CENTRUM PRO DĚTSKÝ SLUCH TAMTAM, o.p.s

CENTRUM PRO DĚTSKÝ SLUCH TAMTAM, o.p.s. Společně k bezbariérovosti V, 19. 5. 2016 Problematika přístupnosti objektů pro osoby s poruchami sluchu a neslyšící Bc. Romana Procházková, DiS. Mgr. Monika Kunhartová, PhD.

DIVIZE MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ

KOMPLEX SLUŽEB PRO RODINY S DĚTMI SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM Z CELÉ ČESKÉ REPUBLIKY

Poskytuje komplex vzájemně navazujících služeb pokrývajících potřeby dětí se sluchovým postižením a jejich rodin.

•

Sociální služby dle z.. 108/2006 Sb.: Raná péče, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, Odborné sociální poradenství (pracovnice komunikuje znakovým jazykem).

•

Informační a vzdělávací služby: Informační měsíčník a čtvrtletní časopis, specializovaná knihovna, vzdělávací aktivity, týdenní pobytové akce pro rodiny s dětmi se sluchovým postižením.

•

Kulturně osvětové aktivity: divadelní představení, jarmarky, zahradní slavnosti tlumočené do znakového jazyka a určené i pro širokou veřejnost.

•

Psychologické poradenství – psycholog s aktivní znalostí znakového jazyka


Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. je nestátní nezisková organizace s celorepublikovou působností, založená již v roce 1990.

PŘÍSTUPNOST OBJEKTŮ PRO OSOBY S PORUCHAMI SLUCHU A NESLYŠÍCÍ


Potřeby osob se sluchovým postižením se více než na architektonické bariéry soustřeďují na informační systémy a vybavení objektů pomůckami usnadňujícími komunikaci.


•

Prelingválně neslyšící – vady vrozené nebo získané v raném věku před vytvořením řeči. Pokud je ihned zahájena komunikace znakovým jazykem, citový vývoj, bezděčné učení a tvorba pojmů probíhá prakticky shodně jako u slyšících dětí mluvenou řečí. Znakový jazyk je přirozený a srovnatelný s jazyky mluvenými, má vlastní historii, vývoj, gramatiku, slovní zásobu. Uživatelé znakového jazyka sami sebe označují za Neslyšící, tvoří jednu z nejsoudržnějších jazykových a kulturních menších

•

Nedoslýchaví – slyší špatně nebo velmi špatně. Rozpozná, co je zvuk a odliší jej od vibrací. Tři stupně: lehká, středně těžká a těžká nedoslýchavost. Od středně těžké nedoslýchavosti problémy s přijetím majoritní společnosti, které nikdy není stoprocentní.

•

Ohluchlí – náhlá nebo úplná ztráta sluchu po vytvoření řeč. Klade velké nároky na ohluchlého jedince a jeho okolí. Věra Strnadová o lidech ohluchlých píše: „Po stránce odezírání mají větší problémy než ohluchlí v dětství. Obtížněji a pomaleji se učí využívat náhradních smyslů. Mohou se dobře vyjadřovat, ale mluvené řeči kolem sebe často nerozumějí, nemají-li dostatečný trénink v odezírání.“ (Strnadová, Věra. Jak se úspěšně vyrovnávat se ztrátou sluchu. Praha. ASNEP, 2001)

•

Hluchoslepota – závažné zdravotní postižení. Kombinace současnou vadou sluchu a zraku výrazně stěžuje orientaci v prostoru, mezilidskou komunikaci, způsobuje poruchy v psychice a sociální oblasti.


Dle WHO je sluchové postižení považováno za druhé nejzávažnější postižení lidské bytosti.


Všichni lidé s vadou sluchu přijímají informace především zrakem.

•

Sluchadla – určena pro ty, kteří mají využitelné zbytky sluchu. Zesilují sluch, využívají více či méně sluchový orgán. Před přidělením je nutné audiologické vyšetření, typ sluchadla musí odpovídat charakteru sluchové vady.

•

Kochleární implantáty – určen pro ty, kteří nemají využitelné zbytky sluchu, ale mají funkční sluchový nerv. Elektronické zařízení, které transformuje zvuk na elektrický signál, jímž jsou stimulována vlákna sluchového nervu. Vnitřní část je implantována do spánkové kosti, vnější nošena viditelně.

Obr. 1 Sluchadla

Obr. 2. Kochleární implantát – vnější část

x

vnitřní část


SLUCHOVÁ PROTETIKA


V roce 2016 neexistuje celorepubliková evidence osob se sluchovým postižením

•

V České republice je 0,5 milionu osob se sluchovým postižením. Z nich naprosto rozhodující část tvoří starší lidé, jejichž sluch se zhoršil z důvodu věku.

•

V České republice je zhruba 15 000 osob se sluchovým postižením, kteří se s vadou sluchu narodili, nebo jejichž vada vznikla v dětství.

•

V České republice je 7300 uživatelů znakové řeči (termín znaková řeč je od prosince 2008 nahrazen termínem znakový jazyk. Počet uživatelů znakového jazyka se s ohledem na prudký rozvoj znakového jazyka zvýšil.)

Prevalence sluchových vad: na 1000 narozených dětí připadá 1 dítě s vadou sluchu.


V roce 1998 byl v časopise Speciální pedagogika publikován článek Doc. Ing. Jaroslava Hrubého s názvem Kolik je u nás sluchově postižených? Článek shrnoval výsledky rozsáhlé dotazníkové akce na českých školách pro sluchově postižené.

BAZBARIÉROVOST VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Zákon č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Tyto osoby mají právo svobodně si zvolit komunikační systém, který odpovídá jejich potřebám. Jejich volba musí být v maximální možné míře respektována.

•

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání mj. i osobami se sluchovým postižením. (Prostory pro shromažďování 50 a více osob, každé ozvučení, překladatelská servis kin, divadel a sálů musí umožňovat indukční poslech. Pokladny a přepážky musí umožňovat indukční poslech a jejich stavebně technické uspořádání musí umožňovat odezírání. Elektronický vrátný musí být vybaven také signalizací optickou. Prostory vybavení pro indukční poslech nesmí být umístěny přímo nad sebou v jednotlivých podlažích. Základní informace pro orientaci na veřejnosti musí být jak vizuální, tak podle okolností i akustické a hmatné).

•

Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy. Upravuje oblast bezbariérovosti informací v elektronické podobě. Informace související s výkonem veřejné správy musejí být uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením.


•

BEZBARIÉROVOST VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Bariérová komunikace Komunikace přes mikrofon – elektronické vrátnice

•

Nevhodně nainstalované informační panely (obtížná orientace na neznámém místě)

Zajištění online přepisu mluvené řeči, online tlumočnické služby (nutné internetové pokrytí mobilním signálem nebo WiFi v objektu)

•

Nepřístupné internetové stránky pro uživatele znakového jazyka

Viditelné upozornění na bezbariérové pracoviště – symbol přeškrtnutého ucha nebo znakujících rukou

•

Uzpůsobení přepážky tak, aby sklo nebránilo v komunikaci

•

Elektronické vrátnice vybavené světelným signálem

•

Informační panely obrazové a textové (převod na text – titulky, tlumočení do znakového jazyka)

•

Sdělení úřadů a záznamy z veřejných jednání na webových stránkách opatřené titulky a v českém znakovém jazyce

•

Proškolený personál - nastavení komunikačních strategií a pravidel způsobu jednání pracovníků úřadu s návštěvníky se sluchovým postižením

• Indukční smyčka není plošné řešení • • •

Neproškolený personál

•

Neoznačené pracoviště


•

Řešení

BEZBARIÉROVOST VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Krajský úřad Olomouckého kraje zveřejňuje některá sdělení na svých webových stránkách v českém znakovém jazyce. https://www.kr-olomoucky.cz/videa-pro-neslysici.html Dále nabízí zprostředkování tlumočníka pro jednání na úřadě. Je nutné vyplnit online formulář a zaslat ho 15 dnů před plánovaným jednáním.

•

Krajský úřad Libereckého kraje používá pro komunikaci s občany se sluchovým postižením tablety, které umožňují online tlumočení.

• Kraj Vysočina pořádá pro osoby se sluchovým postižením Den zdraví pro neslyšící, jehož součástí jsou přednášky a poradenství tlumočené do českého znakového jazyka

•

Od roku 2015 je na Krajském úřadě Pardubického kraje nainstalována mobilní indukční smyčka.

•

Magistrát města Pardubice disponuje indukční smyčkou.

•

V rámci dne neslyšících (8. 3. 2016) byly tiskové konference poslanecké sněmovny a poslaneckých klubů tlumočeny do českého znakového jazyka a přepisovány.

•

Přehled komunikačně bezbariérových míst v Brně http://www.pomuckyproneslysici.cz/bezbarierovost/s33 Neslyšící lidé mnohdy nevědí, že úředníci mají kompetence poskytovat servis osobám se sluchovým postižením – všechna taková pracoviště a kanceláře by měla být označena mezinárodním symbolem přístupnosti pro osoby se sluchovým postižením.


•

BEZBARIÉROVOST VE ŠKOLSTVÍ

Ve školním roce 2014/2015 bylo v ČR na základních školách (běžných i speciálních) vzděláváno 1 337 žáků se sluchovým postižením (Katedra geoinformatiky UPOL, 2015).

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů upravuje vzdělávání, stanovuje podmínky, za nichž se vzdělávání uskutečňuje. Mimo jiné upravuje poskytování podpůrných opatření žákům používajícím jiný komunikační systém než mluvenou řeč. Škola zajišťuje vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá potřebám žáka. Pokud žák upřednostňuje český znakový jazyk, ale je vzděláván ve třídě, kde se ČZJ nepoužívá, zajistí škola žákovi vzdělávání s využitím tlumočníka ČZJ. Upřednostňuje-li žák komunikaci mluvenou řečí s oporou v psaném textu, poskytuje mu škola vzdělávání s využitím přepisovatele pro neslyšící.

•

Česká školní inspekce a odborní pracovníci NRZP ČR Metodické doporučení pro postup škol, vzdělávajících děti rodičů se zdravotním postižením, nebo zdravotním znevýhodněním. Škola poskytuje žákovi zvýšenou podporu domácí přípravy zejména v případech, kdy tato příprava je založena na sluchové spolupráci rodiče a dítěte. Podílí se na reedukaci případné narušené komunikační schopnosti dítěte nebo žáka vyplývající ze špatného mluvního vzoru rodičů. Škola s rodiči dohodne formu pravidelné nepřímé (např. e-mailem, prostřednictvím školního intranetu, písemnou formou) i přímé (prostřednictvím tlumočníka do znakové řeči, komunikace odezíráním při zřetelné artikulaci) komunikace. Dle potřeb rodičů i personálních a finančních podmínek škola pro komunikaci o záležitostech vzdělávání dítěte nebo žáka i pro umožnění účasti rodičů v dalších školních aktivitách zajistí tlumočníka do znakového jazyka.


•

Bariérová komunikace

Řešení

•

Komunikace přes mikrofon – elektronické vrátnice

•

•

Hluk o přestávkách, v tělocvičně (ztížená orientace)

Proškolení personálu a seznámení spolužáků se specifiky sluchového postižení

•

Nevhodně nainstalované informační panely (obtížná orientace na neznámém místě)

•

Zajištění podpůrných opatření – FM systémy a bezdrátová příslušenství

•

Nerespektování sníženého tempa žáka z důvodu ztížené orientace, zvýšená unavitelnost (náročné odezírání)

•

Informační panely obrazové a textové, cedule, šipky, ukazatale (orientace v prostorách školy).

•

Úprava prostředí: třída v klidnější části školy (okna směrem do rušné ulice nejsou vhodná, zamezení hluku z jiných tříd); limitace hluku z projektorů, klimatizace; minimalizace ozvěny vhodným rozmístěním nábytku; dobré přirozené osvětlení; koberec nebo měkké koncovky na nohách židlí; závěsy a záclony; světelná signalizace zvonku; otočná židle umožňující otáčení -> lepší rozhled do třídy; rozmístění lavic do tvaru U.

•

Úprava prostředí neodpovídá potřebám žáka se sluchovým postižením




PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

•

Masarykova Univerzita Brno – středisko Teiresiás (videa ve znakovém jazyce na stránkách Univerzity po rozkliknutí symbolu rukou).

•

Univerzita Palackého Olomouc

• Univerzita Hradec Králové – AUGUSTIN •

Univerzita Pardubice – APUPA

•

CVUT Praha

•

Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. – interaktivní přednáškové programy pro žáky a pedagogy ZŠ (seznámení s problematikou sluchového postižení)

Vysoké školy studentům poskytují integrovanou formu studia a individuální studijní plány. Studenti i učitelé na daných školách mají během výuky nárok na tlumočení či vizualizaci mluveného jazyka. Tento model by bylo žádoucí převést do nižších vzdělávacích stupňů – středních škol a základních škol.


Centra podpory studentů se specifickými potřebami na vysokých školách

BEZBARIÉROVOST KULTURA A VOLNÝ ČAS

•

Východočeské divadlo Pardubice – tlumočené představení „Škola malého stromu“ (Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.)

•

Národní Abylimpiáda Pardubice – zajištěn přepis mluvené řeči (Česká abylimpijská asociace)

•

Národní rada osob se zdravotním postižením – přepis mluvené řeči na mnoha regionálních akcích

•

Divadlo Lávka – divadelní představení „Čtyři dohody,“ „Pátá dohoda“ tlumočené do znakového jazyka a přepisované do mluvené řeči (Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.)

•

Divadlo Kalich – v roce 2015 představení Mauglí simultánně tlumočené do znakového jazyka a uměleckého znakového jazyka. (Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.)

•

Divadlo Na Jezerce – představení Manželské vraždění tlumočené do znakového jazyka (Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.)

• Říše loutek – představení O pejskovi a kočičce; O nezbedných kůzlátkách; Kašpárek v pekle, O Koblížkovi a o Budulínkovi tlumočené do znakového jazyka (Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.)

•

Tlumočené koncerty – Tříkrálové večery (Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s); Podepsáno srdcem v ČT, tlumočené koncerty skupiny Traband, Neslýchané festivaly,

•

Tlumočené výstavy, vernisáže a prohlídky muzeí – Národní galerie, Národní muzeum, Pražská muzejní noc, Muzejní den), Muzeum hlavního města Prahy, Muzeum Kampa (Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.)



„Škola malého stromu“ Divadelní soubor Cylindr


Východočeské divadlo Pardubice 18. 5. 2016

BEZBARIÉROVOST OSTATNÍ

•

Pardubická krajská nemocnice - tablet V nemocnici, jenž neslyšícím umožní komunikovat se zdravotníky pomocí online tlumočníků do znakového jazyka.

•

Pardubická městská policie zřídila linku pro neslyšící. Na tísňové lince mohou neslyšící prostřednictvím SMS ohlásit mimořádnou událost a vyžádat si pomoc složek integrovaného záchranného systému. V budoucnu by měla být linka zařazena do krizového plánu města. Předpokládá to vytvoření databáze kontaktů, na jejímž základě budou handicapovaní v případě krizové situace vyrozumění o aktuální hrozbě SMS zprávou.

• Hasičský záchranný sbor České republiky – tísňová linka pro neslyšící v Pardubickém kraji. SMS se odesílá na neveřejné mobilní telefonní číslo, které sluchově postižení obdrží po registraci.

•

O2 Hovor pro neslyšící - Operátor za neslyšícího vyřídí jeho požadavky v mluvené formě a poté mu zašle odpověď písemně vybraným kanálem, kontaktuje potřebného lékaře, objednává pro klienty zboží, slyšícím zákazníkům zprostředkovává komunikaci s neslyšícími, předává soukromá sdělení, vyhledává potřebná telefonní čísla, vyřizuje a zprostředkovává komunikaci s operátory zákaznických linek, firem, institucí, úřadů aj.

•

Dopravní podnik města Pardubic – instalace informačního systému pro osoby se sníženou schopností orientace a pohybu ve všech vozech městské hromadné dopravy.



•

Desatero komunikace s osobami se sluchovým postižením: http://kochlear.cz/doc/desatero-komunikace-sosobami-se-sluchovym-postizenim.pdf

•

Tlumočnické služby

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob http://www.snncr.cz/Pardubicky-kraj Asociace organizací neslyšících a nedoslýchavých ASNEP http://www.asnep.cz/

•

Přepis mluvené řeči

Transkript online s.r.o. http://www.transkript.cz/ Centrum zprostředkování simultánního přepisu http://www.eprepis.cz/

•

Technické pomůcky pro osoby se sluchovým postižením

AUDIOHELP z.s. www.audiohelp.cz HELP CENTRUM s.r.o http://www.patron.eu REJA spol. s r.o. http://www.sluchadlaprozivot.cz/ KOMPONE s.r.o. http://www.kompone.cz/ SLYŠET VÍC http://slysetvic.cz/ AUDIONIKA http://www.audionika.cz/


MŮŽETE POTŘEBOVAT

DĚKUJEME ZA POZORNOST www.detskysluch.cz e-mail: [email protected]; [email protected]


CENTRUM PRO DĚTSKÝ SLUCH TAMTAM, o.p.s

Recommend Documents