤ pro její uplatnČní a to jediný výrobek, jediná technologie a výroba beze zmČny stavu nedokonþené výroby. Kalkulace dČlením ekvivalentními þísly se používá pĜi výrobČ Ĝady výrobkĤ nebo prací lišícími se v jednotlivých ukazatelích (napĜ. velikost, hmotnost,



pracnost). Výpoþet se provádí pomocí kalkulaþní jednice tak, že se stanoví pomČrová þísla podle pomČru vytypovaných ukazatelĤ, pomocí tČchto þísel se rozdČlí náklady na jednotlivé výrobky nebo poskytované práce. Nákladové pomČry na jednotlivé druhy produkce se stanoví pĜedem, a to buć pro celkové náklady s jednou Ĝadou ekvivalentních þísel, nebo pro jednotlivé druhy nákladĤ tj. kalkulace s více Ĝadami ekvivalentních þísel. PomČrová þísla zde umožní pĜiĜadit z celkových nákladĤ náklady jednak pro jednotlivé druhy produkce a dále i pro jednotlivé druhy nákladĤ. PomČrová þísla se mohou stanovit na základČ pracnosti, materiálové nároþnosti, kvality, rozmČrĤ produktĤ apod. Metoda je ovlivnČna subjektivním výbČrem pomČrových þísel. Jednotlivé druhy výroby se musí od sebe lišit kvantifikovatelnými vlastnostmi, které mají vztah k nákladĤm (napĜ. omítky rĤzné tloušĢky a stejné kvality a druhu). Kalkulace pĜirážková se mĤže uplatnit tam, kde lze náklady rozdČlit na pĜímé a nepĜímé. Používá se u nehomogenní výroby s jednotlivými segmenty, které mají urþitý blok spoleþných nákladĤ (napĜ. režie). Jsou to náklady, které nelze rozvrhnout pĜímo na jednici (napĜ. mzdové náklady administrativních pracovníkĤ). Pro výpoþet se proto urþuje rozvrhová základna umožĖující stanovit množství nákladových položek. Rozvrhová základna ovlivĖuje objektivitu celé kalkulace, a proto musí plnit urþité požadavky, které mĤžeme definovat takto:

• musí být pĜíþinná souvislost mezi nepĜímými náklady nebo jejich þástí a základnou. NapĜ. þím je vyšší podíl produkce na pracovní síle je vhodné volit za základnu pĜímé mzdy, snižováním tohoto podílu náhradou mechanizací a automatizací se snižuje vypovídací schopnost této základny, snižuje se totiž objem vyplácených mezd, • pomČr mezi základnou a jednotlivými nepĜímými náklady má být pokud možno stabilní, tzn. jak se mČní nepĜímé náklady, tak se mČní objem základny, • její rozsah by mČl být snadno zjistitelný, • má být stálá, aby zaruþovala v rĤzných obdobích srovnatelnost kalkulací, • má být dostateþnČ velká vzhledem k objemu sledovaných nákladĤ, aby kalkulace byly zatíženy co nejmenší chybou. Rozvrhová základna mĤže mít formu:

•

naturální,

•

penČžní.

Naturální základny se vyjadĜují pomocí naturálních jednotek, napĜ. strojohodiny u provozních strojĤ (Sh), normohodiny u spotĜeby práce (Nh), váhové nebo objemové jednotky u spotĜeby materiálu, plochy, objemy apod. Naturální základny pĜi souþasných metodách ekonomické evidence jsou ménČ snadno zjistitelné a kontrolovatelné, co do správnosti, protože kontrola jejich zápisu není podvojná. Výhoda je však v tom, že se nemČní v dĤsledku cenových vlivĤ. PenČžní základny se vyjadĜují v korunách, jsou snadno zjistitelné z úþetní evidence, na druhé stranČ však podléhají zmČnám cen. Tyto základny nejsou stálé a jsou špatnČ srovnatelné za rĤzná období. PenČžní základnou mohou být pĜímé



mzdy, pĜímý materiál, nebo u kombinovaných souþet pĜímých mezd a ostatních nákladĤ apod. PĜi pĜirážkové kalkulaci se potom pĜímé náklady rozvrhují dČlením kalkulaþních jednic a nepĜímé pomocí sazeb nepĜímých nákladĤ vztažených k rozvrhové základnČ. Sazba nepĜímých nákladĤ se stanoví podle vztahu:

celkové náklady * 100 rozvrhová základna Tato metoda kalkulace klade nároky na evidenci. S rostoucí složitostí výrobních vztahĤ se stává složitČjší a ménČ spolehlivá. Sazba nepĜímých nákladĤ v % =

4.6

Kalkulaþní metody

Pro provádČní kalkulací existuje v souþasné dobČ nČkolik metod. Tyto nelze oznaþit jako univerzální a aby uspokojily požadavky dané cílem a potĜebou je nutné se rozhodnout, kterou uplatnit tak, aby získané informace byly plnohodnotné pro danou situaci. VýbČr se Ĝídí zejména pĜedmČtem kalkulace a cílem kalkulace. Pro vymezení pĜedmČtu kalkulace je dĤležité:

• zda výrobní proces tvoĜí technologicky jednotný celek, nebo je sestaven z více technologicky navazujících pĜedmČtĤ, • urþit množství výroby, na jaké má být kalkulace sestavena. Kalkulaþní metody jsou:

• zakázková, • stupĖovitá nebo fázová, • ve sdružené výrobČ - zĤstatková, rozþítací, • normová. Kalkulace zakázková urþuje jako hlavního nositele nákladĤ zakázku a kriteria sledování nákladĤ z hlediska místa a þasu jsou zde druhoĜadá. Náklady vztahující se k urþitému souboru prací (výrobkĤ nebo služeb) se podČlí množstvím jednic na zakázce a získají se náklady na jednotku. U výrobkové produkce uplatnČní této metody pĜedpokládá, že pod zakázkou se myslí realizace jednoho druhu tj. stejných výrobkĤ. U dodávek prací ji lze používat jako pĜedbČžnou kalkulaci s využitím úþelových jednotek jako kalkulaþní jednice. V dalším Ĝízení ji lze vhodnČ doplnit kalkulací rozdílĤ nákladĤ. Výsledek kalkulací mĤže negativnČ ovlivnit výroba v mezistupních, objem, který nekoresponduje se spotĜebou ve finálním stádiu (napĜ. polotovary). Nevýhodou zakázkové metody je, že se musí evidovat samostatnČ i ty zakázky, které jsou velmi malé, co do rozsahu a nebo se mezi sebou nepatrnČ liší.



StupĖovitá kalkulace nebo-li fázová se uplatĖuje jak napovídá i její název u fázové výroby. Náklady se kalkulují podle jednotlivých stupĖĤ (fází) produkce, a to buć v každém stupni zvlášĢ, nebo vþetnČ spoleþných nákladĤ vznikajících v každém stupni produkce. Rozeznáváme:

• þistou fázovou metodu, pĜi které se každá fáze kalkuluje samostatnČ a • stupĖovitou metodu, kde kalkulace fáze pĜedchozí se stává souþástí kalkulace fáze další. Tato metoda je pracnČjší a nákladnČjší, ale její vypovídací schopnost je pĜesnČjší, protože zachycuje všechny vnitropodnikové pĜesuny. Její pĜesnost je však ovlivnČna do té míry pokud nedochází ke zpČtným pĜesunĤm ve výrobČ napĜ. fáze tĜetí dodává do fáze první, þímž vznikají složité vztahy Ĝešitelné pomocí matematicko-analytických metod. NedČlitelnou souþástí kalkulací je i výbČr vhodného postupu výpoþtu. PĜesnost výpoþtu v kalkulaþním systému závisí od kvality a množství vstupních údajĤ. Informaþní základna upravena na normativní charakter umožĖuje systematické organizování výpoþetní stránky kalkulace a aplikaci matematických metod s využitím výpoþetní techniky. Jako pĜíklad je uveden maticový poþet pro maticové kalkulace. Tato metoda pracuje s následujícími základními druhy matic:

• matice pĜímých nákladĤ, kde Ĝádky jsou druhy pĜímých nákladĤ a sloupce jednotlivé druhy výkonĤ nebo výrobkĤ, • matice nepĜímých nákladĤ, kde Ĝádky jsou druhy nepĜímých nákladĤ a sloupce jednotlivé druhy režií, • matice režijních pĜirážek, kde Ĝádky jsou druhy režií, sloupce druhy výkonĤ nebo výrobkĤ, • matice celkových kalkulovaných pĜímých a nepĜímých nákladĤ, kde Ĝádky jsou položky kalkulaþního vzorce tj. druhy pĜímých nákladĤ a druhy režií, sloupce druhy výkonĤ nebo výrobkĤ, • matice jednotkových kalkulovaných nákladĤ, kde Ĝádky jsou položky kalkulaþního vzorce a sloupce kalkulaþní jednice.

4.7

Dynamické kalkulace

Hlavním základem dynamických kalkulací je skuteþnost, že s rostoucím objemem výroby rostou variabilní náklady a fixní náklady klesají. Na jednici produkce se kalkulují variabilní náklady tj. pĜímé náklady a promČnné režijní náklady. Fixní náklady a rovnČž režijní náklady závislé na þase se do jednotkových nákladĤ promítají jako celkový objem nákladĤ za dané období na rozdíl od statické kalkulace, kde podíl fixních nákladĤ je vypoþtený na jednotku. Zvyšováním objemu výroby se využívá výhody klesajících fixních nákladĤ na jednotku, což je hlavní pĜedností dynamické kalkulace. Vzhledem k tomu, že pĜi kalkulaci se rovnČž poþítá s tím, že výroba je realizována s neúplným vyu-



žíváním kapacit (myslí se fixní náklady), používá se i pojem neúplné kalkulace. RozdČlení nákladĤ na fixní a variabilní není jednoduché vzhledem k tomu, že vznikají i náklady, které nejsou jasnČ vyhranČné þili smíšené a jejich pĜiĜazení k nČkterému druhu nákladĤ je diskutabilní. NapĜ. náklady na spotĜebu energie pro provoz výrobního zaĜízení jsou nulové, když výroba stojí a mČní se s jejím množstvím, ale není nutno tyto opakovanČ vkládat do výroby pĜi každé další jednotce produkce (viz. variabilní náklady). Pro urþení variabilních a fixních nákladĤ existuje nČkolik metod. Jde o rĤzné metody od jednoduchých spoþívajících v odborných odhadech, sledování þíselných Ĝad až po složitČjší matematicko-statistické metody. Mezi složitosti zjišĢování nákladĤ a spolehlivosti jejich výsledkĤ neexistuje pĜímá úmČra. Musíme si uvČdomit, že rozlišení fixních a variabilních nákladĤ je pĜibližné. NejdĤležitČjší je však, že získáme poznatek o vztahu mezi objemem výroby (vyjádĜené v Kþ jako tržby) a nákladĤ. Funkci mĤžeme vyjádĜit následovnČ: C=f(q) kde C jsou náklady a q je objem výroby. T = p * q, kde T jsou tržby, p jsou ceny a q je objem výroby v m. j. Vývoj nákladĤ mĤžeme formulovat vztahem: C = Cf + ( Cv * q ), kde C jsou celkové náklady, Cf jsou fixní náklady, Cv variabilní náklady jednotkové, q je objem výroby v m. j. V pĜípadČ nulových tržeb budou celkové náklady totožné s fixními náklady. Jsou to náklady kapacitní nebo-li potencionální. V pĜípadČ, kdy p > Cv tzn., že cena je vyšší než variabilní náklady mĤžeme Ĝíct, že þástka, o kterou pĜevyšuje cena pĜispívá k úhradČ fixních nákladĤ. Když tržby uhradí všechny náklady mĤžeme napsat vztah: p * q = Cf + ( Cv * q ), z toho potom q=

Cf , p - Cv

kde rozdíl p – Cv je tzv. pĜíspČvek na úhradu PU, oznaþovaný také jako krycí pĜíspČvek nebo marže (unit contribution margin). Pro výpoþty je výhodnČjší použití ve tvaru koeficientu: k PU =

PU p - Cv = , p p

kde kPU je koeficient pĜíspČvku na úhradu.



Když PU jsme nahradili vztahem p – Cv mĤžeme napsat vztah: k PU = 1 -

Cv . p

Koeficient pĜíspČvku na úhradu vynásoben 100, vyjadĜuje jaká þást ceny zbývá na úhradu fixních nákladĤ a tvorbu zisku. Hlavní význam pĜíspČvku na úhradu (krycího pĜíspČvku) spoþívá v jeho rozdílnosti od pojmu zisku v absorpþních metodách stanoveného na jednotku výroby (výrobek, dodané práce apod.). Zisk se v absorpþní kalkulaci pokládá za pevnou souþást patĜící ke kalkulaþní jednici, neboĢ tato kalkulace vychází nebo uvažuje vždy jen s jedním zcela urþitým objemem výroby a tržeb. Toto pojetí zisku jako pevného atributu kalkulovaného produktu (výrobek, dodané práce apod.) má svou oporu v kalkulaci výsledné, neboĢ ta zcela logicky zná jemu jedinou úroveĖ výkonĤ a k ní pĜíslušející náklady. Pro rozhodování o variantách, které se mohou lišit objemem výroby nebo tržeb a jejím sortimentem, je však pĜedpokladem pevný zisk jako charakteristika výroby (na m. j.) zavádČjící a dokonce nebezpeþná. Ze vztahu mezi objemem výroby (tržbami) a náklady vyplývá, že pokud tržby nedosáhnou hodnoty odpovídající kritickému bodu, tj. kdy nevzniká zisk ani ztráta, nejsou pokryty ani fixní náklady. Teprve po dosažení tohoto bodu, který se oznaþuje i jako mrtvý bod nebo bod zvratu, zaþne vznikat zisk, nikoliv však ve výši stanovenou absorpþní kalkulací tj. rozdíl mezi cenou a náklady, ale zisk ve výši rozdílu mezi cenou a variabilními náklady, tedy zisk odpovídajícímu krycímu pĜíspČvku. V této etapČ do dosažení kritického bodu je krycí pĜíspČvek tedy pĜíspČvkem na úhradu fixních nákladĤ. Po pĜekroþení kritického bodu je krycí pĜíspČvek þástkou tvoĜící zisk, jehož výše je pak závislá na objemu realizované výroby. Vztah mezi vývojem nákladĤ, tržby a zisku pĜi mČnícím se objemu výroby znázorĖují diagramy:

tržby a náklady ( Kþ )

tržby ( T ) zisk

celkové náklady ( CT )

T=N

fixní náklady ( CF ) ztráta bod zvratu ( BZ )

0 objem výroby q Vztahy znázornČny v diagramu vycházejí z pĜedpokladu, že byly dodrženy následující podmínky:

• jedná se o výrobu jednoho druhu nebo u více druhĤ se jejich skladba nemČnila (konstantní struktura výrobu),



• fixní náklady jsou konstantní, • variabilní náklady mají proporcionální charakter, • neuvažuje se s þasovým posunem mezi odbytem a výrobou. PĜi nulovém prodeji jsou tržby nulové ( pĜímka tržeb prochází nulovým bodem ), fixní náklady dosahují hodnoty vymezené velikosti na ose y. PĜi nulové tržbČ (výrobČ) vzniká ztráta ve velikosti fixních nákladĤ, která se zvyšováním objemu postupnČ snižuje až do bodu, kde se tržby rovnají nákladĤm, dalším zvyšováním výroby zaþne vznikat zisk. Proporcionální vývoj nákladĤ je zjednodušením. ObecnČ v praxi je skuteþný vývoj nákladĤ a tržeb nelineární. PrĤmČrné náklady pĜi dynamické kalkulaci mĤžeme vyjádĜit vztahem: Cf , q kde Cp jsou prĤmČrné náklady, Cp v jsou prĤmČrné variabilní náklady, Cf fixní náklady a q produkce v m. j. Cp = Cpv +

CP

U dynamické kalkulace dochází oproti statické ke zmČnám hodnoty q což se výraznČ projeví na výsledku kalkulace. Tento fakt mĤžeme znázornit následujícími diagramy:

S

A

D CP stat.

C

q1

q2

q

C stat. C dyn. S D

A

CF q1

q2


q


Z diagramĤ je patrno, že pokud se kalkuluje množství stejné u obou kalkulací (q) jsou náklady stejné. Jakmile se však pĜejde k vyššímu množství, vykazuje statická metoda vyšší náklady než dynamická.

Kontrolní otázky

1. Definujte náklady. 2. Kategorizace nákladĤ z ekonomického hlediska. 3. Druhy nákladĤ. 4. RozdČlení nákladĤ na fixní a variabilní ve vztahu k objemu výroby. 5. Co vyjadĜuje koeficient reakce? 6. K þemu slouží kalkulace? 7. Kalkulaþní postupy z hlediska objemu nákladĤ. 8. Kalkulaþní postupy z hlediska þasu. 9. Kalkulaþní technika a kalkulaþní metody. 10. Charakteristika základny pro pĜirážkovou kalkulaci. 11. Vztah mezi náklady, tržbami, objemem zisku vzhledem k objemu výroby. 12. Základní atributy nákladovČ orientované tvorby cen.

Korespondenþní úkol Korespondenþní úkol bude zadán individuálnČ. (viz [lit. 1] )

4.8

Shrnutí

Prostudováním této kapitoly se získá schopnost provádČt kalkulace nákladĤ vybraným kalkulaþním postupem z hlediska potĜeb a cíle provádČní.

4.9

Klíþ


Investiþní výstavba a smluvní vztahy

5


5.1

Úvod

Na stavebním trhu dochází mezi jednotlivými subjekty (odbČrateli a dodavateli, nebo odbČrateli a zhotoviteli nebo investory a dodavateli) ke smČnČ zboží (výrobkĤ, výkonĤ, prací a služeb) za úþelem získání nového stavebního díla nebo upraveného stávajícího díla, a to za urþité ceny.

5.1.1

Cíle

Cílem je získat vČdomosti o stavebním trhu za úþelem realizace stavební zakázky. Seznámit se s postupy pĜi zadáváním zakázek a výbČru zhotovitele, dále postupy pĜi smluvním ujednání pro jejich realizaci. DĤraz je kladen na urþení podmínek ocenČní zakázky.

5.1.2



5.1.3

Klíþová slova

Stavební výroba, stavební investiþní trh, investice, investor, zhotovitel, objednatel, projektant, smluvní vztahy, smluvní ceny.

5.2

Základní pojmy v investiþní výstavbČ

Na stavebním trhu dochází mezi jednotlivými subjekty (odbČrateli a dodavateli, nebo odbČrateli a zhotoviteli nebo investory a dodavateli) ke smČnČ zboží (výrobkĤ, výkonĤ, prací a služeb) za úþelem získání nového stavebního díla nebo upraveného stávajícího díla, a to za urþité ceny. V investiþní výstavbČ se obchoduje s rĤznými druhy zboží, které jsou pro pĜehlednost a snadnou komunikaci klasifikovány, tĜídČny a þíslovány ve statistických klasifikacích, o kterých pojednávají další kapitoly. Jedná se napĜ. o toto zboží:

•

stavební materiály, hmoty, polotovary,

•

stavební a montážní práce,

•

stavební konstrukce,

•

stavební objekty, u nichž se podle novosti používají pojmy:



• novostavba objektu: je novČ budovaný stavební objekt, mající charakter hmotného investiþního majetku a tvoĜící ucelenou nebo alespoĖ technicky samostatnou þást stavby,

• rekonstrukce objektu: pĜedstavuje stavební úpravy, jimiž se pĜi zachování vnČjšího pĤdorysného a výškového ohraniþení objektu provádČjí zásahy do stavebních konstrukcí, které mají za následek zmČnu technických parametrĤ, popĜ. i úþelu stavebního objektu. MĤže být prostá, s rozšíĜením nebo s opravou,

• modernizace objektu: znamená stavební úpravy, pĜi kterých se nahrazují stávající þásti objektĤ modernČjšími tak, aby se odstranily následky opotĜebení a zastarání, zvyšuje se vybavenost a použitelnost stavebního objektu. MĤže být prostá, s rozšíĜením nebo s opravou,

• rozšíĜení: rozumí se pĜístavba nebo nástavba, popĜ. souþasnČ pĜístavba a nástavba,

• oprava: rozumí se odstranČní þásteþného opotĜebení nebo poškození rĤzných þástí stavebního objektu za úþelem uvedení tČchto þástí do provozuschopného stavu obnovením provozní kvality, užitkovosti a bezpeþnosti pĜi uplatnČní nových materiálĤ a technologií,

• dopravní výkony a práce strojĤ, • projektové práce a inženýrská þinnost, • konzultaþní, poradenské a jiné služby.

5.3

Stavební výroba

Každé stavební dílo je unikátní dílo, které vzniká v neopakovatelných podmínkách. Dotýká se širokého množství lidí, a to z hlediska prĤbČhu výstavby, funkþnosti a úþelnosti díla, využitelnosti pro obþany, životního prostĜedí, architektonického a estetického pohledu. ýinnost ve stavební výrobČ silnČ závisí na pĤvodních podmínkách. Výrobní zaĜízení se stČhuje za výrobkem – stavebním objektem. Pro stavby se využívají výrobky prakticky všech oborĤ národního hospodáĜství a tím ovlivĖují kvalitu stavebního díla. Proto je také prosperita stavebnictví ukazatelem prosperity celé ekonomiky. Toto odvČtví jde jako první do útlumu, klesá-li výkon ekonomiky a naopak jako první signalizuje oživení ekonomiky zvýšením poptávky po stavebních pracích. Specifický charakter stavebnictví, jeho zvláštnosti oproti prĤmyslovým výrobním oborĤm (kde je výroba soustĜedČna na jedno místo a þasto umožĖuje sériovou výrobu) vyžaduje specifické zpĤsoby tvorby cen.



OceĖovaným produktem stavební výroby mĤže být : Stavba:

• z hlediska technologického je souhrn stavebních prací vþetnČ dodávek stavebních hmot a dílĤ a dodávek strojĤ a zaĜízení vþetnČ jejich montáží, náĜadí a inventáĜe provádČný zpravidla na souvislém místČ a v souvislém þase. Úþelem je vybudování nového hmotného investiþního majetku (novostavba) nebo zmČna dosavadního hmotného investiþního majetku (rekonstrukce, modernizace, nástavba, pĜístavba, stavební úpravy), • z hlediska konstrukþního je stavba rozdČlena na þást stavební, kterou tvoĜí stavební objekty a þást technologickou, kterou tvoĜí provozní soubory, • z hlediska majetkového je hmotný investiþní majetek – nemovitost. Stavební objekt (SO):

• z hlediska konstrukþního je prostorovČ ucelená nebo alespoĖ technicky samostatná þást stavby, která plní vymezenou úþelovou funkci • z hlediska majetkového je hmotný investiþní majetek - nemovitost. Provozní soubor (PS): je funkþnČ propojený souhrn strojĤ a zaĜízení vþetnČ jejich montáží a inventáĜe, který slouží k zajištČní samostatného uceleného procesu urþeného projektovou dokumentací a je uvádČn do provozu zpravidla v souvislém þase (tĜídČní není celostátnČ zavedeno). Konstrukþní prvek (KP): je prvek vymezený konstrukþním þlenČním stavebního objektu ( pozn. vedle konstrukþního þlenČní se využívá i technologické þlenČní ), mĤže jít o stavební práci, stavební díl, skupinu stavebních dílĤ, práce HSV, PSV apod. Stavební díl (SD): je úþelovČ a funkþnČ vymezená þást stavebního objektu, zahrnující soubor konstrukcí a prací provedených rĤznými technologiemi a z rĤzných materiálĤ napĜ.: vodorovné konstrukce – stropy, stropní konstrukce, schodištČ apod.. Skupina stavebních dílĤ (SSD): je vyšší agregát vytvoĜený ze stavebních dílĤ, aby umožĖoval rozlišení podle konstrukcí a prací hlavní stavební výroby (HSV) a pĜidružené stavební výroby (PSV). Soubor konstrukcí a prací v každém stavebním dílu je vymezen podle hledisek konstrukþních, technologicko-materiálových a u PSV též hledisko Ĝemeslného oboru. Stavební práce (SP): jsou práce provádČné:

• na výstavbČ stavebních objektĤ (SO), • pĜi opravách a údržbČ SO, • pĜi demolici SO, • pĜi montáži, zmČnách, opravách a údržbČ provozních souborĤ (PS) vyjma montážních prací vymezených dĜíve platnými ceníky montážních prací Strana 45 (celkem 123)


(montáže elektrických rozvodĤ, montáže ocelových konstrukcí, vzduchotechnika apod.). Cenový konstrukþní prvek (CKP): je prvek charakterizovaný þíslem a popisem v katalozích smČrných cen stavebních prací, pĜípadnČ oznaþený podle zvyklostí v podniku. Pro zajištČní stavební výroby se oceĖuje : ZaĜízení staveništČ (ZS): jsou doþasné objekty a zaĜízení, které v dobČ provádČní stavby slouží k provozním a sociálním úþelĤm úþastníkĤm výstavby. Pro tyto úþely se využívají též objekty a zaĜízení, které jsou budovány jako souþást stavby nebo stávající objekty propĤjþené.

5.4

Investice na stavebním trhu

• Investice je kapitálový vklad do ekonomiky. Investice je alternativou spotĜeby. To znamená, že investice je rozhodnutím omezit dnešní spotĜebu a pĜenést ji do budoucna. Dynamickými prvky investice jsou riziko a oþekávaný výnos. ýím vČtší je riziko, tím vČtší je oþekávaný výnos a opaþnČ. • Investice ve výstavbČ se rozumí zpravidla soubor dodávek zboží pro vybudování nového a rozšíĜení nebo rekonstrukci a modernizaci stávajícího majetku. Zbožím jsou na stavebním trhu materiály, výrobky, polotovary, díly, konstrukce a práce spotĜebovávané k realizaci staveb, výkony dopravní, práce strojĤ, ale i stavební objekty, provozní soubory, celé stavby, jejich rekonstrukce, opravy. Dále nemovitosti (stávající stavby, pozemky, trvalé porosty). PatĜí sem i projektové práce a inženýrské služby. • Investiþní výstavba je výstavba realizovaná za úþelem získání investiþního majetku. • Investiþní proces je sledem þinností od rozhodnutí o investiþní výstavbČ až do pĜevedení investic do hmotného investiþního majetku a jeho užívání, opravy, rekonstrukce, demolice. Investiþní proces je možné chápat ve smyslu projektového Ĝízení jako souþást projektu se standardními fázemi, kterými jsou: iniciování, definování, plánování, realizování, provozování a likvidace. • VeĜejné investice jsou investice, pro které se použije prostĜedkĤ státního rozpoþtu, státních fondĤ, pĜíspČvkĤ mezinárodních organizací, evropských rozpoþtových fondĤ a rozpoþtĤ územních správních celkĤ.

5.5

Úþastníci investiþního procesu

Na stavebním trhu dochází ke smČnČ zboží mezi subjekty, kterými jsou fyzické i právnické osoby. PĜi smČnČ vznikají rozliþné smluvní vztahy mezi subjekty. Podle právní normy použité k sestavení smlouvy jsou pak subjekty rĤznČ ozna-



þovány. Tak napĜ. v obchodním zákoníku se používají pojmy jako objednatel a zhotovitel, jinde tĜeba odbČratel a dodavatel apod. Subjekty stavebního trhu jsou z pohledu úþasti v investiþním procesu:

• pĜímí úþastníci (investor, projektant, dodavatel), • nepĜímí úþastníci (stavební úĜady, penČžní ústavy, konzultaþní a poradenské firmy). Investor (také objednatel, odbČratel, stavebník, kupující je právnická nebo fyzická osoba, z jejichž prostĜedkĤ se stavba financuje a která zpravidla zabezpeþuje její pĜípravu a realizaci. Investor se zpravidla stane majitelem nebo uživatelem stavby. Projektant (také architekt, inženýr, technik) je právnická nebo fyzická osoba oprávnČná k projektování podle zvláštních právních pĜedpisĤ. Má všeobecnou zodpovČdnost za prĤzkum a projektovou dokumentaci a za dohled nad výstavbou. Projektantem je zpravidla architekt, stavební inženýr, stavební technik. Dodavatel (také zhotovitel, zpracovatel, prodávající) je právnická nebo fyzická osoba, která je povČĜená provedením prací, zajišĢuje dodávku stavby.

5.6

Smluvní vztahy

Smlouvy jsou uzavírány v rámci právních, technických a ekonomických norem. Základní právní normou je obchodní zákoník, který vymezuje druhy smluv a jejich charakter. V investiþní výstavbČ se uzavírají smlouvy o dílo. Investor pĜedurþuje svými požadavky podmínky smluvního vztahu. Pro výbČr nejvhodnČjšího projektanta zhotovitele vypisuje veĜejné soutČže. Podmínky výbČru pro veĜejné zakázky jsou urþeny právním pĜedpisem. S vybraným subjektem investor uzavírá Smlouva o dílo, která obsahuje mimo jiných náležitostí sjednanou cenu dodávky. Zásadní význam v investiþním procesu má jeho koncepþní Ĝízení, formulace cílĤ, zabezpeþování informací, rozhodování o nejvhodnČjších variantách Ĝešení ve všech jeho fázích, vyhodnocení výsledkĤ a zabezpeþení informací pro zpČtnou vazbu. Bez pĜesného vymezení úkolĤ úþastníkĤ investiþního procesu a jejich vzájemných vztahĤ nelze dosáhnout kýženého cíle. PĜímé úþastníky investiþního procesu doþasnČ spojují dodavatelsko-odbČratelské vztahy. Mají charakter obchodnČ-smluvních vztahĤ (kontraktĤ). Smlouvy jsou sestaveny v rámci právních, technických a ekonomických norem. Základní právní normou je obchodní zákoník, který vymezuje druhy smluv a jejich charakter. V investiþní výstavbČ se uzavírají smlouvy o dílo. Sestavení smlouvy je záležitostí týmu odborníkĤ – právníkĤ, technikĤ, ekonomĤ. PĜitom je tĜeba mít na zĜeteli tyto priority:

• kogentní (závazná) ustanovení obchodního zákoníku, • smluvní podmínky partnerĤ, • dispositivní (doporuþená) ustanovení obchodního zákoníku,



• obþansko-právní pĜedpisy (obþanský zákoník), • obchodní zvyklosti. K sestavení smluv lze využívat racionalizaþních pomĤcek (napĜ. obchodní podmínky sestavené pro vlastní þi cizí firmu, ceníky vþetnČ všeobecných podmínek, ukazatele, které se stanou souþástí smlouvy tehdy, když se strany na nČ odvolají. Obchodní zvyklosti jsou bČžnČ užívaná pravidla v obchodním styku, která však nejsou právnČ zakotvena (cena výrobku bude vždy vþetnČ dopravného, dokumentace skuteþného stavu je povinnou souþástí dodávky stavebního díla apod.) Klíþovým subjektem stavebního trhu je investor, který pĜedurþuje svými požadavky smluvní vztah s ostatními partnery. V praxi existuje nČkolik modelĤ obchodních vztahĤ (dodavatelsko odbČratelských systémĤ), napĜíklad:

• investor uzavírá smlouvu s projektantem na vypracování projektové dokumentace a s dodavatelem smlouvu o dodání stavebního díla (stavební kontrakt), • investor uzavírá smlouvu jen s dodavatelem, který je ve smluvním vztahu s projektantem, • investor uzavírá smlouvu s nČkolika dodavateli a také s projektantem.

5.7

Stavební kontrakt

Stavební kontrakt je právnČ závazná smlouva mezi dvČma nebo více partnery o dodávce stavebního díla. Podle toho s kým jsou dodavatelé ve smluvním vztahu, se rozlišují tĜi dodavatelské systémy:

• systém hlavního dodavatele, • systém vedoucího dodavatele, • systém rozptýlených dodavatelĤ. Z hlediska vztahu termínu uzavĜení zakázky k termínu výstavby se rozlišují další typy kontraktĤ:

• individuální, dopĜedu domluvená zakázka: objekt se staví až po uzavĜení kontraktu, podle individuálních požadavkĤ zákazníka,

• výstavba na sklad: staví se pro dopĜedu neznámého zákazníka a kontrakt se uzavírá na prodej nebo pronájem hotového objektu,

• systémová výstavba: na sklad se vybuduje hrubá stavba, která se potom dokompletuje podle individuálních požadavkĤ zákazníka, je to kombinace pĜedchozích dvou forem.



5.8

Smluvní dokumentace

Podstatnou podmínkou každé smlouvy o stavebním díle je pĜedmČt smlouvy, dohoda o cenČ, finanþní plnČní a dodací lhĤty. Smluvní dokumentace stavebního kontraktu zahrnuje obvykle:

• text smlouvy s vymezením: • smluvních partnerĤ, • pĜedmČtu smlouvy, • dohody o cenČ, • termínu plnČní, • smluvních podmínek, • dokumentaci stavby: • výkresovou, • textovou. Dokumentace staveb je zpracována v rĤzných stupních podrobnosti. Podle dosavadních zvyklostí se zpracovává zadání a projekt:

• zadání: je pĜípravná dokumentace, která rámcovČ vymezuje cíle a základní požadavky na stavbu (v dĜívČjší terminologii = projektový úkol), který je podkladem pro územní rozhodnutí,

• projekt: je projektová dokumentace, která rozpracovává zadání do vČtší podrobnosti podle potĜeby dodavatele, a to zejména se jedná o projektovou dokumentaci pro stavební povolení, v dalším stupni o projektovou dokumentaci pro provedení stavby a po ukonþení stavby o provedeného díla. Smlouva o dílo obsahuje zpravidla tyto þásti: I. Smluvní strany

• adresa, Iý, DIý obou smluvních stran, • osoby oprávnČné k jednání po stránce smluvní, ekonomické a technické, • bankovní spojení. II. PĜedmČt plnČní

• odkaz na projektovou dokumentaci zpracovanou v nejvyšší možné podrobnosti, a to výkresová þást i technická zpráva, • rozsah prací specifikovat výkazem výmČr v nejvyšší možné podrobnosti, • zpĤsob zpracování víceprací, jejich rozsah a dĤvod vzniku, • pĜesnČ definovat, jaká inženýrská, projektová a dodavatelská þinnost je souþástí smlouvy.



III. ýas plnČní

• þasové lhĤty s odkazem na vzájemnČ odsouhlasený harmonogram prací, • pĜípravné práce a zaĜízení staveništČ, • datum zahájení , • datum ukonþení, • likvidace zaĜízení staveništČ, • datum pĜedání díla. IV. Cena pĜedmČtu plnČní

• dohodnutá výše ceny, • cenová úroveĖ, ve které je cena stanovena, • dohoda o zpĤsobu sestavení ceny, nejlépe ve formČ rozpoþtu s vazbou na výkaz výmČr požadovaných prací, • obecné ceny. • cenová doložka, tj. dohodnutý zpĤsob promítání vlivu zmČn cen materiálĤ, výrobkĤ, výkonĤ, služeb, zmČn mzdových, kurzových a úvČrových podmínek po datu podpisu investora, • dohoda o promítání cen víceprací, • dohoda o cenových podkladech, • dohoda o formální úpravČ cenové dokumentace, • výpoþet danČ z pĜidané hodnoty. V. Platební podmínky

• zpĤsob plateb formou záloh nebo splátek, • podklady pro fakturování, nejlépe systém soupisĤ provedených prací a zjišĢovacích protokolĤ, • platební kalendáĜ, • vystavení koneþné faktury v závislosti na odstranČní vad a nedodČlkĤ, • formální úprava dokladĤ. VI. Dokumentace

• údaje o projektantovi, • druh a podrobnost projektové dokumentace, • datum pĜedání, • poþet výtiskĤ, • zpĤsob zapracování víceprací, • lhĤty zpracování dodatkĤ k projektové dokumentaci, • zpracování dokumentace skuteþného stavu,



• provádČní autorského dozoru VII. StaveništČ

• obecné ceny. • zpĤsob pĜedání staveništČ, • datum pĜedání staveništČ, • vymezení, která strana bude platit provoz staveništČ ( energie, voda, telefon, pronájem pozemku, šatny apod. ), • likvidace staveništČ. VIII. Další ujednání

• zpĤsob vedení stavebního deníku, • spolupráce stavebního dozoru investora s dodavatelem, • pĜedávání provedených prací, forma a þasové lhĤty, • pĜedávání revizních zpráv, atestĤ, certifikátĤ souvisejících se stavbou, • pĜedání dokumentace skuteþného provedení stavby. IX. PĜedání a pĜevzetí díla

• výzva dodavatele investorovi k pĜevzetí díla, • písemný protokol o pĜedání a pĜevzetí díla podepsaný oprávnČnými osobami, • reklamace vad, forma zápisu, • lhĤty odstranČní vad. X. Záruky za kvalitu díla

• kvalita stavebního díla ve vazbČ na technické normy, • datum, kdy zaþíná bČžet záruþní lhĤta, • doba trvání záruky, • podmínky pro uplatnČní záruky. XI. Smluvní pokuty

• smluvní pokuty za nedodržení lhĤt, • smluvní pokuty za nedodržení kvality, • smluvní pokuty za platební nekázeĖ. XII. ZávČreþná ustanovení

• poþet kopií smlouvy, • zpĤsob zmČn ve smlouvČ napĜíklad formou dodatkĤ.



XIII. Podpisy a datum

• datum podpisu smlouvy, • jména a podpisy zástupcĤ obou stran.

5.9

SoutČž

Rozvinutí stavebního trhu závisí pouze na investorech. Investor má finanþní prostĜedky (vlastní nebo veĜejné) a rozhoduje, komu zadá práci. Za úþelem výbČru nejvhodnČjšího projektanta nebo dodavatele investor vypisuje soutČž:

• projektovČ koncepþní, jejímž cílem je technické, architektonické, výtvarné Ĝešení, • na dodávku stavebního díla, jejímž cílem je zpracování návrhu smlouvy o dílo jehož souþástí je i cenová nabídka. Dodávkou stavebního díla se pro tyto úþely rozumí:

• stavby, • stavební objekty, • provozní soubory, • stavební a montážní práce, • dodávky strojĤ a zaĜízení, • projektové a pĜípravné práce. Pro soutČže o veĜejné zakázky byl vypracován zákon þ. 40/ 0 4 Sb., o zadávání veĜejných zakázek ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, který je závazný pro akce financované z veĜejných prostĜedkĤ, tj. prostĜedkĤ státního rozpoþtu, státních fondĤ, pĜíspČvkĤ mezinárodních organizací, rozpoþtĤ evropských fondĤ a územnČ samosprávných celkĤ. Úþastníkem soutČže je:

• zadavatel orgán státní správy, právnická nebo fyzická osoba, která disponuje veĜejnými prostĜedky,

• uchazeþ o veĜejnou zakázku tuzemská nebo zahraniþní osoba, která pĜedložila nabídku v souladu s podmínkami zadání. Ve smyslu zákona se rozumí:

• nabídkou návrh na uzavĜení smlouvy doložený doklady požadovanými v zadání veĜejné zakázky,



• nabídkovou cenou cena, kterou uchazeþ navrhuje zadavateli za splnČní veĜejné zakázky ve své nabídce. VeĜejná zakázka je úplatná smlouva mezi zadavatelem a vybraných uchazeþem, jejímž pĜedmČtem jsou dodávky, služby nebo stavební práce a u níž cena pĜedmČtu veĜejné zakázky pĜesáhne 2 000 000 Kþ bez DPH.

Nadlimitní veĜejná zakázka – veĜejná zakázka, jejíž cena pĜekroþí finanþní limity dané zákonem (napĜ. veĜejné zakázky na stavební práce 5 mil. EUR), zadávání je upraveno smČrnicemi ES Podlimitní veĜejná zakázka – nedosahuje výše uvedených limitĤ, Ĝídí se národní úpravou. Zadávací Ĝízení

• otevĜené zadávací Ĝízení • užší Ĝízení • jednací Ĝízení s uveĜejnČní • jednací Ĝízení bez uveĜejnČní veĜejná soutČž o návrh OtevĜené zadávací Ĝízení

• •

je neomezeným zadávacím Ĝízením – k podání nabídek je oprávnČn jakýkoliv podnikatel þi jiná osoba, která má zájem o podání nabídky, je výzvou k podání nabídek .

Skládá se z následujících krokĤ:

• • • • • •

UveĜejnČní oznámení PĜedložení nabídek Posouzení o hodnocení nabídek Rozhodnutí o pĜidČlení zakázky UzavĜení smlouvy UveĜejnČní výsledkĤ

Užší Ĝízení Nabídkového Ĝízení se mohou úþastnit pouze osoby vyzvané zadavatelem. Zájemci se nejdĜíve pĜedkvalifikují, poté jsou vyzváni k podání nabídky. Skládá se z následujících krokĤ:

• •

UveĜejnČní oznámení PĜedložení žádosti a dokumentĤ o kvalifikaci Strana 53 (celkem 123)


• • • • • • •

Posouzení kvalifikace, omezení poþtu zájemcĤ Výzva k podání nabídek PĜedložení nabídek Posouzení o hodnocení nabídek Rozhodnutí o pĜidČlení zakázky UzavĜení smlouvy UveĜejnČní výsledkĤ

Jednací Ĝízení s uveĜejnČním

•

Zadavatel oznamuje neomezenému poþtu uchazeþĤ svĤj úmysl zadat veĜejnou zakázku (poþet nesmí být nižší než 3).

•

Oznámení je výzvou k podání žádosti o úþast.

•

Lze použít pokud v pĜedchozím otevĜeném nebo užším Ĝízení byly podány neúplné nabídky a zadavatel podstatnČ nezmČní zadávací podmínky.

Skládá se z následujících krokĤ:

• • • • • • • • •

UveĜejnČní oznámení PĜedložení žádosti a dokumentĤ o kvalifikaci Posouzení kvalifikace, omezení poþtu zájemcĤ Výzva k podání nabídek PĜedložení nabídek Vyjednávání s vybranými kvalifikovanými zájemci Rozhodnutí o pĜidČlení zakázky UzavĜení smlouvy UveĜejnČní výsledkĤ

Jednací Ĝízení bez uveĜejnČní Zadavatel oznamuje omezenému poþtu zájemcĤ svĤj úmysl zadat veĜejnou zakázku. Lze použít pokud:

•

v pĜedchozím otevĜeném Ĝízení nebo užším Ĝízení nebyly podány žádné nabídky, nebo nabídky splĖující zadávací podmínky a zadavatel podstatnČ nezmČní zadávací podmínky, veĜejná zakázka mĤže být plnČna z technických þi umČleckých dĤvodĤ nebo z dĤvodu ochrany práv z prĤmyslového a jiného duševního vlastnictví pouze urþitým dodavatelem, nebo

•

veĜejnou zakázku je nezbytné zadat v naléhavém pĜípadČ z dĤvodu krizového stavu a není možno veĜejnou zakázku zadat v jiném zadávacím Ĝízení.

•



VeĜejná soutČž o návrh VeĜejnou soutČž o návrh musí zadavatel použít, jestliže:

• •

podle rozhodnutí zadavatele bude na toto Ĝízení navazovat zadání veĜejné zakázky na služby, jde-li o zadavatele v odvČtví vodního hospodáĜství, energetiky, dopravy a telekomunikací, nebo v souvislosti s tímto Ĝízením budou vítČznému úþastníkovi, pĜípadnČ úþastníkĤm, poskytnuty soutČžní ceny a platby, v pĜípadČ, že pĜedpokládaná cena veĜejné zakázky na služby zadávané na základČ výsledku veĜejné soutČže o návrh nebo celková výše soutČžních cen a plateb dosáhnou nejménČ þástky v þeské mČnČ odpovídající 200 000 EUR.

Základní kvalifikaþní kritéria splĖuje uchazeþ nebo zájemce, který není: 1) v likvidaci, 2) proti kterému nebyl v uplynulých 3 letech vyhlášen konkurz, 3) nemá daĖové nedoplatky, 4) nebyl pravomocnČ odsouzen – skutková podstata souvisí s pĜedmČtem podnikání, 5) nemá nedoplatek zdravotního pojištČní na pojistném a na penále na sociální zabezpeþení a pĜíspČvku na státní politiku zamČstnanosti. U podlimitních zakázek mohou splnit zájemci kvalifikaþní kritéria þestným prohlášením. Další kvalifikaþní kritéria

•

Finanþní, ekonomická, technická zpĤsobilost dodavatele

•

Prokázání oprávnČní k podnikání

•

Prokázání odborné zpĤsobilosti

U veĜejných zakázek na stavební práce mohou zájemci a uchazeþi k prokázání kvalifikaþních kritérii využít osvČdþení certifikaþního orgánu o splnČní kritérií národního kvalifikaþního a klasifikaþního systému stavebních dodavatelĤ. Další pojmy

•

Jistota = finanþní þástka požadovaná zadavatelem z dĤvodu vážného pĜístupu uchazeþĤ a zájemcĤ k zadávacímu Ĝízení. Výše jistoty až do 3% pĜedpokládané ceny veĜejné zakázky.

•

Zadávací dokumentace = veškeré dokumenty, kterými zadavatel specifikuje pĜedmČt veĜejné zakázky a v nichž si klade podmínky na její realizaci. Strana 55 (celkem 123)


Kritéria pro posuzování Základním kritériem pro posuzování nabídek je:

• •

Ekonomická výhodnost nabídky, nebo Nejnižší nabídková cena

PĜi posuzovaní podle ekonomické výhodnosti nabídky je nabídka posuzována podle dílþích kritérií, kterým musí zadavatel stanovit váhy, které vyjádĜí v %. Jedním z dílþích kritérií je vždy nabídková cena a dále zejména:

• • •

provozní náklady; požadavky na údržbu; technické, jakostní, ekologické, funkþní vlastnosti pĜedmČtu.

Otevírání obálek s nabídkami

• •

Nabídky doruþené po uplynutí doby pro podávání nabídky hodnotící komise neotevírá a zadavatel je bezodkladnČ vrátí uchazeþĤm. Hodnotící komise otevírá obálky podle poĜadového þísla a kontroluje, zda je nabídka: a) zpracována v požadovaném jazyce; b) podepsaná oprávnČnou osobou; c) z hlediska požadovaného obsahu úplná.

Protokol o otevírání nabídek obsahuje:

• • •

identifikaþní údaje uchazeþe; nabídkovou cenu; splnČní bodĤ viz a) až c).

V souþasné dobČ zákon prochází zmČnami provádČnými v souladu s pĜedpisy EU. Kontrolní otázky

1. Specifika stavební výroby. 2. Vyjmenujte úþastníky investiþního procesu. 3. Hlavní kapitoly smlouvy o dílo. 4. ZpĤsoby zadávání veĜejných zakázek. 5. Rozdíl mezi smluvní cenou, nabídkovou a poptávkovou cenou. 6. Vyjmenujte podmínky, které vymezí rozsah a kvalitu dodávky stavebního díla.



Korespondenþní úkol Korespondenþní úkol bude zadán individuálnČ. (viz [lit. 1] [lit. 2] )

5.10 Shrnutí Znalosti uvedené v této kapitole podmiĖují schopnost se orientovat na stavebním investiþním trhu. Jedná se o zadávání stavebních zakázek, výbČr zhotovitele, smluvní ujednání úþastníkĤ o provedení stavební zakázky.


Ceny ve stavebnictví

6


6.1

Úvod

Ceny ve stavebnictví zahrnují:

• ceny v investiþní výstavbČ (novostavby, rekonstrukce, modernizace), • ceny nemovitostí (stávající objekty). Základními právními pĜedpisy upravujícími ceny ve stavebnictví jsou:

• zákon þ.526 / 90 Sb., o cenách a provádČcí pĜedpisy k nČmu: • vyhláška þ.580 / 90 Sb., kterou se provádí zákon o cenách, • výmČry ministerstva financí, kterými se aktualizuje seznam zboží s regulovanými cenami, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ,

• zákon þ.151/97Sb., o oceĖování majetku a provádČcí pĜedpisy k nČmu: • vyhláška þ.279 / 97 Sb. 3 / 91 Sb., kterou se provádČjí nČkterá ustanovení zákona o oceĖování majetku (tzv. vyhláška o oceĖování nemovitostí), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Ve smyslu právních norem jsou ceny ve stavebnictví:

• smluvní (podle zákona o cenách), ty se dále þlení na ceny: • volné (sjednané ve smlouvČ), • regulované (podle zákona je možná regulace cen: vČcným usmČrĖováním, þasovým usmČrĖováním, úĜedním stanovením, cenovým moratoriem), • zjištČné (podle zákona o oceĖování majetku), ty se þlení na ceny majetku: • nemovitého (stavby, pozemky), • movitého (auta, stroje), • finanþního. Dále se budeme zabývat cenami v investiþní výstavbČ, tedy cenami smluvními, a to jak volnými tak regulovanými. Ve stavebnictví se setkáváme s vČcnou regulací cen u veĜejných zakázek. Stát uplatĖuje regulaci tak, že prostĜednictvím zákona þ.199 / 94 Sb., o zadávání veĜejných zakázek ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, naĜizuje v urþitých pĜípadech vypsat soutČž.

6.1.1

Cíle

V této kapitole je cílem získat znalosti o formách cenách v investiþní výstavbČ.



6.1.2



6.1.3

Klíþová slova

Poptávková cena. Nabídková cena. Smluvní cena.

6.2

Ceny v investiþní výstavbČ

Ceny v investiþní výstavbČ ve smyslu právních pĜedpisĤ se sjednávají, þili jsou smluvní. Obvykle jsou nákladovČ orientované. Možnou cenu budoucího stavebního díla kalkulují nezávisle na sobČ pro svoji potĜebu všichni smluvní partneĜi. Každý pochopitelnČ z hlediska svých ekonomických zájmĤ a na základČ svých specifických podkladĤ. ýást tČchto podkladĤ bývá spoleþná – projektová dokumentace. Cena se dohodne v rámci smluvního vztahu. Nedílnou souþástí dohody je vymezení dodacích a kvalitativních podmínek pro které cena platí. V prĤbČhu zadávání stavebních zakázek v etapČ pĜípravy výstavby a výbČru zhotovitele se tvoĜí:

•

Poptávková cena: je cena, která vychází z pĜedbČžného propoþtu investora, jde zpravidla o interní informaci investora. Investor si pĜedbČžnČ stanoví cenu stavby na základČ kalkulace celkových nákladĤ stavby. Podstatnou þást tČchto nákladĤ tvoĜí náklady na dodávku stavebního díla a náklady na projektovou a inženýrskou þinnost. Informaci o cenČ získají až na trhu, resp. pĜi soutČži porovnáním nabídkových cen rĤzných dodavatelĤ

•

Nabídková cena: je cena nabízená dodavatelem za provedení prací podle podmínek zadávaných investorem. Podkladem je kalkulace nákladĤ na stavební objekty vþetnČ vedlejších nákladĤ napĜ. na zaĜízení staveništČ a situace na stavebním trhu. Nabídkové ceny od rĤzných pĜedbČžných dodavatelĤ se dost výraznČ liší. Odchylky vyplývají:

• z rĤzné technologie a organizace výstavby, • z neúmyslných omylĤ v kalkulaci nabídkové ceny, • z rĤzné strategie jednání v nabídkovém Ĝízení, • z odchylek hodnocení situace na trhu a své vnitropodnikové situace, • z rĤzných možností a schopností dosahovat zmČny skuteþnČ fakturované proti pĤvodnČ dohodnuté cenČ. V prĤbČhu sjednávání zakázky stavebních dodávek se sestaví smluvní cena:



• Smluvní cena: je cena vznikající jako výsledek dohody mezi kupujícím a prodávajícím (odbČratelem a dodavatelem, objednavatelem a zhotovitelem, investorem a dodavatelem). Cena je uvedená v dohodČ o cenČ, je podstatnou souþástí smlouvy o dílo. Dohodnutou (smluvenou) cenou se rozumí buć konkrétní obnos nebo zpĤsob urþení finanþního obnosu. V konkrétních podmínkách vznikají rĤzné druhy smluvních cen a to:

• tržní cena, realizovaná na trhu, • prodejní cena za kterou prodávající (dodavatel) prodává zboží kupujícímu (investorovi ), • nákupní cena za kterou nakupující poĜídil zboží bez nákladĤ na jeho další náklady na poĜízení, • cena poĜízení za kterou bylo zboží získáno (bez nákladĤ souvisejících s jeho poĜízením). Jedná se zejména o ceny nakupovaných materiálĤ pro stavební zakázky, • poĜizovací cena za kterou kupující nabývá zboží vþetnČ nákladĤ souvisejících s jeho poĜízením, • plánovaná poĜizovací cena materiálu, která zahrnuje cenu poĜízení materiálu a všech poĜizovacích nákladĤ (dopravné, nevratné obaly, zásobovací režie, popĜ. odbytové pĜirážky) až na tzv. první skládku na staveništi. Je to plánovaná (pĜedpokládaná) cena materiálu z pohledu dodavatele, • cena bez DPH/vþ.DPH, urþuje zda do ceny zboží byla zahrnuta daĖ z pĜidané hodnoty Kontrolní otázky

1.

Rozdíl mezi smluvní cenou, nabídkovou a poptávkovou cenou.

2.

Vyjmenujte druhy smluvních cen.

Korespondenþní úkol Korespondenþní úkol bude zadán individuálnČ. (viz [lit. 1] )

6.3

Shrnutí

Znalosti uvedené v této kapitole poskytují informace k orientaci pĜi výbČru formy cen v investiþní výstavbČ.


Cena stavebního díla

7


7.1

Úvod

Cena stavebního díla pĜedstavuje sumu dílþích ocenČní všech procesĤ, které probíhají v prĤbČhu její pĜípravy, provedení výstavby a pĜedání uživateli/investorovi. OceĖuje se stavební objekt, stavba jako soubor stavebních objektĤ, dodávka prací þásti stavebního objektu.

7.1.1

Cíle

Cílem je získání znalostí o postupech ocenČní stavby. Schopnost specifikovat všechny procesy probíhající v souvislosti s její pĜípravou, realizací a pĜedání stavebního díla do užívání.

7.1.2


Doba studia této kapitoly 50 hodin

7.1.3

Klíþová slova

Souhrnný rozpoþet, rozpoþtový ukazatel, rozpoþet stavební þásti, základní náklady, vedlejší náklady, forma ceny, cena stavebního objektu, výkaz výmČr, položka stavebního rozpoþtu, specifikace, pĜesun hmot, hrubé rozpČtí.

7.2

Souhrnný rozpoþet

Souhrnný rozpoþet sestavuje investor pro výpoþet celkové ceny stavebního díla. Tato cena je vstupní informací pro propoþet efektivnosti zamýšlené investice. Zahrnuje všechny náklady stavebního díla /stavby/stavebního objektu poþínaje pĜípravou, provedením a pĜedáním uživateli/investorovi/objednateli. Probíhající procesy jsou rozdČleny do jednotlivých kapitol – hlav. Podle charakteru procesu je zvolen postup ocenČní. Mezi nejvýznamnČjší patĜí ocenČní stavební þásti, pro kterou se sestaví dílþí rozpoþet. NáplĖ a forma souhrnného rozpoþtu se vyvíjí podle podmínek vznikajících na stavebním trhu a není ustálená. Podle dosavadních zvyklostí vycházejících z historických vyhlášek a pĜedpisĤ mĤžeme celkové náklady stavby þlenit takto: I…… (a)

Projektové a prĤzkumné práce

a) projektové práce:

• þinnost projektanta stavby, • autorský dozor,



• projekty demolic, demontáží, jsou-li souþástí stavby, • zmČny a doplĖky vyžádané odbČratelem, • další smluvené práce v rámci projektové dokumentace, • modely pro projektové práce, b) prĤzkumné práce:

• geologický prĤzkum a dokumentace, • geodetické a kartografické práce jako podklady pro projektovou dokumentaci. II ….. (b)

Provozní soubory dodávka a montáž strojĤ, zaĜízení, náĜadí a inventáĜe zpravidla spojeného funkþnČ se stavebním objektem, (napĜ. technologické linky, výtahy apod.).

III …. (c)

Stavební objekty poĜízení a dodávka stavebních objektĤ vþetnČ dodávky veškerých materiálĤ a prací.

IV.......(d)

Stroje a zaĜízení nevyžadující montáž na stavbČ stroje a zaĜízení, které nejsou souþástí provozních souborĤ ani stavebních objektĤ, nevyžadují montáž (vysokozdvižné vozíky, zkušební stroje, mČĜící pĜístroje, ruþní brusky apod.).

V ….. (e)

UmČlecká díla umČlecká díla, pokud jsou nedílnou souþástí staveb (sochy, fresky, sgrafita), tedy nepĜenosná (ostatní jsou v kap. XI.).

VI …. (f)

Vedlejší náklady spojené s umístČním stavby

• náklady na zaĜízení staveništČ, • provozní vlivy (provoz investora pĜípadnČ tĜetích osob, silniþní provoz, železniþní a mČstský kolejový provoz, zdraví škodlivé prostĜedí), • území se ztíženými výrobními podmínkami, • náklady související s vlivem extrémních klimatických podmínek, • mimoĜádnČ ztížené dopravní podmínky, • doprava zamČstnancĤ dodavatele na pracovištČ a zpČt, • individualizace nákladĤ mimostaveništní dopravy, • náklady vznikající z titulu prací na chránČných památkových objektech. VII … (g)

Práce nestavebních organizací

• patenty a licence pro výstavby, • vybudování vytyþovací geodetické sítČ, • vysazování trvalých porostĤ, sadĤ, vinic, chmelnic. Strana 62 (celkem 123)


VIII .(h)

Rezerva

• rezerva umožĖující napĜ. promítání zmČn cen vstupních materiálĤ, mezd apod., • rezerva umožĖující navýšení ceny pĜi rekonstrukcích apod. IX ....(i)

Ostatní náklady

• platby za odnČtí pĤdy zemČdČlské výrobČ, • nájemné za pozemky pro zaĜízení staveništČ, • nákup pozemkĤ pro vlastní výstavbu stavebních objektĤ apod. X ......(j)

Vyvolané investice

• pĜíspČvky jiným investorĤm (napĜ. na vyvolané investice – nutnost pĜeložky inženýrských sítí), • náklady na výkup hmotného investiþního majetku urþeného k likvidaci, • náklady na nepoužité alternativy projektĤ, • konzervaþní, udržovací a dekonzervaþní práce pĜi zastavení stavby. XI ....(k)

Provozní náklady na pĜípravu a realizaci stavby

• organizaþní a pĜípravná þinnost investora: • pĜíprava staveništČ, • stavební dozor investora, • pĜevzetí stavby, • pĜíprava zahájení provozu, • kompletaþní þinnost dodavatele, tj. dodání stavební þásti jedním dodavatelem: • konzultace pĜi zpracování projektu stavby, • vybudování zaĜízení staveništČ, • zajišĢování provozu a údržby zaĜízení staveništČ, • pĜevzetí zaĜízení staveništČ a pĜedání jeho þástí subdodavatelĤm, • koordinace prací jednotlivých subdodavatelĤ, • poskytování zednické a ostatní výpomoci, • zpracování dokumentace skuteþného provedení stavby, • úþast na kolaudaci a pĜedání stavby do užívání. Stanovení nákladĤ stavby v jednotlivých kapitolách (hlavách) se odvozuje z rozhodujících nákladĤ sestavených v:

• hlavČ I.. práce projektové, resp. inženýrské a investorské. Tyto se obvykle u nás odvozují od objemu nákladĤ hlavy II,III a VI. Jako podporu pro ocenČní prací v této kapitole nákladĤ se používají sazebníky prodávané odbornými organizacemi,



• hlavČ II provozní soubory, kde se ocení dodávky a montáže prĤmyslové výroby, která není pĜedmČtem oceĖování ve stavebnictví a má svoje vlastní postupy a zvyklosti, • hlavČ III stavební objekty, se ocení stavební þást stavby s využitím nČkolika typĤ cen. Ty budou podrobnČ probrány v následujících kapitolách, • hlavČ IV jsou v podstatČ náklady na stroje a zaĜízení, které nevyžadují montáž. • hlavČ VI jsou vyjádĜeny vedlejší náklady a další nutné náklady, které nejsou objektivnČ stejnČ vysoké u rĤzných staveb. PatĜí k nim napĜ. náklady na: • zaĜízení staveništČ (ZS), • provozní vlivy, • náklady z titulu umístČní stavby,územní vlivy, • dopravu pĜi ztížených dopravních podmínkách. Základním titulem vedlejších nákladĤ zĤstávají náklady na zaĜízení staveništČ, které vyplývají z hlavní zvláštnosti stavební výroby (ve srovnání napĜ. s výrobou prĤmyslovou) - výrobní zaĜízení (ZS) se stČhuje vždy na místo výroby a má tak stále charakter doþasný. Vedlejší náklady lze pĜedbČžnČ vyþíslit s využitím procentních pĜirážek k základním nákladĤm hlavy III na základČ již realizovaných staveb,

• hlavČ VII jsou vČtšinou výkony charakteru prací a služeb nestavebních organizací – tedy nestavební práce (napĜ. rámování a osazování zrcadel apod., • hlavČ VIII jsou náklady nepĜedvídané, jakási pojistka, rezerva. Stanoví se odhadem v % z celkové ceny, • hlavČ IX se mimo jiné objevují náklady na získání pozemkĤ, odnČtí zemČdČlské pĤdy. Tyto náklady sehrávají dĤležitou pozici v souhrnném rozpoþtu investora zejména z pohledu vyhodnocení efektivnosti investice. Náklady vyjádĜené v souhrnném rozpoþtu mají význam pro další propoþty efektivnosti investic. Pro úþely hodnocení investic se celkové náklady stavby nazývají jednorázové náklady. Je zĜejmé, že zejména náklady hlavy III a hlavy VI na stavební objekty bude kalkulovat jak investor, tak dodavatel. Investor si pĜedbČžnČ stanoví pĜedpokládanou cenu, kterou mĤže v soutČžním Ĝízení oþekávat. Dodavatel sestavuje nabídkovou cenu stavebního objektu. Pokud vstoupí do smluvního vztahu sestaví dohodu o cenČ.



CENA STAVEBNÍHO OBJEKTU z pohledu investora a dodavatele

KALKULACE DODAVATELE

PěEDBċŽNÁ

VÝSLEDNÁ

NÁKLADOVÁ výrobní kalkulace

NÁKLADOVÁ výrobní faktura

CENOVÁ rozpoþet obchodní úvahy

NABÍDKOVÁ CENA

CENOVÁ faktura

DOHODA O CENċ

SOUTċŽ TRH

POPTÁVKOVÁ CENA

obchodní úvahy

CENOVÁ propoþet souhrnný rozpoþet

NÁKLADOVÁ

VYHODNOCENÍ

PěEDBċŽNÁ

VÝSLEDNÁ

KALKULACE INVESTORA



7.3

Dohoda o cenČ

Dohoda o cenČ a pĜedmČt smlouvy jsou povinné souþásti smlouvy o dílo. Cena musí být v dohodČ vymezena:

• buć výší ceny (obnosem), • nebo zpĤsobem tvorby ceny. V obou pĜípadech musí strany vymezit též urþené podmínky ceny. Ty jsou zpravidla pĜehlednČ uspoĜádány do jednotlivých kapitol ve smlouvČ o dílo takto: 1)

název díla

2) jednotka množství • výkaz výmČr

• zpracovává investor resp. projektant pro investora (zvyklosti v SRN) • zpracovává si dodavatel (zvyklosti v USA) • zpracovatele stanoví investor (v ýR- podle konkrétní zakázky) • specifikace materiálĤ - viz. výkaz výmČr • þíselný kód klasifikace (SKP, JKSO, TSKP, EýM apod.) • stanoví-li pĜedpis • stanoví-li smlouva 3) kvalitativní podmínky • užitné vlastnosti

• jakost stavebních konstrukcí a prací • technické pĜedpisy (normy ýSN, ON, technologické pĜedpisy)

4) dodací podmínky • dodací lhĤty

• záruþní doba • režim staveništČ • subdodávky • pĜejímka stavebních konstrukcí a prací • základní podmínky dodávky stavebních prací • základní podmínky dodávek strojírenských a elektrotechnických

5) všeobecné podmínky • platnost a obsah oceĖovacích podkladĤ



• popisy stavebních prací a mČrné jednotky • zpĤsob mČĜení • názvosloví, definice 6) ostatní podmínky • platební podmínky

• fakturace • zálohy, splátky • pĜirážky, srážky • jiné podmínky • Ĝešení sporĤ • krytí škod • odstoupení od smlouvy Podle urþených podmínek mohou být souþástí ceny zcela nebo zþásti:

• náklady na poĜízení, zpracování a obČhu zboží, • zisk, • pĜíslušná daĖ, • clo. Nedohodnou-li se partneĜi ani na výši ani na zpĤsobu tvorby ceny, musí uþinit ve smlouvČ o cenČ alespoĖ poznámku (napĜ., že cena bude dohodnuta pozdČji), a to v zájmu platnosti smlouvy o dílo. Bez dohody o cenČ je smlouva neplatná.

7.4

Formy cen

Ceny a cenové nabídky ve stavebnictví lze zpracovat v rĤzných formách. V dohodČ o cenČ je typ ceny charakterizován kombinací rĤzných hledisek. NČkteré kombinace jsou pouze teoreticky možné, jiné jsou v praxi bČžnČ používané. Všechny níže uvedené formy cen jsou v podstatČ nákladovČ orientované. Z HLEDISKA PODMÍNEK CENOVÉ DOHODY

pevné bČžné s klouzavou doložkou pohyblivé



Z HLEDISKA DOHODNUTÉ FORMY A STRUKTURY VE SMLOUVċ

skladebnČ ( rozpoþet )

ostatní

v jednotkových cenách v jednotkových agregovaných sazbách ve skupinových cenách v souhrnných cenách pomocí rozpoþtových ukazatelĤ pomocí hodinových zúþtovacích sazeb (HZS) popĜípadČ hodinových zúþtovacích cen (HZC) za skuteþné nabČhlé náklady globální (paušál)

kombinované

Z HLEDISKA KALKULAýNÍ METODY

individuálnČ kalkulované porovnatelnČ kalkulované kalkulované pomocí normativĤ parametrické indexované pĜevzaté (vypĤjþené) odbornČ odhadnuté Z HLEDISKA TYPU KALKULAýNÍHO ýLENċNÍ

úplných vlastních nákladĤ a zisku souhrnnČ za celou cenovou nabídku pĜímých nákladĤ, režie souhrnnČ za celou cenovou nabídku a zisku hmot, pĜímých zpracovacích nákladĤ, hrubého rozpČtí souhrnnČ za celou cenovou nabídku jiné popĜ. kombinované Typ ceny, který bude uplatnČn v dohodČ o cenČ, pĜedurþuje investor v zadávacích podmínkách. PĜitom se mĤže Ĝídit rĤznými doporuþeními a hledisky. Žádný pĜedpis neurþuje pĜesnČ, který typ ceny nebo zpĤsob tvorby ceny má být použit, s výjimkou staveb financovaných z veĜejných prostĜedkĤ. Tam musí investor postupovat podle zákona o zadávání veĜejných zakázek a navazujících cenových pĜedpisĤ.

7.5

Pevná a pohyblivá cena stavebního objektu

Typ stavebního kontraktu je dán typem smluvní ceny, která má dvČ základní formy: Strana 68 (celkem 123)


• pevnou, • pohyblivou. Pevná cena je pĜed zapoþetím výstavby dohodnutá celková suma, kterou zákazník (investor) zaplatí dodavateli po pĜevzetí stavebního díla bez ohledu na skuteþné náklady výstavby. Tento zpĤsob chrání investora pĜed nepĜíznivými cenovými dopady, avšak pro dodavatele je tato cena þasto nevýhodná. Negativní dopady zmČn zvyšují jeho náklady. Proto se dodavatelé tomuto typu cen brání a chtČjí zakotvit klauzule o zpĤsobu úpravy dohodnuté pevné ceny v pĜípadČ pohybu cen vstupĤ v období výstavby. Tento typ ceny klade vysoké nároky na popis pĜedmČtu díla. Dochází zde þasto k rozdílným stanoviskĤm mezi zhotovitelem a objednatelem na rozsah a obsah díla. Pevná cena s klouzavou doložkou je dohoda, která umožĖuje dodavateli promítat pohyby cen vstupĤ podle urþitých dohodnutých pravidel. V podstatČ se sjedná pevná cena (þasto na základČ regionálních bČžných ceníkových cen) a pohyb cen vstupĤ je zohlednČn v klouzavé doložce. Pevná cena s klouzavou doložkou se používá:

• v období vČtších pohybĤ mezd a cen vstupních materiálĤ, strojĤ, energie a služeb, pĜípadnČ, • pro zohlednČní inflace u staveb s delší dobou výstavby. Pohyblivá cena je dohoda, že investor hradí dodavateli všechny pĜímé náklady, které vzniknou pĜi realizaci podle schváleného projektu a k nim pĜirážku na režii a zisk. Lze tak promítnout do ceny i náklady na vícepráce, které vznikají v prĤbČhu provádČní výstavby z titulu zmČny technického Ĝešení, které vzniklo z požadavku investora, nebo je nutné pro provedení stavby. Pohyblivá smluvní cena se mĤže také urþovat ve dvou složkách:

• náklady na výstavbu, • pĜirážka k tČmto nákladĤm. První složkou jsou všechny náklady dopĜedu pĜedvídatelné, pro investora viditelné, tedy dobĜe kontrolovatelné náklady. Druhou složkou je pĜirážka k tČmto nákladĤm, která dodavateli kryje jeho režii, riziko podnikání a potĜebný zisk. To jsou pro investora tČžko kontrolovatelné náklady; mohou být pĜedem dohodnuty v absolutní dohodČ nebo procentním podílem z pĜímých nákladĤ. Kontrakty s užitím pohyblivé ceny umožĖují zrychlit pĜípravu výstavby, není pĜed jejím uzavĜením potĜebná tak podrobnČ zpracovaná dokumentace a investor pĜesto nepĜebírá tak velké riziko. Pohyblivá cena umožĖuje zmČnu projektu pĜi výstavbČ, pĜedpokládá podrobné sledování nákladĤ v prĤbČhu výstavby. V souvislosti s tím je nutné zdĤraznit, že bez peþlivČ zpracovaného podrobného rozpoþtu stavebního objektu a bez zjišĢovacích protokolĤ o skuteþnČ provedených pracích je stanovení takové ceny nemožné.



7.6

Cena stavební þásti stavebního objektu

7.6.1

Rozpoþet

Cenu skladebnČ ocenČním konstrukþních prvkĤ nazýváme rozpoþet. Rozpoþet je nejrozšíĜenČjším typem ceny. Struktura rozpoþtu závisí pĜedevším na:

• na úþelu, pro který je rozpoþet zpracován, • na míĜe podrobnosti dokumentace stavby, • na použitých oceĖovacích podkladech. Z hlediska úþelu je rozpoþet zpracován zpravidla:

• pro dodavatele jako nabídková cena stavebního objektu vþetnČ vedlejších nákladĤ, • pro investora jako orientaþní pĜedbČžná cena (poptávková) stavebního objektu vþetnČ vedlejších nákladĤ, vstupuje do souhrnného rozpoþtu (propoþtu) a ovlivĖuje další náklady investora, • pro smluvní sjednání. Z hlediska podrobnosti dokumentace stavby je zpracován rozpoþet podle toho, jaký prvek (konstrukþní nebo technologický) se stanoví jako kalkulaþní jednice:

• stavební objekt • technologická etapa, • skupinový prvek, • práce HSV, PSV, • skupina stavebních dílĤ, • stavební díl, • konstrukþní prvek jednotkový, • stavební práce. Z hlediska oceĖovacích podkladĤ mĤže dodavatel i investor využívat:

• vlastní cenové podklady, • pĜevzaté cenové podklady a pomĤcky. OcenČní stavební þásti se provádí skladebnČ sestavením rozpoþtu. Rozpoþet zahrnuje obvykle:

• základní náklady • vedlejší náklady, • další náklady, které mohou vznikat z titulu pĜedpokládaných nebo vznikajících podmínek, pĜi realizaci stavebního díla.



Cena stavební þásti stavebního díla je hlava III souhrnného rozpoþtu, což jsou (ZN) a hlava VI souhrnného rozpoþtu, což jsou vedlejší náklady. Z dalších hlav mĤže cena zahrnovat ty náklady, které budou spojeny s pĜípravou a realizaci stavebního díla. Základní náklady jsou nutné k vybudování stavebního díla a jsou stanoveny na prĤmČrné podmínky bez ohledu na specifika oceĖovaného stavebního díla. Jsou to zejména konkrétní podmínky (pĜírodní, provádČcí), ve kterých je objekt stavČn, tyto se ocení ve vedlejších nákladech. K ocenČní ZN slouží cenové pomĤcky. Pro první odhad nákladĤ investor obvykle používá prĤmČrné rozpoþtové ukazatele, k pĜesnČjšímu vyþíslení ceníky stavebních prací. ýINNOST

obvyklý název

STUPEĕ

TěÍDċNÍ

VÝKAZ VÝMċR mČrné jednotky fyzických objemĤ

PODROBNOSTI Kalkulaþní jednice

m3 OP OBJEKT ETAPA

CZ-CC (JKSO) (SKP)

m2 ZP bytová jednotka

kalkulace cenová

žák ROZPOýTOVÁNÍ

OCEĕOVACÍ PODKLAD

SKUPINOVÝ KONSTRUKýNÍ PRVEK stavební díl,

TSKP

podle

SKP

TSKP

POPISOVNÍKY CEN

podle

ukazatele RU, THU

agregované ceny skupinové, souhrnné

skupina stavebních dílĤ CENOVÝ KONSTRUKýNÍ PRVEK

( SAZEB )

TSKP

jednotkové ceny ( sazby )

položka

kalkulace nákladová

KALKULOVÁNÍ

KALKULAýNÍ KALKULAýNÍ VZOREC PRVEK, napĜ. H

SKP

M

KZ

S O

Normy spotĜeby materiálu

Ceníky materiálĤ

Výkonové normy

Mzdové tarify

Kapacitní normy

Sazby strojohodin

RV,RS

úþetní evidence úþetní evidence

Z

obchodní úvahy



Vazba mezi stupnČm podrobnosti dokumentace a oceĖovacím podkladem: K sestavení rozpoþtu stavebního objektu se využívají podklady a pomĤcky zpracované odbornými organizacemi. Jsou to:

• rozpoþtové ukazatele (RU), • katalogy popisĤ a smČrných cen stavebních prací • sazebník orientaþních sazeb pĜímých nákladĤ • sborníky plánovaných cen materiálĤ • agregované položky (AGP) pro novostavby i pro rekonstrukce, • nejpoužívanČjší položky stavebních prací HSV i PSV, • software pro sestavení rozpoþtu vþetnČ navazujících podkladĤ v databázích Pokud ceníky nebo sazebníky neodpovídají potĜebám a podmínkám které vyhovují zhotoviteli je tĜeba vypracovat vlastní ceny. Pro jejich zpracování lze také využívat kalkulaþních podkladĤ nabízených odbornými organizacemi. Jsou to napĜ.:

• normativní podklady:

normy spotĜeby materiálu (NSM), normy spotĜeby þasu práce (ZVN), sborník potĜeb a nákladĤ (SPON),

• oceĖovací podklady:

plánované poĜizovací ceny materiálĤ (PPC), mzdové tarify a tarifní kvalifikaþní katalogy (MT ), sazebník strojohodin (SS).

Kalkulace cen však jistČ budou mít nejlepší vypovídací schopnost, pro zhotovitele použije-li vlastní normativní databáze a vlastní oceĖovací podklady. Rozpoþet sestaví na bázi vlastních nákladĤ. Koneþnou cenu však musí upravit na tržní podmínky.

7.6.2

Rozpoþtové ukazatele

Ukazatele slouží:

• ke zjednodušení rozpoþtování, zejména pro cenovou nabídku, • ke zjednodušení pĜípravy staveb a jejich provádČní, • k ohodnocení þinností pĜi zpracování þasové plánu ( síĢového grafu ) stavby. Využití RU spoþívá v porovnání stavebních objektĤ již realizovaných s novČ pĜipravovanými. Proto musí být ukazatele vztaženy na vhodnou mČrnou jednotku. Jsou užívány mČrné jednotky:

•

úþelové:

1 bytová jednotka, 1 žák, 1 lĤžko apod.,

•

technické :

m3 obestavČného prostoru (OP), m2 zastavČné plochy (ZP ), m2 užitné plochy apod.



Pro správné urþení množství mČrných jednotek je tĜeba definovat nČkteré pojmy:

• obestavČný prostor (OP): je prostorové vymezení stavebního objektu ohraniþeného vnČjšími vymezujícími plochami. OP = Op + Od,

kde Op ... je základní obestavČný prostor, Od ... je dílþí obestavČný prostor, který souvisí s Op, ale leží mimo Op.

OP = Oz + Os + Ov + Ot, kde Oz.... je obestavČný prostor základĤ, Os.... je spodní þást objektu (sklep), Ov ... je vrchní þást objektu, Ot .... je zastĜešení.

• zastavČná plocha (ZP): je plocha pĤdorysného Ĝezu vymezená vnČjším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku budovy, podlaží nebo jejich þásti. ZpĤsob mČĜení a výpoþet obestavČného prostoru vymezuje ýSN 7340 55, stanovení zastavČné plochy je též upraveno technickou normou. Ekonomické údaje jsou zpracovány jako rozpoþtové ukazatele od nejhrubšího po nejpodrobnČjší vhodné þlenČní objektu (tj. od stavebního objektu až po skupiny stavebních dílĤ u HSV, po Ĝemesla u PSV). Karta (evidenþní list) rozpoþtového ukazatele obsahuje zpravidla:

• obor JKSO, SKP • název, struþný popis a nákres objektu, • náklady na mČrnou jednotku, • poþet jednotek, • rozpoþtové náklady objektu, • zastavČná plocha, • užitná plocha, • obestavČný prostor, • úþelová jednotka. Rozpoþtové ukazatele jsou zpracovány v katalozích vydávaných odbornými organizacemi.



Pro zhotovitele je vhodné mít vlastní rozpoþtové ukazatele vypoþtené z vlastní evidence o realizovaných zakázkách. PĜibližné rozpoþtové náklady stavebního objektu stanovíme podle tohoto principu: Podle úþelu a materiálovČ-technologické charakteristiky objektĤ vyhledáme informace o podobných již postavených objektech, pĜiþemž se zajímáme o velikost základních nákladĤ (ZN) a velikost stavebního objektu (napĜ. m3 OP). Pak:

RU =

ZN ( Kþ / m.j.SO ) velikost SO

je syntetický rozpoþtový ukazatel. V atypických nebo složitČjších pĜípadech je tĜeba provést rozbor nákladĤ na jednotlivé hrubé konstrukþní prvky (HKP) nebo technologické etapy (TE), ze kterých se objekt bude skládat, a tak vytvoĜit analytický ukazatel souþtem z jednotlivých ukazatelĤ HKP nebo TE Ze situace stavby, urþíme pĜibližné rozmČry v odpovídajících mČrných jednotkách (napĜ. m3 OP).

stavebních

objektĤ

Vynásobením RU velikostí objektu obdržíme základní náklady objektu, které tvoĜí hlavu III souhrnného rozpoþtu. PĜíklad karty rozpoþtového ukazatele:



7.6.3

Rozpoþet v jednotkových cenách





ROZPOýET STAVEBNÍHO OBJEKTU

CENA STAVEBNÍHO OBJEKTU obchodní úvahy

ROZPOýET

ZÁKLADNÍ NÁKLADY

VEDLEJŠÍ NÁKLADY ZAěÍZENÍ STAVENIŠTċ

STAVEBNÍ

MONTÁŽNÍ

PROVOZNÍ VLIVY

ÚZEMNÍ VLIVY

HSV

PSV DOPRAVNÍ NÁKLADY

VÝKAZ VÝMċR

JC

VÝKAZ VÝMċR

JC

JINÉ SMLUVENÉ VEDLEJŠÍ NÁKLADY

Rozpoþet sestavený s využitím jednotkových cen se þasto nazývá položkový. Položkové rozpoþty se sestavují pro:

• stavební objekty, • provozní soubory, • objekty zaĜízení staveništČ. Rozpoþet stavebního objektu obsahuje:

• základní náklady (ZN), • vedlejší náklady (VN), • kompletaþní þinnost



7.6.3.1

Základní náklady

Základní náklady jsou tvoĜeny:

• základními náklady prací HSV, • základními náklady prací PSV, • základními náklady dodávek a montáží, • subdodávkami Základní náklady prací HSV a PSV jsou stanovány na základČ výkazu výmČr tČchto prací a ocenČní jednotkovými cenami stavebních prací (S), cenami specifikací (materiálĤ nezapoþtených v cenách stavebních prací), hodinovými zúþtovacími sazbami (HZS). Základní náklady dodávek a montáží jsou oceĖovány cenami montážních prací (M). Podkladem pro sestavení rozpoþtu je výkaz výmČr. Je to výpoþet množství jednotek oceĖovaných prací. Sestavuje se v podrobnosti, kterou umožĖuje technická dokumentace. DĤležité je pĜitom stanovení pravidel a zpĤsobu mČĜení množství konstrukcí a prací.

ěazení prací ve výkazu výmČr je následující: • práce HSV, • práce PSV, • montážní práce. V tČchto oddílech se Ĝadí stavební práce podle skupin stavebních dílĤ a Ĝemeslných oborĤ uvedených v TSKP následovnČ:

PRÁCE HSV 1 2 3 4 5 6 8 9 71 72 73 74 75 76 77 78 79

zemní práce zvláštní zakládání, základy, zpevĖování hornin svislé a kompletní konstrukce vodorovné konstrukce komunikace úpravy povrchĤ, podlahy a osazování výplní otvorĤ trubní vedení ostatní konstrukce a práce, bourání PRÁCE PSV izolace zdravotnČ technické instalace ústĜední vytápČní silnoproud slaboproud konstrukce ostatní podlahy dokonþovací práce ostatní konstrukce a práce PSV



ěazení montážních prací je dáno tradiþním þíslováním dĜíve platných montážních ceníkĤ. PRÁCE MONTÁŽNÍ 21-M 22-M 23-M 24-M 25-M 33-M 35-M 36-M 43-M 46-M

elektromontáže montáže sdČlovacích, signalizaþních a zabezpeþovacích zaĜízení montáže potrubí montáže vzduchotechnických zaĜízení povrchové úpravy strojĤ a zaĜízení provádČných pĜi externích montážích montáže dopravních zaĜízení, skladových zaĜízení a vah montáže þerpadel, kompresorĤ a vodohospodáĜských zaĜízení montáže provozních, mČĜících a regulaþních zaĜízení montáže ocelových konstrukcí zemní práce provádČné pĜi externích montážních pracích

Ceny stavebních konstrukcí a prací i montážních prací jsou vztaženy na základní kalkulaþní jednici, kterou je konstrukþní prvek. Ceny jsou pak jednotkové, skupinové nebo i souhrnné. Jednotkové ceny jsou soubornČ sestavovány do ceníkĤ. Ceníky slouží jako pomĤcky k rychlejšímu sestavení nabídkové ceny. Ceníky sestavuje každý dodavatel, nČkdy využívá orientaþních cen stavebních prací vydávaných v katalozích, specializovanou firmou. K ocenČní stavebních prací slouží jako pomĤcky:

• Katalogy smČrných cen stavebních prací (KCSP), • Sborníky plánovaných cen materiálĤ (SPCM). Katalogy popisĤ a smČrných cen stavebních prací obsahují smČrné ceny, které umožĖují ocenČní vČtšiny stavebních prací. Tyto katalogy jako jediné v ýeské republice obsahují úplné kompletní popisy jednotlivých stavebních prací a v kombinaci se stanoveným zpĤsobem mČĜení umožĖují jednoznaþnost jejich použití. Soustavu katalogĤ popisĤ a smČrných cen stavebních prací tvoĜí:

• Katalogy popisĤ a smČrných cen stavebních prací HSV: 800 – 1 .....Zemní práce 800 – 2 .....Zvláštní zakládání objektĤ 800 – 3 .....Lešení – doþasné jeĜábové dráhy 800 – 6 .....Demolice objektĤ 801 – 1 .....BČžné stavební práce 801 – 2 .....Stavební práce z prefabrikovaných dílcĤ 801 – 3 .....Bourání a podchycování konstrukcí 801 – 4 .....Oprava a údržba



801 – 5 .... Zvláštní stavební práce 801 – 6 .... Mosty 822 – 1 .... Komunikace pozemní a letištČ 823 – 1 .... Plochy a úprava území 823 – 2 .... Rekultivace 824 – 1 .... Dráhy kolejové – normální a širokorozchodné 825 – 1 .... Objekty podzemní – studny a jímání vody 825 – 2 .... Objekty podzemní – štoly 825 – 4 .... Objekty podzemní – tunely 827 – 1 .... Vedení trubní, dálková a pĜípojná – vodovody a kanalizace 828 – 1 .... Vedení elektrická – kabelovody 831 – 1 .... Hydromeliorace zemČdČlské 831 – 2 .... Hydromeliorace lesnickotechnické 832 – 1 .... Hráze a úpravy na tocích – úpravy tokĤ a kanály

• Katalogy popisĤ a smČrných cen stavebních prací PSV: 800 – 711 ..... Izolace proti vodČ 800 – 712 ..... Povlakové krytiny 800 – 713 ..... Izolace tepelné 800 – 714 ..... Akustická a protiotĜesová opatĜení 800 – 715 ..... Izolace proti chemickým vlivĤm 800 – 721 ..... ZdravotnČ-technické instalace budov 800 – 731 ..... ÚstĜední vytápČní 800 – 741 ..... Elektromontáže – silnoproud 800 – 761 ..... Konstrukce sklobetonové 800 – 762 ..... Konstrukce tesaĜské 800 – 763 ..... DĜevostavby – montáž 800 – 764 ..... Konstrukce klempíĜské 800 – 765 ..... Krytiny tvrdé 800 – 766 ..... Konstrukce truhláĜské – montáž 800 – 767 ..... Kovové stavební doplĖkové konstrukce – montáž 800 – 771 ..... Podlahy z dlaždic a obklady keramické 800 – 773 ..... Podlahy teracové a syntetické 800 – 775 ..... Podlahy vlysové, parketové a povlakové 800 – 782 ..... Konstrukce z pĜírodního kamene–dlažby a obklady – montáž 800 – 783 ..... NátČry



800 – 784 ......Malby a tapety 800 – 786 ......ýalounické úpravy 800 – 787 ......Zasklívání 800 – 789 ......NátČry technologických zaĜízení 800 – 791 ......Montáž zaĜízení velkokuchyní, prádelen a þistíren – montáž 846 – 9 ..........Stavební práce pĜi elektromontážích Katalogy jsou þlenČny podle druhu prací do tČchto þástí:

• þást A – pro zĜízení konstrukcí (novostavební práce), • þást B – pro bourání (demontáž) konstrukcí, • þást C – pro práce pĜi udržování a opravách konstrukcí. Jednotlivé katalogy obsahují:

• I. Úvodní þást: • v ní je uveden obsah katalogu, • seznam podkladĤ, z nichž vycházely kalkulace smČrných cen, • II. Všeobecné podmínky: • þlenČní katalogu a užití smČrných cen vzhledem k JKSO, • podstatné kvalitativní a dodací podmínky cen stavebních prací, • zpĤsob mČĜení, • názvosloví a definice, • III. PĜílohy: • tabulkové, • obrazové, • IV. Katalogové listy obsahují : • þíslo položky devítimístné, prvních 5 míst váže na TSKP, • úplný popis, • mČrnou jednotku, • smČrnou cenu, • hmotnost materiálu popĜ. hmotnost vybouraných hmot nebo suti • poznámky k jednotlivým souborĤm cen, • V. Seznam souborĤ cen • je to vlastnČ pĜehledný obsah þásti Katalogové listy PĜi sestavování rozpoþtu je nezbytné znát obsah cen stavebních prací, který je rámcovČ popsán ve všeobecných podmínkách v katalogu. V soustavČ KatalogĤ cen stavebních prací se užívají tato pravidla pĜi sestavování základních nákladĤ:



• Dopravní náklady: • vnitrostaveništní doprava: je doprava z první skládky na staveništi do místa zabudování. Tato doprava se dále þlení na dopravu v místČ zabudování v okruhu cca 50 m (technologická manipulace – je zahrnuta ve výkonových normách) a na dopravu ze skládky do prostoru zabudování (pĜesun hmot). Náklady na technologickou manipulaci jsou v cenách zapoþteny, ale náklady na pĜesun hmot ne. Náklady na pĜesun hmot jsou stanoveny jednou položkou pro celý objekt u prací HSV. Ceny pĜesunu prací PSV jsou stanoveny pro jednotlivé Ĝemeslné obory PSV. MČrnou jednotkou je tuna, u prací PSV lze použít i procentní sazby.

• mimostaveništní doprava: je doprava od výrobce až na první skládku na staveništi. Je zahrnována do plánovaných poĜizovacích cen materiálĤ. Jde pĜedevším o dopravu materiálĤ od prodejce až na tzv. první skládku na staveništi vþetnČ pĜípadných meziskladĤ. MĤže to být také doprava stavebních strojĤ a mechanismĤ od prodejce nebo mezi jednotlivými stavbami. Dále je to odvoz suti a vybouraného materiálu ze staveništní skládky na úložištČ mimo prostor staveništČ. Mimostaveništní odvoz suti na skládku se v soustavČ smČrných cen oceĖuje samostatnými položkami. Pokud pĜíslušný katalog smČrnou cenu neobsahuje, je zde zpravidla odkaz na použití tČchto cen z katalogu 801-3 Bourání a podchycování konstrukcí. Množství suti se urþuje souþinem jednotkové hmotnosti vybouraných hmot (je uvedena ve sloupci 2 pĜíslušné ceny nebo sazby bourání) a množství jednotek vybourané konstrukce. Mimostaveništní doprava stavebního stroje od výrobce k odbČrateli pĜi nákupu stroje je zapoþtena v poĜizovací cenČ stavebního stroje nebo zaĜízení a jako taková je zapoþtena ve smČrné sazbČ strojohodiny. Mimostaveništní dopravu stavebního stroje mezi stavbami nebo mezi stavebními objekty v rámci jedné stavby, a to dopravu stroje k opravČ nebo do šrotu nazýváme pĜevozem. PĜevoz zahrnuje náklady naložení, dopravy a složení stroje a jako takový je rovnČž zapoþten ve smČrné sazbČ strojohodiny. PĜevoz nezahrnuje tzv. pĜemístČní stroje nebo zaĜízení na stavebním objektu. Toto pĜemístČní se zpravidla oceĖuje samostatnČ, nebo mĤže být zakalkulováno v cenČ stavební práce. Mimostaveništní doprava materiálĤ a výrobkĤ až na tzv. první skládku na staveništi je ovšem prvoĜadý nákladový titul, který si zasluhuje patĜiþné pozornosti. V praxi se vyskytuje Ĝada variant, které se odvíjejí od rozsahu zapoþítání dopravy v cenČ prodejce, od druhu dopravních prostĜedkĤ, charakteru zboží, dopravních cest a jejich délek apod. Tyto okolnosti a podmínky se musí vždy brát v úvahu pĜi analýze rozsahu jejich zapoþtení ve smČrných cenách.



PĜedevším je nutno znát dopravní paritu, tj. zejména rozsah dopravních nákladĤ vþetnČ pĜípadného naložení a složení zapoþtených v cenČ prodejce. Parita v podstatČ udává „kam“ až jsou hrazeny dopravní náklady dodavatelem materiálu. Tato parita je souþástí sjednávaných dodacích podmínek, tedy souþástí sjednávání ceny materiálu. PĜíklady dopravních parit: A1 ....franko vagón odesílací stanice dodavatele (dodavatel hradí svoz do železniþní stanice a naložení na vagón) A2 ....franko rampa závodu dodavatele (dodavatel nehradí naložení na silniþní vozidlo) A3 ....franko dopravní prostĜedek v závodČ dodavatele (dodavatel hradí naložení na silniþní vozidlo) B1 ....franko vagón stanice odbČratele (dodavatel hradí svoz do železniþní stanice, pĜekládku na vagón a železniþní pĜepravné do stanice odbČratele) B2 ....franko rampa závodu odbČratele (dodavatel hradí nakládku na silniþní vozidlo, pĜepravné a vykládku ze silniþního vozidla na rampu odbČratele) B3 ....franko závod odbČratele (dtto B2, vþetnČ svozu do sbČrného místa, pĜepravného, rozvoz do sbČrného místa urþení a složení na rampu (do skladu) odbČratele) Parity typu A (franko dodavatel) tedy zahrnují v cenČ nejménČ dopravních nákladĤ, parity typu B (franko odbČratel) nejvíce. Ani u parity B však nejsou zdaleka zahrnuty v cenČ poĜízení všechny dopravní náklady až na tzv. první skládku na staveništi. Podíl dopravních nákladĤ na mimostaveništní dopravu, zahrnutých podle dané parity v cenČ výrobce a podíl poĜizovacích dopravních nákladĤ až na první skládku na staveništi si mĤžeme znázornit v následujícím schématu:



místo 1. skládky na

rampa výrobce CP parity CP parity

silniþní vozidlo

PPC

stanice dodavatele

PPC stanice odbČratele

CP parity A1, A4

CP parity B

PPC PPC

Na následující stránce v obrázku jsou schématicky zakresleny dopravní náklady. Legenda k obrázku : A ............ automobil Ž............. železnice NS .......... nakládací stanice VS .......... vykládací stanice 1. SS....... 1. skládka na staveništi SPZ ........ skládka pracovní zóny MZ ......... místo zabudování



3

Ž

NS

NS

NS

Ž

A

A

4

5

Ž

2

DOPRAVNÍ NÁKLADY

MIMOSTAVENIŠTNÍ DOPRAVA

VÝROBCE

A

1

Ž

A

VS

A

SPZ

OBJEKT

VNITROSTAVENIŠTNÍ DOPRAVA

PěESUN TECHNOLOGICKÁ HMOT MANIPULACE

1. SS

MZ

PRACOVNÍ ZÓNA

STAVENIŠTċ



• Montážní položka: Položka, která neobsahuje hlavní materiál se nazývá „montážní položka“. Její popis zaþíná zpravidla slovy: „montáž“, „lepení“, „kladení“, „osazení“ apod. Hlavní materiál se pak ocení ve specifikaci. Poznámka: Položky, které obsahují hlavní materiál zaþínají zpravidla podstatným jménem jako: „beton“, „výztuž“, „podlaha“ apod.

• Specifikace: tento pojem se používá pro materiály, jejichž dodávka není obsažena v cenČ stavební práce. Takové materiály se ocení samostatnČ, a to cenou poĜízení (také „cenou prodejní“, dále CP ) doplnČnou o náklady na poĜízení (také „poĜizovací náklady“, dále PN). Pak:

PPC = CP + PN,

kde PPC je plánovaná poĜizovací cena. Množství materiálu ve specifikaci se stanoví podle projektu a mĤže se zvýšit o ztratné.

• Ztratné: ztratné vyjadĜuje množství materiálu ve specifikacích, nutné na prostĜih, proĜez, pĜesah apod. Jeho smČrné množství je zpravidla uvedeno ve všeobecných podmínkách pĜíslušného katalogu. Zpravidla se uvádí v procentech.

• Lešení: ve smČrných cenách stavebních prací je zahrnuto postavení, použití, udržování a odstranČní pomocného lešení, není-li uvedeno v konkrétním katalogu jinak. 7.6.3.2

Vedlejší náklady

Vedlejší náklady zohledĖují konkrétní podmínky výstavby, nČkdy jsou oznaþovány jako náklady spojené s umístČním stavby (NUS). VyjadĜují se procentními sazbami ze základních nákladĤ (ZN). Jedná se zejména o tyto druhy nákladĤ:

• zaĜízení staveništČ, • provozní vlivy (provoz investora pĜípadnČ tĜetích osob, silniþní provoz, železniþní a mČstský kolejový provoz, zdraví škodlivé prostĜedí), • území se ztíženými výrobními podmínkami, • extrémní klimatické podmínky, • mimoĜádnČ ztížené dopravní podmínky, • doprava zamČstnancĤ dodavatele na pracovištČ a zpČt, • individualizace nákladĤ mimostaveništní dopravy, • náklady vznikající z titulu prací na chránČných památkových objektech.



Každý titul vedlejších nákladĤ je tĜeba individuálnČ stanovit podle konkrétních podmínek. ýasto se používá ke stanovení procentních sazeb ve vztahu k základním nákladĤm. Tyto údaje se zpravidla stanoví s pomocí dĜíve platných pĜedpisĤ o vedlejších rozpoþtových nákladech, ale hlavnČ z vlastního statistického sledování již realizovaných staveb. 7.6.3.3

Sestavení rozpoþtu

Postupuje v zásadČ podle tČchto krokĤ: Základní náklady:

• sestavení výkazu výmČr ve vazbČ na katalogy popisĤ a smČrných cen stavebních prací, • ocenČní výkazu výmČr cenami z katalogĤ za položky, které v cenČ neobsahují materiál se Ĝadí specifikace materiálu, • souþinem výmČry a jednotkové ceny u každé položky se získávají základní náklady jednotlivých položek dodávek a prací a výpoþet základních nákladĤ jednotlivých stavebních dílĤ v þlenČní podle TSKP, • souþasnČ se vypoþítává u každé položky hmotnost, celková hmotnost prací HSV a celková hmotnost jednotlivých Ĝemeslných oborĤ PSV slouží pro výpoþet pĜesunu hmot, • výpoþet základních nákladĤ jednotlivých stavebních dílĤ v þlenČní podle obvykle používaných tĜídníkĤ (TSKP) • rekapitulace základních nákladĤ HSV a PSV, • ceny subdodávek Vedlejší náklady Náklady kompletaþní þinnosti Krycí list rozpoþtu stavebního objektu se základními údaji a výslednou rozpoþtovou cenou. Na následujících stránkách jsou uvedeny vzorové listy z rozpoþtu: Krycí list rozpoþtu Rekapitulace nákladĤ Popis prací a dodávek vþetnČ ocenČní Výkaz výmČr prací HSV Výkaz výmČr prací PSV









7.6.4

Rozpoþet v agregovaných cenách

PodobnČ jako jednotkových cen lze pro rozpoþet využít i cen agregovaných. Tvorba ceníku agregovaných položek je pomČrnČ složitá záležitost. Specializované firmy proto vytváĜejí rĤzné ceníky agregovaných položek. V souþasné dobČ je cílem mnoha zhotovitelĤ zpracovat vlastní ceníky agregovaných cen. Prvotním úkolem pĜitom je zpracování popisovníkĤ agregovaných cen. První



pokus byl uþinČn vydáním tzv. popisovníku P5, který tĜídí položky jen do 5. místa TSKP. Zdá se, že využívání podrobných popisovníkĤ uplatnČných v katalozích cen stavebních prací ( 9 míst ) je pro sestavování nabídkových cen pĜíliš pracné.

7.6.5

Rozpoþet v jednotkových sazbách pĜímých nákladĤ

Tento systém využívá všech pĜedností skladebné rozpoþtové metody - jde v podstatČ také o položkový rozpoþet. UmožĖuje však snadnou a rychlou zmČnu celkových nákladĤ stavebního objektu, a to bez zásahu do každé jednotlivé položky. K ocenČní stavebních konstrukcí a prací tímto systémem byl zpracován odbornou organizací jako pomĤcka sazebník pĜímých nákladĤ S–850. PostupnČ však byla metoda sestavení rozpoþtu v sazbách pĜímých nákladĤ využívána tak, že podkladem se staly pĜímé náklady kalkulované v jednotkových cenách stavebních prací. S výhodou byla tedy využita široká databáze systému KatalogĤ cen stavebních prací. Z metodických dĤvodĤ je dále popisován pĤvodní systém S–850, pĜestože jde o obecnČjší rozpoþtovací systém. Rozpoþet stavebního objektu obsahuje v zásadČ:

• základní náklady • pĜímé náklady (PN), • hrubé rozpČtí (HR), • vedlejší náklady (VN). PĜímé náklady (PN) jsou tvoĜeny:

• pĜímými náklady HSV, • pĜímými náklady PSV, • pĜímými náklady dodávek a montáží. PĜitom jsou pĜímé náklady (PN) þlenČny na dvČ složky:

• hmoty (H), • pĜímé zpracovací náklady (PZN). Pro ocenČní stavebního díla pomocí sazebníku S–850 se používají zpravidla tyto oceĖovací prvky:

• základní: c)

sazby pĜímých nákladĤ,

d)

specifikace,

e)

hodinové zúþtovací sazby,

f)

doprava materiálu a suti,



a)

hrubé rozpČtí,

• doplĖkové: f)

pĜirážky a srážky,

g)

vedlejší náklady,

h)

pĜípoþty a odpoþty.

Sazby pĜímých nákladĤ vyjadĜují jen pĜímé náklady na stavební práci. Sazby pĜímých nákladĤ jsou þlenČny na hmoty (H) a pĜímé zpracovací náklady (PZN). U každé položky jsou tedy uvedeny dva obnosy Rozpoþet pomocí sazeb se sestaví :

• pomocí sazeb ze sazebníku, bez úprav, • s individualizací metodou rozdílové kalkulace nebo kalkulaþním porovnáním, tzn. zámČnou druhu, množství nebo ceny popĜ. sazby kalkulované potĜeby, k sazbám ze sazebníku, • individuální kalkulací sazeb z vlastních oceĖovacích a normativních podkladĤ.. Specifikace V sazbách pĜímých nákladĤ nejsou vždy zapoþteny veškeré materiály potĜebné k úplnému provedení stavebního díla. V sazebníku jsou v popisce nebo v poznámkách k jednotlivým sazbám nebo ve všeobecných podmínkách. Tyto materiály se oceĖují ihned za pĜíslušnou položkou montáže nebo ve samostatném seznamu (specifikací). Množství materiálu ve specifikaci se urþuje dohodou. Zpravidla ve výši odpovídajícím plné spotĜebČ nutné k provedení stavební práce nebo také v souladu s množstvím montáže. Materiál ve specifikaci se oceĖuje individuálnČ podle sjednaných podmínek a cen. Podle okolností je možno sjednat použití plánovaných poĜizovacích cen (PPC ) ze sborníku plánovaných cen materiálĤ (SPCM). Je možno vytvoĜit plánovanou poĜizovací cenu (PPC) z ceny prodeje dopoþtem individuálních poĜizovacích nákladĤ: PPC = CP + PPN,

kde PPC......je plánovaná poĜizovací cena, CP ........je cena poĜízení ( = cena prodejní), PPN......jsou plánované poĜizovací náklady.

Plánované poĜizovací náklady ( PPN ) zahrnují:

• dopravné, • nevratné obaly, • zásobovací režie, • odbytové pĜirážky. Plánovaná poĜizovací cena (PPC) zahrnuje tedy cenu poĜízení materiálu a všech poĜizovacích nákladĤ až na první skládku na staveništi.



Hodinové zúþtovací sazby Tento typ oceĖovacího prvku je vysvČtlen ve zvláštní kapitole, neboĢ mĤže být použit jako samostatný prvek pro ocenČní celé zakázky. Doprava materiálu a suti Doprava materiálu od výrobce, resp. odbytové organizace až do místa zabudování se podle obecné konvence používané v cenových podkladech stavebnictví þlení na:

• mimostaveništní dopravu: Mimostaveništní doprava od výrobce zahrnuje dopravní náklady až na první místo skládky na staveništi. PĜihlíží se pĜitom k dopravní paritČ urþující podíl dopravních nákladĤ v cenČ prodeje, poþínaje paritou A3 (franko dopravní prostĜedek v závodČ dodavatele) a konþe B2 (franko rampa závodu odbČratele). Mimostaveništní doprava materiálu je zpravidla zapoþtena v PPC materiálu.

• pĜesun hmot: PĜesun hmot svislý nebo vodorovný zahrnuje náklady na vnitrostaveništní dopravu materiálu z první skládky na staveništi do prostoru technologické manipulace. Náklady na pĜesun hmot se oceĖují individuálnČ. PĜesun hmot je možno ocenit i orientaþními procentními sazbami buć podle sazebníku S-850 nebo individuálními. Sazby jsou diferencovány pro práce HSV a skupiny PSV. Základem pro výpoþet je celková hodnota všech materiálových nákladĤ v pĜíslušné skupinČ prací HSV nebo PSV sazbami hmot (H) a ve specifikacích. Pro výpoþet je možno použít vzorce: PH = ( H + SPF ) * ph / 100,

kde PH ....... jsou celkové náklady na pĜesun hmot (Kþ), ph......... je procentní sazba pĜesunu hmot ( % ), H.......... je souþet materiálových nákladĤ ocenČných sazbami H (Kþ), SPF...... je souþet materiálových nákladĤ specifikací (Kþ)

• technologickou manipulaci: Technologická manipulace svislá nebo vodorovná zahrnuje náklady na vnitrostaveništní dopravu v okruhu pracovního prostoru, samostatnČ se neoceĖuje. Je obsažena v normČ þasu odborné práce.

• pĜemístČní suti: PĜemístČní suti a vybouraných hmot zahrnuje náklady na vnitrostaveništní, resp. mimostaveništní dopravu suti z místa vybourání na vnitrostaveništní deponii, resp. mimostaveništní skládku. OceĖuje se samostatnými sazbami. Strana 94 (celkem 123)


Hrubé rozpČtí K sestavení celkových nákladĤ stavebního objektu je nezbytné dopoþítat k pĜímým nákladĤm vedle pĜípadných pĜirážek a srážek i hrubé rozpČtí (HR). Hrubé rozpČtí (HR) se k položkovČ sestaveným pĜímým nákladĤm dopoþítává jedinou globální hodnotou za celý objekt (zakázku). Hrubé rozpČtí (HR) obsahuje nepĜímé náklady (režie výrobní a režie správní) a zisk. Do hrubého rozpČtí (HR) mohou být zahrnuty i nČkteré vedlejší náklady nejsou-li již obsaženy v nepĜímých nákladech zapoþtených do hrubého rozpČtí (HR), nebo neoceĖují-li se samostatnČ. Objem hrubého rozpČtí se urþí po dohodČ: a) pĜímou metodou podle vzorce: • HR = RV + RS + Z, kde HR............ je objem hrubého rozpČtí (v Kþ), RV ............ je objem režie výrobní (v Kþ), RS............. je objem režie správní (v Kþ), Z .............. je objem zisku (v Kþ). Jednotlivé hodnoty RV, RS a Z jsou pĜitom propoþteny na konkrétní zakázku. b) nepĜímou metodou souþinem podle vzorce: • HR = PZN * hr / 100, kde HR............ je objem hrubého rozpČtí (v Kþ), hr.............. je procentní sazba hrubého rozpČtí (v % ), PZN.......... je souþet pĜímých zpracovacích nákladĤ za objekt (v Kþ). Procentní sazba hrubého rozpČtí se vypoþte podle vzorce:

• hr = [( 1 + rv / 100 ) * ( 1 + rs / 100 ) * ( 1+ z / 100 ) – 1] * 100, kde hr.............. je procentní sazba hrubého rozpČtí (v %), rv .............. je procentní sazba režie výrobní (v %), rs .............. je procentní sazba režie správní (v %), z ................ je procentní sazba zisku (v %). Pro výpoþet procentních sazeb režie a zisku je nutno použít rozvrhových základen uvedených ve jmenovateli následujících vzorcĤ:

• rv = 100 * RV / PZN

(%)

• rs = 100 * RS / PZN + RV ( % ) • z = 100 * Z / PZN + RV + RS

(%)



Jednotlivé hodnoty RV, RS, Z a PZN mohou být propoþteny v prĤmČru za podnik, stĜedisko, za vymezené þasové období, za srovnatelné zakázky apod. PĜirážky a srážky Jde o náklady, které nejsou obsaženy v sazbách:

• práce pĜesþas, v noci a ve dnech pracovního klidu, • práce bez pevné pracovní podlahy: • z provazového žebĜíku, • ze sedaþky nebo pracovní plošiny zavČšené na lanech, • práce na kulturních památkách, • jiné. Vedlejší náklady SmČrné orientaþní sazby sazebníku neobsahují vedlejší náklady, které souvisejí s umístČním stavby, vybavením provozu stavby a dalšími okolnostmi, které snižují výkonnost a dodavatel je nemĤže zpravidla ovlivnit. Tyto náklady se oceĖují samostatnČ individuální kalkulací, a to jen tehdy, nejsou-li obsaženy v hrubém rozpČtí. Jsou to zejména náklady:

• dopravní: Do tČchto nákladĤ se zahrnují zejména:

• individualizace dopravy na poĜízení materiálĤ zapoþtené v plánovaných poĜizovacích cenách materiálu na úroveĖ skuteþnČ dosahovaných dopravních nákladĤ. • mimoĜádnČ ztížené dopravní podmínky vyplývající zejména z umístČní stavby, kdy je nutno: a) používat mimoĜádných dopravních prostĜedkĤ (nosiþi, soumaĜi, potahy, pásová vozidla, svážnice, lanovky, vrtulníky, prámy, pontony apod.), b) nevyužívat plnČ nosnost dopravních prostĜedkĤ. • doprava zamČstnancĤ na pracovištČ, není-li dodavateli umožnČní ubytovat zamČstnance zpravidla do 2 km od obvodu staveništČ. Tyto náklady se neoceĖují samostatnČ pokud jsou kalkulovány v pĜirážce za ztížené výrobní podmínky.

• ocenČní dopravních nákladĤ plným nebo rozdílovým propoþtem tarifĤ, vzdálenosti a dopravovaných množství je nutno stanovit dohodou. • zaĜízení staveništČ : Do vedlejších nákladĤ na zaĜízení staveništČ se zahrnují zejména:

• úplaty za doþasné užívání trvalých objektĤ pro zaĜízení staveništČ a náklady na uvedení do pĤvodního stavu. • zĜízení, demontáž a odklízení doþasných objektĤ zaĜízení staveništČ. • k zaĜízení staveništČ patĜí zejména:



a) objekty pro administrativu, ostrahu, dílny, sklady, objekty sociální, pro ubytování, stravování, služby, zdravotnictví, kulturu a sport, b) vnitrostaveništní komunikace, mosty a lávky 2 – 5 m délky a vnČjší oplocení, c) vnitrostaveništní kanalizace, rozvody páry, vody, plynu, stlaþeného vzduchu a elektĜiny, popĜ. pĜípojky do cca. 1 km od obvodu staveništČ, d) doþasná ochranná zaĜízení (plachty, stany apod.), e) nezbytné zemní práce a základové konstrukce. OcenČní zaĜízení staveništČ se stanoví dohodnutým zpĤsobem, zpravidla individuální kalkulací.

• územní vlivy: Zahrnují se zejména:

• ztížené výrobní podmínky: •

ubytování dČlníkĤ a odluþné,

•

doprava zamČstnancĤ na pracovištČ,

•

zĜízení skladĤ pomocného materiálu,

•

manipulace na dalších meziskládkách,

•

rušení dopravy a provozĤ mechanismĤ ve mČstech,

•

þištČní komunikací,

• práce v horských oblastech nad 700 m, kryjící zejména zvýšené náklady na: •

vyšší mzdové prostĜedky v zimČ,

•

vyšší ztratné materiálu v zimČ,

•

paliva a energie na rozmrazování hmot a temperování prostor,

•

tepelnou ochranu materiálu (napĜ. folie),

•

odklizení snČhu a posyp,

•

opotĜebení zimních pracovních odČvĤ apod.,

OcenČní tČchto popĜ. dalších územních vlivĤ se stanoví dohodou.

• provozní vlivy: K tČmto patĜí zejména:

• provoz investora ovlivĖující výši nákladĤ z dĤvodĤ: a) rušení dopravy stavby, b) pracovnČ ztíženého, zdraví škodlivého, prašného, korozívního a jinak nepĜíznivého prostĜedí pĤsobícího negativnČ na výkonnost a zdraví pracovníkĤ nebo poruchovost a životnost mechanismĤ, c) investorem naĜízených pĜestávek, d) jiných vlivĤ investora nebo na stavbČ nezúþastČných organizací,



• silniþní provoz, který ruší stavební práce: a) soustavnČ, kdy nelze úsek uzavĜít a zĜídit objížćku, b) þásteþnČ, kdy lze vylouþit veĜejný provoz alespoĖ v jednom jízdním pruhu, nebo kdy je pĜi uzavĜeném úseku povolen vjezd pohotovostním a zásobovacím vozidlĤm, • železniþní a mČstský kolejový provoz ovlivĖuje výši nákladĤ soubČžným provozem s provádČním stavebních prací. OcenČní provozních vlivĤ se stanoví dohodou. PĜípoþty a odpoþty Ke sjednané výši celkových nákladĤ stavby se pĜipoþítávají další zákonné nebo sjednané doložky, a to:

• daĖ: V souladu s ustanovením § 2 cenového zákona je daĖ zapoþitatelnou položkou do ceny zboží, tedy i do ceny stavebního díla, pokud z pĜíslušného daĖového pĜedpisu vyplývá daĖová povinnost.

• sjednané doložky (dodatkové podmínky): TČmito doložkami se rozumČjí dodatkové podmínky sjednané pĜedem pro pĜípady zmČn ceny stavby v dĤsledku vČcných, kvalitativních aj. zmČn v prĤbČhu výstavby. Úsporami a zámČny materiálu, jsou-li jejich druh a množství vymezeny v kvalitativních podmínkách, jsou smČrem k nižší kvalitČ možné jen se souhlasem odbČratele. V pĜípadČ souhlasu s nižší (vyšší) kvalitou je možno sjednat odpoþty (pĜípoþty) k cenČ stavby. Materiál dodaný odbČratelem k provedení stavební práce se odeþte z celkové hodnoty stavebního díla dohodnutou cenou. PĜitom se zpravidla pĜihlédne k místu dodání a z toho plynoucí event. odpoþty za úsporu nákladĤ na mimostaveništní dopravu a pĜesun hmot. Klouzavá doložka dovoluje promítat do celkových nákladĤ stavby zmČny vstupĤ (cen materiálu, dopravních tarifĤ, popĜ. i mzdových tarifĤ, zisku apod.) podle skuteþnosti v prĤbČhu výstavby, a to jen v rámci dohody o rozsahu, zpĤsobu promítání, prokazování a lhĤty vyþíslení pĜípoþtĤ, resp. odpoþtĤ. ZvýhodnČní – znevýhodnČní: Vliv zmČn sjednaných podmínek v dĤsledku zkrácení (pĜekroþení) lhĤty výstavby, zlepšení (nedodržení) kvality apod. nemá zpravidla vliv na sjednanou cenu stavebního díla. Dodavatel s odbČratelem však mohou dohodnout i promítání tČchto vlivĤ napĜ. individuálnČ stanovenými podíly z ekonomického pĜínosu nebo ztrát u dodavatele i odbČratele. Dodatky: ZmČny vČcného rozsahu stavebního díla, popĜ. zmČny množství stavebních prací u déle trvající výstavby je vhodné oceĖovat, kumulovat a evidovat formou dodatkĤ k rozpoþtu za sjednaná období, popĜ. dávky.



Sestavení rozpoþtu Podkladem pro sestavení rozpoþtu je výkaz výmČr. Jeho sestavení je shodné se zpĤsobem uvedeným v kapitole zabývající se rozpoþtem sestaveným z jednotkových cen. StejnČ tak je shodné þlenČní, které navazuje na TSKP. DĤležité je pĜitom stanovení pravidel a zpĤsobĤ mČĜení množství konstrukcí a prací. Sestavení rozpoþtu navazuje na Ĝazení položek ve výkazu výmČr. Za položky, které v cenČ neobsahují materiál se Ĝadí specifikace materiálĤ. Souþinem výmČry a jednotkových nákladĤ hmot (H) a pĜímých zpracovacích nákladĤ (PZN) se u každé položky získávají pĜímé náklady jednotlivých položek v þlenČní H a PZN. Tyto náklady se stanoví jako suma za HSV vþetnČ nákladĤ na pĜesun hmot a za jednotlivá Ĝemesla PSV vþetnČ pĜesunĤ hmot. Výsledné údaje se uvedou v rekapitulaci a následnČ v titulním listČ, v nČmž jsou shrnuty do následujících blokĤ: A. B. C. D. E. F. G.

pĜímé náklady (PN), pĜirážky a srážky k PZN, hrubé rozpČtí (HR), vedlejší náklady a pĜirážky nezahrnuté do PN a R, daĖ, celkové náklady objektu, pĜípoþty a odpoþty.

Toto þlenČní má mimo jiné význam zejména z hlediska vymezení základen pro výpoþet hrubého rozpČtí. K sestavení celkových nákladĤ stavebního objektu a celkových nákladĤ stavby lze pĜi použití systému S-850 použít tČchto formuláĜĤ:

• V

Výkaz výmČr,

• D1, D2

Popis prací a dodávek,

• A2 PĜehled nákladĤ stavby, • A1 Souhrnný rozpoþet, • K1 Kalkulace sazby, • K2 Rozborový list sazby. FormuláĜ V se využívá jen pro komplikované rozpisy figur výkazu výmČr, popĜ. pro sestavení „slepého“ rozpoþtu, tj. bez ocenČní. FormuláĜe K slouží pro individuální kalkulace sazeb neobsažených nebo nepĜevzatých ze sazebníku. Pro zpracování rozpoþtu i individuální kalkulace lze využít s výhodou poþítaþe a vhodného programu. Systém sestavení rozpoþtu pomocí sazeb (cenová pomĤcka S-850) je moderní systém, jehož obdoba je uplatĖována napĜ. ve Velké Británii (ceník Wessex). Regionální ceníky tam zpracovávané slouží pĜedevším investorĤm k rychlé orientaci na trhu. Dodavatelé s výhodou využijí tento systém k sestavení vlastních sazebníkĤ pĜímých nákladĤ, které budou podle potĜeby aktualizovat.



7.6.6

Rozpoþet porovnatelnČ kalkulovaný

Struktura rozpoþtu vychází z klasických systémĤ cen resp. sazeb stavebních prací . Zpracovatel rozpoþtu porovnává a upravuje kalkulaþní náplĖ jednotlivých položek podle situace ve stavební firmČ, na konkrétní stavbČ, stavebním objektu. PĜi této práci s výhodou využívá dostupného software vþetnČ databází potĜeb a nákladĤ. Kontrolní otázky

1.K þemu slouží souhrnný rozpoþet? 2.Jaké kapitoly/hlavy by mČl obsahovat souhrnný rozpoþet? 3.K þemu slouží položkový rozpoþet stavební þásti? 4.Popište obvyklou strukturu rozpoþtu stavební þásti. 5.Charakterizujte položky rozpoþtu. 6.Popište strukturu výkazu výmČr. 7.Vyjmenujte podklady nutné pro sestavení výkazu výmČr. 8. Vyjmenujte podklady nutné pro sestavení rozpoþtu stavební þásti. 9.Co je to rozpoþtový ukazatel? 10.Co je hrubé rozpČtí? Korespondenþní úkol Korespondenþní úkol bude zadán individuálnČ s odkazem na literární pramen. (viz [lit. 1] [lit. 2] [lit. 3])

7.7

Shrnutí

V této kapitole jsme získali znalosti, které nám umožní sestavit cenu stavby sestavením souhrnného rozpoþtu a cenu stavební þásti sestavením rozpoþtu stavební þásti a cenu stavebního objektu pomocí rozpoþtových ukazatelĤ.

7.8

Klíþ

ěešení je uvedeno v odkazované literatuĜe.


Cenové kalkulace ve stavebnictví

8


8.1

Úvod

Nedílnou souþástí oceĖování ve stavebnictví jsou cenové kalkulace. V této kapitole se zamČĜíme na postupy pĜi stanovení nákladĤ na provedení stavebního díla a výpoþet ceny.

8.1.1

Cíle

Pro zvládnutí cenové tvorby ve stavebnictví je dĤležité vedle schopnosti sestavit cenu skladebním zpĤsobem formou rozpoþtĤ ovládat i kalkulaþní postupy tvorby cen. V této kapitole se zamČĜíme na kalkulaþní postupy tvorby cen s ohledem na podmínky pro které cena platí.

8.1.2


Doba studia této kapitoly 15 hodin

8.1.3

Klíþová slova

Individuální kalkulace, výrobní kalkulace, limity spotĜeby materiálĤ, limity spotĜeby práce, kapacity výrobních strojĤ, kalkulaþní vzorec, pĜímé náklady, režie, zisk, normativy spotĜeby výrobních þinitelĤ, ceny výrobních þinitelĤ, dopravní náklady, hodinová zúþtovací sazba, hodinová zúþtovací cena.

8.2

Rozpoþet individuálnČ kalkulovaný

Rozpoþet individuálnČ kalkulovaný sestavuje obvykle zhotovitel na stavební þást dodávky. Je podkladem pro Ĝízení stavební zakázky. Struktura rozpoþtu je sestavena s ohledem na druhy nákladĤ a pĜedpokládaný objem zisku. V prĤbČhu Ĝízení zakázky se sledují celkové objemy jednotlivých kalkulovaných nákladĤ a kalkulovaného objemu zisku. Cena sestavena tímto postupem musí být stejná jako cena sjednaná, která je obvykle sestavena položkovým rozpoþtem. Rozpoþty sestavené individuální kalkulací slouží obvykle k vyjádĜení nákladĤ kalkulovaného výkonu s ohledem na skuteþné podmínky, za kterých se bude kalkulovaný výkon provádČt. Tento rozpoþet je pĜedevším rozpoþtem dodavatele stavebních prací. Struktura rozpoþtu je dána zvyklostmi uplatĖovanými v podniku nebo je dohodnuta ve smlouvČ. ýasto se využívá obvyklé struktury rozpoþtu v jednotkových cenách. V tom pĜípadČ se individuálnČ kalkulují jednotkové ceny. PĜitom normativní i oceĖovací podklady vycházejí z údajĤ stavební firmy ( ze skladového hospodáĜství, z úþetní evidence, podnikové normativní báze, podnikových mzdových tarifĤ, podnikových ceníkĤ materiálĤ apod. ).



Sestavení rozpoþtu je práce vyžadující dobrou znalost problematiky kalkulací nákladĤ, kterou pĜibližují jiné kapitoly tČchto skript. IndividuálnČ kalkulovaný rozpoþet je podrobným podkladem pro zpracování výrobní kalkulace a naopak. Velká pracnost pĜi kalkulování cen a sestavování individuálního rozpoþtu je vyvážena vysokou pĜesností dosažené ceny. Podmínky pro provádČní výkonĤ pĜi uskuteþĖování dodávky stavebních prací mĤžeme charakterizovat ve tĜech okruzích:

• staveništČ: mĤže ovlivnit výši kalkulovaných nákladĤ jeho polohou a rozlohou. PĤsobí zde zejména klimatické podmínky, nabídka pracovní síly, vzdálenost od surovinových zdrojĤ ( zdroje kameniva ), vybavenost území komunikacemi a inženýrskými sítČmi, vliv bČžného provozu v místČ realizace stavby.

• stavba: ovlivĖuje náklady z hlediska druhu konstrukce, zpĤsobu technologie, použitých hmot a celkového vybavení.

• doba výstavby: zahrnuje vlivy roþních období a vlivy finanþní (inflace, pohyb cen vstupĤ, zmČny navazujících pĜedpisĤ apod.). Z hlediska þasového se sestavuje rozpoþet pĜedbČžnou individuální kalkulací a výslednou individuální kalkulací.

• pĜedbČžná kalkulace : je sestavena pĜed zahájením realizace stavby. Tato mĤže být rovnČž kalkulací plánovou. Poþet druhĤ jednotlivých þinností k zajištČní pĜípravy a provedení stavby, k údržbČ a provozu je promČnlivý a záleží od úþelu pro který je rozpoþet sestaven. Vzhledem k tomu, že individuální kalkulace slouží hlavnČ pro dodavatelskou sféru, rozpoþty se zpracovávají v podrobnČjších strukturách tak, aby bylo možné stanovit velikost jednotlivých druhĤ nákladĤ a Ĝídit objem þerpání tČchto nákladĤ. Rozsah nákladĤ mĤže být urþen na stavební objekt, dodávku stavebních prací apod.

ěízení nákladĤ se provádí v oblasti: • limitování spotĜeby materiálu, kde se vymezí druhy sledovaných materiálĤ (jsou to materiály zabudované ve stavebním díle), jejich množství celkem, v þasových intervalech, nebo podle jednotlivých skupin rozpoþtu do kterých je rozdČlen (týká se to dČlení rozpoþtu buć podle obvykle používaných tĜídníkĤ nebo podle vlastních potĜeb), • limitování spotĜeby práce, kde se vymezí druhy jednotlivých profesí, které jsou pĜímo výkonné pro stavební dílo, þas potĜebný pro provádČní výkonĤ, poþty jednotlivých profesí celkem, v daných þasových intervalech, podle jednotlivých skupin rozpoþtu, • limitování kapacity strojĤ a zaĜízení celkem a v daných þasových intervalech, podle jednotlivých druhĤ, • stanovení þasových období dodávky, které urþuje þas za který se dodávka uskuteþní a þasové intervaly dílþích dodávek,



• kontroly hospodaĜení a hospodáĜského výsledku, jedná se o oblast ostatních nákladĤ, které jsou v rozpoþtu uvedeny jako balík nákladĤ a rozdíl mezi skuteþnými náklady a plánovanými náklady, • výsledná kalkulace: slouží pro kontrolu podle skuteþných údajĤ o realizovaných výkonech a spotĜebČ. Struktura sestaveného rozpoþtu je totožná se strukturou rozpoþtu sestaveného pĜi pĜedbČžné kalkulaci. Hlavní zásady pro sestavení rozpoþtu individuální kalkulací:

• zachovat návaznost na vstupní dokumentaci, • rozpoþet rozdČlit podle jednotlivých druhĤ þinností a potĜeb, vlastní stavbu do jednotlivých stavebních objektĤ a konstrukþních prvkĤ, stavebních prací až do normativĤ. Struktura je podmínČna cílem pro který je rozpoþet sestaven. Investor bude používat jiné struktury než dodavatel, dodavatele zajímají normativy, pro investora je dĤležitá struktura celého životního cyklu stavby. RozdČlení rozpoþtu je vhodné provést podle obvykle realizovaných postupĤ, využitím tĜídníkĤ a klasifikací tak, aby byla zajištČna kompatibilita na vnČjší prostĜedí, • zpĤsob mČĜení dodržet stejný jako u navazujících normativĤ a norem, • náklady kalkulovat podle jednotlivých druhĤ pĜiĜazených do pĜímých nákladĤ, nebo pokud je to vhodné do nepĜímých nákladĤ stanovených pomocí pĜirážky, • vedle hlavní kalkulace používat vedlejších kalkulací, jejichž výsledky vstupují do kalkulace hlavní, myslí se tím náklady na poĜízení pĜímého materiálu, sazby pro provoz strojĤ, spotĜeba provozních hmot, polotovary vlastní výroby, • objem zisku stanovit buć pro jednotlivé položky formou pĜirážky, nebo jako masu zisku pĜiĜazenou k celkovým nákladĤm, • stanovit objem dalších zaruþených a nezaruþených nákladĤ rovnČž buć pomocí pĜirážky, nebo v absolutní hodnotČ na celý rozpoþet, myslí se zde subdodávky a rĤzné poplatky související s danou produkcí. Podklady, které mohou sloužit k sestavení rozpoþtu individuální kalkulací jsou následující:

• u pĜedbČžných eventuelnČ plánových kalkulacích: • obchodní smlouva, která by mČla vymezit podmínky dodávky (kvalitativní ukazatele, lhĤty výstavby, cenu apod.), • projektová dokumentace u vČtších zakázek, nebo u menších zakázek technické podmínky a normy, technologické postupy. Tyto slouží ke stanovení jednotlivých položek rozpoþtu a jejich výmČry, • normy a normativy spotĜeby materiálĤ, energie a pohonných hmot, spotĜeby práce, þasového využití strojĤ a zaĜízení a vlastních dopravních prostĜedkĤ a provozních nákladĤ tČchto zaĜízení, normy a normativy sestavené do technicko-operaþních variant (TOV),



• mzdové tarify pro základní mzdy a zpĤsoby odmČĖování pro individuální mzdy, • dodavatelské ceny,subdodavatelĤ a dalších dodavatelĤ, nebo ceny vlastní u vlastní produkce výrobkĤ a polotovarĤ vstupujících do stavební výroby, • u výsledných kalkulací: se vychází z operativní evidence a úþetní evidence, která by mČla poskytnout:

• skuteþné výmČry provedených prací a dodávek, • údaje o realizovaných subdodávkách, • skuteþné ceny dodávaných materiálĤ, provozních hmot a energie, • objemy vyplacených mezd, • skuteþnou spotĜebu materiálĤ, provozních hmot a energie, • údaje o dodržení výkonových norem pracovní síly, kapacitních norem strojĤ a zaĜízení a vlastních dopravních prostĜedkĤ. Rozpoþet sestavený individuální kalkulací do úrovnČ jednotlivých kalkulaþních nákladĤ slouží zejména dodavateli jako výrobní kalkulace. Pro jeho další využití pro tyto úþely se sestavuje pro jednotlivé:

• zakázky, • stavební objekty, • zaĜízení staveništČ, a to podle potĜeby podmínČné skuteþnou situací. NapĜ. u vČtších objektĤ zaĜízení staveništČ je potĜeba sestavit samostatný rozpoþet, u menších dodávek náklady vznikající s tímto zaĜízením jsou podstatnČ nižší a proto je lze zahrnout do výrobní režie. V rámci struktury druhu stavební výroby mĤžeme takovýto rozpoþet rozdČlit na práce:

• HSV (hlavní stavební výroba), • PSV (pĜidružená stavební výroba). Rozpoþet mĤže být sestaven jako položkový. Jednotlivé položky rozpoþtu se zpracují jako náklad celkem, který se stanoví jako souþin množství položky a jednotkové ceny. Celkové náklady celého rozpoþtu se stanoví jako souþet nákladĤ jednotlivých položek. Pro potĜeby Ĝízení stavební výroby se rozpoþty rozpracují do výrobních kalkulací do jednotlivých kalkulaþních nákladĤ, které se vypoþtou jako souþin množství potĜeby a jednotkové ceny, nepĜímé náklady je nutno stanovit jako balík nákladĤ (napĜ. pomocí pĜirážek). Celkové náklady celého rozpoþtu je potom souþet nákladĤ jednotlivých kalkulaþních nákladĤ. SpotĜeba pĜímého materiálu se zpracuje do limitek materiálĤ, které udávají druh materiálu, potĜeby množství v m. j., cenu jednotkovou a celkový náklad v



Kþ na celou zakázku (objekt, stavební práci apod.), nebo k danému þasovému intervalu. Pracnost a pĜímé mzdy se zpracují do limitek profesí, kde se uvede druh profese, množství Nh, mzdové tarify jednotlivých profesí a mzdy celkem, na celý rozpoþet, nebo v daném þasovém intervalu. PotĜeba strojĤ se vyjádĜí limitkou strojĤ, která obsahuje popisy jednotlivých strojĤ, þas jejich využití v Sh, sazbu v Kþ na Sh, náklad celkem, na celý rozpoþet, nebo na daný þasový úsek.

8.3

Kalkulace jednotkové ceny

Kalkulace jednotkových cen provádí zpravidla zhotovitel. Vychází z vlastních údajĤ, nebo prĤmČrných hodnot. Kalkulace na prĤmČrných hodnotách provádí odborné organizace a ceny publikují v cenových databázích nebo v cenových katalozích. Jednotková cena je stanovena na m.j. položky. Pro kalkulaci se sestaví kalkulaþní vzorec. Pokud se vychází z nákladĤ a pĜedem plánovaného objemu zisku obvyklý kalkulaþní vzorec zahrnuje pĜímé náklady, nepĜímé náklady a zisk. K cenČ se definují dodací a kvalitativní podmínky pro které bude platit. Obvyklá struktura jednotkové ceny je uvedena v následující tabulce: JEDNOTKOVÁ CENA

náklady na pĜímý materiál

náklady na pĜímé mzdy

náklady na provoz stavebních strojĤ a zaĜízení

ostatní pĜímé náklady

1

náklady spojené s výrobou rozpoþítané procentní sazbou do každé položky

2

zisk náklady režijní spojené se správou firmy rozpoþítané procentní pĜirážkou do každé položky

ZPRACOVACÍ NÁKLADY PěÍMÉ ZPRACOVACÍ NÁKLADY

HRUBÉ ROZPċTÍ


(Z)

ZISK

( RS )

SPRÁVNÍ

REŽIE

( RV )

VÝROBNÍ

REŽIE

(O)

OSTATNÍ

( NN )

(S)

( PN )

STROJE

NEPěÍMÉ NÁKLADY

(M)

PěÍMÉ NÁKLADY

MZDY

(H)

HMOTY

( JC )


Poznámka: 1) sociální a zdravotní pojištČní 2) ostatní pĜímé náklady neuvedené v pĜedcházejících položkách Postup jakým se kalkulují náklady na jednotlivé položky stavební produkce je vymezen kalkulaþním vzorcem. Kalkulaþní vzorec se sestavuje podle specifických potĜeb dané situace. V souþasné dobČ se ve stavebnictví používá pĜevážnČ kalkulaþní vzorec následující struktury: PĜímé náklady (PN) pĜímý materiál (H) pĜímé mzdy

(M)

pĜímé náklady na stroje(S) ostatní pĜímé náklady (OPN) NepĜímé náklady výrobní režie

(RV)

správní režie

(RS)

(NN)

Náklady celkem Zisk (Z) Cena vypoþtená

(C)

Cena vypoþtená je nákladová cena. PĜímý materiál (H) zahrnuje náklady na materiál jehož množství lze vykalkulovat pĜímo na kalkulaþní jednici a zĤstává souþástí hotového stavebního díla. Materiál se oceĖuje:

• cenou prodejní (cenou poĜízení) CP a k ní se samostatnČ pĜipoþítají náklady na poĜízení materiálu vykalkulované na m. j. daného materiálu ( poĜizovací náklady ) PN. • poĜizovací cenou (plánovanou poĜizovací cenou) PPC, která zahrnuje cenu poĜízení i poĜizovací náklady. Zapoþtení DPH musí být Ĝešeno v souladu s daĖovými pĜedpisy. Náklady na poĜízení (PN) materiálu zahrnují:

• náklady na dopravu materiálu. Jejich výše závisí od druhu dopravního prostĜedku, velikosti dodávky, vzdálenosti na kterou se materiál dopravuje, nebo zda již nejsou souþástí dodavatelské ceny (parita A cena bez dopravy, parita B cena vþetnČ dopravy), • náklady na obaly, pokud je dodavatelská cena stanovena bez obalu, • materiálovou (zásobovací) režii, která zahrnuje náklady na manipulaci s materiálem a na provoz skladĤ (nájemné, odpisy, mzdy obsluhy apod.).



Do položky pĜímý materiál mohou vstupovat ceny vlastních materiálĤ a výrobkĤ, které byly vyrobeny v rámci vlastní þinnosti podniku jako napĜ. betonové smČsi, stavební díly apod. Jedná se o prĤmyslovou výrobu stavebních materiálĤ, která se oceĖuje v souþasné dobČ kalkulaþním vzorcem rozdílné struktury než stavební výroba, vzhledem k tomu, že kalkulaþní vzorec má mít takovou strukturu, která vystihuje potĜeby dané výroby. PĜímé mzdy (M) jsou mzdy pracovníkĤ, kteĜí se pĜímo podílejí na výrobČ a lze jejich výkony urþit na kalkulaþní jednici. Výši nákladĤ stanovíme pomocí výkonových norem, které stanoví množství potĜebné práce pro jednotlivé zúþastnČné profese v normohodinách (Nh) na m. j. þinnosti (nakoupené u odborných organizací nebo vlastní normy zhotovitele). Cena práce je urþena podle mzdových tarifĤ, které jsou buć stanoveny jako prĤmČrné (vydávané pĜehledy odbornými organizacemi), nebo vlastní tarify výrobce stanovené v souladu se souvisejícími pĜedpisy a dohodami (základní mzdy, osobní ohodnocení a prémie). PĜímé náklady na stroje (S) a mechanismy jsou náklady na jejich poĜízení, montáž, provoz a demontáž. Jedná se o zaĜízení, která se podílejí pĜímo na výrobČ a lze náklady na jejich provoz stanovit pĜímo na kalkulaþní jednici. Doba práce stroje na kalkulovanou m. j. nazývaná v souþasné dobČ strojohodina (Sh ) se stanoví z kapacitních norem (vydávaných odbornými organizacemi, nebo vlastní normy zhotovitele). Tato se ocení hodinovou sazbou stanovenou buć vedlejší kalkulací ( u vlastních strojĤ ), nebo cenou nájemného pĜi zapĤjþování strojĤ. Ostatní pĜímé náklady ( OPN ) jsou všechny druhy nákladĤ které lze kalkulovat pĜímo na kalkulaþní jednici a nejsou zahrnuty v pĜedcházejících. U stavební výroby jsou to:

• Náklady na sociální a zdravotní pojištČní (SZP): vypoþítají se ve smyslu platných pĜedpisĤ pomocí sazby k urþené základnČ (mzdy pĜímé v kalkulaþním vzorci).

• Ostatní (O): • u dopravy realizované vlastním dopravním prostĜedkem se stanoví obdobnČ jako náklady na stroje, • u nakupované dopravy se použije dodavatelská cena obdobnČ jako u nakupovaných výrobkĤ a polotovarĤ (myslí se uplatnČní DPH), • odpisy souprav ocelového bednČní, lešeĖových souprav apod., pokud nejsou zapoþteny v pĜímých nákladech na materiál, • jiné Režie (R) jsou náklady, které nelze stanovit na kalkulaþní jednici. U stavebních prací v souþasné dobČ kalkulujeme tyto režie:

• výrobní (provozní) (RV), která zahrnuje všechny druhy nákladĤ vznikající pĜi realizaci výroby, ale které nelze stanovit na kalkulaþní jednici. PatĜí sem napĜ. mzdy mistrĤ, stavbyvedoucích apod. Dále jsou to náklady na nakupované služby související pĜímo s výrobou (telefony, energie mimo pĜímých nákladĤ na stroje apod.). Režií se obvykle kalkuluje pĜirážkovou kalkulací



pomocí pĜedem stanovené sazby ke zvolené základnČ. Základnou mohou být pĜímé mzdy nebo pĜímé zpracovací náklady,

• správní (RS), což jsou náklady spojené se správou a Ĝízením podniku. Zahrnuje všechny druhy nákladĤ vþetnČ mezd a sociálního a zdravotního pojištČní správních pracovníkĤ. Režie se obvykle kalkuluje pĜirážkovou kalkulací pomocí pĜedem stanovené sazby ke zvolené základnČ. Základnou mohou být pĜímé mzdy nebo pĜímé zpracovací náklady, nebo pĜímé zpracovací náklady a režie výrobní. Zisk (Z) se stanoví z celkového objemu požadovaného zisku a na jednotlivé kalkulaþní jednice se rozdČlí pomocí pĜirážek nebo v absolutní hodnotČ. V souþasné dobČ se zisk kalkuluje pĜedem stanovenou pĜirážkou na zvolenou základnu. Základnou mohou být zpracovací náklady. Zpracovací náklady jsou celkové náklady snížené o náklady na pĜímý materiál. Výše uvedený kalkulaþní vzorec a zpĤsoby výpoþtu nejsou závazné, ale v souþasné dobČ obvyklé. Používají se v katalogových cenách stavebních prací. PĜi vlastních kalkulacích kalkulaþním porovnáním jej lze upravit dle vlastních potĜeb a úþelu použití s tím, že:

• nČkteré druhy nákladĤ mĤžeme pĜevést z nepĜímých do pĜímých a naopak, napĜ. sociální a zdravotní pojištČní pracovníkĤ, jejichž mzdy jsou v pĜímých nákladech, • se zmČní základny pro výpoþet režií a zisku, • se zmČní technika výpoþtu, pĜirážky se nahradí absolutními hodnotami nebo naopak, • se zmČní struktura pĜímých nákladĤ, napĜ. pĜímé náklady na poĜízení materiálu nebudou souþástí nákladĤ na pĜímý materiál, ale samostatný pĜímý náklad, nebo sociální a zdravotní pojištČní bude souþástí pĜímých mezd.

8.4

Hodinová zúþtovací sazba (HZS), hodinová zúþtovací cena ( HZC )

8.4.1

Hodinová zúþtovací sazba ( HZS )

Použití HZS se sjednává zpravidla jen za zvláštních podmínek, kdy:

• práce nejsou objektivnČ kalkulovatelné, • neexistuje projekt stavebního díla, •

jde o zakázku menšího vČcného a þasového rozsahu.

Jde zpravidla o ocenČní tČchto výkonĤ:

• pĜedbČžné obhlídky staveništČ, • prĤzkum podkladĤ stávajících objektĤ,



• revize, • havárie, živelné pohromy, • malíĜské, natČraþské apod. práce malého rozsahu (v rozsahu nČkolika hodin, napĜ. v rozsahu 30 hodin na jedné zakázce). HZS obsahují pouze nČkteré pĜímé náklady:

• pĜímé mzdy (M), • pĜíspČvek na sociální zabezpeþení – odvod z mezd (SZ), • náhradu za ztrátu þasu a jízdné na pracovištČ a zpČt (O). HZS neobsahují z pĜímých nákladĤ náklady na:

• pĜímý materiál (H), • provoz stavebních strojĤ (S), • ostatní pĜímé náklady vyjma SZ a O, viz. výše). HZS neobsahují:

• režie, • zisk. Režie a zisk se oceĖují za objekt, popĜ. zakázku souhrnnČ.

8.4.2

Hodinová zúþtovací cena (HZC)

Na rozdíl od HZS obsahuje navíc režii a zisk. Pro ocenČní zakázky má být sjednán pĜedem zpĤsob urþení celkového množství HZS. Celkové množství HZS se zpravidla urþí souþtem skuteþnČ odpracovaných a odbČratelem potvrzených hodin všech pracovníkĤ. Kontrolní otázky

1. Který úþastník stavebního trhu pĜevážnČ sestavuje rozpoþet individuálnČ kalkulovaný a za jakým úþelem? 2. Hlavní zásady pro sestavení individuálnČ kalkulovaného rozpoþtu. 3.VysvČtlete co je to výrobní kalkulace a k þemu slouží? 4.Jaké znáte limitky nákladĤ používané v individuálních kalkulacích? 5.Kalkulaþní vzorec pro cenovou kalkulaci stavební práce vycházející z nákladĤ. 6. Urþuje kalkulaþní vzorec právní pĜedpis? 7.Proþ je vhodné propojit cenu sestavenou skladebnČ pomocí položkového rozpoþtu s rozpoþtem individuálnČ kalkulovaným? 8.Vyjmenujte náklady, které kalkulujeme do sazby strojohodin pro cenové kalkulace stavební práce.



9.Vyjmenujte dopravní náklady, které zahrnujeme do ceny stavebního díla. 10. Co je zúþtovací hodinová sazba ? 11. Co je zúþtovací hodinová cena?

Korespondenþní úkol Korespondenþní úkol bude zadán individuálnČ s odkazem na literární pramen. (viz [lit. 1] [lit. 3] [lit. 4] )

8.5

Shrnutí

Prostudováním této kapitoly získáme schopnost provádČt cenové kalkulace. Dovedeme stanovit kalkulaþní jednici a rozhodnout se pĜi výbČru kalkulaþního postupu. K cenČ vymezíme podmínky pro které platí.

8.6

Klíþ

ěešení je uvedeno v odkazované literatuĜe.


Cena projektových prací a inženýrské þinnosti

9

Ceny projektových prací a inženýrské þinnosti

9.1

Úvod

Práce spojené s pĜípravou stavebního díla a se zajištČním jeho provedení a pĜedání do užívání se oceĖují v rámci projektové a inženýrské þinnosti.

9.1.1

Cíle

V této kapitole získáme znalosti o postupech pĜi oceĖování inženýrské a projektové þinnosti. Nauþíme se pojmenovat jednotlivé fáze prací a tyto následnČ ocenit.

9.1.2


Doba potĜebná ke studiu je 14 hodin

9.1.3

Klíþová slova

Cena projektových prací, cena inženýrské þinnosti

9.2

Ceny projektových prací

Ceny projektových prací se obvykle vypoþítají z ceny stavebního díla, pro které se práce provádČjí. Cena zahrnuje jednotlivé fáze projektových prací.Tyto jsou vyjádĜeny procentním podílem z celkové ceny. Cena projektových prací se rozlišuje i podle kategorií které zahrnují jednotlivá stavební díla. Podpora pro oceĖování je v sazebnících vydávaných odbornými organizacemi. Pro stanovení ceny za práce a služby spojené s pĜípravou, projektováním a zajišĢováním realizace staveb lze využít nČkolik systémĤ a cenových pomĤcek: 1) Výkonový a honoráĜový Ĝád (VHě) vydává ýeský svaz stavebních inženýrĤ ýKAIT 2) Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrské þinnosti vydává Sdružení Unika od roku 1992, každoroþnČ 3) Metodický postup pro navrhování nabídkových cen kompletaþní þinnosti ve výstavbČ Strana 111 (celkem 123)


vydává Sdružení Unika od roku 1992, každoroþnČ V souþasné dobČ se ceny projektových prací odvíjejí od situace na trhu. Cena stanovená pomocí výše uvedených pomĤcek musí být upraveny na cenu tržní.

9.3

Ceny inženýrské þinnosti

Ceny inženýrské þinnosti se stanoví z nákladĤ a požadovaného zisku v Kþ/h a upraví podle tržních podmínek, nebo z tržních cen, s následnou úpravou nákladĤ a objemu zisku. Individuální cenová kalkulace je výpoþet ceny z vlastních nákladĤ a požadovaného zisku podle pĜedem zvoleného kalkulaþního vzorce. Obecný tvar kalkulaþního vzorce : PĜímý materiál PĜímé mzdy Ostatní pĜímé náklady Režijní náklady Subdodávky Zisk Hodinová sazba v Kþ vypoþtená Kalkulace porovnáním je výpoþet ceny inženýrské þinnosti v Kþ/hod. s promítnutím zmČn v jednotlivých nákladech a v kalkulovaných výkonech v kalkulaci porovnatelné položky. Koeficient trhu urþuje vztah mezi sazbou vypoþtenou a sazbou na trhu. Koeficient trhu se sleduje prĤbČžnČ v rámci cenového marketingu. Kontrolní otázky

1. K þemu se obvykle vztahuje výpoþet ceny projektové þinnosti? 2.Jakým zpĤsobem jsou vyjádĜeny v cenČ jednotlivé výkonové fáze? 3.K þemu slouží dČlení þinnosti na výkonové fáze pĜi oceĖování? 4.Proþ je pro ocenČní projektových prací používaná kategorizace stavebních dČl? 5.Postup kalkulace ceny inženýrské þinnosti Korespondenþní úkol Korespondenþní úkol bude zadán individuálnČ podle literárního pramene. (viz [lit. 1] , [lit. 4]), [lit. 5] a [lit. 6]



9.4

Shrnutí

1. V této kapitole jsme se seznámili s postupy ocenČní projektové a inženýrské þinnosti.



10

Cenová statistika

10.1 Úvod Cenová informaþní soustava je nedílnou souþástí jednotné informaþní soustavy platné v naší republice. Je hlavním zdrojem informací pro analýzy a Ĝízení v oblasti makroekonomie a to zejména pro:

• • • •

sledování vývoje cen a pohybu cen na trhu, urþování úrovnČ cenové hladiny, výpoþty makroekonomických ukazatelĤ, sledování a Ĝízení vývoje inflace.

Její struktura, pravdivost a vþasnost vstupních údajĤ musí odpovídat požadovaným potĜebám tuzemských uživatelĤ a být schopna pĜenosu toku informací i do zahraniþních vyspČlých informaþních systémĤ. Vzhledem k tČmto nárokĤm se tato soustava v souþasné dobČ vyvíjí v souladu s vývojem ekonomiky u nás tak, aby byla plnČ hodnotným zdrojem informací pro její Ĝízení.

10.1.1 Cíle V této kapitole získáme znalosti o postupech cenové statistiky cen stavebních prací a materiálĤ vstupujících do stavební výroby.

10.1.2 Doba potĜebná ke studiu Doba potĜebná ke studiu je 10 hodin

10.1.3 Klíþová slova Cena stavební práce, cenové indexy, indexy nákladĤ stavební výroby, indexy cen materiálových vstupĤ

10.2 Cenová statistika Základním cílem cenové statistiky je získávání kvalitních informací o stavu a vývoji cen. K tomuto úþelu se tvoĜí informaþní soubory sestavené z informací získaných:

• •

jednorázovým šetĜením provádČným výjimeþnČ podle specifických potĜeb, opakovaným šetĜením, provádČným pravidelnČ v urþitém þasovém intervalu.



Informaþní místo statistického šetĜení je zpravodajská jednotka ( podnik, fyzická osoba, organizace apod. ). Tato poskytuje požadované údaje v daných þasových intervalech ( event. jednorázovČ ) v rozsahu daného statistickým nosiþem cenovým statistickým výkazem. Cenový statistický výkaz je formuláĜ s pĜedem definovanou strukturou poskytovaných údajĤ a s vymezeným þasovým obdobím. Ke zpracování formuláĜe se pro respondenty vydávají závazné smČrnice. VýbČr zpravodajských jednotek se provádí podle kritérií naplĖujících cíle statistického sledování. Za hlavní kriteria lze oznaþit zejména:

•

• •

typiþnost s ohledem na danou skupinu nebo obor þinnosti, vlastnické vztahy, výši podílu objemu vzhledem k celkovému objemu sledované oblasti ( posuzuje se z hlediska naturálního, finanþního nebo poþtu pracovníkĤ apod. ), územní struktura v rámci ýeské republiky ( regiony ), kompatibilita na jednotlivé struktury v rámci statistického výkaznictví ( výstupy jednoho okruhu statistických informací jsou vstupem pĜi zpracování údajĤ dalšího okruhu statistických informací ). Jednotlivé ceny se sledují na vybraných reprezentantech. ProvádČní sledování na základČ vyþerpávajícího šetĜení je mimoĜádnČ nároþné jak z hlediska vČcného, tak i z hlediska þasového ( pomČrnČ v krátkém þasovém intervalu je nutno shromáždit a zpracovat rozsáhlé množství údajĤ, aby byla dodržena vþasnost potĜebných informací ). Postup pĜi výbČru reprezentanta je jedním ze základních metodických problémĤ a Ĝídí se zejména následujícími kritérii:

• typiþnost reprezentující sledovanou oblast, • stálost, • perspektivnost ( výrobku, technologie prací apod. ), • objem zajímající ve sledované oblasti. Podkladem pro výbČr tČchto reprezentantĤ jsou jednorázová šetĜení v dané oblasti, opakovaná v optimálních þasových intervalech urþených tak, aby dosažené výsledky mČly co nejnižší chybovost a co nejvyšší vypovídací schopnost a souþasnČ, aby se respektovala þasová i ekonomická nároþnost tČchto šetĜení. Podle úþelu použití cenových indexĤ a sledovaných oblastí se z vybraných reprezentantĤ tvoĜí soustavy – statistické modely nebo u spotĜebitelských cen tzv. spotĜební koše. Statistický cenový model je soubor reprezentantĤ sestavený podle požadovaných kriterií tak, aby plnČ odpovídal úþelĤm a cílĤm pro které byl sestaven. Základním prvkem modelu mĤže být výrobek, práce apod. definovaným:

• •

pomocí souþasnČ známých a všeobecnČ používaných þíselníkĤ ( napĜ. SKP, CZ-CC ), váhovým podílem vymezeným ve sledované oblasti. Struktura modelu musí být stejná se strukturou údajĤ na statistickém nosiþi ( výkazu ).

SpotĜební koš zahrnuje reprezentanty tj. vybrané druhy zboží a služeb, které obyvatelstvo bČžnČ nakupuje a tyto se významnČ podílejí na struktuĜe spotĜeby obyvatelstva. Zahrnuje jak základní druhy, tak i druhy a služby zbytnČjšího charakteru.



Získané údaje o pohybu cen se sestavují do cenových indexĤ. ZpĤsob výpoþtu indexĤ a jejich struktura jak z hlediska vČcného, tak i z hlediska þasového je podmínČn požadavky a potĜeby vyplývajícími z jejich dalšího využití. Jde-li o urþitý druh ( jeden druh výrobku ), služeb apod., staþí pro vyjádĜení míry zmČny jednoduchý individuální index, který má tvar: I=

p1 p0

kde:..p1 je cena bČžného období, .........p0 je cena základního období. PĜi sledování pohybu cen téhož druhu ( zboží, výrobkĤ, služeb apod. ), který se vyskytuje ve více cenových polohách, vykazuje rozdíly z titulu území apod. se používá individuální index prĤmČrných cen ve tvaru: I=

p 1 q 1 p 0 q0 : q1 q0

kde:..p1 je cena sledovaného období, .........p0 je cena základního období, .........q1 je váhové množství sledovaného období, .........q0 je váhové množství základního období. Tento cenový index zahrnuje souþasnČ pohyb cen s pohybem produkovaného množství. Pro potĜeby cenové statistiky a sledování vývoje cen je dĤležitá srovnatelnost produkce, což individuální index neumožĖuje. Vývoj cenové hladiny se sleduje pomocí souhrnných cenových indexĤ. Výpoþet se provádí na stálých vahách, daných základním obdobím ( napĜ. struktura výchozího roku ) podle vzorce: IL =

p 1 q0 * 100 p0 q 0

LaspeyresĤv index

kde:..p1 je cena sledovaného období, .........p0 je cena základního ( výchozího ) období, .........q0 je váhové množství základního ( výchozího ) období.



V praxi to znamená, že množství dané výchozím obdobím napĜ. rokem ( oceníme cenou výchozího období napĜ. roku ) a cenou sledovaného období ( napĜ. rok ). Tímto zjistíme o kolik se zmČnila cenová hladina kdybychom ve výchozím období ( napĜ. rok ) oceĖovali cenami bČžného období ( napĜ. sledovaný rok ). Index nás tedy informuje o þistém cenovém vlivu za sledované období. Když váhovým množstvím je sledované období ( napĜ. váhy bČžného roku ) platí pro výpoþet cenového indexu vzorec: IP =

p 1 q1 * 100 p0 q 0

PaascheĤv index

kde:.. p1 je cena sledovaného období, ........ p0 je cena základního období, ........ q1 je váhové množství sledovaného období, ........ q0 je váhové množství základního období. Index podává informaci souþasnČ o cenovém vlivu i o vlivu zmČny struktury vah ve sledovaném období. V praxi to znamená, že informuje o velikosti nominálního a reálného produktu. Pro makroekonomické ukazatele slouží jako explicitní cenový deflátor. Výsledky obou indexĤ je možné vážit, což vyjadĜuje výpoþet indexĤ ve tvaru: I = IL * IP

FischerĤv index

Když je struktura vah stanovena na nČjaké neurþité období qn mluvíme o LoveovČ cenovém indexu. Všechny vzorce cenových indexĤ jsou výpoþty porovnávající ceny nebo ceny vþetnČ objemu ve sledovaném þasovém úseku k pĜedcházejícímu þasovém úseku. Sledovaný þasový úsek je bČžné období, které mĤže být vymezeno na rok, þtvrtletí, mČsíc apod. PĜedcházející þasový úsek, ke kterému se provádí výpoþet cenového indexu mĤže být oznaþen jako základní období ( napĜ. k 1. lednu 1990 ) nebo pĜedcházející období ( rok, þtvrtletí, nebo mČsíc pĜedcházejícího roku apod. ).



10.3 Statistika cen stavebních prací V souþasné dobČ cenová statistika ve stavebnictví vykazuje pohyb cen výpoþtem :

• • • •

indexĤ cen stavebních prací a stavebních dČl, prĤmČrných cen vybraných stavebních prací, indexĤ nákladĤ stavební výroby, indexy cen materiálových vstupĤ stavebních dČl.

Základní období je prosinec roku 1999 ( 4.þtvrtletí 1999 ). Jednotné referenþní období pro všechny cenové indexy je prĤmČr roku 2000. Stavební díla jsou klasifikovány podle CZ-CC, závazné prostatická zjišĢování podle zákona o statistické službČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Statistické informace se zpracovávají v þasových intervalech:

• • •

þtvrtletnČ, mČsíþnČ, v þasových Ĝadách.

Vstupní údaje ke sledování pohybu cen se získávají u vybraných zpravodajských jednotek. Zpravodajské jednotky, které poskytují informace o cenách stavebních prací odpovídají všem atributĤm optimálního reprezentanta z hlediska:

• • • • •

územního rozmístČní, rovnomČrnČ v celé republice, druhĤ vlastnických vztahĤ daných pĜíslušnými zákony ( obchodní, obþanský, živnostenský ), druhĤ þinností tak, aby byla dodržena tzv. „maska“ struktura stavební produkce definovaná jednotlivými obory stavební þinnosti, velikosti podniku urþeného poþtem pracovníkĤ a objemem výroby ( min. poþet pracovníkĤ je nyní stanoven na 20 ), kompatibility na strukturu respondentĤ navazujících statistických okruhĤ.

Ceny stavebních prací se sledují na vybraných reprezentantech stavebních prací na principu návratných statistických formuláĜĤ. Indexní schéma obsahuje 139 reprezentantĤ stavebních a montážních prací vþetnČ materiálĤ, 3 reprezentanty hodinových sazeb HSV, PSV a montážních prací a jeden formuláĜ pro možnosti návrhu nového reprezentanta. Ceny jsou šetĜeny na formuláĜích Ceny Stav 1-04, urþených na období dvou let, ve kterém kolují mezi respondentem a ýSÚ. Vykazované ceny jsou skuteþné ceny realizovaných stavebních prací, dohodnuté mezi dodavatelem a odbČratelem na m. j. Obsahují všechny náklady na materiál, na mzdy, zákonná sociální zdravotní pojištČní, náklady na provoz stavebních strojĤ a mechanizmĤ a dopravní náklady mimo pĜesun hmot, režijní náklady a zisk vþetnČ nákladĤ na materiál oceĖovaný samostatnČ ve specifi-



kacích. Do cen se nezahrnují náklady na zaĜízení staveništČ. MimoĜádné náklady, které vznikají v dĤsledku umístČní staveb se do cen promítá v souladu s kalkulaþními zvyklostmi zpravodajské jednotky. Ceny jsou bez DPH. Výpoþet cenových indexĤ se provádí ve tvaru: ¦ I=

p1 * p0 q 0 p0 * 100 ¦ p 0 q0

kde:.. I cenový index, sledované ( výchozí )období, ........ p1 cena reprezentanta stavební práce ve sledovaném období, ........ p0 cena reprezentanta stavební práce v základném období ( 4.þtvrtletí 1999 ), ........ p0q0 tržby za stavební práce v základním období 1999, stálá váha Postup výpoþtu vychází z výpoþtu jednoduchých indexĤ cen jednotlivých reprezentantĤ stavebních prací vážených relativním podílem hodnotového objemu reprezentanta ve dvou stupních, a to k stavebnímu objektu celkem a ke stavebním pracím celkem. Nástrojem výpoþtĤ je cenový statistický model. Struktura modelu je sestaveného na základČ jednorázového šetĜení na vybraných organizacích a stavebních objektech. Výpoþty cenových indexĤ stavebních prací se provádČjí:

• • • •

k základnímu období ke stejnému období minulého roku ( þtvrtletí ), k pĜedchozímu období, þasové Ĝady ( mČsíþnČ ).

ýtvrtletnČ jsou publikovány prĤmČrné ceny vybraných stavebních prací za dané þtvrtletí a prĤmČr od poþátku roku. Hodinové zúþtovací sazby HSV a PSV a montážních prací jdou uvádČny bez nákladĤ na materiál a na provoz stavebních strojĤ a zaĜízení a mechanizmĤ. Indexy pro cenové Ĝady sledované k základnímu období lze rovnČž poþítat pomocí indexĤ pĜedchozích období, což je do rozsahu výpoþtu mnohem ménČ nároþné jako výpoþty z cen a váhových podílĤ, podle vztahu: In = In-1 * In / n-1 kde:.... In

znaþí index sledovaného období k základnímu období,

.......... In-1

znaþí index pĜedchozího období k základnímu období,

.......... In / n-1

znaþí index sledovaného období k pĜedchozímu období.



Tento vztah lze odvodit, když za jednotlivé indexy dosadíme jejich základní tvar: ¦ I=

pn pn pn - 1 * p 0 q0 * p 0 q0 ¦ * p 0 q0 ¦ pn - 1 p0 p0 * = ¦ p 0 q0 ¦ p0 q0 ¦ p0 q0

10.4 PrĤmČrné ceny vybraných stavebních prací Ceny jsou vypoþteny jako aritmetický prĤmČr vykázaných cen stejného reprezentanta. Zahrnují v sobČ do jisté míry odlišné realizaþní podmínky konkrétních stavebních prací.

10.5 Indexy nákladĤ stavební výroby Vybrané rozpoþtové položky stavebních prací jsou rozloženy podle kalkulaþního vzorce. Objemy jednotlivých materiálĤ jsou kumulovány podle zatĜídČní SKP na þtyĜi místa. Vstupní hodnoty indexĤ jsou pĜebírány ze šetĜení cen prĤmyslových výrobcĤ. Další náklady tvoĜí mzdy pracovníkĤ jednotlivých profesí. Jejich pohyb vyjadĜuje index prĤmČrné mzdy ve stavebnictví poþítaný na podkladČ výsledku zpracování úlohy Stav 1-12. Index zohledĖuje i pohyb sazeb zdravotního a sociálního pojištČní odvádČných zamČstnavatelem. Zapoþtena je i vnitrostátní nákladní doprava. Náklady stavební firmy, které nejsou pĜímo zapoþteny v cenČ stavební práce ( mzdy nevýrobních zamČstnancĤ, nájem provozních prostor, zaĜízení a provoz kanceláĜí, apod. ) jsou obsaženy v tkz. režijních nákladech. Index tČchto nákladĤ je odbornČ odhadován a extrapoluje hodnoty používané v minulosti. ýtvrtletní tabulky jsou zúženy na smČry výstavby a stavební díla.

10.6 Indexy cen materiálových vstupĤ Indexy cen materiálových vstupĤ je dílþí þást výpoþtu indexĤ nákladĤ stavební výroby. Používá se stejný výpoþetní model. Vstupními hodnotami jsou pouze hodnoty indexĤ šetĜení cen prĤmyslových výrobcĤ, tj. cenové indexy materiálĤ, výrobkĤ a polotovarĤ spotĜebovávaných ve stavebnictví a používaných strojĤ a zaĜízení. Publikují se þtvrtletnČ za smČry výstavby a stavebnictví celkem.



10.7 Shrnutí V této kapitole jsme se seznámili s postupy tvorby cenových indexĤ pro statistické sledování zmČn cen stavebních prací, nákladĤ stavební výroby a cen materiálových vstupĤ stavebních dČl. Kontrolní otázky

1 Úkoly statistiky cen. 2.Hlavní kriteria pro výbČr zpravodajských jednotek. 3.Individuální index prĤmČrných cen ? 4.Souhrnné cenové indexy. 5.Indexy cen stavebních prací. 6.Podmínky za kterých byly vytvoĜeny cenové indexy stavebních prací. 7.Postup výpoþtu prĤmČrných cen vybraných stavebních prací. 8.Postup tvorby a þlenČní indexĤ nákladĤ stavebních prací. 9.Z kterého šetĜení jsou pĜevzaty indexy cen materiálových vstupĤ stavebních dČl?

Korespondenþní úkol

Korespondenþní úkol bude zadán individuálnČ podle literárního pramene. (viz [lit. 1] , [lit. 2])


Studijní prameny

11

Studijní prameny

11.1 Seznam použité literatury [1]

Tichá,A.,Marková, L.,PuchýĜ,B.: Ceny ve stavebnictví- Rozpoþtování a kalkulace,URS Brno 1999

[2]

ýeský statistický úĜad: http://www.czso.cz

[3]

Tichá.A a kol.: Rozpoþtování a kalkulace ve výstavbČ-díl I, Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta stavební, 2004, ISBN80-214-2639-X

[4]

Marková,L.,Chovanec,J.: Rozpoþtování a kalkulace ve výstavbČ-díl II, Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta stavební, 2004, ISBN80-2142639-X

11.2 Seznam doplĖkové studijní literatury [5]

Sazebník pro navrhování nabídkových cen ,projektových prací a inženýrských þinností, UNIKA, Kolín

[6]

Výkonový a honoráĜový Ĝád, ýKAIT, Praha

[7]

Zákon þ. 526/1990 Sb., o cenách, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

[8]

Zákon þ. 199/1994 Sb., o zadávání veĜejných zakázkách, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

[9]

Zákon þ. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

[10]

Zákon þ. 151/1997 Sb., o oceĖování majetku, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

[11]

Zákon þ. 187/1999 Sb., o pĤsobnosti ÚĜadu pro hospodáĜskou soutČž, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ


CENY VE STAVEBNICTVÍ

Recommend Documents