Západočeské entomologické listy (2016), 7: 32–36 ISSN 1804-3062
Calyptomerus dubius Marsham, 1802 (Coleoptera: Clambidae) – první nález pro Čechy a poznámky k druhům čeledi Clambidae v České republice Milan Boukal1 & Eduard Ezer2 1 2
Kpt. Bartoše 409, CZ-530 09 Pardubice; e-mail:
[email protected] Obeciny IX 3620, CZ-760 01 Zlín; e-mail:
[email protected]
BOUKAL M. & EZER E. 2016: Calyptomerus dubius Marsham, 1802 (Coleoptera: Clambidae) − první nález pro Čechy a poznámky k druhům čeledi Clambidae v České republice (Calyptomerus dubius Marsham, 1802 (Coleoptera: Clambidae) − first record for Bohemia and notes to the species of the family Clambidae in the Czech Republic). − Západočeské entomologické listy, 7: 32–36. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 6-7-2016. Abstract. The first record of the species Calyptomerus dubius Marsham, 1802 from Bohemia (Czech Republic) is presented. The distribution of the particular genera of the family Clambidae is introduced as well as the distribution of the both representatives of the genus Calyptomerus Redtenbacher, 1847 so far known in the Czech Republic. Identification keys to the Central European genera of the family Clambidae and to the Central European species of the genus Calyptomerus are given. Key words: Coleoptera, Clambidae, Calyptomerus dubius, Bohemia, Czech Republic
ÚVOD Celosvětově je v čeledi Clambidae známo přes 170 druhů (ENDRÖDY-YOUNGA 1990 a další). Ve střední Evropě se v rámci čeledi Clambidae vyskytují 3 rody – Clambus Fischer von Waldheim, 1821, Calyptomerus Redtenbacher, 1847 a Loricaster Mulsant & Rey, 1861. Zástupci jednotlivých rodů mají nápadně rozdílně tvarovaná těla (Obr. 1) (ENDRÖDY-YOUNGA 1959), avšak všem druhům čeledi jsou společné nápadné krytky zadních nohou a chodidlový vzorec 4–4–4. Velikost všech zástupců čeledi se pohybuje od 0,7 do 2 mm a všechny druhy jsou letuschopné. Za soumraku létají a bývají obvykle chytáni do různých typů letových pastí, včetně těch připevněných na automobilech (např. JOHNSON 1997, CUPPEN & VORST 2001 a další). Všechny druhy se živí různými druhy plísní (HANGAY & ZBOROWSKI 2010 a další). V České republice jsou z čeledi Clambidae dosud potvrzeny dvě podčeledi, Calyptomerinae a Clambinae. Z podčeledi Clambinae je v České republice znám pouze rod Clambus Fischer von Waldheim, 1821 a z podčeledi Calyptomerinae pouze rod Calyptomerus Redtenbacher, 1847 (JELÍNEK 1993). Postavení celé podčeledi Calyptomerinae v čeledi Clambidae je nejasné. Dokonce i tvar těl jednotlivých rodů mohl vzniknout konvergencí. ENDRÖDY-YOUNGA (1961, 1971) naznačuje, že by čeleď Clambidae teoreticky mohla být polyfyletická. Zástupci podčeledi
Calyptomerinae mají navíc stavbu samčích genitálií odlišnou od zbývajících zástupců čeledi Clambidae. Proto bývá některými taxonomy podčeleď Calyptomerinae posuzována jako samostatná čeleď Calyptomeridae, ovšem odůvodnění tohoto kroku dosud nebylo uspokojivě dořešeno, a proto se přikláníme k tradičnímu pojetí. Nálezem nového druhu Calyptomerus dubius Marsham, 1802 (Obr. 2 a 3) pro Čechy byly doplněny znalosti o jeho rozšíření v České republice. Jedná se teprve o druhý nález po více jak šedesáti letech. PŘEHLED NÁLEZŮ Calyptomerus dubius Marsham, 1802 Bohemia occ., Chudenice (6545a), GPS: 49°28.049' N, 13°10.402' E, 30.VIII.2015, 1 ♂, chycen v letu před restaurací Stará škola, E. Ezer leg. et coll., M. Boukal det. Z České republiky jej z Moravy (Praděd) bez uvedení data uvedl ENDRÖDY-YOUNGA (1961). Nový druh pro Čechy. POZNÁMKY K DRUHŮM ČELEDI CLAMBIDAE V ČESKÉ REPUBLICE V České republice bylo v rodě Clambus dosud potvrzeno 8 druhů (BOUKAL 2016), přičemž výskyt minimálně jednoho dalšího je velmi pravděpodobný. Na celém světě je známo přes 140 druhů. 32
a
b
c
d
e
f
Obr. 1. Obrysy těl jednotlivých rodů: a, d – Calyptomerus; b, e – Clambus; c, f – Loricaster (podle ENDRÖDY-YOUNGA 1959, upraveno). Fig. 1. Body contours of particular genera: a, d – Calyptomerus; b, e – Clambus; c, f – Loricaster (modified from ENDRÖDY-YOUNGA 1959).
0.5 mm
Rod Loricaster dosud v České republice prokázán nebyl. Celosvětově jsou do tohoto rodu řazeny 3 druhy, z nichž L. glaber Portevin, 1908 se vyskytuje v Japonsku a zbývající dva druhy pak v Evropě (L. cribripennis Reitter, 1904 a L. testaceus Mulsant & Rey, 1861). Ve střední Evropě je pravděpodobný
Obr. 2 (Fig. 2). Calyptomerus dubius. 33
výskyt druhu L. testaceus. Tento druh bývá tradičně dělen na 4 poddruhy, jejichž taxonomické postavení je však nejisté a ani rozšíření jednotlivých poddruhů není dosud zcela uspokojivě dořešeno (ENDRÖDY-YOUNGA 1959). Proto nelze odhadnout, který z poddruhů by mohl do nejteplejších částí České republiky zasahovat. Brouci rodu Calyptomerus jsou rozšířeni v Holarktu a jižní Africe. Dosud jsou známy pouze 4 druhy. Calyptomerus oblongus Mannerheim, 1853, se vyskytuje v severní Americe (Aljaška a Colorado), zbývající tři obývají Palearkt. Z Kavkazu (Gruzie) je znám Calyptomerus caucasicus Reitter, 1877. Calyptomerus alpestris Redtenbacher, 1847 se vyskytuje v Alpách, v pohořích karpatského oblouku a také na Kavkaze. Z České republiky je uváděn z Radhoště (FLEISCHER 1927−1930), Krkonoš, Pradědu, Beskyd a „Sudet“ (ENDRÖDY-YOUNGA 1961). HAMET et al. (2005) publikovali nález 1 ex. z Adršpachu. Nálezy druhu C. alpestris bývají tradičně uváděny pod kůrou jehličnatých stromů (ENDRÖDY-YOUNGA 1971, HŮRKA 2005). FLEISCHER (1927−1930) získával exempláře prosíváním hustého mechu. ROUBAL (1930) popisuje nálezy v kupách staré plesnivé smrkové kůry, pod mechem, pod vlhkými odpadky hnijícího dřeva apod., jen v horách, kde výskyt tohoto druhu jde vysoko nad pásmo lesa. M. Mantič (osobní sdělení) uvádí nálezy získané oklepem zavadlých osekaných
12°
36
38
40
42
13°
44
46
48
14°
50
52
54
15°
56
58
16°
60
62
64
17°
66
68
70
72
18°
74
76
78
19°
80
48
47
Calyptomerus dubius
51°
50
49
51°
52
51
54
53
56
55
58
57
50°
60
59
62
61
64
63
66
65
68
67
50°
49°
70
69
72
71
74
49°
� 1961 � 1960
0
20
39
41
73
40 km
76
75
43
13°
45
47
49
14°
51
53
55
15°
57
59
61
16°
63
65
67
17°
69
71
73
18°
75
77
79
19°
Obr. 3. Známý výskyt Calyptomerus dubius na území České republiky. Fig. 3. Known occurrence of Calyptomerus dubius in the Czech Republic.
Obr. 4. Tykadla: a – Calyptomerus, b – Loricaster (podle ENDRÖDY-YOUNGA 1959, upraveno). Fig. 4. Antennae: a – Calyptomerus, b – Loricaster (modified from ENDRÖDY-YOUNGA 1959).
a
b
Obr. 5. Boční okraj hlavy: a – Calyptomerus dubius, b – Calyptomerus alpestris (podle ENDRÖDY-YOUNGA 1961, upraveno). Fig. 5. The lateral margin of the head: a – Calyptomerus dubius, b – Calyptomerus alpestris (modified from ENDRÖDY-YOUNGA 1961).
smrkových větví na lesní cestě (Slovensko: Muráň). Poslední ze čtyř popsaných druhů, Calyptomerus dubius Marsham, 1802, je v Evropě široce rozšířen od Středomoří po Dánsko a jižní Skandinávii, dále je znám z Kanárských ostrovů a jižní Afriky (ENDRÖDY-YOUNGA 1961, 1971, 1993). Z České republiky byl dosud uváděn z Moravy (Praděd) (ENDRÖDY-YOUNGA 1961). Morfologií larev C. dubius se zabýval CROWSON (1979). Larvy se živí plísněmi a byly pokusně odchovávány v Petriho miskách (CROWSON 1979). Nálezy imag druhu C. dubius bývají tradičně uváděny pod kůrou listnatých stromů (ENDRÖDY-YOUNGA 1971, HŮRKA 2005). FLEISCHER (1927−1930) publikoval nálezy pod hnijící trávou a hlavně slámou. ROUBAL (1930) předložil údaje o výskytu tohoto druhu z pahorkatin až hor, pod hnijícím materiálem rostlinného původu, např. pod hnijícím vlhkým senem, slámou, listím, na hnijícím chrastí, při kořenech starých stromů, na zastíněných místech, ve sklepech, jámách apod. M. Mantič (osobní sdělení) jej uvádí z prosevu v dubovém mlází (Chorvatsko). Poslední nálezy v Evropě jsou však u druhu C. dubius obvykle z různých typů zaplísněných kompostů. Lze se domnívat, že druh C. dubius nepatří k vzácným broukům, ale pro svoji nepatrnou velikost (1,1–1,6 mm) bývá přehlížen.
34
Klíč středoevropských rodů čeledi Clambidae
PODĚKOVÁNÍ
1. Zadeček složen z pěti viditelných ventritů (Obr. 1e). … Clambus – Zadeček složen ze šesti viditelných ventritů (Obr. 1d, f). …2 2. Tykadla osmičlánková (Obr. 4b), všechny střední články krátké, proto jsou tykadla výrazně kratší. Štítek velmi malý, sotva viditelný. … Loricaster – Tykadla desetičlánková (Obr. 4a), střední články více či méně protáhlé, proto jsou tykadla dosti dlouhá. Štítek poměrně velký, dobře viditelný, trojúhelníkovitý (Obr. 2). … Calyptomerus
Děkujeme za anglický překlad D. Trávníčkovi (Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín), za zapůjčení srovnávacího materiálu a nálezové informace M. Mantičovi (Hlučín-Bobrovníky) a za redakční epilog S. Benediktovi (Plzeň).
Klíč středoevropských druhů rodu Calyptomerus
Nebývá obvyklé, by bohulibý podnik ku vzpomínce některého z koryfejů přemnohých, již dláždili generacím příštím cesty trnité poznáním vědeckým, kde Štěstěna vrtkavá tak bývá (však přejíc připraveným!), byl v závěru svém obdařen vrcholem podobným vyústění dramatu klasického. A přec právě takto přeslavné Roubanálie, ku poctě prof. Jana Roubala držené a čtrnácté toho roku, korunovány byly úspěchem vskutku velkolepým, kdy jeden z druhů věrných, z kraje dalekého až od hranic slovenských, pohybem navyklým, snad též instinktem podpořeným, v rozletu ulovil broučka tohoto, však jistě tehdá netuše, že zcela nový druh živočišný objevil právě pro země Koruny české (Corona regni Bohemiae). Byl snad rozmilý brouček tento znamením, že duch oslavence našeho jest trvale s námi? Přímým poslem přízně jeho či jen úspěchem náhodným? Bez odpovědi zůstane navždy. Však naděje a víra v souznění i přes času propast mocná. Pak těšme se z podniků příštích, jež přinés-
0.1 mm
0.1 mm
1. Zářez v obrysu hlavy před tykadlovou jamkou je výrazný (Obr. 5a). Boční okraj hlavy je narušen vyčnívajícím okem (Obr. 5a). Ochlupení vrchní strany těla je řidší a delší. Paramery hladké, samčí aedeagus (Obr. 6a, 7a). … dubius – Zářez v obrysu hlavy před tykadlovou jamkou je nevýrazný (Obr. 5b). Boční okraj hlavy tvoří kontinuální oblouk, z něhož oko nevyčnívá (Obr. 5b). Ochlupení vrchní strany těla je krátké a husté. Paramery na vrcholech i středech ochlupené, samčí aedeagus (Obr. 6b, 7b). … alpestris
EPILOG REDAKCE
a
a
b
Obr. 6. Samčí genitálie: a – Calyptomerus dubius, b – Calyptomerus alpestris. Fig. 6. Male genitalia: a – Calyptomerus dubius, b – Calyptomerus alpestris.
b
Obr. 7. Samčí genitálie: a – Calyptomerus dubius, b – Calyptomerus alpestris. Foto: M. Boukal. Fig. 7. Male genitalia: a – Calyptomerus dubius, b – Calyptomerus alpestris. Photo: M. Boukal. 35
ti mohou nejedno podobné překvapení a radosti, že úsilí naše, jež společně vkládáme do vínku vědění, mnohé příští plody přinese. LITERATURA BOUKAL M. 2016: Clambus simsoni (Blackburn, 1902) (Coleoptera: Clambidae) – první nález pro Českou republiku (Clambus simsoni (Blackburn, 1902) (Coleoptera: Clambidae) − first record for the Czech Republic). − Západočeské entomologické listy, 7: 6−10. Online: http:// www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 31-1-2016. CROWSON R. A. 1979: Observations on Clambidae (Coleoptera), with descriptions of a new genus and species and of several larvae. − Revue Suisse de Zoologie, 86(3): 611−623. CUPPEN J. G. M. & VORST O. 2001: An Australian immigrant, Clambus simsoni, new to the Dutch fauna. – Entomologische Berichten, 61(4): 52−55. ENDRÖDY-YOUNGA S. 1959: Systematischer Überblick über die Familie Clambidae (Col.). – Opuscula Entomologica, 24(1–2): 81–116. ENDRÖDY-YOUNGA S. 1961: Revision der Gattung Calyptomerus (Coleoptera: Clambidae). − Acta Zoologica Academiae Scientiarum Hungaricae, 7: 401−412. ENDRÖDY-YOUNGA S. 1971: 17. Familie: Clambidae. Pp. 266−270. In: FREUDE H., HARDE K. W. & LOHSE G. A. (eds): Die Käfer Mitteleuropas. Band 3. Adephaga 2, Palpicornia, Histeroidea, Staphylinoidea 1. – Goecke & Evers, Krefeld, 365 pp. ENDRÖDY-YOUNGA S. 1990: Clambidae of New Zealand (Coleoptera: Eucinetoidea). − New Zealand Journal of
Zoology, 17: 119−136. ENDRÖDY-YOUNGA S. 1993: Clambidae of the Ethiopian Region (Coleoptera: Eucinetoidea). − Annals of the Transvaal Museum, 36(8): 109−138. FLEISCHER A. 1927–1930: Přehled brouků fauny Československé republiky [Review of the beetle fauna of the Czechoslovak Republic]. – Moravské muzeum zemské, Brno, 485 pp. HAMET A., VANCL Z. & SPOLUPRACOVNÍCI 2005: Katalog brouků (Coleoptera) CHKO Broumovsko (Catalogue of beetles (Coleoptera) of the Broumovsko Protected Landscape Area). – Vlastním nákladem, Hradec Králové, 718 pp. HANGAY G. & ZBOROWSKI P. 2010: A guide to the beetles of Australia. − Csiro Publishing, Collingwood, 238 pp. H ŮRKA K. 2005: Brouci České a Slovenské republiky (Beetles of the Czech and Slovak Republics). – Nakladatelství Kabourek, Zlín, 390 pp. JELÍNEK J. (ed.) 1993: Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Seznam československých brouků. − Folia Heyrovskyana, Suppl. 1: 3−172. J OHNSON C. 1997: Clambus simsoni Blackburn (Col., Clambidae) new to Britain, with notes on its wider distribution. − Entomologist´s Monthly Magazine, 133: 161−164. ROUBAL J. 1930: Katalog Coleopter (brouků) Slovenska a Podkarpatska. Svazek 1 (Catalogue des coléoptères de la Slovaquie et de la Russie subcarpathique. Volume 1). − Učená Společnost Šafaříkova, Bratislava, 572 pp.
Obdrženo do redakce: 19.3.2016 Přijato po recenzích: 21.4.2016
36
