Časopis pro zaměstnance společnosti LIKO-S | Ročník XVI. VESELÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK! VESELÉ VIANOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK! KELLEMES KARÁCSONYI ÜNNEPEKET ÉS BOLDOG ÚJ ÉVET! MERRY CHRISTMAS AND HAPPY NEW YEAR! FROHE WEIHNACHTEN UND GLÜCKLICHES NEUES JAHR! WESOŁYCH ŚWIĄT I SZCZĘŚLIWEGO NOWEGO ROKU! CHUTTIYON KELIYE BADHAI, NAV VARSH KI SHUBH KAMNAYEN!
PRO DOBRÝ POCIT A SPOKOJENOST NAŠICH ZÁKAZNÍKŮ BLÍŽÍME SE K 50 dB U PROSKLENÝCH PŘÍČEK MICRA I A MICRA II VŠE MÁ SVŮJ DOMOV ANEB NOVÝ SYSTÉM CENTRÁLNÍHO SKLADU
11, 12 | 2013
Budujeme HAPPY and GREEN company
Na tomto místě uveřejňujeme komentáře k základním zásadám firemní filosofie společnosti LIKO-S: nejlepší je být nejlepší • důležitost detailů • lidé jako individuality • nejvyšší kvalita produktů a služeb • inovace i za cenu chyb • neformálnost jako podpora komunikace • růst a zisk s radostí.
VĚŘÍME V DŮLEŽITOST NEFORMÁLNOSTI JAKO PODPORY KOMUNIKACE Obsah naší existence je dán od nepaměti. Forma je silou, která obsah naší existence formuje. Ve firemním prostředí jsou klíčovými projevy formy míra vstřícnosti, soudržnosti a kooperativnosti příslušníků firemního týmu. Bez těchto projevů nemohou existovat pozitivní a produktivní vztahy ve firmě a ani ve společnosti, v jejímž rámci firma působí. Forma naší firemní komunikace je dána přístupem našich lidí. Měli jsme mnohokrát ve firmě dobré odborníky, kteří však nezvládali komunikovat s okolím. Byli nahrazeni lidmi, kteří vedle své odbornosti měli zažité naše základní firemní komunikační pojmy. A toto chápání nás dělá výkonnějšími a pracujeme v lepší atmosféře. S ohledem na to, že komunikace nám zabírá většinu času a tudíž kvalita komunikace je určující, je nutné tyto pojmy stále připomínat a v praxi aplikovat. Každý den. Mezi začátkem a koncem úkolu nebo procesu se pokaždé něco děje. Mezi očekáváním a výsledkem je neformální komunikace. Co je to neformálnost a jak se projevuje? 1. VSTŘÍCNOST: Nejčastějším devastátorem tohoto pojmu jsou sami manažeři. Manažer by vždy měl být tím nejlepším představitelem naší firemní kultury. Ukázku nevstřícnosti manažeři někdy používají k posílení své autority či jako ukázku „šéfovské tvrdosti“. Vstřícnost se projevuje v komunikaci mezi lidmi bez ohledu na postavení. Pamatuji si ještě z komunismu, kdy ve fabrice vedoucí, který byl nejméně vstřícný k ostatním oddělením a všechny problémy svého týmu dokázal hodit na někoho jiného, byl velmi úspěšný. Vedle toho vstřícný člověk byl v komunistické fabrice brán za „vola“, který všechno odedřel a byl mimo hlavní proud. Pozice pracovníka byla dána tím, jak důležitě uměl vysvětlovat, jak jsou věci komplikovanými a jak za to on nemůže. Aplikoval se pojem padajícího ho… To je špatně a do dnešní firmy to nepatří. Vstřícný člověk myslí alespoň částečně na kolegu. Minimálně komplikuje život svému okolí při plnění svých zodpovědností. Nedávno jsem sledoval debatu 2 našich manažerů o práci jejich přípravářů, kdy jeden tomu druhému nechtěl vyjít vstříc, aby ho trochu vytrestal za malý zobchodovaný obrat, a druhý mu říkal, že je to proto, že neměl k práci podmínky. Oba pánové byli zakopáni ve svých pozicích a výsledkem bylo jenom rozladění a ztráta času. Pak naštěstí druhý den přišla na řadu vstřícnost a bylo vše vyřešeno. Stálo to zbytečné úsilí a čas. Naše republika je nemocná nevstřícností. Setkáváme se s ní na každém kroku. Na úřadech, ve školách, na ulici, a co je nejhorší, tak i v byznysu – v obchodech, restauracích a u našich dodavatelů. Proto si myslím, že základním projevem vstřícnosti by měly být základy chování prodávajícího ke kupujícímu. Jsou obchodníci, kteří to takto umí. A tak si všichni dovedeme představit, jak se vstřícnost prodávajícího ke kupujícímu projevuje. Říkáme tomu zákaznický přístup – a u nás ve firmě funguje pojem vnitřní zákazník. A nezapomeňte, že základem projevu vstřícnosti je úsměv. Ten nemůžeme v LIKO-Su postrádat. Jak se projevuje Tvoje vstřícnost? 2
2. SOUDRŽNOST: Ne vždy vše jde podle plánu. Lépe řečeno – málokdy to jde přesně podle plánu a přesto výsledku musí být v daném termínu dosaženo. Snažíme se hrát v byznysu extraligu. V hokeji si tým neplánuje, že ve druhé třetině mu 5x vyloučí hráče a bude hrát v oslabení. Ani my často a chybně nepředvídáme, že někdo onemocní, stane se jiná kapacitní komplikace. V tomto okamžiku se tým musí semknout a podat stejný výkon, jako v plném obsazení. Při neplánovaných výpadcích se nejlépe pozná, jak umíme držet pohromadě. To platí i pro plánovaná oslabení, jako je například dovolená. Lidé v týmu musí dokázat při absenci převzít kompletně činnosti kolegy, aniž by musel na dovolené být na telefonu a mailovat. Každý má právo si odpočnout bez strachu, co ho čeká v práci po návratu. V mnoha socialistických firmách současnosti to vyřešili pohodlně tím, že firmu pro zákazníky zavřou na 3 týdny a hotovo. Zákazníku, trhni si! To jsou však firmy 2. ligy. Na druhé straně je třeba hlídat zásadu, že soudržnost nesmí být pravidlem. Není možné, aby tým byl stále přetížen. To je práce pro manažera jako architekta svého týmu. Držíte při sobě? 3. KOOPERATIVNOST: Kooperativnost je naším každodenním průvodcem. Je to schopnost umět si pomoci a projevuje se zájmem o práci kolegy. Pomoci jeden druhému. Poradit jeden druhému. Ukázat, jak na to, a jít chvíli spolu a vedle sebe dopředu. Jak se zajímáš o pracovní problémy kolegy? U nás ve firmě si zakládáme na tom, že se jedná o projevy neformální a tudíž přirozené. Jsou to projevy chování, které, pokud je pracovník má v sobě, tak v naší firmě rychle rozkvetou. Takové prostředí přináší méně nutných zásahů a regulací od vedoucích. Není třeba trávit čas na poradách
Neformálnost komunikace jako jednu z našich základních zásad firemní filozofie plně podpořila při své návštěvě ve Slavkově také Eliška Hašková Coolidge, která získala v tomto směru bohaté zkušenosti jako asistentka pěti amerických prezidentů.
a o všem dělat předpisy. V neformálnosti běží projekt ke svému cíli lehčeji a hlavně efektivněji. Neformálnost v komunikaci si však nevysvětlujeme jako familiárnost, neuspořádanost či chaos. Někteří lidé nemají projevy neformální spolupráce zažité a nepreferují takovéto pracovní prostředí a vztahy. Takový pracovník musí jít do prostředí, kde mu to lépe vyhovuje – třeba do velké korporátní firmy. Musí opustit LIKO-S. V našem pojetí takový pracovník nemá správný přístup k týmové práci. Povinností manažera je zbavit se ho. Nepreferovat kapacitu pracovníka před jeho chováním. Po rychlém odchodu člena týmu je čas, kdy se chvíli musí hrát v oslabení a otestovat naplno naši soudržnost, vstřícnost, kooperativnost. V těchto situacích dochází i k testu našich kapacitních limitů a objevení nových pracovních postupů. A to nakonec ukáže, zda se bez nového člověka obejdeme, anebo je ho nutné přijmout. Právě toto jsme si vždy v historii hlídali, a proto dnes můžeme pracovat ve firmě, kde je dobrá a produktivní atmosféra. Musíme si to hlídat a nedopustit naředění našich týmů vysoce kvalifikovanými specialisty, kteří však nejsou vstřícní, nepodrží nás a nedokáží pomoci. Proč si život s těmito lidmi v práci otravovat, a to dobrovolně? Jsme rodinná firma a naší výhodou je právě možnost volby pracovní atmosféry. A tato výhoda je pro mnoho lidí velmi důležitá. Hodně příjemně neformálních lidí v tom hemžení před Vánocemi a v novém roce Vám přeje Libor Musil
L
PPY and GRE EN HA company
l
PARTS
walls
acustic ceilings
PŘÍČKY
ŽIVÉ
STAVBY®
MOBILNÍ HAPPY
MOVABLE SMARTISOL®
welded
in-LIKO
POSUVNÉ CREATIVITY
GREEN
COMPANY
certifikace PRODUKTY
PODHLEDY
stěny
vestavky ®
HALY
industry
®
ENERGY
Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou poslední letošní vydání našeho časopisu. Tentokrát opět ve vánočním ladění, neboť Vánoce jsou nejkrásnějšími svátky roku a my bychom rádi alespoň malým dílem přispěli k jejich pohodě. Samozřejmě jsme připravili informace a postřehy z naší firmy a o našich lidech. Mám radost, že dál úspěšně pokračují vývojové projekty s Chytrou izolací®, které pod odborným „dohledem“ Lukáše Kovaříka dále rozšiřují možnosti využití jejích výjimečných izolačních schopností. Synergický tým Chytré izolace a Živých staveb vymyslel a zrealizoval řešení interiérů do záplavových oblastí. Technický ředitel Ladislav Ravas se svým týmem připravil akustické zkoušky našich systémových prosklených příček MICRA a MICRA II, které jsou dalším krokem k dosažení až neuvěřitelné úrovně zvukové neprůzvučnosti - přes 50 dB. V minulých týdnech jsme fotili několik realizovaných projektů s našimi systémovými příčkami. Jsme rádi, že je architekti využívají pro řešení tak zvaných moderních interiérů, jak informuje Pavel Pavlík. Za skvělá řešení interiérů s našimi interiérovými systémy můžeme poblahopřát našim kolegům na Slovensku. Nedávno jsem v doprovodu Honzy Musila navštívil náš centrální sklad a byl jsem velmi mile překvapen změnami jeho organizace, kde vše má svůj domov. Pro výrobu turbín vodních elektráren vždy slouží jako předloha model v mnohem menším měřítku. Naše kovovýroba se může pochlubit faktem, že modely turbín pro některá vodní díla vznikají pod rukama našich řemeslníků. Dvě překvapení na závěr: Lída Žaroská vařila s televizní kulinářskou „hvězdou“ Zdeňkem Pohlreichem a Martin Coufal se nám představil coby automobilový závodník. Děkuji všem autorům za kvalitní články, rozhovory a fotografie, které nám u uplynulém roce připravili. Velice si naší vzájemné spolupráce vážíme! Velká pochvala patří mým kolegyním z redakční rady. Našim čtenářům pak děkuji za celoroční přízeň. Budu rád, když se budeme prostřednictvím našeho Likosáčku setkávat i v příštím roce. Mějte hezké vánoční svátky a hodně štěstí v novém roce … Jiří Stratil
O-S internatio iK na
technologie
SLOVO ŠÉFREDAKTORA
CHYTRÁ
izolace®
PRODUCTION HAPPY and GREEN interiors
international
LIKO-STYLE ® KOVOVÝROBA
DVAKRÁT DVACET PĚT Místopředsedkyně představenstva a personalista firmy paní Jana Musilová oslavila 22. listopadu významné životní jubileum. Také my se připojujeme ke gratulantům a přejeme hodně zdraví, štěstí a splněných přání. Ať ji stále provází milý úsměv ve tváři …
Dort od Likosáků v barvách LIKO-Style®
3
Kentico, Brno
Kentico, Brno
Kentico, Brno
AVG, Brno
Kentico, Brno
PRO DOBRÝ POCIT A SPOKOJENOST NAŠICH ZÁKAZNÍKŮ V posledních letech jsme stáli u zrodu a realizace několika projektů v Brně a v Praze, které všechny nesou atributy tak zvaného moderního interiéru a mají za vzor prostory světových technologických firem, jako například společnosti Google. I u nás se jedná především o kanceláře velkých IT a hi-tech firem. U těchto projektů je kladem velký důraz na správnou organizaci práce, dispozici umožňující v budoucnu rychlé změny a v neposlední řadě i na vytvoření prostor, které primárně neslouží pro pracovní činnost, ale mají za cíl poskytnout zaměstnanci něco navíc, například možnost relaxovat v hernách nebo spacích boxech a setkat se s členy týmu mimo stoly jednacích míst-
4
ností. Tyto firmy věří, že se jim investice do takovéhoto prostředí vrátí v podobě většího výkonu svých „odpočinutých“ a spokojených zaměstnanců. Dokonce jsem se setkal i s prádelnou a sušičkou přímo v prostorách kanceláří. Umažete-li se po cestě do zaměstnání nebo při obědě, nemusí to nutně znamenat velkou tragédii a v pohodlí kanceláře si oděv vyperete a usušíte. Práce na těchto projektech pro nás vždy znamená velkou výzvu. Pokaždé totiž řešíme něco nového, detail, který je pouze v hlavě architekta a my ho musíme vymyslet technicky a správně namontovat. Ať již to jsou celoprosklené dveře s fixním proskleným dílem do pouzdra v SDK, které se muselo upravovat na míru tomuto řešení, tak napří-
agriKomp Bohemia, Střelice
klad dveře tloušťky 100 mm s integrovanou meziskelní žaluzií a skrytým rámem, kdy celý povrch dveří tvoří sklo. Jsem rád, že máme v LIKO-Su k dispozici tým vývojářů, který vyřeší jakékoli zadání či přání designérů. Interiéové systémy vyrábíme přímo v našem výrobním závodě ve Slavkově u Brna, což přináší našim zákazníkům nesporné výhody v podobě vysoké kvality výrobků a dodržení dohodnutých termínů. Je to něco, co nás odlišuje od ostatních dodavatelů bez vlastního vývoje a výroby. Závěrem mi dovolte popřát vám hezké a klidné svátky a do nového roku mnoho osobních i pracovních úspěchů. Pavel Pavlík, obchodní manažer divize Interiors
PŘEDVÁNOČNÍ JUST IN TIME V naší společnosti pracuji více než 19 let, z toho se již 15 let věnuji, až na malou pauzu, logistice. Mám na starosti vedení evidence INTRASTAT, příjem objednávek od našich poboček i zahraničních partnerů, rezervaci materiálu, potvrzení ceny a termínu dodání, koordinaci vývozů, zajištění dopravy a konečnou fakturaci. Někdo si může říct, že je to rutina, která se neustále opakuje. Omyl. Je to práce, která je pro mě pokaždé „nová“ a mám k ní určitý vztah. Díky ní jsem poznala téměř všechny naše obchodní partnery osobně, umožňuje mi komunikaci s lidmi, získávat nové zkušenosti. Jsem vždy upřímně ráda, že vše „klapne“ do posledního detailu a dle motta „just in time“. Jako příklad bych mohla uvést loňskou předvánoční zakázku WIND PROSPECT v Dublinu. Od zákazníka jsme dostali objednávku s požadavkem na krátký dodací termín. Ten se nám podařilo ve skladu i na výrobě zajistit, tudíž jsme mohli potvrdit dodání na středu 12. prosince v následujícím týdnu. Partner však trval na zkrácení termínu a dodávce již v pondělí 10. prosince. Prověřila jsem si možnosti a poté dopravu zajistila. Nakládkou, která proběhla v pátek sedmého (což byl náš nejlepší možný termín), odstartovala série dní, kdy jsme s dopravcem průběžně prověřovali snad každý kilometr cesty. Jak to tak bývá, když se to nejméně hodí, přijdou komplikace. V našem případě šlo o to, že byla výluka a nejezdily trajekty, takže jsme se dostali do mírného skluzu a auto se mohlo nalodit až v pondělí brzy ráno. Informovali jsme samozřejmě zákazníka a dohodli se na posunu vykládky na úterý 11. prosince v ranních hodinách. A jaká byla pointa jednoho z mnoha příběhů? Již ve středu jsem dostala e-mail od Marjolijn Pols, ve kterém mi přeposílala fotografie z projektu WIND PROSPECT s dovětkem, že okna z LIKO-Su byla bezpečně dodána a projekt tak mohl být včas dokončen. Musím říct, že jsem z toho měla opravdu dobrý pocit. Stejně jako pokaždé, když mám možnost se podívat na fotky úspěšně zrealizovaných projektů s našimi produkty, které nám spokojený zákazník zašle. Iva Kuncová, manažerka logistiky divize Export
Iva Kuncová na koordinační schůzce se Zbyňkem Macalíkem.
Projekt WIND PROSPECT byl navzdory trajektům bezpečně dodán a včas dokončen.
BLÍŽÍME SE K 50 dB U PROSKLENÝCH PŘÍČEK MICRA I A MICRA II Pojem „vzduchová neprůzvučnost“ označuje jednu z velmi důležitých vlastností našich systémových příček. Naším cílem je dosahovat co nejlepších výsledků a reagovat na změny ve vývoji nových materiálů, technologií a postupů. K tomu, abychom to dokázali, je nutné provádět pravidelná měření našich konstrukcí a ověřování teoretických předpokladů v praxi.
Ota Šenigla a Milan Křivák připravují prosklenou příčku MICRA k akustické zkoušce.
Využíváme k tomu měření v akreditovaných akustických laboratořích, kde je příčka postavena mezi dvěma komorami, z nichž jedna je vysílací a druhá přijímací. Zjednodušeně pak rozdíl úrovně hluku v těchto komorách slouží k výpočtu výsledné neprůzvučnosti konstrukce. Výsledkem měření je laboratorní hodnota vzduchové neprůzvučnosti Rw udávaná v jednotkách dB (decibel). Čím vyšší je tato hodnota, tím lepších zvukově izolačních parametrů příčka dosahuje. Takové měření jsme aktuálně dokončili také na bezrámových stěnách systému MICRA I a MICRA II. Využili jsme při tom zlínskou zkušebnu v Centru stavebního inženýrství. Měření nám dalo velmi dobré výsledky
Tým, který spolupracoval na akustických zkouškách, zprava Ladislav Ravas, vedoucí laboratoře akustiky CSI Ing. Miroslav Figalla, Ota Šenigla, Miroslav Václavovič a Milan Křivák.
a ukázalo směr, kterým by se měl ubírat další vývoj těchto konstrukcí. Na jaře bychom chtěli provést další měření s cílem dosažení úrovně neprůzvučnosti přesahující hodnotu 50 dB. Při této příležitosti bych chtěl poděkovat všem, kteří se na těchto zkouškách podíleli, zejména pak Otovi Šeniglovi za přístup k realizaci vzorků a panu ing. Janečkovi, se kterým jsme naše kroky konzultovali. Ladislav Ravas, technický ředitel 5
Pan Audolenský (druhý zprava) při jednání o spolupráci ve Slavkově.
L.K.E. AUDOLENSKÝ: MOJE POUŤ ŽIVOTEM A VĚDOU Pan Ludvík Ervín Audolenský je jedním z Čechů, kteří se v minulosti rozhodli pro emigraci do svobodného světa a které se nám v lepších časech podařilo získat jako odborníky pro spolupráci. Přečtěte si jeho zajímavé povídání o životě, práci a cestě za vědou. Světlo světa jsem spatřil za protektorátu, 12. června 1941 na pražském vltavském ostrůvku Štvanice. Pokřtili mě vltavskou vodou a dostal jsem 3 křestní jména - Ludvik Karel Ervin. Ty první dvě jsou po mých kmotrech, třetí pak po otci. Rodiče vlastnili hezkou cukrárnu s kavárnou v centru Prahy. Po únoru 1948 jim nový režim živnost a část majetku zabral, a tak měli hodně starostí, aby našli nějakou alternativu k obživě.
Výlet pana Audolenského s čínským tlumočníkem u vodopádu ve švýcarském Neuhausenu (1983).
V roce 1955 jsem mohl i přes kádrové potíže začít studovat na pražském gymnáziu v Londýnské ulici. Neslo jméno Dr. Edvarda Beneše, který tam maturoval. Gymnázium si zachovalo navzdory reformám tehdejšího ministra Zdeňka Nejedlého vysokou pedagogickou úroveň díky dosluhujícímu profesorskému sboru. Odnesl jsem si z této školy mnoho dobrého a později jsem se vracel nesčetněkrát v myšlenkách do časů strávených na této škole. Po maturitě jsem začal studovat na strojní fakultě ČVUT a v roce 1963 jsem studium úspěšně ukončil promocí. V pražském závodě ZPA (Závody průmyslové automatizace) začala moje profesionální dráha. S půlroční přestávkou služby v armádě jsem tam pracoval necelých pět let. Společně s 20 kolegy jsme tvořili inženýrskou skupinu, 6
která se zabývala uváděním automatizačních zařízení na elektrárnách a ostáních průmyslových objektech v celé republice a také v zahraničí do provozu. Byla to zajímavá činnost a nabyl jsem při ní mnoho zkušeností. Rok 1967 byl mezníkem v mém životě. Zabýval jsem se již před tím myšlenkou pracovního pobytu v zahraničí, konkrétně v západní Evropě nebo USA, abych se dostal do styku s vyspělými technologiemi a obohatil i svou osobnost stykem s jinak smýšlejícími lidmi. Byl jsem motivován i svým otcem, který studoval a pracoval za doby první republiky v různých západních zemích. Dobře vybaven i jazykově (ovládal jsem plynule němčinu, angličtinu a francouzštinu) jsem s optimismem vyhlížel do budoucna. Za tehdejšího politického oteplení jsem vycestoval ke konci roku do Rakouska, kde jsem mohl kratší dobu pracovat. Sledoval jsem vývoj politické situace v Dubčekově Československu a čistě intuitivně jsem cítil, že je téměř nemožné uvolnit se z objetí „velkého bratra“, aniž by to nezanechalo hluboké negativní stopy. Sovětská vojenská invaze a následující okupace, kterou jsem sledoval již ze Švýcarska, jen brutálně potvrdila mé obavy a zpečetila mé rozhodnutí zažít nový život v zahraničí. Byl jsem sám, ale věřil jsem ve své schopnosti a svou přizpůsobivost k novému prostředí. Švýcarsko přijalo emigrující Čechy a Slováky vřele a dalo snad všem možnost uplatnit své schopnosti. Švýcaři měli ještě v paměti zbědované Maďary z roku 1956, kteří emigrovali po sovětské invazi do Maďarska a které také přijali a nechali žit ve své malé zemi. Situace už však byla jiná - vysoká konjunktura a nedostatek pracovních sil, a tak československá emigrace, složená převážně z inteligence a kvalifikovaných pracovníků, byla vítaným posílením švýcarského pracovního trhu. Začal jsem pracovat v ženevském CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum) ve skupině, která budovala první urychlovač částic Betatron, a po krátké době jsem se rozhodl přejít do německy mluvícího kantonu Schaffhausen k firmě, která vyvíjela a dodávala CERNu servohydraulické komponenty pro projekt, na kterém jsem začal pracovat. Našel jsem tam uplatnění ve vývoji servohydraulických pohonů a mechatroniky a doprovázel projekt v ženevském CERNu.
Abych obohatil své strojařské vědomosti regulační techniky, vystudoval jsem externě curyšskou Elektrotechnickou fakultu se zaměřením na regulační techniku a informatiku. Kromě vývoje jsem poradensky podporoval obchodní činnost, což bylo spojené s častým cestováním po celé Evropě. V r. 1972 jsem se oženil se svou švýcarskou přítelkyní, rok poté se narodil můj první mužský potomek Stephan a o tři roky později další syn Philipp. Nabyl jsem též švýcarské státní občanství se všemi právy a povinnostmi. Jedna z nich byla i služba ve švýcarské armádě. Po krátké době jsem však byl přeřazen do civilní obrany, kde jsem aktivně sloužil až do mých 50 let. Stará vlast, lépe řečeno vládnoucí režim, se ke mně choval nevraživě. Nepodmíněný trest odnětí svobody, ztráta občanství, šikanovaní rodičů a kolektivní trest pro sourozence za to, že jsem zvolil svobodně svou vlastní cestu, aniž bych byl jakkoliv politicky angažován. Bylo to trpké. S radostí a ulehčením jsem prožíval politický obrat v listopadu 1989 a doufal na obrodu národa, ke kterému jsem se všude hrdě hlásil, a to nejen společenskou, ale i duševní. Moje přání se splnilo jen částečně. Asi nejsem sám. V Schaffhausenu jsem prožil deset šťastných slunečných let osobního a zaměstnaneckého života. Změna je život, a tak jsem v r. 1978 přešel do kantonu Aargau, kde jsem u firmy ZSCHOKKE- WARTMANN pracoval až do r. 1990 jako technicky vedoucí divize speciálních strojů a výrobních linek. Tato náročná funkce byla spojena s častou cestovní činností. Díky vývoji nových technologií se firmě otevřely trhy nejen v Evropě, ale i v daleké cizině. Instalovali jsme výrobní linky v Japonsku, Číně, Indonésii, ale i v Turecku, Egyptě, Iráku, Saudské
Zasvěcení výrobní linky v japonské Osace (1984).
Arábii, Jordánsku, Izraeli. Byl jsem přítomen nejen při technických jednáních, ale vedl jsem u zákazníků uvedení do provozu, zaškoloval obsluhu a doprovázel výrobu, mnohdy několik týdnů, někdy i měsíců. V r. 1990 byla tato úspěšná firma, která měla za sebou 150 let činnosti, po částech zlikvidována. Byl to další mezník života a já, téměř padesátiletý, jsem se rozhodl založit inženýrskou kancelář. Převzal jsem servisní závazky již zaniklé firmy vůči všem jejím zákazníkům. Následovalo mnoho jiných projektů, vývoj a stavba robotických přístrojů, projekce hydraulických, pneumatických a elektrických řízení. Obraceli se na mě i firmy s požadavky, které neměly žádnou afinitu k mé činnosti. Tak jsem se dostal k vývoji vzduchového vaku. Nápad vytvořit „přítlačný element - vak“, který by nebyl závislý na přídavné energii a nepotřeboval by žádnou údržbu a hlídaní funkce, dostal na začátku 90. let jeden spolupracovník dřevozpracující firmy v mém okolí. Nápad byl nápad, ale vytvořit fungující produkt byla jiná záležitost. Po mnohých pokusech se podařilo vyrobit potřebný vak s profilem, který byl schopen se smrštit vysáním vzduchu a znovu se narovnat do původního tvaru při atmosférickém odvzdušnění. Dalším problémem byla výroba - přesně extrudovat profil, najít správnou konzistenci a vlastnosti pryže. Trvalo to téměř dva roky, než byl vak s potřebnými vlastnostmi na světě. Velkou zásluhu na praktickém vývoji a následovně realizaci vaku měla jedna turecká společnost, jejímž majitelem byl můj kamarád. Po mnoha nákladných zkouškách ve švýcarském zkušebním ústavu byl pryžový vak
Na návštěvě Číny na trhu v milionovém městě Liou - Zhou (1986).
úspěšně certifikován. Byly vyrobeny stovky kusů, které byly použity jako přítlačné elementy při stavbě příček v budovách, kontejnerech, železničních vagónech a mobilních stěnách. Po téměř 10 letech jsme s mým tureckým kamarádem jako „aktivní důchodci“ vzpomínali při kávě na zašlé časy a společné projekty. Přišla řeč i na vzduchový vak, a tak jsme rozhodli pro jeho nové oživení. Vzhledem k našemu věku jsme hledali vhodného partnera, který by se ujal výroby a distribuce. O vak projevila zájem jedna německá firma, ale bohužel ne s velkým úspěchem. Zdá se, že podcenila jistou náročnost a svědomitost při lepení, čímž došlo k mnoha nedorozuměním a špatné kvalitě. Zajímal jsem se o možnosti výroby pryžového profilu a vývoj nového vakuového ventilku a příslušenství, jakož i o hledání nových zákazníků ve Švýcarsku. S funkčním vzorkem vaku jsem kontaktoval jistou švýcarskou firmu spolupracující s firmou LIKO-S a tímto
způsobem došlo k mému virtuálnímu kontaktu s vaší společností. Po nějakém čase jsem se dozvěděl o vašich problémech s vývojem podobného produktu. V létě 2013 jsem vaši firmu kontaktoval a nabídl svou pomoc k odstranění nedostatků. Během mé návštěvy ve Slavkově jsme našli cestu ke zlepšení a diskutovali i další postupy a možnosti spolupráce. Jsem přesvědčen, že aplikace vzduchového vaku je přínosem, který s sebou nese velké přednosti, tak jak se to již potvrdilo v minulosti. Je potřeba ještě vyřešit několik technických problémů, které jsou spojeny s moderním využitím příček a mobilních stěn. Byl bych potěšen spolupracovat s vaší moderní firmou a s vaším vysoce angažovaným týmem a managementem. Vidím i možnosti, jak najít zájemce o vaše produkty ve Švýcarsku. Přeji vám do budoucna hodně úspěchů a těším se na další plodnou spolupráci. L. K. E. Audolenský
Montáž prototypu naší stěny vacuwall, ve Slavkově montují Frederick Kacetl a Filip Kadeřávek.
7
CHYTRÁ IZOLACE® JE STÁLE CHYTŘEJŠÍ Naše Chytrá izolace® je stále chytřejší, a to hlavně díky novým a skvělým vlastnostem, které objevujeme při našem dalším vývoji. V tomto roce se nám podařilo získat grand od Jihomoravského kraje na vývoj nových skladeb a dalšího použití ve stavebnictví. V této činnosti spolupracujeme s VUT v Brně Fakultou stavební a Fakultou strojní. Již v minulém roce prokázala Chytrá izolace® výborné akustické vlastnosti při měření střešního pláště a stěnového pláště. V současnosti provádíme měření mezi bytové příčky, které by dokázalo dokonale utlumit dva interiérové sousední prostory. Naši Chytrou izolaci® také měříme v akustických podhledech, které výborně tepelně izolují prostor a zároveň by akusticky oddělily mezibytový prostor. V našem vývoji také pokračujeme měřením v klima komorách, kde jsme v minulosti získali výborné vlastnosti na obvodových obálkách. V laboratořích se snažíme dokázat výsledky známé z praxe, že Chytrá izolace® umí odvádět vlhkost přilehlých krovů a tím i vysušovat zabudované střešní krovy s vyso-
kou počáteční vlhkostí, se kterými se setkáváme při nových výstavbách. Dále se snažíme měřením dokázat, že Chytrá izolace® umí redistribuovat (převádět) vnitřní vlhkost z oblastí, které jsou nekvalitně parotěsně uzavřeny do oblastí s difúzně otevřeným prostředím. Pro laika vysvětleno – pokud máme Chytrou izolaci® v části střechy aplikovanou na OSB desce, která je parobrzdou, a z části na difúzně otevřené podstřešní fólii, umožní Chytrá izolace® odvádět vlhkost z míst, kde je OSB deska (parotěsně uzavřená struktura) do oblasti, kde je difúzní fólie a umožní i takové kombinaci střechy odvádět vnitřní vodní páry a tím dýchat bez vzniku kondenzace a plísní. Velký dík z mé strany patří našim aplikátorům, kteří jsou přes týden plně vytíženi aplikováním u zákazníků a na vývojových projektech se mnou spolupracují ve svém volném čase a zejména o víkendech. Na tomto příkladu je vidět, že celý náš tým chce své dovednosti a znalosti posouvat dále a držet se firemní filozofie: NEJLEPŠÍ, JE BÝT NEJLEPŠÍ. Ing. Lukáš Kovařík projektmanažer divize Živé stavby
Aplikátoři Pavel Fluss a Ondra Pospíšil spolupracují na vývojových projektech Chytré izolace®
CHYTRÉ ŘEŠENÍ DO ZAPLAVOVÝCH OBLASTÍ
Stav fitness centra Svět před rekonstrukcí.
Na jedné z pražských staveb jsem potkal pana Ivanču, který je jednatelem firmy JPM stavby a se kterým jsem se původně dohodl na spolupráci při realizaci provětrávaných fasád. Společně jsme vyrobili několik kusů vzorků těchto fasád a pan Ivančo je začal nabízet starostům v obcích, které letos postihly povodně. Jelikož také Praha byla zasažena povodněmi, netrvalo dlouho a firmě JPM stavby se naskytla možnost realizovat rekonstrukci fitness centra Svět, Pod Palmovkou v Praze. Původně byly příčky v této tělocvičně postaveny klasicky ze sádrokartonových konstrukcí a vyplněny vatou. Po povodni se vše muselo odstranit a přemýšlelo se, jaký materiál použít, aby další povodeň nenapáchala stejné škody. Při jeho rekonstrukci po povodni měl investor požadavek na použití takových materiálů, které by případná další povodeň kompletně nezničila. Z tohoto důvodu byl jako obkladový materiál všech příček a předstěn použit materiál Fundermax (vysokotlaký laminát), který je voděodolný. Celé konstrukční řešení je koncipováno tak, že lze obklad ze stěn kdykoliv demontovat. K zateplení objektu byla pro své ideální vlastnosti vybrána Chytrá izolace®, která je difuzně otevřená a tak umožnuje postupné vysoušení mokrého zdiva. Mezi obkladem Fundermax a Chytrou izolací® je odvětrávaná vzduchová mezera, kterou je odváděna vlhkost ze stěn. Chytré
8
Aplikace Chytré izolace®
Interiér fitness centra po rekonstrukci – radost pohledět!
izolaci® také velmi pomohla malá předváděcí akce našich aplikátorů před investorem a majitelem centra. Zateplení dodávala divize Chytrá izolace®, desky Fundermax byly v plné režii kolegů z Živých staveb. Toto společné dílo nejen hezky vypadá, ale je i dokonalým řešením pro oblasti, kde hrozí nebezpečí záplav. Martin Rosa, obchodní manažer Chytré izolace®
IZOLÍK I V MRAZU VYRAZIL S DOBROU NÁLADOU DO ULIC Roztomilý chlapík Izolík nezahálel ani o chladných podzimních dnech. Na finálové soutěži MČR v biketrialu 2013, která se jela v rámci veletrhu Sport life na brněnském výstavišti (9. listopadu), a při vzpomínkových akcích na 208. výročí bitvy u Slavkova (30. listopadu) nabízel dokonalé zateplení naší Chytrou izolací® a rozdával úsměvy a dobrou náladu – a to nejen dětem. Díky!
UMÍME I MODELY TURBÍN PRO VODNÍ ELEKTRÁRNY
V naší kovovýrobě úspěšně pokračuje výroba modelů turbín, které slouží jako předlohy k turbínám pro vodní elektrárny. Má ji na starosti produktový manažer Josef Tichý, kterého jsem zastihl při dokončování modelu oběžného kola Kaplanovy turbíny a při výrobě kruhů pro další model, tentokrát Francisovy turbíny. Požádal jsem jej, aby nám tuto zajímavou práci přiblížil. Pane Tichý, co všechno obnáší příprava na výrobu modelů turbín? Po obdržení výkresové dokumentace musím zajistit kooperace u dílů, které zatím nejsme schopni technologicky zvládnout u nás ve výrobě. Dokončovací práce a vše následné - lícování, svrtávání, leštění a všechny „kosmetické“ úpravy a sestavování dílů pak probíhalo u nás ve firmě. Tak tomu bylo konkrétně u tohoto oběžného kola Kaplanovy turbíny. Viděl jsem, že lopatky, které dostáváte, jsou pouze polotovarem a vy je tady musíte dovést do finální lesklé podoby … Lopatky se do kooperace zadávají ve formě odlitku, který si necháváme odlívat dle 3D modelu vytištěného na 3D tiskárně. Frézování samotného listu lopatky zatím kooperujeme. Po kontrole hydraulického tvaru na 3D skeneru, jdou lopatky k nám na dokončovací
Model oběžného kola Kaplanovy turbíny.
práce – jemné broušení a leštění, což je přesná a zodpovědná práce, která už modelu dává celkový vzhled, který musí odpovídat tomu, že má za sebou složitý technický proces. Tento model pro Kaplanovu turbínu jste dokončil vlastníma rukama? Ano, je to tak. Se šéfem výroby a vedoucím technické přípravy máme harmonogram práce, který nám kontroluje výrobní ředitel a vždy se domlouváme, co, kdy a jak je třeba. Pokud je to nutné, tak mi na to moji nadřízení vyčleňují určitý počet lidí se správnou kvalifikací pro daný úkol. Výsledný model vypadal na první pohled velice pěkně. Můžu se zeptat, jak byl spokojený zadavatel? Já doufám, že byl spokojený. Kolo se předalo do zkušebny jen s nějakými drobnými úpravami. Podle mých informací, jak se říká, kolo se točí a bylo všechno v pořádku. Teď momentálně začínáte na soustruhu práce na modelu Francisovy turbíny, takže vás opět čeká plno práce … Ano, čeká nás spousta práce, nejen na kovoobrábění, ale hlavně na následném leštění lopatek. Obrovský kus zbude i pro svařovnu. Pan Moric se svou partou a po zkušenostech se dvěma turbínami tohoto typu jistě opět budou dobrými spolupracovníky a zárukou, že i tento model dotáhneme do zdárného konce. Takže celému realizačnímu týmu přeji, ať se daří, a děkuji za rozhovor … Jiří Stratil, redakce
Josef Tichý (vpravo) a Pavel Buriánek už vyrábějí na novém obráběcím stroji model Francisovy turbíny.
9
VŠE MÁ SVŮJ DOMOV ANEB NOVÝ SYSTÉM CENTRÁLNÍHO SKLADU Vše má svůj domov. Před několika týdny nás navštívil náš přítel Jim DeBold, aby nám poradil, jak zefektivnit naši výrobu, a tato věta nám v mysli utkvěla ještě dlouho poté. Ne „místo“, ale „DOMOV“! Tedy každá věc v naší výrobě nebo skladu musí mít jasně určenou lokaci, kam patří. Tato lokace není nahodilá. Naopak musíme najít pro každý náš nástroj, komponentu nebo výrobek dobrý domov, který je poblíž naší každodenní činnosti, a tak zabráníme každému zbytečnému pohybu. Pokud zvolíme pro naše věci dobrý domov, tak se po práci „samy“ domů vrátí a na našich pracovištích budeme mít pořádek. Právě podle tohoto principu se LIKO-Sáci řídili při reorganizaci našich skladů. Sice to může znít jednoduše a snadně, ale jedná se o náročný proces změny, kdy je zapotřebí osobní angažovanosti každého zúčastněného. Po několika dnech poctivé práce našich skladníků a příslušných osob ze všech divizí jsme měli předčasný vánoční dárek pro vedoucího skladu Luboše Šenkyříka – expediční zónu. To, co bylo před pár týdny pro nedostatek prostoru nepředstavitelné, se stalo skutečností. A že nám to zefektivnilo provoz ve skladu! Už žádné překládávání a „škatulky hýbejte se“, ale pěkný organizovaný systém a pořádek. V rámci vytváření prostoru na expedici jsme museli také přesunout sklady našich jednotlivých divizí. Do tohoto procesu se zapojilo mnoho našich šikovných lidí, kteří se také řídili podle výše popsaného principu při organizaci divizních skladů. Všem těmto lidem (a samozřejmě také našim skladníkům) bych chtěl poděkovat za jejich výborný osobní přístup – díky Vám šetříme tisíce korun denně a navíc máme z naší práce ve skladu větší radost! Jan Musil, vedoucí provozu Support
Honza Musil a Luboš Šenkyřík už se mohou usmívat – každý šroubek má svůj domov.
Vítěz soutěže o nejlépe zorganizovaný divizní sklad – Aleš Selucký za ŽIVÉ STAVBY.
Domovy našich profilů jsou jasně označené a orientace ve skladu je tak jednoduchá a rychlá.
Vedoucí skladu Luboš Šenkyřík u své vysněné expediční zóny.
CESTA ROKOM NEBOLA IDEÁLNE ROVNÁ
A je to tu. Koniec roka za dverami a čas krátko zrekapitulovať rok. V úvode roka sme šli do tohoto roku s ambícizioznimi plánami sa somzrejme s očakávaniami. Podarilo sa nám zrealizovať viac jako 190 projektov rôznej vekosti a náročnosti, postavili sme pre našich zákazníkov 22 vstavkov, 25 projektov kde sme zrealizovali mobilné steny LIKO-Space® čo znamená viac jako 220 panelov a viac jako 4000 m2 montovaných priečok LIKform. Tento objem si vyžadoval dôslednú prácu našich technikov a projekt manažerov, kterým za toto patrí veľké poďakovanie. Našimi zákazníkmi sú malé a stredné firmy aj nadnárodné spoločnosti, akými sú DHL, Henkel Slovensko, KIA, INA, Honeywell, SACHS, Eset, Národná banka Slovenska, VW, Opel, AUDI a LEGO. Pre niektoré z nich realizujeme už niekoĺko rokov. O týchto pro10
jektoch ste si mohli prečítať v minulom čísle Likosáčku. V oblasti ľudí sme posilnili tým o našich nových dvoch technikov Georgiiho a Pavla. Plánujeme ďalšie posilnenie realizácii a projekt manažera a posilnenie obchodného týmu. Ale cesta rokom nebola ideálne rovná, mala zákruty a kopce. Chyby, ktoré sme na tejto ceste spravili nás stáli niekedy hodne síla a energie, je veľmi důležité, aby sme mysleli dopředu, plánovali, vyhodnocovali a realizovali nápravu lepšie a dôslednejšie. To je jediná cesta k tomu, aby sme naplňovali jedno z NAŠICH „7“ – najlešie je byť najlepší. Som presvedčený, že tým na pobočkách je nejlepší a chce sa neustále zlepšovať a s týmto predsavzatím pôjdeme do ďalšieho roka.
Chcem poďakovať našim kolegom na Supporte a kolegom na pobočkách za ich prístup a dobrý rok! Prajem Vám všetkým úspešný koniec roku a krásne Vianoce! Roman Macko, konateľ pobočky v Bratislave
NAŠI NOVÍ KOLEGOVÉ LUCIA DANIELOVÁ, asistentka pobočky v Bratislavě Volám sa Lucia Danielová. Narodila som sa v Malackách a mám 26 rokov. Študovala som na gymnáziu v Malackách a následne na Prírodovedeckej fakulte UK V Bratislave. Som päť rokov šťastne vydatá a mám 2 ročnú dcérku Zarku. Vo firme LIKO-S pracujem ako asistentka a táto práca ma veľmi baví. Vo voľnom čase sa venujem rodine a domčeku, do ktorého sme sa pred rokom nasťahovali. Ak nepracujeme na dome, tak si voľný čas spríjemňujeme prechádzkami v prírode, bicyklovaním a cestovaním. Na záver moje poďakovanie patrí Renatke Pirníkovej, ktorá mi vždy s trpezlivosťou pomáhala v mojich začiatkoch a neustále mi pomáha zlepšovať sa a posúvať sa vo svojej práci ďalej. JAKUB KONEČNÝ, projektmanažer Živých staveb Jmenuji se Jakub Konečný a narodil jsem se v Brně před 24 lety. Bydlím v rodinném domku v Chudčicích se svojí přítelkyní Karolínou a fenou amerického pitbullteriera, která je náš domácí mazel, takový „gaučák“. Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu stavební v Brně, kterou jsem úspěšně ukončil maturitou. Začal jsem studovat Vysokou školu Karla Engliše, kterou jsem nedokončil kvůli náročné práci a potřebě vlastního výdělku. Než jsem nastoupil do firmy LIKO-S, pracoval jsem 2 roky jako stavbyvedoucí v Brněnské stavební firmě. O firmě LIKO-S jsem se dozvěděl z internetu a zaujala mne na první pohled. Po prostudování historie firmy jsem osobně zanesl životopis do firmy. Byl jsem zařazen do výběrového řízení a pozván na osobní pohovory, kde jsem uspěl a dostal šanci na vlastní realizaci ve firmě, za což jsem moc vděčný. V začátcích mi hodně pomohli moji kolegové z divize Živé stavby. Naučil jsem se spoustu nových věcí zvláště od Lukáše Kovaříka, za což mu moc děkuji. Ve svém volném čase se již 6 let věnuji hlavně fitness a zdravému životnímu stylu. V roce 2010 jsem složil trenérské zkoušky. Rád si zahraji squash, vyhledávám adrenalinové sporty, ale i klidné procházky v přírodě. Na závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat firmě LIKO-S za pracovní příležitost a vřelé přijetí ve firmě. CHCETE SE STÁT LIKOSÁKEM? MÁTE RÁDI VÝZVY? Pak nás neváhejte kontaktovat! Tel: 5 44 22 11 11 Bližší informace najdete na www.liko-s.cz/kariera AKTUÁLNÍ POZICE:
Ředitelka vnitropodnikové školy Vedoucí výroby Přípravář pro divizi Energy Účetní/asistentka ekonomického oddělení
GEORGI GUGUTSIDZE, technik pobočky v Bratislavě Volám sa Georgi Gugutsidze, mám 34 rokov, narodil som sa v hlavnom meste Gruzínska - Tbilisi. Vyštudoval som odbor Občianske a priemyselné stavebníctvo na Stavebnej fakulte v Gruzinskej technickej univerzite. V roku 2004, cez medzivládny program, som išel pokračovat v štúdiu na Slovensku, keďže som zvítazil v konkurze o štipendium vlády Slovenskej republiky. Za jeden rok som sa naučil slovenčinu (ovládam angličtinu, ruštinu a gruzínčinu - materinský jazyk). V roku 2005 ma prijali na doktorantúru na Stavebnej fakulte Slovenskej technickej univerzity v Bratislave. Hneď po ukončení štúdia som úspešne obhajil dizertačnú prácu a v tom istom roku som nastúpil na pozíciu vývojového a výskumného pracovníka na GR Doprastav, kde som sa 4 roky aktívne podieľal na vývojovej a projektovej činnosti firmy. V LIKO-Se som zamestnaný už pol roka a postupne dostávam taký pocit, že mám prácu, ktorá je zároveň mojou záľubou. Je príjemné pracovať s toľkými kvalifikovanými odborníkmi okolo mňa. Je pre mňa cťou, že pracujem v úspešnej firme, ktora stále rastie, ktorá sa rozširuje nielen v rámci Česka či Slovenska, ale aj expanduje do zahraničia. Kedže v Gruzínsku sa veľa stavia, ktovie, možno niekedy v budúcnosti budeme mať filiálku aj tam ... Medzi moje záľuby patria okrem iného: cestovanie, bicyklovanie, plávanie a šachy. PAVOL ŽÁK, technik pobočky v Bratislavě Volám sa PAVOL ŽÁK a narodil som sa na východnom Slovensku, v meste Michalovce. Celý svoj doterajší život som však prežil na Liptove. Konkrétne v krásnom prostredí Liptovského Mikuláša, kde som aj vyštudoval SPŠ stavebnú, odbor TZB. Nastupoval som do firmy Váhostav-SK ako stavebný majster. Túto pozíciu som však nezastával, pretože som sa mal zaúčať na geodetickom oddelení. Tu som aj ostal a počas celého roka som tam pracoval už na pozícii vedúceho geodeta. Neskôr som pracoval pre firmu Eurovia, ktorá rovnako realizovala inžinierske stavby. Ja som začal realizovať stavbu odkanalizovania horných Kysúc v Turzovke ako stavbyvedúci. Mesto Turzovka mi veľmi zmenilo život. Nie len preto, že som sa tam veľa naučil, ale aj preto, že som tam spoznal veľa dobrých ľudí a dokonca aj ženu, čo bola ochotná si ma vziať! Spoločné rozhodnutie ísť do Bratislavy ma priviedlo k firme LIKO-S. Už na pohovore som vedel, že nejde o firmu, ktorá chce byť jednou s mnohých, a tento pocit sa mi potvrdil hneď po nástupe. Prístup mojich nadriadených, ako aj kolegov a vlastne všetkých, bol ústretový, milí, ale aj motivujúci. Zvlášť musím poďakovať za vrelý a priateľský prístup môjmu mentorovi a kolegovi Cristianovi Segecimu, ktorý sa mi všetko snažil vysvetliť a vo všetkom pomôcť. Čo sa týka mojich záľub tak mám veľmi rád basketbal, ktorý som aj aktívne hrával na škole aj po nej. Mám rád knihy, hlavne Charlesa Bukowskeho a jeho román Ženy. No hlavne sa snažím čo najviac tráviť svoj voľný čas s ľuďmi, ktorých mám rád a ktorý majú radi mňa. Neznášam falošných a neúprimných ľudí, ktorý trpia na svoje ego a radi pestujú predsudky. Na záver by som chcel ešte poďakovať všetkým, ktorí v tejto firme vo mňa verili a veria, odkázať im, že spravili dobre, keď sa rozhodli pre mňa, že ich nesklamem.
TĚŠÍME SE NA VÁS!
11
MARTIN COUFAL: BAVÍ MĚ HLEDÁNÍ LIMITŮ MÝCH I ZÁVODNÍHO AUTA
V závěru listopadu jsme měli možnost vidět našeho kolegu, ředitele divize Interiors, Martina Coufala v reportáži na TV Sport 5 coby automobilového závodníka na okruzích, což mohlo být pro někoho překvapením. Požádal jsem ho, aby nám o své závodnické kariéře řekl něco bližšího. Martine, jak ses dostal k automobilovému sportu? V minulém roce jsem se seznámil s jedním z nejlepších českých automobilových závodníků Janem Vonkou. Zúčastnil jsem se amatérských automobilových závodů do vrchu a podařilo se mi zajet druhý nejlepší čas. Poté mě Honza Vonka oslovil, jestli bych to nechtěl zkusit u něj v týmu. Souhlasil jsem a za chvíli už jsem seděl za volantem ostrého závodního vozu BMW M3. Jaké závody jsi absolvoval? Zúčastnil jsem se dvou závodů Carbonia Cupu 2013, shodou okolností obou závodů, které se jely na okruhu v Mostě. Co tě na závodění nejvíc přitahuje? Všechno okolo – atmosféra, krásné a rychlé vozy, rychlost, hledání limitů
Martin Coufal s Janem Vonkou před tréninkem na závody.
a úspěšní lidé, kteří se snaží něco dokázat … Proč jsi TV Sport 5 vybrala pro rozhovor právě tebe? Zajel jsem v druhém tréninku čtvrtý nejlepší čas, ale asi to bylo taky díky popularitě Honzy Vonky. Jaké máš plány pro příští sezónu? Na příští rok chystáme super rychlé auto – BMW M3 3200, které má 350 koní, dosahuje rychlosti přes 300 km za hodinu a váží 1 100 kilo. S ním bych chtěl absolvovat celý Carbonia Cup 2014, to znamená dva závody v Mostě, a po jednom na Slovakia ringu a v Německu na Lausitz ringu.
Závodní vůz Martina Coufala roku 2013 (ale už se připravuje mnohem výkonnější stroj pro příští sezónu).
Děkuji za rozhovor a držím pěsti, ať máš za rychlými koly hodně štěstí … Jiří Stratil, redakce
VAŘENÍ SE ZDEŇKEM POHLREICHEM
Při rozhovoru pro TV Sport 5.
dal i pan Zdeněk Pohlreich a šli jsme rovnou na „věc“. Nejprve nás seznámil s tím, co budeme vařit: Telecí líčka na červeném víně s bramborovou kaší Kohoutek na víně – Coq au vin Flank steak s omáčkou Béarnaise
Ke každému jídlu nám řekl důležité informace o potravinách, jejich kvalitě a způsobu zpracování. V průběhu vaření nám dával dobré rady co a jak připravit, okořeněné notnou dávkou vtipu, a také nechyběla pochvala. V tu chvíli ze mě spadla tréma a vaření začalo být zábavou. Zdeněk, ze kterého jsem měla obavy, že bude nadávat, tak jak ho znám z TV, je ve skutečenosti úplně jiný člověk. Jsem velmi ráda, že jsem měla tu možnost se s ním setkat. A na konec, co jsme uvařili, tak jsme také snědli – samozřejmě po tom, co to Zdeněk „ohodnotil“. Něco také skončilo v koši. Lída Žaroská se Zdeňkem Pohlreichem a Romanem Vaňkem
Ke svým 60. narozeninám jsem dostala od manželů Musilových dárek, který mě nejen velice mile překvapil, ale kterého jsem se zprvu až „lekla“ – Kurz vaření se Zdeňkem Pohlreichem na Kulinářském institutu v Praze. Vydala jsem se tedy se svým synem Zdeňkem, který měl shodou okolností také cestu do Prahy, na mé „dobrodružství“, a to s pořádnou dávkou „trémy“. Na institutu nás přivítal se sklenkou dobrého vína sám pan ředitel Roman Vaněk, aby nás trochu odreagoval. V 10 hodin se k nám při12
Při ochutnávce si s námi také povídal pan ředitel Vaněk, který je mimochodem také velmi příjemný. Dával nám různé rady a vychytávky, které v receptech nenajdete. Nakonec proběhlo focení, předání dárků a já se vydala zpět plná nových dojmů a myšlenek, co opět u nás v LIKO-Su uvařím. Tak se můžete těšit! Janě a Liborovi Musilovým bych tímto chtěla velmi poděkovat za moc milý dárek, protože pro mě to byl úžasný zážitek, na který nikdy nezapomenu. Lída Žaroská, vedoucí kantýny
KOLEDA Tradice koledování sahá v českých zemích až do středověku a ještě v nedávné době byl tento zvyk součástí především venkovského prostředí. Koledníci obcházeli stavení, zpívali písně a za přání všeho dobrého dostávali od hospodářů výslužku. Hlavní dobou koledování bylo období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů (tj. 24.12. - 6.1.). S tradiční vánoční koledou je spojen například svátek sv. Štěpána (26.12.). Verše Koleda, koleda Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad sem s ní na ledu znají i děti, které se koledovat už nevydávají. Koledy se dnes zpívají jen u vánočního stromečku a i ty jsou stále častěji nahrazovány spíše pouštěním vánoční hudby.
VÁNOČNÍ ZVYKY A TRADICE
SKOŘÁPKOVÉ LODIČKY Poetický zvyk, který upoutá Vánoční svátky našich předků byly provázeny (nejen) každé dítě, je pouštění lodiček řadou tradičních zvyků a obyčejů. Na mnohé z ořechových skořápek. Několik vlašských z nich se již téměř zapomnělo, ale i v dnešní ořechů se rozpůlí a do vyprázdněných polomoderní a uspěchané době stojí za to si je vin skořápek se připevní maličká svíčka - nejpřipomenout, některé z nich si vyzkoušet snáze pomocí nakapaného vosku. Ořechová a obohatit jimi vánoční svátky. Možná právě lodička se zapálenou svíčkou se vypustí do větší na ně budou jednou děti s láskou vzpomínat. nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal. Když vydrží dlouho svítit, čeká majitele život dlouhý a šťastný. Jestliže se lodička pustí na volnou vodu, dotyčný se vydá na cesty, drží-li se při břehu, zůstane doma. ZLATÉ TŘESENÍ PRASÁTKO STROMKEM Při zmínce o zlatém prasátku Tedy nikoliv vaším vánočsi v dnešní době snad každý vybaví ním stromkem, ale nejčastěji malou holčičku v jedné známé reklamě mladou jabloní či zlatým deštěm a její: „Ne, ne, nemusím, já už ho vidím.“ na zahradě. Děvče si vyběhlo po Jedná se o tradici, kdy se tvrdí, že pokud se večeři na zahradu, zatřáslo stromvydržíte celý Štědrý den postit, tak večer se kem, a odkud se první ozval pes, vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí odtud měl přijít slečně ženich. hojnost a dobrou úrodu na celý příští rok. Tedy z buďto přímo z toho Zřejmě proto, že zajišťování úrody už nebývá KAPR domu, či alespoň z toho nejvyšší prioritou našich domácností, tak Pojídání ryb k štědrosměru. se také málokomu podaří zahlédnout večerní večeři je zvykem velice stín zlatého prasátka, jak běží mladým. Ryby se totiž na stolech po stěně či stropu místnašich předků v tento den prakticky nevyROZKROJENÉ nosti. skytovaly. Jedly se především polévky a luštěJABLÍČKO ninová jídla. Například hrách, hrachová polévka či Po štědrovečerní večeři si každý „pučálka“ což je jídlo z naklíčeného hrachu, se hojně může rozkrojit jablko - napříč, tedy vyskytovala, protože prý zaručovala strávníkům hojkolmo na stopku. Kdo ve svém jablku nost na celý příští rok. Dále jste na stolech mohli vidět nalezne pěticípou „hvězdičku“ ze zdravých houbové omáčky, čočku, „kubu“, sušené a vařené jadérek, může být spokojen. V příštím roce ho ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem čeká zdraví a štěstí. Pokud je jádřinec červavý, lze nebo sirupem. Ryby byly nejprve záležitostí bohase nadít nemoci. A když místo pěticípé hvězdičky tých měšťanů, na vesnici opět začaly pronikat jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí až ve 20. století. Dnes je neodmyslitelnou nejhorší. Osudu lze napomoci výběrem zdraJEŽÍŠEK součástí vánočního stolu kapr. Nejčasvého, velkého jablka. Podobnou informaci Po štědrovečerní večeři těji připravovaný v trojobalu jako jablka podle tradice ukrývají i vlašnastává okamžik, na který se a usmažený. ské ořechy. Kdo ve čtyřech nalezne mnohé české děti těší celý rok. Rodina zdravá jádra, bude sám zdravý se shromáždí kolem rozsvíceného vánočního celý rok. stromečku, pod nímž se kupí zabalené dárky. Podle tradice je sem nepozorovaně přinesl Ježíšek. Vánoční Na rozdíl třeba od Santa Clause tato postava nemá zvyky jsou v rodině Honsových žádnou ustálenou vizuální podobu. Také způsob, jakým tradiční součástí k dětem přichází, zůstává obestřen tajemstvím. Ježíšek Štědrého dne. je zdrobnělinou pro Ježíše Krista, jehož dětství je o Vánocích zdůrazňováno. Děti Ježíškovi před Vánoci posílají dopis, ve kterém ho prosí o to, co by si přály pod stromečkem nalézt. Původně v českých zemích nosíval dárky sv. Mikuláš, postava Ježíška sem pronikla až v devatenáctém století z Německa. České děti z obou tradic vytěžily maxiJMELÍ mum: dárky jim nosí jak MikuDalší „vánoční rostláš, tak Ježíšek. linou“ je jmelí. Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené HÁZENÍ snítky nejčastěji připevňují na lustr, příSTŘEVÍCE padně nad dveře. Zřejmě proto, že pod PŘEJI Na Štědrý den se svozavěšeným jmelím má muž právo políbit VŠEM KRÁSNÉ bodné dívky mohou svého jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že „kdo VÁNOCE osudu zeptat, čeká-li je v příštím se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a v novém roce pevné roce svatba. Dívka hází střevícem zdraví, mnoho úspěchů a jejich láska bude po způsobu jmelí přes hlavu. Jestliže dopadne patou a přátel, na které se můžete věčně zelená. Každopádně darované ke dveřím, zůstane i nadále doma. vždy obrátit. jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočPokud ale bota zamíří špičkou ních návštěvách hodí s sebou ze dveří ven, čekají dotyčnou Světlana Honsová, snítku přinést. vdavky a odchod od asistentka vedení rodičů. společnosti 13
DĚTSKÝ SVĚT JANA KARPAŠE Pan Ing. Jan Karpaš, CSc., je předním českým odborníkem na požární ochranu konstrukcí. S naší firmou spolupracuje již téměř 20 let jako poradce v oboru požární odolnosti budov. Je členem Evropské ocelářské komise pro požární odolnost konstrukcí a technické normalizační komise pro požární bezpečnost staveb.
Pan Ing. Karpaš při vernisáží výstavy tvorby svého otce.
Zpracovává pro nás znalecké posudky na jednotlivé projekty z hlediska požární ochrany a poskytuje odborné konzultace
při návrzích požárních interiérových příček. Jako blízký spolupracovník našeho bývalého kolegy, technického ředitele Jaroslava Šroma, a jeho pokračovatele Ladislava Ravase má významný podíl na úspěšných požárních zkouškách našich systémových příček. Jeho otec Jan Karpaš byl známým ilustrátorem dětských knih, kreslířem, scénáristou, animátorem a režisérem loutkových filmů pro děti. Mimo jiné působil i ve světoznámém studiu loutkového filmu Bratři v triku. Ke stému výročí nedožitých narozenin svého otce uspořádal pan Jan Karpaš mladší výstavu o uměleckém životě a díle svého otce. Výstava se konala v Čelákovicích a měla velký návštěvnický ohlas. Dovolte, abychom v tomto předvánočním „pohádkovém“ čase vzpomněli alespoň dvěma ilustracemi památku jedné z výrazných českých uměleckých osobností. Jiří Stratil, redakce
BLAHOPŘEJEME OSLAVENCŮM LEDEN Zdeněk Pytela 2.1. zámečník - svářeč, divize Production Frederick Kacetl 4.1. tecnický specialista - přípravář Interiors - Export Jiří Klimek 4.1. zámečník - svářeč divize Production Petr Nováček 4.1. zámečník - svářeč divize Production Martin Rosa 7.1. obchodní manažer divize Chytrá izolace František Zbožínek 7.1. montér divize Interiors Matěj Rublík 13.1. projektový manažer pobočky v Bratislavě Roman Celý 13.1. zámečník - svářeč divize Production Bohdan Vlasák 17.1. elektrikář divize Production Martina Juřinová 20.1. koordinátorka divize Interiors Michal Moric 22.1. zámečník - svářeč divize Production Jan Kubina 23.1. projektový manažer divize Interiors Hana Michalkiewiczová 23.1. asistentka divize Production Pavel Kocanda 24.1. provozní ředitel pro ČR, SK a HU divize Interiors Milan Buriánek 25.1. technický specialista - přípravář divize Production Lukáš Hromada 28.1. řemeslník výroby AIS, divize Production Petr Starý 28.1. zámečník - svářeč divize Production Stanislav Dvoran 29.1. zámečník - svářeč divize Production Radek Maláč 29.1. zámečník - svářeč divize Production
Likosáček, měsíčník pro zaměstnance a obchodní partnery společnosti LIKO-S XVI. ročník, MK ČR E 17446, vydáno ve Slavkově u Brna 12. 12. 2013. Vydavatel: LIKO-S, a.s., U Splavu 1419, 684 01 Slavkov u Brna, IČ 60734795,
[email protected]. Redakční rada: Jiří Stratil, Zdena Březinová, Martina Drápalová, Světlana Honsová, Michaela Kovaříková, Martina Juřinová, Hana Michalkiewiczová, Martina Polová, Leona Švandová; design a sazba: Agnieszka Kulesza. Několik posledních čísel Likosáčku najdete na www.liko-s.cz
14
PRO MALÉ LIKOSÁČKY (připravila Hanka Michalkiewiczová)
VÁNOČNÍ KŘÍŽOVKA 1. . . . . . . . . . . večer nastal 2. Pásli ovce . . . . . . . . . . 3. OBRÁZEK 4. . . . . . . . . . . noc 5. Koleda, koleda . . . . . . . . . 6. Půjdem spolu do . . . . . . . . . 7. OBRÁZEK 8. My tří . . . . . . . . . 9. OBRÁZEK 10. Jak si . . . . . . . . . Neviňátko 11. . . . . . . . . . Vám noviny 12. OBRÁZEK 13. . . . . . . . . . Vánoce
POZNEJ 10 ROZDÍLŮ A VYMALUJ SI OBRÁZKY
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Ť
1) . . . . . . . večer nastal 2) Pásli ovce . . . . . . 3) OBRÁZEK 4) . . . . Noc 5) Koleda, koleda . . . . . . . 6) Půjdem spolu do . . . . . . . 7) OBRÁZEK 8) My tři . . . . . . . 9) OBRÁZEK 10) Jak si . . . . . . Neviňátko 11) . . . . . Vám noviny 12) OBRÁZEK 13) . . . . . . Vánoce
(10 rozdílů: trám na chaloupce vlevo, hvězdička pod měsíčkem, dveře u kostela, klika u druhých dveří u kostela, ručičky hodin u kostela, stromek vpravo od kostela, kouř u chaloupky vpravo, rám okna u chaloupky vpravo, nos sněhuláka a šála sněhuláka)
15
PŘEDVÁNOČNÍ OCHUTNÁVÁNÍ VÁNOČNÍHO CUKROVÍ
Hanka Michalkiewiczová (uprostřed) se svou „rychlovkou“ a degustační komisí – Světlana Honsová, Agnieszka Kulesza, Martina Pólová, Lea Švandová a Míša Kovaříková.
VÁNOČNÍ KLASIKA – Naše milé kolegyně se rozhodly napéct pro naše čtenáře (a za LINECKÉ MARTINY POLOVÉ velké radosti dětí) po jednom vánočním cukroví. Původní záměr udělat soutěž o nejchutnější z nich se nezdařil, protože všechna 120 g cukr moučka cukroví byla moc dobrá a po jejich představení a nafocení se po 350 g hladká mouka nich jen zaprášilo. Požádali jsme je o recepty, za které mockrát 2 ks žloutku děkujeme. 250 g másla (rostlinný tuk) Přejeme všem čtenářům Likosáčku pohodové ochutnávání 1 balíček vanilkového cukru vánočního cukroví se svými blízkými u vánočního stromku. Redakce Likosáčku Smícháme žloutky s cukrem, máslem, moukou, vanilkovým cukrem a nastrouhanou citronovou kůrou. Všechny ingredience dobře smícháme a vypracujeme hladké těsto. Pro milovníky skořice doporučuji přidat 1 skořicový cukr. Těsto necháme pár hodin vychladnout. Když je těsto připraveno, tvar záleží už pouze na vaší fantazii. Pečeme v předehřáté troubě asi 10 minut při 175 °C.
KARAMELOVÁ RYCHLOVKA HANKY MICHALKIEWICZOVÉ Ingredience: 30 dkg cukr krystal 10 dkg másla (ne margarín) 1 šlehačka ke šlehání (modrá) 16 dkg cornflakes 10 dkg mleté vlašské (lískové) ořechy Papírové košíčky (malé)
PERNÍČKY, KTERÉ JSOU PO UPEČENÍ HNED MĚKKÉ, OD MARKÉTY DOLEŽALOVÉ
Prvními a zároveň nejvděčnějšími obdivovateli vánočního cukroví Martiny Polové jsou její děti – Ema a Vojtíšek.
Na hluboké pánvi rozpustíme (zkarmelizujeme) cukr s máslem. Po zkaramelizování přidáme šlehačku (povaříme asi 2 minuty), pak přidáme cornflakes a ořechy a velmi dobře promícháme. Ještě horkou hmotu pak dáváme kávovou lžičkou do papírových košíčků a necháme vychladnout.
½ kg hladké mouky 10 dkg medu 20 dkg cukru krystalu 8 dkg Hery 2 celá vejce 2 žloutky 2 kávové lžičky jedlé sody 2 kávové lžičky perníkového koření Na vále vypracujeme ze všech surovin těsto, které dáme nejméně na 2 hodiny odležet do lednice. Na pomoučeném vále následně vykrajujeme tvary silné cca 3 mm a klademe je na plech vyložený pečícím papírem a pečeme v horkovzdušné troubě při 150°C cca 5-6 min dle velikosti tvarů.
KARAMELOVÉ BURIZONOVÉ TYČINKY LEONY ŠVANDOVÉ 3 – 4 balíčky karamelek (obyčejné, ne plněné) 1/8 stoprocentního tuku 1 balíček burizonů
MÁSLOVÉ ROHLÍČKY MARTINY JUŘINOVÉ Představuji vám náš rodinný recept, ve kterém máme vyhlášenou (i když) nepsanou soutěž o nejlepší máslové rohlíčky. Tyto rohlíčky jsou jedním z nejoblíbenějších vánočních cukroví dětí v naší rodině a vždy je musím péct minimálně ze dvou dávek. 25 dkg másla 7 dkg mletého cukru 30 dkg hladké mouky 2 žloutky
Karamelky rozpustíme ve vodní lázni nebo v mikrovlnné troubě, zvlášť rozpustíme tuk a obojí smícháme. Nasypeme burizony, promícháme a nalijeme do Máslo se utře se žloutky a cukrem, pomalu se přimíchává formy (nejlépe úzká dlouhá nádoba - vyložená a zpracovává mouka. Těsto se dá na 3 díly do cukrářigelitem – ne alobalem. Pokud karamel rychle ského pytlíku, ze kterého se tvarují na plech, na tuhne, můžeme celou směs nechat povolit kterém je pečící papír, rohlíčky. Po upečení se v mikrovlnné troubě, lépe se tvaruje. spojí rybízovou marmeládou a kraje se Po vychladnutí krájíme na namočí do hořké čokolády. úzké řezy.
Vedoucí kantýny Lída Žaroská je u nás už 16 let a každoročně v jídelně vyzdobí náš vánoční stromek. Zakládá si na tom, aby byl pokaždé v jiných barvách a provedení. Letos je růžový - v jedné z barev našeho loga. Vánoční pohodu si vychutnávají Miroslav Lohnický, Martina Drápalová, Markéta Doležalová, Martina Juřinová, Ondřej Holásek a Michal Horáček.
BLAHOPŘEJEME
LIKO-Svatba
Františku Zbožínkovi z divize Interiors se 9. října narodil syn Matěj. Tatínkovi samozřejmě blahopřejeme a malému princi přejeme do života hodně zdraví a chlapské síly, aby svým rodičům dělal jen samou radost.
Naši kolegové Míša a Lukáš z divize Energy si 23. listopadu řekli své „ano“ a rozhodli se používat příjmení Kovaříkovi. Na společnou cestu životem jim přejeme hodně lásky, štěstí a rodinné pohody.
