Strana 5522
Sbfrka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
356 VYHLASKA ze dne 16. zan 2008, kterou se provadi zakon
c. 91/1996 Sb., 0
Ministerstvo zernedelstvi stanovi podle § 3 odst. 9, § 4 odst. 9, § 5 odst. 9, § 6 odst. 4, § 7 odst. 6, § 13 a § 21a odst. 9 zakona c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona
c. 214/2007 Sb., (dale jen
"zakon"):
krmivech, ve zneni pozdejsich pfedpisu
(2) Tato vyhlaska byla oznamena v souladu se smernici Evropskeho parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. cervna 1998 0 postupu poskytovani informaef v oblasti technickych norem a predpisu a pravidel pro sluzby inforrnacni spolecnosti, ve zneni smernice 98/ /48/ES.
CAST PRVNI
§2 OBECNA USTANOVENI
§1 (1) Tato vyhlaska zapracovava pifslusne predpisy Evropskych spolecenstvi") a upravuje podrobnosti a poiadavky pro vyrobu, dovoz, pouzivani, oznacovani a uvadeni do obehu krmiv, dopliikovych latek a premixu.
1)
Vymezenf pojmu
V teto vyhlasce se rozurni a) mineralnfrn krmivem dopliikove krmivo slozene prevazne z mineralii, ktere obsahuje vice nez 40 % popela, b) melasovym krmivem doplrikove krmivo, ktere obsahuje nejmene 14 % veskerych cukru vyjadre-
<":1. 16 smernice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 0 doplrikovych Litk
Sbfrka zakonu
Castka 116
c)
d)
e) f)
nych jako sachar6za, a k jehoz vyrobe byla krorne jinych krrnnych surovin pouzita i melasa, mlecnou krmnou smesi smes podavana v suchem stavu nebo po zredeni prislusnym rnnozstvim tekutiny, ktera je urcena ke krmeni mlad'at jako doplnek anebo nahrazka postkolostralniho mleka nebo ke krrneni telat ve vykrmu, homogenitou vlastnost, ktera vyjadfuje stejnorode rozptyleni jednotlivych slozek v premixu nebo krmivu obecne, vyteznostf ucinnost separace stanovovane latky ze slozite matrice, nejistotou mereni parametr pridruzeny k vysledku mefeni, ktery charakterizuje rozptyleni hodnot, ktere mohou byt duvodne prisuzovany k merene velicine.
c. 356 / 2008
Strana 5523
referencniho materialu se znamyrn obsahem stanovovane latky nebo znamyrn prfdavkem stanovovane latky do matricoveho slepeho vzorku a zpetnyrn stanovenim jeho obsahu.
(4) V protokolu 0 zkousce se uvedou iidaje 0 nejistote a vyteznosti a vysledek analyzy se uvede ve tvaru x ± U, pncemz se pouzije faktor pokryti 2, ktery odpovida hladine spolehlivosti 95 %. (5) Pokud v pifloze c. 2 nejsou uvedeny maximalni limity obsahu nezadouci latky v dopliikovych krmivech, nesmi v nich obsah pifslusne nezadouci latky, s prihlednutfm k podilu doplrikovych krmiv v denni krrnne davce, prekrocit maximalni limit stanoveny v pifloze c. 2 pro kompletnf krmivo.
(6) Seznam skladistnich skudcu s vyobrazenfm je uveden v pifloze c. 3.
CAST DRUHA
§5
KONTAMINANTY
Radioaktivni kontaminace krmiv
§3 Zakazane latky a produkty [K § 3 odst. 9 pism. a) zakona] Seznam latek a produktu, jejichz obeh nebo pouziti ve vyzive zvfrat jsou zakazany, je uveden v priloze c. 1. Timto nejsou dotcena ustanoveni grfmo pouzitelnych predpisu Evropskych spolecenstvi ), ktera stanovi podmfnky pro vyrobu a pouziti produktu zivocisneho puvodu, jejichz krrneni neni zakazano.
§4 Nezadouci latky a produkty, skladistni skudci [K § 3 odst. 9 pism. b) a c) zakona] (1) Seznam nezadoucich latek a produktu, vcetne maximalnich lirnitu jejich obsahU prfpustnych v produktech ke krrneni, je uveden v prfloze c. 2. (2) Obsah nezadoucich latek v produktech ke krrneni je povazovan za vyhovujici, pokud vysledek analyzy (x) neprekroci maxirnalni limity obsahu uvedene v priloze c. 2. Pfi hodnoceni se pouzije odectena rozsfrena nejistota mereni (U) a analyzovana koncentrace korigovana na vyteznost, pokud pouzita analyticka metoda tyto iidaje poskytuje. (3) Vyteznost se stanovi analyzou certifikovaneho
[K § 3 odst. 9 pism. e) zakona] Maximalni limity radioaktivni kontaminace krmiv, urcenych k pifrnemu krrneni zvirar, vyjadrene souctem hmotnosti aktivit cesia 134 a cesia 137 cini u a) kompletnich krmiv pro prasata 1 250 Bq.kg", b) kompletnich krmiv pro drubez, jehiiata a telata 2 500 Bq.kg- 1 a c) ostatnich kompletnich krmiv 5 000 Bq.kg- 1 .
CAST TRETI PRODUKTY KE KRMENI HLAVA I KRMNE SUROVINY A URCITA PROTEINOVA KRMIVA §6 Seznam krrnnych surovin [K § 3 odst. 9 pism. f) zakona] Seznam krrnnych surovin, jejich popis, zpusob iipravy a zavazne deklarovane jakostnf znaky jsou uvedeny v prfloze c. 4.
2) N arizeni Fvropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 999/2001 ze dne 22. kvetna 2001 0 stanoveni pravidel pro prevenci, tlumeni
a eradikaci nekterych prenosnych spongiformnfch encefalopatif, v platnern znenf. NaHzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1774/2002 ze dne 3. Hjna 2002 0 hygienickych pravidlech pro vedlejsf produkty zivoCisneho puvodu, ktere nejsou urceny pro lidskou spotrebu, v platnem znenl.
Strana 5524
Sbfrka zakonu
§7 Pozadavky na krrnne suroviny [K § 3 odst. 9 pisrn. f) zakona] (1) Krrnne suroviny mohou obsahovat chernicke necistoty, pochazejici z vyrobniho postupu, a pornocne technicke latky") pouze v takovem rnnozstvi, jake umoziiuje spravna vyrobni praxe"), pokud v prfloze c. 4 casti BaD neni uveden maxirnalni obsah pro danou krmnou surovinu. Hodnoty uvedene v odstavefch 2 az 4 a podle prflohy c. 4 casti B az D ve sloupcich 3 a 4, popf. 5, se vztahujf na hmotnost krrnne suroviny v danern stavu. (2) Botanicka cistota nesmi byt niHf nez 95 %, pokud neni v prfloze c. 4 casti B, C nebo D uvedena jina hodnota.
(3) Za botanicke necistoty se povazujf a) prirozene neskodne necistoty, zejmena slama, jejf iilomky, plevy, semena jinych pestovanych druhu nebo plevelu, b) neskodna olejnata semena anebo olejnate plody nebo jejich zbytky pochazejici z predchoziho zpracovani, jejichz obsah neprekroci 0,5 %. (4) Pokud v prfloze c. 4 neni uvedeno jinak, deklaruje se u krmnych surovin vzdy
a) vlhkost, ktera prekracuje hodnotu 14,0 %; na zadost odberatele se deklaruje vlhkost i v prfpadech, pokud neprekracuje hodnotu 14,0 %, b)
0 bsah popela nerozpustneho v kyseline chlorovodikove, ktery prekracuje hodnotu 2,2 % v susine.
c. 356 / 2008
Castka 116
tak, aby neuvedly kupujfciho v omyl ohledne identity produktu, ktery je mu nabfzen; nazev je uvaden v souladu s kriterii uvedenyrni v prfloze c. 4, casti A, I. odst. 1 a d) jsou u nich deklarovany jakostnf znaky podle pfilohy c. 4 casti C sloupce 3 nebo podle prflohy c. 4 casti D sloupce 4 a odpovidajf pozadavkum stanovenyrn v § 7. (2) Krrnne suroviny uvedene v prfloze c. 4 casti B skupinach 9. a 10., priloze c. 4 casti C skupinach 15. a 16. a dikalciumfostat a trikalciumfosfat zivocisneho puvodu nesmeji byt vzajernne smichavany ve skupinach ani mezi skupinami. Ostatni krrnne suroviny, pokud spliiujf pozadavky stanovene v § 7, smeji byt pri uvadeni do obehu srnichavany v ruznern porneru za predpokladu, ze se vzdy uvede procentualni zastoupeni jednotlivych krrnnych surovin. (3) Jako denaturacni latky nebo pojiva pri vyrobe jinych krrnnych surovin mohou byt pouzity jen krrnne suroviny uvedene v prfloze c. 4 casti B, C nebo D, krorne krrnnych surovin uvedenych v pifloze c. 4 casti B skupinach 9. a 10., casti C skupinach 15. a 16. a dikalciumfosfatu a trikalciumfosfatu zivocisneho puvodu. Podfl krrnnych surovin pouzitych jako pojive latky nesmi presahnout 3 % z celkove hmotnosti vyrobku, do ktereho byly pouzity.
§9
§8
J akostni znaky krrnnych surovin a urcitych proteinovych krmiv jsou povazovany za vyhovujici, pokud se lisf od deklarovaneho slozeni ve smeru snizeni jejich kvality pouze v toleranci uvedene v prfloze c. 5.
Podminky pouziti krrnnych surovin a urcitych proteinovych krmiv
§ 10
[K § 3 odst. 9 pisrn. f) zakona]
Urcita proteinova krmiva
(1) Krrnne suroviny, ktere nejsou uvedeny v pfiloze c. 4 casti B, lze uvadet do obehu, pouzivat pro vyrobu krrnnych smesi a ke krrneni jen za predpokladu, ze a) patri ke skupinam krrnnych surovin uvedenych v prfloze c. 4 casti C, nebo b) jsou uvedeny v pruoze c. 4 casti D,
c) jsou oznaceny jinymi nazvy, nez jsou nazvy krmnych surovin uvedene v pruoze c. 4 casti B
[K § 3 odst. 9 pism. d) zakona] (1) Seznam urcitych proteinovych krmiv povolenych pro vyrobu, uvadeni do obehu a ke krrneni zvirat je uveden v priloze c. 6. (2) Urcita proteinova krmiva nebo produkty, ktere je obsahujf, mohou byt zpracovavany a uvadeny do obehu, pokud jsou uvedeny v prfloze c. 6 a spliiujf poiadavky stanovene v teto prfloze.
3) Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1831/2003 ze dne 22. zai'l2003 0 dopliikovych latkach pouZlvanych ve
vyzive zvfrat. 4) Napi'lklad pflloha I cast B nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterym se stanovf pOZadavky na hygienu krmiv.
Castka 116
Sbfrka zakonu
HLAVA II KOMPLETNI A DOPLNKOV A KRMIVA
§ 11 Pozadavky na kompletni a dopliikova krmiva [K § 3 odst. 9 pism. g) zakona] (1) Za kompletnf nebo doplrikova krmiva se rovnez povazujf a) melasova krmiva,
c. 356 / 2008
uvedena v prfloze c. 11 casti C bodu I. Pfi hodnoceni se pouzije odectena rozsfrena nejistota mereni (U) a analyzovana koncentrace korigovana na vyteznost, pokud pouzita analyticka metoda tyto iidaje poskytuje. Vyteznost se stanovi postupem podle § 4 odst. 3. (6) V protokolu 0 zkousce se uvedou iidaje 0 nejistote a vyteznosti a vysledek analyzy se uvede ve tvaru x ± U, pncemz se pouzije faktor pokryti 2, ktery odpovida hladine spolehlivosti 95 %.
§ 12
b) mlecne krrnne smesi,
c) mineralni krmiva, d) dietni krmiva. (2) K vyrobe kompletnich nebo dopliikovych krmiv mohou byt pouzity a) krrnne suroviny uvedene v priloze c. 4 nebo jejich smesi, b) urcita proteinova krmiva uvedena v priloze c. 6, c) dopliikove latky uvedene v pifloze c. 11 nebo v pifmo pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast dopliikovych 1.1tek"), d) premixy odpovidajici pozadavkum stanovenyrn v § 14 az 16 a v pifmo pouzitelnern predpisu Evropskych spolecenstvi"), e) u kompletnich a dopliikovych krmiv pro dornaci zvirata take jine krrnne produkty, ktere se uvedou v oznaceni v souladu s § 20 odst. 10 az 12.
Strana 5525
Pozadavky na vlhkost, obsah popela nerozpustneho v kyseline chlorovodikove a zeleza [K § 3 odst. 9 pism. g) zakona] (1) Vlhkost se deklaruje u kompletnich a dopliikovych krmiv, pokud prekroci a) 5 % u mineralnich krmiv, ktera neobsahujf krrnne suroviny organickeho puvodu, b) 10 % u mineralnich krmiv, ktera obsahujf krrnne suroviny organickeho puvodu, c) 7 % u mlecnych krrnnych smesi ci jinych kompletnich a dopliikovych krmiv, ktera obsahujf vice nez 40 % mlecnych vyrobku, d) 14 % u ostatnich kompletnich a dopliikovych krmiv. (2) Vlhkost rmize byt deklarovana i pokud neprekroci vyse stanovene hodnoty.
a) u krmiv pro hospodarska zvirata 0 vice, nez je tolerance uvedena v pifloze c. 7 casti B,
(3) Obsah popela nerozpustneho v kyseline chlorovodikove u kompletnich a doplrikovych krmiv nesmi prekrocit 2,2 % v susine a v pnpade krmiv obsahujfefch prevazne vedlejsi vyrobky z ryze 3,3 % v susine. Obsah 2,2 % v susine rnuze byt prekrocen za podmfnky, ze je deklarovan jako procentualni podil z krmiva, a to v pnpade
b) u krmiv pro dornaci zvfrata 0 vice, nez je tolerance uvedena v pifloze c. 8 casti B.
a) kompletnich a dopliikovych krmiv, ktera obsahujf povolena mineralni pojiva,
(3) Jakostnf znaky kompletnich a doplrikovych krmiv jsou povazovany za vyhovujici, pokud se deklarovane jakostnf znaky uvedene v prfloze c. 7 casti A nebo v prfloze c. 8 casti A neodchylujf
(4) Nenf-li na urcity znak uvedena tolerance v pfiloze c. 7 casti B nebo pifloze c. 8 casti B, znaky se nehodnoti, (5) Obsah dopliikovych latek v kompletnich a doplrikovych krmivech je povazovan za vyhovujici, pokud vysledek analyzy (x) neprekracuje deklarovanou hodnotu 0 vice, nez je tolerance obsahu ucinne latky
b) mineralnich krmiv, c) kompletnich a dopliikovych krmiv, ktera obsahujf vice nez 50 % cukrovkovych nzku nebo cukrovarskych vylouzenych nzku, d) kompletnich a dopliikovych krmiv, ktera obsahujf vice nez 15 % rybi moucky, urcenych pro ryby ve [armovem chovu.
5) Napriklad narizeni Komise (ES) c. 2148/2004 ze dne 16. prosince 2004 0 trvalem a docasnem povolenf nekterych do-
pliikovych Litek a 0 povolenf novych pouzitf jiz povolene dopliikove latky v krmivech, nai'lzenf Komise (ES) c. 358/2005 ze dne 2. brezna 2005 0 casove neomezenem povolenf nekterych dopliikovych latek a povolenf novych pouzitf dopliikovych latek, ktere jsou jiz povoleny v krmivech, nai'lzenf Komise (ES) c. 492/2006 ze dne 27. brezna 2006 0 docasnem a trvalem povolenf nekterych dopliikovych latek v krmivech.
Strana 5526
Sbfrka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
(4) Obsah zeleza v mlecnych krrnnych srnesich pro telata 0 zive hmotnosti do 70 kg vcetne rnusi byt nejrnene 30 mg na kilogram kompletniho krmiva o vlhkosti 12 %.
v priloze c. 11 casti C bodu I. Pfi hodnoceni se pouzije odectena rozsfrena nejistota mereni (U) a analyzovana koncentrace korigovana na vyteznost, pokud pouzita analyticka metoda tyto iidaje poskytuje. Vyteznost se stanovi postupem podle § 4 odst. 3.
§13 Zvlastnf ucely vflivy [K § 3 odst. 9 pism. h) zakona]
(2) V protokolu 0 zkousce se uvedou iidaje 0 nejistote a vyteznosti a vysledek analyzy se uvede ve tvaru x ± U, pncemz se pouzije faktor pokryti 2, ktery odpovida hladine spolehlivosti 95 %.
Zvlastni iicely vyzivy, jejich hlavnf nutricni charakteristiky, urceni, doporucena doba pouzivani a povinne iidaje v oznaceni vcetne deklarace a pouziti jsou uvedeny v pifloze c. 10.
CAST CTVRTA OZNACOVANI KRMIV (K § 13 zakona)
HLAVA III DOPLNXOVE LATKY
§ 14 Pozadavky na dopliikove latky [K § 3 odst. 9 pism. i) zakona] Seznam a iicel uziti povolenych doplrikovych latek je uveden v pifrno pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast doplrikovych latek"), a v priloze c. 11 casti B, pokud tyto doplrikove latky nejsou povoleny pifmo pouzitelnyrni predpisy Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast doplrikovych latek").
§ 15 Zpusob uzitf doplrikovych latek [K § 3 odst. 9 pism. i) zakona] (1) K vyrobe premixu se pouzivaji jen doplrikove latky povolene podle pifmo pouzitelnych predpisu Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast doplrikovych latek"), nebo dopliikove latky uvedene v pifloze c. 11.
(2) Jako nosice se pouzivaji krmne suroviny, ktere neovlivnf negativne jakost a stabilitu prernixu a dodrzeni jakostnich znaku kompletnich a dopliikovych krmiv, do kterych jsou premixy doplrikovych latek zapracovany. (3) Dopliikove latky urcene pro vyzivu zvirat mohou byt pouzity v souladu s povolenfm dopliikove latky jen jako soucast krmiva nebo ve vode.
§ 16 (1) Dopliikova latka nebo jejf obsah v krmivech nebo premixech je povazovan za vyhovujfef, pokud vysledek analyzy (x) neprekracuje deklarovanou hodnotu o vice, nez je tolerance obsahu ucinne latky uvedena
§ 17 Oznacovani krrnnych surovin (1) V oznaceni krmnych surovin se uvadi a) slova "krmna surovina", nebo b) u srnesi krrnnych surovin podle § 8 odst. 2 slova "smes krrnnych surovin" s nazvy pouzitych krrnnych surovin, c) nazev krrnne suroviny uvedeny v pifloze c. 4 casti B, C nebo D sloupci 2; v pnpade, ze nazev krrnne suroviny obsahuje slovo nebo nekolik slov v zavorce, lze tato slova vynechat; nazvy krmnych surovin uvedenych v pifloze c. 4 casti C rnusi byt v souladu s § 8 odst. 1 pisrn. c), d) u krrnnych surovin uvedenych v priloze c. 4 casti B hodnoty zavazne deklarovanych jakostnich znaku uvedenych v prfloze c. 4 casti B sloupci 4; zavazne deklarovane hodnoty se vztahujf k hmotnosti krrnne suroviny, pokud neni stanoveno jinak, e) u krrnnych surovin neuvedenych v pifloze c. 4 casti B hodnoty zavazne deklarovanych jakostnich znaku uvedenych v priloze c. 4 casti C sloupci 3 nebo prfloze c. 4 casti D sloupci 5; zavazne deklarovane hodnoty se vztahujf k hmotnosti krrnne suroviny, pokud neni stanoveno jinak, f) hodnoty deklarovane podle § 7 odst. 4, g) v pnpade, ze byly pouzity krrnne suroviny jako denaturacni latky, slova "denaturacnf latka" a druh a rnnozstvi krrnne suroviny pouzite jako denaturacnf latka, h) v pnpade, ze byly pouzity krmne suroviny jako pojivo, slovo "pojivo" a druh krmne suroviny pouzite jako pojivo, i) mnozstvf krmne suroviny vyjadrene v jednotkach hmotnosti nebo objemu, j) jmeno, popnpade jmena a pnjmenf, popnpade ob-
Castka 116
Sbfrka zakonu
chodni firma provozovatele, adresa nebo sidlo provozu, schvalovaef identitikacni nebo registracni cislo provozu, popifpade cislo provozu schvaleneho v souladu s pifmo pouzitelnym predpisem Evropskych spolecenstvf"), referencni cislo partie, poprfpade dalsi iidaje, ktere zajistuji vysledovani puvodu krmne suroviny, k) jmeno, popifpade jmena a prijmenf, popifpade obchodni firma, adresa mista trvaleho pobytu, sidlo, poprfpade jina adresa urcena pro dorucovani v rniste pobytu nebo v miste podnikani, osoby odpovedne za iidaje v oznaceni v ceskern jazyce, usazene na iizemi Evropskych spolecenstvi, pokud je odlisna od provozovatele uvedeneho v pfsmeni j). (2) Oddelene od udaju uvedenych v odstavci 1 mohou byt v oznaceni krrnnych surovin uvedeny dalsi objektivni nebo meritelne iidaje, ktere lze oduvodnit a ktere nemohou spotrebitele uvest v omyl. (3) U krrnnych surovin s hrnotnosti 10 kg nebo niHf, urcenych pro konecneho spotrebitele, mohou byt iidaje uvedene v zakone a odstavefch 1 a 2 predany kupujicimu vhodnym zpusobern pri prodeji. (4) Pokud je partie krrnne suroviny pri obehu rozdelena, musi byt iidaje uvedene v odstavci 1 spolu s odkazem na puvodni partii znovu uvedeny na obalu, nadobe nebo na nich upevnene etikete, nebo u nebalenych krrnnych surovin v pruvodnim liste kazde oddelene casti partie.
c. 356 1 2008
Strana 5527
2. jsou krrnne suroviny zivocisneho nebo rostlinneho puvodu uvadene do obehu cerstve nebo konzervovane, popifpade podrobene jednoduche fyzikalnf iiprave, v rnnozstvi 10 kg vcetne nebo nizsim, urceny pro dornaci zvirata a jsou dodavany konecnernu spotrebiteli prostrednictvim prodavajiciho, ktery je usazen v torntez clenskem state; timto neni dotceno naifzeni Evropskeho parlamentu a Rady (ES) C. 17741 120026 ) , b) uvedene v odstavci 1 v pripade, ze se jedna 0 produkty rostlinneho nebo zivocisneho puvodu v prirozenem stavu, cerstve nebo konzervovane, ktere byly pripadne podrobeny jednoduche [yzikalni uprave, ktere neobsahujf zadne dopliikove latky s vyjimkou konzervacnich latek, jsou zernedelcem jako vyrobcem dodavany chovateli jako uzivateli, pricemz oba jsou usazeni v torntez clenskem state; timto neni dotceno nafizeni Evropskeho parlamentu a Rady (ES) C. 1774/2002 6 ) , c) uvedene v odstavci 1 pism. d) az f) a iidaje 0 rnnozstvi (hmotnost, objem, pocet kusu), pokud jsou uvadeny do obehu vedlejsi produkty rostlinneho nebo zivocisneho puvodu s vlhkostf vyssf nez 50 %, vznikajfef pri prumyslovern zpracovani, (7) Touto vyhlaskou nejsou dotceny pozadavky na oznacovani krmnych surovin stanovene pfimo pouzitelnyrni predpisy Evropskych spolecenstvi v oblasti nakladani s vedlejsimi produkty zivocisneho puvodu/).
(5) Pokud se zmeni slozeni krrnne suroviny v prubehu obehu, iidaje stanovene v odstavci 1 upravi pfislusnym zpusobern osoba odpovedna za nove uvadene iidaje v oznaceni,
(8) V oznaceni rnnozstvi krrnnych surovin rnuze byt uveden symbol "e" podle jineho pravniho predpisu").
(6) V oznacenf krmnych surovin se nemusf za dale uvedenych podmfnek uvadet tyto udaje:
§ 18
a) vlhkost, podiI popela nerozpustneho v kyseline chlorovodfkove a hodnoty zavazne deklarovanych jakostnfeh znaku uvedenych v prfloze C. 4 casti B sloupci 4, v prfloze C. 4 casti C sloupci 3 nebo prfloze C. 4 casti D sloupci 5 v pripade, ze 1. kupujfef pred kazdou transakef pfsemne potvrdf, ze tuto informaci nepoiaduje,
Oznacovanf krmnych surovin ze tretfeh zemf V pripade, ze je poprve uvadena do obehu krmna surovina ze tretf zeme a nejsou k dispozici poiadovane analyticke udaje 0 obsahu vlhkosti, obsahu popela nerozpustneho v kyseline chlorovodfkove a hodnotach zavazne deklarovanych jakostnfeh znaku podle prflohy c. 4 casti B sloupce 4, casti C sloupce 3 nebo prflohy c. 4 casti D sloupce 5, poskytne osoba odpovedna za udaje
6) Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 177412002 ze dne 3. i'ljna 2002 0 hygienickych pravidlech pro vedlejsf
produkty zivoCisneho puvodu, ktere nejsou urceny pro lidskou spotrebu. 7) N ai'lzenfEvropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 99912001 ze dne 22. kvetna 2001 0 stanovenf pravidel pro prevenci, tlumenf a eradikaci nekterych prenosnych spongiformnfch encefalopatif, v platnem znenl. Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 177412002 ze dne 3. i'ljna 2002 0 hygienickych pravidlech pro vedlejsf produkty zivoCisneho puvodu, ktere nejsou urceny pro lidskou spotrebu, v platnem znenl. Nai'lzenf Komise (ES) c. 129212005 ze dne 5. srpna 2005, kterym se menf pflloha IV nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 99912001, pokud jde 0 vyzivu zvffat. 8) Zakon c. 505/1990 Sb., 0 metrologii, ve znenf pozdejsfch predpisu.
Strana 5528
Sbfrka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
v oznaceni v ceskem jazyce, usazena na iizemi Evropskych spolecenstvi, podle § 17 odst. 1 pism. k) predbezne iidaje 0 slozeni krrnne suroviny a
v miste pobytu nebo v rniste podnikani, osoby odpovedne za iidaje v oznaceni v ceskem jazyce, usazene na iizemi Evropskych spolecenstvi,
a) Ustrednf kontrolni a zkusebni iistav zemedelsky (dale jen "ustav") bude v predstihu inforrnovan o dodavce krrnne suroviny,
h) rnnozstvi vyjadrene v jednotkach hmotnosti nebo objemu, i) doba minimalni trvanlivosti 1. u krmiv mikrobiologicky snadno podlehajfcich zkaze slovy "Spotrebovat do .... " s uvedenim data (den, mesic, rok),
b) iidaje 0 slozeni krrnne suroviny budou v pruvodnim dokumentu doplneny 0 nasledujfci iidaj uvedeny tucnyrn pismern: "predbezne iidaje potvrzene .... (jmeno a adresa laboratore poverene analyzou) vztahujfef se k (reterencni cislo analyzovaneho vzorku) pfed (datum)", c) konecne iidaje 0 slozeni krrnne suroviny budou dodany kupujicimu a iistavu do deseti pracovnich dnu od data dodani krrnne suroviny do Evropskych spolecenstvi,
§ 19 Oznacovani urcitych proteinovych krmiv (1) V oznaceni urcitych proteinovych krmiv se uvadi vsechny iidaje stanovene v prfloze c. 6. (2) Pro oznacovani urcitych proteinovych krmiv se pouziji obdobne § 17 odst. 2 az 5. (3) V oznaceni rnnozstvi urcitych proteinovych krmiv rmize bt,t uveden symbol "e" podle jineho pravniho predpisu ).
§ 20 Oznacovani kompletnich a dopliikovych krmiv (1) V oznaceni kompletnich a doplrikovych krmiv krorne dietnich krmiv se uvadi
a) slova "kompletnf krrnna smes" nebo "dopliikova krrnna smes" nebo "mineralnf krmivo" nebo "melasove krmivo" nebo "kompletnf mlecna krrnna smes" nebo "dopliikova mlecna krrnna smes", b) druh nebo kategorie zvirat, pro ktere je kornpletni a dopliikove krmivo urceno, c) krmny navod, v nemz je uveden ucel, pro ktery je krmivo urceno, d) u vsech krmiv krome krmiv pro domaef zvfrata, s vyjimkou psu a kocek, veSkere obsazene krmne suroviny, ktere se uvedou podle jejich nazvu uvedenych v pruoze c. 4 casti B, C nebo D, e) deklarovane jakostnf znaky uvedene v § 12, f) deklarovane jakostnf znaky uvedene v pruohach c. 7 a 8 casti A sloupefch 2 a 3, g) jmeno, poprfpade jmena a prfjmenf, poprfpade obchodnf firma, adresa mfsta trvaleho pobytu, sfdlo, poprfpade jina adresa urcena pro dorucovanf,
2. u ostatnich krmiv slovy "Minimalnf trvanlivost do .... " s uvedenfm data (mesic, rok),
j) cislo partie, k) schvalovaef identifikacni nebo registracni cislo provozu, 1) u krmiv pro jina nez dornaci zvfrata se obsazene krrnne suroviny uvadi v sestupnern poradi v hmotnostnich procentech jejich zastoupeni v krmivu; pro posouzeni procentickeho obsahu krrnnych surovin platf tolerance ± 15 % relativnich od deklarovane hodnoty. (2) V prfpade krrnnych smesi vyrabenych a pouzivanych v ramci provozu jednoho prvovyrobce se v oznaceni uvedou pouze iidaje stanovene v odstavci 1 pism. a) az c) a datum vyroby. (3) U krrnnych smesi uvadenych do obehu v kontejnerech nebo podobnych dopravnich prostredcfch nebo podle ustanoveni § 12 zakona se iidaje uvedene v odstavefch 1, 9 a 10 az 12 uvedou v pruvodnim listu. U malych rnnozstvi krmiv urcenych konecnernu uzivateli postaci, kdyz kupujfef bude 0 techto iidajfch inforrnovan vhodnym zpusobern v miste prodeje. (4) Udaje podle odstavcu 1 a 2 se uvadi na rniste vyrnezenem pro toto oznaceni, Krome techto udaju rnuze byt na tomto rniste uvedeno pouze
a) identitikacni oznaceni nebo ochranna znarnka osoby odpovedne za iidaje v oznaceni v ceskem jazyce, usazene na iizemi Evropskych spolecenstvi, b) jmeno, popifpade jmena a prfjmenf, adresa mista trvaleho pobytu nebo obchodnf firma nebo nazev a adresa nebo registrovane sfdlo provozovatele, nenf-li odpovedny za udaje v oznacenf, c) zeme produkce nebo vyroby, d) cena vyrobku, e) obchodnf nazev nebo ochranna znamka vyrobku, f) udaje 0 fyzikalnich vlastnostech nebo 0 zvlastnf technologicke uprave, ktere bylo kompletnf nebo dopliikove krmivo podrobeno, g) deklarovane jakostnf znaky uvedene v § 12, h) deklarovane jakostnf znaky uvedene v pruohach C. 7 a 8 casti A sloupefch 1, 2 a 4,
Castka 116
Sbfrka zakonu
i) datum vyroby, ktere se vyjadri slovy "Vyrobeno ... (dnii nebo mesicu nebo roku) pred uvedenyrn datem minimalni trvanlivosti"; iidaj 0 datu vyroby se doplnf odkazem na misto, kde je minimalni trvanlivost uvedena. (5) V pripade krrnnych smesi slozenych nejvyse ze tri krrnnych surovin se iidaje stanovene v odstavci 1 pism. b) a c) nevyzaduji, pokud jsou jednotlive krrnne suroviny zretelne uvedeny v nazvu krmne smesi.
(6) U krrnnych smesi slozenych z celych zrn se iidaje stanovene v odstavci 1 pism. e) a f) nevyzaduji, avsak mohou byt poskytnuty.
c. 356 / 2008
Strana 5529
nazev suroviny ci surovin a jejf hrnotnostni procento ci jejich hmotnostni procenta vedle odpovfdajici kategorie krrnnych surovin. (12) V oznaceni kompletnich a dopliikovych krmiv mohou byt uvedeny take dalsi iidaje, jestlize jsou uvedeny vyrazne oddelene od vsech udaju uvedenych podle odstavcu 1, 4 az 11, a a) nedeklarujf jine jakostnf znaky, nez jsou uvedeny v odstavci 1, nebo iidaje deklarovane podle C1. 5 odst. 2 smernice 93/74/EHS 9 ) , neuvadeji uzivatele v omyl tim, ze by poukazovaly na ucinky nebo vlastnosti, ktere krmiva nemaji, nebo vyvolavaly dojern, ze krmiva maji zvlastni vlastnosti, i kdyz tyto vlastnosti maji vsechna podobna krmiva,
(7) U krmiv pro dornaci zvirata krorne psu a kocek mohou byt v oznaceni misto slov "kompletnf krrnna smes" nebo "dopliikova krrnna smes" uvedena slova "krmna smes". V takovem pripade se v deklaraci uvedou povinne a nepovinne jakostnf znaky stanovene pro kornpletni krmivo.
b) netvrdi, ze krmivo je prevenci proti chorobe, zmirriuje ji nebo lecf,
(8) Doba minimalni trvanlivosti, rnnozstvi, reterencni cfslo partie a schvalovaci identitikacni nebo registracnf cislo provozu mohou byt vyznaceny mimo misto vyrnezene pro iidaje stanovene v odstavcich 1, 4, 9 a 11; v tomto pripade rnusi byt uveden odkaz na misto, kde jsou tyto iidaje uvedeny.
(13) V oznaceni krmiv, do kterych byly pridany dopliikove litky, rmize byt pripojeno registracni cislo dopliikove latky nebo obchodni oznaceni, Dale se uvadi podle prflohy c. 11 nebo pifmo pouzitelnych predpisu Evropskych ~olecenstvf, ktere upravujf oblast dopliikovych latek ), pri obsahu
(9) U krrnnych smesi pro dornaci zvirata se obsazene krrnne suroviny nebo urcita proteinova krmiva uvadi
a) stimulatoru rustu nebo kokcidiostatik nebo histomonostatik,
a) vyctem krrnnych surovin s udanim jejich rnnozstvi, nebo b) v sestupnern poradi jejich hmotnostniho podflu v krmivu.
c) vztahujf se k objektivnfrn nebo meritelnym udajum, ktere mohou byt prokazany.
1. speciticke oznaceni dopliikove latky uvedene v pifloze c. 11 nebo pifmo pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast doplrikovych latek"), 2. obsah ucinne latky,
(10) U krrnnych smesi pro dornaci zvfrata rnuze byt nazev krmnych surovin nahrazen nazvem skupin krrnnych surovin, do kterych nalezf, a ktere jsou uvedeny v prfloze c. 4 casti E. V oznaceni nelze kombinovat pouzivani nazvu skupin s nazvy krrnnych surovin, s vyjimkou krrnnych surovin, ktere nepatri do zadne z definovanych skupin, nazev teto suroviny se uvede mezi nazvy skupin krmnych surovin v sestupnem poradf podle hmotnostnfho podflu v krmivu.
b) antioxidantu,
(11) U krmnych smesf pro domac1 zvfrata se ve zvlastnf deklaraci muze upozornit na pritomnost nebo snfzeny podfl jedne nebo vice krmnych surovin, ktere jsou dulezite z hlediska vlastnostf krmiva. Jejf minimalnf nebo maximalnf obsah se vyjadri v hmotnostnich procentech a zretelne se uvede bud vedle deklarace upozoriiujfc1 na krmnou surovinu ci krmne suroviny, nebo v seznamu krmnych surovin, pricemz se uvede
c) barviv vcetne pigmentu za predpokladu, ze jsou pouzfvana ke zbarvenf krmiv nebo zivocisnych produktu,
3. schvalovaci identitikacni cislo provozu a 4. datum minimalni trvanlivosti ukonceni zarucni doby,
nebo
datum
1. u krmiv pro domac1 zvfrata slova "s antioxidantern" s pripojenfm specifickeho oznacenf dopliikove latky podle pfsmene a) bodu 1,
2. u krmnych smesf pro hospodarska zvfrata specificke oznacenf dopliikove latky podle pfsmene a) bodu 1,
1. u krmiv pro domac1 zvfrata slova "barvivo" nebo "obarveno" s pnpojenfm specifickeho
9) Smernice Rady 93/74/EHS ze dne 13. zai'11993 0 krmivech urcenych ke zvlastnfm ucelum vyzivy.
Strana 5530
Sbfrka zakonu
oznaceni doplrikove latky podle pismene a) bodu 1, 2. u krrnnych smesi pro hospodarska zvirata specificke oznaceni dopliikove larky podle pismene a) bodu 1, d) vitaminu E,
2. obsah alfatokoferolu, datum
e) vitaminu A a D, 1. speciticke oznaceni dopliikove latky podle pismene a) bodu 1, 2. obsah ucinne latky, 3. datum minimalni trvanlivosti nebo ukonceni zarucni doby,
Castka 116
i) mikroorganizrnu, 1. identifikace kmene (krnenu) uvedena v prfloze c. 11 nebo pifmo pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast doplrikovych latek5 ) ,
2. cislo kmene (krnenu),
1. speciticke oznaceni dopliikove latky podle pismene a) bodu 1, 3. datum minimalni trvanlivosti nebo ukonceni zarucni doby,
c. 356 I 2008
datum
f) medi, 1. speciticke oznaceni dopliikove latky podle pismene a) bodu 1, 2. obsah vyjadreny jako Cu, g) konzervantu, 1. u krmiv pro dornaci zvfrata slova "konzervacnf latka" nebo "konzervovano s" s pripojenim specitickeho oznaceni dopliikove latky podle pismene a) bodu 1, 2. u krrnnych smesi pro hospodarska zvirata specificke oznaceni dopliikove latky podle povolenf,
h) enzyrnu, 1. speciticke oznaceni aktivni slozky nebo slozek podle jejf nebo jejich enzyrnove aktivity uvedene v prfloze c. 11 nebo pifrno pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast dopliikovych latek"), 2. jednotky aktivity (U/kg nebo U/I), 3. identitikacni cislo podle IUB, 4. registracni cislo dopliikove latky, 5. pripadne iidaje 0 zvlastnich vlastnostech vyplyvajfefch z vyrobniho postupu a 6. datum minimalni trvanlivosti nebo datum ukonceni zarucni doby,
3. pocet jednotek tvorfcfch kolonii (CFU/kg), 4. registracni cislo doplrikove latky, 5. pnpadne iidaje 0 zvlastnich vlastnostech vyplyvajfefch z vyrobniho postupu a 6. datum minimalni trvanlivosti ukonceni zarucni doby.
nebo
datum
jsou
(14) Pokud jejich obsahy stanovitelne urednimi rnetodami ' ) nebo jinyrni validovanyrni metodami'"), mohou byt uvedeny take a) druhy pouzitych stopovych prvku krorne medi podle specitickeho oznaceni uvedeneho v prfloze c. 11 nebo pifmo pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast dopliikovych latek"), a obsah jednotlivych prvku, b) druhy pouzitych vitaminu krorne vitaminu A, D a E, provitaminu a chemicky pfesne definovanych latek se srovnatelnyrn iicinkem podle specitickeho oznaceni uvedeneho v prfloze c. 11 nebo pifmo pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast dopliikovych latek"), obsah ucinne latky a datum minimalni trvanlivosti nebo datum ukonceni zarucni doby. (15) Pokud je stanoveno podle odstavcu 13 a 14 uvedeni obsahu dopliikovych latek, pak se iidaj 0 tomto obsahu vztahuje na podil dopliikovych latek pridanych do krmiva. (16) Udaje uvedene v odstavefch 13 a 14 se uvadeji v bezprostredni blizkosti udaju uvedenych podle odstavcu 1, 4, 7 a 9. (17) Krmivo obsahujfef nekolik dopliikovych 1.1tek, pro ktere je to v pifloze c. 11 nebo pfimo pouzitelnych predpisech Evropskych spolecenstvi, ktere upravujf oblast dopliikovych latek"), stanoveno, se rnuze pro vsechny obsazene dopliikove latky oznacit pouze jednim iidajem 0 datu minimalni trvanlivosti nebo 0 datu ukonceni zarucni doby; pfitom se uvede datum, ktere prochazi jako prvni,
10) Vyhlaska c. 124/2001 Sb., kterou se stanovi pOZadavky na odber vzorku a principy metod laboratornfho zkousenf krmiv, dopliikovych latek a premixu a zpusob uchovavanf vzorku, ve znenf pozdejsfch predpisu. 11) Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 0 urednfch kontrolach za ucelem overovanf dodrZovanf pravnfch predpisu 0 krmivech a potravinach a ustanovenf 0 zdravf zvfrat a dobrych zivotnfch podmfnkach zvfrat.
Sbfrka zakonu
Castka 116
c. 356 I 2008
Strana 5531
(18) U krmiv pro dornaci zvirata obsahujfefch doplrikove latky, uvadenych do obehu v obalech 0 hmotnosti 10 kg nebo nizsf a obsahujfefch barviva, konzervanty nebo latky s antioxidacnimi iicinky postaci uvest na obalu slova "barvivo" nebo "pribarveno s", "konzervovano s" nebo "s antioxidantern", za nimz nasledujf slova "dopliikove latky ES" za podmfnky, ze
(5) V oznaceni nebo v krrnnem navodu se uvede "Ned pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko odbornfka na vyzivu zvfrat'(12), pokud neni v priloze c. 10 casti B sloupci 6 u urcitych ucelu vyzivy uvedeno v oznaceni upozorneni "Ned pouzitim (nebo pred prodlouzenim doby pouzivanf) se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinamiho lekare".
a) obal, nadoba nebo etiketa jsou opatreny referencnim cfslem, podle nejz rnuze byt krmivo identifikovano, a
(6) V oznaceni rmize byt uvedeno upozorneni na urcity patologicky stay zvirete, kterernu rna byt krmivo podano, pokud tento stay odpovfda iicelu pouziti uvedenernu v prfloze c. 10 casti B sloupci 1.
b) vyrobce na zadost uvede speciticke oznaceni podle odstavce 14 pism. a) bodu 1 nebo nazev pouzitych dopliikovych latek. (19) Touto vyhlaskou nejsou dotceny pozadavky na oznacovani kompletnich a doplrikovych krmiv stanovene pfimo pouzitelnyrni predpisy Evropskych spolecenstvi v oblasti nakladani s vedlejsimi produkty zivocisneho puvodu").
(20) V oznaceni rnnozstvi kompletnich a dopliikovych krmiv rnuze byt uveden symbol "e" podle jineho pravniho predpisu"). (21) Pokud je v oznaceni kompletnich nebo doplrikovych krmiv pro drubez deklarovana energie, stanovi se vypoctem podle rovnice uvedene v priloze c. 9. Energie deklarovana v krrnnych smesich pro drubez je povazovana za vyhovujfci, pokud se zjistene hodnoty neodchylujf od deklarovanych hodnot 0 vice nez 0,4 MJ/kg.
§ 21 Oznacovani dietnfch krmiv (1) Pro oznacovani dietnfch krmiv platf obdobne pozadavky pro oznacovani kompletnich a doplrikovych krmiv uvedene v § 20. (2) V oznaceni dietnfch krmiv se uvede slovo "dietnf" pred slova uvedena podle § 20 odst. 1 pism. a).
(3) V souladu s udaji uvedenyrni v prfloze c. 10 casti B se v oznaceni dietnfch krmiv dale uvadf a) presne urcene pouziti, tj. zvlastni iicel vyzivy, b) deklarace podle prflohy c. 10 casti B sloupce 4, c) hlavnf nutricnf charakteristiky krmiva, d) doporucena doba pouzfvanf krmiva. (4) Jine udaje nez udaje stanovene v odstavefch 2 a 3 se uvadf oddelene.
12)
(7) Ustanoveni § 20 odst. 11 platf u dietnfch krmiv i pro jina nez dornaci zvirata.
(8) V oznaceni dietnfch krmiv rmize byt dale uveden jeden nebo vice jakostnich znaku, ktere jsou pro krmivo charakteristicke, nebo rmize byt poukazano na jejich niHf obsah. Jakostnf znaky se uvadejf v hmotnostnfch procentech. (9) Bez ohledu na ustanoveni § 20 odst. 10 se u dietnfch krmiv mohou krrnne suroviny uvadet ve forme skupin sdruzujfcich vice krrnnych surovin, dokonce i v pripadech, kdy je pozadovana deklarace urcitych krrnnych surovin podle jejich zvlastniho nazvu, aby se prokazaly nutricni charakteristiky krmiva. (10) V oznaceni rnnozstvi dietnich krmiv muze byt uveden symbol "e" podle jineho pravniho pred. 8) plSU .
CAST pATA PRiLOHY K ZADOSTEM
§ 22 Podrobnosti obsahu pfiloh k zadostem nebo registraci provozu
0
schvaleni
(K § 4 a § 5 odst. 9 zakona) (1) K zadosti 0 schvaleni provozu pro vyrobu nebo uvadeni do obehu produktu ke krrneni pripoji samostatne pro kazdy provoz
a) vyrobce prflohy uvedene v § 4 odst. 4 pism. a) az c), e) az g) a j) az 1) zakona, b) distributor pruohy uvedene v § 4 odst. 4 pfsm. a) a j) az m ) zakona, c) dodavatel pruohy uvedene v § 4 odst. 4 pfsm. a)
Smernice Rady 93/74/EHS ze dne 13. zai'11993 0 krmivech urcenych ke zvlastnfm ucelum vyzivy. Smernice Komise 94/39/ES ze dne 25. cervence 1994, kterou se stanovf seznam urcenych uzitf krmiv pro zvlastnf ucely vyzivy.
Strana 5532
Sbfrka zakonu
a j) az 1) zakona, pokud provadi baleni take v § 4 odst. 4 pismo b) zakona, d) dovozce piflohy uvedene v § 4 odst. 4 pismo h) az m) zakona, pokud provadi baleni take v § 4 odst. 4 pismo b) zakona. (2) K zadosti 0 registraci provozu pro vyrobu nebo uvadeni do obehu produktu ke krrneni pripoji samostatne pro kazdy provoz a) vyrobce, krorne prvovyrobce a osob provozujicich pojizdnou vyrobnu krmiv, piflohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo a) az c), e) az g) a j) az 1) zakona, b) osoba provozujici pojizdnou vyrobnu krmiv, krorne prvovyrobce, prilohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo a) az c) a j) az 1) zakona, c) distributor prflohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo a), k) a 1) zakona, d) dodavatel, mimo dopravce, prflohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo a) a j) az 1) zakona, pokud provadi baleni take v § 5 odst. 4 pismo b) zakona, e) dopravce prflohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo j) a 1) zakona, f) dovozce piflohy uvedene v § 5 odst. 4 pismo h) az 1) zakona, pokud provadi baleni take v § 5 odst. 4 pismo b) zakona, g) prvovyrobce, ktery vyrabi krrnne smesi, prilohu uvedenou v § 5 odst. 4 pismo a) zakona. (3) Pokud zadatel 0 schvaleni provozu vykonava rovnez cinnosti podlehajici registraci, pripoji rovnez prflohy pod1e odstavce 2.
§ 23 Udaje 0 krmivu (K § 4 a § 5 odst. 9 zakona) (1) Zadatel 0 schvaleni nebo registraci provozu pro vyrobu v prfloze tykajici se udaju 0 krmivu uvede a) u krrnnych surovin, doplrikovych latek nebo urcitych proteinovych krmiv skupiny a druhy, pfipadne jejich obchodni nazvy, b) u krrnnych smesi druhy zvirat, pro ktere jsou urceny; ternito zvifaty jsou 1. hospodarska zvirata,
2. hospodarska zvfrata krorne prezvykavcu, 3. prezvykavci, 4. domaef zvirata, 5. masozrava kozeSinova zvirata, 6. ryby, c) udaje 0 pouziti krmnych surovin zivocisneho puvodu,
c. 356 / 2008
Castka 116
d) metodu zkouseni novych krmnych surovin, pokud neni uvedena ve zvlastnim pravnim predpisu '"). (2) Zadatel 0 schvaleni nebo registraci provozu pro uvadeni produktu ke krrneni do obehu v priloze tykajici se udaju 0 krmivu uvede a) u krrnnych surovin skupiny odpovfdajici nazvum kapito1 uvedenych v pifloze c. 4 casti A odstavci 2, skupiny uvedene v casti C nebo nazvy uvedene v casti D, b) u dopliikovych latek kategorie a [unkcni skupiny, c) u urcitych proteinovych krmiv skupiny, d) u krrnnych smesi druhy zvirat, pro ktere jsou urceny; ternito zviraty jsou zvirata uvedena v odstavci 1 pismo b), e) druhy krmnych surovin zivocisneho puvodu, popnpade iidaje 0 jejich pouziti v kompletnich a doplrikovych krmivech,
f) metodu zkouseni novych krmnych surovin, pokud neni uvedena v jinem pravnim predpisu?"). (3) Dovozce v prfloze tykajici se udaju 0 krmivu krorne udaju uvedenych v odstavci 2 uvede druhy dovazenych produktu ke krrneni, u prernixu a krrnnych smesi take jejich slozeni a uziti, pnpadne obchodni nazev. (4) Provozovatel na iirovni prvovyroby, ktery vyrabi krmne srnesi s pouzitim dopliikovych krmiv v pfiloze tykajici se udaju 0 krmivu uvede a) druhy zvirat, pro ktere jsou urceny, b) iidaje 0 pouziti krrnnych surovin zivocisneho puvodu.
§ 24 Overeni homogenity doplrikovych latek v krmivech nebo premixech (K § 4 a § 5 odst. 9 zakona) (1) Homogenitu prokazuje provozovatel iistavu dok1adem, ktery obsahuje
a) nazev a adresu provozu, b) typ michaciho zarizeni, vyrobni cislo a rok vyroby, c) nazev vyrobce michaciho zafizeni, d) dobu michani a pocet otacek mfehacmo elementu, e) doklad 0 homogenite pri10zeny vyrobcem mfehacmo zanzeni jako soucast technicke dokumentace nebo proh1aseni provozovatele, ze prokaza1 uCinnost mfehacmo zanzeni, pokud jde 0 homogennost 13 ) .
13) Pi'lloha II Zai'lzenf a vybavenf bod 3. pfsm. b) nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) 2005, kterym se stanovf pOZadavky na hygienu krmiv.
c. 183/2005
ze dne 12. ledna
Castka 116
Sbfrka zakonu
(2) Zpusob overeni homogenity zvereJll1 iistav zpusobem umoziiujicim dalkovy pfistup.
§ 25 Osvedceni
0
odborne zpusobilosti
(K § 6 odst. 4 zakona) Osvedceni
0
odborne zpusobilosti vydava iistav k
a) vyrobe a uvadeni do obehu doplrikovych latek iadateli s dokoncenyrn vysokoskolskym vzdelanfrn biologickeho zamereni (chemie, biologie, biotechnologie, farmacie, lekarstvf, veterinamiho lekarstvi, potravinarstvi nebo zernedelstvf) s vyjimkou bakalarskych studijnich programu a s odbornou praxi ve vyrobe nebo pouzivani dopliikovych latek v minimalni delce dvou let,
b) vyrobe prernixu, urcitych proteinovych krmiv, kompletnich a doplrikovych krmiv s pouzitim doplrikovych latek nebo s pouzitim premixu a zpracovani urcitych proteinovych krmiv 1. zadateli s dokoncenyrn vysokoskolskym studiem zernedelstvi nebo veterinamiho lekarstvi s vyjimkou bakalarskych studijnich programu, nebo 2. zadateli s dokoncenyrn vysokoskolskym studiem biologickeho zamereni a s odbornou praxi ve vyrobe nebo uvadeni do obehu prernixu nebo kompletnich a dopliikovych krmiv s pouzitfm doplrikovych latek nebo s pouzitim prernixu v minimalni delce dvou let,
c. 356 / 2008
Strana 5533
CAST SESTA POZADAVKY NA PROVOZY (K § 7 odst. 6 zakona)
§ 26 Pojfzdna vyrobna krmiv
Casovy plan vyroby krmiv obsahuje predpokladane obdobf provozu, datum, hodinu a misto vyroby, druhy vyrabenych krmiv a registracni znacku vozidla pojizdne vyrobny krmiv.
§ 27 Kontrola rizik u prvovyrobcu (1) V provozech na iirovni prvovyroby se provozovatel zameruje zejmena na kontrolu a) tyzikalnfho nebezpeci, zejmena cizfch teles v produktech, napriklad znecistujfcich produktu rostlinneho puvodu, kusy dreva, kovu, b) biologickeho nebezpeci, kterym jsou 1. patogennf mikrofl6ry (napriklad ze zemmy, vody, salmonela),
2. mykotoxiny produkovane plfsnerni (aflatoxiny, fumonisiny), 3. zivocisnf skudci (napriklad riziko zavleceni nakazy hmyzem a volne zijfefmi ptaky a hlodavci),
c) chernickeho nebezpeci, kterym jsou
c) vyrobe krmiv s pouzitim dopliikovych latek nebo prernixu a zpracovani urcitych proteinovych krmiv zadateli s rnaturitni zkouskou na stredni odborne skole zernedelskeho nebo veterinamiho nebo potravinarskeho smeru a odbornou praxi ve vyrobe krmiv s pouzitim dopliikovych latek nebo prernixu a zpracovani urcitych proteinovych krmiv v minimalni delce dvou let,
2. zakazane latky a produkty uvedene v prfloze c. 1 a nezadouci latky a produkty uvedene v pfiloze c. 2,
d) uvadeni do obehu prernixu, urcitych proteinovych krmiv, zrnin nebo olejnin s obsahem geneticky moditikovanych organismu zadateli se strednfm vzdelanim s maturitni zkouskou.
(2) Ustanovenim odstavce 1 nejsou dotceny pozadavky vyplyvajici z jinych pravnich predpisu 14) a pifmo pouzitelnych predpisu Evropskgch spolecenstvi 0 bezpecnosti potravinoveho retezce 5).
1. tezke kovy (napriklad arzen, kadmium, olovo, rtut),
3. nespravna pouzivani dopliikovych latek v krmivech.
Zakon c. 156/1998 Sb., 0 hnojivech, pomocnych pudnich latkach, pomocnych rostlinnych pfipravcich a substratech a 0 agrochcmickem zkouseni zernedelskych pud (zakon 0 hnojivech), ve znenf pozdejsfch predpisu. Zakon c. 166/1999 Sb., 0 veterinarnf peCia 0 zmene nekterych souvisejfcfch zakonu (veterinarni zakon), ve znenf pozdejsfch predpisu. Zakon c. 32612004 Sb., 0 rostlinolckafske peCi a 0 zmene nekterych souvisejfdch zakonu, ve znenf pozdejsfch predpisu. 15) Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 18312005 ze dne 12.ledna 2005, kterym se stanovf pOZadavky na hygienu krmiv. N ai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 99912001 ze dne 22. kvetna 2001 0 stanovenf pravidel pro prevenci, tlumenf a eradikaci nekterych prenosnych spongiformnfch encefalopatif, v platnem znenl. Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 177412002 ze dne 3. i'ljna 2002 0 hygienickych pravidlech pro vedlejsf produkty zivoCisneho puvodu, ktere nejsou urceny pro lidskou spotrebu, v platnem znenl. Nai'lzenf Evropskeho Parlamentu a Rady (ES) c. 17812002, kterym se stanovf obecne zasady a pOZadavky potravinove legislativy, kterym se zi'izuje Evropsky urad pro bezpecnost potravin a kterym se stanovf postupy tykajfd se bezpecnosti potravin. 14)
Strana 5534
Sbfrka zakonu
CAST SEDMA
BIOLOGICKE ZKOUSENI (K § 21a odst. 9 zakona)
§ 28 (1) Biologicke zkouseni krrnnych surovin nebo produktu, ktere byly zfskany anebo upraveny pomoci novych technologickych postupu nebo ktere nernaji do sud charakter krmiva, se provadi v soubezne opakovanych srovnavacich pokusech a postupuje se podle prfloh c. 12 az 18. (2) Zkouseni dopliikovych latek se provadi podle 16 nafizeni Komise (ES) c. 429/2008 ) . V prr~ade pouziti clanku 4 nafizeni Komise (ES) c. 429/2008 6) se postupuje podle § 29 odst. 2, § 30 odst. 2, prflohy c. 12 bodu 3., prflohy c. 14, piflohy c. 16 casti I a prilohy c. 18. (3) Udaje 0 vysledcich biologickeho zkouseni se evidujf pro kazdy opakovany pokus samostatne. (4) Soucasti biologickeho zkouseni je analyticke overeni slozeni pouzitych doplrikovych latek, prernixu, urcitych proteinovych krmiv, krrnnych surovin nebo produktu, ktere byly zfskany nebo upraveny pomoci novych technologickych postupu nebo ktere nernaji do sud charakter krmiva. Vysledky analytickeho overeni rnusi dostatecne vyjadrovat obsah zivin, obsah doplrikovych latek a zdravotnf nezavadnost. (5) Zkouseni urcitych proteinovych krmiv se provadi podle piflohy c. 16 casti II, zkouseni bezpecnosti krrnnych surovin nebo produktu, ktere byly zfskany nebo upraveny pornoci novych technologickych postupu nebo ktere nernaji dosud charakter krmiva a u nichz je predpoklad zvysenych rizik, se provadi podle prilohy c. 16 casti I a je soucasti biologickeho zkouseni.
§ 29 (1) U zakladnfho biologickeho zkousenf se evidujf a) nazev a sfdlo pravnicke osoby, ktera zkousky provadela, a jmeno, poprrpade jmena a prrjmenf osoby odpovedne za provedenf, b) druh zkouseneho krmiva, obsazene dopliikove latky nebo premixu, jejich slozenf a jakostnf znaky stanovene analyzou, referencnf cfslo pouzite partie, kvalitativnf a kvantitativnf slozenf dennf krmne davky,
16)
c. 356 / 2008
Castka 116
c) druh, plemeno, starr a pohlavf zvfrat a jejich oznaceni, d) pocet pokusnych a kontrolnich skupin zvirat, pocet zvirat v kazde skupine a pocet soubezne opakovanych srovnavacich pokusu, e) zdravotnf stay zvirat, podmfnky krrneni a chovu vcetne prrpadnych zrnen, f) datum zahajeni a ukonceni zkousky, g) misto konani zkousky,
h) vysledky a v danem prrpade statisticke vyhodnoceni prukaznosti vysledku, nepriznive iicinky a jine zrneny vznikle v prubehu zkousky. (2) U zkouseni konzervacni ucinnosti se evidujf
a) nazev a sfdlo pravnicke osoby, ktera zkousky provadela, a jmeno, popifpade jmena a prrjmenf osoby odpovedne za provedenf, b) druh zkousene konzervacni larky, jejf slozeni a koncentrace, c) zpusob davkovani konzervacni latky, d) druh krmiva pouziteho pro konzervaci, zpusob jeho iipravy, slozeni a jakost krmiva stanovena na pocatku zkousky fyzikalnfm, chernickym a jinyrn zkousenirn, e) misto konani, datum zahajeni a ukonceni zkousky, f) zejmena sledovane ukazatele v prubehu zkousky jako teplota, ztraty hmotnosti behem konzervace, g) slozeni a jakost krmiva stanovena po ukonceni zkousky fyzikalnfm, chernickym a jinyrn zkousenfm, h) pripadne nepifznive iicinky a jine zrneny vznikle v prubehu zkousky, i) vysledky dalsiho zkouseni, pokud bylo provadeno. (3) U zkouseni jakosti zivocisnych produktu se evidujf a) nazev a sfdlo pravnicke osoby, ktera zkousky provadela, jmeno, poprrpade jmena a prrjmenf osoby odpovedne za provedenf a mfsto provedenf, b) druhy odebranych vzorku zivocisnych produktu, c) pocet zvfrat, od kterych byly odebrany vzorky, kategorie a starr zvfrat, zpusob krmenf, jakost zkouseneho krmiva, dopliikove latky nebo prem1XU,
d) datum odberu vzorku a zpusob uchovanf vzorku do data zahajenf zkousky,
Nai'lzenf Komise (ES) c. 42912008 ze dne 25. dubna 2008 0 provadedch pravidlech k nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 183112003, pokud jde 0 vypracovanf a podavanf zadostl a vyhodnocovanf a povolovanf dopliikovych latek.
Castka 116
Sbfrka zakonu
c. 356 / 2008
e) vysledky zkousek. a)
b) c) d)
e) f)
(4) U zkouseni bezpecnosti se evidujf nazev a sidlo pravnicke osoby, ktera zkousky provadela, jmeno, popifpade jmena a prfjmenf osoby odpovedne za provedenf a misto provedenf, druh zkousky a zpusob provedenf zkousky, druh a pocet zvirat, na nichz byla zkouska provedena, pocet opakovani, datum zahajeni a ukonceni zkousky, vysledky zkousek a statisticka prukaznost vysledku, vysledky sledovani zdravotniho stavu zvfrat a zdravotni nezavadnosti zivocisnych produktu.
(5) Vsechny provedene zkousky se dokladaji jednotlive.
§ 30 (1) Souhrnna dokumentace biologickeho zkouseni, urcitych proteinovych krmiv, krrnnych surovin nebo produktu, ktere byly zfskany nebo upraveny pomod novych technologickych postupu nebo ktere nemaji do sud charakter krmiva, se zpracovava zpiisobern uvedenym v pifloze c. 17.
(2) Souhrnna dokumentace zkouseni dopliikovych latek se dopliiuje monografif podle prflohy c. 18.
CAST OSMA
Strana 5535
Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb. 3. Vyhlaska c. 472/2001 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb., ve zneni vyhlasky c. 343/ /2001 Sb. 4. Vyhlaska c. 169/2002 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb., ve zneni pozdejsfch predpisu. 5. Vyhlaska c. 544/2002 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb. 6. Vyhlaska c. 284/2003 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb., ve zneni pozdejsfch predpisii. 7. Vyhlaska c. 434/2003 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb., ve zneni pozdejsfch predpisii. 8. Vyhlaska c. 184/2004 Sb., kterou se rneni vyhlaska c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni pozdejsfch predpisu. 9. Vyhlaska c. 77/2005 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni pozdejsfch predpisu.
PRECHODNA USTANOVENI
§ 31 (1) Krmiva, dopliikove latky a premixy oznacene podle dosavadnfeh pravnfch predpisu mohou byt uvadeny do obehu nejdele do 31. prosince 2009. (2) § 28 odst. 2 veta druha, § 29 odst. 2, § 30 odst. 2, prfloha c. 12 bod 3., priloha c. 14 a prfloha c. 18 pozbyvajf platnosti dnem 31. kvetna 2009.
CAST DEVATA
10. Vyhlaska c. 84/2006 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni pozdejsfch predpisu. 11. Vyhlaska c. 278/2007 Sb., kterou se rneni vyhlaska Ministerstva zernedelstvi c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/2000 Sb., ve zneni pozdejsfch predpisu.
ZRUSOVACI USTANOVENI
§ 32
CAST DESATA
Zrusuje se:
UCINNOST
1. Vyhlaska c. 451/2000 Sb., kterou se provadi zakon c. 91/1996 Sb., 0 krmivech, ve zneni zakona c. 244/ 12000 Sb. 2. Vyhlaska c. 343/2001 Sb., kterou se rneni vyhlaska
§ 33 Tato vyhlaska nabyva ucinnosti patnactym dnem ode dne jejfho vyhlaseni.
Ministr: Mgr. Gandalovic v. r.
Strana 5536
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Pfiloha
c. 1 k vyhlasce c. 356/2008
ZAKAZANELATKYAPRODUKTY (1) Vykaly, moe a obsah zazivacfho traktu , ziskany vyprazdnenim nebo oddelenim, bez ohledu na zpusob zpracovani nebo prlmiseni. (2) Kuze osetrene tftslovinami ajejich odpady. (3) Semena a jiny rostlinny rozmnozovaci material, ktery byl s ohledem na urceny zpusob pouziti (rozmnozovani) osctren po sklizni pifpravky na ochranu rostlin, a dale vedlejsi produkty, ziskane z techto materialu. (4) Drevo osetrene ochrannymi pftpravky' a vedlejsi produkty, ziskane z osetreneho dreva, vcctne pilin. (5) Veskery odpad ziskany z ruznych fazi upravy mestskych a prumyslovych odpadnich vod a splasku podle clanku 2 smernice Rady 91/271/EHS 2\ bez ohledu na dalst zpracovanl techto odpadu, a take bez ohledu na puvod odpadnich vod. Pojem "odpadnf voda" se nevztahuje na termin "provoznf voda", kterou je mozne pouzit ve vyzive zvitat, pokud je: 1. ze samostatnych potrubi instalovanych v potravinarskem nebo krmivarskem prumyslu,
2. nezavadna a cista", 3. obsahuje jen zbytky krmiv a potravin, 4. prosta cisticich prostredku, desinfekcnich nebo jinych latek, ktere nebyly povoleny pro pouziti v krmivech. (6) Pevne komunalni odpady 4), j ako napr. odpady z domacnosti. (7) Obaly a jejich casti z pouzitych produktu zemedelskeho a potravinarskcho prumyslu, (8) Kvasnice rodu Candida, vyrobene na n-alkanech,
1) 2)
3)
4)
Priloha k zakonu c. 120/2002 Sb., 0 podminkach uvadeni biocidnich pfipravku a ucinnych latek na trh a 0 zmene nekterych souvisejicich zakonu, ve zneni pozdejsich predpisu. Zakon c. 274/2001 Sb., 0 vodovodech a kanalizacich pro verejnou potrebu a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 vodovodech a kanalizacich), ve zneni pozdejsich predpisu. Narizeni vlady c. 61/2003 Sb., 0 ukazatelich a hodnotach pfipustneho znecisteni povrchovych vod a odpadnich vod, nalezitostech povoleni k vypousteni odpadnich vod do vod povrchovych a do kanalizaci a 0 citlivych oblastech, ve zneni pozdejsich predpisu. Vyhlaska c. 428/2001 Sb., kterou se provadi zakon c. 27412001 Sb. , 0 vodovodech a kanalizacich pro verejnou potrebu a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 vodovodech a kanalizacich), ve zneni pozdej sich predpisu. Zakon c. 258/2000 Sb., 0 ochrane verejneho zdravi a 0 zmene nekterych souvisejicich zakonu, ve zneni pozdej sich predpisu. Vyhlaska c. 30712002 Sb., 0 radiacni ochrane, ve zneni vyhlasky c. 49912005 Sb. Pevnym komunalnim odpadem se nerozumi kuchynsky odpad definovany narizenim c. 1774/2002.
Sb.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5537
Pfiloha
c. 2 k vyhlasce c. 356/2008
Sb.
NEZADouci LATKY A PRODUKTY Maximalui limity obsahu nezadoucfch latek v produktech ke krmeni Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva N ezadouci latky Produkty ke krmeni o vlhkosti 12 0/0 1 2 3 1. Arsen!' Krmne suroviny 2 s vyjimkou: - travnt moucky, vojteskove a jetelove 4 moucky, susenych cukrovarskych i'izku a susenych melasovych cukrovarskych rizku 4 2) - palmojadrovych expeleru 10 - fosfatu a vapenatych morskych ras 15 - uhlicitanu vapenateho 20 - oxidu horecnateho 152) - krmiv ziskanych ze zpracovani ryb nebo jinych morskych zivocichu 2 - moucky z morskych ras a krmnych 40 )
____s_1!~~y_i!!_~!~~~!1:.Y~_~_~_
2.0Iovo 3 )
!~?5~~~~t~~_ ~~~
_
Kompletni krmiva 2 s vyjimkou - kompletnich krmiv pro ryby a kompletnich krmiv pro kozesinova zvirata ----------------------------------------------------- -----------------------------Dopliikova krmiva 4 s vyjimkou: 12 - mineralntch krmiv Krmne suroviny 10 s vyjimkou - picnin'" 30 5) - fosfatu a vapenatych morskych ras 15 - uhlicitanu vapenateho 20 - kvasnic 5 ----------------------------------------------------- -----------------------------Dopliikove latky, ktere patti do funkcni 100 skupiny slouceniny stopovych prvku s vyjimkou - oxidu zinecnateho - oxidu manganateho, uhlicitanu zeleznateho, uhlicitanu med'nateho ----------------------------------------------------- ----------------5)------------Dopliikove latky, ktere patti do funkcni 30 skupiny pojiva a protispekave latky s vyjimkou
Strana 5538
N ezadouci latky
3. Fluor6)
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 60)) - klinoptilolitu sopecneho puvodu ----------------------------------------------------- ----------------3)-----------Premixy 200 ------------------------- .Dopliikova krmiva 10 s vyjimkou - mineralnich krmiv 15 ----------------------------------------------------- -----------------------------Kornpletni krmiva 5 Krmne suroviny 150 s vyjimkou 500 - krmiv zivocisneho puvodu s vyjimkou 3000 - morskych korysu jako je morsky kril 2000 - fosfmu - uhlicitanu vapenateho 350 - oxidu horecnateho 600 - vapenatych morskych ras 1000 Produkty ke krmeni
_____.: y ~~~!!\~!!!l!_ (~_?_~ ~1
4. Rtut'
~g9_Q~~
_
Dopliikova krmiva 500 - s obsahem fosforu-; 4% - s obsahem fosforu > 4% 125 na 1 % fosforu ----------------------------------------------------- -----------------------------Kompletni krmiva 150 s vyjimkou - kompletnich krmiv pro skot, ovce a kozy 30 - v laktaci 50 - ostatni 100 - kompletnich krmiv pro prasata 350 - kompletnich krmiv pro drubez 250 - kompletnich krmiv pro kufata 350 - kompletnich krmiv pro ryby Krmne suroviny 0,1 s vyjimkou 0,5 - krmiv ze zpracovani ryb nebo jinych morskych zivocichu
.:__ ~_~E~!!~!!~_ y:~p-~~~!~h9
5. Dusitany
Castka 116
9l?
Kompletni krmiva 0,1 s vyjimkou - kompletnich krmiv pro psy a kocky ----------------------------------------------------_.0,2 Dopliikova krmiva s vyjimkou - dopliikovych krmiv pro psy a kocky Rybi moucka 60 (vyjadreno jako
NaN02)
_
Castka 116
Sbirka zakonu
N ezadouci latky
c. 356 / 2008
Produkty ke krmeni Kompletni krmiva s vyjimkou: - kompletnich krmiv pro dornaci zvifata mimo ptaky a akvarijni rybky
6. Kadmium "
Strana 5539
Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 15 (vyjadreno jako NaN02)
_~~~~~_~~~9~!!1Y_~9_s_~I_i~!1_~~~_Pf!Y~~_~ _~~~~~_ ~~~9~!!1Y _~jY_
L
_
~
_
Krmne suroviny rnineralniho puvod s vyjimkou
2
- fosfani
10 10
----------------------------------------------------- ------------------------------
Dopliikove latky, ktere patti funkcni skupiny slouceniny stopovych prvku s vyjimkou - oxidu med'nateho, oxidu manganateho, oxidu zinecnateho a
____~~~~!1_~_~~1J~~~~!~!!9_~
_
Dopliikove latky, ktere patti funkcni skupiny poj iva a protispekave latky
2
~~!~~~~i~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~~ ~~~~~ ~.~~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ Mineralni krmiva - s obsahem fosforu < 7 % - s obsahem fosforu ~ 7 %
5
0,75 na 1 % fosforu,
_____________________________________________________ _
?_~~~i}n~~ } ~
?
_
Dopliikova krmiva 0,5 s vyjimkou 2 - dopliikovych krmiv pro dornaci zvirata ----------------------------------------------------- -----------------------------Kornpletni krmiva pro skot, ovce a 1 kozy a krmiva pro ryby s vyjimkou 2 - kompletnich krmiv pro dornaci zvifata 0,5 - kompletnich krmiv pro telata, jehiiata a kuzlata a ostatnich kompletnich krmiv 7. Aflatoxin B 1
_y~~_~~_~~ ~~~~~_ ~~~9_'!!!1Y
~,g~
Kornpletni krmiva pro skot, ovce a kozy s vyjimkou: - kompletnich krmiv pro zvifata chovana pro mleko
0,02
.:__ l{g~.Q!~!~~~~_ ~~~jy_ .l?~~ ~.~A~!~_ ~j~_~!\~!~ Kompletni krmiva pro prasata a drubez,
_
_~ _yyj)_tnl<:_~~~l~~y~_~ ~~!~~!
Ostatni kompletni krmiva
_
0,005 ~,g ~ 0,02
____________________
_ _
0,01
Strana 5540
N ezadouci latky
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Produkty ke krmeni Doplrikova krmiva pro skot, ovce a kozy s vyj imkou dopliikovych krmiv pro zvirata chovana na mleko, telata a jehiiata Doplrikova krmiva pro prasata a drubez
_
_~ _~yj}_1!!l<:g~ ~l~~y~_~ ~~!~~!
8. Kyselina kyanovodikova
___________________
Ostatni doplnkova krmiva Krmne suroviny s vyjimkou: - lneneho semene - Inenych pokrutin - produktu manioku a mandlovych
___ .Q9}~!"~~(~ _______________________________________
9. Gossypol volny
Kompletni krmiva s vyjimkou: kompletnich krmiv pro kutata Krmne suroviny s vyjimkou: - bavlnikovych semen - bavlnikovych pokrutin a bavlnikove
___ ~9~~~ ________________________________________
10. Theobromin
11. Horcicny olej tekavy
Kompletni krmiva s vyjimkou: - kompletnich krmiv pro kozy - kompletnich krmiv pro nosnic) a telata - kompletnich krmiv pro prasata (krome selat) Kornpletni krmiva s vyjimkou: - kompletnich krmiv pro Krmne suroviny s vyjimkou: - repkovych pokrutin
Castka 116
Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 0,02
0,02 ------------------------------
0,005 50 250 350 100
-----------------------------50
10 20 5000 1200 -----------------------------20
skot, ovce a
500
drubez (krome
100
kraliky a
60 300
dospely skot
700 100 4000 (vyjadteno jako
----------------------------------------------------- ____~ny !!~9~hi
12. Vinylthiooxazolidon
Kompletni krmiva s vyjimkou: - kompletnich krmiv pro skot, ovce a kozy (s vyjimkou mlad'at) - kompletnich krmiv pro drubez a prasata (s vyjimkou selat) Kompletni krmiva pro drubez s vyjimkou:
150 (vyjadreno jako allylisothiokyanat) 1 000 (vyjadteno jako allylisothiokyanat) 500 (vyjadreno jako allylisothiokyanat) 1 000
Castka 116
Sbirka zakonu
Nezadouci latky
Produkty ke krmeni
13. Namel - Claviceps purpurea 14. Semena plevelu a nemlete a nedrcene plody, obsahujici alkaloidy, glykosidy nebo jine jedovate latky, samotne nebo v kombinaci, vcetne:
-
D~t-;;;- ~-t;~~~~i~~ (L~)
c. 356 / 2008
- kompletnich krmiv pro nosnice Vsechna krmiva obsahujici nemlete obiloviny Vsechna krmiva
-----
15. Skocec obecny (Ricinus communis L.) 16. Rostliny r. Crotalaria 17. Aldrin (jednotlive nebo v kombinaci, vyj adreno ___ j ~~9_ ~~~!~_~in2 _______________ 18. Dieldrin
Vsechna krmiva Vsechna krmiva Vsechna krmiva s vyjimkou:
- tuku a oleju - krmiv pro ryby 19. Campechlor (toxafen) Ryby, jini vodni zivocichove, jejich souhrn ukazatelu produkty a vedlej sf produkty kongencru CHB 26,50 a s vyjimkou 62 9)
-~- -~y-~!~g_!l!~l/~ --5 ------------------------------
20. Chlordan (suma cisa trans-izorneru a oxychlordanu, vyjadrena jako chlordan) 21. DDT (suma DDT-, DDD- (nebo TDE-) a izomeru DDE, vyj adrena j ako DDT) 22. Endosulfan (suma alfaa beta-izomeru a endosulfan sulfatu vyj adrena j ako endosulfan)
23. Endrin (suma endrinu a delta-ketoendrinu,
Krmiva pro ryby ) Vsechna krmiva s vyjimkou : - tuku a oleju
Strana 5541
Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 500 1 000 300O
-----------------------------1 000 10 (vyjadreno jako ricinove slupky) 100 ,01 g)
°
----------------8J------------
0,1 8 002 , ) 0,02
,
0,05 0,02 0,05
Vsechna krmiva s vyjimkou : - tuku a oleju
0,05
Vsechna krmiva s vyjimkou : - kukufice a kukuricnych produktu vzniklych jejim zpracovanim - kompletnich krmiv pro ryby - olejnatych semen a produktu vzniklych jejich zpracovanim, s vyjimkou suroveho rostlinneho oleje Vsechna krmiva s vyjimkou :
0,1
0,5
0,2 0,005 0,5
1,0 0,01
-
Strana 5542
Sbirka zakonu
N ezadouci latky vyjadrena jako endrin) 24. Heptachlor (suma heptachloru a heptachlorepoxidu, vyj adrena j ako heptachlor) 25. Hexachlorbenzen (HCB)
-Aifa~i~-o~ery-
------------
Castka 116
Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 0,05 0,01
Produkty ke krmeni - tuku a oleju Vsechna krmiva s vyjimkou : - tuku a oleju
0,2
0,01
Vsechna krmiva s vyjimkou : - tuku a oleju
26. Hexachlorcyklohexan (HCH)
26-.-1
c. 356 / 2008
-V~e-ch-~a ki~i~a--
0,2
------------------------------ ------------0-62-----------,
s vyjimkou :
------------------------------------ -~- -!~~~- ~ ,q!~j ~ ---------------------------------26.2 Beta-izomery
Vsechny krmne suroviny s vyjimkou: - tuku a oleju
-V~e-ch-~y h~~~- s~~si-
0,1 ------------------------ ------------0,-61-------------
s vyjimkou: - krmnych smest pro skot urceny
26.:fGama~;~omery- ---------- \i~-~r~~-~;~l~~~-27a. Dioxiny (suma polychlorovanych dibenzo-p-dioxinu (PCDD) a polychlorovanych dibenzofuranu (PCDF) vyjadrena v ekvivalentech toxicity Svetove zdravotnicke organizace (WHO) za pouziti WHO-TEF (faktoru ekvivalentni toxicity, 1997) 10).
.-
0,01
0,005
--------- ----- ---- ------------------ ---iJ,i-------------
s vyjimkou : - tuku a oleju Krmne suroviny rostlinneho puvodu
2,0 0,75 ng WHO-PCDD/FTEQ/k 11),12)
----------------------------------------------------- ---------------~------------Krmne suroviny rnineralniho puvodu 1,0 ng WHO-PCDD/FTEQ/kg 11), 12) .-
------------------------------
2,0 ng WHO-PCDD/FTEQ/kg 11), 12) ji~"ipi~d~kty-~~-sii~h~~~~ik~~h-~~fi~t--- -O~i5-~g-WHO=P-CDD-IF=11 vcctne mleka a mlecnych vyrobku a TEQ/kg ), 12)
a vajecneho tuku
vajec a vajecnych vyrobku -Ryby-,-ji~f-~-od~f-fi~~ii-ch-o~-~:JeJi-ch--------i~2-5-~g-WHO=P-CD-D-IF=-
produkty a vedlejsi produkty s vyjimkou - rybiho tuku - bilkovinnych hydrolyzatu z ryb obsahujlcich vice nez 20 % tuku
TEQ/kg
11 ), 12)
6,0 ng WHO-PCDD/FTEQ/kg 11), 12) 2,25 ng WHO-PCDD/FTEQ/kg 11), 12)
Castka 116
Sbirka zakonu
Nezadouci latky
c. 356 / 2008
Strana 5543
Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0
Produkty ke krmeni
Dopliikove latky, kaolinit, siran vapenaty 0,75 ng WHO-PCDD/FTEQ/kg 11), 12) bezvody, vermikulit, natrolit-fonolit, synteticke hlinitany vapenite a klinoptilolit sedimentamiho puvodu patricl k funkcni skupine pojiv a protispekavych latek 1,0 ng WHO-PCDD/FDopliikove latky, ktere patti do funkcni
TEQ/kg 11), 12) _~l<:~p}nY_~J_~~_~~n~l}_~~9.p~Y2~h_P~l<:_~________ -----------------------------1,0 ng WHO-PCDD/FPremixy TEQ/k 11),12) ----------------------------------------------------- ---------------~------------0,75 ng WHO-PCDD/FKrmne smesi s vyjimkou krmiv pro TEQ/kg 11), 12) kozesinova zvirata a s vyj imkou -
27b. Suma dioxinu a PCB s dioxinovym efektem (suma polychlorovanych dibenzo-p-dioxinu (PCDD), polychlorovanych dibenzofuranu (PCDF) a polychlorovanych bifenylu (PCB) vyjadrena v ekvivalentech toxicity Svetove zdravotnicke organizace (WHO) za pouziti WHO-TEF (faktoru ekvivalentni toxicity, 1997)) 11).
krmiv pro ryby a pro dornaci zvifata
Krmne suroviny rostlinneho puvodu s vyjimkou -
rostlinnych oleju ajejich vedlejsi produktu
-----------------------------------------------------
Krmne suroviny rnineralniho puvodu
it-----
-z-i~o-8i~~§-t~k -~iet~-~ -~i~i~~ho -t"iik~ -
2,25 ng WHO-PCDD/FTEQ/kg 11), 12)
1,25 ng WHOPCDD/F-PCBTEQ/kg ll) 1,5 ngWHOPCDD/F-PCB_________~~S2!}sg_~l! _________ 1,5 ng WHOPCDD/F-PCB-
_________I~Q~l<:g ~ ~ _________
3,0 ngWHOPCDD/F-PCB________ I~S2!}sg_l_l! _________ ----------------------------------------------------line produkty ze suchozemskych zvirat 1,25 ng WHOPCDD/F-PCBvcctne mleka a mlecnych vyrobku a _~~j_~~_~_ ~~j~_~l}2~h_~~~~~l<:_~___________________ _________~~S2!}sg_~l! _________ Ryby, jini vodni zivocichove, jejich 4,5 ngWHOPCDD/F-PCBprodukty a vedlejsi produkty" TEQ/kg ll) s vyjimkou 24,0 ng WHOrybiho tuku PCDD/F-PCBTEQ/kg ll) 11,0 ng WHObilkovinnych hydrolyzatu z ryb PCDD/F-PCBobsahujici vice nez 20 % tuku _________~~S2!}sg_~l! _________ ----------------------------------------------------Dopliikove latky, ktere patti do 1,5 ngWHOPCDD/F-PCBfunkcnich skupin pojiva a protispekave )_~!l<:x ______________________________________________ ________ I~S2!}sg_l_l! _________ Dopliikove latky, ktere patti do funkcni 1,5 ngWHOPCDD/F-PCBskupiny slouceniny stopovych prvku TEQ/kg ll) vajecneho tuku
Strana 5544
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Max. obsah v mg/kg (ppm) krmiva o vlhkosti 12 0/0 Premixy 1,5 ng WHOPCDD/F-PCB________ I~QI~g_l_l! _________ ----------------------------------------------------Krmne smesi 1,5 ngWHOPCDD/F-PCBs vyjimkou krmiv pro kozesinova zvirata TEQ/kg 11) as vyjimkou 7,0 ngWHO- krmiv pro ryby a domaci zvirata PCDD/F-PCBTEQ/kg 11) 30. Bukvice neloupane Vsechna krmiva Semena a plody Fagus silvatica L. rostlinnych druhu, 32. Mowrah, Bassia, uvedenych ve sloupci Madhuka - Madhuca 1 a produkty jejich longifolia (L.) Macbr. zpracovani nesmej f byt (= Bassia longifolia L. v krmivu obsazeny = Illiped malabrorum v kvantitativne Eng!.) stanovitelnem Madhuca indica Gmelin rnnozstvi (= Bassia latifolia Roxb.) = Illipe latifolia (Roscb.) F. Mueller) 33. Ker Jathropa curcas L. 34. Kroton - Croton tiglium L. 35. Indicka hneda horcice Brassica juncea (L.) Czern. And Coss. ssp. integrifolia (West.) Thell. 36. Sareptska horeice Brassica juncea (L.) Czern. And Coss. ssp. Juncea 37. Cinska horeice Brassica juncea (L.) Czern. And Coss. ssp. juncea var. lutea Batalin 38. Cerna horciceBrassica nigra (L.) Koch 39. Etiopska horcice Brassica carinata A. Braun Nezadouci latky
Produkty ke krmeni
Castka 116
1)
2)
3)
4) 5) 6)
7)
8) 9)
10)
11)
12)
13)
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5545
Vztazeno k celkovemu arsenu. Na zadost organu odborneho dozoru musi vyrobce prokazat, ze obsah anorganickeho arsenu je nizsi nez 2 ppm. Tato analyza je zvlaste dulezita u morskych fas druhu Hizikia fusifonne. Maximalni limity obsahu se vztahuji k analytickemu stanoveni olova. Extrakce se provadi kyselinou dusicnou (5 % w/w) po dobu 30 minut za varu. Mohou byt pouzity rovnocenne extrakcni postupy s prokazatelne stejnou extrakcni ucinnosti. Picniny zahmuji napf. seno, silaz, travni porost atd. Obsahy se prezkoumaji k 31. prosinci 2008 s cilem snizit maximalni limity. Maximalni limity obsahu se vztahuji k analytickemu stanoveni fluoru. Extrakce se provadi kyselinou chlorovodikovou 1 N po dobu 20 minut pfi laboratomi teplote. Mohou byt pouzity rovnocenne extrakcni postupy s prokazatelne stejnou extrakcni ucinnosti. Maximalni limity obsahu se vztahuji k analytickemu stanoveni kadmia. Extrakce se provadi kyselinou dusicnou (5 % w/w) po dobu 30 minut za varu. Mohou byt pouzity rovnocenne extrakcni postupy s prokazatelne stejnou extrakcni ucinnosti. Maximalni obsah aldrinu a dieldrinu, jednotlive nebo v kombinaci, vyjadreny jako dieldrin. System cislovani podle Parlara, s predcislim ,CHB' nebo .Parlar': - CHB 26: 2-endo,3-exo,5-endo, 6-exo, 8,8,l0,l0-oktochlorboman, - CHB 50: 2-endo,3-exo,5-endo, 6-exo, 8,8,9,l0,l0-nonachlorboman, - CHB 62: 2,2,5,5,8,9,9,1 0,1O-nonachlorboman. WHO-TEF k posuzovani rizik pro lidske zdravi na zaklade zaveru zasedani Svetove zdravotnicke organizace ve Stockholmu, Svedsko, ve dnech 15.-18. cervna 1997 (Van den Berg et al., (1998) Toxic Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wildlife. Environmental Health Perspectives, 106(12), 775). Pfi vypoctu homi hranice koncentrace se vychazi z predpokladu, ze vsechny hodnoty ruznych kongeneru pod mezi kvantifikace se rovnaji mezi kvantifikace. Jednotlive maximalni hodnoty pro dioxiny (PCDDIF) zustanou docasne platne. Produkty urcene ke krmeni zvifat uvedene v bode 27a musi behem uvedeneho obdobi spliiovat maximalni hodnoty pro dioxiny a maximalni hodnoty pro sumu dioxinu a PCB s dioxinovym efektem. Na cerstve ryby pfimo dovezene a pouzivane bez pfedchoziho zpracovani k vyrobe krmiv pro kozesinova zvirata se maximalni hodnoty nevztahuji, pticemz na cerstve ryby pouzivane k pfimemu krmeni domacich zvifat, zvifat v zoo a cirkuse se vztahuji hodnoty 4,0 ng WHO-PCDDIFTEQ/kg produktu a 8,0 ng WHO-PCDDIF-PCB-TEQ/kg produktu.
Strana 5546
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Pfiloha
c. 3 k vyhlasce c. 356/2008
SKLADISTNI SKUDCI I. (1) -
Seznam skudcu: roztoci (Acarina): roztoc moucny (Acarus siro), roztoc nicivy (Lepidoglyphus destructor);
(2) svabi (Blattaria): - rus dornaci (Blattella germanica); (3) pisivky (Psocoptera): - pisivka tLiposcelis corrodens); (4) -
brouci (Coleoptera): ccrvotoc spiznl (Stegobium paniceum), ccrvotoc tabakovy (Lasioderma serricorne, delka 2,2-3,2 mm), kornatec skladistni (Tenebroides mauritanicusi, korovnlk obilni (Rhyzopertha dominica, delka 2-3 mm), kozojed obecny (Dermestes lardarius, delka 7-9 mm), kozojed (Trogoderma granarium, delka 2-4 mm), Iesak skladistni (Oryzaephilus surinamensis, delka 2,5-3,5 mm), Iesak moucny (Cryptolestesferrugineus, delka 1,6-2,2 mm), pilous cerny (Sitophilus granarius), pilous ryzovy (Sitophilus oryzae), potemnik hnedy tTribolium castaneum), potemnik skladistni tTribolium confusum), potemnik moucny (Tenebrio molitor), vrtavec zhoubny (Ptinusfur), zrnokaz fazolovy (Acanthoscelides obtectus, 2,3-3,4 mm), zrnokaz hrachovy (Bruchus pisorum, delka 4-5 mm);
(5) motyli (Lepidoptera) - mol obilny (Nemapogon granella, rozpeti kffdell0-14 mm, delka housenky 7-10 mm), - mol satni (Tineola bisselliella, rozpeti krldel I 0-15 mm, delka housenky 8-10 mm), - zavljec moucny (Ephestia kuehniella, rozpeti khdel 20-27 mm, delka housenky 16-19 mm), - zavljec paprikovy (Plodia interpunctella, rozpeti kffde116-20 mm, delka housenky 10-13 mm), - zavljec skladistni (Ephestia elutella, rozpeti kfidcl l S-l S mm, delka housenky 10-12 mm); (6) blanokndlt (Hymenoptera): - mravenec faraon (Monomorium pharaonis, delka 2 mm).
Sb.
Sbirka zakonu
Castka 116
c. 356 / 2008
Strana 5547
II. Roztoc dravy (Cheyletus eruditus) muze byt pouzit pro biologicke hubeni roztoce moucneho nebo roztoce niciveho. III. Vyobrazeni skladistnich skudcu a roztoce draveho:
roztoc moucny (Acarus siro)
delka 0,2-0,5 mm
roztoc nicivy (Lepidoglyphus destructor) delka 0,3-0,7 mm
rus domaci (Blattella germanica) delka 10-15 mm
roztoc dravy (Cheyletus eruditus)
delka 0,4-0,6 mm
Pisivka (Liposcelis corrodens) delka 0,75-1,2 mm
Strana 5548
Sbirka zakonu
cervotoc spizni (Stegobium paniceum)
c. 356 / 2008
Castka 116
cervotoc tabakovy (Lasioderma serricorne) delka 2,2-3,2 mm
delka 2,2 - 3,7 mm
komatec skladistni (Tenebroides mauritanicus) delka 5 - 11 mm
korovnik obilni (Rhyzopertha dominica) d61ka2-3 mm
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5549
kozojed obecny (Dermestes lardarius) delka 7-9 mm
kozojed (Trogoderma granarium) delka 2-4 mm
lesak skladistni (Oryzaephilus surinamensis) delka 2,5-3,5 mm
lesak moucny (Cryptolestes ferrugineus) delka 1,6-2,2 mm
Strana 5550
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
pilous cemy (Sitophilus granarius) delka 3 - 4,5 mm
pilous ryzovy (Sitophilus oryzae) delka 2,5 - 4 mm
potemnik hnedy (Tribolium castaneum) 2,8 -4,2 mm
potemnik skladistni (Tribolium confusum) 2,9-4,4mm
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
potemnik moucny (Tenebrio molitor) delka 13,5 -18,5 mm
vrtavec zhoubny (Ptinus fur) delka 2 - 4,3 mm
zmokaz fazolovy (Acanthoscelides obtectus) delka 2,3-3,4 mm
zmokaz hrachovy (Bruch us pisorum) delka 4-5 mm
Strana 5551
Strana 5552
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
mol obilny (Nemapogon granella) rozpeti kfidel 10-14 mm, delka housenky 7-10 mm
mol satni (Tineola bisselliella) rozpeti kfidel 10-15 mm, delka housenky 8-10 mm
Castka 116
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
zavijec moucny (Ephestia kuehniella) rozpeti kfide120-27 mm, delka housenky 16-19 mm
zavijec paprikovy (Plodia interpunctella) rozpeti kfidell6-20 mm, delka housenky 10-13 mm
Strana 5553
Strana 5554
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
zavijec skladistni (Ephestia elutella) rozpeti kfidel15-18 mm, delka housenky 10-12 mm
mravenec faraon (Monomorium pharaonis) delka Z mm
Vysvetlivka: Vyobrazenijsou prcvzata z: Bartos 1. a Werner P.H. (1979): Ochrana proti skladistnim skudcum a chorobam. SZN, Praha. Hill D.S. (1997): The Economic Importance of Insects. Chapman & Hall, London. Robinson W.H. (1996): Urban Entomology: Insect and Mite Pests in the Human Environment. Chapman & Hall, London. Zagu1jaev A.K. (1981): Tineidae. In: Opredelite1 nasekomykh evropeyskoy chasti SSSR. Tom IV. Nauka, Moskva.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5555
Pfiloha
c. 4 k vyhlasce c. 356/2008
KRMNE SUROVINY CastA Obecna ustanoveni
I. Vyklad
a) b) c) d)
(1) Krmne suroviny jsou v casti B rozdeleny a pojmenovany podle techto kriterii: puvod vyrobku nebo vedlejsiho vyrobku, naprtklad rostlinny, zivocisny, mineralni, pouzita cast vyrobku nebo vedlejsiho vyrobku, napriklad cela rostlina, semeno, bulva, hliza, kosti, zpusob upravy, naprtklad Ioupani, extrakce, tepelna uprava, nebo vysledny vedlejsi vyrobek, naprtklad vlocky, otruby, dteii, tuk, stupen zralosti nebo jakost vyrobku nebo vedlejsiho vyrobku, napriklad "nfzky obsah glukosinolatu", .vysoky obsah tuku", "nfzk)' obsah cukru". (2) Seznam uvedeny v casti B je clenen na 12 kapitol:
1.
Zrna obilovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich,
2.
Olejnata semena, olejnate plody, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich,
3.
Semena luskovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich,
4.
Hlizy, koreny, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich,
5.
Ostatni semena a plody, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich,
6.
Picniny a objemna krmiva,
7.
Ostatni rostliny, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich,
8.
Mlecne vyrobky,
9.
Vyrobky ze suchozemskych zvfrat,
10. Ryby a ostatni morsti zivocichove, vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich, 11. Mineralni latky, 12. Varia.
II. Deflnovaui pojmu technologicke upravy krmnych surovin Nize uvadene pojmy popisuji hlavni technologicke postupy vyroby krmnych surovin uvedenych v casti B, CaD teto ptilohy. Maji-li krmne suroviny v nazvu pojem z tohoto vykladu, must technologicky postup pouzity ph jejich vyrobe odpovidat uvedene definici.
Sb.
Strana 5556
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
, h surovm zIPUSO b iiupravy k rmnyc 0
1
Postup 2
1. koncentrace
Definice 3
Obecny nazev 4
zvysovani obsahu urcitych slozek koncentrat odstranovanim vodv nebo j invch latek uplne nebo castecne odstranovani obalovych loupany, castecne 2. Ioupani/ cast! zrn, semen, plodu, orechu a jinych surovin Ioupany/vylustcny, vylusteni, odslupkovany odslupkovani snizovani obsahu vody umele nebo ptirozene suseny (pfirozene/umele) 3. susent odstranovani tuku nebo oleje organickyrn extrahovany (u surovin 4. extrakce rozpoustedlem, nebo cukru ci jinych ve vode s tukem nebo olejem), rozpustnych latek vodnym roztokem; pfi pouziti melasa, pulpa, fizky (u surovin s cukrem nebo organickeho rozpoustedla rnusi byt vyslcdny vyrobek technicky cisty od organickeho j inyrni vodorozpustnymi slozkami) rozpoustedla lisovani, mackani spojene s protlacovanim extrudovany 5. extruze rnaterialu za pusobeni vysokeho tlaku (viz take predzelatinizace) uprava vlhkcho, tepelne osetreneho materialu vlocky 6. vlockovani na valcich fyzikalni proces u zm, kteryrn se zmensuje mouky, otruby, separat 7. mleti mouky (middlings), coz j e smes velikost castic s cilem separace jednotlivych frakci (mouk, otrub, krupicnvch otrub) mouky, otrub a klicku Iada tepelnych uprav provadenych za toastovany, vareny, 8. zahfatl specifickych podminek, ovlivfiuje vyzivnou tepelne upraveny hodnotu nebo strukturu krmnych surovin premena nenasycenych glyceridu v nasycene ztuzeny, castecne ztuzeny 9. hydrogenace (v olejich a tucich) premena chemickych slozek na jednodussi hydrolyzovany 10. hydrolyza vhodnym zpusobem pomoci vody, enzymu, kyselin nebo louhu ostrariovani tuku, oleju nebo st'av z plodu ci expelery/pokrutiny 11. Iisovani jinych rostlinnych rnaterialu mechanickyrn (olejnaty, tucny material), zpusobem (snekove nebo jine lisy) s moznym vylisky, fizky, pulpa nizkvrn zahtatim (ovoce,cukrovka) specialni tvarovani protlacovanim otvory granule, granulovany, 12. granulovani pelety, peletovany (peletovani) predzelatinizovany, 13. predzelatinizace premena skrobu pro dosazeni jeho zretelne bobtnatelnosti ve studene vode expandovany (expandovani) fyzikalni nebo chemickc odstranovani necistot rafinovany, castecne 14. rafinace z cukru, tuku, oleju a jinych prirodnich materialu rafinovany mechanicka uprava zvlhcenych castic jader a klicky, skrob, lepek 15. strouhani za zm, bez nebo s pridanim oxidu siriciteho, za (gluten) vlhka (mokre ucelem ziskani skrobu mleti) mcchanicke zmenseni velikosti castic zma nebo srot, srotovany, drceny 16. srotovani j inych surovin (drceni) chemicke nebo fyzikalni oddelenl mono- nebo odcukrcny, castecne 17. odcukrent disacharidu z melasy nebo jinych materialu odcukreny obsahujicich cukr
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5557
CastB Zakladui seznam krmnych surovin
1.
Zrna obilovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky
Poradove cislo
Nazev suroviny
Popis
1 2 1.01 Q~~~_~~~t ______ ----------,--- _ 1.02 Ovesne _yJ~~~y___________ _ ._----------Ovesne otruby 1.03
3 zrna druhu Avena sativa L. variet vyrobek ziskany naparenim a rnackanim Ioupaneho _~Y..~~2_P!jRl)~_tnyj~_~~!Y_.Q9_~!!_~Y..~~nt~~_~J~P_~~ ________ vedlejsi vyrobek ziskany ph mleti Ioupanych (separat) precistenych ovsu na ovesnou krupici a mouku. Obsahuje hlavne ovesne otruby a maly podil _~J!_~9_~P~~~~__________________________________________________ _ ._----------- -------------------1.04 Ovesne slupky vedlejsi vyrobek ziskany ph zpracovani a otruby prccistcneho a Ioupaneho ovsa na ovesne krupice. ---------_._-- -------------------- _9.~~_'!~..t!j~_pX~y_~~n~_~~~_~J!~_~I_1!R~.Y__~ _9~!~~J: ____________ 1.05 _!~_~~~J!_ ~~~ ____ ~~J!_'! _~~~~~ /ff!!4~l!!!!_ ~l!!gq!:~ _~_. __________________________ ---------_._-J ecne omelky vedlejsi vyrobek ziskany ph zpracovani 1.06 (separat) precisteneho, Ioupaneho jecmene pro vyrobu j~~~y~~_~~1!R~~,_~~l).Q!~2_~~~
1.10
________________________________________
_~J!_~9_~P~~~~_,! _~J!~~~
Ryzove otruby vedlejsi vyrobek ziskany ph obrusovani Ioupane s uhlicitanem ryze, Obsahuje pfevazne castice aleuronove vrstvy, vapenatym endospermu, klicky a ruzna mnozstvi uhlicitanu ~~.Q~~~!~_~~_~~~~~~j!~J_9_(tp_~~~_~~~_~~}~1!~~y_~J!J __________ -,-----,------- -------------------1.12 Krmna mouka vedlejsi vyrobek ziskany ph obrusovani Ioupane, z predvarene prcdvarcne ryze, Obsahuje prevazne stftbrite ryze obalove castice, castice aleuronove vrstvy, endosperm, klicky a ruzny podil uhlicitanu vapenateho z obrusovani 1.11
4 ---------------------
skrob
---------------------
vlaknina
---------------------
vlaknina
-----------------------------------------
vlaknina
---------------------
dusikate latky skrob
---------------------
skrob
---------------------
Vlaknina
_'!l~~~
Ryzove otruby vedlejsi vyrobek ziskany ph obrusovani Ioupane (bile) ryze, Obsahuje pfevazne castice aleuronove vrstvy,
-,------------ --------------------
Zavazne deklarovane j akostni znaky
vlaknina
---------------------
vlaknina uhlicitan
vapenaty ---------------------
vlaknina uhlicitan
vapenaty
Strana 5558
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
1. Zrna obilovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove cislo
1 1.13
Popis
Nazev
2 3 Krmna ryzova vyrobek ziskany mletim krmne ryze obsahujici mouka zelena khdova nebo nezrala zrna nebo mletim
Zavazne deklarovane j akostni znaky 4 skrob
______ --------------------------------- ------------------- _~_~~~~_!9_~~~~~}j~~2)~!~}~~j_~_~!~t_~_1)~_~~_~~~~l))!~
1.14
-------------
1.15
------------1.16 -------------
1.17 1.18 ------------1.19 -------------
-------------
1.20
-------------
1.21
-------------
1.22
Expelery vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe oleje Iisovanim z ryzovych ryzovych klickil s ulpelym osemenim a klfckli _~~~~~r~!!!!~~_________________________________________________ ------------------Ryzove vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe oleje extrakci klfcky ryzovych klickil s ulpelym osemenim a extrahovane _~~~~~r~!!!!~~_________________________________________________ ------------------~X~~~X_~~!_~~__ _!~~~~~~~ _~_i~~X }j~
dusikate latky tuk vlaknina --------------------dusikate latky --------------------skrob ---------------------
-----------------------------------------
skrob
---------------------
skrob
---------------------
vlaknina
---------------------
.- --------------------zrna druhu Triticum aestivum L., Triticum durum !?~~!~ _~ j}~t~~_ ~l!]!!y_~~~_____________________________________ --------------------------------- ------------------- _ 1.24 Psenicna vedlejsi vyrobek z vyroby mouky ziskany skrob mouka' prosevanim z prccistcnc psenice nebo Ioupanych (separat) zrn psenice spaldy. Obsahuje prevazne castice endospermu s jemnymi casticemi oplodi, osemeni a _~J~~t~l)~y_~ _~!~~~y____________________________________________ --------------------- ------------------1.25 Psenicna vedlejsi vyrobek z vyroby mouky ziskany vlaknina krmna mouka prosevanim z prccistcnc psenice nebo Ioupanych zrn psenice spaldy. Obsahuje prevazne castice oplodi, osemeni a aleuronove vrstvy, z nfz je odstraneno mene endospermu nez z otrub
-------------
1.23
Psenice
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5559
1. Zrna obilovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky
Pofadove cislo 1 1.26
Popis
Nazev
3
2 Psenicne
vedlejsi vyrobek z vyroby mouky ziskany prosevanim z precistene psenice nebo Ioupanych otruby" zrn psenice spaldy. Obsahuje prevazne castice oplodi, osemeni a aleuronove vrstvy, z nfz byla -------------- ------------------- 5?~~!~~~~~~_y_~!~ !J!~ _~J!_~9_~P~~l)J~ __________________________ 1.27 Psenicne vedlejsi vyrobek z vyroby mouky. Obsahuje klfcky pfevazne psenicne klicky, mackane nebo v jine forme, na nichz mohou jestc ulpivat castice -------------- ------------------- _~~~9_~P_~~~~,_~P}5~~}_~ ~~~_~~~~___________________________ 1.28 Psenicny vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe psenicneho lepek skrobu, ktery je upraven susenim, Obsahuje -------------- ------------------- J?~~_~~~!1_~}_~p_~~_ P5!_ ~~1?~~~~}_ ~~9~~ ______________________ 1.29 Psenicny vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe psenicneho lepek krmny skrobu a psenicneho lepku. Obsahuje otruby, z nichz mohou byt castccnc odstraneny klicky, a lepek, k nimz muze byt v malem rrmozstvi pridana zlomkova psenice vznikla pri cistenf zrna a male -------------- ------------------- _tn~
Zavazne deklarovane .i akostni znaky 4 vlaknina
--------------------dusikate latky tuk ---------------------
dusikate latky
-
dusikate latky skrob
---------------------
skrob
---------------------
skrob
-
I-
-------------------------------------------------------------
vlaknina
---------------------
vlaknina
--------------------dusikate latky tuk
Strana 5560
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
1. Zrna obilovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky
Poradove cislo
1 1.38
Nazev 2 Kukuricne klfcky extrahovane
Popis
3
vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe oleje extrakci kukuricnych klickil zpracovanych suchou nebo mokrou cestou, na nichz mohou jestc ulpivat --_ _----------- ------------------- _~_~~!!~~_ ~1J~~_sJ?~_~tn~__,! 5?~~tn~_~! ___________________________ vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe kukuficneho Kukuticny 1.39 lepek krmny skrobu mokrou cestou. Obsahuje otruby a lepek, k nimz mohou byt pridany az do obsahu 15 % hmotnostnich zbytky zlomku kukutice vznikle pri tfideni nebo zbytky vyluhu pouzivanych pro vyrobu alkoholu nebo jinych skrobnatych derivatu, Vyrobek muze take obsahovat zbytky po extrakci oleje z kukuricnych klfcku ziskanych mokrou cestou --------------- ------------------- -----------------------------------------------------------------1.40 Kukuticny vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe kukuficneho lepek skrobu, ktery je upraven susenim, Obsahuje ..
Zavazne deklarovane .i akostni znaky 4 dusikate latky
--------------------dusikate latky skrob tuk, je-li obsah vyss! nez 4,5 %
---------------------
dusikate latky
-----------_._-- ------------------- _pX~y_~~!!~_!~Q~~J?~ _~~p.~~?:.~!_~~!~~_~______________________ ---------------------
1.41
-----------_._--
1.42
Kukuticny kukuricny skrob technicky cisty skrob skrob ------------------- ------------------------------------------------------------------ --------------------Predzelatinkukuricny skrob tepelne upraveny expandovanim skrob izovany tak, aby byl dokonale zmazovately
(expandovany) kukuficny skrob -----------_._-- ------------------- -----------------------------------------------------------------1.43 Sladovy kvet vedlejsi vyrobek ziskany pri vyrobe sladu, --_ _----------- ------------------- _9_~~_'!~~j_~~! _pf~_'!~~!1_~ _~~~~1J~_ ~ !!~~l~~~!!~h~_ ~~j!! _____ 1.44 Pivovarske vedlejsi vyrobek z vyroby piva, ziskany susenim mlato suscne zbytku sladu, pfipadne nesladovanych obilovin a -----------_._-- ------------------- j !1JX~h _~~!5~~_1J?:.tx~h _~X~~~!<:~ ______________________________ 1.45 Lihovarske vedlejsi vyrobek z vyroby alkoholu upraveny vypalky suscnim. Obsahuje pevne castice fermentovanych susenc" obilovin --_ _----------- ------------------- --_._-----------_._----------------_._-----------_._----------------_.1.46 Lihovarske vedlejsi vyrobek z vyroby alkoholu, upraveny suscnim. Obsahuje pevne castice fermentovanych vypalkr tmave" obilovin, do kterych byl pridan vypalkovy sirup nebo zahusteny vycerpany rmut ..
..
1)
2)
3) 4)
Vyrobky obsahujici vice nez 40 % skrobu mohou byt oznaceny "s vyssim obsahem skrobu". Byl-li vyrobek jemne mlety, muze byt pri oznaceni pridano slovo ,jemny" k nazvu, nebo nazev muze byt nahrazen jinym vhodnym nazvem. Nazev muze byt doplnen druhem obili. Nazev muze byt nahrazen slovy "susena zma a vypalky z destilace".
--------------------dusikate latky ---------------------
dusikate latky
--------------------dusikate latky --------------------dusikate latky
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5561
2. Olejnata semena, olejnate plody, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Popis cislo
Zavazne deklarovane .i akostni znaky
1
2 3 4 Podzemnicove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky 2.01 castccnc castccnc Ioupanych plodu rodu Arachis hypogea L. tuk Ioupane - podzemnice olejne, a jinych variet Arachis vlaknina _______________~~1?~}_~~y (J!_ej~~~~L9_~~~~_yJ_~~~!J!~J~_~_y_~_~~jp:~t _ 2.02 Podzernnicovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky castccnc castccnc Ioupanych plodu rodu Arachis hypogea L. vlaknina Ioupany - podzemnice olejne, a jinych variet Arachis extrahovany (nejvyssf obsah vlakniny 16 % v susine) srot -------------- ------------------ ------------------------------------------------------------------ --------------------2.03 Podzemnicove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky Ioupane Ioupanych plodu rodu Arachis hypogea L. tuk _______________~~1?~}_~~Y p~~_~~~J!j~_~_9}~j~~_~j!~y~_~_y_'!~!~!_A~~~~_i~ ~l~~J!!p:~ _ 2.04 Podzernnicovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky Ioupany Ioupanych plodu rodu Arachis hypogea L. vlaknina extrahovany podzemnice olejne, a jinych variet Arachis srot
2.-05---------
-Repko~i---
---
semeno-'
2.-06---------
ofeife~a----
---- ---------------------
(Metzg.) Sinsk., indicke Brassica napus L. var. Glauca (Roxb.) O.E.Schulz a repky Brassica napa ssp. oleifera (Metzg.) Sinsk., (botanicka cistota nejmene 94 %)
-Repko~-~------ -~~dle~f~i~~-;~bek~-~~ioby-ofej~-~iska~~-fi~-~~~i{f~--
expelery!'
2.-oi--------
-se~eiio-fe-pky-B~-;;~i~~-~~p-~~-L~-ssp-.-
semen repky (botanicka cistota nejmene 94 %)
-Repko~~------ -~~dleJ-~i~~-;~bek~-~~ioby-ofej~-~iska~~-e~t~~k~i----
extrahovany srot"
d~-sik~ti-f~tky---
tuk vlaknina d~-sik~ti-f~tky---
semen repky (botanicka cistota nejmene 94 %)
2.-08---------
-Repko~-~------ -~~dleJ-~i~~-;~bek~isk-a~~-f~iip{l~f~~-e~e~-fepky-----
--------------
-~!~~~;{--------- ------------------------------------------------------------------ ---------------------
2.09
Saflorovy
castccnc
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci castccnc Ioupanych semen safloru Carthamus tinctorius L
~i~k~iiia----------
dusikate latky vlaknina
Ioupany extrahovany srot -------------- ------------------ ------------------------------------------------------------------ --------------------2.10 Kokosove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky expelery susenych jader (endospermu) a vncjsf slupky tuk
_________________________________ (9~~1~2 J?!9_~f! _~9_~~~9_~~_ ~~}P:1;{ _~9_C29~ -'?~_C2!(£!~~ _~
~l~~J!!p:~
2.11
dusikate latky
Kokosovy extrahovany srot
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci susenych jader (endospermu) a vncjsf slupky (obalu) plodu kokosove palmy
_
Strana 5562
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
2. Olejnata semena, olejnate plody, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Popis cislo
1
2
Zavazne deklarovane .i akostni znaky
3
4
--------------------- ------------------------ -------------------------------------------------------------------------------------------------------- --------------------------------
2.12
Palmojadrove
expelery
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky jader palmy Elaeis guineensis Jacq., Corozo oleifera tuk (HBK) L.H.Bailey (Elaeis melanococca auct.), ze vlaknina
_______________________________
J~!~!X~h_~XI_~_p!~y_~~~_ ~_~~!~~~~_~~_!Y_~~~?_~9.~~P_~~
2.13
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci jader palmy, ze kterych byla prevazne odstranena
Palmojadrovy
extrahovany
_ dusikate latky vlaknina
___________ __~!~~ _____ _____ ___~~~~_~ _~l<:g~~.Q!\~ _________________________________________________ 2.14
Sojove boby toastovane
sojove boby Glycine max L. Merr, upravcne vhodnym zahtatim (aktivita ureazy nejvyse 0,4 mg
_______________________ ________ ~g _~_ !!"!.~~:2 _____________________________________________________ 2.15
Sojovy extrahovany srot
_
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci sojovych bobu upravenych vhodnyrn zahrevem (aktivita ureazy nejvyse 0,4 mg N/g x min.)
_
dusikate latky vlaknina, je-li vyss! nez 8 %
------------- !~-~~!~_'!~~~ ---- ------------------------------------------------------------------- --------------------2.16
Sojovy, Ioupany extrahovany srot
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci Ioupanych sojovych bobu upravenych vhodnyrn zahrevem (aktivita ureazy nejvyse 0,5 mg N/g x min.vlaknina nejvyse 8 % v susine)
dusikate latky
------------- !~-~~!~_'!~~~ ---- ------------------------------------------------------------------- --------------------2.17
Sojoproteino
vy koncentrat
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany dusikate latky z Ioupanych odtucnenych sojovych bobu a nasledne upraveny dalst extrakci za ucelem snizeni
g~_~~h~_ ~9.~p_~~~~y_~~_ ~~~_~~~~~~~y~_~ ~!~_~~~
2.18
olej ziskany extrakci nebo Iisovanim z rostlin
Rostlinny
_
_
_______________________________
vlhkost, je-li
___________ __ 9.1_~j~)_ ___ _____ ______________________________________________________________________ ~y~_~~ ~~~ _~ _~ _ 2.19
_____________
Sojove ~!~P!sy
2.20
Bavlnikove semeno
vedlejsi vyrobek ziskany Ioupanim sojovych bobu
vlaknina
_
semena bavlniku Gossypium ssp. ze kterych byla odstranena vlakna (delintrace)
dusikate latky tuk vlaknina ------------- ------------------ ------------------------------------------------------------------- --------------------2.21 Bavlnikovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky castccnc bavlnikovych semen upravenych delintrovanlm a vlaknina castecnym Ioupanim (vlaknina nejvyse 22,5 % Ioupany extrahovany v susine) srot ------------- ------------------ ------------------------------------------------------------------- --------------------2.22 Bavlnikove vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim dusikate latky tuk expelery bavlnikovych semen
________________________________~p_~~Y_~!1.Y~_~ _~_~F_~!~9_'!~~!!1..1
~1_~!\~!!1_~
2.23
dusikate latky tuk
Nigerove expelery
_______________________________ 2.24
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim semen nigeru Guizotia abyssinica (Lf) Casso (podil
_
J?9J?~J_'! _~~_t:.
Slunecnicove semena slunecnice Helianthus annuus L. semeno
~l_~!\~!~,!
_ _
Castka 116
Pofadove cislo
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Nazev
1
2 Slunecnicovy 2.25 extrahovany srot -------------- -----------------2.26 Slunecnicovy castccnc Ioupany extrahovany srot -------------- -----------------2.27 Lnene
Popis
3 vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci slunecnicovych semen
Strana 5563
Zavazne deklarovane j akostni znaky 4 dusikate latky
------------------------------------------------------------------ ---------------------
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci castccnc Ioupanych slunecnicovych semen (vlaknina nejvyse 27,5 % v susine)
dusikate latky vlaknina
------------------------------------------------------------------ --------------------semena lnu Linum usitatissimum L. (botanicka
______________ _~~~~!1_
_
dusikate latky tuk vlaknina -------------- ------------------ ------------------------------------------------------------------ --------------------2.29 Lneny vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky extrahovany Inenych semen (botanicka cistota nejmene 93 %) srot -------------- ------------------ ------------------------------------------------------------------ --------------------2.30 Olivovy vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany extrakci dusikate latky extrahovany lisovanych oliv Olea europea L. pfevazne vlaknina Lnene expelery
_______________~~~~ 2.31
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim Inenych semen (botanicka cistota nejmene 93 %)
_
vedlejsi vyrobek z vyroby oleju ziskany Iisovanim semen sezamu Sesamum indicum L. (obsah popela _________________________________1].~_~
2)
_
~~~y_~~y~_~ ~~~!U~~~_~
Sezamove expelery
Nazev lze doplnit 0 slova "nizky obsah glukosinolatu". V oznaceni musi byt doplnen druh rostliny.
dusikate latky tuk ~l~~1].~~~
_
dusikate latky vlaknina
---------------------
vlaknina
Strana 5564
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
3. Semena luskovin, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Popis cislo
1
2
3
~_.g}
C;i_~~~~
3.02
Guarova vedlejsi vyrobek ziskany odstranenim slizovych mouka latek extrakci ze semen Cyanopsis tetragonoloba extrahovana Taub. ------------------
--------------
~_.g~
3.04
Castka 116
Zavazne deklarovane .akostni znak 4
~~~~~~_~9_~~I_i~y_~!~_t:~_c}!.~t:~~'7!l..'!!_~.
J;:_~!L
~~~~~~_~9_s_~I_i~y}~'~~lf~_~!yH~C}}:::
Hrachor sety!'
semena rostliny Lathyrus sativus L. vhodnyrn zpusobem tepelne upravena
_ dusikate latky ---------------------
_
~~.~Q~~~~~~~~~~ ~~~~~~~~~ ~ ~ ~~ ~ ~ ~~~!ii~~~~~9~~~(i~y~f~~~~q~~~~~~~~~~:9~·~M~~{~~~~~~~~~~~~~~. ~~~ ~~~ ~• ~ ~~~ ~.~~~~ ~~~~.~
3.06
Sladka lupina semena rostliny Lupinus ssp. s nizkym obsahem
________________________________ _~~~~~h_~~~~~ 3.07
Boby toastovane
_________________________________~
:t!~~_~~y
~~~~~~_~9_~~I_i~yJ~!~~tn_~~R·
3.09
Hrachova krmna mouka
vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe hrachove dusikate latky mouky. Obsahuje prevazne casti kotyledonu a maly vlaknina podil castic slupek
_______________(~~R~!~t) 3.10
Hrachove otruby
vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe hrachove vlaknina mouky. Obsahuje prevazny podil slupek ziskanych
________________________________
J?!j_~j~~~1].!_~_ !9_l!P_~~f)~~~~~~
semena rostliny Vicia faba L. ssp. faba var. equina Pers. a var. minuta Mansf. semena rostliny Vicia Monanthos Desf.
3.12
_ _
_
3.11
Bob koiisky
_
semena rostliny Phaseolus nebo Vigna ssp. vhodnyrn zpusobem tepelne upravena k odstraneni
_
Vikev monantha -------------- ------------------ ------------------------------------------------------------------ --------------------3.13 Vikve semena rostliny Vicia sativa L. var. sativa a dalsich variet 1)
Nazev musi byt doplnen zpusobem tepelne upravy.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5565
4. Hlizy, koreny, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Pofadove Nazev Popis
Zavazne
cislo
deklarovane
.i akostni znaky 1 4.01
-----------,---
4.02
3
2 Cukrovkove rfzky suscne
4 vedlejsi vyrobek ph vyrobe cukru ziskany veskere cukry vyslazenim a ususcnim rfzku cukrovky Beta vyj adrene j ako vulgaris L. ssp. vulgaris, var. altissima Doell. sachar6sa, je-li (podil popela nerozpustneho v HCI nejvyse 4,5 % jejich obsah v susine) vyss! nez 10,5 % obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li jeho obsah vyss! nez 3,5 % v susine ------------------ ------------------------------------------------------------------ --------------------Melasa repna vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe cukru, veskere cukry obsahujici zbytky sirupu z vyroby a rafinace cukru vyj adrene j ako z cukrovky sachar6sa vlhkost, je-li
-------------- ------------------ -----------------------------------------------------------------4.03 Cukrovkove vedlejsi vyrobek ph vyrobe cukru ziskany flzky vyslazenirn, ususenim a melasovanim i'izku melasove cukrovky (nerozpustny podil popela v HCI nejvyse 4,5 % v susine)
-----------,---
4.04 --,------------
4.05
~y~-~~ -~~~ -~~- -~ --
veskere cukry vyj adrene j ako sachar6sa obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li jeho obsah vyss! nez 3,5 % v susine ------------------ ------------------------------------------------------------------ --------------------Vypalky vedlejsi vyrobek ziskany fermentaci repne dusikate latky cukrovkove melasy ph vyrobe lihu, kvasnic, kyseliny citronove vlhkost, je-li ------------------
_~j!1].X~h _~~g~~(~l<:2~h )_~!~~ ________________________________
~y~_~ ~ n~~ _~?__~ __
cukr ziskany z cukrovky
sachar6sa
4.07
Cukr (repny)!' -----------------Bataty (sladke brambory) ----- --- --Ly ----Maniok
--,------------
------------------ ------------------------------------------------------------------ ?.,_~ _~_ ~ _~l)_s)_~~___
4.06 --,------------
4.08
Maniokovy skrob
expandovany"
.-
-
-
korenove hlizy rostliny Ipomoea batatas (L.) Poir, bez ohledu na zpusob upravy
skrob
------------------------------------------------------------------ ---------------------
koreny rostliny Manihot esculenta Crantz, bez ohledu na zpusob upravy (podil popela nerozpustneho v HCI nejvyse 4,5 % v susine)
skrob ziskany z korenu manioku, tepelne upraveny expandovanim tak, aby byl dokonale zmazovately
skrob obsah popela nerozpustneho v HCI vyss! nez skrob
Strana 5566
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
4. Hlizy, koreny, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky
Pofadove cislo
Nazev
Popis
1 2 3 4.09
Bramborova
--------------
4.11
4.12
4
vedlejsi vyrobek ph vyrobe skrobu z hliz brambor
_______________gr~lt (~_c!!1~Y) __(~5~!~~~_tn _~l:l~~~~~~_tn _I:_J 4.10
Zavazne deklarovane .akostni znak
_
Bramborovy technicky cist)' bramborovy skrob skrob skrob ------------------ --------------------------------------------------------------------------------------Bramborova suseny vedlejsi vyrobek ph vyrobe skrobu ziskany dusikate latky bilkovina po separaci skrobu, obsahujici prevazne bilkovinne
vyrobek vznikly upravou parenych brambor, skrob Ioupanych nebo neloupanych a susenych na vlaknina valcove sus arne --,------------ ------------------ --------------------------------------------------------------------------------------4.13 Koncentrovedlejsi vyrobek ph vyrobe bramboroveho skrobu, dusikate latky vane plodove ze ktereho byly castccnc odstraneny dusikate latky popel vody z a voda brambor -------------- ------------------ --------------------------------------------------------------------------------------4.14 Predzelatin- vyrobek obsahujici bramborovy skrob, tepelne skrob izovany upraveny expandovanim tak, aby byl dokonale (expandovany) zmazovately bramborovy skrob 1)
2) 3)
Bramborove vlocky
Tento nazev muze byt nahrazen nazvem "sachar6sa". Tento nazev muze byt nahrazen nazvem "Tapioka". Tento nazev muze byt nahrazen nazvem "Tapiokory skrob".
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
5. Ostatni semena a plody, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Popis
cislo 1 5.01
3
2
Strana 5567
Zavazne deklarovane jakostnl znaky 4
Lusky z rohovniku
vyrobek ziskany srotovanim susenych plodu vlaknina (lusku) stromu rohovniku Ceratonia seliqua L., ~_4~!~~~~n~_ ~~~~_~~ ____________________ ----------------------------------_._---- ------------------- _~_~i_~~_~ _~~l~ _ 5.02 Vylisky vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe st'avy vlaknina drene z citrusovych plodu Citrus ssp. Lisovanim z citrusu 1Vylisky vedlejsi vyrobek ziskany Iisovanim ph vyrobe vlaknina 5.03 drene ovocnych st'av z malvic a peckovic z ovoce!' -----_._------- ------------------- ---------------_._-------------------------------------------- -------------------------5.04 Vylisky vedlejsi vyrobek ziskany Iisovanim ph vyrobe vlaknina st'avy z rajskych jablek rostliny Solanum drene z rajskych lycopersicum Karst. j~~l_~l<:___________ -------------------------------------------------------------------------- -------------------------Jadra vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe oleje vlaknina, je-li 5.05 z hroznoveho extrakci j ader hroznoveho vina obsah vyssi nez vina 45% extrahovana -------------- ------------------- ------------------------------------------------------------- -------------------------vlaknina, je-li Vylisky vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe alkoholu 5.06 drene z hroznoveho vina suseny ihned po extrakci a obsah vyssi nez 25% z hroznoveho ze ktereho byly temei' odstraneny stopky ---------_._---- _y}~~2_~~_~~~~ ___
5.07
1)
_~j ~_4~~____________________________________________________
Jadra vedlejsi vyrobek ziskany z vylisku hroznoveho z hroznoveho vina obsahujici vina j adra, ktera nej sou odtucnena
Do nazvu muze byt doplnen nazev druhu ovoce.
--------------------------
tuk vlaknina, je-li obsah vyssi nez 45%
Strana 5568
Sbirka zakonu
6. Picniny a objemna krmiva Pofadove Nazev
c. 356 / 2008
Castka 116
Popis
cislo
Zavazne deklarovane
.i akostni znaky 1 6.01
2 3 4 Vojteskova vyrobek ziskany susenim a srotovanim dusikate latky moucka' mladych rostlin vojtesky (Medicago sativa L. a vlaknina Medicago var. Martyn). obsah popela Muze obsahovat do 20 % mladych rostlin jetele nerozpustneho v HCI, je-li obsah nebo jinych picnin susenych a srotovanych
___________________________________ 6.02
Vylisky
_________________ Y5?j!~~J~Y.. 6.03
Vojteskovy proteinovy koncentrat ------------------------------,----6.04 Jetelova moucka'
_
~~~_~~?_~~_?_ ~9j!~_s)~~~
~~~~! !1_~~_ ~_,_~ __~
vedlejsi vyrobek ziskany Iisovanim st'avy z
dusikate latky
_
~9j!~~)~~,_ ~P!_'!~_~!1X _~~_~~~f_tn
vyrobek ziskany umelym susenim vojteskove st'avy, ktera byla za ucelem vysrazeni proteinu odstredena a zahrata -----------------------------------------------------------vyrobek ziskany susenim a srotovanim mladych rostlinjetele Trifolium ssp. Muze obsahovat do 20 % mladych rostlin vojtesky nebo jinych picnin susenych a srotovanych soucasne s jetelem
_
dusikate latky beta-karoten --------,------------------
dusikate latky vlaknina obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li obsah vyss! nez % v susine ----------------------------------- ------------------------------------------------------------ 6.05 Travni vyrobek ziskany susenim a srotovanim dusikate latky moucka 1), 2) mladych porostu picnin vlaknina obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li obsah vyss! nez % v susine ----------------------------------- ------------------------------------------------------------ .6.06 Slama z vedlejsi produkt ze sklizne zrna obilovin obilovirr" ------------------------------,----- ------------------------------------------------------------ --------,-----------------6.07 Slama vyrobek ziskany vhodnyrn osetrenim slamy z sodik, ph pouziti z obilovin obilovin hydroxidu sodneho osetrcna" 1)
2) 3) 4)
Nazev moucka muze byt nahrazen nazvem "granule", zpusob suseni muze byt pripojen k nazvu. Druh picniny muze byt pridan k nazvu. Druh obiloviny musi byt doplnen do nazvu. Nazev musi byt doplnen zpusobem provedeneho chemickeho osetreni.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5569
7. Ostatni rostliny, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Popis Cislo
1 7.01
7.02
2 Melasa trtinova
Vypalky trtinove
Zavazne deklarovane .akostni znak 4 3 vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe nebo rafinaci veskere cukry cukru z cukrove trtiny Saccharum officinarum L, vyj adrene j ako obsahujici zbytky sirupu sachar6sa vlhkost, je-li vyss! nez 30 % vedlejsi vyrobek ziskany fermentaci trtinove dusikate latky melasy ph vyrobe lihu, kvasnic, kyseliny vlhkost, je-li vyss!
________________________________ ~!!~9_~9_'!~_ ~ jj~y~~_ ~~g~l)!~_Igr_~~_ }~t_~l<:
l)~_~ _~ ~ _~
7.03
sachar6sa
Cukr
cukr ziskany extrakci z cukrove trtiny
_______________ !~~l)~~Y~~ 7.04
1)
Moucka z chaluh
_ vyrobek ziskany suscnim a srotovanim morskych popel chaluh, zejmena hnedych, ktere mohou byt upraveny promytim za ucelem snizcnt obsahujodu
Nazev muze byt nahrazen nazvem "sachar6sa".
_
Strana 5570
Sbirka zakonu
8. Mlecne vyrobky Pofadove Nazev
c. 356 / 2008
Popis
Zavazne deklarovane .i akostni znaky
3
4 dusikate latky vlhkost, je-li vyss! nez 5 % -------------------------dusikate latky tuk lakt6sa vlhkost, je-li vyss! nez 6% -------------------------dusikate latky lakt6sa popel vlhkost, je-li vyss! nez 8 % -------------------------dusikate latky lakt6sa vlhkost, je-li vyss! nez 8 %
cislo 1
2 8.01 Susene mleko odtucnene ---------------- ------------------8.02 Susene podmasli
vedlejsi vyrobek ze zpracovani mleka po oddeleni vetsiny tuku ------------------------------------------------------------
vedlejsi vyrobek ziskany suscnim tekuteho podilu, ktery zbyva po vyrobe masla
---------------- ------------------- ------------------------------------------------------------
8.03
Susena syrovatka
vedlejsi vyrobek ziskany susenim tekuteho podilu, ktery zbyva po vyrobe syru, tvarohu a kaseinu nebo ph podobnych vyrobnich postupech
---------------- ------------------- ------------------------------------------------------------
8.04
Susena syrovatka,
castccnc
vyrobek ziskany susenim syrovatky, z niz byla castccnc odstranena lakt6sa
odcukfena ---------------- ------------------- ------------------------------------------------------------
vyrobek ziskany extrakci bilkovinnych slozek mlecny mleka nebo syrovatky chemickym nebo ---------------- -(p-~~~~-~)- ----- -- f~~!!\~!J!}~ J?9_~~1!Q~~ _,! _1!P_~~Y-~!1:-Y _~~~~~!1J?________ Kasein vyrobek ziskany z odtucneneho mleka nebo 8.06 (prasek) podmasli vysrazenim bilkovinne slozky s pouzitim kyselin nebo syridla, upraveny susenim ---------------- ------------------- -----------------------------------------------------------Lakt6sa cukr oddeleny z mleka nebo syrovatky 8.07 (prasek) purifikaci a ususeny 8.05
Albumin
Castka 116
J?~p~l __________________
dusikate latky vlhkost, je-li vyss! nez 8 % -------------------------dusikate latky vlhkost, je-li vyss! nez 10 % --------------------------
lakt6sa vlhkost, je-li vyss! nez 5 %
Castka 116
Sbirka zakonu
9. Vyrobky ze suchozemskych zvirat Poradove Nazev cislo
1 9.01
2 Masova moucka'
c. 356 / 2008
Popis
Strana 5571
Zavazne deklarovane jakostnl znaky
3 vyrobek ziskany varenim, suscnim a srotovanim celych nebo cast! teplokrevnych suchozemskych zvitat, ze ktereho muze byt cast tuku odstranena extrakci nebo Iisovanim. Vyrobek must byt v podstate prosty kopyt, rohu, stctin, srsti, perf a obsahu zazfvaclho traktu (dusikate latky nejmene 50 % v susine,
4 dusikate latky tuk popel vlhkost, je-li vyssl nez 8 %
_
-----------_._-- ------------------- ~~JJ~9_~X X
9.02
vyrobek ziskany varenim, susenim a srotovanim celych nebo cast! teplokrevnych suchozemskych zvitat, ze ktereho muze byt cast tuku odstranena extrakci nebo Iisovanim. Vyrobek must byt v podstate prosty kopyt, rohu, stctin, srsti, perf a obsahu zazfvaclho traktu --_ _----------- ------------------- ------------------------------------------------------------Kostnf vyrobek ziskany varenim, susenim a jemnym 9.03 moucka srotovanim kosti teplokrevnych suchozemskych zvitat, ze ktereho byla prevazna cast tuku odstranena extrakci nebo Iisovanim. Vyrobek must byt v podstate prosty kopyt, rohu, stctin, srsti, perf a obsahu zazlvaciho traktu --_ _-----------------------------------------------------------------------S~~ai~~-------- vedlejsi vyrobek ziskany ph zpracovanl loje, 9.04 sadla a jinych tuku zivocisneho puvodu extrakci nebo fyzikalnim zpusobem ..
..
--_ _----------..
9.05
Masokostni moucka'
dusikate latky tuk popel vlhkost, je-li vyssl nez 8 %
--------------------------
dusikate latky popel vlhkost, je-li vyssl nez 8 %
--------------------------
dusikate latky tuk vlhkost, je-li vyssl nez 8% ------------------- ------------------------------------------------------------- -------------------------Drubezi vyrobek ziskany varenim, suscnim a dusikate latky moucka srotovanim odpadu z drubezlch jatek. Vyrobek tuk must byt v podstate prosty perf popel obsah popela nerozpustneho v Hel, je-li vyss! nez 3,3 % vlhkost, je-li vyssl nez 8 %
Strana 5572
Sbirka zakonu
9. Vyrobky ze suchozemskych zvirat Poradove Nazev
c. 356 / 2008
Popis
cislo
Castka 116
Zavazne deklarovane
.i akostni znaky 1
2 3 Perova vyrobek ziskany hydrolyzou, susenim a moucka, srotovanim drubezlho perf hydrolyzova-
4 dusikate latky 9.06 obsah popela nerozpustneho na v Hel vyss! nez 3,4 % vlhkost, je-li vyss! nez 8 % --------------- ------------------- ------------------------------------------------------------- -------------------------Krevni vyrobek ziskany susenim krve jatecnych dusikate latky 9.07 moucka teplokrevnych zvftat, vlhkost, je-li vyss! nez 8 % --------------- -zi~o2i~ii~---- -- _y_ R~_4~!~~~ J?~~~~t ~_i~f_~~_ Q~~~~_~~ ____________________ -------------------------vyrobek slozeny z tuku teplokrevnych vlhkost, je-li vyss! 9.08 tuk2) suchozemskych zvirat nez 1 % 1)
2)
Vyrobky obsahujici vice nez 13 % tuku v susinc musi byt oznaceny v nazvu slovy "vysoky obsah tuku". Nazev muze byt doplnen presnejsim udajem podle puvodu tuku nebo zpusobu jeho ziskani (luj, sadlo, kostni tuk, atd.).
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5573
10. Ryby a ostatni morsti zivocichove, jejich vyrobky a vedlejsi vyrobky Poradove Nazev Popis cislo
Zavazne deklarovane jakostnl znaky 1 2 4 3 10.01 Rybf vyrobek ziskany zpracovanim celych nebo cast! dusikate latky moucka' ryb, ktery je castccnc zbaven tuku. Do vyrobku tuk muze byt znovu pridan zahusteny rybi vyvar popel, je-li vyss! nez 20 % vlhkost, je-li vyssl nez 8 % ---------------- ------------------ ------------------------------------------------------------- -------------------------10.02 Rybi vyvar vyrobek ziskany ph vyrobe rybi moucky, ktery dusikate latky zahusteny byl stabilizovan okyselenim nebo susenim tuk vlhkost, je-li vyssl nez 5 % ---------------- ------------------- ------------------------------------------------------------- -------------------------10.03 Rybf tuk tuk ziskany z ryb nebo jejich cast! vlhkost, je-li vyss! nez 1 % ---------------- ------------------ ------------------------------------------------------------- -------------------------10.04 Rybf tuk tuk ziskany z ryb nebo jejich casti, upraveny jodove cislo rafinovany rafinaci a hydrogenaci vlhkost, je-li vyssl ztuzeny nez 1 % 1)
Vyrobky obsahujici vice nez 75 % dusikatych latek v susine mohou byt v nazvu oznaceny slovy "vysokY obsah bilkovin".
Strana 5574
Sbirka zakonu
11. Mineralni latky Pofadove Nazev
c. 356 / 2008
Popis
Zavazne deklarovane .i akostni znaky
3
4
cislo 1 11.01
2 Uhlicitan
vapenaty"
Castka 116
vyrobek ziskany drcenim zdroju uhlicitanu vapenateho, napr. vapencovych hornin, skorapek listric nebo skeblt, nebo vysrazenim z kyselych roztoku
vapnik obsah popela nerozpustneho v HCI,
yy~~}_ ~~~_? _~ __ ---------------- ------------------ ------------------------------------------------------------- j ~_-Ji_
11.02
Uhlicitan horecnato-
vyrobek ziskany drcenim prtrodni smesi uhlicitanu vapenateho a horecnateho
vapnik horctk
---------------- ~~g~~~!t ______ ------------------------------------------------------------- ------------------------11.03 Morske rasy vyrobek ptirodniho puvodu, ziskany drcenim vapnik zvapenatele nebo granulovanim zvapenatelych ras obsah popela (Maerl) nerozpustneho v HCI, yy~~}_ ~~~_? _~ __ ---------------- ------------------ ------------------------------------------------------------- j ~_-Ji_
11.04
Oxid
technicky cist-y oxid horecnaty (MgO)
horctk
---------------- h5?!~~~~!Y______ ------------------------------------------------------------- -------------------------
11.05
Siran
---------------- h9!~~~~!Y______ 11.06 Hydrogenfosforecnan vapenaty monohydrat" (dikalciumfosfat /z odtucnenych ---------------- ~9?~D___________ 11.07 Dihydrogen a hydrogenfosforecnan vapenaty, monohydrat (monodikalcium----------------
11.08
----------------
11.09
[~~f~~)__________
Prfrodnf fosfat defluorizo-
technicky cist-y siran horecnaty (MgS04 . 7
~_~~2
______________________________________________________
vyrobek ziskany vysrazenim hydrogenfosforecnanu vapenateho mohohydratu z kosti nebo anorganickych zdroju fosforu (CaHP04 . x H2O)
------------------------------------------------------------- -------------------------
vyrobek ziskany chemickou cestou obsahujici vapnik stejne dily dihydrogen a hydrogenfosforccnanu celkovy fosfor vapenateho (CaHP04 - Ca(H2P04)2 . H2O)
------------------------------------------------------------- -------------------------
vyrobek ziskany z prirodnich fosfani po jejich drceni, precistenf a vhodne defluorizaci
~~~Y------------ -------------------------------------------------------------
Kostnf moucka vyklizena
horctk sfra ------------------------vapnik celkovy fosfor
vyrobek ziskany vyklizenim, sterilizaci a drcenlm kosti, ktery j e odtucnen extrakci
vapnik celkovy fosfor
-------------------------
vapnik celkovy fosfor
Castka 116
Sbirka zakonu
11. Mineralni latky Poradove Nazev cislo
c. 356 / 2008
Popis
1 11.10
2 3 Dihydrogenf technicky cisty dihydrogenfosforccnan osforecnan vapenaty vapenaty, (Ca(H2P04)2 . XH20) (mono)5~}~)~~f9?K~t} _--------------------------------------------------------------------------11.11 F osforecnan technicky cisty fosforecnan horecnatohorecnatovapenaty _~~p~~~t;{_______ --------------------------------------------------------------------------11.12 Dihydrogen- technicky cisty dihydrogenfosforccnan amonny fosforecnan (NH 4H2P04) ---------------
11.13
Strana 5575
Zavazne deklarovane .i akostni znaky 4 vapnik celkovy fosfor
--------------------------
vapnik celkovy fosfor horctk -------------------------dusik celkovy fosfor
-~~~~~~--------------------------------------------------------------------- -------------------------Chlorid sodny!'
technicky cist-y chlorid sodny nebo vyrobek sodik ziskany drcenim prtrodnich zdroju chloridu --------------- ------------------- _~~~~~hg_{p.~~~~~~}_~~!1!~~~~_~~~_~_!1!~~~~~_~~l}___ -------------------------11.14 Propionat technicky cisty propionat horecnaty horcik
--------------- _tL~~~~~~~______ ------------------------------------------------------------- --------------------------
11.15
Hydrogenfos forecnan
technicky cisty hydrogenfosforecnan horecnaty celkovy fosfor (dibasicky) horctk
______ _(MgtI)~9_Ll .:_~Ji~Q) _____________________________________
--------------- _tL~~~~~~~
11.16
F osforecnan sodnovapenato-
vyrobek je slozen z fosforecnanu sodnovapenato-horecnateho
--------------------------
vapnik celkovy fosfor sodik horctk --------------- _tL~~~~~~~______ ------------------------------------------------------------- -------------------------11.17 Dihydrogenf technicky cisty dihydrogenfosforccnan sodny celkovy fosfor osforecnan monohydrat sodik sodny, (NaH2P04. H 2O) 1-
11.18
1)
2)
}})~~~~y~~~t __ -------------------------------------------------------------
Hydrogenuhlicitan sodny
technicky cist-y hydrogenuhlicitan sodny (NaHC0 3)
-
sodik
Puvod zdroje obsahujiciho chlorid sodny muze byt uveden pridanim k nazvu nebo muze nahradit nazev. Postup zpracovani muze byt uveden V nazvu.
Strana 5576
12. Varia Pofadove cislo
1 12.01
Sbirka zakonu
Nazev
c. 356 / 2008
Popis
2 3 Vyrobky a vyrobek nebo vedlejsi vyrobek ziskany ph vedlejsi vyrobe chleba vcctne jemneho peciva, susenek vyrobky nebo testovin z pekarskych a testovino-
Castka 116
Zavazne deklarovane .i akostni znaky 4 skrob veskere cukry vyjadrene jako sachar6sa
_________________YJ ~_~ _YY~9_~~~ __ _____________________________________________________________ 12.02
Vyrobky a vedlejsi vyrobky z vyroby cukrovinek' ----------------------------------12.03 Vyrobky a vedlejsi vyrobky z cukrarskych vyrob a vyroby
vyrobek nebo vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe cukrovinek vcctne cokolady
_
veskere cukry vyjadrene jako sachar6sa
------------------------------------------------------------ --------------------------
vyrobek a vedlejsi vyrobek ziskany ph vyrobe skrob cukratskych vyrobku, kolacr; nebo zmrzliny veskere cukry vyjadrene jako sachar6sa tuk
-----------------~~~~!!~Y~~ ----- ------------------------------------------------------------ -------------------------12.04
Mastne kyseliny
___________________________________ 12.05
1)
2)
Soli mastnych kyselirr"
vedlejsi vyrobek ziskany ph deacifikaci oleju a tuk tuku neurceneho rostlinneho nebo zivocisneho vlhkost, je-li vyss! ~*~9_4~_l?9~9_~~ _~y_cJ~~~j~*_ ~~~_
l)~~
_!_~
vyrobek ziskany saponifikaci mastnych kyselin tuk pomoci hydroxidu vapenateho, sodneho nebo vapnik nebo sodlk draselneho nebo draslik
Nazev musi byt upraven nebo doplnen uvedenim postupu jakym byla krmna surovina ziskana. Nazev muze byt doplnen uvedenim soli.
_
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5577
Cast C Ostatni krmne surovinv'! Poradove Krrnna surovina Zavazne deklarovane jakostni znaky cislo 1 2 3 1. Zrna obilovin ------------------------------------------------------------------- -----------------------------------------------------2. Vyrobky a vedlejsi vyrobky z obilovin dusikate latky, je-li obsah vyssi nez 10 % tuk, je-li obsah vyss! nez 5 % vlaknina skrob, je-li obsah vyss! nez 20 %
?_.
Q!~j~~!~_ ~~1J?~_~!l-,_ 9-1_~iJ!~~~ _pl~~J:
~
4.
Vyrobky a vedlejsi vyrobky z olejnatych
dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 % tuk, je-li obsah vyss! nez 5 %
________________ ~~~~~ _~~_~9_ .Q!~_4fl:
_
y"l_~!\~!~_,!
_
5. Semena luskovin -------------------,-------------------------------,----------------- -----------------------------------------------------6. Vyrobky a vedlejsi vyrobky ze semen dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 %
luskovin
vlaknina
------------------------------------------------------------------- ------------------------------------------------------
7..'
:t!!!~~ _,! )~~~~~y_ ________________________________ ~
8.
Vyrobky a vedlejsi vyroby ze hliz a kofenu
_
vlaknina skrob obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li
___________________________________________________________________~¥~_~f_ ~~~ _~:? _~~ 9.
_
line vyrobky a vedlejsi vyrobky z prumysloveho zpracovani cukrovky
vlaknina, je-li obsah vyss! nez 1,5 % veskere cukry jako sachar6sa obsah popela nerozpustneho v HCI, je-li vyss! nez 3,5 % -------------------,-------------------------------,----------------- -----------------------------------------------------10. Ostatni semena a plody, jejich vyrobky dusikate latky a vedlejsi vyrobky tuk, je-li obsah vyss! nez 10 % vlaknina ------------------------------------------------------------------- -----------------------------------------------------11. Picniny a objemna krmiva dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10% vlaknina ------------------------------------------------------------------- -----------------------------------------------------12. Ostatni rostliny, jejich vyrobky a dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 %
________________~~~! ~j_~f_ ~Y!_~ ~_~~ ______________________________y"l_~!<:_~!~_,! 13.
_
Vyrobky a vedlejsi vyrobky z
vlaknina, je-li obsah vyss! nez 15 % _______________ J?!S!~J:~!9_~~_~~ _~P!_,!~~~~l}j _~~~~~~~ ~f!!l}X _ ve~~~!~ _~l!~ry_ ~yj_~~r~l}~ j~ko sachar6sa __ 14. Mlecne vyrobky a vedlejsi vyrobky dusikate latky lakt6sa, je-li obsah vyss! nez 10 %
___________________________________________________________________
Y..I_~~~~~2j~~!L~~~~Lp._~~_?_ ~
15.
dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 % tuk, je-li obsah vyss! nez 5 %
Vyrobky ze suchozemskych zvifat
_
___________________________________________________________________
y"1_~~9~_t2 j~~!! _~J:~~! p._~~_?_ ~
16.
dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 % tuk, je-li obsah vyss! nez 5 % vlhkost, je-li vyss! nez 8 %
Ryby a ostatni morsti zivocichove, vyrobky a vedlejsi vyrobky z nich
_
_
Strana 5578
Sbirka zakonu
Poradove cislo 1 17. 18.
----------,-----
1)
c. 356 / 2008
Castka 116
Krrnna surovina
Zavazne deklarovane jakostni znaky
2
3
_MA~~!_~ll)Ll~!~
________________________________
Varia
Krmne suroviny neuvedene v casti B.
~~~9~!~_2U_~~!_~!~~~~!~~!~t}s)T
___________________
dusikate latky, je-li obsah vyss! nez 10 % vlaknina tuk, je-li obsah vyss! nez 10 % veskere cukry vyj adtene j ako sachar6sa, je-li obsah vyss! nez 10 % skrob, je-li obsah vyss! nez 30 %
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5579
CastD
Pore
c.
1 1.
Nazev 2 Glycerol z vyroby biopaliv
K rmne suroviny s omezenym pOUZI im Popis Podminky Zavazne deklarovane jakostni pouzit! znaky 4 3 5 vedlejsi vyrobek zdroj energie cistota min. 80 % obsah methanolu max. 0,5 %1) vznikly ph vyrobe biopaliv z repkoveho obsah popela max. 8 % oleje netekave organicke latky max. 1,5 % maximalni dermi limit 1,5 g/kg five hmotnosti
1) Maximalni obsah 0,5 % methanolu musi byt dodrzen i ve smesich obsahujicich glycerol z vyroby biopaliv.
Strana 5580
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
CastE Sku
ro ozuacovaui krmn ' ch smesi ro domaci zvlfata Zahrnuie 2 vsechny masite casti porazenych teplokrevnych suchozemskych zvifat v cerstvem stavu nebo vhodnym zpusobem konzervovane, dale veskere vyrobky a vedlejsi vyrobky, vznikle ph zpracovani tel nebo casti
__________________________________________________~~! _~~pJ~~!~~~t~~_ ~~~h9_~~~~~~h _~Y}K~!:2. Mleko a mlecne vyrobky
__________________________________________________~!~~~~~ _pK( ~P!~~9_'!~J?! }J~!~~~.: 3. Vejce a vyrobky z vajec
5. K vasnice
_
veskere vajecne vyrobky v cerstvem stavu nebo vhodnym zpusobem konzervovane, vedlejsi vyrobky
__________________________________________________~j~j !~h _~P-~~~5~Y-~!1:.f_.
__4~ _Q!~j~_ ~ ~~~y
_
veskere mlecne vyrobky v cerstvem stavu nebo vhodnym zpusobem konzervovane, vedlejsi vyrobky
~_~~!\~~~_ ~)~9_~!~!1:.~ _~_~9_~~1)~!1_~ 5?!~j~ _,! _~l!!\Y~
_ _
veskere druhy kvasnic, pokud byly devitalizovany
__________________________________________________ ~_ ~~~~_~!1Y: _ 6. Ryby a vedlejsi vyrobky z ryb ryby nebo casti ryb v cerstvem stavu nebo vhodnym zpusobem konzervovane, vedlejsi vyrobky z jejich __________________________________________________~P-~~~
cukru,
veskere druhy ovoce v cerstvem stavu nebo vhodnym __________________________________________________~P-~~_
_
_ ~_~~!\~~~_ p-l_
15. Semena
konzervovane,
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
17. Mekkysi a korysi
veskere druhy mekkysu, korysu, lastur (musli) v cerstvem stavu nebo vhodnyrn zpusobem konzervovane a vedlejsi vyrobky vznikle ph jejich
__________________________________________________ ~P-~~~
_
J_~~ t!!1:.1Y~
~_~~!\~~~_ ~~l!hy_ h!1JX~!-! _'!~_ :Y.~~_~~_ :Y.Y:Y.9j~~J~h _~~~~iJ_~~.:
19. Pekarske vyrobky
veskere druhy chleba, kolacu, susenek a testovin,
_ _
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5581
Pfiloha
c. 5 k vyhlasce c. 356/2008
Tolerance pro jakostni znaky krmnych surovin a urcitych proteinovych krmiv (1) U dusikatych latek a) 2 jednotky u deklarovanych obsahu 20 % nebo vyssich, b) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 10% az 20 %, c) 1 jednotka u deklarovanych obsahu nizsich nez 10 %; (2) u veskerych cukru, u redukujicich cukru, sacharosy, laktosy a glukosy (dextrosy) a) 2 jednotky u deklarovanych obsahu 20 % nebo vyssich, b) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 5 % az 20 %, c) 0,5 jednotky u deklarovanych obsahu nizsich nez 5 %; (3) u skrobu a inulinu a) 3 jednotky u deklarovanych obsahu 30 % nebo vyssich, b) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 10 % az 30 %, c) 1 jednotka u deklarovanych obsahu nizsich nez 10 %; (4) u oleju a tuku a) 1,8 jednotky u deklarovanych obsahu 15 % nebo vyssfch, b) 12 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 5 % az 15 %, c) 0,6 jednotky u deklarovanych obsahu nizsich nez 5 %; (5) u vlakniny a) 2,1 jednotky u deklarovanych obsahu 14 % nebo vyssfch, b) 15 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 6 % az 14 %, c) 0,9 jednotky u deklarovanych obsahu nizsich nez 6 %; (6) u vlhkosti a popela a) 1 jednotka u deklarovanych obsahu 10 % nebo vyssfch, b) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 5 % az 10 %, c) 0,5 jednotky u deklarovanych obsahu nizsich nez 5 %; (7) u celkoveho fosforu, sodiku, uhlicitanu vapenateho, vapniku, horciku, cisla kyselosti a u latek nerozpustnych v petroleteru a) 1,5 jednotky u deklarovanych obsahu 15 % nebo vysslch, poprtpade u deklarovanych hodnot 15 nebo vyssfch, b) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 2 % az 15 %, poprtpade u deklarovanych hodnot 2 az 15, c) 0,2 jednotky u deklarovanych obsahu nizsfch nez 2 %, poprlpade u deklarovanych hodnot nizsich nez 2; (8) u popela nerozpustneho v kyseline chlorovodikove a u chloridu vyjadrenych jako NaCI a) 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu 3 % nebo vysslch, b) 0,3 jednotky u deklarovanych obsahu nizsich nez 3 %; (9) u karotenu, vitaminu A a xantofylu 30 % deklarovaneho obsahu; (10) u methioninu, lysinu a volnych dusikatych bazi 20 % deklarovaneho obsahu.
Sb.
Pifloha C. 6 k vyhlasce
c. 35612008 Sb.
C/) rt '"1 ~
~
~
V1 V1 00
URCITA PROTEINOVA KRMIVA
N
Popis fyziologicky Zivinovy ucinne latky nebo substrat Nazev vyrobku identifikace (pflpadna mikroorganism u specifikace) 1 2 4 3 1. Proteinove produkty z mikroorganismu nasledujlcich skupin: 1.1 Bakterie 1.1.1 Bakterie 1.1.1.1 Proteinovy Me thylophilus metanol methylotropus, kultivovane na produkt vznikly metanolu fermentaci kmen NCIB 10.515 Methylophilus methylotrophus na metanolu Oznaceni skupiny vyrobku
Slozenf 51)
- dusikate latky min. 68 % - reflexni cislo min. 50
Druh a kategorie hospod. zvlfat 6
- prasata - telata - drubez - ryby
Jina ustanoveni
7 1)
Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - nazev vyrobku - dusikate latky -popel -tuk -vlhkost - navod k pouziti - oznameni .ricvdcchovat" - registracni nebo schvalovaci identifikacni cislo Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: - rnnozstvi vyrobku v krmne smesi
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Oznaceni skupiny vyrobku 1 1.1.2 Bakterie kultivovane na prtrodnim plynu
Popis fyziologicky Zivinovy ucinne latky nebo substrat Nazev vyrobku Slozenf identifikace (pflpadna mikroorganism u specifikace) 51) 2 4 3 1.1.2.1 Proteinovy Methylococcus prtrodni plyn dusikate produkt vznikly capsulatus (Bath) (prumerne: latky: fermentaci NCIMB kmen 91 % metan min. 65 % organismu 11132 5 % etan ziskanych 2 % propan Alcaligenes z prirodniho acidovorans 0,5 % izobutan plynu: NCIMB kmen 0,5 % n-butan Methylococcus 12387 1 % ostatni capsulatus (Bath), Bacillus brevis slozky), Alcaligenes NCIMB kmen cpavek, rnineralni 13288 soli acidovorans, Bacillus brevis a Bacillus firm us Bacillus firmus, a NCIMB kmen naslednou 13280 inaktivaci
Druh a kategorie Jina ustanoveni hospod. zvlfat 6 7° - prasata ve Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: -oznaceni: .Proteinovy produkt vznikly vykrmu fermentaci organismu ziskanych mezi 25 a z prirodniho plynu: Methylococcus 60 kg sapsulatus (Bath), Alcaligenes - telata od acidovorans, Bacillus brevis a Bacillus 80 kg firm us" - lososi
-rlusikate latky -popel -tuk -vlhkost - navod k pouziti - rnaximalni davkovani 8 % prasata ve vykrmu 8 % telata 19 % lososi (sladka voda) 33 % lososi (morska voda) -oznameni .rievdechovat" -jegistracni nebo schvalovaci identifikacni cislo Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: -oznaceni: .Proteinovy produkt vznikly bakterialni fermentaci na pfirodnim plynu" - rnnozstvi vyrobku v krmne smesi
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1 V1 00 V.l
Oznaceni skupiny vyrobku
Nazev vyrobku
1 2 1.2 Kvasnice 1.2.1. Kvasnice Vsechny kvasnice - ziskavane z kultivovane na substratcch mikroorganismu zivocisneho a substrata nebo uvedenych ve rostlinneho sloupcich 3 a 4 puvodu
- jejichz buiiky byly devitalizovany
Popis fyziologicky ucinne latky nebo identifikace mikroorganismu 3 Saccharomyces cerevisiae Saccharomyces carlsbergiensis Kluyveromyces lactis Kluyveromyces fragilis _.- - - - _.- - - -- - - _.- - - ---- - - _.-
Candida guilliermondii
Zivinovy substrat (pflpadna specifikace) 4 melasa, lihovarnicke vypalky, produkty z obili a skrobu, ovocne st'avy, syrovatka, kyselina mlecna, hydrolysaty
Slozenf 51)
Druh a kategorie hospod. zvlfat 6
C/) rt '"1 ~
~
~
Jina ustanoveni
V1 V1 00
...j:::..
7 1)
vsechny druhy zvirat
_~
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
---------------------------------------------------
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
1.2.1.1. Kvasnice kultiv. na substratech ziv. puvodu
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Oznaceni skupiny vyrobku
Nazev vyrobku
1
2
1.2.1.2. Kvasnice kultiv. na substratech rost. puvodu 1.2.2. Kvasnice kultiv. na jinych substratech" 1.3 Rasy 1.4 Nizsi houby 1.4.1. Vedlejsf produkty z vyroby antibiotik fermentaci
Vitex
Popis fyziologicky Zivinovy ucinne latky nebo substrat identifikace (pflpadna mikroorganism u specifikace) 4 3 Kluyveromyces hydrolyzaty fragilis z vlakniny rostlin
Slozenf 51)
dusikate latky min. 44 %
Druh a kategorie hospod. zvlfat 6 vsechny druhy zvirat
n< ~,
V"J
rt
~
Jina ustanoveni
~
....... ....... 0'
7 1)
C/)
V
::;' ~
1.4.1.1. Mycelium, vlhky vedlej sf produkt vyroby penicilinu, silazovany pomoci Lactobacillus brevis, plantarum, sake, collenoid a Streptococcus lactis po inaktivaci penicilinu a tepelne osetreny
dusikata slozka Penicilium chrysogenum ATCC 48271
ruzne zdroje dusik prezvykavci Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: prasata sacharidu ajejich vyjadteny - oznaceni: "Silazovane mycelium po hydrolyzaty j ako dusikate vyrobe penicilinu" latky: - dusik vyjadreny jako dusikate latky min. 7 % -popel -vlhkost - druh nebo kategorie zvifat - registracni nebo schvalovaci identifikacni clslo Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: - oznaceni: "Silazovane mycelium po vyrobe penicilinu"
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1 V1 00 V1
Popis fyziologicky Zivinovy Oznaceni ucinne latky nebo substrat skupiny Nazev vyrobku identifikace (pflpadna vyrobku mikroorganism u specifikace) 1 2 4 3 2. Dusfkate slouceniny nebtlkovine povahy 2.1 2.2 Amonne soli CH 3CHOHCOOsyrovatka 2.2.1 Mlecnan amonny, N H4 vyrabeny fermentaci prostrednictvim Lactobacillus bulgaricus
Slozenf 51)
dusik vyjadreny v dusikatych Iatkach: min. 44 %
Druh a kategorie hospod. zvlfat 6
C/) rt '"1 ~
~
~
Jina ustanoveni
V1 V1 00
0'
7 1)
prezvykavci Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: od pocatku - oznaceni: "mlecnan amonny z fermentace" prezvyko- obsah dusiku vyjadfeny v dusikatych vani latkach - popel - vlhkost - druh nebo kategorie zvifat Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi : - oznaceni: .rnlecnan amonny z fermentace" - rnnozstvi vyrobku v krmne smesi - rnnozstvi nebilkovinneho dusiku, vyjadfene v dusikatych latkach (v % z cclkoveho obsahu dusikatych latek) - v navodu k pouziti rnnozstvi nebilkovinneho dusiku, ktere nesmi byt vzhledem k druhu a kategorii zvitat v denni krmne davce prekroceno
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Oznaceni skupiny vyrobku 1
Nazev vyrobku 2 2.2.2 Oetan amonny, vodny roztok
Popis fyziologicky Zivinovy ucinne latky nebo substrat identifikace (pflpadna mikroorganism u specifikace) 4 3 CH 3COONH4 -
Slozenf 51)
oetan amonny: min. 55 %
Druh a kategorie hospod. zvlfat 6 prezvykavci od pocatku prezvykovani
n< ~,
V"J
rt
~
Jina ustanoveni
~
....... ....... 0'
7 1) Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: "oetan amonny" - obsah dusiku - obsah vlhkosti - druh nebo kategorie zvirat Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi : - oznaceni: "oetan amonny" - mnozstvi vyrobku v krmne srnesi - mnozstvi nebilkovinneho dusiku, vyjadrene v dusikatych Iatkach (v % z celkoveho obsahu dusikatych latek) - v navodu k pouziti mnozstvi nebilkovinneho dusiku, ktere nesmi byt vzhledem k druhu a kategorii zvfrat v dennl krmne davce prekroceno
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1 V1 00
'..J
Oznaceni skupiny vyrobku 1
Nazev vyrobku 2 2.2.3 Siran amonny ve vodnem roztoku
Popis fyziologicky Zivinovy ucinne latky nebo substrat identifikace (pflpadna mikroorganism u specifikace) 4 3 (NH4)2S04
Slozenf
51) siran amonny: min. 35 %
Druh a kategorie Jina ustanoveni hospod. zvlfat 7 1) 6 prezvykavci Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: od pocatku - oznaceni: .Stran amonny" prezvyko- obsah dusiku vani - obsah vlhkosti - druh zvfrat Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi : - oznaceni: .Stran amonny" - mnozstvi vyrobku v krmne srnesi - mnozstvi nebilkovinneho dusiku vyjadrene v dusikatych Iatkach (v % z celkoveho obsahu dusikatych latek - v navodu k pouziti mnozstvi nebilkovinneho dusiku, ktere nesrni byt vzhledem k druhu a kategorii zvfrat v dennl krmne davce prekroceno - v krmnych davkach mladych prezvykavcu nesmi davkovani v dermi davce prekrocit 0,5 %
C/) rt '"1 ~
~
~
V1 V1 00 00
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Oznaceni skupiny vyrobku 1 2.3 Vedlejsi produkty vyroby aminokyselin fermentaci
Nazev vyrobku 2
Popis fyziologicky ucinne latky nebo identifikace mikroorganism u 3
Zivinovy substrat (pflpadna specifikace) 4
Slozenf 51)
Druh a kategorie hospod. zvlfat 6 prezvykavci od pocatku prezvykovani
n< ~' V"J
rt
~
Jina ustanoveni
..
Amonne soli a jine dusikate slouceniny
..
sachar6za, melasa, skrobove produkty a jejich
dusik vyjadreny v dusikatych Iatkach: min. 48 %
....... ....... 0'
7 1)
Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - dusik vyjadfeny v dusikatych latkach - popel - vlhkost hydrolyzaty - druh nebo kategorie zvifat - registracni nebo schvalovaci fermentaci vlhkost: identifikacnl cislo pomoci max. 28 % Udaje na etikete nebo obalu krmnych C oryne bacterium smesi: melassecola _ _-----------_ _---------- _.- - - - _.- - - -- - - _.- - - ---- - - _.- - -- - - --- - --- - - -- - - - -- - -- ----------------- ----------------- oznaceni: .vcdlejsi produkt z vyroby 2.3.2 Tekute Amonne soli a jine sachar6za, dusik prezvykavci kyseliny L-glutamove" pro vyrobek koncentrovane dusikate melasa, skrobove vyjadreny v od pocatku 2.3.1, .vcdlejsi produkt z vyroby Lprodukty a jejich dusikatych prezvykovedlej sf produkty slouceniny Lysinu" pro vyrobek 2.3.2 vyroby L-Iysinu hydrolyzaty Iatkach: vani - rnnozstvi nebilkovinneho dusiku, monohydromin. 45 % vyjadfene v dusikatych latkach (v % chloridu z cclkoveho obsahu dusikatych latek) fermentaci - v navodu k pouziti rnnozstvi pomoci nebilkovinneho dusiku, ktere nesmi Brevibacterium byt vzhledem k druhu a kategorii lactofermentum zvifat v denni krmne davce prekroceno 2.3.1 Tekute, koncentrovane vedlej sf produkty vyroby kyseliny Lsglutamove
~
C/)
V
::;' ~
~
N ~'
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
1) Hodnoty se vztahuji na puvodni susinu. 2) line substraty, nez je uvedeno v bode 1.2.1.
C/) rt '"1 ~
~
~
V1 V1 00
-...0
Strana 5590
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Ceistka 116
Priloha C. 7 k vyhlasce
c. 35612008 Sb.
KOMPLETNI A DOPLNKOVA KRMIVA
CastA Deklarovane jakostnl znaky u kompletnich a dopljikovych krmiv pro hospodafska zvifata Druh nebo kategorie zvifat Druh Deklarovane jakostni krmiva znaky Povinna deklarace Nepovinna deklarace 1 2 4 3 Kompletni ~~_s}J~~~~J~~~x _________________ --vsechna zvirata --- - ---- --- - ---- --- - ---- ---- - - - - - - _ - - - - - - - _ - - - - _.-- - - - - - _ - - - - - - - _ - krmiva vsechna zvirata tuk - - _.-- - - - - - _ - - - - - - - _ - - - - - - - _ - - - - - - - - -- --- - ---- --- - ---- --- - ---- ---- - - - - - - _ - - - - - - - _ - - - - _.-- - - - - - _ - - - - - - - _ - vlaknina vsechna zvirata -- -- - -- --- _ - - -- --- _ - - -- --- _ - --- -- -- -- --- ----- --- ----- --- ----- ---- - - - - - - _ - - - - - - - _.-- - - - - - - - - - - _ - - - - - - - _ _pope vsechna zvirata lysin prasata vsechna zvirata ~_ ~yj~!1.1_~9_~_P_~~~~t________________ methionin drubez vsechna zvirata ~_ ~yj ~!1.1~9_~_~_~~~~~_~ _____________ vsechna zvirata cys threonin vsechna zvirata ~D~p~~ph~~_____________________ -- - - --- --- - - --- --- - - --- --- - -- vsechna zvirata ,.... metaholizovatelna ~~*~~~,_ R~~~_'!~~~ _p~~~~y~~~~! __ skrob vsechna zvirata veskery cukr j ako vsechna zvirata sachar6za VC;~kC;lY cukr a skrob vsechna zvirata vsechna zvirata ~~R1J!~ __________________________ - - - -- - --- - - -- - --- -- --- --- - - --- -------------------------------------sodfk vsechna zvirata ----------------------------------- - - --- - --- - - --- --- -- --- --- - - --- -------------------------------------horcik vsechna zvirata draslik vsechna zvirata fosfor ryby s vyjimkou vsechna zvirata okrasnych ryb s vyjimkou okrasnych ryb Dopliikova ~lJ?}~~~~_J~~~x _________________ -- - - ------ - - --- --- -- --- --- ---- vsechna zvirata -------------------------------------rnineralni vlaknina vsechna zvirata krmiva tuk vsechna zvirata vsechna zvirata lysin methionin vsechna zvirata ----------------------------------- - - - -- - --- - - -- - --- -- --- --- - - --- -------------------------------------zvirata ~y~~j~ ---------------------------- - --- - --- - - --- --- -- --- --- - - --- vsechna -------------------------------------threonin vsechna zvirata tryptophan vsechna zvirata - - - - - - -,;- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - ---- --- - ---- --- ----- --- - ---vapnuc vsechna zvirata fosfor vsechna zvirata sodfk vsechna zvirata - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - --- - - - - - --- - - - - - --- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - horcik prezvykavci vsechna zvifata draslik
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
..
~_ ~yj !!1.1~9_~_p_~~~~y~~~~S! _______ vsechna zvirata
Castka 116
Druh krmiva 1 Dopliikova melasova
krmiva
Sbirka zakonu
Deklarovane jakostni znaky 2
dusikate lat~x_ vlaknina veskery cukr j ako
c. 356 / 2008
Strana 5591
Druh nebo kategorie zvifat N epovinna deklarace Povinna deklarace
3
4
vsechna zvirata vsechna zvirata vsechna zvirata
sachar6za
----------------------------------------------------------------- --------------------------------------
r~.Q~1
vsechna zvirata
tuk var.J.1fk fosfor sodfk draslik ----------------------------------------------------------------horcik ~ 0,5 % prezvykavci -----------------------------------------------------------------
vsechna zvirata vsechna zvirata vsechna zvirata vsechna zvirata -------------------------------------vsechna zvirata -------------------------------------vsechna zvirata
s ~yj~mk9_1!_pK~~~y_kavcu horcik < 0,5 % Ostatni doplnkova
.4l)_s}_k~~~J~~~x
krmiva
~~r.nfk
~~r.nfk ~
vsechna zvirata y~_~~hJ.1_'!_~Y}K'!!~_ _________ _______________________ _
_
5% vsechna zvirata vsechna zvirata < 5% fosfor ~ 2 % vsechna zvirata fosfor < 2 % vsechna zvirata prezvykavci vsechna zvirata horcik ~ 0,5 % _________________________________________________________________ ~_ ~Yj~!1).~9_1!_P_~~~~y~~~~S! _ horcik ~ 2,_~ _% vsechna zvirata sodfk vsechna zvirata draslik vsechna zvirata metaholizovatelna energie_ drub~~,_ r.~~sat~~ J?~~~~y!<:avc! __ lysin prasata vsechna zvirata _________________________________________________________________ ~_ ~yj !!1).~9_1!_P_~'!~~t _ methionin drubez vsechna zvirata s ~yj imkou drubeze ~y~~in vsechna zvirata threonin vsechna zvirata ----------------------------------------------------------------- -------------------------------------t!Xp!~p~an vsechna zvirata skrob vsechna zvirata veskery cukr j ako vsechna zvirata sachar6za vsechna zvirata veskery cukr a skrob
Strana 5592
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
CastB Tolerance pro jakostni znaky u kompletnich a dopljikovych krmiv pro hospodarska zvifata
(1) Je-li zjisteny obsah nizsf nez obsah deklarovany
a)
u dusikatych latek -
b)
u skrobu a veskereho cukru se skrobem; -
c)
2 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyssi nez 20 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 10 % az 20 %, 1 jednotka pro deklarovane obsahy nizsf nez 10 % u veskereho cukru;
2,5 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 25 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 10 % az 25 %, 1 jednotka pro deklarovane obsahy nizsf nez 10 %
u oleju a tuku;
-
1,5 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajlci se nebo vyss! nez 15 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovaneho obsahu v rozmezi 8 % az 15 %, 0,8 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 8 %;
d) u sodiku, drasliku a hotclku
e)
u celkoveho fosforu a vapniku
-
f)
1,5 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 15 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 7,5 % az 15 %, 0,75 jednotky pro deklarovane obsahy v rozmezi 5 % az 7,5 %, 15 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 0,7 % az 5 %, 0,1 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 0,7 %;
1,2 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 16 %, 7,5 % deklarovaneho obsahu u prohlasenych obsahu v rozmezi 12 % az 16 %, 0,9 jednotky pro deklarovane obsahy v rozmezi 6 % az 12 %, 15 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 1 % az 6 %, 0,15 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 1 %;
u methioninu, lyzinu a threoninu 15 % deklarovaneho obsahu;
g)
u cystinu a tryptofanu -
20 % deklarovaneho obsahu.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5593
(2) Je-li zjisteny obsah vyssi nez obsah deklarovany a)
u vlhkosti
b)
u popela
c)
1 jednotka pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyssi nez 10 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 5 % az 10 %, 0,5 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 5 %;
u vlakniny
d)
1 jednotka pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyssi nez 10 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 5 % az 10 %, 0,5 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 5 %;
1,8 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 12 %, 15 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 6 % az 12 %, 0,9 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 6 %;
u popela nerozpustneho v kyseline chlorovodikove
-
1 jednotka pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyssi nez 10 %, 10 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 4 % az 10 %, 0,4 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 4 %.
(3) Je-li zjistcna odchylka opacna nez odpovtdajici odchylka uvedena v odstavcich 1 a 2 a) b)
u dusikatych latek, oleju a tuku, veskereho cukru, skrobu dvojnasobna pnpustna odchylka v porovnani s odchylkou pripustnou pro tyto latky v odstavci 1, u celkoveho fosforu, vapniku, drasliku, hotciku, sodiku, popela, vlakniny trojnasobna pripustna odchylka v porovnani s odchylkou pripustnou pro tyto latky v odstavcich 1 a 2.
Strana 5594
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Pfiloha
c. 8 k vyhlasce c. 356/2008
CastA Deklarovane .akostni znak u kom letnich a do liikov' ch krmiv ro domaci zvifata Druh nebo kate orie zvtfat Druh Deklarovane krmiva j akostni znaky Povinna deklarace Nepovinna deklarace
1
3
2
Kompletni dusikate latky psi, kocky krmiva tuk psi, kocky ___________________________ _ vlaknina psi, kocky
4 domaci zvirata _~_~Yjitn~
_
domaci zvirata ~ _~)j imkou J?~S! _ ~_ ~~~~~ domaci zvirata
_
____________________________________~_~Yjitn~
psi, kocky
_~_~yjitn!\
methionin ~x~!ig
_
threonin !~YJ?!9J?h~g
_
_
domaci zvirata vsechna domaci vsechna domaci vsechna domaci vsechna domaci vsechna domaci vsechna domaci vsechna domaci
zvifata zvifata zvifata zvifata zvifata zvifata zvifata
_
skrob veskery cukr j ako sachar6za vsechna domaci zvifata cukr a skrob vsechna domaci zvifata _ vapnik horctk vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata draslik ----------------------------------------------------------------------fosfor vsechna domaci zvifata s vyjimkou okrasnych ryb Doplnkova dusikate vsechna domaci zvifata rnineralni vlaknina vsechna domaci zvifata krmiva gQQ~L___________________ vsechna domaci zvifata tuk vsechna domaci zvifata --------------------------- ----------------------------------------------------------------------!y~il)_____________________ vsechna domaci zvifata methionin vsechna domaci zvifata vsechna domaci zvifata ----------------------------------threonin vsechna domaci zvifata ----------------------------------------------------------------------!~yp!~ph~g_____________ vsechna domaci zvifata ~~gl)j~ vsechna dornaci zvirata fosfor vsechna dornaci zvirata sodik vsechna dornaci zvirata ----------------------------------------------------------------------horctk vsechna domaci zvifata --------------------------- ----------------------------------------------------------------------draslik vsechna domaci zvifata
Sh.
Castka 116
Sbirka zakonu
Druh Deklarovane krmiva jakostni znaky 1 2 Doplnkova Ql}~Jk~J~J~t~Y. melasova vlaknina krmiva cukr "'To.<'\ Iro...-.'
c. 356 / 2008
Povinna deklarace 3 vsechna dornaci zvirata vsechna dornaci zvirata vsechna dornaci zvirata vsechna dornaci zvirata
Strana 5595
ovinna deklarace 4
tuk
vsechna domaci zvirata
~~P}:}J~__________________
vsechna domaci zvirata
fosfor sodik draslik
vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata
h9t~~~_~_Q~?_r~
-----------------------------------
~§_~<;h~_'!_eJ~IB~~!_~yJ!_'!!~
_
horctk < 0,5 % vsechna domaci zvirata Ostatni dusikate latky psi, kocky ostatni domaci zvifata dopliikova _______________________________________________________________~_~)j~~!\9!_!J2~~_~_l<:_q~~l<: _ krmiva vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata ----------------------------------------------------------------------vsechna domaci zvirata ----------------------------------vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata threonin vsechna domaci zvirata ----------------------------------------------------------------------!~y.p!~ph~~_____________ vsechna domaci zvirata skrob vsechna domaci zvirata vsechna domaci zvirata veskery cukr j ako sachar6za veskery cukr a skrob vsechna domaci zvirata
Strana 5596
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
CastB Tolerance pro jakostni znaky u kompletnich a doplrikovych krmiv pro domaci zvifata
(1) Je-li zjisteny obsah nizsf nez obsah deklarovany a)
u dusikatych Iatek - 3,2 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 20 %, - 16 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 12,5 % az 20 %, - 2 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 12,5 %;
b)
u oleju a tuku
-
2,5 jednotky deklarovaneho obsahu.
(2) Je-li zjisteny obsah vyssi nez obsah deklarovany a)
u vlhkosti - 3 jednotky pro deklarovane obsahy rovnajici se nebo vyss! nez 40 %, - 7,5 % deklarovaneho obsahu u deklarovanych obsahu v rozmezi 20 % az 40 %, - 1,5 jednotky pro deklarovane obsahy nizsf nez 20 %;
b)
u popela - 1,5 jednotky deklarovaneho obsahu;
c)
u vlakniny - 1 jednotka deklarovaneho obsahu.
(3) Je-li zjistena odchylka opacna nez odpovtdajici odchylka uvedena v odstavcich 1 a 2 a)
u dusikatych Iatek - dvojnasobna pnpustna odchylka v porovnani s odchylkou pripustnou pro tuto Iatku v odstavci 1 a); b) u oleju a tuku - stejna pripustna odchylka jako v odstavci 1 b); c)
u popela, vlakniny - trojnasobna pnpustna odchylka v porovnani s odchylkou pripustnou pro tyto latky v odstavci 2 b) a 2 c).
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5597
Pfiloha
c. 9 k vyhlasce c. 356/2008
Yypocet energie u kompletnich a dophikovych krmiv Metabolizovatelna energie (MEd) u krmnych smest pro drubez se vypocita z obsahu dusikatych latek (N 6,25), tuku, skrobu a cukru po hydrolyze, vyjadreneho jako sacharosa. MEd se vyjadruje v MJ/kg se zaokrouhlenim najedno desetinne misto. MEd = NL . 0,01551 + tuk . 0,03431 + skrob . 0,01669 + cukr . 0,01301
kde: NL tuk skrob cukr
- ve - ve - ve - ve
zkousenem krmivu v zkousenem krmivu v zkousenem krmivu v zkousenem krmivu v
g/kg g/kg g/kg g/kg
Sb.
Strana 5598
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Pifloha
c. 10k vyhlasce c. 356/2008
ZVLASTNI (YCELY VYZIVY
CastA Obecna ustanoveni (1) Pokud u tehoz ucelu vyzivy je ve sloupei 2 casti B vice skupin nutricnich eharakteristik od sebe oddeleno slovy "a/nebo", rna vyrobce moznost pouzit jednu nebo obe skupiny hlavnich eharakteristik, aby byl dosazen ucel vyzivy definovany ve sloupei 1. Deklaraee v oznaceni odpovldajlci kazde z moznosti jsou uvedeny ve sloupei 4. (2) Pokud je ve sloupei 2 nebo sloupei 4 casti B uvedena skupina dopliikovych latek, must byt pouzite dopliikove latky povoleny narizentm Evropskeho parlamentu a Rady c. 183112003, 0 dopliikovych latkach pouzivanych ve vyzive zvitat, jak to odpovida specifikovane hlavni eharakteristiee. (3) Pokud je (jsou) ve sloupei 4 casti B pozadovanty) zdroj(e) komponentutu) nebo jakostnich znaku, je vyrobce povinen uvest presnou deklaraei jakostntho znaku (napr. specificky nazev komponentutu), druh zvirat nebo cast zvlrete) umoziiujici vyhodnotit soulad krmiva s odpovidajicimi hlavnimi nutricnimi eharakteristikami. (4) Pokud je ve sloupei 4 casti B pozadovana deklaraee latky, rovnez povolene jako doplnkova latka, u nfz je uveden udaj "eelkem", must deklarovany obsah odpovidat bud' mnozstvi prirozene se vyskytujicimu, pokud nebylo nie pridano, nebo odchylne od natizeni Evropskeho parlamentu a Rady c. 183112003, 0 doplnkovych latkach pouzivanych ve vyzive zvitat, celkovemu mnozstvi latky prirozene se vyskytujicimu a mnozstvi pridanemu jako doplnkova Iatka, (5) Deklaraee jakostnich znaku pozadovane ve sloupei 4 casti B obsahujici udaj "byl(y)-li ptidanty)" jsou povinne, pokud byl pridan komponent nebo dopliikova latka nebo pokud bylo jejieh rrmozstvi zvyseno za tim ucelem, aby bylo rnozne docilit zvlastnfho ucelu vyzivy. (6) Deklaraee jakostnich znaku a doplnkovych latek, ktere majf byt uvedeny v souladu se sloupeem 4 casti B, must byt kvantitativni, (7) Doporucena doba pouzivani uvedena ve sloupei 5 casti B zahrnuje obdobi, behem nehoz by melo byt za normalnich okolnosti dosazeno ucelu vyzivy, Vyrobci mohou v ramci stanovenych mezi uvadet prcsncjs! dobu pouzivani. (8) Pokud rna krmivo spliiovat vice zvlastnich ucehl vyzivy, must byt u kazdeho takoveho ucelu dodrzena vsechna ustanoveni uvedena v casti B. (9) V prtpade dopliikovych krmiv urcenych pro zvlastnl ucely vyzivy must byt v pokyneeh pro pouzivani obsazenych v oznaceni uvedeno doporuceni 0 vyvazene denni krmne davce.
Sb.
n<
CASTB
~,
V"J
rt
~
Seznam urcenych uziti
~
....... ....... 0'
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
1
2
3
Podpora Iedvinove funkce v prtpade chronicke Iedvinove nedostatecnosti 1)
Nizky obsah fosforu a snizeny obsah bilkovin, avsak vysoke jakosti
Psi a kocky
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
4
5
6
-
Zdroj(e) bilkovin
-
Vapnfk
-
Fosfor
-
Draslik
-
Sodik
-
Obsah esencialnich mastnych kyselin (byly-li pridany)
Od pocatku do 6 mesfcu2)
.Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho Iekare." V navodu k pouziti must byt uvedeno: .Voda musi byt vzdy k dispozici."
nebo Snizena absorpce fosforu formou pridant uhlicitanu Ianthaniteho oktahydratu
N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
Dospele kocky
-
Zdroj(e) bilkovin
-
Vapnfk
Od pocatku do 6 mesfcu2)
N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
.Prcd pouzitim nebo pred
-
Fosfor
-
Draslik
-
Sodik
prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho Iekare."
-
Uhlicitan lanthanity oktahydrat
V navodu k pouziti must byt uvedeno:
-
Obsah esencialnich mastnych kyselin (byly-li pridany)
.Voda musi byt vzdy k dispozici."
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1 V1
-...0 -...0
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
1 Rozpusteni struvitovych karnemr '
2 Schopnost okyselovat moe, nizky obsah hoteiku a snizeny obsah bilkovin, avsak vysoke j akosti
4
3 Psi
-
Zdroj(e) bilkovin
-
Vapnfk
-
Fosfor
-
Sodik
-
Horcfk
-
Draslik
-
Chloridy
-
Stra
-
Latky okyselujici moe
6
5
5 az 12 tydnu
a a
V navodu k pouziti must byt uvedeno: .Voda must byt vzdy k dispozici." N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
.Prcd pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinamiho Iekare."
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
Schopnost okyselovat moe a nlzky obsah hotclku
Kooky
o
-
Vapnfk
-
Fosfor
0<
-
Sodik
-
Horcfk
c.n m <,
-
Draslik
a a
-
Chloridy
-
Stra
-
Celkovy taurin
-
Latky okyselujici moe
-
-
~
~o
w N
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
n< Jina ustanoveni
~,
V"J
rt
~
~
....... .......
1 Omezeni opakovane tvorby struvitovych karnemr '
Omezeni tvorby uratovych karnenu
2 Schopnost okyselovat moe a snizeny obsah hotclku
Nizky obsah purinu, nizky obsah bilkovin, avsak vysoke j akosti
4
3 Psi a kocky
Psi a kocky
-
Vapnfk
-
Fosfor
-
Sodik
-
Horcfk
-
Draslik
-
Chloridy
-
Stra
-
Latky okyselujici moe
Zdroj(e) bilkovin
5
Do 6 mesicu
6
0'
N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
.Prcd pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinamiho Iekare."
C/)
V
::;' ~
~
Do 6 mesicu, ph nevratne poruse metabolismu kyseliny rnocove celozivotne
N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
.Prcd pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinamiho Iekare."
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
a.......
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
1 Omezeni tvorby st'avelanovych
karnenu
2 Nizky obsah vapniku, nizky obsah vitaminu D a schopnost alkalizovat moe
4
3 Psi a kocky
-
Fosfor Vapnik Sodik Horcfk Draslik Chloridy Sira Celkovy vitamin D Hydroxyprolin Latky alkalizujici moe
6
5
Do 6 mesicu
a
N
N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
.Prcd pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinamiho Iekare."
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
Omezeni tvorby cystinovych
karnenu
Omezeni intolerance urcitych komponentu
Nizky obsah bilkovin, ptimereny obsah sirnych aminokyselin a schopnost alkalizovat moe
Vybranyie) zdroj(e) bilkovin
Psi a kocky
-
-
Sodik
-
Draslik
-
-
Chloridy Sira Latky alkalizujici moe
-
Zdroj(e) bilkovin
-
Obsah esencialnich mastnych kyselin (byly-li pridany)
-
Psi a kocky
Cclkove sirne aminokyseliny
~
Od pocatku do 1 roku
N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
.Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho Iekare." 3 az 8 tydnu: pokud prtznaky intolerance zmizi, muze se krmivo
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
-
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
n<
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
~,
V"J
rt
~
~
....... .......
2
1 a zivin'"
-
a/nebo
Vybranyte) zdroj(e) uhlohydratu Omezeni akutnich strevnich resorpcnich onemocneni
Zvysena hladina elektrolytu a vysoce stravitelne latky
4
3
Psi a kocky
-
Zdroj(e) uhlohydratu
-
Obsah esencialnich mastnych kyselin (byly-li pridany)
-
Vysoce stravitelne latky vcctne jejich prtpadne upravy
-
Sodik
-
Kompenzace maldigesce"
Podpora srdecni funkce v prtpade chronicke srdecni nedostatecnosti
Vysoce stravitelne latky a nizky obsah tuku
Psi a kocky
Nizky obsah sodiku a zvyseny pomer drasliku a sodiku
Psi a kocky
6
5
pouzivat neomezene
1 az 2 tydny
N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno: -
Draslik Zdroj(e) sliznatych latek (byly-li pridany)
Vysoce stravitelne latky vcctne jejich pfipadne upravy
-
Sodik
-
Draslik
-
Horcfk
0'
-
.Behcm obdobl akutniho prujmu a nasledne rekonvalescence. "
.Prcd pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare."
3 az 12 tydnu, ph chronicke pankreaticke nedostatecnosti celozivotne
N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
Od pocatku do 6 mesicu
N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
.Prcd pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinamiho Iekare."
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
.Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
a
V.l
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
1
Regulace zdroju glukosy (Diabetes mellitus)
2
Nizka hladina rychle rozpustnych uhlohydratu
4
3
Psi a kocky
-
Zdroj(e) uhlohydratu
-
Prtpadna uprava uhlohydratu
-
Skrob
-
Celkove cukry
-
-
-
Fruktosa (byla-li pridana) Obsah esencialnich mastnych kyselin (byly-li pridany) Zdroj(e) mastnych kyselin s kratkyrn a strednlm retezcem (byly-li pridany)
5
Od pocatku do 6 mesicu
6 stanovisko veterinarniho Iekare."
a...j:::..
N a 0 balu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
.Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho Iekare."
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
n<
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
~,
V"J
rt
~
~
....... .......
1 Podpora jaterni funkce v prtpade chronicke jaterni nedostatecnosti
2 Vysoce jakostni bilkoviny, primetcny obsah bilkovin, vysoky obsah esencialnich mastnych kyselin a vysoce stravitelnych uhlohydratu
4
3 Psi
-
Zdroj(e) bilkovin
-
Obsah esencialnich mastnych kyselin
-
Vysoce stravitelne uhlohydraty vcctne jejich pripadne upravy
-
Sodik
-
5 Od pocatku do 6 mesicu
6 N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno: .Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare."
Celkova med'
V navodu k pouziti musi byt uvedeno:
C/)
"Voda must byt vzdy k dispozici. "
N
- - - -- - - - _.- - - --- - --- - --- - - --- -- --- -- - -- --- -- _.- - -- - --- --- _.- ----------- _.- ----------------- - - - - - - - -- - - -- - - _. -- - - --- - -- - - _ - - - -- - - - -- - - _ -- - -- - - - -- - - _.- - - ---- - - -..
Vysoce jakostni bilkoviny, primetcny obsah bilkovin a vysoky obsah esencialnich mastnych kyselin
Kooky
-
Zdroj(e) bilkovin
-
Obsah esencialnich mastnych kyselin
-
Sodik
-
Celkova med'
0'
Od pocatku do 6 mesicu
..
N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno: .Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare."
V
::;' ~
~
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
V navodu k pouziti musi byt uvedeno: "Voda must byt vzdy k dispozici" C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
a
V1
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
1
2
Nizky obsah tuku Regulace metabolismu lipidu a vysoky obsah v prtpade esencialnich hyperlipidemie mastnych kyselin
Psi a kocky
Sntzeni medi v jatrech
Psi
Nizky obsah medi
4
3 -
Obsah esencialnich mastnych kyselin
-
Obsah n-3 mastnych kyselin (byly-li pridany)
Celkova med'
5 Od pocatku do 2 mesicu
6 N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno: .Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare."
Od pocatku do 6 mesicu
N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno: .Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare."
Sntzeni nadmerne telesne vahy
N izka koncentrace energie
Psi a kocky
-
Energeticka hodnota
a
0'
Do dosazenl cilove telesne vahy
V navodu k pouziti musi byt doporucen vhodny dennl
prfjem
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
Nutrient obnova, regenerace 6)
Vysoka koncentrace energie, vysoke koncentrace esencialnich zivin a vysoce stravitelne komponenty
Psi a kocky
-
Vysoce stravitelne komponenty vcctne jejich pripadne upravy
-
Energeticka hodnota
-
Obsah n-3 a n-6 mastnych kyselin (byly-li pridany)
Dokud neni dosazeno uplne obnovy
V prtpade krmiv zvlaste urcenych pro podavani intubaci must byt na obalu, nadobe nebo etikete uvedeno: .Podavat pod veterinarnim dozorem."
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
n<
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
~,
V"J
rt
~
~
....... .......
2
1 Podpora funkce kuze v prtpade dermat6zy a mimoradne ztraty srsti
Vysoky obsah esencialnich mastnych kyselin
Psi a kocky
Sntzeni rizika
Nizky obsah vapniku
Dojnice
horecky ph poporodnlm ulehnuti
4
3
Obsah esencialnich mastnych kyselin
-
alnebo
-
-
-
- - - -- - - - _.- - - --- - --- - --- - - - _.-
nebo
Vysoky obsah zeolitu (syntetickeho kremicitanu sodnohliniteho)
Vapnik Fosfor Horcfk
1 az 4 tydny pred otelenim
N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
V navodu k pouziti musi byt uvedeno: .Prestat zkrmovat po oteleni."
-----------------------------------
-
Nizky pomer kationu a aniontu
Do 2 mesicu
0'
.Prcd pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinamiho Iekare."
---- - --- - --- ----- - --- - ------
6
5
V
::;'
Vapnik Fosfor Sodik Draslik Chloridy Sira
~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
--- _.- ----------- _.- --- _.- ------------ - - - - - - - -- - - _.- - - _. -- - - --- - _.- - - _ - - - -- - - - -- - - _ -- - - _.- - - -- - - _.- - - ---- - - -..
Obsah syntetickeho kremicitanu sodnohliniteho
C/)
2 tydny pred otelenim
..
V navodu k pouziti musi byt uvedeno:
c.n m <,
N
a a
00
.Jvlnozstvi krmiva musi byt omezeno, aby bylo zajisteno, ze nedojde k prekroceni denniho ptijmu 500 g kremicitanu sodno-hliniteho pro jedno zvire
.Prestat zkrmovat po oteleni."
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
a
'..J
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
2
1 -
nebo
4
3 Dojnice
Vysoky obsah vapniku ve forme vysoce vyuzitelnych vapenatych soli
Celkovy obsah vapniku, zdroje a odpovidajici rnnozstvi vapniku
5
6
Od pocatku prvnich znamek porodu do 2 dnu po porodu
N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uveden navod k pouziti, tj. pocet podani a doba pred a po oteleni, a slova:
a
00
.Prcd pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko odbornfka na vyzivu."
Sntzeni rizika ph ketozach7) 8)
Latky, ktere jsou glukogennim zdrojem energie
Dojnice a bahnice
-
-
-
Latky, ktere j sou glukogennim zdrojem energie
C/)
V
3 az 6 tydnu po
::;' ~
otclenr''
~
N
~,
Pr0cEan-l, 2-diol (byI-Ii Poslednich 6 tydnu ph an jako prekursor pred a prvni 3 glukosy) tydny po Glycerol (byl-Ii pridan obahneni 10) jako prekursor glukosy)
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
Sntzeni rizika tetanii (hypomagnesemii)
Vysoky obsah horciku, snadno dostupne uhlohydraty, primetcny obsah bilkovin a nizky obsah drasliku
Prezvykavci
-
Skrob
-
Celkove cukry
-
Horcik
-
Sodik
-
Draslik
3 az 10 tydnu v prubehu obdobl rychleho rustu travnich porostu
V navodu k pouziti musi byt upozorneni na vyrovnani dermi krmne davky vzhledem k zarazeni vlakniny a snadno dostupnych zdroju energie.
a a
00
V prtpade krmiv pro ovce must byt na obalu, nadobe nebo etikete uvedeno: "Zvlaste pro kojici bahnice."
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
n<
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
~,
V"J
rt
~
~
....... .......
1
Sntzeni rizika acid6z
2 Nizky obsah snadno fermentovatelnych uhlohydratu a vysoka pufrovaci kapacita
4
3 Prezvykavci
-
Skrob
-
Celkove cukry
6
5
Maximalne 2 mesfce ll )
0'
V navodu k pouziti musi byt upozorneni na vyrovnani dcnni krmne davky vzhledem k zarazeni vlakniny a snadno fermentovatelnych uhlohydratu. V pff-'bade krmiv pro dojnice rnusi yt na obalu, nadobe nebo etikete uvedeno: "Zvlaste pro dojnice s vysokou uzitkovosti."
C/)
V
::;' ~
V pripade krmiv pro skot ve vykrmu musi byt na obalu, nadobe nebo etikete uvedeno: "Zvlaste pro intenzivni vykrm.... " 12) Stabilizace vody a elektrolyticke bilance
Prevazne elektrolyty a snadno vstrebatelne uhlohydraty
Telata Selata
-
Zdroj(e) uhlohydratu
-
Sodik
-
Draslik
-
Chloridy
Jehiiata
1 az 7 dnt (1 az 3 dny ph vylucnem zkrmovani)
N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
-
"V pripade rizika zazivacich potizi (prujem), v jejich prubehu nebo ph rekonvalescenci. "
-
.Pred pouzitim se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinamiho lekare."
Kuzlata Hrfbata
~
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
a
-...0
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
2
1
Sntzeni rizika vzniku mocovych kamenku
Nizky obsah fosforu a hofciku, schopnost okyselovat moe
4
3 Prezvykavci
-
Vapnfk
-
Fosfor
-
Sodik
-
Horcfk
-
Draslik
-
Chloridy
-
Stra
5
Do 6 tydnu
6
.......
a
N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno: "Zvlaste pro intenzivne vykrmovana mlada zvfrata." V navodu k pouziti musi byt uvedeno: "Voda must byt vzdy k dispozici."
C/)
V
::;' ~
~
-
Latky okyselujici moe
N
~,
~
o
Snizent stresovych
-
reakci
Vysoky obsah horeiku
- - - - _.- - - _.- - - --- - --- - --- - - ---
a/nebo Vysoce stravitelne komponenty
Prasata
Horcfk .--- _.- ------- _.- -- _.- -----------------
-
Vysoce stravitelnc komponenty vcetne jejich phpadne upravy
1 az 7 dnl
Je nutne upresnit situace, kdy je vhodne krmivo pouzit
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
Obsah n-3 mastnych kyselin (byly-li pridany)
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
n<
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
~,
V"J
rt
~
~
....... .......
2
1 Stabilizace fyziologicke vyuzitelnosti
-
N izka pufrovaci kapacita a vysoce
4
3 Selata
stravitelne
-
Vysoce stravitelnc komponenty vcetne jejich phpadne upravy
-
Pufrovaci kapacita
-
Zdroj(e) adstringentnich latek (byly-li pfidany)
-
Zdroj(e) sliznatych latek (byly-li pridany)
komponenty
6
5
2 az 4 tydny
0'
N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno: "V prtpade rizika zazivacich potizi, v jejich prubehu nebo ph rekonvalescenci."
C/)
V
::;' ~
~
- - - -- - - - _.- - - --- - --- - --- - - - _.- -- --- -- - -- --- -- _.- - -- ---_. --- _.- ----------- _.- --- _.- ------------
N
~,
-
Vysoce
Prasata
-
stravitelne komponenty -
-
Sntzeni rizika vzniku zacpy
Komponenty
stimulujici sttevni pruchodnost
Prasnice
Vysoce stravitelnc komponenty vcetne jejich phpadne upravy
~
o
~
~o
0<
w
c.n m
Zdroj(e) adstringentnich latek (byly-li pfidany)
<,
N
a a
00
Zdroj(e) sliznatych latek (byly-li pridany)
Komponenty stirnulujici
sttevni pruchodnost
10 az 14 dnl pred a 10 az 14 dnl po
-
opraseni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
....... .......
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
1
Sntzeni rizika vzniku syndromu ztucnent j ater
2
4
3
Nizky obsah Nosnice energie a vysoky podiI metabolizovatelne energie z Iipidu s vysokym obsahem polynenasycenych mastnych kyselin
-
Energeticka hodnota (vypoctena podle metody ES)
-
Procento metabolizovatelne energie z lipidu
-
Obsah polynenasyccnych mastnych kyselin
6
5
Do 12 tydnu
.......
N
-
C/)
V
::;' ~
~
N
Kompenzace malabsorpce
Nizky obsah nasycenych mastnych kyselin a vysoky obsah vitaminu rozpustnych v tucich
Drubez, s vyj imkou hus a holubu
-
-
Procento nasycenych mastnych kyselin v porneru k celkovym mastnym kyselinam Celkovy vitamin A
Behem prvnich 2 tydnu po vylihnuti
~,
-
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
-
Celkovy vitamin D
-
Celkovy vitamin E
-
Celkovy vitamin K
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
n< Jina ustanoveni
~,
V"J
rt
~
~
....... .......
2
1 Kompenzace chronicke nedostatecne funkce tenkeho streva
-
Vysoce precaekalne stravitelne uhlohydraty, bilkoviny a tuky
4
3 Koiioviti 13)
-
Zdroj(e) vysoce stravitelnych uhlohydratu, bilkovin a tuku, vcetne jejich pripadne upravy
5
ad pocatku do scsti mesicu
6
0'
Je nutne upfesnit, kdy je vhodne krmivo pouzit, zpusob, jakym rna byt zkrmovano, a kdy je nutne podavat v prubehu dne nekolik malych davek. Na obalu, nadobe nebo etikete rnusi byt uvedeno: .Pred pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekate. "
Kompenzace chronickeho onemocneni traveni v tlustem streve
-
Vysoce stravitelna vlaknina
Koiioviti
-
Zdroj(e) vlakniny Obsah n-3 mastnych kyselin (byly-li pridany)
ad pocatku do scsti mesicu
Je nutne upresnit situace, ve kterych je vhodne krmivo pouzit a zpusob, jakym rna byt zkrmovano. N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
.Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare."
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
.......
V.l
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
2
1 Omezeni stresovych reakci
-
Vysoce stravitelne komponenty
4
3 Koiioviti
-
Horcik
-
Vysoce stravitelne komponenty vcctne jejich pripadne upravy
-
Obsah n-3 mastnych kyselin (byly-li pridany)
5
Dva az ctyfi tydny
6
.......
...j:::..
Je nutne upresnit situace, ve kterych je vhodne krmivo pouzit,
C/)
V
Kompenzace ztraty elektrolytu v ptipadech silneho poceni
-
Prevazne elektrolyty a snadno vstrebatelne uhlohydraty
Koiioviti
-
Vapnik Sodik Horcik Draslik
-
Chloridy
-
Glukosa
Jeden az tfi dny
Je nutne upresnit situace, kdy je vhodne krmivo pouzit,
::;'
Pokud krmivo predstavujc v dennl krmne davce vyznamny podil, je treba uvest, jakym zpusobem lze zabranit riziku nahlych zmen v povaze krmiva.
o
~
~
N
~,
~ ~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
V navodu k pouziti musi byt uvedeno: "Voda must byt vzdy k dispozici."
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
n< Jina ustanoveni
~,
V"J
rt
~
~
....... .......
2
1 Nutrient obnova, regenerace
-
Vysoka koncentrace esencialnich zivin a vysoce stravitelne komponenty
4
3 Koiioviti
-
Vysoce stravitelne komponenty vcctne jejich pripadne upravy
-
Obsah n-3 a n-6 mastnych kyselin (byly-li pridany)
5
Dokud neni dosazeno uplne obnovy
6
0'
Je nutne upfesnit situace, kdy je vhodne krmivo pouzit. V pripade krmiv zvlastc urcenych pro podavani intubaci rnusi byt na obalu, nadobe nebo etikete uvedeno: .Podavat pod veterinamim dohledem"
C/)
V
::;'
Podpora j aternt funkce v prtpade chronicke jaterni nedostatecnosti
-
Nizky obsah vysoce j akostni bilkoviny a vysoce stravitelnych uhlohydratu
Koiioviti
-
-
Zdroj(e) bilkovin a vlakniny Vysoce stravitelne uhlohydraty vcctne jejich pripadne upravy
-
Methionin
-
Cholin
-
Obsah n-3 mastnych kyselin (byly-li pridany)
Od pocatku do scsti mesicu
Je nutne upresnit zpusob, j akyrn rna byt zkrmovano vcctne udaje, kdy je nutne podavat v prubehu dne nekolik malych davek, N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno: .Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare."
~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
.......
V1
Zvlastni oeel vyzivy
Hlavni nutrient charakteristiky
Druh nebo kategorie zvtfat
Deklarace
Doporucena doba pouzivanl
Jina ustanoveni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
2
1 Podpora Iedvinove funkce v prtpade chronicke Iedvinove nedostatecnosti
-
Nizky obsah vysoce j akostni bilkoviny a nizky obsah fosforu
4
3 Koiioviti
-
Zdroj(e) bilkovin
-
Vapnfk
-
Fosfor
-
Draslik
-
Horcfk
-
Sodik
5
Od pocatku do scsti mesicu
6 N a obalu, nadobe nebo etikete must byt uvedeno:
.......
0'
.Prcd pouzitim nebo pred prodlouzenim doby pouzivani se doporucuje vyzadat si stanovisko veterinarniho lekare." V navodu k pouziti musi byt uvedeno:
C/)
V
"Voda must byt vzdy k dispozici."
::;' ~
~
N ~'
~
o 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13)
Vyrobce muze rovnez doporucit, je-li to vhodne, pouziti produktu pri docasne ledvinove nedostatecnosti Pokudje krmivo doporuceno pro docasnou ledvinovou nedostatecnost, musi byt doporucena doba pouzivani dva az ctyfi tydny. V pripade krmiv pro kooky muze byt zvlastni ucel vyzivy doplnen 0 udaj "onemocneni dolniho mocoveho ustroji kocek" nebo "koCici urologicky syndrom (FUS)". V pripade krmiv pro zvlastni intolerance mohou byt slova "urCitYchkomponentu a zivin" nahrazena odkazem na danou intoleranci. Vyrobce muze doplnit zvlastni ucel vyzivy udajem "exokrinni pankreaticka nedostatecnost". V pripade krmiv pro kooky muze vyrobce doplnit zvlastni ucel vyzivy udajem "KoCici jaterni lipid6za". Vyraz "ket6za" muze byt nahrazen vyrazem "acetonemie". Vyrobce muze rovnez doporucit pouziti pro zotaveni se z ket6zy. V pripade krmiv pro dojnice. V pripade krmiv pro bahnice. V pripade krmiv pro dojnice: "maximaIne dva mesice od zacatku laktace". Je nutne uvest kategorii prezvykavcu, ktere se to tyka. V pripade krmiv specialne pripravenych tak, aby splriovala podminky pro velmi stara zvirata (snadneji vstrebatelne komponenty), se u druhu nebo kategorie zvirat musi doplnit udaj "pro stara zvifata."
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~' V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5617
Pifloha
c. 11 k vyhlasce c. 356/2008
DOPLNKOVE LATKY
CastA Obecna ustanoveni (1) Mikroorganismy se pro ucely teto vyhlasky rozumi mikroorganismy tvofici kolonie. Aktivita mikroorganismu je pocet mikroorganismu tvorlcich kolonie vyjadreny v jednotkach CFU. Pocet jednotek CFU udava pocet aktivnich zarodku mikrobialniho kmene v 1 g vyrobku (CFU/g). (2) Aktivita enzymu je vyjadrena v jednotkach enzymaticke aktivity na 1 g vyrobku (U/g). Jedna jednotka enzymaticke aktivity je mnozstvi enzymu, ktere za definovanych podminek katalyzuje za jednu minutu premenu jednoho mikromolu substratu, (3) Ncjnizsi a nejvyss! obsah doplnkovych latek stanoveny prtlozc se vztahuje na kompletni krmivo 0 vlhkosti 12 %, pokud neni stanoveno jinak. (4) Seznam povolenych dopliikovych latek je uveden v Registru Spolecenstvi pro dopliikove latky podle natizeni Evropskeho parlamentu a Rady (ES) C. 1831/2003. (http://ec.europa.eu/food/food/animalnutrition/feedadditives/registeradditives_en.htm)
Sb.
C/) rt '"1
CastB
~
~
~
s C.ED
Dopliikova latka
Chernicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvtfat
Max. stari
3
4
5
I 2 Konzervanty 1) E200 Kyselina sorbova
C 6H g0 2
E 201
Natrium-sorbat
C 6H702Na
E202
Kalium-sorbat
C 6H702K
E203 E 214
E 215 E 216 E 217 E 218 E 219
Kalcium-sorbat Etylester kyseliny hydroxybenzoove etyl -l-hydroxybenzoat Sodna sul etylesteru kys. hydroxybenzoove Propylester kyseliny hydroxybenzoove Sodna sul propylesteru kys.hydroxybenzoove Metylester kyseliny hydroxybenzoove Sodna sul metylesteru kys. hydroxybenzoove
donliikovvch latek
C 12H 140 4Ca C 9H 1OO3
vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat domaci zvirata
V1
0'
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva min. max. 6
Jina ustanoveni
Konec obdobi povoleni
7
8
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva pro vsechna krmiva
.......
00
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
C 9H90 3Na
domaci zvirata
-
-
-
pro vsechna krmiva
C lOH 1203
domaci zvirata
CloHl103Na
domaci zvirata
-
-
-
pro vsechna krmiva
C gHg0 3
domaci zvirata
-
-
-
pro vsechna krmiva
C gH 70 3Na
domaci zvirata
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED I E222
E223
Dopliikova latka 2 Hydrogcnsiricitan sodny
Disiricitan sodny
Chernicky vzorec, popis
3 NaHS0 3
Na2S20S
Druh nebo kategorie zvtfat
Max. stari
4
5
psi, kooky
psi, kooky
-
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva Jina ustanoveni min. max. 7 6 samotny pro vsechna krmiva nebo mimo neupravene s E 223: maso aryby 500
-
-
vyjadreno iako S02 samotny pro vsechna krmiva nebo s E 222 mimo neupravene 500
vyjadreno iako S02
E237 E238 E240
Mravencan sodny Mravencan vapenaty Formaldehyd
CH0 2Na C 2H20 4Ca CH 20
vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat prasata
-
-
-
Konec obdobi povoleni 8
-
-
-
-
omezeni C/)
pro vsechna krmiva
bez casoveho
pro vsechna krmiva
bez casoveho
jen do odstredeneho mleka: rnaximalni
_
-
-
-
C 2H302K
vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo
bez casoveho jen do krmiv omezeni s vlhkosti minimalne 20% pro vsechna krmiva bez casoveho
C 4H704Na
vscchny druhy nebo
E260
Kyselina octova
C 2H40 2
E 261 E262
Octan draselny Dvojoctan sodny
pouze do silaz!
~ ~
~o
w
<,
N
a a
00
omezeni
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho
kategorie zvifat kategorie zvifat
~,
o
c.n m
100
NaN02
N
omezeni
-
Dusitan sodny
~
~
bez casoveho
-
E250
V
::;'
0<
-
-
0'
maso a ryby
ostatni druhy nebo kategorie zvifat psi, kooky
-
....... .......
bez casoveho
- - - --- - - -- - - --- - --- - - -- - - - -- -_._---------- __---_._---- ---------------- _<]J?~~~ ~_Q9_ ~g!~K _____ ..
~
~
omezeni
omezeni
6 mesicu
~,
V"J
rt
bez casoveho
omezeni
-
n<
omezeni omezeni C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
.......
'-0
C.ED
Dopliikova latka
Chernicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvtfat
Max. stari
3
4
5
vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat prczvykavci na pocatku prezvvkovanl vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat vscchny druhy nebo kategorie zvifat
-
I E263
2 Oetan vapenaty
C 4H604Ca
E270
Kyselina rnlecna
C 3H603
E280
Kyselina propionova
C 3H602
E 281
Propionan sodny
C 3Hs0 2Na
E282
Propionan vapenaty
C 6H lOO 4Ca
E283 E284
Propionan draselny Propionan amonny
C 3Hs0 2K C 3H9OsN
E 285
Kyselina metylpropionova C 4H g0 2
E295
Mravencan amonny
CH S02N
E296
C 4H6OS
E297
Kyselina jablecna (L- nebo DL-) Kyselina fumarova
E 325
Mlecnan sodny
C 3Hs0 3Na
E 326
Mlecnan draselny
C 3Hs0 3K
E 327
Mlecnan vapenaty
C 6H lOO 6Ca
C 4H404
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva Jina ustanoveni min. max. 7 6 pro vsechna krmiva -
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva pro vsechna krmiva
-
1 000
4 000
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' N
a
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED
Dopliikova latka
Chernicky vzorec, popis
I E 330
2 Kyselina citronova
E 331
Citrany sodne
-
E 332
Citrany draselne
-
E 333
Citrany vapenate
-
E 334
Kyselina vinna
E 335 E 336
3 C 6Hg0 7
C4H60 6
L-vinany sodne
-
L-vinany draselne
-
L-vinan sodno-draselny
C4H406K~a.4
E 338
Kyselina ortofosforecna
H 2O H 3P04
E490
Propan-l,2-diol
C 3H g0 2
E 507
Kyselina chlorovodlkova
HCL
E 513
Kyselina sirova
H 2SO 4
E 337
1)
Druh nebo kategorie zvtfat
Max. stari
4 vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat pSI
5
vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva Jina ustanoveni min. max. 7 6 pro vsechna krmiva -
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
53000
pro vsechna krmiva
-
-
-
pouze do silaz!
-
-
-
pouze do silaz!
Konec obdobi povoleni 8
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
DaISi dopliikove latky ze skupiny konzervantu jsou povoleny primo pouzitelnymi predpisy ES.
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' N
.......
C/) rt '"1
C.ED
Dopliikova latka
I 2 Antioxidanty 1) E 300 Kyselina Lsaskorhova
E 301 E 302 E 303 E 304 E 306
E 307 E 308 E 309 E 310
Chemicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
3
4
5
C6Hs06
vsechny druhy nebo kategorie zvirat Lvaskorbat sodny C6H70 6Na vsechny druhy nebo kategorie zvirat Lvaskorbat vapenaty (C6H 706)2Ca.2H20 vsechny druhy nebo kategorie zvirat 5,6-di-o-acetylvsechny druhy nebo ClOH12Os Lvaskorbova kyselina kategorie zvirat vsechny druhy nebo Kyselina 6C 22H 370 7 palmitoyl- Lvaskorbova kategorie zvirat Alfa-tokoferol vsechny druhy nebo bohaty na extrakty kategorie zvirat priroz, puvodu Synteticky vsechny druhy nebo C29Hso02 alfatokoferol kategorie zvirat Synteticky vsechny druhy nebo C2sH4S02 gamatokoferol kategorie zvirat Synteticky C 27H 460 2 vsechny druhy nebo deltatokoferol kategorie zvirat Propylgalat vsechny druhy nebo ClOH12Os kategorie zvirat
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva min. max. 6
Jina ustanoveni max.
7
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva pro vsechna krmiva
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
~
~
~
V1
0' N N
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
100: samotny nebo s E 311 a/nebo E 312
pro vsechna krmiva
bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED
Dopliikova latka
Chemicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
I E 311
2 Oktyl-gallat
3 C1sH22OS
4 vsechny druhy nebo kategorie zvirat
5
E 312
Dodecylgalat
C19H300S
vsechny druhy nebo kategorie zvirat
-
1)
-
DaISi dopliikove latky ze skupiny antioxidantujsou povoleny primo pouzitelnymi predpisy ES.
Obsah v mg/kg Jina ustanoveni kom pletniho krmiva max. min. max. 7 6 100: pro vsechna krmiva samotny nebo s E 310 a/nebo E 312 100: pro vsechna krmiva samotny nebo s E 310 a/nebo E 311
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho ornezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
bez casoveho ornezeni C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' N V.l
C.ED
Dopliikova latka
Chemicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
I 2 4 3 Emulgatory, stabilizatory, zahust'ujlcl a zelirujici latky E 322 Lecitiny vsechny druhy nebo kategorie zvirat E400 Kyselina alginova vsechny druhy nebo kategorie zvirat E 401 Alginat sodny vsechny druhy nebo kategorie zvirat E402 Alginat draselny vsechny druhy nebo kategorie zvirat E403 Alginat amonny vsechny druhy nebo kategorie zvifat mimo akvarijni rybky E404 Alginat vapenaty vsechny druhy nebo kategorie zvirat E405 1,2-propandiol-alginat vsechny druhy nebo (propylenglykol alginat) kategorie zvirat E406 Agar-agar vsechny druhy nebo kategorie zvirat E407 Carageen vsechny druhy nebo kategorie zvirat E 410 Moucka ze vsechny druhy nebo svatojanskeho chleba kategorie zvirat E 411 Moucka ze semen vsechny druhy nebo tamarysku kategorie zvirat
Max. stari 5
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva min. max. 6
Jina ustanoveni max. 7
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' N
...j:::..
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
-
-
-
pro vsechna krmiva pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED
Dopliikova latka
Chemicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
4 vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat psi, kocky
5
I E 412
2 Guarova guma
3
E 413
Tragacant
-
E 414
-
E 415
Arabska guma (acacia) Xanthangum
E 418
Gellanova guma
-
-
polytetrasacharid obsahujici gluk6zu, glukuronovou kyselinu a ramn6zu (2: 1:1), produkovany Pseudomonas eledea (ATCC 31 466) -
E420
Sorbit
E 421
D-mannitol
-
E422
Glycerin
-
-
Obsah v mg/kg Jina ustanoveni kom pletniho krmiva max. min. max. 7 6 pro vsechna krmiva -
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
j en do krmiv s vlhkosti nejmene 20%
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvfrat vsechny druhy nebo kategorie zvirat
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' N V1
C.ED I E432
E433 E434 E 435 E436 E440
Dopliikova latka 2 Polyoxyetylen-Cn)sorbitanmonolaurat Polyoxyetylen-Cn)sorbitanmonoolcat Polyoxyetylen-Cn)sorbitanmonopalmitat Polyoxyetylen-Cn)sorbitanmonostcarat Polyoxyetylen-Cn)sorbitantristearat Pektiny
Chemicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
3
4 vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat psi, kocky
5
-
E460 (ii)
Penta-trifosforecnan sodny Celulosa mikrokrystalicka Celulosa praskova
E 461
Metylcelulosa
-
E462
Etylcelulosa
-
E463
Hydroxypropylcelulosa
-
E450 b (i) E460
-
-
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva min. max. 6 5000 (samotny ci s ostatnimi polyoxyetylensorbitany) -
-
7 jen v mlecnych KS jen v mlecnych KS jen v mlecnych KS jen v mlecnych KS jen v mlecnych KS
-
Jina ustanoveni max.
-
5000
pro vsechna krmiva pro vsechna krmiva
vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' N 0'
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED I E464
E465 E466
Dopliikova latka 2 Hydroxypropylmetylcelulosa Etylmetylcelulosa
Karboxymetyl-celulosa (sodna sul karboxymetyleteru celulosy) E470 Na-, K- nebo Casoli jedlych mastnych kys. samotne nebo ve smesich, odvozene z jedlych tuku nebo z destilovanych jedlych mastnvch kyselin E 471 Mono- a diglyceridy mastnych kyselin E472 Mono- a diglyceridy jedlych mastnych kyselin esterifikovanych kys. octovou, vinnou, citronovou, mlecnou nebo mono- a diacetylvinnou E473 Estery sacharosy a jedlych mastnych kyselin
Chemicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
3
4 vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat
5
vsechny druhy nebo kategorie zvirat
-
-
-
Obsah v mg/kg Jina ustanoveni kom pletniho krmiva max. min. max. 7 6 pro vsechna krmiva -
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
-
vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat
-
-
-
pro vsechna krmiva pro vsechna krmiva
bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
-
vsechny druhy nebo kategorie zvirat
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho ornezeni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' N '..J
C.ED I E474
E475
E477
E480 E 481 E482 E483 E484 E486
Dopliikova latka
Obsah v mg/kg Jina ustanoveni kom pletniho krmiva max. min. max. 7 6 pro vsechna krmiva -
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho ornezeni
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho ornezeni
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho ornezeni
Chemicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
2 Cukrglyceridy srnes estern sacharosy a mono- a diglyceridu jedlych mastnych kys. Polyglycerol-estery nepolymerizova-nych jedlych mastnych kyselin Monoestery propylenglykolu a jedlych mastnych kyselin, samostatne nebo ve smesich s diestery Kyselina stearoyl-2mlecna Na- sul kys. stearoyl-2mlecne Ca- sul kys. stearoyl-2mlecne Stearoyltartrat
3
4 vsechny druhy nebo kategorie zvirat
5
-
vsechny druhy nebo kategorie zvirat
-
-
-
vsechny druhy nebo kategorie zvirat
-
-
Polyetylenglykolglycerylricinoleat Dextrany
-
-
-
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' N 00
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
-
-
vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED I E487
E488
E489
E490
Dopliikova latka 2 Ester polyetylenglykolu a mastnych kyselin ze sojoveho oleje Ester polyetylenglycerinu a mastnych kyselin z loje Polyglyceroleter a alkoholy vznikle redukci kys. palrnitove a olejove Propan-l,2-diol
Chemicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
3
4
5
Obsah v mg/kg Jina ustanoveni kom pletniho krmiva max. min. max. 7 6 jen v mlecnych KS 6 000
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho ornezeni
-
telata
-
-
telata
-
-
5 000
jen v mlecnych KS
bez casoveho ornezeni
-
telata
-
-
5 000
jen v mlecnych KS
bez casoveho ornezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C/)
V
::;'
-
E 491
Sorbitan-monostearat
-
E492
Sorbitan-tristearat
-
E493
Sorbitan-monolaurat
-
E494
Sorbitan-monooleat
-
E495
Sorbitan-monopalmitat
-
E496
Poly-etylenglykol 6 000
-
_~9i~_~~~
____________________________
vykrm skotu, telata, prasata, jehiiata, kuzlata a drubez vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat vsechny druhy nebo kategorie zvirat
~
--------------
-----------------
12 000 pro vsechna krmiva --------------36 000
bez casoveho ornezeni
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
300
pro vsechna krmiva
bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' N -...0
C.ED I E497
E498
E499
Dopliikova latka 2 Polymery z polyoxypropylenu polyoxyetylenu (m.v. 6 800 - 9 000) N euplne polyglycerolestery polykondenzovanych mastnych kyselin z ricinoveho oleje Cassiagum
Obsah v mg/kg Jina ustanoveni kom pletniho krmiva max. min. max. 7 6 pro vsechna krmiva 50
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho ornezeni
pro vsechna krmiva
bez casoveho ornezeni
Chemicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
3
4
5
-
vsechny druhy nebo kategorie zvirat
-
-
pSI
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
17600
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V.l
a
C/)
jen pro krmiva bez casoveho ornezeni s vlhkosti min. 20 %
1) DaISi dopliikove latky ze skupiny antioxidantu, emulgatoru, stabilizatoru, zahust'ujicich a zelirujicich Iatek jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES.
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED
Dopliikova latka
Chemicky vzorec, popis
1 2 3 Pojiva, protispekave latky a koagulanty 1) E 330 Kyselina citronova C6Hs07
E470
E 516
E 551a
Sodne, draselne a vapenate stearaty
Sfran vapenaty, dihydrat
Kyselina kremicita, vysrazena a susena
E 551b
Oxid kremicity, koloidni
E 551c
Kremelina (cistene diatomicke pudy)
ClsH3S02Na ClsH3S02K C36H7004Ca dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg 2) CaS04.2 H 2O dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg
Druh nebo kategorie zvtfat
Max. stari
4
5
vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva min. I max. 6
Jina ustanoveni 7
Konec obdobi povoleni 8
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C/)
V
::;' ~
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
30000
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
-
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V.l
.......
C.ED
Dopliikova latka
Chemicky vzorec, popis
1 E 552
2 Krernicitan vapenaty, synteticky
E 554
Krernicitan dioxin maximalne sodnohlinity, synteticky 500 pg WHOPCDD/F -TEQ/kg Bentonit a montmorilonit dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F -TEQ/kg
E 558
3 -
dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F -TEQ/kg
Druh nebo kategorie zvtfat
Max. stari
4 vsechny druhy nebo kategorie zvifat
5 -
vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat
Obsah v mg/kg kom pletnlho krmiva min. I max. 6 -
-
-
-
-
-
-
20000
7 pro vsechna krmiva
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho omezeni
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
Jina ustanoveni
pro vsechnakrmiva bez casoveho omezeni miseni s antikokcidiky, stimulatory rustu, chemoterapeutiky, antibiotiky a ostat.lecebnymi latkami,
s vyjimkou monensinatu
sodneho, lasalocidu sodneho, narasinu, flavofosfolipolu,
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V.l
N
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
salinomycinatu
sodneho a robenidinu je zakazano v oznaceni uvest specificky nazev dopliikove latky
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED 1 E 559
Dopliikova latka
Chemicky vzorec, popis
2 3 Kaoliniticke jily, proste prirozena smes azbestu hlinotvornych rnaterialu s obsahem komplexu vodu obsahujicich kremicitanu hliniku, jejichz hlavni slozkou je kaolinit, min. 65 %
Druh nebo kategorie zvtfat
4 vsechny druhy nebo kategorie zvifat
Max. staff 5
-
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva Jina ustanoveni min. I max. 7 6 pro vsechna krmiva
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho omezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C/)
V
E 560
E 561
Steatit, obsahujici chlorit (prirozene smesi) Vermikulit
dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg prirozene smesi steatitu a chloritu bez azbestu s min. cistotou smest 85 % priroz.horccnatohlinito-zeleznaty silikat, zarem expandovany, azbestu prosty fluor max. 0,3 g/kg dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg
::;' ~
~
N
~,
~
o
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
~
~o
0<
w
c.n m <,
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V.l V.l
C.ED
Dopliikova latka
1 E 562
Sepiolit
E 563
Sepioliticky jn
E 565
E 566
2
Lignosulfaty
N atrolit fonolit
Chemicky vzorec, popis
3 priroz, usazenina kremicitanu Mg obsahujici min. 60 % sepiolitu a max. 30 % montmoriionitu, azbestu prosty vodu obsahujici kremicitan Mg obsahujici min. 40 % sepiolitu a 25 % illitu, azbestu prosty dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg prirozena smes hlinitych kremicitanu, alkalickych zemin a hydroxyktemicitanu AI, natrolitu (43 46,5 %) a zivce dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg
Druh nebo kategorie zvtfat
Max. stari
4 vsechny druhy nebo kategorie zvifat
5
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
Obsah v mg/kg kom pletnfho krmiva Jina ustanoveni min. I max. 7 6 20 000 pro vsechna krmiva
-
20 000
pro vsechna krmiva
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho omezeni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V.l
...j:::..
bez casoveho omezeni C/)
V
::;' ~
~
N
vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
~,
~
o
~
~o
0<
w
-
-
25 000
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED 1 E 598
Dopliikova latka 2 Hlinitovapenate slouceniny, synteticke
Chemicky vzorec, popis
3 Smes hlinitovapenatych sloucenin obsahujicich mezi 35%a51%Ah03 molybden max. 20 mg/kg
E 599
1) 2)
Perlit
Druh nebo kategorie zvtfat
Max. stari
4
5
drubez, kralici, R~~~_'!~'!
-
_____________ ....
dojnice, vykrm skotu, telata, jehiiata, kuzlata
dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg prtrodni silikat sodiku vsechny druhy nebo kategorie a hliniku (Na2Si03 zvifat a Ah(Si0 3)3) zarem expandovany, azbestu prosty dioxin maximalne 500 pg WHOPCDD/F-TEQ/kg
""'
..,
...........................
-
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva Jina ustanoveni min. I max. 7 6 20 000 pro vsechna krmiva . . . . . . . . . . . ""
......
OIl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
-
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho omezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
.................. _..... .., ..... ..,
8 000
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
-
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
DaISi dopliikove latky ze skupiny pojiv, protispekavych latek a koagulantu jsou povoleny primo pouzitelnymi predpisy ES. Obsah dioxinuje suma polychlorovanych dibenzoparadioxinu (PCDDs) a polychlorovanych dibenzofuranu (PCDFs) vyjadrena v jednotkach toxickeho ekvivalentu Svetove zdravotnicke organizace (WHO), definovaneho jako faktor toxicke ekvivalence Svetove zdravotnicke organizace (WHO TEFs). Obsah musi byt vyjadreu jako horni hranice, tj.vypocten jako soucet vsech hodnot ruznych kongeneru. Kongenery pod limitem detekce se pocitaji jako rovne tomuto limitu.
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V.l V1
Cislo Dopliikova latka Chernicky vzorec, (nebo bez casoveho omezeni" popis c.ED) 1 2 3 Radionuklidni pojiva'! 1. Radioaktivni pojiva cesia (u/Cs a U4Cs) 1)
Druh nebo kategorie zvtfat
Max. stari
4
5
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva min. max. 6
1
Jina ustanoveni
7
Konec obdobi povoleni 8
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V.l
0'
Doplfikove latky ze skupiny radionuklidnich pojiv jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES.
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED
Dopliikova latka
Chernicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat 4
Max. stari
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva min. max. 6
Jina ustanoveni
1 2 Regulatory kyselosti 1) E 170 Uhlicitan vapenaty
3 -
psi, kocky
-
-
-
-
E296
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
Kyselina D, Ljablecna NH 4-dihydrogen-orto-
fosforecnan Nl-Ia-hydrogen-ortofosforecnan E 339 (i) N a-dihydrogen-ortofosforecnan E 339 N a-hydrogen-orto(ii) fosforecnan E 339 N a-orto-fosforecnan (iii) E 340 (i) K-dihydrogen-ortofosforecnan E 340 K-hydrogen-orto(ii) fosforecnan E 340 K-orto- fosforecnan (iii) E341 (i) Ca-tetrahydrogen-ortofosforecnan E 341 Ca-hydrogen-orto(ii) fosforecnan -
-
psi, kocky psi, kocky psi, kocky psi, kocky
5
-
-
-
7
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V.l
'..J
C.ED
Dopliikova latka
-
Druh nebo kategorie zvifat 4 psi, kocky
-
Chernicky vzorec, popis
Max. stari
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva min. max. 6
Jina ustanoveni
1 2 E 350 (i) J ablecnan sodny (L- nebo DL-) E 450a Dihydrogen-difosforecnan (i) sodny E 450a Na-difosforecnan (iii) K-difosforecnan E 450a (iv) E450b Na-trifosforecnan (i) E450b K-trifosforecnan (ii) E 500 (i) Uhlicitan sodny
3
-
psi, kocky
-
-
-
-
E 500 (ii) E 500 (iii)
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
Hydrogenuhlicitan sodny Podvojny hydrogenuhlicitan sodny a uhlicitan sodny Hydrogen-uhlicitan draselny
-
-
-
7 -
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
5
-
-
-
-
E 501 (ii) E 503 (i) Uhlicitan amonny
-
psi, kocky
-
-
-
-
-
psi, kocky
-
-
-
-
E 503 (ii)
-
psi, kocky
-
-
-
-
Hydrogenuhlicitan amonny
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho omezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V.l 00
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
n< C.ED
Max. stari
Obsah v mg/kg kom pletnfho krmiva min. max. 6 -
Jina ustanoveni
1 E 507
2 Kyselina chlorovodikova
E 510
Chlorid amonny
-
psi, kocky
-
-
-
-
E 513
Kyselina sirova
-
psi, kocky
-
-
-
-
E 524
Hydroxid sodny
-
psi, kocky
-
-
-
-
E 525
Hydroxid draselny
-
psi, kocky
-
-
-
-
5
-
7 -
E 526
Hydroxid vapenaty
-
psi, kocky
-
-
-
-
E 529
Oxid vapenaty
-
psi, kocky
-
-
-
-
E 540 1)
Dopliikova latka
Druh nebo Chernicky kategorie vzorec, popis zvifat 4 3 psi, kocky -
Difosforecnan vapenaty
-
psi, kocky
-
Doplfikove latky ze skupiny regulatoru kyselosti j sou povoleny primo pouzitelnymi predpisy ES.
-
-
-
Konec obdobi povoleni 8 bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho ornezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho ornezeni
~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V.l
'-0
C.ED
Dopliikova latka
2 1 Silaznf dopljikove latky 1)
Chemicky vzorec, popis 3
Drub nebo kategorie zvtfat 4
Max. stari
5
Obsab v mg/kg kom pletniho krmiva min.
I 6
Jina ustanoveni
max. 7
Konec obdobi povoleni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
...j:::..
a
8
1) Silazni doplnkove latky jsou povoleny na zaklade clanku 10 Nafizeni (ES) 1831/2003.
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED
Dopliikova latka
Chernicky vzorec, popis
I 2 3 Barviva vcetne pigment" 1) 1. Karotenoidy a xantofyly E 161g Kantaxantin C4oHs202
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
4
5
Obsah v mg/kg kom pletnfho krmiva min. I max. 6
drubez krome nosnic _---- ---------- --------------------_ _-----------_ nosmce ..
..
25 -------------
8
Jina ustanoveni
7
ve smesi s jinymi karotenoidy a xantofyly nesrni celkova koncentrace srnesi v kompletnim krmivu
Konec obdobi povoleni
8
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
bez casoveho omezeni
pX~~~
losos, pstruh
-
-
25
pouziti povoleno od staff 6 mesicu ve smesi s astaxantinem nesrni celkova koncentrace srnesi v kompletnim krmivu
--- - - _.- - - -- - - _. -- - - _ - - - -- ---------- ---------------- ------------- pX~~~
psi, kocky a okrasne rybky
-
-
-
-
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
...j:::..
.......
C.ED
Dopliikova latka
I 2 2. Jina barviva E 102 Tartrazin
Chernicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
3
4
5
C 16H9N409S2Na3
okrasne rybky
-
Obsah v mg/kg kom pletnfho krmiva min. I max. 6 -
-
Jina ustanoveni
Konec obdobi povoleni 8
-
bez casoveho
Zlut' FCF
C16HlON207S2Na2
okrasne rybky
-
-
-
-
E 124
Ponceau4R
C2oHIIN201OS3N a,
okrasne rybky
-
-
-
-
E 127
Erytrosin
C2oH6I40sNa2. H20
okrasne rybky
-
-
-
-
E 131
Patentni modr V
Ca- sul kys.5hydroxy-4,4-bis(dietylamino )trifenyl-karbinol2,4-disulfonove
vsechny druhy a kategorie zvifat mimo psy a kocky
-
-
-
povoleno pouze do krmiv pochazej icich:
omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
- z odpadu krmiv - z denaturovanych obilovin nebo
Indigotin (synonymum indigocarmine)
C 16HgN2OgS2Na2
psi a kocky okrasne rybky
-
-
-
...j:::..
N
C/)
V
::;' ~
~
~,
~
o
~
~o
0<
w
- z j inych zakladnich surovin denaturovanych pomoci techto latek nebo obarvenych v prubehu technicke pfipravy k zajisten! nezbytnc identifikace ------------- ___~~~~~ _\j_r..~ ~1 ____________ -
~
~
V1
N
maniokove moucky
E 132
~
0'
7
E 110
-- - - --- - - -- - - --- - --- - - -- ---------- ----------------
C/) rt '"1
c.n m <,
N
a a
00
bez casoveho omezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED I E 141
E 142
Dopliikova latka
Chernicky vzorec, popis
2 3 Med'nate komplexy chlorofylu Lisaminova zeleii N a- sul kyseliny 4,4-bis(dimetylamino)difenylmetylen-2naftol-3,6disulfonove
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
Obsah v mg/kg kom pletnfho krmiva min. I max. 6
4 okrasne rybky
5
-
-
-
vsechny druhy a kategorie zvifat mimo psy, kocky a okrasne rybky
-
-
-
-
-
-
-- - - --- - - -- - - --- - --- - - -- ---------- ---------------- -------------
Jina ustanoveni
7
8
-
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
povoleno pouze do krmiv pochazejicich: - z odpadu potravin, - z denaturovanych obilovin nebo maniokove moucky - z j inych zakladnich surovm denaturovanych pomoci techto latek nebo obarvenych v prubehu technicke pripravy k zajisten! nezbytne identifikace
___~~~~_~_Y~~9_~~ ___________
-
-
-
-
C
psi, kocky a okrasne rybky okrasne rybky
-
-
-
-
E 16Gb Bixin
C2sH3004
okrasne rybky
-
-
-
-
E 172
Fe203
okrasne rybky
-
-
-
-
E 153
Aktivni uhli
Oxid zelezity cerveny
Konec obdobi povoleni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
- - -- - - --- - -- - - - --- --
a a
00
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
...j:::..
V.l
C.ED
Dopliikova latka
Chernicky vzorec, popis
I 2 3 3. Barviva povolena pro barveni potravirr" 3. Barviva povolena pro barveni potravin j ina nez patentni modrV, lisaminova zeleii BS a kantaxantin
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
4
5
vsechny druhy nebo kategorie zvirat Svyjimkou psu a kocek
pSI
-
-
Obsah v mg/kg kom pletnfho krmiva min. I max. 6 -
-
-
-
Jina ustanoveni
-
-
-
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
7 povoleno pouze do zivocisnych krmiv v produktech vyrobenych z: - odpadnich produktu krmiv nebo - latek na j ine bazi s vyjimkou zrnin a maniokove mouky, denaturovanych prostrednictvim techto cinidel nebo barvenych v prubehu technicke pnpravy k zajisten! nezbytne identifikace behem ___ ~trg~y ____________________ -
-- - - --- - - -- - - --- - --- - - -- ---------- ---------------- ------------- - ,--- -- - - - - - -- -,- -- -- - -- - - -- -,- - - --
kocky
Konec obdobi povoleni
-
8
...j:::.. ...j:::..
bez casoveho omezeni
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
bez casoveho omezeni - - -- - - --- - -- - - - --- -bez casoveho omezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED I
Dopliikova latka 2 3.1 Kantaxantin povoleny pro barveni potravin
Chernicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
3
4
5
vsechny kategorie zvirat krome drubeze, lososa, pstruha, psu a kocek
-
Obsah v mg/kg kom pletnfho krmiva min. I max. 6 -
-
Jina ustanoveni
7 povoleno pouze do zivocisnych krmiv v produktech vyrobenych z: - odpadnich produktu krmiv nebo - latek na j ine bazi s vyjimkou zrnin a maniokove mouky, denaturovanych prostrednictvim techto cinidel nebo barvenych v prubehu technicke pnpravy k zajisten! nezbytne identifikace behem
- - - - - -- - - - - - - - - - - - - - - - -- ---------- ---------------- -------------
___ ~t~
Q~! -------------------- ---------kocky -
_.--- -- - - - - - -- _.--- -- - - - - - -- _.-- - --
----------------
-------------
Konec obdobi povoleni
8
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
bez casoveho omezeni
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
...j:::..
V1
C.ED I
Dopliikova latka 2
Chernicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
3
4
5
drubez krome nosmc, losos, pstruh
-
Obsah v mg/kg kom pletnfho krmiva Jina ustanoveni min. I max. 7 6 25 povoleno pouze do zivocisnych krmiv v produktech vyrobenych z: - odpadnich produktu krmiv nebo - latek na j ine bazi s vyjimkou zrnin a maniokove mouky, denaturovanych prostrednictvim techto cinidel nebo barvenych v prubehu technicke pnpravy k zajisten! nezbytne identifikace behem vyroby
Konec obdobi povoleni
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
8
...j:::..
0'
bez casoveho omezeni
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.ED I
Dopliikova latka 2
Chernicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
3
4
5
nosmce
-
Obsah v mg/kg kom pletnfho krmiva Jina ustanoveni min. I max. 7 6 povoleno pouze 8 do zivocisnych krmiv v produktech vyrobenych z:
Konec obdobi povoleni
8
~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
bez casoveho omezeni
- odpadnich produktu krmiv nebo - latek na j ine bazi s vyjimkou zrnin a maniokove mouky, denaturovanych prostrednictvim techto cinidel nebo barvenych v prubehu technicke pripravy k zajisten! nezbytne identifikace behem vyroby 1) 2)
n<
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
DaISi dopliikove latky ze skupiny barviv a pigmentu j sou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. Vyhlaska c. 53/2002 Sb., kterou se stanovi chemicke pozadavky na zdravotni nezavadnost jednotlivych druhu potravin a potravinovych surovin, podminky pouziti latek pfidatnych, pomocnych a potravnich dopliiku ve zneni pozdej sich predpisu.
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
...j:::..
'..J
C.EU
Dopliikova latka
Chemicky vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvifat
Max. stari
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva min. max. 6
Jina ustanoveni
1 2 3 Zchutiiovadla 1) 1. Vsechny pfirodnl produkty a odpovldajicl synteticke produkty 2. Umele latky: E 954 I Sacharin C7HsN03S
4
5
Vsechny druhy a kategorie zvifat
-
-
-
selata
4 mesice
-
150
-
E 954 II
(C7H4N03S)2Ca
selata
4 mesice
-
150
-
C7H4NNa03 S
selata
4 mesice
-
150
-
Sacharin vapenata sul
E 954 III Sacharin sodna sul E 959
N eohesperidindihydrochalcon
C28H3601S
selata 4 mesice - - -- -- - - - - - -- -,- -- -- --- ------------- -- _.- --- _.- ---PSI - - _.-- - - _.-- - -telata, ovce -
1) DaISi dopliikove latky ze skupiny zchutiiovadel j sou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES.
35 35 30
----------------
7
Konec obdobi povoleni 8
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
...j:::..
00
bez casoveho omezeni
-
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Chernicky C.EHS Dopliikova latka vzorec, popis 1 2 3 Vitarniny, provitarniny a chernick v deflnovane Betain (pnpravek ci cista substance) Beta-karoten (prlpravek betakarotenu) Biotin (pripravek ci cista substance D+ biotinu) Cholinchlorid (prlpravek ci cista substance) Inositol (cista substance) Kyselina paminobenzoova (cista substance) Kyselina Iistova (prlpravek ci cista substance) Kyselina nikotinova (prlpravek ci cista substance) L-karnitin (jako trimetyamin kys. amino4-hydroxy-3-maselne)
Druhy nebo kategorie zvtfat
Max. stari
4 5 latky s obdobnymi ucinky 1) vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
Max. obsah v rng/kg korn pletnfho krrniva nebo denni davky 6
Jina ustanoveni
7
-
pro vsechna krmiva
-
pro vsechna krmiva
-
pro vsechna krmiva
-
pro vsechna krmiva
Konec obdobi povoleni 8
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
C/)
V
::;' ~
~
N
vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
pro vsechna krmiva
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
50 000
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0'
...j:::..
-...0
C. EHS 1 -
-
E 672
-
-
Dopliikova latka
2 Niacinamid (prlpravek ci cista substance) Pantothenan vapenaty (prlpravek ci cista substance D- nebo DLpantothenanu Ca) Taurin Vitamin A (jako vitamin Apnpravky)
Vitamin Bl (ptipravek ci cista substance thiaminhydrochloridu nebo thiaminmononitratu) Vitamin B2 (ptipravek ci cista substance riboflavinu)
Chernicky vzorec, . POPlS
D h b k t ru ~ ne ,~ t a egone zvira
3 -
4 vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
-
-
5 -
Max. obsah v mg/kg kompletniho krmiva ne b 0 d enm' d'av k~y 6 -
7 pro vsechna krmiva
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
dornaci zvirata
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
vykrm telat ---------------------------vykrm kurat vykrm kachen vykrm jehiiat vykrm skotu vykrm prasat
Max. stari
-
25 000 1, 2 ---------------1-:,---------13 500 '
Konec obdobi povo Iem' 8 bez casoveho omezeni
Jina ustanoveni
mj./kg 2 jen v mlecnych krmnych smesich 3 pro vsechna krmiva mimo krmiv pro mlada zvifata 1
~
~
~
V1
0' V1
a
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m
_YJ~~_~!_~!
-:
ostatnf druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
_ -
C/) rt '"1
<,
pro vsechna krmiva
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C. EHS 1 -
-
E 670
Chernicky vzorec, . POPlS
D h b k t ru ~ ne ,~ t a egone zvira
2
3
Vitamin B 6 (ptipravek ci cista substance pyridoxolhvdrochloridu) Vitamin B12 (ptipravek vitaminu B 12) Vitamin C (ptipravky vitaminu C ci glykozid kys. askorbove ci cista substance kys. L( +)-askorbove ci fosforecnan kys. askorbove) N a- a K- sul kyseliny sulfonaskorbove Vitamin D2 (pripravck)
-
4 vsechny druhy nebo kategorie zvifat
vsechny druhy nebo kategorie zvifat vsechny druhy nebo kategorie zvifat
Dopliikova latka
-
5 -
Max. obsah v mg/kg kompletniho krmiva ne b 0 d enm' d'av k~y 6 -
7 pro vsechna krmiva
-
-
pro vsechna krmiva
-
-
pro vsechna krmiva
Max. stari
Jina ustanoveni
Konec obdobi povo Iem' 8 bez casoveho omezeni
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
-
-
ryby prasata selata, telata
-
pro vsechna krmiva
1
2 000 10 000 1, 2
--------------- ------------4-o-6o Iichokopytnici i-i"ebo---- --------------- --- ---------i-o-6o
-skot~-o~ce,--------------
-o-stai~-{di~hy-
T -- - -- - --- -T - - - - - - - - - --
1 mj./kg soucasne podavani vit. D3 je nepnpustne
jen v mlecnych krmnych smesich
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
2
kategorie zvifat mimo drubez a ryby
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V1
.......
C. EHS 1 E 671
Dopliikova latka
2 Vitamin D 3 (pripravck)
Chernicky vzorec, . POPlS
3 -
D h b k t ru ~ ne ,~ t a egone zvira
Max. obsah v mg/kg Max. stari kompletniho krmiva Jina ustanoveni ne b 0 d enm' d'av k~y 4 5 6 7 1 prasata 2 000 1 mj./kg -- - --- - --- - - --- - -- -- - --- - --- - -- - - - -- - -- -- - - -- - -- - --- -- -- - -- --1- 2-- -- -- -- -selata, telata 10 000 ' soucasne podavani -skot~-o~ce,-------------------------4-a-OaT----------- vit. Dj je nepnpustne
---------------
Iichokopytnici
--------------- --- ---------S-aOaT - - - - - - - - - ---------- --------------- ----------- j -00 aT-----------
-~-§hiti-k~iat~-h-ciiY----
-
~-it~i~-{ di~b~i
~-it~i~-{ di~hy- ii~bo-
Konec obdobi povo Iem' 8 bez casoveho omezeni
-
1)
Vitamin E jako pripravky vitaminu E Vitamin Kl vitamin K 3 (jako pripravek sulfitu menadiondimetylpyrimi dinu nebo ptipravek ci cista substance sodne soli menadionu nebo pripravek sulfitu menadionniacinamidu)
-
~
~
~
V1
0' V1
N
v mlecnych krmnych smesich
2 jen
------------------------------2 -a-OaT-----------
kategorie zvifat -iyby----------------------------------------------j -a-OaT-----------
C/) rt '"1
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
C/)
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
V
::;' ~
~
N
~,
~
-
vsechny druhy nebo kategorie zvifat
-
-
pro vsechna krmiva
bez casoveho omezeni
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
DaISi dopliikove latky ze skupiny vitaminu, provitaminu a chemicky definovanych latek s obdobnymi ucinky jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES.
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
c.
Prvek
Dopliikova latka
ED
1 2 Stopove prvky 1) E7 Molybden - Mo
E8
Selen - Se
Chemicky vzorec a popis
Maximalni obsah prvku v mg/kg kom pletniho krmiva o vlhkosti 12 0/0
Jina ustanoveni
4
5
6
7
(NH4)6Mo7024.4H 2O
2,5 (celkem)
-
bez casoveho omezeni
Na2Mo04.2H2O
2,5 (celkem)
-
bez casoveho omezeni
Na2Se03
0,5 (celkem)
-
bez casoveho omezeni bez casoveho omezeni
3 Heptamolybdenan hexa-amonny tetrahydrat Molybdenan sodny dihydrat Selenicitan sodny Selenan sodny
Na2Se04
0,5 (celkem)
1) DaISi dopliikove latky ze skupiny stopovych prvku jsou povoleny primo pouzitelnymi predpisy ES.
Konec obdobi povoleni
n< ~' V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
-
C/)
V
::;' ~
~
N ~'
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V1 V.l
Popis fyziologicky Cislo ucinne latky nebo Dopliikova latka ES identifikace mikroorganism u 1 2 3 Aminokyseliny, jejich soli a analogy 1) Aminokyseliny vyrobene hydrolyzou proteinu na ne= se nevztahuje Smernice 8214711EHS a clanek 10 naiizeni 1831120031ES, pokudide 0 ieiich notifikaci 3.1.1. DL-Methionin, CH 3S(CH2)2 technicky cisty CH(NH2)COOH
3.1.2.
3.1.3.
N -HydroxymethylDL-methionin, vapenaty, dihydrat, technicky cisty
Zink-methionin, technicky cisty
[CH 3S(CH)2 CH(NH-CH OH)2 COO]2Ca·2H20
[CH 3S(CH)2CH(NH2)COO]2Zn
Zivinovy substrat (pfipadna specifikace) 4
5
Druh a kategorie hospodarskych zvlfat 6
-
-
-
-
DL-methionin: min. 98 %
-
-
Slozenf
vsechny druhy zvifat
DL-methionin: min. 67 % formaldehyd: max. 14 % vapnik: min. 9 %
prezvykavci od pocatku prezvykovant
DL-methionin: min. 80 % zinek: max. 18,5 %
prezvykavci od pocatku prezvykovant
C/) rt '"1 ~
Jina ustanoveni
~
~
V1
0' V1
...j:::..
7 -
Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Dl.vmethionin" - obsah DL-methioninu - obsah vlhkosti - druh a kategorie zvfrat - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: "N-hydroxymethyl-DLmethionin, vapenaty, dihydrat" - obsah DL-methioninu - obsah vlhkosti - druh a kategorie zvirat - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Zink-methionin" - obsah DL-methioninu - obsah vlhkosti - druh a kategorie zvirat - reg. nebo schvalovaci identifikacni c.
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Cislo ES 1 3.1.4.
3.1.5.
3.1.6.
Dopliikova latka 2 DL-methionin, sodna sul, koncentrovany roztok technicky cist-y
DL-methionin, technicky cist-y, chraneny kopolymerem vinylpyridin/ styren Hydroxyanalog methioninu
Popis fyziologicky ucinne latky nebo identifikace mikroorganism u 3 [CH 3S(CH)2 -
Zivinovy substrat (pfipadna specifikace) 4
DL-methionin: min. 40,0 % sodfk: min. 6,2 %
-
DL-methionin: min. 65 % kopolymer vinylpyridin/ styren: max. 3 %
CH(NH2)COOH
CH 3S(CH2)2CH(OH)COOH
5
-
CH(NH2)COO]N a
CH 3S(CH2)2-
Slozenf
-
celkove kyseliny: min. 85 % monomer kyseliny: min. 65 %
Druh a kategorie hospodarskych zvlfat 6 vsechny druhy zvifat
dojnice
vsechny druhy zvifat s vyjimkou prezvykavcu
n< ~,
V"J
rt
Jina ustanoveni
~
~
....... ....... 0'
7 Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Dl.emethionin, sodna sul, koncentrovany roztok" - obsah DL-methioninu - obsah vlhkosti - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Dl.emethionin, technicky cist-y, chraneny kopolymerem vinylpyridin/styren" - obsah DL-methioninu - obsah vlhkosti - kategorie zvirat - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Hydroxyanalog methioninu" - obsah monomeru kyseliny a celkovych kyselin - obsah vlhkosti - druh zvirat -,reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: - oznaceni: .Hydroxyanalog methioninu" - obsah monomeru kyseliny i celkovych kyselin - obsah vyrobku v krmne smesi
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V1 V1
Cislo ES 1 3.1.7.
Dopliikova latka 2 Vapenata sul hydroxyanalogu methioninu
Popis fyziologicky ucinne latky nebo identifikace mikroorganism u 3 [CH 3-S-(CH2)2-
Zivinovy substrat (pfipadna specifikace) 4 -
CH(OH)-COO]2Ca
Slozenf 5
monomer kyseliny: min. 83 % vapnik: min. 12 %
Druh a kategorie hospodarskych zvlfat 6 vsechny druhy zvifat s vyjimkou prezvykavcu
C/) rt '"1 ~
Jina ustanoveni
~
~
V1
0' V1
0'
7 Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Vapenata sul hydroxyanalogu methioninu" - obsah monomeru kyseliny - obsah vlhkosti - druh zvirat - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. C/)
V
Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: - oznaceni: .Vapenata sul hydroxyanalogu methioninu" - obsah monomeru - obsah vyrobku v krmne smesi 3.1.8.
Isopropylester hydroxyanalogu methioninu
CH3-S-(CH2)2CH(OH) COO-CH-(CH3)2
-
Monomemi estery: min. 90 % vlhkost: max. 1 %
dojnice
Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Jsopropylestcr 2-hydroxy-4methylthiobutanove kyseliny" - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi: - analog methioninu: Isopropylester 2hydroxy-4-methy Ithiobutanove kyseliny - procenticky podil analogu methioninu v krmne smesi
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Cislo ES 1 3.2.1.
3.2.2.
3.2.3.
3.2.4
Dopliikova latka 2 L-Lysin, technicky cisty
L-Iysin, koncentrovany roztok (baze)
L-Iysin, monohydrochlorid, technicky cisty
L-Iysin, monohydrochlorid, koncentrovany roztok
Popis fyziologicky ucinne latky nebo identifikace mikroorganismu 3 NH 2(CH)4 CH(NH2)COOH
NH 2(CH)4 CH(NH2)COOH
NH 2(CH)4 CH(NH 2) -
Zivinovy substrat (pfipadna specifikace) 4 -
COOH·HCL
5
L-Iysin: min. 98 %
sachar6za, melasa, skrobove produkty ajejich hydrolyzaty
L-Iysin: min. 60 %
-
L-Iysin: min. 78 %
COOH·HCL
NH 2(CH)4 CH(NH 2) -
Slozenf
sachar6za, melasa, skrobove produkty ajejich hydrolyzaty
L-Iysin: min. 22,4 %
Druh a kategorie hospodarskych zvlfat 6 vsechny druhy zvifat
vsechny druhy zvifat
vsechny druhy zvifat
vsechny druhy zvifat
n< ~,
V"J
rt
Jina ustanoveni
~
~
....... ....... 0'
7 Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Lvlysin" - obsah L-Iysinu - obsah vlhkosti - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Lvlysin, koncentrovany roztok (baze)" - obsah L-Iysinu - obsah vlhkosti - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Lvlysin, monohydrochlorid" - obsah L-Iysinu - obsah vlhkosti - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Lvlysin. monohydrochlorid, koncentrovany roztok" - obsah L-Iysinu - obsah vlhkosti - reg. nebo schvalovaci identifikacni c.
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V1
'..J
Cislo ES 1 3.2.5.
3.2.6.
3.2.7.
Dopliikova latka 2 L-lysin, sulfat, ziskany fermentaci pomoci Corynebacterium glutamicum
L-lysin fosfat a jeho vedlejsi produkty z fermentace pomoci Brevibacterium lactofermentum NRRL B-11470 3.2.7. Smes: a) technicky cisteho L-lysinmonohydrochloridu a b) technicky cisteho DLmethioninu chranena kopolymerem viny1pyridin/styren
Popis fyziologicky ucinne latky nebo identifikace mikroorganismu 3 [NH 2(CH2)4 CH(NH2)COOH]2" H 2SO4
[NH 2(CH2)4 CH(NH
2)COOH
"
H 3P0 4
NH 2(CH)4 CH(NH " 2)COOH HCl
CH 3S(CH2)2 CH(NH2)COOH
Zivinovy substrat (pfipadna specifikace) 4 cukerny SIrup, melasa, obili, skrobove produktya jejich hydrolyzaty sachar6za, amoniak a extrakt z ryb
-
Slozenf 5
L-lysin: min. 40 %
L-lysin: min. 35 % fosfor: min. 4,3 %
L-lysin + DL-methionin: min. 50 % (z toho DLmethionin: min. 15 %) kopolymer vinylpyridin/ styren: max. 3 %
Druh a kategorie hospodarskych zvlfat 6 vsechny druhy zvifat
drubez prasata
dojnice
C/) rt '"1 ~
~
~
Jina ustanoveni
V1
0' V1 00
7 Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Lvlysin, sulfat a jeho vedlejsi produkty z fermentace" - obsah L-lysinu - obsah vlhkosti - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Lvlysin fosfat ajeho vedlejsi produkty z fermentace" - obsah L-lysinu - obsah vlhkosti - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Smes L-lysinu monohydrochloridu a DL-methioninu chranena kopolymerem vinylpyridin/styren" - obsah L-lysinu - obsah DL-methioninu - obsah vlhkosti - kategorie zvirat - reg. nebo schvalovaci identifikacni
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
c. n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Cislo ES 1 3.3.1.
Dopliikova latka 2 L- threonin, technicky cisty
Popis fyziologicky ucinne latky nebo identifikace mikroorganism u 3 CH 3CH(OH)
Zivinovy substrat (pfipadna specifikace) 4 -
CH(NH2)-COOH
Slozenf 5
L-threonin: min. 98 %
Druh a kategorie hospodarskych zvlfat 6 vsechny druhy zvifat
n< ~,
V"J
rt
Jina ustanoveni
~
~
....... ....... 0'
7 Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Lvthreonin" - obsah L-threoninu - obsah vlhkosti - reg. nebo schvalovaci identifikacni c.
3.4.1.
3.4.2.
L-tryptofan, technicky cisty
DL-tryptofan, technicky cisty
(C gHSNH)-CH2 -
-
CH(NH2)COOH
(C gHSNH)-CH2 CH(NH2)COOH
-
L-tryptofan: min. 98 %
DL-tryptofan: min. 98 %
vsechny druhy zvifat
vsechny druhy zvifat
Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Lstryptofan" - obsah L-tryptofanu - obsah vlhkosti - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .Dl.stryptofan" - obsah DL-tryptofanu - obsah vlhkosti - reg. nebo schvalovaci identifikacni c.
1) DaISi dopliikove latky ze skupiny aminokyselin,jejich soli a analogu jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES.
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' V1
-...0
Cislo ES
Dopliikova latka
1 2 Mocovina a jeji derivaty 2.1.1 Mocovina, technicky cista
2.1.2
2.1.3
2.1.4
Biuret, technicky cisty
Fosfat mocoviny, technicky cist)'
Isobutylidendimocovina, technicky cista
Popis fyziologicky ucinne latky nebo identifikace mikroorganism u 3
Zivinovy substrat (prtpadna specifikace) 4
Slozenf 5
C/) rt '"1
Druh a kategorie hospod. zvtfat
Jina ustanoveni
6
7
~
~
~
V1
0' 0'
a
1)
COCNH2)2
-
Mocovina: min. 97 %
COCNH2)2NH
-
Biuret: min. 97 %
COCNH2)2 H3P0 4
(CH3)2-(CH)2(NHCONH 2)2
-
-
prezvykavci od pocatku prezvykovant
dusik: min. 16,5 % fosfor: min. 18 %
dusik: min. 30 % Isobutyraldehy d: min.35 %
Udaje na etikete nebo obalu vyrobku: - oznaceni: .rnocovina'', "biuret", "fosfat mocoviny", .Jsobutyldiendimocovina" podle vyrobku - obsah dusiku. U vyrobku 2.1.3. krome toho i obsah fosforu - druh a kategorie zvifat - reg. nebo schvalovaci identifikacni c. Udaje na etikete nebo obalu krmnych smesi : - oznaceni: .rnocovina'', "biuret", "fosfat mocoviny", .Jsobutyldiendimocovina" podle vyrobku - mnozstvi vyrobku v krmne smesi - mnozstvi nebilkovinneho dusiku, vyj adrene v dusikatych latkach (v % z celkoveho obsahu dusikatych latek) - v navodu k pouziti mnozstvi nebilkovinneho dusiku, ktere nesrni byt vzhledem k druhu a kategorii zvifat v dermi krmne davce prekroceno
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
1) DaISi dopliikove latky ze skupiny mocoviny a jejich derivatu mohou byt povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES.
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Reg. c. dopliikove latky
Dopliikova latka (obchodni nazev)
Slozeni, chern. vzorec, popis
Druh nebo kategorie zvlfat
Maxim. stari
1 2 4 3 5 Kokcidiostatika a histomonostatika 1) E 764 Halofuginon DL-trans-7-bromo-6- --vykrm kufat - _._-- _._-- -_._-- -hydrobromid chloro-3-(3-(3kruty 12 tydnu hydroxy-2-piperidyl) acetonyl) quinazolin4-(3H)-I-hydrobromid
Obsah v mg/kg kom pletniho krmiva min.
Jina ustanoveni
max. 7
6 2
n<
3
ochranna Ihuta: nejmene 5 dnu
Konec obdobi povoleni
~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
8 bez casoveho omezeni
1) DaISi dopliikove latky ze skupiny kokcidiostatikjsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES. C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' 0'
.......
C.EU
Dopliikova latka
1
2
Chemicky vzorec, popis
3
Druh nebo kategorie zvifat 4
Max. stari 5
Obsah v CFU/kg kom pletniho krmiva min. I max. 6
Jina ustanoveni
7
Konec obdobi povoleni 8
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' 0' N
Mikroorganizmy'! 1) Doplfikove latky ze skupiny mikroorganizmu jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES.
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
C.EU
1
Dopliikova latka
2
Chemicky vzorec, popis
3
Druh nebo kategorie zvifat 4
Max. stari 5
Obsah v CFU/kg kom pletniho krmiva min. I max. 6
Jina ustanoveni
7
Konec obdobi povoleni 8
n< ~,
V"J
rt
~
~
....... ....... 0'
Enzymy'! 1) Doplfikove latky ze skupiny enzymu jsou povoleny pfimo pouzitelnymi predpisy ES.
C/)
V
::;' ~
~
N
~,
~
o
~
~o
0<
w
c.n m <,
N
a a
00
C/) rt '"1 ~
~
~
V1
0' 0' V.l
Strana 5664
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Cast C Hodnoceni doplrikovych latek I. Tolerance obsahu ucinne latky zahrnujlci technologicke chyby: a) u obsahu do 0,5 jednotek (mg, g, 1 000 J.1g, 1 000 m. j., 105 CFU) tolerance 40 %, b) u obsahu 0,5 az 1 jednotka tolerance 0,2 jednotky, c) u obsahu 1,0 az 50 jednotek tolerance 20 %, d) u obsahu 50,0 az 100 jednotek tolerance 10 jednotek, e) u obsahu 100,0 az 500 jednotek tolerance 10 %, f) u obsahu 500,0 az 1 000 jednotek tolerance 50 jednotek, g) u obsahu nad 1 000 jednotek tolerance 5 %.
II. Postup hodnoceni (1) Z vysledku zkousky se pomoci nejistoty merent vypocitajt dolni (DA) a homi (HA) mez rozsahu vysledku, Z deklarovane hodnoty se pomoci tolerance uvedene v casti B vypocttaji dolni (DT) a horni (HT) mez rozsahu tolerance deklarovane hodnoty. (2) V pripade, ze nalezeny obsah Iezi pod deklarovanou hodnotou, povazuji se udaje zkousenych hodnot za vyhovujici, kdyz horni mez rozsahu vysledku (HA) je vetSf nebo rovna dolnt mezi rozsahu tolerance (DT). HA~DT
(3) V prtpade, ze nalezeny obsah lezf nad deklarovanou hodnotou, povazuji se udaje zkousenych hodnot za jestc vyhovujici, kdyz horni mez rozsahu tolerance (HT) je vets! nebo rovna dolni mezi rozsahu vysledku (DA). HT:::;DA
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5665
Pifloha
c. 12 k vyhlasce c. 356/2008
BIOLOGICKE ZKOUSENI
1. Vyklad pojmu 1.1. zakladni biologicke zkouseni je zkousenl krmiv formou biologicke testace, bilancni zkousky nebo krmne zkousky, 1.2. zkouseni jakosti zivocisnych produktu je stanoveni jejich rozhodujicich jakostnich znaku a vlastnosti pro dalst zpracovani a prodej, 1.3. zkouseni bezpecnosti uziti krmiva je soubor zkousek a testu, jejichz vysledky rozhoduji 0 vlivu krmiva na zdravi zvfrat a lidi ana zivotni prostredt (dale jen "zkouseni bezpecnosti''), 1.4. kontrolni skupina zvfrat je soubor zvifat vybranych na zaklade stanovenych kriterii pro provadeni zakladniho biologickeho zkouseni, 1.5. pokusna skupina zvfrat je soubor zvirat vybranych na zaklade stanovenych kriterii, jimz je podavano zkousene krmivo nebo dopliikova latka, 1.6. cilova zvirata jsou hospodarska zvitata, jejichz produkty jsou urceny k prime konzumaci nebo k zpracovani na potravinarske vyrobky (dale jen "zivocisnc produkty"), 1.7. Iaboratornt zvirata jsou zvirata, ktera jsou pouzivana ph zkousenl bezpecnosti a v bilancni zkousce; ph manipulaci s nimi jsou vytvareny podminky a navozovany procesy, ktere v prirozcnych podminkach neexistuji, 1.8. konzervacni latky jsou Iatky pridavane ke krmivu za ucelem ovlivneni fermentacnlho procesu u statkovych objemnych krmiv nebo prubehu skladovani krmiv, 1.9. ferrnentacni proces je proces vyvolany za ucelem uchovani statkovych objemnych krmiv, 1.10 produkcni ucinnost krmiva je komplexni ucinek krmiva u zvirat chovanych za standardnich podminek; vyjadruje se mnozstvim krmiva spotrebovaneho na jednotku produkce. 1.11 zkousenim ucinnosti dopliikovych latek urcenych ke konzervaci krmiv je zkouseni konzervacnich ucinkr; dopliikove latky na prubeh konzervace a kvalitu krmiva (dale jen "zkouseni konzervacni ucinnosti''), 1.12 monografie je souhrn vysledku biologickeho zkouseni doplnkovych latek zpracovany podle stanovenych kriteril a dopliiujici souhrnnou dokumentaci,
Sb.
Strana 5666
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
2. Zakladni biologicke zkouseni 2.1. Zakladnim biologickym zkousenim se zjist'uje vliv krmiva na rust zvfrat, na produkci a kvalitu zivocisneho vyrobku, na produkcni ucinnost krmiva, na stravitelnost zivin a vliv dalsiho pripadneho specifickeho ucinku na zhodnoceni krmiva apod. Provadi se u krmiv a dalsich Iatek neovliviiujicich primo produkcni ucinnost krmiv formou biologicke testace, bilancni zkousky nebo krmne zkousky, 2.2. Biologicka testace a krmna zkouska se provadi formou srovnavacich pokusu pokusne skupiny prlslusneho druhu a kategorie zvirat ve srovnani s kontrolni skupinou zvirat stejneho druhu a kategorie a na stanovenem minimalnim poctu zvifat v pokusnych a kontrolnich skupinach, jejichz vyrovnanost byla statisticky overena. 2.3. Bilancni zkouska se provadi na cilovych nebo Iaboratornich zvfratech za podminek stanovenych jinym pravnim predpisem' . 2.4. Metody a technicke parametry na provadeni zakladniho biologickeho zkouseni pro jednotlive druhy a kategorie zvlrat jsou uvedeny v prflozc c. 13.
3. Zkouseui jakosti zivocisnych produktu 4.1. Zkousenim jakosti zivocisnych produktu se zjistujf vlastnosti produktu, zejmena masa, vajec nebo mleka pokusnych skupin zvitat, ktera byla krmena zkousenym krmivem, dopliikovou latkou nebo premixem. 4.2. Zkouseni jakosti zivocisnych produktu Je soucasti zakladniho biologickeho zkouseni a zkouseni konzervacni ucinnosti. 4.3. Zivocisne produkty ziskane od zvirat pokusnych skupin se srovnavaji s vlastnostmi zivocisnych produktu kontrolnich skupin zvitat, ktera nebyla krmena zkousenym krmivem, dopliikovou latkou nebo premixem. 4.4. Metody zkouseni jakosti zivocisnych produktu jsou uvedeny v prilozc c. 15. 4. Zkousenf bezpecnosti 5.1. Zkousenim bezpecnosti je vylouceni moznych rizik pro cloveka, ktera mohou vzniknout spotrebou potravin zivocisneho puvodu obsahujicich pripadna rezidua z krmiva, dopliikove latky nebo premixu a vylouceni moznych rizik kontaminace zivotnlho prostredl pripadnym vylucovanim techto rezidui zviraty. 5.2. Zkouseni bezpecnosti zahmuje soubor zkousek uvedenych v ptiloze c. 16. Pouziti jednotlivych zkousek must odpovidat druhu a vlastnostem zkouseneho krmiva, dopliikove latky a premixu, druhu zvifete a zivocisneho produktu urceneho k Iidske vyzive a moznosti tvorby rezidui, ktera mohou ohrozit zdravi lidl, zvifat a zivotnt prostredi. 5.3. Zkouseni bezpecnosti se provadi na cilovych a Iaboratomich zviratech za podminek stanovenych jinym pravnim predpisem'. 1)
§ 15 az 18 zakona c. 246/1992 Sb., na ochranu zvifat proti tyrani, ve zneni pozdejsich predpisu.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5667
5. Zkousenl konzervacnf ucinnosti
3.1. Zkouseni konzervacni ucinnosti se provadi na druhu krmiva, pro ktere je konzervacni latka urcena, v kontrolni a pokusne zkousce, zalozene na stejnem druhu krmiva bez pouziti konzervacni latky nebo s pouzitim konzervacni latky se znamym ucinkem ve stejnem obdobl a za stejnych podminek. 3.2. Ucinnost zkousene konzervacni latky se vyjadruje porovnamm kvality konzervovaneho a kontrolniho krmiva ovcrenc prislusnymi analytickymi metodami a dale, je-li to nezbytne, provedenim zakladniho biologickeho zkouseni konzervovaneho a kontrolniho krmiva na zvfratech a dalsimi zkouskami podle druhu a charakteru konzervacni latky. 3.3. Metody a technicke parametry na provadeni zkouseni konzervacni ucinnosti jsou uvedeny v prilozc c. 14.
Strana 5668
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Pifloha
c. 13 k vyhlasce c. 356/2008
Zakladni biologicke zkouseui krmiv
1. Biologicka testace 1.1. Zpusob provedeni 1.1.1. Biologicka testace je soubor minimalne peti soubezne opakovanych skupinovych srovnavacich nebo tff periodicko-skupinovych srovnavacich pokusu, Pokusy se usporadajt tak, aby se vyloucil vliv vsech faktoru na sledovanou odezvu s vyjimkou faktoru sameho. 1.1.2. Skupinovy srovnavaci pokus se provadi se dvema nebo vice skupinami zvfrat. 1.1.3. Periodicko-skupinovy srovnavaci pokus se provadi se dvema skupinami zvfrat, pricemz se zkousene krmivo strida ve skupinach tak, aby kazda skupina zvifat byla vzdy minimalne jednou jako kontrolni a jednou jako pokusna, 1.1.4. Opakovani skupinovych a periodicko-skupinovych srovnavacich pokusu, s vyjimkou biologicke testace na rybach a nosnicich, se umist'uji na vice pracovistich, minimalne vsak na tfech, 1.2 Zaj istenf krmiv Krmne smesi a krmne davky se u kontrolni a pokusne skupiny zvirat lisf pouze ve zkousenem krmivu. Veskera krmiva, vcctne vsech pouzitych krmnych surovin, dopliikovych latek a premixu, se predcm ovetuji analyticky. 1.3. Vyber zvirat 1.3.1. Minimalni pocet zvirat v kazde skupine skupinoveho srovnavaciho pokusuje: - u selat - 20 ks, - u skotu, prasat, ovci - 10 ks, - u drubeze - odchov, vykrm - 100 ks, - u nosnic chovnych, hus, kachen, krut - 25 ks, - u nosnic uzitkovych - 60 ks, - u kraliku - 40 ks, - u ryb: pludek - 1000 ks, vykrm - 200 ks, generacni ryby - 50 ks. 1.3.2. Pozadovany pomer pohlavi v kontrolnich a pokusnych skupinach, pokud neni stanoveno jinak, je vzdy totozny. 1.3.3. Zvitata v kontrolnich a pokusnych skupinach jsou stejne plemenne prtslusnosti nebo typu krizeni, vyrovnaneho start a zive hmotnosti, v dobrem zdravotnim stavu a kondici. Selata a prasata se odcervuji, Zarazovant zvirat do skupinoveho srovnavaciho pokusu probiha jednorazove s vyjimkou prasnic, kde je moznost etapoveho vyberu. 1.3.4. Zvitata vybrana do kontrolnich a pokusnych skupin se oznacuji individualne,
Sb.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5669
1.3.5. Provadi se statisticke ovefeni vyrovnanosti zivych hmotnosti ph vyberu. Maxirnalni hodnoty variacniho koeficientu zivych hmotnosti, ktery se vypocte jako podil smerodatne odchylky k prumeru vyjadreny v procentech, jsou nasledujlci: - odchov a vykrm telat a vykrm kraliku - 15, - odchov a vykrm skotu - 8, - jehiiata, selata, prasata - 10, - u ostatnich zvirat se neoverujl. Dale se statisticky overuje nevyznamnost rozdilu prumernych zivych hmotnosti nebo mnozstvi mleka (v kg FCM) mezi skupinami. 1.3.6. Do pokusu na dojnicich se vybiraji dojnice na 2. a dalsi laktaci, s vyrovnanou uzitkovosti v prcdchozi laktaci, s vyrovnanou zivou hmotnosti a plemennou prtslusnosti. V prtpade skupinovych srovnavacich pokusu se rozdelenl dojnic do skupin provadi metodou analogickych dvojic tak, aby zarazeni do dvojic spliiovalo hlavni kriteria vyrovnanosti, tj. dojivost a dobu po oteleni. 1.3.7. Skupinove srovnavaci pokusy na prasnicich se provadeji v analogickych dvojicich a vyhodnocuji se skupinove, Ve dvojicich jsou zastoupeny prasnice na 2. az 4. vrhu, s vyrovnanou uzitkovosti v predchozim vrhu, zapustene plemeniky stejne plemenne prislusnosti. 1.4. Pracoviste a ustajovaci prostory 1.4.1. Zvirata kontrolnich a pokusnych skupin se umist'uji v jednom ustajovacim prostoru, ve shodnych mikroklimatickych a technologickych podminkach. 1.4.2. Pracoviste a ustajovaci prostory, rovnez podminky ustajeni, zejmena prostor, vlhkost, koncentrace nezadoucich cinitelu (amoniak, sirovodik apod.), plocha na 1 kus, odpovidajt platnemu standardu a zoohygienickym pozadavkum pro urcity druh a kategorii zvitat. 1.4.3. Prubezne se sleduje a zaznamenava teplota, vlhkost, obsah amoniaku a obsah sirovodiku v ustajovacim prostoru. 1.5. Technika krmeni 1.5.1. Zkousene krmivo se zkrmuje podle navrzeneho krmneho navodu, 1.5.2. Pokud neni krmny navod predlozcn, krmi se podle krmnych navodu pro krmiva podobncho slozeni, ucinku a charakteristiky. 1.6. Sledovane ukazatele Hlavni sledovane ukazatele biologicke testace jsou uzitkove vlastnosti zvftat, zejmena prfrustky zive hmotnosti, dojivost, snaska, spotreba krmiv a zivin a jine. Dale se sleduje reakce zvirat na podavana krmiva, prfjem krmiva, zdravotni stav zvtrat. Vyzaduje-li to charakter zkouseneho krmiva, dopliiuje se sledovani metabolickeho profilu zvitat, kontroluje se obsah cizorodych latek v zivocisnych pro duktech, biologickych tekutinach, tkanich a vykalech,
Strana 5670
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
1.6.1. Ziva hmotnost se zjist'uje vazenim na vahach, na kterych lze zvazit dany druh a kategorii zvirat s pozadovanou rninimalni presnosti: - pro rybi pludek 1 g, - pro ryby a drubez 109, - pro selata 0,1 kg, - pro ostatni kategorie 1 kg. Vazeni se provadi vzdy ve stejnem casovem obdobi, a to pred podanim krmiva, navazene hodnoty se bezprostredne uvedou do prvotni evidence 0 pokusu. Prumerny dermi ptirustek zive hmotnosti jednoho kusu se vypocte z rozdilu hmotnosti za dane obdohi delenim poctem dni v obdobi. 1.6.2. Z biologicke testace se vyrazujt pouze zvifata nemocna a zakrsla, Dojde-li k hromadnemu zavaznemu onemocnent zvitat, nebo klesne-li ve skupinovem srovnavacim pokusu z jakehokoliv duvodu pocet zvirat pod 70 % puvodniho stavu, pokus se nehodnoti, Pokud by doslo k vylouceni vice nez 20 % skupinovych srovnavacich pokusu, biologickou testaci nelze hodnotit. 1.6.3. Hmotnost nadojeneho mleka se zjistuje individualnim vazenim vecerniho a ranniho nadoje vzdy v prislusnych sledovanych obdobich. Ph kazdem vazeni mleka se provadi individualni odber vzorku podle prflohy c. 15 bod 2.1. teto vyhlasky, 1.6.4. Snaska vajec se sleduje vzdy jednou denne ve stejnou dobu rucnim sberem individualne pro kazdou klec. V kazde skupine se eviduje: - individualni snaska podle klcci, - pocet vajec snesenych za skupinu, - hmotnost vajec zjistena za skupinu, - pocet vyrazenych vajec vcctne specifikace duvodu vyrazcni, - prumerna snaska na nosnici, - intenzita snasky v %. 1.6.5. Spotreba krmiva se eviduje oddelene pro kazdou skupinu. Z celkove spotreby
srnest za skupinu po odectu spotreby na uhynula nebo vyrazena zvirata se vypocte: - prumerna celkova spotreba krmiva na 1 kus ve skupine za obdobi, - prumerna spotreba krmiva na jednotku produkce, tj. na 1 kg ptirustku zive hmotnosti, na 1 kg FCM, na 100 vajec apod.. 1.7. Kontrola zdravotniho stavu zvifat Veskere klinicke projevy zdravotnlho stavu zvitat, zejmena malatnost, zhorseny phjem krmiva, prujmy, odlisne chovani sledovane adspekci, se uvedou do prvotni evidence skupinoveho srovnavaclho pokusu a v dilcf zprave z tohoto pokusu.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5671
U uhynulych nebo nutne odporazenych zvfrat se vyzada provedeni pitvy. V oduvodnenych prlpadech, kde pricina uhynu zjevne nesouvisi se zkousenym krmivem neni nutne odborne veterinami vysetreni, 1.8. Evidence 1.8.1. Prvotni evidence vsech sledovanych ukazatelu je podkladem pro zpracovani dilcf zpravy z kazdeho skupinoveho srovnavaciho pokusu. 1.8.2. Vysledky dilcich zprav se zpracuji do souhrnne dokumentace biologicke testace. Prukaznost rozdllu zjistenych souhrnnych vysledku se overuje statisticky s uvedenim pouzite metody.
2. Bilaneni zkouska 2.1. Bilancni zkouskou se zjistuje stravitelnost zivin a energie krmiva nebo vliv krmiva na stravitelnost zivin krmne smesi a na bilanci zivin. 2.2. Stravitelnost zivin se stanovuje jako bilance zivin a energie traviciho traktu, morena ve standardnich podminkach. Stravitelnost se vyjadruje v procentech. 2.3. Minimalni pocty zvifat v bilancni zkousce ph podilu zkouseneho krmiva v davce: - nad 50% - 3 kusy analogickych zvitat nebo skupin zvfrat s vyjimkou kurat, - 25 - 50%, u kufat 25 - 100% - 6 ks analogickych zvirat nebo skupin zvfrat, - pod 25 % - 8 kusu analogickych zvirat nebo skupin zvtrat. 2.4. Vyber zvirat se ridf pozadavky uvedenymi v bode 1.3 teto prtlohy. 2.5. Zvirata se ustajuji v jednom ustajovacim prostoru. Umistuji se bud' v bilancnich klecich nebo v bilancnich stanich tak, aby bylo umozneno presne davkovani krmiv, zjist'ovant jejich zbytku a bezeztratovy sber vykalu a moce. Mikroklimaticke podminky odpovidajt fyziologickym narokum zvirat. 2.6. Zkousi-li se krmivo urcene jako krmna surovina do krmnych smesr a stanovuje-li se jeho vliv na stravitelnost zivin krmne smesi, pouzije se jako kontrolni krmivo rovnez krmna smes, Krmne davky pro bilancni zkousku zajistuji zachovnou potrebu zivin, mineralnich latek a vitaminu, hladina jejich obsahu nesmi prekrocit 1,5 nasobek zachovne potreby. 2.7. Krmna davka se pro bilancni zkousku stanovi tak, aby ph zkrmovani byly zbytky krmiva rninimalni, Krmi se 2 x denne, minirnalni interval mezi krmenim je 7 hodin. 2.8. Veskera krmiva vcctne vsech pouzitych krmnych surovin se predem ovetuji analyticky.
Strana 5672
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
2.9. Minimalni doba trvani bilancni zkousky je 5 dnl u monogastrickych zvirat a minimalne 7 dnl u ptezvykavcu. Bezprostredne po umisteni zvirat do bilancnich kleci nebo na bilancni stani must probehnout navykove obdobl v delce podle druhu zvitat 7 14 dnl a pote pnpravne obdobl minimalne 6 dni, Tato obdobl se nezapocltavaji do vyhodnoceni bilancni zkousky, 2.10. V prubehu bilancni zkousky se u jednotlivych zvirat presne podchycuje prfjem a zbytky krmiv, rrmozstvi vykalu a moce, u skopcu pouze vykalu, Odebrana moe se konzervuje vhodnou konzervacni prisadou nebo se zchlazuje, vykaly se bud' konzervuji nebo zmrazuji, Suseni vykalu se provadi Iyofilizaci, Pokud neni k dispozici Iyofilizator, vykaly se pred stanovenim dusiku nesusi, 2.11. Kontrola zive hmotnosti zvirat se provadi na pocatku a na konci bilancni zkousky, vzdy ve stejnou dobu, a to pred podanim krmiva. 2.12. Evidence se vede u kazde bilancni zkousky samostatne, 2.13. Vysledky bilancnich zkousek se zpracovavaji do souhrnne dokumentace biologickeho zkouseni. Rozdily stanovenych koeficientu stravitelnosti, mezi kontrolnim a zkousenym krmivem, se ovetuji statisticky. Metody statistickeho ovefeni se uvedou do dokumentace. 2.14. Z bilancnich zkousek se vyrazujt zvfrata, u kterych byly zjisteny klinicky zjevne poruchy zdravi a zvitata, u nichz cinily zbytky krmiva vice nez 5% susiny, nebo u nichz koeficient stravitelnosti jednotlivych zivin presahuje hodnotu dvojnasobku smerodatne odchylky od prumeru ostatnich zjistenych hodnot koeficientu stravitelnosti krmiva. 3. Krrnna zkouska 3.1. Krmne zkousky se provadeji na druhu a kategorii zvitat, pro ktere je zkousene krmivo urceno, minimalne ve trech dilcich skupinovych srovnavacich pokusech. 3.2. Krmne zkousky se provadeji vzdy ve dvou skupinach zvfrat, kontrolni a pokusne. Zajisten! krmiv je shodne s bodem 1.2. teto prilohy. 3.3. Minimalni pocet zvirat ve skupine jednoho skupinoveho srovnavaciho pokusu je u krmne zkousky: - u kutat, housat, kachiiat, krut'at - 25 ks, - u dospele drubeze, kraliku, selat, prasat, ovci, koz - 10 ks, - u telat, ostatniho skotu, koni - 3 ks. Pocty zvirat jinych druhu se stanovuji analogicky. 3.4. Do skupinoveho srovnavaciho pokusu pro krmnou zkousku se vybiraji zvirata podle kriteril uvedenych v bodech 1.3.2. az 1.3.7., ustajuji se a krmi podle zasad
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5673
uvedenych v bode 1.4. a 1.5. teto prtlohy. 3.5. Doba trvani skupinoveho srovnavaciho pokusu krmne zkousky Je minimalne: - ph zkousce chutnosti 2 tydny, vcctne pripravneho obdobi, - ph zkousce prtjmu 3 tydny, - ph zkousce dietetickych vlastnosti krmiva 4 tydny, - ph jinych krmnych zkouskach (napr. ph reklamaci, prosle dobe pouzitelnosti apod.) se postupuje podle krmneho navodu krmiva nebo podle krmneho navodu pro krmiva podobneho slozeni, ucinku a charakteristiky. 3.6. Ph zkousce chutnosti krmiva se hodnoti predevsim rychlost prijmu krmiv za urcity casovy usek, Dale se sleduje ziva hmotnost zvitat na pocatku a na konci zkousky a reakce zvfrat na podavana krmiva. Ph zkousce prtjmu krmiva se hodnoti dynamika prtjmu kontrolniho a zkouseneho krmiva ve vztahu k pfijate susine. 3.7. Ph zkouskach dietetickych vlastnosti krmiva se hodnoti: - hmotnost zvirat na pocatku a na konci sledovaneho obdobi, - ptirustek zive hmotnosti za sledovane obdobi,
- pfijem a celkova spotreba krmiv, reakce zvifat na zkousene krmivo, - zdravotni stav zvirat sledovany adspekci, - veterinarni vysetteni nutne odporazenych a uhynulych zvirat, - chemicke ptipadne mikrobiologicke vysetrenl vykalu zvitat. 3.8. Pro hodnoceni ostatnich krmnych zkousek plati pravidla stanovena pro hodnoceni biologicke testace v bode 1.6. teto prtlohy. 3.9. Evidence se vede u kazdeho skupinoveho srovnavacfho pokusu krmne zkousky samostatne, Vysledky se zpracovavaji do souhrnne dokumentace biologickeho zkouseni.
Strana 5674
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Pifloha
c. 14 k vyhlasce c. 356/2008
1. Zkousenf konzervacul ucinnosti 1.1. Kontrolni a pokusna zkouska konzervacni ucinnosti se zakladaji soucasne. 1.2. Ph zahajeni konzervacnich zkousek se krmiva, na kterych se zkouska provadi a konzervacni latky, overuji analyticky. 1.3. Pro kontrolni a pokusnou zkousku konzervacni ucinnosti u statkovych objemnych krmiv se pouziva stejne krmivo, tj. shodny druh, shodne vegetacni stadium, shodna mechanicka uprava (delka rezanky, ulozeni, dusani, zatizeni, uzavreni atd.). 1.4. Aplikace zkousene konzervacni latky se provadi podle navodu, uvedeneho zadatelem 0 registraci. Davkuje se rovnomeme. 1.5. Krmivo, pouzite ke konzervacni zkousce, se vazi, 1.6. Doba zakladani kontrolni a pokusne konzervacni zkousky u statkovych objemnych krmiv trva nejvyse 24 hodin. 1.7. Konzcrvacni zkousky, s vyjimkou konzervacnich zkousek u statkovych objemnych krmiv, se zakladaji na dobu, ktera je stanovena jako rnaximalni doba ucinnosti zkousene konzervacni Iatky, 1.8. V prubehu kontrolni a pokusne konzervacni zkousky a v posledni den zkousky se krmiva ovetuji analyticky. 1.9. V prubehu konzervacni zkousky se sleduje a zaznamenava teplota, podle povahy zkousene konzervacni latky i vlhkost vnejslho prostrcdi. V prubehu konzervacni zkousky objemnych krmiv se sleduje a zaznamenava pH. 1.10. V prubehu konzervacni zkousky u objemnych statkovych krmiv se zjist'ujf ztraty vznikle odtokem silaznich st'av, 1.11. Po skonceni konzervacni zkousky u objemnych statkovych krmiv se stanovi analyticky obsah zivin, pH a obsah kyselin, vzniklych fermentacnim procesem. Krmivo se hodnoti senzoricky. 1.12. 0 prubehu konzervacnich zkousek se vede evidence. Veskere dilcf vysledky se zpracovavaji do souhrnne dokumentace 0 zkouseni konzervacni ucinnosti.
Sb.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5675
Pifloha
c. 15 k vyhlasce c. 356/2008
Zkouseni jakosti zivocisnych produktu 1. Zkousenf jakosti masa 1.1. Senzoricke hodnoceni jakosti masa Podstata senzorickeho hodnoceni spociva v subjektivnim posouzeni vzhledu, vune, ehuti, st'avnatosti, krehkosti, jemnosti eventualne dalsich vlastnosti zkousenych vzorku masa, ziskanych od zvifat kontrolnich a pokusnych skupin. 1.1.1. Odborne znalecke posouzeni provadi nejmene 5 posuzovatelu, z toho 3 stall, otestovani jako zpusobili, a dva dalsl, Za optimalni se povazuje hodnoceni 5 vzorku, Vzorky j sou anonymni.
1.1.2. Vzorky se doporucuje odebirat z mist, odkud se odeblra i vzorek k fyzikalnechemickernu zkouseni, a to v ciste svalovine a v mnozstvi.- u skotu mezi 9. a 12. zebrem - rostenka (500-700 g) - u prasat od posledniho zebra kaudalnim smercm - pecene (400-600 g) - u ovci hfbetni partie (400-600 g) - u telat mezi 9. a 12. zebrem - pecene (400-600 g) - u drubeze prsni a stehenni svalovina (cely kus) - u ryb cele kusy (nejmene 500 g). Ph senzorickem hodnoceni lze dIe potreby pouzit i jine svaly, tukovou tkaii, dalsi casti jatecneho zvirete nebo jeho organy, napr. jatra a jine, 1.1.3. K baleni vzorku se pouzivaji obaly, ktere zajistf puvodni vlastnosti vzorku, 1.1.4. Vzorky se skladuji ph teplote masa v rozmezi 1 - 3 stupiiu C; pokud neni dodrzena doporucena doba pro senzoricke hodnoceni od porazeni zvlrete, uvedena v bode 1.1.5., vzorky se zamrazuji a uchovavaji ph teplote nizsf nez - 18 stupiiu C nejdele do 2 mesicu.
1.1.5. Doporucena doba pro senzoricke hodnoceni od porazeni zvfrete:- u hoveziho masa 6. - 8. den, - u veproveho masa 3. - 6. den, - u teleciho 4. - 6. den, - u skopoveho 3. - 7. den, - u drubeziho 3. - 7. den. 1.1.6. Senzoricke hodnoceni syroveho masa Provadi se posuzovani: - barvy a vzhledu, - zastoupeni mezisvaloveho tuku - mramorovani, - vlaknitosti,
Sb.
Strana 5676
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
- textury - konzistenee, - sehopnosti masa vazat vlastni st'avu, - paehu. Vysledek se vyjadruje bud' slovne nebo bodovym hodnocenim. Obvykle se boduje celkova jakost. Doporucuje se uziti 5 bodoveho systemu. 1.1.7. Senzoricke hodnoceni masa tepelne upraveneho Hodnoti se zakladni kriteria: - vunc, - ehut', - st'avnatost, - krehkost ajemnost. Posuzuje se bodovym systemem a slovne. 1.1.7.1. Tepelna uprava masa dusenim v uzavrenem 0 bal u Zkousene vzorky masa se dust v uzavrenych masovych sklenicich v prostrcdi pary po stanovenou dobu. Bodove hodnoceni pak slouzi ke vzajemnemu porovnani vzorku a ke statistickemu zpracovani. Celkove vyhodnoceni stanovi, zda se jedna 0 maso bez zavad nebo 0 maso s odehylkami. Nedilnou soucasti hodnoceni je protokol, ktery se priklada k celkovemu hodnoceni posuzovanych vzorku, 1.1.7.2. Hodnoceni uvolnene st'avy (vyvaru) U vyvaru se posuzuje barva a cirost, vunc, ehut', eventualne podil tuku ve vyvaru. 1.1.7.3. Tepelna uprava masa varenim Zkousene vzorky se vafi ve vode bez prtsad po stanovenou dobu. 1.1.7.4. Tepelna uprava masa peeenim Vzorky zkousene svaloviny se pecou ve sklenenych nadobach z varneho skla v elektricke troube ph stanovene teplote adobe. 1.1.7.5. Uprava masa grilovanim Vzorky masa se griluji na grilovacim automatu ph stanovene teplote adobe. 1.1.7.6. Zkouska skvarentm Vzorek tukove tkane se rozkraji na kousky 0 hrane 2 em a skvaff se ph stanovene teplote az do uvolneni tuku. 1.1.7.7. Stanoveni ztrat masa varenim Rozdil mezi hrnotnosti syroveho a vareneho masa slouzi k vypoctu ztrat varenim. Vyjadruje se v proeenteeh. 1.1.7.8. Stanoveni ztrat masa grilovanim Rozdil mezi hmotnosti syroveho a grilovaneho masa slouzi k vypoctu ztrat grilovanim, Vyjadruje se v proeenteeh. 1.2. Chemicke hodnoceni jakosti masa Odber vzorku je stejny jako v bode 1.1.2. teto prtlohy.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5677
1.2.1. Stanoveni obsahu vody Vzorek se susi s piskem ph 100 - 105 stupiiu C do konstantni hmotnosti, obsah vody se vyjadruje v procentech. Rozdil mezi soubeznymi stanovenimi nepresahuje 0,3%. 1.2.2. Stanoveni celkoveho dusiku metodou podle KjeldahlaDusfk bilkovin se prevede rnineralizaci na amoniak, ktery se stanovi destilaci titracne, Obsah dusikatych latek se vypocte nasobenim koeficientem 6,25. 1.2.3. Stanoveni tuku primou extrakci Tuk po odstraneni obsahu vody susenim se extrahuje rozpoustedlem, ktere se odparl a tuk se zvazi, 1.2.4. Stanoveni obsahu popela - mineralii Spalovanim zhomogenizovaneho vzorku ph teplote max. 600 stupiiu C do bile az bilosede barvy pope1e. 1.2.5. Stanoveni hydroxyprolinu Stanovi se po hydrolyze bilkovin na zaklade barevne reakce jeho oxidacniho produktu p-dimethylaminobenzaldehydem. 1.2.6. Stanoveni tryptofanu Spociva v alkalicke hydrolyze vzorku hydroxidem barnatym a v kolorimetrickem stanoveni, 1.2.7. Stanoveni obsahu vazivovych bilkovin vypoctem (x) x = a . f [gil 00 g] a = obsah hydroxyprolinu v gil 00 g f = 8,877 - prepocitavacl faktor svalove bilkoviny = bilkoviny celkem - vazivove bilkoviny, 1.2.8. Stanoveni nutrient hodnoty masa - vypoctem NP (%) = nutrient hodnota masa je procentualni podil energie cistych, plne hodnotnych bilkovin z hodnoty celkove energie masa. 123,3 * (1,43 - x) * (B * 17) NP
x
= - - - -2,34-x -----(B*17)+(T*38)
log hodnoty obsahu hydroxyprolinu/g ve 100g celkovych bilkovin masa (g na 16 g N) B = obsah bilkovin v mase (%) T = obsahu tuku v mase (%). =
1.2.9. Stanoveni obsahu cholesterolu Stanovi se spektrofotometricky po reakci s kyselinou sulfosalicylovou a anhydridem kyseliny octove v prostredt kyseliny strove.
Strana 5678
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
1.3. Tcchnologicke hodnoceni masa 1.3.1. Stanoveni schopnosti masa vazat pridanou vodou. Zjist'uje se schopnost zhomogenizovaneho masa udrzet si v ptItomnosti soli pridanou vodu i po tepelnem zpracovani. 1.3.2. Stanoveni pH masa Obvykle se stanovuje u hovezfho a veproveho masa jeho pHlhod 1 hodinu po porazce a pH24hod 24 hodin po porazce. N a zaklade posouzeni techto dvou hodnot se definuje vyskyt specifickych vad masa. 1.4. Stanoveni inhibicnich latek v mase Provadi se mikrobiologicke stanoveni rezidui inhibicnich latek. 1.5. Jatecne hodnoceni cilovych zvifat Provadi se minimalne u 6 ks z kontrolni i pokusne skupiny (pomer pohlavi 1 1), u kterych se ziva hmotnost nejvice priblizuje prumeru skupiny (+/- 5 %). U ryb se hodnoti 10 ks ryb z kazde skupiny. Posuzuje se stupen zmasilosti a protucneni, popf. stupen nezadouclho pretucneni. Posuzuje se zrakem (hmatem). Dale se zjistuje: - hmotnost pri odberu, tj. celkova hmotnost zvifete zj istcna vazenim, - cista hmotnost, tj. hmotnost pri odberu snizcna zvysena 0 prirazku na Iacnost,
0
srazku na nakrmenost nebo
- hmotnost j atccne opracovaneho tela, tj. hmotnost zjistena vazenim v tepelnem stavu po ukonceni porazky nejpozdeji do 30 min., - vyteznost, tj. % podil hmotnosti jatecne opracovaneho tela k cistc hmotnosti. 1.5.1. J atecne hodnoceni skotu a ovci Do jatccne opracovaneho tela se pocita hmotnost 2 pulek nebo 4 ctvrti bez kuze, bez hlavy oddelene od trupu pred 1. krcnim obratlem, bez noh oddelenych v dolnim kloubu zapestnim nebo zanartnim, bez organu dutiny hrudni, bfisnf a panevni, vynatych s prirostlym tukem, bez pohlavnich organu, bez ledvin, ledvinoveho a panevniho loje. 1.5.2. J atecne hodnoceni prasat Do jatecne opracovaneho tela se pocita hmotnost 2 pulek s hlavou bez mozku a michy, vcctne kruponu a kruponoveho sadla, s Iedvinovym sadlem (plstnim), bez ledvin a ostatnich organu dutiny hrudni, bfisn! a panevni, vyiiatych s prirostlym tukem 1.5.3. Jatecne hodnoceni drubeze Pri jatecnem rozboru se sleduje a vyhodnocuje:
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5679
- ziva hmotnost zvirat po 12 hodinovem Iacneni, - hmotnost vykuchane drubeze (cisty trup bez drubku, ale s kuzf krku), - hmotnost prsni svaloviny, - hmotnost stehenni svaloviny, - hmotnost jater, - hmotnost hodnotnych casti, - hmotnost prazdneho zaludku, jater a srdce. Vyteznost je % podil hmotnosti vykuchane drubeze vcctne hmotnosti hodnotnych cast! z hmotnosti pred zabitim, 1.5.4. Jatecne hodnoceni kraliku Ph bourani se oddeli hlava a za poslednim zebrem prednt cast, ktera obsahuje krk, zebra s brisnirni svaly a prednt nohy. Hmotnost zadnl casti je soucet hmotnosti hrbetu a stehen. J atecna vyteznost se vypocte j ako podil souctu hmotnosti j atecneho trupu s hlavou, srdce, jater, ledvin s Iedvinovym tukem k zive hmotnosti. 1.5.5. Stanoveni stolni hodnoty ryb Stolni hodnotaje soubor smyslove posuzovanych vlastnosti a vyteznosti. Hmotnost ryby je hmotnost mokre ryby po okapani prebytecne vody. Hmotnost masa je hmotnost ryby bez cast! tela, ktere se nezapocltavaji do vyteznosti a predstavuje u kapra cele telo bez hlavy, vnitrnich organu, ploutvi a supin, vcctne jiker nebo mlici, u pstruhu cele telo bez vnitrntch organu. Vyteznost se stanovi jako % podil hmotnosti masa z hmotnosti ryby.
2. Zkousenf mleka 2.1. Odber vzorku mleka pro potreby zkouseni Dojnice zarazene do srovnavaciho biologickeho zkouseni se doji individualne, Vzorky se odebirajt ihned po provedenem nadoji od kazde dojnice samostatne. Po prornichani se zajisti odber urciteho reprezentativniho rnnozstvi mleka, ktere rna veskere vlastnosti celku. Vzorky urcene k chemickemu rozboru se ulozi tak, aby byla uchovana jejich nezmenena jakost az do doby potrebnc k provedeni rozboru. 2.2. Smyslove vlastnosti mleka Stanovuji se senzorickym hodnocenim, a to: - barva, - konzistence a vzhled,
Strana 5680
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
- chut' a vune, 2.3. Fyzikalni a chemicke jakostni znaky mleka - stanoveni obsahu tuku acidobutyrometrickou metodou, - stanoveni susiny mleka jako podil po vysuseni ph teplote 105 stupiiu C +/- 2 stupne C, - stanoveni tukuproste susiny vypoctem z obsahu susiny mleka a obsahu tuku v mlece, - stanoveni specificke hmotnosti mleka mlecnym hustomerem, - stanoveni titracni kyselosti dIe Soxhlet-Henckela, - stanoveni obsahu celkoveho dusiku dIe Kjeldahla,
- stanoveni bilkovin na zaklade celkoveho dusiku dIe Kjeldahla vynasobenim konvencnim faktorem pro mlecne bilkoviny 6,38, - stanoveni mlecneho cukru (lakt6zy) polarimetricky, - stanoveni cisla kyselosti rnlecneho tuku neutralizaci KOH volnych mastnych kyselin,
- stanoveni jodoveho cisla jako procentoveho mnozstvi j6du, vazaneho zkousenou latkou. Slouzi pro zjistenf nenasycenych mastnych kyselin a jakosti rnlecneho tuku, - stanoveni kysaci schopnosti mleka s pouzitim jogurtove kultury, - stanoveni poctu somatickych bunek v 1 ml mleka,
- stanoveni celkoveho poctu mikroorganismu (CPH) v 1 ml mleka v tisicich, - stanoveni inhibicnich latek, 2.4. Dopliikove jakostni znaky mleka - mikrobiologicke jakostni znaky, - obsah volnych mastnych kyselin u rnlecneho tuku, - obsah nutricne vyznamnych slozek, - mechanicke necistoty.
3. Zkouseni vaj ec Odber vzorku se provadi namatkovym vyberem reprezentativniho poctu kusu vajec z kazde skupiny.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5681
Jakost konzumnich vajec se zjist'uje smyslove, fyzikalne, chemicky a mikrobiologicky. Veskere kvantitativni vlastnosti se statisticky vyhodnocuji. 3.1. Zjist'ovani smyslovych vlastnosti vajec Zjist'uje se cistota, neporusenost a tvar skorapky, povrchovy pach a vunc, velikost a nepohyblivost vzduchove bubliny, pruhlednost a tuhost bilku, viditelnost a nepohyblivost zloutku, vyvoj zarodku, vzhled bilku, vzhled zloutku, vune a chut' obsahu po rozbiti, zjistcnf chuti vajecneho obsahu po uvareni. 3.2. Zjist'ovani fyzikalnich vlastnosti vajec 3.2.1. Hmotnost vajec se zjist'uje vazenim jednotlivych kusu 3.2.2. Index tvaru vajec je dan rozmery ve smeru os 3.2.3. Pevnost skorapky se zjistuje pusobenim zesilujicfho tlaku na cele vejce nebo upravenou skorapku. 3.2.4. Tlousfka skorapky se men za konstantnich podminek na presne zvolenych mistech, ostrem a tupem konci vejce. 3.2.5. Barva zloutku je intenzita zbarveni zloutku a posuzuje se podle 15 stupnoveho barevneho vejife, 3.2.6. Index tuheho bilku je dan pomerem plochy, kterou zaujlma bilek po vytluceni na podlozku kjeho vysce. Plochaje charakterizovana prumerem delky a sfrky. 3.2.7. Haughovy jednotky vyjadtuji jakost vejce na zaklade vztahu mezi vyskou tuheho bilku a hmotnosti vejce. Vypoctou se dIe vzorce:
HJ
=
100 log V - 32 3 * (30H°,37 -100)
'
100
+1,9
kde V je vyska bilku v mm a H hmotnost vejce v g. 3.2.8. Index zloutku a zplosteni je dan pomerem plochy, kterou zaujlma zloutek po vytluceni na podlozku k jeho vysce. Plocha je charakterizovana prumerem delky a sfrky.
Strana 5682
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Pifloha
c. 16 k vyhlasce c. 356/2008
Cast I. Biologicke zkouseui urcitych proteinovych krmiv Biologicke zkouseni urcitych proteinovych krmiv zahrnuje provcdcni zkousek uvedenych v teto prtloze.
Zpracovana dokumentace 0 vysledcich techto zkousek must obsahovat presne udaje, ktere must byt v predepsanem poradi dIe teto ptilohy ocislovany, a musi k nim byt prilozen souhrn. Neuvedeni nektere zkousky je nutno zduvodnit. Publikace, na nez je odkazovano, je nutno dolozit v predkladanc dokumentaci. Ustav si muze dodatecne vyzadat dalst podklady.
v teto prtlozc se pojem produkt vztahuje na jakykoli proteinovy produkt ve stavu, v jakem by mel byt pouzit jako samostatna surovina nebo jako soucast krmiva. Kazda zmcna vyrobniho postupu produktu nebo kazda zmena jako pouziti podleha ohlaseni, na jehoz zaklade muze ustav pozadovat predlozeni podkladu, ktere umozni nove posouzeni, 1. Udaje
0
pouzitem mikroorganismu
1.1. Taxonomie, puvod, morfologie, biologicke vlastnosti, v danem pripadc geneticke zmeny 1.2. Neskodnost, pripadna stalest mimo kultivacni medium a pripadne ucinky na zivotni prostredt 1.3. Stalest a stupen cistoty kultivovanych kmenu mikroorganismu. Metody pouzitelne k overcnt techto znaku, 2.
Kultivacni media a vyrobni postup 2.1. Slozeni substrata, pridavanych latek atd. 2.2. Postupy vyroby, susent a cistenf. Postup devitalisace mikroorganismu. Metody pouzitelnc k overcnt stalosti slozent krmiva vyrobencho kultivaci mikroorganismu a ke stanoveni prtpadnych chemickych, fyzikalnich nebo biologickych necistot v prubehu vyroby 2.3. Technicky postup upravy pro pouziti.
Sb.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5683
3. Znaky produktu 3.1. Fyzikalnt a fyzikalne-chemicke vlastnosti: makro- a mikroskopicka morfologie, velikost castic, hustota, specificka hmotnost, vazba vody, rozpustnost, elektrostaticke vlastnosti atd. 3.2. Chemicke slozeni a znaky 3.2.1. Vlhkost, obsah dusikatych latek, tuku, vlakniny, popela, veskerych cukru jako sacharosa. Kolisant rozpeti obsahu, 3.2.2. Obsah celkoveho dusiku, bilkovin, nukleovych kyselin, amoniakalnlho dusiku, aminoveho dusiku, nitratu a nitritu, Kvalitativni a kvantitativni slozeni aminokyselin celkem a volnych aminokyselin a rovnez purinovych a pyrimidinovych bazi, 3.2.3. Kvalitativni a kvantitativni slozeni tuku (mastne kyseliny, nezmydelnitelne latky, pigmenty rozpustne v tuku, fosfolipidy). 3.2.4. Slozeni obsazenych cukru 3.2.5. Kvalitativni a kvantitativni slozeni obsahu rnineralnich slozek, 3.2.6. Kvalitativni a kvantitativni slozeni obsahu vitaminu. 3.2.7. Kvalitativni a kvantitativni slozeni obsahu specielnich slozek: doplnkove latky, zbytky substrata a zred'ovacich prostredku, jine pnpadne skodlive zbytky latkove premeny substratu, kultivacniho media, vyrobniho postupu. 3.3. Mikrobiologicka kontaminace vyrobku 3.4. Chovani a stabilita produktu ve smesi s jinymi krmivy ph skladovani, 4.
Uprava a podminky pro
pouziti
4.1. Navrzeny nazev produktu pro uvadeni do obehu 4.2. Uprava produktu navrhovana pro uvadeni do obehu 4.3. Predpokladane uziti produktu ve vyzive zvirat. Navrzene koncentrace v komplctni krrnne smesi a navrzene mnozstvi krmiva v dennt krrnne davce pro uvazovane druhy a kategorie zvitat. 5. Kontrolni metody
Kvalitativni a kvantitativni analyticke v kompletnich krmnych smesich a premixech.
metody
ke
kontrole
produktu
Strana 5684
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Popis techto metod must byt doplnen nasledujicimi udaji: zvlastnost, citlivost, hranice dukazu, rozpeti chyby a prlpadne interference s jinymi latkami. Vzorky vyrobku v ruznych predpokladanych upravach must byt k dispozici. 6. Overeni vyzivafsko-fyziologickych vlastnosti vyrobku 6.1. Urceni hodnoty bilkoviny 6.1.1. Chemicke, biochemicke a mikrobiologicke zkousky, 6.1.2. Zkousky produktu na laboratornlch zvfratech ve srovnani s kontrolni bilkovinou. 6.2. Zkousky produktu provedene na druzich a kategoriich zvfrat, pro nez je urcen jako krmivo. Na kazdem druhu a kategorii zvftat, u nehoz je predpoklad uziti produktu, must byt provedeny nasledujici zkousky ve srovnani s kontrolni skupinou, ktera je krmena obvyklym krmivem s ekvivalentnim podilem dusikatych latek bilkovinne povahy - u prezvykavcu ekvivalentnim podilem celkoveho dusiku za naprosto stejnych podminek vyzivarsko-fyziologicke srovnatelnosti. 6.2.1. Stanoveni hodnoty bilkovin a hodnoty energie pfidavaneho produktu v krmne davce v navrzenych podminkach pouziti a v ruznych fyziologickych obdobich zvifat (napr. rust, brezost, snaska). 6.2.2. Stanoveni vlivu produktu na rust (pttrustky), produkcni ucinnost, zdravotni stav, prtpadne uhyny v navrzenych podminkach uzitl, 6.2.3. Stanoveni optimalniho podilu produktu v krmne davce. 6.2.4. Overent pusobcni produktu za navrzenych podminek uziti na technologicke, organolepticke a ostatni kvalitativni vlastnosti zivocisnych produktu. 6.3. Pokusne podminky pro zkouseni produktu na pouzitelnost u predpokladanych druhu a kategorii zvitat. Provedene pokusy je nutno zevrubne popsat s uvedenim nasledujicich podrobnosti. 6.3.1. Druh, plemeno, staff a pohlavi zvirat a oznaceni, 6.3.2. Pocet pokusnych a kontrolnich skupin; pocet zvfrat v kazde skupine (tento pocet
must byt dostatecny pro statisticke vyhodnoceni ph pouziti vhodnych statistickych parametru) . 6.3.3. Procenticky podil produktu v krmne davce, kvalitativni a kvantitativni slozeni krrnne davky a jcji analyza, 6.3.4. Misto pokusu, fyziologicky a zdravotni stav zvirat a podminky chovu podle obecne provadenc praxe. 6.3.5. Presna doba trvani pokusu a datum zkousek,
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5685
6.3.6. Vedlejsi ucinky v prubehu pokusu a casove oznacent jejich projevu.
7. Overeni biologickych vlivu pouziti produktu ve vyzive zvfrat 7.1. Overent na kategoriich zvirat, ktera prichazcji v uvahu pro uziti krmiva. Na kazdern druhu a kategorii zvttat, u nehoz je prcdpoklad uziti krmiva, se provadejl dale uvedene zkousky ve srovnani s kontrolni skupinou, ktera je krmena obvyklym krmivem s ekvivalentnim podilem dusikatych latek bilkovinne povahy, u prezvykavcu ekvivalentnim podilem celkoveho dusiku, za naprosto stejnych srovnatelnych vyzivafskych a fyziologickych podminek. 7.1.1. Stanoveni nejvyssfho mozneho podilu produktu v dermi krmne davce bez projevu vedlejsich ucinku, 7.1.2. Stanoveni moznych ucinkr; produktu na plodnost a provedeni generacnich pokusu, pokud je pro jejich provedeni duvod, 7.1.3. Stanoveni ucinku v navrzenych praktickych podminkach pouziti na mikroorganismy traviciho tr aktu , vliv na prltomnost pathogennich mikroorganismu v travicim traktu. 7.1.4. Stanoveni moznych rezidui produktu (substratu, kultivacniho media, rozpoustedel, kontaminantu) za navrzenych podminek uziti v zivocisnych produktech. 7.1. 5. Stanoveni moznych rezidui produktu (substratu, kultivacniho rozpoustedel, kontaminantu) za navrzenych podminek uziti v exkrementech.
media,
7.2. Overent produktu na laboratornlch zvfratech 7.2.1. Chovani produktu v organismu, sledovani metabolismu, tj. (absorpce, akumulace, biologicka premena, vylucovani atd.). 7.2.2. Overeni mozne mutagenity vyvolane kontaminanty (zejmena mykotoxiny a bakteriemi) nebo rezidui produktu (substratu, kultivacniho media, rozpoustedla), vcctne pokusu in vitro s aktivaci vymeny latkove. 7.2.3. Toxikologicke zkousky.Dale uvedene zkousky produktu se provadeji ve srovnani s kontrolnimi skupinami, kterym jsou podavana obvykla krmiva s ekvivalentnimi podily dusikatych latek bilkovinne povahy za naprosto stejnych a srovnatelnych vyzivatskych a fyziologickych podminek. Zjistene toxicke ucinky must byt prozkoumany, aby byla zduvodnena jejich pricina a prubeh, a aby se zejmena zjistilo, zda pochazeji z vyzivarsko-Iyziologicke nevyvazcnosti nebo predavkovant zkouseneho produktu. 7.2.3.1. Zkouska kratkodobe toxicity (minimalne 90 dnij.Vseobecne se tyto zkousky provadeji na dvou druzich zvitat, z nichz jeden jsou hlodavci. Produkt se podava v dennl davce v minimalne dvou ruznych hladinach, Tyto se voli tak, aby alespoii jedna davka se uvadela jako bez ucinku a jedna jako skodlive se projevujici, Skupiny zvfrat jsou slozeny z urceneho poctu zvirat kazdeho pohlavi, Vzdy je zastoupena kontrolni skupina zvitat. V urcenych intervalech se zaznamenavaji vsechny rozhodujici biologicke udaje, zejmena rustova krivka zvitat, spotreba krmiva, hematologicka
Strana 5686
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
vysetreni, rozbory moce, biochemicke parametry, uhyny, hmotnost organu, symptomy patologickych ucinku, histologicke zmeny nejdulezitejsich organu a tkani, Vysledky se zevrubne dolozi a vyhodnoti statisticky. 7.2.3.2. Zkousky dlouhodobe toxicity produktu.Vseobecne se tyto zkousky provadeji na dvou druzich zvitat, z nichz jeden jsou hlodavci. Produkt se podava v denni davce minimalne ve dvou ruznych hladinach, Pokusne obdobl je minimalne dva roky u potkanu a nejmene 80 tydnu u mysi, Skupiny zvlrat jsou slozeny z urceneho poctu zvirat kazdeho pohlavl. Vzdy je zastoupena kontrolni skupina zvtrat. V prubehu zkousek na urceni dlouhodobe toxicity v urcenych casovych intervalech a rovnez na konci zkousky na zvifatech, ktera prezila, se provadeji biologicke zkousky na stanoveni kratkodobe toxicity prednostne na male "satelitni'' skupine zvirat (tj. oddelena, na hlavni skupine zavisla skupina) viz 7.2.3.1). 7.2.3.3. Zkouseni karcinogenity krmiva.U zkousek na karcinogenitu se stanovi casovy meznik prvnich priznaku u pokusnych zvitat, histologicke typy nadoru a jejich cctnost. Ucinky na cetnost nadoru a nebo cetnost na vyvoj onemocneni, ktere by mohly byt vyvolany zkousenym produktem, se vyhodnoti proti kontrolni skupine zvfrat podle bodu 7.2.3. Vysledky je treba zevrubne dolozit a vyhodnotit statisticky. 7.2.4. Specialni zkousky produktu v generacnich pokusech.Generacni pokusy se vztahuji minimalne na dye generace zvifat v prime linii spojeny se zkouskami na embryotoxicitu vcetne teratogenity. Zvlastni pozornost se venuje plodnosti a vrhum a jejich vyvoji po narozeni, Lze predlozit jinou metodu, ktera je vedecky dolozena a dava meritelne vysledky (napr. Relais-toxicita). 7.2.5. Pokusne podminky pro zkousenl produktu na Iaboratornlch zvfratech se popisuji s uvedenim nasledujicich podrobnosti. 7.2.5 .1. Druh, plemeno a pohlavi zvtrat. 7.2.5.2. Pocet pokusnych a kontrolnich skupin, pocet zvifat v kazde skupine (dostatecny pocet pro statisticke vyhodnoceni ph pouziti vhodnych statistickych parametru), 7.2.5.3. Procenticky podil krmiva v krmne davce, kvalitativni a kvantitativni slozeni krmne davky a jeji analyza, 7.2.5.4. Podminky chovu v prubehu cele doby trvani zkousek, 7.2.5.5. Presna doba trvani zkousek a datum zkousek, 7.2.5.6. Prtciny a procenta uhynu v jednotlivych skupinach zvifat, 7.2.5.7. Klinicke symptomy a patologicke zmeny v prubehu zkousek a casovy meznfk jejich projevu. 7.3. Overent ve vztahu k zivotntmu prostredi - podle druhu zbytku produktu (substrat, kultivacni medium, rozpoustedla, kontaminanty) ve vykalech krmenych zvirat se pozaduji udaje 0 pretrvani techto rezidui v hnoji, pude a vode, a 0 jejich ucincich na pudni biologii, rostlinna spolecenstva a zivot ve vode.
8. Specialni ucelova vysetrenl Podle druhu a podminek pouziti produktu se pozaduji udaje 0 alergii, zanetech kuze, drazdeni ocnich sliznic, dychacich nebo travicich cest a za ucelem stanoveni moznych rizik ph zachazenl s produktem a pro zajisten! preventivnich opatreni,
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5687
Biologicke zkouseni dopljikovych latek
Cast II. A Biologicke zkouseui dopljikovych latek jinych nez mikroorganizmy a enzymy Biologicke zkousenl dopliikovych latek jinych nez mikroorganizmu a enzymu se fidi postupy uvedenymi v casti I.A. Mohou byt pozadovany vsechny dale uvadene zkousky a testy a je-li nutno i dalst informace. Provedene zkousky j sou podkladem pro zpracovani dokumentace (tzv . dossier) o latkach a pfipravcich, u kterych je nutno zadat 0 povoleni jejich pouziti jakozto dopliikovych latek do krmiv nebo 0 nove uziti povolene dopliikove latky. V teto casti prflohy se termin "dopliikova latka" tyka ucinnych chemicky definovanych latek nebo prlpravku obsahujicich ucinne latky ve stavu, v jakem budou zapracovany do premixu a krmiv. Dokumentace must umoznit vyhodnoceni dopliikovych latek na zaklade soucasneho stavu znalosti, ktere jsou predpokladem, ze jejich povoleni bude odpovidat stanovenym zasadam. Pokud se dokumentace tyka dopliikove latky pochazejlci nebo obsahujici geneticky modifikovane organismy ve smyslu zakona c. 78/2004 Sb., 0 nakladani s geneticky modifikovanymi organismy a genetickymi produkty, ve zneni pozdejsich predpisu, must byt v dokumentaci uvedeny vedle inforrnaci pozadovanych v teto prtlozc tez informace pozadovane nartzenim Evropskeho parlamentu a Rady (ES) C. 1831/2003. Dokument must obsahovat podrobne zpravy 0 vsech provedenych zkouskach, predlozene v poradl a podle cislovani uvedeneho v teto prlloze. Musi obsahovat odkazy a kopie vsech zverejuenych vedeckych udaju, tykajicich se hodnoceni dopliikove Iatky, Musi byt dodana elektronicka verze dokumentace. Zavercm zkousek je objasnit, zda je uziti dopliikove latky bezpecne: a) vzhledem k cilovym druhum zvfrat v koncentracich navrhovanych v krmivech; b) vuci osobam, ktere mohou byt vystaveny dopliikove latce vdechnutim, jinym kontaktem sliznic, ocf nebo kuze ph manipulaci s dopliikovou Iatkou jako takovou nebo zapracovanou do premixu nebo krmiv; c) vuci spotrebitelum, ktcrt jcdi potraviny ziskane ze zvitat, jimz byla doplnkova Iatka podana a ktera by mohla obsahovat rezidua dopliikove latky nebo jeji metabolity; bezpecnost pouziti bude obecne zajistena tak, ze se stanovi rnaximalni limity rezidui (MLR) a ochranne lhuty; d) vuci zvtratum a lidem, vzhledem k selekci a rozsfrent genu rezistentnich vuci antimikrobialnim latkam; e) vuci zivotnlmu prostredi, s ohledem na nebezpeci vyplyvajici z dopliikove latky samotne, nebo z jejich produktu primo anebo vylucovanych zvitaty.
Strana 5688
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
v zasade musi byt provedeny zkousky, ktere stanovi identitu, podminky uziti, fyzikalne chemicke vlastnosti, metody stanoveni a ucinnosti dopliikove latky, jejiho metabolismu a rczidui, fyziologicke a toxikologicke ucinky na cilovy druh. Je-li dopliikova latka urcena pro kategorii zvifat nalezejiclch k urcitemu druhu, musi byt zkousky tykajici se ucinnosti a rezidui vypracovany na teto cilovc kategorii. Zkousky nezbytnc pro posouzeni rizika pro Iidske zdravi a pro zivotnt prostredi budou v zasade zaviset na povaze dopliikove latky a okolnostechjejiho uziti. V tomto ohledu neni stanoveno zadne striktni pravidlo.
V pripade potreby mohou byt pozadovany dodatecne informace. Nebudou-li do dokumentace dodany jakekoliv v pokynech stanovene udaje, must to byt oduvodneno. Zejmena zkousky tykajici se mutagenity, karcinogenity a reprodukcni toxicity je rnozne opomenout pouze v prtpade, ze chemicke slozeni, prakticke vysledky nebo jine podklady oduvodnene vylouci tyto ucinky, Musi byt vypracovany odborne znalecke posudky 0 kvalite, ucinnosti a bezpecnosti dopliikove latky. Autori techto posudku must mit odbornou zpusobilost na zaklade vysokoskolskeho vzdelani ziskaneho studiem v akreditovanem studijnim programu v ptislusne oblasti studia, must byt uznavanymi odborniky v dotycne oblasti a nesmeji byt osobne zainteresovani na vedeni pokusu zaclenenych do dokumentace. Posudky must obsahovat kriticke zhodnoceni dokumentace, kterou dodal zadatel; pouhy souhrn fakt neni dostacujici. Urceni fyzikalne chernickych, toxikologickych a ekotoxikologickych vlastnosti se uskutecni pomoci urednich metod nebo aktualizovanych metod, uznanych mezinarodnimi vedeckymi institucemi. Uzit! jinych metod musi byt oduvodneno. Kazda dokumentace must obsahovat patficny souhrn zkousek a navrh prtlohy a muze obsahovat monografii. Dokumentace tykajici se antibiotik, kokcidiostatik a lecebnych substanci a rustovych stimulatoru must byt doplnena monografii v souladu s prtlohou c. 18 teto vyhlasky a must umoznit, aby dotycna doplnkova latka mohla byt identifikovana a charakterizovana, Identifikacni zaznam must byt predlozen pro vsechny dopliikove latky. U dopliikovych latek urcenych vyhradne do krmiv pro domaci zvirata neni vzdy nutne tyto dopliikove latky podrobovat vycerpavajiclmu poctu pokusu na chronickou toxicitu, mutagenitu, reprodukcni toxicitu a karcinogenitu, tak jako se pozaduje pro dopliikove latky urcene ke krmeni hospodarskych zvitat, jejichz produkty jsou urcene k Iidske spotrebe. Zkousky rezidui obsazenych v domacich zvfratech nejsou pozadovany. Zkouska metabolismu doplrikovych latek u cilovych zvirat urcenych k produkci potravin a u laboratornich druhu uzivanych pro testovani toxicity se provadi podle zvlastnich pravnich predpisu) aje nezbytna z toho duvodu, aby: a) se zajistilo, ze existuji adekvatni udaje 0 toxicite vychozi dopliikove latky a jakehokoliv metabolitu produkovaneho u ciloveho druhu, jimz by mohl byt spotrebitcl vystaven. Za tim ucelem je dulezite srovnani metabolismu doplrikove latky u ciloveho druhu a u laboratornich druhu zvifat pouzitych pro testovani toxicity; b) se identifikoval a kvantifikoval vhodny marker rezidui pouzitelny pro stanoveni
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5689
MLR pro znaceni rezidui a delky doby ochrannych Ihut u finalniho produktu. 1. Souhrn udaju Souhrn must byt usporadan v poradi podle prtlohy a obsahovat vsechny slozky ve stejnem poradi jako pnloha s odkazem na prtslusne stranky v dokumentaci. 2.
Identita, vlastnosti a podminky uziti dopliikove Iatky; kontrolni metody 2.1. Identita 2.1.1. N avrhovany chraneny nazev 2.1.2. Typ podle jejiho hlavniho ucinku, Pokud mozno je vhodne dodat informace o zpusobu pusobeni, Jakekoliv jine aktivni latky se must specifikovat. 2.1.3. Kvalitativni a kvantitativni slozeni (aktivni latka, jine slozky, necistoty.variabilita jednotlivych sarzf). Je-li aktivni latka smest aktivnich slozek, z nichz kazda je jasne definovatelna, hlavni slozky must byt popsany oddelene s uvedenim jejich pomeru ve smesi. 2.1.4. Fyzikalnt stay, rozdelenl podle velikosti castic, forma castic, hustota, objemova hustota; pro kapaliny: viskozita, povrchove napeti. 2.1.5. Zpusob vyroby, vcctne jakehokoliv pripadneho zvlastnlho zpracovani. 2.2. Vlastnosti aktivnf(ch) latky (latek) 2.2.1. Genericky nazev, chemicky nazev podle nazvoslovi IUPAC (Mezinarodni svaz pro cistou a aplikovanou chemii), jine genericke mezinarodnt nazvy a zkratky. Clslo CAS (Chemical abstracts service number). 2.2.2. Strukturalni vzorec, rnolekulami vzorec a rnolekularni hmotnost Pro aktivni latky z fermentacnlch vyrob: rnikrobialni puvod (nazev a misto sbirky kultur, uznavane jako mezinarodnt depositum prednostne v Evropske unii, kde je kmen ulozen, cislo ulozeni a veskere morfologicke, fyziologicke, geneticke a molekularnl vlastnosti dulezite pro jeho identifikaci). U geneticky modifikovanych kmenu must byt uvedeny informace 0 geneticke modifikaci. 2.2.3. Cistota Identifikace a kvalifikace pnpadnych chemickych a mikrobialnich necistot a toxickych latek, potvrzeni neexistence produkce organismu.
2.2.4. Dulezite vlastnosti Fyzikalnt vlastnosti chemicky definovanych latek: konstanta rozkladu, pKa, elektrostaticke vlastnosti, bod tani, bod varu, hustota, tlak pary, rozpustnost ve vode a organickych rozpoustedlech, Kow a Koc, hmotove a absorpcni spektrum, udaje NMR,
Strana 5690
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
prtpadne izomery a jakakoliv jine dulezite vlastnosti 2.2.5. Zpusob vyroby, cistici procesy, uzita media a u vyrobku z fermentace variabilita jednotlivych sarzf. 2.3. Vlastnosti dopliikove latky: fyzikalne chemicke a tcchnologicke vlastnosti 2.3.1. Stabilita kazde formy dopliikove latky ph vystaveni vlivu vnejsich podminek jako je svetlo, teplota, pH, vlhkost, kyslik a obalove materialy, Predpokladana trvanlivost dopliikove latky v obchodovatelne forme. 2.3.2. Stabilita kazde formy dopliikove latky ph pnprave a skladovani premixu a krmiv zejmena stabilita za predpokladanych podminek vyroby nebo skladovani (vlhkost, teplota, tlak, strih, doba a obalovy material). Mozne zhorseni jakosti nebo rozklad vyrobku, Predpokladana trvanlivost dopliikove Iatky, 2.3.3. line patricne fyzikalne chemicke nebo technologicke viastnosti pro vytvareni a zachovani homogennich smest v premixech a krmivech, protiprasne a elektrostaticke vlastnosti, rozpustnost v kapalinach, 2.3.4. Neslucitelnost nebo interakce k nimz by mohlo dojit ve styku s krmivy, nosici, jinymi povolenymi dopliikovymi Iatkami nebo lecebnymi substancemi. 2.4. Podrninky uziti dopliikove Iatky, 2.4.1. Ma-li doplnkova latka technologicky a zootechnicky vyznamne ucinky, must spliiovat pozadavky jak pro technologicke, tak i zootechnicke hledisko. Pozadavky tykajici se kazde dopliikove latky musi byt oznaceny a oduvodneny, 2.4.2. Navrhovane technologicke uziti ph vyrobe krmiva nebo pripadne krmnych surovm, 2.4.3. Navrhovany zpusob pouziti ve vyzive zvirat (naptiklad: druhy nebo kategorie zvfrat, vekove skupiny, produkcni stadium zvfrat, typ krmiva a kontraindikace). 2.4.4. Navrhovany zpusob a hladina zapracovani do premixu a krmiv nebo poprtpade do krmnych surovin a mnozstvi, vyjadrene jako podil doplnkove latky a chemicky definovanych latek pro premixy krmiva, nebo prtpadne krmne suroviny s navrhovanym davkovanim do konecneho krmiva a navrhovanou dobu podani a v prtpade potreby delka ochranne Ihuty,
2.4.5. Je nutno uvadet udaje tykajici se jineho znameho uziti aktivni latky napr. v potravinach, hurnanni nebo veterinami medicine, v zemedelstvi a v prumyslu, 2.4.6. Seznam udaju 0 bezpecnosti materialu a v prtpade potreby i opatreni navrhovana pro predchazent profesnim rizikum a ochranne prostredky ph vyrobe, manipulaci, uziti a disponovani s materialem.
2.5. Kontrolni metody 2.5.1 Popis metod pouzitych pro urceni kriterii vyjmenovanych v bodech 2.1.3., 2.1.4.,
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5691
2.2.3., 2.3.1., 2.3.2., 2.3.3. a 2.3.4. 2.5.2. Popis kvalitativnich a kvantitativnich analytickych metod urcenych k rutinni kontrole aktivni latky v premixech a krmivech. Tyto metody must byt validovany kruhovym testem zahmujicim minimalne ctyfi Iaboratorc nebo must byt validovany na miste podle mezinarodnich sladenych pokynu pro interni validaci metod analyzy podle techto parametru: pouzitelnost, selektivnost, kalibrace, spravnost, presnost, rozsah, limity detekce, meritelny limit citlivosti, mohutnost a proveditelnost. Je potreba podat dukaz, ze tyto vlastnosti se skutecne posuzovaly (2.5.4.). 2.5.3. Popis kvalitativnich a kvantitativnich analytickych metod ke stanoveni znacenych rezidui aktivni latky v tkanich cilovych zvitat a zivocisnych produktech. 2.5.4. Metody uvedene v bodech 2.5.2. a 2.5.3. must byt doplneny 0 informace tykajici se pouzite metody odberu vzorku, procenticke vysledky, specificnost, spravnost, pfesnost, hranice detekce, hranice kvantifikace a pouzity postup validace. Musi byt k dispozici referencni standardy aktivni latky, nebo znacenych rezidui, stejne jako informace 0 optimalnich skladovacich podminkach techto referencnich standardu, Pri navrhovani metod se musi brat v uvahu skutecnost, ze jejich limity rnnozstvi must byt nizsf nez MLR. Dale se musi pocitat s tim, zda je tato metoda vhodna pro rutinni analyzu, 3. Zkousky tykajici se ucinnosti dopliikove latky 3.1. Tyto studie se tykaji tcchnologickych doplrikovych latek, jako antioxidantu, konzervacnich latek, pojiv, stabilizatoru, emulgatoru, zelirovacich latek, latek na rcgulovani pH atd., ktere jsou urceny ke zlepseni nebo stahilizovani vlastnosti premixu a krmiv, avsak nemaji prime biologicke ucinky na zivocisnou produkci. Vsechny pozadovane vlivy nebo ucinky musi byt podlozeny vedeckymi udaji, Ucinnost dopliikove latky must byt prokazana pomoci vhodnych kriterii, uvedenych v metodach uznanych za ptijatelne, za predpokladanych podminek uziti ve srovnani s vhodnyrni kontrolnimi krmivy. Tyto vyzkumy musi byt koncipovany a provadeny takovym zpusobem, aby je bylo mozno statisticky vyhodnocovat. Musi byt predlozcny uplne informace 0 aktivnich latkach, prtpravcich, premixech a testovanych krmivech, referencni cislo sarze, podrobne zpracovani a testovaci podminky. U kazdeho pokusu se must popsat prlznive i nepttznive ucinky, a to jak v rovine technologicke, tak i biologicke. 3.2. Zkousky 0 ucincich na zvlratech Zkousky tykajici se zootechnickych dopliikovych latek must byt provedeny na cilovych druzich /kategoriich zvfrat, jimz je doplnkova latka urcena, ve srovnani s negativnimi kontrolnimi skupinami (to znamena skupinami, ktere neprijimaji antibiotika ani stimulatory rustu ani zadne jine lecebne latky) a pnpadne se skupinami zvfrat, ktera ptijimaji krmiva obsahujici dopliikove latky povolene, jejichz ucinnost je znama a jez jsou uzivany v doporucenych davkach (pozitivni kontrola). Zvirata must byt zdrava a prednostne pochazet z homogenni skupiny.
Strana 5692
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Zkousky must umoznit posouzeni ucinnosti dopliikove latky v souladu se zemedelskou praxi. Pokud mozno by se mely pouzit podobne vzory protokolu pro vsechny pokusy, aby pak udaje mohly byt overeny celistve a souhrnne (pokud to testy vyzaduji) pro statisticke posouzeni. Nedoporucuje se zadny jednotny vzor, jista pruznost je pritom ponechana pro vedecky nazor na vzor a provadeni studii, Pouzity experimentalni protokol musi byt oduvodnen vzhledem k predpokladanemu pouziti dopliikove latky a musi zahrnovat uvahu 0 odpovtdajici statisticke prukaznosti, 3.2.1. U kokcidiostatik a jinych lecebnych latek. Musi se predevsim upozornit na existenci zvlastnich ucinkr; (naprfklad kontrolovane druhy, dotycne stadium nebo dotycna stadia vyvojoveho zivotntm cyklu), a zejmena na profylakticke vlastnosti naprtklad na patologicke jevy, umrtnost, pocet oocyst, pocet Iezi, Musi se sdelit informace tykajici se vlivu na produkcni ucinnost a na ptirustek zive hmotnosti. Pozadovane udaje
0
ucinnosti se tykaji tff etap na pokusech s cilovymi zviraty:
a) kontrolovane pokusy v klecich (jednotlive a smisene infekce); b) kontrolovane pokusy pri volnem ustajeni (simulovane podminky uziti); c) kontrolovane pokusy v terenu (skutecne podminky uziti) Soucasne a v pripade potreby se must v ramci pokusu tykajicich se produkcni ucinnosti zapisovat dopliiujici udaje, aby bylo mozno posoudit vzajemne pusobeni rustu a konverze krmiva, nebo ucinky na oplodnenost a lihnuti vajec (plemenna drubez), 3.2.2. U jinych zootechnickych dopliikovych latek Musi se dodat informace 0 ucincich na pfijem krmiva, telesnou hmotnost, produkcni ucinnost (prednostne v susine), jakost a vyteznost produktu a jakykoliv jiny parametr, ktery rna kladny ucinek na zvlre, zivotni prostredi, vyrobce nebo spotrebitele. Prlpadne by studie mely zahrnovat udaj 0 vztahu davky a reakci na ni. 3.2.3. Experimentalni podminky Pokusy se must provadet minimalne na dvou ruznych rnistech. Musi byt vypracovany dye samostatne zpravy, v nichz se presne uvedou vysledky kontrol a kazdeho experimentalnlho zakroku. Protokol 0 pokusu must byt vypracovan pcclive a must obsahovat nize popsane zakladni udaje : 3.2.3.1. Stade nebo hejno: misto a pocet, podminky krmeni a chovu, zpusob krmeni; u vodnlch druhu: velikost a pocet nadrzi nebo kleci na farmach a kvalita vody. 3.2.3.2. Zvlrata: druh (u vodnlch druhu urcenych k lidske spotrebe se uvede jmeno obecne a po nem v uvozovkach latinske jmeno nebo nazev dIe Linne-a), plemeno, vek, pohlavi, zpusob oznaceni, fyziologicke stadium a celkovy zdravotni stav, 3.2.3.3. Pocet pokusnych a kontrolnich skupin, pocet zvirat v kazde skupine, Pocet zvirat pouzitych pro pokusy must umoznit statistickou analyzu, Must se uvest pouzite statisticke hodnotici metody. U kazde kategorie zvitat, u ktere se maji projevit ucinky, must byt provedeny nejmene tri nezavisle srovnavaci pokusy na hladine pravdepodobnosti p < 0,05 u kazde sledovane kategorie zvifat, aby bylo videt predpokladany ucinek, V pripade prezvykavcu lze prijmout nizsf hladinu
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5693
pravdepodobnosti p < 0,10. Ve zprave must byt zahrnuta vsechna zvitata nebo experimentalni celky, s nimiz se pokusy provadely. Pripady, ktere neni mozne zaradit z duvodu nedostatku nebo ztraty udaju, must byt uvedeny ve zprave a jejich pritomnost ve skupinach zvirat must byt hodnocena. 3.2.3.4. Diety: popis vyroby a kvantitativni slozeni diety (diet) s uvedenim pouzitych slozek, prislusnych zivin (analyzovane hodnoty) a energeticke hodnoty. Udaje 0 ptijmu krmiva. 3.2.3.5. Koncentrace aktivni latky (a v danem prtpade latek) pouzitych pro srovnavaci ucely v krmivech must byt stanovena kontrolni analyzou podle ptislusne uznane metody. Referencni clsla sarzf. 3.2.3.6. Data a presna doba trvani pokusu. Data a povaha provcdenych zkousek, 3.2.3.7. Studie 0 urceni davky: ucelem techto studii je vysvetlit duvody vedouci k vyberu davky nebo stupnici davkovani, ktera vykazuje optimalni ucinek, Urceni davky se zaklada na kontrole (bez antibiotik, stirnulatoru rustu nebo jinych lecebnych latek) a na minimalne tfech nenulovych urovnich u cilovych zvirat. 3.2.3.8. Okamzik a vyskyt jakehokoliv nezadouclho ucinku pokusu u jedincu nebo skupin must byt zaznamenan vcctne veskerych podrobnosti 0 programu pozorovanl pouzitem ph zkousce, 3.2.3.9. Vsechny dopliikove latky zkousene za podminek v terennich podminkach must mit dobre vedecke zaznamy zamerene na bezpecnost pro uzivatele, spotrebitele, zvtre a zivotni prostredi. Neuspokojuje-li doplnkova latka pozadavky tykajici se bezpecnosti spotrebitele, pak jakakoli provadena studie must byt koncipovana tak, aby zabranila vstupu zivocisnych produktu vzeslych z pokusnych zvfrat do lidskeho potravniho rctezcc. 3.3. Studie 0 jakosti produktu zivocisneho puvodu Produkty zivocisneho puvodu must byt prezkouseny z hlediska jejich organoleptickych, nutricnich, hygienickych a tcchnologickych vlastnosti, 3.4. Studie 0 ucincich na vlastnosti zivocisnych odpadu Je-li doplnkova Iatka urcena k tomu, aby zmenila nektere vlastnosti zivocisnych odpadu (naprfklad dusik, fosfor, zapach, objem) pozaduji se studie dernonstrujici tyto vlastnosti. 4. Zkousky tykajici se bezpecnosti uziti dopliikove latky Zkousky uvedene v tomto oddilu jsou urceny k vyhodnoceni - bezpecnosti uziti doplnkove latky pro cilove druhy, - jakehokoliv rizika souvisejiciho se selekci, nebo prenosem rezistence vue! antibiotikum a se zvysujlci se persistenci a mnozenim enteropatogenu, - rizik pro spotrebitele, ktera by mohla byt zpusobena konzumaci potravin obsahujlcich rezidua dopliikove latky nebo jejich metabolitu, - rizik ph vdechnuti, jineho kontaktu sliznic, ocf nebo kuze u osob zabyvajicich se
Strana 5694
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
manipulaci s dopliikovou latkou v puvodnim stavu nebo zapracovane do premixu nebo krmiv, - rizik z nezadoucich ucinku na zivotni prostredl z dopliikove latky jako takove nebo produktu odvozenych z dopliikove latky phmo, nebo vyloucenych zviraty. Je treba vzit v uvahu zname inkompatibility, nebo interakce mezi dopliikovou latkou a veterinarnimi lecivy, anebo slozkami diety urcene pro dany druh. Tyto zkousky se budou obvykle pozadovat jako celek pro kazdou dopliikovou latku, pokud neni uvedena zvlastni vyjimka nebo zrnena. Pro navrh na rozsfrent povoleneho uziti pro druh, ktery je z fyziologickeho a metabolickeho hlediska blizky druhu, pro ktery jiz bylo uziti dopliikove latky povoleno, se obvykle souhlasi s mene obsahlou zadosti. Takovy soubor redukovanych udaju must ukazat bezpecnost pro novy druh a absenci vyraznych rozdilu v zakladnim metabolismu a rezidui v pozivatelnych tkanich, N avrzena MLR a ochranna Ihuta pro dany druh must byt oduvodneny, Pro posouzeni rizik pro spotrebitele a nasledne urceni MLR a ochranne Ihuty, je treba dodat tyto informace: - chemickou strukturu aktivni Iatky, - metabolismus u navrhovanych cilovych druhu, - skladbu rezidui u techto cilovych druhu, - zkousku - udaje
0
0
odbouravani rezidui z tkani,
biologickych ucincich aktivni latky a jejich rnetabolitu.
Znalost biologicke vyuzitelnosti rezidui (vazanych a volnych) muze byt take uzitecna, zejmena pokud dochazl k tvorbe mnoha metabolitu a zadny marker rezidui neni dolozen (viz 4.1.3.3.) Dale se pozaduje znalost slozeni a fyzikalne chemicke a biologicke vlastnosti hlavnich vyloucenych produktu pochazejicich z dopliikove latky pro stanoveni rozsahu zkousek nezbytnych k posouzeni rizik nezadoucich ucinku na zivotni prostredi nebo jejich pretrvavani v zivotntm prostredi (viz odstavec 4.5.). 4. 1. Zkousky na cilovych druzich zvifat 4.1.1. Testy tolerance na cilovych druzich/ kategoriich zvirat Ucelem je urcit limit bezpecnosti (tj. hranici mezi maximalni navrhovanou davkou v krmivech a minimalni davkou zpusobujlci nezadouci ucinky), Limit bezpecnosti jednoho faktoru nejmene z deseti se vsak povazuje za dostatccny, aby se jiz nezadaly dopliiujici testy. Takovy test tolerance must byt proveden u cilovych druhu /kategorii zvfrat, prednostne po cele produkcni obdobi, i kdyz normalne je prijatelny test trvajici jeden mesic. To vyzaduje minimalne posouzeni klinickych prfznaku a jinych parametru pro stanoveni ucinkr; na zdravi cilovych zvfrat. Musi byt zarazena negativni kontrolni skupina (bez antibiotik,
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5695
rustovych stimulatoru nebo jinych lecebnych latek). Mohou byt take pozadovany dodatecne parametry podle toxikologickeho profilu. Jakykoliv nezadouci ucinek odhaleny behem pokusu na stanoveni ucinnosti se must uvest take v tomto oddilu.Pokud je produkt urcen k pouziti na zvifatech, ktera by mohla byt pouzita k chovu , must byt studie provadeny takovym zpusobem, aby se zjistilo pfipadne zhorseni rozmnozovaci funkce samce nebo samice nebo skodlive ucinky na potomstvo, zpusobene podavanim zkousene dopliikove latky. 4.1.2. Mikrobiologicka bezpecnost dopliikove latky 4.1.2.1. Vsechny zkousky must byt provadeny s nejvyss! navrhovanou davkou, 4.1.2.2. Vykazuje-li aktivni latka antirnikrobialni aktivitu pri koncentraci, ve ktere je obsazena v krmivu, must byt urcena minirnalni inhibicni koncentrace - MIK (minimum inhibitory concentration - MIC) vue! vhodnym patogennim i nepatogennim, endogennlm i exogennim bakteriim v souladu se standardizovanymi postupy. 4.1.2.3. Testy urcujici schopnost dopliikove latky - zpusobit krlzovou rezistenci na odpovtdajlci antibiotika, - selektovat rezistentni bakterialni kmeny za provoznich podminek uziti u cilovych druhu, a pokud tomu tak je, provest studie genetickych rnechanismu pro prenos rezistentnich genu. 4.1.2.4. Testy urcujici ucinnost dopliikove latky na - urcity pocet oportunnich patogenu pritomnych v zazivacim traktu (naprfklad enterobakterie, enterokoky a klostridie), - pomnozovani nebo vylucovani odpovldajicich zoonotickych mikroorganismu, naprtklad Salmonella spp., Campylobacter spp. 4.1.2.5. V pfipadech, ze aktivni Iatka vykazuje antimikrobialnt aktivitu, must byt provedeny provozni zkousky monitorovani rezistence bakterii na dopliikovou latku. 4.1.3. Zkousky metabolismu a rezidui 4.1.3.1. Ucelem zkousek je - stanoveni metabolickych cest aktivni latky, jako zakladu pro jeji toxikologicke vyhodnoceni, - identifikace rezidui a stanoveni jejich kinetiky v pozivatelnych tkanich a produktech (mleko, vejce), - identifikace vyloucenych Iatek, jako prvni pozadavek pro posouzeni jejich dopadu na zivotni prostredi. V urcitych pfipadech, naprfklad u doplnkovych latek ziskanych fermentaci se muze ukazat, ze je nutne tyto zkousky rozsfrit na jine, behem fermentace pridanc nebo odvozene Iatky, Zjisten! prukazne toxicity vzhledem k toxicite aktivni slozky nebo aktivnich slozek dopliikove latky by tuto okolnost vysvetlila,
Strana 5696
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
4.1.3.2. Farmakokinetika Navrh a experimentalni schema zkousek must vzit v uvahu specifika cilove populace z hlediska anatomie, fyziologie (vek, druh, pohlavi), zootechnicke kategorie i zivotnlho prostredi. Je-li treba, musi byt prihlednuto k vlivu na strevni mikrofloru a na mikrofloru, predzaludku, enterohepaticky cyklus a cinnost slepeho streva. Testovane davkovani must byt davkovani, s jakym se pocita pro uziti a pripadne, je-li to oduvodneno, nasobek teto davky, Aktivni Iatka (vcetne znaccne latky) musi byt zapracovana do krmiva, krome pripadu, kdy je oduvodneno, ze se tak nestane. Pozaduji se tyto studie: - metabolicka bilance a kinetika v plazme/krvi po podani jedine davky, aby se mohla posoudit rychlost a rozsah absorpce, distribuce a vylucovani (moe, vykaly, zlue, vydechovany vzduch, mleko nebo vejce), - identifikace majoritnich metabolitu (> 10%) v exkrementech, krome pripadu, kdy se zda, ze rninoritni metabolit « 10%) by mohl byt toxikologicky vyznamny, - rozlozenl znaceneho materialu v tkanich a produktech po podani jedine davky zviratum, ktera jiz jsou ve vyrovnanem stavu, jehoz bylo dosazeno neznaccnou dopliikovou latkou. Zkousky uvedene v bodech 4.1.3.1 a 4.1.3.2. must obsahovat i metody s pouzitim izotopu nebo jine odpovidajlci metody. 4.1.3.3. Zkousky rezidui - identifikace takovych rezidui (puvodni sloucenina, metabolity, produkty rozpadu, vazana rezidua", ktera prcdstavuji vice nez 10% vsech rezidui (krome toho, kdy by mohl byt rninoritni metabolit toxikologicky vyznamny) v pozivatelnych tkanich a produktech (mleko, vejce) za metabolicke rovnovahy, tj. po podani nasobku davek znaccne Iatky; porner znaceneho rezidua ke vsem reziduim, - kineticka studie rezidui v tkanich (vcetne mleka a v danem pripade vajec) behem obdobl jejich vylucovani po dosazenl stabilniho stavu a za pouziti nejvyssf navrhovane davky profilujici do metabolizmu, identifikace cilove tkane 3) a znaceneho rezidua, - vylucovaci zkouska znaceneho rezidua z cilovych tkani (vcctne mleka a v danem pripade vajec) po vysazeni dopliikove latky, ktere nasleduje po jeho opakovanem podavani, v souladu s navrhovanymi podminkami uziti a ktere stact k docilent stabilniho stavu, aby bylo mozno stanovit ochrannou Ihutu na zaklade stanoveneho maximalnfho limitu rezidui MLR, - ochranna lhuta pro dopliikovou laku nesmi byt kratst nez doba nutna pro to, aby koncentrace znaceneho rezidua stanovena v cilove tkani klesla pod hodnotu MLR (95 % hranice spolehlivosti). Body mereni, casove urcene, vybrane vhodnyrn zpusobem ve vazbe na fazi vylucovani aktivni latky a jejich metabolitu, a minimalne etyfi zvifata na kazdy bod podle druhu (velikost, geneticka variabilita) musi byt povazovany za pozadovane minimum". 4.2. Zkousky na Iaboratomich zviratech Tyto zkousky must byt provadeny
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5697
s aktivni latkou za pouziti mczinarodne uznavanych standardnich pokusnych metod, jak jsou popsany v pokynech GEeD pro mctodologicke ukazatele a v souladu se zasadami spravne Iaboratorni praxe. Mohou byt nezbytne i dopliiujici zkousky 0 zvlastnich metabolitech, produkovanych u cilovych druhu, pokud se tyto nevytvotily v testu Iahoratornich druhu ve vyznamnem rozsahu. Stejne tak, pokud jde 0 udaje u cloveka, se kterymi se must pocitat, je treba rozhodnout, ktere dopliiujici zkousky se provedou. 4.2.1. Akutni toxicita Akutni oralnl toxicita musi byt provedena nejmene na dvou druzich savcu. Jeden Iaboratorni druh muze byt v pripade potreby nahrazen cilovym druhem. Nebude nutne oznacovat presne LD50 ; priblizne urceni rninimalni smrtelne davky obvykle staci, Aby se snlzil pocet testovanych zvirat a jejich utrpeni, nesmi rnaxirnalni davkovani prekrocit 2 000 mg/kg zive hmotnosti a doporucuje se pouziti nahradnich metod (limitni test, metoda fixni davky, metoda tfidy akutni toxicity). Nebezpecl pro pracovniky must byt posuzovano v serii zkousek, v nichz se produkt (aktivni latka a nosic ve forme, v nfz bude uvedena do obehu) pouzije, Zkousky drazdivosti pokozky se must take provest a pokud jsou jejich vysledky pozitivni, je treba posoudit drazdivost sliznic (naprfklad oci). Take se must posoudit alergicke ucinky - kozni senzibilizace. Zkousky akutni toxicity pri vdechnuti se must provadet, jestlize produkt muze tvotit prach nebo lze vdechovatjeho vypary. 4.2.2. Zkousky genotoxicity, vcctne mutagenity Za ucelem identifikace aktivnich latek a prlpadne jejich metabolitu a produktu degradace, ktere maji mutagenni a genotoxicke vlastnosti, must byt provedena vyberova kombinace nejmene tfi ruznych testu na genotoxicitu. Testovany soubor must obvykle obsahovat testy v prokaryotickem i eukaryotickem systemu, vcctne systemu testu in vitro a in vivo na savcich. V prtpade potreby se testy must provadet bez i s metabolickou aktivaci u savcu.Je treba uvest duvody, ktere vedly k vyberu testu vzhledem k jejich spolehlivosti pro posouzeni genotoxickych ucinkr; na ruzna geneticka zakonceni na urovni genu, chromozomu a genomu. Mohou se uvadet dopliiujici testy podle ziskanych vysledku a na zaklade celeho toxikologickeho profilu latky a uziti, k nemuz je urcena, Pokusy se must provadet v souladu se schvalenymi a v soucasnosti validovanymi postupy. Pokud je pokus zameren na kostni dreii, je pripade negativniho vysledku nutny dukaz 0 tom, ze buiiky byly vystaveny pusobeni testovane Iatky, 4.2.3. Zkousky subchronicke oralni toxicity (90 dnt) Doba testu must byt minimalne 90 dni. U dopliikovych latek urcenych k pouziti u zivocisnych druhu, z nichz se vyrabeji potraviny, must se zkousky provadet na dvou zivocisnych druzich, z cehoz jeden nesmi patrit k radu hlodavcu, ale muze byt cilovym druhem. U doplnkovych latek urcenych pro pouziti u zvfrat, ktera nejsou urcena k Iidske spotrcbe, stact zkousky na cilovem druhu: aktivni Iatka must byt podavana oralne minimalne ve tfech urovnich jako doplnek podavani kontrolni skupine, aby se ziskala odpoved' na davku.Maximalni davka musi za normalnich okolnosti odhalit prftomnost skodlivych ucinku. N ejnizsf uroven davkovanf nemusf vykazat zadnou znamku toxicity. 4.2.4. Zkousky chronicke oralnf toxicity (vcetne zkousek karcinogenity). Zkousky karcerogenity nemusf byt nezbytne, pokud aktivnf latka a jejf metabolity: - davajf stale negativnf vysledky ve vhodne serii testu na genotoxicitu,
Strana 5698
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
- nejsou strukturalne propojeny se znamymi kancerogeny a - nevyvolavaji zadny ucinek ukazujlci na prlpadnou (pre)neoplazii ph zkouskach chronicke toxicity. 4.2.5. Zkousky reprodukcni toxicity vcctne teratogenity 4.2.5.1. Dvougeneracni zkouska reprodukcni toxicity - zkousky na reprodukcni funkci must byt provadeny v rozsahu nejmene dvou filialnich generaci (F 1, F2) a mohou byt kombinovany se zkouskou teratogenity. Zkousena latka must byt podavana samcum a samicim ve vhodnou dobu pred parenim. V podavani se must pokracovat az do odstavu zvirat generace F2. - Vsechny relevantni parametry tykajici se oplozeni, brezosti, porodu, materskeho chovani, kojeni, rustu a vyvoje potomstva generace F 1 od poceti do dospelosti a vyvoj potomstva generace F2 az do odstavu se must pcclive sledovat a zaznamenat. 4.2.5.2. Zkousky teratogenity Zkousky teranogenity zahrnuji embryotoxicitu a foetotoxicitu. Musi se provadet nejmene na dvou druzich. 4.2.6. Zkousky metabolismu a ukladani Musi byt provedeny zkousky absorpce, ukladani (rozlozeni) v telnich tekutinach a tkanich a ve vylucovacich cestach. Zkouska metabolismu zahrnujlci metabolickou bilanci a identifikaci hlavnich metabolitu v moci a vykalech se must provest na zviratech obou pohlavi a stejnych druhu, jake byly pouzity v toxikologickych zkouskach, Jedna davka znaccne molekuly (bod 4.1.3) se must podat v ustalenem stavu rovnovahy, jehoz bylo dosazeno s neznaccnou slouceninou v davce podobne nejvyssf urovni navrzene pro pouziti u ciloveho druhu. 4.2.7. Biologicka vyuzitelnost rezidui Ph posuzovani rizika pro spotrebitele, spojcneho s urcitymi rezidui obsazenymi v zivocisnych produktech, zejmena vazanymi rezidui, je treba brat v uvahu dodatecny faktor bezpecnosti zalozeny na urceni jejich biologicke vyuzitelnosti za pouziti vhodnych Iaboratomich zvirat a uznanych metod. 4.2.8. line specificke toxikologicke a farmakologicke zkousky Musi se provest dalsi zkousky poskytujici dopliiujici informace pouzitelne pro posouzenl bezpecnosti aktivni latky a jejich rezidui, pokud pro to existuje jakykoliv zavazny duvod, 4.2.9. Urceni koncentrace bez pozorovaneho ucinku (NOEL-KBPU) Vsechny vyse uvedene vysledky a veskere dulezite publikovane udaje (vcetne jakekoliv vhodne informace 0 ucincich aktivni latky na cloveka) a pripadne informace 0 uzce souvisejicich chemickych strukturach se musi brat v uvahu pro urcovani koncentrace bez pozorovaneho ucinku (NOEL-KBPU), vyjadrcne v mg/kg telesne hmotnosti na den. Musi byt vybrana nejnizst KBPU. KBPU, ktera se rna pouzit pro vypocet ptijatelne dermi davky (ADI) vsak must byt podle okolnosti vybrana na zaklade toxikologickych nebo farmakologickych ucinku, U nekterych dopliikovych latek, napriklad antibakterialnich latek, muze byt vhodncjsi urcovat ADI na zaklade ucinku na lidskou strevni mikrofl6ru. Neexistuji-li mezinarodnt prijatc a validovane metody pro popis strevni fl6ry, pak mohou byt vhodnejsi ucinky na vybrane a citlive bakterialni kmeny lidskeho streva.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5699
4.3. Vyhodnoceni bezpecnosti pro cloveka 4.3.1. Navrh prijatelne denni davky (ADI) pro dopliikovou latku V prtpade potreby by se mela navrhnout prijatelna dennl davka ADI.ADI (vyjadrena v mg doplrikove latky nebo materialu vztahujicimu se k dopliikove Iatce na osobu a den) se odvodi tak, ze se vydeli koncentrace bez pozorovatelneho ucinku (KBPU mg/kg telesne hmotnosti) vhodnym faktorem bezpecnosti a vynasobi prumernou hmotnosti Iidskeho tela, tj. 60 kg. Tato KBPU, vyjadrena v mg na kg telesne hmotnosti na den muze byt vybrana s pouzitim toxikologickych nebo farmakologickych vysledku. V nekterych pripadech muze byt ADI, stanovena na dopliikovych latkach s mikrobiologickymi vlastnostmi, vhodnejsi, Vyber bude zalezet na tom, ktera vlastnost je nejdulezitejsf z hlediska zdravotniho rizika pro spotrebitele. Faktor bezpecnosti uzitY pro stanoveni ADI jednotlive doplnkove latky must byt vybran s ohledem na nasledujici : - na povahu biologickeho ucinku uziteho pro urceni KBPU, - na dulezitost tohoto ucinku pro cloveka a reverzibilitu ucinku, - na rozsah a kvalitu udaju pro urceni KBPU, - na jakoukoliv informaci 0 ucinku nebo ucincich slozek rezidui, Obvykle se pouzije pro vypocet ADI faktor bezpecnosti nejmene 100 (to znamena faktor 10 pro umozneni potencialni mezidruhove variace a dalsi faktor 10 pro umoznent moznych rozdilu v reakci u ruznych Iidi. Pokud jsou pro aktivni latku k dispozici udaje pro lidi, muze se prijmout nizsf faktor bezpecnosti, 4.3.2. Navrh maximalnich limitu rezidui (MLR) pro dopliikovou latkul'ro vypocet MLR se predpoklada, ze prijem pozivatelnych tkani, mleka a vajec predstavuje jediny zdroj, jemuz je clovek potencialne vystaven. Pokud tomu tak neni, musi byt vzaty v uvahu jine zdroje. Rada takovych substanci se pouzivala j ako dopliikove latky v krmivech i pro j ine aplikace. V techto pripadcch by mely byt vypocitane MLR totozne. Mohou zde byt take prfklady, kdy se na zaklade prisnych vedeckych uvah vypocitavajt ruzne MLR pro kazde uziti jestlize zpusob, mnozstvi, cetnost davkovani a doba trvani podavani jsou dostatecne odlisne od tech, ktere jsou obvykle pouzivany pro dopliikovou latku v krmivech, a ze jsou zde dukazy ukazujici, ze kinetika, nebo metabolismus muze vyustit v odlisne profily rezidui, Pro tyto pripady se predem stanovilo, ze se pouziji ncjprisncjst MLR. Ke stanoveni MLR must byt definovana chemicka povaha materialu prlbuzneho lecive substanci, ktery je urcen k uziti pro upresnenl hladin rezidui ve tkanich, Tato latka se nazyva rezidualni marker. Tato slozka rezidua nemusi byt nutne dulezitym reziduem z toxikologickeho hlediska, avsak must byt vybrana jakozto vhodny ukazate I prcdstavujict vsechna vyznamna rezidua. Pomer rezidualnlho markeru a veskerych radioaktivnich rezidui ve vztahu k ADI (tj.pomer rezidualnfho markeru k veskerym
Strana 5700
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
radioaktivnim rezidua, rezidualni marker k veskerym biologicky aktivnim reziduim) must byt stanoveny ve vsech casovych bodech behem zkousek 0 odbouravani, Zejmena je nutne tento pomer znat u casoveho bodu, ktery byl vybran pro urceni MLR. Analyticka metoda vhodna pro tento rezidualni marker must byt take k disposici, aby bylo zaruceno dodrzovani MLR. Pro stanoveni MLR (vyj adrenych v g/kg rezidualnlho markeru na kg pouzivatelne syrove tkane nebo produktu) na zaklade ADI, je treba pouzit nasledujict hodnoty dennt spotreby lidske stravy:
Savci Ptaci Svaly 300 g 300 g Jatra 100 g 100 g Ledviny 50 g 10 g Tuk 50 g** 90 g*** + mleko 1500 g 100 g + vejce * Svaly a kuze v prirozcnych pomerech ** U prasat 50 g tuku a kuze v prirozcnych pomerech *** Tuk a kuze v prirozenych pomerech
Ryby 300 g*
Jednotlive MLR v ruznych tkanich must brat v uvahu kinetiku vylucovani rezidui v tkanich zivocisneho druhu zamysleneho pro uziti, Je pozadovana analyticka metoda vykazujici limit kvantifikace nizsf nez MLR (viz oddil II bod 2.5.3.). Jestlize by nejaka latka vytvarela reziduum v tkanich a pro dukte ch, must byt MLR navrzeny takovym zpusobem, aby celkove mnozstvi rezidua vyznamneho z toxikologickeho (nebo mikrobiologickeho) hlediska, pfijimaneho" kazdy den, bylo nizsf nez ADI (viz tabulka nahore). MLR smi byt stanoven az po zvazeni a zahrnuti vsech dalsich moznych zdroju rezdui, kterym je spotrebitel vystaven. U nekterych dopliikovych latek mohou byt rezidua pritomna pod hodnotami MLR v mlece, vejcich nebo rnase, mohou vsak narusit kvalitu potraviny pri jejim zvlastnim zpracovani, naprtklad uziti mleka pro vyrobu syra. U techto dopliikovych latek se muze jako doplnek stanoveni hodnot MLR uvest, ze se pocita s "rnaxirnalnim reziduem slucitelnym se zpracovanim (potravin)" . MLR nebude pozadovan za urcitych okolnosti, jakymi jsou: - nulova biologicka vyuzitelnost rezidui a nulovy skodlivy ucinek na lidska streva, vcctne jejich mikrofl6ry, - uplne odbourani na ziviny nebo na ncskodne latky u cilovych druhu, - ADI "nespecifikovana'' z duvodu nizke toxicity pri pokusech na zvifatech, - pripad, kdy je uziti zcela omezeno na krmiva pro domaci zvlrata, - pripad, kdy je latka zaroveri povolena jako potravinarske aditivum; MLR neni
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5701
obvykle nutny, je-li rezidualni marker v zasade vychozi (matecni) latkou a nepredstavuje-Ii pouze nevyznamnou frakci ADI potravinarskcho aditiva. 4.3.3. Navrh ochranne Ihuty pro dopliikovou latku Ochranna Ihuta bude stanovena na zaklade MLR. Ochranna Ihuta zahrnuje dobu nasledujici po ukonceni podavani navrhovane formy dopliikove latky, ktera je nezbytna k tomu, aby hladiny rezidua klesly pod MLR (vyse spolehlivosti 95%). Pro stanoveni ochranne Ihuty je rnozne oznacit dilcf pozivatelnou tkaii, caste nazyvanou jako cilova tkari, ktera zastupuje vsechny ostatni, 4.4. Posouzeni bezpecnosti pro pracovniky Pracovnici mohou byt vystaveni pusobeni dopliikove latky hlavne ph vdechnuti nebo dotyku ph vyrobe, manipulaci nebo uziti dopliikove latky, naprtklad pracovnici v zemedelstvi jsou potencialne vystaveni ucinkum ph manipulaci nebo rnlchani dopliikove latky. Musi byt dodany dopliiujici informace 0 zpusobu zachazent s latkami. Tyto informace must obsahovat posouzeni moznych rizik pro pracovniky, Ziskana zkusenost ve vyrobni jednotce caste predstavuje dulezity zdroj inforrnaci pro posouzenl rizik pro pracovniky, ktera vyplyvaji z toho, ze pracovnici jsou vystaveni ucinkum dopliikove latky ze vzduchu a dotykem. Latky, jimz je zapotrebt venovat mimoradnou pozornost, jsou dopliikove latky, krmiva zpracovana s dopliikovymi latkami, nebo vykaly zvfrat ve forme sucheho prachu nebo ze kterych muze suchy prach vzniknout, a dopliikove latky pro krmiva, ktere mohou mit alergicky potencial. 4.4.1. Posouzeni toxikologickeho rizika pro bezpccnost pracovniku 4.4.1.1. Ucinky na dychaci ustroji Musi byt dolozeno, ze hladiny prachu ve vzduchu nepredstavuji riziko pro zdravi pracovniku. Proto je v pripade potreby nezbytne dolozit .inhalacni testy na Iaboratornich zvlratech, publikovane epidemiologicke udaje, nebo vlastni udaje zadatele 0 jeho vyrobnim zanzeni, nebo testy drazdivosti a testy na citlivost dychaciho ustroji. 4.4.1.2. Ucinky na oci a pokozku Musi byt predlozcny dukazy 0 tom, ze nejsou znamy pripady drazdivosti, nebo senzibilizace u Iidi, Tyto dukazy must byt doplneny vysledky validovanych testu na zvfratech tykajicich se drazdivosti pokozky a ocf a citlivosti zpusobene moznym pouzitim prtslusnc dopliikove latky. 4.4.1.3. Systemova toxicita Pro posouzeni ostatnich aspektu bezpecnosti pracovniku, must byt uzity udaje, ktere vznikly doplnenim pozadavku na bezpecnost (vcetne testu toxicity opakovanych davek, mutagenicity, kancerogenicity a reprodukcnich testu), Ph tom je nutno pripomenout, ze kontaminace pokozky, nebo vdechnuti dopliikove latky jsou nejcastejsf cesty exposice, jfz jsou pracovnici vystaveni. 4.4.2. Posouzeni exposice Musi byt predlozcny informace 0 tom, zda pouzivani dopliikove latky je schopno vyvolat vznik exposice vsemi cestami - vdechnutim, dotykem nebo pozitim. Tyto informace musi zahrnovat kvantitativni vyhodnoceni, ktere by se melo tykat typicke koncentrace ve vzduchu, kontaminace kuze nebo poziti. Pokud kvantitativni udaje nejsou k dispozici, must byt dodan dostatek informaci, ktery umozni adekvatnt posouzeni exposice. 4.4.3. Opatreni ke kontrole exposice Ph pouziti informaci z hodnoceni vysledku toxikologie a exposice must byt vypracovan zaver 0 rizicich pro zdravt uzivatelu (systemova toxicita, toxicita, drazdivost nebo citlivost), pokud jsou uplatiiovana opatrenl ke kontrole expozice primcrcna temto podmfnkam. Pokud je riziko nephjatelne, musf byt phjata bezpecnostnf opatfenf ke kontrole exposice nebo jejfho vylouceni. Prednostnfmi resenfmi je prepracovanf nebo modifikace vyrobnfch postupu uzitf, nebo disposic doplnkove latky. Pouzfvanf osobnfch ochrannych prostfedku musf
Strana 5702
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
byt poslednim krokem k ochrane pred jakymkoliv pretrvavajicim rizikem pote, kdy uz byla zavedena kontrolni opatreni. 4.5. Posouzeni rizika pro zivotni prostrcdi Zohledneni dopadu doplnkovych latek v krmiveeh na zivotni prostredi je dulezite z toho duvodu, ze podavani techto dopliikovych latek obvykle trva dlouhou dobu (nebo cely zivot), mohou jim byt dotceny velke skupiny zvftat, mnohe dopliikove latky se malo vstrebavaji a proto jsou z velke miry vylucovany v nezmenenem stavu. V urcitych prtpadech vsak muze byt nutnost posouzeni dopadu na zivotni prostredt omezena. N eni namiste stanovovat prisna pravidla v techto obecnych pokyneeh. Aby se usnadnilo urcovani dopadu dopliikovych latek na zivotni prosttcdi, musi se prijmout postupne kroky (viz "strom rozhodovani"), kdy je mozne v prvni fazi jasne identifikovat dopliikove latky, ktere nevyzaduji dopliiujici testy. U ostatnich dopliikovych latek se pozaduje druha faze zkousek (faze II A), aby se ziskaly dopliiujici informaee, na jejichz zaklade muze byt rozhodnuto, ze bude nutne provest dalst zkousky (faze II B). 4.5.1. Posuzovani - faze I. Ucelem posuzovani ve fazi I. j e urcit, zda doplnkova latka nebo jeji metabolity muze nebo nemuze mit vyznamny dopad na zivotni prostredi, a to na zaklade udaju stanovenych jiz pro jine ucely. K fazi II se nemusi pristupovat, pokud se splni jedno ze dvou nasledujicich kriterii: a) chemicka povaha a biologicky vliv dopliikove latky i jeji uziti ukazuji, ze dopad bude zanedbatelny: to znamena, kdyz dopliikova latka, nebo jeji hlavni metabolit(y) (vice nez 20% vsech rezidui ve vykalech) jsou: - fyziologicke/ptirodni latky (naprfklad vitarniny nebo mineralnt Iatka) , ktere nezmeni koneentraei v zivotntm prostredi, dokud zde neni pro to nejak)' zrejmy zavazny duvod (napriklad med'), - dopliikove latky urcene pro domaci zvirata (s vyjimkou koni): b) nejhorsi predpokladana koneentraee v zivotnim prostredt (PKZP) je natolik nizka, aby byla brana v uvahu, Nejhorsi PKZP pro pudu by mela byt stanovena z hnoje, ktery byl zakladan v dobe rnaximalni exkreee hlavnich slozek rezidua (dopliikove latky, nebo jejich hlavnich metabolitu), a byl rozmetan po pude. PKZP musi byt vyhodnoeena pro kazdou hlavni slozku rezidua v hnoji a pro kazdy prislusny oddil. U pozemntho oddilu hnoje se nepozaduje zadne dalst posuzovani, pokud PKZP neptekracuje 100 ug/kg pro sumu hlavnich slozek rezidua v hnoji, nebo pokud jsou tyto hlavni slozky v hnoji ryehle rozlozeny (cas rozpadu DT 50<30 dnt) (v pripade, ze jsou tyto udaje k disposiei) na prtrodni slozky nebo na koneentraee nizsf nez 100ug/kg, nebo jestlize je PKZP v pude (v hloubee 5 em) nizsf nez u/kg. N ejhorsi PKZP pro vodu muze byt stanovena bud'to primym vhozenim sypkeho krmiva nebo vykalu obsahujicich dopliikovou latku a jeji metabolity do vodnich nadrzi nebo z prusaku latek obsazenych ve vykalech nebo v pude do spodni vody. Je-li PKZP z hlediska kontaminaee vodnich nadrzi nebo spodni vody spolehlive urcena jako nizsf nez 0,1 mikrog na litr, pak posuzovani dopadu dopliikove latky na vodnl prostredl podle faze II.A neni nutne. Faze II posuzovani dopadu se bude obvykle pozadovat, pokud zadatel neni sehopen dokazat, ze navrhovana dopliikova latka spada do nektere z teehto vyjmut)'eh skupin, nebo pokud je dopliikova latka prfmo uvolnena do prostfedf (napffklad v akvakulture).
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5703
RIZIKO, JAKE PREDSTAVUJI DOPLNKOVE LATKY VKRMIVECH PRO ZIVOTNI PROSTREDI Strom rozhodovani FAzE I. Je doplrikova latka fyzioloqicka /pfirodni latka, jejiz bezpecnost je znarna (napfiklad vitaminy, nektere rnineraly) ?
t~ANO ~STOP
NE Jsou cilovyrni zviraty pouze dornaci zvijata ? t~ANO ~
STOP
NE Dostava se doplrikova latka do prostredi (napfiklad chov ryb) ?
t~ ANO ~ FAzE II
NE Je doplrikova latka nebo jeji hlavni metabolity pfitornna v hnoji (>100 I-Ig/kg) ? t~
NE
~STOP
ANO Je po rozrnetani hnoje rozpad rychly (OT 50<30 dni) ? t~ANO ~
STOP
NE
t PKZP ve spodni vode > 0,1 I-Ig/I nebo PKZP v pude > 10 I-Ig/kg
t~ NE ANO
~STOP
t ,
FAZE II 4.5.2. Posuzovani - faze II Faze II obsahuje dye casti: fazi II A a fazi II B. Musi byt posouzena moznost bioakumulace dopliikove 1atky , nebo jejich hlavnich metabolitu a jeji vliv na predpokladanou miru bezpccnosti. Bioakumulace se nepovazuje za potencialne vyznamnou, pokud je napriklad Kow (rozdelovaci koeficient) < 3. Prtslusne zkousky ve fazi II B budou obecne nutne, pokud neni mozne tuto miru bezpecnosti stanovit.
Strana 5704
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
4.5.2.1. FAzE II A Ueelem posuzovani ve fazi II Aje identifikovat riziko pro zivotni prostredt tim, ze: - se zpresni vypocet predpokladane koncentrace nebo predpokladanych koncentraci v zivotntm prostredi - PKZP, - se urci pomer mezi exposici, hladinami dopliikove latky, nebo hlavnimi metabolity a kratkodobymi nezadoucimi ucinky na zastupne zivocisne nebo rostlinne druhy srovnatelne v dotycnem prostredi, - se tyto vysledky uziji pro urceni hodnoty (hodnot) predpokladane (-nych) koncentrace(-cf) bez ucinku (PKBU). Doporucuje se nasledujlci postup pro urceni rizika: a) Pokud vypocet nebyl proveden ph fazi I, must byt presneji vypocitana PKZP pro kazde dane prostredi. Ph urcovani PKZP se must brat v uvahu: - koncentrace dopliikove latky, nebo jejich hlavnich metabolitu v hnoji nasledne po podani dopliikove latky zvtratum v navrhovane davce. Tento vypoeet must brat v uvahu objemy vykalu a miru davkovani, - potencialni rozredent vyloucene dopliikove latky vazane na material obvykle osetrovany jako hnuj a ulozeny pred jeho rozmctanlm do pudy, - absorpce/desorpce dopliikove latky a jejich metaholitu na pude, pretrvavanl rezidui v pude DT50 a DT90; sediment v pripade akvakultury, - jine faktory, jako naprtklad fotolyza, hydrolyza, vyparovani, rozklad v pude nebo v systemech vodniho sedimentu, rozredent ph orbe atd. N ejvyssf hodnota PKZP ziskana z techto vypoctu pro kazde dane prosttedi must byt pouzita pro posuzovani rizika v urovni II A. Pokud se predpoklada zvysene pretrvanl v pude (D90 > jeden rok) ph koncentracich vyssich nez 109/kg pudy ph ustalenem stavu, muze byt nutne posouzeni v urovni faze II.B b) Nasledne musi byt urceny hladiny, ktere maji vazne kratkodobe nezadouci ucinky pro ruzne troficke hladiny v danem zivotnim prostredi (puda, voda). Tyto testy must byt v souladu s pokynem OECD6) nebo s analogickymi osvedcenymi pokyny. Zadoucf testy pro suchozemske prostredt zahrnuji: toxicitu pro dest'ovky (Ietalni davka 50 % LD50) fytotoxicitu (ucinna koncentrace 50 %, UK50 ) pro suchozemske rostliny, ucinky na pudni mikroorganismy (naptiklad: UK50 pro ucinky na metagenezi a vazbu duslku). Pro vodnl prostredi: ryby, studie LD50 96 hodin; Daphnia magna, studie LD50 za 48 hodin; rasy, studie UK50 a studie toxicity pro sedirnentacni organismy. c) Must byt urcena hodnota PKBU (predpokladana koncentrace bez ucinku) pro kazde dane prostredi. Ziska se tak, ze se vezme ncjnizst zjistitelna hodnota (tj. vysledek u nejcitlivejsiho druhu), kdy byl zpozorovan nezadouci ucinek ph vyse uvedenych testech na ekotoxicitu, a vydeli se faktorem bezpecnosti minimalne 100, v zavislosti na ukazateli a poctu uzitych testovanych druhu,
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5705
d) Vypocitane hodnoty PKZP a PKBU se must porovnat. Prijatelny porner mezi PKZP a PKBU bude zaviset na povaze vysledku testu pouziteho pro urceni PKBU. Bezne se bude pohybovat v rozmezi mezi 1 a 0,1. Pokud budou ziskany prukazne nizsf pomery, je malo pravdepodobne, ze budou nutne dalsi ekotoxicke testy, krome pripadu, ze se predpoklada bioakumulace. Na druhe strane vyss! pomery budou vyzadovat urcite testy ve fazi II B. 4.5.2.2. Faze II B (podrobnejsi toxikologicke zkousky)
U dopliikovych latek, u nichz po posouzeni ve fazi II A zustavaji pochyby 0 vlivu na zivotni prostrcdi, je nutne provest podrobnejsi zkousky 0 jejich ucincich na biologicke druhy v danemi-ych) prostredi, kde zkousky faze II A naznacovaly rnozne problemy: V tomto pripade se pozaduji dalsi testy, aby se urcily chronicke a specifictcjst ucinky na vhodnych zivocisnych, rostlinnych a rnikrobialnich druzich, Je mozne, ze ph posuzovani ve fazi II A byla PKZP nadhodnocena. Aby se tato skutecnost prokazala muze byt nezbytne provest merent koncentraci prostrcdi a persistence dopliikove latky, nebo jejich hlavnich metaholitu v provoznich podminkach.Vhodne dodatecne testy na ekotoxicitu jsou popsany v radc publikaci, zejmena v pokynech GEeD. Muze se stat, ze bude nutne brat v uvahu tri kategorie druhu v prostredi, zvlrata, rostliny a mikroorganismy. Pozaduje se peclivy vyber techto testu, aby bylo zajisteno, ze jsou vhodne pro situaci, v nfz muze byt dopliikova latka, nebo jcji hlavnl metabolity uvolnena a rozptylena do prostrcdi. Posouzeni dopadu na suchozemske prostredi muze zahrnovat: - subletalnt zkousku ucinku na dest'ovky, dalsi zkousky vlivu na pudni mikrofl6ru, testy fytotoxicity na skalu rostlinnych druhu dulezitych z ekonomickeho hlediska, testy zamerene na bezobratle zivocichy na pastvinach, vcctne hmyzu a volne zijictch ptaku, - Poznamka: samostatne posouzeni toxicity u savcu nernusi byt nutne, pokud je uplatneno ph testovani toxicity u savcu pro urceni ADI (viz 4.3.1.) Posouzeni dopadu na vodni prostredt muze zahrnovat: - testovani chronicke toxicity na nejcitlivejsich vodnich organismech, uvedenych ve fazi II A, to znamena: testy v prvnich stadiich zivota ryb, reprodukcni test u dafnii, 72 hodinove testy na rasach a bioakurnulacni studii, - pokud neni mozne stanovit adekvatni bezpecnou hranici mezi PKZP a PKBU, must byt stanovena ucinna omezujlci opatrenl, aby se zmirnil dopad na zivotni prostredi.
5. Vzor identifikacniho zaznamu 5.1. Identita dopliikove latky 5.1.1. Druh dopliikove latky
Strana 5706
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
5.1.2. Fyzikalni stav 5.1.3. Kvalitativni a kvantitativni slozeni 5.1.4. Metoda analyzy dopliikove latky a rezidui 5.1.5. Rcgistracni cislo Spolecenstvi (cislo ES) 5.1.6. Baleni 5.2. Specifikace tykajici se aktivni latky 5.2.1. Genericky nazev, chemicky nazev, cislo CAS - Genericky nazev - Chemicky nazev (IUPAC) - cislo CAS 5.2.2. Empiricky vzorec 5.3. Fyzikalne chemicke, technologicke a biologicke vlastnosti dopliikove latky 5.3.1. Stabilita dopliikove latky 5.3.2. Stabilita behem pripravy premixu a krmiv 5.3.3. Stabilita behem skladovani premixu a krmiv 5.3.4. line vlastnosti 5.4. Podrninky uziti 5.4.1. Druhy nebo kategorie zvfrat, rnaxirnalni staff, je-li stanoveno 5.4.2. Minimalni a maximalni obsah v krmivech 5.4.3. Kontraindikace, vzajemne pusobeni (interakce) 5.4.4. Varovna upozorneni 5.5. Osoba odpovedna za uvedeni do obehu 5.5.1. Jmeno a prijmeni 5.5.2. Adresa mista trvaleho pobytu 5.5.3. Rcgistracni cislo 5.6. Vyrobce
Sbirka zakonu
Castka 116
c. 356 / 2008
Strana 5707
5.6.1. N azev nebo obchodni firma, sidlo a identifikacni cislo, jde-Ii 0 pravnickou osobu.obchodni firma, misto podnikani, identifikacni cislo, jde-Ii 0 fyzickou osobu, ktera je podnikatelem podle zvlastnfho zakona 5.6.2. Jmeno, poprtpade jmena , prijmeni a misto trvaleho pobytu jde -Ii osobu
0
fyzickou
5.6.3. Schvalovaci clslo nebo rcgistracni clslo pridclcne vyrobnirnu provozu nebo dodav ateIi 5.6. Datum 6. Obnoveni povoleni dopliikovych latek, jejichz povoleni je vazano na osobu odpovednou zajejich uvedeni do obehu 6.1. Obecne Musi byt zpracovana aktualizovana dokumentace a monografie v souladu s nejnovejsimi pokyny a seznam uvadejici vsechny variace kazdeho druhu od jeho povoleni pro uvedeni do obehu nebo od posledniho obnoveni. Musi byt potvrzeno, ze monografie a dokumentace 0 bezpecnosti byly upraveny tak, aby zahrnovaly vsechny nove informace tykajici se dopliikove latky nebo ktere jsou po zmene techto pokynu naprfSte pozadovany. Musi byt dodana informace 0 stavu povoleni ve svete a 0 objemu prodeju, 6.2. Identita aktivni latky a dopliikove latky Must byt predlozen dukaz, ze doplnkova latka nebyla zmcnena nebo upravena ve slozeni, cistotc nebo aktivite ve srovnani s povolenou dopliikovou latkou. Jakakoliv zmcna vyrobniho postupu must byt oznamena, 6.3. Ucinnost Musi byt predlozen dukaz, ze dopliikova Iatka si uchovava pozadovanou ucinnost v podminkach beznych pro zivocisnou vyrobu v dobe podani zadosti 0 obnoveni povoleni, Tyto informace must zahrnovat vycet obccne ziskane zkusenosti s uzitim dopliikove latky a provadeny monitoring. 6.4. Mikrobiologie Zvlastni pozornost must byt venovana pripadnernu vyvoji rezistence na antimikrobialni latky ph dlouhodobem uzivani v praxi. Testy se must provadet v provoznich podminkach na farmach, kde se dopliikova latka uzivala pravidelne behem co mozna nejdelsi doby. Jako testovane organismy must byt zvoleny beznc strevni bakterie a vyber must zahrnovat prislusnc endogenni a exogenni grampositivni a gramncgativni organismy. Je-Ii z testu videt zmcna profilu rezistence v porovnani k pocatecnimu stavu, pak must byt na rezistentnich bakteriich testovana kfizova rezistence vuci odpovidajicim antibiotikum uzivanych ph leceni infekcnich nemoci u cloveka i u zvfrat. Nejdulezitejsi jsou antibiotika patrlci do stejne skupiny jako dopliikova latka, avsak test must zahrnovat i dalsf skupiny antibiotik. Musi byt uvedeny i vysledky prtslusnych rnonitorovacich programu.
Strana 5708
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
6.5. Bezpecnost Musi byt predlozen dukaz, ze za soucasneho stavu znalosti dopliikova latka zustava bezpecna pro cilove druhy, spotrebitele, osoby s ni zachazejlci a zivotni prostredi za povolenych podminek uziti, Musi byt predlozena aktualizovana dokumentace 0 bezpecnosti za obdohi od povoleni dopliikove latky pro uvedeni do obehu nebo od posledniho obnoveni povoleni, a must v ni byt uvedeny tyto informace: - zpravy 0 nezadoucich ucincich, vcctne neocekavanych (do te doby nezname ucinky, zavazne ucinky vseho druhu, zvyseny vyskyt znamych ucinku), u cilovych zvirat , osob s latkou zachazejicich a zivotnfho prostredi. Zprava 0 nezadoucim ucinku must obsahovat povahu ucinku, pocet ovlivnenych individui/organismu, vysledek, podminky uziti, posouzeni pttcin, - zpravy
0
interakcich do te doby neznamych a kfizovc kontaminaci,
- udaje z monitorovani rezidui, kde je to treba, - jakakoliv jina informace tykajici se bezpecnosti dopliikove latky Nebudou-li dodany zadne dalsf informace 0 nekterem z techto faktoru, must byt presne uvedeny duvody, proc tomu takje.
7. Novy zadatel zavisejici na prvnim povoleni dopliikove latky, ktere je vazano na osobu odpovednou za jeji uvedeni do obehu Ponevadz posouzeni na zaklade udaju dodanych pro prvotni povoleni muze byt povazovano za spolehlive, je nezbytne, aby dokumentace pripravcna pro ucely zadosti spliiovala pouze uvedene pozadavky, Pro tyto ucely lze dopliikovou latku povazovat za identickou, pokud kvalitativni a kvantitativni slozeni a cistota aktivnich i neaktivnich slozek je v zasade totozna, pfiprava je stejna a podminky uziti identicke, Pro tyto produkty obvykle nebude nezbytne opakovat zkousky farmakologicke, toxikologicke a ucinnosti a je mozne podat zkracenou zadost, Tato zadost must obsahovat expertni zpravy, - Musi byt predlozeny uplne podklady dIe bodu 3 a monografie. - Must byt uvedeny udaje ukazujlci, ze specificka rada Iyzikalnich a chemickych vlastnosti dopliikove latky se zasadne shoduji s vlastnostmi vyrabeneho produktu.
- Must byt potvrzeno, ze nove vedecke znalosti obsazene v dostupne literature tykajici se dopliikove latky nezmenily puvodni posouzeni ucinnosti od doby povoleni originalni dopliikove latky pro uvedeni do obehu, - Zvlastni
pozornost must byt venovana pripadnemu
rOZVOJl
rezistence
na
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5709
antimikrobialni latky ph dlouhodobem uzivani aktivni latky v praxi. Testy se must provadet v provoznich podminkach na farmach, kde se aktivni latka uzivala pravidelne behem co mozna nejdelsi doby. Jako testovane organismy must byt zvoleny beznc strevni bakterie a vyber must zahrnovat prislusne endogenni a exogenni grampozitivni a gramnegativni organismy.
- Jestlize testy ukazuji na zmenu profilu rezistence v porovnani k pocatecnimu stavu, pak must byt na rezistentnich bakteriich testovana kfizova rezistence vuci odpovidajlcim antibiotikum uzivanym ph Ieceni infekcnich nemoci u cloveka i u zvitat. Nejdulezitejsf jsou antibiotika patrlci do stejne skupiny jako doplrikova latka, avsak test must zahrnovat i dalsi skupiny antibiotik. - Musi byt podan dukaz, ze za soucasneho stavu vedeckych znalosti uvedenych v dostupne literature je dopliikova latka za schvalenych podminek i nadale bezpecna pro cilove druhy, spotrebitele, osoby s ni zachazejlci a zivotni prostredi. - Ochranna Ihuta musi byt stanovena v souladu s max. limitem rezidui (MLR).
1) Vazana rezidua se rovnaji rezidualni frakci v tkani, ktera neni extrahovatelna fyzikalne chemickymi nebo biologickymi prostredky. Jsou vysledkem kova1entniho spojeni metabolitu slouceniny s bunecnymi makromo1eku1ami. 2) Cilova tkaii je pozivatelna tkan vybrana pro monitorovani vsech rezidui u ciloveho zvifete. 3) Pro stanoveni ochranne lhuty je minimalni navrhovany pocet zdravychm zvirat, z nichz budou odebrany vzorky pri kazde porazce nebo v casovem useku, tento: - dojnice osm, vcetne zvirat v druhe a dalsich 1aktaci (ctyfi zvirata s vysokou uzitkovosti na pocatku 1aktace a ctyfi se slabou uzitkovosti v pos1edni fazi 1aktace), - ostatni velka zvifata: ctyfi v jednom vzorku, - drubez: sest v jednom vzorku, - snaskova drubez: deset vajec v kazdem bodu mefeni, - ryby: deset v jednom vzorku. 4) Navrhovany vypocet : [500g masa (slozeneho ze 300 g svalu, 100 gjater, 50 g 1edvin, 50 g tuku) nebo 500 g dnibeze (slozene ze 300 g svalu, 100 g jater, 10 g 1edvin, 90 g tuku) nebo 300 g ryb] + 1500 g mleka + 100 g vajec. 5) Pokyny GECD pro testovani chemikalii
Strana 5710
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Cast II. B
u
Biologicke zkouseni mikroorganizm a enzym
u
Pro mikroorganizmy a enzymy plati cast LA a nasledujici dopliiky a zmeny:
1. Aktivni substanci muze byt pouze mikroorganizmus nebo enzymaticky preparat chemicky stanovitelny. 2.
Identita, vlastnosti a podminky uziti dopliikove Iatky; kontrolni metody 2.1. Specifikace tykajici se aktivni substance U mikroorganizmu se uvede: nazev a taxonomicky popis podle mezinarodnfho nomenklatorickeho kodexu. K determinaci mohou byt pouzity j ine mezinarodne uznavane klasifikacni prirucky, napr. Bergey s Manual of Systematic Bacteriology, The Yeasts, a taxonomic study (Lodder a Kreger van Rijn, Ainsworth and Bisbyomegas Dictionary of the Fungi (Hawksworth, Sutton a Ainsworth), the Genus Aspergillus (Raper a Fennel); nazev a misto sbirek kultur schvalenych rnezinarodnim deposicnim organem v tomto oboru. U deponovaneho kmene se uvede sbirkove cislo, genove upravy a vsechny dulezite identifikacni znaky. Dale se uvede : puvod, prlslusne morfologicke a fyziologicke vlastnosti, vyvojova stadia, zavazne faktory tykajici se biologicke aktivity jako dopliikove latky a jine geneticke identifikacni udaje. Pocet jednotek tvoftcich kolonie (CFU) na 1 gram. U enzymu se uvede: oznaceni podle hlavnich enzymovych aktivit ve smyslu pozadavku IUB/IUPAC, European Inventory of Existing Commercial Substances (EINECS) a CAS Number; biologicky puvod (u rnikrobialniho puvodu: nazev a misto sbirky kultur schvalene mezinarodnim depozitnim organem, ve ktere je kmen pod ptislusnym cislem prechovavan, dale se uvedou genove upravy a vsechny dulezite identifikacni vlastnosti, a to vcctne genetickych udaju), aktivity tykajici se chemicky cistych modelovych substratu a dalsi Iyzikalni a chemicke vlastnosti. Ve vsech ptipadech must byt pripojcna kopie 0 ptijmu deponovaneho mikroorganizmu oznaceneho nazvem a taxonomickym popisem podle mezinarodnich nomenklatumich pravidel. 2.2. Dulezite vlastnosti U mikroorganizmu: zavazne identifikacni vlastnosti a predpokladane vyuziti, napriklad vegetativni nebo sporulujici forma, CFU na 1 gram.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5711
U enzymu: optimalni hodnoty pH, optimalni teplota (-y) a dalsi vhodne vlastnosti.
2.3. Stabilita U mikroorganizmu: pokles biologicke aktivity (napr. zivotnost). U enzymovych pfipravku: podrobnosti 0 prltomnosti neocekavanych reakcnich produktu vznikajiclch ph cnzymovych ci chemickych reakcich cnzymoveho prlpravku ph skladovani krmnych smesi, 2.4. Ostatni dulezite vlastnosti U mikroorganizmu a enzymu vyhodnoceni odolnosti k poklesu nebo ztrate biologicke ucinnosti v travicim traktu (in vivo) nebo za modelovych podminek (in vitro). 2.5. Navrzene davkovani v premixech a krmnych smesich se vyjadruje v: prislusnych jednotkach biologicke aktivity, napr. v CFU na gram produktu u mikroorganizmu nebo v jednotkach ucinnosti u enzymovych pfipravku. 2.6. Kontrolni metody U mikroorganizmu oficialni a odpovidajlci trzni ukazatele.
metody
detekce,
vyhodnocovani,
identifikace
3. Zkousky tykajici se ucinnosti dopliikove latky 3.1. U mikroorganizmu vznik kttzove pritomnymi v krmivu.
kontaminace
s mikroorganizmy
4. Zkousky tykajici se bezpecnosti uziti dopliikove latky Pro mikroorganizmy a enzymy nejsou zavazne testy: akutni toxicity, subchronicke toxicity (u enzymovych ptipravku mikrobialniho puvodu stact test peroralniho toxicity na hlodavcich v delce 90 dnu), chronicke toxicity a karcinogenity. 4.1. Utech organizmu, ktere jsou rezistentni vue! Ieccbnym antibiotikum nutno objasnit geneticky zaklad rezistence. 4.2. Pokud je aktivni substanci mikroorganizmus, Je nutno stanovit, je-li rezistentnl k antibiotikurn. 4.3. Pokud aktivni substanci (napr. enzymove pnpravky) vytvari mikroorganizmus, je nutno stanovit odpovidajlci pocet zivych mikroorganizmu. 4.4. U enzymovych pripravku, izolovanych z mikroorganizmu, se bezne pozaduji nasledujici testy: a) test genovych rnutaci bakterii,
Strana 5712
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
b) test chromozomalnich aberact (prednostne in vitro). Pokud mozno, maji se toxikologicke testy uskuteciiovat s pouzitim sarze precisteneho finalnlho fermentacniho produktu, a to pred pridantm nosicu, redidel nebo j inych latek. Zavazne se uskuteciiuji v souladu se vsemi metodickymi postupy uznavanych mezinarodnich vedeckych ustavu. Ucinky latek bilkovinne povahy nebo aktivit enzymovych pripravku, slcdovane na bunecne urovni, zvlaste testy in vitro, lze vyhodnocovat modifikovanymi standardnimi metodami. Tyto odchylky lze prijmout tehdy, pokudjsou podlozeny odpovidajicimi argumenty. Ph testaci se maji objasnit nespecificke toxicke reakce a prokazat genotoxicke ucinky, Zobecnene specifikace a skupinovy test umoznuji v produktu stanovit spolehlive definovane a specificke toxiny i nezname toxicke slouceniny. Toxikologicka zprava must obsahovat vycerpavajici dokumentaci. Testy se provedou s materialem, jehoz charakteristiky, jako komercnfho pftpravku, jsou popsany v technologicke casti dokumentace.
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5713
Pifloha
c. 17 k vyhlasce c. 356/2008
Souhrnna dokumentace biologickeho zkouseui Vysledky biologickeho zkouseni se predkladaji formou souhrnne dokumentace v cleneni: 1. Metodika a cile biologickeho pokusu 2. Podminky biologicke testace na cilovych pokusnych zvfratech nebo bilancni zkousky 2.1. Zivocisny druh, plemeno, linie, pohlavi, vek 2.2. Podrninky ustajeni, vyzivy a osctrovant zvfrat 2.3. Casove vymezeni pokusu, presna delka pokusu 2.4. Pocty pokusnych a kontrolnich skupin, presne pocty zvirat 2.5. Pocet opakovani pokusu 2.6. Charakteristika, slozeni, analyticke overent zkouseneho produktu, latky aj., vcctne slozeni, a analyticke overent slozek krmne davky 2.7. Pouzite kontrolni analyticke metody 2.8. Pouzite statisticke metody 3. Prehlcd vysledku 3.1. Vliv na uzitkove vlastnosti 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.1.4. 3.1.5. 3.1.6.
Pffjem krmiva Rustova krivka, prumerny denni prirustek Konverze krmiva Dojivost Snaska DaISf nutricne podmlnene vlivy
3.2. Bezpecnost uziti 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3. 3.2.4. 3.2.5.
Toxicita Karcinogenita Mutagenita Genotoxicke ucinky Teratogenita
3.3. Vlivy na zivotni prostredi
Sb.
Strana 5714
3.3.1. 3.3.2. 3.3.3. 3.3.4. 3.3.5.
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
Biodegradace Vlivy na suchozemske prostredi Vlivy na vodni prostredt Vlivy na vzdusne prostredi Bezpecnost cloveka ph manipulaci
3.4. Biologicke nesnasenlivosti, kontraindikace 3.5. Konzervacni ucinnost 3.6. Kontrola zdravi pokusnych zvitat 3.7. N egativni ucinky, frekvence a prlciny uhynuti 3.8. Vysledky specialnich vysetrenl 4. Vlastnosti zivocisneho produktu 4.1. Biologicke, fyzikalni, chemicke, mikrobialni, smyslove, kulinarni a technologicke vlastnosti masa 4.2. Biologicke, fyzikalni, chemicke, mikrobialni, smyslove, kulinarni a technologicke vlastnosti mleka 4.3. Biologicke, fyzikalni, chemicke, rnikrobialni a technologicke vlastnosti vejce 5. Sumarizace a zobecnent vysledku, podminky pro pouziti, statisticke vyhodnoceni, poprtpade ekonomicka analyza 6. Vysledky biologickeho zkouseni podle ptilohy c. u biologickeho zkouseni urcitych proteinovych krmiv)
16 casti I.
(jen
7. Monografie podle pfilohy c. 18 jen u biologickeho zkouseni doplrikovych latek
Castka 116
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Strana 5715
Pifloha
c. 18 k vyhlasce c. 356/2008
Monografie k souhrnne dokumentaci biologickeho zkouseui dophikovych latek Vzor monografie Monografie dopliikove latky obsahuje nasledujlci casti, ktere je nutno dolozit v tomto poradi: 1. 1. Identita dopliikove latky.
1.1.1 N avrhovany(e) 0 bchodni nazev (nazvy), 1.1.2 Typ dopliikove latky s ohledem na jeji hlavni funkce. Jakekoliv jine uziti aktivni latky must byt upresneno. 1.1.3 Kvalitativni a kvantitativni slozeni (aktivni latka, j ine komponenty, necistoty, variabilita jednotlivych sarzf). Je-li aktivni latka smest aktivnich slozek jednotlive chemicky definovatelnych, must byt kazda z nich popsana oddelene s uvedenim jejich porneru ve smesi. 1.1.4 Fyzikalni vlastnosti, rozdelent podle velikosti castic, forma castic, hustota, objemova hustota; u kapalin dale viskozita a povrchove napeti. 1.1.5 Vyrobni proces, vcctne zvlastnich vyrobnich postupu. 1.2 Specifikace aktivni latky 1.2.1 Druhovy nazev, chemicke oznaceni podle nomenklatury IUPAC, dalsf mezinarodnt druhove nazvy a zkratky. Clslo CAS (Chemical Abstract Service Number). 1.2.2 Strukturalni vzorec, empiricky vzorec a molekulova hmotnost. Kvalitativni a kvantitativni slozeni hlavnich komponentu, rnikrobialni puvod (nazev a misto sbirky kultury, kde je kmen ulozen), je-li aktivni latka produktem fermentace. 1.2.3 Cistota Kvalitativni a kvantitativni slozeni aktivnich latek a prtpadnych doprovodnych chernickych necistot a toxickych latek, potvrzeni neexistence tvorby organismu, 1.2.4 Dulezite vlastnosti Fyzikalnt vlastnosti chemicky definovanych latek: konstanta rozkladu, pKa, elektrostaticke vlastnosti, bod tani, bod varu, hustota, tlak par, rozpustnost ve vode a v organickych rozpoustedlech, Kow a Koc, hmotove a absorpcni spektrum, udaje NMR, prtpadne izomery a jakekoliv jine dulezite fyzikalni vlastnosti. 1.3 Fyzikalne-chemicke, technologicke a biologicke vlastnosti dopliikove latky. 1.3.1 Stabilita dopliikove latky ph pusobcni podminek vnejslho prostredi jako je svetlo, teplota, pH, vlhkost a kyslik, N avrhovana doba skladovani, 1.3.2 Stabilita ph vyrobe premixu a krmiv, zejmena stabilita za predpokladanych podminek vyroby (teplota, vlhkost, tlak/strih, doba). Prtpadne odvozene produkty nebo produkty rozkladu. 1.3.3 Stabilita behem skladovani premixu a krmiv vyrobenych za definovanych podminek. N avrhovana doba skladovani. 1.3.4 Jine dulezite fyzikalne-chemicke, technologicke nebo biologicke vlastnosti, zejmena schopnost se za priznivych podminek rozptylit a vytvaret a zachovavat
Sb.
Strana 5716
Sbirka zakonu
c. 356 / 2008
Castka 116
homogenni smesi v premixech a krmivech, protiprasne a antistaticke vlastnosti, rozpustnost v kapalinach, 1.4 Metody kontroly 1.4.1 Popis metod pouzitych pro urceni kriteril uvedenych v bodech 2.1.3, 2.1.4, 2.2.3, 2.2.4, 2.3.1, 2.3.2, 2.3.3 a 2.3.4 prilohy c. 17 casti I. A. 1.4.2 Popis kvalitativnich a kvantitativnich analytickych metod pro stanoveni markeru rezidui aktivni latky v tkanich cilovych zvitat a v zivocisnych produktech. 1.4.3 Pokud byly uvedene metody zverejneny, stact uvest odkazy na prtslusnou literaturu a pripojit prislusne zvlastnl kopie publikaci. 1.4.4 Informace 0 optimalnich skladovacich podminkach pro referencni standardy. 1.5 Biologicke vlastnosti dopliikove latky. 1.5.1 Udaje 0 profylaktickych ucincich kokcidiostatik a jinych Iecebnych latek (napriklad nemocnost, umrtnost, pocet oocyst a vyskyt poskozeni). 1.5.2 U zootcchnickych dopliikovych latek jinych nez jsou uvedeny v bode 3.2.1 prflohy c. 17 casti I. A udaje 0 ucincich na pfijem krmiva, telesnou hmotnost, produkcni ucinnost, jakost a vyteznost produktu a jakykoliv jiny ukazate1 ptiznivy pro zvifc, zivotni prostredi, vyrobce nebo spotrebitele. 1.5.3 U tcchnologickych dopliikovych latek se uvedou odpovidajlci technologicke ucinky, 1.5.4 Nezadouci ucinky, kontraindikace nebo varovna upozorneni (cilove zvifc, spotrebitel, zivotni prostredi), vcctne vzajemneho biologickeho pusobeni, a jejich oduvodneni, Ptijatelna dermi davka (ADI) nebo maximalni limity rezidui (MLR) stanovene pro j ina pouziti aktivni latky musej f byt specifikovany, 1.6. Udaje 0 kvalitativnich a kvantitativnich reziduich v cilovych tkanich prlpadne zj istenych v produktech zivocisneho puvodu za podminek predpokladaneho uziti dopliikove latky. 1.7 Ptijatelna dermi davka (ADI), stanovene maxirnalni limity rezidui (MLR) a ochranna Ihuta must byt v prtpade potreby uvedeny. 1.8 line vlastnosti dulezite pro identifikaci dopliikove latky. 1.9 Podminky uzitl, 1.10 Datum.
