BULLETIN 2008 s doplňkem z března 2009

Česká společnost pro zdravotnickou techniku

BULLETIN 200 8 s doplňkem z března 2009

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych Vás všechny, členy České společnosti pro zdravotnickou techniku, ale i ty, kteří se o široké spektrum technických činností ve zdravotnictví zajímají a lékařům a sestrám při jejich výkonech pomáhají, na začátku nového roku 2009 nejprve pozdravil a popřál Vám pevné zdraví a úspěchy v práci. Jako kaţdý rok, připravila pro vás ČSZT sumář aktuálních informací vycházejících z poznání získaných během roku 2008. Tyto informace Vám naše společnost ve stručnosti poskytuje i nadále formou Bulletinu, s připomenutím existence webových stránek www.cszt.cz. ČSZT sdruţuje především biomedicínské inţenýry a techniky a další odborníky, kteří se zaměřují na problematiku zdravotnických přístrojů. Odborné akce ČSZT mají multidisciplinární charakter a jsou pořádány ve spolupráci s dalšími společnostmi a institucemi, jako je Společnost BMI a LI ČLS J. E. Purkyně, Společnost radiologických asistentů ČR, Česká asociace sester, Český metrologický institut, SÚKL a další. V dobách příznivých je to také ministerstvo zdravotnictví. Z toho vyplývá i odborné zaměření sympozií, konferencí i ostatních akcí. ČSZT se postavila do role aktivního partnera lékařů a sester, ale i managementu zdravotnických zařízení s cílem pomáhat jak s legislativními poţadavky, tak s běţnými provozními úlohami při pouţívání zdravotnických prostředků. Od roku 2008 se v českém zdravotnictví prohlubuje nedostatek kvalifikovaných lidí. Málo kvalifikovaných lékařů chce vést kolektiv, mladí lékaři odcházejí do zahraničí. Změna v pregraduálním vzdělávání sester, ale i v jejich postgraduálním studiu pro získání specializace v oboru dětská sestra a sestra pro intenzívní péči, způsobila několikaletý výpadek absolventek, ale chybí i další specialisté z řad zdravotníků nelékařů. Zjistili jsme přitom, ţe hloubka znalostí lékařské fyziky je u všech, i u vysokoškolsky vzdělaných absolventů, nízká a ţe současně je v České republice problém v nemocnicích zaměstnat klinické inţenýry a další odborníky technických profesí, a to pro úhradový systém poskytované zdravotní péče, který je staví do role dalších reţijních zaměstnanců. Situace se dále zhoršuje stále tvrdšími podmínkami jak pro provádění samotného zdravotnického výkonu, tak pro veškeré podpůrné činnosti. Všichni máme zájem vykonávat práci dobře, podle současného vědeckého poznání, podle psaných norem a doporučení odborných společností a stejně jako výrobní sektor prokazujeme kvalitu své práce certifikacemi a akreditacemi. Evidujeme a minimalizujeme poznaná i předpokládaná rizika. Zdá se však, ţe stále větší orientace nemocnic na akutní péči a stále větší tlak společenské kontroly výkonu práce zdravotníků vyţaduje také vyšší znalosti související s přístrojovou technikou a se specifickými vlastnostmi a chováním lidských tkání. Pokusili jsme se odhadnout, jaká témata by byla vhodná pro praxi. Víme, ţe je to stále otázka metrologie, tu opakovaně řešíme ve spolupráci s ČMI, ale chtěli jsme také zjistit, jaká bude reakce a zájem o další úzce zaměřená témata. Zvolili jsme elektrochirurgii a řadu technických témat souvisejících s poskytováním intenzívní medicíny na ARO a JIP. Zájem byl větší neţ předpoklad organizátorů, a proto budeme v iniciaci takovýchto konferencí pokračovat. V tomto roce Vás opět zveme na tradiční dvoudenní konferenci „Kvalita zdravotní péče – týmová práce III“, která se připravuje do Pardubic na 11. a 12. června 2009. Výbor České společnosti pro zdravotnickou techniku se těší na setkání s Vámi, zejména v Pardubicích, a očekává Vaše příspěvky a postřehy v diskusi. MUDr. František Jurek, předseda České společnosti pro zdravotnickou techniku


Symposium Správná praxe elektrochirurgie MUDr. František Jurek, odborný garant symposia

RNDr. Josef Čihák, člen výboru ČSZT

Rozšiřování a zdokonalování funkčního rozsahu elektrochirurgických metod umoţňuje vyšší kvalitu zdravotní péče, ale v korelaci s tímto pozitivem rostou i rizika s těmito metodami spojená. Existuje široká škála moţností – od těch základních, kterými jsou stavění krvácení a řezání tkáně, aţ po „sprejování“ a pouţívání argonového plazmatu, a to v nejrůznějších medicínských oborech (všeobecná chirurgie, neurochirurgie, stomatologie, gynekologie, oční lékařství, …). Zdá se, ţe problémem je míra znalostí, a to jak pozitivních moţností elektrochirurgie, tak znalosti moţných rizik z této metody vyplývajících. Elektrochirurgii lze z hlediska neţádoucích účinků a moţného vzniku neţádoucích příhod povaţovat za jednu z nejrizikovějších, přičemţ riziko je násobeno jak narůstajícím počtem výkonů, tak i skutečností, ţe potencionální rizika jsou často podceňována. Vzniklé problémy a neţádoucí účinky nejsou mnohdy vůbec za závaţné komplikace metody ani povaţovány, proto nejsou ani vytvářeny podmínky k jejich minimalizaci a cílevědomému předcházení. Technické i biofyzikální základy elektrochirurgických metod nejsou jednoduché, ale na druhé straně by neměl být problém, a to teoreticky i prakticky, ve všech odbornostech, kde s nimi přicházejí do styku, tyto metody zvládnout. Elektrochirurgii je nutné povaţovat za vysoce technický obor, jejíţ bezpečné pouţití bez alespoň minimálního souboru znalostí (fyziologické, medicínské, biofyzikální, technické,…) není moţné. Symposium reagovalo na poznatky z praxe, které potvrzují rozvoj metody, ale bohuţel signalizují i vysoký počet neţádoucích účinků, zejména popálenin. Navíc je poznání, ţe se neţádoucí příhody objevují v nezanedbatelné míře a ţe mají velmi závaţné důsledky, přičemţ méně závaţné komplikace nejspíše unikají evidenci a tím i bliţší analýze. Organizátoři přistupovali ke zvolenému tématu s jistými obavami, nicméně zájem o účast překvapil. Zdá se, ţe byl odpovídající závaţnosti problematiky. Počet účastníků byl vysoký a do jisté míry profesní sloţení auditoria odpovídalo očekávání, ale mohl být větší zájem ze strany zdravotních sester, které se při práci s touto technikou na výsledku podílí nemalou měrou. Na pardubické konferenci o kvalitě a týmové práci (červen 2009) pořádané naší společností bude proto hledáno něco jako rozhraní práce, rozdělení kompetencí a míry zodpovědnosti pro tu či onu kategorii zdravotnického pracovníka. Po zahajovacím slovu garanta symposia MUDr. F. Jurka, ve kterém byl zdůvodněn výběr tématu (viz výše), přednesl úvodní přednášku ing. Štraus (Technické principy elektrochirurgických metod). V ní objasnil některé pojmy spojené s metodami elektrochirurgie a zdůraznil biofyzikální rozdíl mezi koagulací a řezáním. Popsal rizika spojená s některými parametry, probral otázku bezpečnosti pouţití a potřebu servisního zabezpečení příslušných zdravotnických prostředků – terapeutických přístrojů. Zmínil se dále o odpovědnosti obsluhy z hlediska nastavení parametrů terapie a jejich vzájemných souvislostí – výkon, elektrický proud, čas, atd. Na vědomí přitom musíme mít nejen účinnost a efektivnost terapie, ale i dosaţení poţadované bezpečnosti. Za velmi významné povaţujeme zdůraznění péče o příslušenství a jeho volbu, např., ţe lze sice výjimečně pouţít příslušenství různých výrobců, ale vţdy se zřetelem na jeho kvalitu a deklarovanou kompatibilitu. Za jednu ze zásadních lze povaţovat prezentaci ing. Fabiána z FEL ČVUT (Interakce živé tkáně s technickým prostředkem). Zdůrazněny zde byly fyziologické účinky na tkáň ve vztahu k elektrickým parametrům (napětí, proud, výkon a frekvence), a to jak z pohledu pozitivních a tedy poţadovaných terapeutických účinků, tak i z hlediska účinků neţádoucích. Bylo zdůrazněno, ţe do procesu vstupuje pacient s kvalitou svých tkání, které mají jisté a bohuţel i variabilní elektrické vlastnosti. Jsou ovlivněny klinickým a psychickým stavem, rozsahem intervence, přípravou těla na výkon, …). Byla diskutována i otázka mezních parametrů elektrochirurgie (frekvence – 3,5 MHz, napětí 300 V aţ několik kV, výkon – aţ 750 W). Volba správných parametrů terapie a jejich kombinace je přitom zásadní z hlediska efektivních a bezpečných účinků poţadovaného typu terapie, tj. – řezání – koagulace – vysušování – ničení tkáně. Jako neopominutelný problém byla označena problematika izolované elektroinstalační soustavy operačního prostoru, jejíţ konfigurace je rozhodující pro riziko vzniku popálenin. Ta úzce souvisí i s fyziologickými a anatomickými parametry tkáně v místě aplikace metody. Zvláště u velkoplošných neutrálních elektrod je to prokrvení tkáně, blízkost kosti, příprava těla k výkonu, atd. Příspěvek by bylo moţno shrnout do parafráze: „elektrický proud můţe být dobrý sluha, ale i docela zlý nebo zlomyslný pán“. Velmi závaţné sdělení obsahovala názorná prezentace kolektivu autorů Fakultní nemocnice Ostrava (Popálení během operace v souvislosti s elektrokoagulací) přednesená MUDr. K. Tomáškem, ve které se auditorium mohlo seznámit s konkrétními případy, které byly důsledkem nesprávného pouţití zdravotnických prostředků, respektive byly výsledkem lidského selhání. Bylo zdůrazněno, ţe se sice jedná o málo početnou skupinu případů (léčených aţ na úrovni popáleninového centra), ale zato šlo o zá2

Bulletin 2008

vaţnější důsledky. Téměř vţdy se jednalo o popáleniny malé rozsahem (plocha), ale o popáleniny hluboké. Závaţnost sdělení spočívala i v popisu následných řešení případů, např. docházelo k prodlevám v péči o poškozené pacienty. Bylo konstatováno, ţe rychlé a bezodkladné předání na specializované pracoviště můţe významně sníţit následky vzniklých defektů. Některé případy také názorně dokumentovaly dopady v podobě závaţných následků triviálních selhání, například pouţití desinfekčních prostředků na bázi lihu. K nim, v případě odpovídajících znalostí a za respektování standardních postupů pro zamezení tvorby vysoce explozivních par, nemuselo vůbec dojít. Další sdělení autorů RNDr. J. Čiháka a Ing. Z. Šlégra (Analýza elektrochirurgických metod z pohledu biomedicínského inženýra) byla analýza nezbytných plnění a doloţitelnosti legislativních poţadavků kompatibilních s legislativou EU, a to nejen z pohledu vztahujícího se na samotné zdravotnické prostředky, ale i z pohledu splnění kvalifikačních předpokladů obsluhy těchto vysoce rizikových zdravotnických prostředků – terapeutických přístrojů. Bylo zdůrazněno označení těchto přístrojů (značka CE, prohlášení o shodě,…), jejich vybavení českým návodem k obsluze a provádění skutečně nezbytné permanentní technické kontroly (servisní zajištění a periodické bezpečnostně technické kontroly). Dále bylo zdůrazněno pouţívání těchto přístrojů s odpovídajícím příslušenstvím, počínaje „banalitou“, kterou je např. vozík pro technickou soupravu a konče chirurgickými nástroji a vhodnými neutrálními elektrodami. Za pouţívání kvalitního, legálního a odpovídajícího příslušenství, zvláště v období následujícím po instalaci, je mimo servisní organizaci a dodavatele odpovědný poskytovatel. Proto byly zdůrazněny poţadavky na kvalifikaci zdravotníků. Není moţné, aby obsluha vysoce rizikových přístrojů byla přenášena na niţší zdravotnický personál. Sdělení ing. Vejrosty (Technické normy pro vysokofrekvenční chirurgické přístroje) nepřímo navazovalo na sdělení předchozí, protoţe tato oblast, s tak neustále zdůrazňovaným vysokým rizikem, je dobře pokryta nezbytnými předpisy (normami), které jsou však pro uţivatele jen jistým návodem, jak tyto zdravotnické prostředky – přístroje – pouţívat bezpečně a přitom dosáhnout poţadované funkčnosti. S právními důsledky případných pochybení v oblasti poskytování zdravotní péče seznámil přítomné ve své prezentaci MUDr. et JUDr. L. Vondráček (Právní důsledky nežádoucích účinků). Zdůraznil, ţe odpovědnost za iatrogenní poškození leţí ve všech právních oblastech: trestně právní, občanskoprávní i pracovně právní. Dále kladl důraz na kvalitu a prokazatelnost poučení pacienta, jeho souhlas s výkonem a na podrobné a úplné vedení zdravotnické dokumentace. Prezentace kolektivu z ÚVN Praha, kterou přednesla Bc. V. Kočárková (Používání elektrochirurgických přístrojů v rámci kvality péče), byla pohledem zdravotní sestry (správně dle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních – všeobecné sestry). Sestra, při nebo pro komplexnost problematiky, mívá zpravidla roli klíčovou. Zdravotní sestra nastavuje parametry terapie, i kdyţ dle pokynů lékaře, „stará“ se o příslušenství, jak při jeho vlastním pouţití a způsobu aplikace, tak při jeho provozní údrţbě. V procesu řízené kvality a managementu minimalizace rizika je dominujícím členem týmu, který musí zvládnout i rizika vyplývající z kombinace zdravotnických prostředků, které se při tomto typu výkonu na operačním sále vyskytují. Jejich správné pouţití a propojení je pro bezpečnost velmi důleţité. Jde o operační stůl, anesteziologickou techniku, monitorní a infuzní přístroje, vlastní elektrokoagulační přístroj a jeho příslušenství, ale jde i o pouţité desinfekční prostředky a další. Pro zvýšenou bezpečnost vlastního výkonu je potřebné věnovat pozornost přípravě pacienta (příprava kůţe), aplikaci příslušenství (neutrální elektroda), vhodnému výběru a pouţití desinfekčního prostředku (eliminace zatečení a vzniku hořlavých par), uloţení kabelů (!) a řadě dalších úkonů. Nezanedbatelná je i starost o vyloučení nebezpečí z nahodilé aktivace nepoţadované funkce, porušení izolace vodičů, odlepení neutrální elektrody, atd. Sestra má v popisu práce i „povědomí“ o platnosti pBTK, o instruktáţi personálu, atd. Závěrečné sdělení přednesl opět ing. Štraus (Zkvalitnění obchodně technických služeb). Bylo zaměřeno na nezbytnou spolupráci výrobce a dodavatele s uţivatelem s cílem vytvořit funkční „zpětné vazby“, které obnáší informace (pozitivní i negativní) o pouţívání přístroje v klinické praxi, návrhy na vylepšení funkce a ovládání, hodnocení práce servisních organizací, ale také informace o dodrţování pokynů výrobce. Je v zájmu obou stran, aby spolupráce výrobce a uţivatele byla vstřícná a komplexní. Mělo by jít o vztah partnerský a neměli bychom podléhat „výhodám“ levných jednorázových nákupů. Organizátoři věnovali prostor i průběţné diskusi k jednotlivým prezentacím, která byla přínosná a pokračovala i v kuloárech. Za velmi pozitivní lze povaţovat, ţe z kategorie lékařů a sester byly pokládány otázky k technickým řešením a principům. Přesně to bylo cílem organizátorů. Lze proto uzavřít, ţe symposium vyplnilo bílé místo na mapě závaţných problémů při kaţdodenním a rutinním pouţívání rizikových zdravotnických prostředků v klinické praxi a zdá se, ţe pokračování s obdobnou tématikou je ţádoucí. Účastníci akce, ale i ti, kteří se jí neúčastnili, ale mají zájem se seznámit s přednesenými prezentacemi, je mají k dispozici na stránkách České společnosti pro zdravotnickou techniku, www.cszt.cz.

3


Symposium Jednotky intenzivní péče v 21. století – kvalita, bezpečnost, legislativa MUDr. František Jurek, předseda ČSZT

RNDr. Josef Čihák, odborný garant symposia

Jiţ na mnoha setkáních jsme obrazně konstatovali, ţe dnešní medicínu nelze dobře provádět „holýma rukama“. Nejen v ambulancích odborných lékařů, ale i u praktiků vidíme mnohé zdravotnické prostředky. Technizace medicíny je ještě více viditelná v nemocnicích, které se v České republice se stále menšími počty lůţek stávají medicínsky účinnějšími. Orientují se zejména na traumatologii, operační léčbu, intervenční medicínu a lůţka jsou stále více profilována k resuscitační, intenzivní a intermediární péči. Co nemáme dořešeno je dlouhodobá intenzivní péče (DIP), dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče (DIOP) a co hlavně nemáme v České republice správně nastaveno je rozhraní mezi zdravotní a sociální oblastí. Nejen v akutní, ale i v dlouhodobé péči se pouţívají pomůcky a přístroje. Na vrcholu rutinní péče zaloţené na podpoře zdravotnické techniky stojí jednotky intenzivní péče, a to bez ohledu na klinický obor, ke kterému jsou ještě stále nevhodně přiřazovány. Jejich racionální členění nás ještě čeká (podle medicínského a ekonomického hlediska). To, ţe organizátoři symposia zvolili téma aktuální, doloţil podstatně větší zájem, neţ původně předpokládali. Multidisciplinární charakter, či týmový charakter symposia vyjadřuje spektrum auditoria. 43 % ze 150 účastníků tvořily zdravotní sestry s několika lékaři, zdravotničtí technici tvořili 32,5 %, zástupci firem 13 %, studenti 5,5 %, 3,5 % bylo zástupců institucí a úřadů a 2,5 % účastníků bylo z řad vysokoškolských pedagogů. Jednotky intenzivní a resuscitační péče představují vysoce technizovaný obor, který vyuţívá širokou škálu zdravotnických prostředků charakteru přístrojové techniky (diagnostické i terapeutické) a navazujícího spotřebního materiálu. Jsou to pracoviště, která principiálně vyţadují funkční a sehraný tým, který je schopen na vysoké odborné úrovni řešit interdisciplinární problémy, a to zejména ve vypjatých situacích. Významně jsou zde také uplatňovány procesy spojené s projektováním a navrhováním koncepce takových pracovišť z hlediska jejich bezpečnosti a funkčnosti pro lege artis poskytovanou zdravotní péči. To na jedné straně. Na straně duhé se změnil systém pre i postgraduální přípravy zájemců o nelékařská zdravotnická povolání. Zdravotní sestry budou vysokoškolačky a obor ošetřovatelství se zajisté pozvedne. Avšak průprava zdravotních sester v oblasti lékařské fyziky je nízká, prakticky ţádná, a absolventi technických univerzit se specializovaným vzděláním pro medicínu stále ještě nemají ve zdravotnictví, hlavně v nemocnicích, své pevné místo. Zdravotní sestry pak nemají dostatečné znalosti základních technických principů a podmínek pro správné a bezpečné pouţití stále sloţitějších přístrojů, se kterými kaţdodenně pracují. Právě tuto slabinu si Česká společnost pro zdravotnickou techniku spolu s Českou asociací sester, Fakultou elektrotechnickou a biomedicínského inţenýrství ČVUT Praha a Společností biomedicínského inţenýrství a lékařské informatiky ČLS J. E. Purkyně vytkla přijatelnou formou diskutovat. Výčet zdravotnických prostředků, systémů a instalací je velmi široký a nebylo moţné v jednodenní akci vše diskutovat, proto byla vybrána jen část problematiky (je psána tučným písmem) a pro ostatní oblasti připravíme symposium další: Instalace, rozvody, vzduchotechnika, infrazářiče Lůţko pro intenzívní a resuscitační péči Monitorní technika vitálních funkcí Infúzní technika, enterální výţiva (enterální pumpy) Elektroimpulsoterapie (defibrilace, el. kardioverze, stimulace) Ventilační a anestesiologická technika Krev čistící metody (CVVH, CVVHF, CVVHDF, hemoperfúze) Informační systémy (NIS, KIS) a integrace se ZD Kyslíková terapie vč. monitorování O2 Neonatální technika (inkubátory, vyhřívaná lůţka…) Předseda ČSZT ve své úvodní přednášce uvedl několik příkladů z toho, co se za posledních 30 aţ 40 let v oblasti intenzívních jednotek událo a připomenul, s čím jsme před léty pracovali. Srovnal, jak vypadala JIP v době svých počátků a jak vypadá dnešní standard vybavenosti JIP. Dnes je technická podpora JIP zaloţena na digitálním zpracování dat, přístroje jsou zapojeny do sítí, jsou ovládány programovými tlačítky (soft keys), resuscitační lůţko není jen postel, ale léčebný zdravotnický prostředek, pacientovi jsou podávány léky a tekutiny sofistikovanými pumpami, zdravotníkům pomáhají expertní programy a práci usnadňují jednorázové pomůcky a čidla. Kladou se však na ně vysoké nároky, včetně standardizace pracovních postupů. Pokládá proto v úvodu dvě otázky. Zda k ošetřovatelskému týmu, který 4

Bulletin 2008

definují zdravotní sestry, patří i jiní „specialisté“, a kde je „pracovní rozhraní“ mezi sestrou a technikem. Tyto otázky jsou důleţité i z hlediska personální krize českého zdravotnictví. Pacient na JIP je nejen obklopen, ale je připojen k přístrojům napájeným z elektrické sítě. Část z nich bývá pevně instalována, některé se mohou k pacientovi připojit podle potřeby. Jsou i takové, které nejsou primárně koncipované pro prostředí, kde se překonává ochranná koţní bariéra intervencí do cévního či dýchacího systému. Ing. Z. Šlégr definoval termín „pacientské prostředí“ jako prostor, který pacienta obklopuje ve všech směrech do vzdálenosti 1,5 m a připomenul čtyři oblasti, které se na jeho bezpečnosti podílí. Jsou to: celý systém instalací (elektro, slaboproudé rozvody a počítačové sítě, osvětlení, medicinální plyny), přístroje, vytvořený prostorový a organizační celek a lidský faktor (pacient a zdravotníci). Pro kaţdou oblast platí česká a evropská legislativa. Druhá polovina sdělení, přednesená ing. Vladimírem Vejrostou, se týkala k tématu vztaţených technických norem. O lůţkách určených pro intenzívní péči hovořil ing. P. Pospíšil z Linetu Slaný. Shrnul problematiku lůţek pro IP, popsal dnešní poţadavky na jejich vybavení, zejména na zvýšenou bezpečnost lůţek, které jsou zdravotnickým prostředkem, a nastínil vize pro budoucnost. Jejich vývoj směřuje ke sníţení rizika tvorby dekubitů, tromboembolických komplikací, znemoţnění vypadnutí pacienta z lůţka promyšlenými pasivními zábranami a také ke sniţování rizik nemocničních nákaz. Lůţko pro IP musí dovolovat snadný a přitom bezpečný transport, u Linetu přidáním 5. kolečka, musí dovolovat provádění RTG vyšetření, ale také musí pomáhat v léčbě pacientů, například polohovací funkcí zvanou laterální náklon. Lůţka jsou vybavena moţností váţení, bilancováním tekutinového hospodaření, vybavením pro bazální stimulaci i usnadněním rehabilitace a mobilizace pacienta. Teoretické podklady pro pochopení tvorby EKG křivky, základy srdeční elektrofysiologie, technické a elektrochemické principy pouţité pro konstrukci nepolarizovatelných argentchloridových elektrod i význam a funkci diferenčního zesilovače kardiomonitorů popsal ve své přednášce MUDr. F. Jurek. V závěru vyvodil několik praktických rad a doporučení pro praxi jak rychle získat spolehlivou a málo artefakty zatíţenou křivku pro dlouhodobé monitorování elektrokardiogramu. Přehledovou přednášku o snímání a monitorování neelektrických veličin na JIP přednesl RNDr. J. Čihák. Věnoval se měření a monitorování krevního tlaku, kdy při neinvazivním způsobu měření srovnal výhody a rizika měření mezi klasickou auskultační technikou a metodou oscilometrickou. Upozornil na důleţitost výběru vhodné velikosti manţety (objemnější paţe musí mít širší i delší gumovou vloţku manţety) a připoměl moţnou chybu měření způsobenou paralaxou, nesprávně naplněným reservoárem pro rtuť nebo mechanickým posunutím měřící škály. Zdůraznil přitom, ţe rtuť je v EU zvlášť nebezpečnou látkou a od roku 2011 bude z běţného pouţívání ve zdravotnictví vyřazena. Zamyslel se nad otázkou „pracovního měřidla“ elektrotonometru jako součásti monitoru ţivotních funkcí a tonometru coby samostatného přístroje – zdravotnického prostředku, tedy „stanoveného měřidla“ (§3 zákona č. 505/1997 Sb.). Při seznámení s invazivním měřením tlaku popsal měřicí řetězec sloţený z katétru a čidla a vysvětlil frekvenční charakteristiku této měřící soustavy. Přiblíţil význam elasticity pouţitého materiálu katétru i další fyzikální veličiny jako je průsvit a délka katétru, objem měřící komůrky a vlastnosti kapaliny vyplňující celý měřící systém. Vše ovlivňuje výslednou frekvenční a amplitudovou charakteristiku soustavy. Probral základní principy termodilučního měření minutového srdečního výdeje, pulzní oxymetrie, teploty, hmotnosti a snímání dechové frekvence. V závěru neopomenul zmínit význam jednorázových pomůcek a pouţívaného materiálu (SZM). V přednášce o defibrilátoru ing. J. Náhlík zrekapituloval základy elektrofyziologie v souvislosti se vznikem poruch srdečního rytmu, zejména komorové fibrilace. Připoměl princip elektrické kardioverze synchronizované s QRS komplexem (50 – 150 J) a nesynchronizované kardioverze a defibrilace s pouţitím vyšších energií (do 360 J). Při průchodu elektrického stejnosměrného proudu značné intenzity srdečním svalem dojde k současné depolarizaci veškerých srdečních buněk s přerušením jejich elektrické aktivity a poté je dána šance přirozeným centrům srdeční automacie. Krátce shrnul historii pouţití elektrického proudu k léčebným účelům, popsal monofázický i bifázický impulz i základní konstrukci defibrilátoru. Zmínil bezpečné pouţití tohoto přístroje, zejména potřebu sníţení přechodového odporu mezi velkoplošnými elektrodami a kůţí pacienta čerstvou a řídkou vodivou pastou, správné uloţení elektrod tak, aby proud co moţná nejvíce procházel celou myokardiální masou a zmínil rizika spojená s defibrilací. Jsou jimi například vodivá cesta k obsluze (úraz), moţnost zapálení nadkritického mnoţství hořlavých látek v bezprostřední blízkosti elektrod a poškození k pacientovi připojených přístrojů. V závěru doporučil, co všechno je vhodné při údrţbě a pouţívání defibrilátoru kontrolovat. Přednáška ing. J. Petráčka a Z. Frimlové seznámila auditorium s infuzními pumpami a lineárními dávkovači. Zmínila principy tlakových pump, které nedovolují vzniknout protiproudu infundované tektiny a podala přehled vývoje těchto zdravotnických prostředků. Zamyslela se nad deklarovanými údaji o přesnosti v podávání tekutin i nad příčinami nepřesností spojených s pouţíváním různých druhů infúzních setů, coţ souvisí s nákladovostí, respektive s ekonomikou pracoviště. Nahrazení doporučeného setu, který je 4× draţší neţ běţný, však vede k velkým nepřesnostem v kalkulovaném objemu infúze. Tekutiny se 5


v průběhu podávání infúzí doladit dají, horší to je s podáváním účinných léčiv podle lékařem ordinované dávky (vypočtené na kg hmotnosti pacienta a při kontinuálním podávání za časovou jednotku). Bezpečnost podávání tekutin je zaloţena na měření okluzního tlaku a detekci vzduchových bublin v trubičce setu. Snad jiţ nezapomínáme zapisovat nařízené údaje o pouţitém zdravotnickém prostředku třídy IIb a III do pacientské dokumentace (název, výrobní číslo, datum a čas pouţití). Dnešní infúzní techniku lze připojit do informačního systému a mít tak daleko podrobnější data o jejím pouţití. Legislativa spojená se zdravotnickým přístrojem v podání RNDr. J. Čiháka je nejen zajímavá, ale také upozorňuje, na co všechno musí zdravotník a management zdravotnického zařízení pamatovat a jakou dokumentaci musí v této souvislosti vést, včetně záznamu o pouţitém prostředku do zdravotnické dokumentace pacienta. Nelze jinak neţ doporučit celou přednášku přečíst na webu České společnosti pro zdravotnickou techniku. Na symposiu zazněly tři přednášky na téma informačních systémů pouţívaných na JIP. Ing. M. Mayer představil dokonalé SW řešení pro vedení veškeré poţadované dokumentce o zdravotnických prostředcích a vlastní zkušenosti z Nemocnice na Homolce. Ing. M. Šamánek si poloţil otázku, zda klinické informační systémy (CIS) mají své místo, či zda jde o slepou uličku. Mezi faktory pro CIS patří: úspora produktivního času zdravotníků, eliminace chyb, standardizace postupů, automatické generování selektivních protokolů a zpráv, snadná a přístupná archivace dat. Mezi negativní faktory patří cena (obvykle vysoká, která není kalkulována v úhradových rovnicích zdravotních pojišťoven), nutnost změny zaběhaných pracovních postupů, nutný „kladný vztah“ k výpočetní technice a zajištění trvalé podpory celého CIS. Uvedl příklad, proč nebyl jeden projekt CIS úspěšný, zatímco jiný byl. V prvém případě šlo o krabicovou formu dodávky s jedinou licencí, bez vazby na nemocniční informační systém (NIS) a bez trvalé podpory. Úspěšný byl systém s opačnými vlastnostmi. Pro plnou funkčnost CIS musí být splněna řada podmínek: mít dostatečné finanční zdroje nejen na pořízení, ale i na provoz CIS zvolit výrobce či dodavatele, který dodá skutečně dokonalý produkt nutnost trvalé podpory IS. Spolupráci s dodavatelem nelze ukončit po provedení implementace a „zaškolení personálu“ mít zajištěny IT specialisty z celé řady oblastí mít trvalé propojení s NIS mít připojeno dostatečné mnoţství přístrojové techniky, laboratorní techniky a dalších prostředků pouţití výkonných a spolehlivých HW zařízení, běţná technika nestačí Úspěch po nasazení CIS je proto závislý na dokonalém projektu a šíři nasazení CIS. Ing. M. Baroš provedl auditorium klinickým informačním systémem jiného dodavatele. Zdůraznil přitom zejména zvýšení bezpečnosti pro pacienty a uvedl příklady chyb v preskribci a záměn při podávání léků pacientům. Po zavedení KIS se eliminovaly tyto chyby o více neţ 80 %. Kromě těchto závaţných nedostatků KIS kontroluje správné dávkování léku, jeho interakce s ostatními podávanými léky, sleduje a upozorňuje na moţný výskyt alergických reakcí a další. Zpětně lze dohledat místo, kde k moţné chybě došlo. Tato tvrzení dokládá příklady z praxe zahraničních pracovišť. Ing. J. Smetana nejprve představil defibrilátory různých výrobců a popsal monofazický a bifázický defibrilační impulz. Připomněl energii výboje rovnicí: Energie (J) = Proud (A) × Napětí (V) × Čas (s). Poté se zaměřil na testování defibrilátorů pomocí k tomuto účelu vyvinutých přístrojů. Zmínil i další testery a simulátory biologických signálů. Doc. Ing. J. Hozman, Ph.D. představil jednu z mnoha učeben pro studenty biomedicínského inţenýrství ČVUT, která je dokonale vybavena prakticky veškerou přístrojovou technikou pouţívanou na JIP a ARO, včetně nemocničního lůţka a funkční makety pacienta. Přitom přiblíţil vzdělávání techniků v následujících okruzích: teoretické průpravné předměty, zdravotnické minimum, elektrominimum, ekonomické a manaţérské předměty, laboratorní výuka a odborná praxe. Biomedicínský technik a biomedicínský inţenýr je dobře připraven pro praxi ve zdravotnických zařízeních. Čtenáře, který má zájem o podrobnější informace, odkazujeme na stránky www.cszt.cz, na kterých jsou všechny přednášky dostupné v plném znění ve formátu pdf.

6

Bulletin 2008

E- LEARNING a jeho moţnosti Doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc., ČVUT FEL Praha Po čase se opět vracíme k tématu e-learningu. Tentokrát se na toto téma podíváme v kontextu rozvoje nových informačních a komunikačních technologií a také moţností vyuţití mimo standardní školní výuku. Prvních deset let e-learningu (označovaného jako e-learning 1.0) vyuţívalo internet jako nástroj replikující učitelovy zkušenosti. Obsah byl navrhován tak, aby vedl studenta obsahem, poskytoval mu neustále se zvětšující mnoţinu interakcí, zkušeností, hodnocení a simulací. Nastupující e-learning 2.0 (vyuţívající moţností Webu 2.0) staví na spolupráci účastníků kursu. E-learning 2.0 předpokládá, ţe znalosti (jako význam a porozumění) jsou konstruovány sociálně. Učení se uskutečňuje pomocí diskuse o obsahu a interakcemi nad problémy a akcemi. Obhájci sociálního učení tvrdí, ţe nejlepší způsob jak se něco naučit je učit druhé. Poznámka: Web 2.0 shrnuje ideu rozšiřování vzájemného propojení a interaktivity obsahu poskytovaného na webu. Podstatou Webu 2.0 je tvorba aplikací a sluţeb nad jedinečnými vlastnostmi internetu a ne jen vyuţívání internetu jako platformy.

E-learning do jisté míry kopíruje vývoj informačních a komunikačních technologií a změny na internetu. Nastupují koncepty wikinomie a masové spolupráce na tvorbě obsahu, rozšiřuje se sociální a formální networking, klade se důraz na otevřené standardy a principy open-source. Pokud jde o obsah kursů, upřednostňují se kratší a relevantnější informace, obsah bývá mnohdy tvořen společně a samotné učení je více zaloţené na objevování, hře či proţitku. Vedle klasických textových článků, doplňovaných obrázky či multimediálními soubory, se objevují nové formy předávání informací, jako jsou wiki, blogy, simulace či podcasty (audio, video). Experimentuje se s digitálními hrami a virtuálními světy, např. projekt Second Life. Jedním z největších evropských e-learningových projektů je portál eTwinning, na kterém je zaregistrováno více neţ 50 000 učitelů z mnoha evropských zemí. Je podporován Evropskou komisí, konkrétně Direktoriátem pro vzdělávání a kulturu. V České republice je do projektu zapojeno 1903 základních a středních škol a 2526 zaregistrovaných členů. V současnosti běţí na české části celkem 639 konkrétních projektů zaměřených obsahově na jednotlivé vyučované předměty. Velmi zajímavým příkladem nasazení e-learningu je evropský pilotní projekt eHospital, jehoţ záměrem je poskytnout vzdělávací moţnosti dospělým pacientům, kteří jsou dlouhodobě hospitalizováni a nemají v dané chvíli ţádnou příleţitost ke vzdělávání. Projekt eHospital ukazuje, ţe kombinované vzdělávání můţe být vhodným nástrojem k překonání pacientovy izolace a k usnadnění jeho návratu do normálního ţivota a zaměstnání. Za hlavní výsledky pilotního projektu eHospital můţeme povaţovat následující zjištění: Pacienti a zapojený nemocniční personál velmi ocenili e-learningové nabídky poskytované v rámci projektu eHospital. Tato skutečnost poukazuje na potřebu vyvíjet další iniciativy, které ulehčí přechod mezi hospitalizací a zaměstnáním. Nové technologie představují obrovský potenciál umoţňující pacientům vyuţít svůj vlastní čas v nemocnici k tomu, aby si své zaměstnání udrţeli nebo se mohli k němu vrátit. Hospitalizovaní pacienti mají omezenou mobilitu a jsou nuceni podřídit se často pevnému nemocničnímu reţimu. Mohou tudíţ plně vyuţívat nezávislosti v době vyhrazené pro klasickou prezenční výuku. S pomocí virtuálních nástrojů je moţné uplatňovat sociální interakce a společné vzdělávací partnerské aktivity. Pro hospitalizované vzdělávající se pacienty je třeba vyvíjet specifické vzdělávací strategie. Pouze kombinovaná metoda studia se v prostředí nemocnice jeví jako úspěšná e-learningová strategie. Rozhodující význam zde mají personální vztahy mezi vzdělávajícím se pacientem a tutorem. A konečně poskytování e-learningu hospitalizovaným pacientům předpokládá nesmírné organizační nároky: bude třeba vytvořit nové partnerské vztahy mezi poskytovateli vzdělávání a zdravotními institucemi. V době stupňujících se finančních tlaků v oblasti zdravotnictví, jakoţ i v oblasti vzdělávání a odborné přípravy stojí před námi úkol vyvinout rozdílné – tj. veřejné a soukromé – mechanismy k financování vzdělávání v nemocnicích. Další zdroje: http://www.elearningeuropa.info http://ocw.cvut.cz/ocw/doc/elearn/ http://secondlifeproject.com/ http://www.etwinning.net/ 7


Příprava biomedicínských techniků a biomedicínských inţenýrů Ing. Antonín Grošpic, CSc. vedoucí Kabinetu biomedicínské techniky Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Zákon 96/2004 Sb. o zdravotnických nelékařských povoláních přivedl technicky vzdělané pracovníky pracující v oblasti pouţívání, instalace, zavádění a servisu zdravotnických přístrojů mezi zdravotnické pracovníky. Snaha o formální a věcnou konstituci takové profese se táhne od sedmdesátých let minulého století. Pamatuji na jeden z neúspěšných pokusů v oblasti postgraduální výchovy – ustavení samostatné větve vědecké výchovy (tehdy se jednalo o kandidáta věd, doktora věd) v oblasti biomedicínského inţenýrství. Ţádost projednávala vysoká školská grémia – jak technická, tak medicínská. Ţádost byla zamítnuta zejména odporem reprezentantů medicíny s kuriózním odůvodněním: technické vědy vnášejí do medicíny nepřípustné simplifikace. Na vysokých a středních odborných školách (převáţně elektrotechnických) vznikaly studijní programy interdisciplinárního charakteru, které zachovaly klasické, standardní technické vzdělání, avšak doplnily jej o specifika zdravotnických přístrojů a o základy medicíny. Průkopníkem byl Ústav biomedicínského inţenýrství při Vysokém učení technickém v Brně, vedený prof. Ing. Vratislavem Vránou, DrSc. Ale vraťme se do přítomnosti. V 90. letech uţ tolik nešlo o formování pregraduálního vzdělávání či postgraduální (vědecké, doktorandské) přípravy jako o ustavení profese ve zdravotnictví s definicí práv a povinností, s vymezením předpokladů pro její výkon a s vymezením činností, které do takové profese patří. A samozřejmě s vymezením odpovědnosti. Tlak vyvinuli kolegové, kteří jsou jiţ na odchodu do důchodu. Po dobu asi desíti let vytrvale pracovali na profilu profese, na záměru nebo i na paragrafovaných zněních příslušných právních předpisů. Je třeba připomenout, ţe tak činili uţ v době (hlavně první polovina 90. let), kdy zároveň docházelo k decimování techniků v nemocnicích na základě vulgárně, univerzálně pojaté doktríny o externalizaci všech činností vyjma té hlavní. Jak víme, někde ani ona nezůstala bez této snahy. Černý humor mluvil o tom, ţe nemocnice budou vše řešit dodavatelsky a jejími zaměstnanci budou, kromě ředitele, jen referenti fakturace. Uvedené snahy by se však nemohly prosadit bez politické síly, kterou se stala příprava země ke vstupu do EU a vstup samotný. To nakonec rozhodlo o zákonech 95 a 96 z r. 2004 a o několika navazujících vyhláškách MZ a jednom nařízení vlády. Trvalo ještě tři roky od vzniku zákona 96/2004 Sb., tedy do roku 2007 neţ byl ustaven Kabinet biomedicínské techniky při Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) a mohla začít postgraduální forma přípravy pro odbornou způsobilost Biomedicínský technik a Biomedicínský inţenýr. V současnosti probíhá jiţ třetí akreditovaný kvalifikační kurz (AKK). Po jeho ukončení stoupne počet takto odborně způsobilých techniků na cca 75 a to uţ by mělo být znát v kvalitě výkonu jejich činností. Velká většina z nich pracuje ve zdravotnických zařízeních, avšak do kurzů se postupně hlásí i kolegové pracující na straně dodavatelů přístrojů a s nimi svázaných sluţeb. Řada firem si totiţ uvědomuje, ţe někteří jejich pracovníci se podílejí ve zdravotnictví na činnostech, které mohou ovlivnit zdravotní stav pacienta. V roce 2009 se uskuteční nejméně jeden další AKK. Pak moţná bude zájem klesat s tím, jak školy akreditují nebo uţ akreditovaly své vzdělávací programy tak, ţe jejich absolventi splňují nároky na biomedicínské techniky a inţenýry jiţ jejich absolvováním. V AKK si pak budou doplňovat vzdělání pouze elektrotechnici, kteří své pregraduální vzdělání nabyli v jiných neţ zdravotnicky zaměřených elektrotechnických studijních programech. Proč trváme na elektrotechnické kvalifikaci biomedicínských techniků a inţenýrů? Protoţe téměř kaţdý zdravotnický přístroj pracuje s elektrickou energií, se sloţitou elektronikou a biomedicínský technik a inţenýr nejsou pouhými obsluhovači. Čeká se od nich více, a to i směrem k bezpečnosti pacientů a k obsluze přístrojů. Biomedicínští technici a inţenýři nemají být „půldoktory“ nebo „půlošetřovateli“. Zůstanou především techniky s potřebnou interdisciplinární znalostní výbavou k uplatnění ve sluţbách zdravotnictví. Vstupem do rodiny zdravotnických pracovníků získávají biomedicínští technici a inţenýři lepší postavení v interpersonálních a interprofesních vztazích uvnitř zdravotnických zařízení, vznikl důleţitý kvalifikační předpoklad i k lepšímu odměňování za práci. Na druhé straně jsou však i závazky, mj. povinnost podrobit se systému celoţivotního vzdělávání, který na rozdíl od lékařů a ošetřovatelského personálu, není v tradičních technických oborech tak samozřejmý a propracovaný nebo vůbec neexistuje a kaţdý přistupuje k rozvíjení své kvalifikace individuálně co do prostředků a zdrojů. Kabinet biomedicínské techniky IPVZ, poté, co uvedl v ţivot akreditovaný kvalifikační kurz pro biomedicínské techniky a inţenýry, obrátil své úsilí na akreditaci specializačního vzdělávání těchto zdravotnických profesí. Jeho výstupem bude Klinický technik nebo Klinický inţenýr, kterému je legislativou 8

Bulletin 2008

přisouzena větší samostatnost ve výkonu činností, bez odborného dohledu, které mohou ovlivnit zdravotní stav pacienta. Podle potřeb praxe vzniknou i certifikované kurzy. Největším problémem začínajícího oboru je vytvoření kvalitního lektorského sboru a kvalitních akreditovaných pracovišť pro vedení odborných stáţí. Zatím, při nedostatečném počtu techniků – zdravotnických pracovníků registrovaných ministerstvem zdravotnictví pro činnost bez odborného dohledu, máme jen dvě nemocnice jako akreditovaná stáţová místa a místa výuky. Jen pomalu překonáváme stav, který je charakterizovaný onou příslovečnou otázkou, zda první má být vejce nebo slepice. Také naráţíme na problém neochoty mladších kolegů angaţovat se v profesních spolcích, tedy i v ČSZT, v aktivní účasti na jejich odborných akcích, natoţ v účasti na postgraduální výuce. Většina z nich se ráda dostaví na akci, kterou jiní (ve věku padesátnickém a šedesátnickém) připraví a tam jen naslouchají s přesvědčením a falešným ostychem, ţe oni nemají co říci. Částečně je to moţná téţ tím, ţe díky nucenému úprku techniků z nemocnic v určitém údobí 90. let minulého století je málo početná střední generace mezi 40 a 50 léty věku. Závěrem zdůrazním, co by snad mohlo zapadnout. Profese zrozená legislativním aktem v r. 2004 čítá jiţ 45 kolegyň a kolegů a začátkem roku 2009 vzroste tento počet na cca 75. Doufejme, ţe v oboru vytrvají a napomohou k tomu, aby i ve zdravotnictví zdomácněly zásady „civilizované“ správy a uţívání technických děl, bez nichţ by se medicína vrátila k „umění“. A 75 není konečné číslo. Další „dítka“ půjdou snadněji na svět i bez zvláštních kurzů – z bakalářských, inţenýrských či magisterských akreditovaných studijních programů elektrotechnických vysokých škol.

Organizační změny technické normalizace v České republice Přinášíme informaci o změnách, které nastávají v oblasti tvorby a distribuce českých technických norem od roku 2009. Celá informace je převzata ze serveru dnes jiţ zrušeného Českého normalizačního institutu.

Transformace Českého normalizačního institutu Motto: Technická normalizace je tvůrčí činnost, která je základem spolupráce zejména mezi spotřebiteli, průmyslem a ústředními státními úřady a na jejímž základě se vypracovávají normotvorné dokumenty. Je jiţ známou skutečností, ţe na základě vydaného rozhodnutí MPO bude Český normalizační institut (ČNI) zrušen k 31.12.2008 a ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů přejdou činnosti tvorby a vydávání českých technických norem (ČSN) na Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, ţe převedení normalizačních činností do rozpočtové sféry bude znamenat jejich omezení, mělo by tomu být naopak. Komplex připravovaných změn v rámci přechodu pod ÚNMZ reflektuje priority MPO orientované v oblasti distribuce na zlepšení dostupnosti ČSN pro širokou technickou veřejnost a na výrazné zlevnění tištěných ČSN, a to aţ o 50 % současného stavu, a v oblasti tvorby norem na zlepšení jejich srozumitelnosti – zde se jedná hlavně o jednotný přístup k technické terminologii a jejího jednotného uplatňování a v souvislosti s tím i zlepšení kvality překladů do českého jazyka. Značný vliv na zlepšení srozumitelnosti norem by mělo mít i aktivní zapojení do tvorby evropských i mezinárodních norem jiţ v počáteční fázi jejich vzniku. Dominantní v oblasti přístupnosti ČSN by se měla stát elektronická forma – přístup k ČSN bude umoţněn prostřednictvím internetu jak individuálním zájemcům, tak zástupcům průmyslu, vědy a výzkumu i odborným společnostem, sdruţením apod. Přístup bude umoţněn za jednotně stanovených podmínek k celému fondu platných ČSN s odstupňovaným limitem povolených stránek k tisku. Přístup ke všem ČSN bude mít pro uţivatele jeden podstatný efekt – přístup nejen k normám určité oblasti, ale i ke všem souvisícím a citovaným normativním dokumentům. Téměř kaţdá ČSN se odkazuje na řadu souvisících norem, které v mnoha případech nemusí být zatříděny ve stejném oboru. Z tohoto pohledu je významné umoţnění přístupu k normám všeobecného a průřezového charakteru, a to včetně norem z oblasti systémů managementu kvality, technické dokumentace, terminologie, geometrické specifikace produktů, veličin a jednotek atd. Dostupnost tištěných technických norem by měla být zlepšena dvěma významnými faktory: jednak sníţením ceny aţ o 50 % (v závislosti na počtu stran), jednak jejich distribucí subjekty, kterým bude jejich tisk umoţněn. V oblasti technické normalizace jiţ od loňského roku probíhají změny v metodice řešení úkolů plánu technické normalizace a v důsledku transformace i v její organizaci. Tyto změny probíhají jednak v oblasti úpravy procesu tvorby norem a jednak v řešení organizace normalizačních činností. Podmínkou úspěšné 9


realizace změn je i zcela nová koncepce rozvoje systémů IT, které by měly do budoucna usnadnit zpracování norem a přístup veřejnosti k normotvorným dokumentům. Nová metodika řešení normalizačních úkolů upravuje postup tak, aby byl pokud moţno zajištěn soulad poţadavků průmyslu i malých a středních podniků na jedné straně a státní správy na straně druhé. Tento postup zahrnuje řešení úkolů plánu technické normalizace (PTN) od schválení nové práce na úrovni národní, evropské nebo mezinárodní aţ po vydání ČSN s tím, ţe systémové změny vytváří podmínky pro ústřední správní úřady (ÚSÚ), aby mohly jasně specifikovat a vyjádřit zájem na způsobu tvorby a vydání ČSN v jednotlivých oblastech technické normalizace. Předpokládá se jejich zájem především při zařazování úkolů zaměřených na zajištění bezpečnosti a kvality produktů, ochranu zdraví, ochranu ţivotního prostředí, kompatibilitu technických řešení a vytvoření podmínek pro konkurenceschopnost podniků a usnadňování jejich přístupu na evropský a světový trh. Organizační změny vytvářejí předpoklady preference takových zpracovatelů řešení úkolů PTN, kteří budou schopni zabezpečovat normalizační činnosti oborově s co nejširším záběrem. Takovými zpracovateli budou s největší pravděpodobností právnické osoby, se kterými bude uzavřena smlouva o spolupráci a které pak budou označeny titulem Centrum technické normalizace (CTN). Technické normalizační komise (TNK) nadále zůstávají odbornými poradními orgány národní normalizační organizace. Jejich úkolem je komplexně posuzovat problematiku technické normalizace ve vymezeném rozsahu oboru jejich působnosti, zaujímat k ní odborná stanoviska a navrhovat národní normalizační organizaci příslušná řešení. Činnost TNK je zaloţena na principu zainteresovanosti různých zájmových sfér společnosti na dosaţení vzájemně prospěšných řešení normalizačních úkolů a problémů s nimi spojených, a to formou účasti pověřených zástupců příslušných orgánů, organizací a podnikatelů – právnických a fyzických osob. Zástupci jmenovaní do TNK uplatňují poţadavky zájmové sféry, kterou reprezentují, a usilují o dosaţení konsensu v řešených otázkách. V souvislosti s úpravou metodiky řešení úkolů PTN je ovšem nutno posoudit jednotlivé TNK z pohledu jejich schopnosti realizovat nové postupy a zastoupení všech zainteresovaných stran. Usnadnění přístupu k technické normalizaci pro všechny zainteresované subjekty, zejména pro malé a střední podnikatele, pro uţivatele/spotřebitele a výzkumné pracovníky, včetně usnadnění přístupu k normám pro střední i vysoké školy, by mělo být významným impulsem k pouţívání technických norem. Technické normy poskytují pro obecné a opakované pouţívání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosaţení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. Jsou dokumentem doporučeným, který je zaloţen na společných výsledcích vědy, techniky a praxe, a jsou zaměřeny na dosaţení optimálního společenského prospěchu, a záleţí tedy na účastnících trhu, jak technické normy vnímají a jak je uplatňují v návrhu a vývoji svých produktů. Poznámka: Více informací je na stránkách ÚŘADU www.unmz.cz .

PRO TECHNICKOU NORMALIZACI, METROLOGII A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ

10

Bulletin 2008

Přehled diplomních a bakalářských prací z oboru biomedicínského inţenýrství v roce 2008 Vyšší odborná škola Pardubice, studijní obor Lékařská elektronika: Autor Název práce

Vedoucí

Bednář Michal Návrh skiagrafického pracoviště s pouţitím diagnostického přístroje Proteus XR/a

Ing. Pavel Šmoranc doc. Ing. Emil Kvítek, CSc.

Beran Aleš Elektrokoagulátor DUO – Úvodní studie

Ing. Petr Praţák Ing. Martin Drahoš

Dočkal Pavel Návrh perimetrického přístroje

Ing. Radek Jelínek Mgr. Jaroslav Storm

Chovanec Karel Modernizace přístrojového parku RTG techniky pro Krajskou nemocnici Pardubice

Ing. Pavel Šmoranc MUDr. Dušan Spitzer

Oponent

Kopecký Martin Ing. Jiří Nobilis Návrh provozu katetrizační laboratoře s vyuţitím stacionáře MUDr. Jaroslav Dušek, Ph.D. Kosina Michal Internetové stránky o zdravotnické technice

Mgr. Jaroslav Storm Ing. Petr Mikeš

Kovanda Tomáš Návrh spirometrického přístroje

Ing. Radek Jelínek Mgr. Jaroslav Storm

Lejsek Ondřej Měření citlivostního profilu v ose Z u víceřadých CT

Ing. Oldřich Blaţek Ing. Jiří Bím

Pozdílek Aleš Diskusní fórum pro vývojáře

Bc. Pavel Štys Robert Richter, DiS.

Psota Martin Měření geopatogeních zón a návrh optimálního řešení zdravého bydlení

Ing. Jiří Nobilis Ing. Petr Praţák

Schlögl Petr Mobilní stomatologické pracoviště

Václav Cupal Ing. Jiří Lopaur

Vlačiha Ondřej Kardiologická ambulance

Petr Čermák Petr Adametz, DiS.

11


Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky – Katedra měřicí a řídicí techniky Magisterské studium Měřicí a řídicí technika v biomedicíně: Autor Název práce

Vedoucí

Pavel Janša Elektrická detekce pomočení pacienta na polysomnografii

Ing. Zdeněk Slanina, Ph.D. MUDr. Vilém Novák / FNO

Michal Prauzek Návrh metodiky měření EKG s redukovaným počtem elektrod

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. Marek Gajovský

Jakub Pindor Šířka QRS komplexu u vzorků povrchového a intrakardiálního EKG při biventrikulární stimulaci (zpracování dat)

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. David Korpas, Ph.D.

Tomáš Peterek Laboratorní úlohy na zesilovači bioelektrických signálů pro EEG a EKG


Lukáš Čajka Zpracovani signálů aktimetrie ze systému pro domácí péči


Martin Augustynek Zpracování elektrokardiografického signálu


Ondřej Adamec Návrh a realizace biozesilovače s digitalizací a signál. předzpracováním


Roman Kochaníček Měření průtoku plynů pomocí ultrazvuku


Oponent

Bakalářské studium Biomedicínská technika: Autor Název práce

Vedoucí

Petr Březina Frekvenční analýza hlásek

Mgr. Petr Tiefenbach Ing. Stanislav Blaţek

Michal Fojtík Pohybová kinematika člověka – laboratorní úloha

Mgr. Petr Tiefenbach Ing. Libor Václavík

Petra Mackowská Audiometrie

Mgr. Petr Tiefenbach MUDr. Eva Mrázková, Ph.D. / FNO

Radek Foldyna Ohřev protékající tekutiny termistorem

Ing. Marek Penhaker, Ph.D. Ing. Lukáš Martinák

Tomáš Lehoczký Sluchátka pro aktivní potlačení hluku

Ing. Vladimír Kašík, Ph.D. Ing. Ivan Mikšánek

Oponent

12

Bulletin 2008

Autor Název práce

Vedoucí

Pavel Janša Bezpečnost a normy u radiologických intervencí

doc. RNDr. Jindřich Černohorský, CSc. MUDr. Olga Bezděková / FNO

Oponent

Bakalářské studium Biomedicínský technik: Autor Název práce

Vedoucí

Karin Barancová Radiační zátěţe při skiagrafii

Mgr. Petr Tiefenbach MUDr. Olga Bezděková / FNO

Zdeňka Fingrová Elektromyografie (rešeršní práce)

Mgr. Petr Tiefenbach MUDr. Marcela Jiříková / MNO

Martin Hlávka Systém pro bezdrátové měření teploty

Ing. Radovan Hájovský, Ph.D. Ing. Jan Spišák

Libuše Janůšová Monitoring polohy končetin pacienta

Ing. Radovan Hájovský, Ph.D. Ing. Petr Ţůrek

Jakub Kološ Otoakustické emise

Mgr. Petr Tiefenbach MUDr. Eva Mrázková, Ph.D. / FNO

Štěpán Krawiec Registrace kapacit obrazových dat radiologických pracovišť

Mgr. Petr Tiefenbach Bc. Karol Korhelík / ZSF OU

Jiří Ponča Návrh metodiky a laboratorního pracoviště pro demonstraci činnosti derivačního a integračního článku s operačním zesilovačem

doc. Dr. Ing. Josef Punčochář Ing. Jitka Mohylová, Ph.D.

Šárka Mlejnecká IS pro objednávání k lékaři

Ing. Lumír Návrat Ing. Marian Mindek, Ph.D.

Václav Potěšil Detekce ionizujícího záření v medicíně

Mgr. Petr Tiefenbach RNDr. Vojtěch Ullmann / FNO

Tomáš Buţek Měření na inkubátoru – laboratorní úloha


Monika Darebníková Měření elektroencefalografie – laboratorní úloha


Pavel Honz Konfigurovatelný funkční měnič s operačním zesilovačem – laboratorní úloha

Ing. Vladimír Kašík, Ph.D. Ing. Ivan Mikšánek

Radka Jeziorská Plicní ventilátory a ventilační reţimy – laboratorní úloha

Ing. Vladimír Kašík, Ph.D. Ing. Svatopluk Mynář / NsP Havířov

Petr Klimeš Realizace světelného zdroje pro mikroskop


Jakub Jirka Nemocniční bezdrátový osobní alarmový systém

Ing. Martin Černý Ing. Lukáš Martinák

Oponent

13


Autor Název práce

Vedoucí

Zbyněk Labza Měření a hodnocení elektrických parametrů dvoudutinového kardiostimulátoru (měření v laboratoři)


Soňa Kutá Evokované potenciály sluchové dráhy

Ing. Jitka Mohylová, Ph.D. MUDr. Eva Mrázková, Ph.D. / FNO

Tereza Otáhalová Soubor měření na elektrokardiografu – laboratorní úloha


David Vavřík Měření na plicních ventilátorech – laboratorní úloha


Oponent

VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav biomedicínského inţenýrství Autor Název práce

Vedoucí

Cáb Tomáš, Bc. Elektronický záznam o pacientovi

Ing. Petr Fedra Ing. Miroslav Dvořák, CSc.

Čech Petr, Bc. Generátor EKG signálu pro testovací účely

doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. doc. Ing. Ivan Rampl, CSc.

Faruga Michal, Bc. Modelování procesu vidění

Ing. Radim Kolář, Ph.D. Mgr. Dušan Hemzal, Ph.D.

Feller Michal, Bc. Měření útlumu ultrazvukového vlnění

Ing. Radovan Jiřík, Ph.D. Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Friedl Jan, Bc. Hardwarová realizace nemocničního informačního systému

Ing. Petr Fedra Ing. Jiří Roleček

Gazárek Jiří, Bc. Texturní analýza snímků sítnice se zaměřením na detekci nervových vláken

prof. Ing. Jiří Jan, CSc. Ing. Radovan Jiřík, Ph.D.

Hanyášová Lucie, Bc. Metody texturní analýzy v medicínských obrazech

Ing. Radim Kolář, Ph.D. Ing. Zoltán Szabó, Ph.D.

Hrozek Jan, Bc. Elektroencefalografie a audiovizuální stimulace

Ing. Jana Bardoňová, Ph.D. Ing. Antonín Hlaváček

Janoušek Oto, Bc. Vyuţití elektromyografických signálů v terapii

Ing. Jana Bardoňová, Ph.D. Ing. Jan Hrubeš

Jeţek Martin, Bc. Analýza spánkového signálu EEG

doc. Ing. Jiří Rozman, CSc. doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc.

Kalous Stanislav, Bc. Shluková analýza v oblasti biosignálů

Ing. Jana Bardoňová, Ph.D. Ing. Tomáš Archalous

Oponent

14

Bulletin 2008

Autor Název práce

Vedoucí

Lank Petr, Bc. Externí kardiostimulátor


Maděránková Denisa, Bc. Analýza biologicky významných látek

Ing. Jiří Roleček Ing. Milan Rychtárik

Malínský Miloš, Bc. Segmentace významných objektů v barevných oftalmologických obrazech

Ing. Radim Kolář, Ph.D. Ing. Radovan Jiřík, Ph.D.

Malínský Zdeněk, Bc. Zařízení pro měření tepové frekvence

Ing. Martin Švrček Ing. Jiří Dlouhý

Musil Václav, Bc. Analýza AVG signálů

doc. Ing. Jiří Rozman, CSc. Ing. Jiří Sekora

Novobilský Petr, Bc. Metoda dynamického borcení časové osy v oblasti zpracování biosignálů

Ing. Jana Bardoňová, Ph.D. prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D.

Odstrčilík Jan, Bc. Analýza barevných snímků sítnice se zaměřením na segmentaci cévního řečiště

prof. Ing. Jiří Jan, CSc. Ing. Radovan Jiřík, Ph.D.

Ondra Josef, Bc. Komprese signálů EKG s vyuţitím vlnkové transformace

doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc. Ing. Jan Hrubeš

Pavliš Jaroslav, Bc. Přenos pacientských informací pomoci GSM

Ing. Martin Švrček Ing. Jiří Dlouhý

Peter Roman, Bc. Obrazový databázový systém pro podporu diagnostiky glaukomu

Ing. Radim Kolář, Ph.D. Ing. Petr Fedra

Polášková Markéta, Bc. Zatíţení pacientek při mamografických vyšetřeních

Ing. Jana Bardoňová, Ph.D. Ing. Jiří Sekora

Pop Tomáš, Bc. Měření rychlosti šíření ultrazvuku průzvučnou tomografií


Pouč Petr, Bc. Měření rychlosti šíření ultrazvuku


Poul Radek, Bc. Analýza alternací vlny T v jazyce C

Ing. Milan Rychtárik Ing. Martin Vítek

Procházka Tomáš, Bc. Vyuţití neuronových sítí pro klasifikaci alternací vlny T

Ing. Jan Hrubeš Ing. Vratislav Harabiš

Příhoda Vratislav, Bc. Systém první pomoci řízený počítačem


Rášo Tomáš, Bc. Obrazová dokumentace v nemocničním informačním systému

Ing. Petr Fedra Ing. Miroslav Dvořák, CSc.

Oponent

15


Autor Název práce

Vedoucí

Roţič Rastislav, Bc. Monitor pohybu pacienta

Ing. Vlastimil Václavík

Řezáč Petr, Bc. Rozměření signálu EKG pro analýzu TWA

doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc. Ing. Martin Vítek

Říha František, Bc. Registrace autofluorescenčních obrazů sítnice

Ing. Radim Kolář, Ph.D. Ing. Vratislav Harabiš

Schön Jiří, Bc. Stabilizace síťového napájecího napětí

Ing. Jiří Sekora

Skříţala Martin, Bc. Vyuţití neuronových sítí v klasifikaci srdečních onemocnění

Ing. Jan Hrubeš Ing. Milan Tannenberg

Slezák Roman, Bc. Filtrace signálů EKG

doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc. Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Slobodník Michal, Bc. Vyuţití genetického algoritmu pro detekci hran v lékařských obrazech

Ing. Jan Hrubeš Ing. Martin Švrček

Smělý Tomáš, Bc. Klasifikace signálu EKG

Ing. Jan Hrubeš Ing. Vratislav Harabiš

Škrtel Karol, Bc. Analýza variability srdečního rytmu

prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D. Ing. Jana Bardoňová, Ph.D.

Šmíd Karel, Bc. Adaptivní filtrace biologických signálů

prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D. doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc.

Ticháček Aleš, Bc. Biologická zpětná vazba v terapii

Ing. Jana Bardoňová, Ph.D. Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Toušek Vojtěch, Bc. Detekce a rozměřování v signálu EKG

doc. Ing. Jiří Kozumplík, CSc. Ing. Martin Vítek

Urbánek Dušan, Bc. Detekce nervových vláken v oftalmologických obrazech metodami texturní analýzy

Ing. Radim Kolář, Ph.D. Ing. Vratislav Harabiš

Valla Martin, Bc. Systém pro zpracování skóre z metod identifikace proteinů v tandemové hmotnostní spektrometrii

prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D. RNDr. Radka Svobodová-Vařeková, Ph.D.

Večeřa Petr, Bc. Modelování izocentricky fokusovaného gama záření

Ing. Jana Bardoňová, Ph.D. Ing. Martin Hlaváč

Wolf Jiří, Bc. Měření vlastností ultrazvukového zobrazovacího systému

Ing. Radim Kolář, Ph.D. Ing. Martin Číţek

Oponent

16

Bulletin 2008

ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky – studijní obor Biomedicínské inţenýrství: Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Únor 2008: Jan Lantora Klasifikace signálů očních pohybů

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Daniel Novák, Ph.D.

Jan Smrţ Implementace USB rozhraní AVR mikrořadičem

Ing. Pavel Kubalík Ing. Miroslav Skrbek, Ph.D.

Jaromír Vybíhal Spolupráce agentů v kompetitivním prostředí

Ing. Jiří Vokřínek Ing. Jiří Bíba

Radek Vavřín Návrh ukazatelů kvality zdravotnických zařízení

prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc. Ing. Hynek Kruţík

Jiří Mackanič Porovnání metod pro extrakci příznaků z EKG záznamu

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Miroslav Burša

Radek Kazbunda Detekce spánkových poruch z EKG

Ing. Daniel Novák, Ph.D. Ing. Václav Chudáček

Lukáš Zima Moderní trendy telemedicíny, problematika e-Health

Ing. Jan Kašpar Ing. Pavel Smrčka, Ph.D.

Kateřina Sedláčková Analýza bipolárních pacientů

Ing. Daniel Novák, Ph.D. prof. RNDr. Olga Štěpánková, CSc.

Radim Tyleček Mgr. Daniel Martinec Reprezentace geometrických objektů pro 3D fotografii Ing. Daniel Sýkora, Ph.D. Tomáš Dort Aplikace metod identifikace dynamických systémů pro funkční magnetickou rezonanci

Ing. Zdeněk Hurák, Ph.D. Ing. Pavel Trnka, Ph.D.

Michal Eisenreich Diagnostika viskoelastických vlastností kolenního kloubu

Ing. Milan Šorf, Ph.D. MUDr. Michal Říha

Karel Schmidt Zpracování neuronální jednotkové aktivity hlubokých struktur lidského mozku

Ing. Daniel Novák, Ph.D. MUDr. Robert Jech, Ph.D.

Červen 2008: Erik Saudek Zpracování MR signálu

Ing. Daniel Novák, Ph.D. Ing. Milan Hájek, DrSc.

Petr Lášek Specifikace poţadavků a návrh uspořádání mobilní JIP

Ing. Jan Kašpar Ing. Pavel Smrčka, Ph.D.

Jakub Ráfl Trenaţér umělé plicní ventilace

MUDr. Jiří Kofránek, CSc. doc. Ing. Karel Roubík, Ph.D.

17


Autor Název práce

Vedoucí

Jiří Šíla Bezdrátový přenos EKG signálu s vyuţitím technologie Zigbee

Ing. Vratislav Fabián Ing. Petr Novák

Adam Wolf Plynová embolie u potápěčů – neinvazivní detekce plynových bublin v cévách

Ing. Petr Slovák, CSc. doc. MUDr. Tomáš Honěk, CSc.

Jakub Broţ HLA Explorer

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D.

Bc. Marcela Kratinová Vytvoření a zpracování databáze operátorů technologických zařízení

doc. Ing. Vladimír Eck, CSc. Mgr. Pavel Stejskal

Bc. Lenka Plevková Vyuţití metod strojového učení pro zpracování EEG signálu

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. doc. Ing. Vladimír Krajča, CSc.

Oponent

Bc. Jan Rusz MUDr. Jiří Kofránek, CSc. Vyuţití simulačního modelu globálních fyziologických doc. MUDr. Zdeněk Wünsch,CSc. funkcí člověka jako podklad pro e-learningovou výuku medicíny akutních stavů Bc. Štefan Holiga Analýza očních pohybů generovaných rotačním testem

Ing. Daniel Novák, Ph.D. MUDr. Rudolf Černý, CSc.

Bc. Karel Mucha Analýza kvality spánku

Ing. Daniel Novák, Ph.D. Ing. Michal Huptych

Bc. Pavel Neuschl Detekce a třídění mikroelektrodových dat


Bc. Jiří Wild Automatické zpracování mikroelektrodových dat: vizualizace stereostatické trajektorie


MVDr. Bc. Klára Škodová prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc. Sledování pacientů s poruchami spánku pomocí videa Mgr. Radek Svoboda Bc. Roman Melecký Diagnostika posturálních poruch

Ing. Daniel Novák, Ph.D. MUDr. Eugen Rašev

Adam Šlachta Řešení multiple sequence alignment problému pomocí evolučního algoritmu

Ing. Jiří Kubalík, Ph.D. Ing. Filip Ţelezný, Ph.D.

Tomáš Mrázek Sledování pohyblivých objektů laserovým dálkoměrem

Ing. Jan Chudoba RNDr. Miroslav Kulich, Ph.D.

Petr Gaţák Sledování objektů pomocí AdaBoost algoritmu

Ing. Martin Urban, Ph.D. Ing. Tomáš Svoboda, Ph.D.

Jan Poupě Subjektivní a objektivní analýza bipolárních pacientů

Ing. Daniel Novák, Ph.D. MUDr. Filip Španěl, Ph.D.

Jiří Mazanec 3D prohlíţečka pro data MRI

Dr. Ing. Jan Kybic Ing. Pavol Vlček 18

Bulletin 2008

Autor Název práce

Vedoucí

Helena Jansová Rekonstrukce 3D povrchu z kolonoskopického videa

Dr. Ing. Jan Kybic Ing. Tomáš Svoboda, Ph.D.

Oponent

ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky – studijní obor Technická kybernetika: Autor Název práce

Vedoucí

Petr Jonáš Detektory řečové aktivity na bázi neuronové sítě

doc. Ing. Petr Pollák, CSc. doc. Ing. Jana Tučková, CSc.

Oponent

ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra kybernetiky – studijní obor Kybernetika a měření: Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Únor 2008, bakalářské studium: Tomáš Vaculík Automatická analýza EKG signálu

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. Ing. Daniel Novák, Ph.D.

Červen 2008, obor Umělá inteligence: Bc. Ctibor Varga Ing. Tomáš Svoboda, Ph.D. Detekce objektů náhodně inicializovaných sledováním Ing. Michal Jůza Ing. Tomáš Svoboda, Ph.D. Ing. Igor Potúček, Ph.D.

Bc. Rostislav Prikner Strukturální obrazové modely pro detekci osob ve videosekvencích Červen 2008, obor Technická kybernetika: Bc. Radomír Vach Algoritmy inerciální navigace pro aplikace v biomedicíně

Ing. Otakar Škrdlík Ing. Štěpán Kroupa

19


ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, Katedra teorie obvodů – studijní obor Biomedicínské inţenýrství: Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Únor 2008: Michal Cempírek Identifikace osob pomocí EEG signálu 2

Ing. Jakub Šťastný, Ph.D. doc. Ing. Jan Kremláček, Ph.D.

Jaromír Doleţal Optimalizace klasifikace pohybů z EEG

Ing. Jakub Šťastný, Ph.D. doc. Ing. Jan Kremláček, Ph.D.

Pavel Pavliš Výběr příznaků pro klasifikaci slov

doc. Ing. Jana Tučková, CSc. Ing. Jan Romportl

David Jerman Analýza EEG signálů pomocí analýzy hlavních komponent

Ing. Lukáš Ručkay Ing. Josef Mlynář

Jan Janda Analýza rychlosti řeči

doc. Ing. Roman Čmejla, CSc. Dr. Ing. Jan Vokřál

Zuzana Marounková Určování věku z akustických parametrů dětské řeči

doc. Ing. Roman Čmejla, CSc. Dr. Ing. Jan Vokřál

Barbora Kacířová Vlnovodný aplikátor pro lokální termoterapii

prof. Ing. Jan Vrba, CSc. Ing. Jiří Pokorný, DrSc.

Jan Kratochvíl Aplikátor pro mikrovlnnou intrakavitární termoterapii

prof. Ing. Jan Vrba, CSc. Ing. Jiří Pokorný, DrSc.

Jakub Svárovský Vliv rušivého pozadí na kvalitu řeči při přenosu telekomunikačním kanálem

doc. Ing. Petr Pollák, CSc. Ing. Petr David, Ph.D.

Pavel Svoboda Interpolace synchronizačních pulsů

Ing. Jan Havlík Ing. Jan Novotný, Ph.D.

Červen 2008: Vladimír Tvrdík Porovnání klasifikátorů zaloţených na UNS

doc. Ing. Jana Tučková, CSc. Ing. Miloš Ţelezný, Ph.D.

Vladislav Ţák Vliv předzpracování řeči na klasifikaci řečových poruch

doc. Ing. Jana Tučková, CSc. Ing. Zdeněk Handlíček

Bc. Pavel Grill Analýza promluv dětí v závislosti na věku

doc. Ing. Jana Tučková, CSc. Ing. Petr Horák, Ph.D.

Bc. Vít Wasserbauer Statistické vyhodnocení výsledků klasifikace fonémů

doc. Ing. Jana Tučková, CSc. Ing. Jiří Santarius, Ph.D.

Bc. Ondřej Zavadil doc. Ing. Jana Tučková, CSc. Porovnání fonémů extrahovaných z dětských promluv Ing. Jindra Drábková, Ph.D. Bc. Ondřej Kučera Oscilační stavy na membránách buněk kvasinek

Ing. Jiří Pokorný, DrSc. Ing. Fedor Šrobár, DrSc.

20

Bulletin 2008

Autor Název práce

Vedoucí

Bc. Alexandr Megela Výpočet hemodynamických parametrů centrálního krevního řečiště z průběhu oscilometrických pulsací

Ing. Vratislav Fabián Ing. Jan Havlík, Ph.D.

Bc. Jan Pohanka Biometrická autentizace osob pomocí EEG

Ing. Jakub Šťastný, Ph.D. prof. Ing. Pavel Sovka, CSc.

Oponent

ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inţenýrství (v Kladně), Katedra biomedicínské techniky studijní obor Systémová integrace procesů ve zdravotnictví: Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Červen 2008: Bc. Houdek Martin Komplexní systém zásobování nemocnic

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Libor Jonáš

Bc. Jakubův Lenka Optimalizace výrobního procesu pomocí metod průmyslového inţenýrství

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Josef Tuzar

Bc. Kyrianová Jana Kontaminace jednorázových elektrod EKG u Zdravotnického záchranného systému

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Jan Mach

Bc. Lesňák Tomáš Léčení varozity a valgozity pomocí ortéz

prof. Ing. Čulík Jan, DrSc. Ing. Aleš Jíra

Bc. Mazal Jakub Reinţenýrink a koordinace sloţek integrovaného záchranného systému ČR

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA MUDr. Michal Havlíček

Bc. Strnadová Adéla HeliOx v respirační péči

doc. Ing. Roubík Karel, Ph.D. Ing. Martin Roţánek, Ph.D.

Bc. Štípková Simona Vyhodnocení efektivnosti pořizování investic ve zdravotnictví zejména MR

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Jan Frouz

Bc. Vašíčková Jana Rehabilitace osob po cévní mozkové příhodě

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA MUDr. Marie Nejedlá

Bc. Vomela Josef Mechanické modely silových poměrů ve vybraných částech muskuloskeletárního systému

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Patrik Kutílek, Ph.D.

Bc. Vrtišková Lucie Praktické vyuţití metod průmyslového inţenýrství

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA prof. Ing. Juraj Borovský, Ph.D.

Bc. Ţáček Jaroslav Měření a zpracování signálů z termobronchoskopie

Ing. Hána Karel, Ph.D. MUDr. Jiří Votruba

21

Česká společnost pro zdravotnickou techniku Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Září 2008: Bc. Bezchlebová Eva MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Zobrazování s pomocí magnetické rezonance – studie Ing. Zoltán Szabó, Ph.D. pomocí fantomů Bc. Bystrianský Josef Projekt B2B pro řízení a kontrolu sítě servisních organizací firmy Linet

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Jiří Petráček

Bc. Divišová Dana Marketingová strategie pro uvedení nové metody měření diurézy

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Simona Plzeňská

Bc. Hanzlíčková Petra Logistický pohyb léčiv

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA MVDr. Vratislav Krupka

Bc. Charfreitag Jaroslav Specializované projekční displeje pro vyšetření v neurologii

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Mgr. Petr Páta, Ph.D.

Bc. Janeček Jan Design nemocničního nočního stolku

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Vlastimil Šiňor

Bc. Joch Lukáš Podnikatelský záměr pro čerpání dotací z EU

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Anna Krištofová

Bc. Lejsková Michaela Mobilní výukové a předváděcí centrum MVPC DELFIN

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Helena Barbořáková

Bc. Mazal Jakub Reinţenýrink a koordinace sloţek integrovaného záchranného systému ČR

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA MUDr. Michal Havlíček

Bc. Růţková Alţběta Syndrom vyhoření u zdravotních sester v souvislosti s obsluhováním přístrojové techniky

PhDr. Pořádková Miluše Mgr. Jana Uhrová

Bc. Svobodová Lucie Architektura nemocnice a její souvislosti s vybranými zdravotnickými procesy

MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA Ing. Jiří Petráček

ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inţenýrství (v Kladně), Katedra přírodovědných oborů studijní obor Přístroje a metody pro biomedicínu: Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Červen 2008: Mgr. Buřičová Pavla Vybrané nanočástice a nanostruktury pro aplikace v biologii, biomedicíně

22

doc. Ing. Fojtík Anton, CSc. RNDr. Weiserová Marie, CSc.

Bulletin 2008

Autor Název práce

Vedoucí

Mgr. Nováková Martina Vybrané magnetické nanočástice a nanostruktury pro aplikace v biomedicíně a lékařství

doc. Ing. Fojtík Anton, CSc. prof. Ing. Václav Bouda, CSc.

Bc. Vyšín Luděk Rentgenové lasery pro biologické aplikace

Ing. Juha Libor, CSc. Ing. Mocek Tomáš, Ph.D.

Oponent

Září 2008: Bc. Březina Jaroslav Měření a zpracování termografických dat v lékařství

Ing. Hána Karel, Ph.D. MUDr. Nedělka Tomáš

Bc. Horáková Zuzana Vyuţití termovize u pacientů s revmatoidní artritidou

Ing. Brada Jiří MUDr. Šedová Liliana

Bc. Hudák Viktor Identifikace osoby na základě otisku prstů

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. Mgr. Janda Pavel

Bc. Kukla Jan Vybrané magnetické nanočástice a nanostruktury pro aplikace v biomedicíně a lékařství

doc. Ing. Jelínek Miroslav, DrSc. Ing. Kocourek Tomáš

Bc. Nápravník Jakub doc. Ing. Myslík Vladimír, CSc. Stanovení parametrů chemických senzorů a výběr pro Ing. Jirásek Lubor, CSc. multisenzor Bc. Pršanec Peter Aliasing a moţnosti jeho potlačení u zobrazovacích systémů

doc. Ing.Hozman Jiří, Ph.D. Mgr. Páta Petr, Ph.D.

Bc. Šourek Michal Studium volných objemů v iontově propustných membránách metodou pozitronové anihilace

Mgr. Číţek Jakub, Ph.D. RNDr. Procházka Ivan, CSc.

ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inţenýrství (v Kladně), Katedra biomedicínské techniky studijní obor Biomedicínská a klinická technika: Vedoucí

Autor Název práce

Oponent

Bakalářské práce Červen 2008: Benc Jiří Fototerapie

doc. Ing. Jelínek Miroslav, DrSc. doc. RNDr. Kluiber Zdeněk, CSc., Ph.D.

Bernášek Karel Bezpečnost zdravotnických elektrických přístrojů

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Zdeněk Šlégr

Bohunčák Adam Vytvoření souboru 3D modelů v systému virtuální reality pro pouţití v biomedicínském inţenýrství

Ing. Kašpar Jan Ing. Jan Muţík

23


Autor Název práce

Vedoucí

Brhel Martin Léčení skoliózy dětí pomocí ortéz

prof. Ing. Čulík Jan, DrSc. Ing. Pavel Černý

Brůţa Petr Získání apriorní obrazové informace o biologickém vzorku pro zpřesnění jeho následné trojrozměrné rekonstrukce z dat nasnímaných konfokálním mikroskopem

Ing. Čapek Martin, Ph.D. RNDr. Lucie Kubínová, CSc.

Fidlerová Kateřina HRV parametry EKG při několikadenní simulované spánkové deprivaci

Ing. Sieger Ladislav CSc. Ing. Pavel Smrčka, Ph.D.

Fürst Pavel Tvorba laboratorních úloh pro předmět Senzory v lékařství

Ing. Roţánek Martin, Ph.D. Ing. Tomáš Funda

Oponent

Halíková Dagmar Ing. Smrčka Pavel, Ph.D. Pouţití analýzy variability srdečního rytmu při odhadu Ing. Karel Hána, Ph.D. psychické a fyzické zátěţe v terénu Horňáková Anna Návrh a implementace algoritmů pro detekci poruch srdečního rytmu

Ing. Brada Jiří Ing. Jan Muţík

Hošek Petr Modelování toku auxinů buňkou

doc. RNDr. Ing. Jiřina Marcel, Ph.D. Jiří Friml, Ph.D.

Chudíčková Milada Počítačem podporované snímání očních pohybů pomocí elektronystagmografického signálu

Ing. Smrčka Pavel, Ph.D. Ing. Jan Kašpar

Kadlec Tomáš HW pro řízení stabilometrické plošiny pro rehabilitaci pacientů se závrativými stavy

Ing. Hána Karel, Ph.D. Ing. Zdeněk Koza

Kiss Ondřej Automatické určení geometrie horního femuru z digitálních snímků

Ing. Hozman Jiří Ph.D. Mgr. Páta Petr, Ph.D.

Kobilková Karolina Fotoelektrické články a hodnocení parametrů fotoaparátů

doc. RNDr. Kluiber Zdeněk, CSc., Ph.D. doc. Ing. Ondřej Michalko, CSc.

Kosková Radka Měření teploty v místnostech

Ing. Petráček Jiří Ing. Wiecek Radovan

Lukáš Marek Inteligentní nabíjecí obvody

Ing. Funda Tomáš Ing. Brada Jiří

Martinka Tomáš Návrh části ordinačního informačního systému pro doktory

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. doc. Ing. Jan Münz, CSc.

Nová Johana Srovnání současných metod sterilizace vody

Ing. Sieger Ladislav, CSc. Ing. Jaroslav Jíra, CSc.

24

Bulletin 2008

Autor Název práce

Vedoucí

Písařík Petr Aplikace diamantu podobného uhlíku pro pokrytí kloubních náhrad

doc. Ing. Jelínek Miroslav, DrSc. Ing. Jaroslav Fencl

Příhodová Edita Vizualizace podchlazeného lidského organismu termokamerou

Ing. Sieger Ladislav, CSc. Ing. Jan Kašpar

Schlenker Jakub Analýza fyziologických změn organismu pomocí biologických signálů v závislosti na fyzické a psychické zátěţi

Ing. Brada Jiří Ing. Pavel Smrčka, Ph.D.

Oponent

Stáňa David doc. RNDr. Kluiber Zdeněk, CSc., Ph.D. Zhodnocení vlivu světla na beta rytmus v signálu EEG doc. Ing. Ondřej Michalko, CSc. Švandrlíková Markéta Vyšetřovací metody v oblasti nohou

doc. MUDr. Jandová Dobroslava MUDr. Irena Zelená

Zemánek Radim Nanokrystalický hydroxyapatit pro pokrytí kloubních náhrad

doc. Ing. Jelínek Miroslav, DrSc. Ing. Ivana Hrabinská

Bakalářské práce Září 2008: Abu Baker Mohammed Fyzikální modelování elementů kardiovaskulárního systému – modelování reologického chování venózní částí KVS

RNDr. Praţák Josef, CSc. prom. fyz. Jaroslav Pátek, CSc.

Al-Shonnar Osaid RNDr. Zimová Jana Optimalizace úloh laboratorních cvičení z anorganické RNDr. Jan Plutnar chemie Benc Jiří Fototerapie

doc. Ing. Jelínek Miroslav, DrSc. doc. RNDr. Kluiber Zdeněk, CSc

Bohatec Luboš Analýza výsledků dlouhodobé biofeedback terapie

Ing. Muţík Jan PhDr. Jiří Tyl

Bubáková Kateřina Vyuţití helioxu v respirační péči

Ing. Roţánek Martin, Ph.D. Ing. Richard Grünes

Heinzová Zuzana Mgr. Vymětalová Veronika Morfologie a změny struktury laserem ozářených tkání doc. Ing. Miroslav Jelínek, DrSc. Klimentová Petra Fyzikální modelování elementů kardiovaskulárního systému – simulace funkce aorty a arteriální části KVS

RNDr. Praţák Josef, CSc. prom. fyz. Jaroslav Pátek, CSc.

Králík Tomáš Elektrolytická cela pro generování Cl2 pro sterilizaci vody

Ing. Sieger Ladislav, CSc. Ing. Jaroslav Jíra, CSc.

25


Autor Název práce

Vedoucí

Kříţ Ondřej Vyuţití solárních článků v konstrukci nabíječů akumulátorů

Ing. Funda Tomáš Ing. Ladislav Sieger, CSc.

Oponent

Kubín Antonín RNDr. Zimová Jana Příprava výukových pomůcek pro přednášky a cvičení Mgr. Veronika Vymětalová z biochemie Lukáš Marek Inteligentní nabíjecí obvody

Ing. Funda Tomáš Ing. Brada Jiří

Marušáková Romana Porovnání výsledků kostní denzitometrie u finských a japonských ţen

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. MUDr. Ing. Poušek Lubomír, MBA

Petrák Jan Návrh měřicího setu pro nitrolební měření elektrické aktivity mozkových buněk

Ing. Grünes Richard Ing. Tomáš Kořínek

Rieger Jan Parametrizace a klasifikace VEP po selektivní stimulaci modrého kanálu určená pro diagnostiku glaukomu

doc. Ing. Hozman Jiří, Ph.D. Ing. Radim Kolář, Ph.D.

Rosák Radek Návrh a konstrukce duté polokoule s bodovými zdroji světla a elektroniky pro perimetr – HW

Ing. Chaloupka Josef Ing. Miroslav Škop

Říhová Štěpánka Optimalizace úloh laboratorních cvičení z organické chemie

RNDr. Zimová Jana Ing. Karel Bláha

Slámová Zuzana Volba elektrod pro měření elektrické aktivity mozkových buněk – in vivo

Ing. Grünes Richard Ing. Martin Roţánek, Ph.D.

Slobodník Josef Portál – WEPOS: Webový portál skladování a pohybu zdravotnického materiálu

Ing. Szabó Zoltán, Ph.D. doc. Ing. Jan Münz, CSc.

Stáňa David doc. RNDr. Kluiber Zdeněk, CSc. Zhodnocení vlivu světla na beta rytmus v signálu EEG doc. Ing. Ondřej Michalko, CSc.

26

Bulletin 2008

INFORMACE, ORGANIZAČ NÍ ZÁLEŢITOSTI… Zpráva o činnosti České společnosti pro zdravotnickou techniku v letech 2005 aţ 2008 je připravena a bude zveřejněna na www stránkách naší společnosti (www.cszt.cz). Členské příspěvky na rok 2009 zaplaťte laskavě v obvyklé výši 100 Kč na známé bankovní spojení 50930011/0100, KS 0308, VS 901…, kde místo teček uvedete číslo Vašeho členského průkazu. Platbu poukaţte bankovním příkazem nebo sloţenkou typu A. Známky neposíláme. Platby registrujeme v naší databázi, budete-li nárokovat slevu na některou z našich akcí nebo publikací, taková evidence dostačuje. Protoţe mnozí z Vás v roce 2008 nezaplatili, doufáme, ţe tak učiníte dodatečně. V tom případě pošlete 200 Kč. Pokud někdo z Vás ztratil členský průkaz, sdělte nám to. Vystavíme Vám duplikát. Informace pro nové členy: průkazy posíláme vţdy, kdyţ se nahromadí více přihlášek. To je kvůli výrobě průkazek. V databázi jste všichni zařazeni a vztahují se na Vás veškeré slevy. Aktuální zprávy o připravovaných akcích čtěte na www stránkách naší společnosti (http://www.cszt.cz/), kde jsou rovněţ znění přednášek z předchozích odborných akcí. Nejbliţší plánovaná akce je dvoudenní konference KVALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE – TÝMOVÁ PRÁCE III, 11. a 12. června 2009 v Pardubicích. Členové dostanou pozvánky i v papírové formě do poloviny února 2009.

Praha, leden 2009

Pro své členy vydává zdarma

Č e s k á s p o l e č n o s t p r o zd r a vo t n i c k o u t e c h n i k u Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1

www.cszt.cz tel. 221 082 378

e-mail: [email protected] 27

fax 222 222 155

BULLETIN 2008 s doplňkem z března 2009

Recommend Documents