CENOVÁ POLITIKA DATABÁZOVÝCH CENTER. HISTORIE A SOUÈASNOST

CENOVÁ POLITIKA DATABÁZOVÝCH CENTER. HISTORIE A SOUÈASNOST Jana Machonská Albertina icome Praha s.r.o. Pøíspìvek je upraveným výtahem z diplomové práce, která byla obhájena na ÚISK FF UK v roce 2002 a je citována v závìreèném seznamu literatury [23]. V pøíspìvcích R. Papíka Vyhledávání informací I-III, uveøejnìných v minulých èíslech, a pøedevším pak v jeho posledním pøíspìvku Dialogové služby databázových center [1], byla pojednána problematika pøístupu k informacím a vyhledávání v databázových centrech. Autor upozornil na nutnost dodržování zásad rešeršní strategie, mimo jiné také z dùvodù finanèních, nebo jednotlivé služby databázového centra jsou poskytovány za finanèní úhradu, takže uživatelé každý svùj chybný krok draze zaplatí. V následujícím pøíspìvku, který úzce navazuje na pøedešlé èlánky dr. Papíka, se podrobnìji zamìøíme právì na oblast cenové politiky databázových center. 1 Úvod Uživatelé, kteøí se rozhodnou využívat online služeb databázového centra, jsou samozøejmì nuceni za tyto služby ve vìtšinì pøípadù platit. Vstupují do obchodního vztahu nejen s databázovým centrem, ale èasto i s dalšími subjekty (provozovatelé telekomunikaèní sítì, poskytovatelé pøipojení k internetu, dokumentové dodavatelské služby, atd.). Každé databázové centrum uplatòuje vùèi svým uživatelùm rozdílný model placení za služby, který úzce souvisí s charakterem vystavovaných databází a typem uživatelské komunity. Za dobu existence databázových center se uživatelé mohli setkat s mnoha rùznými zpùsoby úètování za služby. Nìkteré z nich byly na svou dobu velmi progresivní, jiné se zase setkaly s odmítavým postojem odborné veøejnosti i koncových uživatelù. Online služby vznikly v 60. letech pùvodnì pouze pro omezený okruh zákazníkù ze sféry akademické, vojenské a výzkumné, a to pøedevším z dùvodù finanèních. S. Weber [2] uvádí, že náklady na telekomunikace, hardware a software, stejnì tak jako èasové investice uživatelù do školení, tvoøily v poèátcích fungování online služeb vìtší èást nákladù než cena databáze. Nejèastìjší model úètování byl založen na principu placení za èas pøipojení (connect time – viz 2.2.1). Podle H. Boyleho [3] se producenti komerèních online bibliografických systémù a databázová centra rozhodli úètovat poplatky za èas pøipojení k databázi a za offline tiskové výstupy pravdìpodobnì proto, že tyto dvì položky byly jedinými dostupnými kvantitativními mìøítky využití systému. Druhou alternativou bylo úètování sledující skuteèné NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

využití poèítaèových zdrojù, kdy se platilo za tzv. jednotky CPU (computer performance unit – viz 2.2.2). V roce 1985 byla ale databázovým centrùm vytvoøena velká konkurence v podobì zdrojù dostupných na optických discích CD-ROM. CD-ROM nabídl pøedevším ekonomiètìjší zpùsob vyhledávání velkých objemù dat. Také technologický vývoj v 80. letech mìl zásadní vliv na zmìnu cenové politiky databázových center. Pøedevším se jednalo o zavedení rychlejších modemù a osobních poèítaèù jako inteligentních terminálù pro online vyhledávání. Uživatelé s modemy s vyššími pøenosovými rychlostmi a lepším softwarovým vybavením platili výraznì ménì za stejný objem informací než uživatelé s ménì sofistikovaným softwarem a hardwarem [4]. Mnoho databázových center proto zmìnilo svou cenovou politiku – byly zredukovány poplatky za èas pøipojení a zavedeny nové poplatky za online zobrazené nebo vytištìné záznamy. V prùbìhu 90. let se díky internetu cena stává dùležitou marketingovou zbraní. Zatímco klasická databázová centra svádìla na zaèátku 90. let tvrdý boj o udržení svých pozic, dostaly se do popøedí online služby jako AOL (America Online), Prodigy nebo CompuServe. Jejich zpùsob úètování za služby se liší od klasických modelù úètování. Uživatelé tìchto služeb obvykle platí paušální poplatky za neomezené využívání základních služeb a dodateèné poplatky za služby nadstandardní. Aèkoliv u klasických databázových center v polovinì 90. let prudce klesly poplatky za connect time, protože vyhledávání prostøednictvím webovských rozhraní bývá pomalejší a tím zbyteènì èasovì nároènìjší, vzrostly na druhé stranì další poplatky spojené s vyhledáváním, jako napø. ceny za online zobrazení výstupù. Bìhem 90. let také vzrostla popularita pøedplatného a služby databázových center zaèaly být dostupné i pro náhodné nebo málo èasté uživatele, kteøí dostali možnost platit kreditní kartou jednorázové rešerše. 2 Pøehled možných zpùsobù úètování za služby databázových center Každé databázové centrum má svou vlastní strukturu cenových tarifù, které jsou velmi složité a variabilní. Proto se v tomto pøíspìvku budeme vìnovat pouze základním komponentùm, které v sobì rùzné cenové modely zahrnují. Tìmito základními komponenty jsou: § poèáteèní náklady § poplatky za proces vyhledávání § poplatky za výstupy § další možnosti placení za služby, poplatky za speciální služby a slevy 2.1 Poèáteèní náklady Tyto finanèní výdaje, v angliètinì výstižnìji nazvané jako start-up costs, up-front costs nebo initial capital investments, souvisejí s prvním vstupem uživatele do databázového centra. Jednu z nejdùležitìjších položek poèáteèních nákladù tvoøí hardwarové vybavení pracovní stanice. Týká se napø. nákupu osobního poèítaèe, pøipojení stanice k internetu apod. Pro efektivní komunikaci uživatele s automatizovaným informaèním systémem je èasto také nutné nainstalovat na poèíta177

èi uživatele speciální software, který bývá v nìkterých pøípadech poskytován zdarma, ale nìkterá databázová centra si za nìj úètují další poplatky. Na poèátku kontraktu uživatel zpravidla platí také poplatek za poskytnutí uživatelského oprávnìní a získává tak pøístupová práva do online systému a uživatelskou dokumentaci. Tento registraèní poplatek (sign-up charge, registration fee, membership fee) je buïto jednorázový, nebo je úètován každoroènì. Systémy, které si chtìjí vybudovat co nejširší uživatelskou základnu, registrují nové uživatele bez vstupních poplatkù. Jedná se pøedevším o systémy, které jsou dostupné výhradnì pøes WWW rozhraní. Ještì navíc úètují nìkterá databázová centra svým uživatelùm každoroènì èlenské poplatky spojené s uchováváním údajù o uživatelích, zasíláním informaèních bulletinù, provozem poradenského centra apod. Aèkoliv jsou dnes nejrùznìjší uživatelské pøíruèky a nápovìdy dostupné online, efektivní vyhledávání vyžaduje i tištìné podpùrné materiály. Množství, povaha a cena tìchto materiálù se liší systém od systému. V nìkterých pøípadech jsou uživatelské manuály zahrnuty již v registraèním poplatku. Také za školení ve vyhledávání v online databázích musí uživatel zaplatit, pokud není úhrada za školení souèástí registraèního poplatku. Vìtšina databázových center u svých bìžných kontraktù nestanovuje minimální poplatky za využívání systému. U databázových center, která stanovují výši roèního nebo mìsíèního minima (minimum service requirements), je uživatel nucen tuto èástku uhradit bez ohledu na to, zda stanovená èástka pokrývá náklady na jeho práci se systémem èi nikoli (tzv. systém use-it-or-lose-it). Pro korporativní uživatele není problém tuto èástku pøekroèit, ale mùže to být problematické pro malé nebo pøíležitostné uživatele. V nìkterých pøípadech totiž musí uživatel minimální èástku uhradit, i když systém v daném mìsíci nevyužil vùbec. Minimální poplatky zavádìjí databázová centra i za vyhledávání v urèité databázi. Pøedevším se to týká specializovaných a velmi drahých, napø. numerických databází. Tyto poplatky mají sloužit jako odstrašující prostøedek pro ty uživatele, kteøí by tyto databáze využívali jen pøíležitostnì. 2.2 Poplatky za proces vyhledávání Poplatky, které se váží na vlastní proces vyhledávání, jsou úètovány databázovým centrem na mìsíèní/roèní bázi nebo v jiných èasových intervalech. Èástky mohou být fixní nebo variabilní. Zatímco poèáteèní náklady obvykle vyžadují zvláštní dotace, náklady na vyhledávání v online databázích už bývají zahrnuty do rozpoètu organizace. Nejèastìjší jsou dnes dva zpùsoby úhrady za služby databázových center: § pøedplatné (flat-fee, fixed-fee, all-you-can-eat) § platby jen za uskuteènìné operace (pay-as-you-go) 2.2.1 Úètování za èas pøipojení (connect time) Hlavní online databázové služby i dnes bìžnì stanovují ceny podle délky èasu, po který je uživatel pøipojen k systému – tzv. connect time. Poplatky za connect time se samozøejmì liší nejenom u rùzných databázových center, ale i u jednotlivých databází. Prùzkum W. Saffadyho [5] prokázal, že ceny bývají nižší pøedevším u všeobecných, humanitních a 178

spoleèenskovìdních databází. Naopak vìdecko-technické (komerèní patentové a farmaceutické databáze) patøí mezi databáze s nejvyššími poplatky za connect time. Absolutnì nejdražší jsou pak databáze hospodáøských ukazatelù a nebibliografické databáze vùbec. Placení za èas pøipojení je výhodné, protože je jednoduché. Profesionální rešeršéøi mohou princip jednoduše vysvìtlit koncovým uživatelùm a uživatelé mu snadno porozumí. Náklady na vyhledávání se dají vypoèítat a odhadnout dopøedu, takže uživatelé pøibližnì vìdí, kolik jejich rešerše bude stát ještì pøed tím, než zaènou s vyhledáváním. Nápad použít connect time jako základ pro úètování služeb je v dnešní dobì pøekonán. Jedním z nedostatkù je fakt, že èas, po který je uživatel k systému pøipojen, neodpovídá ani zdrojùm, které jsou využívány, ani objemu informací, které jsou vyhledány [6]. Nevýhodné je také to, že náklady na vyhledávání kolísají v závislosti na vytížení online systému. V dobì maximálního zaneprázdnìní není systém schopen okamžitì reagovat na požadavky rešeršéra a tím se automaticky prodlužuje doba pøipojení k databázovému centru. Uživatelé si mohou naplánovat vyhledávání na dobu, kdy je systém spíše ménì zatížen, a tím snížit své náklady. Takovéto chování uživatelù je výhodné i pro providera, protože vede k vyrovnání zatížení systému. Connect time znemožòuje maximální využití interaktivní povahy systému, protože uživatelé jsou v podstatì pobízeni k použití systému v co nejkratší dobì. Dochází k minimální nebo žádné interakci se systémem, což je urèitá nevýhoda. Uživatelé stráví radìji daleko více èasu studováním tištìných pøíruèek a pøípravou dotazu offline, než používáním online nápovìdy. Poplatky za èas pøipojení jsou tímto sníženy, takže uživatelé (a jejich management) se domnívají, že ušetøili. To je ale jen pouhá iluze, protože celkový èas strávený pøípravou dotazu se tak èasto neúmìrnì protáhne a v dùsledku toho narùstají i náklady na pracovní sílu. Metoda kalkulace ceny na základì délky doby, po kterou je uživatel k systému pøipojen, má také nevýhodu v tom, že koneèná èástka zaplacená uživatelem je hodnì závislá na použitém softwarovém a hardwarovém vybavení a v nejlepším pøípadì i na schopnosti uživatele rychle psát. Dochází k prodlužování doby pøipojení a umìle narùstají náklady na rešerši. A pøirozená obava u zaèáteèníkù, kteøí se chtìjí nauèit se systémem pracovat, je ještì znásobená strachem z toho, že se dopustí nákladných chyb. Navzdory uvedeným nevýhodám se stal tento zpùsob standardní metodou úètování za rešeršní služby. Protože to byla metoda používaná témìø všemi provozovateli online vyhledávacích služeb, nikdo nemìl potøebu zamýšlet se nad alternativními metodami placení a to až do té doby, než pokroky v oblasti technického rozvoje v 80. letech poukázaly na hlavní nedostatky connect time. Podle Micka O’Learyho [7] existují ale minimálnì dva dùvody, proè úètování za èas pøipojení k databázi bude nadále uplatòováno. Zaprvé, klíèové databáze, které nemají žádné konkurenty, budou schopny odolávat všeobecnému trendu pøedplatného. A zadruhé, pro databáze používané jen pøíležitostnì by bylo nepraktické uzavírat pøedplatitelské smlouvy. NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

2.2.2 Poplatky za využití systémových prostøedkù (resource unit pricing) S rùzným stupnìm úspìchu databázová centra experimentovala s úètováním za své služby na základì poètu „computer resource units“ (CRU), které byly použity ve vyhledávacím procesu. Kromì oznaèení CRU se používaly i zkratky CPU (computer processing unit, computer performance unit, computer price unit) nebo SRU (system resource unit) [8]. Obvykle takové úètovací schéma zahrnovalo jednak nízké ceny za èas pøipojení k databázi a jednak poplatky za „resource units“. Pro uživatele bylo samozøejmì hlavním problémem pochopit, co to pøesnì „resource unit“ je. Typickými pøedstaviteli, kteøí využívali tento typ úètování za služby, byla databázová centra Mead Data Central (MDC – dnes LexisNexis) nebo Dow Jones News/Retrieval. Dnes je to pøedevším databázové centrum Dialog se svými DialUnits (viz 2.2.2.1). Zatímco poplatky za connect time nebo za výstupy jsou celkem dobøe predikovatelné, u poplatkù za resource units je celá situace komplikovanìjší. Uživatelùm jsou úètovány poplatky za dobu zpracování, pøístup k diskùm, vstupní a výstupní operace a využití dalších poèítaèových zdrojù spojených s konkrétním dotazem. Zastánci tohoto zpùsobu úètování argumentují tím, že tento model pøesnì reflektuje komplexnost dané rešerše a spravedlivì úètuje uživatelùm poplatky za poèítaèové operace, které sami spustí. Èím je tedy dotaz obtížnìjší, tím více uživatel za vyhledávání zaplatí. Mezi další výhody patøí napøíklad fakt, že nejsou postihováni pomalí písaøi a uživatelé, kteøí v systému vyhledávají v dobì jeho nejvyššího pracovního vytížení. Výrazným nedostatkem je pak na druhé stranì obtížná pøedvídatelnost výše poplatkù [9]. 2.2.2.1 DialUnits DialUnits (Dialog Interactive Language Units) reprezentují využití systémových zdrojù nezbytných pro uskuteènìní vyhledávacího pøíkazu. DialUnits se negenerují jen pøi použití vyhledávacích pøíkazù, ale pøi použití všech pøíkazù (EXPAND, SELECT, atd.), pøièemž nìkteré pøíkazy (jako napø. REPORT, SORT a RANK) využívají systémové zdroje daleko intenzivnìji, takže jejich použitím se generuje vìtší poèet DialUnits. DialUnits se negenerují pøi použití administrativních pøíkazù (jako napø. COST, DISPLAY SETS, LOGOFF, EDIT nebo HELP). Pro výpoèet nákladù na vyhledávání je tøeba poèet generovaných DialUnits vynásobit cenou za 1 DialUnit, která je stanovena individuálnì pro každou databázi. Tento zpùsob úètování za služby nahradil u databázového centra Dialog v roce 1998 poplatky za connect time (u platforem DialogWeb, DialogClassic a DialogClassic Web) a eliminoval vìtšinu nákladù ve fázích plánování dotazu, „pøemýšlení“ a vyhodnocování výsledkù. Do DialUnits se nezapoèítává pøíprava rešeršní strategie, ètení dokumentace, zobrazení seznamu titulù, zvolení dodacích podmínek a nastavení uživatelských preferencí. Cena za 1 DialUnit závisí na obsahové hodnotì databáze. Jak vyplývá z prùzkumu Williama Saffadyho [9], patøí mezi databáze s nejnižšími poplatky za DialUnits vládou dotované databáNÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

ze, zatímco mezi ty s nejvyššími poplatky komerèní nebibliografické databáze hospodáøských ukazatelù. Nìkteré databáze jsou zcela zdarma, napø. Bluesheets nebo Homebase. Nejmenší jednotkou je 0,001 DialUnit. Pùvodnì byl na konci každého vyhledávání nashromáždìný poèet DialUnits zaokrouhlen na celé èíslo. Na základì protestù uživatelù i odborníkù byl Dialog ale nucen od zaokrouhlování ustoupit. 2.2.3 Pøedplatné (flat-fee, fixed rate) V anglické terminologii se používá pro pøedplatné nìkolik termínù. Nejpoužívanìjší jsou flat-fee, fixed rate nebo „block“ pricing, a všechny tyto termíny zastøešuje nadøazený termín subscription. Flat-fee a fixed-rate jsou v podstatì synonyma a vyjadøují neomezené využívání databáze nebo skupiny databází za fixní periodické platby [7]. Setkat se ale mùžeme i s výrazem all-you-can-eat (AYCE). „Block“ pricing odpovídá pravidelným splátkám za urèitý poèet dotazù nebo hodin vyhledávání. Mick O’Leary [7] shrnul hlavní výhody pøedplatného pro uživatele do nìkolika bodù: § nárùst objemu online vyhledávání § využití vìtšího poètu databází a interaktivní povahy vyhledávání § více vyhledaných dat § možnost zavrhnout jiné zdroje § lepší psychologické podmínky § pøedvídatelné náklady Možnost pøedplatného online služeb vedla k omezení vyhledávání na CD-ROM. K rozšíøení databází na CD-ROM pøispìla právì skuteènost, že vyhledávání v tìchto databázích je uživatelùm úètováno formou pøedplatného. O’Leary si dokonce v roce 1993 pohrává s odvážnou myšlenkou, že kdyby databázová centra nabízela pøedplatné už o pìt let døíve, databáze na CD-ROM by byly patrnì rozšíøeny daleko ménì. Flat-rate model použil poprvé Telebase Systems pøi zavádìní svého EasyNet service v roce 1985 [11]. Dnes vìtšina databázových center nabízí placení za služby mimo jiné i formou pøedplatného. Kontrakty bývají uzavírány s obchodním zástupcem databázového centra podle individuálních potøeb a možností zákazníka. Zákazníci preferují pøedplatné ze tøí dùvodù: (1) chtìjí se pojistit proti neoèekávanì vysokým úètùm, (2) chtìjí mít možnost nadmìrnì využívat systém, (3) pøejí si zbavit se tlaku narùstajících poplatkù, které se naèítají pøi každém použití systému [2]. Pøedplatné pøedevším osvobozuje rešeršéry od neustálého stresu, který doprovází práci pod velkým èasovým tlakem. Také dává uživatelùm pocit zadostiuèinìní, který pramení z toho, že jsou schopni využívat svých dovedností a znalostí k úèelnému vyhledávání. Pøedplatné pøispívá i k pøíznivìjšímu klimatu pro školení a trénink nových rešeršérù. V pøípadì roèního pøedplatného se úètuje jediný poplatek za rok neomezeného vyhledávání v jedné nebo více databázích, kdy nezáleží na tom, kolik dotazù je provedeno a kolik položek je nalezeno. Existuje zde i možnost uzavøít pøedplatitelskou smlouvu jen na jeden mìsíc, ale 179

tøeba i na nìkolik let dopøedu (multi-year contract). K pøedplatnému se vždy pøistupuje rozdílnì pøípad od pøípadu. Bìžné pøedplatitelské kontrakty se odvíjejí od prùmìru minulých roèních plateb, ke kterým je ještì pøipoèítáno urèité navýšení. Navýšení kolísá pøípad od pøípadu a pohybuje se v rozmezí nìkolika málo procent až k 50 %. Prùmìrnì je to zhruba nárùst o 10 %-30 %. V pøedplatném už èasto bývají zahrnuty poplatky za vyhledávání (napø. connect time) a výstupy, Alerts, dokumentace a školení. Pøedplatné je poskytováno na vyhledávání 1) v celém systému nebo 2) jenom na jednotlivé databáze a nebo 3) na vybrané skupiny databází, a bývá omezeno na jednoho uživatele. V pøípadì zájmu o multiuživatelskou licenci je tøeba si pøiplatit. Nejvìtší obavu mají noví pøedplatitelé z toho, že èástka, kterou zaplatili pøi uzavøení jejich první smlouvy, se zvýší pøi dalším obnovování kontraktu. Jestliže je služba populární a hodnì využívaná, zaènou se uživatelé obávat toho, že další kontrakt bude obsahovat i proporcionální navýšení, které bude pro nì pøíliš vysoké, a budou tedy nuceni se vrátit k tradiènímu placení za služby. Nevýhodný je tento zpùsob úètování pro organizace, které jsou zvyklé úètovat náklady na rešerši zpìtnì svým klientùm. Bìhem relace se jim totiž nezobrazují náklady na jednotlivé rešerše. Pøedplatné není obvyklé u koncových uživatelù, ale spíše napøíklad u korporativních uživatelù. Úètování za jednotlivé dotazy (per search system) zavedly systémy zamìøené na koncové uživatele. Na základì pøidìleného hesla je uživateli umožnìno provést jednu jednoduchou rešerši. Pak již je heslo nepoužitelné. Vyhledávání je èasto omezeno pouze na jednu konkrétní databázi. Pokud uživatel nenalezne odpovìï na svùj dotaz, systém mu povolí nové vyhledávání, dokud nedospìje k nìjakému výsledku. Tento systém využívají pøedevším velké knihovny nebo školy, které umožòují svým uživatelùm samostatnì vyhledávat v online databázích. Pøedplatí si urèitý poèet rešerší, cena je v tomto pøípadì závislá na tom, jak velký objem rešerší je pøedplacen. Rešerše je definována jako vyhledání urèitého poètu (zpravidla 1-10) bibliografických citací k danému tématu. S tímto typem úètování se mùžeme setkat napøíklad u služby OCLC FirstSearch Catalog [12]. Per search pricing je žádané pøedevším pro svou jednoduchost. Bohužel ale neumožòuje uživatelùm modifikovat rešeršní strategii, jestliže naleznou pouze nerelevantní záznamy. Navíc systémy, které limitují poèet citací, jsou vhodné pouze pro uživatele, kteøí se spokojí jen s nìkolika citacemi a neusilují o vyèerpávající rešerši. 2.2.4 Poplatky za relaci (session rate) V lednu 1989 zavedlo databázové centrum ESAIRS (dnes EINS) místo plateb za connect time pevnou taxu za relaci. Tato taxa zaèíná být úètována v momentì, kdy uživatel zaène pracovat s nìkterou vybranou databází (nebo souborem databází) a zadá pøíkaz k vyhledávání. Délka pobytu uživatele ve vybrané databázi (databázích) je èasovì neomezená. Uživatel tedy zaplatí jednorázový poplatek pøi vstupu do databáze a dále platí minimální poplatek za connect time a vysoké èástky za výstupy. Výše session rates 180

se samozøejmì liší v závislosti na prohledávané databázi. Podle slov M. Saksidy, nìkdejšího øeditele databázového centra ESA-IRS, byla zmìna cenové politiky vyvolána potøebou 1) zvýšit podíl na trhu a 2) nabídnout uživatelùm systém, kde by platili hlavnì za výstupy [13]. V dobì zavedení tohoto nového zpùsobu úètování se ale ozvaly hlasy, které upozoròovaly na skuteènost, že uživatelé mohou využít nových cenových tarifù ESA-IRS pro naplánování svých dotazù a poté si záznamy vyhledat a stáhnout v nìkterém jiném databázovém centru [14]. 2.2.5 Poplatky za jednotlivé selekèní termíny V nìkterých pøípadech jsou kromì poplatkù za connect time zavedeny i poplatky za selekèní termíny. V roce 1988 zavedl CAS (Chemical Abstracts Service – producent databází z oblasti chemie) nové poplatky, nazvané „search fees“. To jsou fixní poplatky za každý použitý selekèní termín nezávislé na connect time. To samozøejmì vede k tomu, že se uživatelé snaží minimalizovat poèet použitých selekèních termínù, aby snížili cenu rešerše. Je tedy možné, že v takovém pøípadì nebude rešerše tak kompletní a relevantní, jak by mohla být. Kromì search fees zaèal CAS úètovat i tzv. „record extraction fee“ za každý termín extrahovaný z výsledkù za úèelem jeho použití jako selekèního termínu v jiných databázích. Record extraction fee se úètuje v momentì, kdy uživatel zadá urèité vyhledávací pøíkazy (EINS – ZOOM, Dialog – MAP, STN International – SELECT apod). 2.2.6 Poplatky za speciální pøíkazy (charge for special commands) Speciální pøíkazy, které jsou u nìkterých systémù k dispozici, slouží uživatelùm jako podpùrné prostøedky pro efektivní vyhledávání, a proto jsou za jejich použití úètovány zvláštní poplatky. Poèet tìchto pøíkazù je pomìrnì vysoký, proto uvedu jen nìkteré pøíklady: § MEM (Questel-Orbit) – umožòuje uplatnit dotaz prùøezovì na všechny zpøístupòované databáze, je zdarma kromì databáze CAS § ZOOM a SUPERZOOM (EINS) – nástroj pro textovou analýzu, poskytne seøazený pøehled všech termínù, frází, jmen a kódù ve vybraném poli, zdarma do výše 200 analyzovaných termínù, nad 200 se cena zvyšuje § GET (Questel-Orbit) – automatická analýza dat v jednom konkrétním poli, platí se za každý záznam v analyzovaném souboru 2.2.7 Placení závislé na pøenosových rychlostech (baud rate pricing) Tento zpùsob úètování se uplatnil pøedevším v polovinì 80. let, kdy uživatelé zaèali používat modemy s vyšší pøenosovou rychlostí. Oproti uživatelùm s pomalejšími modemy mìli tito uživatelé znaènou výhodu v tom, že strávili ménì èasu vyhledáváním a èekáním na stažení dat, což samozøejmì vyústilo ve snížení nákladù na rešerši. Proto databázová centra zavedla rùzné sazby pro rùzné pøenosové rychlosti modemù.  NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

2.3 Poplatky za výstupy (output charges) Bìžnou souèástí vìtšiny online cenových tarifù jsou poplatky za záznamy a dokumenty, které jsou vyhledány v databázi na základì rešeršního dotazu a následnì v pøípadì zájmu zobrazeny, vytištìny nebo dodány jiným zpùsobem uživateli. Databázová centra úètují za tyto vyhledané záznamy uživatelùm tzv.„hit charges“, které jsou urèitou formou výstupních poplatkù a jsou vybírány spolu s poplatky za vyhledávání. Poplatky za výstupy se øídí podle uzavøených kontraktù mezi producentem databáze a online databázovou službou. V podstatì se jedná o poplatky za: § zobrazený záznam/dokument (display charge) § nebo vytištìný záznam/dokument (print charge) § nebo pøetažený záznam/dokument (downloading) Vìtšina ziskù z hit charges je (databázovým centrem) poukázána producentovi databáze ve formì licenèních poplatkù. Nìkterá databázová centra u svých vybraných služeb (Dialog1, DialogSelect, STNEasy, atd.) úètují uživatelùm pouze poplatky za zobrazení výstupù (tzv. results-based pricing nebo pay-per-view). V tomto pøípadì uživatelé vùbec neplatí poplatky za vyhledávání (kromì STNEasy, kde uživatelé platí fixní poplatek za dotaz). Jakmile si uživatel jednou záznam nebo dokument zobrazí, mùže si ho vytisknout nebo stáhnout na svùj poèítaè bez dalších poplatkù. 2.3. Poplatky za zobrazení (display charge) Po zadání pøíkazù TYPE nebo DISPLAY (uvedené pøíkazy platí pro databázové centrum Dialog) se uživateli zobrazí ve zvoleném formátu výsledky jeho vyhledávání. Je dùležité peèlivì zvolit jak formát zobrazení, tak i konkrétní poèet zobrazených záznamù, protože se platí za každý záznam. Poplatky za online zobrazení se týkají bibliografických citací, abstraktù, plnotextových dokumentù nebo jiných informací zobrazených bìhem relace. Protože zobrazené informace mohou být okamžitì uloženy na pevný disk, jsou poplatky za zobrazení a downloading u vìtšiny databázových center identické. Rozdílné jsou ceny pro rùzné databáze a rùzné formáty zobrazení. Vìtšinou zde existují velmi levné formáty, které umožòují prohlížení dat, zkrácené formáty nabízející základní bibliografické informace a plné formáty, které obsahují bibliografická data s klíèovými slovy a abstrakty nebo pøímo plnotextové dokumenty. Pro usnadnìní prohlížení výsledkù a modifikaci výsledku rešerše nabízí vìtšina producentù databází tzv. „free format“, který dovoluje uživateli zobrazit si zdarma pouze názvy a v nìkterých pøípadech i klíèová slova z nalezených záznamù. Uživatel tedy nemá k dispozici kompletní bibliografickou informaci, ale i tak mu free format umožòuje posoudit relevantnost výsledkù. 2.3.2 Poplatky za tisk (print charge) Pro vytištìné záznamy existuje dvojí taxa – za záznamy vytištìné offline (v databázovém centru) nebo online (u uživatele). Poplatky za tisk offline obvykle neobsahují výdaje za poštovné, ale nìkdy zahrnují manipulaèní poplatky. Vìtšina online databázových center zavedla standardní cenu za vytištìní plnotextového záznamu z každé databáze. NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

Za formáty tisku, které obsahují ménì informací než plnotextový záznam, jsou úètovány snížené èástky z cen plného textu. V nìkterých pøípadech je úètována i cena za vytištìní jednotlivých stránek, citací, odstavcù, znakù nebo polí. Nìkdy mùže uživatel zadat pøíkaz k offline tisku omylem. V takovém pøípadì je možné pøíkaz obratem zrušit, pøi delší èasové prodlevì si ale databázové centrum úètuje stornovací poplatek. Zvláštním poplatkùm podléhá i expresní vytištìní a dodání výstupù. Vzhledem k autorským právùm nemá uživatel právo vytištìný záznam nebo dokument dále reprodukovat (nebo si záznamy ukládat do lokální databáze). Pokud chce vytištìné výstupy poskytnout tøetí stranì, musí si za další kopie pøiplatit. Výše pøíplatku se øídí poètem požadovaných kopií, respektive poètem uživatelù, kteøí mají pøístup k lokální databázi. 2.4 Další možnosti placení za služby, poplatky za speciální služby a slevy 2.4.1 Placení kreditní kartou (credit card billing) Vìtšina uživatelù online služeb má s databázovým centrem uzavøenu smlouvu s jasnì stanovenými platebními podmínkami, které vycházejí ze zavedených obchodních zvyklostí. Služeb databázového centra chtìjí nìkdy využít ale i náhodní uživatelé nebo uživatelé, kteøí služeb vyžívají jen velmi zøídka a nechtìjí se tedy vázat smlouvami. Proto centra, která chtìjí být pøitažlivá pro široký okruh koncových uživatelù, zavedla možnost platit za služby kreditní kartou. Systém pøijme v tomto pøípadì nového uživatele okamžitì online na základì udání kódu jeho kreditní karty a umožní mu se systémem pracovat, aniž byly pøedtím vyøízeny standardní pøihlašovací formality. Úètování je jednoduché a lehce pochopitelné pro uživatele. Bìžnì se platí až za zobrazení plných záznamù nebo dokumentù. Úèet za rešerši se záhy objeví na uživatelovì mìsíèním výpisu z banky. Protože se jedná o jednorázovou operaci, ceny jsou obvykle o nìco vyšší než pro smluvnì zaregistrované uživatele. Pro databázová centra je tento zpùsob placení nevýhodný v pøípadì, kdy uživatel zùstane dlouhou dobu pøipojen, ale nakonec si žádný záznam nezobrazí a nic tak nezaplatí. Neplatí ani uživatelé, kteøí na svùj dotaz obdrží nulové výsledky, aèkoliv tím právì mohou dosáhnout svého cíle – utvrdit se v tom, že o zkoumaném problému ještì nebylo nic publikováno [4]. 2.4.2 Možnosti pronajmutí databáze (database leasing options) Organizace, které využívají velmi èasto jen nìkteré databáze, mají možnost si tyto databáze „pronajmout“ – provozovat je uvnitø své organizace a zpøístupnit je tak svým vlastním uživatelùm (intranetové øešení). Èasto jsou informace, které instituce tímto zpùsobem od databázového centra získá, kombinovány s vlastními informacemi a dochází tak k vytvoøení jediné databáze. Protože je toto øešení velmi nákladné a je zapotøebí výkonných poèítaèù k zpracování a udržování velkých bibliografických databází, jsou kontrakty sjednávány individuálnì. Database leasing je v podstatì další formou pøedplatného. 181

Institucím, které si nemohou toto øešení dovolit, nabízejí databázová centra službu, kdy nejsou databáze vystaveny u zákazníka, ale stále na serveru databázového centra nebo na serverech menších komerèních institucí a jsou zpøístupòovány „na míru“ pro urèitou firmu nebo skupinu firem (extranetové øešení). 2.4.3 Poplatky za speciální služby Kromì nástrojù pro podporu vyhledávacího procesu nabízí vìtšina databázových center ještì další služby. Vìtšinu z nich mohou uživatelé využívat bìhem vyhledávání, ale nìkteré z nich už jsou považovány za doplòkové. K dispozici mohou být uživatelùm rùzné sekundární analytické funkce, napø. seøazení výsledkù podle relevance, automatický pøenos zvolených deskriptorù ze záznamù v rešeršní odezvì do jiné sady databází, rùzné frekvenèní analýzy aj. Tyto sofistikované funkce jsou velmi užiteèné pro zpracování informací a databázová centra proto za nì vybírají zvláštní poplatky nad rámec bìžných poplatkù. Vìtšina databázových center nabízí svým uživatelùm možnost uchování rešeršní strategie. Doèasné uložení strategie je vìtšinou zdarma, ale platí se za trvalé uchovávání dotazù. Za doèasné se považuje uchování rešeršní strategie po dobu 24 hodin (Ovid), 7 dnù (Questel-Orbit), do konce kalendáøního mìsíce (Dialog), atd. Ceny jsou úètovány mìsíènì na základì poètu uložených dotazù nebo podle poètu selekèních termínù, popøípadì pøíkazových øádkù. Øada databázových center prùbìžné rešerše zahrnuje do rejstøíku funkcí, kterými získává své uživatele. Ve svìtì se oznaèují jako SDI (Selective Dissemination of Information) a dnes bývají èastìji oznaèovány jako Alerts. Podle individuálnì zadaných a prùbìžnì uplatnìných rešeršních dotazù (profilù) se periodicky zpracovávají aplikaèními programy databázových center datové soubory, které vždy obsahují dávky nových informací. Úètuje se obvykle roèní nebo mìsíèní cena za profil, kromì toho uživatel hradí poplatky za zaslané záznamy s pøihlédnutím k formì jejich doruèení (elektronicky èi poštou na papíøe). Cena je také závislá na periodicitì prùbìžného informování – mìsíèní, týdenní, denní, v reálném èase, podle pøání zákazníka, apod. Doruèeny bývají nìkdy plnotextové dokumenty, ale v jiných pøípadech jsou doruèeny pouze titulky nebo zkrácené záznamy, takže se uživatel musí pøipojit k online systému, pokud má zájem o celé záznamy a dokumenty. Profily si zadávají uživatelé sami nebo využijí nabídky již „pøedpøipravených“ nebo existujících profilù, což je samozøejmì levnìjší. Jeden uživatelský profil je možné uplatnit souèasnì ve více databázích. Nadstavbou nad standardními rešeršními procesy jsou dnes velmi aktuální formy zpøístupòování primárních dokumentù, které se ze zasílání fotokopií dokumentù klasickou poštou nebo faxem mìní na dodávání dokumentù elektronickou formou. Jsou souhrnnì pojmenovány anglickou zkratkou DDS (Document Delivery Services), èesky služby dodávání dokumentù, a jsou dnes poskytovány nejrùznìjšími typy velkých knihoven a informaèních center i samotnými databázovými centry. U dokumentù, které jsou doruèeny elektronicky, se bìžnì platí nižší poplatek za doruèení než u dokumentù zasílaných klasickou poštou nebo faxem. Dále bývají poskytovány množstevní slevy. 182

2.4.4 Slevy (discount plans) Hlavními dùvody, proè databázová centra poskytují slevy na své služby, jsou: 1) 2) 3) 4)

maximalizace pøíjmù rozšíøení poètu uživatelù uspokojení uživatelù vykrytí tzv. „hluchých“ èasù využívání

Saffady [5] uvádí nìkteré pøíklady slev, které jsou nabízeny databázovými centry: § slevy pro akademickou sféru § èlenské slevy § slevy na využití systému v dobì, kdy je ménì vytížen § slevy v pøípadì garance minimální platby nebo pøedbìžné úhrady § množstevní slevy § slevy pro pøedplatitele, kteøí mají zakoupen produkt na více médiích Slevy pro èasté uživatele Uživatelé, kteøí èasto využívají služeb databázového centra (heavy users) jsou odmìnìni celou øadou slev a výhodnìjšími smluvními podmínkami. Podrobnosti se znaènì liší u každého databázového centra, ale všeobecnì jsou nabízeny slevy na velkoobjemové využití systému (volume usage). Velmi bìžné je poskytnutí slevy uživatelùm, kteøí se pøedem zaváží k urèité míøe využívání systému bìhem dalšího roku a uzavøou s databázovým centrem závaznou smlouvu na urèitou èástku. Podle výše dohodnuté èástky se odvíjí i výše slevy. Nìkterá databázová centra nabízejí fixní slevu, která je závislá na roèním závazku nebo na výši pøedchozích zaplacených úètù. ESA-IRS nabízí procentuální slevy závislé také na výši mìsíèních úètù. Alternativou k roèním závazkùm jsou mìsíèní diskontní plány (monthly discount plans). V 80. letech byly tyto slevy poskytovány na základì pøedplaceného objemu hodin. K èím vyššímu poètu hodin se uživatelé zavázali, tím platili nižší poplatky za èas pøipojení [15, rovnìž 16]. Speciální kontrakty uzavírají databázová centra s velkými firmami nebo univerzitami (enterprise-wide agreements), ve kterých pracují (studují) stovky a tisíce zamìstnancù (studentù). Protože jsou tyto kontrakty uzavírány na velmi vysoké èástky, je systém slev a servisních služeb individuální [17]. Multiuživatelské licence V pøípadì, že chce instituce umožnit pøístup do databázového centra více uživatelùm najednou, musí získat od databázového centra multiuživatelskou licenci. Nejvýhodnìjší je tento zpùsob úètování pro velké knihovny nebo instituce, které mají zjistitelný poèet uživatelù, kterým neúètují vyhledávání v databázích. Bohužel je tento zpùsob také nejsložitìjší a vyžaduje tedy obchodní vyjednávání. Koneèná cena je založena na nìkterém z následujících principù [18]: 1) 2) 3) 4)

celkový poèet uživatelù velikost instituce poèet potenciálních uživatelù poèet uživatelù, kteøí mohou vyhledávat souèasnì NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

O výši cen se dá vyjednávat a èasto hraje významnou roli napøíklad velikost nebo prestiž knihovny. Pro placení za databáze, které využívá široký okruh uživatelù, je tento zpùsob úètování nejlepší. Kalkulace na základì celkového poètu uživatelù se opírá napøíklad o poèet studentù univerzity nebo poèet obyvatel, kteøí žijí ve spádové oblasti veøejné knihovny. Poplatek za jednoho uživatele je obvykle velmi nízký, protože databázové centrum nebo producent poèítá s tím, že pouze zlomek z celkového poètu uživatelù bude databázi využívat. Protože poplatek za jednoho uživatele bìžnì klesá se vzrùstajícím poètem uživatelù, vyplatí se pøedevším malým knihovnám vstoupit do konsorcia. Obdobou kalkulace na základì celkového poètu uživatelù je úètování založené na velikosti knihovny. Velikost je posuzována buï podle výše celkového rozpoètu, nebo podle poètu výpùjèek a nebo podle poètu zaregistrovaných uživatelù. Stanovení poplatkù na základì poètu potenciálních uživatelù je uplatòováno v situacích, kdy poèet jedincù, kteøí se zajímají o konkrétní databázi, mùže být pomìrnì pøesnì odhadnut. Úètování fungující na základì poètu uživatelù, kteøí mohou souèasnì vyhledávat, je založeno buï na poètu uživatelù, kteøí se mohou souèasnì zalogovat do systému, nebo na poètu pracovních stanic, ze kterých je možné se do systému pøipojit. Úètuje se v rùzných rozpìtích (napø. 2-5 nebo 6-10 uživatelù). Poplatky se snižují pøi vzrùstajícím poètu uživatelù, kteøí mohou pracovat soubìžnì. Konsorcia Uživatelùm, kteøí jsou ochotni si pøedplatit urèitý objem využití, jsou poskytovány obvykle vìtší slevy. Tyto slevy podpoøily nárùst konsorcií malých uživatelù, kteøí se spojují, aby využili pøedností vyšších diskontních sazeb. Èlenství v konsorciu snižuje ceny poskytováním slev na pøedplatném a sníženými poplatky za jednoho uživatele. Mnoho akademických a veøejných knihoven pochopilo, že spolupráce s dalšími knihovnami je nutná pro dosažení co nejlepších cen za online služby. A nìkdy je to jediná cesta, jak se k vytoužené službì dostat za pøijatelnou cenu [18]. Slevy pro speciální skupiny uživatelù Slevy na online vyhledávání jsou èasto poskytovány také vybraným skupinám uživatelù. Webber [2] poznamenává, že databázová centra se èasto snaží rozlišovat mezi informaèními specialisty a koncovými uživateli, kterým nabízejí levnìjší a „osekanìjší verzi“, ménì databází a ménì vyhledávacích možností. Profesionální rešeršéøi – èlenové AIIP (Association of Independent Information Professionals) mohli napøíklad v 90. letech u databázového centra Dialog využívat celou øadu slev (nižší registraèní poplatky, 30% sleva na školení, atd.) [19]. Bìžné jsou slevy pro neziskové organizace, napø. pro akademickou sféru, protože snahou databázových center je proniknout do výchovy a vzdìlávání budoucích odborných pracovníkù nabídkou souborù bází dat ve zvláštním úètovacím režimu. Slevy jsou nabízeny univerzitám ve víøe, že studenti budou systém èasto využívat i poté, co ukonèí studia a nastoupí do práce. Výsledky vyhledávání v rámci této formy služeb nesmìjí být využívány jakkoli komerènì a NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

nesmìjí být dále uchovávány ani v elektronické podobì. Školy se zamìøením na vzdìlávání informaèních pracovníkù a knihovníkù mohou využít ještì výhodnìjších forem služeb, které jsou urèeny speciálnì pro tuto cílovou skupinu. Slevy jsou poskytovány ale i dalším organizacím, napø. vládním nebo výzkumným. Na rùzné slevy se mohou tìšit i novì registrovaní uživatelé databázových center, a už se jedná o èasovì omezený bezplatný zkušební pøístup nebo poskytnutí nìkterých služeb na ukázku zdarma. V nìkterých pøípadech bývají uživatelé zohledòováni i podle geografického kritéria, tzn. že napø. uživatelé z rozvojových zemí platí nižší poplatky. Èasté je také rozlišení na americké a neamerické (ostatní) uživatele a pro obì tyto skupiny jsou stanoveny rozdílné ceny. Bezplatné a tréninkové databáze Nìkteré online centrály nabízejí nìkolikrát mìsíènì zlevnìné nebo zcela bezplatné databáze. Smyslem je, aby se uživatelé seznámili s novì zavádìnými nebo ménì využívanými databázemi. Nabídka je dvojí – výsledné informace jsou placené a èasový limit zdarma (happy hours), nebo je vše zdarma (freetime) [20]. Ve freetimu uživatel mùže obvykle bìhem limitovaného èasového intervalu vyzkoušet všechno, co by jinak èasto draze platil. Konkrétní datum, kdy bude databáze dostupná v tomto zvýhodnìném režimu, je uživatelùm vèas oznámeno. Omezený pøístupový èas zdarma je také èasto nabízen novým uživatelùm. Kromì zlevnìných databází, které jsou dostupné za zvýhodnìné ceny pouze v konkrétní datum, nabízejí databázová centra svým uživatelùm i tzv. cvièné databáze, které jsou cenovì zvýhodnìné trvale. Jsou opìt dostupné zcela zdarma nebo s velmi redukovanými cenami. Tyto databáze ale nejsou aktualizovány a obsahují pouze zlomek dat „originální databáze“, takže nemohou uživatelùm nabídnout vyèerpávající a aktuální informace. Využívání systému v rùzných èasech (time-differential charging) U zavedených databázových systémù bylo bìžné úètovat nižší sazby za vyhledávání v èase, kdy je systém ménì vytížen (off-peak hours). Tato nabídka se týkala pøedevším uživatelù, kteøí pracují veèer nebo o víkendech, tzn. v èase, kdy se snižují frekvence online dotazù. Úèelem bylo vytížit vyhledávací stroje rovnomìrnìji. Protože byly tyto snížené sazby nabízeny mimo normální pracovní dobu, využívali je spíše pøímo koncoví uživatelé nebo uživatelé ze sféry akademické. Hlavní výhodou tohoto režimu bylo podstatné zlevnìní plateb za vyhledávání v databázích i za prohlížené a dodané dokumenty. Režim zlevnìného zpøístupòování databází mimo pracovní dobu byl „vynalezen“ databázovým centrem BRS (dnes Ovid Technologies). Jeho služba After Dark, zavedená na zaèátku roku 1983, byla pak následována napø. službou Knowledge Index u databázového centra Dialog nebo službou Kwik Knowledge, která byla dostupná prostøednictvím služby CompuServe [21]. Dnes tento systém slev s exponenciálnì rostoucím výkonem poèítaèù a globálním pøístupem uživatelù k online databázovým službám ztrácí význam. Databázové 183

centrum STN International jej však uplatòuje u nìkterých databází v rámci Academic Program. Akademické instituce mohou na vyhledávání v tìchto databázích uplatnit slevu pouze v pøípadì, že v nich vyhledávají o víkendu nebo v noèních hodinách. Slevy pro pøedplatitele tištìné verze produktu Nìkteøí producenti databází se pokoušejí èelit fenoménu rušení pøedplatného tištìných produktù ve prospìch online pøístupu zavedením tzv. „two-tier pricing“. Konkrétnì to znamená, že pøedplatitelùm tištìné podoby èasopisù je umožnìn online pøístup do databáze za sníženou cenu, zatímco ostatní platí plnou cenu. Rozdíly v cenì mezi pøedplatiteli a ostatními uživateli mohou být znaèné. 2.5 Zpùsoby informování uživatele o cenových relacích Faktura a výpis z úètu u databázového centra (monthly invoice) jsou zasílány uživatelùm obvykle každý mìsíc. Výpis bìžnì obsahuje detailní rozpis jednotlivých relací a poplatky za nì v chronologickém poøadí. Tyto výpisy jsou zasílány klasickou poštou nebo pøes e-mail. Elektronické výpisy je možné importovat napø. do tabulkového procesoru Excel a dále s nimi pracovat. Fakturu je tøeba zpravidla uhradit do 30 dnù po jejím obdržení, jinak se k cenì pøipoèítává ještì zpozdné. Kdykoliv bìhem interakce se systémem mùže uživatel napø. pomocí pøíkazu COST (u Dialogu, DataStaru, EINS, atd.) zjistit, jakou èástku utratil. Celková cena za relaci je sumarizována na obrazovce po zadání pøíkazu k odlogování se od systému. Podrobné ceníky služeb jsou v dnešní dobì bìžnì uvádìny na webovských stránkách databázového centra nebo instituce, která databázi provozuje. Dále je možné pøehled cen najít v online nebo tištìných dokumentacích ke každé databázi (napø. v Dialog Bluesheets). Ceny se mìní u vìtšiny databázových center obvykle 1x roènì na zaèátku ka-lendáøního roku, ale mùže docházet i k èastìjším obmìnám v prùbìhu roku. Navýšení cen se øídí dvìma faktory: 1) inflací a 2) zvýšením cen na stranì producentù databází [22]. 3 Cenová politika databázových center dnes Souèasná cenová politika databázových center je velmi rùznorodá. Následující struèný obecný pøehled se týká cenové politiky 11 vybraných databázových center – Dialog (www.dialog.com), DataStar (www.datastarweb.com), Ovid (www.ovid.com), Dow Jones Interactive (www.dowjones. com/corp/index.html), LexisNexis (www.lexisnexis.com), CompuServe (www.compuserve.com), Questel-Orbit (www.questel.orbit.com), EINS (www.eins.org), STN International (www.stn-international.de), DIMDI (www. dimdi.de) a Genios (www.genios.de). S textem korespondují tabulky è. 1 a 2 uveøejnìné za èlánkem. Údaje zde sumarizované vycházejí z informací zveøejnìných na webovských stránkách jednotlivých databázových center [24]. Registrace uživatele Prakticky ve všech databázových centrech je uživatel povinen se registrovat a podepsat obchodní smlouvu, ve 184

které se zavazuje k dodržování smluvních podmínek. Bez podepsání kontraktu je možné využít pouze služby fungující na bázi placení kreditní kartou (viz dále). Registraèní poplatky (zápisné) si úètují Dialog, STN International, DIMDI a Questel-Orbit. V nìkterých pøípadech (Dialog, DataStar) už je v tomto registraèním poplatku zahrnut i kredit k pokrytí výloh spojených s používáním systému v prvních 30 dnech. V prùbìhu roku pak tato ètyøi databázová centra (Dialog, DIMDI, STN International a Questel-Orbit) vyžadují pravidelnì od svých uživatelù také èlenské pøíspìvky, urèené na provoz helpdesk, vydávání elektronických newsletters nebo na rozesílání aktualizovaných manuálù. Manuály a další uživatelské pøíruèky bývají souèástí registraèního poplatku (Dialog, Questel-Orbit, STN International), nebo se platí zvl᚝ (EINS, DIMDI) a nebo jsou poskytovány zcela zdarma (Genios). Minimální mìsíèní poplatky za služby zavedli provozovatelé Genios, QuestelOrbit a Dialog (netýká se Dialog Open Access). Zatímco u databázových center Genios a Questel-Orbit uživatel neplatí v pøípadì, že systém nevyužívá, u Dialogu je tato záloha nevratná i v mìsících, kdy uživatel nevyužije systém vùbec. DataStar a EINS mají stanoven roèní minimální poplatek. Ceníky služeb Informace o cenách za služby dnes bývají nejèastìji dostupné na webovských stránkách jednotlivých databázových center, i když se samozøejmì i nadále mùžeme setkat s tištìnou podobou ceníkù. V podstatì platí pravidlo, že èím vìtší databázové centrum a èím širší nabídka cenových plánù, tím nepøehlednìjší je orientace v cenících. I nadále tak zùstává nenahraditelný kontakt s obchodními zástupci a marketingovými oddìleními jednotlivých databázových center. Evropská databázová centra nyní udávají své ceny nejèastìji pochopitelnì v euro, zatímco americká v US dolarech. S cenami v US dolarech se ale mùžeme setkat i u nìkterých evropských databázových center (DataStar, DIMDI, Genios, STN International). Informace o cenì za rešerši Témìø všechna databázová centra (kromì Dow Jones Interactive) umožòují uživateli získat pøehled o cenì za právì probíhající online relaci. V pøíkazovém modu to bývá nejèastìji zadáním pøíkazù COST, DISPLAY COST apod., v grafickém prostøedí internetu pak kliknutím na pøíslušný odkaz nebo ikonu. U nìkolika databázových center se mohou uživatelé online informovat o svých útratách až nìkolik mìsícù nazpìt (Genios, CompuServe). Faktury jsou ve vìtšinì pøípadù zasílány uživatelùm mìsíènì. DIMDI zasílá faktury ètvrtletnì. Metoda placení za služby Nejbìžnìjším zpùsobem úètování za služby je pay-asyou-go. U nìkolika databázových center se stále ještì jedná o poplatky za connect time (DataStar, Ovid, Questel-Orbit, STN on the Web). Uživatelùm už ale nejsou tyto poplatky úètovány po celou dobu pøipojení, ale pouze v dobì, kdy se systémem aktivnì pracují. Dialog svým uživatelùm nabízí volbu mezi connect time a DialUnits (u platforem DialogNÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

Web, DialogClassic, DialogClassic Web). Specifické jsou také jednorázové poplatky za vstup do vybrané databáze nebo shluku databází, a už se jedná o tzv. „session rates“ zavedené databázovým centrem EINS, nebo o „database selection“ u databázového centra DIMDI. U databázových center Genios a STNEasy hradí uživatel pouze fixní taxu za každý dotaz a nezáleží pøitom ani na délce vyhledávání ani na poètu zobrazených hitù. U STNEasy je možno dotaz ještì dále bezplatnì modifikovat. V nìkterých databázových centrech se platí i za nìkteré speciální pøíkazy (STN International, Questel-Orbit, DialogWeb, DialogClassic). Žádné poplatky za vyhledávání nehradí uživatelé služeb DialogSelect, Dialog1 a Genios (platí pouze za výstupy – pay-perview). Kromì výše uvedených poplatkù za vyhledávání obvykle uživatelé hradí ještì poplatky za výstupy, tzn. za zobrazení, tisk, uložení nebo dodání záznamu/dokumentu. Ceny se liší v závislosti na vybrané databázi, formátu a na zpùsobu dodání dokumentu. Uživatel má možnost si zobrazit výsledky ve free formátu (napø. DialogWeb a DialogClassic, DataStar, DIMDI) nebo je zobrazení titulkù nalezených záznamù zdarma (STNEasy, DialogSelect, Dialog1, Dow Jones Interactive, Genios). Pro velké firmy jsou cenovì nejefektivnìjší a snadno kalkulovatelné pøedplatitelské plány, které jsou dostupné u pøevážné vìtšiny databázových center. Nejèastìjší jsou roèní pøedplatná. CompuServe a Dow Jones zpøístupòují své služby uživatelùm primárnì na základì pøedplatného a dále vybírají poplatky za dodateèné služby. Neregistrovaní uživatelé mají v nìkolika databázových centrech možnost platit za služby kreditní kartou. Napøíklad je to možné pøes portál Dialog Open Access, kde je po uživateli vyžadováno èíslo kreditní karty teprve v momentì, kdy si chce zobrazit nìkterý z nalezených záznamù/dokumentù. U LexisNexis hradí uživatelé kreditní kartou pøímo poplatky za jednotlivé záznamy a èlánky nebo si paušálnì pøedplatí neomezený pøístup na urèitý poèet dnù. Zajímavá je také služba GENIOS Recherche-Shop, kde je možné za vyhledávání ve vybraných databázích platit pøedplacenou kartou MicroMoney, kterou si lze zcela anonymnì zakoupit na všech poboèkách Deutsche Post. Adresné rozšiøování informací U služeb SDI (Alerts), které fungují u všech databázových center, se obvykle platí jednak za profil a také za zaslané záznamy. Výše ceny je závislá jak na vybrané databázi, tak na periodicitì zasílání a formátu výstupù. Za profil se platí fixní mìsíèní nebo roèní èástka, výjimeènì se fixní poplatek platí pøi každém zaslání nových pøírùstkù. U Dialogu už je v cenì za Alerts zahrnuto doruèení 20 záznamù. Výstupy jsou zasílány elektronickou poštou nebo klasicky a je tedy tøeba poèítat i s náklady na poštovné. Uchování rešeršní strategie Uložení rešeršní strategie je bezplatné, pokud se jedná jen o doèasné uložení, v pøípadì trvalého uchování uživatelé vìtšinou platí. Trvalým uložením se myslí napø. uchovávání rešeršní strategie na serveru databázového centra ještì po skonèení kalendáøního mìsíce, ve kterém byl dotaz proveden. NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

Za uložení rešeršní strategie se neplatí u DowJones Interactive a EINS. Slevy Databázová centra nejèastìji poskytují slevy akademickým institucím (LexisNexis, Questel-Orbit, DIMDI, Dow Jones, STN International), vládním organizacím (napø. LexisNexis, DIMDI, DowJones), výzkumným institucím (DIMDI), knihovnám (LexisNexis) a databázové centrum Dialog Corporation zvýhodòuje èleny AIIP. Školám jsou nabízeny buï výhodnìjší ceny, nebo konkrétní procentuální slevy. Akademickým institucím jsou poskytovány nižší ceny za služby zejména v pøípadì, že škola služeb centra využívá pro úèely výuky vyhledávání v online systému (CIP Dialog, Trainee Program EINS, STN Academic Program, LexisNexis nebo Questel-Orbit). Bìžné jsou také množstevní slevy (napø. DIMDI, Dialog, DataStar, EINS) pro ty uživatele, kteøí využívají systém ve velkém nebo se zaváží utratit urèitou èástku roènì a nebo na smlouvy uzavøené na více let dopøedu. Samozøejmì jsou také finanènì zvýhodnìna konsorcia. Zvýhodòováni bývají také noví uživatelé. Dow Jones Interactive jim nabízí prvních 10 èlánkù z Publication Library zdarma a CompuServe jim umožòuje využívat prvních 30 dní službu zdarma. V nìkterých pøípadech bývají aplikovány rozdílné ceny pro uživatele ze Spojených státù amerických a z Evropy (LexisNexis, Dialog – registraèní a èlenské poplatky). Tréninkové a bezplatné databáze Nejlépe propracovaný systém školení, tutoriálù a online kurzù má databázové centrum Dialog Corporation. Možnost vyzkoušet si vyhledávání v databázích je dnes velmi bohatá. Kromì rùzných demoverzí se nabízejí napø. u databázového centra Dialog tzv. ONTAP (Online Training and Practice) databáze. Vìtšinou má ale uživatel možnost v tréninkových databázích zdarma vyhledávat pouze v èasovì omezeném zlomku originální databáze (Dialog, DataStar, DIMDI, STN International). Cvièné databáze jsou dostupné vìtšinou všem zájemcùm, ale nìkteré z nich mohou být dostupné jen pro registrované uživatele (napø. STN Sneak Preview). Jedinì Ovid nabízí komukoliv, tedy i neregistrovaným uživatelùm, možnost dva týdny vyhledávat v ostrých databázích. DIMDI zpøístupòuje na svých stránkách zdarma databázi MEDLINE a nìkteré další databáze. Informaèní pracovníci z akademických knihoven a z knihoven støedních škol si mohou vyhledávání v LexisNexis Universe vyzkoušet díky FREE Web Trials (zkušební heslo je platné 30 dní). Úèastníci školení Dow Jones Interactive mohou zkušební heslo používat následnì ještì týden. Zdarma je také možné si v nìkterých databázových centrech vytipovat relevantní databáze (DataStar, STN Free Search Preview). Vyskytují se i nabídky tzv. „happy hours“ pro novì zavádìné databáze (DataStar, STN International). Ovid každý mìsíc nabízí komukoliv k bezplatnému testování nìkterý ze svých produktù (tzn. i databáze). Školení s lektorem bývá v drtivé vìtšinì pøípadù pro registrované uživatele placené, výjimku tvoøí databázová centra LexisNexis, DowJones a 185

Dialog (neplatí se pouze na území USA). Na pøání zákazníka je možné uspoøádat školení pøímo šitá na míru. Jako jediný nabízí LexisNexis v rámci Customer Training také bezplatné školení po telefonu. 4 Trendy cenové politiky databázových center Dùležitou otázkou nadále zùstává, jak se bude mìnit cenová politika databázových center v budoucnosti a zda se vùbec nìjak zmìní pøístup databázových center k cenám. Už dnes je zøejmé, že databázová centra musí v budoucnosti nabídnout co nejširší spektrum možností placení za služby, aby si každý zákazník mohl vybrat podle svých individuálních potøeb a možností. Za nejvýraznìjší trendy cenové politiky databázových center mùžeme považovat : § eliminaci poplatkù za connect time § specifikaci cen a produktù pro rùzné tržní segmenty – ceny šité na míru pro konkrétní situace § pøedplatitelské kontrakty pro korporativní zákazníky § platby za výstupy pro koncové uživatele § orientaci na koncového uživatele – zjednodušení cenových struktur, nabídka služeb pøes portály, platby kreditní kartou § propracovaný systém slev – množstevní slevy, slevy pro akademické instituce, pro nové uživatele, pro studenty, atd. § poskytování nìkterých služeb zdarma – propagaèní akce (hrazené z reklam), tréninkové a cvièné databáze O omezení poplatkù za èas pøipojení se už hovoøí pomìrnì dlouho, i když velká svìtová databázová centra, mezi která patøí DataStar, STN International, Questel-Orbit a Ovid, stále ještì od této metody neupustila a Dialog dokonce od roku 2002 na pøání zákazníkù znovu zavedl poplatky za connect time jako alternativu k DialUnits. Výhod tohoto zpùsobu úètování využívají stále ještì hlavnì zkušení rešeršéøi. Do budoucnosti se ale poèítá spíše s tím, že tradièní modely – pøedevším tedy connect time – budou nahrazeny kombinací jiných metod, které se více soustøeïují na hodnotu (cenu) vyhledané informace. Budoucnost patøí flexibilním cenovým strategiím, vyhovujícím jak bìžným koncovým uživatelùm, tak velkým firmám, a proto budou dominovat pøedevším platby za výstupy pro uživatele, kteøí služeb databázových center nevyužívají pøíliš èasto, kombinované s pøedplatným pro èasté a velké uživatele. S rostoucím dùrazem na individuální vztahy s klienty se dá oèekávat vìtší cenová diferenciace a modifikace produktù a služeb pro individuální potøeby. Nejvìtšího ocenìní se dostane tìm databázovým centrùm, která dokáží 1) data integrovat tak, aby vyhovovala specifickým požadavkùm trhu, a 2) nabídnout cenové strategie zamìøené na rùzné tržní segmenty. Rozdílný bude v podstatì zpùsob, jakým budou databázová centra úètovat stejné služby rùzným skupinám uživatelù. V nabídce nebudou chybìt ani rùzné verze produktù (napø. derivátù z jednoho zdroje) s rozdílnou kvalitou a cenou. To na druhé stranì bohužel povede k obtížnìjšímu porovnávání cen za online produkty. Databázová centra, která se snaží o masové pronikání na trh, nabídla zcela specifické podmínky koncovým 186

uživatelùm. Vycházela pøitom z faktu, že nezkušený koncový uživatel neovládá dotazovací jazyky ani principy rešeršní strategie. Vyhovují mu proto jednoduché pøeddefinované vyhledávací masky, grafická prostøedí a jednoduchý a pøehledný zpùsob úètování za služby. Tìmto uživatelùm nemá smysl úètovat poplatky za vlastní proces vyhledávání, protože vìtšinou pøi vyhledávání tápou a dopouštìjí se mnoha chyb a omylù. Služby jako DialogSelect, Dialog1, STNEasy, Dow Jones Interactive, Genios atd. vycházejí vstøíc právì této skupinì uživatelù. Úètují si pouze poplatky za zobrazené nebo vytištìné záznamy, èlánky, reporty apod. Trend smìrem k poplatkùm za nalezené informace bude mít mimoøádné dùsledky pro online vyhledávací techniky. Je pochopitelné, že uživatelé budou muset zásadnì zmìnit své rešeršní návyky. Koncoví uživatelé nemusí ani využívat pøímo služeb databázového centra, ale mohou informace vyhledávat prostøednictvím tzv. portálù, které integrují související informace a služby v co nejvìtším komfortu na jednom místì a kde databázová centra vystupují coby „neviditelný“ poskytovatel dat. Za služby je vìtšinou možné zaplatit ad hoc pomocí platebních karet. Portály zamìøené na uživatele poskytují v poslední dobì i profesionální online centra, jako pøíklad mùžeme jmenovat PowerPortal u databázového centra Dialog. U velkých podnikù, informaèních institucí a knihoven budou stále oblíbenìjší neomezené pøedplatitelské plány, díky kterým je snadné s pøedstihem urèit, jak velkou èástku z rozpoètu je tøeba vyèlenit. Výhodné budou jak roèní kontrakty, tak pøedevším smlouvy uzavøené na více let dopøedu. Individuálnì dohodnuté pøedplatitelské kontrakty nejvíce vyhovují v pøípadech, kdy uživatelé nadmìrnì využívají systém, ale jsou nepraktické pro pøíležitostnì využívané databáze. Databázová centra proto pravdìpodobnì zavedou pøedplatné pro své hlavní zdroje a u ménì používaných zachovají stávající zpùsob úètování pay-as-you-go. Pøedplatné bude dùležitou souèástí cenových politik databázových center, protože jednoduše neexistuje žádný jiný zpùsob, jak zasáhnout masový trh, o který online prùmysl usiluje. Pøedplatné je pro databázová centra také jedinou cestou, jak si mohou vybojovat zpìt své zákazníky, kteøí si oblíbili databáze na CD-ROM. Velkým organizacím bude poskytováno široké spektrum slev a servisních služeb. Opomenuti nezùstanou ale ani menší uživatelé nebo jednotlivci. V propagaci online databázových služeb sehrají dùležitou úlohu databáze poskytované zdarma a rùzné zkušební a cvièné databáze. Pro uživatele, kteøí se teprve budou rozhodovat mezi službami jednotlivých center, to bude vítaná pøíležitost, jak si práci se systémem vyzkoušet naneèisto. Zkušební bezplatné pøístupy k novým databázím a službám jsou ale dùležité i pro registrované uživatele, kteøí tak mají možnost seznámit se s novou databází. Databázová centra mohou nabídnout bezplatnì základní informace na internetu a doufat, že pøilákají vysoký poèet návštìvníkù, z  nichž nìkteøí posléze využijí sofistikovanìjší placené služby. V prostøedí online databázového prùmyslu se dá poèítat napø. s bezplatným zveøejnìním bibliografických záznamù a placeným pøístupem k plným textùm. Aby NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

mohla databázová centra nìkteré své služby nabízet za velmi nízké ceny nebo zdarma, musí dát na svých stránkách prostor reklamì, což bylo ještì pøed nìkolika lety nemyslitelné. Obsahovì bude reklama odpovídat požadavkùm konzumentù a pøímo korespondovat se zamìøením databázového centra. Jen tak mohou databázová centra odolat nátlaku nepøeberného množství informací, které jsou zdarma dostupné na internetu. V éøe internetu spoèívá konkurenèní výhoda tradièních databázových center stále pøedevším v kvalitním obsahu a retrospektivì zpøístupòovaných databází, které se sluèují s potøebami jejich uživatelù. Zanedbatelné není ani hledisko úspory èasu a jistota, že jednou vystavená data za èas nezmizí, jak se na serverech WWW èasto stává. Je také možné, že producenti databází, ve snaze snížit ceny, obejdou databázová centra a budou své databáze nabízet uživatelùm pøímo. Zkrácení obchodního øetìzce mùže vyústit ve snížení cen pro uživatele za individuální produkty. Na druhé stranì to ale také mùže znamenat zvýšení celkových nákladù pro uživatele, protože stráví daleko více èasu vyhledáváním jednoho problému v nìkolika rùzných zdrojích. Aèkoliv by se mohlo zdát, že budoucnost online vyhledávání patøí koncovým uživatelùm a že dojde k omezení èinnosti zprostøedkovatelù – profesionálních rešeršérù, bude tomu právì naopak. Pro koncové uživatele nebude jednoduché orientovat se v záplavì informaèních zdrojù, a proto budou i nadále využívat služeb profesionálních rešeršérù a brokerù. Stále více bude tøeba pohotových informaèních profesionálù, kteøí doporuèí bìžným uživatelùm nejvýhodnìjší obchodní kontrakty s databázovými centry. Profesionální rešeršéøi zùstanou také klíèovou cílovou uživatelskou skupinou pro producenty zamìøující se na specializované databáze, které by koncoví uživatelé využili jen sporadicky.

Cenová politika online databázových center prošla v uplynulých 30 letech zajímavým vývojem. Zatímco v poèátcích si databázová centra úètovala pøevážnì poplatky za connect time, pozdìji díky nástupu nové výpoèetní techniky a rozšiøování uživatelské základny pøedstavila v 80. letech celou øadu nových cenových modelù, které ale situaci uživatelùm nezjednodušily, naopak v nìkterých pøípadech spíše zkomplikovaly. Prùlom nastal s pøíchodem internetu v 90. letech. Databázová centra, která èelila velkému poètu konkurentù, nabídla svým uživatelùm široké spektrum cenových strategií zamìøených na rùzné tržní segmenty. Na jedné stranì tedy uživatelé dostali vìtší možnost výbìru, na druhé stranì ale nejsou schopni všechny tyto nabídky porovnat. Nìkteré trendy (napø. pøedplatné) naznaèují, že by mohlo dojít k urèitému zjednodušení cenových relací za služby, stále však funguje také celá øada velmi komplikovaných modelù (napø. DialUnits). Stojíme ale teprve na poèátku nové éry a mùžeme proto oèekávat, že v nejbližších letech dojde ještì k mnoha dalším zmìnám a budou nepochybnì pøedstaveny zcela nové cenové strategie.

5 Závìr

3. BOYLE, Harry F. The pricing of information - a searchbased approach to pricing an online search service. Online Review, 1982, vol. 6, no. 6, s. 517-523.

Cenová politika databázových center je pomìrnì složitá a promìnlivá, zatímco uživatelé požadují pøedevším stálost a pøedvídatelnost cen za online služby. Také v literatuøe je èasto ideální zpùsob úètování za služby spojován s pøívlastky jako spravedlivý, cenovì pøijatelný, predikovatelný, srozumitelný, „otevøený“ a nezávislý na nových technologiích. Na základní otázku rešeršérù, „kolik bude moje rešerše v online systému stát?“, není nikdy jednoduché odpovìdìt. Pøitom uživatelé potøebují být schopni dopøedu pøesnì a rychle vypoèítat náklady na rešerši. Databázová centra a producenti databází si musí být vìdomi toho, že chování uživatele je silnì motivováno právì cenou. Je zajímavé poznamenat, že ani mezi odborníky stále neexistuje shoda v tom, která cenová struktura je vlastnì nejvíce predikovatelná a „otevøená“. Každý zpùsob úètování za služby databázového centra má své odpùrce i zastánce. Nejèastìji se volá po úplnì novém zpùsobu úètování za služby, ale bez konkrétních návrhù. Najít nový a lepší cenový mechanismus není pøitom vùbec jednoduché, protože, jak podotýká Art Elias [4], musí být uspokojeny tøi strany: uživatel, producent databáze a databázové centrum. Každý z nich má ale jiné motivy, jiné potøeby a rozdílné cíle. NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3

Použité a citované informaèní zdroje: 1. PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací III. Dialogové služby svìtových databázových center. Národní knihovna, 2002, roè. 13, è. 1, s. 20-30. Dostupný též z WWW: . 2. WEBBER, S. Pricing and marketing online information services. Annual Review of Information Science and Technology, 1998, vol. 33, no. 39, s. 83.

4. JANSEN, Arnold A.J. Towards a new pricing structure for online data bases. Journal of Information Science, 1985, vol. 10, no. 3, s. 125-130. 5. SAFFADY, William. Availability and cost of online search services. Library technology reports, 1996, vol. 32, no. 3, s. 337-451. 6. HAWKINS, Donald T. In search of ideal information pricing. Online, 1989, vol. 13, no. 2, s. 15-31. 7. O’LEARY, Mick. Flat rate online : a new online era begins. Online, 1993, vol. 17, no. 1, s. 34-38. 8. Dialog re-introduces „CPU-like“ changes : drops connecttime. Searcher, 1998, vol. 6, no. 6, s. 10-14. 9. SAFFADY, William. Availability and cost of web-based bibliographic search services. Library Technology Reports, 1999, vol. 35, no. 1, s. 5-107. 187

10. VOGT, Sjoerd. Pricing models : what constitutes a „fair price“ for electronic information products? In Inforum 2000 : 6. roèník konference o profesionálních informaèních zdrojích, kvìten 23-25, 2000 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2000 [cit. 2002-05-16]. Dostupný z WWW: . 11. ROWLEY, Jennifer. How much will my search cost? A review of the changing policies of the online hosts. Online & CD-ROM Review, 1993, vol. 17, no. 3, s. 143-148. 12. TENOPIR, C. Flat-fee pricing and other choices. Library Journal, 1993, vol. 118, no. 2, s. 58-59. 13. GARMAN, Nancy. Online Pricing : an Interview with Marino F. Saksida of ESA-IRS. Online, 1990, vol. 14, no. 1, s. 30-34. 14. ESA price revolution goes ahead. Information World Review, 1988, no. 31, s.1. 15. International comparative price guide to databases online. Online Review, 1984, vol. 8, no. 1, s. 105-112. 16. International comparative price guide to databases online. Online Review, 1987, vol. 11, no. 4, s. 255-66. 17. FULTON, Marsha L. Enterprise-Wise Agereements. Searcher, 1999, vol. 7, no. 2, s 24-29. 18. TENOPIR, Carol. Pricing options. Library Journal, 1998, vol. 123, no. 14, s. 130-132. 19. QUINT, Barbara. Dialog waives $75 minimum for AIIP members. Searcher, 1998, vol. 6, no. 7, s. 41. Dostupný též z WWW: . 20. KADLEÈEK, Jiøí. Šastné hodiny v zahranièních databázích. Infocus : informaèní zdroje-službysystémy-sítì, 1995, roè. 1, è. 3, s. 74-77.

25. O’LEARY, Mick. DialogSelect opens access to premium business content. Link-up, 2001, vol 18, no. 3, s. 9-10. 26. QUINT, Barbara. Dialog announces long-awaited pricing changes. Information Today, 2001, vol. 18, no. 8, s. 23-24. 27. CURLE, David. There’s no value if it’s not relevant. Online information pricing will make sense when online products do. Information Today, 1998, vol. 15, no. 8, s. 10-11. 28. BERTHA, Eva. Comparisons of pricing structures of information on various electronic media. FID News Bulletin, 1997, vol. 47, no. 6, s. 175-180. 29. NELSON, Michael L. Database pricing : a survey of practices, predictions, and opinions. Online, 1995, vol. 19, s. 76-86. 30. WEBBER, S. Pricing and marketing online information services. Annual Review of Information Science and Technology, 1998, vol. 33, no. 39, s. 39-83. 31. HAWKINS, Donald T. In search of ideal information pricing. Online, 1989, vol. 13, no. 2, s. 15-31. 32. ROWLEY, Jennifer. How much will my search cost? A review of the changing policies of the online hosts. Online & CD-ROM Review, 1993, vol. 17, no. 3, s. 143148. 33. ARNOLD, Stephen E., ARNOLD, Erik S. Vectors of change. Online, 1997, vol. 21, no. 4, s. 18-29. 34. WEST, Lawrence A. Private markets for public goods : pricing strategies of online database vendors. Journal of Management Information Systems, 2000, vol. 17, no. 1, s. 59-86.

21. VLASÁK, Rudolf. Svìtový informaèní prùmysl. Praha : Karolinum, 1999. 341 s. Rejstøík. Použit. literatura. 22. ABELS, E.G. Pricing of electronic resources : interviews with three vendors. Journal of the American Society for Information Science, 1996, vol. 47, no. 3, s. 235-246. 23. MACHONSKÁ, Jana. Cenová politika vybraných svìtových databázových center : historie a souèasnost cenových relací za služby [diplomová práce]. Ved. dipl. práce Rudolf Vlasák. Praha : Ústav informaèních studií a knihovnictví FF UK, 2001. 97 s., obr., pøíl. 24. MACHONSKÁ, Jana. Cenová politika vybraných svìtových databázových center [online]. 2002 [cit. 2002-05-16]. Dostupný z WWW: . 188

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3