Strana 117. Castka 4 Sbfrka zakonu c

Sbfrka zakonu

Castka 4

c.

12 1 2009

Strana 117

12 VYHLASKA ze dne 18. prosince 2008 o stanoveni postupu zjist'ovanf, vykazovani a overovani rnnozstvi ernisi sklenikovych plynu a forrnulafe zadosti 0 vydani povoleni k emisfm sklenfkovych plynu

Ministerstvo zivotniho prostredi stanovi podle

§ 24 pism. b) a c) zakona c. 695/2004 Sb., 0 podminkach obchodovani s povolenkami na emise sklenfkovych plynu a 0 zmene nekterych zakonu, (dale jen "zakon") k provedenf § 4 odst. 2 a § 7 odst. 1 zakona:

§1

c) podflem biomasy - hrnotnostni podfl uhliku biologickeho puvodu vztazeny na hmotnost celkoveho uhliku biologickeho i [osilnfho puvodu ve smesnem palivu, d) palivem z biomasy - biomasa spalovana k energetickyrn ucelum,

Predmet iipravy

e) emisemi ze spalovani - emise sklenfkovych plynu pochazejici z exotermicke reakce paliva s kyslikem,

(1) Tato vyhlaska zapracovava pifslusne predpisy Evropskych spolecenstvi") a upravuje rozsah a postup zjistovani, vykazovani a overovani rnnozstvi ernisi sklenfkovych plynu ze zarizeni, a to ernisi z bezneho provozu, z nepravidelnych udalosti, zejmena nabfhani, odstavovani a havarijnfeh situaci, ke kterym doslo v prubehu obdobf zjistovani a vykazovani,

f) ernisi z procesu - emise sklenfkovych plynu odlisna od emise ze spalovani, ke ktere dochazi v dusledku zamernych i nezamernych reakci mezi chemickyrni latkami nebo jejich transiorrnaci, vcetne chernicke nebo elektrolyticke redukce rud kovu, tepelnym rozkladem nebo tvorbou latek pro pouzitf jako produktu nebo suroviny,

(2) Pro zafizeni podle § 5 odst. 2 zakona se ustanoveni teto vyhlasky vztahujf na zaifzeni, u kterych je prahova hodnota prekrocena alespori u jedne z cinnosti podle prflohy c. 1 k zakonu.

g) urovni pfesnosti - dosazena presnost pri stanoveni aktivitnfch iidaju, ernisnfch [aktoru a oxidacnich nebo konverznich faktorii,

(3) Vyhlaska stanovi [ormular zadosti povolenf k ernisim sklenfkovych plynu.

0

vydani

§2 Zakladnf pojmy Pro iicely teto vyhlasky se rozurni a) vsazkou - rnnozstvi paliva nebo materialu podrobeneho reprezentativnfmu odberu vzorku a charakterizovaneho a premistovaneho v ramci jedne nakladky nebo kontinualne po urcitou dobu, b) biomasou - nefosilnf a biologicky rozlozitelny organicky material pochazejici z rostlin, zvirat a mikroorganisrnu, vcetne produktu, vedlejsfch produktu, zbytku a odpadu ze zernedelstvi, lesnictvf a prfbuznych odvetvf, jakoz i nefosilnf a biologicky rozlozitelne organicke frakce prumysloveho a komunalnmo odpadu, vcetne plynu a kapalin znovu zfskanych rozkladem nefosilnmo a biologicky rozlozitelneho organickeho materialu,

h) postupem zjistovani - postup stanoveni ernisi pfirnyrn rnefenim nebo vypoctern, jakoz i vyber urovne pfesnosti, i) obdobfm vykazovani - obdobf kalendamfho roku, v nemz jsou emise zjistovany a vykazovany, j) emisnim hlasenfrn - vykaz provozovatele zafizeni o celkovem rnnozstvi ernisi sklenfkovych plynu, k) aktivitnfrn iidajem - informace 0 materialovych tocich, spotrebe paliva, vstupnf surovine nebo vystupnim produktu, vyjadrene bud jako energeticky obsah [v terajoulech (TJ)] stanoveny pornoci vyhrevnosti v prfpade paliva nebo jako materialovy vstup nebo vystup [v tunach (t) nebo obvyklych metrech krychlovych (Nm3 ) ] v ostatnich pfipadech,

1) emisnim faktorem - faktor vychazejici z obsahu uhliku v palivech nebo vstupnfm materialu, vyjad3 rene v tCOz/TJ nebo tCO z/Nm v prfpade spalovaefch emisf a v tCOz/t nebo tCO z/Nm3 v prfpade emisf z procesu, m) zdrojem - konkretnf proces nebo konkretnf mfsto,

1) Rozhodnutl Komise 2007/589/ES, kterym se stanovf pokyny pro monitorovanf a vykazovanf emisf sklenfkovych plynu podle smernice Evropskeho parlamentu a Rady 2003/87/ES.

Strana 118

Sbfrka zakonu

kde dochazi v danem zafizeni k emisi sklenikovych plynu, n) rnene vyznamnyrn zdrojern - zdroj, jehoz rocni emise neprekracuje 5 kt, nebo zdroje, ktere se dohromady nepodileji na celkove emisi vice nez z 10 %, maximalne vsak 100 kt, 0) nejmene vyznamnyrn zdrojem - zdroj, jehoz rocni emise neprekracuje 1 kt, nebo zdroje, ktere se dohromady nepodileji na celkove emisi vice nez z 2 %, maximalne vsak 20 kt,

p) zdrojovyrn tokem - konkretni druh paliva, surovina nebo produkt zpusobujicf emise pifslusnych sklenfkovych plynu v jednom nebo vice zdrojich v dusledku jeho spotreby nebo produkce, q) rnene vyznamnyrn zdrojovyrn tokem - zdrojovy tok, jehoz rocni emise neprekracuje 5 kt, nebo zdrojove toky, ktere se dohromady nepodileji na celkove emisi vice nez z 10 %, maximalne vsak 100 kt,

r) nejmene vyznarnnym zdrojovyrn tokem - zdrojovy tok, jehoz rocni emise neprekracuje 1 kt, nebo zdrojove toky, ktere se dohromady nepodileji na celkove emisi vice nez z 2 %, maximalne vsak 20 kt, s) technickou proveditelnosti - rnoznost provozovatele zafizeni v pozadovane dobe ziskat technicke zdroje schopne plnit pozadavky navrhovaneho systernu,

t) kornercnim standardnfm palivem - mezinarodne normalizovane kornercni palivo, ktere vykazuje 95% interval spolehlivosti, nejvyse ± 1 % jejich specitikovane vyhrevnosti, a to vcetne zernniho

plynu, plynoveho oleje, lehkeho a tezkeho topneho oleje, benzfnu, petroleje, kerosinu, ethanu, propanu a butanu, u) komerenfm materialem - material konkretnmo slozenf, se kterym se casto a volne obchoduje, pokud se s konkretnf vsazkou obchoduje mezi ekonomicky nezavislymi stranami, v) zanzenfm kategorie A - zanzenf s vykazovanymi prumernymi roenfmi emisemi za predchozf obchodovaef obdobf, ktere jsou rovny nejvyse 50 kt fosilnfho CO 2 pred odeetenfm premfsteneho CO 2 ; pokud nenf udaj k dispozici, pouzije se odhad roenich emisf, w) zanzenfm kategorie B - zanzenf s vykazovanymi

prumernymi roenfmi emisemi za predchozf obchodovaef obdobf, ktere jsou vetsf nez 50 kt a rovny nejvyse 500 kt fosilnmo CO 2 pred odeetenfm premfsteneho CO 2 ; pokud nenf udaj k dispozici, pouzije se odhad roenich emisf, x) zanzenfm kategorie C - zanzenf s vykazovanymi

e.

12 / 2009

Castka 4

prumernyrni rocnimi emisemi za predchozf obchodovaci obdobi, ktere jsou vetsf nez 500 kt fosilniho CO 2 pred odectenim prernisteneho CO 2 ;

pokud neni iidaj k dispozici, pouzije se odhad roenich emisi,

y) kontinualnim rnefenim ernisi - soubor cinnosti, ktere maji za cil stanovit hodnotu veliciny pornoci pravidelneho mereni nekolikrat za hodinu, pricernz se pouzivaji bud mereni na rniste v kornine, nebo extraktivni metody, pri nichz je merici pfistroj umisten v blizkosti komfna; nezahrnujf se postupy mereni zalozene na shrornazdovani jednotlivych vzorku z kornina, z) neumerne vysokyrni naklady - naklady na opatreni nepfimerene jeho celkovym pifnosum stanovenyrn Ministerstvem zivotniho prostredi (dale jen "ministerstvo"), prieemz 1. pri vyberu urovni presnosti rnuze byt prahova hodnota definovana jako hodnota povolenek odpovfdajici zlepseni urovne pfesnosti, 2. pri opatreni zvysujicim kvalitu vykazovanych emisi, ale bez pifrneho dopadu na presnost, mohou neiimerne vysoke naklady odpovidat podilu prekracujfcimu indikativni prahovou hodnotu 1 % prumerne hodnoty z dostupnych udaju 0 emisich bud vykazanych za predchozi obdobf obchodovani, nebo pro zafizeni bez to-

hoto obdobf z udaju pouzitych z reprezentativnich zdroju vykonavajicfch stejne nebo srovnatelne cinnosti jako referencni a v porneru k jejich kapacite.

§3 Zpusob zjist'ovanf (1) Emise se zjistujf postupem zalozenym na vypoetu nebo postupem zalozenym na merenf nebo kombinaef obou metod v pnpade stanovenf emisf z ruznych dfleich zdroju a zdrojovych toku spadajfefch pod jedno zanzenf. Pri tomto kombinovanem stanovenf emisf provozovatel zanzenf zajistf, aby nedoslo k vynechanf nebo ke dvojfmu zapoeftanf emisf. Provozovatel zanzenf zjistuje emise v souladu se zasadami stanovenymi v pnloze e. 1 k teto vyhlasce. (2) Provozovatel zanzenf vytvan podrobny popis postupu zjistovanf pro sve zanzenf, ktery je soueastf zadosti 0 povolenf k emisfm sklenfkovych plynu podle § 4 zakona. Popis postupu zjistovanf pro dane zanzenf obsahuje a) popis zanzenf a einnostf v nem vykonavanych, ktere majf byt monitorovany,

b) prehled 0 odpovednostnich vztazich za zjistovanf a vykazovanf uvnitr zanzenf podle bodu 7 easti B

Castka 4

Sbfrka zakonu

c.

12 / 2009

§4 Merenf

Planu zjistovani a vykazovani ernisi sklenfkovych plynu,

c) seznam zdroju ernisi a zdrojovych toku, ktere maji byt monitorovany, pro kazdou z cinnosti vykonavanych v zarizeni,

d) popis metodiky zalozene na vypoctu nebo metodiky zalozene na mefeni, ktera rna byt pouzita, e) soupis urovni presnosti podle § 8 aplikovanych pro aktivitni iidaje, emisni faktory, oxidacni nebo konverzni faktory pro kazdy ze zdrojovych toku, ktere maji byt monitorovany, f) popis typu, specifikace a presne umisteni mericfch zarizeni pouzitych pro kazdy ze zdrojovych toku, ktere maji byt monitorovany, g) doklady prokazujici soulad s prahovyrni hodnotami nejistoty pro iidaje 0 cinnosti a pripadne ostatni parametry pro pouzite urovne pfesnosti

pro kazdy zdrojovy tok, h) popis pifstupu pouziteho pro vzorkovani paliva nebo materialu pro stanoveni vyhrevnosti, obsahu uhliku, ernisnfch faktorii, oxidacnich nebo konverznich [aktoru a podflu biomasy v palivu pro kazdy ze zdrojovych toku, ktere maji byt monitorovany, i) popis zarnyslenych analytickych postupu pro stanoveni vyhrevnosti, obsahu uhliku, ernisnfch faktoru, oxidacnich nebo konverznich [akrorii a podflu biomasy v palivu pro kazdy ze zdrojovych toku, ktere maji byt monitorovany, j) seznam a popis neakreditovanych laboratofi a pfislusnych analytickych postupu, vcetne seznamu vsech pifslusnych opatreni pro zabezpecenf kvality, napriklad mezilaboratornf porovnani, k) popis kontinualniho systernu mereni emisi, bude-li pouzit pro zjistovani dflcmo zdroje, tedy mista mefeni, frekvence mefeni, pouziteho pfistroje, kalibracni procedury, sberu dat a odpovfdajici kontroly kvality dat, 1) pri pouziti tak zvaneho nouzoveho pifstupu zevrubny popis postupu a analyza nejistot, pokud jiz nejsou zahrnuty v pfsmenech a) az k),

m) popis standardnfeh kontrolnfeh postupu zajisrujfefch kvalitu dat, n) informace 0 prrslusnem propojenf s cinnostmi vykonavanymi v ramci rrzenf podniku a auditu z hlediska zivotnfho prostredf, pokud jsou tyto cinnosti vykonavany, zejmena 0 postupech a kontrolach s vyznamem monitorovanf a vykazovanf emisf sklenfkovych plynu.

Strana 119

(1) Mefeni ernisi kontinualnimi rneficimi systemy pro kazdy dflcf zdroj rmize provozovatel zafizeni navrhnout, pokud a) jsou pouzity normy CEN, ISO nebo CSN, b) je predlozena analyza nejistot podle § 16 odst. 1, c) mereni spolehlive poskytuje presnejsi vysledky nez vypocet pouzfvajici kombinaci nejvyssfch urovni pfesnosti, nebo

d) srovnani mereni a vypoctu je zalozeno na shodnern seznamu zdroju a emisi. (2) Pro kazde obdobf vykazovani potvrdi provozovatel zarizeni shodu namerenych hodnot s hodnotami vypoctenyrni potvrzovaefm vypoctem postupem podle § 5. Pro potvrzovaef vypocet ernisi lze obecne POUZlt niHf urovne pfesnosti, tedy i minimalni uroveri presnosti 1. (3) Pro stanoveni koncentraci CO 2 i pro stanoveni objernoveho prutoku spalin nebo jineho vstupniho plynu lze POUZlt jen norrnalizovane merief postupy v poradi CEN, ISO, CSN.

(4) Provozovatel zafizeni zajistf, ze u pouziteho mericiho zarizeni je pravidelne proverovana jeho [unkcnost a chovani vcetne

a) b) c) d) e)

casove odezvy,

linearity, interference, posunu nulove linie a rozpeti, presnosti v porovnani s referencni metodou.

(5) Merene emise CO 2 pripadajici na biomasu se odectou od celkovych ernisi CO 2 daneho zarizeni na

zaklade potvrzovaciho vypoctu a nasledne je provozovatel zafizeni vykazuje oddelene jako zvlastni polozku.

§5 Vypocet (1) Provozovatel zarrzenfvypocte emise CO 2 jako soucin aktivitnfho udaje, emisnmo faktoru a oxidacnmo nebo konverznfho faktoru nebo pouzije specificke vypocty uvedene v prfloze c. 2 k teto vyhlasce. (2) CO 2 neemitovany z daneho zarrzenf, ale premfsteny jinam jako cista substance, jako slozka paliva nebo jako vstupnf surovina pro chemicky nebo papfrensky prumysl, se od vypoctene urovne emisf odecte a vykaze oddelene jako zvlastnf polozka. Premfstenym CO 2 se rozumf zejmena a) cisty CO 2 pouzity pro karbonizaci napoju,

Strana 120

Sbfrka zakonu

b) cisty CO 2 pouzity jako suchy led, c) cisty CO 2 pouzivany jako hasici medium, chladief medium nebo pro laboratornf iicely, d) cisty CO 2 pouzivany jako rozpoustedlo v potravinarskem a chernickem prumyslu, e) CO 2 pouzivany jako surovina v chernickem nebo papirenskern prumyslu, f) COz, ktery je castf paliva exportovaneho mimo zarizeni, g) uhlicitany vazane v absorpcnim produktu susenem rozprasovanirn z polosucheho cistenf spalin. Za cisty CO 2 se povazuje latka, ktera obsahuje nejmene 97 % hmotnostnich CO 2 , (3) CO 2 zastoupeny jako cast palivove smesi, ktera se pouziva v zarizeni, se zahrnuje do ernisniho faktoru tohoto paliva a vykazuje se jako emise v tom zarizeni, kde je toto palivo obsahujfef CO 2 spalovano. (4) Zachyceny a uschovany CO 2 se nezahrne do ernisi daneho zafizeni,

§6 Emise ze spalovani (1) V prfpade ernisi ze spalovani je aktivitni iidaj zalozen na spotrebe paliv. Mnozstvi paliva se vyjadfuje v jednotkach energetickeho obsahu v T]. Skutecnost, ze behem spalovani se prevazna cast uhliku obsazena v palivu zoxiduje na COz, pricemz cast uhliku rnuze zustat nezoxidovana v popelu nebo se tvofi saze, se zohledni oxidacnim faktorem vyjadrenym jako podiI zoxidovaneho uhliku, kdy jeho maxirnalni hodnota je rovna jedne. Emisni faktor v sobe rnuze zahrnovat i faktor oxidacni, v tom prfpade se oxidacni faktor jiz nevyjadruje. Emise CO 2 vyjadrene v tunach se vypoctou jako soucin spotreby paliva v T], emisnmo faktoru vyjadreneho v t/C0 2 na T] a oxidacnmo faktoru.

(2) Podrobnosti 0 zpusobu vypoctu jsou uvedeny v prfloze c. 2 k teto vyhlasce.

§7 Emise z procesu (1) V prfpade emisf z procesu jsou aktivitnf udaje zalozene na spotrebe suroviny, prosazenf nebo vyrobeneho produktu v tunach nebo obvyklych metrech krychlovYch. Uhlik obsazeny ve vstupnf surovine, ktery nenf premenen na CO 2 behem procesu, se zohlednf v konverznfm faktoru. V prfpade prevedenf veSkereho uhliku v surovine na CO 2 je konverznf faktor roven jedne. Obsahuje-li emisnf faktor v sobe faktor konverznf, konverznf faktor se jiz nevyjadfuje. Mnozstvf vstupnfho materialu lze vyjadrit bud hmotnostne nebo objemove. Emise CO 2 vyjadrene v tunach se vy-

c.

12 I 2009

Castka 4

poctou jako soucin aktivitniho iidaje vyjadreneho v tunach nebo metrech krychlovych, ernisniho faktoru vyjadreneho v t/C0 2 na tunu nebo na metr krychlovy a konverzniho faktoru. (2) Podrobnosti 0 zpusobu vypoctu jsou uvedeny v priloze c. 2 k teto vyhlasce.

§8 Uroveii presnosti (1) Uroveii presnosti slouzi k urcovani prornennych, jimiz jsou aktivitni iidaje, emisni faktory, oxidacni nebo konverzni faktory. Zvysujici se cislo urovne pfesnosti znamena vyssf presnost, v prfpade stejne urovne pfesnosti za pouziti rozdflnych pristupu jsou tyto pfistupy rozliseny pfsmeny. V prfpade pouziti alternativnich postupu oznacenych stejnym cislem a ruznyrni pisrneny lze provest zrnenu postupu, pokud se prokaze, ze tato zmena povede ke zvyseni presnosti.

(2) Pro stanoveni vsech prornennych pouzije provozovatel zarizeni u vsech zdrojovych toku ve vsech zaifzenich kategorie B nebo C pro iicel'y zjistovani a vykazovani nejvyssi uroveri pfesnosti. Nejvyssi uroveri pfesnosti nernusi byt pouzita u oxidacnich [aktorii a pro kornercni standardni paliva u vyhrevnosti a oxidacnich a ernisnfch [aktoru. NiHf uroveri pfesnosti pro pifslusne prornenne v ramci zjistovaciho postupu je rnozne pouzit pouze, pokud se prokaze, ze nejvyssi uroveri presnosti neni technicky proveditelna, nebo vyzaduje neprimefene vysoke naklady. Pokud je to technicky proveditelne, pouzije provozovatel zarizeni pro vsechny prornenne vsech vyznamnych zdrojovych toku minimalne ty urovne presnosti, ktere jsou uvedeny v prfloze c. 3 k teto vyhlasce. (3) Nejnizsf urovne presnosti lze pouzft tam, kde se jedna 0 mene vyznamne zdroje nebo mene vyznamne zdrojove tokyo U nejmene vyznamnych zdroju nebo u nejmene vyznamnych zdrojovych toku lze k monitorovanf a vykazovanf pouzft postupy zalozene na vlastnf metode odhadu a bez stanovenych urovnf presnosti. Pro paliva z ciste biomasy mohou byt pouzity postupy niHfeh urovnf presnosti nebo prfstupy bez stanovenych urovnf presnosti, mezi ktere patrf metoda energeticke bilance, pokud by se takto vypocftane emise neodecftaly od emisf stanovenych na zaklade kontinualnmo merenf. Za cistou biomasu se povazuje palivo, ktere obsahuje nejmene 97 % podiIu uhliku pochazejfemo z biomasy v celkovem mnozstvf uhliku v palivu. Vsechny ostatnf zdroje nebo zdrojove toky jsou povazovany za vYznamne. (4) Pokud pro docasne technicke problemy nelze aplikovat predepsane urovne presnosti, aplikuje se nejvyssf dosazitelna uroveii presnosti do te doby, nez se

Sbfrka zakonu

Castka 4

podari navrat k puvodnimu stavu. Docasnou zrnenu provozovatel zarizeni bez prodlenf nahlasi ministerstvu s uvedenim duvodu, ktere k teto zrnene vedly. (5) Zmeny v iirovnfch pfesnosti podle odstavce 4 provozovatel zarizeni plne dokumentuje. Mezery v datech zpusobene vypadky mericfch zafizeni je nutno minimalizovat. Dojde-li ke zrnene urovni presnosti uvnitr obdobf vykazovani, vysledky pro ovlivnene cinnosti se zapoctou a oznarni v oddelenych sekcich ernisniho hlaseni pro obe casti obdobf vykazovani, tedy pro obdobf pfed zrnenou a pro obdobf po zrnene urovne presnosti.

(6) Prehled predepsanych urovni stanoveni ernisi pro ruzne typy cinnosti podle prflohy c. 1 zakona uvadi tabulka v priloze c. 3 k teto vyhlasce.

§9 Stanoveni aktivitnich udaju (1) Nelze-li aktivitni iidaje potrebne pro vypocet ernisi merit pifmo pred vstupem do procesu a jestlize tato vyhlaska nestanovi jinak, stanovi se s ohledem na zrneny zasob jako vztah Material C = Material P + (Material S - Material E) Material 0, kde Material C je material zpracovany behem obdobf vykazovani, Material P je material koupeny behem vykazovaneho obdobi, Material S je material skladovany na zacatku vykazovaneho obdobi, Material E je material skladovany na konci vykazovaneho obdobi, Material 0 je material pouzity pro ostatni iicely (dopraveny jinam nebo odprodany).

c.

12 / 2009

Strana 121

(2) Pro konverzi uhliku na oxid uhlicity se pouzije koeficientu 3,664 [tCO z/ tC), pricemz se uvazujf relativni atornove hmotnosti 12,011 pro uhlik a 15,9994 pro kyslik.

(3) Vyssf urovne pfesnosti s vetsimi pozadavky na presnost lze pouzit jen pri dodrzeni pravidel uvedenych v § 12. (4) Referencni emisni faktory pro uroveri presnosti 1 jsou stanoveny v pifloze c. 4 k teto vyhlasce. jestlize palivo nepatri do nektere z kategorif paliv uvedenych v teto prfloze, zaradi provozovatel zafizeni palivo do nektere prfbuzne kategorie paliv. (5) Emisni faktory jsou stanoveny nasledujicfm zpusobern: a) pro biomasu je stanoven emisni faktor 0; emise COz pochazejici z biomasy se nezapocitavaji; skutecne emise z biomasy se vykazujf oddelene od ostatnich ernisi daneho zarizeni ve [ormulafi podle prflohy c. 5 k teto vyhlasce; seznam materialu povazovanych za biomasu je uveden v prfloze c. 6 k teto vyhlasce, b) pro odpady obsahujfef fosilnf uhlik a pouzivane jako paliva nejsou emisni faktory stanoveny, pouzijf se odvozene hodnoty podle pravidel uvedenych v § 12, c) pro paliva nebo materialy obsahujfef fosilnf nebo nefosilnf uhlik se stanovi vazeny emisni faktor, za[ozeny na zastoupenf [osilnfho uhliku v celkovem rnnozstvi uhliku, tedy [osilnfho a biogenniho; tento vypocet rnusi byt transparentni, nalezite zdokurnentovany a v souladu s pravidly uvedenyrni v § 12. (6) Vsechny relevantni informace tykajici se ernisnich faktoni, vcetne informacnich zdroju a vysledku analyzy paliv, vstupniho nebo vystupniho materialu, provozovatel nalezite zdokumentuje a pifslusnou dokumentaci ulozi pro pripad kontroly.

(2) V pripadech, kdy to neni technicky proveditelne nebo pokud by to vedlo k neprimefene vysokym nakladum pri stanoveni Materialu S a Materialu E merenfm, lze tyto dye hodnoty odhadnout na zaklade dat z kalendamfho roku pred obdobim vykazovani a korelace s produkef za obdobf vykazovanf a dolozit je podpurnymi a dokumentovanymi vypocty a s prislusnymi financnfmi vykazy. Stanovenf vsech ostatnfeh hodnot majfefch vliv na vyber urovne presnosti se provadf podIe pokynu uvedenych v pruoze c. 2 k teto vyhlasce.

(1) Oxidacnf nebo konverznf faktor se pouzije v tech pripadech, kdy emisnf faktor nezohlediiuje fakt, ze cast uhliku zustava nezoxidovana.

§ 10

(2) Vypocet oxidacnmo nebo konverznmo faktoru se ridf pravidly stanovenymi v § 12.

Pouzitf emisnfeh faktoru (1) Emisnf faktor vztazeny na jednotku hmotnosti, tedy tCOz/t, lze pouzft i pro pripad paliva, pokud se prokaze, ze tak bude dosazeno trvale vyssf presnosti nez pri pouzitf emisnmo faktoru standardne vztazeneho na energii obsazenou v palivu, tedy tCOz/TJ.

§ 11 Pouzitf oxidacnfeh a konverznfeh faktoru

(3) Jestlize rUzna paliva nebo materialy jsou pouzity uvnitr zarizenf a pocftajf se technologicky specificke oxidacnf faktory, lze stanovit jeden agregovany oxidacnf faktor nebo priradit nekompletnf oxidaci pouze jednomu proudu paliva nebo materialu a u ostatnfeh uvazovat hodnotu faktoru rovnu jedne.

Strana 122

Sbfrka zakonu

(4) Vsechny relevantni informace tykajici se oxidacnich a konverznich [aktoni, vcetne informacnich zdroju a vysledku analyzy paliv, vstupniho nebo vystupniho materialu, se nalezite zdokumentuji a pifslusna dokumentace ulozi pro prrpad kontroly.

§ 12 Stanoveni vyhfevnosti a emisnich faktoru pro paliva, technologicky specifickych oxidacnfch faktoru, emisnich faktoru pro jine nez spalovaci procesy a udaju 0 slozeni a podilu biomasy (1) Pfi procedurach aplikovanych na a) vzorkovani paliva a na urceni jeho vyhrevnosti, stanoveni obsahu uhliku a ernisniho faktoru, zejmena vzorkovaci frekvence, vzorkovaci procedury, stanoveni spalneho tepla a vyhrevnosti nebo obsahu uhliku pro ruzne typy paliv, b) vzorkovani paliva a na urceni jeho technologicky specitickych oxidacnich faktorii, zejmena na stanoveni obsahu uhliku v sazich, popelu a odpadech, c) vzorkovani a na stanoveni slozeni pifslusneho rnaterialu nebo proces odvozeni ernisniho faktoru, d) vzorkovani paliva a na stanoveni podflu biomasy v nern se pouziji pifslusne CEN normy. Neexistujf-li normy CEN, pouziji se normy ISO nebo narodni normy CSN. Pokud neexistuji zadne pouzitelne normy, postupy mohou byt provadeny podIe navrhu techto norem nebo podle metodickych pokynu prijatych provozovateli zarizeni v dohode s ministerstvem. Odebrany vzorek pro danou vsazku rnusi byt dostatecne reprezentativni, (2) Pro stanoveni ernisnfch faktorii, obsahu uhliku a vyhrevnosti se prednostne pouzije lab orator akreditovana podle normy EN ISO/IEC 17025 s vyjimkou prrpadu, kdy provozovatel zafizeni ministerstvu dolozf, ze laboraror spliiuje pozadavky rovnocenne pozadavkum stanovenyrn v norme EN ISO/IEC 17025. Prislusne laboratore a souvisejici analyticke postupy musf byt uvedeny v planu zjisrovanf a vykazovanf emisf sklenfkovych plynu pro dane zarrzenf. (3) Je nutne doddovat vseobecne akceptovane praktiky pro reprezentativnf vzorkovanf a vyloucit odvozene oxidacnf faktory, stanovene slozenf, emisnf faktor, stanoveny obsah uhliku, vyhrevnosti, emisnf faktory a vsazky biomasy, ktere nejsou dostatecne reprezentativnf a jsou zatfzeny systematickou chybou. (4) Stanovene emisnf a oxidacnf faktory se pouzijf jen pro ty vsazky paliva, ktere byly shledany jako reprezentativnf. PIn a dokumentace procedur pouzitych v prrslusne laboratori pro stanovenf slozenf, emisnmo faktoru, oxidacnmo faktoru a stanovenf podflu biomasy

c.

12 / 2009

Castka 4

vcetne plneho souboru vysledku se uschova a zpristupni autorizovane osobe. (5) Podil biomasy v palivu se stanovi napifklad metodou manualniho roztifdeni slozek srnesnych rnaterialu, diterencni metodou stanovujici vyhrevnost binarnich smesi a jejich ciste slozky nebo isotopickyrni metodami zalozenyrni na analyze uhliku 14. N enf-li stanoveni podilu biomasy ve smesnem palivu technicky proveditelne nebo je zatizeno neiimernyrni naklady, uvazuje se v takovych pripadech podil biomasy jako nulovy.

§13 Pozadavky na zafizeni s nizkymi emisemi (1) Provozovatel zarizeni s vykazanyrni emisemi nizsfmi nez 25 kt v prumeru za rok behem predchoziho obchodovaciho obdobf muze, pokud to stanovi povolenf,

a) POUZlt informace 0 odhadu nejistoty udaju 0 cinnosti mericfch pristroju od jejich dodavatele, pricernz odhad nejistoty se nevaze na zvlastni podmfnky pouziti mericfch pifstroju, b) pouzrvat ruzsi urovne pfesnosti, s minimalni urovni pfesnosti 1, pro vsechny zdrojove toky a prislusne prornenne, c) zjistovat emise zjednodusenym postupem, coz znamena, ze nemusi POUZlt postup podle § 3 odst. 2 pism. a), b), c), e), f), k) a 1), d) stanovit pouziti paliv nebo materialu na zaklade zaznamu 0 nakupech a odhadu zmen zasob bez dalsiho uvazovani nejistot, e) pro potrebu overovani ernisniho hlaseni nepredkladat dukazy 0 plneni pozadavku na kalibraci podIe § 20. (2) Ustanoveni odstavce 1 se vztahuje i na provozovatele zarizeni, u ktereho nelze vychazet z vykazovanych udaju 0 emisich, protoze jiz nejsou pouzitelne v dusledku zmen na zafizeni nebo provoznich podmfnek nebo chybf-li overene emise z predchozfeh let, pokud lze pri vydanf noveho povolenf ci zmene stavajfcmo povolenf predpokladat, ze emise v prrstfeh peti letech neprekrocf rocne mnozstvf 25 kt.

§ 14 Vyhodnocenf nejistoty (1) Nejistotu pri zjisrovanf emisf podle § 3 je nutno omezit na minimum. Maximalnf prrpustna nejistota se vyjadruje na zaklade intervalu spolehlivosti, odpovfdajfemo hladine pravdepodobnosti 95 %. (2) Typicke hodnoty nejistot pri stanovenf emisf CO 2 pri cinnostech nebo dflcfeh zdrojfeh rozdflne

Castka 4

Sbfrka zakonu

ernisni mohutnosti E uvadi tabulka v pifloze e. 7 k teto vyhlasce.

§ 15 Nejistoty pH vypoctu (1) V pnpade pouziti postupu zalozeneho na vypoctu se navrhne v popisu postupu podle § 3 odst. 2 kombinace urovni presnosti zahrnujfefch nejistotu pro kazdy zdroj daneho zafizeni a tato kombinace se uvede ve vyrocnim emisnim hlaseni zahrnujicim vsechny cinnosti a pifslusne toky paliv a materialu. Uvadeni kornbinaci urovni pfesnosti v emisnim hlaseni je dostatecnyrn vykazem nejistoty vykazanych emisi. (2) Pripustna nejistota urcena pro merici zarizeni pn uroviiovem systemu rnusi zahrnovat specifikovanou nejistotu daneho mericiho zarizeni, nejistotu spojenou s kalibraef a dodatecne nejistoty vyplyvajici z toho, jak nalezite je pifstroj pouzivan v praxi. Uvadena hranicni cfsla v iiroviiovem systemu se vztahujf k nejistote pripadajfcf na vyslednou hodnotu pro cele obdobf zjistovani a vykazovani.

(3) U komercnich paliv nebo materialu rmize byt rocni tok stanoven pouze na zaklade [akturovaneho rnnozstvi paliva nebo materialu bez dalsiho samostatneho dukazu souvisejicich nejistot. (4) Zbyle nejistoty v ernisnfch datech i v emisnim hlaseni se kontroluji a redukujf pomoci standardnich kontrolnich postupu zajistujfcich kvalitu dat. V prubehu overovaciho procesu se kontroluje, zda je odsouhlaseny zjistovacf postup aplikovan nalezite a dale se vyhodnocuje kvalita procesu podchycenf a redukce pretrvavajicich nejistot prostrednictvim spravne aplikace standardnich kontrolnich postupu zajistujicfch kvalitu dat.

§ 16 Nejistoty pH rnerenf (1) V pnpade merenf podle § 4 odst. 1 provozovatel zanzenf ministerstvu predklada analyzu nejistot zalozenou na nejistotach majfefch puvod v a) kontinualnfm merenf koncentraef - charakteristicka nejistota daneho mericmo zanzenf, nejistota spojena s kalibraef, dodateena nejistota spojena s tfm, jak je merief zanzenf uzfvano v praxi, b) merenf hmotnostnmo nebo objemoveho prutoku vystupnfho toku pri kontinualnfm emisnfm zjisiovanf nebo pro provedenf overovacmo vypoetu charakteristicka nejistota daneho mericmo zanzenf, nejistota spojena s kalibraef, dodateena nejistota spojena s tfm, jak je merief zanzenf uzfvano v praxr, c) aplikaci dane vypoeetnf metody pri ureenf vyhrev-

e.

12 / 2009

Strana 123

nosti, ernisnfch a oxidacnich [aktorii nebo urceni udaju 0 slozeni pro provedenf overovaciho vypoctu - dodatecna nejistota spojena s tim, jak je dany postup uzfvan v praxi.

(2) Kvantifikaci nejistoty, ktera vyplyva z pocatecni dukladne analyzy nejistoty, uvede provozovatel zarizeni v emisnim hlasenf. Kvantifikace teto nejistoty v emisnim hlaseni je dostatecnym vykazem nejistoty vykazanych emisi. (3) Zbyle nejistoty v ernisnich datech i v ernisnim hlaseni provozovatel zafizeni kontroluje a redukuje pornoci standardnich kontrolnich postupu zajistujfcfch kvalitu dat. V prubehu overovaciho procesu se kontroluje, zda je odsouhlaseny zjistovacf postup aplikovan nalezite, a dale se vyhodnocuje kvalita procesu podchyceni a redukce pretrvavajicich nejistot prostrednictvim spravne aplikace standardnich kontrolnich postupu zajisiujfefch kvalitu dat.

§ 17 Vykazovani vysledku zjist'ovanf (1) Provozovatel zanzenf vykazuje rnnozstvi ernisi sklenfkovych plynu ze zafizeni na [ormulafi pro vykazovani vysledku zjistovani ernisi overenem autorizovanou osobou, jehoz vzor je uveden v prfloze e. 5 k teto vyhlasce. (2) Soucasti ernisniho hlaseni jsou

a) iidaje podle § 5 odst. 3 pism. c) zakona a identifikacni cislo povoleni, b) emisni soucty, zvoleny postup, tedy mereni nebo vypocet, zvolena uroveri presnosti, aktivitni iidaje, kdy pro spalovani rnusi byt uvedeno jak rnnozstvi, tak i energeticky obsah paliva, emisni faktory, kdy u spalovani se uvadeji emisni faktory vztazene na jednotku energie obsazene v palivu, a oxidacni nebo konverzni faktory, tedy bezrozrnerny zIomek nepresahujfef jednieku pro vsechny zdroje; v pnpade aplikace hmotnostnf bilance se nahlasf hmotnostnf toky, uhlikovy a energeticky obsah pro kazdy palivovy nebo materialovy proud, a to vstupnf i vystupnf, veetne zahrnutf jejich zasob, c) dOCasne nebo trvale zmeny urovnf presnosti, duvody pro jejich zmeny, poeateenf datum a koneene datum pro doeasne zmeny, d) jakekoliv dalSf zmeny provadene v danem zanzenf behem obdobf vykazovanf, ktere by mohly byt vyznamne z hlediska vykazovanf emis!. (3) Zvlasi se vykazujf polozky, ktere se nezapoeftajf do celkoveho souetu emis!. Jedna se 0 a) mnozstvf spalovane biomasy [TJ] nebo pouzite v procesech [t nebo Nm3 ] ,

Strana 124

Sbfrka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

b) rnnozstvi COz [tCO z] z biomasy, kde se erruse COz stanovujf merenim,

f) dokumentace odpovednostf ve spojitosti s emisnim zjistovanim,

c) rnnozstvi COz premistene ze zarizeni [tCO z], jakoz i udani slouceniny, v nfz byl COz premisten.

g) emisni hlasenf,

(4) Paliva a odpovfdajfef emise se vykazf podle pfilohy c. 4 k teto vyhlasce. Dale se vykazf ruzne druhy odpadu a ernisi pochazejfcich z jejich pouziti jako paliv nebo vstupniho materialu/).

(5) Emise pochazejici z ruznych zdroju jednoho zarizeni patifci ke stejnernu typu cinnosti podle prflohy c. 1 k zakonu mohou byt nahlaseny souhrnne a prirazeny k teto cinnosti. (6) Emise se vykazujf zaokrouhlene na cele tuny. Aktivitni iidaje, emisni faktory, oxidacni nebo konverzni faktory se zaokrouhli tak, aby nedochazelo ke zkreslovani vykazovaneho rnnozstvi emisi.

(7) Kazda cinnost uvedena v prfloze c. 1 zakona vykonana v zarizeni rnusi byt oznacena oberna k6dy uvedenyrni v prfloze c. 8 k teto vyhlasce.

h) jakekoliv dalsi informace, ktere byly identifikovany jako nezbytne pro overeni ernisniho hlasenf. (3) Pro zjistovani pornoci kontinualniho ernisniho mereni se uchovajf tyto informace a) seznam vsech monitorovanych zdroju emisi, b) dokumenty oduvodiiujici volbu mereni jakozto postupu zjistovani, c) data pouzita pro analyzu nejistot pro kazdy zdroj, rozclenenych na procesni emise a emise ze spalovani paliv, d) detailnf technicky popis systemu kontinualniho mereni vcetne dokumentace zrnen v prubehu casu a zapisy 0 provedenych testech, poruchach, kalibraci, servisu a uddbe, e) dokumentace systernu.

0

provedenych zrnenach mericfho

§ 18

§ 19

Uchovavani informaef

Standardni kontrolni postupy zajist'ujfef kvalitu dat

(1) Informace 0 zjistenem rnnozstvi ernisi sklenikovych plynu z daneho zafizeni provozovatel zafizeni uchovava alespoii 10 let od predlozeni ernisniho hlaseni podle § 7 odst. 1 zakona. Uchovavana data musi byt takoveho rozsahu, aby bylo urnozneno provedenf overeni vyrocniho ernisniho hlaseni predlozeneho provozovatelem zafizeni,

(1) Provozovatel zafizeni zajistf, aby byly vsechny informace podle § 18 odst. 2 a 3 zaznamenany, kontrolovany a pripraveny k nezavislernu overeni.

(2) Pro zjistovani pornoci vypoctu se uchovajf tyto informace

a) seznam vsech monitorovanych zdroju, b) aktivitni iidaje pouzite pro jakykoliv vypocet ernisi pro kazdy zdroj, rozclenene podle typu na paliva ernisi ze spalovani a materialy u procesnich emisi, c) dokumenty oduvodriujici vyber zjistovaciho postupu a dokumenty oduvodiiujici docasne nebo trvalejsi zrneny postupu zjistovani a vyber urovne presnosti potvrzeny v povolenf, d) dokumentace postupu zjisrovanf a vysledky odvozenf technologicky specifickych emisnfeh faktoru a relativnmo zastoupenf biomasy pro konkretnf paliva, oxidacnfeh a konverznfeh faktoru, e) dokumentace procesu sberu aktivitnfeh udaju pro zarrzenf a jejich zdroje,

(2) Pozadovana kvalita standardnich kontrolnich postupu zajistujfcfch kvalitu dat se rrdf systernem rrzenf podniku a auditu z hlediska zivotniho prostredi nebo jinych systemu na zachazeni s daty a jejich spravou, vcetne ISO 1400l. (3) Standardni kontrolni postupy zajistujici kvalitu dat zahrnujf vzdy a) identifikaci zdroju podle zakona, b) posloupnost a vzajernne ovlivneni procesu zjistovani a vykazovani, c) odpovednostni vztahy, d) metody vypoctu nebo mefeni, ktere byly uzity, e) pouzite merief zarrzenf, bylo-li pouzito, f) vykazovanf a zaznamy, g) vnitrnf kontrolu vykazanych dat a kvality systemu, h) opravne a preventivnf cinnosti. (4) Autorizovana osoba provadf kontrolu transpa-

2) Rozhodnud Komise 2000/532/ES, kterym se nahrazuje rozhodnud94/3/ES, kterym se stanovl seznam odpadu podle C1. 1 plsm. a) smernice Rady 75/442/EHS 0 odpadech, a rozhodnud Rady 94/904/ES, kterym se stanovl seznam nebezpecnych odpadu ve smyslu C1. 1 odst. 4 smernice Rady 91/689/ES 0 nebezpecnych odpadech.

Sbfrka zakonu

Castka 4

rentnosti, zjistovani a vykazovani vysledku v souladu s pozadavky na standardni kontrolni postupy zajistujici kvalitu dat.

§ 20 Merief techniky a zarIzeni (1) Provozovatel zafizeni zajistuje, ze merief zarrzenf je zkalibrovane, adjustovane, overene a testovane pornoci pifslusnych norem pro mereni porovnatelnych s mezinarodnimi normami pro mefeni, pokud jsou k dispozici, pred prvnim pouzitim a dale v pravidelnych intervalech. Zjistf-li provozovatel zarizeni, ze pifstroj zcela neodpovida stanovenym pozadavkurn, vyhodnotf a zdokumentuje spravnost predchozfch vysledku mereni a okamzite prijme potrebna napravna opatreni, Zaznamy a vysledky kalibrace a dalsich testu provozovatel zafizeni uschova. (2) Pro kontinualni merief system ernisi platf pokyny obsazene v norrnach EN 14181 a EN ISO 14956. Je-li merenim, vyhodnocovanim dat a vykazovanfrn vysledku poverena nezavisla a akreditovana testovaci laborator, pouzije se laboraror akreditovana podle normy EN ISO/IEC 17025 s vyjimkou prrpadu, kdy provozovatel zarizeni ministerstvu dolozf, ze laboraror splriuje pozadavky odpovfdajfef pozadavkum stanovenyrn v norrne EN ISO/IEC 17025. Prislusne laboratore a souvisejici analyticke postupy musi byt uvedeny v planu zjistovani a vykazovani ernisi sklenfkovych plynu pro dane zarizeni.

§ 21 Sprava dat (1) Pfi pouziti standardnich kontrolnich postupu zajistujfcich kvalitu dat zajistf provozovatel zarizeni, aby nedoslo k oporninutim, zkreslenim nebo chybam pri zachazeni s daty a jejich spravou. Zpusob provedenf techto kontrolnich postupu rnusi provozovatel zafizeni navrhnout s ohledem na komplexnost datoveho souboru. 0 pouziti postupu ucini provozovatel zafizeni zaznam, ktery slouzf jako podklad pri overovanf. (2) Jednoduche a efektivnf standardnf kontrolnf postupy zajisrujfef kvalitu dat musf vychazet z porovnanf vysledku zjisrovanf pri pouzitf vertikalnfeh ci horizontalnfeh prrstupu. (3) Vertikalnf prrstup spocfva v porovnanf emisnfeh dat zjisrovanych v danem zarrzenf v ruznych letech, pokud se rozdfly mezi jednotlivymi roky nedajf vysvetlit zmenami

c.

12 / 2009

Strana 125

a) v povaze provadenych cinnosti, b) tykajfcimi se rnnozstvi pouzitych paliv nebo materialu, nebo c) tykajfcimi se provoznich charakteristik procesu, pri nichz dochazi k emisim. (4) Horizontalni pfistup spociva v porovnavam ruznych zpusobu sberu relevantnich dat, vzdy se jedna o porovnani a) dat 0 spotrebe paliv nebo vstupnich materialu v danych zdrojfeh s iidaji 0 nakupu techto paliv a iidaji o zrnenach zasob, b) dat 0 celkove spotrebe paliv nebo vstupnich materialu s iidaji 0 nakupu techto paliv a iidaji 0 zrnenach zasob, c) ernisnfch [aktoni, ktere byly stanoveny provozovatelem zarizeni nebo prodejcem paliva, s narodnimi nebo mezinarodnimi referencnfrni hodnotami") pro porovnatelna paliva, d) ernisnfch [aktorii ziskanych na zaklade analyzy paliva s narodnimi nebo mezinarodnimi referencnimi hodnotami') pro porovnatelna paliva, e) narnerenych a vypoctenych hodnot.

§ 22 Ovefovani (1) Pfi overovani ernisniho hlaseni autorizovana osoba posuzuje, zda aplikovany zjistovacf postup souhlasf se schvalenym popisem zjistovaciho postupu a zda vysledky zjistovani obsazene v emisnim hlaseni jsou prosty nedostatku, zkresleni nebo chyb, ktere by vedly k nepresne nahlasenym informaefm. (2) V ramci overovaciho procesu autorizovana osoba vzdy a) seznami se se vserni cinnostmi realizovanyrni v zarizeni, zdroji v tomto zarizeni, rneficimi pifstroji pouzityrni ke zjistovani nebo mereni aktivitnich udaju, zpusobern odvozeni a aplikace ernisnfch faktoru, oxidacnfeh a konverznfeh faktoru a prostredfm, ve kterem je zarrzenf provozovano, b) seznamf se se systemem zachazenf s daty a jejich spravou, kterou provadf provozovatel zarrzenf s ohledem na zjisrovanf a vykazovanf; opatrr si, analyzuje a overr data obsazena v tomto systemu, c) vychazf z akceptovatelne urovne presnosti overovacmo procesu v kontextu s povahou a komplexnostf cinnostf realizovanych v zarrzenf a zdrojfeh,

3) CLinek 4 odst. 2 sdelenf Ministerstva zahranicnfch ved c. 80/2005 Sb. m. s. 0 sjednanf Ramcove umluvy Organizace

spojenych narodu

0

zmene klimatu.

Strana 126

Sbfrka zakonu

d) zjistuje stupeii rizika, zda u daneho ernisniho hlaseni mohlo dojft ke zkresleni vykazanych udaju, pricemz bere v iivahu jakykoliv nedostatek, deformaci nebo chybu, zejmena sleduje rnoznou netransparentnost zpusobu spravy dat a vychylene nebo nekonzistentni hodnoty, e) sestavi plan overovani, ktery koresponduje s ternito riziky a s rozsahem a kornplexnosti cinnosti a zdroju v danem zarizeni, a definuje jej vyberovyrni metodami uzityrni s ohledem na toto zaifzeni, f) uskutecni tento plan overovani udaju v souladu s detinovanymi vyberovymi metodami a zajistenim vsech dodatecnych faktu, na kterych autorizovana osoba zalozi sve zavery, g) proveri nalezitou aplikaci postupu zjistovani, ktera je deklarovana v povolenf a ktera deklaruje stupeii pfesnosti zjistovani pomoci prislusnych urovni pfesnosti, h) vyzada si v prrpade potreby od provozovatele zarrzenf chybejfef data nebo doplneni chybejfef casti dokumentace, vysvetleni odchylky v ernisnfch datech nebo revizi vypoctu pred tim, nez bude ucinen definitivni zaver 0 overovani, i) proveri, zda standardni kontrolni postupy zajistujici kvalitu dat byly pouzity v souladu s touto vyhlaskou, j) presvedci se, zda zjistene informace nenasvedcuji predchozfmu zkreslovani vysledku.

c.

12 / 2009

Castka 4

(3) V zaveru overovacfho procesu autorizovana osoba vyda provozovateli zarizeni doklad 0 vysledku overeni emisi.

§ 23 Porrnulaf zadosti Forrnular zadosti 0 vydani povolenf k emisim sklenfkovych plynu je uveden v prfloze c. 9 k teto vyhlasce. Ministerstvo zverejiiuje [ormular v elektronicke podobe na svych webovych strankach.

§ 24 Zrusovaci ustanoveni Zrusuje se: 1. Vyhlaska c. 696/2004 Sb., kterou se stanovi postup zjistovani, vykazovani a overovani rnnozstvi ernisi sklenfkovych plynu.

2. Vyhlaska c. 150/2005 Sb., kterou se stanovi [ormular zadosti 0 vydani povolenf k emisim sklenfkovych plynu.

§ 25 Ucinnost Tato vyhlaska nabyva ucinnosti dnem 1. kvetna 2009.

Ministr:

RNDr. Bursik v. r.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 127

Pfiloha C. 1 k vyhlasce

c. 1212009

Sb.

ZASADY ZJISTOVANi A VYKAZOVANi EMISi SKLENiKOVYCH PL YNU

K zajisteni presneho a overitelneho zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynu podle zakona vychazi zjist'ovani a vykazovani nasledujicich zasad: a) uplnosti, b) konzistence, c) transparentnosti, d) pravdivosti, e) rentability nakladu a f) spolehlivosti. Zakladni charakteristika zasad: Uplnost: Zjist'ovani a vykazovani za urcite zarizeni zahrnuje vsechny emise z procesu a ze spalovani u vsech zdroju emisi a zdrojovych tom nalezejicich k cinnostem uvedenym v pfiloze C. 1 zakona a emise vsech sklenikovych plynu uvedenych v souvislosti s ternito cinnostmi, cimz se vylouci dvoji zapocteni. Konzistence: Zjist'ovane a vykazovane emise musi byt vzdy srovnatelne v case, musi se pouzivat stejne metodiky zjist'ovani a stejne soubory udaju. Metodiky zjist'ovani lze menit v souladu s touto vyhlaskou, pokud se tim zvysi presnost vykazovanych udaju. Zmeny metodik zjist'ovani podlehaji schvaleni ministerstvem a musi byt nalezite zdokumentovany v souladu s touto vyhlaskou. Transparentnost: Udaje, ktere jsou predmetern zjist'ovani, vcetne predpokladu, odkazu, udaju 0 cinnosti, emisnich faktoru, oxidacnich faktoru i konverznich faktoru, se ziskavaji, zaznamenavaji, shromazd'uji, analyzuji a dokumentuji zpusobem umoziiujicim overovateli a ministerstvu emise znovu zjistit. Pravdivost: Je treba zajistit, aby pfi zjist'ovani emisi nedochazelo k systematickemu nadhodnocovani ani podhodnocovani skutecnych emisi. Je-li to mozne, zjisti a omezi se zdroje nejistoty. Dale je nutne dbat na to, aby byla u vypoctu a mefeni emisi zajistena co nejvyssi mozna pfesnost. Provozovatel poskytne pfimerene zaruky toho, ze vykazy zjist'ovanych emisi jsou uplne. Emise se zjist'uji pomoci vhodnych metodik zjist'ovani stanovenych v teto vyhlasce. Veskera merici nebo jina zkusebni zafizeni k vykazovani monitorovanych udaju se vhodnym zpusobem pouzivaji, udrzuji, kalibruji a kontroluji. Elektronicke tabulky a ostatni nastroje pouzivane k uchovavani a zpracovavani monitorovanych udaju musi byt bezchybne. Vykazy emisi vcetne souvisejicich udaju nesmeji obsahovat zavazne nepresnosti, musi se vyhnout zkresleni pfi vyberu a predkladani informaci a musi poskytovat duveryhodny a vyvazeny prehled 0 emisich z daneho zafizeni. Rentabilita nakladu: Pfi vyberu metodiky zjist'ovani se porovnavaji prinosy plynouci z vyssi presnosti a dodatecne naklady. Proto je cilem zjist'ovani a vykazovani emisi nejvyssi dosazitelna pfesnost, pokud neni technicky neproveditelna nebo nepovede k neumerne vysokym nakladum. Vlastni metodika zjist'ovani logicky a jednoduse popisuje pokyny pro provozovatele, cimz se zabraiiuje duplicitnim cinnostem a zohlediiuji stavajici systemy existujici v danem zaiizeni. Spolehlivost: Oveteny vykaz emisi musi byt takovy, aby se jeho uzivatele mohli spolehnout na to, ze verne popisuje to, co popisovat rna, nebo to, co lze rozumne ocekavat, ze popisuje.

Strana 128

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4


c. 1212009

Pokvnv ke ziist'ovani ellisi C062 stanoveni ellisi sklenikovych plvn" a lletodv odberu vzork" a frekvence analyz Cast I Pokyny ke zjist'ovani emisi CO 2 ze spalovacich procesu 1.

Vymezeni a kompletnost

Specificke pokyny pro jednotlive cinnosti obsazene v teto casti pfilohy se POUZIJI pro monitorovani emisi sklenikovych plynu ze spalovacich zafizeni 0 jmenovitem tepelnem prikonu vetsirn nez 20 MW s vyloucenim spaloven nebezpecneho nebo komunalniho odpadu, jak je uvedeno v pfiloze c. 1 zakona a pro monitorovani emisi ze spalovacich procesu v ostatnich aktivitach uvedenych v pfiloze c. 1 zakona, pokud na ne odkazuji casti II az X teto prilohy. Cast I teto prilohy lze take pouzit pro prislusne procesy petrochemickeho prumyslu, vztahuje-li se na ne pfiloha c. 1 zakona. Monitorovani emisi ze spalovacich procesu musi zahrnovat emise ze spalovacich procesu vsech paliv v zarizeni, jakoz i emise z Cisteni odpadnich plynu, napfiklad pro odsirovani spalin. Emise ze spalovacich motoru pouzivanych pro dopravni ucely se nemonitoruji ani nevykazuji. Veskere emise ze spalovacich procesu paliv v danem zafizeni se priiadi tomuto zarizeni, bez ohledu na piipadne vyvozy tepla nebo elektfiny do jinych zarizeni. Emise spojene s vyrobou tepla nebo elektriny dovazenych z jinych zafizeni se dovazejicim zafizenim nepiirazuji. Emise z prilehleho spalovaciho zafizeni odebirajiciho primarni palivo z integrovaneho hutniho komplexu, ale provozovaneho podle zvlastniho povoleni na emise sklenikovych plynu, lze zapocitavat jako soucast hmotnostni bilance hutniho komplexu, jestlize provozovatel muze ministerstvu prokazat, ze se takovym postupem snizi celkova nejistota stanoveni emisi. 2.

Stanoveni emisi CO 2

Spalovaci zafizeni a procesy mohou mit tyto zdroje CO 2 : a) kotIe, b) horaky,

c) turbiny, d) topna telesa,

e) hutnicke pece, f) spalovaci pece, g) vypalovaci pece, h) pece, i) susicky, j) stacionarni motory,

Sb.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 129

k) fiery, 1) Cisteni spalin, neboli procesni emise nebo m) jakakoli jina zafizeni nebo stroje spalujici paliva, s vyjimkou zafizeni nebo stroju se spalovacimi motory, jez se pouzivaji pro dopravni ucely.

2.1

Stanoveni emisi CO2 vypoctem

2.1.1

Emise ze spalovacich procesu

2.1.1.1

Obecny vypocet pro spalovaci cinnosti

Emise CO 2 ze spalovacich zafizeni se vypoctou nasobenim energetickeho obsahu kazdeho pouziteho paliva emisnim faktorem a oxidacnirn faktorem. Pro kazde palivo a kazdou cinnost se provadi tento vypocet: emise CO 2

aktivitni udaje

=

* emisni faktor * oxidacni faktor

kde:

a) Aktivitni iidaj Aktivitni udaje se obecne vyjadruji jako cisty energeticky obsah paliva [TJ] spotrebovaneho behem sledovaneho obdobi. Tento energeticky obsah spotrebovaneho paliva se vypocte podle nasledujiciho vzorce: energeticky obsah spotrebovaneho paliva [TJ] Nm

3

]

=

mnozstvi spotiebovaneho paliva [t nebo

* vyhrevnost paliva [TJ/t nebo TJ/Nm 3]

Pokud jsou pouzity objemove jednotky, provozovatel zohledni veskere prevody, ktere mohou byt nutne pro zapocteni rozdilu tlaku a teploty meficiho zarizeni, jakoz i standardni podminky, pro nez byla vyhrevnost prislusneho druhu paliva odvozena. V pripade, ze se pouziva emisni faktor vztazeny k hmotnosti nebo objemu [t C0 2/t nebo t CO 2/Nm3 ] , vyjadfi se aktivitni udaje jako mnozstvi spotrebovaneho paliva [t nebo Nm 3 ]. kde:

a1) Spotrebovane palivo Uroveii 1: Spotrebu paliva za sledovane obdobi stanovi provozovatel nebo dodavatel paliva s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %, piipadne s pfihlednutim k vlivu zmeny zasob. Uroveii 2: Spotrebu paliva za sledovane obdobi stanovi provozovatel nebo dodavatel paliva s maximalni nejistotou mensi nez ±5 %, pripadne s pfihlednutim k vlivu zmeny zasob. Uroveii 3: Spotrebu paliva za sledovane obdobi stanovi provozovatel nebo dodavatel paliva s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %, piipadne s pfihlednutim k vlivu zmeny zasob. Uroveii 4: Spotrebu paliva za sledovane obdobi stanovi provozovatel nebo dodavatel paliva s maximalni nejistotou mensi nez ±1,5 %, piipadne s pfihlednutim k vlivu zmeny zasob. a2) Vyhfevnost Uroveii 1: Pro jednotliva paliva se pouziji referencni hodnoty uvedene v pfiloze C. 6.

Strana 130

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Uroveii 2a: Provozovatel aplikuje narodne specificke hodnoty vyhrevnosti pro jednotlive typy paliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventure predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu. Uroveii 2b: Na komercne obchodovana paliva se pouzije vyhrevnost odvozena ze zaznamu 0 nakupech prislusneho paliva dodaneho dodavatelem paliva, pokud byla odvozena na zaklade schvalenych vnitrostatnich nebo mezinarodnich norem. Uroveii 3: Reprezentativni hodnotu vyhfevnosti pro palivo v danem zafizeni mefi provozovatel, smluvni laboratof nebo dodavatel paliva v souladu s § 12. b) Emisni faktor Uroveii 1: Pouziji se standardne doporucene emisi faktory pro kazde palivo uvedene v pfiloze e.4.

Uroveii 2a: Provozovatel aplikuje narodne specificke emisni faktory pro jednotlive typy paliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu. Uroveii 2b: Provozovatel odvodi emisni faktory pro palivo na zaklade jednoho z techto zavedenych nahradnich postupu: • mereni hustoty danych kapalnych Ci plynnych paliv, provadene zejmena v rafineriich nebo pfi vyrobe oceli, a • vyhfevnosti danych typu uhli, v kombinaci s empirickyrn vztahem zavislosti stanovenyrn nejmene jednou rocne v souladu s § 12. Provozovatel zajisti, aby tento vztah zavislosti spliioval podminky spravne technicke praxe a aby byl aplikovan pouze v rozmezi hodnot, zavedena jejichz zaklade byl stanoven.

Uroveii 3: Emisni faktory specificke pro jednotlive cinnosti pro palivo stanovi provozovatel, externi laboratof nebo dodavatel paliva v souladu s § 12. c) Oxidaeni faktor Provozovatel si muze zvolit vhodnou uroveii pro svou metodiku monitorovani.

Uroveii 1: Pouzije se oxidacni faktor 1,0 (viz pokyny IPCC pro narodni inventury sklenikovych plynu z roku 2006). Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke oxidacni faktory pro jednotlive typy paliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu. Uroveii 3: Pro paliva oxidacni faktory specificke pro jednotlive cinnosti odvozuje provozovatel na zaklade znalosti prislusneho obsahu uhliku v popelu, odpadnich vodach nebo jinych odpadnich produktech, ve vedlejsich produktech a ostatnich pripadnych neuplne zoxidovanych plynnych forem emitovaneho uhliku. Udaje 0 slozeni se stanovi v souladu s § 12. 2.1.1.2 Bilaneni vypocet: produkce sazi a terminaly na zpracovani plynu Bilancni vypocet lze pouzit na zafizeni pro produkci sazi a pro terminaly na zpracovani plynu. Bere v uvahu veskery uhlik ve vstupech, zasobach, produktech a ostatnich odpadech ze zafizeni za ucelern vypoctu emisi sklenikovych plynu pomoci teto rovnice: emise CO 2 [t CO2]

=

(vstup - produkty - odpad - zmena zasob)

* konverzni faktor CO 2/C

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 131

kde: Vstup [t C]: veskery uhlik vstupujici do zarizeni Produkty [t C]: veskery uhlik opoustejici zafizeni v produktech a materialech, vcetne vedlej sich produktu Odpad [t C]: uhlik opoustejici zarizeni, napf. vypusteny do kanalizace, ulozeny na skladku nebo jako ztraty. Odpady nezahrnuji emise sklenikovych plynu do atmosfery

Zmena zasob [t C]: narust zasob uhliku uvnitf zafizeni. Vypocet lze popsat nasledujici rovnici: emise CO 2 [t CO 2 ]

=

(2: (aktivitni udajevstup (aktivitni udajeodpad

* obsah uhlikuvstup) -

* obsah uhlikuodpad) -

2: (aktivitni udajeprodukty

* obsah uhlikuprodukty) -

2:

2: (aktivitni udajezmenazasob * obsah uhlikuzmenazasob))

* 3,664 kde a) Aktivitni udaj

Provozovatel analyzuje a vykazuje hmotnostni toky do zarizeni a ze zarizeni a prislusne zmeny zasob vsech prislusnych paliv a materialu oddelene. Kde je obsah uhliku v hmotnostnim toku obvykle vztazeny na energeticky obsah paliva, muze provozovatel stanovit a pouzit obsah uhliku vztazeny na energeticky obsah [t C/TJ] v prislusnem hmotnostnim toku pro vypocet hmotnostni bilance. Uroveii 1: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,S %. Uroveii 2: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±S%. Uroveii 3: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,S %. Uroveii 4: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±1,S %. b) Obsah uhliku Uroveii 1: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi ze standardnich emisnich faktoru paliv nebo materialu uvedenych v pfiloze c. 6 nebo v souladu s § 12. Obsah uhliku se vypocte takto: t t ne b 0 TJ] = C -0b sa h [I

emisni faktor [t C02/t nebo TJ] 3,664 [t C02/t nebo TJ]

------'----------

Uroveii 2: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi v souladu s § 12 a casti XII teto pfilohy, pokud jde 0 odber reprezentativnich vzorku paliv, produktu a vedlejsich produktu, stanoveni obsahu uhliku v nich a podilu biomasy.

Strana 132

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

2.1.1.3 Fiery Emise z flerovani zahrnuji bezny provoz i ostatni situace, jako jsou odstavovani, najizdeni a ukoncovani provozu, j akoz i nouzove stavy. Emise CO 2 se vypoctou z mnozstvi flerovaneho plynu [Nm 3] a obsahu uhliku v tomto plynu [t CO 2/ Nm 3] vcetne CO 2. emise CO 2 = aktivitni udaj

* emisni faktor * oxidacni faktor

kde:

a) Aktivitni iidaj Uroveii 1: Mnozstvi flerovaneho plynu pouzite behem sledovaneho obdobi se odvodi s maximalni nejistotou mensi nez ±17,5 %. Uroveii 2: Mnozstvi flerovaneho plynu pouzite behem sledovaneho obdobi se odvodi s maximalni nejistotou mensi nez ±12,5 %. Uroveii 3: Mnozstvi flerovaneho plynu pouzite behem sledovaneho obdobi se odvodi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %. b) Emisni faktor Uroveii 1: Za standardnich podminek se pouzije referencni emisni faktor 0,00393 t C0 2INm3 odvozeny ze spalovani cisteho ethanu pouziteho jako konzervativni nahrada flerovanych plynu. Uroveii 2a: Provozovatel aplikuje narodne specificky emisni faktor pro prislusny plyn, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zmene klimatu. Uroveii 2b: Emisni faktory specificke pro zafizeni se odvodi z odhadu molekulove hmotnosti flerovych plynu pomoci modelovani procesu zalozeneho na standardnich prumyslovych modelech. Posouzenim relativnich pomeru a molekulove hmotnosti kazdeho z prispivajicich toku se odvodi vazene rocni cislo pro molekulovou hmotnost flerovaneho plynu. Uroveii 3: Emisni faktor [t C02INm3flerovany plyn] vypocteny z obsahu uhliku ve flerovanem plynu v souladu s § 12. c) Oxidaeni faktor Lze pouzit nizsi urovne presnosti.

Uroveii 1: Pouzije se hodnota 1,0. Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificky oxidacni faktor, ktery Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spoj enych narodu 0 zmene klimatu. 2.1.2 Procesni emise Emise CO 2 z odsirovani spalin za pouziti uhlicitanu se vyhodnocuji bud' na zaklade nakoupeneho mnozstvi uhlicitanu (vypocetni metoda uroveii 1a), nebo vznikleho sadrovce (vypocetni metoda uroveii 1b). Oba tyto vypocty jsou rovnocenne. Pro vypocet se pouzije rovmce: emise CO 2 [t] kde

=

aktivitni udaje

* emisni faktor

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 133

Vypocetni metoda A: "vapencova" Vypocet emisi je zalozen na mnozstvi pouzitych uhlicitanu. a) Aktivitni iidaj e Uroveii 1: Mnozstvi [tuny] suchych uhlicitanu jako vstupu do procesu za sledovane obdobi, merene provozovatelem nebo dodavatelem, s maximalne pfipustnou nejistotou mereni mensi nez ±7,5 %. b) Emisni faktor Uroveii 1: Emisni faktory se vypoctou a vykazou v jednotkach hmotnosti CO 2 uvolneneho na tunu uhlicitanu. Pouziji se stechiometricke koeficienty pro prevedeni udaju 0 slozeni na emisni faktory podle nize uvedene tabulky C. 1. Stanoveni pouziteho mnozstvi CaC0 3 a MgC0 3 se provadi podle pravidel pro nejlepsi praxi v odvetvi. Tabulka c. 1: Stechiometricke koeficienty Uhlicitan Emisni faktor [t C0 2 /t Ca, Mg nebo Poznamky jinych uhlicitanu] CaC0 3

0,440

MgC0 3

0,522

Obecne:

X = kov alkalickych zemin nebo alkalicky kov

X y (C0 3)z Emisni faktor =

M, = molekulova hmotnost prvku X v [g/mol]

[MC02 ] I {Y

* [Mx] + Z * [MC03 2-]}

M C02 = molekulova hmotnost CO2 = 44 [g/mol] M C03 _2- = molekulova hmotnost [g/mol]

cot

=

6C

Y = stechiometricke cislo prvku X

= 1 (pro kovy alkalickych zemin) = 2 (pro alkalicke kovy) Z = stechiometricke cislo C032- = 1

Vypocetni metoda B: "sadrovcova" Vypocet emisi je zalozen na mnozstvi vznikleho sadrovce:

a) Aktivitni iidaj Uroveii 1: Mnozstvi [tuny] sucheho sadrovce (CaS04 . 2H 20) jako vystupu z procesu za sledovane obdobi, stanovene provozovatelem nebo zpracovatelem sadrovce, s maximalni pfipustnou nejistotou mereni mensi nez ±7,5 %. b) Emisni faktor Uroveii 1: Stechiometricky koeficient pro suchy sadrovec (CaS04 . 2H 20) a z procesu uvolneny CO 2 : 0,2558 t C0 21 t sadrovce.

Strana 134

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

2.2 Stanoveni emisi CO2 mefenim Pouziji se pokyny pro mereni uvedene V casti XI teto prilohy.

Cast II Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 z rafinerh mineralnich oleju 1.


Zjist'ovani emisi z tohoto typu zarizeni zahrnuje veskere emise ze spalovacich a vyrobnich procesu V rafineriich. Procesni emise probihajicich V prilehlych zarizenich chemickeho prumyslu nezahrnutych do prilohy c. 1 zakona, pokud nej sou soucasti rafinacniho vyrobniho retezce, se nezapocitavaji.

2.

Urceni zdroju emisi CO2

K potencialnim zdrojum emisi CO 2 patti: a)

Energeticke spalovaci procesy: 1) kotIe, 2) provozni ohrevy a ohfevy pro tepelne zpracovani, 3) spalovaci motory a turbiny, 4) katalyticke a tepelne oxidizery, 5) ohfev koksovacich reaktoru, 6) pumpy pozarni vody, 7) nouzove a pohotovostni generatory, 8) flery, 9) spalovny, 10) krakovaci zarizeni;

b)

procesy: 1) zafizeni na vyrobu vodiku, 2) regenerace katalyzatoru z katalytickeho krakovani a dalsich katalytickych procesu, 3) koksovani, tedy fluidni koksovani se zplyiiovanim, pozdrzene koksovani.

2.1 2.1.1

Stanoveni emisi CO2 vypoctem Emise ze spalovacich procesu

Emise ze spalovacich procesu se monitoruji

2.1.2

V

souladu s casti I teto pfilohy.

Procesni emise

Ke specifickyrn procesum vedoucim k emisim CO 2 patti:

1. Katalyticka regenerace krakovaciho zafizeni, dalsi katalyticke regenerace a fluidni koksovani se zplyiiovanim

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 135

Koks zanasejici katalyzatory, ktery je vedlejsim produktem krakovacich procesu, je spalovan pfi regeneraci za ucelern obnoveni aktivity katalyzatoru. Katalyzatoru, ktere potrebuji byt regenerovany, vyuzivaji i dalsi rafinacni procesy, napf. katalyticke reformovani. Emise se vypoctou pomoci materialove bilance, ktera bere v uvahu stav vstupniho vzduchu a spalin. Veskery CO obsazeny ve spalinach se prostrednictvim hmotnostniho pomeru: t C02 = t CO * 1,571 povazuje za CO 2 . Analyza vstupniho vzduchu a spalin a vyber urovni presnosti se provadi v souladu s § 12. Zvlastni vypocetni metodu schvali ministerstvo jako soucast hodnoceni planu monitorovani a metodiky monitorovani v nern obsazene.

Uroveii 1: Pro kazdy zdroj emisi je celkova nejistota sumarnich emisi za sledovane obdobi mensi nez ± 10 %. Uroveii 2: Pro kazdy zdroj emisi je celkova nejistota sumarnich emisi za sledovane obdobi mensi nez ±7,5 %. Uroveii 3: Pro kazdy zdroj emisi je celkova nejistota sumarnich emisi za sledovane obdobi mensi nez ±5 %. Uroveii 4: Pro kazdy zdroj emisi je celkova nejistota sumarnich emisi za sledovane obdobi mensi nez ±2,5 %. 2. Vyroba vodiku v rafineriich Emitovany CO 2 pochazi z uhliku obsazeneho ve vstupnim plynu. Vypocet zalozeny na udajich 0 vstupujici surovine se provede dle teto rovnice: emise CO 2

=

aktivitni udajvstup

* emisni faktor

kde:

a) Aktivitni iidaj Uroveii 1: Mnozstvi [t] uhlovodiku zpracovavanych behem sledovaneho obdobi, stanovene s maximalni nejistotou ±7,5 %. Uroveii 2: Mnozstvi [t] uhlovodiku zpracovavanych behem sledovaneho obdobi, stanovene s maximalni nejistotou ±2,5 %. b) Emisni faktor: Uroveii 1: Pouzije se referencni hodnota 2,9 t CO 2 na tunu zpracovaneho plynu, zalozena na konzervativnim odhadu, ze vychozi surovinaje ethan. Uroveii 2: Specificky emisni faktor [C0 2/t vstup], ktery je vypocten na zaklade slozeni zpracovavaneho plynu, vypocteny z obsahu uhliku ve zpracovavanem plynu v souladu s § 12. 2.2 Stanoveni emisi CO 2 mefenim Pouziji se pokyny pro mereni uvedene v casti XI teto pfilohy.

Strana 136

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Cast III Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 z koksovacich peci 1.


Koksovaci peee mohou byt casti zavodu na vyrobu oeeli s primou teehniekou vazbou na zafizeni na vyrobu aglomeratu Ci zafizeni na vyrobu suroveho zeleza a oeeli vcetne kontinualniho liti, kdy pfi beznem provozu dochazi k velkym energetickyrn a materialovyrn tokum, napfiklad vysokopeeniho plynu, koksarenskeho plynu, koksu. Pokud povoleni vydane zafizeni podle § 5 zakona zahrnuje veskere proeesy vyroby a zpracovani oeeli, a nikoli pouze koksarenske peee, lze emise CO 2 take sledovat jako celkove emise ze vsech procesu vyroby a zpracovani oeeli, a to pomoci pristupu zalozeneho na hmotnostni bilanei, ktery je uveden v oddil e 2. 1.1 tete casti pril ohy. Pokud je v ramci zafizeni provozovano Cisteni odpadnieh plynu a vysledne emise nejsou vypocteny jako soucast emisi z procesu v danem zarizeni, vypoctou se podle casti I teto prilohy.

2. Urceni zdroju emisi CO2 V zarizeni na vyrobu koksu emise CO 2 pochazeji z techto zdroju a materialovych toku: a) ze surovin, tedy uhli nebo ropneho koksu, b) z tradicnich paliv, napf. zemniho plynu, e) z proeesnieh plynu, napf. vysokopeeniho plynu (BFG), d) z ostatnieh paliv, e) z Cisteni odpadnieh plynu.

2.1 Stanoveni emisi CO2 vypoctem Pokud jde 0 koksovaci pee zaclenenou do integrovaneho systernu vyroby oeeli, muze provozovatel emise vypocitat: a)

za integrovany system vyroby oeeli jako eelek pomoci hmotnostni bilanee nebo

b)

za koksovaci pee jako samostatnou cinnost oddelenou od vyroby oeeli.

2.1.1 Bilancni vypocet Bilancni vypocet bere v uvahu veskery uhlik ve vstupeeh, zasobach, v produkteeh a ostatnieh odpadeeh ze zafizeni za ucelem stanoveni urovne emisi sklenikovych plynu za sledovane obdobi pomoci teto rovniee: emise CO 2 [t CO2]

=



kde:

Vstup [tC]: veskery uhlik vstupujici do zarizeni Produkty [tC]: veskery uhlik opoustejici zarizeni v produkteeh a materialech, vcetne vedlej sich produktu Odpad [tC]: uhlik opoustejici hraniee zafizeni, napf. vypusteny do kanalizaee, ulozeny na skladku nebo jako ztraty. Odpady nezahrnuji emise sklenikovych plynu do atmosfery.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 137

Zmena zasob [te]: narust zasob uhliku uvnitf zaiizeni. Vypocet pak probiha takto: emise CO 2 [t CO 2 ]

=





2:

* obsah uhlikuodpad) -2: (aktivitni udajezmenazasob * obsah uhlikuzmenazasob)) * 3,664

kde

a) Aktivitni iidaj e Provozovatel analyzuje a vykazuje hmotnostni toky do a ze zafizeni a prislusne zmeny zasob vsech prislusnych paliv a materialu oddelene. Kde je obsah uhliku v hmotnostnim toku obvykle vztazeny na energeticky obsah paliva, muze provozovatel stanovit a pouzit obsah uhliku vztazeny k energetickernu obsahu [t C/TJ] v prislusnern hmotnostnim toku pro vypocet hmotnostni bilance.

Uroveii 1: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,S %. Uroveii 2: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±S%. Uroveii 3: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,S %. Uroveii 4: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±1,S %. b) Obsah uhliku

Uroveii 1: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi ze standardnich emisnich faktoru paliv nebo materialu uvedenych v pfiloze c. 4 nebo v souladu s § 13 az 16. Obsah uhliku se vypocte takto: t t ne b 0 TJ] = C -0b sa h [I

emisni faktor [t C02/t nebo TJ] 3,664 [t C02/t nebo TJ]

------"---....::....------...::.

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke hodnoty obsahu uhliku pro prislusne palivo nebo material, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zmene klimatu. Uroveii 3: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi v souladu s § 12, s ohledem na odber reprezentativnich vzorku paliv, produktu a vedlej sich produktu a stanoveni prislusneho obsahu uhliku a podilu biomasy. 2.1.2 Emise ze spalovacich procesu

Pokud paliva (napf. koks, uhli nebo zemni plyn) nejsou zahmuta v pristupu zalozenem na hmotnostni bilanci, jsou emise ze spalovacich procesu probihajicich v koksovacich pecich monitorovany a vykazovany v souladu s casti I teto prilohy.

Strana 138

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

2.1.3 Procesni emise Pfi procesu karbonizace v koksovaci komofe koksovaci pece dochazi k premene uhli bez pritomnosti vzduchu na koks a surovy koksarensky plyn. Hlavnim vstupnim materialem / vstupnim tokem obsahujicim uhlikje uhli, muze jim vsak byt take koksovy mour, ropny koks, ropa nebo procesni plyny jako vysokopecni plyn. Surovy koksarensky plyn jako jeden z vystupu procesu koksovani obsahuje mnoho uhlikatych slozek, mimo jine oxid uhlicity (C0 2 ) , oxid uhelnaty (CO), methan (CH4 ) a uhlovodiky (CxHy). Celkove emise CO 2 z koksovacich peci se vypoctou takto: emise CO2 [t CO2] = L (aktivitni udajevSTUP

* emisni faktorVSTUP ) - L (aktivitni udajeVYSTUP * emisni faktorVYSTUP)

kde:

a)

Aktivitni udaje

Aktivitni udajevsTuP mohou zahmovat uhli jako surovinu, koksovy mour, ropny koks, ropu, vysokopecni plyn, koksarensky plyn apod. Aktivitni udajeVYSTUP mohou zahmovat: koks, dehet, lehky olej, koksarensky plyn apod.

AI) Paliva pnuzita jako vstup do procesu Uroveii 1: Hmotnostni toky paliv do a ze zafizeni za sledovane obdobi jsou meteny s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %. Uroveii 2: Hmotnostni toky paliv do a ze zafizeni za sledovane obdobi jsou meteny s maximalni nejistotou mensi nez ±5,O %. Uroveii 3: Hmotnostni toky paliv do a ze zafizeni za sledovane obdobi jsou meteny s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %. Uroveii 4: Hmotnostni toky paliv do a ze zafizeni za sledovane obdobi jsou meteny s maximalni nejistotou mensi nez ±1,5 %. A2) Vyhfevnost Uroveii 1: Pro jednotliva paliva se pouziji referencni hodnoty uvedene v pfiloze C. 6. Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke hodnoty vyhrevnosti pro jednotlive typy paliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu. Uroveii 3: Reprezentativni hodnotu vyhfevnosti pro palivo v danem zafizeni mefi provozovatel, smluvni laboratof nebo dodavatel paliva v souladu s § 12. b) Emisni faktor Uroveii 1: Pouziji se standardne doporucene faktory z pfilohy C. 6. Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke emisni faktory pro jednotlive typy paliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zmene klimatu. Uroveii 3: Specificke emisni faktory se stanovi v souladu s § 12.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 139

2.2 Stanoveni emisi CO 2 mefenim Pouziji se pokyny k mereni obsazene V casti XI teto pfilohy.

Cast IV Pokyny ke zjist'ovani emisi CO 2 ze zafizeni na prazeni nebo slinovani kovove rudy 1. Vymezeni a kompletnost

Zafizeni na prazeni, slinovani nebo peletizaci kovove rudy mohou byt nedilnou soucasti zavodu na vyrobu oceli s pfimou technickou vazbou na koksovaci pece nebo zarizeni na vyrobu suroveho zeleza a oceli, vcetne kontinualniho liti. V dusledku toho dochazi pfi beznem provozu k velkyrn energetickyrn a materialovyrn tokum, napf. vysokopecniho plynu, koksarenskeho plynu, koksu nebo vapence. Pokud povoleni vydane zarizeni podle § 5 zakona zahmuj e veskere procesy vyroby a zpracovani oceli, a nikoliv pouze zafizeni na prazeni nebo slinovani kovove rudy, lze emise CO 2 take monitorovat jako celkove emise ze vsech procesu vyroby a zpracovani oceli. V takovych pfipadech lze pouzit bilancni vypocet (oddil 2.1.1 teto casti). Pokud je v ramci zafizeni provozovano Cisteni odpadnich plynu a vysledne emise nejsou vypocteny jako soucast emisi z procesu v danem zarizeni, vypoctou se v souladu s casti I teto prilohy.

2. Urceni zdroju emisi CO 2 V zarizenich na prazeni, slinovani nebo peletizaci kovove rudy pochazeji emise CO 2 z techto zdroju a zdrojovych toku: a) ze surovin (kalcinace vapence, dolomitu a zeleznych rud obsahujicich uhlicitanove slouceniny, napf. FeC0 3 ) , b) z tradicnich paliv, tedy zemniho plynu a koksu nebo koksoveho mouru, c) z procesnich plynu, napf. koksarenskeho Ci vysokopecniho plynu, d) z procesniho odpadu pouzivaneho jako vstupni material, vcetne filtrovaneho prachu z aglomeracniho zarizeni, konvertoru nebo vysoke pece, e) z ostatnich paliv, f) z Cisteni odpadnich plynu.

2.1 Stanoveni emisi CO 2 vypoctem Pokud je zafizeni na prazeni, slinovani nebo peletizaci soucasti integrovaneho systemu vyroby oceli, muze provozovatel emise vypocitat: a)

za integrovany system vyroby oceli jako celek pomoci hmotnostni bilance nebo

b)

za zafizeni na prazeni, slinovani nebo peletizaci j ako samostatnou cinnost oddelenou od vyroby oceli.

Strana 140

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

2.1.1 Bilancni vypocet Bilancni vypocet bere v uvahu veskery uhlik ve vstupech, v zasobach, v produktech a ostatnich odpadech ze zafizeni za ucelem stanoveni urovne emisi sklenikovych plynu za sledovane obdobi pomoci teto rovnice: emise CO 2 [t CO2]

=



kde • Vstup [t C]: veskery uhlik vstupujici do zafizeni • Produkty [t C]: veskery uhlik opoustejici zafizeni v produktech a materialech, vcetne vedlej sich produktu • Odpad [t C]: uhlik opoustejici zarizeni, napf. vypusteny do kanalizace, ulozeny na skladku nebo jako ztraty. Odpady nezahmuji emise sklenikovych plynu do atmosfery. • Zmena zasob [t C]: narust zasob uhliku uvnitf zafizeni. Vypocet pak probiha takto: emise CO 2 [t CO 2 ]

=






2:


* 3,664 kde:

a) Aktivitni iidaj e Provozovatel analyzuje a vykazuje hmotnostni toky do a ze zafizeni a prislusne zmeny zasob vsech prislusnych paliv a materialu oddelene. Kde je obsah uhliku v hmotnostnim toku obvykle vztazeny na energeticky obsah (paliva), muze provozovatel stanovit a pouzit obsah uhliku vztazeny k energetickernu obsahu [t C/TJ] v prislusnern hmotnostnim toku pro vypocet hmotnostni bilance. Uroveii 1: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,S %. Uroveii 2: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±S%. Uroveii 3: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,S %. Uroveii 4: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±1,S %. b) Obsah uhliku Uroveii 1: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi ze standardnich emisnich faktoru paliv nebo materialu uvedenych v pfiloze c. 4 nebo v souladu s § 12. Obsah uhliku se vypocte takto:

Castka 4

Sbirka zakonu

t t ne b 0 TJ] C -0b sa h [/

c.

12 / 2009

Strana 141

emisni faktor [t C02/t nebo TJ]

= ---'----------

3,664 [t C02/t nebo TJ]

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke hodnoty obsahu uhliku pro prislusne palivo nebo material, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zmene klimatu. Uroveii 3: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi v souladu s § 12, s ohledem na odber reprezentativnich vzorku paliv, produktu a vedlej sich produktu a stanoveni prislusneho obsahu uhliku a podilu biomasy.

2.1.2 Emise ze spalovacich procesu Pokud pfi spalovacich procesech probihajicich v zarizenich na prazeni a slinovani kovovych rud nebo peletizaci paliva nejsou pouzivana jako redukcni cinidla nebo nepochazeji z metalurgickych reakci, pak se monitoruji a vykazuji v souladu s casti I teto prilohy.

2.1.3 Procesni emise Pfi procesu kalcinace na rostu se CO 2 uvoliiuj e z vychozich surovin, tj. ze surove smesr (obvykle z uhlicitanu vapenateho) a ze znovu pouzitych procesnich odpadu. Pro kazdy typ vstupniho materialu se mnozstvi CO 2 vypocte takto: emise CO 2 = L {aktivitni udajevstup do procesu

* emisni faktor * konverzni faktor}

a) Aktivitni iidaj e Uroveii 1: Mnozstvi [t] uhlicitanu ve vychozi surovine [1caC03, tMgC03 nebo 1caC03-MgC03] a procesnich odpadech pouzitych jako vstupni surovina do procesu, stanovene za sledovane obdobi provozovatelem nebo jeho dodavateli s maximalni nejistotou mereni mensi nez ±5,0 %.

Uroveii 2: Mnozstvi [t] uhlicitanu ve vychozi surovine [1caC03, tMgC03 nebo 1caC03-MgC03] a procesnich odpadech pouzitych jako vstupni surovina do procesu, stanovene za sledovane obdobi provozovatelem nebo jeho dodavate1i s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %. b) Emisni faktor Uroveii 1: Pro uhlicitany: pouziji se stechiometricke koeficienty uvedene v nasledujici tabulce C. 2: Tabulka

c. 2: Stechiometricke emisni faktory

Emisni faktor CaC0 3

0,440 t CO 2/t CaC0 3

MgC0 3

0,522 t CO 2/t MgC0 3

FeC0 3

0,380 t CO 2/t FeC0 3

Tyto hodnoty se upravi dle prislusneho obsahu vody a hlusiny v pouzite surovine s obsahem uhlicitanu. Pro procesni odpady: faktory specificke pro jednotlive cinnosti se stanovi podle § 12.

Strana 142

c)

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Konverzni faktor

Droveii 1: Konverzni faktor: 1,0 Droveii 2: Specificky konverzni faktor pro danou cinnosti stanoveny podle § 12, stanovuje mnozstvi uhliku v produktech slinovani a v prachu zachycenem na filtrech. Pokud je prach zachyceny na filtru znovu pouzit v procesu, mnozstvi uhliku [t] v nem obsazene se nepocita, aby nedoslo k dvojimu zapocteni.

2.2 Stanoveni emisi CO2 mefenim Pouziji se pokyny pro mereni uvedene v casti XI teto prilohy.

tastY Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 ze zafizeni na vyrobu suroveho zeleza nebo oceli, vcetne kontinualniho liti

1.


Pokyny v teto casti prilohy lze pouzit na emise ze zafizeni na vyrobu suroveho zeleza nebo oceli, vcetne kontinualniho liti. Tykaji se zejmena primarni vyroby oceli (ve vysokych pecich a kyslikovych konvertorech) a sekundarni vyroby oceli (v elektrickych obloukovych pecich). Zafizeni na vyrobu suroveho zeleza nebo oceli, vcetne kontinualniho liti, j sou obvykle nedilnou soucasti zavodu na vyrobu oceli s pfimou technickou vazbou na koksovaci pece a zafizeni na prazeni nebo slinovani kovove rudy. V dusledku toho dochazi pfi beznem provozu k velkyrn energetickyrn a materialovyrn tokum (napf. vysokopecniho plynu, koksarenskeho plynu, koksu, vapence). Pokud povoleni vydane pro zarizeni podle § 5 zakona zahrnuje veskere procesy vyroby a zpracovani oceli, a nikoliv pouze vysoke pece, emise CO 2 lze take stanovovat jako celkove emise ze vsech procesu vyroby a zpracovani oceli. V takovych pfipadech se pouzije bilancni vypocet, ktery je popsan v oddilu 2.1.1 teto casti. Pokud je v ramci zafizeni provozovano Cisteni odpadnich plynu a vysledne emise nejsou vypocteny jako soucast emisi z procesu v danem zarizeni, vypoctou se v souladu s casti I teto casti.

2.

Urceni zdroju emisi CO2

V zarizenich na vyrobu suroveho zeleza a oceli, vcetne kontinualniho liti, pochazeji emise CO 2 z techto emisnich zdroju a zdrojovych toku: a) ze surovin (kalcinace vapence, dolomitu a zeleznych rud obsahujicich uhlicitanove slouceniny, napf. FeC0 3 ) , b) z tradicnich paliv, tedy zemniho plynu, uhli a koksu, c) z redukcnich cinidel, tedy koksu, uhli, plastu atd., d) z procesnich plynu, tedy koksarenskeho plynu, vysokopecniho plynu a konvertoroveho plynu, e) ze spotreby grafitovych elektrod, f) z ostatnich paliv, g) z Cisteni odpadnich plynu.

Castka 4

2.1

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 143

Stanoveni emisi CO 2 vypoctem

Pokud jde 0 zafizeni na vyrobu suroveho zeleza a oceli zaclenene do integrovaneho systemu vyroby oceli, muze provozovatel emise vypocitat: a)

za integrovany system vyroby oceli jako celek pomoci hmotnostni bilance nebo

b)

za zafizeni na vyrobu suroveho zelena a oceli jako samostatnou cinnost oddelenou od vyroby oceli.

2.1.1 Bilancni vypocet Bilancni vypocet bere v uvahu veskery uhlik ve vstupech, v zasobach, v produktech a ostatnich odpadech ze zafizeni za ucelem stanoveni urovne emisi sklenikovych plynu z daneho zarizeni za sledovane obdobi pomoci tete rovnice: emise CO 2 [t CO2]

=


* konverzni faktor CO2/C

kde:

Vstup [t C]: veskery uhlik vstupujici do zarizeni Produkty [t C]: veskery uhlik opoustejici zafizeni v produktech a materialech, vcetne vedlej sich produktu Odpad [t C]: uhlik opoustejici zarizeni, napf. vypusteny do kanalizace, ulozeny na skladku nebo jako ztraty. Odpady nezahrnuji emise sklenikovych plynu do atmosfery.

Zmena zasob [t C]: narust zasob uhliku uvnitf zafizeni. Vypocet pak probiha takto: emise CO 2 [t CO 2 ]

=






2:


* 3,664 kde:

a) Aktivitni iidaj e Provozovatel analyzuje a vykazuje hmotnostni toky do a ze zafizeni a prislusne zmeny zasob vsech prislusnych paliv a materialu oddelene. Kde je obsah uhliku v hmotnostnim toku obvykle vztazeny k energetickemu obsahu (paliva), muze provozovatel stanovit a pouzit obsah uhliku vztazeny k energetickemu obsahu [t C/TJ] v prislusnem hmotnostnim toku pro vypocet hmotnostni bilance.

Uroveii 1: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,S %. Uroveii 2: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±S%. Uroveii 3: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,S %.

Strana 144

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Uroveii 4: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±1,5 %. b) Obsah uhliku Uroveii 1: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi ze standardnich emisnich faktoru paliv nebo materialu uvedenych v pfiloze c. 4 nebo v souladu s § 12. Obsah uhliku se vypocte takto: t t ne b 0 TJ] C -0b sa h [/

emisni faktor [t C02/t nebo TJ]

= -------'''---------::.----------''-

3,664 [t C02/t nebo TJ]

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke hodnoty obsahu uhliku pro prislusne palivo nebo material, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zmene klimatu. Uroveii 3: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi podle § 12, s ohledem na odber reprezentativnich vzorku paliv, produktu a vedlej sich produktu a stanoveni prislusneho obsahu uhliku a podilu biomasy. Obsah uhliku v produktech nebo meziproduktech lze stanovit na zaklade rocnich analyz podle § 12 nebo odvodit ze stredniho rozsahu hodnot slozeni, jak je stanoveno v prislusnych mezinarodnich nebo vnitrostatnich normach. 2.1.2 Emise ze spalovacich procesu Pokud pfi spalovacich procesech probihajicich v zarizenich na vyrobu suroveho zeleza nebo oceli paliva (napf. koks, uhli nebo zemni plyn) nejsou pouzivana jako redukcni cinidla nebo nepochazeji z metalurgickych reakci, pak se monitoruji a vykazuji v souladu s casti I teto prilohy. 2.1.3 Procesni emise Zafizeni na vyrobu suroveho zeleza nebo oceli, vcetne kontinualniho liti, obvykle charakterizuje navaznost vyrobnich zarizeni (napf. vysoka pee, kyslikovy konvertor) a tato zafizeni jsou caste technicky propojena s dalsimi zarizenimi (napf. koksovacimi pecemi, aglomeracnimi zarizenimi, energetickyrni zarizenimi). V takovych zaiizenich se pouziva fada ruznych paliv jako redukcni cinidla. Tato zafizeni obvykle produkuji procesni plyny ruzneho slozeni, napf. koksarensky plyn, vysokopecni plyn nebo konvertorovy plyn. Celkove emise CO 2 ze zafizeni na vyrobu suroveho zeleza nebo oceli, vcetne kontinualniho liti, se vypoctou takto: emise CO 2 [t CO 2 ]

=

L (aktivitni udajevsTUP

* emisni faktorvsTUP) - L (aktivitni udajeVYSTUP *

emisni faktorVYSTUP) kde: a) Aktivitni udaj e al) Pfislusny hmotnostni tok Uroveii 1: Hmotnostni tok do a ze zafizeni za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %.

Sbirka zakonu

Castka 4

c.

12 / 2009

Strana 145

Uroveii 2: Hmotnostni tok do a ze zafizeni za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±5,O %. Uroveii 3: Hmotnostni tok do a ze zafizeni za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %. Uroveii 4: Hmotnostni tok do a ze zafizeni za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±1,5 %. A2) Vyhfevnost (pfipadne) Uroveii 1: Pro jednotliva paliva se pouziji referencni hodnoty stanovene v pfiloze C. 4. Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke hodnoty vyhrevnosti pro jednotlive typy paliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu. Uroveii 3: Reprezentativni hodnotu vyhfevnosti pro palivo v danem zafizeni mefi provozovatel, smluvni laboratof nebo dodavatel paliva podle § 12. b) Emisni faktor Emisni faktor pro aktivitni udajeVYSTUP se vztahuje k mnozstvi uhliku mimo CO 2 ve vystupu z procesu a pro lepsi srovnatelnost se vyjadfuje jako t CO 2/t vystupu.

Uroveii 1: Pro vstupujici a vystupujici materialy se pouziji referencni hodnoty uvedene v tabulce C. 3 a v pfiloze C. 4. Tabulka

c. 3: Referencni emisni faktory

Emisni faktor

Hodnota

Jednotka

Zdroj emisniho faktoru

CaC03

0,440

T C0 2/t CaC03

Stechiometricky pomer

CaCOrMgC0 3

0,477

T C0 2/t CaCOrMgC0 3


FeC0 3

0,380

T C0 2/t FeC0 3


Pfimo redukovane zelezo (DRI) 0,07

T CO2 It

IPCC GL 2006

Elektricka pee elektrody/

T CO2 It

IPCC GL 2006

Elektricka obloukova pee - uhlik obsazeny ve vsazce'' 3,04

T CO2 It

IPCC GL 2006

Zelezo zahorka

T CO2 It

IPCC GL 2006

Plyn z kyslikovych konvertori'L 1,28

T CO2 It

IPCC GL 2006

Ropny koks

t CO2 I t

IPCC GL 2006

t CO2 I t

IPCC GL 2006

Nakoupene zelezo

obloukova uhlikove

3,00

briketovane

0,07

3,19 surove

0,15

Strana 146

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Zelezny odpad

0,15

t CO 2 / t

IPCC GL 2006

Ocel

0,04

t CO 2 / t

IPCC GL 2006

Pozn.: Referencni emisni faktory vychazeji z pokynu IPCC pro narodni inventury sklenikovych plynu z roku 2006. Hodnoty zalozene na pokynech IPCC z roku 2006 pochazeji z faktoru vyj adrenych v t Cit a nasobenych konverznim faktorem C0 2/C 3,664.

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke emisni faktory pro jednotlive typy vstupnich a vystupnich materialu, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventure predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu. Uroveii 3: Pouziji se specificke emisni faktory (t C0 2/tvsTUP nebo tVYSTUP) vstupnich a vystupnich materialu vypracovane v souladu s § 12. 2.2 Stanoveni emisi CO 2 mefenim Pouziji se pokyny pro mereni uvedene v casti XI teto prilohy.

Cast VI Pokyny ke zjist'ovani emisi CO 2 ze zafizeni na vyrobu cementoveho slinku 1. Vymezeni a kompletnost Zadna zvlastni omezeni.

2. Stanoveni emisi CO 2 V zafizeni na vyrobu cementu pochazeji emise CO 2 z techto zdroju a zdrojovych tom: a) z kalcinace vapence obsazeneho v surovinach, b) z tradicnich fosilnich paliv peci, c) z alternativnich fosilnich paliv peci a surovin, d) ze spalovani biomasy vcetne odpadni biomasy, e) z ostatnich paliv, ktera nej sou pouzivana k vytapeni pece, f) z obsahu organickeho uhliku ve vapencich a bfidlicich, g) ze surovin pouzivanych pro Cisteni odpadnich plynu.

2.1 Stanoveni emisi CO 2 vypoctem 2.1.1 Emise ze spalovacich procesu Spalovaci procesy probihajici v zarizenich na vyrobu cementoveho slinku zahrnuji ruzne druhy paliv (napf. uhli, ropny koks, topny olej, zemni plyn a siroke spektrum odpadu) a tyto procesy se monitoruji a vykazuji v souladu s casti I teto prilohy.

2.1.2 Procesni emise Procesni emise CO 2 vznikaji pfi kalcinaci uhlicitanu v surovinach pouzivanych pro vyrobu slinku (2.1.2.1), z castecne nebo uplne kalcinace prachu z cementarske pece nebo prachu z

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 147

bypassu odstraneneho z proeesu (2.1.2.2) a v nekterych pfipadech z obsahu neuhlicitanoveho uhliku v surovine (2.1.2.3).

2.1.2.1 CO2 z vyroby slinku Emise se vypoctou na zaklade obsahu uhlicitanu ve vstupu do proeesu (vypocetni metoda A) nebo mnozstvi vyrobeneho slinku (vypocetni metoda B). Oba tyto pfistupy se povazuji za rovnocenne a provozovatel muze kterykoli z nieh pouzit pro overeni vysledku druhe metody.

Vypocetni metoda A: zalozena na vstupu do pece Vypocet je zalozen na obsahu uhlicitanu ve vstupeeh do proeesu (vcetne popilku nebo vysokopeeni strusky). V pripade, ze praeh z cementarske peee a praeh z bypassu opousteji peeni system se tyto mnozstvi odectou od spotreby surovin a pfipadne emise vypoctou podle oddilu 2.1.2.2. Neuhlicitanovy uhlik je touto metodou zaehyeen, a proto se nepouzije oddil 2.1.2.3. Emise CO 2 se vypoctou pomoci tohoto vzoree: emise C0 2slinek

=

L {aktivitni udaje * emisni faktor * konverzni faktor}

kde:

a) Aktivitni iidaj e Jestlize neni charakterizovana surova moucka jako takova, pouziji se tyto pozadavky oddelene pro kazdy z prislusnych vstupu obsahujicieh uhlik do peee (jinych nez paliva), napf. vapenec nebo biidlice, aby nedoslo k dvojimu zapocteni nebo k vynechani v dusledku vracenych nebo vynechanych materialu. Ciste mnozstvi surove moucky lze stanovit pomoci empirickeho pomeru surove moucky/slinku specifickeho pro dane misto, ktery je nutno aktualizovat nejmene jedenkrat za rok podle pokynu tykajicich se osvedcenych postupu v odvetvi.

Uroveii 1: Ciste mnozstvi prislusneho vstupu do peee [t] spotiebovane behem sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %. Uroveii 2: Ciste mnozstvi prislusneho vstupu do peee [t] spotiebovane behem sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±5,O %. Uroveii 3: Ciste mnozstvi prislusneho vstupu do peee [t] spotiebovane behem sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %. b) Emisni faktor Emisni faktory se vypoctou a vykazou v jednotkach hmotnosti CO 2 uvolneneho na tunu kazdeho prislusneho vstupu do peee. Stechiometricke koefieienty uvedene v tabulee C. 4 se pouziji pro prevedeni udaju 0 slozeni na emisni faktory. Mnozstvi prislusnych uhlicitanu, vcetne CaC0 3 a MgC0 3 , obsazenych v kazdem prislusnem materialu vstupujiciho do peee, se stanovi podle § 12. To se muze provest pomoci termogravimetrickych metod.

Strana 148

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Tabulka c. 4: Stechiometricke koeficienty Latka

Stechiometricke koeficienty

CaC0 3

0,440 [t C0 21 t CaC0 3 ]

MgC0 3

0,522 [t C0 21 t MgC0 3 ]

FeC0 3

0,380 [t C0 21 t FeC0 3 ]

C

3,664 [t C0 2 /t C]

c) Konverzni faktor Uroveii 1: Uhlicitany opoustejici pee se konzervativne pokladaji za nulove, tj. piedpoklada se uplna kalcinace a konverzni faktor 1. Uroveii 2: Uhlicitany a ostatni uhlik opoustejici pee ve slinku jsou hodnoceny pomoci konverzniho faktoru s hodnotou mezi a 1. Provozovatel muze uvazovat uplnou premenu pro jeden nebo nekolik vstupu do pece a pfiradit nepremenene uhlicitany nebo ostatni uhlik ke zbyvajicimu vstupu nebo zbyvajicim vstupum do pece. Dodatecne stanoveni prislusnych chemickych parametru produktu se provadi podle § 12.

°

Vypocetni metoda B: zalozemi na produkci slinku Tato vypocetni metoda je zalozena na mnozstvi vyrobeneho slinku. Emise CO 2 se vypoctou podle tohoto vzorce: emise C0 2slinek = aktivitni udaje

* emisni faktor * konverzni faktor

CO 2 uvolneny pfi kalcinaci prachu z cementarske pece a prachu z bypassu je treba uvazovat v pripade, ze tento prach opousti pecni system (viz 2.1.2.2) spolu s potencialnimi emisemi z neuhlicitanoveho uhliku v surove moucce (viz 2.1.2.3). Emise z vyroby slinku a z prachu z cementarske pece, prach z bypassu a neuhlicitanovy uhlik ve vstupnich materialech se vypoctou oddelene a piictou k celkovyrn emisim: emise C0 2ceikovyproces [t] = emise C0 2slinek [t] + emise C02prach [t] + emise C0 2neuhlicitanovyuhlik

Emise vztahujici se k mnozstvi vyrobeneho slinku a) Aktivitni iidaj e Vyroba slinku [t] za sledovane obdobi se stanovi bud' - pfimyrn vazenim slinku, nebo - na zaklade dodavek cementu pomoci nasledujiciho vzorce, ktery vypovida 0 materialove bilanci, ktera bere v uvahu expedici slinku, dodavky slinku, jakoz i zmenu zasob slinku: vyrobeny slinek [t] = ((dodavky cementu [t] - zmena zasob cementu [tD * pomer slinek/cement [t slinku/t cementuD - (dovezeny slinek [tD + (vyvezeny slinek [tD - (zmena zasob slinku [tD

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 149

Pomer eement/slinek se bud' odvodi pro kazdy z ruznych produktu eementu v souladu s § 12, nebo se vypocte z rozdilu dodavek eementu a zmen zasob a vsech materialu pouzitych jako prisady do eementu, vcetne praehu z bypassu a praehu z cementarske peee. Uroveii 1: Mnozstvi slinku [t] vyrobene behem sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±5,0 %. Uroveii 2: Mnozstvi slinku [t] vyrobene behem sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %. b) Emisni faktor Uroveii 1: Emisni faktor: 0,525 t CO 2/t slinku Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke emisni faktory, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizaee spoj enych narodu 0 zmene klimatu. Uroveii 3: Mnozstvi CaO a MgO v produktu se stanovi v souladu s § 12. Stechiometricke koefieienty uvedene v tabulee C. 5 se pouziji na prevedeni udaju 0 slozeni na emisni faktory za predpokladu, ze veskery CaO a MgO pochazi z prislusnych uhlicitanu.

Tabulka

c. 5: Stechiometricke koeficienty

Oxid

Stechiometricke koeficienty [t CO2 ] / [t oxid kovu alkalickycb zemin]

CaO

0,785

MgO

1,092

c) Konverzni faktor Uroveii 1: Mnozstvi (neuhlicitanoveho) CaO a MgO v surovinach se konzervativne poklada za nulove, tj. predpoklada se, ze veskery vapnik a hofcik v produktu pochazi ze surovin obsahujicieh uhlicitany, coz se vyjadfi konverznim faktorem 0 hodnote 1. Uroveii 2: Mnozstvi (neuhlicitanoveho) CaO a MgO v surovinach se vyjadfi pomoci konverznieh faktoru s hodnotou mezi a 1, pficemz hodnota 1 odpovida uplne premene uhlicitanu v surovinach na oxidy. DaISi stanoveni prislusnych chemickych parametru surovin se provadi podle § 12. Lze k tomu pouzit termogravimetricke metody.

°

2.1.2.2 Emise vztahujici se k odpadnimu prachu Pokud praeh bypassu nebo praeh z cementarske peee opoustejici peeni system, pak se emise CO 2 vypoctou na zaklade mnozstvi praehu opoustejiciho peeni system a emisniho faktoru slinku (ale s potencialne ruznymi obsahy CaO a MgO), s korekci 0 castecnou kaleinaei praehu z cementarske peee. Emise se vypoctou takto: emise C02prach = aktivitni udaje

* emisni faktor

kde: a) Aktivitni iidaj e Uroveii 1: Mnozstvi [t] praehu z cementarske peee popripade praehu z bypassu opoustejiciho peeni system za sledovane obdobi se odhadne podle pokynu tykajicich se osvedcenych postupu v odvetvi.

Strana 150

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Uroveii 2: Mnozstvi [t] praehu z cementarske peee popripade praehu z bypassu opoustejiciho peeni system za sledovane obdobi se odvodi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %. b) Emisni faktor

Uroveii 1: Referencni hodnota 0,525 t CO 2 na tunu slinku se pouzije ina praeh z cementaiske peee nebo na praeh z bypassu opoustejici peeni system. Uroveii 2: Emisni faktor [t CO 2 / t] praehu z cementarske peee nebo praehu z bypassu opoustejiciho peeni system se vypocte na zaklade stupne kaleinaee a slozeni. Stupeii kaleinaee a slozeni se stanovi nejmene jedenkrat za rok podle § 12. Vztah mezi stupnern kaleinaee praehu z cementaiske peee a emisemi CO 2 na tunu tohoto praehu j e nelinearni. Priblizne se vyj adruj e timto vzoreem:

EF CKD

EFc li ------"-"-----*d = l+EFc li EF 1Cli *d 1 + EFc li

kde:

EFc KD EFc li D

emisni faktor castecne kalcinovaneho praehu z cementarske peee [t CO 2/t CKD] specificky emisni faktor slinku pro zafizeni ([C0 2/t slinku] = stupeii kaleinaee praehu z cementarske peee vyjadreny jako % podil uvolneneho CO 2 k celkovemu mnozstvi uhlicitanoveho CO 2 obsazeneho v materialove smesi = =

2.1.2.3 Emise z neuhlicitanoveho uhliku v surove moucce Emise z neuhlicitanoveho uhliku ve vapenci, biidlici nebo v alternativnieh surovinach (napf. poletavy praeh) pouziteho v surove moucce v peei se stanovi pomoci tohoto vyjadreni: emise C0 2neu hlicitanova surovina = aktivitni udaje

* emisni faktor * konverzni faktor

kde:

a) Aktivitni iidaj e Uroveii 1: Mnozstvi prislusne suroviny [t] spotrebovane za sledovane obdobi stanovene s maximalni nejistotou mensi nez ±15 %. Uroveii 2: Mnozstvi prislusne suroviny [t] spotrebovane za sledovane obdobi stanovene s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %. b) Emisni faktor

Uroveii 1: Obsah neuhlicitanoveho uhliku v prislusne surovine se odhadne podle pokynu tykajicich se osvedcenych postupu v odvetvi. Uroveii 2: Obsah neuhlicitanoveho uhliku v prislusne surovine se stanovi nejmene jednou za rok podle § 12. c) Konverzni faktor Uroveii 1: Konverzni faktor: 1,0. Uroveii 2: Konverzni faktor se vypocte podle nejlepsi praxe v odvetvi.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 151

2.2 Stanoveni emisi CO2 mefenim Pouziji se pokyny pro mereni obsazene V casti XI teto prilohy.

Cast VII Pokyny ke zjist'ovani emisi C02 ze zafizeni na vyrobu vapna

1.


Zadna zvlastni omezeni.

2.

Stanoveni emisi CO2

V zarizenich na vyrobu vapna pochazeji emise CO 2 z techto zdroju a zdrojovych toku: a) z kalcinace vapence a dolomitu obsazenych V surovinach, b) z tradicnich fosilnich paliv peci, c) z alternativnich fosilnich paliv peci a surovin, d) ze spalovani biomasy vcetne odpadni biomasy, e) z ostatnich paliv.

2.1


2.1.1


Spalovaci procesy probihajici V zarizenich na vyrobu vapna zahrnuji ruzne druhy paliv (napf. uhli, ropny koks, topny olej, zemni plyn a siroke spektrum odpadu) a tyto procesy se monitoruji a vykazuji v souladu s casti I teto prilohy.

2.1.2.

Procesni emise

Prislusne emise vznikaji behem kalcinace a z oxidace organickeho uhliku v surovinach. Behem kalcinace v peci se uvoliiuje CO 2 z uhlicitanu v surovinach. Kalcinace CO 2 je primo spojena s vyrobou vapna. Na urovni zarizeni lze emise CO 2 z kalcinace vypocitat dvema zpusoby: na zaklade mnozstvi uhlicitanu vapenateho a uhlicitanu horecnateho v surovinach (hlavne ve vapenci a dolomitu), ktere projde v procesu premenou (vypocetni metoda A), nebo na zaklade mnozstvi oxidu vapenateho a oxidu horecnateho ve vyrobenem vapne (vypocetni metoda B). Oba tyto pfistupy se povazuji za rovnocenne a provozovatel muze kterykoli z nich pouzit pro overeni vysledku druhe metody.

Vypocetni metoda A: uhlicitany Vypocet je zalozen na mnozstvi uhlicitanu vapenateho a uhlicitanu horecnateho ve spotrebovanych surovinach. Pouzije se tento vzorec: emise CO 2 [t CO 2 ]

=

L {aktivitni udajevsTUP * emisni faktor * konverzni faktor}

a) Aktivitni iidaj e Tyto pozadavky se pouziji oddelene pro kazdy prislusny vstup obsahujicich uhlik do pece (jinych nez paliva), napf. krida nebo vapenec, aby nedoslo k dvojimu zapocteni nebo k vynechani v dusledku vracenych nebo vynechanych materialu.

Strana 152

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Uroveii 1: Mnozstvi prislusneho vstupu do peee [t] spotrebovaneho behern sledovaneho obdobi stanovi provozovatel s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %.



b) Emisni faktor Uroveii 1: Emisni faktory se vypoctou a vykazou v jednotkach hmotnosti CO 2 uvolneneho na tunu kazdeho prislusneho vstupu do peee za pfedpokladu uplne premeny. Stechiometricke koefieienty jsou uvedeny v tabulee C. 6 a pouziji se na prevedeni udaju 0 slozeni na emisni faktory. Mnozstvi CaC0 3, MgC0 3 a popripade organickeho uhliku v kazdern prislusnem materialu vstupujiciho do peee se stanovi podle § 12.

Tabulka c. 6: Stechiometricke koeficienty Latka


CaC0 3

0,440 [t CO 2/ t CaC0 3 ]

MgC0 3

0,522 [t CO 2/ t MgC0 3 ]

c) Konverzni faktor Uroveii 1: Uhlicitany opoustejici pee se konzervativne pokladaji za nulove, tj. predpoklada se uplna kaleinaee a konverzni faktor 1. Uroveii 2: Uhlicitany ve vapne opoustejici pee jsou brany v uvahu pomoci konverzniho faktoru s hodnotou mezi a 1. Provozovatel muze uvazovat uplnou premenu pro jeden nebo vice vstupu do peee a pfiradit nepremenene uhlicitany zbyvajicimu vstupu (zbyvajicim vstupum) do peee. Dodatecne stanoveni prislusnych chemickych parametru produktu se provadi podle § 12.

°

Vypocetni metoda B: oxidy kovu alkalickych zemin Emise CO 2 vznikaji z kaleinaee uhlicitanu a vypoctou se na zaklade mnozstvi CaO a MgO ve vyrobenern vapne. Uvazuje se pritom veskery kalcinovany vapnik a hofcik vstupujici do peee, napfiklad v poletavem praehu nebo paliveeh a surovinach s pfislusnyrn obsahem CaO nebo MgO, s pouzitim naleziteho konverzniho faktoru. Pripadne se posoudi i praeh z vapenne peee opoustejici peeni system.

Emise z uhlicitanu Pouzije se tento vypocetni vzoree: emise CO 2 [t CO 2 ]

=

L {aktivitni udajeVYSTUP * emisni faktor * konverzni faktor}

a) Aktivitni iidaj e Uroveii 1: Mnozstvi vapna [t] vyrobene behem sledovaneho obdobi stanovi provozovatel s maximalni nejistotou mensi nez ±5,0 %.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 153

Uroveii 2: Mnozstvi vapna [t] vyrobene behem sledovaneho obdobi stanovi provozovatel s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %. b) Emisni faktory Uroveii 1: Mnozstvi CaO a MgO v produktu se stanovi podle § 12. Stechiometricke koeficienty j sou uvedeny v tabulce C. 7 a pouziji se na prevedeni udaju 0 slozeni na emisni faktory za predpokladu, ze veskery CaO a MgO pochazi z prislusnych uhlicitanu. Tabulka Oxid

c. 7: Stechiometricke koeficienty Stechiometricke koeficienty [t CO2 ]

/

[t

oxid kovu alkalickycb zemin] CaO

0,785

MgO

1,092

c) Konverzni faktor Uroveii 1: CaO a MgO v surovinach se konzervativne pokladaji za nulove, tj. predpoklada se, ze veskery vapnik a hofcik v produktu pochazi ze surovin obsahujicich uhlicitany, coz se vyj adfi konverznim faktorem 0 hodnote 1. Uroveii 2: Mnozstvi CaO a MgO jiz obsazene v surovinach se vyjadfi pomoci konverznich a 1, pricemz hodnota 1 odpovida uplne premene uhlicitanu v faktoru s hodnotou mezi surovine na oxidy. Dodatecne stanoveni prislusnych chemickych parametru surovin se provadi podle § 12.

°


Cast VIII Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 ze zafizeni na vyrobu skla

1.


Pokud je v ramci zafizeni provozovano Cisteni odpadnich plynu a vysledne emise nejsou vypocteny jako soucast emisi z procesu v danem zarizeni, vypoctou se v souladu s casti I teto prilohy. Tato cast se pouzije take pro zafizeni na vyrobu vodniho skla a mineralni vlny. 2. Stanoveni emisi CO2 V zarizenich na vyrobu skla pochazeji emise CO 2 z techto emisnich zdroju a zdrojovych toku: a) z taveni uhlicitanu alkalickych kovu nebo kovu alkalickych zemin v surovine, b) z tradicnich fosilnich paliv, c) z altemativnich fosilnich paliv a surovin, d) ze spalovani biomasy vcetne odpadni biomasy,

Strana 154

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

e) z ostatnich paliv, f) z prisad obsahujicich uhlik, vcetne koksu a uhelneho prachu, g) z Cisteni odpadnich plynu.

2.1 Stanoveni emisi CO 2 vypoctem 2.1.1 Emise ze spalovacich procesu Spalovaci procesy probihajici v zarizenich na vyrobu skla se monitoruji a vykazuji v souladu s castf I teto pfilohy.

2.1.2 Procesni emise CO 2 se uvolriuje behem taveni v peci z uhlicitanu obsazenych v surovinach a z neutralizace HF, HCI a S02 ve spalinach vapencem nebo jinyrn uhlicitanem. K celkovym emisim ze zafizeni patii jak emise z rozkladu uhlicitanu v tavicim procesu, tak emise z procesu Cisteni odpadnich plynu. Zahrnuji se do celkovych emisi, ale vykazuji se pokud mozno oddelene. CO 2 z uhlicitanu v surovinach uvolneny behem tavby v peci je primo spojen s vyrobou skla a vypocita se na zaklade mnozstvi uhlicitanu premeneneho ze surovin - hlavne sody, vapna/vapence, dolomitu a dalsich uhlicitanu alkalickych kovu nebo kovu alkalickych zemin doplnene 0 recyklovane sklo (sklenene strepy). Vypocet j e zalozen na mnozstvi spotrebovanych uhlicitanu. Pouzij e se tento vzorec: emise CO 2 [t CO 2]

=

L {aktivitni udaje * emisni faktor} + L {prisada * emisni faktor}

kde:

a) Aktivitni udaj e Aktivitni udaje pfedstavuji mnozstvi [t] surovin obsahujicich uhlicitany nebo prisad, jako jsou dolomit, vapenec, soda a jine uhlicitany, spojenych s emisemi CO 2 dodanych a zpracovanych pro vyrobu skla v zafizeni behem sledovaneho obdobi.

Uroveii 1: Celkovou hmotnost [t] surovin obsahujicich uhlicitany nebo prisad obsahujicich uhlik spotrebovanych behem sledovaneho obdobi stanovi pro jednotlive druhy surovin a prisad provozovatel nebo jeho dodavatel s maximalni nejistotou ±2,5 %. Uroveii 2: Celkovou hmotnost [t] surovin obsahujicich uhlicitany nebo prisad obsahujicich uhlik spotrebovanych behem sledovaneho obdobi stanovi pro jednotlive druhy surovin a prisad provozovatel nebo jeho dodavatel s maximalni nejistotou ±1,5 %. b) Emisni faktor Uhlicitany: Emisni faktory se vypoctou a vykazou v jednotkach hmotnosti CO 2 uvolneneho na tunu kazde suroviny obsahujici uhlicitany. Stechiometricke koeficienty uvedene v tabulce C. 8 se pouziji na prevedeni udaju 0 slozeni na emisni faktory.

Uroveii 1: Cistota prislusnych vstupnich materialu se stanovi podle nejlepsi praxe v odvetvi. Zjistene hodnoty se upravi podle obsahu vody a hlusiny v pouzitych materialech obsahujicich uhlicitany. Uroveii 2: Obsah prislusnych uhlicitanu v kazdem prislusnem vstupnim materialu se stanovi podle § 12.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 155

Tabulka c. 8: Stechiometricke emisni faktory Uhlicitan

Emisni faktor

Poznamky

[t C0 2 /t uhlicitanu] CaC0 3

0,440

MgC0 3

0,522

Na 2C03

0,415

BaC0 3

0,223

Li 2 C0 3

0,596

K 2C03

0,318

SrC0 3

0,298

NaHC0 3

0,524 X

obecne:

X y(C0 3 )z

emisni faktor

kov alkalickych zemin nebo alkalicky kov

M, = molekulova hmotnost prvku X v [g/mol]

=

[MC02 ] I {Y [MC03 2-] }

=

*

[Mx ] + Z

*

M C02

=

molekulova hmotnost CO2

=

44

molekulova hmotnost C0 32-

=

60

[g/mol] M C03 -

=

[g/mol] Y = stechiometricke cislo prvku X =

1 (pro kovy alkalickych zemin)

=

2 (pro alkalicke kovy)

Z = stechiometricke cislo C032- = 1

2.2

Stanoveni emisi CO2 mefenim

Pouziji se pokyny pro mereni uvedene

V

casti XI teto prilohy.

Cast IX Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 ze zafizeni na vyrobu keramickych vyrobku

1.


Zadna zvlastni omezeni.

Strana 156

2.

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Stanoveni emisi CO2

V zarizenich na vyrobu keramickych vyrobku pochazeji emise CO 2 z techto emisnich zdroju a zdrojovych toku: a) z tradicnich fosilnich paliv peci, b) z altemativnich fosilnich paliv peci, c) ze spalovani biomasy v pecich, d) z kalcinace vapence/dolomitu a jinych uhlicitanu obsazenych v surovine, e) z vapence a jinych uhlicitanu pouzitych ke snizovani mnozstvi latek znecistujicich ovzdusi a jineho Cisteni spalin, f) z fosilnich prisad/pfisad biomasy pouzivanych k vytvoreni p6rovitosti, napf. polystyrol, odpad z vyroby papiru nebo piliny, g) z fosilniho organickeho materialu v jilu a jinych surovinach.

2.1


2.1.1


Spalovaci procesy probihajici v zarizenich na vyrobu keramickych vyrobku se monitoruji a vykazuji v souladu s casti I teto pfilohy.

2.1.2

Procesni emise

CO 2 se uvoliiuje behem kalcinace surovin v peci a oxidace organickeho materialu v jilu a prisadach a z neutralizace HF, HCI a S02 ve spalinach vapencem nebo jinyrni uhlicitany a z ostatnich procesu Cisteni spalin. K emisim ze zafizeni patfi emise z rozkladu uhlicitanu a oxidace organickeho materialu v peci a take emise z Cisteni spalin. Zahmuji se do celkovych emisi, ale vykazuji se pokud mozno oddelene. Pouzije se tento vzorec: emise C02ceikem [t]

=

emise C02vstupnimateriaJ [t] + emise C02cistenispaiin [t]

2.1.2.1 CO2 ze vstupniho materialu Emise CO 2 z uhlicitanu a uhliku obsazeneho v ostatnich vstupnich materialech se vypoctou bud' pomoci vypocetni metody zalozene na mnozstvi anorganickeho a organickeho uhliku v surovinach, jako jsou napf. ruzne uhlicitany, obsah organickych latek v jilu a v prisadach, premenene v procesu (vypocetni metoda A), nebo pomoci metodiky zalozene na obsahu alkalickych oxidu ve vyrobene keramice (vypocetni metoda B). abe tyto metody se povazuji za rovnocenne pro keramiku na bazi Cistenych nebo syntetickych jilu. Vypocetni metoda A se pouzije na keramicke vyrobky na bazi nezpracovanych jilu a j sou-li pouzity jily nebo prisady s vyznamnyrn organickyrn obsahem.

Vypocetni metoda A: vstupy uhliku Vypocet je zalozen na vstupu organickeho a anorganickeho uhliku obsazeneho v kazde z prislusnych surovin, napf v niznych druzich jilu, jilovych smesi nebo pfisad. Kremen/dinas, zivec, kaolin a mineralni talek obvykle nepredstavuji vyznamne zdroje uhliku. Aktivitni udaje, emisni faktory a konverzni faktory se vztahnou na obvykly stav materialu, pokud mozno na suchy stav.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 157

Pouzije se tento vypocetni vzorec: emise CO 2 [t CO 2 ]

=

L {udaj e 0 cinnostech * emisni faktor * konverzni faktor} kde:

a) Aktivitni iidaj e Tyto pozadavky se pouziji oddelene pro kazdou piislusnou surovinu obsahujici uhlik jinou nez paliva, napf. jil nebo prisady, aby nedoslo k dvojimu zapocteni nebo k vynechani v dusledku vracenych nebo vynechanych materialu.

Uroveii 1: Mnozstvi kazde prislusne suroviny nebo prisady [t] spotrebovane behem sledovaneho obdobi (s vyjimkou ztrat) se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %. Uroveii 2: Ciste mnozstvi kazde prislusne suroviny nebo prisady [t] spotrebovane behern sledovaneho obdobi (s vyjimkou ztrat) se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±5,0 %. Uroveii 3: Ciste mnozstvi kazde prislusne suroviny nebo prisady [t] spotrebovane behern sledovaneho obdobi (s vyjimkou ztrat) se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %. b) Emisni faktor Pro kazdy zdrojovy tok materialu nebo prisady, tedy piislusnou smes suroviny nebo prisady, je mozne pouzit jeden agregovany emisni faktor, vcetne organickeho a anorganickeho uhliku ("celkovy uhlik (TC)"). Pro kazdy zdrojovy tok lze alternativne pouzit dva ruzne emisni faktory pro "celkovy anorganicky uhlik (TIC)" a "celkovy organicky uhlik (TOC)". Pripadne se pouziji stechiometricke koeficienty na pfevedeni udaju 0 slozeni pro jednotlive uhlicitany, jak je uvedeno v tabulce c. 9. Podil biomasy v prisadach, ktere nejsou povazovany za cistou biomasu, se stanovi podle § 12.

Tabulka

c. 9: Stechiometricke koeficienty

Uhlicitany


CaC0 3

0,440 [t CO 2/t CaC0 3 ]

MgC0 3

0,522 [t CO 2/t MgC0 3 ]

BaC0 3

0,223 [t CO 2/t BaC0 3 ] X = kov alkalickych zemin nebo alkalicky kov

Obecne: X y(C0 3)z

emisni faktor = [M C02 ] / {Y

* [M x] + Z * [M C03 2-]}

M x = molekulova hmotnost prvku X [g/mol] M C02 = molekulova hmotnost CO 2 = 44 [g/mol] M C03 - = molekulova hmotnost C0 32- = 60 [g/mol]

Strana 158

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Y

=

=

1 (pro kovy alkalickych zemin)

=

2 (pro alkali eke kovy)

Z

=

stechiometricke cislo prvku X

stechiometricke cislo C03 2- = 1

Uroveii 1: Pro vypocet emisniho faktoru se misto vysledku analyz pouzije konzervativni hodnota 0,2 tuny CaC0 3 (odpovidajici 0,0942 tuny CO 2) na tunu sucheho jilu. Uroveii 2: Emisni faktor pro kazdy zdrojovy tok materialu nebo prisady se stanovi a aktualizuje nejmene jedenkrat za rok podle nejlepsi praxe v odvetvi a s pfihlednutim k podminkam specifickyrn pro dane misto a smes produktu ze zafizeni. Uroveii 3: Slozeni prislusnych surovin se stanovi podle § 12. Konverzni faktor Uroveii 1: Uhlicitany a ostatni uhlik opoustejici pee v produkteeh se konzervativne pokladaji za nulove za pfedpokladu uplne kaleinaee a oxidaee, coz je vyjadreno konverznim faktorem 1. Uroveii 2: Uhlicitany a uhlik opoustejici pee jsou zaehyeeny pomoci konverznieh faktoru s a 1 s tim, ze hodnota 1 odpovida uplne premene uhlicitanu nebo jineho hodnotou mezi uhliku. Dodatecne stanoveni prislusnych chemickych parametru produktu se provadi podle § 12.

°

Vypocetni metoda B: oxidy kovu alkalickych zemin Emise CO 2 z kaleinaee se vypocte na zaklade mnozstvi vyrobenych keramickych vyrobku a prislusnych obsahu CaO, MgO a jinych alkalickych oxidu (oxidu alkalickych zemin) v keramickych vyrobcich (aktivitni udaje-, VYSTUP). Emisni faktor se koriguje pro jiz kalcinovane Ca, Mg a dalsi oxidy alkalickych kovu Ci kovu alkalickych zemin, ktere do peee vstupuji (aktivitni udajeoVSTUP) napriklad v alternativnieh paliveeh nebo surovinach s prislusnyrn obsahem CaO nebo MgO. Pouzije se tento vypocetni vzoree: emise CO 2 [t CO 2 ]

=

L{aktivitni udaje

* emisni faktor * konverzni faktor}

kde: a) Aktivitni iidaj e Aktivitni udaje produktu se vztahuji na hrubou vyrobu vcetne zmetkovych produktu a sklenenych strepu z peci a tavby.

Uroveii 1: Hmotnost produktu behern sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ± 7,5 %. Uroveii 2: Hmotnost produktu behern sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±5,0 %. Uroveii 3: Hmotnost produktu behern sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %. b) Emisni faktor Jeden agregovany emisni faktor se vypocte na zaklade obsahu prislusnych oxidu kovu, napf. CaO, MgO a BaO v produktu, pomoci stechiometrickych koeficientu uvedenych v tabulee c. 10.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 159

Tabulka c. 10: Stechiometricke koeficienty Oxid


CaO

0,785 [tuna CO2 na tunu oxidu]

MgO

1,092 [tuna CO2 na tunu oxidu]

BaO

0,287 [tuna CO2 na tunu oxidu] X = kov alkalickych zemin nebo alkalicky kov

obecne:

x-ro»

Poznamky

emisni faktor [MC02 ] / {Y

=

* [Mx] + Z * [MoD

M x = molekulova hmotnost prvku X v [g/mol] M C02 = molekulova hmotnost CO 2 = 44 [g/mol] M o = molekulova hmotnost 0 = 16 [g/mol] Y = stechiometricke cislo prvku X

= 1 (pro kovy alkalickych zemin) = 2 (pro alkalicke kovy) Z = stechiometricke cislo 0 = 1

Uroveii 1: Pro vypocet emisniho faktoru se misto vysledku analyz pouzije konzervativni hodnota 0,12 tuny CaO (odpovidajici 0,0942 tuny CO 2) na tunu produktu. Uroveii 2: Emisni faktor se stanovi a aktualizuje nejmene jedenkrat za rok podle nejlepsi praxe v odvetvi a s prihlednutim k podminkam specifickyrn pro dane misto a smes produktu ze zafizeni. Uroveii 3: Slozeni produktu se stanovi podle § 12. c) Konverzni faktor Uroveii 1: Prislusne oxidy v surovinach se konzervativne pokladaji za nulove, tj. predpoklada se, ze veskere Ca, Mg, Ba a ostatni prislusne oxidy alkalickych kovu v produktu pochazeji ze surovin obsahujicich uhlicitany, coz je vyjadreno konverznimi faktory 0 hodnote l. Uroveii 2: Pfislusne oxidy v surovinach jsou vyjadfeny pomoci konverznich faktoru s hodnotou mezi a 1 s tim, ze hodnota odpovida veskeremu obsahu prislusneho oxidu, ktery je jiz v surovine. Dodatecne stanoveni prislusnych chemickych parametru surovin se provadi podle § 12.

°

°

2.1.2.2 CO2 z vapence pouziteho ke snizovani mnozstvi latek znecist'ujicich ovzdusi a z cisteni ostatnich spalin CO 2 z vapence pouziteho ke snizovani znecistujicich latek ovzdusi a z Cisteni ostatnich spalin se vypocte na zaklade mnozstvi vstupu CaC0 3 nebo jineho uhlicitanu. Musi se vyloucit dvoji zapocteni v dusledku pouziteho recyklovaneho vapence jako suroviny ve stejnem zafizeni. Pouzije se tento vypocetn! vzorec: emise CO 2 [t CO 2 ]

=

aktivitni udaje

* emisni faktor, kde:

Strana 160

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

a) Aktivitni iidaj e Uroveii 1: Mnozstvi [t] sucheho CaC0 3 spotrebovaneho behem sledovaneho obdobi, stanovene provozovatelem nebo jeho dodavatelem pomoci vazeni s maximalni nejistotou mereni mensi nez ±7,5. b) Emisni faktor Uroveii 1: Stechiometricke koeficienty CaC0 3 podle tabulky C. 9. 2.2 Stanoveni emisi CO2 mefenim Pouziji se pokyny pro mereni uvedene v casti XI teto prilohy.

Cast X Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 ze zafizeni na vyrobu buniciny a papiru

1. Vymezeni a kompletnost V pripade, ze zafizeni produkuje CO 2 ze spalovani fosilnich paliv a vyvazi ho dale napfiklad do sousedniho zarizeni na vyrobu vysrazeneho uhlicitanu vapenateho (PCC), pak se tato vyvezena produkce do emisi ze zafizeni nezahmuje, pokud je to schvaleno ministerstvem a uvedeno v planu zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynu. Pokud je v ramci zafizeni provozovano Cisteni odpadnich plynu a vysledne emise nejsou vypocteny jako soucast emisi z procesu v danem zarizeni, vypoctou se v souladu s casti I teto prilohy. 2. Stanoveni emisi CO2 U procesu vyroby buniciny a papiru mohou emise CO 2 pochazet: a) z kotlu, plynovych turbin a z dalsich spalovacich zafizeni produkujicich paru nebo elektrickou energii pro vyrobnu, b) z regeneracnich kotlu a dalsich zafizeni spalujicich pouzite roztoky pfi vyrobe buniciny, c) ze spaloven, d) z peci na vapno a z prazicich peci, e) z Cisteni odpadnich plynu, f) ze susicek spalujicich fosilni paliva (napriklad infracervene susicky). Cisteni odpadnich vod a skladkovani, vcetne anaerobniho Cisteni odpadnich vod nebo vyhnivani kalu, vyuzivane k zneskodiiovani odpadu ze zafizeni, nejsou uvedena v pfiloze C. 1 zakona. Proto emise z nich patii mimo oblast pusobnosti zakona. 2.1 Stanoveni emisi CO2 vypoctem 2.1.1 Emise ze spalovacich procesu Emise ze spalovacich procesu probihajicich v zarizenich na vyrobu buniciny a papiru, se monitoruji v souladu s casti I teto pfilohy.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 161

2.1.2 Procesni emise Emise jsou vysledkem pouzivani uhlicitanu jako latek pro upravu chemickych vlastnosti v celulozkach. Ackoli ztraty sodiku a vapniku z regeneracniho systemu a kaustifikace j sou obvykle vyrovnany chemikaliemi, ktere neobsahuji uhlicitany, pouzivaji se obcas mala mnozstvi uhlicitanu vapenateho (CaC03) a uhlicitanu sodneho (Na2C03), ktera vedou k emisim CO 2. Uhlik obsazeny v techto chemikaliich je obvykle fosilniho puvodu, ackoli v nekterych pfipadech (napf. Na2C03 nakoupeny od papiren vyrabejicich polochemickou vlakninu na sodikove bazi) muze pochazet z biomasy. Predpoklada se, ze uhlik obsazeny v techto chemikaliich je emitovan jako CO 2 z vapencove pece nebo regeneracniho zafizeni. Tyto emise se stanovi za predpokladu, ze veskery uhlik obsazeny v CaC0 3 a Na2C03 pouzitych v regeneracnich a kaustifikacnich prostorech je uvolnen do atmosfery. Uprava vapnikem je vyzadovana v dusledku ztrat z kaustifikacniho prostoru, z nichz vetsina je ve forme uhlicitanu vapenateho. Emise CO 2 se vypoctou takto: emise CO 2 = L {(aktivitni udajeuhlicitany* emisni faktor)} kde: a) Aktivitni udaje: Aktivitni udajeuhlicitany predstavuji mnozstvi CaC0 3 a Na2C03 spotrebovana v procesu. Uroveii 1: Mnozstvi [t] CaC0 3 a Na2C03 spotrebovana v procesu, ktera stanovi provozovatel nebo jejich dodavatel s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %. Uroveii 2: Mnozstvi [t] CaC0 3 a Na2C03 spotrebovana v procesu, ktera stanovi provozovatel nebo jejich dodavatel s maximalni nejistotou mensi nez ±1,5 %. b) Emisni faktor Uroveii 1: Stechiometricke koeficienty [1c02/1caC03] a [1c 02 / t N a2C03 ] pro uhlicitany nepochazejici z biomasy, jak je uvadi tabulka c. 11. Uhlicitany pochazejici z biomasy jsou vazeny emisnim faktorem [t C0 2/t uhlicitanu].

°

Tabulka

c. 11: Stechiometricke emisni faktory

Typ uhlicitanu a puvod

Emisni faktor [t C0 2 /t uhlicitanu]

Celul6zka pouzivajici CaC0 3

0,440

Celul6zka pouzivajici Na2C03

0,415

Tyto hodnoty se upravi podle obsahu vody a hlusiny v pouzitych uhlicitanech.


Strana 162

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Cast XI Pokyny pro stanoveni emisi sklenikovych plynu prostfednictvim systemu nepfetrziteho monitorovani

1.


Ustanoveni teto casti prilohy se zameiuji na emise sklenikovych plynu z cinnosti uvedenych v pfiloze c. 1 zakona . Emise CO 2 mohou emitovat ruzne zdroje v zafizeni.

2.

Stanoveni emisi sklenikovych plynu

Uroveii 1: Pro kazdy zdroj emisi se dosahne celkove nejistoty veskerych emisi za sledovane obdobi mensi nez ±lO %. Uroveii 2: Pro kazdy zdroj emisi se dosahne celkove nejistoty veskerych emisi za sledovane obdobi mensi nez ±7,5 %. Uroveii 3: Pro kazdy zdroj emisi se dosahne celkove nejistoty veskerych emisi za sledovane obdobi mensi nez ±5 %. Uroveii 4: Pro kazdy zdroj emisi se dosahne celkove nejistoty veskerych emisi za sledovane obdobi mensi nez ±2,5 %.

Celkovy pHstup: Celkove emise sklenikovych plynu (GHG) ze zdroje emisi za sledovane obdobi se stanovi pomoci nize uvedeneho vzorce. Parametry tohoto vzorce se stanovi podle § 4. Pokud je v jednom zafizeni nekolik zdroju emisi, ktere nelze merit jako jeden zdroj, mefi se emise z techto zdroju emisi oddelene a pripoctou se k celkovym emisim konkretniho plynu za sledovane obdobi v celem zafizeni. GHG -celkemzarok [t] =

'"'" operating _ hours _ p. a L.Ji=l

koncentrace GHGi

* tok spalin,

kde:

Koncentrace sklenikovych plyn" Koncentrace sklenikovych v reprezentativnim bode.

plynu

ve

spalinach

se

stanovi

kontinualnim

merenim

Tokspalin Tok suchych spalin lze stanovitjednou z nasledujicich metod.

Metoda A Tok spalin Qe se vypocte pomoci pristupu zalozeneho na hmotnostni bilanci s prihlednutim ke vsem vyznamnym parametrum, jako je mnozstvi vstupniho materialu, tok vstupniho vzduchu, ucinnost procesu atd., a na vystupni strane vystup produktu, koncentrace O2, koncentrace S02 a NOx atd. Konkretni vypocetni metodu schvaluje ministerstvo jako soucast planu zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynu.

Metoda B: Tok spalin Q, se stanovi kontinualnim merenim toku v reprezentativnim bode.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 163

Cast XII Metody odberu vzorku a frekvence analyz

Stanoveni prislusneho emisniho faktoru, vyhfevnosti, oxidacniho faktoru, konverzniho faktoru, obsahu uhliku, podilu biomasy nebo udaju 0 slozeni musi byt v souladu s obecne uznavanou praxi reprezentativniho odberu vzorku. Provozovatel prokaze, ze odvozene vzorky jsou reprezentativni a nejsou zatizeny systematickou chybou. Piislusna hodnota se pouzije jen pro dobu dodani nebo vsazku paliva nebo materialu, pro niz rna byt reprezentativni. Obecne se analyza provadi na vzorku, ktery je smesi vetsiho poctu (napf. 10 az 100) vzorku shromazdenych za urcitou dobu (napf. od jednoho dne az po nekolik mesicu), pokud je mozne skladovat vzorkovane palivo nebo material beze zmen jeho slozeni. Postup odberu vzorku a frekvenci analyz je nutno navrhnout tak, aby bylo zajisteno, ze rocni prumer prislusneho parametru je stanoven s maximalni nejistotou mensi nez 1/3 maximalni nejistoty, kterou vyzaduje schvalena uroveii presnosti pro udaje 0 cinnosti pro stejny zdrojovy tok. Jestlize provozovatel neni schopen splnit pfipustnou maximalni nejistotu pro rocni hodnotu nebo prokazat shodu s prahovymi hodnotami, pouzije popripade jako minimum frekvenci analyz doporucenou v tabulce e. 12. Ve vsech ostatnich pripadech se frekvence analyz stanovi po dohode s ministerstvem.

Tabulka

c. 12: Doporucena minimalni frekvence analyz

Palivo/materhil

Frekvence analyz

Zemni plyn

Nejmene kazdy tyden

Procesni plyn (rafinersky smesny plyn, koksarensky Nejmene kazdy den - pomoci vhodnych postupu plyn, vysokopecni plyn a v niznych dennich dobach konvertorovy plyn) Topny olej Uhli, koksarenske ropny koks

Kazdych 20 000 tun a nejmene sestkrat za rok uhli, Kazdych 20000 tun a nejmene sestkrat za rok

Tuhy odpad (ciste fosilni Kazdych 5 000 tun a nejmene ctyfikrat za rok nebo smesny odpad fosilni a z biomasy) Tekuty odpad

Kazdych 10000 tun a nejmene ctyfikrat za rok

Karbonatove nerosty (napf. Kazdych 50 000 tun a nejmene ctyfikrat za rok vapenec a dolomit) Jily a bfidlice

Mnozstvi materialu odpovidajici 50 000 tunam CO 2 a

Strana 164

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

nejmene ctyfikrat za rok Ostatni vstupni a vystupni Kazdych 20000 tun a nejmene jednou za mesic toky v hmotnostni bilanci (nepouzije se pro paliva nebo redukcni cinidla) Ostatni materialy

V zavislosti na druhu materialu a zmene, mnozstvi materialu odpovidajici 50 000 tunam CO 2 a nejmene ctyfikrat za rok

Prfloha C. 3 k vyhlasce

c. 1212009 Sb.

()< ~,

VJ

~ ~

Prehled predepsanych urovni stanoveni emisi pro ruzne typy cinnosti Tabulka

-""

c. 13: Minimalni pozadavky

Sloupec A vztahujici se na "zanzeni kategorie A", sloupec B vztahujici se na "zanzeni kategorie B", a sloupec C vztahujici se na "zarizeni kategorie C".

Udaje

0

cinnosti

Tok paliva Pi'i1oha/cinnost

Vyhi'evnost

B

A

C

Emisni faktor

B

A

C

A

B

Udaje o slozeni C

B

A

Konverzni faktor

Oxidacni faktor C

B

A

C

B

A

C

C/)

cr"

~

II: spalovant Kornercnl slandardnf paliva

2

3

4

2a/2b

2a/2b

2a/2b

2a/2b

2a/2b

2a/2b

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

2

3

4

2a/2b

2a/2b

3

2a/2b

2a/2b

3

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

~

N

~,

Oslalnf pal iva

plynna

a

kapalna

;J

Tuha pal iva

1

2

3

2a/2b

3

3

2a/2b

3

3

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

zalozeny na PFfslup hmolnoslnf bilanci pro produkci sazi a pro terrninaly na upravu plynu

1

2

3

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

1

2

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

2

3

Fiery

1

2

3

n.a.

n.a.

n.a.

1

2a/b

3

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

Cislenf spalin

~

o

I Uhlicitany I sacra

~o

0<

..a.

N <,

tv

a a

-..0

C/)

q ~ ~

....... 0' Vl

VJ

q ~ ~

Udaje 0 cinnosti Emisni faktor Tok rnaterialu

Udaje 0 slozeni

......

Konverzni faktor

0' 0'

Vyhrevnost

A

B

C

A

B

C

A

B

C

A

B

C

A

B

C

Katalyticka regenerace

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

Vyroba vodfku

1

2

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

2

2

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

Hmotnostnf bilance

1

2

3

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

2

3

3

n.a.

n.a.

n.a.

Palivo jako vstup do procesu

1

2

3

2

2

3

2

3

3

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

Hmotnostnf bilance

1

2

3

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

2

3

3

n.a.

n.a.

n.a.

Obsah uhlicitanu ve vstupu

1

1

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

Hmotnostnf bilance

1

2

3

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

2

3

3

n.a.

n.a.

n.a.

Palivo jako vstup do procesu

1

2

3

2

2

3

2

3

3

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

III: Rafinerie

IV: Koksovaci pece

V: Zafizeni na prazeni a slinovani kovove rudy

i9 ~

VI: Zelezo a ocel

~

N

~,

~

o

;::l

~o

VII: Cement Zalozeno na vstupu do pece

1

2

3

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

2

Vystup vyroby slfnku

1

1

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

2

3

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

2.

Prach z cernentafske pece (CKD)

1

1

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

2

2

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

Neuhlicitanovy uhlfk

1

1

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

2

Uhlicitany

1

2

3

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

2

Oxidy kovu alkalickych zemin

1

1

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

2.

1

1

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

Vstupy uhlfku

1

1

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

2

3

n.a.

n.a.

n.a.

1.

1

2

Oxidy alkalickych kovu

1

1

2

n.a.

n.a.

n.a.

1

2

3

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

2

Cistenf

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

1

1

1

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

0< ..10

N N ----

a a

"-.D

VIII: Vapno

IX: Sklo Uhlicitany X: Keramika

XI: Bunicina a papir Standardnf metoda

()< ~,

.... Vl

~

~

..j:..

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 167


c. 1212009

Referencni emisni faktory pro "roveii presnosti 1 EMIsNi FAKTORY

Tato priloha obsahuje referencni emisni faktory pro uroveii presnosti 1, ktera povoluje pro spalovani paliva pouzit emisni faktory nespecificke pro jednotlive cinnosti. Pokud palivo nepatfi k existujici skupine paliva, provozovatel pouzije svuj odborny usudek a priiadi pouzite palivo do piibuzne skupiny paliv, a to s vyhradou souhlasu ministerstva.

Tabulka paliva.

c. 14: Emisni faktory paliv vztazene k vyhfevnosti a vyhfevnosti na hmotnost

Popis druhu paliva

Surova ropa Orimulsion Kapalna paliva ze zemniho plvnu Motorovy benzin Petrolej Nafta ze zivicne biidlice Lehky topny olej L TOzrnotorova nafta Tezky topnv olei TTO Kapalny ropny plyn - LPG Ethan Surovina pro petrochemii Bitumen Maziva Ropny koks Vychozi suroviny rafinerii Rafinerskv plvn Parafinove vosky Lakovv benzin a sulfobromftalein Ostatni ropne vvrobkv Antracit Koksovatelne cerne uhli Ostatni cerne uhli Sub-bitumenove uhli Hnede uhli a lignit Naftonosne bridlice a ropne piskv Brikety Koks (cemouhelny) Cernouhelnv dehet Svitiplyn Koksarenskv plvn

Emisni faktor (t CO2/TJ) Pokyny IPCC z roku 2006 (krome biomasy) 73,3 76,9 64,1 69,2 71,8 73,3 74,0 77,3 63,0 61,6 73,3 80,6 73,3 97,5 73,3 51,3 73,3 73,3 73,3 98,2 94,5 94,5 96,0 101,1 106,6 97,5 107,0 80,6 44,7 44,7

Vyhfevnost (TJ/G~)

Pokyny IPCC z roku 2006 42,3 27,5 44,2 44,3 43,8 38,1 43,0 40,4 47,3 46,4 44,5 40,2 40,2 32,5 43,0 49,5 40,2 40,2 40,2 26,7 28,2 25,8 18,9 11,9 8,9 20,7 28,2 28,0 38,7 38,7

Sb.

Strana 168

Vysokopecni plyn Konvertorovv plvn Zemni plvn Prumyslove odpady Odpadni oleie Raselina Drevo/dfevny odpad Ostatni primarni tuha biomasa Drevene uhli Biobenzin Bionafta Ostatni kapalna biopaliva Skladkovy bioplyn Kalovv plvn Ostatni bioplyn Stare pneumatiky Oxid uhelnaty Methan

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

259,4 171,8 56,1 142,9 73,3 105,9

°° °° °° ° °°

Ostatni zdroje: 85,0 155,2 54,9

Castka 4

2,5 7,1 48,0 n.a. 40,2 9,8 15,6 11,6 29,5 27,0 27,0 27,4 50,4 50,4 50,4 Ostatni zdroje: n.a. 10,1 50,0

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 169


c. 1212009

Formulare pro vykazovani vysledku ziist'ovani emisi Uvedene formulare se pouziji jako zaklad vykazovani a mohou byt upraveny s ohledem na dane cinnosti a jejich pocet, s ohledem na typ zarizeni, pouzite druhy paliva a povahu zjist'ovaneho procesu.

Sb.

Strana 170

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Oznarnenl

0

overeni

Castka 4

emisf CO2 za rok

Provozovatel Nazev firmy: Sfdlo firmy: IC:

Nazev overovam!ho zarizeni: Adresa zaFfzenf: Odpovedna osoba: Povolenf k vypoustenl emisf CO 2 clslo:

Overovatel Nazev overovatele:

C. autorizace: Odpovedna osoba:

Prohlaseni overovatele Overovatel overil ke dni emisnf vykaz vyse uvedene spolecnosti a prohlasuje, ze zjistenl emisf je v souladu s ustanovenfmi zakona c. 695/2004 Sb., 0 podrnlnkach obchodovani s povolenkami na emise sklenlkovych plynu a 0 zrnene nekterych zakonu, v platnern znenl, a vyhlasky c. 12/2009 Sb. a schvalenyrn monitorovacfm planem clslo: Emisnf vykaz uvadl:

---------

tun CO 2 ernitovanych celkem tun CO 2 ernitovanych z biomasy

Ovefeny pocet emltovanych tun CO 2 z fosilnfch paliv a rnaterialu, ktery je ekvivalentem poctu povolenek urcenych k odepsanl z uctu provozovatele za rok je:

Overovatel potvrzuje, ze overenl bylo provedeno v souladu s platnyrni pravnlrni pFedpisy a pilslusnym monitorovacfm planern (plany).

Doporucujlcl navrhy na opatFenf*· Poradl

Strucnv popis

priorita**

1. 2. 3. v

v

·0

vo

v

v

*) pokracovanl doporucujlclch navrhu Je v ptlloze 1 k tomuto oznarneru o overeru **) vysoka, stFednf, nizka

podpis a razftko provozovatele

podpis a razftko overovatele

Castka 4

Doporucuilcl navrhv na ooatrent Poradl

Sbirka zakonu

c.

12 /

Strucny popis

2009

Strana 171

priorita

4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

pod pis a razftko provozovatele

pod pis a razftko overovatele

VJ

q ~ ~ Identifikace zafizeni 1. 2. 3. 4.

5.

6. 7.

8.

Nazev rnatejske spolecnosti Nazev dee Fine spolecnosti Provozovatel zaFfzenf ZaFfzenf: 4.1 Nazev 4.2 Cfslo povolenf 4.3 Je zaFfzenf ohlasovano v EPER (IRZ) 4.4 ldentifikacnl clslo EPER (IRZ) 4.5a Adresa uliee, clslo popiene/identiflkacnf) 4.5b Adresa obee, rnesto - rnestska cast) 4.6 PSC 4.7 SouFadniee urnlstenl Kontaktnf osoba 5.1 .Jrneno a pFfjmenf: 5.2a Adresa uliee, clslo popiene/identiflkacnf) 5.2b Adresa obee, rnesto - rnestska cast) 5.2e Adresa tosc) 5.3a Telefon 5.3b Mobilnf telefon 5.4 Fax 5.5 Email Zorava za rok Tvo vvkonavanvch cinnostl oodle oillohv c. 1 zakona 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 Poznarnka

....... 'J N

VJ

v"

~

~

N

~,

i>T'

o ;:l

Co

0<

..a. N <,

N

a a

'-D

(J< ~,

C/l

~ ~

.j::>.

()< ~,

Vl

2. Pfehled cinnostt podle pfllohy c.1 zakona a odpovidajicich emisi Kategorie Kategorie die narodnl K6d die zvlastnlho zakona, inventarizace sklenikovych Cinnosti kategorie EPER plynu

~ ..j:..

Pouzita Aplikovany uroveri Nejistota pflstup? pfesnosti

Zrnena urovnl pfesnosti?

Celkem

Emise t Emise t CO2 CO 2 fosilni celkove 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0.00 0 0

i9 ~

~

N

~,

~

Memo Items Jednotka

PremistEmy CO 2 Pfernlstene mnozstvi PremistEmy material [tC0 2]

Biomasa pouzita pf spalovani [TJ]

Biomasa pouzita ve vvrobe 3 [t nebo m ]

Emise z pouzitl biomasv [tC0 2]

o

;::l

~o

!'< ..10

N N ----

a a

"-.D

VJ ....

'"'

~

;::l

~

......

'-l

V.>

Cinnost Popis cinnosti: Celkove emise cinnosti Celkove emise fosilnfho C t CO 2

VJ

Celkove emise z biomasy t CO 2 Emise z fosilnfch paliv Emise z fosilnfch rnaterialu

q ~ ~

0.00 0.00 Energie ve fos.pal. (TJ) 0.00 Energie V biomase (TJ)

0.00

0.00 Emise z bio-paliv 0.00 Emise z bio-rnaterialu

0.00 0.00

0.00

......

'.J

.j::>.

Pi'istup zalozeny na vypoctu Palivo I Material (proces) Druh paliva Druh rnaterialu (procesu) Popis paliva

Palivo Podfl biomasy (0-1)

Jednotky Aktivitnf data Vyhrevnost Emisnf faktor Oxidacnl faktor Celkove emise

Uroven

Data

Vypocet VJ

v"

clslo v intervalu 0 - 1 tC0 2

~

~

N

~,

i>T'

o ;:l

Co

0<

..a. N <,

N

a a

'-D

(J< ~,

C/l

~ ~

.j::>.

Cinnost Popis cinnosti: Celkove emise cinnosti Celkove emise fosilnfho C t CO 2 Celkove emise z biomasy t CO 2 Emise z fosilnfch paliv Emise z fosilnfch rnaterialu Palivo I Material (proces) Druh paliva Druh rnaterialu (procesu) Popis rnaterialu

(J< ~,

C/l

~


0.00


0.00 0.00

~

.j::>.

0.00

Pi'istup zalozeny na vypoctu Material Podfl biomasy (0-1) vlozte popis (slozenf) paliva / rnaterialu Jednotky Uroven

Data

Vypocet

Aktivitnf data VJ

Emisnf faktor Konverznf faktor Celkove emise

v"

clslo v intervalu 0 - 1 tC0 2

~

~

N

~,

i>T'

o ;:l

Co

0<

..a. N <,

N

a a

'-D

VJ

q ~ ~

......

'.J \Jl


VJ

Celkove emise z biomasy t CO 2 Emise z fosilnfch paliv Emise z fosilnfch rnaterialu Palivo I Material (proces) Druh paliva Druh rnaterialu (procesu) Popis paliva


0.00 0.00


0.00 0.00

......

'.J 0'

Pi'istup zalozeny na hmotnostni bilanci Palivo Podfl biomasy (0-1)

Jednotky Udaje a cinnosti Vyhrevnost Udaje a cinnosti Obsah uhlfku Celkove emise

q ~ ~

Uroven

Data

Vypocet VJ

v"

~

~

N

tC0 2

~,

i>T'

o ;:l

Co

0<

..a. N <,

N

a a

'-D

(J< ~,

C/l

~ ~

.j::>.

I


(J< ~,

C/l

~

0.00

Celkove emise z biomasy t CO 2


Emise z fosilnfch paliv Emise z fosilnfch rnaterialu


0.00 0.00

~

.j::>.

0.00

Pristup zalozeny na mereni Typ zdroje emisi

I Fosilnf CO 2 CO 2 z biomasy

Jednotky t CO 2

Hodnota

Pouzita urovn presnosti

Nejistota

t CO 2 VJ

v"

~

~

N

~,

Ovefovaci vypocet

i>T'

o ;:l

Co

Palivo I Material (proces) Druh paliva Druh rnaterialu (procesu) Popis rnaterialu

0<

Podfl biomasy (0-1)

<,

N

Jednotky Aktivitnf data Emisnf faktor Konverznf faktor Celkove emise

..a. N

Uroven

Data

Vypocet

a a

'-D

clslo v intervalu 0 - 1 t CO 2

VJ

q ~ ~

......

'.J '.J

Strana 178

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4


c. 1212009

Seznam material" povazovanych za biomasu s nulovym vlivem na emise CO~

Tento seznam obsahuje materialy, ktere se pro ucely pouziti podle techto pokynu povazuji za biomasu a j sou povazovany za emisne neutralni, j sou vykazovany oddelene od ostatnich emisi a nej sou soucasti povinneho vyrazovani povolenek. Raselina ani fosilni casti nize uvedenych materialu se za biomasu nepovazuji. Pokud znecisteni jinyrni materialy nebo palivy neni zrejme z vizualni nebo cichove zkousky, neni nutno pouzit analyticke postupy pro prokazani cistoty clenu skupiny 1 a 2 uvedene nize:

Skupina 1: Rostliny a jejich casti: a)

Slama,

b)

seno a trava,

c)

listy, drevo, kofeny, parezy, kura,

d)

plodiny, napf. kukurice a tritikale.

Skupina 2: Odpady, produkty a vedlejsi produkty biomasy: a)

prumyslovy drevny odpad (drevny odpad ze zpracovani a obrabeni dfeva, drevny odpad z cinnosti drevafskeho prumyslu),

b)

pouzite dfevo (pouzite vyrobky ze dreva a drevnych material) a produkty a vedlej si produkty zpracovani dfeva,

c)

drevny odpad z prumyslu celu16zy a papirenskeho prumyslu, napf. cerny louh (jen s uhlikem pochazejicim z biomasy),

d)

surovy tallovy olej, tallovy olej a dehtovy olej z vyroby buniciny,

e)

potezebni zbytky,

f)

lignin ze zpracovavani rostlin obsahujicich lignocelu16zu,

g)

zivocisne, rybi a potravinove moucky, tuk, olej a luj,

h)

primarni odpady z potravinarskeho pnimyslu,

i)

rostlinne oleje a tuky,

j)

hnuj,

k)

zbytky zemedelskych plodin,

1)

kaly z cistiren odpadnich vod,

m)

bioplyn z traveni, fermentace nebo zplyiiovani biomasy,

n)

kaly usazujici se v piistavech a ostatnich tocich a stojatych vodach,

0)

bioplyn ze skladek,

p)

drevene uhli.

Sb.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Skupina 3: Podily biomasy ve smisenych materialech: a)

podil biomasy v odpadech okolo vodnich toku Ci ploch,

b)

podil biomasy ve smesnych odpadech z potravinarskeho prumyslu,

c)

podil biomasy v materialech obsahujicich dfevo,

d)

podil biomasy v textilnich odpadech,

e)

podil biomasy v papiru, kartonu, lepence,

f)

podil biomasy v komunalnich a prumyslovych odpadech,

g)

podil biomasy v cernem louhu obsahujicim fosilni uhlik,

h)

podil biomasy ve zpracovanych komunalnich a prumyslovych odpadech,

i)

podil biomasy v ethyl-tercio-butyl-etheru (ETBE),

j)

podil biomasy v butanolu.

Skupina 4: Paliva, jejichz slozky a meziprodukty byly vyrobeny z biomasy: a)

bioethanol,

b)

bionafta,

c)

etherizovany bioethanol,

d)

biomethanol,

e)

biodimethylether,

f)

bioolej (naftove palivo z pyrolyzy) a bioplyn.

Strana 179

Strana 180

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4


c. 1212009

Sb.

Nouzove pfistupy

v

pripadech, kdy uplatneni pozadavku na uroveii presnosti nejmene 1 pro vsechny zdrojove toky (s vyjimkou minimalnich zdrojovych toku) je technicky neproveditelne nebo by vedlo k neumerne vysokym nakladum, vyuzije provozovatel takzvany nouzovy pfistup. Ten zprostuje provozovatele povinnosti pouzit piistup zalozeny na urovnich presnosti uvedenych v pfiloze e. 3 k teto vyhlasce a dovoluje mu navrhnout plne upravenou metodiku monitorovani. Provozovatel ministerstvu uspokojive prokaze, ze pouzitim teto alternativni metodiky monitorovani celeho zafizeni budou splneny celkove prahove hodnoty nejistoty uvedene v tabulce e. 15 pro rocni uroveii emisi sklenikovych plynu pro cele zarizeni. Analyza nejistot kvantifikuje nejistoty vsech promennych a parametru uzivanych pro vypocet rocni urovne emisi s prihlednutim k ISO - Pfirucka pro stanoveni neurcitosti mereni (1995) a ISO 5186. Analyza se provadi na zaklade udaju z predchoziho roku pied schvalenim planu zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynu ministerstvem a je kazdorocne aktualizovana. Tato kazdorocni aktualizace se pripravi spolu s rocnim vykazem emisi a podleha overeni. V rocnim vykazu emisi provozovatel stanovi a vykaze udaje, jsou-li k dispozici, nebo nejlepsi mozne odhady udaju 0 cinnosti, vyhrevnosti, emisnich faktoru, oxidacnich faktoru a jinych parametru - v pripade potreby s pouzitim laboratornich analyz. V planu zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynu se stanovi prislusne postupy, ktere schvali ministerstvo. Tabulka e. 15 se nevztahuje na zafizeni urcujici sve emise sklenikovych plynu pomoci systemu nepretrziteho monitorovani emisi podle casti XI prilohy e. 2 k tete vyhlasce.

Tabulka

c. 15: Nouzove celkove prahove hodnoty nejistot Kategorie zafizeni

Prahova hodnota nejistoty, kterouje treba splnit pro celkovou rocni hodnotu emisi

A

±7,5%

B

±5,O%

C

±2,5%

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 181


c. 1212009

K6dy pro oznaceni cinnosti uvedenych v pNloze c. 1 zakona VYKAZOVANE KATEGORIE

Emise se vykazuji podle nasledujicich kategorii dle Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu (Tabulka c. 16) a kategorie podle IPPC (Tabulka c. 17). Pokud lze nekterou cinnost zaradit do dvou nebo vice kategorii, musi zvolena kategorie odrazet primarni ucel cinnosti.

Tabulka c. 16: relevantni kategorie die Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu o zmene klimatu :lllllll

Ill.""

A. Spalovaci procesy (sektorovy pristup) 1. Energeticky prumysl a. Vyroba elektricke energie a tepla b. Rafinace ropy c. Zpracovani paliv a ostatni energeticky prumysl 2. Zpracovatelsky prumysl a.Vyroba zeleza a oceli b. Vyroba nezeleznych kovu c. Chemicka vyroba d. Vyroba papiru a buniciny, tiskarny e. Potravinarsky prumysl

f. Ostatni

4. Ostatni sektory a. Sluzby a instituce b. Domacnosti c. Zemedelstvi/Iesnictvi/rybolov

5.0statni a. Stacionarni b. Mobilni B. Fugitivni emise z paliv 1. TuM paliva a. Tezba uhIi b. Transfonnace pevnych paliv c. Ostatni 2. Ropa a zemni plyn a. Ropa b. Zemni plyn c. Uniky a bezpecnostni spalovani Uniky Bezpecnostni spalovani (fiery) d.Ostatni

Sb.

Strana 182

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

Iz. PRUMYSLOvE PROCESY A. Minenilni produkty 1. Vyroba cernentu 2. Vyroba vapna 3. Pouziti vapence a do1ornitu 4. Vyroba a pouziti sody 5. Vyroba asfa1tu 6. Pokladani asfaltu 7.0statni

lB. Chemicky prumysl 1. Vyroba cpavku 2. Vyroba kyseliny dusicne 3. Vyroba kyseliny adipove 4. Vyroba karbidu 5.0statni C. Vyroba kovii l. Vyroba zeleza a oceli

2. Vyroba zeleznych slitin 3. Vyroba h1iniku 4. Uziti SF6 ve slevarnach hliniku a horciku 5.0statni

~.ODPADY C Spalovani odpadu?

lPozmimky Emise CO 2 z biomasy

x) Bez zafizeni na spalovani odpadu na energii. Emise z odpadu spalovaneho na energii se vykazuji V modulu pro energii, 1A. Viz pokyny Mezivladniho panelu 0 zmenach klimatu (IPCC); Pokyny pro narodni inventury sklenikovych plynu. Pokyny IPCC pro narodni inventury sklenikovych plynu revidovane V roce 1996; 1997.

Tabulka C. 17: kategorie podle IPPC 1.

Energetika

1.1.

Spalovaci zanzeni

1.2.

Rafinerie mineralnich oleju a plynu

1.3.

Koksovaci pece

1.4.

Zai'izeni na zplyiiovani a zkapalriovani uhli

2

Vyroba a zpracovani kovu

2.1./2.2./2.3./2.4./2 .5./2.6.

0

jmenovitem tcpclnem vykonu vetsim nez 50 MW

Kovopnunysl a zai'izeni na prazeni a slinovani zcleznc rudy; Zai'izeni na vyrobu zclcznych a nczelcznych kovu

3.

Zpracovani nerostn

3.1./3.3./3.4./3.5.

Zai'izeni na vyrobu cementoveho slinku (> 500 t/den), vapna (> 50 t/den), skla (> 20 t/den), nerostnych

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

materialut> 20 t/den) keramickych vyrobku (> 75 t/den) 3.2.

Zai'izeni na vyrobu azbestu a produktu na bazi azbestu

4.

Chemlcky prumysl a chemlcka zai'izeni na vyrobu

4.1.

Zakladnich organickych chemickych latek

4.2./4.3.

Zakladnich anorganickych chemickych latek nebo hnojiv

4.4./4.6

Biocidu a vybusnin

4.5.

Farmaceutickych produktu

5.

Nakladani s odpady

5.1./5.2.

zneskodriovani nebo zhodnocovani ncbczpccneho odpadu (> 10 t/den) nebo kornunalniho odpadu (> 3 t/hodinu)

5.3./5.4.

Zai'izeni na zneskodiiovani odpadu ncklasifikovaneho jako ncbczpccny (> 50 t/den) a skladek (> 10 t/den)

6.

Ostatni cinnosti podle pi'ilohy c. 1 zakona

6.1.

Prumyslove zavody na vyrobu celul6zy ze dreva nebo jinych vlaknitych materialu, vyroba papiru a lepenky (> 20 t/den)

6.2.

Zavody na prcdzpracovani vlaken a textilii (> lOt/den)

6.3.

Zavody na vydelavani kuzi a kozesin (> 12 t/den)

6.4.

Jatky (> 50 t/den), mlekarny (> 200 t/den), jine zivocisne suroviny (> 75 t/den) nebo rostlinne suroviny (> 300 t/den)

6.5.

Zai'izeni na zneskodriovani nebo recyklaci zvirecich tel a zivocisneho odpadu (> 10 t/den)

6.6.

Zai'izeni intenzivniho chovu drubeze (> 40 000), prasat (> 2 000) nebo prasnic (> 750)

6.7.

Zai'izeni pro povrchovou upravu vyrobku pouzivajici organicka rozpoustedla (> 200 t/rok)

6.8.

Zai'izeni na vyrobu uhliku nebo elektrografitu

Strana 183

Strana 184

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4


Zadost

Datum:

0

c. 1212009

vydani povoleni k emisim sklenikoyYch plynu

Razftko a pod pis provozovatele

1 Nevyplnuje se, je-li torrnular zadosti a vydanl povolenf k emisfm sklenlkovych plynu podepsan elektronickyrn podpisem podle zakona a elektronickern podpisu a a zrnene nekterych dalslch zakonu (zakon a elektronickern podpisu), ve znenl pozdejsich piedpisu.

1

:

c. 227/2000 Sb.,

Sb.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 185

Zadost 0 vydanl povoleni k emisim sklenikovych plynu

11. Uvod Tentoformulai je urcen pro podani zadosti 0 vydanl povolenf k emisfm sklenlkovych plynu podlezakona c. 695/2004 Sb., o podmlnkach obchodovani s povolenkami na emise sklenlkovych plynu a 0 zrnenenekterych zakonu (dalejen "zakon"). Tentoformulai vyplnf

Je tato zadostzadosti 0 nove povolenf k emisfm sklenikovych plynU? Je tato zadost zadostl ke zrneneexistujfcfho povolenf k emisfm sklenlkovych plynu?

12. Shrnuti zadosti v tete casti prosfm uved'te shrnutfzadosti podle § 4 ods!. 1 pfsm. e) zakona, toto shrnutf musf obsahovat: - popis zaffzenf a s nfm spojenych cinnosti, vcetnetechnologif, kterejsou nebo majf byt pouzivany - popis surovin a pornocnych rnaterialu, s nimizje nakladano zpusobern, ktery muze mit vliv na emise oxidu uhliciteho - popis zdroju emisf oxidu uhliciteho ze zaffzenf (nazevzdroju, jrnenovitypffkon ci projektovana kapacita) - odhad rocnich emisf oxidu uhliciteho a s tfmto spojena kategorie zaffzenf - popis zvoleneho postupu zjistovanl a vykazovani emisf oxidu uhliciteho - zvolene urovne pfesnosti aktivitnfch dat, vyhrevnosti, oxidacniho ci konverznfho faktoru; pfehledne musf byt uvedeny prlpady, kdyje zvolena uroven pfesnosti odlisna od pfedepsane - popis dosavadnfch nebo uvazovanych opatfenf pro zjistovani a vykazovani emisi

Strana 186

Sbfrka zakonu

c. 12 / 2009

Castka 4

Obecne udale

13. Obecne udaje 13.1 Provozovatel zarizeni Provozovatel zai'izeni, kter-y je pravnickou osobou nebo fyzickou osobou, ktera je podnikatelem Obchodnf firma nebo nazev, anebo jrneno a pffjmenf

2

Pravni forma Adresa sfdla nebo mfsta podnikanl" Ulice Cislo popisne Clslo orientacni Obec

PSC Adresa pro dorucovani pfsemnostf (pokud se lisf od vyse uvedene) Ulice Cislo popisne Cislo orientacni Obec

PSC IC DIC Vypis z obchodnfho rejstffku nebo jine evidence" 2Podle zakona 3

c.

513/1991 Sb., obchodnf zakonik, ve znenl pozdejsich pfedpisu,

Vypis pfilozte k zadosti

Kontaktni osoba poverena provozovatelem zai'izeni k jednanl v rarnci i'izeni 0 vydanl povoleni k emisim sklenlkovych plynu: Jrneno a pffjmenf Adresa pro dorucovani Ulice Cislo popisne Cislo orientacni Obec

PSC Telefon Fax E-mail

Provozovatel zai'izeni, ktery je fyzickou osobou, ktera neni podnikatelem Jrneno a pffjmenf Cislo obcanskeho prukazu, cestovnfho pasu nebo jineho osobnfho dokladu Adresa mfsta trvaleho pobytu nebo adresa pro dorucovani Ulice Cislo popisne Cislo orientacni Obec

PSC Telefon Fax

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 187

Identifikace zaflzenl 13.2 Identifikace zarizenl ICislo povoleni

I

Umisteni zafizeni Nazev zaffzenf Adresa zaffzenf Ulice Cfslo popisne Cfslo orientacnl Mesto PSC Cfslo katastru Parcelnf clslo Zernepisne soufadnice zaffzenf

[zernepisna sffka

[zernepisna delka

I

I

IOdkaz na pFilohu:

Popis pFflohy napF. mapy atd.

IpoPis zafizeni a cinnosti podle pfilohy c. 1 zakona K6d OKEC

Spada zaffzenf do rezirnu zakona Ano

c.

76/2002 Sb.?4

INe

I "Zakon 0 integrovane prevenci a zakonu.

0

ornezovan! znecisteni,

0

integrovanem registru znecisten! a

0

zrnene nekterych

Strana 188

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Technleke informace

14. Technieke informace 0

0

Castka 4

zarizeni

zarizeni

Kategorie cinnosti podle pi'ilohy c. 1 zakona provadenyeh na zanzent a zdroje emisi sklenfkovych plynu v popisovanem zartzent" Kategorie cinnosti podle pfilohy C. 1 zakona

Cinnosf (1)

Identifikace zdroje (dale jen "10")

Popis zdroje

Projektovana kapacita"

Jednotka kapacity

Zdroj8 (1) Zdroj (2) Zdroj (n)

Cinnost (2)

Zdroj (1) Zdroj (2) Zdroj (n)

Cinnost (3)

Zdroj (1) Zdroj (2) Zdroj (n)

5Zdroje je rnozne seskupovat pouze pokud jim jsou prtrazeny stejne oxidacni ci konverzni faktory paliv/rnaterialu a jsou v nieh pouzlvana stejna paliva/rnaterialy. 6Projektovana kapacita parametru pod Ie pi'ilohy c. 1 zakona, ktery je uveden u vetsinv kategorii a rozhoduje 0 zai'azeni/nezai'azeni jednotky do dane kategorie (napi'iklad jmenovity tepelny pi'ikon, projektovana kapacita vyroby (tlden, t/hod), kapacita peci v 7 Uv ed'te

eely nazev cinnosti die pi'ilohy c. 1 zakona, nebo jeho clselne oznaceni podle teto pi'i1ohy

8 Uv ed'te

strucne oznaceni zdroje, napi'iklad tavici pee, kotel, parni kotel

Is. Primo spojene cinnosti ,""rno spojen' c'nn=' -pop's

1----------------------------------.,

Is. Historicka emisni data Obsahuje pouze emise CO 2 z cinnosti specifikovanych v oddilu 4 teto zadosti Rok

Celkove emise CO 2 daneho zafizeni (t) vcetne emisi CO 2 vzniklych spalovanlrn biomasy

Odhad celkovych emisi CO 2 vzniklych spalovanlrn biomasy (t)

1999 2000 2001 2002 2003 2004 (predpokladane udaje)

17. Monitoring a ohtasovanl Viz plan zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynu

Is. Ostatni informace

razeva 1-

clslo pfilohy

y I_P_O_P_iS_P_f_il_O_h_

-----------....,

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Plan zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynu castA

Strana 189

Strana 190

1.1 Zakladnf popis einncsn zai'fzenf Zai'izeni Nazevzai'izeni Odhad emisi CO2 (Kt/rok) Celkovytepelny pi'ikon (MW) Kalegoriezai'izeni

Cinnost (1) Zakladni schema procesu + kratky popis



Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

(J< ~,

Kategorie zarlzenl 0 ID Zdrojl Skupina zdroju Zdroj/Skupina zdroju 1

Zdroj/Skupina zdroju 2

Zdroj/Skupina zdroju 3

Nazev zarizeni 0

Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Spalovacil Procesni emise

Mista mereni c.

urcent oxldacnlho faktoru

Cinnost

pouze pro spalovaci emise Pozadovana uroven presnostl oxldac, faktoru Oxldacnl faktor

Urceni konverzniho faktoru pouze pro procesni emise Pozadovana uroven presnostl konverzniho faktoru Konverzni faktor

C/l

~ ~

.j::>.

VJ

v"

~

~

N

~,

i>T'

o ;:l

Co

0<

..a. N <,

N

a a

'-D

VJ

q ~ ~

...... ......

'-D

Strana 192

Sbirka zakonu

Kategorie zai'izeni

c.

12 / 2009

Castka 4

Nazev zai'izeni

0

0 Odhadovane emise CO 2

10

Zdroj/Skupina zdroju

(Ktlrok)

Procentni podil CO 2

% Zdroj/Skupina zdroju 1 Zdroj/Skupina zdroju 2 Zdroj/Skupina zdroju 3 Zdroj/Skupina zdroju 4 Zdroj/Skupina zdroju 5 Zdroj/Skupina zdroju 6 Zdroj/Skupina zdroju 7 Zdroj/Skupina zdroju 8 Zdroj/Skupina zdroju 9 Zdroj/Skupina zdroju 10 Zdroj/Skupina zdroju 11 Zdroj/Skupina zdroju 12 Zdroj/Skupina zdroju 13 Zdroj/Skupina zdroju 14 Zdroj/Skupina zdroju 15 Zdroj/Skupina zdroju 16 Zdroj/Skupina zdroju 17 Zdroj/Skupina zdroju 18 Zdroj/Skupina zdroju 19 Zdroj/Skupina zdroju 20 Zdroj/Skupina zdroju 21 Zdroj/Skupina zdroju 22 Zdroj/Skupina zdroju 23 Zdroj/Skupina zdroju 24 Zdroj/Skupina zdroju 25 Zdroj/Skupina zdroju 26 Zdroj/Skupina zdroju 27 Zdroj/Skupina zdroju 28 Zdroj/Skupina zdroju 29 Zdroj/Skupina zdroju 30

Kumulativne

VYznamne zdroje I mene vYznamne zdroje I nejmene vYznamne zdroje

(J< ~,

C/l

Kategorie zanzeru

~ ~

Nazev zanzeru

.j::>.

0 urcem oxidacnlho faktoru Pouze pro spa/ovaci emise

obecna data 0 zdrojich/skupinach zdrojll

Pozadovana

10

Zdroj/Skupina zdroju

Palivol

Spalovacil

Surovina

Procesni emise

ctnnost

Vypocet/Mereni emisi CO 2

Mista mefenl

c.

a Zdroj

1/Skupina zdrojU 1

a Zdroj/Skupina zdroju 2

o Zdroj/Skupina zdroju

3

Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

urcem konverzniho faktoru Pouze pro procesni emise

zvctena

Pozadovana

zvorena

urovef

urovef

vysvetfete, proe se

urovef

urovef

pjesnost! oxldac. faktoru

pfesnostt oxldac. faktoru

zvolena urovef

pjesnost! konverzniho faktoru

pfesnosf konverzniho faktoru

pfesnostt odttsuje od pczadovane urovne

Oxldacnl faktor

vysvettete, prce se zvolena urovef pfesnostl odttsuje od pczadovane

urovne

Konverzni faktor

umlstenl

VJ

v"

~

~

N

~,

i>T'

o ;:l

Co

0<

..a. N <,

N

a a

'-D

VJ

q ~ ~

....... '-D \.;.l

VJ

q ~ ~

......

'-D

.j::>.

Urceni aktivitnich dat

urovef

urovef

vysvettete. proc se zvolena urovef

pfesnost! aktivitnich dat

pfesnost! aktivitnich dat

pfesnostl odttsuje ad pozadovane urovne

Pozadovana zvciena

Typ meftcmo

Nejistota

zaffzenl

mefent

Maxlmalnl pftpustna urovef nejistoty v procesu mefent pod Ie zvolene urovne pfesnost! aktivitnich udaju

urcent vyhrevnosti

Urceni emisniho faktoru

Pozadovana zvorena

vysvettete. proc se zvolena urovef pfesnostt odlisuje ad maxlmalnl pozadovane urovne pfesnostt mefent

pofadovana zvciene urovef urovef

vysvettete. proc se zvolena urovef

pfesnost! vyhfevnosf

pfesnostl odusuje ad pozadovane urovne

pfesnost! vyhfevnosf

Hodnota vyhfevnostl

urovef

urovef

pfesnostl emisniho faktoru

pfesnost! emisniho faktoru

vysvettete. proc se zvolena urovef pfesnost! odttsuje ad pozadovane urovne

Emisni faktor

VJ

v"

~

~

N

~,

i>T'

o ;:l

Co

0<

..a. N <,

N

a a

'-D

(J< ~,

C/l

~ ~

.j::>.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 195

2 2 (pokr) Analyza nejistot Analyzu nejistot provetite v pffpade te: - sledovent a vykezoven! emisf C02je proveaeno na zaklade metody "meient" - arovne pfesnosti pfi uiitt metody "vypoctu" jsou nitsf net jsou urovn« poteaovene touto vyhlaskou

VJ

q ~ ~

Kategorie zai'izeni

......

Nazev zai'izeni

'-D 0'

0 Odchylkya zrneny Odchylkyad stanovenY'ch pozadavku (ano/ne) (Vyhlaska c.

696/2004 Sb., kterou se stanovi Palivol 10

o

o

o

Zd.-oj/Skupina zdroju

Su.-ovina

Zdroj 1/Skupina zoroju 1

Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo Palivo

Zdroj/Skupina zoroju 2

Zdroj/Skupina zoroju 3

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

postup zjist'ovani, vykazovani a ovefovani mnozstvi ernisi sklenikovYch plynu.)

Vysvetlete pficinu odchylky a uved'te feseni

Odkaz na oddil planu zjist'ovani a vykazovani ernisi sklenikovYch plynu

VJ

v"

~

~

N

~,

i>T'

o ;:l

Co

0<

..a. N <,

N

a a

'-D

(J< ~,

C/l

~ ~

.j::>.

Castka 4

Plan zjist'ovani cast B

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

a vykazovani emisi sklenikovych plynu

Strana 197

Strana 198

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

4. Postup od merenl k hlasent 4.1 Pozadavky tykajici se procedury, od merenl k hlasenl Nazev zarlzenl I Nazev: Vyvojovy diagram monitorovacfch cinnosti

Vysvetleni procedury

Castka 4

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 199

4. Postup od mereni k hlasenl 4.2 Pozadavky tykajici se popisu praee, od mereni po hlasenl 4.2.1 Urceni emise CO 2 ujednotlivych zdroju nebo skupin zdroju 1 Mereni aktivitnich udaju Popis prace: Mereni aktivitnich udaju Cinnost (CO)

KDE

Metoda (JAK)

KDO

Poznamky

Metoda (JAK)

KDO

Poznamky

KDO

Poznamky

IKDO

IPoznamky

Aktivilnf udaj vyhFevnosl Emisnf laktor Oxidacni laklor Konverznf laktor Tabelovana (default) hodnola

2. Zaznarnenanl vysledku mereni Popis prace: Zaznamenani vYsledku mereni Cinnost (CO)

KDE

Aktivilnf udaj vyhFevnosl Emisnf laktor Oxidacni laklor Konverznf laktor Tabelovana (default) hodnola

3 Kontrola a korekenl opattenlprlmarnlch narneienych dat Popis prace: Kontrola a korekcnl opatreni prlmarnlch namerenych dat Cinnost (CO)

KDE

IMetoda (JAK)

Ovedenf spravnosf Zaznarnenani vysledku

opravna opatrenl

4. VYpocty Popis prace: VyPocty U zdroje nebo skupin zdroju Cinnost (CO)

IKDE

Emise CO2

I

IMetoda (JAK)

I

Strana 200

Sbirka zakonu

c. 12 / 2009

Castka 4

4. Postup od mereni k hlasenl 4.2 Pozadavky tykajici se popisu praee, od mereni po hlasenl 4.2.2 Priprava roenlhc vykazu emisi ze zarizeni 1. Ureenl celkovyeh emisi CO2 Popis praee: Urceni celkovYch emisi CO2 Cinnost(CO)

Metoda (JAK)

KDO

Poznamky

KDO

Poznamky

Aktivitni ude] Emise CO2 2. Zaznarnenanl vysledku ureenl celkovych emisi CO2 (krok 1) Popis praee: Zaznamenani vYsledku ureenicelkovych emisi CO2 Cinnost(CO)

Metoda (JAK)

I I

Aktivitni ude] Emise CO2 3. Kontrola a korekenl opati'eni primarnlch namei'enych dat Popis praee: Kontrolaa kerekeniopatfeni primarnichnamefenYch dat Cinnost(CO)

Metoda (JAK)

KDO

Frekvence

Poznamky

Ovefeni spravnosti Porovnani vysledku Trendova analyza

~

Zaznarnenani vysledku kontroly Opravna opatfeni 4. Pi'iprava roenlho vykazu emisi Popis praee: Pfiprava rocnlhc vYkazu emisi Cinnost(CO)

KDO

KDY

Poznamky

Pfiprava rocniho vykazu emisi 5 Kontrola a korekenl opati'eni u dat roenlho vykazu emisi Popis praee: Kontrolaa kerekeniopatfeni u dat rccniho vykazu emisi Cinnost(CO)

Metoda (JAK)

KDO

Frekvence

KDO

IPoznamky

Poznamky

Ovefeni spravnosti Zaznarnenani vysledku Opravna opatfeni 6. Nezavisle ovei'eni rccniho vykazu emisi a vykazanych dat Popis praee: Nezavish~ ovefeni rccniho vYkazu emisi a vykazanych dat Cinnost(CO)

Metoda (JAK)

Ovefeni vyrocnihoemisniho hlaseni

I

7 Souhlas 5 pfedlozenlm a pi'edlozeni roenlho vykazu emisi Ministerstvu zivotniho prosti'edi (dale jen "MZP") Popis praee: Autorizace a pfedlozenirccniho vYkazu emisi MZP Cinnost(CO)

Metoda (JAK)

KDO

Poznamky

KDO

KDE

Zajstsni souhlasu s pfedlozenirn Pfiprava rozdelovniku emisniho hlaseni OdesIani vyrocniho emisniho hlaseni 8. Registrace vysledku kroku 6 a 7 Popis praee: Registrace vysledku kroku 6 a 7 Cinnost(CO) Zaznarnenani namefenych dat

Metoda (JAK)

Poznamky

(J< ~,

4. Postup od mereni k hlaseni I 4.3 Popis mericich a dalsich testovacich pristroju Nazev zarizeni

C/l

I

~ ~

.j::>.

I Osoba

specifikace 10

Zdrojel Sku piny zdroju

Palivo/Surovina

c. Zdroj/Bkupirta zdroju 1

Zdro"lSkuoina zdroiu 2

Zdroj/Bkupirta zdroju 3

Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina Palivo/Surovina

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

zafizeni

Mista mereni

Cetnost Princip mereni

Specifikace

Popis a Licel

Rozsah mereni

mereni

zodpovedna za Umisteni

kontrolu

umisteni

VJ

v"

~

~

N

~,

i>T'

o ;:l

Co

0<

..a. N <,

N

a a

'-D

VJ

q ~ ~ N

a......

Strana 202

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Castka 4

5. Validacni postup pro mei'ici pi'istroje, ureenl referencnich hod not a udrzba 5.1 Validacni postup Valldaenl postup Cislo procedury: Nazev procedury: CO Priprava validacniho planu Vykonanl validacnich aktivil Zaznarnenani vysledku validace Konlrola a korekcn i

opatieni

KDO

Frekvence

JAK

Odkaz

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 203

5. Validacnl postup pro marici prlstro]e, ureeni referenenich hodnot a udrzba 5.2 Pozadavky tykajici se popisu valldacni prace (pckraecvanl)

Nazev zarlzenl

ID

Zdrojel Skupiny zdroju

Palivo/Surovina KDO

o Zdroj/Skupina zdroju

1

Palivo/Surovina 1 Palivo/Surovina 2 Palivo/Surovina 3 Palivo/Surovina 4 Palivo/Surovina 5 Palivo/Surovina 6 Palivo/Surovina 7 Palivo/Surovina 8 Palivo/Surovina 9 Palivo/Surovina 10 Palivo/Surovina 11 Palivo/Surovina 12 Palivo/Surovina 13 Palivo/Surovina 14 Palivo/Surovina 15 Palivo/Surovina 16

o Zdroj/Skupina zdroju 2

Palivo/Surovina 1 Palivo/Surovina 2 Palivo/Surovina 3 Palivo/Surovina 4 Palivo/Surovina 5 Palivo/Surovina 6 Palivo/Surovina 7 Palivo/Surovina 8 Palivo/Surovina 9

Validacnl cinnosti JAK (dane postupy)

Zaznamenal KDO

VJ

5. Validacni postup pro merici pristroje, urcerr! referencnich hodnot a udrzba 5.2 Pozadavky tykajici se popisu validacni prace (pokracovani)

q ~ ~

Nazev zarizeni

a.j::>.

N

ID

Zdrojel Sku piny zdroju

Palivo/Surovina

KDO

Validacni ctnrtosrti .JAK (dane

KDO

JAK

Opravna o petfe ni

Kontrola

Zaznamenimi vYsledku

KDO

JAK

KDO

Frekvence kalibracel udrzby

Poz narnky

JAK

I DostUDV\ o Zdroj/Skupina zoroju 1

Palivo/Surovina 1 Palivo/Surovina 2 Palivo/Surovina 3 Palivo/Surovina 4 Palivo/Surovina 5 Palivo/Surovina 6 Palivo/Surovina 7 Palivo/Surovina 8 Palivo/Surovina 9 Palivo/Surovina 10 Palivo/Surovina 11 Palivo/Surovina 12 Palivo/Surovina 13 Palivo/Surovina 14 Palivo/Surovina 15

o Zdroj/Skupina zoroju 2

VJ

v"

~

~

N

Palivo/Surovina 16

~,

Palivo/Surovina 1

o

Palivo/Surovina 2

i>T'

;:l

Palivo/Surovina 3

Co

Palivo/Surovina 4

0<

Palivo/Surovina 5 Palivo/Surovina 7

..a. N

Palivo/Surovina 8

<,

Palivo/Surovina 6

Palivo/Surovina 9 Palivo/Surovina 10 Palivo/Surovina 11

N

a a

'-D

Palivo/Surovina 12 Palivo/Surovina 13 Palivo/Surovina 14 Palivo/Surovina 15 Palivo/Surovina 16 o Zdroj/Skupina zoroju 3

Palivo/Surovina 1 Palivo/Surovina 2 Palivo/Surovina 3 Palivo/Surovina 4 Palivo/Surovina 5 Palivo/Surovina 6 Palivo/Surovina 7 Palivo/Surovina 8 Palivo/Surovina 9 Palivo/Surovina 10 Palivo/Surovina 11 Palivo/Surovina 12 Palivo/Surovina 13 Palivo/Surovina 14 Palivo/Surovina 15 Palivo/Surovina 16

(J< ~,

C/l

~ ~

.j::>.

Castka 4

Sbirka zakonu

c.

12 / 2009

Strana 205

6. Zajisteni kvality 6.1 Interni audity Pfiprava auditniho planu KDO

JAK

Poznarnky

Ulozeni dokurnentu

Typ dokumentu

Pffprava auditnfho planu Vykoriani auditnfch cinnostl Zaznamenanl vysledku auditu Kontrola a opravna opatrenl

6.2 Kontrola dokumentu Kontrola dokumentii Nazev dokumentu

Vlastnik

Doba

uchovani napr. plan zjist'ovanl a vykazovanl emisf sklenikovych plynu

napr. postup

Dokument 2 Dokument 3 Dokument 4 Dokument 5 Dokument 6 Dokument 7 Dokument 8 Dokument 9 Dokument 10 Dokument 11 Dokument 12 Dokument 13 Dokument 14 Dokument 15 Dokument 16 Dokument 17 Dokument 18 Dokument 19 Dokument 20 Dokument 21 Dokument 22 Dokument 23 Dokument 24 Dokument 25 Dokument 26 Dokument 27 Dokument 28 Dokument 29 Dokument 30

6.3 Evidence zaznamu Registr provozni evidence Nazev zaznamu

Popis procedury souvisejici se zaznarnem

Umisteni

Nazev

Odkaz na proceduru

Umisteni

Monitorovacf zarlze ni Zajistenl uchovani zaznarnu

Vysledky vypoctu Protokoly Neobvykle provoznf podrninky Docasne nebo trvale zrneny v metodologii monitorovanl a s tfm souvisejici korespondence s MZP Zaznarny 0 kontrolach a inspekcfch Vyrocni emisnf hlasenl

Registr evidence kvality Auditnr plan Auditnf zprava Zaznarn 0 opravne a preventivnf cinnosti

VJ

7.0rganizace 7.1 Organizacni schema

q ~ ~ N

a

0'

Uved'te orqanizacni schema spolecnosti, ktere zobrazi jejf vnitrni uporadanl tak, aby byly zachyceny vsechny relevantnf utvary, ktere se podflejf na procesu zjist'ovani a vykazovani emisf oxidu uhliciteho.

VJ

v"

~

~

N

~,

i>T'

o ;:l

Co

0<

..a. N <,

N

a a

'-D

(J< ~,

C/l

~ ~

.j::>.

(J< ~,

C/l

7. Organizace 7.2 Povinnosti a kompetence

~ ~

.j::>.

Matice povinnostf a kornpetenci"

Funkce Odkaz na kapitolu rnanualu

Povinnost

Shromazdeni udaju a tvorba planu zjist'ovani a vykazovani 1,2,3 emisi sklenlkovyeh plynu

zzodpovsdnost V = vykonanl K

= konzultace

VJ

v"

~

~

4 Od mereni k hlaseni

N

~,

i>T'

o ;:l

Co

0< Autorizace vyrocnlho emisnfho hlasen!

5 Validace, kalibrace, udrzba shromazdent podkladu pro vyrocnl emisnf hlaseni

..a. N <,

N

a a

'-D

MeFicf pFfstroje, validacni cirmosti

6 Zajismni kvality shromazdent podkladu pro auditnf plan Vykonani auditu Kontrola dokumentU 11 Uved'te

pfislusne funkce v podniku, ktere budou danou clnnost vykonavat, nest zodpovednost ci konzultovat VJ

q ~ ~ N

a

'J

Strana 117. Castka 4 Sbfrka zakonu c

Recommend Documents