Centrální nervový systém
Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Medulla spinalis (hřbetní mícha)
Hřbetní mícha ●
V páteřním kanálu ●
● ●
U dospělého do výše L1 – L2 (páteř roste od 4. měsíce nitroděložního vývoje rychleji než mícha)
40-45cm dlouhá, 35g 2 zduření – intumescentia cervicales et lumbales ●
●
(1)
Odstupují nervová vlákna pro HK a DK
Conus medullaris – kuželovitě zúžený dolní konec míchy ●
Od něho až ke kostrči → koncové vlákno = filum terminale
Hřbetní mícha ●
6 podélných rýh ●
●
●
●
(2)
Fissura mediana ventralis – vpředu uprostřed hluboká → → od ní laterálně 2x sulcus ventrolateralis = odstup předních kořenových vláken Sulcus medianus dorsalis a 2x sulcus dorsolateralis = vstup zadních kořenových vláken
Míšní segmenty ●
8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční
Hřbetní mícha ●
●
(3)
Každý segment = kořenová vlákna pro 1 pár míšních (obvodových = periferních) nervů
Cauda equina – koňský ohon – míšní nervy a kořeny v kaudální části míchy probíhají sestupně
Hřbetní mícha ●
●
Canalis centralis ●
Uprostřed míchy
●
Šedá hmota – kolem ve tvaru křídel motýla
Přední rohy míšní ●
●
(4)
Motoneurony (motorické buňky) – inervace příčně pruhovaného svalstva
Postranní rohy míšní ●
Pregangliová vlákna vegetativních nervů
Hřbetní mícha ●
Zadní rohy míšní ●
Nervové buňky se shlukují v nervová vlákna –
Ncl. proprius columnae posterioris a ncl. thoracicus →
–
→ jejich vlákna probíhají: ● ●
●
●
(5)
Směrem nahoru k mozku – stejnostranně nebo druhostranně Směrem k motorickým buňkám předních rohů míšních stejnostranně – buňky asociační Směrem k motorickým buňkám předních rohů míšních druhostranně – buňky komisurální
Bílá hmota ●
Periferně od šedé a je rozdělena v provazce
Hřbetní mícha – – – ●
(6)
Zadní – funiculi dorsales Postranní – funiculi laterales Přední – funiculi ventrales
Provazce z výběžků nervových buněk = NERVOVÉ DRÁHY = TRACTUS NERVOSI – viz. dále
Medulla oblongata (prodloužená mícha)
Prodloužená mícha
(1)
●
S dalším oddíly mozku = MOZKOVÝ KMEN
●
Plynulé pokračování hřbetní míchy ●
●
vpředu se kapkovitě rozšiřuje a noří se do hmoty pons Varoli shora kryta mozečkem – spojeno dolními mozečkovými raménky
●
Dlouhá 20-25 mm
●
Uložena v zadní jámě lební
●
Šedá hmota soustředěna do jader (začínají motorické a končí senzitivní dráhy) hlavových nervů – mezi nimi roztroušené nervové buňky se síťovou strukturou = RETIKULÁRNÍ FORMACE
Prodloužená mícha ●
●
Bílá hmota = sestupné a vzestupné dráhy prodloužené míchy Fissura mediana ventralis – vpředu ●
●
Od decussatio pyramidum po Varolův most
Pyramis medullae oblongatae – laterálně ● ●
●
(2)
Podkladem je pyramidová dráha – viz. nervové dráhy Oliva – oblý útvar zevně pyramis – odstupuje IX., X., XI., XII. hlavový nerv
IV. mozková komora ●
Na dně motorická jádra V., VI., VII., VIII., IX., XI., X.
Prodloužená mícha ●
●
(3)
Senzitivní jádra V., VIII., X., IX.
Retikulární formace ●
Pod spodinou IV. komory
●
Shluky šedých buněk v bílé hmotě Zasahuje do středního mozku a mezimozku (kraniální směr) – Zasahuje do do retikulární formace krční míchy (kaudálně) Převodní struktura a aktivátor mozkové kůry (udržují ji bdělou) –
●
●
Ústředí DÝCHÁNÍ a REGULACE SRDEČNÍ AKCE a VAZOMOTORIKA CÉV (řízení TK)
Prodloužená mícha ●
(4)
+ centrum sacího, polykacího reflexu, slinění, obranné reflexy (kašel, kýchání, zvracení)
http://legacy.owensboro.kctcs.edu/GCaplan/anat/Notes/API%20Notes%20L%20Central%20Nervous%20System-Brain.htm
Pons Varoli ●
Příčný val (široký límec) pod prodlouženou míchou
●
Před ním je střední mozek
●
Po stranách plynulý přechod do mozečku = střední mozečková raménka (pedunculi cerebellares medii) ●
●
Na rozhraní vystupuje V. hlavový nerv (nervus trigeminus)
Spodní strana = bílá hmota → ●
●
→ podélně vlákna pyramidové dráhy → vlákna napříč = spojení kůry koncového mozku a mozečku
http://faculty.irsc.edu/FACULTY/TFischer/AP1/brain%20stem.jpg
http://faculty.ksu.edu.sa/73860/Pictures%20Library/Forms/DispForm.aspx?ID=11
http://fultoncountybraininjurysupportgroup.health.officelive.com/stem.aspx
Cerebellum (mozeček) ●
Uložení: ● ●
●
(1)
Zadní jáma lební Nad mostem a prodlouženou míchou – kryje zezadu a shora IV. komoru mozkovou
Pedunculi cereberalles = raménka mozečková (svazky bílé hmoty – 3 páry) ●
… craniales → se středním mozkem
●
… mediales → s pons Varoli
●
… caudales → s medulla oblongata
Cerebellum (mozeček)
(2)
2 hemisféry ●
●
●
Vermis cerebelli – červ mozečkový
Šedá hmota mozková ●
Na povrchu hemisfér, cca 1mm silná
●
Rozbrázděná – jak na hemisférách tak i na červu
●
Zryje povrch všech závitů
Bílá hmota mozková ●
●
Uvnitř, vybíhá do každého závitu – na příčném řezu rozvětvená kresba → → “strom života” - dle anatomů
Cerebellum (mozeček)
http://etc.usf.edu/clipart/55700/55760/55760_cerebellum.htm
Cerebellum (mozeček)
(3)
●
Mozečková jádra – shluky šedé hmoty v hloubce bílé
●
Důležité centrum ●
Koordinace a kontrola udržení rovnováhy
●
Svalový tonus, přenos svalových pohybů
●
●
Koordinace úmyslných pohybů – zejména rychlé, jemné a přesné Podkladem jsou dráhy – vstupují a vystupují mozečkovými raménky –
Vzruchy z vestibulárního ústrojí, kloubních, šlachových, svalových proprioreceptorů, receptorů kůže, útrob, zraku a sluchu
Cerebellum (mozeček)
(4)
–
Kůra integruje vzruchy + informace z motorické mozkové kůry
–
Z kůry → hluboká mozečková jádra (začínají odstředivé dráhy mozečku) → retikulární formace červené jádro středního mozku (nucleus ruber) → thalamus (hrbol) v mezimozku → motorická oblast mozkové kůry
●
Poruchy mozečku (např. etylalkohol)
●
Hypotonie – snížený svalový tonus
●
Nejistota úmyslných pohybů = vrávoravá chůze
●
Neschopnost regulace intenzity = přehnané, neodměřené
Cerebellum (mozeček) ●
(5)
Porucha koordinace mluvidel = nepravidelný, přerývavý projev, obtížené vyslovování těžkých spojení Pons Varoli
Medulla oblongata http://alexmyersmetaljewelry.blogspot.com /
http://www.edoctoronline.com/medical-atlas.asp?c=4&id=21797
Cerebellum (mozeček)
(6)
Arbor vitae = “strom života”
http://www.dyslexiaonline.com/information/brain/cerebellum.html http://homepage.smc.edu/wissmann_paul/physnet/anatomynet/anatomy/neurolink.html
Mesencephalon (1) = střední mozek ●
Nejmenší část mozku – skryt mezi mostem a mezimozkem
●
Horní strana zakryta týlním lalokem
●
3 části:
●
Pedunculi cerebri – stonky z bílé hmoty; nasedají na pons Varoli ●
●
Průchodiště vzestupných a sestupných drah = spojení kůry mozkové + nižší úseky CNS
Tegmentum mesencephali – od stonků oddělen pruhem tmavých pigmentových buněk – černé jádro = substantia nigra
Mesencephalon
(2)
http://www.arts.uwaterloo.ca/~bfleming/psych261/lec6se28.htm
Mesencephalon
http://etc.usf.edu/clipart/55500/55514/55514_medulla.htm
(3)
Substantia nigra
http://www.ganfyd.org/index.php?title=Image:Brain_coronal_section_in_front_of_pons_substantia_nigra.png
Mesencephalon
(4)
●
Ovlivňuje hybnost a vegetativní funkce
●
Udržuje správnou činnost bazálních ganglií –
●
Porušení = svalový ztuhlost, klidový třes, ztráta automatických pohybů
Nucleus ruber (červené jádro) – nakupení šedé hmoty retikulární formace v bílé hmotě Vychází z něho extrapyramidová motorická dráha rubrospinální – regulace svalového tonu Prochází jím Sylviův kanálek –
● ●
●
Jádra III. a IV. hlavového nervu
Tectum mesencephali – středomozkový kryt
Mesencephalon ●
(5)
Čtverohrbolí – lamina quadrigemina = podkorové centrum (pohybové reakce očí, hlavy, celého těla) – –
Horní pár – primární centrum zrakové dráhy, centrum zornicového reflexu Dolní pár – primární centrum sluchové dráhy = reflex za zdrojem hluku
http://meduniver.com/Medical/Anatom/391.html
Diencephalon
(1)
= mezimozek ●
●
●
●
Zakrytý koncovým mozkem Boční stěny tvoří = pravý a levý hrbol mezimozkový = THALAMY Spodní stěna mezimozku = HYPOTHALAMUS Uvnitř je III. komora – strop je blanitý, je k němu připojena epiphysa = corpus pineale (šišinka) – produkuje melanotonin (tlumí sekreci pohl. hormonů)
THALAMUS ●
Vejčitý tvar, horní a zadní plocha orientována do postranních komor
Diencephalon
(2)
http://www.med.ufro.cl/Recursos/neuroanatomia/archivos/9_citoar quitectura_archivos/Page541.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0i%C5%A1inka
http://ehumanbiofield.wikispaces.com/the+brain+homework+questions-+rebecca
Diencephalon ●
●
(3)
Capsula interna (vnitřní pouzdro) ●
Pás bílé hmoty při postranní stěně thalamů
●
Oddělují je od bazálních ganglií
Thalamus spojen obousměrně s mozkovou kůrou ●
●
Převádí vzruchy z nižších oddílů CNS do m. kůry a naopak činnost je mozkovou kůrou řízena Přepojovány dráhy z: – – – – –
Mozečku Retikulární formace Červeného jádra Vzestupné senzitivní z medulla spinalis Chuťová vlákna, zraková a sluchová dráha
Diencephalon
http://www.harikasozler.net/img1531.htm
(4)
http://www.realmagick.com/thalamus-function/
Diencephalon ●
Thalamická jádra – na řezu bílé lamely rozdělující šedou hmotu na jádra – –
●
●
●
(5)
Vzruchy z proprioceptorů a exteroceptorů Rozhodují o příjemnosti nebo nepříjemnosti počitku
Vyvolává vegetativní a motorické reakce (zblednutí, pláč, palpitace …) = při prudkých citových afektech Bolestivé impulsy = procházejí thalamem k vegetativním centrům → vegetativní symptomy provázející bolest
“brána vědomí” = označení thalamu díky výše uvedeným důl. funkcím
Diencephalon
http://brainmind.com/BrainLecture1.html
http://ehumanbiofield.wikispaces.com/the+brain+homework+questions+rebecca
(6)
Diencephalon
(7)
HYPOTHALAMUS (podhrbolí) ●
Vytváří spodinu III. komory mozkové
●
Tvořen šedou hmotou, seskupena do jader
●
Hypofýza (podvěsek mozkový) – pod hypotalamem
● ●
●
Zadní lalok hypofýzy spojen s hypotalamem stopkou
●
Před hypofýzou = křížená zrakových drah
Fce hypotalamu: Nejdůležitější nadřazené koordinační centrum vegetativních funkcí – vegetativní jádra ●
Přední část hypotalamu – regulace parasympatiku
Diencephalon –
●
●
Tvorba hormonů – liberiny = do k. oběhu adenohypofýzy nebo hotové přímo do neurohypofýzy. liberiny řídí sekreci hypofyzárních hormonů
Mediální část hypotalamu – centrum sytosti ●
●
↑ TK, ↑♥ činnosti, ↓ GIT, dilatace koronárních cév, cév ve svalech, vazokonstrikce ve vnitřních orgánech
Endokrinní jádra hypotalamu ●
●
Vasodilatace, zvyšuje peristaltiku žaludku, střev, zpomalení ♥ činnosti
Zadní část hypotalamu – regulace sympatiku –
●
(8)
Narušení = mentální anorexie
Laterální část hypotalamu – centrum hladu - narušení = bulimie
Diencephalon ●
Centrum termoregulace ●
●
●
●
(9)
Přední jádra – reakce na změnu teploty protékající krve + informace z chladových a tepelných kožních receptorů Zadní jádra – ovlivnění průsvitu cév, vyvolání produkce tepla a jeho uchování → zvýšení metabolismu a vznik svalového třesu
Řízení hydratace, stálého osmotického tlaku, příjem vody, řízení afektivního a sexuálního chování Veškerá činnost je řízena z mozkové kůry
Telencephalon
(1)
= koncový mozek (= velký mozek) ●
Hemisféry – 2 polokoule ●
Hluboká podélná štěrbina mezi nimi →
●
Vazník (corpus callosum) – spojuje obě hemisféry – –
●
Pruh bílé hmoty z nervových vláken Pod ním laterální komory mozkové
Pallium – povrch polokoulí = ●
Šedá hmota (cortex cerebri), vnitřek z bílé
●
Bazální ganglia – jádra šedé hmoty ve spodní části
●
Sulci (brázdy) – na povrchu, mezi nimi gyry (závity)
Telencephalon
http://medical-dictionary.thefreedictionary.com/cerebral+gyri,+gyri+cerebri
(2)
http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/imagepages/8753.htm
Telencephalon ●
Největší brázdy – –
●
(3)
Sulcus lateralis cerebri (postranní jáma) Sulcus centralis (Rolandova)
Sulcus parietooccipitalis – + výše dělí hemisféru na: –
Lobus frontalis = čelní lalok → před sulcus centralis
–
Lobus parietalis = temenní lalok → za sulcus centralis
–
Lobus temporalis = spánkový lalok → pod postranní jámou
–
Lobus occipitalis = týlní lalok → dozadu od temenního a spánkového Lobus insulae = v hloubce postranní jámy malý okrsek gyrů
–
Telencephalon
http://www.ims.uni-stuttgart.de/phonetik/joerg/sgtutorial/graphic/lappen.gif
(4)
Telencephalon
(5)
http://www.ims.uni-stuttgart.de/phonetik/joerg/sgtutorial/graphic/gyri.gif
http://salerno.uni-muenster.de/data/bl/sobotta/pics_big/0497.html
Telencephalon
(6)
Limbický systém ●
●
●
●
Vývojově nejstarší část korové tkáně s jednoduchou stavbou Limbus = límec mozkové tkáně kolem mozkového kmene V každé hemisféře ●
Korový lem kolem spodní části hemisféry
●
Hluboké útvary – amygdala, hippocampus
Všechny součásti spojeny silnými vlákny + málo spojení s mozkovou kůrou ●
Četná spojení s hypothalamem a thalamem
Telencephalon ●
(7)
Funkcí je účast na řízení koordinace vegetativních a tělesných funkcí při emotivním chování ●
Emoční projevy jsou tlumeny mozkovou kůrou
●
Nelze je zahájit a potlačit vlastní vůlí
●
Řízení sexuálního chování
●
●
●
Podíl na vytváření dočasných spojů v mozkové kůře a ovlivnění paměti Spojen s uvědomováním si pocitu příjemnosti a nepříjemnosti Výrazně působí na CHOVÁNÍ člověka
http://brainstories.wordpress.com/tag/amy gdala-response/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Limbick%C3%BD_syst%C3%A9m http://www.sfn.org/index.aspx?pagename=publications_rd_fear_ptsd&print=on
Telencephalon
(8)
Bazální ganglie ●
Jádra šedé hmoty ve spodině hemisfér
●
Polokruhovitě uložené kolem každého thalamu ●
●
Nucleus caudatus (= ocasaté jádro) ●
●
V blízkosti thalamu
Nucleus lentiformis (= jádro čočkovité) ●
●
Oddělené proužkem bílé hmoty – capsula interna
Bočně od ocasatého jádra
= podkorová ústředí extrapyramidového systému, regulace volních a mimovolních pohybů
http://medicaldictionary.thefreedictionary.com/cuneat e+nucleus
http://brainstories.wordpress.com/tag/amygdala-response/
http://scapula.pl/anatomia.php?strona=189
Telencephalon ●
Sestupně spojené s nucleus ruber a substantia nigra
●
Vzestupně – přes thalamus s mozkovou kůrou
●
●
●
●
(9)
Mozková kůra je s bazálními gangliemi spojena obousměrně – organizace a koordinace rozptýleného extrapyramidového systému ⇒ funkční okruh → kůra → bazální ganglie → thalamus → mícha
Bazální ganglie řídí vztah mezi podrážděním a útlumem úmyslných pohybů Jejich porucha: ●
Hyperkinetické vztahy = převaha podráždění nad útlumem
Telencephalon – – – ●
(10)
Nadměrné pohyby, nepřiměřené a neúčelné Někdy kroutivé pohyby (atetóza) + snížení svalového tonu
Někdy hypokinetické stavy – spolu se zvýšeným svalovým tonem a svalovým třesem
Zdroje Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, 1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.