33 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 8. ŘÍJNA 2009, DATUM VYDÁNÍ: 16. ŘÍJNA 2009, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Prohlášení OS KOVO k rizikové zaměstnanosti z IG Metall pomáhá Afghánistánu
PŘÍLOHA – STR. I AŽ IV: z Ekonomická krize – pohled odborů z Činnost orgánů veřejného zdraví v oblasti BOZP
Dneska žádná almužna nebude! Janota nám snížil poslanecké platy…
Škola EMF pro kolektivní vyjednávání také letos Pravidelná letní škola KV je nedílnou součástí práce Výboru KV EMF, který je jedním ze tří politických výborů EMF. Významnou část nákladů hradí EK prostřednictvím ETUI, tedy odborového vzdělávacího institutu EOK. Letošní, v pořadí již 11. letní škola (LŠ), které jsem se za OS KOVO s kolegyní Lucií Studničnou zúčastnil, se uskutečnila ve dnech 13.-16. září v kyperském hotelu Tetyk, Jaroslav Souček který patří kyperským odborářům z odvětví peněžnictví. Původně měla být LŠ orientována především na dokončování podkladů pro listopadovou konferenci EMF ke KV, která se pořádá 1x za 4 roky, přesně uprostřed mezisjezdového období. Hospodářská krize má však vliv na všechny sféry života i v EU a tedy i na KV ve všech evropských zemích. Proto byla značná část LŠ věnována aktuálním dopadům krize na probíhající nebo připravované KV. KV samo o sobě v žádném případě nemůže překonat krizi. Cílem KV ale musí být minimalizovat dopady krize na zaměstnance a odboráře. Jedním z dosavadních důsledků krize je, že 5 % pracovních míst bylo transportováno mimo hranice EU! Je třeba se snažit v co největší míře zabránit uzavírání firem, zvýšit kupní sílu, která zajistí vyšší spotřebu obyvatel a napomůže k překonání krize. Největším problémem jsou a do budoucna budou agenturní zaměstnanci a způsob, jak zabránit přechodu kmenových zaměstnanců do agentur. S tím půjdou ruku v ruce tlaky na ústup od pracovních poměrů na dobu neurčitou (trvalé pracovní poměry) a pře-
(Pokračování na str. 2)
Dům kultury, který vlastní odbory v Prametu, je centrem kulturního i společenského života Šumperka
KRIZE SAHÁ ŠUMPERKU DO KAPES PRAMET TOOLS, EPCOS a URDIAMANT propustily čtvrtinu zaměstnanců Pro malebné město Šumperk, oblíbenou vstupní bránu do Jeseníků, vyznívá poněkud paradoxně, že právě uprostřed předešlé světové hospodářské krize v 30. letech minulého století zde vznikl předchůdce firmy PRAMET a v roce 1951 byla zahájena výroba slinutých karbidů, která se záhy posunula na špičkovou evropskou úroveň a přinesla do tohoto podhorského kraje nové pracovní příležitosti. V současné hospodářské krizi dochází k opačnému efektu – firmy PRAMET TOOLS, EPCOS a URDIAMANT propustily již zhruba čtvrtinu svého osazenstva. Inu, jak pravil starořecký myslitel Hérakleitos, nikdy se nevstupuje dvakrát do stejné řeky. Bylo na čem budovat Šťastná volba výrobního sortimentu přinesla do Šumperka stabilitu i postupný rozvoj. V roce 1951 tu kromě slinutých karbidů začala též výroba řezných nástrojů osazených tímto slinutým karbidem, a i když odbyt těchto Miroslav Fuchs produktů směřoval především jen do bývalých členských zemí RVHP, přesto vzrostl postupně počet zaměstnanců až na dva a půl tisíce. V roce 1992 se v rámci privatizace stává Pramet akciovou společností, ale zásadní zvrat na úpatí Jeseníků nastává až v roce 1999, kdy dochází ke spojení Prametu se silným švédským partnerem, který následně zvýšil základní jmění na 250 miliónů korun.
Nastala technická revoluce S příchodem nového vlastníka se nejen firma přejmenovala na PRAMET TOOLS, s. r. o., ale vložené milióny se začaly přeměňovat v inovaci celého výrobního sortimentu nástrojů pro třískové obrábění, a to jak po stránce materiálové, tak i po stránce nevšedních tvarů a geometrie nástrojů. Navíc nový majitel přemístil některé výroby ze zahraničí do Šumperka. Kromě toho došlo k reorganizaci dopravy i skladového hospodářství, takže požadavky z tuzemska je schopna firma uspokojit do 24 hodin a například do Německa, Slovenska či Polska do 48 hodin. Díky stabilní odbytové základně, kterou nový majitel přinesl do Prametu, se dnes vyvážejí její produkty do všech evropských zemí, ale i do Severní a Jižní Ameriky, do jihový(Pokračování na str. 3)
1
KOVÁK číslo 33 — 16. října 2009
NADNÁRODNÍ SEMINÁŘ O KRIZI A JEJÍCH DOPADECH
Ve dnech 2. až 4. září 2009 se ve vzdělávacím centru v bavorském Inzellu konal nadnárodní seminář na téma - aktuální krize a její dopady na zúčastněné země. Těmito zeměmi bylo Německo, Rakousko, Slovensko a Česká republika. Organizátorem akce byl bavorský Alena Paukrtová IG Metall, seminář zahájil jeho předseda Werner Neugebauer. Za OS KOVO se semináře zúčastnili místopředseda J. Souček, dále vedoucí úseků OS KOVO J. Hartvich, L. Pašek a specialisté Úseku odborové politiky OS KOVO R. Horák a A. Paukrtová. Jak je již uvedeno výše, hlavním tématem byla ekonomická krize a její negativní dopady jak na zaměstnance, tak i na kolektivní vyjednávání v kovoprůmyslu. Zástupci jednotlivých zemí podali podrobnou informaci o situaci ve svých zemích. Jednak nastínili konkrétní ekonomický rámec ilustrovaný propady vývoje HDP, snížením výdělkové úrovně a nárůstem nezaměstnanosti, jednak popsali protikrizová opatření. V neposlední řadě se probírala situace v odborech, zvláště pak kolektivní vyjednávání. V Německu i Rakousku se v krizi velmi osvědčil tzv. „kurzarbeit“. Právě díky existenci systémů,
kdy v případě nedostatku zakázkové náplně stát přispívá na mzdy zaměstnanců, kteří si místo výkonu práce zvyšují své znalosti a dovednosti, a dále následkem skutečnosti, že v uvedených zemích se v době rozvoje šetřilo na horší časy právě do fondů zřízených pro tyto účely, byl v uvedených zemích zachráněn významný počet pracovních míst. Přestože se RHSD ČR na podnět OS KOVO touto tématikou také zabývala a shodla se na prospěšnosti kurzarbeitu, je skutečné řešení zatím v nedohlednu a politici i ministerští úředníci jako by spíše hledali důvod, proč takovéto opatření není možné do české ekonomiky implementovat. Přítomní odboráři diskutovali o dalších opatřeních, které přijaly jejich politické reprezentace
Škola EMF…
kterou následně vláda potvrdí vydáním zákonného opatření. Mezi země, které odmítají zavedení minimální mzdy patří Německo, Rakousko, Itálie a severské státy. V Německu se ale situace obrací a pro některá odvětví se minimální mzdy sjednávají. Hlavní obava odpůrců evropského sjednávání a stanovování minimální mzdy spočívá v obavě z reakcí zaměstnavatelů a jejich možné neochoty jednat o minimech na národní úrovni. Pro informaci – minimální mzda v Bulharsku je 0,7 €/hodina, v Lucembursku 10 €/hodina. Tento poměr, který je v přepočtu 1:15 se - měřeno paritou kupní síly mění na 1:7, ale i tak je to rozdíl obrovský a právě
(Dokončení ze str. 1) chod na rizikové formy pracovních poměrů. Tzv. flexibilitu v pracovní době bude snaha zneužít pro přizpůsobení života zaměstnance potřebám firmy. Již dnes je zřejmé, že pouhá redukce pracovní doby nebude stačit. Bude nutno změnit její strukturu a objem práce efektivněji přerozdělit. Účastníci se shodli, že je nutné soustředit se na účinné prosazování II. společného požadavku EMF pro KV, který bude vyhlášen na konferenci ke KV a jehož náplní je minimalizovat i pomocí KV rizikovou zaměstnanost. Problémy prezentované účastníky LŠ jsou ve všech zemích EU podobné, nástroje na jejich řešení jsou také obdobné. Zajímavé ale je, že v zemích se srovnatelnou ekonomikou mají tyto nástroje různou účinnost. V jednotlivých zemích EU se používají různé typy „kurzarbeitu“, neboli pomoci státu firmám v krizi prostřednictvím dotování mezd zaměstnanců při jejich částečné nezaměstnanosti. Ve Francii je do tohoto režimu nyní zapojeno 319 tisíc zaměstnanců, ale v Německu 1,2 milionu. Je třeba podrobně analyzovat, proč tomu tak je, a zda není možno finanční prostředky, shromážděné k tomuto účelu v dobách hojnosti, efektivněji využívat právě pro řešení extrémních situací, jakým krize bezesporu je. V zemích, ke kterým patří i ČR, ve kterých se v dobách hojnosti pouze maximalizovaly zisky pro vlastníky firem, je velmi obtížné najít zdroje na jakoukoli účinnou pomoc firmám i zaměstnancům. Dalším probíraným tématem byly minimální mzdy a zda je sjednávat z úrovně Evropy, např. jako procentní podíl z průměrné mzdy v příslušné zemi. V době krize totiž nastal nebezpečný exces. 5-10% zaměstnanců, kteří mají nejnižší mzdy, klesl příjem v důsledku snížení pracovní doby o 10-15%, což je dostává na hranici chudoby! Ve 20 z 27 zemí EU je stanovena minimální mzda buď zákonným opatřením, nebo dohodou mezi sociálními partnery,
2
(Pokračování na str. 3)
Prohlášení Odborového svazu KOVO k rizikové zaměstnanosti V týdnu od 3. do 10. října 2009 pořádají Evropská a Mezinárodní federace kováků společně další globální akce proti rizikové zaměstnanosti. Vyvrcholením těchto akcí je Světový den za důstojnou práci, který vyhlásila na den 7. října 2009 Mezinárodní odborová konfederace. OS KOVO se k těmto akcím připojuje. Cíle akcí jsou jasné: Je nezbytné zastavit masivní rozšiřování rizikové zaměstnanosti, Tam, kde riziková zaměstnanost existuje, je nutné, aby tito zaměstnanci měli stejné pracovní a mzdové podmínky a dále stejné sociální zabezpečení jako zaměstnanci kmenoví, Zaměstnanci by měli být do práce přijímáni přímo, nikoli prostřednictvím zprostředkovatele (agentury práce), Bezpečná práce musí být zajištěna všem zaměstnancům. Máme obavy, že zaměstnavatelé využijí situace, kdy zaměstnanci jsou oslabeni strachem z nezaměstnanosti a poklesu příjmů, a riziková zaměstnanost bude dále narůstat na úkor práce důstojné i poté, co bude opět nastartován rozvoj ekonomiky. Světový den za důstojnou práci a související akce jsou jasným signálem pro zaměstnavatele a vlády na celém světě, že tato cesta není pro zaměstnance přijatelná.
CHCEME důstojnou práci, která je produktivní prací vykonávanou v podmínkách svobody, spravedlnosti, jistoty a důstojnosti.
NECHCEME pracovat v riziku nejisté práce s nízkými výdělky, bez zaměstnaneckých benefitů, s malou zárukou práce, s nízkými nebo žádnými sociálními jistotami a s omezeným přístupem k členství v odborech.
PROTO VYZÝVÁME:
nominální vyjádření může být problémem pro KV. Pozvaní odboroví experti také prezentovali prognózy na nejbližší budoucnost. Nejsou optimistické, což jenom potvrdilo důležitost společného koordinovaného postupu odborářů v Evropě. Cílem musí být: z stabilizace trhu práce z obrana zaměstnanosti z participace na hlubokých strukturálních změnách – žádná země by neměla být většinově orientována pouze na export z nutná hospodářská restrukturalizace z ovlivňování zvolených zástupců v Evropském parlamentu. JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO
Vládu o ochranu, která by omezila podnikům nahrazování pracovních poměrů na dobu neurčitou rizikovou zaměstnaností a zajistila, aby trvalá pracovní místa zrušená díky krizi nebyla nahrazována agenturním zaměstnáváním, prací na základě dohod, prací na živnostenský list a dalšími rizikovými pracovními místy, až se ekonomika začne zotavovat. Zaměstnavatele, aby nezneužívali oslabení zaměstnanců krizí a minimalizovali využívání rizikového zaměstnávání. Je nedůstojné přenášet důsledky krize na zaměstnance a odporuje to společenskému postavení zaměstnavatelů a jejich odpovědnosti jako zadavatelů práce. Odborové kolektivní vyjednavače, aby maximalizovali své úsilí zamezit prostřednictvím ujednání v kolektivních smlouvách rozšiřování rizikových pracovních míst. Všechny odboráře, aby podporovali své zástupce. JOSEF STŘEDULA, předseda OS KOVO Přijato na jednání Rady OS KOVO v Hradci Králové dne 8. 10. 2009
KOVÁK číslo 33 — 16. října 2009
Právě práce je hlavním cílem Národního svazu afghánských zaměstnanců (NUAE), založeného v roce 2003 a podporovaného Nadací Friedricha Eberta a IG Metallem. Od svého založení počet členů NUAE vzrostl - přes veškeré předsudky a překážky v zemi - z 10 000 na 140 000! „BojuPřes prudké boje v některých oblastech Afghánistánu panuje ve většině této jeme za obnovu průmyslu. Kde je práce, nejsou vnitrozemské a hornaté země relativní klid. Ale i tam probíhá boj – ovšem nikoli boje a nešíří se drogy,“ zdůrazňuje Gullalei Tscharse zbraní v ruce, nýbrž za práci a vzdělávání. A také za práva žen a jejich začle- kiová, která je členkou předsednictva NUAE. Za nění do normálního plnoprávného života – dokonce i v odborových aktivitách. druhý nejdůležitější cíl odborového svazu označuje to, aby bylo umožněno ženám podílet se na Píše o tom časopis německých kováků Metallzeitung. veřejném dění. Afghánské ženy obsazují 20 proOdborový svaz pracujících ve strojírenství (IG vod považujeme za riziko takříkajíc ostrovního cent demokraticky zvolených vedoucích funkcí. Každý rok přichází Amini a další odboráři Metall) patří k těm zahraničním institucím, které řešení,“ uvedl na toto téma Nils Warner, referent se rozhodly podat pomocnou ruku a pomáhat af- pro záležitosti Afghánistánu ve spolkovém minis- z Německa do NUAE, pořádají semináře a pomághánským kolegům v nesnadné práci. Poté, co byla terstvu pro hospodářskou spolupráci, „sázíme na hají rozvíjet mezinárodní kontakty. „IG Metall potlačena předchozí vláda teroristů z Tálibánu, za- důsledný program: školy, silnice, podněty pro in- nám ukázal, jak my si sami můžeme stanovovat hájil německý kovácký odborový svaz iniciativu vestory.“ cíle a realizovat je,“ prohlašuje předseda NUAE pod názvem „Práce a vzdělávání v Afghánistánu“. Sultan Amini, jenž je Afghánec a pracuje Mohammad Zaher. A zdůrazňuje: „Práce znamená V textilní továrně v Gulbaháru, asi 80 kilome- v představenstvu IG Metallu a od roku 2003 zajíždí mír!“Vytrvalá snaha pak přináší i výsledky: již pět trů severně od Kábulu, která byla vybavena před do Afghánistánu, tvrdí: „Kde mají lidé pracovat, dní po uspořádání prvního semináře v roce 2005 30 lety německými stroji a asi 5000 lidí v ní vyrá- když vyjdou ze školy?“ Podle jeho názoru se vět- demonstrovalo na 60 000 odborářů před parlamenbělo látky, se před nedávnem opět objevili němečtí šina rozvojových peněz rozplývá do mnoha jed- tem v Kábulu, aby si prosadili ukotvení nového odborníci. Uvažuje se o tom tam znovu vybudovat notlivých projektů pomocných organizací nebo pracovního zákona do legislativy. malou výrobní linku, jež by mohla ve střednědo- proudí do sousedních zemí, neboť všechno je nutno Foto (metallzeitung): Mohammad Zaher, předbém výhledu dodávat 20 procent někdejší pro- zakoupit odjinud. Textilka v Gulbaháru by ale seda Národního svazu afghánských zaměstnanců dukce. Rozhodnutí na oficiálních místech ale ještě mohla přinejmenším dodávat látky pro tuzemský Gullalei Tscharkiová, přední afghánská odbonepadlo: „Podporovat jednotlivý průmyslový zá- trh a dát lidem práci. rářka JAN HÁLA
IG METALL POMÁHÁ V AFGHÁNISTÁNU Tamní odboráři bojují za práci a vzdělávání
KRIZE SAHÁ… (Dokončení ze str. 1)
přičemž 40 procent objemu šlo na vývoz, má v současné době zaměstnanců 70 s dvoutřetinovou produkcí proti roku 2008.
Koordinace odborů složitější
chodní Asie a jižní Afriky. Navíc firma založila své pobočky v Německu, Itálii, Polsku a na Slovensku. Objem výroby v Prametu se tak zvýšil ne o procenta, ale o násobky objemu.
Vznik tří firem i organizací Miroslav Fuchs se v Prametu v letech 1969 – 1971 vyučil strojním zámečníkem, prošel mnoha dělnickými funkcemi, a v současné době je již rok a půl nejen uvolněným předsedou ZO OS KOVO, ale zároveň i kráčející kronikou firmy. Velmi autenticky si tedy vybavuje situaci, kdy koncem roku 1999 došlo k rozdělení původní firmy na tři současné společnosti s ručením omezeným – PRAMET TOOLS, EPCOS a URDIAMANT. Firma EPCOS navázala na výrobu feritů v divizi 3 Prametu, v září 1999 ji zakoupila firma Siemens Matsushita Components a následně v říjnu téhož roku se začal budovat nový závod na kraji města, v němž byla již za rok zahájena výroba. Tomu však předcházel transfer výroby z Mnichova a z francouzského Bordeaux, především E jader, toroidů a granulátu. Firma Epcos se původně orientovala na výrobu součástek do televizorů, ale následně se začala specializovat na výrobu dílů do mobilů, veškeré kuchyňské spotřební elektroniky a v automobilovém průmyslu do výroby součástek do klimatizací a airbagů. Firma URDIAMANT navazuje na výrobu diamantových nástrojů, a to jak z přírodní, tak i syntetické diamantové suroviny, kterou v Šumperku zahájila již v roce 1933 zakladatelská firma Stellwag. Hlavními výrobními komoditami firmy jsou diamantové nástroje pro strojírenský průmysl, stavebnictví a kamenoprůmysl, pro geologii a hornictví, na opracování skla a další nástroje. Firma, která měla ještě v loňském roce téměř 100 zaměstnanců s roční produkcí zboží za 115 miliónů korun,
„Do roku 2000, kdy jsme byli všichni pohromadě, byla činnost výboru ZO jednodušší, kdežto nyní po vzájemné dohodě existují tři, ve vztahu k zaměstnavateli samostatné, závodní výbory.“ vysvětluje současnou situaci předseda ZO OS KOVO Pramet Miroslav Fuchs, který je zároveň i předsedou ZV ve firmě Urdiamant. „Od onoho přelomového roku již odborový život ve všech třech firmách kráčí odlišně a samostatně. Nejvíce je to znát v kolektivním vyjednávání a mzdové politice. Například ve firmě Urdiamant již zaměstnanci pro letošní rok přišli o pátý týden dovolené a částečně i o příspěvek na stravování.“ Jak nám vysvětlil předseda Fuchs, závodní výbory při jednotlivých firmách se starají především o kolektivní vyjednávání, kdežto společný VZO, v němž jsou zastoupeny podle početní síly jednotlivé ZV, obhospodařuje veškerý odborářský servis, vzdělávání funkcionářů, rekreaci dětí a dospělých, společenské akce, realizaci sociálního programu, ale zejména pečuje o Dům kultury, který byl postaven v roce 1980 v Sadech 1. máje a v roce 1992 přešel do vlastnictví ZO. Ná-
NADNÁRODNÍ SEMINÁŘ… (Dokončení ze str. 1)
s cílem snížit dopady krize, jako například šrotovné, investice do infrastruktury, opatření na podporu spotřeby, snižování daní občanům, apod. Na Slovensku bylo například i podepsáno společné Memorandum vlády a zástupců zaměstnanců, že v době krize nedojde ke zhoršení pracovně právní legislativy. Zástupci ČR se bohužel neměli čím pochlubit.
sledně odbory svěřily provoz DK do dlouhodobého pronájmu firmě, specializované na pořádání kultury a v současnosti je přirozeným centrem společenského a kulturního života tohoto téměř 30tisícového města. Základní organizace poskytuje přitom svým členům a jejich rodinným příslušníkům vstupenky na pořady DK se slevou.
Krize a její důsledky „Do vpádu světové ekonomické krize do ČR se v Prametu Tools i v Epcosu pracovalo převážně v nepřetržitém provozu, což nebylo finančně nezajímavé. V současnosti se přešlo převážně na dvou až třísměnný provoz, kdežto v Urdiamantu ze dvousměnného na jednosměnný. Mám-li být stručný a výstižný, v důsledku krize došlo v průměru ke snížení mezd až o 20 procent a snížení počtu pracovníků o 25 procent,“ vysvětluje předseda Fuchs. Díky šrotovnému v Německu došlo k dočasnému oživení automobilového průmyslu, tedy i dodávek z Epcosu, takže ke splnění zakázek byli převáděni k „pásům“ i zaměstnanci z jiné oblasti výroby, ale tato poptávka může být jen dočasná. V Šumperku se nyní nejvíc čeká na oživení v kovoprůmyslu, stavebnictví a geologii, a to nejen doma, ale v celém světě. Text a foto (rur) Přítomní se shodli, že vyjednávání o mzdách je velmi obtížné a bude ještě obtížnější pro příští období. Všichni zástupci zaměstnanců se obávají, že s nástupem ekonomického oživení dojde k nárůstu rizikové zaměstnanosti, například pracovních poměrů na dobu určitou a agenturní práce. V diskusi však také padl názor, že krize paradoxně zlepšila image odborů, neboť zaměstnanci velice oceňují skutečnost, že se mají kam obrátit. Že existuje místo, kde jim je nasloucháno s cílem poskytnout radu a pomoc v jejich nelehké situaci. ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
KOVÁK číslo 33 — 16. října 2009
VEŠLI DO DĚJIN ČESKÉ TECHNIKY Medailonky předních osobností (V.)
7. února 1814 se v Praze narodil Josefu a Josefě Božkovým opět syn; jak do matriky zaznamenal křtící kněz páter Fuchs, byl chlapec pokřtěn podle křesťanského kalendáře romantickým jménem Romuald. Pod tento záznam připojili svá jména kmotrové: Jan Urban, nákladník piva a Rozalie Štěrbová, žena traktéra (traktér – zastaralé označení hostinského – pozn. J. K.). Když byla ceremonie u konce, vložil pan Urban chlapci do peřinky slavnostně památeční stříbrnou minci (Jiří Streit, Božkové, osudy a práce rodiny vynálezců, 1953, dále jen Božkové – pozn. J. K.). Od nejútlejšího dětství projevoval Romuald Božek neobyčejný zájem o otcovu práci, byl pevně rozhodnut stát se rovněž hodinářem. Jako pětiletý se snažil kopírovat výkresy různých hodinových strojů, vyráběných jeho otcem pro strojnický sál technického učiliště v Praze. Školní vzdělání začal nejprve v dvoutřídní škole u Dominikánů v Praze a v r.1825 vstoupil do první třídy staroměstského gymnázia, odkud po čtyřletém studiu odešel ve školním roce 1829/1830 do prvního ročníku pražského stavovského technického učiliště, kde působil jako stavovský mechanik i jeho otec Josef Božek. Seznamoval se zde po dva roky se základy mechaniky a hydromechaniky; z té doby se zachoval například plán atmosférického parního stroje. Pro neshody s některými profesory, jimž vadil student, nerozpakující se kritizovat „ctihodné autority“, nezapsal se Romuald do třetího ročníku techniky a odešel v 18 letech do praktického života. Odnášel si však potvrzení od ředitele techniky Františka Josefa Gerstnera, který mu potvrdil, že „pan Romuald Božek navštěvoval velmi pilně přednášky z hydrostatiky a hydrauliky a u zkoušek projevil takové znalosti, že dostal z obou, jakož i ze strojnického kreslení, první třídu“ (Božkové). V roce 1831 tedy Romuald nastoupil do otcovy
KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Člověk ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je americký spisovatel O. Henry (1862 - 1910), vlastním jménem William Sidney Porter. Povídky začal psát ve vězení, v němž strávil několik let za zpronevěru. Napsal řadu humoristických próz s brilantní rutinou dějové výstavby s příznačnými komickými figurkami. Jeho nejznámějšími díly jsou „Zpověď humoristova a jiné příznačné povídky“ a „Romance čumilů“. (jk) Vyluštění z Kováku č. 32/2009 (výrok T. Dreisera): Člověk se může cítit šťasten s každou ... ženou, pokud ji jen obdivuje.
4
mechanické dílny a stal se – vedle staršího bratra Františka - otcovým pomocníkem v projektování a stavbě hydraulických strojů, hodin, či strojů pro vodárny, olejárny a cukrovary. Původně malá hodinářská dílna Josefa Božka v technickém učilišti se postupně měnila v prosperující samostatný podnik a byla známa jako strojnická firma “Božek a synové„ Josef Božek tak dokumentoval spojení se syny a rozhodnutí společně pracovat (Božkové). Romualdovi se brzy naskytla příležitost zhotovit oční automat pro operace očního bělma, použitelný jako pomůcka pro výuku mediků. Jeho přístroj byl tak úspěšný, že byl vyzván předvést svůj vynález, věrně simulující pohyby lidského oka, císaři Františku I. při jeho návštěvě pražské Výstavy řemesel (v roce 1833). Když si císař prohlížel vystavené české výrobky, mohl Romuald předvést svůj automat. Jeho Veličenstvo slovy „skvělé, vskutku skvělé“ vyslovilo svůj obdiv. Ne tak kněžna Leontina Metternichová. Strnulé mrtvé oko ze skla, koulející se a pomrkávající v očním důlku dřevěné hlavy, dovedlo nahnat strachu sličné dámě v císařském doprovodu. Pro náhlou nevolnost bylo třeba odvést kněžnu ze sálu, poznamenává autor knížky Božkové J.Streit. Někdy kolem r. 1839 Romuald Božek úspěšně zkonstruoval ortopedickou protézu,
nahrazující nohu amputovanou nad kolenem (Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV., 2004, dále jen Technické památky). Romualdovo jméno začínalo být slavné, naspořený kapitál mu dopomohl k vlastní továrně na výrobu a dodávky strojů všeho druhu. Neúspěchem ale skončilo jeho podnikání v cukrovarnictví. Pražský magistrát udělil (r. 1839) Romualdovi měšťanské právo a téhož roku se stal i členem Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách se sídlem v Praze; v r. 1842 byl zvolen sekretářem pro její sekci mechaniky (Božkové). Romuald navrhl a zařídil stavbu vodovodu na panství stavebního podnikatele Vojtěcha Lanny v Poříčí u Českých Budějovic, poté od něj získal objednávku na čerpací zařízení pro novoměstský vodovod v Praze budovaný na Žofíně. Aby se seznámil s moderním vodárenstvím, vyslal jej V. Lanna na studijní půlroční cestu do Německa, Francie a Anglie. Po návratu v r. 1846 navrhl Božek pro žofínský vodovod podivuhodnou soustavu šesti vodních čerpadel, poháněných obřím vodním kolem. S Božkovým jménem byly spojeny i vodárenské stroje např. na Pohořelci, ve Stromovce, v Sychrově a na více než šedesáti jiných místech v Čechách. Jeho životním dílem byl projekt a stavba smíchovské vodárny a vodovodu v letech 1871-72 (Technické památky). Byl také autorem různých bezpečnostních protipožárních zařízení pro divadla, např. automatické požární opony. Angažoval se i při přestavbě Pražského orloje v 60. letech 19.stol. Jak uvádí encyklopedie Technické památky byl Romuald Božek podobně jako jeho otec velmi nadaným vzdělaným autorem mnoha vynálezů, např. hodinového tachografu, lapače jisker pro lokomotivy, natáčivého podvozku železničních vozů, speciálních hudebních nástrojů – chartofonu či sirenofonu aj. Romuald se oženil jako pětačtyřicetiletý, zámožný a vážený inspektor pražských vodáren; 11.července 1859 se jeho manželkou stala Rosalie Tichá, dcera pražského měšťana. Manželství – i když zůstalo bezdětné – bylo šťastné; ve své manželce nalezl Romuald chápající pomocnici, která ochotně „kopírovala jeho výkresy, opisovala vše, co bylo třeba a pomáhala mu také nést tíži neúspěchu“ (Božkové ). Nositel mnoha řádů a vyznamenání, český technik a vynálezce Romuald Božek zemřel v Praze časně ráno 30.dubna 1899 ve svých 85 letech. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
KOVÁK číslo 33 — 16. října 2009/příloha
EKONOMICKÁ KRIZE – POHLED ODBORŮ Analýza dosavadního vývoje, prognóza roku 2010, návrhy opatření
Vývoj krátkodobých úvěrů v letech 2007 - 2009 (firemní úvěry do 1 roku, mil Kč)
390 000 370 000 350 000 330 000 310 000 290 000
do 1 roku
270 000
I.0 9 V
9
.0 9 IV
II. 0
II. 08 X
.0 8 X
III .0 8 V
I.0 8 V
.0 8 IV
8
250 000
II. 0
a) Základní trendy Základní vývojové trendy české ekonomiky v první polovině letošního roku by již neměly zpochybnit skutečnost, že čelí největší krizi za dobu svojí existence, tedy od roku 1993. Jde však nepochybně o největší – svým rozsahem a očekáváme že i svým trváním – krizi od dob druhé světové války. Klesá zahraniční obchod – vývoz za první polovinu letošního roku je nižší oproti stejnému období minulého roku o 20 %. Pokles vývozu (oproti stejnému období minulého roku) již trvá devět měsíců (od září minulého roku). Dovoz se zatím snížil ještě ve větším rozsahu – o více než 22 % za pololetí, což v souhrnu znamená, že obchodní bilance skončila v prvním pololetí v přebytku, který je větší než v minulém roce. Ke kladnému saldu obchodní bilance především přispívá pokles cen surovin na světových trzích a jejich menší dovoz v důsledku krize, neboť hodnota dovozu zejména energetických surovin byla v prvním pololetí nižší o více než čtvrtinu. Ještě výrazněji pak poklesl dovoz polotovarů a materiálů – o více než 30 %. Největší položkou českého vývozu je vývoz strojů, který se v souhrnu snížil o více než 20 % (a to i přes jednoznačně pozitivní efekt západoevropského šrotovného na český vývoz automobilů, který se však již vyčerpal). I přes tento pokles se však podařilo zachovat aktivní bilanci v českém zahraničním obchodě se stroji. Tato aktivní bilance zůstala zachována také v obchodě s největším partnerem, kterým je Německo, kde aktivum ještě dále narostlo. Jestliže poklesl vývoz strojů do Německa jen o 11 %, pak dovoz strojů z tohoto teritoria se snížil o více než 30 %. Je to patrně doklad toho, že se v českých firmách začalo šetřit, protože tento dovoz je často spojen s nákupy nové techniky a náhradních dílů. V souhrnu tak tento vývoj přispěl k tomu, že aktivum českého obchodu s Německem v prvním pololetí vzrostlo o více než polovinu – z necelých 60 mld. na více než 90 mld. Závislost české ekonomiky na vývozu do Německa a tedy také na vývoji německé ekonomiky se v tomto období podstatně prohloubila. Příznivě byl v prvním pololetí český vývoz ovlivňován určitým oslabením koruny vůči euru. Tento efekt však po skončení pololetí v letních měsících postupně oslabuje tak, jak koruna začala posilovat. Lze tedy očekávat – pokud
7
I. Současné trendy v české ekonomice a odhad ekonomického růstu
II. 0
Dnes snad již nikdo v české veřejnosti – zejména pak ve vládní administrativě – nepopírá, že je česká ekonomika zasažena celosvětovou hospodářskou krizí. Přesto tomu dlouhou dobu bylo naopak a teprve rapidně se zhoršující data o vývoji hlavních ekonomických ukazatelů v prvních měsících letošního roku přiměla tyto instituce vzít krizi na vědomí. Právě o tom, jak hodnotit tuto krizi, se dlouhou dobu vedl v odborné veřejnosti spor. Na jedné straně byli ti, kteří zejména v počátečních fázích dopady celosvětové krize na českou ekonomiku popírali a zlehčovali. Na druhé straně pak menšina těch, kteří s nástupem krize počítali a před jejím dopadem na českou ekonomiku varovali. Pozdní rozpoznání krize stejně jako neochota či neschopnost přiznat, že tato světová krize významně zasáhne českou ekonomiku, jsou znakem naprostého profesionálního selhání příslušných vládních institucí – především pak ministerstva financí. Podobně však selhala i většina nejrůznějších „nezávislých bankovních analytiků“, kteří zjevně podlehli oficiálně šířenému optimismu, že se české ekonomice světová krize vyhne. Jako hlavní důvod se uvádělo, že má zdravý bankovní sektor. Jaksi se „zapomnělo“, že vedle bank tu existuje i reálná ekonomika… Právě skutečnost, že nástup krize do české ekonomiky byl se zpožděním vzat oficiálními místy na vědomí, vede k tomu, že opožděně jsou přijímána antikrizová opatření a boj s důsledky krize má spíše pasivní podobu restrikcí.
by tato tendence pokračovala – pravděpodobné zhoršení aktiva obchodní bilance. Především však zpevnění kurzu koruny bude komplikovat finanční situaci exportérů. Výsledky zahraničního obchodu dokazují, že jeho hlavním problémem je chybějící zahraniční poptávka, což se nedá – při převažující struktuře českého zahraničního obchodu – vyřešit žádnými finančními nástroji. V první řadě je zdrojem potíží – stejně jako celé ekonomiky – jednostranná profilace české ekonomiky na dodávky pro automobilový průmysl a elektrotechniku. Především je určujícím problémem české ekonomiky neschopnost nabídnout našim partnerům jiné výrobky než jsou polotovary, součásti – je to problém vysokého podílu kooperace a malého podílu finální produkce investičního charakteru, investičních celků. Za této situace budou exportní výsledky ovlivňovány možnostmi financování zahraničního obchodu, kde jsou rozhodující krátkodobé úvěry na profinancování dodávek hotové produkce, což by mohly zajišťovat komerční banky, pokud by měly zájem úvěrovat takové obchody. Za velmi důležité s multiplikativním účinkem na celou ekonomiku však je nutno pokládat především velké projekty českých firem v zahraničí – vývoz investičních statků. Takové projekty zatím v českém exportu chybí, resp. jsou málo zastoupeny. Jejich realizace je však v první řadě podmíněna také finanční spoluúčastí zahraničních partnerů – v rozsahu kolem jedné pětiny hodnoty projektu. Současná finanční krize výrazně poznamenala i možnosti zahraničních partnerů českých firem zúčastnit se takových projektů, a tak nemohou být uskutečněny, neboť tito partneři nemají dostatek zdrojů na vlastní vklad do projektu. To se nesporně týká jak Vietnamu, Balkánu i Číny, tak i Ruska a některých postsovětských republik, stejně jako dalších oblastí tradičního vývozu českých investičních celků. Pokud nebude Česká republika schopna nabídnout buď přímý vládní úvěr na takové projekty, resp. poskytnout dodatečné garance České exportní bance tak, aby bylo možné financovat na úvěr celou hodnotu takového projektu, nebude možné takové exporty v současné době šířeji rozvinout. Kromě toho je nezbytná – na těchto teritoriích – také přímá angažovanost oficiálních představitelů státu při přípravě těchto kontraktů. I přes ujišťování českých bank včetně centrální banky o tom, že mají zájem na financování firem, dochází k útlumu úvěrování. Svědčí o tom tato čísla. Celkový objem úvěrů pro podnikatelskou sféru se na konci července 2009 snížil oproti stavu na konci minulého roku zhruba o 5 % (absolutně o 50 mld. Kč). Naproti tomu se velmi výrazně zvyšuje zadlužení domácností, kde úvěry domácnostem již vysoko převyšují úvěry firmám. Na konci prvního pololetí 2009 dosahují pouze bankovní úvěry domácnostem 930 mld. a úvěry nefinančním institucím 820 mld. Před rokem dlužily domácnosti 800 mld. a nefinanční instituce 812 mld. (K tomuto dluhu domácností je nutno připočítat ještě minimálně dalších 140–160 mld. půjček od nebankovních subjektů. Celkově tak domácnosti dluží 1080 – 1100 mld. Ke konci letošního prvního pololetí.)
X
Úvodem
I
KOVÁK číslo 33 — 16. října 2009/příloha
Vývoj stavebnictví v období 2007 -2009 (tříměsíční klouzavý průměr měsíčních indexů) 140,0 130,0 Stavební produkce 120,0
Pozemní stavby
110,0 100,0 90,0
09
.0 9 V
III .
I.0 9
.0 8
08
I. 0 8 X
IX
08
.0 8
II. V
V
III .
I.0 8
.0 7
07
I. 0 7 X
IX
.0 7
II. V
V
III .
07
80,0
Tyto dílčí signály tak dokumentují, že krize ve stavebnictví se dále prohlubuje a zmírňují ji jen rozpočtem financované stavby v inženýrském stavitelství. Pokud by toto financování bylo redukováno s ohledem na deficity rozpočtu, pak by krize ve stavebnictví byla podstatně silnější a zasáhla by také do ostatních kooperujících odvětví. Pokles výkonů zasáhl v prvním pololetí stále větší okruh odvětví. K poklesu výkonů dopravy došlo již minulém roce. V letošním prvním pololetí
II
poklesly tržby ve stálých cenách o 12 %, v běžných cenách pak již o 18 %. Tato čísla nepřímo potvrzují hloubku propadu průmyslové výroby, protože doprava je na její dynamice nesporně závislá. Signalizují také, že finanční situace řady dopravních firem se nevyhnutelně bude zhoršovat (a to i při nižších nákladech na pohonné hmoty), což pravděpodobně může vyústit do potíží ve druhé polovině roku. Připomeňme, že právě v dopravě je poměrně velká část vozového parku získávána buď na úvěr, nebo na leasing, takže potíže dopravců vzápětí dopadnou i na příslušné finanční instituce. V podstatě stejná je situace i ve vývoji tržeb v sektoru maloobchodu, ubytování a stravování. Jestliže v posledním čtvrtletí minulého roku zde tržby klesly v běžných a stálých cenách shodně o 5 % (oproti shodnému čtvrtletí předchozího roku), pak v letošním roce je situace ještě horší. Tržby v maloobchodě ve stálých cenách poklesly v prvním pololetí o zhruba 5 %, ale v běžných cenách o téměř 10 %. Také zde bude mít tento vývoj tržeb velmi negativní dopady na finanční situaci zejména menších prodejců, kteří nemají dostatečný prostor k úsporám ve svých nákladech. Ještě výraznější jsou poklesy odvětví stravování a ubytování – v prvním pololetí se tržby v sektoru ubytování snížily o více než 15 %. I tato data tak svědčí o zřetelném útlumu, který se projevil ve všech částech tohoto sektoru. Tržby ve velkoobchodě – ve všech sledovaných skupinách – vykazují za první pololetí 2009 pokračující pokles, který je rychlejší než pokles maloobchodních tržeb – v běžných cenách jde pokles o desetinu a poněkud menší je pokles tržeb ve stálých cenách. Jedním z významných zdrojů růstu HDP v minulých letech byl růst sektoru služeb. Vývoj služeb 2005 - 2009 (čtvrtletní objemy, meziroční index, stálé ceny) 115,0 110,0 105,0 100,0 95,0
Služby celkem
90,0 85,0 80,0
I.Q /2 00 6 II. Q /2 00 6 III .Q /2 00 6 IV .Q /2 00 6 I.Q /2 00 7 II. Q /2 00 7 III .Q /2 00 7 IV .Q /2 00 7 I.Q /2 00 8 II. Q /2 00 8 III .Q /2 00 8 IV .Q /2 00 8 I.Q /2 00 9 II. Q /2 00 9
Většina tohoto poklesu se realizuje především v krátkodobých úvěrech (jejich objem poklesl o 15 %), které slouží k provoznímu financování, což firmám zhoršuje možnosti, jak se krátkodobě vypořádat s důsledky krize. Právě na krácení provozních úvěrů si firmy nejvíc stěžují. Kromě toho si také firmy stěžují na to, že v rozporu s kroky centrální banky, která snížila základní sazby na historická minima, jsou udržovány relativně vysoké úrokové sazby a v některých případech jsou jim úrokové sazby zvyšovány. To se týká zejména malých firem, které nemají možnost – bez sankcí – přejít k jiné bance. Také bankovní trh je do značné míry monopolizován. Tyto skutečnosti jen podrobněji dokumentují, že měnová politika centrální banky je při překonávání důsledků krize jen velmi málo účinná. Některé kroky komerčních bank – např. omezování úvěrových rámců pro krátkodobé úvěry apod. – však mohou působení krize na podnikové úrovni spíše zesilovat. Navíc hlavní české banky jsou součástí mezinárodních bankovních skupin a tedy se na ně přenášejí problémy s úvěrovou angažovaností jejich mateřských bank, které všechny měly problémy. Také ve stavebnictví se v prvním pololetí začala projevovat krize v plném rozsahu. Nástup krize ve stavebnictví je zmírňován rozsáhlými veřejnými investicemi do infrastruktury, které vláda v předchozích letech zahájila. Proto také jediné odvětví ve stavebnictví, které zatím nepociťuje krizi, je výstavba inženýrských staveb. Ostatní stavební práce jsou již v útlumu – viz graf (zachycuje tříměsíční klouzavý průměr měsíčních indexů). Přitom stagnace stavební výroby probíhá již delší období – v podstatě od roku 2007 již stavební výroba nevykazuje výraznější vzestup. Zároveň je potřeba si uvědomit, že již po celý minulý rok pozemní stavitelství vykazovalo pokles (konkrétně je to patrné např. na výsledcích z května 2009, kde index produkce pozemního stavitelství je 90 oproti indexu 87 v roce 2008 – celkově tak pokles produkce v květnu 2009 již oproti květnu 2007 dosahuje více než 20 %. Přispívá k tomu také vývoj hypotečních úvěrů. Oproti prvnímu pololetí 2007 je objem nových hypotečních úvěrů v roce 2009 nižší o 20 mld. a oproti roku 2008 je nižší o 15 mld., tj. zhruba o 40 %. Dá se předpokládat, že na konci letošního roku bude přírůstek hypotečních úvěrů o 60–70 mld. nižší než v roce 2007, kdy byl roční přírůstek hypoték největší a zhruba o 25 – 30 mld. Menší než v minulém roce.) Je nesporné, že tento pokles již výrazně dopadá na finanční situaci zejména menších stavebních firem. Nepříznivě se vyvíjela také hodnota nově uzavřených zakázek ve stavebnictví. Jestliže v minulém roce bylo v prvním pololetí uzavřeno nových zakázek ve stavebnictví (ve firmách s více než 50 zaměstnanci) za více než 110 mld., pak ve stejném období letošního roku to bylo jen za 85 mld. Daleko horší je pak situace s novými zakázkami v pozemním stavitelství, kde je nově uzavřených zakázek v letošním roce za 33 mld. oproti více než 60 mld. v minulém roce. V prvním pololetí také pokračoval pokles objemu poskytnutých hypoték, kde bylo dosaženo přírůstku o třetinu nižšího než v minulém roce.
V průběhu minulého roku však i zde nastal zlom a ve druhém pololetí již všechny základní součásti tohoto sektoru přešly do poklesu. Tento pokles pak pokračoval i v prvním pololetí letošního roku, kdy se index již dostal pod úroveň 90. Obdobně je tomu i s vývojem jednotlivých odvětví služeb. Na jejich vývoji je patrná korelace s vývojem především průmyslové výroby. Žádné odvětví služeb není v meziročním srovnání v objemu tržeb nad úrovní minulého roku. Naopak je patrné, že četné činnosti zřetelně klesají a ve druhém čtvrtletí lze jen registrovat zpomalení poklesu. Také v sektoru služeb je začátek poklesu výroby datován do čtvrtého čtvrtletí minulého roku, i když určité náznaky zvolnění růstu jsou patrné již od poloviny roku. Z průběhu těchto křivek také vyplývá, že i tento sektor je poměrně úzce navázán na vývoj ostatních odvětví – zejména průmyslu. I když pokles výkonů zatím nedosahuje takového rozměru jako v průmyslu, je zřetelné, že závislost na vývoji výrobních odvětví, resp. ostatní ekonomiky je natolik těsná, že bez jejich zotavení nelze s oživením v sektoru služeb počítat. Nejvýrazněji pocítil dopady krize český průmysl. Především v prvních měsících letošního roku byl pokles výroby velmi výrazný a byl nepochybně signálem toho, že krize zasahující průmysl je svým rozsahem nesrovnatelná s jakýmikoli poklesy či zpomaleními růstu v minulých dvaceti letech. Jak je patrné, v závěru prvního pololetí došlo ke zmírnění poklesu indexů průmyslové výroby. Je však nutno vidět, že toto zmírnění poklesu je do značné míry vyvoláno tím, že je srovnávána produkce s obdobím, kdy již začínala průmyslová výroba tendovat ke stagnaci, či poklesu (například index průmyslové produkce v květnu 2008 je 100, v červnu 2008 je 101,8). (Pokračování příště)
KOVÁK číslo 33 — 16. října 2009/příloha
ČINNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ V OBLASTI BOZP Mgr. MIROSLAV KOSINA, expert ČMKOS, Centrum BOZP a životního prostředí
Tento seriál je věnován činnosti orgánů veřejného zdraví. Odborové organizace při činnosti v oblasti BOZP přicházejí s těmito orgány do styku. Proto je vhodné připomenout obsah jejich činnosti. Současně se zmíním o výsledcích jejich kontrolní činnosti a hlášených profesionálních onemocněních za rok 2008.
1.
Soustava orgánů a zařízení ochrany veřejného zdraví Státní správu v oblasti ochrany veřejného zdraví vykonávají orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou Ministerstvo zdravotnictví ČR, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany ČR a Ministerstvo vnitra ČR. V seriálu se zaměříme na náplň činnosti krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů, protože s těmito orgány přicházejí odborové organizace nejčastěji do kontaktu.
Krajské hygienické stanice Krajské hygienické stanice a jim podřízená územní pracoviště vykonávají v oblasti ochrany zdraví při práci podle § 82 zákona č. 258/2000 Sb. tyto úkoly: * vykonávají státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci a nad povinností zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči, * rozhodují ve věcech kategorizace prací a podmínek ochrany zdraví zaměstnanců vykonávajících rizikové práce, * plní úkoly správního úřadu, vydávají rozhodnutí, povolení, osvědčení a plní další úkoly státní správy, které náleží do jejich působnosti, * provádějí hodnocení a řízení zdravotních rizik, * posuzují pracovní podmínky zaměstnanců, u nichž je podezření na nemoc z povolání, * kontrolují a řídí místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví, * podílejí se na úkolech integrovaného záchranného systému, * ukládají sankce za nesplnění povinností uložených zákonem nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví * plní další úkoly stanovené zvláštními zákony (například zákonem o chemických látkách a chemických přípravcích, zákonem o odpadech).
Zdravotní ústavy a SZÚ Zdravotní ústavy a SZÚ jsou zdravotnickými zařízeními. Zdravotní ústavy (ZÚ) zajišťují v oblasti hygieny práce řadu činností. Jedná se například o měření a hodnocení fyzikálních faktorů v pracovním prostředí - měření impulsního, proměnného a ustáleného hluku, měření vibrací přenášených na ruce, celkových horizontálních a vertikálních vibrací, měření intenzity umělého osvětlení a stanovení činitele denního osvětlení (což je pouze jedno ze základních hledisek, podle kterých se posuzuje denní osvětlení vnitřních prostorů, a vyjadřuje se hodnotami činitele denní osvětlenosti), měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a s tím spojené hodnocení tepelné zátěže zaměstnanců. Měření infrazvuku, vysokofrekvenčního zvuku, UV záření a elektromagnetického pole jsou vzhledem k náročnosti měření prováděna pouze některými ZÚ. Dále ZÚ provádějí analýzy ovzduší na pracovištích (měření koncentrace chemických škodlivin, měření koncentrace celkového prachu a respirabilní frakce prachu), šetření v oblasti fyziologie a psychologie práce. V oblasti fyziologie práce je prováděno měření a hodnocení celkové fyzické zátěže (časový snímek práce, měření srdeční frekvence) a měření a hodnocení lokální svalové zátěže (metoda integrované elektromyografie napomáhající hodnotit funkční stav pohybového aparátu a jeho inervace), hodnocení pracovních poloh a ergonomická hodnocení pracovišť. Ze specializovaných vyšetření jsou prováděna například pletysmografická vyšetření (tj. měření změn objemu části těla), chladové testy, funkční vyšetřování plic, audiologická a audiometrická vyšetření. Mezi další činnosti poskytované zdravotními ústavy náleží zajištění závodní preventivní péče
(ZPP), cytogenetická vyšetření a provádění biologických expozičních testů. Kromě těchto činností jsou poskytována doplňková odborná vyšetření pro lékaře zajišťující ZPP, zejména u zaměstnanců vykonávajících práce v riziku hluku, prachu a vibrací. V rámci fyziologie práce je měřena a posuzována celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž malých svalových skupin rukou, manipulace s břemeny a pracovní poloha při vykonávané práci. Zdravotní ústavy a jejich územní pobočky vykonávají v oblasti ochrany zdraví při práci podle § 86 zákona č. 258/2000 Sb. tyto úkoly: * vyšetřují a měří faktory pracovních podmínek, * vyšetřují biologický materiál, * vyšetřují expozici chemickým látkám biologickými expozičními testy pro výkon státního zdravotního dozoru, * sledují ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, * monitorují vztahy zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek včetně fyziologických a psychologických parametrů zátěže při práci, * připravují podklady pro hodnocení a řízení zdravotních rizik, * plní úkoly spojené s činností orgánu ochrany veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému, * podílejí se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, * zpracovávají údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí, * podílejí se na výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví, * poskytují poradenské a další služby na úseku ochrany veřejného zdraví, * poskytují závodní preventivní péči, * poskytují specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie, parazitologie, fyziologie práce a pracovního lékařství, * provádějí genotoxikologická, cytogenetická a toxikologická laboratorní vyšetření, * vykonávají referenční činnosti. Pro větší přehlednost dále uvádíme v samostatné tabulce členění krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů k 31. 12. 2008.
Krajské hygienické stanice Hygienická stanice hlavního města Prahy není členěna na územní pracoviště Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze územní pracoviště: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram, Rakovník Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích územní pracoviště: Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni územní pracoviště: Domažlice, Klatovy, Rokycany, Tachov Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech územní pracoviště: Cheb, Sokolov Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem územní pracoviště: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice
III
KOVÁK číslo 33 — 16. října 2009/příloha
Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci územní pracoviště: Česká Lípa, Semily, Jablonec nad Nisou Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové územní pracoviště: Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích územní pracoviště: Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě územní pracoviště: Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně územní pracoviště: Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci územní pracoviště: Jeseník, Prostějov, Přerov, Šumperk Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě územní pracoviště: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně územní pracoviště: Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín
Zdravotní ústavy Zdravotní ústav se sídlem v Praze není členěn na územní pobočky Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně územní pobočky: Benešov, Hořovice, Kladno, Kolín, Mělník, Praha, Příbram
Zdravotní ústav se sídlem v Českých Budějovicích územní pobočky: České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor Zdravotní ústav se sídlem v Plzni územní pobočky: Plzeň, Rokycany, Klatovy, Tachov Zdravotní ústav se sídlem v Karlových Varech územní pobočky: není členěn na územní pobočky Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem územní pobočky: Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice, Most, Teplice Zdravotní ústav se sídlem v Liberci územní pobočky: Liberec, Česká Lípa Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové územní pobočky: Hradec Králové, Náchod, Trutnov Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích územní pobočky: Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě územní pobočky: Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou Zdravotní ústav se sídlem v Brně územní pobočky: Brno, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo Zdravotní ústav se sídlem v Olomouci územní pobočky: Olomouc, Přerov, Šumperk, kontaktní místo Prostějov Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě územní pobočky: Ostrava, Bruntál, Dobrá, Karviná Zdravotní ústav se sídlem ve Zlíně územní pobočky: Zlín, Vsetín (Pokračování příště)
REZOLUCE 5 - PŘEDLOŽENÁ PRACOVNÍ SKUPINOU IMF PRO OBCHOD, ZAMĚSTNANOST A ROZVOJ Vytvoření nového obchodního rámce pro pracující v celém světě * země musejí mít právo přijmout opatření na ochranu své ekonomiky, pokud tato opatření nejsou na úkor jiných zemí; * respektování základních práv pracujících je ve všech zemích předpokladem pro spravedlivé rozdělování příjmů. Berouc na vědomí doporučení nedávno učiněná agenturou UNCTAD a Stiglitzovou komisí, aby: * rozvojovým zemím byla prostřednictvím grantů poskytnuta zásadní pomoc zejména ve prospěch zaměstnancům v neregulované zaměstnanosti bez jakékoliv sociální ochrany. To je nezbytné nejen pro zabránění lidským tragédiím, ale také proto, že nemůže dojít ke globálnímu oživení, pokud významná část globální ekonomiky zůstává slabá; * mezinárodní finanční instituce oddělily používání úvěrových podmínek, které byly vnuceny po asijské finanční krizi a jsou součástí příčin dnešní krize a dokonce i uprostřed ní jsou i nadále vnucovány zranitelným zemím. Obávajíc se, že: * zaměstnanci nesou důsledky krize a ztráty, které jsou jim vnuceny, způsobují nebezpečné vlny xenofobie a rasismu; * břemeno krize, zejména ztráta pracovních míst, je pociťováno zaměstnanci v rozvinutých i rozvojových zemích, přičemž největší dopad pociťují v chudších zemích a lidé v marginalizovaných sektorech a společnostech; * krize se může stát příležitostí a výmluvou pro to, aby zaměstnancům v rozvojových i rozvinutých zemích bylo vnucováno tragické oslabování práv pracujících s tím, že stále větší počet žen i mužů v rizikovém zaměstnání nemůže uplatňovat základní práva. Kongres vyzývá členské organizace, aby společně se všemi strukturami IMF účinně pracovaly na zajištění toho, aby: * stimulační opatření na podporu podniků nebo sektorů postižených krizí byla zřetelně svázána s udržením úrovně zaměstnanosti ve všech lokacích a zemích, kde operují;
IV
* současná globální krize nebyla používána k podkopávání dosažených výsledků v oblasti základních práv pracujících ve světě a obzvláště v chudších zemích; * byla dostupná adekvátní pomoc na podporu ekonomiky a živobytí pracujících v rozvojových zemích; * nebyly podporovány diktátorské režimy, ani ty podnikatelské skupiny, které porušují pracovní zákony a jinak vykořisťují zaměstnance, zejména v rozvojových zemích; * diskuse o všech obchodních vyjednáváních včetně možného pokračování Doha kola řešila nový obchodní rámec, který zapracuje všechny základní úmluvy MOP a doprovodné interpretace, účinné prosazování základních práv pracujících, dopady na zaměstnanost ve všech zemích, plné začlenění a transparentnost obchodní agendy ve všech fázích procesu vyjednávání, účelné vyjednávání o otázkách rozvoje, zajištění toho, aby produkční báze ve všech zemích a zejména rozvojových zemích nebyla podkopávána liberalizací obchodu, zejména v době globální krize, a byla spojena k paralelnímu začátku diskusí o reformě multilaterálního obchodního a finančního systému. Kongres vyzývá členské organizace k tomu, aby mobilizovaly svoji členskou základnu a aby činily účinné kroky k ovlivnění politiky svých vlád, aby vyvíjely tlak na svá národní centra směrem k silnější kolektivní reakci odborů na krizi. Ochrana pracovních míst, podpora základních práv a zajištění práv všech zemí na rozvoj a důstojné pracovní a životní podmínky občanů jsou velkou výzvou pro mezinárodní odborové hnutí, zejména v době hluboké krize. Kongres ukládá IMF a jejím členským organizacím, aby prostřednictvím pracovní skupiny pro obchod, zaměstnanost a rozvoj i nadále rozvíjely konstruktivní a transparentní debatu o těchto cílech a komplexních otázkách, které obsahuje. (dokončení z minulého čísla)
