„CENTRUM ZDRAVÍ A BEZPEČÍ“ PEST, SWOT, POZICE PROJEKTU
ASOCIACE „ZÁCHRANNÝ KRUH“ KARLOVY VARY ČERVEN 2012 Zpracoval Ing. Erik Maca
OBSAH 1. 2. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 4. 5. 6. 7.
CÍL A METODIKA ……………………………………. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU ………………… ANALÝZA PROSTŘEDÍ (PEST)……………………. POLITICKO LEGISLATIVNÍ FAKTORY ………… EKONOMICKÉ FAKTORY …………………………… SOCIÁLNĚ KULTURNÍ FAKTORY ………………… TECHNICKÉ FAKTORY……………………………….. FAKTORY SWOT ……………………………………… VYHODNOCENÍ POZICE PROJEKTU ……………. MODEL CBA …………………………………………….. ZÁVĚRY …………………………………………………..
2
3 4 6 6 11 14 17 21 23 24 27
1. CÍL A METODIKA Základním cílem této studie je standardní analýza prostředí projektu „Centrum zdraví a bezpečí“ (CZB). Projekt je součástí Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) Karlovy Vary (KV). Statutární město je v rámci projektu investorem. Projekt CZB je souběžně součástí „Strategického plánu udržitelného rozvoje města“ Karlovy Vary (SPURM) a jeho prioritní osy 4. (růst kvality života). Zpracovatel této studie, Asociace „Záchranný kruh“ (AZK), je podle dlouhodobých jednání předpokládaným provozovatelem areálu. Analytické výstupy pak vytváří základ pro objektivizaci projektu a podkladů k žádosti o dotace z regionálního Regionálního operačního programu (ROP) NUTS II. Severozápad. Studie souběžně poskytuje informace pro širokou veřejnost a objektivizuje zpracovaný vstupní projektový záměr centra v rámci IPRM, jeho sociálně ekonomickou studii a zpracovanou projektovou dokumentaci. V přípravě projektu se tým AZK setkal s celou řadou pochybností o efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti realizace projektu, především z pozice politiků v radě a zastupitelstvu KV, „Statutárního města Karlovy Vary“. Situace se výrazně zkomplikovala i prostřednictvím pozastavení dotací Evropského fondu soudržnosti (ERDF), následně Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstva financí (MF) České republiky (ČR). Z tohoto důvodu jsme zpracovali komplexní studii, definující pozici daného projektu z hlediska jeho významu pro další rozvoj nejenom Karlových Varů, ale minimálně i Karlovarského kraje (KVK). Vstupní SWOT projektu měla následující základní strukturu a bylo uvažováno s těmito vstupními faktory (obrázek 1.).
Obrázek 1. Vstupní analýza SWOT pro realizaci projektu
Současné prostředí projektu Silné stránky (7)
Slabé stránky (4)
Originální produkt (systémové propojení organizací) Koncentrace vzdělávání do jediné organizace (AZK) Jednoduchá organizační a řídící struktura projektu Disponibilní lidé pro realizaci projektu (inovace) Zařazení projektu do IPRM Karlovy Vary (ROP) Potenciál akreditace jako vzdělávacího zařízení
Hodnotová orientace administrativy a politiků Odpor proti novým formám řízení rozvoje Malá zkušenost AZK s řízením organizací Nedostatek finančních zdrojů AZK pro provoz
Vývoj prostředí projektu Příležitosti (6)
Ohrožení (4)
Zvyšování důrazu EU na tradiční hodnoty a styl Legislativa EU a ČR podporující realizaci projektu Dotační podpora EU (vzdělání, sociální propojení) Centrální podpora státu (pilotní projekt) Vzdělávací tradice ČR (mezinárodní partneři) Provoz typu neziskové organizace (sdružení)
Nedůvěra veřejnosti v instituce Politická blokace zájmových skupinami Mediální pozice Karlových Varů Administrativní zásahy do projektu
Základem předloženého materiálu je vyhodnocení současné strategické pozice projektu v návaznosti na faktory PEST (rozbor souvisejících politicko legislativních faktorů, ekonomických faktorů, sociálně kulturních faktorů a technických faktorů).Druhým krokem je konkrétní řešení modelu silných a slabých stránek (pozice SWOT) . Výstupem je vymezení pozice projektu z hlediska významnosti. Následně je zpracováno modelové řešení nákladů a užitků (CBA). Závěry shrnují portfolio činností AZK a otázky organizace a řízen celého projektu. V rámci zpracování této studie bylo využito širokého spektra informačních zdrojů, na které jsou přímé odvolávky v dalším textu.
3
2. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU Základním posláním projektu CZB je z hlediska AZK prevence rizik prostřednictvím preventivních, výchovných a vzdělávacích aktivit. Současné trendy lidského života (biologické, geografické, kulturní, demografické, politické, ekologické, technologické, ekonomické, sociální a psychologické) směřují ke stále větší otevřenosti prostředí. Tento vývoj zcela zákonitě zvyšuje rizika pro běžný život. Jedná se jak o oblast stálých rizik a mimořádných událostí, spojených se současným čistě materialistickým životním stylem, tak o oblast rizik sociálních, která ze životního způsobu přímo vyplývají. Základní skupiny rizik jsou následující (tabulka 1.). Rizika lze vnitřně dále členit na stálá či nahodilá.
Tabulka 1. Vymezení struktury rizik Oblast rizika
Stálá rizika
Úrazy
Domácí, pracovní, dopravní, volný čas (příroda,hory, voda).
Požáry
Lesní, technické a dopravní. S požáry spojená toxická rizika.
Zdravotní důsledky Přírodní
Mimořádné události
Stres, labilita a psychická onemocnění. Vyvolané zdravotní problémy. Atmosférické poruchy, povodně, sesuvy a laviny, zemětřesení a výbuchy sopek.
Civilizační
Havárie a nehody, únik nebezpečných látek. Nové viry a epidemie nemocí.
Zdravotní důsledky
Stres, vyvolaná labilita a psychická onemocnění. Vyvolané zdravotní problémy.
Vstupní Sociální jevy
Specifikace rizika
Záškoláctví, diskriminace, šikana, obtěžování, domácí násilí, návykové látky.
Průvodní
Nesnášenlivost rasová, etnická,náboženská a sociálně ekonomická. Extremismus.
Výsledné
Veřejné nepokoje, vandalismus, kriminalita, terorismus, nátlak a války.
Zdravotní důsledky
Stres, vyvolaná labilita a psychická onemocnění. Vyvolané zdravotní problémy.
Formulace poslání projektu (obrázek 2.) vychází z dlouhodobé činnosti AZK, která je zaměřena na prevenci a vzdělávání ve výše definovaných rizikových oblastech (konkrétní aktivity AZK jsou shrnuty v závěrech této studie). V rámci vstupní ekonomicko sociální studie byly vymezeny základní parametry projektu. S ohledem na charakter projektu a jeho přínosy, které lze velmi obtížně definovat, přistupuje předložená klasifikace k logicko strukturálnímu řešení, které je standardní pro hodnocení kvalitativních projektů.
Obrázek 2. Formulace poslání projektu
• •
•
Vybudování technické infrastruktury pro realizaci aktivit vedoucích k ochraně zdraví, životů, životního prostředí a majetku. Podpora udržitelného rozvoje statutárního města Karlovy Vary a Karlovarského kraje. Vytvoření podmínek pro zvýšení kvality života. Zkvalitnění součinnosti aktivit záchranářů a obyvatel, zejména dětí a mládeže. Zkvalitnění školních aktivit i aktivit volného času dětí a mládeže, jejich pedagogů a rodičů. Podpora aktivit nestátních neziskových organizací, jejich klientů a dalších cílových skupin. Vytvoření vzdělávacích programů pro realizaci aktivit vedoucích k prevenci a přípravě na běžná rizika, rizika mimořádných událostí a sociální rizika, spojená se současným způsobem života (životním stylem) .
4
Při komplexním hodnocení pozice projektu si je souběžně nezbytné uvědomit skutečnost, že jeho poslání (prevence rizik, výchova a vzdělávání lidí) je součástí životního stylu populace (obrázek 2.). V něm se projevuje široké portfolio faktorů prostředí (obrázek 2.). Obrázek 2. Vyjádření pozice projektu
Faktory geografické
Faktory kulturní Faktory psychologické
Faktory sociální
Faktory biologické
Životní způsob
Faktory demografické
Faktory politické
Faktory technologií
Faktory ekonomické
Prevence rizik, výchova a vzdělávání lidí
Faktory ekologické
Faktory prostředí
Základní strategie projektu navazuje na definované cíle AZK (tabulka 2.). Významná je i skutečnost, že AZK má dnes kromě původně iniciujícího Hasičského záchranného sboru KVK a Územní zdravotnické služby KVK patnáct dalších specializovaných partnerů. Spolupráce na provozu je dnes zabezpečena více jak dvaceti základními a středními školami v rámci KVK (příspěvkové organizace, měst obcí a kraje). Aktivity v rámci osy Ostrov-Karlovy Vary-Sokolov jsou postupně rozšiřovány na celé území KVK. Projektové aktivity tak dostávají regionální charakter. Souběžně jsou celorepublikově rozšiřované výukové materiály zaměřené na interaktivní prevenci rizik. Tabulka 2. Základní cíle AZK
Cíl
Specifikace
Globální cíl
Zvýšení úrovně vzdělanosti a připravenosti obyvatelstva (zejména dětí a mládeže) a ostatních organizací Karlovarského kraje v oblasti běžných rizik, rizik mimořádných událostí i krizových situací, zefektivnění postupů složek Integrovaného záchranného systému (IZS) v Karlovarském kraji . Zvýšení prevence a přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci. Vytvoření nových vzdělávacích programů udržitelného rozvoje života na principech lidské etiky a chápání vývoje lidské společnosti.
Specifické cíle
• • •
•
Zajistit efektivní přenos informací a odpovídající vzdělání pro veřejnost. Zajistit potřebné vzdělání lidským zdrojům v rámci složek IZS. Vytvořit technické podmínky pro přípravu obyvatelstva a pro realizaci preventivně výchovné činnosti a přípravy dětí a mládeže k sebeochraně a vzájemné pomoci. Vytvořit technické podmínky pro vzdělávání , přípravu a vlastní činnost dobrovolných i profesionálních záchranářských subjektů.
5
3. ANALÝZA PROSTŘEDÍ (PEST) Analýza prostředí vychází ze systémového pojetí vzájemných souvislostí jednotlivých vyhodnocovaných faktorů (obrázek 3.). Těmi jsou v souladu z běžnými standardy politicko legislativní vlivy, ekonomické faktory, sociálně kulturní vlivy a technické faktory působící v rámci prostředí Karlovarského kraje (KVK) . U jednotlivých oblastí jsou prvotně formulovány jednotlivé zjištěné příležitosti, ohrožení, silné a slabé stránky. Ty tvoří základ pro následnou analýzu SWOT a vymezení základní pozice a významu CZB. Obrázek 3.
Systémové řešení analýzy PEST
POZICE PROJEKTU
VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ A PROSTŘEDÍ KVK Politicko legislativní faktory (P)
Ekonomické faktory (E)
Sociálně kulturní faktory (S)
Technické faktory (T)
3.1. POLITICKO LEGISLATIVNÍ FAKTORY Projekt je primárně součástí Regionálního operačního programu (ROP) NUTS 2 Severozápad, který je v současné době pozastaven. Významné jsou z daného hlediska především následující skutečnosti, které dokresluji celkovou situaci v rámci čerpání strukturálních fondů EU pro období let 2007 až 2013 Českou republikou (tabulka 3.). • • • •
V rámci ROP Severozápad je z celkové alokace prostředků aktuálně vydáno 77,6% rozhodnutí (průměr ČR je 77,7%) a proplaceno MF je 43,6% (průměr ČR je 44,3). Nejobtížnější situace je díky v roce 2010 pozastavenému čerpání v ROP Jihovýchod (proplaceno pouze 30,6%). Přitom problémy byly pouze administrativního typu. Paradoxně nejhorší situace ve vydaných rozhodnutích jsou, kromě Operačního programu ŽP, v rámci Operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“. Předložený projekt, i když má dále uváděné efekty, přitom paradoxně nespadá do oblasti školství, ale regionální infrastruktury (otázkou je období 2014 až 2020).
Projekt je souběžně součástí současných cílů a opatření Plánu rozvoje Karlovarského kraje PRKK). Ve strategické části PRKK byly v září roku 2011 provedeny zásadní koncepční změny. V prvé řadě byl schválen další globální cíl PRKK „Růst atraktivity kraje pro jeho obyvatele“ (tabulka 3.). Do tohoto globálního cíle spadá i projekt CZB.
6
Tabulka 3.
Alokace a aktuální čerpaní strukturálních fondů EU
Program
OP Doprava OP Životní prostředí OP podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Lidské zdroje a zaměstnanost Integrovaný operační program OP Technická pomoc Celkem tématické operační programy ROP NUTS 2 Severozápad ROP NUTS 2 Moravskoslezsko ROP NUTS 2 Jihovýchod ROP NUTS 2 Střední Morava ROP NUTS 2 Severovýchod ROP NUTS 2 Jihozápad ROP NUTS 2 Střední Čechy Celkem regionální operační programy Celkem programy konvergence OP Praha - konkurenceschopnost OP Praha - adaptabilita Celkem konkurenceschopnost a zaměstnanost Celkem koheze bez přeshraniční spolupráce Program rozvoje venkova – konvergence a rozvoj
Zdroj financování
Řídící orgán
CF/ERDF CF/ERDF ERDF ERDF ESF ESF ERDF ERDF
MD MŽP MPO MŠMT MŠMT MPSV MMR MMR
ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF
RR SZ RR MS RR JV RR SM RR SV RR JZ RR SČ
ERDF ESF
Magistrát Magistrát
EAFRD
MZE
Zdroj: Materiály MMR a MZ
7
Celková alokace podpory 2007 až 2013 (mil.Kč) 173 397 148 038 91 045 62 198 54 851 54 898 49 399 7 422 641 248 22 321 21 403 21 082 19 724 19 644 18 565 16 757 139 496 780 744 7 059 3 233 10 292 791 036 91 750
Vydaná rozhodnutí K 31.12. 2011 (mil.Kč) 171 296 39 628 66 573 47 491 29 453 40 919 33 709 4 142 433 211 17 317 14 149 18 133 11 983 18 720 15 333 12 709 108 344 541 555 6 208 2 211 8 419 549 974 77 451
(%) 98,8 26,8 73,1 76,4 53,7 74,5 71,1 55,8 67,6 77,6 66,1 86,0 60,8 95,3 82,6 75,8 77,7 69,4 88,0 68,4 81,8 69,6 84,4
Proplacené prostředky k 31.12.2011 (mil.Kč) 112 121 29 647 24 823 11 447 16 718 16 917 8 690 1 280 221 643 9 733 7 294 11 569 8 595 11 230 6 681 6 631 61 733 283 376 3 843 1 826 5 669 289 045 44 675
(%) 64,7 20,0 27,3 19,0 30,5 30,8 18,3 17,2 34,6 43,6 34,1 54,9 48,6 57,2 36,0 39,6 44,3 36,3 54,4 56,5 55,1 36,6 48,7
CZB je souběžně součástí cílů a opatření Plánu rozvoje Karlovarského kraje PRKK). Ve strategické části PRKK byly v září roku 2011 provedeny zásadní koncepční změny. V prvé řadě byl schválen další globální cíl PRKK „Růst atraktivity kraje pro jeho obyvatele“ (tabulka 4.). Do tohoto globálního cíle spadá i předložený projekt. S ohledem na obecný charakter cílů a opatření nelze předpokládat jejich změny v rámci voleb 2012. Tabulka 4. Aktuální struktura cílů a opatření PRKK Cíle a opatření Globální cíle
Opatření
Specifikace 1. 2. 1.
Růst ekonomické konkurenceschopnosti kraje Růst atraktivity kraje pro jeho obyvatele Rozvoj podnikání
2.
Rozvoj infrastruktury
3.
Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství
4.
Rozvoj lidských zdrojů
5.
Ochrana životního prostředí
6.
Rozvoj sociálních služeb
7.
Rozvoj zdravotnictví
8.
Řízení a správa
Zdroj: PRKK KVK
K naplnění dlouhodobé strategické vize PRKK jsou tak nyní definovány dva globální cíle. Byly vypuštěny jednotlivé (původně čtyři) prioritní osy a byl snížen počet opatření na osm (původně 17.). Projekt a jeho potenciální provozní podpora je součástí opatření rozvoj lidských zdrojů (4.). Problematickým jak již bylo v úvodu uvedeno, je pozastavení financování prostřednictvím ROP Severozápad (kontrola MF prostřednictvím společnosti Delloitte, následná přímá kontrola Evropskou komisí spojená s pozastavením projektu ze strany MF a MMR). KVK přitom do oblasti školství v letech 2008 až 2014 (střední školství) vynaložil (předpokládá že vynaloží) prostřednictvím dotačních zdrojů EU a SR (dotace až 92,5% uznatelných nákladů) finanční prostředky 960 milionů Kč (tabulka 4.). Provozní financování a obnova majetku 50 zařízení kapitoly dnes činí ročně 250 milionů Kč. Tabulka 4. Investice KVK financované z fondů EU
Prostředky (tis.Kč)
Projekt Sportoviště školských zařízení v majetku Karlovarského kraje
Operační program
69 300
ROP
Centrum technického vzdělávání SPŠS Ostrov
407 612
ROP
Revitalizace centra vzdělávání ISŠT Sokolov
314 000
ROP
Rekonstrukce a dostavba První české gymnázium Karlovy Vary
38 000
ROP
Další aktivity ISŠT Sokolov
11 775
ROP
Investice v oblasti životního prostředí (zateplení)
69 479
OPŽP
Celkem
960 160
V rámci města Karlovy Vary je CZB součástí Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) Karlovy Vary a jeho strategického plánu rozvoje. IPRM byl schválen Výborem Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad 5. 9. 2008 ( ( operační program - 9 ROP NUTS II Severozápad, prioritní osa - 9.1 Regenerace a rozvoj měst, oblast 9.1.1- podpora rozvojových pólů regionu, téma - kvalita infrastruktury a společenského života v městech a obcích). IPRM je realizován ve vymezené zóně města v oblasti kolem řeky Ohře a říčky Rolavy (obrázek 4.). Minimální objem prostředků na celkovém objemu IPRM má podle prvotní směrnice činit 15 milionů EUR (proplácení v aktuálním kurzu CZK). Jejich minimální výše pro jeden individuální projekt v rámci IPRM pak musí činit 25 milionů Kč.
8
Obrázek 4. Poloha projektu v rámci IPRM Karlovy Vary
1 5 4 Centrum zdraví a bezpečí
V rámci IPRM jsou v současnosti dokončeny projekty Areál Rolava a víceúčelové stezky (celkový objem 110 milionů Kč s krytím uznatelných nákladů ROP 78 milionů Kč). Ve fázi dokončení je centrum vodních sportů (tabulka 5.). Významným problémem bude uznání nákladů na aktivity infrastruktury (lávka přes komunikaci, parkovací plochy), které slouží primárně provozu multifunkční haly. Zahájení projektu Centrum zdraví a bezpečí má zpracovanou projektovou dokumentaci (námi uvažovaný rozpočet 70 milionů Kč). Práce na studii proveditelnosti jsou pozastaveny (na projekt nebyla vypsána dílčí výzva ROP). Tabulka 5.
Aktuální situace projektů IPRM Karlovy Vary Výdaje (tis. Kč)
Projekt IPRM
Období vlastní realizace
1.
Centrum vodních sportů (infrastruktura)
268 000
2011 - 2012
2.
Areál Rolava
73 000
2009 - 2010
3. a)
Víceúčelové stezky
37 000
2010
Meandr Ohře
17 000
b)
Rybáře-Stará Role
20 000
4.
Centrum zdraví a bezpečí
70 000
2012 - 2014
5.
Centrum sálových sportů
120 000
2012 - 2014
Celkové předpokládané hrubé výdaje
598 000
Potenciální zdroje poskytované ROP (15 000 tis. EUR)
375 000
Podíl ROP (%)
62,70
Město v současné době nerealizuje další významné akce charakteru investic do školských zařízení (zateplení a úpravy provozu škol byly v letech 2008 až 2010 realizovány prostřednictvím zdrojů Ministerstva životního prostředí). Příspěvky na provoz 12 zařízení (2 integrované MŠ a 10 ZŠ) se pohybují na úrovni 50 milionů Kč ročně. Obnova majetku je prováděna z odpisů příspěvkových organizací a účelových dotací KV. Závěrem politicko legislativního hodnocení je nezbytné zdůraznit, že hospodářské a politické prostředí ČR (stejně tak KVK,KV) je v současné době provázeno celou řadou negativních jevů.
9
Jedná se o procesy, kterými dochází k významným ztrátám výdajů veřejných rozpočtů (tabulka 6.). Odborné zdroje ve svých analytických studiích uvádí, že uvedené jevy se v současnosti týkají objemu až 30% všech veřejných zakázek v ČR. Nová rizika přitom v současné době vznikají v těchto oblastech (řádově desítky miliard Kč). • • •
Převodu majetku do veřejných kapitálových (obchodních) společností. Spekulativních projektech PPP (PPSP) a outsorsingu veřejných služeb. Neefektivním, nehospodárném a neúčelném čerpání dotací EU.
Tabulka 6.
Základní negativní jevy ve veřejném sektoru ČR
Negativní jev
Charakteristika
Kolektivní neodpovědnost
Politici uplatňují svůj vliv při nastavení podmínek výběrového řízení, zasahují do činnosti hodnotitelů. Rozhodování jsou neveřejná, nezveřejňují se zápisy ani hlasování jednotlivců. Při rozhodování je tak osobní odpovědnost nahrazena kolektivní neodpovědností.
Tichý střet zájmů
V mnoha případech existují propojení mezi firmami a veřejným sektorem, která jsou střetem zájmů. Vznikají procesy manipulace s veřejnými zakázkami účelovými a zájmovými skupinami. Vznikají nové společenské struktury.
Podhodnocení ceny
Zakázku vyhrává většinou nejlevnější nabídka, ale následně se cena kvůli nákladům výrazně navyšuje, takže v průběhu realizace přeskočí cenově původně dražší konkurenci. Toto se stává pravidlem.
Účelové obcházení zákona
Převody do kapitálových společností Autonomie kontroly Skryté příspěvky stranám
Zadavatelé poměrně často nevypisují otevřené výběrové řízení, ale hledají různé okleštěné formy. Řada zadavatelů „uměle“ rozděluje zakázky na menší investiční části, což jim umožňuje vyhnout se povinnosti vyhlašovat otevřenou soutěž. U pochybení, není důsledně vyvozována osobní odpovědnost, včetně trestně-právní. Opět dochází k procesům vzniku účelových skupin. Obecně převládá nízká ochota úřadů poskytovat informace. Žadatel se setkává s obstrukcemi, které jsou zdůvodňovány časovou a finanční náročností. Kapitálové společnosti s majetkovou účastí neposkytují informace vůbec. Dochází k procesům umělé privatizace veřejného majetku. Kontrolní instituce (ÚOHS,NKÚ) nespolupracují s veřejností. Možnost veřejné kontroly opozice, médií, nevládních organizací i občanů je velmi omezená. Vzniká apatie k veřejnému životu a vzniká oligarchický typ vládnutí. Firmy, které realizují veřejné zakázky, posílají finanční příspěvky politickým stranám. Neexistuje povinnost vést elektronické seznamy, které by umožnily jednoduchou orientaci a tím snadnou kontrolu. Řada příspěvků je posílána přes zprostředkovatele – třetí osoby (neprůhlednost).
Zdroj:Transparency International ČR
Celá oblast má výrazně negativní dopady na vnímání veřejnosti. Podle indexu CPI je ČR na osmnáctém místě v EU v míře korupce. Vše ve svém důsledku vede k růstu obecné nedůvěry k veřejným investičním projektům. Výrazný odpor a nedůvěra je v současnosti vyjadřována i řadou zastupitelů Karlových Varů, kteří tuto investici nepovažují za nutnou (své neověřené názory prezentují i mediálně). Pro řešení situace je odborníky zmiňována řada opatření pro eliminaci uvedených jevů a tvorbu důvěry veřejnosti. Těmi jsou. • • • • • • •
Zákon o státní službě (omezení tlaku na úředníky). Pravidla pro legitimní lobbyismus (zprostředkování). Majetková přiznání ve veřejném a soukromém sektoru. Změny legislativy nakládání s majetkem samosprávy. Ochrana oznamovatelů korupčních praktik. Posílení speciálních útvarů policie a justice (odbornost). Podstatná podpora EU v oblasti společných právních norem.
Tato opatření souvisí i s kauzami, které proběhly v rámci KVK jako celku či samotných Karlových Varů. Specifikaci na tomto místě (kromě významných souvislostí) odkazujeme na dostupná média. Politické vlivy jsou souhrnně významným rizikem projektu CZB.
10
3.2. EKONOMICKÉ FAKTORY Ekonomické faktory jsou významným způsobem specifikovány již rámci analytických výstupů politicko legislativní oblasti. Podstatnou skutečností v dále uvedených souvislostech je primárně konkurenční schopnost KVK, který má poloviční úroveň oproti průměru ČR (disparita rozvoje). Materiály MMR zpracované na bázi kriteriální analýzy PEST („Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 – 2020“) , které souběžně navazují na strategické dokumenty EU (obrázek 5.), tak vytváří významné podmínky pro realizaci projektu v rámci fáze vlastního provozu (především cíle a priority umožňující dotace do rozvoje vzdělávání, komunikace s veřejností a informačních technologií). Specifikace ostatních ekonomických faktorů je pro účely tohoto materiálu rozdělena do dvou oblastí. První oblast je zaměřena na definování ekonomických trendů (tabulka 7.). Obrázek 5. Souhrnný index konkurenční schopnosti krajů ČR
Index konkurenční schopnosti (%)
Region Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
216 143 68 76 48 47 79 68 85 53 94 63 61 60 100
Zdroj: Materiály MMR, aktuální výstupy Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 - 2020
11
Tabulka. 7. Ekonomické trendy KVK v letech 2005 až 2012
Trendy tvorby HDP
Sídelně ekonomické trendy
Faktory Celkový počet obcí Obce ze statutem města Podíl městského obyvatelstva Hustota obyvatelstva Registrované subjekty Výměra půdy celkem Zemědělská půda V tom Nezemědělská půda Z toho Lesní pozemky Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt na obyvatele Index HDP k průměru ČR
2005
2006
2007
2008
2009
2010
počet počet % osoby/km2 počet ha ha ha ha milionů Kč
132 28 80,70 91,90 74 580 331 453 124 590 206 682 143 298 72 351
132 30 81,00 91,90 76 814 331 495 124 415 207 401 143 381 74 284
132 37 83,40 92,80 77 780 331 493 124 247 207 208 143 429 80 355
132 37 83,20 93,00 80 802 331 445 124 109 207 335 143 501 81 467
132 37 83,10 92,80 80 979 331 446 123 914 207 531 143 571 81 213
132 37 83,00 92,80 82 322 331 437 123 956 207 481 143 652 79 845
Stagnace Stagnace Mírný růst Mírný růst Stagnace Stagnace Stagnace Mírný růst Mírný růst Stagnace
Kč/osoba
237 537
243 895
262 925
264 007
263 710
259 560
Stagnace
78,00
74,70
74,10
71,50
74,00
72,30
%
Změny vývoje 2011 - 2012
Pokles
Tvorba hrubého fixního kapitálu
milionů Kč
20 215
17 191
18 918
20 804
18 774
18 696
Stagnace
Hrubý fixní kapitál na obyvatele
Kč/osoba
66 369
56 443
61 899
67 420
60 962
60 941
Stagnace
% tis.osob
84,40 144,30
67,40 143,0
64,60 146,60
68,20 148,00
69,00 143,90
68,9 144,40
Pokles Stagnace
Index HFK k průměru ČR Zaměstnaní celkem V tom Trendy ekonomické aktivity
Měrná jednotka
Zemědělství a lesnictví
tis.osob
4,30
3,50
2,30
2,90
3,70
4,00
Průmysl a stavebnictví
tis.osob
60,40
63,10
59,20
61,00
55,50
58,00
Mírný růst
Tržní a netržní služby
tis.osob
79,60
76,40
85,10
84,00
84,70
82,30
Mírný růst
Míra ekonomické aktivity Průměrný EP zaměstnanců
% tis.osob
60,60
Pokles
62,80
61,50
61,40
60,80
61,70
Stagnace
106,20
105,70
105,10
102,70
100,70
100,60
Stagnace
10,75
9,20
7,32
7,62
11,07
11,39
Míra nezaměstnanosti
%
Uchazeči o zaměstnání
osoby
18 726
16 221
12 975
13 437
19 337
19 922
Výrazný růst Výrazný růst
Z toho
Ženy
Růst
osoby
8 812
7 949
6 462
6 577
9 137
9 232
Volná pracovní místa
osoby
1 196
2 354
3 167
2 087
830
748
Počet uchazečů na pracovní místo
osoby
15,66
6,89
4,09
6,44
23,29
26,63
Hosté v ubytovacích zařízeních
osoby
589 838
669 905
679 102
679 996
666 094
670 457
Stagnace
osoby
405 969
479 742
472 635
475 277
456 726
458 499
Mírný růst
Z toho
Cizinci
Zdroj:Data CSÚ Karlovarského kraje
12
Pokles Výrazný růst
Rozbor ekonomických trendů se zaměřuje na primární souvislosti projektu se sídelně ekonomickými trendy, trendy tvorby HDP a trendy ekonomické aktivity. Za nezbytné považujeme zdůraznit následující skutečnosti významné pro analýzu SWOT. •
• • • •
Sídelně ekonomické trendy jsou primárně založeny na stálém počtu obcí s nárůstem počtu obcí se statutem města v letech 2006 až 2007. V rámci území dochází k trvalému růstu podílu městského obyvatelstva KVK ( proces koncentrace obyvatel). Základním průvodním jevem je potenciálně růst jak stálých, tak sociálních rizik. Z hlediska venkova má KVK stálou strukturu. Základním rysem je vysoký podíl lesní půdy a odloučenost obcí ( doprovodným jevem jsou stálá a mimořádná rizika). Trendy v oblasti hrubého domácího produktu (HDP) jsou spojeny s důsledky hospodářské krize. Ta se projevuje v růstu sociálních rizik (patologické jevy). Souběžně dochází růstu nezaměstnanosti, která má strukturální a dlouhodobý charakter. Snižuje se i počet volných pracovních míst. Vznikají tedy sociální rizika. KVK je souběžně charakterizován jako region s největší intenzitou cestovního ruchu CR (přepočet na obyvatele) v rámci ČR. CR tak rozšiřuje rozsah všech rizik.
Z následného srovnání ekonomického prostředí KVK a ČR (sídelně ekonomické, tvorba HDP, ekonomická aktivita, odvětví ekonomiky) jsou zřejmé tyto skutečnosti (tabulka 8.). Tabulka 8. Srovnání ekonomického prostředí KVK a ČR
Měrná jednotka
Oblast - ukazatel
Sídelně ekonomické srovnání
Srovnání tvorby HDP
Srovnání ekonomické aktivity
Srovnání odvětví ekonomiky
Podíl městského obyvatelstva Hustota obyvatelstva Registrované subjekty Společnosti, družstva a SP Z toho Živnostníci Samostatní rolníci Podíl zemědělské půdy Podíl nezemědělské půdy Z tom Lesní pozemky Hrubý domácí produkt na obyvatele Hrubá přidaná hodnota na obyvatele Hrubý fixní kapitál na obyvatele Podíl zaměstnaných z obyvatel Zemědělství a lesnictví V tom Průmysl a stavebnictví Tržní a netržní služby Míra ekonomické aktivity Míra nezaměstnanosti Počet uchazečů na pracovní místo Tržby z průmyslové činnosti
ČR
KVK
70,50 131,60 241,25 29,65 167,15 9,51 53,88 46,12 33,61 341 989 303 709 83 091 47,50 1,71 19,09 26,70 58,80 8,92 15,94 318 810
83,10 92,80 252,98 23,18 176,55 6,13 37,48 62,52 43,26 233 629 176 542 56 537 46,80 0,15 19,15 27,60 60,60 11,07 23,29 125 506
Kč/osoba
32 671
12 025
% osob/km2 počet/1 000 obyvatel počet/1000 obyvatel počet/1000 obyvatel počet/1000 obyvatel % % % Kč/osoba Kč/osoba Kč/osoba % % % % % % osoby Kč/osoba
Tržby ze stavební činnosti Tržby v zařízeních CR
Rok 2009
Kč/osoba
8 211
16 282
Intenzita cestovního ruchu celkem
hosté/1 000 obyvatel
1 268
2 209
Z toho
hosté/1 000 obyvatel
647
1 537
Intenzita cizinců
Zdroj:Data CSÚ Karlovarského kraje a České republiky, vlastní propočty
• • •
Ze sídelně ekonomického srovnání opakovaně vyplývá skutečnost vysoké koncentrace obyvatel do měst. Souběžným rysem je nízký stupeň osídlení venkova. Situace je spojena se všemi typy rizik (kapitola 3.4.) a vysokým potenciálem dalšího růstu. HDP na obyvatele je na úrovní 68% ČR, HPH na úrovni 58% a hrubý fixní kapitál (HFK) na úrovni 68% průměru ČR. To v sobě skrývá především sociální rizika. Sociální rizika jsou obsažena i v nezaměstnanosti a vysoké míře migrace cestovního ruchu (zde se skrývá i vysoký potenciál stálých a mimořádných rizik hostů KVK).
13
3.3. SOCIÁLNĚ KULTURNÍ FAKTORY Významnou z hlediska rizik je sociálně kulturní oblast. Analýza je zaměřena na definování tendencí vývoje statisticky evidovaných údajů v rámci KVK (tabulka 9.). Sociálně kulturní faktory se zaměřují na definování demografických vývojových tendencí, trendů v oblasti školství, vývojových tendencí v oblasti zdravotnictví, životního stylu a trendů v sociální oblasti. Významné jsou především tyto níže uvedené skutečnosti (tabulka 9.). • • • •
• • • •
Demografický vývoj zaznamenává výrazný nárůst populace (především v letech 2007 až 2008). Tento přírůstek je prvotně vyvolán stěhováním. Charakteristickým rysem je výrazné tempo přírůstku cizinců (včetně přirozeného). Vzniká potenciál všech rizik. Trendy v rámci školství jsou primárně dány změnou struktury předškolních zařízení (MŠ) a základních škol (ZŠ) v závislosti na vývoji populace (snížení počtu MŠ a zvýšení počtu ZŠ). Stav je stabilizovaný a vytváří základ pro aktivity projektu. V oblasti zdravotnictví dochází k mírnému nárůstu počtu lékařů (snižování lékařů na obyvatele). KVK má stálý počet nemocnic (5). Rizikem je odloučení oblasti venkova. Nemocniční péče je doprovázena procesem snižování počtu lůžek na straně jedné, a stabilizací stavu lékařů (výrazný pokles v roce 2008) na straně druhé. Charakteristickým rysem je růst počtu ambulantních lékařů (jsou vázáni na městská centra). Význam projektu je tak spojen se schopností včasného poskytnutí zásahu. Trendy v oblasti životního stylu jsou dány na tomto místě vytvářením jeho podmínek. KVK má stálý (stabilizovaný) počet divadel, muzeí a veřejných knihoven. Jsou tak (společně s investičními aktivitami obcí) vytvářeny podmínky pro snižování rizik. V rámci další vybavenosti dochází ke stálému růstu počtu motorových vozidel a vybavenosti domácností technickými prostředky. Rozšiřují se tak všechny druhy rizik. Sociální rizika jsou pak zvyšována především nezaměstnaností (strukturální a dlouhodobý charakter), odloučením venkovských disparit (psychologické faktory). Souběžným jevem je srovnatelná úroveň sociálně kulturních faktorů s průměrem ČR. Výjimku vytváří pouze hlavní město Praha (podrobně problematiku specifikuje „Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 – 2020“).
Obrázek 6.
Specifikace území KVK
14
Tabulka 9. Související sociálně kulturní trendy KVK v letech 2005 až 2012
Trendy školství
Demografické trendy
Faktory Počet obyvatel Ženy Z toho Cizinci Obyvatelé 0 – 14 let Z toho Ženy Obyvatelé 15 – 64 let Z toho Ženy Obyvatelé nad 65 let Z toho Ženy Průměrný věk obyvatel Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Sňatky Rozvody Mateřské školy
Měrná jednotka osoby osoby osoby osoby osoby osoby osoby osoby osoby roky promile promile promile promile promile počet
Změny vývoje 2011 - 2012
2005
2006
2007
2008
2009
2010
304 588 155 275 14 437 47 459 22 910 218 843 109 477 38 286 23 192 38,80 -0,40 1,50 1,10 5,20 3,90 138
304 602 155 301 16 075 45 314 21 788 219223 109 326 40 065 24 187 39,40 0,70 0,30 1,00 5,20 3,60 118
307 449 156 540 19 419 45 168 21 825 221 423 110 074 41 038 24 641 39,60 1,70 7,60 9,30 5,70 3,60 116
308 403 156 905 20 321 44 939 21 695 221 345 109 955 42 119 25 255 39,80 1,70 1,30 3,10 4,90 3,70 119
307 636 156 580 19 643 44 911 21 688 219 497 109 947 43 228 25 845 40,10 0,90 -3,40 -2,50 4,30 3,60 120
307 444 156 444 19 617 45 116 21 810 218 067 108 274 44 261 26 360 40,40 0,70 -1,30 -0,60 4,20 3,30 120
Stagnace Stagnace Mírný růst Stagnace Stagnace Mírný růst Mírný růst Mírný růst Mírný růst Mírný růst Růst Růst Stagnace Stagnace Mírný růst Stagnace
Děti v mateřských školách
osoby
8 197
8 156
8 164
8 346
8 617
8 916
Stagnace
Základní školy
počet
102
98
115
112
112
112
Stagnace
Děti v základních školách
osoby
27 819
26 684
25 600
24 670
23 727
23 235
Stagnace
Gymnázia
počet
9
9
11
11
11
10
Stagnace
Žáci gymnázií
osoby
3 362
3 574
3 662
3 654
3 632
3 591
Mírný růst
Střední odborné školy
počet
24
24
27
32
32
32
Stagnace
Žáci středních odborných škol
osoby
5 805
5 856
6 055
10 323
10 163
9 702
Mírný růst
Střední odborná učiliště
počet
19
26
19
Žáci SO učilišť
osoby
5 476
4 978
4 853
Vyšší odborné školy
počet
2
3
3
4
4
4
Studenti VO škol
osoby
241
220
352
350
446
402
Fakulty vysokých škol založené v KVK
počet
1
1
1
1
1
1
Studenti vysokých škol celkem
osoby
1 640
1 706
1 901
1 948
1 948
1 807
Zdroj:Data CSÚ Karlovarského kraje
15
Organizační změna Organizační změna Stagnace Růst Stagnace Pokles
Tabulka 9. Související sociálně kulturní trendy KVK v letech 2005 až 2012
Trendy oblasti životního stylu
Trendy zdraví
Faktory
Měrná jednotka
2005
2006
2007
2008
2009
Změny vývoje 2011 - 2012
2010
Lékaři celkem Obyvatelé na jednoho lékaře Nemocnice Počet lůžek v nemocnicích Lékaři v lůžkové péči Lékaři v ambulantní péči Divadla
osoby osoby počet počet osoby osoby počet
1 103 275 5 1 717 200 734 11
1 099 277 5 1 721 192 729 13
1 159 264 5 1 710 197 759 13
1 198 258 5 1 667 189 806 13
1 193 258 5 1 656 197 799 13
1 193 258 5 1 613 203 813 13
Stálá kina
počet
26
24
24
23
23
23
Stagnace
Muzea včetně poboček
počet
28
25
25
25
26
26
Stagnace
Veřejné knihovny a pobočky
počet
139
143
142
142
142
140
Stagnace
Zahájené byty
počet
1 020
760
588
769
845
608
Výrazný pokles
Rozestavěné byty
počet
4 116
3 981
4 026
4 167
4 026
3 768
Stagnace
Dokončené byty
počet
503
638
543
628
512
866
Stagnace
Modernizované byty
počet
369
618
423
451
358
311
Pokles
Evidovaná vozidla
počet
159 882
167 710
175 912
182 256
180 782
181 928
Růst
Osobní automobily
počet
111 308
116 630
121 850
125 542
123 818
124 611
Mírný růst
Nákladní automobily
počet
10 656
11 879
13 032
14 047
13 774
13 484
Stagnace
Autobusy
Z toho
Mírný růst Stagnace Stagnace Mírný pokles Mírný růst Mírný růst Stagnace
počet
588
605
603
600
549
545
Dopravní nehody
počet
6 457
5 935
5 680
5 474
5 122
4 523
Změna evidence
Zjištěné trestné činy
počet
10 349
9 476
10 853
9 030
8 834
7 939
Mírný růst
Zjištěné trestné činy 1000 obyvatel
počet
34,1
31,1
34,6
29,3
28,7
25,80
Mírný růst
tis.osob
144,30
143,0
146,60
148,00
143,90
144,40
Stagnace Stagnace
Zaměstnaní celkem Průměrná měsíční mzda
Stagnace
Kč
15 493
16 391
17 448
18 621
19 450
19 671
Uchazeči o zaměstnání
osoby
18 726
16 221
12 975
13 437
19 337
19 922
Volná pracovní místa
osoby
1 196
2 354
3 167
2 087
830
748
Stagnace
Míra nezaměstnanosti
%
10,75
9,20
7,32
7,62
11,07
11,39
Mírný růst
Zdroj:Data CSÚ Karlovarského kraje
16
Růst
3.4. TECHNICKÉ FAKTORY Technické faktory a jejich vývojové trendy jsou prvotně zaměřeny na jednotlivá rizika z technického hlediska. Podstatné jsou následující skutečnosti (tabulka 10.). • • • • • • •
V rámci KVK je v časové řadě evidován stálý objem rizik požárů (úmysl, činnost dětí, nedbalost a další technické závady). Požáry činí přibližně čtvrtinu zásahů HZS KVK. Negativním jevem je stálý počet usmrcených osob a rostoucí počet zraněných , stejně tak jako počet zásahů HZS (včetně struktury). Prevence je tak základem eliminace. Přímé škody v rámci evidence HZS se pohybují v intervalu 50 až 60 milionů Kč ročně, uchráněné hodnoty dosahují 100 až 200 milionů Kč ročně. Hodnoty jsou konstantní. Evidován je pokles dopravních nehod (vázáno na zákonnou úpravu nehlášení menších škod PČR). Nehody mají stálou strukturu včetně případů alkoholu za volantem. Dochází k mírnému poklesu smrtelných dopravních nehod při stálém stavu zraněných osob. Prevence je opět základním prvkem eliminace nehod (projektově skupina dětí). Přímé věcné škody dosahují objemu 300 milionů Kč ročně i přes změnu evidence. Vysoce negativním jevem je stálý počet stíhaných osob PČR. Kritickým je pak růst počtu stíhaných mladistvých a nezletilých, včetně růstu jejich podílu. V rámci KVK tedy dochází k růstu sociálních rizik (potvrzení ekonomických a sociálních faktorů).
Nedostatkem výchozího statistického sledování je roztříštěnost informací. Český statistický úřad v současné době sleduje v zásadě pouze základní informace, které přebírá od HZS ČR a Prezidia Policie ČR. Primárně jsou sledovány požáry, zásahy, škody a hodnoty v rámci činnosti HZS. Dále pak dopravní nehody, příčiny a vzniklé škody. Poslední oblastí jsou statistiky kriminality. Neexistuje vazba na statistiky Ministerstva zdravotnictví ČR (pojišťovny) a další resorty (především oblasti školství, práce a sociálních věcí, životního prostředí a dopravy). Aktivity AZK směřují k integraci dat ( „Strategie udržitelného rozvoje České republiky“). AZK v současné době vyvíjí aktivity v rámci integrace celého systému (podpora informačních systémů). Obrázek 7. Minimální požadovaná integrovaná statistická evidence rizik
Hasičský záchranný sbor Veřejné databáze
Policie České republiky
Oblast zdravotnictví včetně pojištění Komerční pojišťovny Ostatní databáze Sociální věci (důchody)
Ostatní resorty (ŽP, doprava, správa)
17
Integrace ČSÚ
Tabulka 10.
Trendy základních technických rizik KVK v letech 2005 až 2011 Rok – zdroj informací Oblast
Dopravní nehody a jejich příčiny
Požáry a zásahy HZS
2005 Požáry celkem Úmysl Hra dětí do 15 let Z toho Nedbalost příčina Komíny Technické závady Přímá škoda Uchráněné hodnoty Usmrcené osoby Zraněné osoby Zásahy celkem Požár Dopravní nehody Živelní pohromy V tom důvod Únik nebezpečných látek Technické havárie Planý poplach Dopravní nehody celkem Způsob jízdy Rychlost V tom Přednost v jízdě Předjíždění Zaviněno pod vlivem alkoholu Usmrcené osoby Zraněné osoby Lehce zranění V tom Těžce zranění Věcné škody Celkem Stíhané a vyšetřované osoby
Z toho
případy případy případy případy případy případy tis.Kč tis.Kč osoby osoby případy případy případy případy případy případy případy případy případy případy případy případy případy osoby osoby osoby osoby tis.Kč
48 200
3
1 6 4
286
816 28 5 56 3 70 397 275 4 17 379 798 624 98 230 255 374 457 050 971 845 148 325 38 955 829 136 567
2006
56 86
3
1 5 3
264
2007
851 22 10 84 6 53 639 180 8 21 924 832 638 84 269 447 485 935 807 820 783 120 262 31 883 760 123 435
40 90
4
1 5 3
218
891 38 16 74 3 71 982 944 2 49 141 869 714 330 322 402 489 680 535 847 772 113 283 27 836 719 117 708
2008
45 95
3
1 5 3
229
2009
817 40 17 75 5 64 154 184 3 36 985 784 694 95 296 801 325 474 606 801 704 112 251 30 901 776 125 121
854 35 12 71 4 54 50 154 158 954 6 41 3787 865 588 158 325 1 851 420 5 122 2 981 951 798 123 269 33 856 727 129 269 504
2010
58 145
3
1 4 2
295
887 34 9 65 3 72 754 742 5 39 956 798 845 211 398 383 321 523 533 854 745 106 285 27 842 712 130 564
2011
53 133
3
1 4 2
301
899 27 11 79 5 68 857 230 5 36 835 916 723 156 284 400 356 211 347 745 698 123 298 25 854 720 134 158
osoby
5 410
5 543
5 696
5 478
5 654
5 962
5 525
mladiství
osoby
294
290
324
336
354
368
374
nezletilí
osoby
128
90
139
129
140
153
164
celkem
osoby
422
380
463
465
494
521
538
%
7,80
6,86
8,13
8,49
8,74
8,72
9,74
Podíl z osob celkem
18
Zdroj
ČSÚ HZS ČR
ČSÚ Prezidium PČR
ČSÚ Prezidium PČR
Tabulka 11. Související technické trendy KVK v letech 2005 až 2012
Faktory
Trendy infrastruktury
Doprava
Přeprava
2005
2006
2007
2008
2009
Změny vývoje 2011 - 2012
2010
Rychlostní silnice
km
12
12
15
15
15
27
Silnice I. třídy
km
226
221
226
226
227
236
Stagnace
Silnice II. třídy
km
563
568
562
487
471
471
Stagnace
Silnice III. třídy
km
1 255
1 251
1 256
1 331
1 353
1 347
Stagnace
Železnice
km
493
493
493
493
494
493
Stagnace
Veřejná autobusová
tis.osob
10 040
9 361
8 281
7 665
6 300
7 620
Městská autobusová
tis.osob
23 767
20 317
20 355
19 890
20 288
20 967
Železniční
tis.osob
Nákladní silniční
tis.t
Nákladní železniční
Vysoký růst
Pokles Mírný pokles
3 647
3 660
3 668
3 294
2 994
3 047
Stagnace
15 351
13 926
14 955
14 199
14 974
13 410
Mírný růst
tis.t
4 822
6 736
6 729
5 925
4 966
4 785
Stagnace
Zásobování vodou veřejnými vodovody
%
98,10
98,40
98,40
98,60
98,90
98,90
Pokrytí území
Napojení obyvatel na kanalizaci
%
91,10
91,30
91,30
91,40
91,40
91,40
Pokrytí území
Podíl čištění odpadních vod Chráněné krajinné oblasti
% počet
99,00 1
99,10 1
99,10 1
99,20 1
99,20 1
99,60 1
Pokrytí území Rozšiřování
Nakládání s odpady celkem
t
692 639
580 042
430 625
421 190
433 506
426 118
t
21 302
31 586
30 554
26 889
20 402
21 156
tis.m3
16 732
15 524
16 173
15 960
15 468
15 382
Oxid siřičitý SO2
t/km2
5,00
5,10
4,90
3,00
3,20
3,10
Mírný pokles
Oxidy dusíku NO
t/km2
3,10
3,60
3,30
3,60
3,80
3,80
Mírný pokles
Oxid uhelnatý CO
t/km2
3,00
3,00
2,90
3,00
3,00
3,00
Mírný pokles
tis.Kč
594 331
464 813
316 418
349 736
245 986
374 201
Stagnace
V tom Trendy životního prostředí
Měrná jednotka
Nebezpečné odpady
Čištěné odpadní vody Emise
Investice do životního prostředí
Stagnace Mírný pokles Mírný růst
Ochrana ovzduší
tis.Kč
54 038
91 099
97 384
93 535
35 880
168 309
Stagnace
Odpadní vody
tis.Kč
214 722
273 262
145 255
163 356
147 225
138 732
Stagnace
Nakládání s odpady
tis.Kč
284 928
85 109
49 631
86 964
36 754
39 178
Stagnace
Neinvestiční náklady do ŽP
tis.Kč
727 610
1 120 907
758 165
1 219 557
1 257 300
1 005 941
Stagnace
Ekonomický přínos ochrany ŽP
tis.Kč
567 862
687 350
759 733
801 157
867 163
826 073
Mírný růst
Z toho
Zdroj:Data CSÚ Karlovarského kraje
19
V oblasti souvislostí vývoje s projektem byly hodnoceny trendy infrastruktury a trendy životního prostředí. Z analytických dat jsou zřejmé následující skutečnosti (tabulka 17.). • • • • •
KVK má stálou strukturu silniční sítě a železniční. Problematickou je dostavba silnice R6 (finanční zdroje). Z hlediska rizik je významná nízká kvalita a stav silniční sítě. Rizikem je rostoucí objem nákladní silniční přepravy (rizika mimořádných událostí). Významnou silnou stránkou je zásobování vodou veřejnými vodovody, napojení obyvatel na kanalizaci a podíl čištění odpadních vod (omezení ekologických havárií). Dalším pozitivním jevem dlouhodobé je snižování objemu nakládání s odpady, včetně nebezpečných . Ekologická rizika jsou i tak jednou z programových priorit AZK. Obdobná situace je i rámci čištění odpadních vod a objemu emisí (snižování objemů).
Obrázek 8. Současná základní územní působnosti AZK
Osy nové spolupráce
Přímá technická spolupráce AZK je v současné době vázána na osu Ostrov - Karlovy Vary – Sokolov (prvotní dopravní dostupnost). Dalším významným nástrojem AZK je pak „Regionální bezpečnostního portál“. Ten je základním informačním a komunikačním nástrojem pro činnost AZK v ČR (provázání na jednotlivé výukové aktivity). Technická podpora AZK je zajišťována prostřednictvím dotací jednotlivých partnerů (primárně Karlovarský kraj, město Karlovy Vary, HZS a ostatní sponzoři). Vysoký potenciál mají i aktivity zaměřené na registraci výukových programů MŠMT. Rozvojové projekty jsou spolufinancovány prostřednictvím strukturálních fondů (primárně OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost). Produkty speciálního vzdělávání, stejně tak jako podpůrné informační systémy, jsou i jednou z priorit ČR pro období let 2014 až 2020.
20
4. FAKTORY SWOT Na základě zpracování analýzy PEST jsou v další části této studie definovány jednotlivé faktory SWOT. Základem je logicko strukturální přístup vycházející ze zkušenostního pojetí moderního managementu. Faktory jsou koncipovány jako definování silných/ slabých stránek současného prostředí (SW) a příležitostí/ohrožení vývoje prostředí (OT). Určitým paradoxem našeho hodnocení je skutečnost, že výrazná rizika a jejich růst, škody na zdraví, škody na majetku a další negativa jsou silnou stránkou a příležitostí projektu „Centra zdraví a bezpečí“. Tyto skutečnosti jsou ovšem řadou politických subjektů samosprávy bagatelizovány či opomíjeny, Je tedy nezbytné jejich zdůraznění. Tabulka 12. Souhrnný přehled faktorů SWOT
Faktory SWOT Oblast hodnocení
Silné stánky
Faktory
Specifikace
Politicko legislativní
Zařazení projektu do rozvoje KV (projekt jako součást IPRM) Vazba na obecné cíle KVK (oblast rozvoje lidských zdrojů) Příprava a zpracování projektu v rámci IPRM městem KV
Ekonomické
Růst rizik ze sídelně ekonomických trendů (koncentrace lidí) Odloučení venkovského území KVK (mimořádná rizika) Trvající hospodářská krize (vznik nových sociálních rizik) Stálý růst cestovního ruchu KVK (přirozený růst objemu rizik)
Sociálně kulturní
Rizika změn struktury populace (cizinci a cestovní ruch) Stabilizace školství a koordinace s AZK(rozvoj aktivit) Rizika odloučení zdravotní péče venkova (rizika dostupnosti) Technický životní styl a obecný růst rizik (civilizační dopady)
Technické
Stálý rozsah požárů a vývoje struktury zásahů HZS Stálý objem škod na zdraví a majetku HZS (250 milionů Kč) Stálá struktura dopravních nehod (směr vyšší závažnost) Růst škod na zdraví a majetku v rámci dopravních nehod Výrazný růst kriminality mladistvých a nezletilých Kvalita a dlouhodobé zatížení dopravní sítě (růst rizik) Aktivity AZK v oblasti poskytovaných produktů
Celkem
Slabé stránky
18
Politicko legislativní
Pozastavení ROP (řízení dodavatelů, procesy, kontrola) Negativní jevy ve veřejném sektoru (korupce, klientelismus) Nízká míra podpory KVK (priority na vlastní střední školství) Politický odpor v rámci KV (jiné priority rozvoje, financování)
Ekonomické
Slabá konkurenční pozice a priority KVK (centrální disparita) Všeobecné omezování provozních dotací (rozpočtové škrty)
Sociálně kulturní
Snižování rizik jinými sociálně kulturními aktivitami (NNO) Nízký důraz KVK a KV na podporu eliminace rizik (podcenění)
Technické
Statistický pokles rozsahu dopravních nehod (hlášení PČR) Technický provoz AZK a krytí rozvoje (finanční zdroje) Evidence rizik a statistiky (průkaznost přínosů projektu)
Celkem
11
21
Tabulka 12. Souhrnný přehled faktorů SWOT
Faktory SWOT Oblast hodnocení
Faktory
Politicko legislativní
Ekonomické
Specifikace Změny v systému řízení ROP (obnova financování MF/ERDF) Projekt jako součást IPRM (smluvní nezbytnost dokončení) Legislativní úpravy veřejného sektoru (transparentnost) Konkurenční disparita rozvoje ČR (potenciál podpory) Provozní podpora ERDF EU pro období 2014-2020 Potenciál financování akreditací MŠMT (oblast inovací) Koncentrace vzdělávání do jedné organizace (náklady)
Příležitosti Sociálně kulturní
Technické
Trend vývoje technického životního stylu (eliminace rizik) Pozice Prahy a ostatního území ČR (pilotní projekt KVK) Výukové programy s potenciálem podpory AZK/MŠMT Integrovaný systém evidence rizik (rozvojová aktivita AZK) Potenciál pro rozšiřování činnosti AZK (územní propojení) Disponibilní lidé pro realizaci projektu
Celkem Politicko legislativní
Ohrožení
Ekonomické Sociálně kulturní Technické
13 Minimalizace nákladů města KV (škrty provozních výdajů) Sporné aktivity IPRM (vazba na infrastrukturu KV Arény) Provoz zařízení ze strany majitele KV (střet provozních zájmů) Podpora v rámci KVK s rizikem změn (priority po volbách 2012) Pokračující negativní ekonomický vývoj ČR (mimořádné události) Všeobecný pokračující trend podceňování důležitosti rizik Malá zkušenost AZK s řízením zařízení obdobného typu
Celkem
7
V rámci definovaných faktorů současného prostředí SW (tabulka 12.) konstatujeme souhrnně výrazně silnou pozici projektu (18 silných stránek oproti 11 slabostem). To platí shodně pro oblast ekonomických faktorů,sociálně kulturních a především technických faktorů . Aritmetickou rovnováhu lze definovat pouze u politicko legislativních faktorů. Shodně tak jako u faktorů vývoje prostředí OT je problémem jejich závažnost (kritická místa, úzké profily). Řešení je otázkou týmové komunikace. Oblast hodnocení vázaná na vnější vývoj (OT) je pak typická shodným stupněm rozpětí příležitostí a ohrožení (13 příležitostí oproti 7 ohrožením). Rovnováha je typická pro politicko legislativní faktory. Pro ekonomické faktory a sociálně kulturní faktory je charakteristická významná převaha příležitostí nad ohroženími. Pro technické faktory (obdobně jako u současného prostředí - SW) je základem vysoká míra příležitostí oproti ohrožením. U jednotlivých faktorů je uvažována obdobná váha závažnosti pro modelovou volbu strategie. Souběžně platí zásada, že i kdyby byly zařazeny další dílčí faktory SWOT, nezměnila by se výchozí situace. Závěry korespondují i se vstupní SWOT (kapitola 1.). Na tomto místě konstatujeme, že realizace projektu „Centrum zdraví a bezpečí“ je výrazně ohrožena v zásadě vnějšími faktory, v rozhodující míře nezávislými na vlastních aktivitách AZK. Jedná se především o politicko legislativní vlivy místního prostředí (KVK/KV). Provedená analýza a její výstupy snad přispějí k částečné eliminaci projevů typu: „Tento projekt dnes není potřeba, máme jiné priority“. Stejně tak AZK nemůže ovlivnit další vlivy mimo dosah své působnosti (především ekonomické a sociální).
22
5. VYHODNOCENÍ POZICE PROJEKTU Na základě definice faktorů SWOT byla následně vymezena strategická pozice projektu „Centrum zdraví a bezpečí“ (obrázek 9). Obdobná analýza by měla být standardem pro všechny projekty rozvojového charakteru společně s rámcovou analýzou nákladů a užitků CBA (kapitola 6.). Modelové řešení je realizováno prostřednictvím logicko strukturálního modelu (obrázek 9.). V případě převahy silných stránek a příležitostí je standardem obecné přijetí projektu a jeho podpora (tím vnitřní eliminace slabostí a ohrožení). V opačném případě, tedy při převaze slabostí a ohrožení je nezbytné omezení projektu (vyřazení, zařazení do zásobníku pro realizaci). Při vzniku velkých slabostí či ohrožení (rizika) je základem proces změn projektu (technické, ekonomické a marketingové). Obrázek 9.
Modelové řešení SWOT a pozice projektu
Příležitosti z vývoje prostředí
Síla současného prostředí
Velká příležitost Příležitost
Slabost
RIZIKA Slabosti
Rovnováha
Síla
Velká síla
REALIZACE
Pozice projektu
Rovnováha
Ohrožení OMEZENÍ
RIZIKA Ohrožení
Velké ohrožení
Slabost současného prostředí
Velká slabost
Ohrožení z vývoje prostředí
V návaznosti na provedenou analýzu konstatujeme plnou opodstatněnost pro realizaci projektu. Základem je strategie založená na následujících nosných principech chování. •
•
První činností je vytvoření inovačního prostředí jednotlivých účastníků projektu a spolupracujících složek (dnes především postoje KV). Spojenými procesy jsou inovace činností (především podmínky pro projektové řízení a minimalizaci hierarchických struktur). Cílem je zvýšení pružnosti a koordinace řízení (projektový tým). Druhou zásadní činností je takzvaná koncepce odlišení. Ta je založena na zdůrazňování silných stránek a efektů všemi účastníky projektu a spolupracujícími organizacemi. Základem je komunikace s veřejností a poskytování objektivních informací. Souběžně je nezbytná transparentnost aktivit (vazba na praktiky ROP).
23
6. MODEL CBA Užitky projektu v současné době můžeme pouze odhadovat. Z údajů ČSÚ vyplývá, že pouze škody evidované v rámci přímých zásahů a uchráněných hodnot HZS se v Karlovarském kraji pohybují v objemu 250 milionů Kč ročně. Pouze věcné škody způsobené dopravními nehodami činí minimálně dalších 250 milionů Kč ročně. Dané statistiky jsou pouze okamžitým, evidovaným projevem (celkem 500 milionů Kč ročně). Ostatní dopady rizik nejsou přímo evidovány a lze je pouze odhadovat. Řádově se jedná o dvojnásobek této částky (statistiky SRN , které evidují průřezově strukturu dopadů rizik a zahrnují i náklady na léčení, důchody a odděleně dopady sociálních rizik). Celkově tak lze uvažovat s následujícími variantami dopadů rizik v čistě evidenčně ekonomickém vyjádření (tabulka 13). Dopady sociální či psychické nelze přímo vyjadřovat penězi. Tabulka 13. Varianty ekonomických dopadů rizik v KVK
Roční dopady (tis. Kč)
Varianta Optimistická (předpoklad zlepšování situace)
800 000
Výchozí (evidovaná data a strukturální navýšení)
1 000 000
Pesimistická (předpoklad zhoršování situace)
1 200 000
Při dalších ekonomických kalkulacích můžeme jen obtížně odhadovat dopady „Centra zdraví a bezpečí“ a celé činnosti AZK na snížení těchto dopadů. Působí zde i faktor dlouhodobosti (efekty nelze očekávat jednorázově, ale působí v dlouhém časovém horizontu jako forma kultury chování a schopnosti zamezovat škodám na zdraví a majetku). Uvažujeme tak pouze teoreticky v pravděpodobné variantě (tabulka 14.). Tabulka 14. Roční dopad omezení dopadů rizik v KVK
Snížení dopadů
Varianta ročních ekonomických dopadů (tis.Kč)
800 000
Objem (tis.Kč)
1 000 000
1 200 000
1,0%
8 000
10 000
12 000
2,0%
16 000
20 000
24 000
3,0%
24 000
30 000
32 000
4,0%
32 000
40 000
48 000
5,0%
40 000
50 000
60 000
Už čistě kalkulační propočet nám napovídá, že při uvažované investici do projektu „Centrum zdraví a bezpečí“ ve výši 70 milionů Kč (uvažujeme cenu včetně smluvních víceprací a změn vybavení) a předpokládaných provozních nákladech (výhradně materiál, energie, služby a stálých zaměstnanců při hrazení většiny osobních nákladů lektorů ze stálých výdajů spolupracujících organizací) v předpokládané výši 8 000 tis. Kč ročně (tabulka 15.) jsou tyto kryty potenciálními užitky v minimální variantě. Jakákoliv jiná varianta znamená krytí investičních výdajů KV s prostředky ERDF prostřednictvím ROP.
24
Tabulka 16.
Rok provozu 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Celkem
Variantní modelové řešení CBA projektu „Centrum zdraví a bezpečí“
Investiční náklady (tis. Kč) 70 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 70 000
Provozní náklady (tis. Kč) Roční
6 6 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 116
Celkové náklady (tis. Kč)
Kumulace 0 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
6 12 20 28 36 44 52 60 68 76 84 92 100 108 116 116
0 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
Roční 70 6 6 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 186
25
Celkové užitky (tis. Kč)
Kumulace 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
70 76 82 90 98 106 114 122 130 138 146 154 162 170 178 186 186
000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
Roční
5 5 10 10 15 15 15 15 20 20 20 20 20 20 20 230
Kumulace 0 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
5 10 20 30 45 60 75 90 110 130 150 170 190 210 230 230
0 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
Ekonomické dopady (%) 0,00 0,50 0,50 1,00 1,00 1,50 1,50 1,50 1,50 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00
Tabulka 15. Kalkulace předpokládaných nákladů provozu CZB
Objem (tis.Kč)
Položka
Materiálová spotřeba na kurzy CZB
2 000
Specifikace
Sdružené financování (variantně MŠMT)
Režijní materiál a PHM
400
Sdružené financování
Stálá obnova DHIM
200
Sdružené financování
Spotřeba materiálu
2 600
Spotřeba energií
1 200
Sdružené financování
Provozní služby
200
Sdružené financování
Administrativní služby
100
Sdružené financování
Služby celkem
300
Mzdy stálých zaměstnanců
1 400
Sdružené financování (variantně MŠMT)
500
Sdružené financování (variantně MŠMT)
Pojištění stálých zaměstnanců Osobní náklady stálých zaměstnanců
1 900
Odměny lektorů (mimo činnost AZK)
2 000
Celkem náklady
8 000
Sdružené financování (variantně MŠMT)
Například při snižování dopadů o 2% ročně (20 000 tis.Kč) by z dlouhodobého hlediska ve výchozí variantě byla investice uhrazena prostřednictvím celospolečenských užitků v intervalu pěti až šesti let. I když jsou tyto propočty hypotetické (vnějšími vlivy může docházet k nepředvídatelným jevům typu mimořádných událostí). Pro názornost jsme na tomto místě zpracovali modelové řešení (tabulka 17.) , které je založeno na mírně pesimistické variantě užitků. Model je zpracován v reálných cenách roku 2012. Je předpokládána životnost 15 let (doba do realizace generálních oprav), stálé provozní náklady 8 000 tis.Kč ročně a postupný nárůst užitků (0,50 až 2,00%), Tabulka 17. Souhrnné ukazatele modelové varianty CBA
Parametry analýzy Celkové hrubé výdaje
I
tis. Kč
186 000
Současná hodnota
PV
tis. Kč
230 000
Současná čistá hodnota
NPV
tis. Kč
44 000
Doba návratnosti
N
let
12,13
Index rentability
R
%
23,66
Vnitřní výnosové procento
IRR
%
123,66
Ukazatele
Výstupy potvrzují oprávněnost realizace projektu CZB z hlediska základních ukazatelů CBA (tabulka 16.). Současná hodnota (PV) převyšuje v rámci uvažované životnosti celkové hrubé výdaje (I) o 44 milionů Kč (takzvaná čistá hodnota NPV). Návratnost CZB při daných parametrech činí 12 let. Příznivé jsou i parametry rentability v výnosnosti.
26
7. ZÁVĚRY Ve všech předchozích analytických souvislostech je třeba respektovat primárně další, především provozně organizační skutečnosti. Programová náplň projektu je již nyní rozvíjena prostřednictvím specializovaných programů, zabezpečovaných ze strany AZK. V rámci vlastní činnosti AZK program CZB zahrnuje preventivně výchovné (odborné) a výchovně vzdělávací (odborné) programy (tabulka 18.). Cíle preventivně výchovného programu , průběžně vytvářené projektovou činností záchranářských složek AZK, budou zaměřeny především na praktickou výuku. Výchovně vzdělávací programy budou zaměřeny především na poskytování maximálně objektivních informací pro jednotlivé skupiny škol (mateřské, základní, střední, žáci a pedagogové) a dalších organizací. Součástí portfolia programů je průběžné vzdělávání pedagogů a lektorů AZK. Tabulka 18.
Portfolio programů AZK v „Centru zdraví a bezpečí“
Aktivity
Preventivně výchovné programy (odborné)
Výchovně vzdělávací programy (odborné)
Ostatní aktivity
Oblast rizik Stálá rizika
Úrazy, požáry
Mimořádné události
Přírodní, civilizační
Sociální jevy
Vstupní, důsledky
Stálá rizika
Zdravotní důsledky
Mimořádné události
Zdravotní důsledky
Sociální jevy
Průvodní, výsledné, důsledky
Diplomovaný záchranář
Komplexní rizika
Vzdělávací aktivity
Komplexní rizika
Ostatní aktivity
Podpora prostřednictvím PR
Další projektovou aktivitou CZB bude zabezpečení programu „Diplomovaný záchranář“, prostřednictvím výukového programu partnera asociace, Střední zdravotnické školy a vyšší odborné školy zdravotnická Karlovy Vary. Optimální využití kapacity bude dále zajištěno prostřednictvím akcí, pořádaných AZK, jejími partnery a spolupracujícími organizacemi (vzdělávání veřejného sektoru a obyvatel, odborné konference, vzdělávání záchranářů, soustředění organizací, akce „Mateřského centra“, akce „Nadace Bez bariér“). Nedílnou součástí aktivit jsou i akce v oblasti styku s veřejností (především „Dny záchranářů“) a ostatní kongresové vzdělávací či charitativní akce. Vlastní činnost bude strukturována podle jednotlivých realizovaných aktivit tak, aby mohla být zabezpečena její průběžná kontrola v návaznosti na monitorovací předpisy čerpání zdrojů z fondů EU. V oblasti programů realizuje AZK financování učebních programů, učebních pomůcek charakteru duševního vlastnictví, školení pedagogů a lektorů prostřednictvím Globálního grantu „Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Karlovarském kraji“ (Operační program ESF vzdělávání pro konkurenceschopnost, prioritní osa 3 další vzdělávání, oblast podpory 3.2. podpora nabídky dalšího vzdělávání).
27
Obrázek 10. Systém organizace a řízení CZB
Vstupy Materiál, energie, služby, potenciál lidí
Partneři AZK Statutární orgány AZK
Výstupy Programy a jejich propojené užitky
Výkonný ředitel
Programový manažer
Provozní manažer
Vývoj programů - PR
Logistika
Lektoři programů
Správa areálu Administrativa
Vnější prostředí
V oblasti organizace a řízení provozu CZB je předpokládán ze strany AZK vytvoření stálého provozního týmu. Ten bude strukturován jako přímý a nepřímý úsek činnosti. V čele organizace bude výkonný ředitel projektu, který bude zajišťovat strategii (především řízení značky) a koordinaci činnosti organizace charakteru sítě. Přímý úsek bude zabezpečen programovým manažerem a jeho asistentem. Společně budou realizovat vývoj programů, komunikaci s veřejností a zabezpečení lektorů jednotlivých programů. Nepřímý úsek bude zajištěn prostřednictvím provozního manažera (logistika, administrativa a účetnictví) a správce areálu (optimálně rodina, kdy muž zajišťuje běžnou údržbu areálu a partnerka služby v centrální budově). Celý provozní tým tak bude tvořit šest stálých zaměstnanců. Cílem financování osobních nákladů je akreditace MŠMT. Principem organizace a řízení je tak minimalizace fixních nákladů provozu a externí poskytování služeb (obrázek 10.).
Za Asociaci záchranný kruh
Ing. Veronika Krajsová President asociace
Lukáš Hutta Manažer asociace
Zpracoval: Ing. Erik Maca, Ekonomický a organizační poradce, Karlovy Vary
28
