CELNÍ SPRÁVA ČR Generální ředitelství cel Služební předpis č. :
47 / 2011
Věc : Postup celních orgánů při ochraně práv duševního vlastnictví
Vyhlášeno ve Věstníku CS č. 52/2011 Referent: Mgr. Muzikářová Datum schválení: 22.12.2011 Č.j.: 38705/20119000-214
Skupina: VII. Počet příloh: 31 Účinnost: dnem vyhlášení
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Účel a předmět úpravy Tento služební předpis (dále jen „SP“) upravuje jednotný postup celních orgánů při výkonu kompetencí v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví v souladu s příslušnou právní úpravou. Čl. 2 Právní úprava (1) Základními právními předpisy uplatňovanými v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví jsou zejména a) b)
c)
d)
e) f)
nařízení Rady (ES) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „celní kodex“), nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „prováděcí nařízení“), nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003, o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo, v platném znění (dále jen „nařízení č. 1383/2003“), nařízení Komise (ES) č. 1891/2004 ze dne 21. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o zásahu celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení některých práv k duševnímu vlastnictví a opatření, která mají být přijata vůči zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo, v platném znění (dále jen „nařízení č. 1891/2004“), nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (kodifikované znění), v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94, v platném znění,
nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství, v platném znění, h) nařízení Komise (ES) č. 2245/2002 ze dne 21. října 2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství, v platném znění, i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (kodifikované znění), v platném znění, j) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 ze dne 23. července 1996 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin, v platném znění, k) nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, v platném znění, l) nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, v platném znění, m) nařízení Komise (ES) č. 2400/96 ze dne 17. prosince 1996 o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení podle nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, v platném znění, n) nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem, v platném znění, o) nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění, p) zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“), r) zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 191/1999 Sb.“), s) zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 634/1992 Sb.“), t) zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 121/2000 Sb.“), u) zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, v) zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“), w) zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví), ve znění pozdějších předpisů. x) zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění zákona č. 417/2004 Sb., y) zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, z) zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. g)
(2) Dalšími právními předpisy jsou a)
zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.,
2
b) c) d)
e) f)
zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 408/2000 Sb., ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“). Čl. 3 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto SP se rozumí
a) spotřebitelem fyzická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami, b) podnikatelem 1. osoba zapsaná v obchodním rejstříku, 2. osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, 3. osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, 4. osoba, která provozuje zemědělskou výrobu, a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu, c) prodávajícím podnikatel, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby, nebo fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné nebo živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny, d) výrobcem podnikatel, který zhotovil výrobek nebo jeho součást nebo poskytl službu, nebo který se za výrobce označil, e) dovozcem osoba, která je deklarantem podle celního kodexu, je-li na dovážené zboží podáno celní prohlášení nebo osoba, která má v době provedení celní kontroly zboží vstupující na celní území Evropské unie nebo nacházející se na tomto území u sebe, není-li na dovážené zboží podáno celní prohlášení, f) vývozcem osoba, která je deklarantem podle celního kodexu, je-li na vyvážené nebo zpětně vyvážené zboží podáno celní prohlášení, nebo osoba, která má v době provedení celní kontroly zboží vystupující z celního území Evropské unie u sebe, není-li na vyvážené nebo zpětně vyvážené zboží podáno celní prohlášení, g) dodavatelem každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu výrobek, h) výrobkem věc nebo jiné hodnoty určené k nabízení spotřebiteli, které mohou být předmětem právního vztahu, i) nabídkou vystavení v místě prodeje, případně nabídkový katalog poskytovaný nebo zveřejněný prodávajícím za účelem prodeje (uzavření kupní smlouvy) formou zásilkové služby, internetových obchodů apod., j) držitelem práva 1. oprávněný držitel ochranné známky, autorského práva nebo souvisejícího práva, práva k průmyslovému vzoru, patentu, dodatkového ochranného osvědčení, odrůdového práva, chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, 2. jakákoli jiná osoba oprávněná používat kterékoli z práv duševního vlastnictví uvedených v bodu 1 nebo zástupce držitele práva nebo oprávněného uživatele; držitel práva se sídlem nebo místem pobytu mimo ČR požívá stejných práv duševního vlastnictví jako držitel práva, který má sídlo nebo místo pobytu v ČR,
3
k) příslušným celním útvarem útvar CS věcně a místně příslušný k přijímání a projednání žádostí o přijetí opatření, který v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení č. 1383/2003 určí každý členský stát EU. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 191/1999 Sb. je v ČR příslušným celním útvarem Celní ředitelství Hradec Králové (dále jen „CŘ HK“), l) opatřením celního orgánu úkony prováděné celním úřadem podle nařízení č. 1383/2003 a zákona č. 191/1999 Sb., m) humanitárními účely zajišťování základních potřeb obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů, n) Niceským tříděním mezinárodní třídění ochranných známek přijaté Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidovanou ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ženevě dne 13. května 1977, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 118/19791); Niceské třídění je zveřejněno na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze (dále jen „ÚPV“) - www.upv.cz, o) Vídeňským tříděním mezinárodní třídění obrazových ochranných známek přijaté Vídeňskou dohodou o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek ze dne 12. června 1973, doplněnou dne 1. 10. 1985; Vídeňské třídění je zveřejněno na internetových stránkách ÚPV – www.upv.cz, p) Locarnským tříděním mezinárodní třídění průmyslových vzorů přijaté Locarnskou dohodu ustanovující Mezinárodní třídění pro průmyslové vzory přijatou dne 8. října 1968; Locarnské třídění je dostupné na stránkách ÚPV – www.upv.cz, r) zjednodušeným postupem postup celního úřadu podle článku 11 nařízení č. 1383/2003 a podle ustanovení § 14 zákona č. 191/1999 Sb., s) zbožím porušujícím některá práva duševního vlastnictví 1. padělek, jímž je výrobek nebo zboží, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu držitele ochranné známky (neoprávněně) umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva držitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu2), dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení, 2. nedovolená napodobenina, jíž je výrobek nebo zboží, které je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu držitele autorských nebo příbuzných práv nebo bez souhlasu držitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů3), výrobek nebo zboží, porušující práva držitele patentu4) nebo užitného vzoru5) nebo práva držitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu6),
1)
Vyhláška Ministra zahraničních věcí č. 118/1979 Sb., o Niceské dohodě o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Ženevě dne 13. května 1977, ve znění vyhlášky č. 77/1985 Sb. 2) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (kodifikované znění), v platném znění. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství, v platném znění. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 35h zákona č. 527/1990 Sb.
4
3. výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana odrůdového práva7), 4. výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení8), t) zničením fyzická destrukce věci provedená jejím rozdrcením, sešrotováním, spálením, stlačením, rozřezáním nebo jiným vhodným způsobem tak, aby bylo dosaženo alespoň takového stupně zjevného poškození věci, které by bylo ověřitelné a bránilo ve využití věci k zamýšlenému účelu, u) dozorem v rámci ochrany spotřebitele dozor nad dodržováním povinností uvedených v § 5 odst. 2, § 7b a § 14a zákona č. 634/1992 Sb., v) oprávněnou osobou osoba, která prokázala právní zájem ve věci ve smyslu § 8a odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., držitel nebo spoludržitel patentu, držitel dodatkového ochranného osvědčení, držitel ochranné známky, držitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo držitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru nebo jeho zástupce nebo spotřebitel, w) aplikací Duševní vlastnictví aplikace určená pro vykazování údajů o zboží zadrženém podle právních předpisů v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví; je upravena Vnitřním pokynem č. 50/2007 - Intranetová aplikace pro vykazování údajů o zboží zadrženém podle právních předpisů v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, v platném znění, a umístěna na intranetu CS v interních aplikacích na adrese: http://portal.cs.mfcr.cz/Aplikace/DusevniVlastnictvi.aspx. Čl. 4 Oprávnění celních úřadů (1) Podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 1383/2003 celní úřad přijímá opatření – zadrží zboží, existuje-li podezření, že zboží porušuje práva duševního vlastnictví v situacích, kdy a) je navrženo k propuštění do volného oběhu, vývozu nebo zpětnému vývozu9), b) je při kontrolách zboží vstupujícího na celní území Společenství nebo opouštějícího toto území10) zjištěno, že 1. je umístěno v režimu s podmíněným osvobozením od cla11), 2. je předmětem zpětného vývozu podléhajícího oznamovací povinnosti12), 3. je umístěno do svobodného pásma nebo svobodného skladu13). (2) Celní úřad nepřijme opatření podle odstavce 1, pokud existuje podezření, že kontrolované zboží porušuje práva k užitnému vzoru (čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1383/2003). (3) Celní úřad nepřijme opatření podle odstavce 1, pokud jsou současně splněny následující podmínky a) zboží je dováženo v osobním zavazadle cestujícího, b) jedná se o zboží neobchodní povahy v rámci limitů osvobození od cla a 7)
Zákon č. 408/2000 Sb., ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění. 8) Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 9) Čl. 61 celního kodexu. 10) Čl. 37 a 183 celního kodexu. 11) Čl. 84 odst. 1 celního kodexu. 12) Čl. 182 odst. 2 celního kodexu. 13) Čl. 166 celního kodexu.
5
c) neexistují věcné náznaky, že zboží je součástí obchodní přepravy (čl. 3 odst. 2 nařízení č. 1383/2003). (4) Podle zákona č. 191/1999 Sb. celní úřad také přijímá opatření proti osobám, které vlastní, drží, skladují nebo prodávají zboží, jehož výrobou nebo úpravou jsou porušena práva duševního vlastnictví na celním území Společenství. (5) Podle zákona č. 634/1992 Sb. celní úřad vykonává dozor nad ochranou spotřebitele v souladu s § 23 odst. 6 citovaného zákona. Při dozoru v rámci ochrany spotřebitele postupuje celní úřad v souladu s § 29 až 30a zákona č. 191/1999 Sb. Podle zákona č. 121/2000 Sb. může celní úřad při výkonu dohledu a kontroly podle zvláštního právního předpisu14) zajistit věc, u které má podezření, že její držitel neoprávněně zasahuje do práva autorského podle tohoto zákona, jde-li o zboží Společenství. (6) Podle odstavce 5 celní úřad nepostupuje, pokud existuje podezření, že kontrolované zboží porušuje odrůdová práva. Čl. 5 Specifika ochrany některých práv duševního vlastnictví a podezření z jejich porušení (1) Pokud je předmětem ochrany právo duševního vlastnictví zapisované do rejstříku, musí být zapsáno příslušným úřadem s platností pro Českou republiku. Přístup k příslušným on-line rejstříkům je zajišťován prostřednictvím internetových stránek ÚPV (www.upv.cz), informativní přehled stavů ochranných známek a průmyslových vzorů evidovaných v těchto rejstřících je k dispozici na intranetových stránkách odd. 214 GŘC (http://portal.cs.mfcr.cz/grcodbor21/odd214/default.aspx). Úřady, u kterých mohou být práva duševního vlastnictví registrována, jsou a) b) c) d) e) f)
ÚPV pro národně registrovaná práva, Světová organizace duševního vlastnictví se sídlem v Ženevě (WIPO) pro mezinárodně registrovaná práva, Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu se sídlem v Alicante (OHIM) pro ochranné známky a průmyslové vzory Společenství, Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově (EPO) pro evropské patenty, Odrůdový úřad Společenství (CPVO), Evropská komise pro chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení.
(2) Pokud je předmětem ochrany právo duševního vlastnictví, které se do rejstříku nezapisuje, musí být takové právo doloženo jiným důkazem. Tím může být například u autorského práva důkaz osvědčující postavení autora (prohlášení, že je autorem, pokud není prokázán opak), u nezapsaného průmyslového vzoru důkaz o prvním zpřístupnění veřejnosti (uplatňuje se do 3 let od prvního zpřístupnění veřejnosti). (3) Pokud je předmětem ochrany právo k ochranné známce, musí se vztahovat na konkrétní druh zboží zapsaného v příslušném rejstříku. Výjimku tvoří ochranné známky všeobecně známé ve smyslu čl. 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví15) a čl. 16 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS)16), tedy ochranné známky poskytující ochranu i pro jiné výrobky a služby, než pro které jsou 14)
Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb. 16 ) Příloha 1C Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněné pod č. 191/1995 Sb. 15)
6
zapsané. Pro účely zápisu ochranných známek do příslušného rejstříku je využíváno Niceské třídění. Pro účely mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek je využíváno Vídeňské třídění. (4) Pokud se jedná o zboží, které by mohlo porušit právo k autorskému dílu nebo průmyslovému vzoru, musí kontrolované zboží představovat nebo obsahovat kopie daného autorského díla nebo průmyslového vzoru. Na rozdíl od rozsahu ochrany u ochranných známek podle odstavce 3 nemá zápis průmyslového vzoru pro konkrétní druh zboží v příslušném rejstříku pro jeho ochranu žádný význam. Pro účely zápisu průmyslových vzorů do příslušného rejstříku je využíváno Locarnské třídění. (5) Niceské, Vídeňské či Locarnské třídění slouží výlučně k administrativním účelům a nemá žádný vliv na rozsah ochrany plynoucí z platně zapsaných ochranných známek či průmyslových vzorů. (6) Podezření, že zboží porušuje právo duševního vlastnictví, může vycházet z následujících skutečností a) kontrolované zboží odpovídá tomu, které je uvedeno v informacích o schválených žádostech o přijetí opatření zveřejňovaných CŘ HK v aplikaci Duševní vlastnictví, b) informace získané na základě konzultace přímo s držitelem práva nebo jinou oprávněnou osobou, c) charakter zboží nebo způsob jeho balení, d) kvalita a způsob zpracování nebo použitý materiál jsou odlišné od originálních výrobků, e) způsob balení (vlastní obal, kartonáž) neodpovídá balení originálních výrobků nebo zboží není baleno obvyklým způsobem, f) zboží je dováženo nebo distribuováno subjekty, které jsou odlišné od obvyklých subjektů, g) deklarovaná hodnota zboží je bez zřejmého důvodu v nápadném nepoměru k hodnotě originálního zboží; výjimku může tvořit hodnota zboží v rámci sezónních výprodejů, h) forma prodeje je odlišná od prodeje běžného originálního zboží (např. stánkový prodej), i) zboží, obal nebo další součásti zboží (např. značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce) jsou označeny stejně, podobně nebo zaměnitelně s označením originálního zboží, j) jedná se o formu nebo raznici zvlášť určenou nebo upravenou k neoprávněné výrobě ochranné známky nebo k výrobě zboží, které je touto známkou označeno3). ČÁST DRUHÁ ČINNOST CELNÍCH ORGÁNŮ PODLE PŘEDPISŮ O PŘIJÍMÁNÍ OPATŘENÍ VŮČI ZBOŽÍ, KTERÉ NENÍ ZBOŽÍM SPOLEČENSTVÍ Čl. 6 Přijímání opatření z moci úřední před podáním žádosti o přijetí opatření (1) Celní úřad přijímá opatření z moci úřední v případech, kdy v rámci provádění celního dohledu pojme důvodné podezření, že zboží nacházející se v některé ze situací uvedených v čl. 4 odst. 1 porušuje práva duševního vlastnictví, a kdy nebylo vydáno rozhodnutí o přijetí opatření. (2) V případech uvedených v odstavci 1 celní úřad zadrží zboží (faktickým úkonem) podle článku 4 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 a § 9 odst. 1 zákona č. 191/1999 Sb., a toto opatření oznámí ústně dovozci nebo vývozci podezřelého zboží. Současně se zadržením zboží celní úřad zašle držiteli práva písemně nebo elektronicky oznámení o zadržení zboží, jehož vzor je uveden v příloze č. 1. V oznámení se zejména uvede zjištěná skutečnost o možném porušení práva, základní informace o zboží (tj. údaje o skutečném nebo předpokládaném množství zboží a jeho povaze) a upozornění, že pokud nebude ve lhůtě
7
3 pracovních dnů od okamžiku obdržení oznámení držitelem práva podána žádost o přijetí opatření v souladu s článkem 5 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 a § 4 zákona č. 191/1999 Sb., nebude celní úřad oprávněn zboží nadále zadržovat. V případě, že žádost o přijetí opatření již byla podána, avšak nebyla dosud schválena, počíná v souladu s ustanovením čl. 5 nařízení č. 1891/2004 běžet dnem následujícím po dni podání žádosti k příslušnému celnímu útvaru lhůta 10 pracovních dnů, ve které musí být celní úřad informován o zahájení řízení o určení, že zadržené zboží porušuje některá práva duševního vlastnictví, nebo musí být zahájen zjednodušený postup. Podrobné informace o zboží v rozsahu uvedeném v § 11 zákona č. 191/1999 Sb. je celní úřad oprávněn držiteli práva zaslat jedině na jeho žádost poté, co mu byla sdělena informace o schválení žádosti o přijetí opatření příslušným celním útvarem. (3) Celní úřad, který zadržel zboží podle odstavce 2, neprodleně elektronickou poštou informuje o této skutečnosti CŘ HK. Obdrží-li CŘ HK žádost o přijetí opatření, bezodkladně o tom elektronickou poštou informuje celní úřad, který zboží zadržel. (4) Celní úřad může zadržet zboží bez ohledu na práva třetích osob. Osoba, které bylo zadrženo zboží, je povinna podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. zboží vydat celnímu úřadu. Není-li zadržené zboží na výzvu celnímu úřadu vydáno, přistoupí celní úřad k jeho odnětí podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. O vydání nebo odnětí zadrženého zboží se sepíše protokol, v němž se uvedou důvody, pro něž bylo zboží zadrženo, a dále množství a popis zadrženého zboží. Vzory protokolů o vydání nebo odnětí jsou uvedeny v přílohách č. 2 a 3. Protokol podepíší 2 celníci a osoba, která zboží vydala nebo které bylo zboží odňato. Odmítnutí podepsání uvedeného protokolu se do něj poznamená. Druhopis protokolu o vydání nebo odnětí zboží se předá osobě, která zboží vydala nebo které bylo odňato. (5) Současně s protokolem o vydání nebo odnětí zboží podle odstavce 4 celní úřad předá dovozci nebo vývozci výzvu v souladu s §14 odst. 2 zákona č. 191/1999 Sb. k vyjádření souhlasu se zničením zboží zjednodušeným postupem, pokud o něj držitel práva, po podání žádosti o přijetí opatření a jejím kladném vyřízení, požádá. Pokud bylo zboží zadrženo po podání celního prohlášení, zohlední celní úřad při předání uvedené výzvy přímému zástupci rozsah jeho zmocnění. Vzor výzvy je uveden v příloze č. 4. Proti zadržení zboží může dotčená osoba podat do 3 pracovních dnů od jeho uložení písemné námitky celnímu úřadu, který jej uložil. Námitky nemají odkladný účinek a rozhoduje o nich ředitel celního úřadu, který zadržení uložil. Písemné rozhodnutí o námitkách bude vydáno bez zbytečného odkladu a oznámí se dotčené osobě. Vzor rozhodnutí o námitkách je uveden v příloze č. 5. Zadržení zboží s využitím postupu podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. (tj. ponechání zboží osobě, které bylo zadrženo) celní úřad uplatní pouze ve výjimečných případech. V těchto případech celní úřad rozhodnutím dotčené osobě uloží, že zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat a současně ji upozorní, že v případě porušení této podmínky se může dopustit přestupku nebo jiného správního deliktu podle § 15 písm. d) nebo § 23 písm. d) zákona č. 191/1999 Sb. Právní úkony, kterými byl tento zákaz porušen, jsou neplatné. Vzor rozhodnutí o uložení povinností podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. je uveden v příloze č. 6. (6) Pokud celnímu úřadu nebylo sděleno, že byla podána žádost o přijetí opatření ve lhůtě uvedené v odstavci 2, celní úřad zadržení ukončí a zadržené zboží předá dotčené osobě. O vrácení zboží sepíše protokol, jehož druhopis této osobě předá. Vzor protokolu o vrácení zboží je uveden v příloze č. 7. Pokud bylo zadržené zboží dotčené osobě ponecháno podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb., celní úřad ukončí zadržení včetně opatření uložených podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. rozhodnutím, jehož vzor je uveden v příloze č. 8.
8
Čl. 7 Podání a projednání žádosti o přijetí opatření (1) V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 může držitel práva písemně požádat CŘ HK o přijetí opatření. Žádost o přijetí opatření se podává na předepsaných formulářích stanovených v přílohách nařízení č. 1891/2004. Držitel práva může být vyzván, aby podání žádosti o přijetí opatření učinil také v elektronické formě. V žádosti o přijetí opatření musí být držitelem práva uvedeny všechny povinné údaje a k žádosti musí být doloženy všechny písemnosti a informace stanovené nařízením č. 1383/2003 a nařízením č. 1891/2004, zejména prohlášení držitele práva podle článku 6 nařízení č. 1383/2003. Žádost o přijetí opatření nepodléhá správnímu poplatku. V souladu s § 1 správního řádu se při řízení ve věci žádosti o přijetí opatření postupuje podle citovaného zákona. (2) CŘ HK doručí stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o přijetí opatření nebo o zamítnutí žádosti žadateli do 30 pracovních dnů po obdržení žádosti. Rozhodne-li CŘ HK v souladu s čl. 5 odst. 8 nařízení č. 1383/2003, že se žádost o přijetí opatření neprojedná z důvodu, že neobsahuje veškeré povinné údaje, může být žádost o přijetí opatření znovu podána pouze tehdy, byla-li řádně doplněna. (3) Informace týkající se schválené žádosti o přijetí opatření včetně kopie příslušného rozhodnutí zveřejní CŘ HK neprodleně v aplikaci Duševní vlastnictví. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro zveřejnění dalších informací vztahujících se k vydaným rozhodnutím o přijetí opatření, nebo vztahujících se k prodloužení lhůty platnosti dříve vydaných rozhodnutí. Čl. 8 Postup v případě schválení žádosti o přijetí opatření CŘ HK nebo doručení rozhodnutí o přijetí opatření vydaného jiným členským státem EU (1) Zjistí-li celní úřad v rámci provádění dohledu zboží podezřelé z porušení práv duševního vlastnictví v některé ze situací uvedených v čl. 4 odst. 1 v případech, kdy byla schválena žádost o přijetí opatření, celní úřad (faktickým úkonem) předmětné zboží zadrží v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 a § 9 odst. 1 zákona č. 191/1999 Sb., a toto opatření oznámí dovozci nebo vývozci. (2) Celní úřad může zadržet zboží bez ohledu na práva třetích osob. Osoba, které bylo zadrženo zboží, je povinna podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. zboží vydat celnímu úřadu. Není-li zadržené zboží na výzvu celnímu úřadu vydáno, přistoupí celní úřad k jeho odnětí podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. O vydání nebo odnětí zadrženého zboží se sepíše protokol, v němž se uvede množství a druh zadrženého zboží. Vzory protokolů o vydání nebo odnětí zboží jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10. Protokol podepíší 2 celníci a osoba, která zboží vydala nebo které bylo zboží odňato. Odmítnutí podepsání uvedených protokolů se do nich poznamená. Druhopis protokolu o vydání nebo odnětí zboží se předá osobě, která zboží vydala nebo které bylo odňato. (3) Současně s protokolem o vydání nebo odnětí zboží podle odstavce 2 celní úřad předá dovozci nebo vývozci, výzvu v souladu s §14 odst. 2 zákona č. 191/1999 Sb. k vyjádření souhlasu se zničením zboží zjednodušeným postupem, pokud o něj držitel práva požádá. Pokud bylo zboží zadrženo po podání celního prohlášení, zohlední celní úřad při předání uvedené výzvy přímému zástupci rozsah jeho zmocnění. Vzor výzvy je uveden v příloze č. 11.
9
(4) Zadržení zboží s využitím postupu podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. (tj. ponechání zboží osobě, které bylo zadrženo) celní úřad uplatní pouze ve výjimečných případech. V těchto případech celní úřad rozhodnutím dotčené osobě uloží, že zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat a současně ji upozorní, že v případě porušení této podmínky se může dopustit přestupku nebo jiného správního deliktu podle § 15 písm. d) nebo § 23 písm. d) zákona č. 191/1999 Sb. Právní úkony, kterými byl tento zákaz porušen, jsou neplatné. Vzor rozhodnutí o uložení povinností podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. je uveden v příloze č. 12. (5) Proti zadržení zboží může osoba dotčená uloženým opatřením podat do 3 pracovních dnů od jeho uložení písemné námitky celnímu úřadu, který jej uložil. Námitky nemají odkladný účinek a rozhoduje o nich bez zbytečného odkladu ředitel příslušného celního úřadu. Vzor rozhodnutí o námitkách je uveden v příloze č. 13. Proti jeho rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné a jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se oznámí dotčené osobě. (6) V případě zadržení zboží podle odstavce 1 celní úřad současně zašle držiteli práva písemně nebo elektronicky oznámení o zadržení zboží, jehož vzor je uveden v příloze č. 14. (7) Požádá-li držitel práva celní úřad, kterému CŘ HK zaslalo rozhodnutí o přijetí opatření vydané jiným členským státem EU, a který zboží zadržel, o poskytnutí podrobných informací o zadrženém zboží, celní úřad mu písemně nebo elektronicky zašle informace v rozsahu uvedeném v čl. 9 odst. 3 nařízení č. 1383/2003 a § 11 zákona č. 191/1999 Sb. včetně e-mailového kontaktu, pokud jej má celní úřad k dispozici s poznámkou, aby v případě obdržení výsledku soudního řízení, pokud bude zahájeno, poskytl o tomto bezodkladně informaci celnímu úřadu. Zasláním rozhodnutí se rozumí také jeho zpřístupnění v aplikaci Duševní vlastnictví. (8) Bylo-li zahájeno řízení o určení, zda byla porušena některá práva duševního vlastnictví17) (tj. podání určovací žaloby u soudu), je držitel práva povinen o tom písemně nebo elektronicky informovat celní úřad, který zboží zadržel, a to ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení zboží. Stejná lhůta se vztahuje také na podání žádosti o zničení zboží v rámci zjednodušeného postupu. Výše uvedená lhůta může být v obou případech na odůvodněnou žádost držitele práva rozhodnutím celního úřadu prodloužena maximálně o dalších 10 pracovních dnů s tím, že tato žádost musí být celnímu úřadu doručena ještě před uplynutím původní lhůty. V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1891/2004 nemůže celní úřad povolit prodloužení lhůty pro zahájení řízení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, pokud bylo dříve povoleno prodloužení lhůty pro zahájení zjednodušeného postupu. O prodloužení lhůt (pro podání žaloby, pro žádost o zničení zboží zjednodušeným postupem) celní úřad rozhodne usnesením vydaným za použití § 39 a 76 správního řádu, a to pro každý tento případ zvlášť 18). Vzory usnesení o prodloužení lhůt jsou uvedeny v příloze č. 15. (9) V případě, že v návaznosti na oznámení o zadržení zboží podle odstavce 1 nebyl celní úřad ve stanovených lhůtách informován držitelem práva, že bylo zahájeno u příslušného soudu řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví podle čl. 10 nařízení č. 1383/2003, nebo nebyly splněny podmínky pro uplatnění zjednodušeného postupu, celní úřad zadržení zboží ukončí podle čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 a § 9 odst. 5 zákona čl. 191/1999 Sb. a zadržené zboží předá osobě, které bylo zboží 17)
Výkladové stanovisko č. 3/2009 - Zahájení řízení před soudem v případě aplikace právních předpisů z oblasti ochrany práv duševního vlastnictví. 18) Výkladové stanovisko č. 4/2009 - Stanovisko k prodloužení některých lhůt dle nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
10
zadrženo. O vrácení zboží sepíše protokol, jehož druhopis této osobě předá. Vzor protokolu o vrácení zboží je uveden v příloze č. 7. Celní úřad při tom přihlédne ke splnění podmínek stanovených celními předpisy. Pokud bylo zadržené zboží dotčené osobě ponecháno podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb., celní úřad ukončí zadržení včetně opatření uložených podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. rozhodnutím, jehož vzor je uveden v příloze č. 16. Čl. 9 Společná ustanovení pro přijímání opatření (1) V případě, že v návaznosti na žádost o přijetí opatření, která byla schválena příslušným celním útvarem, byl držitelem práva podán celnímu úřadu návrh na uplatnění zjednodušeného postupu podle čl. 11 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 a § 14 zákona č. 191/1999 Sb. nebo byl celní úřad v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 informován, že bylo zahájeno řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví (tj. podání určovací žaloby u soudu), celní úřad zadržené zboží neuvolní a dále postupuje s ohledem na výsledek řízení podle čl. 11 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 a § 14 zákona č. 191/1999 Sb. (2) Celní úřad umožní žadateli o přijetí opatření a osobám dotčeným některou ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 provést kontrolu zadrženého zboží podle čl. 9 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1383/2003. V této souvislosti může celní úřad držiteli práva v souladu s čl. 9 odst. 3 třetím pododstavcem nařízení č. 1383/2003 na jeho výslovnou žádost předat či zaslat vzorky zadrženého zboží, a to za účelem analýzy pro potřeby dalšího postupu. Vzor protokolu o předání/zaslání vzorků je uveden v příloze č. 17. (3) Požádá-li držitel práva o poskytnutí vzorků zadrženého zboží, celní úřad této žádosti vyhoví a požadované vzorky v přiměřeném množství předá nebo zašle držiteli práva za předpokladu, že a) žádost je řádně odůvodněna (např. potřebou provedení analýzy nezbytnou pro další řízení), b) držiteli práva je stanovena povinnost vrátit vzorky po ukončení analýzy, nejpozději před ukončením zadržení zboží, c) o předání nebo zaslání vzorků je sepsán protokol, který je předán nebo zaslán držiteli práva. Čl. 10 Jistota pro propuštění zboží zadrženého na základě podezření z porušení práv k (průmyslovým) vzorům, patentům, dodatkovým ochranným osvědčením nebo odrůdovým právům (1) Pokud bylo zadrženo zboží, které je podezřelé z porušení práv k (průmyslovým) vzorům, patentům, dodatkovým ochranným osvědčením nebo odrůdovým právům, může deklarant, vlastník, dovozce, držitel nebo příjemce zboží dosáhnout ukončení jeho zadržení poskytnutím jistoty na základě žádosti uvedených osob, jestliže podle čl. 14 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 a § 13 odst. 2 zákona č. 191/1999 Sb. a) byla složena jistota bankovní zárukou nebo v hotovosti na účet celního úřadu s předčíslím 6015,
11
b) celnímu úřadu, který zadržel podezřelé zboží, bylo oznámeno ve lhůtě podle čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 zahájení řízení ve věci určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví u příslušného soudu19), c) příslušným soudem nebylo vydáno předběžné opatření před uplynutím lhůty podle čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1383/2003, d) byly splněny všechny celní formality. (2) Ve věci stanovení výše jistoty vyzve celní úřad držitele práva, aby se ve lhůtě stanovené celním úřadem vyjádřil k tomu, jaká výše jistoty je přiměřená k ochraně jeho zájmů (§ 13 odst. 2 zákona č. 191/1999 Sb.). Na základě vyjádření držitele práva stanoví celní úřad výši jistoty, kterou oznámí osobě dotčené uloženým opatřením zadržení zboží. (3) Jistota se vrátí osobě, která ji celnímu úřadu složila, pokud soud o zboží propuštěném po složení jistoty podle odstavce 1 pravomocně rozhodne, že neporušuje práva k duševnímu vlastnictví uvedená v odstavci 1. O vrácení jistoty se nevydává rozhodnutí. (4) Pokud soud pravomocně rozhodne, že zboží porušuje práva k duševnímu vlastnictví uvedená v odstavci 1, jistota složená podle odstavce 1 se zúčtuje ve prospěch držitele práva, a to ve výši uvedené v pravomocném rozhodnutí soudu o náhradě vzniklé škody. Pokud je jistota nižší nebo rovna soudně přiznané náhradě škody, zúčtuje se držiteli práva v plné výši. Pokud je jistota vyšší než soudně přiznaná náhrada škody, vrátí se osobě, která ji složila, ta část, která zbude po zúčtování soudně přiznané náhrady škody a pokuty, která byla uložena ve správním řízení vedeném na základě skutečností, které byly důvodem zadržení zboží. Započtení jistoty za uloženou pokutu v řízení vedeném na základě skutečnosti vedoucí k zadržení zboží a na úhradu nákladů za zničení zboží se provede, i pokud soud nerozhodl o náhradě škody, ale bylo prokázáno naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle zákona č. 191/1999 Sb. K vyúčtování jistoty přikročí celní úřad až po té, co se rozhodnutí o správním deliktu a nákladech za zničení zboží stanou vykonatelnými. (5) Pokud nelze naložit s jistotou podle odstavců 3 nebo 4, propadne státu a je příjmem státního rozpočtu. Čl. 11 Podmínky pro zničení zboží v rámci zjednodušeného postupu (1) V případě, že bylo zjištěno zboží podezřelé z porušení práv duševního vlastnictví v některé ze situací uvedených v čl. 4 odst. 1, celní úřad rozhodne na žádost držitele práva o zničení tohoto zboží a zajistí i jeho zničení. (2) Podle odstavce 1 lze postupovat za předpokladu, že a) zadržené zboží se nachází v některé ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení č. 1383/2003, b) držitel práva s použitím zjednodušeného postupu souhlasí a požádal o něj, c) držitel práva do 10 pracovních dnů nebo v případě zboží podléhajícího zkáze do 3 pracovních dnů od obdržení oznámení o zadržení zboží podle čl. 9 nařízení č. 1383/2003 informuje celní úřad, že jde o zboží, které porušuje jeho právo či práva duševního vlastnictví, d) osoba, které bylo opatření o zadržení zboží oznámeno, předá celnímu úřadu souhlas deklaranta, držitele či vlastníka zboží se zničením zboží zjednodušeným postupem nebo deklarant, držitel či vlastník zboží ve stanovené lhůtě podle písmena c) nevysloví proti 19)
Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví), ve znění pozdějších předpisů.
12
zničení zboží zjednodušeným postupem námitky; uvedený souhlas se zničením zboží může celnímu úřadu předat i držitel práva. (3) Pokud to okolnosti vyžadují, může být lhůta podle odstavce 2 písm. c) prodloužena o dalších 10 pracovních dnů. (4) Jsou-li splněny všechny podmínky pro zničení zboží podle odstavce 2, celní úřad vydá, za použití správního řádu, rozhodnutí o zničení zboží, jehož vzor je uveden v příloze č. 18 a doručí jej všem účastníkům řízení. (5) Jestliže některá z podmínek pro zničení zboží podle odstavce 2 není splněna, celní úřad o žádosti držitele práva rozhodne za použití správního řádu tak, že ji zamítne. V rozhodnutí odůvodní všechny skutečnosti, na základě kterých nelze žádosti vyhovět (např. uplatněné námitky proti zničení zboží osoby, které bylo oznámeno opatření o zadržení zboží). (6) Po nabytí právní moci rozhodnutí o zničení zboží odebere celní úřad ze zboží určeného ke zničení vzorky, které by mohly sloužit jako důkaz v případném soudním řízení20). Odebrané vzorky celní úřad uchová v nezměněném stavu po dobu 3 let21) ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zničení. U zbytku zboží zajistí jeho zničení na náklady osoby určené v rozhodnutí o zničení zboží (dovozce, vývozce); zničení zboží se provede pod přímým dohledem 3 celníků. Zničení se provádí vhodným způsobem, kterým je zajištěno zejména dodržování právních předpisů o ochraně životního prostředí. (7) V případech, kdy bude probíhat řízení o některém opravném prostředku proti rozhodnutí o zničení, budou odebrané vzorky zboží vážící se k tomuto řízení celním úřadem uchovávány v nezměněném stavu po celou dobu řízení o tomto opravném prostředku. (8) Při zničení zboží se postupuje v souladu se služebním předpisem22). Čl. 12 Nakládání se zbožím, o němž bylo soudem pravomocně rozhodnuto, že porušuje práva duševního vlastnictví (1) V případě, že bylo příslušným soudem pravomocně rozhodnuto, že se jedná o zboží, které porušuje některá práva duševního vlastnictví a současně byly porušeny zákazy uvedené v § 3 zákona č. 191/1999 Sb., celní úřad rozhodne v rámci řízení o správním deliktu o jeho propadnutí nebo zabrání. Pokud soud rozhodne, že postačí ze zadrženého zboží odstranit ochranné známky, budou předmětem řízení o správním deliktu pouze odstraněné ochranné známky. (2) V případě, že bylo příslušným soudem pravomocně rozhodnuto, že se jedná o zboží, které porušuje některá práva duševního vlastnictví a nebyly porušeny zákazy uvedené v § 3 zákona č. 191/1999 Sb., celní úřad ukončí zadržení zboží, které má charakter dočasně uskladněného zboží, a může ho přemístit pod přímý celní dohled. Pokud nebude požádáno o přidělení celně schváleného určení, postupuje celní úřad podle čl. 75 celního kodexu. Tímto postupem není dotčen postup podle § 14a odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb.
20)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 22) SP č. 52/2006 – Správa zajištěného zboží a hospodaření s majetkem státu nabytým propadnutím, zabráním nebo přenecháním ve prospěch státu v Celní správě České republiky. 21)
13
Čl. 13 Působnost celních orgánů při předávání padělků k humanitárním účelům (1) Podle § 14b odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. je k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu padělků k humanitárním účelům s přejímající organizací příslušné GŘC. Za účelem optimálního řešení bezúplatného převodu padělků k humanitárním účelům je Rozkazem GŘ č. 34/2008 k uzavírání smluv o bezúplatném převodu padělků pověřen ředitel CŘ HK. (2) CŘ HK v dané oblasti a) po obdržení pravomocného rozhodnutí soudu, že zajištěné zboží porušilo práva duševního vlastnictví, a následného rozhodnutí příslušného celního úřadu o propadnutí nebo zabrání zboží, zasílá držiteli práva, jeho právnímu zástupci nebo jiné oprávněné osobě žádost o poskytnutí souhlasu s využitím upravených padělků k humanitárním účelům (vzor žádosti je uveden v příloze č. 19) a vydá rozhodnutí přejímající organizaci na základě údajů poskytnutých celními úřady, které pravomocně propadlé nebo zabrané padělky jsou vhodné k humanitárním účelům; v rozhodnutí budou mimo jiné precizovány povinnosti uvedené v ust. § 14b odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. s tím, že propadlé nebo zabrané zboží, které se považuje za propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu, bude upraveno v souladu s § 14b odst. 3 písm. b) zákona č. 191/1999 Sb. tak, že tyto úpravy nepřesáhnou meze obvyklých manipulací ve smyslu čl. 531 a bodů 16 a 19 přílohy 72 prováděcího nařízení; podmínky týkající se úpravy padělků budou vždy obsahovat přesné stanovení místa, kde budou úpravy provedeny a kde se musí zboží nacházet do doby jeho propuštění do režimu volného oběhu, a dále přesné formy manipulací, kterým může být zboží podrobeno, a povinnost přejímající organizace nahlásit příslušnému celnímu úřadu ve stanovené lhůtě dodání padělků do určeného místa, jakož i následné zahájení jejich úprav, b) uzavírá jménem GŘC písemnou smlouvu s přejímající organizací nebo jejím zřizovatelem, jde-li o organizační složku územního samosprávného celku, o bezúplatném převodu padělků k humanitárním účelům podle odstavce 1; o bezúplatném nakládání s padělky k humanitárním účelům mezi organizačními složkami státu vyhotoví zápis podle zvláštního právního předpisu23); smlouva nebo zápis bude mimo jiné obsahovat odkaz na § 14b odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb., s tím, že přesné podmínky týkající se zejména úprav padělků budou rozvedeny v rozhodnutí podle písmene a), c) ověřuje splnění požadovaných podmínek týkajících se přejímajících organizací podle ustanovení § 14b odst. 2 zákona č. 191/1999 Sb., d) zasílá kopii pravomocného rozhodnutí podle písmene a) a kopii uzavřené smlouvy o bezúplatném převodu nebo zápisu podle písmene b) celnímu úřadu, který rozhodl o zabrání nebo propadnutí zboží, a celnímu úřadu, v jehož územní působnosti budou předmětné úpravy prováděny, není-li totožný s celním úřadem, který o propadnutí nebo zabrání zboží rozhodoval, e) vede kompletní dokumentaci včetně evidence dokladů vztahujících se k jednotlivým převodům padělků určených k humanitárním účelům, a to bez ohledu na územní působnost celního úřadu, kde byly předmětné padělky zadrženy nebo kde jsou skladovány, f) koordinuje činnosti celních úřadů, které souvisejí s prováděním bezúplatných převodů padělků určených k humanitárním účelům. (3) Celní úřad v dané oblasti 23)
Zákon č. 219/2000 pozdějších předpisů.
Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění
14
a) informuje CŘ HK o propadlých nebo zabraných padělcích vhodných k humanitárním účelům, a to bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zboží, b) provádí podle § 14b odst. 5 zákona č. 191/1999 Sb. kontrolu plnění povinností přejímající organizace, které se týkají úprav padělků určených k humanitárním účelům a následné likvidace odstraněných ochranných známek; o výsledcích kontroly vyhotovuje úřední záznam, který zasílá na vědomí CŘ HK; při zjištění podezření z porušení povinností podle § 14b odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. postupuje podle zvláštního aktu řízení24). Čl. 14 Postup celních úřadů při propouštění zboží určeného k humanitárním účelům do volného oběhu (1) Pokud bylo u padělků rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, mění se tímto jejich vlastník. Vlastníkem propadnutého nebo zabraného zboží se stává stát (§ 28a odst. 2 a § 28b odst. 2 zákona č. 191/1999 Sb.). (2) V souladu s čl. 867 prováděcího nařízení se celní status propadlého nebo zabraného zboží nemění a takové zboží má stále status zboží, které není zbožím Společenství. (3) V souladu s čl. 867a odst. 1 prováděcího nařízení se propadlé nebo zabrané zboží považuje za propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu. (4) Podle čl. 16 nařízení č. 1383/2003 nelze propustit do volného oběhu padělky. Podle čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1383/2003 lze však kromě zničení padělků s nimi naložit mimo obchodní toky tak, aby se zabránilo způsobení újmy držiteli práva, a to bez jakékoli náhrady a bez finančního zatížení státní pokladny. Předmětem celního řízení mohou být pouze upravené padělky ve smyslu § 14b odst. 3 písm. b) zákona č. 191/1999 Sb., aby bylo zajištěno, že v okamžiku propuštění tohoto zboží do režimu volného oběhu neobsahuje prvky porušující práva duševního vlastnictví. (5) Rozhodnutí o propuštění upravených padělků do režimu volného oběhu vydá celní úřad, který zboží zadržel a v jehož skladové evidenci se zboží nachází, a to z moci úřední v souladu s čl. 867a odst. 3 prováděcího nařízení, dle kterého, pokud je se zbožím naloženo jinak, než že by bylo prodáno, splní formality k přidělení celně schváleného určení celní správa. (6) Při kontrole upravených padělků před jejich propuštěním do režimu volného oběhu postupuje propouštějící celní úřad v součinnosti s celním úřadem, v jehož územní působnosti byly úpravy padělků provedeny (liší-li se od celního úřadu, který zboží zadržel). (7) O předání zboží určeného k humanitárním účelům vyhotoví předávající celní úřad protokol s uvedením zejména jeho množství a druhu tak, aby bylo možné je ztotožnit podle údajů uvedených ve smlouvě podle čl. 13 odst. 2 písm. b) a rozhodnutí podle odstavce 5.
Čl. 15 Náklady 24)
SP č. č. 34/2006 - Postup celních orgánů při správním trestání – správní a pořádkové delikty
15
(1) Náklady spojené s držením zboží pod celním dohledem uhradí držitel práva v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 191/1999 Sb. s odkazem na čl. 6 nařízení č. 1383/2003. (2) Náklady za zničení zboží zjednodušeným postupem uhradí dovozce nebo vývozce, nejsou-li v době, kdy se o nákladech rozhoduje, tyto osoby známy nebo již neexistují nebo se nepodařilo zjistit jejich pobyt či sídlo, zničení se provede na náklady držitele práva v souladu s § 14 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. Dovozce, vývozce nebo držitel práva mohou zajistit zničení zboží pod dohledem celního úřadu (§14 odst. 5 zákona č. 191/1999 Sb.). (3) Náklady na odstranění ochranných známek (po souhlasu držitele práva) z propadlých nebo zabraných padělků podle § 14a odst. 2 písm. a) zákona č. 191/1999 Sb. nebo na zničení propadlého nebo zabraného zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví podle § 14a odst. 2 písm. b) zákona č. 191/1999 Sb., uhradí osoba, která se dopustila správního deliktu podle zákona č. 191/1999 Sb. Je-li pachatel správního deliktu osobou neznámou nebo osobou, která není za spáchání správního deliktu odpovědná, zajistí celní úřad zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví a u něhož bylo vysloveno zabrání, na náklady držitele práva. Obdobně se postupuje i v případě, že pachatel správního deliktu v době, kdy se o nákladech za zničení rozhoduje, zemřel nebo již neexistuje nebo se nepodařilo zjistit jeho pobyt či sídlo. (4) Pro řízení o vyměření nákladů podle odstavců 1 až 3, které je samostatně zahajováno a vedeno nezávisle na řízení o správním deliktu, se použije správní řád. Náhrady nákladů podle odstavců 1 až 3 jsou příjmy státního rozpočtu. (5) Zničení zboží zajistí celní úřad pod dohledem 3 celníků (§ 14 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb.). O zničení zboží podle odstavce 2 a 3 se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede také množství a popis zboží a který podepíší 3 celníci (§14 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb.). Čl. 16 Náklady za držení zboží pod celním dohledem (1) Odchylně od čl. 15 odst. 1, náklady za držení zboží pod celním dohledem nelze držiteli práva vyměřit za období, kdy celní úřad zadržel zboží podezřelé z porušování práv duševního vlastnictví podle čl. 4 nařízení č. 1383/2003 a § 9 zákona č. 191/1999 Sb. při postupu z moci úřední, tedy předtím, než držitel práva podal žádost o přijetí opatření nebo tato byla přijata v souladu s čl. 5 nařízení č. 1383/2003. Je-li žádost o přijetí opatření podána podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 před uplynutím lhůty 3 pracovních dnů, lhůty uvedené v čl. 11 a 13 nařízení č. 1383/2003 začínají v souladu s čl. 5 nařízení č. 1891/2004 běžet až dnem následujícím po dni obdržení žádosti o přijetí opatření příslušným celním útvarem. (2) Pokud je zadržené zboží uskladněno ve skladu celního úřadu25), uplatní se s odkazem na § 13 odst. 1 zákona č. 191/1999 Sb. obdobně podmínky pro dočasné uskladnění zboží podle § 95 celního zákona. Náklady za držení zboží pod celním dohledem se vyměří v závislosti na hodnotě uskladněného zboží a délce jeho uskladnění, včetně nákladů na zadržení a přepravu v souvislosti se skladováním. (3) Pokud je zadržené zboží uskladněno ve skladu, který není skladem celního úřadu, náklady za držení zboží pod celním dohledem se vyměří na základě podkladů majitele nebo 25)
Čl. 7 SP č. 52/2006 – Správa zajištěného zboží a hospodaření s majetkem státu nabytým propadnutím, zabráním nebo přenecháním ve prospěch státu v Celní správě České republiky.
16
provozovatele tohoto skladu v závislosti na vynaložených nákladech na jeho uskladnění (zejm. skladné v závislosti na době uskladnění, náklady spojené s dopravou do skladu apod.). (4) Celní úřady jsou povinny vyměřit náklady za držení zboží pod celním dohledem vždy po splnění zákonných podmínek pro jejich vyměření. Náhrady nákladů podle odstavců 3 a 4 jsou příjmy státního rozpočtu. ČÁST TŘETÍ ČINNOST CELNÍCH ORGÁNŮ PODLE ZÁKONA Č. 634/1992 SB. Čl. 17 Dozor celních orgánů (1) Podle § 23 odst. 6 zákona č. 634/1992 Sb. provádí celní úřad dozor při ochraně vnitřního trhu podle citovaného zákona, v rámci kterého kontroluje a)
b) c)
dodržování zákazu klamavé obchodní praktiky nabízením nebo prodejem výrobků nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování uvedených výrobků za účelem jejich nabízení nebo prodeje a neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu26), v obchodním styku, dodržování zákazu nabízení za účelem prodeje, prodeje a vývozu mimo území České republiky výrobků, které jsou určeny pro humanitární účely27) , dodržování povinnosti provozovatele tržiště (tržnice) vést evidenci prodávajících.
(2) Dodržovat zákazy a povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou povinni prodávající, výrobci, dovozci nebo dodavatelé a podle § 27 zákona č. 634/1992 Sb. také osoby, které provozují činnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 634/1992 Sb. bez příslušného oprávnění. (3) Při dozoru v rámci ochrany spotřebitele je celník podle § 29 zákona č. 191/1999 Sb. oprávněn a) zastavovat osoby a vozidla, provádět kontrolu zavazadel, vozidel a jejich nákladů, přepravních a průvodních listin, b) vstupovat 1. do provozoven nebo skladových prostor určených k nabídce, skladování nebo prodeji zboží, 2. do provozoven a objektů užívaných výrobcem, dovozcem nebo distributorem a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací, c) ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami nebo je zastupují, a vyžadovat od nich potřebné údaje a písemná nebo ústní vysvětlení, d) vyzvat držitele práva, aby se vyjádřil ke zjištěním zakládajícím podezření z porušení jeho práv, nebo jej přizvat k výkonu dozoru, e) odebírat vzorky kontrolovaného zboží za účelem provedení analýzy, a to bez náhrady. Čl. 18 Kontrola prováděná celními úřady 26 )
Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. § 14b zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27)
17
(1) Při dozoru podle zákona č. 634/1992 Sb. postupují celní úřady v souladu s § 29 až 30a zákona č. 191/1999 Sb. Kontrola se zahajuje oznámením kontrolované osobě o účelu a předmětu kontroly. Každý člen kontrolní skupiny prokáže příslušnost k celní správě28). Před zahájením kontroly celní úřad, pokud je to možné, zjistí identifikační údaje kontrolované osoby podle údajů, kterými musí být provozovna označena29), a ověří totožnost fyzické osoby, která je kontrolovanou osobou nebo která zastupuje kontrolovanou osobu (statutární zástupce, zplnomocněný zástupce, pověřený zaměstnanec apod.), a oprávnění této osoby k zastupování (výpis z obchodního rejstříku, plná moc, pověření zaměstnavatele apod.). (2) V rámci kontroly celní úřad prvotně prověřuje, zda nabídkou, prodejem nebo skladováním zboží za účelem jeho nabídky nebo prodeje nedochází ke klamavé obchodní praktice podle § 5 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb. tím, že se v těchto případech jedná o zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví některým ze způsobů uvedených v čl. 3 písm. s), přičemž podmínky stanovené v čl. 5 se uplatní přiměřeně. (3) V případě zjištění nebo podezření, že kontrolovaná osoba má v držení zboží určené pro humanitární účely, prověřuje celní úřad také, zda nedochází k porušování zákazu nabídky, prodeje a vývozu zboží určeného pro humanitární účely podle § 7b zákona č. 634/1992 Sb. a zda nedošlo ze strany přejímající organizace k porušení povinností stanovených v § 14b odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. a povinností stanovených ve smlouvě o poskytnutí zboží k humanitárním účelům, uzavřené podle § 14b odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb., nebo v zápisu podle zvláštního zákona22). (4) Pro posouzení kontrolovaného zboží může celní úřad držitele práva vyzvat k vyjádření ohledně zjištění zakládajících podezření z porušení jeho práv či jej přizvat k výkonu dozoru podle § 29 odst. 1 písm. d) zákona č. 191/1999 Sb. Vyjádření držitele práva není právně vynutitelné a může být jedním z podkladů pro správní řízení. Před zahájením správního řízení celní úřad vyzve držitele práva, respektive jeho zástupce k vydání dokumentace k zadrženému zboží z důvodu podezření, že porušuje některá práva duševního vlastnictví neformálním dopisem, po zahájení správního řízení o správním deliktu v souladu se správním řádem v rámci dokazování (ust. § 51 správního řádu). Pokud celní úřad nebude mít k dispozici vyjádření držitele práva, rozhodne na základě podkladů, které má k dispozici. (5) O provedené kontrole sepíše celní úřad protokol o kontrole30) (ke každé kontrolované osobě samostatně), jehož vzor je uveden v příloze č. 20. Nedílnou součástí spisu o kontrole jsou kromě protokolu o kontrole také zejména kopie Rozkazu ke službě vyhotoveného v souladu se zvláštním vnitřním aktem řízení31), dále například kopie dokladů předložených kontrolovanou osobou, písemná vysvětlení kontrolované osoby a další materiály, o které se kontrolní zjištění opírá, a řádná dokumentace zjištěných skutečností o kontrolovaných výrobcích nebo zboží (fotografie, videozáznam, apod.). Členové kontrolní skupiny celního úřadu jsou povinni protokol o kontrole podepsat, seznámit kontrolovanou osobu s jeho obsahem a předat jí stejnopis protokolu. (6) Při provádění dozoru podle zákona č. 634/1992 Sb. může celní úřad podle § 29a odst. 1 zákona č. 191/1999 Sb. zadržet zboží (bez ohledu na práva třetích osob), které je při nabídce nebo prodeji podezřelé z porušení zákazu klamavé obchodní praktiky nebo zákazu nabízení, prodeje a vývozu zboží určeného pro humanitární účely. Při zadržení zboží se použije § 9 odst. 3, 4 a 6 zákona č. 191/1999 obdobně. 28)
§ 28 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. § 17 odst. 7 a 8 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 30 ) §15 a 16 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 31) VP č. 1/2008 - Aplikace Mobilní dohled v Celní správě ČR. 29)
18
(7) Osoba, které bylo oznámeno opatření o zadržení zboží (faktický úkon), je povinna podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. zboží vydat celnímu úřadu. Není-li zadržené zboží na výzvu celnímu úřadu vydáno, přistoupí celní úřad k jeho odnětí podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. O vydání nebo odnětí zadrženého zboží se sepíše protokol, v němž se uvedou důvody, pro něž bylo zboží zadrženo a dále množství a popis zadrženého zboží. Vzory protokolů o vydání nebo odnětí zboží jsou uvedeny v přílohách č. 21 a 22. Protokol podepíší 2 celníci a osoba, která zboží vydala nebo které bylo zboží odňato. Odmítnutí podepsání uvedeného protokolu se do něj poznamená. Druhopis protokolu o vydání nebo odnětí zboží se předá osobě, která zboží vydala, nebo které bylo odňato. Současně se zadržením zboží celní úřad osobu, které bylo zboží zadrženo, poučí o možnosti podání písemných námitek (§ 9 odst. 6 zákona č. 191/1999 Sb.). (8) Zadržení zboží s využitím postupu podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. (tj. ponechání zboží osobě, které bylo zadrženo) celní úřad uplatní pouze ve výjimečných případech. V těchto případech celní úřad rozhodnutím dotčené osobě uloží, že zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat a současně ji upozorní, že v případě porušení této podmínky se může dopustit přestupku nebo jiného správního deliktu podle § 15 písm. d) nebo § 23 písm. d) zákona č. 191/1999 Sb. Právní úkony, kterými byl tento zákaz porušen, jsou neplatné. Vzor rozhodnutí o uložení povinností po zadržení zboží je uveden v příloze č. 23. (9) Celní úřad může zadržet zboží bez ohledu na práva třetích osob. Proti zadržení zboží může dotčená osoba podat do 3 pracovních dnů od jeho uložení písemné námitky celnímu úřadu, který je uložil. Námitky nemají odkladný účinek a rozhoduje o nich ředitel celního úřadu, který zadržení uložil. Písemné rozhodnutí o námitkách bude vydáno bez zbytečného odkladu a doručí se dotčené osobě. Vzor rozhodnutí o námitkách je uveden v příloze č. 24. (10) Není-li celním úřadem identifikována osoba, které by bylo možno oznámit opatření o zadržení zboží, protokol o vydání nebo odnětí zboží podle odstavce 7 se nesepisuje. V protokolu o kontrole podle odstavce 5 nebudou údaje vztahující se ke kontrolované osobě vyplněny. V případě, že je celnímu úřadu kontrolovaná osoba známa (např. z evidence provozovatele tržiště, tržnice), avšak v době provádění kontroly není přítomna, celní úřad tuto skutečnost poznamená do protokolu o kontrole. (11) Nelze-li u zadrženého zboží uložit propadnutí nebo zabrání zboží, celní úřad zadržení zboží ukončí a zadržené zboží vrátí osobě, které bylo zadrženo (§ 29a odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb.). O vrácení zboží vyhotoví celní úřad protokol podle vzoru uvedeného v příloze č. 25. Pokud bylo zadržené zboží dotčené osobě ponecháno podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb., celní úřad ukončí zadržení včetně opatření uložených podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. rozhodnutím, jehož vzor je uveden v příloze č. 26. (12) Na kontrolu podle tohoto článku se nevztahuje zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou ustanovení o protokolu o kontrole. Čl. 19 Postup celních úřadů při kontrole na podnět oprávněné osoby (1) Oprávněná osoba může v souladu s § 8a odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. požádat celní úřad o provedení kontroly z vlastního podnětu, a to v rámci dozoru podle zákona č. 634/1992 Sb. v souladu s § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 191/1999 Sb.
19
(2) Na podnět podle odstavce 1 se nevztahuje správní řád a není stanovena jeho jednotná forma, neboť není podáním o zahájení řízení ve smyslu správního řádu, ale jen informačním podnětem pro činnost celního úřadu. (3) V podnětu ke kontrole podle odstavce 1 uvede oprávněná osoba zejména označení předmětu kontroly (např. popis zboží včetně fotodokumentace), přesné označení místa, kde má být kontrola provedena (zejm. přesné označení prodejních míst). (4) Pokud podnět ke kontrole nebude obsahovat uvedené náležitosti, celní úřad může při jeho ověřování požádat oprávněnou osobu o jeho doplnění nebo upřesnění, a to buď přímo na místě, nebo zasláním neformálního dopisu doplnění podnětu ke kontrole, včetně poskytnutí přiměřené lhůty k uvedenému. Pokud ani poté nebude mít celní úřad k dispozici dostatek informací nutných k provedení kontroly, sdělí tuto skutečnost oprávněné osobě a podnětem se dál nebude zabývat. (5) Po doplnění nebo upřesnění podnětu ke kontrole postupuje celní úřad v souladu s § 8a odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. (6) Celní úřad, který přijal podnět k provedení kontroly přesahující jeho územní působnost, jej zašle neprodleně všem ostatním celním úřadům, které jsou místně příslušné k provedení kontroly, a provede administrativní úkony nezbytné pro stanovení výše jistoty za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu, za všechny dotčené celní úřady. Jedná-li se o podnět ke kontrole v rámci územní působnosti více celních úřadů podřízených jednomu celnímu ředitelství, celní úřad, který přijal podnět ke kontrole, uvědomí odbor 03 příslušného celního ředitelství, který je příslušný ke koordinaci kontrolní akce a současně zašle podnět na vědomí odboru 33 GŘC. Jedná-li se o podnět ke kontrole v rámci územní působnosti více celních úřadů podřízených více celním ředitelstvím, uvědomí celní úřad, který podnět ke kontrole přijal, o tomto odbor 33 – Dohledu GŘC. Celní úřad, který obdržel podnět ke kontrole a není místně příslušným, jej neprodleně zašle místně příslušnému celnímu úřadu a o tomto uvědomí oprávněnou osobu. (7) Celní úřad, který obdržel podnět k provedení kontroly a je místně příslušným, nebo přijal podnět k provedení kontroly podle odstavce 6, stanoví celkovou výši jistoty32) a oznámí ji oprávněné osobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 27. Jistotu má oprávněná osoba povinnost složit do 15 dnů ode dne podání podnětu. (8) Jistota se skládá na depozitní účet s předčíslím 6015 celního úřadu, který přijal podnět k provedení kontroly. K identifikaci platby se uvede jako variabilní symbol IČ oprávněné osoby, jako specifický symbol 6341992 a jako konstantní symbol 9148. Po přijetí platby ji celní úřad zaeviduje v informačním systému pod kódem 99040. (9) Pokud ve lhůtě do 15 dnů ode dne podání podnětu není složena jistota na účet celního úřadu, nemá celní úřad povinnost podnět prošetřit. Tímto není dotčeno oprávnění celního úřadu k provedení kontroly, a to i v rozsahu odlišném od podnětu. (10) Celní úřad provede kontrolu na základě podnětu pouze v případě, že oprávněná osoba složila na účet celního úřadu, u kterého byl podnět podán, jistotu v požadované výši. V případě kontrolní akce přesahující územní působnost jednoho celního úřadu provádí dotčené celní úřady kontrolu podle pokynů útvaru celní správy, který je příslušný ke koordinaci dané kontrolní akce. Každý celní úřad, který se podílel na realizaci kontrolní akce v rámci územní působnosti více celních úřadů, zašle celnímu úřadu, který podnět ke kontrole 32)
VP č. 82/2006 - Stanovení výše jistoty a skutečně vynaložených nákladů podle § 8a odst. 2 a 3 zákona č. 634/1992 Sb.
20
přijal a vyzval oprávněnou osobu ke složení jistoty, nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení kontroly ve své územní působnosti informaci o jejím výsledku včetně vyjádření, zda byla kontrolou prokázána oprávněnost podnětu. V případě, že kontrolou nebyla prokázána oprávněnost podnětu, každý dotčený celní úřad, zašle celnímu úřadu, který podnět ke kontrole přijal, také přehled skutečně vynaložených nákladů na kontrolu provedenou v jeho územní působnosti. (11) O provedené kontrole celní úřad sepíše protokol o kontrole podle čl. 18 odst. 5. Nedílnou součástí spisu je zejména protokol o vysvětlení, rozkaz ke kontrole, kopie dokladů předložených kontrolovanou osobou, písemná vysvětlení kontrolované osoby, další materiály, o které se kontrolní zjištění opírá, a řádná dokumentace zjištěných skutečností o kontrolovaném zboží (fotografie, videozáznam, apod.). Tuto dokumentaci celní úřad pořizuje i v případě, že kontrolou provedenou na základě podnětu oprávněné osoby není zjištěno zboží porušující práva duševního vlastnictví, a to za účelem prokázání neoprávněnosti podnětu. Členové kontrolní skupiny celního úřadu jsou povinni podepsat protokol o kontrole, seznámit kontrolovanou osobu s jeho obsahem a předat jí stejnopis protokolu. Seznámení se s obsahem protokolu a převzetí jeho stejnopisu kontrolovaná osoba potvrzuje svým podpisem. Odmítne-li se kontrolovaná osoba seznámit s obsahem protokolu nebo jej podepsat, uvede celní úřad tuto skutečnost do protokolu. (12) Je-li kontrolou provedenou celním úřadem na základě podnětu prokázána jeho oprávněnost, je celní úřad, který podnět přijal, povinen složenou jistotu poukázat zpět oprávněné osobě do 10 dnů od ukončení kontroly a oprávněnou osobu o tomto vyrozumět sdělením. (13) Ukončením kontroly, kterou byla prokázána oprávněnost podnětu, se rozumí ukončené správní řízení, v rámci kterého je konstatováno, že došlo k porušení povinností podle zákona č. 634/1992 Sb., tedy okamžik, kdy rozhodnutí o uložení propadnutí zboží nebo zabrání nabude právní moci. Pokud je na základě podnětu ke kontrole prováděna kontrola více celními úřady než jen tím, který přijal podnět ke kontrole, považuje se podnět za oprávněný, pokud je alespoň jediným celním úřadem pravomocně ukončeno správní řízení o porušení povinností podle zákona č. 634/1992 Sb. (14) Není-li kontrolou provedenou celním úřadem na základě podnětu nepřesahujícího jeho územní působnost prokázána oprávněnost podnětu, provede celní úřad, který kontrolu provedl, neprodleně po ukončení kontroly vyúčtování nákladů skutečně vynaložených na provedení kontroly a o vyúčtování těchto nákladů vydá rozhodnutí. V případě kontrolní akce přesahující územní působnost jednoho celního úřadu provede toto vyúčtování celní úřad, který přijal podnět ke kontrole, na základě podkladů zaslaných dotčenými celními úřady podle odstavce 10. Je-li výše poskytnuté jistoty vyšší než skutečně zjištěné náklady na kontrolu, je celní úřad povinen zjištěný rozdíl poukázat zpět oprávněné osobě do 10 dnů od ukončení kontroly. Je-li výše poskytnuté jistoty nižší než skutečně zjištěné náklady na kontrolu, zašle celní úřad, u kterého byla složena jistota, současně s vyúčtováním oprávněné osobě výzvu k uhrazení doplatku na účet celního úřadu, a to podle § 8a odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb. do 10 dnů ode dne doručení vyúčtování. K identifikaci platby se použijí symboly podle odstavce 8. (15) Finanční prostředky z jistoty nebo její části a doplatky, které jsou určeny k úhradě nákladů na kontrolu celního úřadu, celní úřad poukazuje na účet s předčíslím 19, který spravuje jemu nadřízené celní ředitelství. (16) Postup celních orgánů při účtování jistoty stanoví zvláštní vnitřní akt řízení33). 33)
VP č. 93/2006 - Účtování o jistotách složených na celní úřady za účelem úhrady nákladů na kontrolu z titulu podezření porušení některých práv duševního vlastnictví.
21
Čl. 20 Řízení o správním deliktu (1) Po zadržení zboží neznámé osobě provádí celní úřad před zahájením správního řízení další šetření ve věci identifikace osoby, která by mohla být jeho účastníkem. Není-li ani po provedení tohoto šetření účastník řízení identifikován, ustanoví celní úřad neznámé osobě opatrovníka podle § 32 odst. 2 písm. e) správního řádu. Obdobně postupuje celní úřad v případě, že po zjištění identifikačních údajů osoby, která má být účastníkem, nastala některá z ostatních skutečností uvedených v § 32 odst. 2 správního řádu. (2) Na základě zjištění, že výrobky nebo zboží, které porušují zákaz používání klamavých obchodních praktik způsobem uvedeným v § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb. nebo zákaz uvedený v § 7b zákona č. 634/1992 Sb. způsobem uvedeným v § 24 odst. 4 citovaného zákona a zajištění všech dostupných důkazů celní úřad provede řízení o porušení právních předpisů, při tom postupuje podle zvláštního vnitřního aktu řízení34). Rozhodováním celního úřadu o porušení právních předpisů podle § 24 zákona č. 634/1992 Sb. nejsou dotčena práva osob, které jsou účastníky správního řízení, aby nárok na ochranu svých práv uplatnily v občanském soudním řízení. (3) Je-li v rámci řízení o porušení právních předpisů zjištěno, že došlo k porušení zákazu klamavé obchodní praktiky nabízením nebo prodejem výrobků nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví způsobem uvedeným v § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb. nebo porušení zákazu uvedeného v § 7b zákona č. 634/1992 Sb. způsobem uvedeným v § 24 odst. 4 citovaného zákona, uloží celní úřad v rámci řízení o správním deliktu sankci pokuty dle § 24 odst. 10 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb. a propadnutí zboží dle § 28a zákona č. 191/1999 Sb., nebo rozhodne o zabrání zboží podle § 28b zákona č. 191/1999 Sb. (4) V případě zjištění porušení povinnosti provozovatele tržiště (tržnice) nebo obce vést evidenci prodávajících podle § 14a zákona č. 634/1992 Sb., zahájí celní úřad řízení o uložení pokuty podle § 24 odst. 10 písm. d) citovaného zákona. Uložená pokuta se uhradí na účet s předčíslím 19 (RP 2210) příslušného nadřízeného celního ředitelství. (5) Pokud je řízení o správním deliktu vedeno na základě podezření z porušení právních předpisů, které bylo zjištěno na základě podnětu ke kontrole, informuje celní úřad toho, kdo podnět ke kontrole podal, a to ve lhůtě do 1 měsíce od zjištění, zda podnět byl oprávněný či nikoliv. Čl. 21 Postavení držitelů práv v řízení o správním deliktu podle zákona č. 634/1992 Sb. S ohledem na skutečnost, že řízení ve věci porušení zákona č. 634/1992 Sb. je vedeno z moci úřední a že primárním účelem opatření celních orgánů je ochrana spotřebitele jako veřejného zájmu, nevystupují držitelé práv duševního vlastnictví nebo jejich zástupci jako účastníci tohoto řízení. Tito jsou vyzýváni k předložení podkladů pro rozhodnutí, zejména odborných vyjádření ohledně charakteru zboží, zda porušuje některá práva duševního vlastnictví. Nelze jim však připisovat úhradu nákladů, ať již v souvislosti se
34)
SP č. 34/2006 - Postup celních orgánů při správním trestání – správní a pořádkové delikty.
22
zadržením, skladováním, přepravou zboží nebo jeho zničením. Tyto náklady lze předepsat pouze kontrolované osobě.
Čl. 22 Nakládání s propadlým nebo zabraným zbožím Po nabytí právní moci rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, mohou být tyto zničeny nebo může být rozhodnuto o jejich využití pro humanitární účely. Tato možnost se vztahuje jen na propadlé nebo zabrané padělky. Pro využití zboží k humanitárním účelům platí přiměřeně ustanovení čl. 13 a 14. Čl. 23 Zničení propadlého nebo zabraného zboží (1) Pokud nejsou propadlé nebo zabrané padělky využitelné pro humanitární účely, přistoupí celní úřad k jejich zničení. (2) U propadlého nebo zabraného zboží, které bylo předmětem řízení o správním deliktu podle zákona č. 634/1992 Sb. a není padělkem, zajistí celní úřad jeho zničení. Čl. 24 Náklady vzniklé při výkonu dozoru (1) Náklady na zadržení zboží včetně nákladů na zajištění a přepravu v souvislosti se skladováním může uložit celní úřad kontrolované osobě v souladu s § 29a odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. Náklady spojené se zadržením zboží nebo výrobků jsou splatné do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. (2) Náklady na odstranění ochranných známek z propadlých nebo zabraných padělků a jejich zničení předepíše celní úřad osobě, která se dopustila správního deliktu. Uvedené náklady jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o nich. (3) Náklady na zničení propadlého nebo zabraného zboží, které bylo předmětem porušení zákazu klamavé obchodní praktiky, předepíše celní úřad v souladu s § 30 odst. 2 písm. b) zákona č. 191/1999 Sb. osobě, která se dopustila správního deliktu. Uvedené náklady jsou splatné do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o nich. Správním deliktem pro účely odstavců 2 a 3 se rozumí porušení zákazu používání klamavých obchodních praktik nebo zákazu nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely podle zvláštního právního předpisu. Je-li osoba, která se dopustila uvedených správních deliktů, osobou neznámou nebo není za spáchání správního deliktu odpovědná, celní úřad zajistí zničení předmětného zboží na náklady státu. (4) Náhrady nákladů podle odstavců 1 až 3 jsou příjmy státního rozpočtu. Čl. 25 Pořádková pokuta Osobě, která neumožní celnímu úřadu plnění úkolů v souvislosti s výkonem dozoru
23
podle zákona č. 634/1992 Sb. nebo mu neposkytne potřebnou součinnost, může celní úřad uložit v souladu s § 31c zákona č. 191/1999 Sb. pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Při uložení pořádkové pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání ve vztahu k povaze a účelu kontroly. Pořádkovou pokutu nelze uložit v blokovém řízení. Čl. 26 Společná ustanovení pro řízení při provádění dozoru Při řízení prováděném v rámci dozoru podle zákona č. 634/1992 Sb. se postupuje podle správního řádu, není-li zákonem č. 191/1999 Sb. stanoven zvláštní postup. ČÁST ČTVRTÁ ČINNOST CELNÍCH ORGÁNŮ V OBLASTI OCHRANY AUTORSKÝCH PRÁV Čl. 27 Postup celního úřadu při výkonu dohledu a kontroly (1) Podle § 42a odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. celní úřad může při výkonu dohledu a kontroly35) zajistit zboží (věc), které má status zboží Společenství a u kterého existuje podezření, že jeho držitel neoprávněně zasahuje do autorského práva36) (dále jen „věc“). O zajištění věci celní úřad neprodleně vydá, za použití správního řádu, rozhodnutí, jehož vzor je uveden v části A. přílohy č. 28 a doručí jej držiteli zboží. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Nelze-li písemné vyhotovení rozhodnutí vyhotovit a doručit příslušné osobě v místě zajištění věci, postupuje celní úřad při jeho ústním vyhlášení a písemném potvrzení podle § 143 odst. 2 a § 67 odst. 3 správního řádu. Vzor potvrzení o ústním vyhlášení rozhodnutí je uveden v části B přílohy č. 28. (2) Bezodkladně po zajištění věci celní úřad doručí autorovi, příslušnému kolektivnímu správci, právnické osobě oprávněné hájit zájmy autorů nebo osobám, kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, písemné oznámení o zajištění věci, jehož vzor je uveden v příloze č. 29. Toto oznámení celní úřad současně doručuje veřejnou vyhláškou37) na dobu nejméně 15 dnů. (3) Věc lze v případech uvedených v odstavci 1 zajistit na dobu nejvýše 1 měsíce ode dne vydání rozhodnutí o zajištění věci. Doba zajištění zboží může být delší než 1 měsíc v případě, že ve vztahu k zajištěné věci byl u příslušného soudu podán návrh na vydání předběžného opatření nebo uplatněn nárok na ochranu autorského práva, o kterém nebylo dosud rozhodnuto. Autor, příslušný kolektivní správce, právnická osoba oprávněná hájit zájmy autorů nebo osoby, kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, jsou povinni písemně sdělit celnímu úřadu, zda hodlají uplatnit nárok na ochranu autorského práva u soudu, a to ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zajištění věci. (4) Celní úřad zruší zajištění věci a vrátí zajištěnou věc osobě, které byla zajištěna, jestliže a) autor, příslušný kolektivní správce, právnická osoba oprávněná hájit zájmy autorů nebo osoby, kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, ve lhůtě
35)
§ 5 odst. 3 písm. a) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 4 odst. 13 a 14 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 36) § 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 37) § 25 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
24
15 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zajištění věci písemně sdělili celnímu úřadu, že nehodlají uplatnit nárok na ochranu autorského práva u soudu, nebo b) lhůta podle písmene a) marně uplynula. (5) V případě zrušení zajištění věci o tom celní úřad vydá rozhodnutí podle § 61 odst. 3 správního řádu a v souladu s § 42a odst. 3 zákona č. 121/2000 Sb. vrátí na základě protokolu věc osobě, které byla zajištěna. Vzor rozhodnutí o zrušení zajištění věci a protokolu o vrácení zajištěné věci je uveden v příloze č. 30. Čl. 28 Postup celního úřadu v případě rozhodnutí soudu o neoprávněném zásahu do autorského práva (1) V případě, že bylo příslušným soudem pravomocně rozhodnuto, že došlo k neoprávněnému zásahu do autorského práva, předá celní úřad zajištěnou věc osobě, která nárok na ochranu autorského práva u soudu uplatnila. O předání věci celní úřad učiní záznam do spisu a sepíše protokol podle vzoru uvedeného v příloze č. 31, do kterého potvrdí předání věci svým podpisem pracovník pověřený ředitelem celního úřadu nebo jeho zástupcem a osoba, které se zajištěné zboží předává. (2) V případech uvedených v odstavci 1 uloží celní úřad rozhodnutím podle § 42a odst. 5 zákona č. 121/2000 Sb. osobě, které byla věc zajištěna, povinnost uhradit náklady, které celnímu úřadu prokazatelně vznikly v souvislosti se zajištěním, uskladněním a předáním zajištěné věci. (3) Náhrady nákladů podle odstavce 2 jsou příjmy státního rozpočtu. ČÁST PÁTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 29 Oznamovací povinnost (1) Celní úřad neprodleně informuje odbor 03 Pátrání a dohledu příslušného celního ředitelství, který vykonává stanovené úkony trestního řízení v postavení policejního orgánu38), o zjištěném podezření z porušení práv duševního vlastnictví v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že porušením právních předpisů došlo současně ke spáchání trestného činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu39), porušování průmyslových práv40) nebo porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi41). (2) Odbor 03 příslušného celního ředitelství informuje zpětně celní úřad, který mu podal informaci podle odstavce 1, jak bylo s touto informací naloženo (např. byly zahájeny úkony v trestním řízení, trestní řízení bylo ukončeno). Čl. 30 Zrušovací ustanovení 38)
§ 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. § 268 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 40) § 269 zákona č. 40/2009 Sb. 41) § 270 zákona č. 40/2009 Sb. 39)
25
Zrušuje se 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Služební předpis č. 4/2009. Služební předpis č. 35/2010. Výkladové stanovisko č. 2/2009. Výkladové stanovisko č. 7/2009. Výkladové stanovisko č. 1/2011. Výkladové stanovisko č. 2/2011. Čl. 31 Účinnost Tento SP nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení ve Věstníku CS.
brig. gen. JUDr. Ing. Pavel Novotný, v.r. generální ředitel GŘC
26
Seznam příloh: 1. Vzor oznámení o zadržení zboží podle článku 4 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 a § 9 odst. 1 zákona č. 191/1999 Sb. 2. Vzor protokolu o vydání zboží podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. 3. Vzor protokolu o odnětí zboží podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. 4. Vzor výzvy k udělení souhlasu se zničením zboží podle § 14 zákona č. 191/1999 Sb. 5. Vzor rozhodnutí o námitkách podle § 9 odst.6 zákona č. 191/1999 Sb. 6. Vzor rozhodnutí o uložení povinností podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. 7. Vzor protokolu o vrácení zboží podle § 9 odst. 5 zákona č. 191/1999 Sb. 8. Vzor rozhodnutí podle § 9 odst. 5 zákona č. 191/1999 Sb. 9. Vzor protokolu o vydání § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. 10. Vzor protokolu o odnětí zboží podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. 11. Vzor výzvy k udělení souhlasu se zničením zboží podle § 14 zákona č. 191/1999 Sb. 12. Vzor rozhodnutí o uložení povinností podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. 13. Vzor rozhodnutí o námitkách podle § 9 odst.6 zákona č. 191/1999 Sb. 14. Vzor oznámení o zadržení zboží podle článku 9 odst. 1 nařízení č. 1383/2003 a § 9 odst. 1 zákona č. 191/1999 Sb. 15. Vzor usnesení o prodloužení lhůt 16. Vzor rozhodnutí podle § 9 odst. 5 zákona č. 191/1999 Sb. o zrušení rozhodnutí o uložení povinností podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. 17. Vzor protokolu o předání/zaslání vzorků podle čl. 9 odst. 3 nařízení č. 1383/2003 18. Vzor rozhodnutí o zničení zboží zjednodušeným postupem podle § 14 zákona č. 191/1999 Sb. 19. Vzor žádosti o poskytnutí zboží k humanitárním účelům 20. Vzor protokolu o kontrole při dozoru podle zákona č. 634/1992 Sb. 21. Vzor protokolu o vydání zboží podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. 22. Vzor protokolu o odnětí zboží podle § 9 odst. 3 zákona č. 191/1999 Sb. 23. Vzor rozhodnutí o uložení povinností podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. 24. Vzor rozhodnutí o námitkách podle § 9 odst.6 zákona č. 191/1999 Sb. 25. Vzor protokolu o vrácení zboží 26. Vzor rozhodnutí podle § 9 odst. 5 zákona č. 191/1999 Sb. o zrušení rozhodnutí o uložení povinností podle § 9 odst. 4 zákona č. 191/1999 Sb. 27. Vzor sdělení o výši jistoty podle zákona č. 634/1992 Sb. 28. Vzor rozhodnutí o zajištění věci podle § 42a zákona č. 1221/2000 Sb. a vzor potvrzení o ústním vyhlášení 29. Vzor oznámení o zajištění podle § 42a odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb. 30. Vzor rozhodnutí o zrušení zajištění věci a protokolu o vrácení zajištěné věci podle § 42a odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. 31. Vzor protokolu o předání věci podle § 42a odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb.
27
