OD VIDLÍ PO VIDLIâKU Pfiíloha ãasopisu ·tít spotfiebitele o bezpeãnosti potravin a zdravé v˘Ïivû
Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva v âeské republice V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se stále častěji používá slovní spojení Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF). Spotřebitel se právem ptá, které instituce systém zahrnuje, k čemu slouží, jaké informace obsahuje, jak jsou tyto informace přenášeny, jak systém funguje v ČR a kde je možné získat bližší informace. Evropský systém RASFF je zřízen ve formě sítě, která zahrnuje Evropskou komisi, členské státy Evropské unie a Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Systém slouží pro ohlašování přímého nebo nepřímého rizika ohrožení zdraví lidí plynoucího z potraviny nebo krmiva, které byly vyvezeny mimo teritorium jednotlivého státu. Předávání informací mezi členy sítě a návazná opatření příslušných institucí chrání spotřebitele před uvedením nebezpečných výrobků do oběhu, případně vedou k jejich stažení. Historie systému sahá do roku 1978. Od vzniku systému do dnešního dne prošel mechanismus výměny informací mnoha změnami, které byly promítnuty i v právních předpisech. Nově je systém RASFF stanoven článkem 50 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Dnem vstupu České republiky do EU budou mít příslušné instituce v ČR přístup k informacím z tohoto systému a stejně tak budou mít povinnost do systému informacemi přispívat.
Informace systému RASFF
úvodem
Nonalert notifikace – ohlašování nebezpečných výrobků, které nejsou na trhu, není nutná okamžitá reakce (např. zachycení výrobku na hranicích). Alert notifikace – ohlašování nebezpečných výrobků vyskytujících se na trhu, vyžaduje okamžitou reakci. Obě kategorie notifikací se dále dělí na: Originální notifikace – je rozesílaná při prvotním nálezu výrobku. Dodatečná informace – doplňuje prvotní notifikaci o nové informace týkající se notifikovaného výrobku (informuje o přijatých krocích a opatřeních apod.).
Fungování systému v ČR V ČR je systém koordinován a kontrolován ministerstvem zemědělství v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví. Národní kontaktní místo, které za ČR zajišťuje výměnu informací mezi výše uvedenými členy sítě, je zřízeno při Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Dalšími zúčastněnými institucemi jsou ústřední orgány státní správy (ministerstvo vnitra, ministerstvo obrany, ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí – Generální ředitelství cel, Státní úřad pro jadernou bezpečnost), orgány státního dozoru nad potravinami a krmivy (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, orgány ochrany veřejného zdraví, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský). Související kompetence a povinnosti příslušných institucí byly zohledněny v zákoně č 21/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech ve znění pozdějších předpisů a v návrhu novely zákona č. 110/1997 o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů.
Informace jsou mezi členy vyměňovány především pomocí takzvaných notifikačních formulářů obsahujících informace týkající se data notifikace, notifikující země, informace popisující výrobek, jeho původ, nebezpečí, přijatá opatření a ostatní informace (distribuce výrobku apod.). Členové sítě komunikují e-mailem, faxem, telefonem i mobilním telefonem.
Systém je v ČR testován od srpna 2003. Během roku 2003 ČR přijala a reagovala na 10 notifikací. Dosavadní zkušenosti naznačují připravenost k přistoupení do evropské sítě.
V systému rychlého varování se vyměňují dvě kategorie notifikací:
Spotřebitelé mají přístup k přehledu notifikací systému RASFF, který je k dispozici na webových
26
Informace ze systému RASFF pro spotřebitele
2/2004
stránkách Informačního centra bezpečnosti potravin www.bezpečnostpotravin.cz. Případné dotazy týkající se systému RASFF i dalších témat souvisejících s bezpečností potravin jsou zodpovídány prostřednictvím Infopultu, který je rovněž provozován na těchto stránkách. Další možností, jak konfrontovat své názory, je vy-
OD VIDLÍ PO VIDLIâKU
užití diskusního fóra přístupného také ze stránek www.bezpečnostpotravin.cz. Ing. Miroslav Elčkner, ministerstvo zemědělství ČR odbor bezpečnosti potravin
Zeptejte se, na co chcete, Infopult vám odpoví
?
Dotaz: Na trhu se objevil nový výrobek zdravé výživy, ceria. Můžete popsat, o co jde?
Ceria je nový výrobek z obilných bílkovin. Skládá se z lepku, směsi obilovin, sójové omáčky, soli, směsi koření, oleje, papriky a anata. Je vhodná pro diabetiky, protože má nízký obsah sacharidů (9,1 g / 100 g) a současně i nízký obsah tuků (1,5 g / 100 g cerie). Slouží jako jeden z preventivním prvků proti některým civilizačním chorobám (srdečně-cévní onemocnění, rakovina apod.) zejména díky obsahu vlákniny a nepřítomnosti „špatného“ cholesterolu. Kvůli vysokému obsahu bílkovin (23,5 g / 100 g) je rovněž vhodná pro sportovce. Ceria není vhodná pro bezlepkovou dietu! Trvanlivost je 21 dní od data výroby vyznačeného na obalu. Po otevření je nutné výrobek spotřebovat do 72 hodin. Ceria může být skladována i v mrazáku. Hodí se skvěle zejména pro studenou kuchyni, na obložené mísy, bagety, saláty – kde nahrazuje vegetariánům salám. Při tepelné úpravě (guláš, čína, roštěnky, ptáčky) se s cerií (sb) zachází stejně jako s Klasem, Robi nebo tofu.
?
Dotaz: Jaký je rozdíl v tom, je-li uváděno % obsahu tuku v sušině a % obsahu tuku ve 100 g sýru a jak je to s uváděním nutričních hodnot u sýrů?
Údaj o % tuku v sušině ve 100 g výrobku je asi 3x vyšší než % uváděné v sušině. Podle vyhlášky 77/2003 pro mléko, mléčné výrobky, jedlé tuky a oleje se musí u sýrů mj. uvést buď obsah tuku v sýru, nebo obsah tuku v sušině – t.v.s. – a dále obsah sušiny. Tradiční je uvádění t.v.s., pro spotřebitele je názornější uvádění tuku v sýru – obojí je však přípustné. Spotřebitel si může vypočítat celkový obsah tuku v sýru podle následujícího vzorce: % t.v.s. x % sušiny/100 – tedy – vynásobit procenta tuku v sušině procenty sušiny a vydělit stem. (suk)
?
Dotaz: Dočetla jsem se, že rostlina yucca má zázračné léčivé účinky. Je to pravda, nebo jde
i i
o reklamní trik? Yucca, stále zelená palma z čeledi liliovitých roste v i extrémních podmínkách pouště. Indiáni ji používají k léčení prakticky všech chorob. Yucca obsahuje až 90 % saponinů. Asi 40 % jsou terpenové, ve vodě nerozpustné saponiny, zbytek tzv. stearanové jsou ve vodě rozpustné. Tyto látky působí v organismu jako velice účinný kartáč – přírodní čistící prostředek. Stearanové saponiny tvoří ve střevě spolu s cholesterolem nerozpustnou sloučeninu, díky tomu zabraňují jeho vstřebávání do krevní plazmy. Terpenové saponiny se vstřebávají do krevního oběhu. Oba typy saponinů odstraňují ze zaneseného lidského těla různé patologické usazeniny. Proces očisty organismu začíná v trávícím traktu, pokračuje krevním oběhem, kde klesá hladina cholesterolu a tuků. Zároveň zvyšuje filtrační plochu ledvin a odstraňuje z nich usazeniny. Yucca působí i ve žlučových cestách a žlučníku, brání rozvoji infekcí a urychluje hojení ran. Yucca také usnadňuje vyplavování kyseliny mléčné, díky tomu odstraňuje pocit únavy. Očistný proces trvá různě dlouho, podle stupně zanesení organismu. Například při žlučníkových kamenech či poškození jater regenerace může trvat až tři roky. Yuccu nelze označit za zázračný lék, ale za specifický potravní doplněk, jehož účinky jsou prokazatelné zejména v následujících bodech: ◆ aktivuje a regeneruje eliminační pochody v organizmu, ◆ příznivě působí při napadení těla infekcí, ◆ pomáhá odstraňovat pocit únavy díky vyplavování kyseliny mléčné ze svalů, ◆ zlepšuje fyziologické pochody, ◆ působí příznivě na trávicí systém. (redakce) (Infopult – bezplatný informační servis Knihovny ÚZPI, k dispozici pro vaše dotazy po celý den prostřednictvím telefonu 227 010 227, faxu 227 010 115, e-mailu
[email protected] nebo Internetu na www.agronavigator.cz)
27
P¤ÍLOHA ·TÍTU SPOT¤EBITELE
Kaleidoskop z domova i ciziny S voňavou pochoutkou do EU Pravé olomoucké tvarůžky jsou jediným původním českým sýrem s mezinárodně chráněným označením původu. Firma A.W. v Lošticích u Olomouce, která nese ve svém názvu iniciály zakladatele firmy, pana Aloise Wesselse, vyrábí tvarůžky již od r. 1876. Společnost má od roku 1996 certifikaci na vývoz do zemí EU (CZ 712) a může tedy vyvážet tuto naši specialitu i po vstupu ČR do EU. Ročně se ve společnosti A.W. vyrobí na 2000 tun tvarůžků. Základní surovinou pro jejich výrobu je netučný kyselý tvaroh. Při výrobě se nepoužívají žádné konzervační látky kromě kuchyňské soli, která je nezbytným prvkem jak při výrobě, tak při tvorbě charakteristické chuti. Tento sýr plně odpovídá po dietetické stránce nárokům současného spotřebitele – tj. na velmi nízký obsah tuku (pouze 1 %), vysoký obsah bílkovin, vápníku a ušlechtilých mléčných kultur. (sb)
2004 je rokem rýže Rok 2004 byl vyhlášen Mezinárodním rokem rýže. Kampaň OSN je organizovaná pod heslem „Rýže je život“. Jacques Diouf, generální ředitel Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), který rok rýže vyhlašoval, označil tuto plodinu za „hlavní složku potravy pro více než polovinu světové populace“ a varoval před tím, aby podmínky pro její pěstování byly v budoucnu stále více omezovány a zhoršovány. Prohlásil rovněž, že trvale udržitelný způsob pěstování rýže a obilovin je klíčem k pokrytí světových potřeb výživy, zvláště kvůli neustálému narůstání počtu obyvatel. Podle FAO se množství rýže musí kolem roku 2030 zvýšit o 40 %, v té době světová populace vzroste podle odhadů ze stávajících 6 miliard na 8,3 miliardy. (mik)
vybraných rizikových druhů potravin za rok 2003. Při plánování monitoringu patogenních původců onemocnění z potravin vycházela SZPI z výsledků kontrolních akcí předchozích let, a proto byly přednostně odebírány a analyzovány především problematické skupiny potravin: lahůdkářské a cukrářské výrobky a některé masné výrobky. Navíc se kontrola zaměřila například i na sušené houby nebo sušenou a upravenou chlazenou zeleninu. Inspektoři odebrali celkem 550 vzorků potravin pocházejících jak od českých výrobců a prodejců, tak od zahraničních dovozců. Vzorky byly podrobeny 5574 laboratorním analýzám, např. na stanovení přítomnosti bakterií Salmonella spp., Listeria monocytogenes, Campylobacter sp. bakteriálních toxinů a dalších mikroorganismů. Ve 111 (asi 20 %) vzorcích bylo zjištěno překročení tzv. nejvyšších tolerovaných hodnot mikroorganismů, které jsou stanoveny vyhláškou ministerstva zdravotnictví – byly to nejčastěji různé cukrářské výrobky – zákusky, lahůdkářské výrobky – nejčastěji majonézové saláty, některé sójové a drobné masné výrobky a sušené houby. Ve většině případů tyto výsledky souvisejí s nedodržením hygienických předpisů při výrobě. 19 (asi 3,5 %) vzorků bylo zdravotně závadných: nejčastěji byla zjištěna Salmonella spp. v sušených houbách pocházejících z Vietnamu, což potvrzují nálezy i jiných evropských kontrolních orgánů, podle nichž salmonelou kontaminované houby dovážené z Vietnamu se častěji objevují na evropském trhu od roku 1998. Ve čtyřech případech byla prokázána také Listeria monocytogenes (majonézové saláty a drobné masné tepelně neopracované výrobky). Laboratorní analýzy nezjistily ani jediný nález bakterie z rodu Campylobacter nebo bakteriálních toxinů.
Neotam – nové sladidlo na českém trhu Jedná se o neenergetické náhradní sladidlo Neotam, derivát dipeptidu složeného z aminokyselin kyseliny Lasparagové a L-fenylalaninu, tedy Aspartam substituovaný 3,3-dimethylbutylem Jedná se o N-[N-(3,3-dimethylbutyl)L-α-aspartyl]-L-fenylalanin. Rozpustnost Neotamu je mírně vyšší než u Aspartamu, Neotam je 8000x sladší než sacharosa, v potravinářském průmyslu je využitelný při výrobě nápojů, desertů, mražených krémů, cukrovinek a cukrářského zboží a také jako stolní sladidlo. Neotam je použitelný i pro fenylketonuriky, protože vázaný fenylalanin se neuvolňuje. Sladká chuť Neotamu je vnímána déle, než je tomu u jiných sladidel, Neotam sice vykazoval vyšší hladinu pachutí než Aspartam či sacharosa, ale rozdíly nebyly statisticky významné. Jeho použití je povoleno v ČR, Austrálii, Novém Zélandu, USA a dalších zemích. (per)
Výsledky mikrobiologické kontroly Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vyhodnotila výsledky průběžného mikrobiologického sledování
28
Výsledky mikrobiologické kontroly potravin, které jsou v České republice uváděny do oběhu v obchodní síti, odpovídají dlouhodobějšímu trendu, který v České republice v této oblasti trvá, a jsou na srovnatelné úrovni s okolními zeměmi. (suk)
Označení GMO v potravinách a krmivech Evropská komise přijala systém k zajištění přesné identifikace geneticky upravených organizmů (GMO) obsažených v potravinách a krmivech. Každému GMO, jehož využití v EU již bylo schváleno, bude přiřazen zvláštní kód sestávající z písmen a číslic, tzv. jednoznačný identifikátor. Tímto kódem musí být opatřeny všechny produkty obsahující GMO na celé cestě výrobními a distribučními řetězci. Provozovatelé budou povinni v zasílacích a předávacích dokladech konkrétně uvést kódy jednotlivých GMO, které byly použity jako původní surovina v produktech určených jak ke spotřebě jako potraviny a krmivo, tak k dalšímu zpracování. Tento systém umožní přesné sledování produktů
2/2004
obsahujících GMO a před dodávkou na trh je takto označit. Nové Nařízení Komise doplňuje unijní regulační rámec o schvalování, označování a možnosti GMO sledovat. (Zdroj ICEU/mik)
Jak je to s výživou v zemích EU Na pařížském setkání zástupců úřadů pro bezpečnost potravin a institucí zabývajících se výživou v zemích EU a v Norsku se posuzovala výživa v těchto zemích z hlediska
OD VIDLÍ PO VIDLIâKU
všeobecného zdraví. Experti konstatovali, že výživu je třeba považovat za důležitý faktor v procesu analýzy rizika z potravin a vydali stanovisko ke třem problematikám, jejichž řešení je v rámci EU naléhavé. Jde o snížení příjmu soli, zvýšení příjmu kyseliny listové a snížení výskytu nadváhy a obezity, zejména u dětí. Více informací k jednotlivým problematikám je k dispozici v Potravinářských aktualitách na www.agronavigator.cz. (kvas)
Pro na‰e zdraví Óda na zelí Všichni cítíme, že naše dlouhou zimou vyčerpané tělo prahne po vitaminové bombě. Tou je bezpochyby kyselé zelí, přírodní zdroj vitaminu C. Řada lidí utrácí mnoho peněz za uměle vyrobené vitaminy nebo polyvitaminové přípravky s minerály. Odpůrci těchto „umělotin“ ale upozorňují na to, že organizmus jich ve skutečnosti dokáže využít jen malé množství. Například dr. P. Hallová z New Orleansu poukazuje na to, že tělo dokáže vstřebat jen asi 15 procent syntetických vitaminů. To podle ní znamená, že z deseti dolarů, které Američan dá za jedno balení, jich osm a půl zase vymočí. Naopak využitelnost vitaminu C ze zelí je velká, hlavně díky tomu, že obsahuje flavonoidy, vlákninu a další látky, které využitelnost a i účinky vitaminů zvyšují. Odborníci na výživu tvrdí, že zejména kyselé zelí je nejen vydatným a velmi levným zdrojem vitaminu C, ale také zdrojem nedoceněným. Důvodem může být jeho ostrá, kyselá chuť a možná i pach, přitom kyselé zelí udělá našemu organizmu lepší službu než kiwi či mandarinky. Ve spolupráci s jablky, mrkví a brambory, které vedle vitaminu C obsahují i další prospěšné látky, vytváří skutečný „tým zdraví“. Není náhodou, že tento „tým“ doplněný cibulí a česnekem tvořil základ zimního jídelníčku našich předků. Kyselé zelí má navíc proti dalším druhům zeleniny i ovoce přednost, že v něm obsah vitaminů skladováním klesá velmi pomalu, což je důsledek kvašení, nejpřirozenějšího konzervačního prostředku. Má i tu výhodu, že ho lze sníst relativně hodně, na rozdíl např. od citronů, 10 dkg zelí pokryje denní potřebu vitaminu C zhruba z jedné třetiny. Za to, že si můžeme pochutnat na kysaném zelí, vděčíme bakteriím mléčného kvašení. Díky nim zelí působí příznivě i na náš zažívací trakt a na složení střevní mikroflóry a potažmo tak na lepší trávení. Přispívá k lepší imunitě a působí preventivně proti nádorovým onemocněním zažívacího traktu.
Další předností zelí je malý obsah kalorií. Zelné saláty tak mohou být účinným pomocníkem při redukční dietě, přičemž zajistí hubnoucímu přísun vitaminů – C, A, B, K a karoten, minerálů – vápník, hořčík, fosfor, síra, draslík a železo, dalších cenných látek – bílkoviny, cukry, chlorofyl, organické kyseliny, myrosin a cabigen, který hraje důležitou roli při léčbě žaludečních vředů. Vždyť šťáva z obyčejného syrového zelí se v tradiční lidové medicíně používala právě k léčbě žaludečních vředů. Na ty příznivě působí S-metylmetionin, který urychluje jejich hojení a také mírní bolestivost. Dalším zelným plus je podpora funkce imunitního systému, při likvidaci infekce pomáhají zejména jeho sirnaté složky. Příznivě také ovlivňuje činnost jater, podílí se na optimalizaci krevních cukrů a snižuje hladinu cholesterolu. Výzkumy z posledních let potvrdily zejména preventivní účinky kysaného, ale i obyčejného zelí proti rakovině. Za ty vděčí bohatému obsahu antioxidantů (vitaminu C, E a flavonoidů) a vlákniny. Silné protirakovinné účinky mají prý také izotiokyanáty, které vznikají v kyselém zelí kvašením. Například podle finských vědců, kteří jejich účinky studovali a dokládali je epidemiologickou studií, mohou člověka ochránit zejména proti rakovině plic, tlustého střeva, prsu a jater. Na závěr této ódy na zelí je nutné upozornit na dvě zelná minus. Lidé s vysokým tlakem by měli vzít v potaz, že kysané zelí obsahuje sůl, a pokud jedí další jídla se zvýšeným obsahem soli, může jim sodík v ní obsažený krevní tlak ještě zvyšovat. Konzumace většího množství zelí není rovněž vhodná pro lidi trpící chudokrevností, protože S-metylmetionin blokuje vstřebávání železa. V těchto případech je žádoucí „léčbu zelím“ konzultovat s lékařem. Přídavek – recept na Babiččiny zelňáky: Do mísy vsypeme celý obsah 1 sklenice sterilovaného zelí včetně šťávy, přidáme polohrubou mouku, sůl a kmín a vypracujeme těsto stejně jako na bramborák. Osmažené placky můžeme dle chuti ještě okmínovat nebo ozdobit osmahnutou slaninou. Dobrou chuť. (S. Bodoková)
29
P¤ÍLOHA ·TÍTU SPOT¤EBITELE
UÏiteãné paragrafy Označování vajec v EU Na začátku letošního roku vstoupily v EU v platnost nové právní předpisy týkající se označování vajec. Jednotný kód, kterým musí být označena vejce jakostní třídy A, obsahuje informace o způsobu chovu, zemi původu a o podniku, ze kterého pochází. V Německu začala většina producentů vajec dobrovolně používat nový typ značení pomocí kódu již před koncem roku. Podle prvního čísla – „0“ až „3“ může kupující zjistit, ze kterého způsobu chovu vejce pochází. Vejce z ekologického chovu jsou označena „0“, z volného chovu „1“, podlahového chovu „2“ a z klecového chovu „3“. Po první číslici následuje zkratka označující zemi původu: v Německu vyrobená vejce mají natisknuto označení „DE“, pro Rakousko platí zkratka „AT“, pro Belgii „BE“ a pro Nizozemí „NL“. Dále pak následuje číslo zemědělského podniku, přičemž v Německu první dvě cifry označují spolkovou zemi. Na obalu vajec musí být uvedeny vysvětlující informace o kódu. Kromě toho musí zde být rovněž otištěno zřetelné upozornění „vejce z klecového chovu“, „vejce z podlahového chovu“ nebo „vejce z volného chovu“. Údaje o datu snášky jsou dobrovolné. Také vejce pocházející ze třetích států musí nést označení země původu a způsobu chovu. U zemí, které nemají žádné srovnatelné nároky na způsob chovu, jaké má EU, musí být vejce orazítkována přetiskem „neodpovídá normám EU“. Zavedení nových směrnic spotřebiteli umožní získat jednoznačné a srozumitelné informace a posílí jeho ochranu a práva. (Zdroj: DGS Intern, 2004, č. 2/Ne)
Vá Ï n û n e v á Ï n û Pytlíky léčitelé Čajové pytlíky prý dokáží léčit tzv. syndrom „nemocné budovy“. Alespoň to tvrdí japonští vědci. Lidé, kteří se nastěhovali do nově postaveného domu, často trpí nevolnostmi a bolestmi hlavy. Na vině jsou chemikálie uvolňované z čerstvých barev a lepidel, přičemž hlavním viníkem je starý známý „smraďoch“ formaldehyd. Japonci zjistili, že pytlíky čaje dokáží formaldehyd pomocí taninu (jedné z hlavních součástí čaje) absorbovat. Koncentrace formaldehydu ve vzduchu se při pokusech údajně snížila o neskutečných 60 až 90 %. (sb)
Ze dvou pohledÛ Riziko dioxinů v potravinách Vedení úseku politiky bezpečnosti potravin při Úřadu pro potravinové standardy (FSA) publikovalo v souvislosti s opětovně otevřeným problémem dioxinů článek vysvětlující postup hodnocení rizika dioxinů v potravinách. Bezprostředním podnětem byla nedávná studie amerických výzkumníků, týkající se dioxinů v lososech chovaných na britských farmách. Zatímco v USA odborníci radí konzumovat lososa chovaného na farmách pouze příležitostně, FSA se domnívá, že tento losos může být bez obav pravidelnou součástí vyvážené zdravé stravy. Tato rozdílná doporučení jsou zřejmě důsledkem rozdílných přístupů ke stanovení bezpečné hladiny dioxinů mezi USA a Velkou Británií. Americký Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) předpokládá, že dioxiny v jakémkoliv množství představují riziko vzniku rakoviny, zatímco způsob posuzování Světové zdravotnické organizace (WHO) a potažmo i FSA vychází z předpokladu, že dioxiny jsou „negenotoxické“ karcinogeny, pro které je možno stanovit bezpečnou hranici. Směrnice pro bezpečnost potravin potom považují tuto hranici při zohlednění možných kolísání za limitní. FSA se domnívá, že hladina dioxinů v lososu chovaném na farmách je natolik nízká, že prostřednictvím běžné stravy nedojde k přísunu dioxinů v množství převyšujícím limitní, bezpečné hodnoty. Mimoto znovu zdůrazňuje příznivé účinky rybího oleje jako prostředku pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Více informací k této problematice lze najít na adrese www.foodsafetytoday.com. (kop)
Od vidlí po vidliãku Příloha časopisu Štít spotřebitele o bezpečnosti potravin a zdravé výživě. Připravuje Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha, tel: 227 010 111, e-mail:
[email protected], www.uzpi.cz, www.agronavigator.cz, www.bezpecnostpotravin.cz. Odpovědná redaktorka Mgr. Světluše Bodoková. © 2/2004.
30
