Celostátní konference svazků měst a obcí Podnadpis: zpracoval Ing. Jiří Fojtík

Celostátní konference svazků měst a obcí 2016

Podnadpis: zpracoval Ing. Jiří Fojtík Datum: 11.11..2016

 Obsah:  Koho se evidence tržeb týká  Jaké tržba se eviduji nebo naopak neevidují  Jak to vše funguje  Fázování evidence tržeb  Některé výjimky  Veřejně prospěšní poplatníci  Co je potřeba pro úspěšné zvládnutí evidence udělat  Kde získáte informace

Zpracoval: Ing. Jiří Fojtík 11.11.2016

Strana 2

Koho se evidence tržeb týká Evidence tržeb se týká každé fyzické nebo právnické osoby, která podniká a přijaté platby splňují stanovené podmínky pro její evidování a jedná se o příjem z podnikání. Nezáleží, zda podnikatel svoji činnost vyvíjí jako hlavní nebo vedlejší Nezáleží na tom, zda je či není podnikatel plátcem DPH Strana 3

Jaké tržby se evidují Tržby „v hotovosti“, tj.:  hotovost  platební karty  stravenky, poukázky, elektronické peněženky  a obdobné prostředky… I transakce mezi podnikateli (např. dodávka zboží obchodníkovi), pokud je hrazeno „v hotovosti“ Eviduje se i platba faktury, pokud proběhne „v hotovosti Strana 4

Jaké tržby se neevidují  Neevidují se platby hrazené na bankovní účet např.:  bankovním převodem, inkasem  složenkou  vkladem na účet podnikatele na pobočce banky Neevidují se dobírky, pokud doručovatel zasílá prodejci tržbu na bankovní účet Strana 5

Jak to vše funguje

1. Pokladní zařízení zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML finanční správě 2. Ze systému finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky 3. Pokladní zařízení vytiskne účtenku (včetně unikátního kódu) 4. Podnikatel předá zákazníkovi účtenku (lze i v elektronické podobě) 5. Evidenci tržby lze ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy. Zákazník si může ověřit svoji účtenku, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem. Strana 6

Evidence tržeb při výpadku spojení

Strana 7

Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu

Strana 8

Fázování vstupu do evidence  1. fáze – stravovací a ubytovací služby  Začátek evidence 1.12.2016

 2. fáze – maloobchod a velkoobchod  Začátek evidence 1.3.2017

 3. fáze – ostatní činnosti (s výjimkou 4. fáze)  Začátek evidence 1.3.2018

 4. fáze – vybraná řemesla a osobní služby  Začátek evidence 1.6.2018

 Vždy konkrétní činnost – pozor, jeden podnikatel může mít více činností!  Posuzuje se dle klasifikace NACE, případně dle pravidel pro stravovací služby (1. fáze evidence) Strana 9

Některé výjimky  Veřejnoprávní poplatníci = stát, územně samosprávné celky, příspěvkové organizace, Česká národní banka a držitele poštovní licence.  Banky a podobné organizace  Příjmy ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem  Z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,  Pozor evidenci nepodléhají ani příjmy veřejně prospěšných poplatníku z jejich hlavní činnosti nejedná se o příjem z podnikání Strana 10

Veřejně prospěšní poplatníci  Veřejně prospěšný poplatník který v rámci své hlavní činnosti vyvíjí i příležitostnou výdělečnou činnost • Např. se může jednat o příležitostné pořádání plesů, bálů, prodej vstupenek na různá vystoupení těchto veřejně prospěšných poplatníků  Nemůže se, ale jednat o pravidelnou výdělečnou činnost, kterou by veřejně prospěšný poplatník „ukrýval pod hlavní neziskovou činnost“ např. provozování restaurace.

Strana 11

Veřejně prospěšní poplatníci - příklad  Veřejně prospěšný poplatník, Svaz dobrovolných hasičů, vedle své hlavní činnosti (tj. hašení požárů) pořádá příležitostně např. hasičské bály nebo letní tábory pro děti.

 V takovémto případě nemá povinnost veřejně prospěšný poplatník příjmy evidovat ani když splní ostatní znaky pro evidovanou tržbu. Příležitostné tj. nepravidelné pořádání těchto akcí souvisí s náplní jeho hl. činnosti a nenaplňuje znaky podnikání. Příjmy jsou dosahovány v rámci jeho hlavní činnosti a tudíž se nejedná o podnikání. Je pak pro posouzení i zcela nepodstatné zda výsledkem hl. činnosti bude zisk nebo ztráta.

Strana 12

Veřejně prospěšní poplatníci  § 12 odst.3 písm. h), tj. tržby drobné vedlejší podnikatelské činnosti

veřejně prospěšných poplatníků.  Zákon zavedl neurčitý právní pojem, který správce daně ukotvuje následujícím způsobem:  O příjem z drobné vedlejší činnosti se bude jednat v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce předcházejícím, než v roce ve kterém by mu vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, neměl příjem z této činnosti vyšší než 175 000 Kč nebo tyto příjmy činí méně než 5% z celkových příjmů nebo výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období.  Pro posouzení vyloučení tržeb se posuzují příjmy či výnosy z předcházejícího roku.  V případě, že kritéria pro vyloučení tržeb z evidence splněna nejsou, musí veřejně prospěšný poplatník v následujícím kalendářním roce příjmy nebo výnosy z drobné vedlejší činnosti evidovat v souladu se zákonem o evidenci tržeb.  Splnění podmínek pro vyloučení tržeb z povinnosti evidence musí být poplatník správci daně schopen na vyžádání doložit . Strana 13

Co musí povinný subjekt udělat aby mohl začít evidovat  Získat autentizační (přihlašovací) údaje  Slouží k přihlášení do webové aplikace EET  Přihlásit se do aplikace EET přes Daňový portál (odkaz je i na webu www.etrzby.cz)  Zaregistrovat své provozovny  Stáhnout a nainstalovat certifikáty  Služba dodavatele?  Umístit ve všech místech, kde jsou přijímány tržby nebo nabízeny výrobky/služby informační oznámení, o tom, že má podnikatel povinnost evidovat tržby a vystavovat účtenky  Zákonem předepsán pouze text, nikoliv forma  Informační oznámení musí být pro zákazníka dostatečně viditelné a čitelné Strana 14

Informační servis  Informační web www.etrzby.cz  Detailní a aktuální informace k evidenci tržeb  Kontaktní formulář pro dotazy  Již více než 1900 dotazů

 Telefonní infolinka  Funguje od 1. srpna, v pracovní dny 9-17 hodin  Jednotné číslo 225 092 392  Obslouží až 100 podnikatelů současně  Již více než 5000 hovorů

 Semináře a konference  Sledujte Plán akcí a aktuality na webu Strana 15

Další otázky  Obchodní společnosti zřizované obcemi – ty nejsou od EET osvobozeny. Co to pro ně znamená, jaké mají povinnosti? Mají v této souvislosti nějaké povinnosti i obce jakožto zřizovatelé?  Obce zajímá, proč GFŘ nad rámec zákona stanovilo hranici příjmů 175 000 Kč?  Stanovení hranice 175 tisíc Kč finanční správou nerespektuje zákonem jasně stanovené osvobození. Jako velmi krajní možnost je akceptovatelné, aby finanční správou stanovená hranice 175 000 Kč byla čistým ziskem, ne příjmem.

Strana 16

Dámy a pánové Děkuji za pozornost

17