Budou mít slovenští učitelé smluvní platy?

TÝDENÍK

29

1. ŘÍJNA 2008

V tomto čísle najdete: ∙ Jak dál s integrací menšin ................................................................... 3 ∙ Změny ve vyplácení nemocenské v roce 2008 a 2009 ..................... 4 ∙ Děti konzumují nápoje nadupané cukrem ........................................... 5

XVI. ROČNÍK

Krátce...

1. října

Propracuj se do Londýna – to je název vědomostní soutěže o hodnotné ceny pro základní školy a víceletá gymnázia. Jak se jí můžete zúčastnit, dozvíte se na www.i-space.cz.

2. října Nový projekt Úraz není náhoda bude představen v Brně. Symbolem letošní kampaně je putovní model obří kuchyně, kde si mohou dospělí sami vyzkoušet, jaké úrazy hrozí malým dětem doma.

5. října Před 14 lety vyhlásilo UNESCO datum 5. října Světovým dnem učitelů. Vyhlášení tehdy v Ženevě podpořilo 190 ministrů školství z celého světa. Datum 5. října bylo vybráno proto, že právě v tento den byl v roce 1966 na mezivládní konferenci v Paříži přijat dokument s názvem Doporučení o postavení učitelů. Ten navazoval na Chartu učitele z roku 1954.

Budou mít slovenští učitelé smluvní platy? České a slovenské školství má společné kořeny ještě z dob Rakousko-Uherska a hlavně z období společného státu. Již patnáct let se však oba systémy vyvíjejí samostatně, v některých ohledech rozdílně. O tom se mohla přesvědčit skupina českých pedagogů, pro něž Českomoravský odborový svaz pracovníků školství uspořádal pracovní pobyt na Slovensku. Ukázalo se, že slovenští kolegové řeší podobné problémy, které před časem hýbaly školskou veřejností i u nás. Začal u nich platit nový školský zákon, připravuje se řada doprovodných vyhlášek a dalších legislativních norem, hovoří se o možném zavedení smluvních platů pro učitele atd. Jednu výhodu oproti

nám mají – nebylo totiž úplně zrušeno odvětvové řízení školství, takže prostřednictvím školských úřadů v okresech se každý měsíc scházejí ředitelé, metodici a další pracovníci škol. Spolupráce mezi školami je mnohem užší, problémy se řeší průběžně. Nadšení, zápalu a obětavosti mají slovenští učitelé na rozdávání. Měli jsme možnost navštívit základní školu ve Spišské Nové Vsi, kde žije poměrně velká romská komunita. V některých třídách je téměř polovina romských

žáků a práce s nimi (a s jejich rodiči) je pro učitele stejně náročná jako u nás. Však také učitelé ze severních Čech našli se spišskými rychle společnou řeč. Zajímavé byly i jejich zkušenosti se vzděláváním vysoce inteligentních dětí, kterým s láskou říkají naši géniové. Jsou to děti se specifickými vzdělávacími potřebami, které jsou schopné zvládnout dva ročníky za jeden, ale zároveň mohou být plačtivé, bojí se většího kolektivu, neumějí jednat se svými vrstevníky apod. Ve třídě jich mají jen osm, ale pro učitele není práce s nimi zrovna snadná, byť v ní učí velmi rádi. Nejenže musí respektovat vyhraněnou osob-

„Pohodlí dělá z lidí děti, obtíže z nich dělají muže.“

nost svých žáků, ale nesmí se nechat zaskočit ani jejich leckdy velmi podrobnými znalostmi. Je škoda, že toho o slovenském školství víme tak málo. Vzájemná výměna zkušeností by určitě pomohla vyvarovat se chyb, kterých se někdy dopouštíme na obou stranách hranice. Karla TONDLOVÁ

Smiles

2 Zápisník


Platy v roce 2009 Platy státních zaměstnanců příští rok porostou zřejmě o 1,5 procenta, kromě učitelů základních a středních škol. U nich bude podle ministerstva financí meziroční nárůst průměrných platů 9,8 procenta. Zvýšení se má projevit v motivační složce platu. čtk

Korupce na fakultách Šedesát jedna osob, mezi nimi i univerzitní profesoři, bylo v Chorvatsku vzato do vazby v souvislosti s rozsáhlou protikorupční akcí vedenou chorvatskými úřady v univerzitním prostředí. Jsou podezřelí z braní úplatků za zajištění úspěšného složení zkoušek na vysokých školách. Taxy za zkoušky se pohybovaly od 400 do 2000 eur (9600 – 48 000 korun) a za přijetí na fakultu se účtovalo až 9000 eur (přes (216 000 korun). čtk

Ovoce zdarma – ne Plán Bruselu zavést zdarma školákům ovoce ke svačině nezlepší podle Senátu Parlamentu České republiky stravovací návyky dětí a mládeže. Lepší by bylo, kdyby Evropská komise upravila svůj projekt „ovoce do škol“ tak, aby umožňoval propagaci spotřeby ovoce a zeleniny bez bezplatného rozdávání ve školách. Senátoři zastávají názor, že za stravovací návyky dětí jsou primárně odpovědní rodiče. čtk

Nejoriginálnější tahák

Nejoriginálnější tahák hledají v městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku, kde je otevřena výstava Zpátky do školy. Expozice, na které jsou k vidění například pomůcky a učebnice, které používaly prababičky a pradědečkové, bude přístupná do 19. října. Soutěž o nejzajímavější tahák muzeum vyhlásilo, protože tyto nepovolené školní pomůcky jsou nedílnou součástí školčtk ní výuky.

Začne kupování známek? Za poslední ročník mateřské školy se asi bude platit. Počítá s tím novela školského zákona, kterou minulý týden sněmovna po ostré debatě pustila do dalšího projednávání. Návrh rovněž ruší omezení nejnižšího počtu dětí v malých základních školách, ale také dává ředitelům škol možnost opravit žákům známku bez jakéčtk hokoliv přezkoušení.

„Tohle si strčte za klobouk, paní učitelko. My potřebujeme znát číslo akorát tak na linku důvěry, ať vás můžeme napráskat!“ KRESBA: Milan KOCMÁNEK

Volné dny pro školy na státních hradech a zámcích Státní hrady a zámky v České republice by se měly v budoucnu víc otevřít školám. Nový program chystají ministr kultury Václav Jehlička a ministr školství Ondřej Liška. Den pro školy by však podle ministrů neměl mít jen tu podobu, že se pro třídy otevře 102 českých hradů a zámků na jeden den v měsíci zdarma. „Průvodci by tam pro děti měli připravit speciální program, který by zároveň navazoval na školní výuku,“ řekl v Brně V. Jehlička. Podle něj mohou být školní návštěvy hradů a zámků velkou devízou. Když děti získají k památkám vztah, budou tam víc jezdit s rodiči. Na zámcích i v podzámčí

se pak rozhýbe ekonomika – víc vydělají jak památky, tak živnostníci v okolí, uvedl ministr. „Potenciál našich památek je daleko větší,“ řekl. „Někteří kasteláni nebo správci památek speciální program pro školy umí připravit. Měl jsem na stole například projekt prezentace jihočeských zámeckých parků. Jsou to však výjimky,“ dodal ministr. Podle něj také na zámcích chybí lidé, kteří by byli schopni podobné projekty připravit. „Jednám s brněnskou Masarykovou univerzitou, jak podobný obor otevřít jako vysokoškolské studium,“ doplnil V. Jehlička. čtk

Ročenka podruhé aneb Kvízy a zajímavosti pro školy

Školáci mají k dispozici nový studijní materiál. Český statistický úřad podruhé shrnul data týkající se například obyvatelstva, životního prostředí, hospodářství a kultury do školní statistické ročenky. Statistiky jsou doplněny komentářem, který má žákům pomoci data zpřístupnit. „Rádi bychom studentům ukázali, že statistika nejsou jen nudná a šedivá čísla, ale že z nich lze získat mnoho zajímavých informací a dát si věci do souvislosti. No a učitelé snad mohou tuto publikaci použít jako pomůcku pro zadávání různých projektů a prací,“ říká Petra Grabačová z Českého statistického úřadu.

Ročenka je určena zejména žákům vyšších ročníků základních škol, středoškolákům a jejich pedagogům. ČSÚ vycházel při zpracování publikace z toho, že 16 procent uživatelů jejich statistik tvoří studenti, pracují s nimi i učitelé. Ročenku poprvé vydal v roce 2005. Pracovníci úřadu shrnuli důležité statistiky posledních let, které uvádějí do kontextu. Žáci se tak například dozvědí nejen to, jaký byl vývoj hrubého domácího produktu v poslední době, ale také to, co HDP vlastně znamená. To vše i za pomoci kvízů. Ročenka byla do vybraných škol zaslána zdarma, lze ji objednat také na CD a stáhnout její elektronickou podobu na internetu http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/ skolni statisticka rocenka_2008. oš

3

Pokračování vzdělávacího projektu pro děti imigrantů, azylantů a romské děti ohroženo

Co nám při realizaci projektu ztěžovalo práci? Především administrativa. Pracovat v terénu a svou práci i analyzovat a vyhodnocovat je opravdu obtížné. Miroslav RENDL Středisko integrace menšin střední Čechy

Po dvou letech končí pilotní projekt Rozvoj poradenství, vzdělávání a podpůrných služeb pro žáky se sociálním znevýhodněním, který probíhal celkem v šesti krajích. „Jeho cílem bylo založení Středisek integrace menšin ve vytipovaných lokalitách v šesti krajích České republiky,“ říká Jana Zapletalová, ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky, který celý projekt realizovalo. těli jsme vytvořit síme, což lze, stávající projekt podpůrný sys- prodloužit alespoň o měsíc. Na tém péče o děti další měsíce se ministerstvo poa rodiny ze sociálně znevýhod- kusí sehnat peníze, aby kolektiněného a kulturně odlišného vy, které se pracně tvořily a kteprostředí a následně ověřit jeho ré jsou ve své práci tak úspěšfungování. Hlavní cílovou sku- né, mohly dál existovat,“ uvádí pinou projektu byli a zatím ješ- D. Lužný. Uvažovat o pokračovátě jsou děti a žáci z národnostních a etnických menšin, děti ní projektu byť v jiné formě je imigrantů, azylantů, romské dobré. Není však trochu pozděti a žáci, potažmo jejich ro- dě? Vytvořit dobrý kolektiv diny,“ doplňuje J. Zapletalová. složený z pedagogů, psycholoPrávě vytvoření poradenského zařízení, které ve školském poradenském systému doposud chybělo, má podle ní přispět ke zkvalitnění procesu integ- gů, dobrých didaktiků a tutorů race těchto dětí do společnos- bylo opravdu velmi složité. Neti a ke zlepšení podmínek pro jedná se totiž o práci v kancejejich vzdělávání. láři, ale o práci v terénu. Právě Projekt byl financován z Ev- práce v terénu je podle předropských strukturálních fondů stavitelů jednotlivých středisek a v současné době končí. A jaký nejpodstatnější. „Nejprve jsme bude jeho další osud? Podle zmapovali situaci v jednotlislov náměstka ministra školství vých regionech, oslovili jsme Dušana Lužného by byla velká všechny školy, zvláště nás zaškoda, kdyby nemohl pokračo- jímala jejich specifika, oslovivat. „Evropské peníze však ne- li jsme i koordinátory pro prálze čerpat na stejné zadání, bu- ci s menšinami a romskou kodeme se proto snažit připra- munitou, poradenská zařízení vit nový projekt, který by mohl v daném kraji i všechny státna stávající navázat. Nebude ní i nestátní instituce, které to však hned. Zatím se poku- se zabývají podobnou temati-

„Ch

kou. Nechtěli jsme suplovat jejich práci, naopak, chtěli jsme s nimi navázat spolupráci a koordinovat naše postupy,“ říká J. Zapletalová. „A pochopitelně se vůči dosud nabízeným službám také vymezit a začít pracovat v těch lokalitách, které nejsou z hlediska cílové skupiny dostatečně pokryty poradenskými a vzdělávacími službami,“ doplňuje. Střediska integrace menšin se zaměřují jak na poradenské služby, tak na informační, osvětové a samozřejmě vzdělávací. Jejich cílem je především dítě. Dítě však nežije osamoceně, je součástí rodiny, chodí do školy, má kolem sebe kamarády. Proto pracov-

Máme zaměřeno na... níci středisek spolupracují nejen se samotným dítětem, ale i s jeho rodinou, komunikují se školou i s vedoucími volnočasových aktivit. „Právě práce v rodinách, nebo na neutrální půdě je pro děti velmi důležitá. Je podstatné, že pedagogové v našich střediskách nejsou ti, kteří je učí ve školách. Děti k nim mají větší důvěru, více se jim otevřou. Důvěru ale musí získat i u rodičů, a to není mnohdy jednoduché,“ říká J. Zapletalová. Její slova potvrzují i další představitelé středisek. Podle nich je práce v te-

rénu nesmírně důležitá, důležitá je také spolupráce se školou. Didaktická i psychologická pomoc učitelům je podstatná. Jedině vzájemnou spoluprací je možné dosáhnout určitého úspěchu. Velmi významnou součástí celého projektu byla práce tzv. tutorů. Právě oni pomáhají dětem s učením, jsou jejich spolupracovníkem a podporovatelem. „Tutoři jsou převážně studenti vysokých škol humanitních oborů, nejčastěji s pedagogickým zaměřením, případně učitelé s praxí. Prostřednictvím individuálního přístupu tutor hledá vhodný učební styl pro žáka, snaží se o zlepšení přístupu dítěte k samotnému učení a funguje také jako komunikátor mezi žákem, školou a rodinou,“ uvádí J. Zapletalová a dodává, že jejich práce by se dala shrnout jednoduše takto: „Učení se učení, nikoliv pouhé doučování.“ O tom, že celý projekt byl opravdu úspěšný, svědčí nejen pozitivní ohlasy ze škol a rodin, ale i statistická čísla. Za dobu prvních 16 měsíců trvání projektu se uskutečnilo v rámci služby „včasná péče“ celkem 2066 kontaktů, proběhlo téměř 12 tisíc tzv. individuálních kontaktů, přes 15 tisíc tvořili skupinoví klienti a metodickou podporu získalo více než dva tisíce učitelů. Olga ŠEDIVÁ

4

Změny ve vyplácení nemocenské v roce 2008 a 2009 Nemocenské pojištění prošlo v posledním období výraznými změnami. Ústavní soud zrušil od 30. června 2008 karenční dobu, během níž lidé za první tři dny pracovní neschopnosti nedostávali nemocenskou.

Z

rušil ji však pouze v zákoně č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Karenční doba se ale vztahuje i na ty pojištěnce, kterým náleží po určitou dobu nemoci plat (ozbrojené složky). Stejně tak byla zapracována i do náhrady mzdy, kterou mají od 1. ledna 2009 vyplácet svým zaměstnancům zaměstnavatelé. Do těchto zákonů však Ústavní soud nezasáhl, jeho rozhodnutí proto ovlivní pouze nemocenské vyplácené v roce 2008 a nevztahuje se na všechny pojištěnce. Koncem června schválila poslanecká sněmovna (dále jen PSP) návrh novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Jedná se o tzv. technickou novelu zákona, do níž vláda mimo jiné prosadila změnu procentní sazby v prvních 3 dnech nemoci v zákoně č. 54/1956 Sb., který nabyl účinnosti od 1. září 2008. Ne-

mocenské se v důsledku toho v roce 2008 třikrát měnilo. Nemocenské od 1. ledna 2008 do 29. června 2008

První tři dny nemoci byli všichni nemocní pojištěnci bez nemocenského a nemocenské náleželo až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti (viz tabulka). Nemocenské od 30. června 2008 do 31. srpna 2008

Zrušením karenční doby náleželo nemocenské již od prvního dne nemoci ve výši 60 procent. Příslušníkům ozbrojených sborů však za první tři dny nemoci náhrada platu, plat ani nemocenské nenáleželo. Maximální nemocenské (z měsíční hrubé mzdy 23 700 Kč a vyšší) během prvních tří dnů nemoci činilo 384 Kč denně, tj. za tři dny 1152 Kč. Zrušením karenční do-

by se očekávalo zvýšení výdajů na nemocenské maximálně asi o 400 milionů Kč měsíčně. Dodatečné výdaje vyrovnanost systému neohrozily, neboť systém nemocenského pojištění je dlouhodobě v přebytku. V roce 2007 činil přebytek 9,5 mld. Kč, v roce 2008 se očekává přebytek 17 mld. Kč. Nemocenské od 1. září 2008 do 31. prosince 2008

První tři dny nemoci náleží nemocenské ve výši 25 procent denního vyměřovacího základu všem pojištěncům (včetně příslušníků ozbrojených sborů). Maximální nemocenské v prvních dnech nemoci tak činí 160 Kč denně, tj. za tři dny 480 Kč. Nemocenské od 1. ledna 2009

V lednu 2009 nabude účinnosti nový zákon

č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, podle něhož poskytuje za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti náhradu mzdy zaměstnavatel. Zůstává zachována karenční doba, náhrada mzdy náleží od čtvrtého dne nemoci, a to ve výši 60 procent průměrného výdělku (redukovaného obdobně jako při výpočtu nemocenského). Od patnáctého dne se poskytuje nemocenské, a to v obdobné výši jako dnes, tj. • 60 % do 30. dne nemoci, • 66 % od 31. do 60. dne a • 72 % od 61. dne nemoci. Sazba pojistného na nemocenské pojištění se u zaměstnavatele snižuje o 1,9 procentního bodu, tj. ze 3,3 procenta na 1,4 procenta. U zaměstnance se sazba pojistného na nemocenské pojištění snižuje o 0,1 procentního bodu z 1,1 procenta na 1,0 procento. Obdobně je tomu u OSVČ.

Tabulka parametrických změn nemocenského Do 31. 12. 2007

Od 1. 1. do 29. 6. 2008

Od 30. 6. do 31. 8. 2008

Od 1. 9. do 31. 12. 2008

Od 1. 1. 2009

(z denního vyměřovacího základu)

Redukční sazba 1. hranice – do 550 Kč

90 %, od 15. dne 100 %

90 %

90 %

90 %

90%

2. hranice – do 790 Kč

60 %

60 %

60 %

60 %

60%

Sazba pro denní dávku

(z redukovaného denního vyměřovacího základu)

1.- 3. den

25 %

4.- 15. den (náhrada mzdy)

69 %

0

60 %

25 %

60 %

15.- 30. den 4.- 30. den 31.- 60. den

0%

60 % 69 % (až do konce PN)

Od 61. dne

60 %

60 %

60 %

66 %

66 %

66 %

66 %

72 %

72 %

72 %

72 %

Maximální výše nemocenského (Kč) (ze mzdy 23 700 Kč měsíčně a vyšší) Za 3 dny karenční doby Za 30 dní PN celkem Zdroj: podklady ČMKOS

480

0

1 152

480

0

12 995

10 368

11 520

10 848

10 875

Zpracoval Pavel SKÁCELÍK

5

Mnoho dětí konzumuje nápoje nadupané cukrem Navzdory osvětě má stále mnoho dětí – a rovněž dospělých – ve svém pitném režimu rezervy. Možná ještě větším problémem než množství přijatých tekutin je ale to, co děcka pijí.

Bez vody se tělo neobejde Čím je člověk mladší, tím větší podíl v jeho těle voda zaujímá. Zatímco u dospělých jde o podíl padesátiprocentní, u dětí je to část mnohem vyšší, takže jejich organizmus má potřebu tekutin větší než později v dospělosti. „Dospělým se doporučuje vypít 2,5 až 3 litry tekutin denně, u dítěte to závisí na jeho věku a hmotnosti. Platí, že čím je dítě menší, tím více tekutin na jeden kilogram své váhy potřebuje,“ říká Dana Růžičková, nutriční terapeutka z pražského poradenského centra Výživa dětí. Například sedmileté děti by denně měly vypít 75 ml tekutin na kilogram své váhy, zatímco u dvanáctiletých by to mělo být 50 ml. Výpočtem je tedy možné zjistit orientační množství tekutin, které by mělo dítě během dne vypít. V úvahu je ale nutné brát i další faktory, jako je tělesná aktivita, počasí aj. Vedle množství je důležitá i pravidelnost pití. Jak upozorňuje praktický lékař pro děti a dorost Josef Zemánek, vlastní pocit žízně je již důsledkem nedostatku tekutin v organizmu, a proto by měl být nikoli prvním, ale posledním varováním k doplnění tekutin. U dětí, které jsou k nedostatku tekutin daleko náchylnější než dospělí, může při jejich neuspokojivém příjmu docházet k rychlejší únavě, snížení výkonnosti, bolestem hlavy, při dlouhodobějším nedostatku pak rovněž k zácpě a problémům s močovými cestami.

Existuje vhodný nápoj? Odpověď je poměrně jednoduchá, jako nejvhodnější nápoj lze označit obyčejnou vodu. Stačí ale nahlédnout do odpadkových košů v tuzemských školách nebo se přeptat dětí, jaký nápoj by si objednaly třeba k obědu, a člověk zjistí, že voda to ve většině případů rozhodně nebude. Mnoho českých dětí totiž běžně konzumuje limonády, kolové nápoje a ovocné šťávy, které mají jednu společnou vlastnost, a to vysoký obsah přidaného cukru. Není žádným tajemstvím, že s jed-

nou lahví takového nápoje do sebe člověk dostane hrst kostek cukru a přibližně tolik energie, jako získá z celého oběda. „Z limonád přijímají děti nadbytečné množství energie v podobě cukrů, což má nepříznivý vliv na zvyšování jejich hmotnosti či výskyt zubního kazu. Navíc ale vysoké množství cukrů ve slazených nápojích vede paradoxně k odvodňování organizmu,“ vysvětluje Pavel Neugebauer, praktický lékař pro děti a dorost a předseda občanského sdružení Výživa dětí. Oblíbené sladké limonády tak patří na přední příčky pomyslného žebříčku nevhodných nápojů. K ne zcela vhodným se řadí také ovocné džusy, nektary a šťávy, které mohou obsahovat nejen mnoho přidaného cukru, ale také barviv a konzervačních látek. „Pro pitný režim dětí není

nemá totiž zvýšené nároky na přívod minerálních látek. Platí, že dítě by nemělo vypít více než skleničku minerální vody denně, a navíc je nezbytné jednotlivé druhy minerálek střídat. Rovněž bylinkové čaje, které mají vysloveně léčebné účinky, by neměly být pravidelnou součástí denního pitného režimu.

Co k pití lze doporučit? Vedle obyčejné je to i neperlivá stolní voda. Podle Dany Růžičkové je možné zvolit i ovocný sirup dostatečně zředěný vodou, aby nápoj nebyl příliš sladký, ovocný čaj stejně jako 100% ovocné džusy, které by ale děti měly konzumovat zředěné vodou alespoň v poměru 1:1. Neředěné totiž obsahují mnoho cukru, byť přírodního, a ovocných kyselin. Leckdo mezi nápoje počítá i mléko, to ale kromě te-

Naše téma...

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

vhodné ani velké množství silně koncentrovaného černého čaje nebo černé kávy, se kterou se u starších dětí běžně setkáváme. Kromě obsahu kofeinu, který může mít nepříznivý vliv na jejich nervový systém, působí tyto nápoje močopudně, což má za následek odvodňování organizmu,“ říká Dana Růžičková a zároveň upozorňuje, že chybou je i to, když děti ve větším množství pijí minerální vody. Organizmus zdravého, nesportujícího dítěte, které se delší dobu nepohybuje v horku,

kutiny obsahuje i mnoho živin, a proto je považováno spíše za potravinu.

Oblíbené nápojové automaty Během letošního června proběhla na stránkách www. nadoma.cz a na stránkách poradenského centra Výživa dětí www.vyzivadeti.cz anketa s názvem Co svačí vaše dítě. Zúčastnilo se jí 4494 respondentů. Z ankety mimo jiné vyplynulo, že neperlivou vodu nebo slabě oslazený čaj dostává s sebou do školy 40 procent školáků

a 44 procenta pije vodu se šťávou nebo ředěný ovocný čaj. Dnes ale není problém opatřit si nápoje i přímo ve škole. Možností, jak to udělat, je několik. „V naší škole je pitný režim zajištěn v souladu s filozofií Škol podporujících zdraví, v jejichž síti jsme zařazeni od roku 1992. Nápoje mohou žáci získat trojím způsobem. Jednak od 10 hodin, tedy od velké přestávky, kdy u nás žáci mohou mít i ve škole připravenou svačinu, je ve školní jídelně volně k dispozici čaj nebo jiný nápoj. Další nápoje, jako jsou minerální a stolní vody, dětské džusy a podobně, lze od velké přestávky zakoupit v kanceláři školy. Kromě toho mohou žáci odebírat také cenově zvýhodněné školní mléko,“ říká Alice Běhounková, ředitelka pražské Soukromé základní školy Integrál, a dodává: „Domnívám se, že takhle je pitný režim zajištěn dostatečně, a tak stále hrdinně odoláváme přání některých žáků, a dříve i jejich rodičů, mít ve škole nápojové automaty.“ V ZŠ Dobřichovice jsou ve všech třídách 1. stupně k dispozici barely s pitnou vodou, žáci 2. stupně, kteří docházejí do jiné budovy, si mohou teplé i studené nápoje opatřit v automatech, ale neseženou tam žádný s obsahem kofeinu. Barely s vodou, dodávané firmou Crystalis, už naopak zmizely ze Základní školy, nám. Curiových v Praze 1. „Odstranit jsme je museli na doporučení hygieniků, podle nichž bylo z odebraných vzorků zjištěno, že tento způsob řešení řeše pitného režimu je pro děts dětský organizmus nevhodný. Ve škole tak zůstaly automaty na mléko a na ostatní balené nápoje. Kromě toho uvažuji o zřízení pítek, protože podle lékařů jde o nejvhodnější řešení pitného režimu,“ objasňuje ředitelka školy Libuše Vlková. Studující Gymnázia a Střední odborné školy Vimperk, kde jsou i sportovní třídy se zaměřením na běh na lyžích a cyklistiku, si nápoje mohou koupit ve školním bufetu, který je kvůli sportujícím studentům dobře zásoben i různými druhy minerálních vod. Markéta GRULICHOVÁ

6 Pro provádění samotné inspekce existují pravidla, která jsou obsažena v zákonech. Je samozřejmě možné se tam dočíst například to, že inspekce je ohlášena předem apod. Nicméně stala se nám v loňském roce trošku výjimečná situace, kdy do jedné mateřské školy přišel člověk, který se vydával za školního inspektora. Proto si dovolím upozornit, aby se ředitelé, případně pracovníci škol, kteří na takového člověka narazí, nebáli požádat o předložení služebního průkazu a také pověření k provedení inspekční činnosti. Česká školní inspekce se snaží ve velké míře informovat naše potenciální „zákazníky“, tedy školy a školská zařízení, předem o tom, jaká budou hlavní témata naší činnosti. Ministerstvo školství již pro školní rok 2008/2009 schválilo dva základní dokumenty, kterými jsme povinni se v průběhu školního roku řídit – plán úkolů České školní inspekce a kritéria, podle kterých posuzujeme jednotlivé školy a školská zařízení. Návazně na tyto dokumenty vznikají tzv. inspekční postupy. To jsou interní dokumenty České školní inspekce, které do relativně velkých podrobností rozpracovávají jednotlivá témata tak, aby inspektoři ve školách postupovali pokud možno jednotně, aby výsledky z inspekcí byly srovnatelné a aby údaje, které zjistíme, byly relevantní a vypovídaly o skutečné situaci v rezortu. Každý takový inspekční postup je pak „převyprávěn“ nebo přeformulován tak, aby z velmi suchého úředního textu vznikl text čtivý, který by však zachoval všechny základní informace. Vzniká tak tzv. anotace inspekčního postupu. Tyto anotace zveřejňujeme na našem webu, ale až tehdy, kdy vstupuje příslušný inspekční postup v účinnost. To znamená, že to, co je zveřejněno, se také ve školách kontroluje a hodnotí. Věřím, že tento otevřený způsob komunikace přispívá k lepší informovanosti ředitelů a ostatních pracovníků škol a školských zařízení o práci České školní inspekce a také jim usnadňuje přípravu na případnou inspekční návštěvu.

Rozhodné období

Jaké rozhodné období se použije pro výpočet průměrného výdělku pro náhradu platu v případě neplatného rozvázání pracovního poměru? Pracovní poměr skončil 31. října 2005, zaměstnankyně poté byla několik měsíců nemocná a pak nastoupila do jiného zaměstnání.

P

ro výpočet náhrady platu z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru podle § 69 odst. 1 zákoníku práce je rozhodný výdělek zjištěný za kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku práva zaměstnance na náhradu platu (viz judikát NS 21 Cdo 991/2001). Právo na náhradu platu podle § 69 odst. 1 zákoníku práce vzniká dnem, kdy zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnání. Pokud zaměstnankyně ozná-

mila zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnání, do 31. října 2005, vzniklo právo na náhradu platu nejdříve 1. listopadu 2005, tj. po uplynutí výpovědní doby, popřípadě později, podala-li zaměstnankyně oznámení, že trvá na dalším zaměstnání, později. Rozhodným obdobím je proto červenec, srpen a září 2005, popřípadě další období (říjen, listopad a prosinec 2005) v případě pozdějšího oznámení. Zdeňka KRÁMSKÁ

Jaroslav MÜLLNER, náměstek ústřední školní inspektorky

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

Změna zákona

Dohoda o ukončení práce

Ve Sbírce zákonů České republiky částce 59, byl publikován zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie.

Nová zaměstnankyně krátce po nástupu onemocněla a navíc neměla zájem o setrvání v zaměstnání. Žádala o skončení pracovního poměru dohodou. Může na to zaměstnavatel přistoupit?

V

D

části patnácté čl. XXVIII tohoto zákona jsou uvedeny i tyto změny zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících: 1. V § 3 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(6) Uznávání odborné kvalifikace a splnění předpokladu bezúhonnosti a zdravotní způsobilosti u státních příslušníků členských států Evropské unie, případně jejich rodinných příslušníků, a státních příslušníků ostatních států, kteří jsou v členském nebo jiném státě oprávněni konat přímou pedagogickou činnost, se řídí zvláštními právními předpisy4).

4) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“ 2. V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pedagogičtí pracovníci, kromě pedagogických pracovníků uvedených v § 6 a 7, mohou prokázat znalost českého jazyka předložením dokladu o složení jazykové zkoušky v zahraničí.“ Vít BERKA

ohodou je možné skončit pracovní poměr mimo jiné i v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným (na tento způsob skončení se nevztahuje zákaz výpovědi uvedený v § 53 zákoníku práce). Pokud jde o skončení pracovního poměru ve zkušební době, zákoník práce skutečně obsahuje v § 66 odst. 1 ustanovení, že „zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance“. Toto ustanovení se však podle zákona č. 585/2006 Sb. uplatní až ode dne nabytí účin-

nosti zákona č. 167/2006 Sb., o nemocenském pojištění (zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, stanovil tuto účinnost na 1. leden 2009). Pokud tedy zaměstnankyně požádá o ukončení pracovního poměru dohodou a zaměstnavatel souhlasí, tak ke sjednanému datu pracovní poměr skončí, což platí, i když k dohodě dojde ve zkušební době. Pak ale nejde o skončení pracovního poměru podle § 66 zákoníku práce, to je jeho zrušením ve zkušební době, což je skončení pracovního poměru jednostranným projevem vůle, a ne dohodou. Vít BERKA

7

zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady

Semináře pro pedagogy pomáhají učit mediální výchovu tvořivě

Mediální výchova nabízí mnoho zajímavých a kreativních témat a stojí za to jí dávat ve výuce prostor. To moc dobře vědí i v kladenském občanském sdružení Aisis, a proto se snaží svými aktivitami předávat své zkušenosti vyučujícím z celé republiky.

V

současné době sdružení realizuje projekt Média tvořivě, jehož partnerskou organizací je ZŠ Táborská v Praze. Hlavním cílem projektu je didaktická podpora učitelů v oblasti průřezového tématu mediální výchova a podpora redakcí školních časopisů. Projekt je určen učitelům 2. stupně základních a středních škol, kteří chtějí ve své výuce aplikovat prvky mediální výchovy nebo ji vyučovat jako samostatný předmět. Dále je projekt určen redakcím školních časopisů, včetně učitelů, kteří tyto redak- rozcvičce už začaly jednotlivé workshopy. ce vedou. Svár mezi rozumem a emocemi Kreativní workshopy V této dílně se rozebíraJednou z hlavních aktilo téma Voda ze všech stran. vit projektu jsou semináře Probíhala bouřlivá diskuze mediální tvorby pro učitele, o této významné složce přív nichž účastníci získají zkurodního bohatství. Obstošenosti s médii z pozice jejich jí pouze faktografická výuka tvůrců. Jeden takový se uskuv porovnání s emocionálním tečnil v červnu v Praze, kdy během celého dne probíha- působením médií? Jak zapoly jednotlivé workshopy. Po jit žáka do diskuze, aby nebyúvodním přivítání se účastní- la výuka jen pouhým výčtem ci rozdělili zcela libovolně do faktů, ale aby si z hodiny něco skupin a v nich se pod vede- odnesl díky silným zážitkům? ním lektorů formou hry, kte- To i další otázky a problémy rá ovšem souvisela s určitým se postupně řešily během cetématem semináře, seznámi- lého dne. li, rozehřáli a naladili k další práci. Po této půlhodinové

Další workshop byl věnován reklamě v proměnách času – jak můžeme z dané reklamy číst či odhadovat, jaké politické, hospodářské nebo jiné události se děly v době jejího vzniku. Získané zkušenosti se dají uplatnit v hodinách dějepisu. Média ve službách vědy, obraz ženských a mužských rolí a stereotypů v médiích, tvorba a vedení školního časopisu – každé z těchto témat má i ve škole své opodstatnění a je pro žáky i učitele důležité, ale dokážeme s nimi pracovat? Ti, kteří se zúčastnili workshopů, jsou zas o krůček dále v poznávání světa kolem nás a také v seznámení s možnostmi realizace ve školních lavicích.

úprava fotografií, ale samotný obraz, který vznikne stisknutím spouště. Co jsme to vlastně nafotili? A co jsme vůbec chtěli nafotit, jaký byl původní záměr? Co mohou čtenáři vyPublikace Média tvořivě číst z fotografií? Kdo je autoWorkshopy končily v pět rem a jak se dívá na svět? Ti, hodin odpoledne. Závěrečné kteří pracovali v tomto workshopu, si zkusili být autory společné setkání začalo premiérovými filmy z videotvora následně i kritiky. by, všechny byly zaslouženě odměněny potleskem všech Videotvorba Krátké seznámení s teo- účastníků v sále. Na úplný závěr proběhl rií, prohlídka kamery a pak už připravit scénář, natočit křest nové publikace Média potřebné záběry, sestříhat, tvořivě (metodická publikace ozvučit a připravit k promítá- pro mediální výchovu s 50 lekní, tak to byl úkol pro všechny, cemi mediální výchovy), ktekteří se přihlásili do této dílny. rou připravilo Aisis pro škoVizuální komunikace Obsahem tentokrát nebyla Každý si lehce ověřil, že nato- ly. Součástí publikace je CD čit skutečně kvalitní pouze tří- s editorem a dalšími programinutový film není žádná le- my, které se dají okamžitě vygrace. Sedm hodin určených užít v práci s dětmi. Tuto pupro práci bylo velice krátkých. blikaci dostal i každý účastník Tvorba filmů účastníky doslo- setkání. Semináře probíhají prava chytla a všichni se už těší, videlně, stačí se včas přihláaž budou moci zasvětit do této sit. To včas je velice důležité, práce i své žáky. protože mnozí z těch, kteří se Novinářem na vlastní kůži už seminářů zúčastnili, se rádi Obsah tohoto worksho- vracejí znovu. pu byl velice zajímavý. Kaž- Kontakt: dý se stal fiktivním noviná- Mgr. Helena Jiráková řem a mohl si sám zkusit, jak Aisis o. s. se tvoří zpráva. Opět je to ide- Gorkého 499, Kladno ální příležitost pro využití ve Tel.: 312 245 818 školách při práci se žáky v růz- [email protected] Připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ ných předmětech.

8

Převoz uprchlíka

Změna zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. Zákon č. 109/2002 Sb. byl doplněn zákonem č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky. Změna spočívá v doplnění dosud platného textu zákona o „vložený“ § 40 a), který zní: „Pokud zařízení nezajistí bezodkladný převoz dítě-

te s nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou, které z tohoto zařízení uprchlo, z útvaru policie, který dítě zajistil, je povinno hradit Policii České republiky náklady vzniklé převezením dítěte do zařízení.“ Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.

Úprava pracovní doby

Mám dítě ve věku šesti let. Požádala jsem ředitele školy z důvodu péče o dítě o úpravu pracovní doby. Zaměstnavatel se svým rozhodnutím váhá. V ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce je uvedeno: „Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let ... o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.“ V případě žádosti podle tohoto ustanovení zákoníku práce jde o právo žadatele, kterého se lze domáhat. Důvodem zamítnutí žádosti jsou pouze vážné pro-

E

NC

PE

G Gymnázium

Gymnázia jsou školy, o kterých se vypráví lidová pověst, že jsou elitní. Mýtus pochází patrně z meziválečného období, kdy tyto školy poskytovaly takzvané klasické vzdělání, a trochu také z poválečných let, kdy poskytovaly vzdělání. Dnes poskytují především příležitost k zamyšlení nad tím, jaké důsledky na kvalitu výuky má princip financování škol podle počtu přijatých studentů. Zajímavý mezník v novodobé historii českých gymnázií představuje rok 1990, kdy tehdejší ministr školství Petr Vo-

vozní důvody, jejichž existenci musí být zaměstnavatel schopen prokázat. V tomto smyslu rozhodují i soudy. Jako příklad uvádím rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cdo 612/2006 ze dne 5. června 2007, kde je mimo jiné uvedeno: „Žádost zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujícího o dítě mladší než 15 let anebo zaměstnanpěnka obnovil gymnázia s víceletým vzdělávacím cyklem. Dal se při té příležitosti slyšet, že to budou školy pro pět až sedm procent nejnadanějších studentů, čemuž řada lidí uvěřila. Byla už taková doba, že se hodně věřilo. Češi se dávali houfně křtít, Prahou táhly oranžové zástupy vyznavačů Kršny a v pedagogických kruzích došla sluchu slova o spáse, která přichází skrze dvanáctileté gymnazisty. Dnes u nás na 313 čtyřletých gymnázií připadá 278 gymnázií osmiletých a pověra o výlučnosti gymnaziálního vzdělávání se udržuje hlavně na venkově, kam jen tu a tam zavítá krajánek a za nocleh a trochu toho oukropu vypravuje haverlantům před spaním tu o elitních školách. Malé stádce věrných navíc decimují další a další rány osudu, jako třeba zjištění učiněné

ce, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu, je zaměstnavatel povinen sjednat v pracovní smlouvě, popřípadě jinak oprávněným zaměstnancům povolit kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní nebo kratší pracovní doby způsoby uvedenými v ustanovení § 86 zákoníku práce. Takovou žádost smí zaměstnavatel odmítnout, jen jestliže vyhovění žádosti brání vážné provozní důvody. Při posuzování, zda jsou na straně zaměstnavatele dány vážné provozní důvody ve smyslu ustanovení § 156 odst. 2, § 270 odst. 1 nebo § 270 odst. 2 zákoníku práce, je rozhodný stav provozu zaměstnavatele, jaký tu je v době, v níž dochází k posuzování opodstatněnosti žádosti o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené tý-

denní pracovní doby. Ze stavu v době, v níž je posuzována žádost oprávněného zaměstnance o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je třeba při posuzování vážnosti provozních důvodů vycházet jak při zkoumání povahy provozu a dalších skutečností o organizačně technických poměrech zaměstnavatele, tak i při posuzování množství (počtu) zaměstnanců působících u zaměstnavatele, možností jejich vzájemného zastupování a možnosti (úrovně) jejich odměňování za vykonanou práci.“ Soud spornou záležitost posuzoval podle tehdy platného zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.). Nový zákoník práce ale obsahuje úpravu obsahově shodnou, proto lze citovaný rozsudek využít.

Na vaše otázky odpovídá Mgr. Ing. Vít BERKA

v souvislosti s výzkumem PISA 2003. Mezi 10 000 žáky a studenty sledovaného věku s nejlepšími výsledky nebylo 10 000 gymnazistů, kteří do příslušných ročníků víceletých gymnázií právě chodili, jak by to bylo přirozené. Bylo jich tam s bídou čtyřicet procent, což znamená, že většina nejnadanějších žáků chodila v té době na základky. Na gymnázia místo nich chodili jiní a za nimi chodily peníze, jak se to prý má dít a jak je to správné. Teď se úroveň výuky na gymnáziích chystá zvýšit Výzkumný ústav pedagogický Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnaziální vzdělávání. Pomáhá mu v tom Cermat, který gymnazistům nabídl možnosti demokraticky si zvolit nižší úrovně maturity. Na nejvyšší úrovni přitom probíhají rozhovory o tom, zda má gym-

názium připravovat své absolventy jen pro nižší, nebo i pro vyšší úroveň maturity, přičemž ze zákona ho k přípravě na vyšší úroveň nelze přinutit. Není teď úplně jasné, jak se k sobě mají dvě úrovně maturity s jednou úrovní RVP GV a co má vyšší a co má nižší prioritu. Všeobecný trend v českém vzdělávání nicméně nasvědčuje tomu, že starosti s definováním vyšší a nižší úrovně maturity nás brzy přejdou, protože na maturitu bude mít brzy každý občan zákonný nárok. Bude ji dostávat hned při narození s rodným listem a spádová střední škola mu ji v devatenácti jenom potvrdí. V přízemí se bude potvrzovat nižší úroveň, v prvním patře vyšší. Bude pak záležet jen na míře motivace jednoho každého studenta, kolik bude chtít své maturitě obětovat. Petr KUKAL

9

O zdraví žáků i zaměstnanců se staráme Znáte je?

FOTO: ARCHIV

T

o, že je Základní škola Prameny v Karviné-Ráji sportovní školou, Školou podporující zdraví nebo EKOškolou, vědí ve městě mnozí. Ale že jsou Prameny jediným nevýrobním podnikem, jedinou školou v celé České republice, která získala titul Podnik podporující zdraví, ví málokdo.

Všechno začalo v květnu letošního roku, kdy se škola přihlásila do soutěže vyhlášené ministerstvem zdravotnictví. V srpnu proběhl na Pramenech audit za účasti zástupců Centra pracovního lékařství. Audit byl zaměřen na kvalitu ochrany a podpory zdraví zaměstnanců podle Kritérií kvality podpo-

ry zdraví na pracovišti pro malé a střední podniky. Na základě provedeného ověřování získávají Prameny v roce 2008 titul Podnik podporující zdraví II. stupně na tříleté období, do roku 2011. Prameny se zároveň jako jediná škola u nás přihlásily do evropské kampaně Move Europe -Evropa v pohybu, aby prokázaly své konkrétní snahy o snižován snižování zdravotního rizika zaměstnanců v oblastech zaměstna kouření, nevhodného stravování, nízké fyzické aktivity a stresujícího pracovního prostředí. Audit pro účely evropské soutěže podniků ke zlepšení životního a pracovního stylu zaměstnanců rovněž přinesl úspěch: právo užívat logo Move Europe.

P

školám, ve kterém přibližuje žákům základních a středních škol díla světové literatury a divadla. Přímo k vám do školy si tak můžete mimo jiné objednat Oidipa Vladaře, Dona Quijota, Kytici, Fausta či S vyloučením veřejnosti. Nejmenší žáci ocení například Ferdu mravence nebo show Jak se dělá divadlo. Malovinohradská dramaturgie je postavena na žánrově rozdílných inscenacích a různých typech herectví. A tak od psychologického dramatu přes improvizaci a balady nemusíme daleko k jedinečné českokrumlovské commedii dell‘arte. Mezi

ROGER TABOR

Pavla ZIEMBOVÁ

Méně někdy více, malé někdy velké S

názvy bývá potíž – u recenzí, u her, u divadelních souborů. Jestli původní herecká skupina No-Ne někdy tušila, že změnou názvu na vtipnou alternativu Divadla Na Vinohradech potenciálním divákům zamotá hlavu, pak ji ani ve snu nenapadlo, že jinak výstižné pojmenování Malé vinohradské divadlo je vlastně, vzhledem k obecnému divadelnímu povědomí, komerčně špatným tahem. Jako by právě na tento krok jinak prosperující divadlo neustále mediálně doplácelo. MvD se do povědomí diváků dostává přes ty nejmladší – a sice projektem Divadlo

100 způsobů, jak rozumět vaší kočce

největší novinky patří inscenace Berta v režii Davida Drábka nebo Staré pověsti české (režie: Peter Chmela). Berta vypráví příběh mladé ženy, který začíná a končí v nemocnici, a po cestě zavadí o každý detail, kterým se jednotlivé etapy české historie vyznačují, a to od dnešní amerikanizace přes punk a jógu k céčkám a tatínkům s karafiáty. Úžasně sebeironická je hlavní hrdinka Berta ztvárněná Ivanou Huspekovou. Berta je pravdivá, je dojímavá a je tu pro všechny. Budou ji hrát celou příští sezonu v Divadle Minor.

Podivili jste se někdy, proč kočka přede i u veterináře nebo proč vám vytrvale nosí „dárky“ ze zahrady, i když jí za to nadáváte? Význam chování vaší kočky není vždy zřejmý na první pohled, ale pro všechno, co dělá, existuje velmi dobrý důvod. Abyste jejím důvodům lépe porozuměli, obstarejte si tuto knihu z nakladatelství Mladá fronta. Ocení ji nejen milovníci koček, ale například i učitelé přírodopisu. Bezpochyby mnohé ukázky z textu nadchnou i jejich žáky.

Linda DUŠKOVÁ

Poučení a inspirace ze zahraničí

oukazování na to, jak je stále ještě něco jiné v západních demokraciích než v našem malém Česku, se už stalo módním zaklínadlem mnoha českých politiků. Zajímavé ovšem je, že tento argument vytahují obvykle pouze tehdy, když se něco zdraží. Pak argumentují tím, že ani po zdražení to ještě zdaleka nedosahuje cen, které „jsou obvyklé“ v těchto zemích. Až má prostý občan dojem, že v těch cenách chtějí opožděně realizovat staré, nenaplněné socialistické heslo o tom, že západní, kapitalistické státy nejen do-

ženeme, ale i předeženeme. To, že srovnávají obvykle jen ceny, a nikoliv také platy či kupní sílu občanů těchto zemí s našimi domácími poměry, jim zřejmě nijak nevadí. I ve školství po listopadu 1989 často hovoříme o poučení a inspiraci z těchto zemí. Při snaze něčemu se přiučit bychom měli ale mít i komplexní pohled. A registrovat například i to, že v první polovině roku došlo ve Velké Británii k největší jednodenní stávce za posledních deset let, které se účastnilo 400 tisíc občanů. Stávka byla vyhlášena

proti snižování kupní síly a proti špatným podmínkám pro odchod do důchodu. Ze 400 tisíc stávkujících bylo 200 tisíc učitelů. Stávkující učitelé, kteří ve Velké Británii takto neprotestovali již 21 roků, zcela ochromili činnost jedné třetiny škol. Šli do stávky přesto, že jejich platy jsou na úrovni 110 procent celostátních platů. Podle poslední oficiální zprávy ČTK dosahoval v roce 2007 průměrný měsíční plat zaměstnanců v regionálním školství 88,6 procenta celorepublikového průměru a na průměr

dosáhli pouze učitelé základních a středních škol, zatímco učitelky mateřských škol byly pouze na úrovni 85,6 procenta průměru. Před deseti lety přitom tehdejší vláda vyhlásila, že bude usilovat o to, aby plat učitelů dosáhl 130 procent celorepublikového průměru. Kdeže ale loňské sněhy, sliby a slibující politici dnes jsou! Proto až se příště opět bude vážně a učeně mluvit, že bychom se měli západoevropským školstvím inspirovat, měli bychom pečlivě zvažovat v čem. František MORKES

10

Vyučovací doba žáků v českých a zahraničních školách

Jedním z témat, kterému je v publikaci OECD Education at Glance věnována pozornost, je rozsah vyučovací doby v jednotlivých zemích.

Celková předpokládaná vyučovací doba V zemích OECD činí celkový počet vyučovacích hodin, kterých se žákům ve věku 7 – 14 let dostalo, v průměru 6907 hodin. Nejméně vyučovacích hodin mají žáci v Estonsku (5644 hodin), nejvíce pak v Chile, Itálii a Nizozemí, kde jde o více než 8000 hodin. Česká republika se řadí k zemím s nižším rozsahem celkové předpokládané vyučovací doby, kdy žáci stráví ve škole 6286 hodin. V tomto počtu je zahrnuta jak povinná, tak nepovinná výuka, kterou jsou školy povinny žákům poskytnout. Rozsah předpokládané povinné vyučovací doby velmi dobře vymezuje teoretické zatížení žáků, ale nemůže být interpretován jako skutečné vyučování, kterého se žákům dostalo během jejich vzdělávání v počátečním vzdělávání, neboť v některých zemích s vyšším hodinovým zatížením žáků je počet let povinné školní docházky kratší a k odchodu žáků ze vzdělávacího systému dochází dříve; v jiných zemích je doba studia rozložena do více let prostřednictvím většího celkového počtu vyučovacích hodin.

Povinná vyučovací doba Celková povinná vyučovací doba je odhadována jako počet hodin, během kterých jsou žáci vyučováni jak v povinné části, tak v povinně flexibilní části kurikula (v našich podmínkách v povinně volitelných předmětech). Ve většině zemí je u žáků ve věku 7 – 8 let a 9 – 11 let rozsah předpokládané vyučovací doby shodný s povinnou výukou, u starších věkových skupin je to již méně časté. Česká republika patří k zemím, ve kterých je předpokládaná doba výuky povinná u celé věkové skupiny 7 – 14 let. Mimo Českou republiku patří do této skupiny Belgie (vlámská část), Dánsko, Německo, Řecko,

Island, Japonsko, Korea, Lucembursko, Mexiko, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Chile, Estonsko a Slovinsko.

Roční rozsah povinné výuky V rámci formálního vzdělávacího systému mají země OECD rozvržen průměrný roční rozsah povinné výuky ve třídách následovně: 770 hodin ročně ve věku 7 – 8 let, 810 hodin ročně ve věku 9 – 11 let a 896 hodin ročně ve věku 12 – 14 let. Průměrný počet hodin povinné výuky v typickém vzdělávacím programu 15letých činí v průměru 910 hodin ročně. V České republice byl rozsah výuky v roce 2006 následující: ve věku 7 – 8 šlo o 655 hodin ročně, ve věku 9 – 11 let o 776 hodin ročně, ve věku 12 – 14 let 892 hodin ročně a u 15letých jde v průměru o 960 hodin ročně. Česká republika je v počtu hodin povinné vyučovací doby u mladších věkových skupin mírně pod průměrem zemí OECD, se stoupajícím věkem se rozsah vyučovací doby zvětšuje a průměr zemí OECD v počtu vyučovacích hodin překračujeme.

Rozložení povinné vyučovací doby V zemích OECD žáci ve věku 9 – 11 v průměru stráví 50 procent z povinné vyučovací doby výukou tří základních předmětů: čtení, psaní a literatura (23 %), matematika (16 %) a přírodní a společenské vědy (8 %). V průměru 7 procent vyučovacího času je věnováno výuce cizích jazyků. Společně s výukou společenských věd, umění a tělesné výchovy formuje těchto sedm předmětů značnou část kurikula ve všech zemích OECD. V České republice je výuka u žáků ve věku 9 – 11 let rozložena následovně: čtení, psaní a literatura 24 procenta, matematika 19 procent, přírodní a technické vědy 9 procent, společenské vědy 11 procent, moderní jazyky 13 procent, umění 14 procent a tělesná výchova 8 procent. Čtení a psaní je věnován největší podíl v kurikulu ve většině zemí, avšak neplatí to vždy. Například v Austrálii je výuce čtení a psaní věnováno pouze 13 procent vyučovací doby, naopak ve Francii, Mexiku a Nizozemí je to více než 30 procent. Značné rozdíly jsou i ve výuce cizích jazyků, které je věnováno méně než 1 pro-

cento vyučovací doby v Austrálii, Anglii, Japonsku, Mexiku a Nizozemí, kdežto v Lucembursku jde o 21 procento povinné vyučovací doby. U žáků ve věku 12 – 14 let je v zemích OECD výuce tří základních předmětů věnováno v průměru 40 procent povinné vyučovací doby: čtení a psaní (15 %), matematice (13 %) a vědám (11 %). V této věkové kohortě je již relativně větší část kurikula věnována výuce cizích jazyků (12 %) a společenským vědám (12 %), kdežto výuce umění je věnováno méně času (8 %). V České republice je u této věkové skupiny vý-

ší než u žáků ve věku 9 – 11 let. Naopak v Irsku a Švédsku je rozdíl mezi těmito podíly menší než 5 procent. Ve většině zemí OECD je počet hodin povinné výuky pevně stanoven. Kromě povinné části však mají studenti různou úroveň míry svobody ve výběru předmětů, které se chtějí učit. Například v Austrálii má vysokou míru flexibility v povinném kurikulu, kdy u žáků ve věku 9 – 11 let je flexibilních 59 procent povinného kurikula a u věkové skupiny 12 – 14 let jde o 43 procenta. Česká republika patří k zemím (Belgie, Island, Japonsko, Korea, Nizozemí, Špa-

Celkový počet vyučovacích hodin ve veřejných školách u žáků ve věku 7 až 14 let (2006) 10 000 věk 7-8

věk 9-11

věk 12-14

8 000

6 000

4 000

2 000

0

Chile Itálie Nizozemí Austrálie Nový Zéland Belgie (fran.část) Francie Mexiko Izrael Irsko Anglie Řecko Portugalsko Belgie (vlám.část) Turecko Španělsko Rakousko Lucembursko Island Dánsko Japonsko Česká republika Maďarsko Německo Korea Švédsko Norsko Slovinsko Finsko Estonsko

Při porovnávání rozsahu vyučovací doby u žáků ve věku 7 – 14 let v jednotlivých zemích byla pozornost zaměřena jednak na celkovou předpokládanou vyučovací dobu a jednak na povinnou vyučovací dobu. (Vyučovací doba je přepočítávána na 60minutové hodiny, a to z důvodu možnosti porovnání dat, neboť v jednotlivých zemích je vyučovací hodina různě dlouhá.)

Zdroj: OECD

uka rozložena takto: čtení, psaní a literatura 12 procent, matematika 13 procent, přírodní a technické vědy 20 procent, společenské vědy 16 procent, moderní jazyky 10 procent, umění 8 procent a tělesná výchova 7 procent. Rozdíly v procentuálním rozložení povinné výuky věnované jednotlivým předmětům u žáků ve věku 9 – 11 let a u žáků ve věku 12 – 14 let jsou patrné ve většině zemí OECD. V průměru zemí OECD je podíl času věnovaného výuce čtení, psaní a literatuře u žáků ve věku 12 – 14 let o jednu třetinu nižší, než je tomu u žáků ve věku 9 – 11 let. Podobné rozdíly jsou i v čase věnovaném výuce sociálních věd a cizích jazyků. V České republice a dále v Anglii, Řecku, Mexiku a Nizozemí je podíl času věnovaného povinné výuce čtení, psaní a literatuře u žáků ve věku 12 – 14 let takřka o polovinu men-

nělsko, Chile, Estonsko a Slovinsko), ve kterých bylo v roce 2006 jako flexibilní povoleno 10 procent a více z povinného kurikula. Pro upřesnění je však nutné konstatovat, že v České republice jde o flexibilní výuku pouze z pohledu ředitele školy, nikoli žáka. Žáci mají „flexibilní“ pouze volbu v rámci povinně volitelných předmětů. Je nutné také zdůraznit, že jde o údaje z roku 2006. V současné době bude situace v důsledku zavedení školních vzdělávacích programů zcela jiná. V zemích OECD mohou žáci ve věku 7 – 14 let očekávat, že stráví vyučováním v průměru 6907 hodin. Ve věku 7 – 8 let mohou očekávat 1591 vyučovacích hodin, ve věku 9 – 11 let jde o 2518 hodin a ve věku 12 – 14 let pak jde o 2798 hodin. Většinu celkové vyučovací doby tvoří povinná vyučoPavlína ŠŤASTNOVÁ vací doba.

11

Co nevíte o kolektivním vyjednání Má zaměstnavatel povinnost v případě jednání o kolektivní smlouvě jednat i s odborovými organizacemi, které kolektivní smlouvu nepodepsaly? Zaměstnavatel se v kolektivní smlouvě zavázal poskytovat finanční dar odborovým organizacím na jejich organizační činnost. Zaměstnavatel odmítá tento finanční dar poskytnout odborovým organizacím, které nejsou účastníky kolektivní smlouvy. Je jeho postup oprávněný?

U

zavírání kolektivních smluv je upraveno v § 22 až 29 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a v zákoně č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Podle § 22 zákoníku práce (dále jen „ZP“) má právo uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance odborová organizace, která ji uzavírá za všechny zaměstnance, bez ohledu na odborovou organizovanost. Pokud ovšem u zaměstnavatele působí více odborových organizací, je nutné při kolektivním vyjednávání postupovat podle § 24 odst. 2 ZP. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi. Odborové organizace v tomto případě vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance pouze společně a ve vzájemné shodě. Toto pravidlo neplatí, pokud se dotčené odborové organizace mezi sebou a se zaměstnavatelem dohodnou na tzv. jiném postupu – například že kolektivní smlouvu bude uzavírat jen některá z nich, nebo že každá odborová organizace bude vyjednávat vlastní kolektivní smlouvu. V případě odborové plurality by tedy kolektivní smlouva uzavřená pouze jednou odborovou organizací nebo jen některými z nich (aniž by existovala „dohoda o jiném postupu“) byla neplatná. To se netýká kolektivních smluv uzavřených odborovou organizací či několika odborovými organizacemi, které měly u zaměstnavatele největší počet členů a které byly uzavřeny v období od 1. ledna 2007 do 14. dubna 2008 (účinnost nálezu ÚS, který zrušil část ustanovení § 24 odst. 2 ZP), kdy byl tento postup za určitých podmínek zákonem připuštěn. Na situaci, která je popsána v dotazu, zákon výslovně nepamatuje, a je tudíž nutné konkrétní postup z dotčených právních předpisů dovodit. Zároveň nelze opominout judikaturu, která se k této problematice vztahuje, konkrétně rozsudek

Nejvyššího soudu České republiky 21 Cdo 223/2004. Jak vyplývá z ustanovení § 25 ZP, je kolektivní smlouva závazná pro její účastníky, tzn. pokud jde o odbory – pro odborovou organizaci, která kolektivní smlouvu uzavřela. Odborové organizaci, která není smluvní stranou, nemohou z takové kolektivní smlouvy vznikat žádná práva ani povinnosti, výjimkou je pouze odborová organizace, za niž kolektivní smlouvu uzavřel odborový svaz. V odůvodnění výše citovaného rozsudku se uvádí, že nelze souhlasit s názorem, podle kterého se nově vzniklá odborová organizace stane smluvní stranou platné kolektivní smlouvy dnem, kdy u zaměstnavatele začala působit. Změna okruhu účastníků platné kolektivní smlouvy může být vyvolána pouze souhlasným projevem vůle smluvních stran. Ustanovení § 24 odst. 2 ZP upravující společný postup odborových organizací při sjednávání kolektivních smluv se použije až v případě, že u zaměstnavatele působí vedle sebe více odborových organizací v době, kdy se kolektivní smlouva sjednává. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 8 odst. 5 zákona o kolektivním vyjednávání se při změně kolektivní smlouvy postupuje jako při jejím uzavírání, je při zahájení kolektivního vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvě nutné respektovat změnu situace, ke které u zaměstnavatele v průběhu platnosti kolektivní smlouvy došlo. Z uvedeného vyplývá, že pokud nebude v daném případě mezi zaměstnavatelem a dotčenými odborovými organizacemi uzavřena dohoda o jiném postupu, musí všechny odborové organizace zahájit vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvě společně, nebo v případě, že kolektivní vyjednávání zahájí zaměstnavatel, na jeho návrh společně reagovat. Jestliže tedy dojde k vyjednávání o dodatku k platné kolektivní smlouvě, stane se smluvní stranou kolektivní smlouvy i od-

borová organizace, která původní kolektivní smlouvu neuzavřela. Tím, že jsou původní smluvní strany kolektivní smlouvy povinny respektovat ustanovení o pluralitě odborů při kolektivním vyjednávání, dojde při jednání o dodatku automaticky k rozšíření počtu smluvních stran. Jestliže tedy původní smluvní strany kolektivní smlouvy zahájí při platném právním stavu kolektivní vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvě, de facto souhlasí s tím, že okruh účastníků smlouvy bude rozšířen. Zahájit kolektivní vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvě totiž není povinností původních smluvních stran – pokud by k němu nedošlo, okruh smluvních stran a závaznost vzájemných smluvních závazků by zůstaly nedotčeny. Z naposled uvedeného vyplývá, že pokud platná kolektivní smlouva upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, nebo více odborovými organizacemi, které kolektivní smlouvu uzavřely, nebudou z ustanovení této kolektivní smlouvy nové odborové organizaci, respektive odborové organizaci, která není smluvní stranou kolektivní smlouvy, vyplývat žádná práva ani povinnosti. To se může týkat například závazku zaměstnavatele poskytovat odborové organizaci příspěvek na její činnost. Práva odborových organizací vůči zaměstnavatelům vymezená v kolektivních smlouvách jsou vždy součástí závazků smluvně právního charakteru (normativní závazky z kolektivní smlouvy se týkají toliko vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, z nichž vznikají nároky blíže neurčenému okruhu jednotlivých zaměstnanců). Smluvně právní závazky z kolektivní smlouvy mají (na rozdíl od normativních) povahu dohody mezi stranami kolektivní smlouvy, tj. zaměstnavatelem nebo organizací zaměstnavatelů na straně jedné a odborovou organizací na straně druhé, které jsou vůči sobě

v rovném právním postavení. Obsah takto založeného právního vztahu (tj. práva a povinnosti smluvních stran) i okruh jeho subjektů lze měnit pouze se souhlasem zúčastněných smluvních stran. I přes výše uvedené je však nutné respektovat čl. 27 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a ratifikované úmluvy MOP, zejména úmluvu č. 98 o právu se organizovat a kolektivně vyjednávat, které zakazují jakékoli zvýhodňování některých odborových organizací na úkor jiných v podniku nebo odvětví. Proto by bylo rozhodně vhodné, aby v takových případech byly vzájemné vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi upraveny nově s ohledem na uvedený zákaz diskriminace. Zaměstnavatel je v každém případě povinen vytvořit nově vzniklé odborové organizaci na svůj náklad podmínky pro řádný výkon její činnosti v souladu s § 277 ZP. Pro úplnost je třeba uvést, že právní úprava nebrání tomu, aby právě s ohledem na smluvně právní charakter závazku k poskytnutí příspěvku na činnost odborové organizace bylo dohodnuto, že takový příspěvek bude poskytnut všem odborovým organizacím, které u zaměstnavatele v době uzavření kolektivní smlouvy působily, tj. mohlo by jít o plnění ve prospěch třetího. Sjednání výše příspěvku a dohodnutý postup jeho dělení mezi odborové organizace v tomto konkrétním případě by totiž uvedenému napovídal. U nově vznikajících organizací je situace poněkud jiná, neboť původní organizace zastupovaly všechny zaměstnance, tzn. i jejich činnost a náklady se týkaly všech zaměstnanců, a nyní by do systému vstupoval někdo nový, kdo by část prostředků při stejném okruhu zaměstnanců chtěl pro sebe, aniž s ním mohlo být při uzavírání kolektivní smlouvy počítáno. Zpracoval Vít BERKA Zdroj: Stanovisko Legislativní rady ČMKOS ze dne 2. září 2008

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce ììì£èéÖ×Þáä£Øï

Dodáváme vodu již do stovky škol. Zajistěte si i Vy pitný režim pro své žáky a učitele! Nabízíme Vám: širokou paletu aquabarů různých velikostí kvalitní pramenitou vodu ze 70 metrů hlubokého vrtu z CHKO Kokořínsko rozvoz vody zdarma až k Vám vratné barely, které šetří přírodu flexibilitu při způsobu placení ËÆ ÀÅÌ ÂÐ ÍÐÍ ÆÉÅ2 ¹ Æ»

Ì&À˗ʼ—ÇÊ˗Á¼—Á¸ÂƗ¿É¸¥ www.rosana.eu VOLEJTE MODROU LINKU

ÆÛÙæéåoÚà—ßæ—íðíàåìãࣗÛgëà—ßæ—äàãìáo±—åæíf—Ê˸¹ÀÃƗê—äæíܗÜØêð—ÜéÞ楗 ¾éØăëæí[—ëì•âؗçéæ—ñØd[ëÜdåoâð—êܗêëàêâØÚoä—äÜÚßØåàêäÜä ؗÜéÞæåæäàÚâ’ä—‹ÚßæçÜ䥗ÊØäæêëØëå[—íÜéñܗçéæ—çéØí[âð—Ø—ãÜí[â𥗗 ¸—çéæ—êåØÛåf—çêØåo¥

844 833 822 Volejte za cenu místního hovoru!

předplatné týdeníku školství rosana_inz_skolstvi_90x125_2.ind1 1

2.1.2007 14:30:39

Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.

OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: .................................................. ............................................................................................. Adresa: .................................................................................. ............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: ................................................................................. Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):

Podpis (u organizace razítko): ............................

TÝDENÍK

* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 29

1. října 2008

Datum: .............................

Èɶ·¾Áĕ¾ãéÚçãÖéÞäãÖᕼâ×½¡•ììì£èéÖ×Þáä£ØÚâÖÞᯕÞãÛä£ØïµèéÖ×Þáä£Øäâ

!!!!!! POZOR NOVINKA! Objednejte si aktuální výklad novely zákoníku práce!

Dne 1. ledna 2008 vstoupila v účinnost

technická novela zákoníku práce, obsahující přes 120 novelizačních bodů. Zhruba 20 z nich představuje pro praxi významné věcné změny. Výklad těchto změn, včetně nálezu Ústavního soudu, obsahuje současný aktuální dodatek k publikaci Nový zákoník práce, který Sondy vydaly koncem roku 2006. Knížku i nyní připravila JUDr. Marcela Kubínková s kolektivem renomovaných právníků ČMKOS. Cena 178 Kč, formát A5, brož. Pro předplatitele 10% sleva. Objednávejte na adrese: SONDY, s.r.o., nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, tel.: 234 462 319, fax: 234 462 313, e-mail: [email protected]

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 920 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.