CELNÍ SPRÁVA ČR Generální ředitelství cel
Služební předpis č. :
93 / 2012
Výhradně pro informativní účely a pracovní použití Věc : Správa tradičních vlastních zdrojů Evropské unie Změny a doplňky: SP č. 10/2013 Aktualizované znění ke dni:
30/05/2013
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Předmět úpravy Tento služební předpis (dále jen „SP“) upravuje jednotný postup orgánů Celní správy České republiky (dále jen „celní orgány“) v oblasti správy tradičních vlastních zdrojů (dále jen „TOR“) - cla stanovená ve společném celním sazebníku a další poplatky, současné i budoucí (dále jen „cla“) zavedené orgány Evropské unie (dále jen „EU“). Čl. 2 Právní úprava Oblast TOR EU je upravena a) nařízením Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „CC“), b) nařízením Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „CCIP“), c) rozhodnutím Rady č. 2000/597/ES, Euratom, ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství, v platném znění (dále jen „RR 597/2000“)1), d) rozhodnutím Rady č. 2007/436/ES, Euratom, ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství, v platném znění (dále jen „RR 436/2007“),
výhradou odstavce 2 se s účinkem od 1. ledna 2007 zrušuje rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom. Veškeré odkazy na rozhodnutí Rady 70/243/ESUO, EHS, Euratom ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství, na rozhodnutí Rady 85/257/EHS, Euratom ze dne 7. května 1985 o systému vlastních zdrojů Společenství, na rozhodnutí Rady 88/376/EHS, Euratom ze dne 24. června 1988 o systému vlastních zdrojů Společenství, na rozhodnutí 94/728/ES, Euratom ze dne 31. října 1994 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství, nebo na rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom se považují za odkazy na toto rozhodnutí. 1)S
e) nařízením Rady (ES, EURATOM) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství, v platném znění (dále jen „NR 1150/2000“), f)
rozhodnutím Komise č. 97/245 ES, Euratom ze dne 20. března 1997 o postupech, jimiž členské státy předávají Komisi informace v rámci systému vlastních zdrojů Společenství, v platném znění (dále jen „RK 245/1997“),
g) nařízením Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, v platném znění (dále jen „NR 1225/2009“), h) nařízením Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, v platném znění (dále jen „NR 597/2009“), i)
nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských Společenství, v platném znění,
j)
nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem v platném znění,
k) nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1026/1999, kterým se určují pravomoc a povinnosti zástupců pověřených Komisí provádět kontroly vlastních zdrojů Společenství, v platném znění, l)
zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“),
m) zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, n) zákonem č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky. Čl. 3 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto SP se rozumí a) evidencí cla a daní centrální (dále jen „aplikace ECDC“) portálová evidence stavů vyměřených celních dluhů na centrálních datech v programu aplikace ECDC, která se člení na evidenci předpisů cla a daní, deník pro evidenci cla a daní a pokladní evidenci, b) evidencí „CLO - centrální evidence A“ (dále jen „účet A“) evidence částek cla, které mají status A, vedená Generálním ředitelstvím cel (dále jen „GŘC“), c) evidencí „CLO – centrální evidence B“ (dále jen „účet B“) evidence částek cla, které mají status B, vedená GŘC, d) dnem zápisu částky cla do aplikace ECDC den, kdy bylo rozhodnutí o vyměření nebo doměření zaúčtované částky cla vydáno celním orgánem, e) statusem A vyměřené částky cla skutečnost, že se jedná o 1. uhrazenou částku cla, nebo 2. neuhrazenou, ale zajištěnou částku cla, kde proti výměru nebylo podáno napadení, 2
f) statusem B vyměřené částky cla skutečnost, že se jedná o 1. neuhrazenou a nezajištěnou částku cla, nebo 2. neuhrazenou, zajištěnou částku cla, kde proti výměru bylo podáno napadení, g) rozhodným dnem den, který má vliv na vznik, změnu nebo zánik statusu částky cla, h) konečným dnem den, kdy systém po zaúčtování částek z bankovních výpisů České národní banky (dále jen „ČNB“) provede automaticky přepočet evidovaných částek cel na účtu A i B, tento přepočet uzavře a fixně přiřadí k příslušnému měsíci. Pověřený zaměstnanec odboru 21 GŘC povolí podpisy, kterými budou schváleny jednotlivé dílčí výkazy účtovaných částek cel za celní úřady pro příslušný měsíc, i) příslušným měsícem měsíc, za který se podává hlášení formou výpisu z účtu A, j) příslušným čtvrtletím čtvrtletí, za které se podává hlášení formou výpisu účtu B, k) celním dluhem povinnost osoby zaplatit dovozní clo (celní dluh při dovozu) nebo vývozní clo (celní dluh při vývozu), které je uplatňováno pro určité zboží podle platných předpisů EU, l) dovozním clem 1. clo a poplatky s rovnocenným účinkem2) vybírané při dovozu zboží, 2. dovozní poplatky zavedené v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „CAP“) nebo v rámci zvláštních úprav platných pro některé druhy zboží vzniklého zpracováním zemědělských produktů, m) vývozním clem 1. clo a poplatky s rovnocenným účinkem vybírané při vývozu zboží, 2. vývozní poplatky zavedené v rámci CAP nebo v rámci zvláštních úprav platných pro některé druhy zboží vzniklého zpracováním zemědělských produktů, n) částkou cla dovozní nebo vývozní clo vyplývající z celního dluhu, o) databází TARIC integrovaný tarif EU. Databáze, jejímž základem je Kombinovaná nomenklatura, na kterou jsou navázány celní sazby a zákazy a omezení uplatňovaná EU, p) výměrem cla všechna rozhodnutí, kterými byla vyměřena nebo dodatečně vyměřena částka cla, daní a penále3) (včetně nezaúčtovaných částek cla), r) napadením výměru cla podání 1. odvolání nebo žádosti o obnovu řízení4) nebo 2. žaloby5),
Čl. 2 písm. x) VP 62/2007 Výkaznictví a reporting v oblasti tradičních vlastních zdrojů. § 251 DŘ. 4) § 108 odst. 1 písm. a) nebo b) DŘ. 5) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 2) 3)
3
s) systémem výpočtu cla aplikace e-WDIS, e-Dovoz, e-Vývoz, t) systémem programové vybavení podporující webovou aplikaci ECDC, u) dnem vydání rozhodnutí den, kdy je učiněn úkon směřující k doručení tohoto rozhodnutí; v případě, že se rozhodnutí nedoručuje, rozumí se jím den, kdy bylo podepsáno úřední osobou dle § 101 odst. 2 DŘ, v) limitní částkou cla (dále jen „limitní částka“) částka, která je celními orgány vyměřována, avšak nezaúčtována6); v případech vracení nebo promíjení částky cla se touto částkou rozumí číselný údaj roven hodnotě uvedené v číselníku celní správy nebo nižší. ČÁST DRUHÁ EVIDENCE A VYKAZOVÁNÍ TOR Čl. 4 Nezaúčtování částky cla do aplikace ECDC a její následné nevybrání (1) Celní orgány při vyměřování částky cla nezaúčtují tuto částku do aplikace ECDC v případech, ve kterých je rovna limitní částce nebo je nižší. Limitní částku systém výpočtu cla vyměří, avšak nezaúčtuje do aplikace ECDC automaticky. (2) Celní orgán nezaúčtovanou limitní částku nevybírá. Postup stanovení limitní částky je uveden v metodické příručce na stránkách oddělení 216 GŘC Metodiky kontrol a správy TOR. Pro účely posouzení limitní částky se údaje uvedené ke každé položce zboží při prvotním účtování7) považují za samostatné celní prohlášení. (3) V případech, že se jedná o dodatečně zaúčtovanou částku cla,8) se údaje uvedené ke každé položce zboží pro účely dodatečného vybírání částky cla považují za samostatné celní prohlášení. Dodatečně nebude vybírána částka cla z té položky zboží uvedené v celním prohlášení, která je rovna limitní částce, nebo je nižší. Za původně vyměřenou částku cla se považuje i nulová částka cla. (4) Výše vyměřené, ve výrokové části výměru cla.
ale
nezaúčtované
limitní
částky
cla
se
uvede
(5) Při souběhu částek klasického cla s prozatímním antidumpingovým nebo vyrovnávacím clem může být do aplikace ECDC zapsána i částka cla, která je rovna limitní částce nebo je nižší. ČÁST TŘETÍ APLIKACE ECDC, VZNIK NÁROKU EU NA ČÁSTKY CLA Čl. 5 Aplikace ECDC (1) Pro účely účtování částek cel vede GŘC aplikaci ECDC. Aplikace ECDC je rozdělena na více modulů, z nichž pro účely vedení TOR slouží modul TOR. Modul TOR je rozdělen na účty A a B.
Čl. 217 odst. 1 písm. c) CC v kontextu s ustanovením čl. 868 odstavce 1 CCIP. Čl. 217 CC. 8) Čl. 220 CC. 6) 7)
4
(2) Pro přiřazení každé jednotlivé částky cla k účtu A nebo B je rozhodující status této částky při jejím vyměření, a dále změna statusu v rozhodné dny. Následně, pro vyhotovení výpisu z účtu A či zápisu na účet B, je rozhodující status částky cla (status A nebo status B), který má k patnáctému dni druhého měsíce následujícího po příslušném měsíci (výpis z účtu A v konečný den), resp. který má k patnáctému dni druhého měsíce následujícího po každém měsíci příslušného čtvrtletí (zápis na účet B v konečný den, po splnění podmínky pak také výpis z účtu B). (3) Pro přiřazení částky cla k příslušnému měsíci je rozhodným dnem den, kdy bylo vydáno rozhodnutí. (4) Odchylně od rozhodného dne uvedeného v odst. 3 je rozhodným dnem při: a) úhradě částky cla vedené v účetnictví den, kdy je hrazená částka cla připsána na účet celního úřadu, b) napadení výměru den, kdy celní orgán přijal podání, které bylo posouzeno jako napadení, c) prominutí částky cla den, kdy bylo snížení částky cla celním úřadem zapsáno do ECDC, d) dodatečném zajištění den, kdy celní úřad na základě dispozice dlužníka rozhodl o přijetí dodatečného zajištění, e) rozhodnutí o napadení den, kdy bylo rozhodnutí o napadení vydáno, f) odepsání částky cla den, kdy byl podepsán návrh na odpis nedoplatku příslušným služebním funkcionářem. (5) Rozhodné dny jsou blíže specifikovány v dalších ustanoveních tohoto předpisu. (6) Pokud má být rozhodným dnem den, kdy byl učiněn úkon k doručení rozhodnutí, musí být následně splněna také podmínka vyrozumění příjemce rozhodnutí. (7) V případě, že nelze příjemce rozhodnutí vyrozumět z důvodu uplynutí lhůty pro sdělení částky cla dlužníkovi, postupuje celní úřad podle jiného vnitřního aktu řízení9). (8) Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí nemá na změnu statusu částky cla a případný převod této částky cla mezi účty B a A vliv, pokud dále není stanoveno jinak. Čl. 6 Den vzniku nároku (1) Nárok EU na clo vzniká, jakmile jsou splněny podmínky stanovené celními předpisy, které se týkají zapsání částky cla na účty a vyrozumění dlužníka. Za podmínky stanovené celními předpisy se považuje možnost celních orgánů vypočítat částku cla a určit dlužníka. (2) Dnem vzniku nároku je den zapsání částky cla do aplikace ECDC postupem podle jiného vnitřního aktu řízení10).
9)
SP č. 40/2009 Pravidla aplikace lhůt pro výpočet, zaúčtování, sdělení a platbu cla.
SP č. 33/2010 Evidence a odvody cla, daní a dalších poplatků vyměřených v rámci celního řízení, platební styk. 10)
5
(3) Částka cla vedená na účtu B se odvede Komisi nejpozději první pracovní den po devatenáctém dni druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla uhrazena. (4) Je-li v konečný den uhrazena částka cla se statusem B, změní se její status v tento den, avšak teprve na základě informace o její úhradě, která je GŘC zaslána následující den. Tato částka cla se vede na účtu B pro předchozí odvodové období nadále bez ohledu na skutečnost, že byla v konečný den uhrazena. Pro následující odvodové období je částka cla již vedena na účtu A. ČÁST ČTVRTÁ ÚHRADA CELNÍHO DLUHU Čl. 7 Den zápisu úhrady částky cla do ECDC (1) Pro účely sledování dne splatnosti a pro výpočet úroků z prodlení platby částky cla se za den platby považuje den stanovený podle § 166 odst. 1 DŘ. U neidentifikovatelných plateb se za den úhrady částky cla považuje den stanovený podle § 164 odst. 2 DŘ. (2) Částka cla hrazená započtením přeplatku na jiném clu nebo dani je uhrazena dnem, který následuje po dni vzniku přeplatku, pokud tento nastal po dni vzniku nedoplatku, jinak v den vzniku nedoplatku. V případě vyhovění žádosti o použití přeplatku na úhradu nedoplatku u jiného správce daně nebo na úhradu nedoplatku jiného daňového subjektu, se za den platby úhrady považuje den, kdy žádost došla příslušnému správci daně. Částka cla hrazená převodem z jistoty poskytnuté složením hotovosti je uhrazena dnem, kdy celní úřad obdržel písemnou žádost složitele s označením cla nebo daně, které mají být převodem ze složené celní jistoty uhrazeny. (3) Uhrazenou částku cla je možné do aplikace ECDC zapsat teprve v den, kdy GŘC obdrží výpis z ČNB, ve kterém je částka cla uvedena. Zápis úhrady částky cla provádí systém automaticky. V případech, že se jedná o neidentifikovatelnou platbu, celní úřad přeúčtuje částku cla na příslušný variabilní symbol. ČÁST PÁTÁ ANTIDUMPINGOVÉ NEBO VYROVNÁVACÍ CLO, CELNÍ KVÓTY Čl. 8 Zaúčtování antidumpingového nebo vyrovnávacího cla, celní kvóty (1) Antidumpingové nebo vyrovnávací clo se vybírá nezávisle na clech, daních či jiných dávkách vybíraných při dovozu zboží propouštěného do režimu volného oběhu. (2) Celní dluh ve výši částky prozatímního antidumpingového nebo vyrovnávacího cla při propuštění zboží do režimu volného oběhu musí být zajištěn. (3) Je-li v Úředním věstníku EU zveřejněno nařízení Komise, kterým je vyhlášeno prozatímní antidumpingové nebo vyrovnávací clo, celní úřad nezaúčtuje do aplikace ECDC částku prozatímního antidumpingového nebo vyrovnávacího cla. (4) Je-li v Úředním věstníku EU vyhlášeno nařízení Komise, kterým se stanoví konečné antidumpingové nebo vyrovnávací clo, celní úřad zaúčtuje tuto částku do aplikace ECDC ve lhůtě podle platných celních předpisů11) do aplikace ECDC. 11)
Čl. 218 odst. 2 CC.
6
(5) Je-li konečné antidumpingové nebo vyrovnávací clo vyšší než toto clo prozatímní, celní úřad částku rozdílu cla nevybírá. Je-li konečné antidumpingové nebo vyrovnávací clo nižší než toto clo prozatímní, clo se nově přepočítá a vyměří se v této nižší částce. Není-li konečné clo stanoveno, není prozatímní antidumpingové nebo vyrovnávací clo do aplikace ECDC zaúčtováno12). (6) Nelze-li dováženému zboží, byť částečně, přiznat zvýhodněnou celní sazbu v rámci celní kvóty, zapíše celní úřad do systému výpočtu cla tu částku cla, která představuje rozdíl mezi částkou cla vyměřenou na základě zvýhodněné celní sazby a částkou cla, jež má být vyměřena z důvodu vyčerpání celní kvóty, resp. pouze z částečného přiznání celní kvóty. Zápis do systému výpočtu cla provede celní úřad do 2 dnů ode dne, kdy je určena nebo stanovena výše celního dluhu v případě vyčerpání nebo poměrného přídělu celní kvóty. Čl. 9 Celní evidence (1) Celní evidencí se rozumí činnost celního orgánu směřující ke sledování dovozu zboží, vůči kterým mohou být následně zavedena ochranná opatření. Institut celní evidence je aplikován celními orgány pro případy následného zavedení ochranných opatření k dováženému zboží ode dne zavedení celní evidence, tedy se zpětnou platností. (2) Celní evidence dovozu se zavádí nařízením Komise po konzultaci s poradním výborem. Může být zavedena v případě samotného zahájení šetření jako nový případ nebo v případě zahájení šetření možného obcházení již uloženého antidumpingového resp. vyrovnávacího cla. Celní evidence na dovoz zboží je prováděna prostřednictvím databáze TARIC a nesmí být aplikována po dobu delší než 9 měsíců. (3) Odbor 21 GŘC metodicky řídí podřízené celní útvary v oblasti celní evidence, zejména informuje o zavedení resp. ukončení celní evidence prostřednictvím Aktuality-Informace-Pokyny a vnitřním aktem řízení zveřejněným ve Věstníku CS. (4) Zaúčtování částky cla provádí celní úřad ve lhůtách stanovených zvláštním právním předpisem13). ČÁST ŠESTÁ NAPADENÍ Čl. 10 Status částky cla při napadení (1) Dojde-li k napadení rozhodnutí, kterým byla částka cla vyměřena a v době napadení byla uhrazena, nemá napadení vliv na její status. Případné změny výše této částky cla se promítnou pouze jako opravy v aplikaci ECDC a na účtu A, resp. účtu B. (2) Pokud se bude jednat o napadení výměru částky cla, která je neuhrazena a zajištěna, dosud vedené na účtu A, a napadení je přijato a také zapsáno do ECDC nejpozději den před konečným dnem pro tuto částku cla, v den napadení se mění status této částky cla na status B, a tato částka cla je dále vedena na účtu B. (3) Dojde-li v řízení o napadení ke změně původní částky cla, systém výpočtu cla na základě vložených údajů o vydaném rozhodnutí o napadení zaznamená změnu této částky cla v aplikaci ECDC automaticky. Zápis údajů do systému výpočtu cla provede celní
12) 13)
Čl. 16 odst. 3 NR 597/2009 a čl. 16 odst. 3 NR 2026/97. Čl. 220, resp. 219 CC.
7
orgán (odbor právní), který o napadení rozhoduje. V případě žaloby tento zápis provede celní orgán, proti kterému byla žaloba podána. Změna statusu částky cla je na základě údajů vkládaných do aplikace ECDC, určenými zaměstnanci na všech úrovních celních orgánů, prováděna automaticky. (4) Pokud bude napadena zároveň částka cla i částka daně, resp. daní nebo penále3), budou při řízení o napadení užita ustanovení této části. Bude-li napadena pouze částka daně nebo penále, budou ustanovení této části aplikována obdobně. (5) Je-li v průběhu řízení o napadení částka cla uhrazena, je zápis o úhradě proveden do aplikace ECDC, i na účty A či B, automaticky. Řízení o napadení je vedeno i nadále, ode dne úhrady však již výrok rozhodnutí o napadení nemá vliv na změnu statusu částky cla a s ním spojeného převodu mezi účty B a A. (6) Výsledky jednotlivých rozhodnutí o napadení uvedených v čl. 12 až 16 zapíší celní orgány do aplikace ECDC postupem dle metodické příručky uvedené na stránkách oddělení 216 GŘC Metodiky kontrol a správy TOR. Čl. 11 Přijetí podání (1) Dnem napadení výměru částky cla je den, kdy toto podání bylo celním orgánem přijato. V případech podání žaloby u správního soudu je za den napadení považován den, kdy návrh došel soudu. (2) Lhůta pro podání napadení výměru částky cla ve smyslu čl. 3 písm. r) bodu 1 je zachována za podmínek uvedených ve zvláštním právním předpise14). Byla-li podáním lhůta dodržena, považuje se za zachovanou i u celního orgánu, kterému byla věc postoupena. (3) Celní orgán toto napadení zapíše nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne přijetí podání do aplikace ECDC. V případech, kdy dojde k napadení výměru částky cla dle ustanovení § 32 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů zaznamená celní orgán toto napadení do aplikace ECDC nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vyrozumění soudem. Postupy zápisu napadení u výměru částek cla jsou uvedeny v metodické příručce na stránkách oddělení 216 GŘC Metodiky kontrol a správy TOR. (4) Není-li celní orgán, kterému bylo napadení doručeno, příslušný k projednání věci a k vydání rozhodnutí, neprodleně postoupí toto podání příslušnému celnímu orgánu a uvědomí navrhovatele. Celní orgán, kterému bylo podání postoupeno, zaznamená toto napadení do aplikace ECDC nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne přijetí postoupeného podání. Do aplikace ECDC uvede den, kdy bylo podání přijato celním orgánem, který nebyl příslušný k projednání věci a rozhodnutí. (5) Je-li napadení podle obsahu posouzeno celním orgánem jako žádost o vrácení nebo prominutí částky cla, bude v řízení postupováno podle ustanovení části sedmé. Čl. 12 Zamítnutí napadení
3) § 251 DŘ.
14)
§ 35 DŘ.
8
(1) Je-li v řízení o napadení (odvolání, obnova řízení) celním orgánem rozhodnuto, že se jako nedůvodné zamítá, nedochází ke změně původního rozhodnutí. (2) Pokud se rozhodnutí týká částky cla, která je neuhrazena, ale zajištěna a podáním napadení se její původní status změnil z A na B, dochází dnem vydání rozhodnutí o zamítnutí napadení ke změně statusu částky cla, a to zpětně na status A na základě údajů vložených do aplikace ECDC a následnému automatickému přenosu na účty A nebo B. (3) V případě změny statusu částky cla zpětně na status A je den, kdy bylo rozhodnutí o napadení vydáno celním orgánem, rozhodným dnem pro převod částky cla z účtu B na účet A. (4) Celní orgán v rozhodnutí o napadení uvede variabilní symbol napadeného výměru cla. Čl. 13 Zvýšení částky cla (1) Je-li v řízení o napadení celním orgánem rozhodnuto o zvýšení původní částky cla, jedná se o opravu původní částky cla, která je na základě zápisu v systému výpočtu cla provedena jak v aplikaci ECDC, tak i na dotčených účtech (A nebo B) automaticky. (2) Je-li navýšená částka cla zajištěna, je tato částka vedena na účtech A, a to jako oprava původní částky cla zaznamenané na tomto účtu15). (3) Není-li navýšená dodatečně vyměřená částka cla zajištěna, je tato částka vedena na účtu B, a to jako oprava původní částky cla, bez ohledu na skutečnost, zda původně vyměřená částka cla je nebo byla vedena na účtu A15). (4) Rozhodným dnem pro ukončení řízení o napadení a pro zápis zvýšení částky cla do aplikace ECDC je den, kdy bylo celním orgánem rozhodnutí vydáno. (5) Celní orgán v rozhodnutí o napadení uvede variabilní symbol napadeného výměru cla. Čl. 14 Snížení částky cla (1) Je-li v řízení o napadení celním orgánem rozhodnuto o snížení původní částky cla, která je uhrazena, jedná se o opravu původní částky cla, která je na základě zápisu v systému výpočtu cla provedena jak v aplikaci ECDC, tak i na účtu A automaticky. Celní orgány mohou rozhodnout i o částce, která je rovna limitní částce, nebo je nižší, a současně také rozhodnout o jejím vrácení žadateli. (2) Rozhodným dnem je den, kdy byla z účtu vratek celního úřadu na základě výpisu ČNB snížena částka cla o výši rozdílu mezi původně vyměřenou a nově stanovenou nižší částkou cla. (3) Rozhodným dnem pro ukončení řízení o napadení a pro zápis snížení částky cla do aplikace ECDC je den, kdy celní orgán vydal rozhodnutí o napadení. (4) Celní orgán v rozhodnutí o napadení uvede variabilní symbol napadeného výměru cla. 15)
VP č. 62/2007 Výkaznictví a reporting v oblasti tradičních vlastních zdrojů.
15) VP č. 62/2007 Vý kaznic tví a r eporti ng v obl asti tradič níc h vl astníc h z droj ů.
9
Čl. 15 Zpětvzetí napadení (1) Vzal-li navrhovatel podání o napadení rozhodnuto, řízení se zastaví16).
zpět
dříve,
než
o
něm
bylo
v řízení
(2) Na základě zápisu výsledku napadení do aplikace ECDC jsou tyto údaje zaznamenány na účty A nebo B automaticky. Pokud se rozhodnutí týká částky cla, která je neuhrazena, ale zajištěna a podáním napadení se její původní status změnil z A na B, dochází dnem vydání rozhodnutí o zastavení řízení ke změně statusu částky cla, a to zpětně na status A. (3) Rozhodným dnem pro převod částky cla z evidence B do evidence A je den, kdy je pověřeným zaměstnancem proveden zápis do ECDC. Čl. 16 Zastavení řízení (1) Má-li podané napadení vady (odvolání), které brání vydání rozhodnutí o napadení a subjekt tyto vady ve stanovené lhůtě neodstraní, řízení se zastaví17). (2) Na základě zápisu výsledku napadení do aplikace ECDC jsou tyto údaje zaznamenány na účty A nebo B automaticky. Pokud se rozhodnutí týká částky cla, která je neuhrazena, ale zajištěna a podáním napadení se její původní status změnil z A na B, dochází dnem vydání rozhodnutí o zastavení řízení ke změně statusu částky cla, a to zpětně na status A. (3) Rozhodným dnem je den, kdy je rozhodnutí o zastavení řízení vydáno. (4) Celní orgán v rozhodnutí o napadení uvede variabilní symbol napadeného výměru cla (5) Má-li podané napadení (návrh na povolení obnovy řízení) vady, které nebyly na výzvu celního orgánu odstraněny, stává se toto podání po uplynutí stanovené lhůty neúčinným18). (6) Na základě zápisu výsledku napadení do aplikace ECDC jsou tyto údaje zaznamenány na účty A nebo B automaticky. Pokud se návrh na povolení obnovy řízení týká částky cla, která je neuhrazena, ale zajištěna a tímto podáním se její původní status změnil z A na B, dochází dnem uplynutí lhůty k odstranění vad podání ke změně statusu částky cla, a to zpětně na status A. (7) Rozhodným dnem je den, kdy se podání stane neúčinným. ČÁST SEDMÁ VRÁCENÍ A PROMINUTÍ ČÁSTEK CLA Čl. 17 106 odst. 3 DŘ, resp. § 106 odst. 1 písm.) a DŘ. § 106 odst. 1 písm. e) DŘ. 18) § 74 odst. 3 DŘ. 16) 17)
10
Obecná ustanovení (1) až 239 CC.
Řízení o vrácení nebo prominutí částky cla vede celní úřad za použití čl. 236
(2) Žádost o vrácení nebo prominutí cla se podává celnímu úřadu, který clo vyměřil, a to na tiskopisu podle vzoru uvedeného v příloze č. 1, nebo na jiném písemném podkladě obsahujícím všechny údaje uvedené ve vzoru v příloze č. 1. K žádosti musí být přiloženy všechny doklady, resp. poskytnuty všechny údaje, které celní úřad potřebuje pro přijetí rozhodnutí. Obsahuje-li žádost alespoň údaje uvedené v kolonkách 1 až 3 a 7 tiskopisu, postupuje celní úřad podle čl. 881 CCIP a stanoví žadateli lhůtu pro doplnění údajů nebo dokladů. (3) Nebude-li žadatelem dodržena lhůta stanovená účtujícím celním úřadem pro doplnění v žádosti chybějících údajů nebo k žádosti nepřiložených dokladů, je žádost považována za staženou. O této skutečnosti je žadatel účtujícím celním úřadem neprodleně vyrozuměn a tato skutečnost je také poznamenána do spisu. (4) Žádost může být podána u kteréhokoliv celního orgánu v rámci České republiky. Není-li tento celní orgán celním orgánem příslušným k rozhodnutí (dále jen „rozhodující celní orgán“), postoupí žádost příslušnému rozhodujícímu celnímu orgánu neprodleně a uvědomí o tom navrhovatele. Lhůta pro vrácení nebo prominutí částky cla je zachována za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem14). Byla-li podáním lhůta dodržena, považuje se za zachovanou i u celního orgánu, kterému byla věc postoupena. (5) V případech uplatňování zjednodušených postupů u celních prohlášení ve smyslu čl. 221 odst. 2 CC obsahujících výpočet částky cla provedený dlužníkem, je příslušným pro přijetí a také rozhodujícím celním úřadem ten celní úřad, kterému bylo podáno dodatečné celní prohlášení. (6) Žádost o vrácení nebo prominutí částky cla může podat dlužník nebo jeho nástupce v právech a povinnostech. Žádost může být podána také zástupcem těchto osob. (7) Je-li platba provedena pouze v zastoupení jiné osoby (přímé zastoupení), sama tato skutečnost nezakládá oprávnění pro podání žádosti. Tento zástupce musí předložit plnou moc, ve které je také uvedeno, které osobě má být částka cla vrácena. Pokud je podáno více žádostí o vrácení nebo prominutí téže částky cla, vede celní úřad řízení o té z nich, kterou obdrží jako první. (8) Okamžikem vrácení částky cla žadateli zanikají nároky ostatních osob, které jsou k podání žádosti o vrácení této částky cla oprávněny. Rozhodne-li celní úřad o vrácení (prominutí) částky cla na základě žádosti podané jinou osobou než deklarantem, je i deklarantu zasláno vyhotovení tohoto rozhodnutí, jakmile je vratka provedena, resp. jakmile toto rozhodnutí nabylo právní moci. (9) Lhůty pro podání žádosti o vrácení nebo prominutí částky cla jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu19). (10) Je-li žádost o vrácení nebo prominutí částky cla podle obsahu posouzena celním úřadem jako napadení, bude v řízení o žádosti postupováno podle části šesté.
14) § 35 DŘ.
19)
Čl. 236 až 239 CC.
11
(11) Podání posouzené celním úřadem jako žádost o vrácení nebo prominutí částky cla, která je rovna limitní částce, nebo je nižší vrátí celní úřad vždy. (12) Rozhodující celní úřad rozhodne o žádosti o vrácení nebo prominutí, a) jsou-li k žádosti přiloženy doklady uvedené v čl. 890 prvním pododstavci písm. a) CCIP (např. osvědčení o původu, doklad o vnitřním tranzitu Společenství, apod.), b) vztahují-li se tyto doklady skutečně na dovezené zboží, c) jsou-li splněny všechny podmínky pro přijetí těchto dokladů, d) jsou-li splněny všechny další podmínky pro přiznání zacházení jako se zbožím Společenství, preferenčního zacházení nebo celně sazebního zvýhodnění podle druhu zboží. (13) Celní úřad částku cla nevrátí nebo nepromine v případech uvedených v čl. 891 CCIP. Čl. 18 Postup v řízení o žádosti (1) Pokud je žádost o vrácení nebo prominutí částky cla odůvodněna tím, že tato částka cla byla zaúčtována v rozporu s čl. 220 odst. 2 písm. b) CC, nebo je taková žádost podána podle čl. 239 CC a vztahuje se k jedné nebo více dovozním operacím uskutečněných u tohoto rozhodujícího celního úřadu, rozhodující celní úřad a) v řízení o vrácení nebo prominutí částky cla do výše 300 000 EUR včetně si vyžádá stanovisko 1. Celního úřadu pro hlavní město Prahu pro žádosti zasílané z celních úřadů pro Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Plzeňský kraj, Prahu Ruzyni, Středočeský kraj a Ústecký kraj, 2. Celního úřadu pro Jihomoravský kraj pro žádosti zasílané z celních úřadů pro hlavní město Prahu, Královéhradecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Kraj Vysočina a Zlínský kraj, b) v řízení o vrácení nebo prominutí částky cla vyšší než 300 000 EUR, a to až do částky 499 999 EUR včetně, si vyžádá stanovisko GŘC20); rozhodující celní úřad dožádání včetně úplného spisového materiálu, věcného popisu případu a svého stanoviska postoupí odboru 21 GŘC, který zkontroluje úplnost spisu, případně rozhodujícímu celnímu úřadu uloží, aby spis doplnil; odbor 21 GŘC může před vydáním stanoviska požadovat doplnění spisového materiálu o další podklady, c) v řízení o vrácení nebo prominutí částky cla ve výši 500 000 EUR a více postupuje podle metodické příručky uvedené na stránkách oddělení 216 GŘC Metodiky kontrol a správy TOR. (2) Rozhodující celní úřad nevyžaduje v řízení o žádosti o vrácení nebo prominutí částky cla podle čl. 239 CC stanovisko podle odst. 1 v případech, kdy důvody uvedené v žádosti odpovídají některé z okolností uvedené v čl. 900 až 903 CCIP.
20)
RO č. 8/2011 Zřízení komise k projednávání a posuzování žádosti o vrácení nebo prominutí částky cla.
12
(3) Aniž je dotčen odst. 2, rozhodne rozhodující celní úřad samostatně také v řízení o žádosti o vrácení nebo prominutí částky cla do výše 300 000 EUR včetně. A dále v případech, které jsou věcně a právně srovnatelné s případy, ve kterých již bylo stanovisko podle odst. 1 vydáno. (4) Celní úřad po obdržení stanoviska vydaného podle odst. 1, jež není právně závazné, vydá rozhodnutí o vrácení nebo prominutí částky cla, ve kterém neuvádí žádný odkaz na toto stanovisko, a to ani ve výroku, ani v odůvodnění rozhodnutí. Čl. 19 Provádění čl. 236 CC (1) Částka cla bude celním úřadem vrácena nebo prominuta, prokáže-li se, že tato částka nebyla v okamžiku úhrady (vracení) nebo zapsání do ECDC (promíjení) ze zákona dlužná, nebo tato částka cla byla do ECDC zapsána v rozporu s čl. 220 odst. 2 CC. Výše částky cla dlužné ze zákona se vztahuje, k okamžiku vzniku celního dluhu21). (2) Zjistí-li celní orgán splnění podmínek pro vrácení nebo prominutí částky cla sám, rozhodne o vrácení nebo prominutí této částky cla. Částka cla bude vrácena nebo prominuta za podmínky, že taková skutečnost je zjištěna ve lhůtě stanovené v čl. 236 odst. 2 prvním pododstavci CC. Rozhodným údajem je datum zjištění (např. zjištění učiněné v průběhu kontroly po propuštění zboží, kontroly tradičního vlastního zdroje apod.), který musí být uveden ve zprávě o kontrole, resp. v úředním záznamu o tomto zjištění. (3) Pokud celní orgán zjistí, že tato částka cla je rovna limitní částce nebo je nižší, nezahájí řízení o vrácení či prominutí takové částky cla a tuto skutečnost pouze uvede v úředním záznamu, který přiloží k dotčenému rozhodnutí. (4) Žádost o vrácení nebo prominutí částky cla s výjimkou uplatnění čl. 871 CCIP, o které již bylo rozhodnuto pravomocně, může být podána opakovaně, obsahuje-li jiné důvody, než ty, které již obsahovala žádost původní. V opačném případě celní úřad řízení zastaví dle zvláštního právního předpisu22). Čl. 20 Provádění čl. 237 CC (1) Je-li platnost celního prohlášení zrušena podle čl. 66 CC nebo 251 CCIP, lze podat žádost o vrácení cla podle čl. 237 CC. Jsou-li splněny ostatní podmínky stanovené pro vrácení částky cla, celní úřad ji vrátí pouze v případě, že tato částka cla byla zaplacena. (2) Žádost o vrácení cla lze podat po zrušení platnosti celního prohlášení, nebo společně s žádostí o zrušení platnosti celního prohlášení. Čl. 21 Provádění čl. 238 CC (1) Celní úřad vrátí nebo promine na žádost dovozní clo týkající se zboží, které bylo dovozcem v okamžiku přijetí celního prohlášení odmítnuto z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpisu23). (2) Celní úřad nevrátí nebo nepromine dovozní clo za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem24). Čl. 214 CC. § 106 odst. 1 písm. d) DŘ. 23) Čl. 238 odst. 1 a 2 CC. 21) 22)
13
(3) Pokud je zboží již zpětně vyvezeno bez povolení celního úřadu, který má rozhodnout o vrácení částky cla, přichází do úvahy, při splnění všech ostatních v čl. 238 CC uvedených podmínek také vrácení nebo prominutí dovozního cla podle čl. 239 CC v kontextu s čl. 901 odst. 1 písm. b) CCIP. (4) Má-li být zboží zničeno, může být žádost o vrácení nebo prominutí částky cla považována rozhodujícím celním úřadem i za žádost o povolení o přidělení celně schváleného určení, za podmínky, že má tento celní úřad možnost tuto skutečnost ověřit. Odpad a zbytky25) ze zničeného zboží se považují za zboží, které není zbožím EU. Pokud nebudou vyvezeny nebo jim nebude přiděleno některé z celně schválených určení, stanoví rozhodující celní úřad pro odpad a zbytky odpovídající částku cla. Ostatní ustanovení upravující oblast nakládání s odpady tím nejsou dotčena. (5) Přidělí-li celní úřad produktu celně schválené určení (zničení zboží, umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu, celního režimu vnějšího tranzitu, uskladňování v celním skladu), které se týká pouze jeho části (např. zpětně vyvážená část produktu, který byl původně deklarován jako celek), vyměří celní úřad výši vrácené nebo prominuté částky cla na základě rozdílu mezi dovozním clem pro produkt v úplném stavu a dovozním clem, které by bylo vybráno, kdyby zbývajícím částem produktu neopouštějícím území EU bylo ve stejném okamžiku jako produktu v úplném stavu přiděleno celně schválené určení zahrnující povinnost vybrat dovozní clo. Čl. 22 Provádění čl. 239 CC V případě, že nelze částku cla vrátit podle čl. 19 až 21, může celní úřad rozhodnout o vrácení částky cla na základě čl. 239 CC, jde-li o a) tzv. katalogové případy, které jsou vymezeny v čl. 900 až 903 CCIP, nebo b) případy, které vyplývají ze zvláštní situace zmíněné v čl. 239 odst. 1 druhé odrážce CC. Čl. 23 Tok finančních prostředků při vracení částky cla (1) Celní úřad vrací částku cla z účtu vratek. (2) Den vrácení částky cla z účtu vratek je rozhodným dnem. Systém automaticky zaznamená do aplikace ECDC den, kdy bylo vrácení částky cla celním úřadem realizováno. (3) Způsoby vracení částek cla a tok těchto prostředků jsou upraveny zvláštním právním předpisem11). ČÁST OSMÁ POSTUP VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH Čl. 24 Nezapsání nevybraného cla do aplikace ECDC
24) 25)
Čl. 238 odst. 3 CC, resp. čl. 892 CCIP. Čl. 238 odst. 2 písm. b) první pododstavec CC.
11) Čl. 218 ods t. 2 CC .
14
(1) Celní úřad po posouzení, zda jsou splněny podmínky pro dodatečné nezapsání nevybrané částky cla do ECDC (nezaúčtování) uvedené v čl. 869 CCIP rozhodne o jejím nezaúčtování postupem podle jiného vnitřního aktu řízení26). (2) Členské státy si k provádění čl. 869 CCIP navzájem poskytují pomoc, zvlášť jedná-li se o omyl celních orgánů jiného členského státu než členského státu, který je k rozhodnutí případu příslušný. Čl. 25 Projednání věci Komisí (1) Pokud dojde k situaci předvídané v čl. 871 odst. 1 CCIP, předá celní orgán spis obsahující podklady uvedené v čl. 871 odst. 3 CCIP a také své stanovisko k případu, odboru 21 GŘC. Odbor 21 GŘC po kontrole zejména jeho úplnosti předá věc Komisi k řešení. V případě, že situace podle věty první vyplývá z kontroly po propuštění zboží, útvar celní správy, který prováděl tuto kontrolu, vypracuje spis ve spolupráci s místně příslušným referentem revize příjmů tohoto celního úřadu. Postup předávání věci Komisi je uveden v metodické příručce, která je zveřejněna na stránkách oddělení 216 GŘC Metodiky kontrol a správy TOR. (2) Povinností Komise je neprodlené potvrzení přijetí po příslušném či jiném členském státu požadovat doplnění spisu.
spisu,
může
však
(3) Komise se může na osobu zúčastněnou na řízení kdykoliv během řízení z důvodu uvedeného v čl. 872a CCIP obrátit přímo a z tohoto důvodu celní orgán zajistí, aby v prohlášení této osoby podle čl. 871 odst. 3 byla uvedena její aktuální adresa. (4) Komise vrátí spis celnímu orgánu zpět při naplnění některé z podmínek uvedených v čl. 871 odst. 6 CCIP. V tomto případě je na řízení podle čl. 872 až 876 CCIP nahlíženo, jakoby nikdy nebylo zahájeno. (5) Komise vede řízení postupem stanoveným v čl. 873 CCIP. V tomto článku jsou stanoveny také lhůty, včetně jejich možného prodloužení, ve kterých musí Komise rozhodnutí přijmout. Vede-li Komise šetření podle čl. 873 čtvrtého pododstavce CCIP sama, vyrozumí příslušný rozhodující celní orgán a osobu zúčastněnou na řízení o datu zahájení a ukončení tohoto šetření. Příslušný rozhodující celní orgán zašle toto vyrozumění neprodleně odboru 21 GŘC a zároveň sám sleduje běh lhůt v tomto článku uvedených. (6) Komise uvědomí členský stát o výsledku řízení ve lhůtě stanovené v čl. 874 CCIP. Dojde-li k marnému uplynutí lhůt uvedených v čl. 873 a 874 CCIP, je celní orgán oprávněn osvobození přiznat. Běh lhůt sleduje odbor 21 GŘC, který také uvědomí rozhodující celní orgán o jeho oprávnění. (7) Na základě rozhodnutí, kterým Komise sdělila, že osvobození může být v dotčeném případu přiznáno, postupuje rozhodující celní orgán v případu v intencích tohoto rozhodnutí Komise. Rozhodnutí Komise zašle odbor 21 GŘC příslušnému rozhodujícímu celnímu orgánu. Čl. 26 Zmocnění (1) Pokud Komise v posuzovaném případu rozhodne, že osvobození je možné přiznat, může také stanovit podmínky, za kterých jsou členské státy v případech 26)
VP č. 40/2009 Pravidla aplikace lhůt pro výpočet, zaúčtování, sdělení a platbu cla.
15
srovnatelných z hlediska věcného a právního (dále jen „srovnatelné případy“) zmocněny aplikovat osvobození. (2) Týká-li se případ částky cla ve výši 500 000 EUR a vyšší, jsou k samostatnému postupu a rozhodnutí ve srovnatelných případech oprávněny pouze členské státy uvedené v rozhodnutí Komise. Členský stát, který zmocněním nedisponuje, zašle Komisi srovnatelné případy postupem uvedeným v čl. 871 CCIP. (3) Srovnatelné případy se rozlišují na a) tzv. REC – případy, tj. případy, ve kterých je vedeno řízení ve smyslu čl. 220 odst. 2 písm. b) CC, b) tzv. REM – případy, tj. případy, ve kterých je vedeno řízení ve smyslu čl. 239 CC. (4) Je-li členský stát zmocněn pro samostatný postup v rámci REC – případů, nelze toto zmocnění vztáhnout také na REM – případy, a naopak. (5) Srovnatelnost případu je možno posuzovat zejména na základě a) skutečnosti, že osoba zúčastněná na řízení jednala v dobré víře, bez podvodného úmyslu a zřejmé nedbalosti, b) sazebního zařazení zboží u žádostí, které byly podány po právním sporu o použití kontingentu, o celně sazebním zařazení nebo platnosti závazné informace o sazebním zařazení, c) celního režimu u žádostí, které byly podány po právním sporu o platnosti povolení nebo o použití celního režimu, d) příslušné dohody o preferencích u žádostí, které byly podány po sporu o použití dohody o preferencích. Čl. 27 Provádění čl. 876a CCIP (1) Celní úřad odloží závazek dlužníka k úhradě částky cla za podmínek stanovených v čl. 876a CCIP,a to do doby rozhodnutí o žádosti. (2) Celní úřad také odloží závazek dlužníka k úhradě částky cla v případě, že na zboží lze aplikovat čl. 233 písm. c) druhá odrážka nebo čl. 233 písm. d) CC, a to na dobu zabavení zboží, pokud zastává názor, že jsou dány podmínky pro vyslovení propadnutí tohoto zboží s výjimkou případů srovnatelné faktické a právní povahy uvedené v rozsudku ESD č. C-459/07 Veli Elshani proti Hauptzollamt Linz. Závěry citovaného rozsudku jsou uvedeny v metodické příručce na stránkách oddělení 216 GŘC Metodiky kontrol a správy TOR. Čl. 28 Omyl na straně celního orgánu (1) Je-li podána žádost o vrácení nebo prominutí cla podle čl. 236 CC ve spojení s čl. 220 odst. 2 písm. b) CC, platí pro řízení pravidlo uvedené v čl. 869 CCIP a dále čl. 871 až 876 CCIP, obdobně. (2) Podle čl. 220 odst. 2 písm. b) CC celní úřad neprovede dodatečné zaúčtování (osvobození od dodatečného zapsání částky cla do aplikace ECDC), pokud částka cla 16
dlužného ze zákona nebyla zapsána na účty v důsledku chyby ze strany celních orgánů. Použití tohoto ustanovení nezprošťuje členský stát povinnosti poskytnout odpovídající částku cla na účet Komise, s výjimkou situací uvedených v metodické příručce na stránkách oddělení 216 GŘC Metodiky kontrol a správy TOR. (3) Tento postup zvolí celní orgány v případě, že a) částka cla nebyla zapsána na účty následkem chyby, kterou učinily samotné celní orgány, b) tuto chybu nemohla osoba povinná zaplatit clo přiměřeným způsobem zjistit, c) osoba povinná platit clo dodržela všechna ustanovení platných předpisů týkajících se celního prohlášení, d) osoba povinná zaplatit clo jednala v dobré víře. (4) Pomůckou pro použití čl. 220 odst. 2 písm. b) CC je Informační dokument o použití čl. 220 odst. 2 písm. b) CC zveřejněný na stránkách oddělení 216 GŘC Metodiky kontrol a správy TOR. Čl. 29 Zvláštní prováděcí ustanovení k čl. 239 CC, rozhodnutí přijímaná celními orgány členských států (1) Podle čl. 239 CC mohou být částky cla vráceny nebo prominuty v případě existence zvláštní situace, vyplývající z okolností, za kterých nelze dotčené osobě přičítat podvodné jednání nebo zřejmou nedbalost. (2) Podle práva EU, může-li osoba povinná zaplatit částku cla prokázat existenci zvláštní situace a zároveň neexistenci podvodu či zřejmé nedbalosti na její straně, má nárok na vrácení nebo prominutí částky cla. (3) Před rozhodnutím o vrácení nebo prominutí částky cla musí vzít celní orgány v úvahu všechna relevantní fakta a okolnosti. Pomůckou pro použití čl. 239 CC je Informační dokument o použití čl. 220 odst. 2 písm. b) a čl. 239 CC zveřejněný na stránkách odd. 216 Metodiky kontrol a správy TOR. (4) Rozhodující celní orgán částku cla nepromine nebo nevrátí, jsou-li jediným odůvodněním žádosti skutkové podstaty uvedené v čl. 904 CCIP. (5) Rozhodující celní orgán rozhodne o vrácení nebo prominutí částky cla sám, s výjimkou případů, které jsou podle čl. 905 CCIP předávány Komisi, a to i ve zvláštních případech (zvláštní situace), které vyplývají z okolností, prokazujících, že žadateli není možno přičítat podvodný úmysl nebo zřejmou nedbalost (čl. 899 odst. 2 CCIP). (6) Celní orgány při aplikaci čl. 905 odst. 2 druhé odrážky CCIP rozhodnou o žádosti o vrácení nebo prominutí teprve po ukončení řízení u případů vedených u Komise podle čl. 906 až 909 CCIP, jež byly Komisi zaslány dříve. (7) Členské státy si navzájem poskytují pomoc v rámci administrativní spolupráce, zvláště jedná-li se o porušení povinnosti na straně celních orgánů jiného členského státu než členského státu oprávněného ve věci rozhodnout27). 27)
Čl. 899 odst. 4 CCIP.
17
Čl. 30 Projednání věci Komisí (1) Pokud celní orgány uplatní čl. 905 CCIP, jsou povinny předat spis obsahující podklady specifikované ve výše uvedeném článku a své stanovisko k případu, odboru 21 GŘC. Odbor 21 GŘC po kontrole zejména jeho úplnosti předá věc Komisi k řešení. V případě, že výše uvedená situace vyplývá z kontroly po propuštění zboží, útvar celní správy, který prováděl tuto kontrolu, vypracuje spis ve spolupráci s referentem revize příjmů příslušného celního úřadu. Dále postupuje obdobně podle ustanovení tohoto článku. Postup předávání věci Komisi je uveden v metodické příručce na stránkách oddělení 216 GŘC Metodiky kontrol a správy TOR. (2) Povinností Komise je neprodlené potvrzení přijetí po příslušném či jiném členském státu požadovat doplnění spisu.
spisu,
může
však
(3) Komise se může na osobu zúčastněnou na řízení kdykoliv během řízení z důvodu uvedeného v čl. 906a CCIP obrátit přímo a z tohoto důvodu celní orgán zajistí, aby v prohlášení této osoby podle čl. 905 odst. 3 byla uvedena její aktuální adresa. (4) Komise vrátí spis celnímu orgánu zpět při existenci podmínek uvedených v čl. 905 odst. 6 CCIP. V tomto případě je na řízení podle čl. 906 až 909 CCIP nahlíženo, jakoby nikdy nebylo zahájeno. (5) Komise vede řízení postupem stanoveným v čl. 907 CCIP. V tomto článku jsou uvedeny také lhůty, včetně jejich možného prodloužení, ve kterých musí Komise rozhodnutí přijmout. Vede-li Komise šetření podle čl. 907 čtvrtého pododstavce CCIP sama, vyrozumí příslušný rozhodující celní orgán a osobu zúčastněnou na řízení o datu zahájení a ukončení tohoto šetření. Příslušný rozhodující celní orgán zašle toto vyrozumění neprodleně odboru 21 GŘC a zároveň sám sleduje běh lhůt v tomto článku uvedených. (6) Komise uvědomí členský stát o výsledku řízení ve lhůtě uvedené v čl. 908 CCIP. Dojde-li k marnému uplynutí lhůt uvedených v čl. 907 a 908 CCIP, je celní orgán oprávněn osvobození přiznat. Běh lhůt sleduje odbor 21 GŘC, ten také uvědomí celní orgán o jeho oprávnění. (7) Na základě rozhodnutí, kterým Komise sdělila, že osvobození může být v dotčeném případu přiznáno, postupuje rozhodující celní úřad v případu v intencích tohoto rozhodnutí Komise. Rozhodnutí Komise zašle odbor 21 GŘC příslušnému celnímu orgánu. Čl. 31 Administrativní spolupráce celních orgánů členských států Postup celních orgánů v řízení o žádosti o vrácení nebo prominutí částky cla v případech, kdy se zboží, jehož se žádost o vrácení nebo prominutí cla týká, nachází v jiném členském státě, než bylo toto clo zaúčtováno, postupují celní úřady podle zvláštního právního předpisu28). ČÁST DEVÁTÁ KONTROLA V OBLASTI TOR Čl. 32 Kontroly vykonávané Komisí 28)
Čl. 910 až 912 CCIP.
18
(1) Komise může sama provádět kontrolu kteréhokoliv členského státu. Zástupci pověření Komisí k provádění těchto kontrol mají v rozsahu potřebném ke kontrole řádného uplatňování NR 1150/2000 přístup k podkladům týkajícím se stanovení a odvádění cla a k jakýmkoliv jiným dokumentům souvisejícím s těmito podklady. Komise kontrolu České republice včas oznámí řádně odůvodněným sdělením. (2) Na základě požadavku Komise, resp. Evropského účetního dvora budou na doporučení odborem 21 GŘC vybrány kontrolované celní úřady. Tyto celní úřady budou informovány o termínu a zaměření kontroly. Kontroly se zúčastní také a) zaměstnanci GŘC, b) ředitel kontrolovaného celního úřadu, nebo jeho zástupce a jimi pověření zaměstnanci. (3) V průběhu kontroly má ředitel kontrolovaného celního úřadu nebo jeho zástupce a jimi pověření zaměstnanci tohoto celního úřadu, povinnosti uvedené v čl. 34. (4) Pokud bude prováděna kontrola členským státem, do které bude na svou žádost zapojena Komise, popř. pokud takovou kontrolu bude provádět Evropský účetní dvůr, mají jejich úředníci, kteří byli pověřeni kontrolou, přiměřená oprávnění, jako jsou oprávnění kontrolorů uvedená v čl. 34. (5) Členské státy jsou povinny podniknout veškeré účelné kroky potřebné k usnadnění těchto kontrol. Čl. 33 Kontrola prováděná členským státem Členské státy samy provádějí kontroly a šetření týkající se stanovování a odvádění TOR. Česká republika prostřednictvím výroční zprávy informuje Komisi o průběhu a výsledcích svých kontrol a o celkových údajích a zásadních otázkách týkajících se nejdůležitějších obtíží vyplývajících z uplatňování NR 1150/2000, zejména o sporných záležitostech. Zprávu, vztahující se k rozpočtovému roku, vyhotoví odbor 21 GŘC. Čl. 34 Kontrolní orgány, oprávnění a povinnosti (1) Kontrolu v oblasti TOR zpravidla provádějí a) zaměstnanci oddělení 216 GŘC, a to na celních úřadech; mohou také provádět kontrolu činností zaměstnanců uvedených v písmenu b), b) zaměstnanci celního úřadu, a to na tomto celním úřadu. (2) Postup zaměstnanců celní správy pověřených prováděním kontroly v oblasti TOR stanoví jiný vnitřní akt řízení29). (3) Kontroloři jsou zejména oprávněni a) vyžadovat spolupráci všech zaměstnanců kontrolovaného celního orgánu, kteří se zabývají problematikou, jež spadá do kontrolované oblasti,
29)
VP č. 40/2004 – Kontrolní činnost v oblasti tradičního vlastního zdroje.
19
b) nahlížet do všech podkladů, dokladů a evidencí, které se týkají kontrolované oblasti a to již před zahájením kontroly v rámci její přípravy. (4) Zaměstnanci kontrolovaného subjektu jsou zejména povinni a) poskytnout veškeré informace k problematice spadající do kontrolované oblasti a to již před zahájením kontroly v rámci její přípravy, b) umožnit kontrolorům nahlížení do všech podkladů, dokladů a evidencí, které se týkají kontrolované oblasti, c) poskytnout kontrolorům všechny prostředky, včetně telekomunikačních, které mohou přispět k úspěšnému provedení kontroly. (5) Ředitel kontrolovaného celního úřadu, nebo jím zmocněný zaměstnanec, poskytne kontrolorům na jejich žádost kancelář, a také určí zaměstnance celního úřadu jako kontaktní osobu, na kterou se mohou kontroloři se svými žádostmi obracet. Je také povinen zajistit, aby v případě absence zaměstnance odpovědného za kontrolovanou agendu byl přítomen zaměstnanec, který ho zastupuje a je schopen poskytnout kontrolorům veškeré informace a požadované podklady. (6) Další práva a povinnosti kontrolorů i zaměstnanců kontrolovaného celního orgánu, provádění dokumentace o kontrole a zasílání protokolů o kontrole, jsou stanoveny jiným vnitřním aktem řízení30). (7) Dalším kontrolním orgánem jsou orgány uvedené ve zvláštním právním předpisu31). ČÁST DESÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ Čl. 35 Vznik celního dluhu a nárok EU (1) Nárok EU na TOR vzniká dnem přistoupení České republiky k EU. (2) Podle Aktu o přistoupení32), části 5., přílohy IV (dále jen „příloha IV“) nárok EU vzniká za podmínky, že celní dluh vznikl v den přistoupení nebo později. (3) Podle bodu 13 přílohy IV Aktu o přistoupení se postupy týkající se vzniku celního dluhu, zapsání částky cla na účty a jejího vybrání po propuštění zboží, stanovené v čl. 201 až 232 CC a v čl. 859 až 876a CCIP v případě nových členských států uplatňují s výhradou zvláštního ustanovení, podle kterého je výběr uskutečněn za podmínek stanovených právními předpisy EU. Pokud však celní dluh vznikl přede dnem přistoupení, uskutečňuje vybrání dotyčný nový členský stát ve vlastní prospěch za podmínek platných v tomto státě. (4) Podle bodu 14 přílohy IV Aktu o přistoupení se postupy pro navracení a promíjení cla stanovené v čl. 235 až 242 CC a v čl. 877 až 912 CCIP v případě nových SP č. 24/2011 Plánování, provádění, dokumentace a vyhodnocování vnitřní kontrolní činnosti v Celní správě České republiky. 31) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 32) Akt o podmínkách přistoupení České republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie. 30)
20
členských států uplatňují s výhradou zvláštního ustanovení, podle kterého je vracení a promíjení cla uskutečňováno za podmínek stanovených právními předpisy EU. Pokud se však cla, jejichž vrácení nebo prominutí je požadováno, vztahují k celnímu dluhu, který vznikl přede dnem přistoupení, uskutečňuje vrácení a prominutí daný nový členský stát na vlastní náklady za podmínek platných v tomto státě. Čl. 36 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
SP č. 18/2004. SP č. 55/2004. SP č. 11/2005. SP č. 18/2007. SP č. 6/2008. SP č. 25/2008. SP č. 5/2011. Čl. 37 Účinnost Tento SP nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Seznam příloh Příloha č. 1 – Vzor tiskopisu žádosti o vrácení nebo prominutí cla
21
Příloha č. 1 k SP č. 93/2012 VZOR ŽÁDOSTI O VRÁCENÍ NEBO PROMINUTÍ CLA ŽÁDOST O VRÁCENÍ NEBO PROMINUTÍ CLA*)
EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ
PRVOPIS pro celní orgán
1
1. Žadatel nebo jeho zástupce (jméno a adresa)
2. Žádost o vrácení nebo prominutí cla
3. Účtující celní úřad (název a adresa)
Odkaz na celní prohlášení 4. Celní úřad vykonávající dohled (název a adresa)
5. Umístění zboží
6. Poznámky celního úřadu vykonávajícího dohled
7. Určení zboží (žádost o předběžné přidělení)
1 8. Popis zboží, počet a druh
9. Kód KN
10. Čisté množství
11. Celní hodnota
12. Částka vrácení nebo prominutí cla, o kterou je žádáno, v národní měně
Počet příloh 13. Žádost o vrácení nebo prominutí cla Podepsaný žádá o vrácení/prominutí1) dovozního/vývozního1) cla podle tohoto článku kodexu2): 236 14. Potvrzení o přijetí žádosti účtujícím celním úřadem
237 238
Místo a datum
Podpis
239
Razítko
15. Poznámky
16. Místo a datum Podpis žadatele
*) Před vyplněním tiskopisu si přečtěte poznámky na rubu vyhotovení.
1)
Nehodící se škrtněte.
2)
Odpovídající rámeček proškrtněte křížkem.
ŽÁDOST O VRÁCENÍ NEBO PROMINUTÍ CLA*)
EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ
KOPIE pro žadatele
2
1. Žadatel nebo jeho zástupce (jméno a adresa)
2. Žádost o vrácení nebo prominutí cla
3. Účtující celní úřad (název a adresa)
Odkaz na celní prohlášení 4. Celní úřad vykonávající dohled (název a adresa)
5. Umístění zboží
6. Poznámky celního úřadu vykonávajícího dohled
7. Určení zboží (žádost o předběžné přidělení)
2 8. Popis zboží, počet a druh
9. Kód KN
10. Čisté množství
11. Celní hodnota
12. Částka vrácení nebo prominutí cla, o kterou je žádáno, v národní měně
Počet příloh 13. Žádost o vrácení nebo prominutí cla Podepsaný žádá o vrácení/prominutí1) dovozního/vývozního1) cla podle tohoto článku kodexu2): 236 14. Potvrzení o přijetí žádosti účtujícím celním úřadem
237 238
Místo a datum
Podpis
239
Razítko
15. Poznámky
16. Místo a datum Podpis žadatele
*) Před vyplněním tiskopisu si přečtěte poznámky na rubu vyhotovení.
1)
Nehodící se škrtněte.
2)
Odpovídající rámeček proškrtněte křížkem.
POZNÁMKY A.
Obecná poznámka Část tiskopisu tvořící žádost (kolonka 1 až 13) musí žadatel vyplnit čitelně a nesmazatelně, přednostně strojopisem. Nesmí obsahovat výmazy ani přepisy. Opravy se provádějí škrtnutím chybných údajů a případným doplněním správných údajů. Opravy musí parafovat žadatel a potvrdit celní orgán.
B.
Zvláštní poznámky týkající se odpovídajících čísel kolonek 1.
Uvede se jméno nebo obchodní firma a úplná adresa, včetně poštovního směrovacího čísla, pokud existuje, žadatele nebo jeho zástupce. Pokud žadatel není osobou, která platí nebo je povinna zaplatit clo, jehož se žádost týká, uvede se postavení, ve kterém žadatel jedná.
2.
Uvedou se údaje o celním prohlášení, na jehož základě bylo zaúčtováno clo, o jehož vrácení nebo prominutí je žádáno.
3.
Uvede se jméno a úplná adresa, včetně poštovního směrovacího čísla, pokud existuje, celního úřadu, který zaúčtoval dovozní nebo vývozní clo, jehož se žádost týká.
4.
Tato kolonka musí být vyplněna, pokud zboží spadá do působnosti jiného celního úřadu, než který je uveden v kolonce 3. V tom případě se uvede jméno a úplná adresa, včetně poštovního směrovacího čísla, pokud existuje, příslušného celního úřadu.
5.
Uvede se úplná adresa, včetně poštovního směrovacího čísla, pokud existuje.
6.
Tato kolonka musí být vyplněna, pokud se používá článek 897 nařízení (EHS) č. 2454/93. V tom případě se uvede množství, druh a hodnota zboží, které má zůstat ve Společenství. Pokud je zboží dodáno dobročinné organizaci, uvede se její jméno nebo obchodní firma a úplná adresa, včetně poštovního směrovacího čísla, pokud existuje.
7.
Kromě případů zmíněných v článku 236 kodexu se uvede celně schválené určení, které si žadatel přeje přidělit zboží, s ohledem na možnosti dostupné v konkrétním případě podle celního kodexu Společenství (zpětný vývoz z celního území Společenství, propuštění do jiného celního režimu, umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu, zničení nebo dodání dobročinné organizaci). Je-li nové celně schválené určení třeba povolit, uvedou se údaje o tomto povolení. Uvede se, zda je požadováno předběžné přidělení daného určení.
8.
Uvede se obvyklý obchodní popis zboží nebo jeho popis podle sazebníku. Popis musí odpovídat popisu uvedenému v celním prohlášení, na něž se odkazuje v kolonce 2. Uvedou se počet, druh, značky a čísla nákladových kusů. Není-li zboží baleno, uvede se počet kusí nebo údaj „volně ložené“.
9.
Uvede se kód kombinované nomenklatury.
10.
Množství se vyjadřuje v jednotkách metrického systému (kilogramy, litry, čtvereční metry atd.)
11.
Uvede se celní hodnota zboží.
12.
13.
Částky se uvádějí v národních měnách označených takto: –
EUR:
euro,
–
DKK:
dánské koruny,
–
SEK:
švédské koruny,
–
GBP:
libry šterlinků */.
Seznam okolností, které mohou způsobit vznik nároku na vrácení nebo prominutí cla (pro informaci): Článek 236:
Neexistuje celní dluh / částka cla stanovená na úrovni vyšší než dluh ze zákona.
Článek 237:
Zboží omylem propuštěno do celního režimu s povinností zaplatit clo.
Článek 238:
Zboží odmítnuto, protože podmínkám smlouvy.
Článek 239:
Zvláštní situace vyplývající z okolností, jež nelze přičítat podvodnému jednání nebo hrubé nedbalosti dotyčné osoby.
je
vadné
nebo
neodpovídá
Pokud se žádost zakládá na článku 239 kodexu, musí být zvláštní situace popsána podrobně v příloze k žádosti. Pozn.:
Pokud se žádost opírá o jiný článek kodexu než o článek 239, může být podobně připojena vysvětlující příloha, je-li to potřebné. Pokud je připojena příloha, uvede se počet stránek.
C.
Technická opatření k tiskopisu žádosti o vrácení nebo prominutí cla 1.
Tiskopis, na kterém se vyhotovuje žádost o vrácení nebo prominutí cla, musí být vytištěn na samopropisovacím bílém papíru bez dřevoviny klíženém ke psaní o plošné hmotnosti mezi 40 a 65 g/m2.
2.
Rozměry tiskopisu musí být 210 × 297 mm.
3.
Členské státy odpovídají za vytištění tiskopisu. Každý tiskopis musí mít vlastní pořadové číslo.
4.
Tiskopisy musí být vytištěny v jednom z úředních jazyků Společenství určeném celními orgány členského státu, ve kterém je žádost o vrácení nebo prominutí cla podávána.
*/ - v době vydání tohoto předpisu nebyla příloha 111 CCIP upravena o národní měny 10 přistupujících států
