Byla jsem pøísná matka, vzpomíná lékaøka

OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ ! ÈÍSLO 12 ! PROSINEC 2008 ! ZDARMA

Dìti u balvanù øádí – a je to znát Zákoutí s"bludnými balvany v parku u zdravotního støediska už není, co"bylo. Vypadá to u nich, jakoby se tam prohnal uragán. Kameny, které"dìlaly atmosféru, jsou rozseté v"trávì všude kolem a èouhá z"nich èerná fólie, na níž pùvodnì ležely. „Když udìláme nìco pìkného, hned to nìkdo znièí,“ zoufá tajemník úøadu Ladislav Dlouhý. Podle nìj mají nepoøádek na svìdomí dìti. Ty prý rády šlapou i po kvìtinových záhonech na"schodišti u kostela. „Nechápu, proè se drtivá vìtšina lidí, kteøí jsou svìdky poškozování a nièení vìcí, které by mìly sloužit všem, chová nevšímavì. Vìtšinou by staèilo jen dìtem vysvìtlit nevhodnost jejich poèínání, pøípadnì na ty starší trochu zvýšit hlas. Bohužel asi budeme na"jaøe nuceni vymìnit krásný kaèírek za nevzhledný, ale bytelný beton.“

„Knížka pod stromeèek? Rozhodnì,“ radí knihovnice Co dìlat, když je venku nevlídnì, když fouká, mrzne, snìží? „Nevidím, neslyším – ètu,“ nabízí své øešení starobìlská knihovnice Vlasta

Chytilová. „Ale to já dìlám, i když je hezky,“ smìje se.

Byla jsem pøísná matka,

kterou má lékaøka za zády – a v"ní drobné hraèky z"kinder vajíèek. „Pro vìtší dìti máme i èasopisy – Mateøídoušky, Sluníèka, Dády,“ prozrazuje svùj recept na spokojené pacienty.

vzpomíná lékaøka

Necháváte psa bìhat jen tak? Øíkáte si o pokutu Až pùjdete se psem na procházku po vsi, nezapomeòte jej pøipnout na"vodítko. Ve Staré Bìlé smìjí psi a"feny bìhat volnì jen za plotem na"zahradì. Všude jinde, tedy na"všech veøejných prostranstvích, platí od záøí mìstská vyhláška, která"jim volné pobíhání až na výjimky zakazuje. Psa mùžete pustit z"vodítka na pøesnì vymezených prostranstvích – ale žádné takové v"katastru Staré Bìlé nenajdete. Pokraèování na stranì 2

Žádný stres, žádné slzy. Když míøí starobìlské dìti ke své paní doktorce, jsou v"klidu. A odcházejí maximálnì spokojené - vìtšinou s"lízátkem v"puse. Dìtská lékaøka Darja Komínková ví, jak na to, aby dìtem návštìva ordinace neztrpkla. Už když pøed lety zaèínala na dìtském oddìlení v"nemocnici v"Ostravì-Zábøehu, nosila prý"v"kapse lentilky. „Teï dìti dostanou lízátko – a funguje to. I na uplakánky,“ øíká lékaøka. Její malí pacienti už si na to zvykli. Jakmile vejdou do ordinace, automaticky zkontrolují, jestli je v"krabici na stole dost lízátek. A nìkteøí se stejnì samozøejmì hrnou i k"prosklené skøíni,

Pokraèování na stranì 7

Pokraèování na stranì 4

Z jednání rady Rada na svém 44. a 45. zasedání mimo!jiné rozhodla ! o provedení øádné inventarizace majetku MOb Stará Bìlá ke dni 31.12.2008. ! o zadání zakázky na úpravu nìkterých èel hrobù na høbitovì ve"Staré Bìlé“ firmì STAMONT s.r.o. za cenu 18 587 Kè. ! o zadání zakázky na provedení výkopu 2 ks kontrolních sond na"školním høišti ZŠ Stará Bìlá firmì LIFAS CZ s.r.o., za 4 643 Kè. ! o zadání zakázky na propojení kanalizace Domu služeb na ul. Mitrovická firmì LIFAS CZ s.r.o., za cenu 83 621 Kè. ! o zadání zakázky na odstranìní závad z"pravidelných revizí elektrických zaøízení v"objektech MOb Stará Bìlá firmì ElektroJakubek za cenu do 10.000 Kè. ! o prodloužení nájemních smluv na byt è."8 Pavel Ûbelauer od"1.1.2009 do 28.2.2009 a byt è. 1 Zuzana Grygarová od 1.1.2009 do"31.12.2009. ! o uzavøení smluv na zimní údržbu místních komunikací s"firmou AGRO a chodníkù na dolním konci MOb s"firmou Stanislav Sojka Proskovice. ! o zadání zakázky na opravu kanalizaèní pøípojky u ZŠ Stará Bìlá firmì STAVBA MUTINA s.r.o. za"cenu 41 318 Kè. ! o zadání zakázky na opravu kanalizaèní vpusti na ul. Urbánkova firmì STAVBA MUTINA s.r.o. za"cenu 6 759 Kè. ! o zadání zakázky na akci zhotovení kuchyòských linek do 6 nových bytù v"nástavbì pavilonu „A“ v"ZŠ Stará Bìlá firmì A – typ Morava s.r.o., za cenu 300 127 Kè. ! o vyhlášení výzvy k"podání cenových nabídek na realizaci chodníkù a pøechodù na ul. Proskovická a Mitrovická. ! o uzavøení smlouvy mezi MOb a"SMP Net, s.r.o., která øeší odbìr plynu pro novì vybudované byty v"nástavbì nad ZŠ.

Informace ze školské rady Za poslední období se ŠR sešla ve"dvou termínech. První se vztahoval ke konèícímu školnímu roku 07/08 (27.5.08) a druhý k"zahájení"nového školního roku 08/09 (30.9.08). Byl projednáván široký okruh témat. V"kvìtnu se jednalo nejen o zhodnocení èinnosti školy za"uplynulý školní rok, ale také se již pøipravovala øada vìcí k"školnímu roku novému. Jednalo se zejména o"otevøení tøetího oddìlení školní družiny, zajištìní mimoškolních aktivit žákù (kroužkù) a rovnìž o problematiku rozpoètu školy. V"záøí se øešila problematika úrovnì informovanosti (èi neinformovanosti) rodièù o zahájení školního roku a pøipravovaných kroužcích, zejména prostøednictvím webových stránek. ŠR vyjádøila nespokojenost

Necháváte psa bìhat jen tak? Øíkáte si o pokutu Dokonèení z titulní strany „Vycházeli jsme z"toho, že tady každý bydlí v"rodinném domku – a"kdo chce mít psa, a si ho nechá bìhat a kadit na vlastní zahradì. Menší obvody to tak udìlaly všechny,“ vysvìtluje starobìlský tajemník Ladislav Dlouhý. „Když chtìjí jít lidé se psem ven, prosím, ale na vodítku. A"s"sebou a si vezmou sáèek a seberou po nìm nepoøádek,“ dodává Dlouhý. Mnozí lidé si podle nìj stìžují, když"se po obci psi toulají. Vadí to i"Hugu Válkovi, který bez vodítka se"svým"labradorem ven nejde. A"zlobí se, že ne každý v"obci vyhlášku respektuje: „Minule jsem potkal maminku s"koèárkem, mìla dva vlèáky, oba na volno. Když jsem se divil, odvìtila, že jsou socializovaní a vycvièení,“ vypráví. Na další vycházce ale se psem potkal jiné dva psy – a ti se do jeho labradora pustili. „Byli bez náhubku, bez vodítka, i bez obojku. Jeden hned skoèil na mého psa a druhý mu vzápìtí bìžel na pomoc,“ popisuje. Kdyby situaci vidìli strážníci mìstské policie, majitelùm volnì puštìných psù by mohli dát pokutu. „Strážníci mohou na místì uložit pokutu do"1000 Kè. Nebo mohou takové jedStarobìlský zpravodaj »2«

s"úrovní této prezentace. Øeditelka školy slíbila provést co nejdøíve nápravu této situace. Dále se jako každý rok schvalovalo širší slovní hodnocení žákù a èlenové ŠR byli také seznámeni s"výroèní zprávou ZŠ, za školní rok 07/08. V"prùbìhu mìsíce øíjna probìhne její kontrola, korekce a následné schvalování. Dalším projednávaným tématem byl návrh øeditelky ZŠ, týkající se oslovení sponzorù (jeho forma, výbìr subjektù apod.). Tento návrh bude dále øešit Sdružení rodièù. ŠR byla také informována o volném pohybu stavebních dìlníkù (dokonèujících stavební práce na prvním pavilonu) v"prostorách školy, bez jakéhokoliv informování školy èi podmínek tohoto pohybu. Tato problematika bude dále øešena se zøizovatelem. Zápis z"jednání bude zpøístupnìn na webových stránkách základní školy. PhDr. Petr Kutáè, Ph.D. Pøedseda školské rady nání oznámit místnì pøíslušnému správnímu orgánu a ten mùže dotyènému høíšníkovi uložit pokutu až"do výše 50"000 Kè,“ vyjmenovává mluvèí ostravské mìstské policie Vladimíra Kejdová, co nezodpovìdným majitelùm hrozí. Jak dodává, na území Staré Bìlé zatím mìstští policisté pejskaøe netrestali. Ale v"jiných ostravských obvodech už pokuty padaly. „Od záøí do"konce øíjna strážníci mìstské policie na území Ostravy øešili celkem 79"pøestupkù spáchaných volným pobíháním psù na veøejnosti. Nejvíce høíšníkù bylo pøistiženo v"Porubì – 48,“ uvádí Kejdová. Jak se zdá, ve Staré Bìlé má nové naøízení spíše zastánce – mezi lidmi, kterých jsme se ptali, nebyl nikdo, komu by se nelíbilo: „Kdysi byl pes uvázaný u boudy, nebyla móda s"ním špacírovat. Bìžnì tu byli starobìlští podvraáci, dnes to je mnohem víc plemen. Je tu mnohem víc velkých psù a nízkých plotù,“ upozoròuje František Kutáè, sám majitel fenky Dáši. „Pes má být na vodítku,“ myslí si další pejskaø, pan Josef. A jeho kamarád Pavel souhlasí: „Jsem pro, všichni mají zahrady. Když psy pustí ven, hned to bìží k"nám pøed barák a"tam se – však víte co.“ Jana Bohušová

Krátké zprávy a oznámení Nové byty nad školou V prùbìhu mìsíce ledna 2009 budou dokonèeny byty nad základní školou, pavilon A. Jedná se o šest bytù" z nichž dva budou o velikosti 3+1, ètyøi 2+0. Veškeré bližší informace o bytech a žádosti o nì"budou k dispozici na internetových stránkách"ÚMOb a rovnìž na úøední desce.

OZO oznamuje Vzhledem k nepøíznivému vývoji na trhu s druhotnými surovinami jsme byli nuceni zastavit výkup sbìrového papíru ve sbìrných dvorech s úèinností od 1.12.2008. Zdarma budeme i nadále sbìrový papír odebírat. Ing. Karel Belda, jednatel

Být s!blízkými, na to se všichni tìší nejvíce Vánoce jsou tu za pár dní, urèitì i"u"vás doma už se peèe a gruntuje. Pøijmìte pozvánku na malou procházku. Zastavíme se na ní v nìkolika domácnostech. Dozvíte se, co by si od Ježíška pøál šestiletý školák, jestli bude na Štìdrý den k"dostání èerstvý chleba a èepované pivo a jak budou vypadat Vánoce u koní. Ale jedno bude všude stejné – lidé budou pospolu, s"tìmi, které mají rádi. Tak jak to má být. Nadìžda Bystøièanová, prodavaèka: „Na Štrìdrý den budu v"práci, Hruška bude otevøená a bude to frmol – zavírat budeme urèitì až po poledni, osm devìt hodin si nesedneme. Zákazníci bývají ten den dost nervózní. Domù pøijdu hodnì unavená a navíc až odpoledne, a tak štìdroveèerní veèeøi chystám skoro celou den pøedem. Pøipravím bramborový salát a hrachovou polévku, nasolím a naèesnekuju kapra. Toho už pak jen obalím a"usmažím. To víte, mám doma samé chlapy, budu na to sama.“ David Hoøínek, žák 1.tøídy: „Tìším se, až budeme strojit stromek – nìkdy

Strom zase vánoènì svítí

70 let František Šamánek, ul. Na Sovinci Jiøí Paciorek, ul. Ruskova 75 let Oldøich Nitra, ul. Folvárek Ludmila Olšovská, Pod Janíèkem Ludmila Hròová, ul. Na Surdíku 80 let Vìroslava Hajdová, ul. Studeòská 85 let Rùžena Zonová, ul. Mitrovická 86 let Ludmila Ostrožná, ul. Vaòkova Anna Kostovová, ul.Mitrovická 87 let Marie Burešová, ul. Blanická 88 let Marie Nováková, ul. Na Popí

Na smrku pøed zdravotním støediskem letos znovu záøí modré vánoèní žárovky. A svítící øetìzy ve stejné barvì zdobí i samotné støedisko. Poprvé se rozsvítily koncem listopadu a"pokud je nikdo neponièí, bude to tak každý den až do Tøí králù. Osvìtlená bývala tradiènì i lípa pøed základní školou. Jak to bude letos, nebylo do poslední chvíle jasné – èást jejího øetìzu se pokazila a nesvítila a zástupci zdejšího úøadu poèítali, zda se vùbec vyplatí jej opravovat. Pro lípu to možná budou vùbec poslední Vánoce. „Z neznámých dùvodù stále více prosychá. V"létì mìla vìtšinu vìtví na koncích suché. Požádáme odbor životního prostøedí ostravského magistrátu, abychom ji mohli vymìnit – a vysadit na jejím místì nový strom,“ øíká tajemník obvodu Stará Bìlá Ladislav Dlouhý. „Pokud nám to povolí, chtìli bychom, aby tam pøíští rok na podzim stál už jiný strom.“ (jb)

jej strojíme jen my, dìti, nìkdy i s"rodièi. U veèeøe nás bude hodnì, celkem dvanáct, rodièe, nás, šest dìtí, a"taky obì babièky a dìdeèkové. Moc se tìším na dárky. Ježíškovi urèitì napíšu o model auta. Líbilo by se mi tøeba porsche. Èerné.“

sejdou, obvykle pøijdou i lidé, kteøí"jdou tøeba jen na procházku. Službu má sice kolegynì, ale já se urèitì taky zastavím, a pokud bude tøeba, klidnì jí vypomùžu. Volno budu mít i"na oba svátky, zato na Silvestra a"Nový rok budu v práci.“

Karla Hudeèková, ekonomka a hospodáøka Jezdeckého klubu Baník Ostrava: „Koníci se na Štìdrý den mají moc dobøe, dostanou tolik dobrot, že je ani všechny nemohou sníst. Každý rok poøádáme ten den dopoledne takzvané Štìdroveèerní pivo – setkání se staršími i souèasnými èleny oddílu a majiteli koní. Bývá nás kolem padesáti, nahoøe v"baru si dáme pivo, èaj, cukroví, posedíme. Pak se jde dolù do stájí. Konì dostanou mrkev a jablka, hostùm ukazujeme, jaké máme konì, co jsme za ten rok udìlali a co se chystá na pøíští. Ve 14 hodin konèíme a naše rodina odjíždí do Olomouce za rodièi. Døív jezdili oni sem, ale teï už to nejde, je jim pìtasedmdesát a my chceme být s"nimi.“

Ivana Richterová, vedoucí odboru sociálního, organizaèního a vnitøních vìcí Úøadu mìstského obvodu Stará Bìlá: „Už deset let je tradicí, že"pøed Vánoci navštìvujeme naše nejstarší spoluobèany. Každoroènì jich obejdeme asi padesát. Zazvoníme, pøedáme jim kvìtiny v"kvìtináèi - buï vánoèní hvìzdu, nebo bramboøík, a k"tomu nìco dobrého. Chceme jim dát najevo, že na nì obvod myslí, že jsou naši. Vždy Vánoce jsou nejkrásnìjší, když nìkam patøíme, když nejsme sami. Pøi tìchto návštìvách mám radost, že „staré známé“ vidím, a vždycky si uvìdomím, že èlovìk si má vážit toho, co"má. Bohužel už se nìkolikrát stalo, že to setkání bylo naše poslední. Tím spíše jsme pak rádi, že jsme dotyèným vykouzlili úsmìv na tváøi a"potìšili jejich duši v"èase pøedvánoèním.“ (jb)

Martin Janek, èíšník: „V Sokolovnì budeme mít na Štìdrý den od 10 do"15 hodin otevøeno, místní se urèitì Starobìlský zpravodaj »3«

Byla jsem pøísná matka, vzpomíná lékaøka Dokonèení z titulní strany na hory na Slovensko, v"zimì do"Krkonoš.“ K"pohybu má blízko Utíkej si umýt ruce Pøíjemnì a útulno je už v"èekárnì. odjakživa: „Od"šesti do ètrnácti let Vyzdobila si ji po svém – barevnì jsem dìlala krasobruslení, byl to a"nápaditì. „Tatínek pracoval celý ži- maminèin sen. A chvíli jsem chodila vot jako výtvarník v"masokombinátu k"Jarce Calábkové. Tancuju opravdu v"Martinovì, snad to mám po nìm moc ráda.“ trošku v"oku,“ øíká s"úsmìvem. Žádný èardáš ovšem v"její ordinaci neuvidíte, Darja Komínková není Díky mamince si zase vybrala svou dnešní profesi: „Maminka byla dìt- konfliktní typ. „Nejsem jako pan ská sestra, celý život pracovala v"jes- doktor Urban, ke kterému jsem jako lích. Byla a je velice pøísná. Dodneš- dítì chodila. To byl postrach všech ka mì posílá umýt si ruce – to je tìmi jeslemi,“ smìje se Darja Komínková. Maminèinu pøísnost v"práci ale nezdìdila. „Paní doktorka je moc hodná,“ øíká její starobìlská sestøièka Karla Šmírová, která pracovala ve"zdejší dìtské ordinaci už s"pøedešlou lékaøkou Marií Machovou. Darja Komínková ji vystøídala v"roce 2006: „Paní doktorka Machová šla do"dùchodu a selhal jí zástup, který tady mìla pùvodnì dohodnutý. Tak"mi to v"žertu nabídla – a já kývla,“ vzpomíná dnešní starobìlská pediatrièka. Ètyøi dìti? Žádný problém V"kartotéce má témìø tisíc dìtí – od"tìch právì narozených po osmnáctileté mladíky a"sleèny. „Nìkteré z"nich jsem dokonce kdysi v"Zábøehu rodila – poznám to z"jejich kartotéky, je tam razítko s"mým jménem,“ popisuje. Úderem devatenácti let se s"nimi louèí – a pøedává je tøeba praktickému lékaøi Václavu Pikovi, který sídlí o patro výš. S"ním ji pojí ještì nìco: její muž a doktor Pika jsou spolužáci z"gymnázia. „Svého muže znám už od základní školy. Zamilovala jsem se do nìj už ve druhé tøídì,“ øíká pobavenì. Na první rande šli ovšem, až když byla v"prvním roèníku na vysoké. „Studovala jsem v"Brnì, manžel tady v"Ostravì na"báòské, pìt let to byla víkendová láska, ale vydržela. Vzali jsme se, když jsem skonèila vysokou školu. Do"roka a do dne po svatbì se nám narodil Kuba.“ Jakub je jméno, které se líbí i dnešním maminkám. „Hodnì se vracejí k"tradièním jménùm – kromì Kuby je to tøeba Jan, u holèièek Kristýnka èi Terezka. A vracejí se i Zuzky,“ øíká lékaøka, která ordinuje kromì Staré Bìlé ještì ve Výškovicích. Rozdíl mezi vesnickou a mìstskou maminkou prý nevidí. „Snad jen jeden – tady mají ženy bìžnì víc dìtí. Ètyøi nejsou výjimkou, ale klidnì i šest.“ Všechno jde po dobrém Vidìt spokojená miminka, která se pøijdou zvážit, zmìøit a zkontrolovat do poradny, právì to má na své práci nejradši. „Není nic hezèího, než když se na vás miminko usmìje,“ vypráví žena, do níž byste rozhodnì neøekli, že své vlastní dìti držela hodnì zkrátka: „Pøísnou výchovu jsem asi odkoukala od maminky. Mé dìti tøeba chodily v"sedm spát. A jasná pravidla platí dodneška.“ Když má možnost, utíká s"rodinou do hor. „Máme s"manželem rádi turistiku, v"zimì bìžky. Když není víc èasu, tak do Beskyd, Jeseníkù. V"létì jezdíme s"oblibou Starobìlský zpravodaj »4«

matek. Když vidìl, že je dítì rozmazlené, maminku vykázal za dveøe a dítì krotil sám. A matky ani nepíply. Já vìøím, že se domluvím po"dobrém. A dìti mi to pak oplatí – tøeba tím, že mi nakreslí obrázek.“ Jana Bohušová

Darja Komínková

lékaøka pro dìti a"dorost Vyrùstala v"Ostravì-Porubì v"rodinì dìtské sestry a podnikoového výtvarníka. Profese maminky nasmìrovala její další život – po"gymnáziu se rozhodla pro medicínu v"Brnì a vybrala si právì pediatrii. Jako lékaøka zaèínala na"dìtském oddìlení v"nemocnici v"Ostravì-Zábøehu. Po atestaci a"druhé mateøské dovolené pøešla do"ambulancí, nejprve na Pískové Doly, pak"do Výškovic. Od roku 2006 léèí i dìti ve Staré Bìlé. Je vdaná, manžel Jan je technik. Mají dvì dìti, Jakuba (22) a Zuzanu (18). Ráda chodí po horách a"tancuje.

Základní informace finanèního úøadu k podání daòového pøiznání k!dani darovací a k!dani z!pøevodu nemovitostí

vyhlášky platné ke dni právních úèinkù vkladu práva do katastru nemovitostí.

Poplatníkem danì darovací je nabyvatel nemovitosti, pøípadnì nabyvatel práva z bezúplatnì zøízeného vìcného bøemene. Pøi darování majetku fyzické osobì, která nemá trvalý pobyt v"tuzemsku, je"poplatníkem vždy dárce.

Místnì pøíslušným správcem danì je finanèní úøad, v"obvodu jehož územní pùsobnosti se pøevedené nemovitosti nacházejí.

Osvobozeni od danì darovací jsou poplatníci zaøazeni do I. a II. pøíbuzenské skupiny (§ 11 zákona è."357/1992 Sb., o"dani dìdické, dani darovací a dani z pøevodu nemovitostí, ve znìní pozdìjších pøedpisù, dále jen zákon). Nárok na osvobození se prokazuje místnì pøíslušnému správci danì kopií darovací smlouvy s"doložkou o"provedení vkladu práva do KN a doklady prokazujícími pøíbuzenský vztah obdarovaného k"dárci. Daòové pøiznání k!dani darovací, vè. jeho souèástí, je poplatník zaøazený do III."pøíbuzenské skupiny povinen doruèit místnì pøíslušnému správci danì do 30 dnù od pøevzetí smlouvy s"povolením vkladu práva z"katastrálního úøadu (t.j."s"doložkou katastrálního úøadu „Vklad práva povolen rozhodnutím…“) a daò zaplatit do 30 dnù po doruèení platebního výmìru. Poplatníkem danì z!pøevodu nemovitostí je prodávající. Nabyvatel je poplatníkem danì, jde-li o nabytí nemovitostí pøi výkonu rozhodnutí nebo exekuci, vyvlastnìní, vydržení, v"insolvenèním øízení po rozhodnutí o úpadku nebo ve"veøejné dražbì anebo o nabytí nemovitostí na základì smlouvy o zajišovacím pøevodu práva. Daòové pøiznání k!dani z!pøevodu nemovitostí, vè. jeho souèástí, je poplatník povinen podat místnì pøíslušnému správci danì nejpozdìji do konce tøetího mìsíce následujícího po mìsíci, v"nìmž byl zapsán vklad práva dle doložky katastrálního úøadu „Vklad práva povolen rozhodnutím…“. V"této lhùtì je také daò splatná na úèet místnì pøíslušného správce danì. Souèástmi daòového pøiznání k dani darovací i k dani z!pøevodu nemovitostí, které pøedkládá poplatník souèasnì s"daòovým pøiznáním místnì pøíslušnému správci danì jsou: 1.ovìøený opis smlouvy nebo ovìøená kopie smlouvy nebo jiné listiny osvìdèující vlastnické vztahy k"nemovitosti, 2.výpoèet zjištìné ceny pøevádìných nemovitostí. Výpoèet ceny zjištìné pøedloží poplatník ve formì znaleckého posudku zpracovaného soudním znalcem. Posudek musí být zpracován podle zákona è."151/1997 Sb., o oceòování majetku a oceòovací

Výpoèet ceny zjištìné mùže provést poplatník i!sám podle uvedeného právního pøedpisu, jde-li o"pøevod pozemkù bez trvalých porostù a staveb.

Základní informace finanèního úøadu k!podání daòového pøiznání k!dani z nemovitostí Poplatníkem danì z!nemovitostí je pøedevším vlastník nemovitosti (nemovitostí) k"1."lednu kalendáøního roku, na který je daò vymìøována. Pøípady, kdy je poplatníkem danì z"nemovitostí nájemce nebo uživatel jsou vymezeny v"ustanovení §"3 a §"8 zákona è. 338/1992 Sb., o dani z"nemovitostí, ve znìní pozdìjších pøedpisù (dále jen zákon). Daòové pøiznání k!dani z!nemovitostí je poplatník povinen podat místnì pøíslušnému správci danì do"31. ledna zdaòovacího období. Místnì pøíslušným správcem danì je finanèní úøad, v"obvodu jehož územní pùsobnosti se pøedmìtné nemovitosti nacházejí. První zdaòovací období pro nemovitosti poplatníka, které nabyl na základì zápisu darovací nebo kupní smlouvy do katastru nemovitostí je až kalendáøní rok následující po dni právních úèinkù vkladu nebo záznamu do katastru nemovitostí dle doložky katastrálního úøadu „Vklad (popø. záznam) práva povolen rozhodnutím…“, která je umístìna v"závìru smlouvy. Pozbyl-li poplatník v!prùbìhu zdaòovacího období èást svých nemovitostí, je povinen do"31."ledna následujícího zdaòovacího období podat místnì pøíslušnému správci danì nové bìžné nebo dílèí daòové pøiznání k"dani z"nemovitostí. Pozbyl-li poplatník v!prùbìhu zdaòovacího období veškeré své nemovitosti napø. v"souvislosti s"darovací nebo kupní smlouvou, je povinen nejpozdìji do 31. ledna následujícího zdaòovacího období sdìlit místnì pøíslušnému správci danì, že pøestal být poplatníkem danì z nemovitostí, Nárok na osvobození od danì z!nemovitostí si"poplatník uplatní v"daòovém pøiznání. Tiskopisy daòových pøiznání jsou k"dispozici na"každém finanèním úøadì a na stránkách Ministerstva financí (www.mfcr.cz) v"sekci Danì a cla (nabídka Danì). Daòové pøiznání lze podat i v"elektronické podobì. Úøední hodiny finanèních úøadù: pondìlí a støeda 8.00 - 17.00 hodin

Starobìlský zpravodaj »5«

Bludišák

Jó, to bývalo snìhu

Dne 20.11. se naši devááci zúèastnili natáèení poøadu Bludištì. Do"našeho týmu jsme nominovali Moniku Lyèkovou, Honzu Rašíka, Ondru Sítka, a Jakuba Girgáše. Ostatní jeli povzbuzovat z"publika. Naš tým bojoval stateènì a podal výborný výkon . Pøestože jsme prohráli o pouhé dva body, byli jsme soupeøi zdatným protivníkem. Chybìlo nám jenom trochu štìstí, ale máme spoustu krásných zážitkù. Jak se všechno sebìhlo se mùžete podívat 30.1.2009 v"televizi. Mgr.Dana Janíèková

aneb zima našich rodièù a prarodièù Když bylo mé babièce kolem dvaceti pìti let (pøibližnì v"roce 1970), za"studených zimních veèerù sedaly s"kamarádkami, jejich maminkami, tetami i se sousedkami ve velké svìtnici a škubaly peøí. Každé veèery, když to bylo možné, se scházely a"zpívaly rùzné písnì. Když pøišel Štìdrý den, sešla se celá rodina, aby"spoleènì poveèeøela. V"tìchto dobách lidé vìøili na spoustu rùzných povìr a tradic. Proto už ráno rozestlali po svìtnici slámu, aby to tam vypadalo jako ve"chlévì, kde Marie porodila syna. Pøed veèeøí si každý odlil trochu olova, aby si z"útvaru, který vznikl, pøeèetl budoucnost. Nakonec o pùlnoci otevøeli okna i dveøe, aby mohli ven vylétnout zlí duchové, rozdali si dárky a plní dojmù šli klidnì spát. Kristýna Boháèová, 8. A

Týden pro Afriku. Možná není od vìci i našim dìtem pøipomenout, že existuje èást planety, kde dìti chtìjí, ale nemohou chodit do školy, kde nikdy neochutnají chipsy, kde jejich každodenní hrou je tvrdá práce, aby pøežily. V"projektu nazvaném „Týden pro"Afriku“ jsme se v"nìkterých pøedmìtech zamìøili na téma Afrika a její problémy. Dìti mìly možnost seznámit se"s"africkou kulturou i osobnì, pøi africkém bubnování, které nám do školy pøišli pøedstavit skuteèní èernoši. Práce, které žáci v"hodinách vytvoøili, jsme spoleènì s"profesionální výstavou fotografky a novináøky Dany Šafáøové vystavili v"prostorách školy. Sama autorka pøijela otevøít svou výstavu a"poutavì nám vyprávìla o svých adoptivních dìtech v"Africe i o životì v"Ugandì. Její výstava fotografií nazvaná „Afrika srdci blíž“ je ke"shlédnutí po telefonické domluvì až do 18.12. Mgr. Dana Janíèková uèitelka ZŠ Ostrava-Stará Bìlá

vyrùstal na vesnici, takže si zimu s"kamarády poøádnì užil. Od 11. listopadu s"nadšením vyhlížel Martina na bílém koni. Obyèejnì se ho brzy doèkal a sáòky, lyže, brusle a hokejka mìly rej. Kopcù a rybníkù mìl v"okolí habadìj. Tak jako každý kluk bìžel rychle ze školy domù, pøevléknout se a hurá na rybník. To byla paráda, hokejové zápasy až do tmy. Nejkrásnìjší samozøejmì byly vánoèní prázdniny. A do toho všeho bývaly ještì tzv. uhelné prázdniny. To my už neznáme. Bývaly celostátnì vyhlášeny, když uhodilo -"30°"C. Ani takový mráz otce neodradil od"zimních radovánek. Jo, to byly doby. To zima byla zimou. Michal Kotas, 8. A Dìda mi vyprávìl, jak to bývalo, když byl malý. Každé ráno vstali, nasnídali se, oblékli se, vzali sánì a"šli na kopec. Vždy si tam užili mnoho legrace. Sáòkovali, koulovali se. Když pøišel domù, vyprávìl rodièùm, co dnes dìlal. K"veèeru pøišli sousedé a vyprávìli si povídky, pohádky a"pøíhody, protože ještì nebyla televize ani rádio. Zimy už prý nejsou, co bývaly. Nikola Kokešová, 8.A

Moje mamka pocházela z"vesnice. Do školy chodila pìšky. Ale oba mí rodièe vzpomínají, jak kolem roku 1980 byly uhelné prázdniny a týden do školy nechodili. Chodívala bruslit na rybníky a obèas na vzdálenìjší kopec sáòkovat. Doma se topilo uhlím, Moje babièka s"dìdou na podzim takže si nyní nemùžou vynachválit sklidili ovoce, zeleninu a oškubali topení plynem - bez práce a zápachu. kachny, aby mìli co dát do peøin David Sotorník, 8. A na"zimu. Nasekali døevo do kamen. I když už mùj otec zimu nemá rád, Pøichystali seno slepicím, kravám, na"zimy svého mládí vzpomíná rád. kozám a prasatùm. A v"klidu, pokoji Zaèátkem 80. let byly zimy ještì jak a teple prožili Vánoce a nový rok. Barbora Stašicová, 8. A se patøí. Spousta snìhu a ledu. Otec

Zvìø si pochutná. Díky školákùm. I letos žáci naší školy mìli možnost pomoci mysliveckému sdružení pøi"pøikrmování lesní zvìøe sbìrem kaštanù a žaludù. Odkup kaštanù a"žaludù, které dìti nasbíraly bìhem podzimu, probìhl 21. a 22. øíjna. Žáci byli motivováni i symbolickou odmìnou 1 Kè za 1 kg kaštanù a 3 Kè za"1"kg žaludù. Celkem všichni nasbírali 602 kg kaštanù a 44 kg žaludù. Nejvíce kaštanù a žaludù nasbírala tøída 7.A. Z"jednotlivcù bych vyzvedla napøíklad Tomáše Muronì ze"7.A, Kláru Kutáèovou z"2.A, Alenu Palkovskou ze 3.A a Elišku Vaòkovou Starobìlský zpravodaj »6«

z"2.B. Pøi odkupu kaštanù a žaludù pomáhali pøedevším chlapci z"devátých roèníkù – Martin Rùžièka z"9.B, Lukáš Kanovský, Jan Rašík z"9.A a"dìvèata z"osmých tøíd. Vìøíme, že"budou zvíøátkùm chutnat. Mgr. Lucie Køiváková Foto: Dominik Berger, 7.A

Skákací panáci Na naší škole se snažíme, aby prostøedí, ve kterém dìti vyrùstají, bylo co nejpìknìjší, aby dìti v budoucnu mìly na školu pìkné vzpomínky. Díky grantu z Nadace OKD jsme mohli zakoupit barvy a nakreslit na podlahu chodby 1. stupnì barevné skákací panáky a veselé housenky – Abecedky. Dìti tak mají možnost zaskákat si ve volných chvilkách o"pøestávce, v dobì školní družiny nebo"zkrátit si èekání na výuku hry na"klavír, housle èi flétnu skákáním panákù. Rádi bychom touto cestou Nadaci OKD podìkovali. Mgr. Pavla Gavlová a Mgr. Lenka Kuèerová

Vánoèní koncert žákù ZŠ 18.12.2008 v 17:00 hodin se uskuteèní vánoèní koncert žákù ZŠ Ostrava-Stará Bìlá v kostele sv. Jana Nepomuckého. Vystoupí žáci 1. i 2. stupnì pod vedením Mgr. Nyczové a"Mgr. Gavlové. Na programu jsou skladby tradièní i moderní písnì s"vánoèní tematikou. Srdeènì zveme všechny rodièe i širší veøejnost. Jednota Orla ve Staré Bìlé a Katolický lidový dùm ve Staré Bìlé

Vás srdeènì zvou na výroèní 10. roèník

Tøíkrálového turnaje ve stolním tenisu který se bude konat v sobotu 3. ledna 2009 od 13-ti hodin. ve velkém sále Katolického lidového domu ve Staré Bìlé Tìšíme se na Vás. Organizátoøi

„Knížka pod stromeèek? Rozhodnì,“ radí knihovnice Dokonèení z titulní strany V"regálech starobìlské poboèky Knihovny mìsta Ostravy má na pìt tisíc knížek. Pravidelnì si je chodí pùjèovat 245 dìtí a dospìlých. Zdejších, i z"okolí. „Máme tu pøedškoláky i osmdesátileté dùchodce. Pøevažují ženy,“ líèí knihovnice, která ve Staré Bìlé pùjèuje literaturu dva a pùl roku. A sama patøí mezi ty, kdo si z"polic pravidelnì nìco vyberou: „Jsem velký knihomol. Teï pøeètu jednu knížku týdnì, ale byly èasy, kdy jsem stihla i jednu za veèer.“ Kde se to ve vás vzalo, že máte ráda knížky, že tak ráda ètete? Úplnì pøirozenì, doma všichni èetli. Na základní škole jsme s"kamarádkou objevily, že je ve Fulneku knihovna, a pøedhánìly jsme se ve ètení. Dnes bydlíte v!Ostravì-Zábøehu. Jak jste se dostala do naší knihovny? Když tady konèila paní Slawiková, pøišla jsem z"poboèky ve"Výškovicích, kde jsem jako knihovnice zaèínala. Pùvodním povoláním jsem knihkupec, ale vždycky jsem chtìla pracovat v"knihovnì. Jak se vám u nás líbí? Knihovna ve Výškovicích je vìtší, je tam víc knih, chodí tam víc lidí. Ta"bìlská je zase rodinného typu. Lidé se tu znají. Ve Výškovicích bylo urèitì víc svazkù nauèné literatury, tady se pùjèuje pøedevším beletrie a"zábavná literatura. Ale ostravská knihovna má 26 poboèek a každý ètenáø má možnost jít se svou prùkazkou do každé z"nich. Když nìco nenajde v"jedné, mùže do druhé. Ve"Staré Bìlé máme možnost díky finanènímu daru, který nám každoroènì dává zdejší úøad, nakupovat novinky. Za to velký dík. Jste spokojená s!tím, kolik je tady ètenáøù? S"tím nemùže být èlovìk spokojený nikdy. Jsou období, kdy pøijde odliv, nìkdo se pøestìhuje, odejde na vysokou školu, nebo opustí. To je mnì líto. Ale pak zase pøijde nìkdo nový. Jako onehdy, když se pøišli pøihlásit lidé, kteøí se sem pøistìhovali. A pøišli skoro hned. To bylo milé zjištìní. Starobìlský zpravodaj »7«

Kdo se mùže do knihovny pøihlásit? Kdokoli. Chodí sem s"rodièi i úplnì malé dìti. A jedna moje kolegynì pøihlásila syna, hned když"se narodil. Hodnì se hlásí prvòáèci. Poøádáme pro nì speciální návštìvy, pøijdou se tøídou, seznámí se s"knihovnou. Prùkaz ètenáøe je stojí 30 korun za rok. Pracující dospìlé 150 korun, dùchodce a studenty 80 korun, ale od sedmdesáti let už to mají zdarma. A zdarma je tady pro všechny ètenáøe i internet. Které knížky teï lidé chtìjí nejvíc? Hodnì se ptají na Èachtickou paní. Protože je v"kinech film Báthory, právì o ní. Velkým hitem byla taky Šifra mistra Leonarda od Dana Browna. Máme ji jen jednou, tak jak to v"malých knihovnách pøevážnì je. Jinak se dá øíct, že ženy ètou romantické romány, muži hodnì krimi thrillery a nìkteøí chtìjí jen historickou literaturu. A vy? Co máte ráda? Pøeèetla jsem všechno od verneovek, foglarovek, pøes Bronteovou. Dnes už ètu spíš lehèí literaturu. Pøes rok mám ráda knihu Pan Kaplan má stále tøídu rád, napsal ji Leo Rosten a Antonín Pøidal ji úžasnì pøeložil. Je"o"pøistìhovalcích do Ameriky, kteøí se do veèerní školy chodí uèit jazyk. Ale moje srdeèní záležitost je Vánoèní koleda od Charlese Dickense. Anglickou literaturu mám ráda. Tohle je pøíbìh o zahoøklém muži, který zapomnìl, že existují Vánoce. Vánoce budou za pár dní. Je knížka dobrý dárek pod stromeèek? Rozhodnì. Vždycky. Poradíte nám, kterou letos koupit? Já jsem tøeba zvìdavá na knížku Zdeòka Svìráka Povídky, tu podaruji synovi. Pro ženy se hodí knihy od"Sandry Brownové èi Nory Robertsové, zajímavé jsou cestopisy cestovatele Leoše Šimánka. Holkám mùžete koupit humorné pøíbìhy sourozencù autora Thomase Breziny. A"kluci mají rádi knížky z"øady Agáta a doktor Lupa – jsou v"nich opravdu lupy, pomocí nichž øeší pøíbìhy. Jana Bohušová

Tøíkrálová sbírka 2009 Charita Ostrava se pravidelnì zúèastòuje Tøíkrálové sbírky, kterou celostátnì na pomoc lidem v"nouzi poøádá Charita Èeská republika. V Tøíkrálové sbírce 2008, které se Charita Ostrava zúèastnila ve"spolupráci s"Charitou sv.Alexandra a"Dobrovolnou charitou v"Brušperku bylo vykoledováno celkem 1"082"694,50 Kè. Charitì Ostrava spolu s"Charitou sv. Alexandra pøipadlo celkem 720"969,- Kè. Výtìžek z"TKS 2008 byl použit pro tyto projekty:

Koupím pozemek ve Staré Bìlé pro výstavbu rodinného domu o výmìøe 1500-2500 m2 (ne pøes RK, ne spekulace)

Cenu respektuji, platím hotovì

Tel: 776!021!739

! Dofinancování a provozní náklady Hospice sv. Lukáše v"Ostravì 592"823,65 Kè ! Sociální pomoc pro lidi v"krizové situaci 20"000,- Kè ! Projekty „Rozvoj chránìných dílen Charity sv. Alexandra“ (pracovní uplatnìní handicapovaných lidí) a"„Humanitární aktivity“ – Charita sv. Alexandra 108"145,35 Kè Pøi rozdìlení výtìžku sbírky (koledování i DMS) se postupuje následovnì: 65 % se vrací zpìt do míst, kde"byly peníze vykoledovány (oblastní a farní charity), 15 % podpoøí projekty diecézních charit, 10 % putuje na podporu charitních projektù humanitární a rozvojové pomoci v"zahranièí, 5 % jde na podporu projektù Charity ÈR, 5 % je urèeno na"režii sbírky. Protože díkù není nikdy dost dìkujeme všem dárcùm i koledníkùm Tøíkrálové sbírky 2008. Podìkování patøí i tìm, kteøí se na zdárném úspìchu Tøíkrálové sbírky 2008 spolupodíleli – úøadùm veøejné správy a farním úøadùm. Tøíkrálová sbírka 2009 bude v"rámci Charity Ostrava probíhat ve"dnech 1. – 11. ledna 2009 . Charita Ostrava se této krásné akce zúèastní ve spolupráci s"Charitou sv. Alexandra v"Ostravì-Kunèièkách. Finanèní prostøedky získané v"TKS 2009 plánujeme použít pro tyto projekty:

Kulturní komise pøi ÚMOb Stará Bìlá Vás srdeènì zve na

který se uskuteèní v sobotu 13.12.2008 v 15.00 v Øímskokatolickém kostele ve Staré Bìlé

Vystoupí komorní orchestr CAMERATA JANÁÈEK Starobìlský zpravodaj »8«

1. Dofinancování Hospice sv. Lukáše v"Ostravì-Výškovicích 2. Humanitární pomoc pro osoby v"nouzi v"charitních strediscích ! Charitní dùm Salvator, Krnov, domov pro osoby se specifickými potøebami ! Charitní dùm sv. František, azylový dùm pro muže, noclehárna, kontaktní místo pro osoby v"nouzi ! Charitní støedisko poradenských a"sociálních služeb 3. Rozvoj chránìných dílen (pracovní uplatnìní handicapovaných lidí) (Charita sv. Alexandra) 4. Humanitární aktivity, uprchlíci, migranti (Charita sv. Alexandra) Pro splnìní našich projektù pomáhat odkázaným lidem v nouzi hledáme rùzné finanèní a jiné možnosti. Obracíme se proto na Vás, vážení obèané, o"pomoc pøi této krásné celostátní akci, poøádané na pomoc tìm, kteøí to nejvíce potøebují. Všem, kteøí se budou jakýmkoliv zpùsobem podílet na úspìšné realizaci Tøíkrálové sbírky 2009 pøedem dìkujeme. Charita Ostrava Koøenského 17, 703 00 Ostrava-Vítkovice tel./fax: 596 621!094, [email protected] www.ostrava.caritas.cz Charita sv. Alexandra Holvekova 651/28, 718 00 Ostrava-Kunèièky tel./fax: 596 237!831, [email protected] www.charitasvalexandra.cz

Vzpomínky na starobìlského „amerikána“ Pøi obèasných rodinných oslavách si rádi pøipomínáme osudy našich døíve zesnulých rodinných pøíslušníkù - obzvláštì tìch, kteøí prožili èást svého života v"cizinì. Nejinak tomu bylo i o letošních Dušièkách, kdy jsme pøišli k"hrobùm našich zemøelých uctít jejich památku. Pøi tom nám osobní údaje uvedené na hrobových pomnících pomohly upøesnit i osudy našeho „amerikána“, který nám je obèas pøi rùzných setkáních vylíèil takto: Koncem 19."století zasáhla Starou Bìlou vystìhovalecká horeèka. Ta se nevyhnula ani našemu Filipu Olšovskému, který neodolal informacím o"zemi neomezených možností. Spoleènì se svým kamarádem Adolfem Matìjem se odhodlali zkusit své štìstí v"Americe. Oba mládenci byli vyuèeni øemeslu – Filip kováøem a"Adolf klempíøem a instalatérem. Plni elánu, aè úøadùm slíbili, že nastoupí na podzim roku 1914 k"odvodu do armády, vyrazili do svìta poèátkem roku 1914. Spoleènì dorazili do nìmeckého pøístavního mìsta Brehmen, kde hodlali najít zamìstnání na lodi smìøující za jejich vytèeným cílem. Zamìstnání sice oba sehnali, ale každý na jiné lodi. Nezbylo než pokraèovat každý na svou pìst. Adolfova loï smìøovala do Ruska, Filipova do nìmeckých kolonií v"Africe. Práce na této lodi byla neskuteènì namáhavá. Pøíšerná atmosféra u kotlù, kde se zuøivì topilo, bylo nesnesitelnì. Støídání sice probíhalo v"intervalech po dvou hodinách, ale"i"to byla doba k"nepøekonání. Pøitom Severní a Baltické moøe je v"neustálém pohybu. Loï je zmítána neustále všemi smìry. K"tomu ještì škodolibost spoluzamìstnancù, vedro, žízeò, nechu k"jídlu a nespavost. To vše našeho cestovatele udolalo, takže onemocnìl a musel na marodku. Štìstí, že lodní lékaø byl dosti uznalý a doporuèil pacienta za pomocníka do kuchynì. Tím se Filipova situace na lodi podstatnì zlepšila. Tìsnì pøed vypuknutím první svìtové války, když anglické lodì zaèaly nìmecké lodì pronásledovat, rozhodl kapitán plavbu pøerušit a zakotvil na"brazilském pobøeží v"pøístavu Bahia. Nespokojenou posádku lodi kapitán uklidòoval tvrzením, že válka brzy skonèí a popluje se"dál. Pøesto

však, že námoøníci dostávali plný plat, zaèali se z"lodi vytrácet. Po pùlroce byl kapitán bez posádky. Také Filip se skupinou nejrùznìjších dobrodruhù loï opustili. Na pevninì bylo tøeba hledat obživu - penìzi nikdo neoplýval. Jedinì Filip po již získaných zkušenostech mìl malou hotovost, kterou musel pøed svými druhy peèlivì skrývat. Nìjakou dobu pracovali na kávových plantážích. Brzy si náš cestovatel uvìdomil, že se musí od svých druhù odlouèit. Když pak získal adresu firmy, u které se hodlal uchytit, vytratil se a snažil se najít železnici, nebo vzdálenost k"sídlu firmy nebylo možno absolvovat pìšky. Toto osamocené hledání železnice bylo nejdramatiètìjší ze všech zatím prožitých obtíží. Bloudìní bez konce v"cizím prostøedí, kde se nebylo možné dorozumìt (kde vládla už jen portugalština), hlad, žízeò, únava a"dezorientovanost podlamovaly jeho odhodlání k"dosažení vytèeného cíle. Hlad a žízeò donutila našeho cestovatele k"tomu, že když pøi svém bloudìní narazil na zemìdìlskou farmu, pøisedl bez pozvání k"právì stolujícím dìlníkùm. Teprve tam se dozvìdìl, kterým smìrem mùže narazit na železnici. Tato informace, i když vzdálenost k"železnici byla neskuteènì vzdálena a vedla øídce obydlenou krajinou, byla povzbuzením, které nakonec vedlo k"úspìchu. Èekání na správný vlak mu zpøíjemòoval železnièní zøízenec, kterému nebylo rozumìt ani slovo – a pøece se domluvili. Cesta vlakem byla poslední etapou hledání, které skonèilo v"mìstì Sao Paulo-Ribera Preto. Zde nastává další boj o holou existenci. Prvoøadým úkolem bylo najít zamìstnání a nauèit se jazyku. Jak dlouho tento boj trval si ani sám náš cestovatel nepamatoval. Zakotvil však v"automobilce u Forda, kde se montovaly automobily na bìžícím pásu. Každých 6 minut vyjíždìl z"továrny nový automobil. Náš cestovatel se tu brzy zapracoval na zdatného montéra se slušným platem. Celková situace se mu stále zlepšovala tak, že"se ve volném èase mohl vìnovat svým koníèkùm, kterými byly motocykly znaèky Harley Davidson a fotografování. Starobìlský zpravodaj »9«

Po skonèení první svìtové války, které se svým pobytem za moøem náš cestovatel vyhnul, se rozhodl k"návštìvì domova. Svùj zámìr realizoval v"roce 1920. Dlouhá cesta k"domovu probíhala bez problémù, avšak na jejím konci, témìø doma, byl ve"vlaku o znaènou èást hotovosti okraden. Návštìva našeho „amerikána“ jak ho naši obèané nazývali, vzbudila ve Staré bìlé znaènou pozornost. Dotazy na zážitky o zpùsobu života v"Jižní Americe nebraly konce. Náš „amerikán“ se do Brazílie vrátil, tentokrát spoleènì se svou sestrou Lenkou. Zamìstnání mìl zajištìno ve Fordovì automobilce, takže se existenèních problémù nebylo tøeba obávat. U Forda totiž platila zvyklost, že úspìšný zamìstnanec, evidovaný pod svým èíslem, mohl do zamìstnání bez jakýchkoliv prùtahù kdykoliv znovu nastoupit. Pøes dobré životní podmínky, které si oba naši spoluobèané v"Brazílii svým pøièinìním vytvoøili se nakonec v"roce 1925 vrátili natrvalo domù. Filip pøevzal po rodièích „kuzòu“ (kováøskou dílnu) a menší hospodáøství è.p. 44. Lenka se stala kuchaøkou na faøe svého staršího bratra P. Aloise Olšovského ve Vítkovicích. Amerikán Filip se ve svých 63 letech doma oženil, avšak brzy – ve svých 68 letech náhle umírá. Tak skonèil jeden z"mnoha osudù našich obèanù, kteøí podlehli touze po lepším životì v"cizinì. Je škoda, že vìtšina tìchto zajímavých zážitkù je odsouzeno k"zapomenutí. -olš-

Vánoce, pùlnoèní roku 1900 Již od jedenácté hodiny veèerní se trousila svìtélka ke kostelu. Zejména starší pøicházeli do kostela brzy, aby"si zajistili místa v"lavicích, nebo obøady s"bohoslužbou trvaly hodnì dlouho. Pan faráø pøipravil farníkùm malé pøekvapení. V"Mariánské kapli naproti dveøím do kostela byl postaven nový Betlém. Ústøední motiv Narození Krista byl obklopen stády ovcí a beranù, psy, volkem a oslíkem. Všechno záøilo pestrostí a novotou. Byla to pìkná podívaná pro dìti. I"hospodáøi obdivovali boží dobyteèek, pasoucí se na trávì, který vypadal jako živý. Lehký snìhový poprašek spadl ten den na celý kraj, jako by jej chtìl sváteènì odít do nové snìhové košile. Na nebi svítilo plno hvìzd; to si zas hospodynì vyprávìly, že po Novém roce ponesou kuøièky, a hospodáøi z"hvìzdné oblohy prorokovali úrodný rok. V"tomto roce byla na dìdinì opravdu radostná nálada. Slavnì a radostnì se neslo poselství zvonù do tiché noci. Pánové ze dvora a obecního výboru se tísnili na malé pavlaèi nad kruchtou. Na kùru (velké pavlaèi) bylo plno zpìvákù a muzikantù s"rùznými instrumenty vèetnì basy a kotlù. Pan rektor sedìl za varhanami jako na trùnu, mladší uèitelé rozdávali partesy. V"kostele byla hlava na hlavì. Celý kostel v"záøi svìtel, u oltáøe tøi knìží a"ètyøi bohoslovci, všichni v"nových vyšívaných bohoslužebných rouchách. Vše se lesklo, až pøecházel zrak. Knìží a bohoslovci se nejdøíve modlili hodinky a zpívali nokturno, souèasnì pianissimo hrál pan rektor na varhany „Zpívala synu Matièka“. Na vìži odbilo dvanáct, ponocný u"zadních dveøí zatroubil dvanáctkrát. Všichni knìží vstali a poslední Amen doprovází tichounké preludium varhan. Ty najednou umlkly a"pan faráø zazpíval slavnostní „Narodil se Kristus Pán, radujme se!“ Jak"stoupal jeho hlas pøi tomto radostném zvìstování, zvedal i rozpøažené ruce, aby tak umocnil symbol okamžiku Kristova narození. Do jeho nedokonèeného chvalozpìvu zasáhly mohutné a velebné tóny varhan a"s"nimi celièký chrám, dìti, mladí i"staøí zpívali: „z rùže kvítek vykvet nám“, znìla kostelem ta nejkrásnìjší

vánoèní píseò a zraky všech smìøovaly k"osvìtleným jeslièkám nad"svatostánkem. Sotva lid dozpíval, u sakristie cinkl zvonek a knìží vycházejí k"oltáøi podruhé, aby sloužili slavnostní mši s"velkou asistencí. Pan rektor zastrèil na hracím stole varhan principal s"mixturou, vytáhl nejjemnìjší rejstøíky, prsty se rozbìhly po obou manuálech, nohy se roztanèily po døevìných pedálech. Vìøícím se zdálo, jako by se sešli dudáci z"celého kraje, blížili se ke kostelu a hráli ty nejveselejší písnièky k"uctìní a uvítání narozeného Krista. Zvláštì na rozhraní století, roku 1900, si dal pan rektor Havel zejména záležet; vytahoval nové a nové rejstøíky, síla a krása tónù rostla, melodie nabývala jasnosti a urèitosti. Hudba pùsobila mocnì na všechny; i"babièky v"lavicích se nadnášely radostí. Uèitelský – dirigent švihl taktovkou jako kouzelným proutkem, varhany i „dudáci“ utichli, jen árie z"Viléma Tella se slabounce nesla prostorem. Smyèce se kmitaly nad hlavami hudebníkù a Slávek rektorù prsním tenorem zanotoval: „Aj, bratøi milí, slyšte v"tuto chvíli…“. Slávek dozpíval, jen houslièky s"violou a basou si ještì blaženì pobrukovaly. Znìlo to jako štìbetání ptáèkù. Do bílého rána bychom poslouchali takovou muziku. Ale dirigent – kouzelník opìt švihl proutkem a všechno se mìní. Ptáèkové tichnou, lístky na keøi neševelí, ba i potùèek zmlkl. A opìt bruèí basa a varhany, ale i ty nakonec ztichnou. Vánoèní mše je u konce a zanechává nezapomenutelný dojem s"oèekáváním vìcí pøíštích. Køesané ve velké nadìji v"novém století. Pan faráø od oltáøe ète pùvod té dnešní radosti, evangelium sv. Lukáše. Ani nejslavnìjší opera svìta nebyla pøijata s"vìtším nadšením a poslouchána s"vìtším obdivem jako ta dnešní pùlnoèní. Zpìváci i hudebníci se pøekonávali. Svatý zápal radosti a"nadšení je všechny rozehøál a témìø roztavil natolik, že splynuli v"jedno a"nechali se unášet citem do nadpozemských svìtù netušené krásy a blaženosti. Pan faráø doèetl evangelium, svaStarobìlský zpravodaj »10«

tou knihu políbil. Jejími slovy bylo øeèeno vše. Kouzlo rázem pominulo, zatajený dech se znovu rozkmital, starší se rozkašlali, dìti u branky pøed"oltáøem si šeptem sdìlovaly, co"bylo nejhezèí, mládenci se otáèeli po dìvèatech, zda jim už neodbìhla. Rechtor Havel vytáhl ze šosu støíbrnou tabatìrku, tváø se blahem celá usmívala, oèi záøily. Kývl na sólistu, svého syna Slávka, podal mu pikolièku a pokynul všem zpìvákùm a hudebníkùm, aby si nabrali šòupeèek. Všichni si posloužili, i chlapci a dìvèata, takže pak skoro prázdnou vraceli panu rektorovi, který jako poslední si nabral šòupeèek královský a"labužnicky jej vtáhl do rozšíøeného nosu. Všechny høálo vìdomí, že to dobøe dopadlo a že je spokojen i jejich „generál“. Sotva doznìla k"požehnání píseò „Vítán buï náš Ježíšku“, celá skupina knìží odešla do kruchty. Ale nikomu se nechtìlo odejít domù. Vždy tu bylo dnes tak milouèko, na duši i"na"tìle cítili všichni tak pøíjemné teplo a útulno „jako na krajíèku v"nebi“, zejména, když mladý Slávek rektorù nás vyprovázel tak velebnì a"hlavnì na varhany písní „Sláva Bohu na výsosti a na zemi pokoj lidem…“ Šastné a radostné to byly Vánoce, nejkrásnìjší, jaké jsem kdy prožil. Zpracováno podle zápiskù pana Valentina Šedìnky s laskavým svolením pana Jana Pchálka vyšel tentýž text také v knížce o Staré Bìlé z roku 1997

Celoroènì k prodeji

VÈELÍ MED i pastovaný. Na Vaši návštìvu se tìší a dìkuje váš vèelaø Václav Paèes Družstevní 478/3, Stará Bìlá

Tel: 596 769 078

Advokát JUDr. Lukáš Klega se sídlem advokátní kanceláøe Sadová 1585/7, Ostrava – Moravská Ostrava

nabízí poskytnutí advokátních služeb pøedevším v následujících oblastech: ! pøevody nemovitostí - pøíprava kupních, darovacích

! ! ! ! !

èi smìnných smluv, zøizování vìcných bøemen a zástavního práva, návrhy na katastr a následné zastoupení v katastrálním øízení, ovìøování podpisù, advokátní úschova penìz; obèanské právo - žaloby, zastoupení pøed soudy, vymáhání v exekuèním øízení, smlouvy, dohody, narovnání atd; rodinné právo - rozvody, výchova a výživa; dìdické právo – závìti, zastoupení v dìdickém øízení; obchodní právo - žaloby, vymáhání v exekuèním, insolvenèním a konkurzním øízení, zakládání obchodních spoleèností a jejich zmìny; správní právo - zastoupení v øízení pøed orgány státní správy a samosprávy.

Po pøedchozí telefonické èi emailové domluvì možnost konzultace v advokátní kanceláøi v centru Ostravy, popø. osobní návštìva ve Vašem bydlišti èi sídle Vaší spoleènosti. První setkání za úèelem zjištìní vzájemných oèekávání je pochopitelnì zdarma.

email:[email protected], tel:724 170 717

Požehnané svátky vám všem Vánoce jsou pro mnì vždycky velice romanticky naladìné svátky. Rád vzpomínám na dìtské chvíle, kdy jsme se celý den postili a veèer vyvrcholil štìdrou veèeøí a potom návštìvou pùlnoèní mše svaté. Výzdoba v"kostele u nás na vesnici byla vždy ta nejlepší z"nejlepších. Žádný jiný kostel v"okolí se nemohl rovnat tomu našemu na Hovìzí. Pozdìji když jsem se bavil s"jednou známou, posteskla si, že Vánoce už"nejsou, co byly. Vyprávìla mnì, jak se velice tìšila na Štìdrý veèer, jak to bylo krásné u stromeèku a potom v"kostele. Své vyprávìní uzavøela smutnì, že teï už to tak není a ani nebude, protože dospìlý èlovìk a"dnešní doba to vidí zcela jinak. Možná - doba je jiná, ale pøece jenom se vám svìøím, že pro mnì jsou

stále Vánoce jeden z"vrcholù roku. Prožil jsem mnoho Vánoc všude možnì, i ve svìtì, a mohu vám potvrdit, že jaké si udìláte Vánoce vy, takové nakonec budou. Když ráno na Štìdrý den vstanu, nevím proè, ale vždy si vzpomenu a zanotuji píseò, myslím, že ji zpívají Greenhorni: „Na Vánoce ráno, Štìdrej den tehdy byl....“ V"té písni se zpívá o chlápkovi, který se ocitnul ve vìzení. A tak si také vzpomenu, kolik je dneska opuštìných lidí - ve vìzení, bez rodiny, rodièù a pøátel. A hned mám možnost se za nì pomodlit. Ve vzduchu cítím nìco zvláštního, jakousi duchovní atmosféru, která se nedá vyjádøit slovy a také ji nemùže pozmìnit okolnost, že je momentálnì vítr od"Ostravy nebo od Paskova a my to všichni cítíme. Nebo že je teplo, anebo naStarobìlský zpravodaj »11«

Hurá na bìžky Máte-li chu na romantiku v"bílé stopì, mùžete ji mít. Celkem pìtkrát pojede tuto zimu parta lidí ze Staré Bìlé na bìžkaøský výlet. A mají ještì tøi volná místa. „Bude to od prosince do února, pokaždé nìkterou"sobotu. Pokud by nebyl sníh, záchranné termíny jsou ještì v"bøeznu,“ líèí organizátor František Kutáè. První výjezd plánuje na sobotu 27.12.2008, na bìžkách se pojede po"Beskydech. Vybere tu nejideálnìjší z"nìkolika tras. „Pojedeme tam, kde budou nejlepší podmínky,“ vysvìtluje Kutáè. Naplánované okruhy mají od 25 do 34 kilometrù, jak který. „Ale vìtšinou jdou zkrátit,“ dodává organizátor. Další termíny už vycházejí na pøíští rok: 10.1., 24.1., 7.2. a 21.2. V"rezervì jsou ještì soboty 7.3. a"14.3., to kdyby nìkterá z tìch pùvodních nevyšla. Pojede se autobusem, který posbírá cestující o pùl osmé ráno na autobusových zastávkách ve Staré"Bìlé – mezi Chrobákovou a Matìjem. Cena za všech pìt výjezdù je 1000 korun. „Možná to vyjde bez doplatku, jako loni,“ doufá František Kutáè. „Máte chu se pøidat? Mùžete si vybrat tøeba jen nìkterý z"výletù. Staèí zavolat na"telefon: 606"723"933,“ vybízí.(jb) opak moc zima. To je podružné. V"tento den oslavujeme nìco velice moc dùležitého, pøelomového. Asi se to dá tìžko vyjádøit slovy. Ale my to poøád opakujeme, (myslím tím nás, knìze) a jsme o tom pøesvìdèeni. Bùh sestoupil z"nebe, aby se narodil jako malé dítì a sdílel s"námi lidský osud. Má nás rád a naše odpovìï mùže být, že my se ho snažíme napodobovat, následovat a mít ho také rádi. Teï to vypadá, že máme být velice dùležití, ale to tak není. Bùh nás má rád, i když to nechápeme a vùbec si ho nevšímáme. Prostì On to jinak neumí. Milí ètenáøi, pøeji vám hezké a požehnané svátky narození Ježíše Krista. Vánoce, které nejsou jenom pro"malé dìti, ale také pro nás, dospìlé. Srdeènì vás zvu na pùlnoèní, která bude letos ve"22.00 hodin. P. Antonín Kocurek øímskokatolický faráø ve Staré Bìlé

Starobìlský fotbal po podzimní èásti sezóny 2008-2009

Pøíznivcùm starobìlské kopané jsem pøislíbil, že je budeme informovat o dìní v oddílu kopané TJ Sokol Stará Bìlá a protože podzimní èást sezóny nedávno skonèila, je právì teï k tomu nejlepší pøíležitost. Zaèneme od tìch nejmenších, to"jsou v našem pøípadì benjamínci, kluci ve vìku do deseti let, kteøí se fotbal teprve uèí. Pravidelnì se zúèastòuje tréninkù 15-20 klukù, hrají mìstskou soutìž starších pøípravek ve skupinì C a jsou po podzimu zatím na posledním místì, kdy všech svých 8 zápasù prohráli. V této kategorii však nejsou výsledky to hlavní, hlavní je to, že kluci aktivnì sportují a pøipravují se na vstup do družstev žákù. V kategorii žákù máme celkem tøi družstva, starší žáci A letos postoupili do krajského pøeboru a vedou si celkem úspìšnì jako nováèek soutìže, jsou zatím na 7. místì ze 14 úèastníkù s 18 body. Mladší žáci hrají spolu se staršími taky krajský pøebor a vzhledem k tomu, že družstvo je velice mladé oproti ostatním ve své skupinì, podaøilo se jim uhrát pouze jeden bod a jsou po"podzimu poslední. Tøetí družstvo žákù, které jako starší žáci B hrají mìstský pøebor Ostravy, jsou na 2. místì za Hrabovou se"stejným poètem 26 bodù a mají šanci svou skupinu vyhrát. Celkovì je možno mládežnickou kategorii žákù hodnotit jako dobrou, výsledky odpovídají možnostem našeho oddílu, i když samozøejmì zlepšení by

urèitì potìšilo každého našeho pøíznivce a èlena. Podaøilo se nám stabilizovat trenérský kádr žákovských družstev a touto cestou výbor oddílu kopané dìkuje za vykonávanou èinnost trenérùm Javorkovi, Maturovi, Urbanovskému, Bohmovi, Pánkovi, Sedláøovi, Albrechtovi a Hruškovi. Náš dorost hraje Mìstský pøebor Ostravy již druhým rokem po sestupu z krajské soutìže a tak pøed ním stojí opakovaný úkol postoupit zpìt. Starší dorost vede od této sezóny náš bývalý hráè Radim Kováø a zatím si vede velice dobøe, protože po podzimu je na 1. místì s 28 body s 9 vítìzstvími, 1"remízou, 1 prohrou a skórem 69:13. Pøed druhými Tøebovicemi mají náskok 4 bodù a vybudovali si dobrou pozici pro jarní èást soutìže s pojištìním si prvního postupového místa. Mladší dorost pod vedením aktivního hráèe našeho družstva mužù Ondry Malíka hraje mìstský pøebor Ostravy, je na 4. místì s 21 body, 7"vítìzstvími, 3 porážkami a skórem 34:16. Také mladší dorost mùžeme hodnotit jako úspìšné družstvo, které vhodnì hráèi doplòuje první dorost. Vìøíme, že pod vedením tìchto dvou velmi mladých a perspektivních trenérù dosáhnou dorostenci svých cílù a hlavnì že se jim podaøí vychovávat hráèe pro družstvo dospìlých. Naši muži, hrající již stabilnì I.A tøídu sk.B si rovnìž v podzimní èásti sezóny nevedli špatnì. Na trenérskou lavièku se vrátil náš bývalý trenér Zdenìk Honus, družstvo od podzimu posílil druhý z bratrù Šástkù Tomáš, vrátili se naši hráèi Harušák a Pohorelli z hostování a trenér se snaží zabudovat do týmu mladé hráèe z do-

Starobìlský zpravodaj »12«

rostu. Naopak nám odešli do Petøkovic Olbort a Hruška a do Bohumína Kornák. Muži skonèili podzim na"4.místì s 24 body se 7 výhrami a"po 3 remízách a porážkách. S pøedvádìnou hrou mùžeme být spokojeni, i když rezervy najdeme vždy a všude. Ti, kteøí chodí na naše zápasy nebo mají svou cestu okolo høištì si urèitì všimli, že bìhem letošního roku jsme zapoèali pod vedením výboru naší TJ s nadstavbou šaten. Podaøilo se sehnat potøebné finanèní prostøedky i"za vydatné pomoci naší obce na to, aby se stavba pøed zimním obdobím dostala pod støechu, ale vìtšina práce a shánìní potøebných financí ještì pøed námi stojí. Vìøíme, že najdeme cesty a zpùsoby, jak se stavbou pokraèovat, abychom v dohledné dobì celé dílo zdárnì dokonèili i s aktivní pomocí našich èlenù a pøíznivcù hlavnì pøi odborných øemeslných pracích. Závìrem bych chtìl pozvat všechny naše èleny a pøíznivce na naši valnou hromadu, která se bude konat v"sobotu 13.prosince v 16 hod. v"zasedací místnosti v Sokolovnì v"1."patøe, kde budeme hodnotit naši èinnost za uplynulé ètyøleté období i"za poslední rok 2008. S pozdravem Sportu zdar a fotbalu zvláštì dìkuji všem sportovcùm, funkcionáøùm, fandùm a pøíznivcùm fotbalu za vše, co pro starobìlský fotbal v r. 2008 udìlali a pøeji všem radostný a úspìšný pøíští rok, prožitý ve"zdraví a spokojenosti se sportovními úspìchy našeho sportu. Za výbor oddílu kopané TJ Sokol Stará Bìlá Ing. Zdenìk Palièka

Ani letos jsme nezaháleli V"ostravském regionu stále patøíme k"odborùm s"nejvìtší èlenskou základnou. Hlavní náplní naší èinnosti je cvièení v"tìlocviènì, které je zajišováno patnáctièlenným cvièitelským sborem. Rozpis cvièení jednotlivých složek je uveden na internetových stránkách Staré Bìlé. Mimo pravidelného cvièení v"tìlocviènì poøádáme rùzné kulturní a"spoleèenské akce a úèastníme se sportovních akcí, které poøádá naše Regionální centrum asociace sportu pro všechny.

Tradiènì na pøelomu ledna a února pøipravujeme dìtský maškarní ples. Ten letošní se konal 3. února a opìt se vydaøil. Tìlocviènu zaplnilo 52 dìtí v"nápaditých maskách, které si za doprovodu 88 dospìlých pøišly zatanèit, zkusit své štìstí v"kole štìstí nebo v"tombole. Každé dítì si kromì zážitkù domù odnášelo aspoò nìjakou malou sladkost. Úspìšný prùbìh tohoto dìtského plesu byl odmìnou všem, kteøí se na uskuteènìní této vydaøené akce podíleli. V"prùbìhu bøezna a dubna se naši èlenové úèastnili ètyø akcí poøádaných regionálním centrem – turnaje ve florbale, soutìže Pucka v"sálové kopané, soutìže ve woodballu, turnaje v"halové kopané .

s"plnìním rùzných úkolù. Mìstského kola, které se konalo ve Staré Bìlé, se zúèastnilo 16 žaèek a žákù naší jednoty. Krajského kola pak 4 žaèky a 4 žáci, kteøí si zabìhali za krásného poèasí okolím Kunèic pod Ondøejníkem s"výletem do Štramberka. V"èervnu probìhlo zakonèení cvièení jednotlivých složek pøed prázdninami. Pro žaèky jsme pøipravili sportovní akci s"opékáním buøtù a"rùznými soutìžemi, žáci si zahráli turnaj ve florbale. Na závìr jsme všem rozdali sladké odmìny. V"období kvìtna až záøí podnikali naši èlenové cyklistické výlety po"okolí Ostravy. Miloslav Hoøínek v"letošním roce uspoøádal 7 jednodenních letních turistických zájezdù do Beskyd, Hostýnských vrchù a Jeseníkù a jeden pìtidenní zájezd do Velké Úpy v"Krkonoších, kterého se zúèastnilo 42 turistù. Prùmìrná úèast na jednodenních zájezdech byla asi 44 osob. Na"rok 2009 pøedpokládá uspoøádání 7 jednodenních letních turistických zájezdù a jednoho pìtidenního. V"prùbìhu prázdnin se v tìlocviènì pravidelnì scházely cvièenky aerobiku. Pravidelné cvièení všech složek po"prázdninách bylo zahájeno 15.9.2008 po pøedchozím úklidu tìlocvièny. 31.øíjna – 2. listopadu se starobìlští cvièitelé vydali na semináø do Beskyd na Morávku. Cílem semináøe bylo podìlit se o zkušenosti v"oblasti tìlesné výchovy a rozšíøení cvièitelských praktik, nìkteré také hned vyzkoušeli. Tento semináø bylo možno uskuteènit díky grantu obce Staré Bìlé, za což jí patøí podìkování. Semináø je cvièitelùm odmìnou za"celoroèní dobrovolnou a nezištnou èinnost.

K"dalším tradicím našeho odboru patøí pochod Starobìlská Zámèiska. Letošní již 37. roèník se konal jako vždy poslední dubnovou nedìli. Tentokráte nám poèasí pøálo, za krásného sluneèného poèasí se na putování po okolí Staré Bìlé vydalo 350"pohybuchtivých turistù. V"cíli pak každý úèastník dostal na památku úèastnický diplom a zasloužené obèerstvení. K"tradièním kvìtnovým akcím, které poøádá Regionální centrum ASPV pro žactvo patøí Medvìdí stezka, což je orientaèní bìh pøírodou Starobìlský zpravodaj »13«

Bìhem tøí víkendù v"období záøí – listopad poøádalo Regionální centrum Asociace sportu pro všechny školení cvièitelù sportu pro všechny III. tøídy. Z"našeho odboru byl vyslán na školení Jan Šmehlík, který kurz úspìšnì absolvoval. Honza byl vedením regionálního centra pochválen za"jednu z"nejlepších seminárních prací a byl nejlepší i u závìreèných praktických zkoušek. Gratulujeme a"dìkujeme za vzornou reprezentaci. Na zaèátku prosince vždy Svaa Zezulková a Martina Hoøínková pøipravují pro naše nejmenší cvièence Mikulášskou nadílku. Nejinak tomu bude i letos. Dìti se mohou tìšit na"Mikuláše, andìly i èerty, mohou si zasoutìžit v"pekelných hrách a urèitì na každé dítì vyjde nìjaká mikulášská odmìna. Pro žactvo na závìr roku také pøipravujeme zpestøení. Žaèky budou mít vánoèní nadílku v"podobì stezky postøehu pøi svíèkách v"tìlocviènì, poté budou mít pøipraveny sportovní hry. Žáci si zahrají vánoèní turnaj ve"florbale. Pøed odchodem domù každý cvièenec dostane balíèek sladkostí. Na závìr bych chtìla ještì jednou podìkovat cvièitelùm a aktivním èlenùm za jejich práci. A všem obèanùm pøeji klidné a radostné vánoce a mnoho úspìchù v"novém roce 2009. Hana Kokešová

Pøedseda odboru ASPV pøi TJ Sokol Stará Bìlá

Zimní zátiší s kostelem Na obou fotkách je øímskokatolický kostel, jak je vidìt z ulice Na Popí. Historický snímek je více než sto let starý, jde o pohlednici adresovanou 8.9.1900 sleènì Lidušce Èervínkové z Polské Ostravy. Novodobá fotografie je z 22.11.2008, vyfotil ji František Kutáè a zachytil na ní první letošní sníh.

vychází jednou mìsíènì lVydává ÚMOb Ostrava Stará Bìlá ! www.starabela.cz Redakce si vyhrazuje právo na redakèní úpravu pøíspìvkù. lNeprošlo jazykovou úpravou. lAdresa redakce, sbìr inzerce: ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, p. Staòková, tel.: 599 424 101, fax: 596 769 199 lRedakèní rada: Ladislav Dlouhý, Renata Staòková, Miloslav Hoøínek lRedaktorka: Jana Bohušová lSazba: Pavel Hoøínek, tel.: 603 891 247 lTisk: Tiskárna v Dubí lUzávìrka pøíštího èísla: 10.12.2008

l l l l