Ročník I.
V e V a r š a v ě , d n e 31. p r o s i n c e 1 9 2 8 .
Číslo 15 a j 6 .
BUDITEL O R G A N -------------------------------
C E C H O S LO V Á K U V P O L S K U . VYCH ÁZÍ I. a 15. K AŽDÉH O M É SÍC E . -------------------------------
R ed a k ce a ad m in istrace pro V o ly ň : L uck, J a g iello ň sk a 16. —
A d m in istrace pro o sta tn í P o ls k o a zah ran ičí: W a r sz a w a , M a zo w ie ck a 1 1 .— “
POTĚŠITELNÝ ZJEV. M im ořádná valná schůze Č. M. S. konaná dne18. listopadu v D ubne utkvi zajisté na delší čas v pam ěti účastníků, jichž bylo asi 150. Od mi nulé valné schůze v Lucku stával se pom ěr m e zi přívrženci a odpůrci M atice, či lépe řečeno mezi jednotlivým i osobami její Správy, čím d á le tím napjatějším , brzdil její činnost, ba i ohro žoval další jeji existenci m ravně i hmotně. Touha po nápravě a shodě přivedla sem tak zn ačný počet lidí dobré vůle, jímž upřím ně zá leží na rozvoji naší větve. V prvé řad ě mělo se rozhodnouti, byla-li předešlá řá d n á schůze zá konitou a tudíž usnesení její pravoplatná, neb ne. Ta kola, k te rá nejvíce proti minulé schůzi protestovala a usilovně žádala o svolání mimom ořádné schůze, m ěla se vyjádřiti z jaké příči ny neuznává schůzi m inulou za zákonitou. Ku podivu celého shrom áždění ukázalo se, že kola tato, až na jedno — nem ěla ve schůzi ani jed noho zástupce.Pouze jeden delegát vystoupil v té to otázce, leč jeho argum enty byly vyvráceny. Bylo všem zřejmo, že různice a sváry byly vy volány podvratným i živly tém ěř zúm yslně z osob ní zášti a ješitností. Jiskrou do ohně mohlo býti čtení protokolu z minulé schůze, neboť v mysli účastníkův vy vstávaly opětně ty bouřlivé a trap n é scény i ostré útoky. A jíž se zdálo, že znovu se rozpoutají vášně ješitnosti a nedojde k shodě. V ětšina ře č níků nab ád ala ku klidu a rozvaze, a jejich slo va a napom ínání nevyzněly nadarm o. Stále obvi ňování správy M atice, že nic nedělá, aneb, že dělá to co dělati nemá, (její zásah do voleb) mělo se zde vysvětliti a projeviti správě buďto důvěru, neb nedůvěru. A když správa v plném počtu se poděkovala, přikročeno k novým vol bám, jejíchž výsledkem bylo, že zvoleny byly tajným hlasováním zase tytéž osoby. Pouze ta jem níkem zvolen byl jiný. zase nový důkaz, že
původcem nespokojeností a útoků byla tatáž skupina odpůrců. Světlým bodem schůze byla přítom nost p. poslance M eduny, kterýž si ne obtěžoval přijetí z V aršavy, aby využil této vzác né příležitosti a přispěl svým vlivem k urovná ní rozháraných pom ěrů a usm ířiti rozeštvané strany a jejich vůdce,což se mu tém ěř úplně podařilo, začež vysloven mu byl dík a uznání. Smír zdál se býti všeobecný. Tisknutí pravíc provázeno bylo bouřlivými potletky a provolá váním. Protestní schůze stala se schůzí smíru. Jistě že žádný z účastníků nelitoval že přijel, byť i považoval svolávání m im ořádné schůze na sklonku roku za zbytečné. O vzduší se vy čistilo jako po bouři. Stav věci se náležitě osvět lil, a lze předpokládatí, že veškeré štvaní a po m louvání ustane. Kéž by sjednocení to a smír ten byly trvalým i a opravdovým i. Jisté jest, že ješ tě zde či onde zbyla nějaká kapka trpkosti, a že se časem vyskytne nějaké nedorum ění či nespo kojenost. Pam atujm e však, že chybovati jest lidské, ale křivě posuzovati jest přím o ďá belské. Ku konci red ak to r P erný zmínil se o potře bě N árodníJednoty jakožto organisace, k teráž by hájila naše zájmy, národohospodářské, politic ké, náboženské i jiné, tak že by se tyto orga nisace jaksi navzájem doplňovaly a podporova ly. Zajisté, že celá naše veřejnost se shoduje v tom, že skutečně takovouto všeobecnou organisaci mítí musíme. J e st však žádoucno, aby n ut nost tuto uznala cela naše veřejnost, a každý z nás stal se netoliko členem, nýbrž i pracov níkem této organisace. Přátelé! Začněm ež již ko nečně budovati, neboť doposud jsme více boři li. N adchází roční doba, kdy ustává práce hm ot ná; vyplňme ji prací duševní, prací, vedoucí k našem u zdokonalování: tříbení charakteru a účelném u organisování. Kdo stojí — jde zpět! Ku předu — zpátky ni krok! J . Vlk.
NĚKOLIK POZNÁMEK O JU BILEJN ÍCH OSLAVÁCH V ČESKOSLOVENSKU. Oslavy jubilea 10 letého trvání republiky československé měly v celé republice průběh neobyčejně slavnostní, radostný a skvělý. Ani jeden rušivý ton nebyl zaznam enán. P raha se především vyznam enala. Tam propuklo nadše ní nad 10 letou svobodu spontánně v národní slavnost’ v pravém slova, smyslu, jaké u nás ode dne převratu nebylo. Lidé zapomněli na všechny nechuti osobní i politické a tříd n í a jednou za deset let zas pocítili jen radost a lásku. H erben se vyslovil o P ražanech toho dne, žě bylí všichni bez rozdílu krásní. J e to velmi trefné přirovnání neboť láska, a ta byla toho dne jediným obsahem srdcí P ražanů, zušlechťuje a dává člověku oduševnělou krásu a něžnost. V denním , všedním životě slyšíme vehni často vyslovovat nespokojenost s mnohými věcmi, za k teré republika často ani nemůže, ale jubileum dotklo se jakoby čarovným proutkem srdcí lidských, k terá zapom něla na všechny nechuti a plně si uvědom ila velikosti a krásy faktu, že máme m ožnost sam ostatně a o své vůli rozho dovat o veškerých věcech svého života. N ad šení vybuchlo způsobem přímo živelním. I jinde v republice oslavovali lidé tento pa m átný den jak nejlépe uměli. Důležité je, že se oslav zúčastnili i Němci a M aďaři. Zástupcové jejich v B ratislavě i v Košicích prohlásili, že v starém M aďarsku byli stejně v porobě drženi jako sedláci slovenští a teprve republika jim dala zrovna jako Slovákům veškerá lidská práva. Na Slovensku měly oslavy také velmi krásný a důstojný průběh. S tarý bouřlivák Hlinka si sice neodpustil, aby současně s krásnou řečí, kterou proslovil v den jubilea v R užom berku a o 2 dny později v Košicích, nenapsal do svého Slo v ák a štvavý článek proti Cechům, ale tato dvojakost už patří k jeho fysiognomii. Bez ní je Hlinka prostě nem yslitelný. Přes to byly jeho projevy, které pronesl v R užom berku a v Ko šicích za celistvost státní, za spolupráci s Cechy a za odboj proti M aďarům , kterým připom něl velice vhodně a důrazně všechny ty krutosti, někdy dokonce zhovadilosti, jimiž usilovali vy hubit nem aď arské národnosti, žijící na teritoriu bývalých U her, velmi důležitým projevem , n a m ířeným především do Pešti, kteráž do nedáv ná v Hlinku skládala své naděje. Jisto je, že tyto oslavy přinesly mnoho po sitivního do našeho života. Způsobily, že jsme revidovali, co se už vykonalo, ale i co nás
ještě čeká M nohým byly podnětem k úvahám, jakým i cestam i se má ubírat další náš vývoj a další naše práce. Najvážnější v té příčině projev učinil sám p. president. V ětšin a těchto projevů vyzněla v tom smyslu, že je tře b a dále usilovné, nezištné práce, spravedlnosti jedněch k druhým , vzájem né důvěry a především lásky. Z krátka je potřeba, aby celý náš veřejný život byl postaven na základy přísné m ravnosti. M ravnost se musí státi obsahem našeho života soukrom ého i veřejného. S tarý život předešlých útvarů státních a společenských byl osnován na principech sobeckých, kdy vlastní prospěch lidi vedl i k podvodům , tře b a i zločinům. Proti tomu stojí heslo Husa, k terý si přál pro každého pravdy. P ravda, m ravnost, dobro a hlavně obě tavost byly obsahem zásad, učení a života našich buditelů. Jích zásadám zůstaňm e věrni i v budou cnosti. Tyto zásady přivedly naši věc k vítěz ství, ony jediné jsou s to, aby nám udržely svobodu a sam ostatnost i do budoucnosti. Ci. Bezděk.
PR O D E J CHMELE A NAŠE TĚŽKOPÁDNOST V SDRUŽOVÁNÍ. A n t. Flengr v Boholubech. Chm elařstvím, jako jedním z výnosných od větví v rolnictví u nás na Volyni zabývají se převážně Češi jakožto m enšina kulturní, vyzna čující se velikou pracovitostí a spořivostí. Jestli cokoliv v rolnictvě vyžaduje hojné píle, dohledu a práce, tož jistě pěstění chmele žádá toho dvoj násob. Prodej však, totiž n áh rad a za všechno mozolení se ve chmeli, jak se děje u nás na Vo lyni, to prostě přesahuje všechny m eze lídskostiNáš ubohý český člověk vůbec jest velice rád, počítaje to přím o za štěstí, když prodá chmel za poloviční světovou cenu, jen když mu nezůstal. V prvni řad ě arcíť jsme si tohoto neblahého zje vu vinní sami. My jsme se dosud nenaučili ani tomu co um ějí naši sloužící (o stavech jiných ani nemluvě) totiž: sdružování se. Je n jedinco vé naší hraji si na jakési vůdcovství, domné vajíce se, že pro nás, a zvláště pro ně to stačí, když někoho neb něco naše české bezohledně možnými i nem ožným i způsoby zkrítisuji a ztrýzní. J e st nutno, ba nezbytno, bychom ne jen dovedli organisovatí se národohospodářsky, nýbrž i politicky, ideově a program ově. A by m alíchernošti, kteréž staly se malými charaktéry v řad ách naších ohřívali jednou za
m ěněny byly. „P ro lid, nikoliv pro jedince", toť heslo dnešni doby. Osobni záště a libůstky musi být důstojně překonány. O rganisace tře b a jen národohospo dářská, vyžaduje vzájem né důvěry, aby nebylo nikde poruchy a tříštění, vyžaduje, bychom so becké choutky jedinců podřizovali zájmům celku. Je n tak možno mezi lid vlévati m orálku a smysl pro povinnost, om ezovati sobectví. Sku pují u nás na Volyni chmel firm y židovské na m alé výjim ky — nesvědomité, tak že rolnictvo naše system aticky olupují. Naši lidé z bázně, by jím chmel nezůstal, běhají z jedné firm y do d ru hé, posléze za nejm enší možnou cenu, chmel s okázalou radosti prodávají. A však kdo by se dom níval že na tom dosti — ten by se kruté k la mal: chmel se přiveze kupci a tento tep re toho pěstitele českého pěkně oholí jak na váze, tak na ceně, ta že vlastně obdrží polovic toho, žač původně chmel byl prodán... A toto lichvaření provozuje se léta nejen s chmelem, nýbrž také s jeletovým semínkem, cukrovu řepou a p. K dy bychom však měli řádnou naši rolnickou orga nismů, nejen že by takto hrozně s námi jednáno býti nemohlo, nýbrž tvořili bychom organisovaný celek, jenž by důstojně representoval zde n a ši českou m enšinu, politicky, národohospodář sky, m orálně i hm otně. Záložny naše by intesivně pracovaly ku pomoci a zdaru našeho rolnic tva. K aždý pak z nás byl by o všem náležitě pou čen a informován, hm otně podpořen, tak by ne byl nucen nesvědom itém u obchodniku lézt na vějičku slovem: dali bychom výhost každoroč nímu strachu z prodeje chmele a j. P ředseda naši české m atice školské p. M esner radí, by chom s prodejem chmele obrátili se na Ú střední Jed n o tu v Československu v Zatci, by přijala nás pod ochranu před zhoubným zdejším prodejem chmele. M yšlénka zajisté dobrá a praktická, ale provésti bez řád n é naší organisace, nelze jí nikterak. Mohli bychom vyznačíti sjezd třeb a v Dubně, důsledně každá obec by vyslala k tomu účelu svoje delegáty a tam bychom se definitiv ně o všem poradili a vhodné resoluce vynesli... Vždyt, když vyžaduje toho naše M atička, tož i v nadbytečném počtu se sjeti umíme a během m noha hodin o běžných potěbách M atičních porokovati dovedem e. Protož nebudm e tak ne m oudří bychom naše mozoly lacino prodávali, a chytřejší nás lehce a kvapně bohatl z naší p ráce a těžkosti. V Československu na př. sd ru žení agrární, utvořené hned před válkou, při neslo stoupencům nesčíslné výhody a kořisti, ta k že dnes rolnik tam nější požívá nejen všech hm ot
ných výhod z organisace této plynoucích, nýbrž jest všeobecně uznán a respektován jako m ěšták, neb inteligent, čehož, jistě právem si tak é za slouží! Budiž naši snahou: um ět nejen produkt vyrobiti, ale um ět jej zpeněžiti. Věřím, ano jíst jsem tím, že mezi nám i naj dou se lidé, k teří poctivě a obětavě pracovati budou nad uskutečněním našeho sdružení ale spoň v chm elařstvi a nepochybuji že i státní ban ky zejm éna bank rolný vyjde nám vstříc s po mocnou rukou!
CELE ČESKOSLOVENSKÉ V EŘEJNO STI V POLSKU! M áme zájem na zm ohutnění své České M a tice Školské a obracím e se k celé českoslo venské veřejnosti v Polsku, ke každém u, komu je jeho m ateřská řeč drahou, komu záleží na tom, aby jeho dítky byly vzdělávány v rodném jazyce učiteli čs. národnosti a kdo má v sobě čs. národní cítění a pochopení pro naši osvětu a kulturu, se žádostí, aby se přihlásil za člena Č. M. Š. na Volyni! Příspěvek dva zloté ročně! Kdo se rozhod! státi se členem M atice, ať se přihlásí u nej bližšího Kola M atice! Kdo si nepřeje býti členem Kola, může býti členem m atiční Ú středny v Lucku. R oční příspěvek 2 Zip jest zajisté n ep atrn ý a proto jest morální povinností každého krajana a krajanky, aby se členem M atice stal! Existence naší větve, toť velký osvětovokulturní problém , k terý se n ed á bez peněž a pracovníků zrealisovatí. Mnoho se dá udělati pří dobré vůli a při jednotě všech praco vníků veřejných, ale je k tomu potřeba peněz! Ty se získávají tím, že k aždá hlava rodiny přihlásí všechny své příslušníky za řád n é členy M atice a bude věrně plniti své spolkové a n á rodní povinnosti! K aždý člen musí pochopití, že přistoupil za člena pro lepší budoucnost svých dítek, toho nejdražšího, co má. A ť kaž dý otec a m atka a vostatnív dorůstající občanstvo se stane členy C. M. S. na V olyni a ať se počet členů co nejrychleji zdvojnásobí! Na zdar!
Ú střední správa Matice. R edakce přeje všem čtenářům Buditele štědrého Je žíšk a a hodně štěstí v Novém Roce!
K diskusi. U važuje se o zřízení Ú středí čs. spolků v Polsku se sídlem ve V a ršav ě jako
instituce celostátní. Podávám e ten to projekt čtenářům Buditele s prosbou, aby svoje návrhy a připom ínky zaslali písem ně panu A lbrech tovi* v ' Lucku. Z ískávejte v kruhu svých znám ých další předplatitele našeho časopisu a sami dluhujíc! předplatné ihned vyrovnejte! Je n tehdy bude Buditel vycházeti pravidelně a jeho obsah bude neustále bohatší a zajím avější!
Besední hlídka. V neděli, 18. listopadu, uspořádána byla vycházka do královského zám ku, varšavského, již se zúčastnilo na 100 osob. Výklad podal jeden z úředníků zám eckých. Starobylost pam átek vzbudila zájem všech p ří tom ných. M ikulášská zábava, uspořádána 8. prosince v m ístnostech polského Klubu artvstyczného, provázena byla plným zdarem . O bsáhlejší refe rát přinesem e v příštím čísle. Fotografii přinesl K urjer W arszaw ski v nedělní příloze z 16. pro since. Kursy vlastivědné pro děti čs. příslušníků varšavských počnou se 15, ledna v m ěstském gym nasiu na ul. Emilji Plater, kde byly m ěst kou radou určeny pro ně m ístnosti. K ulturní styky polsko-československé. 60-letí svého života slavil profesor české university v Praze Dr. J. Bidlo, jehož vědecká práce tý k á se značnou m ěrou kulturních styků polskočeských, zejm éna ve středověku. Prof. Dr. Bidlo byl několikrát v Polsku, kde též přednášel. Na jeho počest vydán byl sborník prací jeho přátel a žáků s několika příspěvky i učenců polských. Lvovští historici zaslali jubilantovi blahopřejný telegram . V P raze zem řel profesor slovanského práva na české universitě Dr. Karel Kadlec. N áležej k nejlepším odborníkům světovým ve slo v an ských věcech. S Polskem pojily ho styky velm i přátelské; sám byl několikrát v Polsku, kde též r. 1925 přednášel na varšavské universitě. Měl tu rovněž mnoho přátel. N ěkterá jeho díla p ře ložena byla do polštiny.
V Praze vypravena byla v N árodním diva dle Moniuszkova „H a lk ď za řízení ředitele varšavské opery E. Mlynářského . Ú spěch toho to představení byl velmi značný. Vystoupil tu pohostinsky též varšavský ten o r J. Dygas. Langrova „Periferie “ (Przedm iešcie) dočkalo se v divadle Polském celmi značného počtu
představení (34); B eseda varšavská uspořádala pro svoje členstvo zvláštní představení za sn í žené ceny. H ra půjde ještě při představeních odpoledních.
Z DOMOVA A CIZINY.
Podzim ní zasedaní polského sejmu bylo zahá jeno 31. října a zam ěstnává se především pro jednáváním státního rozpočtu na rok 1929/30, revisí ústavy a jinými nezbytným i záležitostm i. Z asedání vykázalo několik pom ěrně dosti bouř livých momentů, ale postupem doby nabylo za se klidnějšího charakteru. Přispěli k tomu jm e novitě dva projevy prem iera B artla, k terý se vyslovil pro spolupráci vlády s parlam entem a naopak. i i . listopad byl oslaveného státní a národ ní svátek po celém Polsku, třeb aže oposice ohlá sila, že bude oslavovat den 7. listopadu. Dne 7. listopadu 1918 byla totiž v Lublině založena prozatím ní lidová vláda Polské republiky. [Byla to vláda socialistická v čele s Daszyňskim , v níž místo m inistra války bylo vyhraženo m arš. Pilsudském u. Tuto vládu utvořili a podporovali socialisté a radikálně selské živly. Ve skutečno sti nem ěla tato vláda mimo nevelkou oblast lublinskou a část Haliče žádné výkonné moci a když před sed a Piastu W itos, jenž byl uveden mezi m inistry, prohlásil, že této funkce nepřijal, by la její posice mezi zem ědělským obyvatelstvem ta k oslabena, že se opírala skoro jen o dělnic tvo. Do V aršavy její moc vůbec nesahala. Když se pak 10. listopadu vrátil do V aršavy z něm ec kého zajetí Pilsudski, odevzdala mu 11. listopa du regentská rad a vrchní velení nad polským vojskem, D aszyňski složil svou hodnost jako p řed seda lublinské vlády do jeho rukou a 14. listo padu složila regentská rad a do rukou Pilsudsudského celou vládní moc, tak že se stal vla stně diktátorem . Svěřil D aszyňském u utvoření nové vlády jež se pak skládala z m inistrů lub linské vlády, její předsednictvo převzal však již po několika dnech M oraczevski, rovněž sociali sta. — Průběh oslav 11. listopadu byl ve m ě stě i na venkově důstojný a povznášející. Kongresům P P S . v Sosnovci a B B S . (vlád ních socialistů) v Katovicích, konaným od 1. — 4. a od 1. — 2. listopadu, nepodařilo se odstranit rozkol v řadách socialistů a spojit opět obě k říd la v jednu stranu. T ak existují v Polsku dvě strany socialistické: dosavadní polská strana so cialistická a nová PPS — bývalá revoluční frak-
Š icí S troje
SINGER těší
se
ve
80 l e t p l n é
d íky a
své
všech
ze m íc h
již
d ů v ě ře , n e b o l, jsou
id e á ln í k o n s tru k c i
přesném u
zhotovení z n e j
l e p š í c h m ateriálů, n ed o s tižn é .
S tro je p ro d o m á c í p o třebu : člunkové,
bubínkové a — nejnovější vym oženost techni ky — stroje vzor 66 K s vodorovnou cívkou um ístěnou v centru, vyznam enávají se tichým chodem a neobyčejně přesným šitím. U ve dené stroje mohou být dodány v soupravě obyčejné, kabinetní nebo salonové.
S t r o j e p r o ž i v n o s t n í k y : krejčovské
obuvnické, holinkářské, sedlářské a t. p. S t r o j e s p e c i á l n í k prolam ování, obmit-
ce, strojním u vyšívání, obšívání dírek, při šívání knoflíků, jakož ke všem jiným potře bám dom ácího a továrního průmyslu.
K pohonu každého šicího stroje „SINGER“ lze kdykoli použiti elektrického proudu připevněním malého M O T O R U S IN G E R . Při šití doporučujem e používati S V Ě T L O S IN G E R , které vrhá paprsky přím o na práci, takže šijící vidí svou práci jasně a zřetelně. BEZPLATNÉ UČENÍ ŠITÍ, STŘIHU, UM ĚLECKÉM U V Y ŠÍV Á N Í A SPRAVOVÁNÍ PRÁDLA na dom ácích strojích SINGER. Této výhody mohou použiti všichni, poněvadž pořádám e kočovné kursy ve všech místech. Firm a SINGER SEW ING MACHINE COMPANY ručí plně za každý dodaný šicí stroj „SINGER1* R e s e rv n í so učástky, jehly, nitě a hedvábí, olej a t. p. C e n y
d o s t u p n é
—V ý h od n é
p l a t e b n í
p o d m í n k y .
A m e r i c k á akc. spol. SINGER SEWING MACIflNE COMPANY Ř i d i t e I st v í: V a rš a v a , M a rs z a lk o w s k a 115 (w la s tn í dům ), tel. 3 4 /E 2 , P R O D E J N Y
V E
V A R Š A V Ě :
C h ío d n a 23, MarszalKowsKa 115, M arszathowsKa 137, NalewKi 38, Se na torsR a O, M lyn á řs k á 32 , L e sz n o 2 4 . MoKotów- PulawsKa 3 3 , Praga-Targowa 65.
P R O D E J N Y
N A
V O L Y N I :
KOWEL, WarszawsKa. 6 3 , RÓWNE, 3-go Maja 218. fcUCK, JagiellonsK a KRZEMIENIEC, SzeroKa 72. W fcO D Z lM lE R Z -W O U Ň SH 1, Farna 3 0 .
KROMĚ TOHO
MÁME PODEJNY V TĚCHTO
45.
M ÍS T E C H :
B aran ow ícze, B iata-P o dlask a, Bialystok, B ielsk P od lask i, Bielsko Sl^skie, B^dzin, Bochnia, B rody, B rzešč n/Bug., B rz ežan y, B uczacz, B ydgoszcz, C iechanów , Cieszyn, Chelm, Chojnice, C hrzanów , C z^sto cho w a, D roh ob ycz, Garw olin, G dynia, G rójec, G l^bokie, Gniezno, G rajew o, Gro dno, Grudziqdz, Huta Królewska, Inow roctaw , J a r o s la w , J ^ d r z e jó w Kalisz, K am íenn a, K atow ice, Kielce, K ob ryň , Kolo, Kotomyja, Konin, K oňskie, K o zíen ic e, K ra k ó w (2 m a g ) , Krašnik, Kutno, Leszno, L ubartów , Lublin, Lwów (2 mag.),Lida, Lomža, Lowicz, Lódž (6 mag ) Luków, Miechów, Minsk Maz. Mlawa, N a d w ó rn a , Nowogródek, Olkusz, O stro R k a, O strow iec, O strów Pozn., O szmiana, Piňsk, Piňczów , P íotrk ów Tryb., Píock, Poznaň, P ro szow ice, Przem yšl, P ru ž a n a , Puttusk, Radom, R adom sko, R a w a R uska, Rohatyň, R zeszów , Rybník, R yp in, San do m ierz, Sanok, S arny, Siedlce. Slonim, Sokal, Sokolów, S osnow iec, Stanislawów , Stryj, Suwalki, Šwi^cíany, S zamotuty, S zczekociny, T arn ó w , T arnopol, T arn ow sk ie Góry, T czew , T o m aszó w Mazow., Toruú, W ieluú, W ilno (2 mag.) W loclaw ek , W lo d a w a , W olk ow y sk , Wolomin, W oložyn, Zamoáč, Z aw iercie, Z du ňsk a Wola, Z yra rd ó w , Žywiec
ce, k te rá bude míti 6 — 7 poslanců a kterou ve de před sed a m ěstské rady varšavské posl. Raim und Jaw orow ski a m inistr Ing. J. M oraczew ski? • V Lublině se konal dne 8. listopadu sjezd strany W yzw olenie, k terý prohlásil, že dnešní vláda a vládní systém jest cizí širokým vrstvám lidovým, poněvadž podporuje vrstvy m ajetné a přehlíží drobné rolnictvo. S trana povede i na dále rozhodný boj o reform u konstituce a do držování právního řádu ve státě atd. a bude potírat všecko co je v činnosti vlády pro stát škodlivé. Parlam entní klub strany Piast prohlásil na poradách dne 30. a 31. října a 6. listopadu, že nem á příčiny m ěnit svůj dosavadní pom ěr k vlá dě. V edení klubu zůstalo v dosavadních rukách, poněvadž resignace dosavadního vedení klub nepřijal. N ěkteré listy k tomu poznam enávají, že tím jsou vyvrácené zprávy o nadcházející krisi v této straně, vyvolané pom ěrem strany k vládě. 14. listopadu se konala v sejmu schůze zá stupců polské strany socialistické, W yzw olenia a strany selské, k teří se rozhodli utvořit stálou společnou komisi na ochranu republiky, dem o kracie a parlam entarism u.
Zemské a okresní volby v Československu ko naly se dne 2. prosince t. r. Volili občané nejm é ně 24 letí. 2 třetiny členů zem ských a okresních, zastupitelstev byly voleny jedna jm enována. Zemské zástup, v Čechách má 120 členů, v z e mi M oravskoslezské 60, na Slovensku 54, v Podkar. Rusi 18. — V Čechách bylo předloženo 14 kandidátek: 6 českých 7 něm eckých a 1 ko m unistická (komuniské se prohlašují za m eziná rodní). R oztříštěnost němec, stran byla tedy vět ší než českých. Němec, nacionální oposiční blok, k něm už se však ve volbách nepřidali něm. nár. sociálové, šel do voleb s heslem proti něm. stranám : agrární, křest. soc. a živnostenské, kte ré jsou ve vládě. Proti tomu něm. nacionálním u bloku kandidovalo pracovní a hosp. souručenství, které sestává z dem okratické frakce dra. Kafky, ze skupiny bývalého poslance a p řed se dy něm. nacional svazu d ra Rosche a z oposičníků něm. strany živnostenské. Tato volební skupina má v program u aktivní práci pro účast ve státě a smír mezi národy. Sedm ou něm. s tra nou bylí něm. soc. dem okraté. Na Moravě kan didovala. krom ě toho ještě skupina Poláků a sionistů. Na Slovensku a také v Podk. Rusi k a n
didovalo 13 stran. Na Slovensku se v poslední chvíli dohodli orthodoxní židé se sionisty na společné kandidátce a proti m aďarské straně n á rodní byla podána oposiční kandidátka m aď ar ské strany m alorolnické. Volby měly zcela klid ný průběh. Koaliční strany zaznam enávají n e patrné ztráty, socialistické oposiční m enší zisk. Včtších vnitropolitických důsledků volby míti nebudou.
Zákon nové organísace politické správy v Č S R z roku 1926 vstoupil dnem 1. prosince 1928, v Cechách, na M oravě a ve Slezsku v plat nost. Na Slovensku a v Podk. Rusi platí jíž od 1. července t. r. Min. financi Č SR dr. K. Enugliš podal v mi nulých dnech po druhé demisi, o níž nebylo roz hodnuto. P ři odhaleni pamětních desek v upom ínku na přivtělení Slovenska k Csl. republice a na zesnulého poslance dra. Blaho v Uh. Skalici dne 4. listopadu t. r. prohlásil dr. Srobár, že Slo vensko má možnost rozvoje, a že nynější doba zasluhuje názvu zlaté doby Slovenska. Štvaní proti Čechům je m arné, m aď arská noha již nik dy nestane na šiji Slováků. V dalším zdůraznil dr. Šrobař čsl. jednotu. Češi osvobodivší nás r. 1918 a vyčistivší r. 1919 zemi od bolševiků, jsou s nám ispojeni na život a na sm rt; nem ů žeme bez nich žiti ani zem říti! Československo získalo přím é spojení do zá moří dohodou o pronájm u čtyř přístavních p á sem v H am burku, uzavřenou dne 4. listopadu t. r. Podle sčítání lidu ze dne 16, prosince 1926 žije v celém sověckém svazu 27.119 Cechů a Slováů (stát příslušníků), z toho v E vropské části 24.900, R.1897 žilo na územ í nynějšího sovětské ho svazu 20.800 příslušníku čsl. národnosti. Na R uský svaz F. S. R. připadá 9.925, U rajinský svaz 16.192, Bieloruský svaz 650, Z akavkazský svaz F . S. R. 237, U zbecký SSSR 190 a Turkm enský SSSR 25 Čechoslováků. Kabinet Poincareho podal dne 6. listopadu demisi v důsledku vystoupení 4 m inistrů ra d i kálně-socialistické strany z vlády. 13. listopadu byl utvořen p átý kabinet Poincarův, za účasti centra, pravice a republikánských socialistů. Kabinetni krise rumunská rozřešena byla 10. listopadu t. r. tím způsoben, že utvořena vláda, již p řed se d á vůdce národní strany selské M aniu. Presidentem Spojených států byl dne 7. li stopadu velikou vtěšinou 467 proti 64. hlasům,
zvolen republikán Hoover, proti dem okratu Smithovi.
Německá vzducholoď Zeppelin, k terá podnikla cestu do A m eriky, vrátila se dne 5. listopadu do Něm ecka. Cestou byla vzducholoď postižena nehodou, k terá se jen náhodou nezm ěnila v k a tastrofu. Mezi C SR . a Am erikou bylo zahájeno pří mé telefonické spojení.
V Praze, v povolni .síni byl za soudního pře líčení dne 1. prosince několika ranam i z revol veru zastřelen vrah albánského vyslance v P ra ze Ceny Bega, — Bebi. Milým čtenářkám. Dovolujeme si oznámiti, že v nejbližší době počnem e uveřejňoVatí „Žen skou hlídku", kterouž zavděčím e se zajisté n a šim ct. čtenářkám , články budou obsahu pouč ného i zábavného. Redakce. B líží se konec roku, a jest naší neodkladnou povinností dle možností zapraviti ve všech adm i nistracích a knihkupectvích svoje nedoplatky. O bracím e se proto ke všem naším dlužníkům, nezapravivším dosud svoje účty za časopisy, školní knihy, učitelské příručky a jiné, aby tak dle možnosti do konce roku učinili. V tyto dny rozesílám e upom ínky a výtahy účtů, a prosím e neodkladné zapravení účtů. K ancelář Č. M. Š. na Volyni. N ivy hubinské. N aše posvícení připadlo letos na den 10 výročí čsl. sam ostatností. Při té pří ležitosti náš p. učitel uspořádal v tanečním sále přednášku o tomto význam ém dni. Vzpomenul dlouholetého utrpení našeho národa, jeho pro buzení a konečně osvobození. Pravil, že v do bách krutých náš národ žil a těšil se pohádkou o blanických rytířích, kteří, až bude zemi nejhůře, vyrazí se sv.V áclavem v čele a zachrání nás před nepřítelem . Tito blaničtí ry tíři vtělili se do nejlepších synů národa s Tatíčkem M asarykem v čele, strádali na cizích frontách jako družínící a le gionáři, avšak zemí českou osvobodili od nep řá tel a Bilou H oru-neblahé paměti-pomstili. Žel toliko, že mnozí z těchto hrdinů, kteří stálí kdysi také v řadách nejpřednějších, dnes žijí mimo vlast nepovšim nuti, ba zapom enuti svými šťast nějšími druhy ve vlastí a žijí jen tou pohádkou všedního života-bídou, neboť hlas jejich byl vo
láním na poušti... Spí však ten ry tíř blanický a čeká... Snad si naň přece někdo vzpomene* snad vlast ho jednou zavolá... Pam átný den uzavřelí jsme sbírkou ve prospěch M atice škol ské, k terá vynesla 32 zloté. Členové Kola Matice.
Z Novin-českých. Dne 13. listopadu t. r. při svatbě sl. A ninky Svobodové ze Šestáková s p. Josefem M aškem z Vel. Špakova na podnět p. že nicha za zpěvu národní hymny, byla uspořádá" na p. Janem Krámským sbírka ve prospěch Ú střední M atice Školské. Hosté věnovali zl. 20.— a p. ženich zl. 10. — . Tímto přejem e mladým novomanželům pí. A nince a p. Josefu M aškovi mnoho štěstí a Božípo požehnání na jejích nové společné dráze životní. Přátelé. Z Mirohoště. Dne 3/X. t. r. zem řel v naší obci náš milý m ladý spoluobčan, řád n ý a obě tavý člen Kola M atice Václav Tauš. Pohřeb je ho konal se dne 6. září t. r. za velké účastí obe censtva a hasičského sboru, kterého zesnulý byl též členem. Průvod doprovázela hudba a k ro u žek pěvecký, k terý uspokojivě přednesl slovan ské a české pohřební písně. Budiž mu země lehkou. — Rodina zesnulého věnovala ve pro spěch m ístního Kola M atice zl. 50. — V ýbor Kola dovoluje si tím to projeviti rodině zesnulé ho nejhlubší soustrast, a rovněž děkuje za pe něžitý dar. Výbor Kola Matice. Z Moskovšěiny. Dne 21. října konala se v naší osadě slavnost odhalení pom níku padlým* spojená s oslavam i 10-letého výročí sam ostat nosti RČS a Rp. Polské. O 2 hod, seřadil se m ístní hasičský sbor s nově posvěceným p ra porem kolem pomníku, zahaleného červeno bílou rouškou a prapory. Na to byl pom ník posvěcen a odhalen a za zvuku písně „Kol slaven" p rapory vztyčeny. Po vhodném proslovu o význam u pom níku zapěl m ístní pěvecký kroužek chorál K. Ujejskéhov „S požáru dým em ..." Po přednesu básně Sv. Čecha: „M rtvým vlastencům " byl vzdán hold padlým vojínům dvum inutovým tichem a třem i salvami z pušek a prapor hasičský sklo nil se před pomníkem. Za zvuků sm utečního pochodu položeny byly na pom ník věnce. Slavnost jubilejní zahájena byla básní K. De W ettera „O svobozeném u národu". V slavnost ním proslovu vzpom enuto utrpení a poroby našeho národa po Bílé Hoře, jeho odboje i ko nečného vítězství. H udba zahrála hymnu „Kde
domov m ůj“ *) i přednesena báseň „Náš národ". Po zpěvu písně: „Náš český lev již z hrobu vstal..." provolána sláva RCS. a presidentovi T. G. « M asarykovi. Dále bylo vzpom enuto Zborova a , zazpívána píseň: Bývali C e c h o v é ", a hudba zahrála „Hej Slované!". Nem éně slav* nostně bylo oslaveno 10 leté výročí trv á n í sa m ostatné republiky polské. Poukázáno na utr p en í a útisk, k terý národ polský snášel po ná. silném roztrhání Polska i na hrdinské snahy a odboje za svobodu. Vzpom enuto zásluh mar" šálk a J. Pilsudského a provoláno republice i její m u nynějším u presidentovi J. Mošcickiemu „Níech žyje!" Zahlaholila hym na „Bože, cos Polsky..." hud bou i zpěvem . Po přednesu básně: „Do moích synów " hudba zahrála: „Jeszcze P o lsk a nie z g in ^ la ..."— Na pam átku slavností, zasazen y byly tři líp y : Kolo České M atice Školské zasa dilo „Lípu osvěty", hasičký sbor — „Lípu svor nosti" a místní m ládež zasadila „Lípu m ládí". v
v-
L.
Z Mirohoště. Dde 1. října t. r. navštívila naši obec delegace, vracející se ze slavnosti, p o řádané v Hlinsku na pam átku 60 letého trv á ní této první české osady na Volyni Nehledě na to, že to byl den práce, a že i počasí bylo nepříznivé, již záhy před příjezdem vlaku ze Zdolbunova dostavil se k uvítání na n ád raž: spolek hasičský v plném počtu s hudbou, škol ní dítky s učitelstvem a mnoho obecenstva. Za zvuku slavnostního pochodu vjíždí vlak na sta nici a hosté vítání předsedou hasičského sboru J . Říhou, a jménem obce a kola C. M. S. jedna telem kola J. Linhartem i několika občany. Mí stní představený obce vítal tou dobou na návsí vojvodu volyňského. Školní dítky uvítali školní delegaci proslovy a kyticemi. K uvítání delega ce dostavil se k nádraží též zástupce starosty (okresního hejtmana) dubenského okresu p. Kubicki, okresní velitel a náš duchovní o. Sumovský. Delegaci doprovázel též náš poslanec VI. M eduna. Delegace sestávala z následujících pá nů: Judr Josef Fuhrich, zástupce národní Rady CS. ing. Ja n Šafář, generální tajem ník Zem ěděl ské Jednoty, O takar Tesař, profesor zpěvu, Dr. Jo sef Svojtka a z Kvasilova ing Svárovský a p. Smolík Proneseny krátké uvítací proslovy, n a č e ž byla skupina fotografována. Poté ubírala se v
v
v
R edakce doporučuje, aby při různých slav nostních příležitostech byly hrány vždy obě stá t ní hymny česká i s ovenská.
v průvodu hudby do hostince p. Václ. M eduny, kde ji znovu uvítali pp.: volyňský vicevojevoda D rievaltow skí, předseda volyňského parlam entárního klubu Joachim W oloszynow ski. a posla nec ukrajinský Jevgenij Boguslawski. Nastalo vzájem né srdečné vítání a seznam ování se. Cvičitel K. Knop podal hlášení a žákyně Luba Svítková přednesla přivítací proslov a noví hosté obdrželi rovněž kytice květů. Za bohatě prostřeným i stoly pronášeny byly dojem né proslovy. Zvláště p. vicevojevoda ve své krásné řeči zdůraznil svoje sym patie k če skému národu, z jehož legiemi prodělal sibiř skou anabasi, a projevil přesvědčení, že jen vzá jem ná shoda a respektování zájmů, hledání styč ných bodů v dobách stěstí i nebezpečí mohou oběm a státům zabezpečiti trvalou svobodu Při pilo se na zdraví nejzasloužilejších bojovníků pro svobodu p. m aršálka Josefa Pilsudského i presidenta Tom áše G. M asaryka za zvuků obou národních hymen. Po obědě si pp. hosté zatančili s našimi hasičkam í a rovněž i s obětavým i a dovedným i kuchařinkam i. Na žádost p. vicevojevody krou žek pěvecký zazpíval „Hej Slované” a ještě n ě kolik českých písní. K večeru p. vicevojevoda a ostatní hosté po děkovavše za tak srdečné přijetí odejeli, a čle nové delegace s m ístním i občany na žádost na ší omladiny setrvalí na zábavě do příjezdu vla ku, načež nastalo nejsrdečnější loučení a děko vání obou stran. O 12. hod v průvodu hudby hasičstva a občanů ubírali se hosté k nádraží a za zvuků hudby a volání „N azdar” ! nastou pili cestu do vlasti. Tato srd ečn á slavnost zane chala v srdcích všech účastníků hluboký dojem. Výbor naší obce a Kola M atice Školské vyslo vuje nejvřelejší díky členům delegace i vzác ným hostům, za milou návštěvu. Zároveň děkuje Sboru hasičském u i hudebníkům za obětavé účastenství, jakož i žactvu i učitelstvu. A ro v . něž i občanům za jejich hm otné přispění k uspo. řád á n í slavností, a spanilým občankám — ho spodyňkám za úpravu slavnostního obědu, hasičkám za milou obsluhu a všem, k teří jakým koliv způsobem ke zdaru s'avnosti přispěli. Dí ky, vřelé díky! Za Kolo M atice Školské v Mirohoští Václav Boček, předseda. — Josef Lin hart, jednatel, Z LÉČIVÉ BYLINY— POTRAVINA. Č ekanku (cichorium íntybus) z řád u rostlin složnokvět, znali již ve starcvěku a to hlav
ně pro její léčivé účiny jak při použití vnitřním: při nem ocích žaludku, jater, ledvin, močového m ěchýře, ta k i při použití vnějším, pří záně tech a spáleninách kůže. Ve středověku a odtud až na naše časy je čekanka jako léčivá bylina uváděna v různých odborných pojednáních, a to na m ístě velmi význačném . Tak nalézám e v her báři Ja k u b a T heodora T abernaem onta z r. 1615 popis sedm i druhů čekankových a čekanka se tam uvádí jako universální p rostředek léčivý proti tém ěř všem vnějším i vnitřním bolestem lidí i zvířat. Z listů, květů, sem en a kořenů čekanky obecné (lidově: divoké) připravovali syrupy, odvary, výtažky, konservy, šťávy, d e stiláty a dokonce i zavařeniny a jedna pařížská
BESEDY LIDUŠKA, OLGA A
lékařská kniha z r. 1758 vykazuje 8 takových p rep arátů z čekanky. Jako surovinu k výrobě cikorky pěstoval čekanku už od r. 1690 v Nizozemsku a káva z pražených čekankových kořenů byla znám a snad ještě dříve nežli odvar z kávy zrnkové. V ětších význam u a rozsahu nabylo pěstění čekanky v dobách válek napoleonských, n á sledkem znám ého Napoleonova dekretu o konti nentálním systém u (1806), jímž byl zakázán do voz kávy zrnkové. Po pádu N apoleonově se nejen udrželo používání cikorie jako kávoviny, nýbrž se i rozšířilo po celé E vropě, ježto se přišlo k poznání, že dobrá cikorie pozvedne a zlepší chuť každé kávy.
„BUDITELE"
ZDENKA GRATU LUJÍ
MAMINCE.
O DVOU BRATRECH. Židovská povídka.
M am inečko naše, jak ten čas nám pádí, včera jaro smálo se tu, dnes nás zima hladí! V č e ra byla's hezká hezčí dnes — tak hádá Líduška, jež chce Ti říci, že Tě má moc ráda! Včera byla's ještě mladá, a dnes ještě mladší, Olga praví; ať nám pánbůh mamku chránit ráčí! V čera byla’s hodná, hodnější dnes zase Zdenka chce, bys mnoha ještě dnešku dožila se! M am inečko naše, jedna na tom svčtě, za poklady světa všecky, za nic nedám e Tě! M. K.
Když přišel čas žní, žali dva bratři žito na poli. Starší byl ženat a měl na starosti rodinu; mladší neměl ženy. Když stavěli snopy v úpa lu slunečním, řekl starší sám k sobě: „Můj b ratr je tak sám na světě, nem á nikoho, kdo by mu byl v životě nápomocen, potřebuje více nežli já Dnes v noci přidám mu trochu žita ze svého dílu, ale tajně, aby nic nevěděl." M ladší řekl sám k sobě. „Můj b ratr je že nat, má mnoho starostí, musí celou rodinu živit; oděv i obydlí obstarávat. Dnes v noci přidám mu trochu žita ze svého dílu, ale, aby nic ne věděl." Za tmy nesl starší b ratr snop žita na b ra t rovo pole. Nedlouho potom m ladší b ratr přenesl snop žita na bratrův díl země. Ráno byli oba překvapeni, neboť oba shledali, že mají právě tolik snopů, jako dříve. Následující noci vyšli opět oba bratři za týmž posláním a příštího jitra žasli zase oba. A však třetí noci se potkali, jak si nesli b ra tr ský dar. O ba se zasmáli, když objevili, proč snopů je stále stejně. K aždý z nich zaslzel ra dostí nad bratrskou dobrotou. Povídka dále vypravuje, že na m ístě toho požehnaného pole byl vystavěn veliký židovský chrám . A však, ač bylo mnoho mramoru v chrá
mě, mnoho cedrového dříví, mnoho třpitných d ra hých kam enů a krásných opon, nebylo v celé stavbě nic ta k vznešeného, jak láska oněch bratří* « RANĚNÁ VRÁNA. Byla jedna vrána, k terá byla poraněna — nevím jak, snad ji postřelil nějaký necita. U bohá nalezla si útočiště v nějakém strom ě, odkud m ě la vyhlídku do šírého pole. V iděla tam jiné v rá ny, k terak vesele poletují a krákají, viděla orá če, v jehož stopách sbírají si potravu. J a k rá da by byla letěla s nimi na trochu živobytí. Však h le ! Dvě z těch, které šli brázdou za orá čem, vzlétly, zamířily k jejímu strom u a přine sly jí potravu. A tak ji krmily, dokud se jí r á na nezahojila. — Skoda, že vrány nerozum ějí lidské řeči. Sel bych k těm černým hodným chlapíkům a řekl bych jim: „Pánové, ani nevíte, jak vás ctím za vaši laskavost, kterou prokazuje te přátelům v nouzi." F. J . Gould.
POLSKÉ
ŽENY — ŽENÁM SKÝM.
ČESKOSLOVEN
„Kom itét Pan Polskích" zaslal Ž enské n á rodní rad ě v Praze u příležitosti oslav 10-letí sam ostatnosti tento pozdrav: „D eset let uběhlo od chvíle, kdy národy československý a polský osvobodily se současně z pout otroctví. Je ště před 10. lety byla naše i Vaše n á rodnost, naše i Vaše m ateřská řeč pronásle dována. Ale duch národu československého a pol ského byl nade vše silnější: vytrval a zvítězil! Dnes, kdy společně oslavujem e výročí n a šeho osvobození, kdy Vám i nám současně zablýsklo slunce volnosti, přejem e V ám z ce lého srdce, aby v jasných paprscích toho slun ce svobodně se rozvíjel a m ohutněl národ č e skoslovenský a spolupracoval s bratrským n á rodem polským. Za kom itét polských žen: Dr. Saw icka, v. r. předsedkyně.
jí se smíšenými pocity. Kdosi nazval tuto chvíli prvním krokem do života. Snad by se na mne podíval úkosem a s ním mnoho jiných, kdybych nam ítla, že to není první krok do života. Děcko žilo již celých šest let vážného života za sukněm i své mámy. Škola je jen pokračová ním tohoto života, a b ěd a dítěti i učiteli, přichází-li dítě nenáležitě připraveno do školy. Odvažuji se tvrditi, že těch prvních šest let dítěte jsou nejvážnější a nejdůležitější pro celý jeho život. Snad je známo, že jesuité chtěli d ě ti do své výchovy jen do sedm ého roku. V ědě li patrně velmi dobře, že se v té době tvoří karak ter dítěte. Chce-li se tomu někdo smáti, ne mám nic proti tomu, na skutečností to však nic nezmění. Kdysi -— byla jsem ještě velmi mladou dív kou — dostal se mi do ruky překlad anglické knížky, ze které jsem si zapam atovala jednu vě tu, k terá byla potom uhelným kam enem na dů ležité stavbě rodiny, kterou mi svěřil Bůh. Ta věta zněla: Dítě naučíš poslouchati a dáš mu nejdůležitější základ celé výchovy v prvních dvou letech života. Přesvědčila jsem se, že je tom u opravdu tak. H ned od prvního probuzení dětské duše nutno počíti s výchovou. To, co se zpravidla s dětm i v tom věk dělá, není výchova, nýbrž dresura. v
Znám jednu maminku, k terá živila své děcko dietně, na hodiny což je ovšem nesm írně chva litebné a zacházela s ním p řesně podle v y tče ného program u: Ráno bylo umyto a m arš — s chůvou na tři hodiny na procházku, ať má m á m a tři hodiny od tebe pokoj. Pak se nakrm ilo a zase ven. Po novém krm ení se vstrčilo do tm a vého pokoje, ať plakalo sebe víc — však p řesta ne, až se u k ř ič í. . . K dyž byla m am inka v nála dě, vzala je dokonce na klín a m azlila se s ním. Když v náladě nebyla, strčila je chůvě a šla se někam povyrazit. Na procházku se svým děc kem nešla. A přece, jak je důležité pro m atku, poznat, jaké má srdéčko její děcko, jaké sklony. Chce-li je poznat, musí u něho stále býti, stále pozorovati! Děcko se probudí, otevře očka, dívá se ko lem sebe, a tu je již příležitost je pozorovat.
N A H O TA PRAVDY.
To se mu líbí, upřeně se na to zadívá, n a táhne ručku, usměje se. Jin á věc v něm budí strach, odpor.
Znovu se otevřely bráný škol, vyleštěné, zb a vené prachu, chodby a tříd y v y m y t é . . . U děšení školáčkové s uděšeným i maminkami vstu p u
M atka mírným, m ěkkým hlasem na dítě sp ráv ně mluví, děcko se jí zadívá do očí, pozoruje, pochopí, usměje se.
F r in g illa :
1
J a k ý to radost pro m atčino srdce, když se její děcko prvním pohledem dotkne její duše. Nachází-lí větší rozkoš v náručí tanečníka, budiž, ať tančí, ale pak ať nepřívádí na svět bytosti nešťastné hned od kolébky, neboť svoje děti podle nejnovější mody oblékati, učiti je papouškovati způsobné věty, poklony, ono bezdu ché, hloupé „rukulíbám ", jímž tyto napáráděné figurky pokřikují už z dálky na známé svých rodičů, to není výchova, jak se tak mnoho ma minek mylně domýšlí. Výchovou jest, od prvního probuzení dětské duše učiti dítě rozeznávat dobré od špatného. Když jdete svému dítěti dobrým příkladem n a před, když je zahrnujete obětavou láskou (ne oním opičím mazlením, když jste v náladě), když jste před ním do krajnosti důslední, nem inete se dobrým výsledkem . Dejte si však dobrý pozor na sebe, když poč nete s výchovou. Je d in á vaše nedůslednost vám pokazí u dítěte autoritu, a jak tu jednou z tra títe, jste potom otrokem svého děcka. Jste-li dob rými pozorovateli, m ůžete denně víděti trapné scény, kdy um íněný capart, často na ulici, dupe nožkam a, řve, a m am inka n ad ním stojí bez radně. Volá na svého m azánka strážníka, nebo nějakého starého p án a mu ukazuje — dědka — k terý béře děti, ale její brouk je chytřejší než ona, a dobře ví, že to na m ám ě vyhraje. A když vy neovládnete děcko malé, neovládne ho uči tel, ani život! Vždyť vy snad ani nevíte, že vaše malé robě přichází do školy se skušenostm i pokrytce. Ano, starého dokonce pokrytce, a nejsm utnější na tom je, že jste je tomu vy dom a učili. Taková, na pohled nevinná v ěta — milost paní není doma zatím, co vy nejste v náladě návštěvu přijmouti, učí dítě věcem nepěkným . Dítěti kážete, že se má vždy mluvit pravda a zatím před ním lžete. Co vtipu koluje o této slabosti rodičů. Ř eknete snad, že je to psina,
ale nezam ýšlíte se, že pod tou psinou se sk rý vá strašn á pravda. Již falešný způsob vašeho života učí dítě po krytectví; dom a žijete, mluvíte jinak, než před veřejností. Dítě je bystrým pozorovatelem a věrně n a podobí to, co u svých rodičů vidí a slyší N edávno m alý hošík řekl strašnou nadávku. Jeho m am inka se zarděla a začala se rozčilovat. Pak si ke m ně povzdechla: „Kde to jen to dítě slyšelo?” Čiperný klučina rychle odpově děl: V čerá to řekl tatínek A n n ě !” M aminka nem ohla pochopiti, že ši ten kluk všeho všimne! J e to sm utné, když tohle m am inka neví! Ja k dovede pozdravit, uklonit se, to ví ale jak cítí, jak chápe, k čemu má sklony, to neví. O na prostě svého dítěte nezná, nezná jeho srdce, je-li dobré, nebo zlé, sobecké. Dítě vyrůstá; někde se úzkostlivě dbá o je ho zdraví, někde ani to ne. O jeho duši, srdce se nestará nikdo. Nikdo ho neučí poslušnosti, poddajnosti. Ni kdo ho neučí lásce a úctě k bližnímu. Chůvu smí před m aminkou bít, a ono ji bije, proto že ví, že mu to ona za m atčiným i zády oplatí! Ono vidí, jak m am inka přívětivě hovoří se svou přítelkyni a sotva ta odejde, m am inka ji pomlouvá, směje se jejím chybám, jejímu obleku. Mnoho rodičů ze samého m azlení vštěpuje dětem přesvědčení, že jsou něčím nesm írně dů ležitým , a pak, když takovém u domýšlivci za vadí o n erv tře b a pan učitel, je z toho hned dram a. Jistě by škola dokázala více, kdyby do ní přišlo dítě s dobrým , zušlechtělým srdcem . U či tel by mohl jen šlechtit mozek. Když však v tří dě sedí několik takových rozm azlených, dom ýš livých, neposedných spratků, zeptejte se učitele, jak to kazí a zdržuje celou třídu.
Škola na takových dětech nic nenapraví. Chy tře se jí protáhnou, a odejdou z ní do životaíako lidi pro svůj prospěch všeho schopní. Neštít( g,e často ani zločinu. Staré m atky učily svých osm až dvanát d ě ti, když upustily chléb na zem, že jej musily zvednouti a políbit. Ř ekněte, že to nebylo hy gienické, ba sm ěšné. M ožná, ale mělo to hlubo ký význam. Děcko přece jen tušilo, že ten chléb musí míti vzácnou cenu, když nesmí padnouti na zem. V'
Chléb — symbol práce! Kdo m á úctu před prací, nedopustí se nikdy zločinu. Byla primitivní výchova starých maminek ale zdá se mi lepší, než všechno dnešní hlásá ní, říci dítěti hned celou pravdu. Nač prý zby tečné iluse o čápu, M ikuláši, Ježíškovi? Tuhle pravdu musí dítě nutně věděti, aby se na druhé straně učilo celé řad ě konvenčních lží od svých rodičů. J a k mohou vychovávati ge neraci dnešní rozháraná m anželství, kde rodiče sobecky kradou svým dětem druhého ž rodičů. A což ty staré maminky byly vždy šťastné v m an želství? N enapsal to velmi pěkně M achar v básni „T eta” o jedné takové hrdince? Co těch skrom ných m am inek a zase často dobrých tatík ů neslo svoje neštěstí mlčky, hlu boko v srdcí skryto celému světu, a neuteklo ze života k soudu se žalobou o rozvod. U krý vali před dětmi, kde mohli, chyby toho druhého jako je ukrývali před světem, a tiše trpěli, jen aby dčti nic nepozorovaly a nevzaly zkázu ze špatného příkladu. Dnes podvádí m atka otce, otec m atku, děti to vědí, a často jsou ještě pomocníky při této strašné věci. P ředstavte si, jak m ůže vypadat srdce a du še takového dítěte, vyrostlého v takovém pro středí! Pak volají některé časopisy, hlásající m orál ku, o „převýchově" národa. Převychovat se nedá n ic ! Začít se musí s vý chovou v povijanu! Když však vede m atka 131etého kluka do lokálu, svou nem ravností pověstného, potřebu je takový chudák ve třináctém roce takových dráždidel, jako je tře b a vražda. Potom svět žasne, když na něm vyrůstá je den jedovatý květ za druhým , ať se jmenují tře ba Haniková, Lecián, B ažant. Kdo ví, kdo ví kbyby se byl někdo o ta nešťastná srdce do
bře starali, jestli by byla skončila za tak sm ut ných okolností. Ovšem připouštím všecky nám it ky o tom, že dítě dobře vychované zkazila poz ději špatná společnost. Ale to jsou jen vyjímky. Zpravidla dobře vychované dítě hledá jen dob rou společnost, a kdo hledá, nalézá. K aždý jde tam, kam ho jeho srdce nutí. Připouštím ovšem také nám itky o vrozených špatných sklonech, o dětech, které se prostě vychovat nedají. To sem však nepatří a v tak o vých případech ma slovo lékař-psychiatr, neboť jde tu o lidi nenorm ální. Takové dítě může m atka jen oplakávat, ni koli vychovávat. M ně se zdá, že se u nás i s em ancipací ženy začalo od střechy, a ne od základu. Není ještě em ancipací, um ěti si vydělati na parádu! Žena vzdělaná, zdravě rozum ná, je vždy di stingovanou, skrom nou, nenápadnou, tichou. Když je sam a taková, jsou takové i její děti, neboť každé dítě nejprve napodobí ty, kdož jsou ko lem něho v útlém věku. Zena vzdělaná a rozum ná ví, že jeji první a svaté místo je v rodině, u k o lék y potom stva J e to místo úžasně důležiíé a odpovědné. Je mnohem důležitější, než býti někde ředitelkou nebo vedoucí obchodu. Žena činí národ m ravným , dobrým neb šp a t ným. Podle toho, jako jest sama. Zena-m atka tvoří karak tery mužů, kteří po tom vedou a řídí svět. Neboť, co do srdcí svých synů m atka la v útlém mládí, to v nich zůstane po celý Ty povídačky, že žena byla otrokem jsou jen povídačky. Žena byla otrokem pověr a své hlouposti.
uloži život. muže, svých
Co je jí plátno studovat universitu, když se při tom chová jako pouliční nevěstka, m ění mi lence jako klobouky a srdce má nem ravné, spro sté. Co je jí plátno, že m á hlavu přecpanou u č e ností, k čemu je ji to dobré? Že se tím jednou uživí? Dobře ale ona při tom spokojena není — a kdyby to všecky tvrd i ly, není to pravda. Zákon přírody je tak železný a strašný, že proti němu nic člověk nepořídí a jeho učenos se mu o něj rozbije. Vymanit se z pověr, ne vědomosti, a upadnout do nem ravnosti, je jed no a totéž. A protopášností je celý způsob ži vota m nohých dnešních i tak zvaných hodných hodných žen. Je n se kolem sebe podívejte
a jmenujte mí rodinu, k terá nežije nad svoje po m ěry. A kdo je tím vinen? Zena! J e st jedna náhoda, k terá dnes není v modě, ale k terá určuje běh dějin a vytváří život svě tů: jest to nahota pravdy. Co naší rodině chybí, zejména naší rodině české doma, to je otec. My m užové máme vše lijaké příčiny a halíme je do filosofické mou drosti, abychom se života skutečně rodinného mohli vzdalovat. Muž horuje o rodinném životě, ale ve většině případů sám si ho málo hledí. J á právě, když se dívám na inteligentní stavy — já nemluvím o dělnickém stavu, ve kterém nežiji — tu vidím, že je vlastně pravidlo, že muž z rodiny utíká. Sotva se najedl, musí do
společnosti kam arádů; říká, že si musí oddech nout, že potřebuje vyražení, osvěžení a přece bude pořád mluvit o rodinném životě. Sotva přišel domů, jde zase do nerodínného života, řekněm e to přímo — do hospody. To je pravda a proto povídám , že rodina potřebuje m uže a d ě ti, že potřebují otce. Ř íká se vždy, že žena od přírody je u sta novená k tomu, aby byla m atkou a m ateřství se prohlašuje za svaté. J á neříkám , že není, ale pak je i otcovství svaté a já nevím, proč by že na byla od přírody víc ustanovena být m atkou než muž otcem — oběm a přísluší stejný podíl na rodině. v
( T. G. M asaryk v „Amerických přednáškách' r. 1907.)
INSERUJTE V „B U D ITE LI”
Předplatné \y
v Lucku
v
přijímá: Česká M atice Školská, Jagiellonska 16, šekový účet P. K. O. 80890. Ve
Varšavě:
D rukarnia „Rola” Ja n a Buriana, M azow iecka 11, šekový účet P. K. O. 1704, Ceny
předplatného:
na půl roku zl. 5.20, na čtvrt roku zl. 2.80. roku zl. 3.75.
Cena
Do
ciziny:
jednotlivého
Ceny
na půl roku zl. 7.— , na čtvr
čísla
je
50 gr.
oznámení:
Celá strana zl. 120.—, půl strany zl. 70.—■, čtvrt strany
zl. 40.—, osmina strany zl. 25. —
dvanáctina strany zl. 20.—, šestnáctina strany zl. 15.— . Při častějším inserování slevy.
Zodpovědný red ak to r: J o s e f W e lk , Luck, Jagiellonska 16. V ydavatel: D rukarnia „Rola", Ja n a Buriana, W arszaw a, M azow iecka 11.
Oz n á me n í V še m d iv ad eln ím sp o lk ů m z d v o řile oznam uji, že po n ě k o lik a m ě síč n í p ra x i v Č esk o slo v e n sk u , v o b o ru v ý ro b y p a ru k , d á m sk é h o k a d e řn ic tv í a div ad eln íh o líčen í, n a v rá til jse m se do ZDOLBUNOVA a d o p o ru ču ji svůj záv o d d a lší p řízn i. * <*. RETR MORA, ul. H a n d lo v a č. 13., holič a k a d e řn ík
Parostrojní pivovar
Vzorky zdarma.
Vzorná obsluha.
P O D N IK Z A L O Ž E N r. 1906 Ú č e t v P. K. O. ve V aršav ě 61.083.
a sladovna
N e jv ý h o d n ě jší a n ejlev n ější p ram e n n á k u p u te x tiln íc h v ý ro b k ů p ro P P . o b c h o d n ík y j e s t u
J o s e f a H á jK a v L.ODZ1, ul. Piotrkowska Nr. 82. ( t e l e f o n 3 2 -4 0 ),
v LUCKU
k te rý V ám n a b íz í:
nabízí svá chvalně známá piva „S Á K U R A ” i 3 % „L E Ž Á K” 12% „ P O R T E R” 17% a Výčepní 11 °/0
kanafasy, zefíry, sy p k o v in y , p e p itu , re ž n o u p ro s tě ra d lo v o u látk u , d ám sk é a p á n sk é p rá d lo , ru čn í ky, k o u p e lo v á p ro s tě ra d la velká i m alá, p á n s k é a d ám sk é k ap esn ík y , kan afaso v é sp o d n ičk y , z á stě ry : kanafasové, m o d ré — tiš tě n é , b ílé alpagové. V še p o u z e v n e jle p šíc h ja k o s te c h .
Vzorná obsluha.
N e jv ě tší slo v a n sk ý g a la n te rn í o b c h o d
J. D J A N O V S K Y R O V N O , u l. 3. m a je , čís. 61. B o h atý v ý b ě r p rá d la , zb o ží trik o to v éh o , g alan tern íh o , cesto v n ích o d ěv ů a p o tře b .
J e m n á k o sm e tik a v še h o dru h u .
Restaurace u PROCHÁZKU v Z D O L B U N O V Ě , ul. N a ru to w ic z a č. 6. D o b ré n á p o je . C h u tn é z á k u sk y v la stn í výro b y .
Vzorky zdarma
N E JL E P S Í K A V Á RN A , CU K R Á RN A A PEK Á R N A
TOMÁŠ CH AR VÁT v Z D O L B U N O V Ě , u l. K o le jo v á č. 10. zve k raja n y k n áv štěv ě. Č is tá obsluha.
a so lid n í
U m ěleck ý záv o d fo to g ra fic k ý
Vladimíra Fr. K A Š P A R A v Z D O L B U N O V Ě , ul. O s tro g s k a 41. Z ho to v u je fotografie i z v ě tšo v á n í.
P rv o tříd n í k re jč o v sk ý záv o d
Vždy č e rs tv é n e jle p š í zboží levně p ro d á v á
Jindřich Ondř. KŘÍŽEK
Karel M A Z Á N E K
v Z D O L B U N O V Ě , ul.
O s tro g s k a č.
Z hotovuje o b lek y v ž d y dle n ejn o v ě jší m ódy.
15.
Koloniální obchod
v ZDOLBUNOVĚ,
uh K o le jo v á č. 15.
S tře d is k e m Č e c h ů je s t: O B C H O D STÁVÁ JIŽ 35 R O K C . SO LID N Í O BSLU HA !
restaurace „Českého Klubu“
SK LA D H O SPO D Á Ř SK Ý C H
v Z D O L B U N O V Ě , ul. F a b ry c z n a čís. 15. česká kuchyně a výborné nápoje. řid. F r. L udvík.
S T R O JŮ ,
NÁŘADÍ A V EŠK ERÝ CH PO TŘEB
P e v n é b o ty i s tře v íč k y d o s ta n e te je n
v
u ZdolbunovB u BŘEČKY
D U B N E
Z á v o d založen r. 1884.
ul. H an d lo v á.
u l. M a jo r a M a tc z y ň s k ie ^ o , čís. 2 0 . Vaši českou
L e v n ě a za v ý h o d n ý c h p o d m ín e k
knih ovnu
p ro d á v á m v e š k e ré HOSPODÁŘSKÉ M O T O R Y
A
obohatí
STROJE
z a l e v n ý p e n íz n e jle v n e jš í vzor né vyd án í světo v ýc h rom ánů a p o víd ek
N Á Ř A D Í ,
z d e jš í i č e sk o slo v e n sk é výroby, s úp ln o u to v á rn í záru k o u .
L. N. Totstého zahájené m ohutným románem
Ku ja rn í sezó n ě d o p o ru ču ji můj b o h a tý sk la d všech d ru h ů nej lep šíc h sem en.
V O J N A
A MÍR,
jež vyjde v 8 svazcích. P ra v id e ln é p o k rm o v á n í česk ý m fosfo re čn ý m
pi:nim vápnem „HOSPBDlf všem u d o b y tk u n eo b y čejn ě p ro sp ív á a ch rán í jej p řed T ůzným i nem ocem i. P o u č n ý p ro s p e k t z a šle z a d a rm a
družstvo „HOSPODAK *. li/l LOUCE nad Bečvou MORAVA.
JOSEF MAZÁNEK v Z D O L B U N O V Ě , ul. H a n d lo v á č . 12. K aždodenně č e rs tv ý chléb a bílé pečivo.
A. K O V A C I K g a la n te rn í
a k o lo n iá ln í
o b ch o d
v D U B N E , R y n e k 5. 14. PRODEJ VO D K Y .
Dále následují;
A nna K arenina, K reutzerova S onata, Rodinné štěstí, Vzkříšení, Kozáci, Válečné obrazy sevastopolské D ětství-chlapectví-jinošství, Otec Sergěj, Statkářovo jitro.
ČESK Á PEK ARNA
n ejv ětší
Velkolepé obrazy bitev střídají se s líčením vášnivých lásek, historií celých rodin a osudů velkých národů.
N e jle p ší obsluha.
Ctěním spisů Tolstého přibližujem e se jed né z největších a nejvelebnějších postav lite rárního XIX. věku. Vystupuje stejně gran diosně, m ohutně dnes, jako před desítiletí mi a dychtivě sytí se naše lačné duše je ho m yšlenkam i reform ních řádů. Celkem vyjde 24 přepychově vypravených svazků a obsáhne as 4500 stran. Brožované vydáni: jeden vkusný svazek prům ěrně o 200 stranách zl. 1.65 každých 14 dnů. Vázné vydání: jedna k rásn á v áza ná kniha zl. 4.95 každý měsíc. Vázány jsou dva svazky brožované společně. Bez dalších výloh. Prospekt s obrázky zdarm a N apište si o něj. V ydalo naklada telství VI, O rel Praha^II Štěpánská č, 1. O bjednávky vyřizuje Č eská M atice Škol ská Luck na Volyni.
VÁŽENÝM
NAŠIM ODBĚRATELŮM
A PŘÍZNIVCŮM PŘEJEME PŘÍJEM NÉ
S V Á T K Y V Á N O Č N Í , JAKOŽ I
„s ť a s t n ý a v e s e l ý n o v ý r o k 1 9 2 9 ”
Exposice fy: R. J o ze t Sk Spol., z e Zdolblinova, na Volyňské Výstavě v Lucku 1928., k terá jediná ze všech firem, zahraniční stroje vystavujících, obdržela „P ochvaln ý list*' za vystavení nejlepších českých hospodářských strojů.
Tovární sklad y h o sp o d á ř s k ý c h a m lý n s k ý c h strojů
Rudolf Jo zef a Spol., v Z d o lb u n o v ě , Teleton c is. 17.
ul. K ošcielna 4.
