O plata pocztow a o p la co n a r y c z a íte m Ročník II.
Ve Varšavě a v Lucku, dne 15. června 1929.
CIslo 11 a 12.
IV V IT E 1 O R G A N —
—
—
C E C H O S L O V Á K U V P O L S K U.
—
VYCHÁZÍ 1. a 15. KAŽDÉHO MĚSÍCE. ------- —----------------
Redakce a administrace pro Volyň: Luck, Jagielloňska 16. Administrace pro ostatní Polsko a zahraničí: Warszawa, Mazowiecka 11.
K ÚKOLŮM ČESKÉ MATICE ŠKOLSKÉ NA VOLYNI. V
V
Předseda dozorčí rady České Matice Školské na Volyni, p. R. Jozef, přednesl na řádné valné hromadě Matice, konané dne 28. dubna 1929 r. v Zdolbunově, velmi zajímavý referát, který zaslou ží, aby si jej přečetli všichni čeští lidé na Volyni: Byv pověřen funkcí předsedy dozorčí rady, sledoval jsem po celý, právě uplynulý správní rok 1928— 1929 činnost Matice Školské, účastnil jsem se několika schůzí správního výboru, jakož i vykonal jsem dvakráte důkladnou revisi celé administrační činnosti naší ústřední kanceláře.. Mimo to jsem se účastnil schůze pánů předsedů na šich matičních kol, konané v měsíci březnu v Lucku Všechny ty cesty a práci vykonal jsem zdarm a Uvedenou činností jsem zjistil, že jak u na šeho správního výboru v Lucku, tak i u jeho výkonného orgánu, t. j. v kanceláři Matice, byla a je s t dobrá vůle vykonatí pro Matici vše, co by jí a jejím cílům bylo užitečným a prospěšným. Očekávám že tam, kde jest dobrá vůle, mu sí se ukázati i výsledek vykonané práce pro rozvoj našeho školství na Volyni! Mám dojem, že od poslední mimořádné valné hromady, ko nané v Dubně, vstoupila Matice do období klid né a positivní práce, a musí nyní velmi mnoho doháněti, co dříve, následkem neporozumění jed notlivců, vykonati nemohla, nenalézajíc pro to času. Věřím tedy, že v příštím správním roce, konečně přistoupí naše Matice, za spolučinností našeho pana poslance Meduny, k reklamo vání a uskutečňování menšinového práva, za ručeného, pokud se českého školství na Volyni týká, smlouvou mezi Republikou Polskou a Re publikou Československou, o otázkách právních a finančních, podepsanou dne 23, dubna 1925 ve Varšavě, a uveřejněnou v „Dzienniku Ustaw" Nr. 41 z roku 1926.
V této smlouvě, zavazující oba sm luvní stá. ty ještě na dobu 8 m i let, nalézáme, (v části 111. Ochrana menšin; článek i i —22) celý pracovní pro gram Matice Školské, který tato má vykonati. Obsah tohoto menšinového zákona, měl by bý ti v našich časopisech uveřejněn, přispělo by to ke zvýšení pocitu právní jistoty každého na šeho, v Polsku žijícího krajana! Mnohý čerpal by z něho poučení o tom, co mu právně náleží a nebo co žádati, neb dělatí nemá. Mimo naší Matici musí býti, a jistě že jest ochráncem práv z polsko-české smlouvy vyplý vajících, náš pan poslanec M eduna. Buďme si tedy na příště vědomi, že každý, resp. každá menšina má a bude mít) tolik práva, a takových školských a hospodářských výhod, kolik si jich zaslouží, a na základě úm luv vy reklam uje! Co všechno správa Matice v letošním roku vykonala, přednesl ve svém referátě pan řed. Albrecht. Jest vidno, že se nezahálelo, že přece jenom zase krůček kupředu byl učiněn. M atič ní kola přejí si, a to plným právem, aby na příště bylo vykonáno více. Práce do budoucna jest mnoho, a podaří se ji vykonati jedině teh dy, když všichni, a to ja k ve správě, tak v kanceláři a ,,matičních kolách", přiložím e svorně ruku k dílu. Žádný nechť se od této národní práce neuhýbá, ať také jeden na druhého nesvaluje vinu za to, že není vše vykonáno tak, jak každý z nás bychom si přáli. Pamatujme, že Matice začala pracovati bez prostředků, že musela se po léta brániti proti předsudkům, a snad i zlé vůli, že však měla a má dobrou vůli a chvít pracovati dle svých sil a schop ností pro dosažení všech kulturních cílů, jež so bě do programu postavila. Pomáhejme jí tedy v této její snaze! Tam, kde to doposavad váz ne, tajn pomozme skutkem! Nic nám nepomůže krásné mluvení, chtějme skutky, starejme se ale také, abychom na uskutečnění všech našich škol ských potřeb obstarali dobrovolnými sbírkami
a dary potřebné peníze. Přistupm e zkrátka od slov ke skutkům. Dohlédněme však také, jak se s těžce nasbíranými penězi hospodaří, a čas od času odborně a věcně posuďme, zda administrační aparát Matice pracuje skutečně tak, aby hoden byl svého služného. Účelnou dělbou prá ce v kanceláři, dá se mnoho vykonati, za úměr nou peněžní odměnu. Takovouto dělbu práce 1.) v kanceláři započali jsme dne 12. dubna t. r. prováděti, a soudím, že následkem pokynů, kte ré jsme kanceláři dali, provedeme se stejným počtem úředníků, práce i informačních cest ví ce, při stejné vyši služného, nežli tomu bylo doposavad. Šetřili jsme doposavad! Chceme však šetřití ještě více, aby z darů a příspěvků odvá děných správě Matice do Lucku, také na udržo vání matičních škol bylo přispíváno. 2.) Jdeme však dále, žádáme, aby osobní intervence, podnikané často pro zájmy jednot livců neb kola Matice byly dle jich hodnoty a ča su, jaký zaujmou, ve prospěch ústřední poklad ny Matice honorovány. Nelze na matiční správě žádati, aby drahý čas úředníka neb nákladná intervenční cesta do některého z vyšších úřadů, qyla hrazena ze společně sebraných peněz, urče ných hlavně na udržování matičních škol, k če muž doposavad jsme se nemohli dostati. 3.) Za třetí, chceme šetřiti i na tom aby ne byly bez řádné předběžné přípravy svolávány výborové schůze, a aby účast členů výboru, po třebná k právoplatnému usnášení, byla vždy za bezpečena. Za tím účelem musí býti pozvánky na schůze rozesílány členům výboru do jednot livých kol dříve nežli doposavad, a každý člen výboru musí písemně odpověděti, zda se na schů zi v určený čas dostaví. Jak vědomo, Ústřední správa v Lucku platí tomu ze členů výboru, kte rý o to požádá, cestovní výlohy, případně platí si je některé z matičních kol samo, a jest tedy drahým pokusem svolati výborovou schůzi, aniž byla účast předem zabezpečena. Mimo to žádá me, aby předsednictvo mělo ke schůzi řádně připravený a promyšlený nejen program, ale i jeho obsah, a jedině takto připravené zále žitosti by předkládalo ku projednávání schůze. Jinak, jak doposavad, tratí se mnoho drahocenné ho času a peněz na takovou schůzi vynalo ženého. Samozřejmě volných návrhů se ustano vení toto netýká, ač doporučovalo by se, i je předem předsednictvu ohlásiti. 4.) Dělbou práce v kanceláři Matice, o níž jsem se již zmínil, získal p. řed. Albrecht, jehož v nepřítomnosti bude zastupovati nejstarší aschopný k tomu druhý úředník kanceláře, tolik času,
ze bude moci vykonati během měsíce, mimo inter vence u úřadů, nejméně 4 informační cesty do těch „kol Matice'', jež o takovou návštěvu po žádají, neb, kde toho předsednictvo Matice za nutné uzná. Na takovéto inspekční návštěvě, vy koná p. Albrecht vždy informační přednášku pro členstvo. Jest tedy v zájmu správné činností a rozvoje každého „kola", aby se o návštěvu p. Albrechta přihlásilo, a všem dle pořadu přihlášek bude vyhověno. Cestovní výlohy, t. j. jízdnéIII. třídou vlakem, náhradu za použití povozů (nebads-li totiž d in „kolem" zdarma), stravu a noc leh, jehož i dietu cestovní ve výši 5 zl.denně, za platí každé „kolo" buď přímo p. Albrechtovi, neb pošle peníze předem ústřední kanceláři do Lucku. Vzájemným dorozuměním a dělbou práce, ušetřili jsme na vydržováni zvláštního „informá tora", který jest jinak pro Matici důležitým a nut ným činitelem, bez kterého se obejiti nemůžeme. 5.) Mimo p. Albrechta budou, pokud jím to zaměstnání dovolí, vykonávati inspekční cesty a přednášky po „kolách", členové předsednictva správy a předseda dozorčí rady Matice. V každém pak „powiatovem" městě bude určen jeden důvěr ník správy, u kterého se mohou též matiční kola hlásiti oradu, informaci a místní intervenci u úřadů. 6.) Delegát správního výboru Matice, (o nichž jsem se zmínil v bodě čtvrtém a pátém tohoto mého referátu), jest při každé informační návště vě „kola" povinen upozornili, aby naše člen stvo při každé příležitosti pamatovalo na pořádá ní účelných sbírek ve prospěch matičních úko lů a mimo to nabádati, aby odbiráuím, řádném placením a pozorným čtením matičního časopisu „B u d i t e l vždy se informovalo o všech akcích, pro rozvoj naší organisace Maticí podnikaných' 7.) Zřizování nových matičních kol a zři zování dalších potřebných českých škol na Vo lyni musí býti věnována ještě větší pozornost, a o stávající české školy a jich učitele, musí se skutkem projeviti ve sm yslu polsko-české státní dohody větší péče! Za tím účelem je s t nutno: a.) Udržovati pravidelný styk se všemi českými učiteli volyňských škol, véstí přesnou lich evidenci, a vyžádatí si od nich přesné kva lifikační a občanské informace, jichž Matice tak často při různých intervencích u úřadů potřebu je. To se týká všech volyňských českých učite lů, ať jsou učiteli ve službách státních či sou kromých škol, neboť všichni stejně jsou závislý mi na obsahu polsko-české smlouvy. O potřebách každé stávající školy a požadav kách a bolnstech panů učitelů, nechť se správ-
ní výbor s nimi společně radí a tam, kde toho jest velmi slabá. Žádáme proto, aby na našich bude zapotřebí, nechť svým vlivem jako orga- českých školách na Volyni se také skutečně če nisace jim také pomůže. To bude žádoucno při sky vyučovalo. Na takových školách, kde se získávání služebního postupu, a hlavně při udě v české škole vyučuje pouze 3 — 6 hodin po lování úředních kvalifikací těm učitelům, kteří jí česku ,musí se Matice postarali o rychlou nápravu doposavad nedostali. jinak to ani nelze českou školou nadále nazvvati! b.) Matice musí věsti přesný zaznam služeb f.) Abychom úkolu obsaženého v odstavci ních závazků učitelů smluvních (kontr aktový cli); e.) dosáhli, rosp. mohli se starati o nápravu, nechť musí dohlédnouti, zda takovýto učitel ve správ správní výbor Matice vyžádá si ze všech českých né doba zažádal o prodloužení své smlouvy na volyňských škol od pánů učitelů rozvrh hodin téže škole pro příští vyučovací rok, aby se ne s udáním, v jakém jazyku tomu kterému před mohlo státi, že by následkem nevyplnění této mětu se na té škole vyučuje. Nechť mimo to ta formality škola zůstala bez českého učitele, je ké každý učitel předloží „Matici" soupis jem u hož opětné, neb nové dosazení dá pak občanům ku vychování svěřených dítek ve škole, s udáním obce i Matici mnoho práce. jich věku a třídy, kterou navštěvují. Učiníme si c.) Matice musí dbáti toho, aby každý učitel tím správný pojem, jak se kde i kolik žáků se soukromé české školy byl za svoji odpovědnou v našich školách na Volyní vyučuje. práci správně, ve stejné výši ja k na školách stát g.) Ve smyslu polsko-české smlouvy nechť ních honorován. M usí téz dbáti o to, aby každý se Matice postará o vydání potřebných učebnic, soukromý učitel byl pro p říp a d nemoci, invali psaných oběktívně v duchu státním i s ohledem dity i stáří řádně pojištěn, by mohl se s oprav na československou menšinu v Polsku vůbec. dovou láskou věnovati vyučování naších českých Takovéto učebnice, jak zákon nařizuje, nechť dítek u vědomí, že stejně tak, jak o učitele na jsou psány správnou spisovnou češtinou. škole státní, jest i o něho a jeho rodinu pro pří h.) Pro nutnou potřebu českých škol na Vo pad nemoci invalidity neb stáří, přiměřenou pen- lyni nechť Matice v dohodě s úřady vydá dvoj sí postaráno. Tím docílíme, že nebudou nám uči jazyčná žákovská školní vysvědčení, t. j. blanke telé ze soukromých matičních škol odcházeti za ty, a to v jazyku polském jako státním i českém jiným povoláním. jakožto jazyku naší menšiny. d.) Matice musí se starali o nejlepší uči ch.) Matice svým organisačním vlivem nechť telský dorost vybíráním nejschopnějších žá se stará o to, aby v takovém, tak zvaném „škol ků, třebas i z chudých rodin, a umožňováním ním okruhu", kde není možno vlastní českou jim pak studia na některém československém školu zříditi, mohli rodičové posílati svoje dítky ústavě v Cechách. S rodiči a takovýmto nada do škol okruhu sousedního a jedině tam, aby ným žákem musela by býti však učiněna řádná na udržování české školy občanstvo platilo. písemná smlouva, jež by po ukončení studia za Končím svůj referát a za svojí osobu prohla vazovala uchazeče, že skutečně se na Volyň vrá tí, a na zdejších českých školách, dle určení Ma šují, že v době své činnosti jako předsedy do zorci rady Matice, jak jsem již uvedl na po tice, bude vyučovatí nejméně 10 let. Představuji si, že mohli by býti vysláni do čátku, vždycky jsem se shledával s dobrou vů Čech na studia 4 nadaní žáci, čímž postupně, lí správního výboru Matice, a věřím proto že v jisté době, by se potřeba skutečných českých i program práce zde navržený, bude za pomoci učitelů na Volyni kryla. Na dívky však zde zře všech členů Matice proveden, čemuž upřím ě p ře tel brán býti nemůže, neboť tyto snadno své po j i zdaru. V Zdolbunově, dne 28. dubna 1929 volání opouští. e.) Ve smyslu polsko-české smlouvy musí Jindřiška W urmová. se Matice postarati, aby odborný dozor na české KOMENSKÝ 17 LET V POLSKU. školy na Volyni prováděn byl pány inspektory Horlivá propagátorka myšlen československé národnosti. Doposavad se tak ne ky čsl.-polského sblížení J. W ur děje, a jsou dítky tedy zkoušeny pouze pány mová přednášela na několika mís školními inspektory národnosti polské a v jazy tech v CSR o pobytu Komenské ho v Polsku. Přinášíme tuto před ku polském. Tím české vyučování v českých nášku v doslovném znění. školách velmi trpí, neb o postupu žáků v če Pěstujeme dnes horlivě a upřímně přátelství ském jazyku se nikdo nepřesvědčuje. Nauka v československém jazyku na našich školách česko-polské. Veřejné mínění v Polsku i u nás
došlo k tomu přesvědčení, že svorný postup je pro obě republiky životní nezbytností. Není však sblížení českopolské něčím novým; můžeme je sledovati již od 10. století. První historická, politická osobnost v ději nách Polska kníže měšek pojal tehdy za manželku dceru (?) knížete českého Boleslava I. — Dobravku, která byla již křesťankou. Od ní přijal i Měšek křesťanství a založil první biskupství v Poznani. V 11. století první králposký, Boleslav Chrab rý byl po dva roky i knížetem českým a povo lal z Prahy biskupa Vojtěcha, aby dokončil pokřesťanštění Polska. Naopak zase ve 14. století český král Vác lav II. vládl po 5 let i v Polsku a sjednotil od Tatarů rozštěpenou zemí polskou. Ve století 15. po smrtí krále Jiřího z Podě brad nastupují za sebou dva panovníci z pol ského rodu Jagiellovců na trůn český, a to král Vladislav II. a jeho syn Ludvík, který zahynul v bitvě proti Turkům u Moháče k neštěstí če ského národa — neboť po něm nastupuje na trůn český r. 1526 Ferdinand I; touto velikou politickou chybou českých stavů začíná se vlast ně konec české samostatnosti. To byly v minulosti politické styky česko polské. Avšak můžeme sledovati i styky jiné, spojující srdce lidu polského a českého. V březnu r. 1457 založená byla krásná cír kev Jednota Bratrská, vyrostší z české reforma ce, která dala národu do ruky největší poklad, biblí Kralickou, a slevné muže, jakými byli: Petr Chelčický, Jan Blahoslav, Jan Augusta, Karel Starší ze Žerotína a četní jiní, nejznamenitější však Jan Amos Komenský. Zřízení, život, slavné školy Jednoty vzbudily velkou pozornost v Polsku, kde též reformace německá a švýcarská zapustily kořeny. Polsko slynulo tehdy snášenlivostí nábožen skou a proto již roku 1548 a 1552, když Ferdi nand I. začal pronásledovati Jednotu, vystěho vali se mnozí její příslušníci do Polska, kde je mocný rod pánů Leščinských (Lesczyňski), jimž patřilo město Lešno, přijal pod svou ochranu. Město tímto přílivem pracovitého a inteligent ního živlu velice vzkvetlo a stalo se ozdobou Velkopolsky. Mnoho polských protestantů přidalo se k Je d notě a již roku 1554 vyšel polský překlad bratr ského kancionálu českého a nastalo pilné navště vování Cechů a Poláků. Pět znamenitých šlechticů polských, mezi ni
mi i pan Rafael z Lešna, přijelo na sněm bratr ský do Moravy a poznalo tu Jana Blahoslava. Vzniklo pak v Polsku 60 sborů bratrských a r1564 schválil jejich konfesi král Zikmund August II. Častá poselství byla pak z obou stran vysí lána a mladíci polští přicházeli na školy bratr ské do Čech a naopak, čeští do Polska. Polský známý dějepisec Lasickí vydal o Bratřích krá sná svědectví, že jsou živým výkladem evange lia Kristova. V roce 1616 pracovali seniorové polští zároveň s Jednotou česko-moravskou na synodě v Zeravicích na Moravě o opravě cír kevního zřízení- Byli přátomni vysvěcení na kněž ství mladého učitele bratrského Jan a Amosa Ko menského, který se již jako student velmi o Pol sko zajímal. Jako učitel koupil si r. 1614 i pů vodní rukopis arcidíla slavného polského hvěz dáře Koperníka — dnes chovaný v Nosticově knihovně v Praze, -později v Polsku přeložil his torický spis Lasického. Když po osudné bitvě na Bílé hoře, která zavinila konec české samostatnosti, nastalo kru té pronásledování církví evangelických a zvláš tě Bratří, tu zase Polsko poskytlo mnohým z nich nového domova — ač jiní rozprchli se po celé Evropě, ano i do Severní Ameriky. Komenský, který ve 22. svém roce po stu diích a cestách stal se učitelem v Přerově a pak ve Fulnoku, musel odtud r. 1621 prchnouti a ztratil morem ženu a děti a požárem, od hord španělských ve zpustošeném městě založeným, i cenné spisy a rukopisy. Skrýval se u pánů bratr ských, zvlášť u Karla ze Žerotína, kde v Bran dýse n. Orlicí napsal svůj slavný spis: Labyrint světa a ráj srdce. Když v roce 1627 odňata byla novým zříze ním zemským vůbec všechna svoboda nábožen ství, musela i šlechta do vyhnanství a též Ko menský s houfem exulantů v tuhé zimě dne 2 února 1628 opouští vlast, aby se odebral do Leš na, kde slíbil jim opětně rod pánů Leščiňských svoji ochranu. vMuži i ženy padají v průsmyku Začléřském v Krkonoších na kolena, líbají s pláčem ztuhlou zemi, modlí se za vlast, národ i za svoji Jedno tu A tak opouští Komenský „zemí srdce svého"» jak v jedné své písni nazval vlast Blahoslav. V jeho průvodu byla i jeho druhá choť a též schovanka Kristina Poňatovská ze schudlé pol ské šlechtické rodiny, později známá věštkyně. Dne 8. února dorazili do Lešna, kde vítá je pan Rafael Leščinský, který schválně po dva náctiletém pobytu v cizině domů dojel. Komenský stal se v Lešně učitelem na latin-
ské škole a pro své žáky napsal svůj nejzná mější spis „Brána jazyků otevřená", který se stal branou jeho slávy a byl překládán nejen do evropských jazyků, ale i do arabštiny, perštiny, turečtiny a mongolštíny. Záci učili se krátkým, latinskými větami o všem z přírodních jevůi 0 řádech lidských a osudech světa — tedy vě domostem reálným, čehož dosud ve školách ne bylo, Rovněž v Lešně dokončil svou slavnou Diktatiku, původně psanou česky a přeloženou pak do latiny a odtud do mnoha jiných jazyků 1 do polštiny. Tímto spisem stal se reformátorem vychovatelství dodnes nedostižným a průkopní kem školy obecné. Jeho reformy znamenají humanisování pedagogiky, jeho školy jsou dílnami lidskosti, světla, moudrosti. Spis „Informatorium školy mateřské", též ten kráte sepsaný, vedl k pozdějšímu zřizování škol mateřských. Jeho zásadou bylo, že má v každé obci býti škola národní, v každé obci býti škola národ ní, v každém větším městě škola latinská (gymnásium) a v každé zemi škola vysoká (universi ta). Nejdůležitější však že je klín mateřský. Infor matorium přeložil sám do latiny a němčiny a poz ději vyšlo v Toruni polský a pak ve mnoha evrop ských jazycích. Povzbuzen úspěchem Brány jazyků, napsal plán velkého díla: pansofické metafysiky —■Brá na věcí. Plán tento (Předchůdce Vševědy) byl uveřejněn v Anglií. Pánům Leščínským věnoval spis: Strůjce štěs tí. Staral se i o školu obecnou pro děti a měl na starosti i archiv celé Jednoty, která v Leš ně měla své hlavní sídlo. Byl též historikem a almužníkem Jednoty, zároveň začal pracovati jako zahraniční diplomat pro svůj národ i pro ukončení války 30 ti leté i pro smír různých cír kví, jež se měly dorozuměti na sněmích společ ných. Od r. 1626 byl též seniorem Jednoty. Mnoho drobných i větších spisů napsal v Leš ně, na pří: „Historii o těžkých protivenstvích církve české". Na velkém sněmu polských a litevských Bratří ve Vlodově r. 1634 kázal na je jich přání česky, aby se dokázalo, že jsou všich ni jedno tělo. Tak pracoval třináct roků v Polsku a odešel odtud na přání anglického parlamentu do Lon dýna jen proto, že tam měl uskutečniti své plá ny všavědné a zároveň zříditi tam světovou ko lej, která by nejen šířila ve všech národech pokrok a vzdělání, ale zabezpečila i mír světa a bratrství národů, což bylo cílem jeho snažení ná boženského, filosofického, pedagogického sociolo
gické. Zřízení této pansofické akademie, jež měla představovati Společnost národů svými intelektu ály, zmařila tenkráte revoluce domácí v Anglii; tu Komenský na výzvu bohatého a učeného Lud víka de Geera, který měl rozsáhlé závody v Ho landsku a Svédsku, usazuje se s rodinou v pru ském Llbinku, kde měl dosti klidu a Geerem placených pomocníků, aby mohl sepsati učebni ce pro školy švédské. Tenkráte odmítl nabídku gu vernéra státu Massachusets, aby se stal ředite lem nejstarší americké university Harwardské, a nabídku kardinála Richelíeu, aby přišel zřídit pansofickou školu ve Francii. Na přání samé Jednoty rozhodl se pro ty státy, které by mohly dopomoci českým exulan tům k návratu do vlasti. V Elbinku vyučoval na gymnasiu a vycho vával ve svém domě mladého šlechtíce polské ho Fristiana Kochlevského, pro nějž napsal krás ný spis; Pravidla života. R. 1658 zvolen byl vrchním biskupem Jednoty a to zavazovalo jej vrátiti se do Lešna. Zde zažil bolestné zklamání, když mír westfalský, ukončující válku 30 ti letou, nepřinesl království českému samostatnosti, a exu lantům návratu do vlasti. Zde stratil i druhou svou choť a provdal svou dceru za svého spolu pracovníka, kněze Petra Figula, jehož syn byl později zakladatelem a předsedou první němec ké akademie věd a umění v Berlíně a jehož po slední potomek vrátil se k nám před několika léty z Afriky a zemřel zde. Dceruška jeho je vychovávána na státní útraty v ústavu Póttingeu v Olomouci. Komenský pobyl v Lešně 2 léta a napsal zde svůj slavný „Kšaft umírající matky Jednoty Bratr ské”, který stal se pro náš národ památným, neboť tento spis provázel profesora Dra M asa ryka na všech jeho cestách v době světové vál ky z něho čerpal; M asaryk povzbuzení ke své práci pronaše osvobození. Po dvou létech volal Komenského do Uher mocný maďarský rod pánů Rakoczich, který též poskytl mnohým českým exulantům útulku. Též oni dovolávali se svého biskupa a zase ta touha, zda by přece jen nenašel pomoci pro svůj národ a pro Jednotu, přiměla Bratry vyslati Ko menského do Uher. Odešel do Sáryšského Potoku na Slovensku i s třetí věrnou družkou svého života, s kterou se v Lešně oženil, nemoha při své nesmírné prá ci postrádatí péče a pomoci věrné ženy. Škola, kterou v Potoku založil, podobala se dnešním reálným gymnasiím, a rozvržena byla na 7 let. Hned v prvé třídě měl 113 žáků; vzkvétá-
la, avšak po ukončení třetího ročníku Rákoczí zemřel a Komenský musil po třetí vrátíti se do Lešna po 4 létech pilné práce, v nichž napsal i slavný spis „Svět v obrazích", počátek to vzdě lávacích obrázkových knih pro mládež a různé spisy jiné, z nichž, nejznámější je „Štěstí národa", V Lešně pobyl opětně dvě léta, dokončoval své spisy, kázal a učil, dokud nestihlo Lešno velké neštěstí. Tenkráte vypukla válka Polska se Švédy. Švé dové dobyli Krakova a obsadili Lešno. Polské vojsko vtrhlo do města a zapálilo je. Tři dny trval hrozný požár, při němž lehl popelem i dům Komenského se vzácnou knihovnou, jeho spisy a rukopisy, z nichž velikou ztrátou byly připra vené práce pro Pansofii a zvlášť velký slovník česko-latinský a latinsko-český, o němž praco val po 40 let. Pouze něco ze spisů podařilo se mu zakopati pod podlahu. Zkáza Lešna byla i zkázou Jednoty, která se rozprchla na všechny strany. Komenský uposlechl vyzvání syna svého příz nivce Vavřince Geera a uchýlil se do Amsterodámu, kde žil ještě 13 let, prohlížel, doplňoval a vydával zachráněné spisy. Geer vydal jeho spisy diktatické ve 3 dílech. Psal zde též potěšující a teologické spisy rozplašeným exulantům a zemřel r. 1670. Všech je ho spisů je na 150. Teprve nyní staví mu národ český pomník v Amsterodámě a hledá jeho hrob v Nardenu, kde byl pohřben mezí potomky francouzkých hugenotských exulantů. Nejplodnější část svého života strávil v Pol sku; to zdá se nám dnes, kdy splnilo se jeho proroctví o navrácení vlády do našich rukou pokynem, abychom pracovali ve shodě s bratry Poláky pro bratrství národů na pokladě demo kracie, což musí býti heslem naší doby, mají-1 se splniti krásná slova Komenského, platící ce lému světu: J s m e v š i c h n i j e d n a r o d i n a , v-
v
j e d e n d ů m.
Až splní se tato idea vzájemně si pomáhají cího bratrství a solidarity národů — pak bude zajištěn mír světa. * JAN AMOS KOMENSKÝ, veliký učitel ná rodů, zakladatel novověkého školství, proslulý Český bratr, hlasatel čistého Kristova učení, vy nikající spisovatel a zastánce svého národa, na rodil se 28, března 1592 v Uherském Brodě a zemřel jako exulant 15. listopadu 1670 v Naar-
denu. Otec jeho Martin byl mlynářem. K. chodil do školy v Strážnici, kde měl tetu, v Přerově a v Herboně v Německu. Četné jsou jeho spisy. Usiloval o čistotu češtiny. Sestavil též mapu ze mě Moravské. Znám jest zvláště jeho krásný spis „Labyrint světa a ráj srdce", jejž věnoval svému ochránci Karlu Staršímu ze Zerotína! Za persekuce po bitvě bělohorské ukryl se Komen ský v Brandýse, kde r. 1625 napsal vzácné dílo Hlubina bezpečnosti, a přeložil Žalmy Davi dovy. Vystěhoval se potom do Lešna v Polsku, kde skončil nejpřednější vychovatelské dílo v Čechách začaté, Didaktiku Velikou, jež přeložil do latiny, česky vyšlo teprve r. 1849 nákladem Matice České v Praze. Jiné vzácné dílo jest Jan u a linguarum reserata (Brána jazykův otevře ná), jež vydáno brzy ve všech skoro evropských řečích. I jesuité jí zavedli do svých škol. — Usi loval K. o výchovu v mateřské řeči, o vedení k vědomostem, mravům a pobožnosti. Na našich školách bývá v duchu K. nápis: „Pojď sem sy nu, uč se moudrým býti”. K. byl účasten díla His torie o utrpení české církve a sepsal Kšaft umí rající matky Jednoty Bratrské. Dlel též v Uhrách, Londýně a Svédsku, hledaje zastání pro český národ, ale marně. Národ vděčně vzpomíná slav ného svého syna, jenž svou prací proslavil ná rod i za hranicemi M. O. V'
* PO STOPÁCH KOMENSKÉHO V POLSKU. Návštěvníkům polské výstavy poznaňské naský tá se příležitost spatřit město Lešno na samé hranicí polské k Německu, kde žil ve vyhnan ství náš Jan Amos Komenský. Na pomníku jest němeský nápis hlásající, že zde byl poslední se nior České jednoty bratrské, přítel lidstva a pro rok školy, rektor kazatel v této obci od roku 1627 do 1656, kdy bylo zapáleno město pro styk se Švédy. Uchoval se tu název ulice a gymnasia se jménem Komenského, též jest tu pramen vo dy a jistý druh piva „Comeniusz". V kalvínském kostele, někdy českobratrském, uchovali se některé autografy Komenského, ta ké kalich, prý husitský, a některé církevní šaty a knihy. (Bible a podobně). Němci za svého pan ství hleděli udělat z Komenského — Němce vel kého a ve společnosti místní platí za takového. Brožura německého pastora Bickerícha velebí Komenského jako velkého dobrodince německé ho národa a němečtí hraničáři mohou ho prý nazývati svým. Není dívu, že polská společnost pod německým jařmem dívala se na Komenské
ho jako na Němce, kdyžtě německé spolky, zej ména učitelské, skládaly věnce u podnoží pom níku. Mimo to katolické polské kruhy dívaly se na Komenského jako na kacíře. Polský příslušník v Lesně, JDDr. Mieczyslaw Jerzy Opatrný píše, že bylo by spravedli vé, aby čeští účastníci výprav do Poznaně se zastavili v Lesně a takto dali najevo, že Komen ský byl slavným synem a jest chloubou české ho národa, nikoli Němcem. Polská veřejnost v Lešně a v celém kraji opravila by svůj názor 0 Komenském a českých exulantech, jež osud vypudil z vlasti. N P.
STANOVY vydavatelského sdružené ,,Buditelrí. T. JMÉNO, SÍDLO A ÚČEL. 1. Sdružení má název Vydavatelské sdru žení „Buditel". 2. Sídlem sdružení jest m. Luck na Volyni. Činnost sdružení prostírá se na celé území Re publiky Polské. 3. Účelem sdružení jest šířití osvětu a kul turu na území Rp. Polské pomocí tisku. 4. Sdružení nenáleží k žádné z politických stran. 5. Jazýkem vnitřním jest jazyk český, ve stycích s úřady užívá se jazyka státního. 6. K dosažení cíle vytčeného v § 3. sdru žení jest oprávněno podle existujících předpisů: vydávati a rozšiřovati časopisy obsahu kulturně osvětového, výchovného, hospodářského, infor mačního, beletristického a. p. v jazycích českém 1 polském, dále lidové knihy českých, polských i cizích autorů, kalendáře, školní učebnice, pro volání, oznámení a. p. 7. Sdružení jest osobou právní a může nabývati i prodávati všeliký majetek movitý i ne movitý. 8. Sdružení má pečeť s nápisem „Vydavatel ské sdružení Buditel" po česku i po polsku. II. FONDY SDRUŽENÍ. 9. Fondy se tvoří: a) ze zápisného, b) úpi sů členských, c) milodarů, d) dobrovolných pří spěvků, e) výtěžků z vydávaných časopisů a tis kopisů, f) jiných nepředvídaných pramenů. 10. Správa sdruženi vede účetnictví podle ustanovených předpisů. 11. Základní fond skádá se a) z peněz na ten účel ustanovených, b) z peněz určených k tomu účelu valnou schůzí.
III. ČLENSTVO. 12. Cleny sdružení mohou býti osoby plno leté, právní, bez rozdílů pohlaví o národnosti. Přistupující člen musí vyplniti vlastní rukou deklarací, obsahující jeho osobní data a) jméno a přiímení b) datum narození, c) vzdělání, d) ná rodnost, e) zaměstnání, f) úplnou adresu. 13. Každý přistupující člen platí zápisné ve výši 10 (desíti) zlotých a úpis — padesát (50) zlotých. 14. Člen může kdykoliv vystoupíti ze sdru žení, musí však oznamití to správě písemně. Upís může mu býti po uplynutí roku od jeho vystoupení vrácea. 15. Na návrh správy může býti člen, p ra cující zřejmě na škod sdružení, podle usnesení dozorčí rady ze sdružení vyloučen. IV. SPRÁVA. 16. Správa skládá se ze 4 členů: předsedy, místopředsedy, tajemníka a pokladníka. Volí je valná schůze na dobu 3 let, 17. Pravomoc správy týká se: a) vedení agendy a správy jmění sdružení, b) vykonávání usnesení valné schůze, c) přijímání nových čle nů, d) zastupování sdružení na venek, e) sesta vování ročních rozvah a návrhu rozpočtu a f) evidence členů, v níž veškeré rubriky mají se shodovatí s udáním obsaženým v deklaracích. Správa vůbec vykonává veškerou činnost sdružení na základě těchto stanov a jednacího řádu, schváleného valnou schůzí. 18. Veškeré jednací řády po jich schválení mají býti předloženy místním úřanům (starostvu) a nabývají platnosti po uplynutí 14 dní ode dne předložení, nebude-li se strany úřadů v té době námitek proti nim. 19. Schůze správy konají se podle potřeby nejméně jednou za měsíc. K pravoplatnému usne sením jest potřebí nejméně tří členů správy. 20. Členové správy po uplynutí tří let mo hou býti opětně voleni. 21. O náhradě za práci členům správy roz hoduje dozorčí rada. DOZORČÍ RADA 22. skládá se z 6 členů volených valnou schů zí na dobu tří let. Každoročně ustupuje třetina členů, po první dvě léta losováním a třetí i dal ší roky po výsluze tří let. Ustupující údové mo hou býti zvoleni opětně na nové tříletí. 13, Dozorčí rada jako orgán kontrolní má dozor nad činností správy, přehlíží roční zprá-
vy, knihy účetní a vystupuje s vlastními návrhy na valné schůzi. 24. Dozorčí rada volí ze svého středu před sedu, zástupce a tajemníka. 25. Zasedání rady konají se podle potřeby aspoň jednou za rok. Svolává je předseda neb místopředseda. 26. Řádné schůze rady konají se za spoluúčastenství členů správy s hlasem poradním. Usnesení rady jsou právoplatná za přítomností 2/3 všech členů a při většině hlasů přítomných členů. 27. Dozorčí rada jmenuje ze svého středu revisní komisi, která provádí revisi účetnictví aspoň jednou za rok. VALNÁ SCHŮZE. 28. Svolává ji správa v prvním čtvrtletí kaž dého roku. Nastane-li potřeba, neb na žádost 1I2 členů sdružení neb celé dozorčí rady ve lhůtě měsíční má správa svolati mimořádnou val nou schůzi. Určení času, místa a programu má býti oznámeno na dva týdny před schůzí všem čle nům sdružení. Taktéž má to býti oznámeno úřa dům administračním. Osoby oprávněné k hlaso vání nemohou tohoto práva odevzdávati jiným. 29. Ř ádná neb mimořádná valná schůze jest pravoplatná za účastí poloviny všech členů. Pří nedostatečném počtu přítomných koná se schů ze o hodinu později bez ohledu na počet pří tomných členů. Při změně stanov, likvidaci sdružení a rozhod nutí o zbylém jmění může rozhodovati počet 2/3, majících právo hlasovací. Schůze, konaná o ho dinu později, může rokovatí pouze o věcech za řáděných do programu schůze, která se pro ne dostatečný počet členů neuskutečnila. 30. Usnesení valné schůze nabývají platnosti většinou hlasů. Pouze ve věcech vytčených v § 29. rozhodují 2/3 přítomných. Totéž platí o odvolání členů správy a dozorčí rady před uplynutím lhůty, na kterouž byli zvoleni. 31. Veškeré zprávy a oznámení, týkající se sdružení, mají býti uveřejňovány v časopise „Bu ditel" neb v jiných listech podle usnesení dororčí rady. 32. V případě rozpuštění sdružení „Buditel" bude zbylého movitého i nemovitého jmění, ho tovostí i fondů použito k vydržování soukromých škol matičních na Volyni.
Z DOMOVA
I CIZINY
POLITICKÝ PŘEHLED. Otázka svolání mimořádného letního zasedá ní polského parlamentu zůstává nadále nevyjas něna. Vyslovuje se názor k tomuto zasedání ne dojde a že parlament bude svolán až na podzim. * Značné mezinárodní i polské pozornosti se těšila konference Malé dohody, konaná v Běle hradě ve dnech od 20. do 22. května. Na kon ferenci pojednáno nejprve o povšechné politické situaci a pak o otázkách minoritních a zaujato k této věci úplně shodné stanovisko. Konstato váno, že vztahy malodohodových států k jejich sousedům se vyvíjejí normálně. Dále byl podepsám akt o přátelské a rozhodčí smlouvě těchto států, jakož i protokol, týkající se prodloužení spojenecké smlouvy Malé dohody, dále usnese no podporovat volbu SHS do rady Společnosti Národů jako představitelky Malé dohody. V otáz ce reparační zaujato shodné stanovisko a za mítnuty návrhy na snížení reparačních kvot, V otázkách minoritních setrvává Malá dohoda podobně jako Řecko a Polsko na svém dosavad ním stanovisku, ukládajícím menšinám předev ším loyalitu k státu, v němž žijí. Konstatováno, že poměr Malé dohody k Rusku se nezměnil a že není třeba dosavadní směrnice měnit. Na konec smluven také jednotný postup v otázkách hospodářských. — Část polského tisku použila této příležitosti k tomu, aby si po svém starém způsobu na malou dohodu zaútočila, snižujíc je jí význam, jinak ale veliká část polských listů zdůraznila význam Malé dohody i potřebu pol ské spolupráce s tímto důležitým politickým útvarem. * Téměř současně s bělehradskou konferencí uskutečnil se také zájezd polského ministra za hraničních věcí do Budapešti, který — jak sám Zaleski i vládní tisk polský zdůrazňovali — byl především projevem zdvořilostním, určeným k oplacení někdejší návštěvy maďarského ministra zahraničních věcí Valka ve Varšavě. V polském i zahraničním tisku se vyskytl výklad, že smyslem tohoto zájezdu je záměr Polska, vstoupit do „sys tému římského", obsahujíciho Itálii a Maďarsko a namířeného proti Malé dohodě a Francií. Ale tento úmýsl podkládala Zaleskému jen mizivá část polského tisku, pracující pro sblížení Polska s Maďarskem a proti ČSR a Malé dohodě. Sám
ministr a s ním veliká většina seriosních listů polských prohlásili, že zájezd sledoval jen p rá cí mírovou, která zůstává trvalým programem polským a jejímž cílem v daném případě je, prosstředkovat mezi Maďarskem a Rumunskem pod podmínkou, že Maďaři se nebúdou domáhat změn mírových smluv. Toto stanovisko bylo potvrzeno i podrobný mi informacemi o zájezdu, podanými varšavským novinářům kompentními varšavskými činiteli dne 29. května. Především šlo — praví tyto informa ce — o oplacení návštěvy, vykonané maďar ským ministrem zahraničních věcí Válkem ve Varšavě. Při této příležitosti bylo ovšem pojed náno o řadě otázek, týkajících se obou států ale rozmluvy neměly charakteru ani nějaké úmlu vy ani dohody za účelem společného provádění nějaké akce. Polsko posuzuje svůj poměr k Ma ďarsku pod zorným úhlem práce pro zlepšení všeobecné politické situace v Evropě. Ale ne' ujímá se role nějakého prostředníka. Státy Ma lé dohody byly včas o této návštěvě vyrozumě ny, a to především Rumunsko, s nímž bylo umluveno pořádání, v jakém budou návštěvy Zaleského uskutečněny. Poměr polské vlády k Ma" lé dohodě je odedávna ustálen. S každým z těch to států máme zvláštní úmluvy. Do Malé doho' dy Polsko nenáleží hlavně z toho důvodu* že Malá dohoda má svůj speciální účel, Pol sko bezprostředně neinteresující, totiž zachová ní Trianonské smlouvy. Ovšem že, pokud by šlo o změnu této smlouvy, postavilo by se Polsko proti takovéto změmě zrovna tak rozhodně, ja" ko proti změně smlouvy varsaillské. Pověsti o domněle připravované trojdohodě Polska, Ma ďarska a Itálie jsou vyssáty z prstu. Itálie má svoje speciální zájmy na teréně maďarském, Pol" sko má svoje, a tyto zájmy jsou časem shodné a časem se rozcházejí. Nemůže býti řeči o tom( že by Polsko přistoupilo narevisionistické stano visko. Kdyby však šlo o určité zmírnění napě tí mezi Maďarskem a Rumunskem, což by ovšem posloužilo našemu spojenci, bylo by to v na šem zájmu a v tomto směru může Polsko spi. olupracovat s Maďarskem. — Proti takovéto dobré snaze, věrné dosavad ní mírové politice polské, nemůže býti se žádné strany námitek a toto prohlášení bude jistě přija to s povděkem všude tam kde se pro všeobec ný mír pracuje poctivě a opravdově. * Německo-sovětská propaganda projevila v po sledních dnech zvýšenou činnost publikováním pa
dělaných textů domělych vojenských smluv, jež prý Francie uzavřela se svými spojenci. Nedávno v Moskvě založený německý týdenník „Moskauer Rundschau“ přinesl text domnělé tajné vojen ské smlouvy franko-polské — ve skutečnosti ne běží o nic jiného, než o známou, roku 1925 v Locarně uzavřenou a hned na to veřejně publikovanou smlouvu, v níž si Polsko a F ran cie slibují vzájemnou podporu pro případ němec kého válečného útoku — a 28. května publiko val list sovětské armády „Krasnaja Zviedza" domnělý text smlouvy čsl.-francouzké, v níž se CSR zavazuje, že v případě provedení „anschlussu” Rakouska k Německu obsadí rakouská mě sta Vídeň, Linec a Solnohrad. Jiný spojenecký stát má obsadit Celovec. Hlavní vedení, v této záležitosti má spočívat v rukách štábu francouzkého. — Nemůže býti pochyby o tom, že se i zde jedna o další akt publikování padělaných dokumentů, což je na první pohled patrno. Ně mecko-sovětská propaganda bude prý v této kam pani pokračovat — ale na její „sensační objevy” jest soudná veřejnost evropská jistě velmi málo zvědava. * Poslanecká sněmovna čsl. zahájila dne 23. května po svatodušních svátcích svoje zákono dárné práce. Na pořadu je několik otázek so ciálního rázu a o dalším programu se v koalici vyjednává. V červenci a v srpnu sněm zasedat nebude. * V Československu i za jeho hranicem i vzbu dil velikou pozornost projev presidenta M asary ka k berlínskému národohospodáři, prof. Jul. Wolfovi, publikovaný ve vídeňské „Neue Fr. Presse” pražským jejím korespondentem. Poně vadž Některé listy projevily snahu zabarvit ten to projev pokud možno sensačně, je na místě, podat obsah projevu presidentova, jak byl for mulován se strany autoritativní: K poměru Československa k Německu presi dent Masaryk pravil, že děje se vše, aby poměr Německa k Francii byl důvěrnější. Zdrželivost Německa v alsaské otázce nalezla plné pocho pení ve Francii. President nespatřuje nic, co by oběma státům znemožňovalo sblížení. Pokud jde o Maďarsko, president M asaryk pravil, že má plné pochoponí pro náladu v Maďarsku, které se považuje za největší oběť války. Maďarsko pozbylo dvou třetin státního území, dva a čtvrt milionu Maďarů jsou dnes v jiných státech a z to-
ho 600.000 až 700.000 v Československu. Co však se v Maďarsku tvrdí o zacházení s touto menšinou v Československu, neodpovídá pravdě. Každá maďarská obec má svou školu. President Masaryk osobně by neměl nic proti úpravě hra nic dohodou, ale proti tomu jsou námitky ostat ních států Malé Dohody, které se obávají po dobných nároků maďarských a proto jsou pro ti takové úpravě hranic. Také Francouzové by li v menšinové otázce velmi konservativní, rovněž i Italové a tím se stalo, že Československu by ly svázány ruce. President Masaryk však zdů raznil, že Maďarsko bude velmi zklamáno, jestli že své náděje na úpravu hranic opírá o jiné předpoklady, než o vzájemnou dohodu. O Něm" cích v Československé republice president Ma saryk pravil, že mají pocit, že dnes ještě není jím přiznána država, která jím přísluší. To jest věcí vývoje. „Co Němci dle práva žádati mohou a žádají, toho se jim dostane.” Je zřejmo, že na tomto projevu nebylo nic sensačního. President potvrdil jen znovu svoje známé stanovisko v těchno otázkách a čsl. za hraniční politika nedělala a nebude dělat ani napříště nic jiného, než že se tímto stanoviskem spravovala a i nadále bude spravovat. V tom směru budou tedy zklamáni všichni, kdož za každou cenu chtějí vyvolávat sensace. * Politickou veřejnost čsl. stále ještě zaměst nává známý „vzkaz” býv. min. předsedy a vůdce republikánské strany Svehly čsl. zemědělské mu lidu, o němž jsme již podrobněji psali. 24. května prohlásil místopředseda republikánské strany posl. Staněk v posl. sněmovně, že vzkaz Svehlův nemožno vykládat jako touhu republi kánské strany po diktatuře nad ostatními stra nami a stavy a že Svehla — jak se ostatně ta ké ve svém vzkazu vyslovil — i republikánská strana jsou pro spolupráci politických stran čsl. na prospěch státu. Staněk poukázal na to, že právě tato místa vzkazu, jež o spolupráci mlu ví, byla denním tiskem potlačena. K tomuto pro jevu došlo především pro značný odpor, jejž „vzkaz" vyvolal v řadách socialistických. Ale ani po něm se veřejne mínění čsl. úplněneuklidnílo a socialistické listy vyslovují nadále názor, že nepomůže žádné vysvětlování a že republikán ská strana může „vzkaz" jen akceptovat anebo zamítnout, čímž prý přispěje k zhoršení či vy jasnění situace. Doufejme že čas, zhojí i tuto bolest, která snad ani nebolí tak, jak se někte rým stranám zdá. * * *
Představitelé německého aktivismu v Česko slovensku, ministr veřejných prací dr. Spina a ministr spravedlnosti dr. Mayr — Harting, za slali v posledních dnech Společnosti Národů pro jev, v němž prohlašují, že se mýlí všichni, kdož se domnívají, že vstupem Němců do vlády jest otázka jejich národní menšiny v CSR rozřešena. Spolupráce Němců znamená sotva počátek a ni koliv definitivní rozřešení této věci. Na Ceších a Slovácích záleží, bude-li otázka německé men šiny rozřešena cestou vnitřní politicky, a to pod le toho, jak positivně se budou stavět k němec kým požadavkům. Poněvadž jest to cesta obtíž ná a postup se nedá předvídat, jest žádoucí ochrana se strany Společnosti Národů. Vzhledem k tomu ohlašují němečtí členové kabinetu svoji solídoritu se všemi jinými německými stranami, které jsou na mezinárodním menšinovém kongre se zastoupeny a solidarisují se s požadavky, kte ré tento kongres předložil menšinové komisi Spo lečnosti Národů. — Otázkou ovšem zůstává, zda je takovýchto projevů třeba a zda si jimi Němci poslouží. Němci v Československu'se těší ta kovému postavení, že nemají opravdu žádných příčin k nějakým stížnostem. * v
Poznaňskou výstavu navštívil v minulých dnech i čsl. vyslanec ve Varšavě dr V. Girsa, který se o ní v polském tisku vyslovil velmi pochvalně.
v
Kulturní
styky
polsko-
československé Na ustavující výborové schůzi Polsko-československého spolku varšavského, konané v sobo tu 25. května, zvolen byl opět za předsedu se nátor inž. J. Rogowicz, za místopředsedy p. Kiltynowicz a dr. Vydra; generálním sekretářem stal se apelační soudce dr. Dworzak. Utvořeny byly tři sekce; výpravová, přednášková a zá bavní. Předsedou výpravové sekce zvolen inž. Nowakowski, přednáškové dr. Borowski a zá bavní adv. Adamski: Jednáno bylo též o spolu práci s jinými ideově sblíženými spolky varšav skými. Z Poznaně z všeslovanského pěveckého sjez du přibyl do Varšavy pražský sbor „Hlahol” o 152 členech a uspořádal ve čtvrtek, 23. květ na, ve varšavské Filharmonii umělecký koncert za řízení kapelníka Národního divadla pražské ho J. Herleho. Na koncert dostavili se členové
čsl. vyslanectví ve Varšavě, zástupci cizích stá tů, zástupci pěveckých spolků varšavských, čet ní členové varšavské kolonie čsl. a hojné var šavské obecenstvo. Za koncertu uspořádány, byly účinkujícím ovace a dány jím byly nádherné věn ce a kytice. Varšavský tisk široce se rozhovo řil o zájezdu tohoto pěveckého sboru českoslo venského do Varšavy. Český diringenlvt m istr Milan Zuna, ředitel opery polského divadla v Katovicích, byl vyzname nán presidentem polské republiky za dlouhole tou záslužnou a vynikající činnost nejvyšším řa dem, udělovaným civilním osobám, t. j. zlatým křížem. Při známých událostech v Opolí byl řed. Zuna též raněn německými útočníky. Z poznaňské výstavy přijela do Varšavy ve dnech svatodušních svátků výprava čsl. mediků, vítaná varšavskými studentskými organisacemi medickými; ve dnech 25. — 28' května dlela ve Varšavě výprava posluchaček městských škol pro ženská povolání z Hradce Králové. Československá kolonie v Poznani pořádala pod protektorátem konsu'-'. inž. Matouška 11. května večer „Otakara ZJřezinyu, k němuž mi mo členy kolonie dostavila se velmi četná spo lečnost polská se zástupci státních a samospráv ných úřadů, vojska a kléru s .rektorem poz naňské university prof. dr. Níezabytovským a ku rátorem vojevodského obvodu školního drem Namyslem v čele.
Ž e n s k á
h l í d k a
PÉČE O PUNČOCHY. Vydání za punčochy činí dnes v rozpočtu celkových výdajů ohromnou položku, tím větší, čím nešertnějí a neopatrněji se s punčochami za chází. Některé ženy, které by se zdráhaly vydati pár korun za dobrou knížku, peníze za punčochy přímo vyhazují tím, že s nimi neumějí šetrně zachá zeli, že je nesprávně oblékají, chybně perou, pří liš dlouho je nosí atd. Všechny dnešní punčo chy vyžadují nemalé péče, mají-li vydržeti aspoň poněkud delší dobu, ale florové a hedvábné vy žadují pozornosti zvláště mimořádné. Největší chybou je, nosí-li se tak dlouho, že jsou již příiš špinavé a propocené; je to velkou chybou z důvodů hygienických — špinavé a propocené punčochy jsou nohám a tím celému tělu velmi nezdravé — a je to hrubou chybou i z důvodů hospodářských. Pot a špína samy o sobě poško zují jemná hedvábná i přízová vlákna, a musí-lí se pak při praní násilně odstraniovati, roztrha
jí se punčochy v nejkratší době. Nejlépe se perou jemné, zeména hedvábné punčochy ve vlažném roztoku mýdlových vloček. Punčocha se nejdříve hladce složí (tak, jak nám je sklá dají při nákupu v obchodě), namočí do pěny mydlinek, pak mezi dlaněmi pouze mačká. Drh nout ani ždímat se nesmí! Znovu se vždy pře loží, aby se vyčistila všechna místa, pak se ve vlážné, čisté vodě vymáchá, voda se vymačká, punčocha se pak roztřese a za špičku pověsí (přikoličkuje). Chybou je, jestliže se pouze pře hodí přes šňůru, protože se pak zpravidla oběví nemilé pruhy a šmouhy. Ještě zavlhlé hed vábné punčochy se po rubu žehlí. Velmi mno ho punčoch se zničí jíž tím, že se nesprávně obouvají, že se nespraví hned každá malá dír ka a že se perou teprve tehdy, když jsou dů kladně špinavé, neboť pak není možno punčo chu práti uvedeným jednoduchým způsobem. Jak se punčochy správně obouvají? Celá téměř punčocha se obrátí na rub, noha se pak špič kou vsune do neobrácené špičky punčochy, na čež se zbytek punčochy opatrně a zvolna pře táhne na nohu. Obouvá-lí se punčocha od ho řejšího okraje, snadno se jemná vlákna zpřetrha jí. Na ochranu špiček jemných punčoch, jež nej více trpí zejména dlouhými, ostrými nehty prstů, oblékají se na prsty pod vrchní punčochu ochran né „čepičky", přes něž se teprve punčocha na táhne. Paty jemných punčoch chrání šetrné že ny tím, že je neznatelně prošívají hedvábím, dříve nežli je ponejprv obleknou. Pata je tak trvanlivější, vydrží mnohém déle, a tato úprava se provede snáze, nežli správka roztrhané již paty. Jemné a hedvábné a florové punčochy, jež chceme ušetříti, se samozřejmě doma po vy cházce svlékou a nahradí staršími obnošenými, O. Z. (Nár. Pol.) SPODNÍ PRÁDLO. Ženy nosí nyní méně spodního prádla než dříve, ale za to dražšího a jemněji pracovaného. Životní úroveň občan stva se vyrovnala a dnes dcerka chudé domov nice nemá o moc horší prádlo než dcera maji tele domu. I toto prádlo podléhá určité módě, aspoň potud, že se mění podle obleku. Pod spor tovní šaty hodí se nejlépe trikot bez ozdob. Ta kové tričko má v hořejší části jakési zášívky, které nahrazují podprsenku, na plavky z jemného trikotu přijdou teprve kalhoty krátké a široké. Pařížanky začínají nositi jakési trikotové plav ky z gumové látky, které obepínají tělo a půso bí, že na ně padnou všechny obleky. Ovšem tělo samo tou neprodyšností sevření bude asi v
trpět. Místo prádla bavlněného vrací se záliba pro bílé, zdobené krajkou nebo ručním prolamo váním. U večerních toalet užívá se i černé spod ničky jako součástí prádla. Pokud jde o noční prádlo, vrací se noční kabátek s rukávy opět do postelí žen. Nahé ruce se chtějí aspoň v no cí zahřáti.
DOMÁCÍ'
o b z o r
ZPRÁVY MATICE. (Všem p.p. učitelům a uči telkám českých škol na Volyni.) Letošního roku se měl uskutečniti koncový kurs češtiny. Po všestranných informacích a vyšetření všech pod mínek, zda by bylo možno tento kurs t. r. uskutečníti, přesvědčili jsme se, že se nedoporučuje letošním rokem jej organisovatii. Se strany úřa dů nám bylo sděleno, že pro letošní rok je hlá šeno 16 kursů a že by kurs češtiny nebylo mož no umístiti tak, aby vyhovoval volnému času na zdejších kursech i přednašečům na kursu, kteří, jak víte, přijeli by k nám z Československa. Vše to jsme uvážili a došli jsme k přesvědčení, že kurs musí býti odložen na rok příští. — Dále se obracíme k vám, p. p. učitelové (ky), kteří nemáte kvalifikace učitelské, se snažnou pros bou v zájmu vašem i v zájmu české školy na Volyni. Jak vám jistě všem je známo, letošním rokem se končí termín doplnění kvalifikace a již prodloužen nebude. Mnozí z vás mají před sebou otázku, „jak s námi bude dál?" Samo sebou se rozumí, že tato otázka jest otázkou životní, a pro to nutno ji bráti vážně. Pokud znám poměry, musíme vás snažně žádati, aby jste se v čer venci t. r. všichni ke zkouškám dostavili a se jich zúčastnili. Můžeme vás ujístiti, že při dobré vůli a při věnování všeho zbývajícího času do té doby studiu, zkoušky jistě s dobrým výsled kem ukončíte. Nelekejte se toho, jděte k nim směle a uposlechněte laskavě naší rady. Aby vaše zkoušky dobře dopadly, o to budeme se starati i my. Počáteční kroky jsou již podniknuty. Kdo by si přál v této věci zevrubnějších informací, milerádi mu vyjdeme vstříc. Ústřední správa Matice. Z ČESKOSLOVENSKÉ BESEDY VE VAR ŠAVĚ. Valná hromada Československé Besedy varšavské konala se 1. června za účasti asi 30 členů a několika hostí. Za předsedu valné hro mady zvolen byl p. J. Brčko, za zapisovatele p. J. Tureček. Odstupující předseda dr. Boh. Vydra v úvodním slově nastínil stručněsměrnice,
jimiž se Beseda v minulém spráním období ve své činnosti řídila, vzpomněl zesnulého člena A. Rauch a, jehož památku přítomní uctili povstáním, a poděkoval, všem zejména čsl. vyslanectví var šavskému, za veškerou pomoc, jíž se Besedě dostávalo. Zprávu jednatelskou přednesl p. K. Benák, jež s uspokojením vzata byla na vědo mí. Zprávu pokladní podal p. Janík; ze správy pokladní vysvítá, že Beseda má čistého jmění pol. zl. 12.132 — ; z tohoto upsáno je na fond na opatření místnosti pol. zl. 5613. — Zbytek pak uložen je částečně v cenných papírech, čá stečně je na dluzích, částečně je v poštovní a městské spořitelně varšavské. Také zpráva pokladní byla schválena. Zprávu knihovní před nesla sl. J. Hamplová; v debatě schváleno zakoupíti do knihovny nová díla z moderní lite ratury české a slovenské a odkoupiti od rodiny zemřelého člena J. Rendeka slovenské knihy. O činnosti zábavního odboru besedního podal správu jeho předseda p. inž. B. Zacharda; pů sobnost zábavního odboru velmi přispěla k oži vení činností Besedy v minulém roku. Inž. Za charda referoval o návrhu na zřízení jubilejní ho fondu besedního. Návrh přípravné komise to hoto fondu, majícího se skládati z 10 % čistého jmění besedního (mimo fond místnosti) a jeho každoročního přírůstků, výtěžku z prodeje laci ných bloků stavebních a konečně z dobrovolných příspěvků byl jednomyslně přijat. Na to přistoupeno bylo k volbám. Do výbo ru zvoleni byli tito členové: Benák, Brčko, Fischerová, Heřman, Hamplová, Janík, Koláček, Kuchař, Lehrová, Matějovská, Průšová, Šipka Tureček, Vydra, Zacharda. Poněvadž nebylo žádných volných návrhů, valná hromada byla tím to bodem skončena. V uplynulém roku měla Beseda kolem 120 členů činných a řadu členu přispívajícících. K NÁVŠTĚVĚ VYSL. DR V. GIRSY NA VOLYNI. ( Z M lodavy 1. a Kvasilova). 8. května t. r. navštívil vysl. dr. Girsa mlo davskon soukro mou školu- O zájezdu ministrově do naší obce dos tali jsme oznámení z Mirohošti. P. ministr přijel v průvodu p. předsedy České Matice Školské na Volyni, poslance p. VI. Meduny, a zástupců vlá dy. Uvítán byl delegací a občanů před bránou, postavenou u školy. K uvítání p. ministra se dostavili naši hasiči a hasičky — hasiči z Mlo davy II. s hojným počtem občanů. Jménem školy hosté byli uvítáni proslovem školních dí tek. Potom k shromážděným promluvil p. mi nistr. Projevil přání viděti školní třídu. P. mi
nistrovi se třída velmi zalíbila a pořádek v ní dala. Máme naději, že zase někdo z mladších na něj mile působil. Dekoval učitelovi, který občanů se práce té uchopí. Mládež založila si podotkl, že škola za svůj dnešní stav a rozvoj Pěvecký kroužek pod vedením diakona Haskev mnohé věci může děkovatí České Matici Škol viče, který zpívá při bohoslužbě v pravoslavném ské, která přispěla škole všemi učebnými po chrámě. Máme tři hostince, několik dílen kovář můckami, knihami, a že dvakráte přičiněním Ma ských, truhlářských, krejčovských a obuvnických. tice byla udělena škole ministerstvem W. R. Dva české obchody se smíšeným zbožím, dodá i O. P. ve Varšavě výpomoc 1000 zlotých. vající nám vše potřebné. Nedaleko vsi jest hřbitov Školní dítky zazpívaly hostům několik písní s pěknou kapličkou nad hrobem Jeničky Haj s doprovodem houslí p. učitele a dvou žáků. ných. Kdyby tak zakladatelé naší vsi, odpočí Zájezdem p. ministra a jeho procítěnou řečí vající na našem hřbitově, mohli shlédnouti, jak k nám cítíme se velmi posilnění; a slibujeme obce za ten čas pokročila, zajisté by pochválili všichni společně pracovati ve prospěch naší vo- naši přičinlivost. Místo malých chaloupek uzřeli lyňské větve a polského státu, jakž jsme jsme p. by výstavné hospodářské budovy. Kde dříve ministrovi slíbili. Přítomný občan mlodavský — zvonily kosy, nyní hrčí žací stroje, místo V kvasilově byl dne 9. května vysl. dr. Girsa( cepů slyšeli by hučení mlátiček a t. p. A tak jak oznámil „Hl. V”, uvítán Sokolem i sborem též by se radovali z toho, že jsme si po půl hasičů s hudbou a dosti četným obecenstvem. století zachovali svou národnost a že si ji i pro Prohlédl si školu, český pravoslavný sobor, sta budoucnost chceme udržeti. Občan. veniště Národního domu, redakci a tiskárnu „Hla Z NOVOSTAVCŮ. Dne 6. května náš ochot su Volyně”, hasičské nářadí a továrnu p. Svá rovského. V sále hostince p. Duchačka byl hos nický kroužek sehrál „Sedlák křivopřísežník", tům předložen skromný domácí oběd, při kte obraz ze života vesnického. Ačkoliv část ochot rém hrála hudba p. V. Nahlovského. 4 odbory níků vstupovala po prvé na jeviště, přece jen Sokola předvedly některá cvičení, jež se líbila. dík neúnavné režii p. učitele V. Křivky souhra Ve 4 hod. odpoledne odejel p. vyslanec se svým a přednes byly téměř bezvadné. Zvlášť p. p. Kubáček v titulní roli, Vondráček v roli Petříka, průvodem do Rovna. Němeček v roli Jakuba, sl. E. Matoušková — Z HRUŠVICE. Dosti často čteme v našich Verunka, dále sl. E. Břenová, Ver. Rezáčová časopisech zprávy z různých obcí. Přicházím a j. provedli svoje role zdařile. Potěšitelný jest tedy i já se svojí zprávou o naší osadě. Naše zájem o takovéto ušlechtilé zábavy, které po obec skládá se ze dvou dílů; vlastní Hrušvice zvolna vytlačují „tancovačky” spojené s celonočpři vsi ukrajinské, která čítá 41 číslo, a osady ním hýřením a pitím. A kromě toho tříbí se při „Milenštína” s 57 čísly. Jest tedy naše obec jed takovýchto zábavách1naše drahá mateřština. Jest nou z největších na Volyni. Máme u nás dosti to tedy pokračovací škola pro mládež. Díky hor velkou školu, vystavenou ještě před válkou. J a livé a snaživé práci našeho p. učitele! Výsledky zykem vyučovacím jest polština; čeština se vy její jsou již zřejmé. Jest na nás občanech, aby učuje dvakrát týdně. Pravoslavný chrám máme chom jej v jeho těžké a často i nevděčné prá společný s Ukrajinci. Občané vyznání katolické ci podporovali a všemožně mu ji usnadňovali ho navštěvují kapli při naší vsi. Letošního roku Z výtěžku odvedeno do ústředny matiční v Luc má se u nás vybudovati kostel katolický, na nějž ku 17.65 zl. Rovněž vzdáváme dík řediteli cukro stavební material jest již připraven. Naše kolo varu v Babině p. Zahradníkovi za 40 zl. Jeden matiční zřídilo též veřejnou knihovnu, z které z občanů. jsme se vypůjčováním knih v letošní dlouhé r r a kruté zimě vzdělávali. Na obranu proti PODĚKOVANÍ. Letos na jaře pro naši sou zhoubnému živlu máme dobrovolný hasičský kromou matiční školu v Mlodavě I. obdrželi jsme sbor, čítající okolo 50 členů.s dvěma sobo od Ministerstva W. R. O. P. ve V aršavě pod ry plakty nářadí. Dosti často má sbor pří poru zl. 700. — Jest to pro naši školui p. uči ležitost projevíti svoji zdatnost, nejvíce v obci tele pomoc veliká, neboť my sami nemůžeme ukrajinské, čítající 300 čísel. Naše mládež po mu dáti takového služného, jaké má učitel na řádá též občas divadelní představení. Zel, že škole státní. Jsme velice povděčni Matici v Luc bývalý vůdce ochotnického kroužku p. Krbec ku za její přičinění, že nám školu zařídila, uči vzdal se pro pokročilý věk své činnosti a tak tele dosadila a pomáhá o existencí školy se stajiž delší čas ochotnická představení se nepořá rati. v
v
v-
Děkujeme Matici veřejně, jakož i panu škol nímu inspektorovi v Dubně, který nám svou po mocnou rukou, pomohl k výpomocí. Přejeme České Matici Školské na Volyni mnoho zdaru a úspěšného rozvoje na poli kulturním, aby mo hla i nadále o školy pečovatí; je pak povinností, všech kol Matice, ba i celé české veřejnosti, tak potřebnou organisací, jako je Česká Matice na Volyni, všemi silami podporovati, aby i nadále mohla svědomitě a správně pracovati pro zvelebe ní našeho školství a osvěty. Výbor kola Matice v Mlodavě I.
Různé
zprávy
SLEVY NA DRÁZE PRO NÁVŠTĚVNÍKY POZNAŇSKÉ VÝSTAVY. Slevu jízdného (33% obdrží pouze ten návštěvník poznaňské výstavy, který ohlásí u nádražní pokladny v místě svého výjezdu, že jede na poznaňskou výstavu a žádá o slevu. U pokladny obdrží patřičný lístek se slevou. Tyto lístky p la tí pro zpáteční jíza ě i j dní počínaje dnem, kdy byly vydány. „STROM SVOBODY". Doporučujeme co nej vřeleji celé naší veřejnosti československé na Volyni i v ostatním Polsku obraz „Srom svobo dy" od akademického malíře O. Malého, vyda ný k desítiletému výročí samostatnosti česko slovenského národa 1918— 1928. Obraz vyjádřuje tuto myšlenku: na úpati hory Řípu vyrůstá strom jíž po staletí za bouře i klidu. Pod teplem paprsků lásky národní mohutní a dočkává se roku 1914 a sní m i válečné litice. Po roku 1918 vzchází mír-anděl jeho snáší se nad strom a s tvá ří presidenta, T. G. Masaryka, mírotvorce, po hlíží na nás s obrazu. Mystické zjevení ukazu je nám strom, jehož koruna vzala na sebe obry sy Československé republiky. Vpravo na hoře malý andílek kreslí hranice státu. Kolem kaplič ky na Řípu září světlo a oblévá hranice státu až na východ — a na Slovensku svítá. O. Malý dobře volil techniku a jádro této ale gorie. Je to jadrně a přece měkce vysloveno v symbolech prostých, každému srozumitelných. Tak vytvořil malíř pěkný pamětní list a grafic ký dokument doby a proto obraz O. Malého stane se důstojnou mamátkou prvního desíti letí čsl. republiky a výzdobou tisíců příbytků našich lidí, Jest žádoucno, by i u nás v Pol sku se o tomto obraze hodně vědělo a aby kaž dý, komu národnost není holou frází, obraz si objednal a příbytek svůj jím ozdobil. Dnes je
přímo diktátem doby pro všechny veřejné če ské spolky na Volyni, aby si obraz tento objed naly a v spolkové místností umístily. Obraz jest rozměru 70X 50 cm a stojí Kč 45 — asi zl. 12. — mimo poštovné. S přihláškami neotálejte, abychom mohli co nejdříve obrazy hromadně objednatí. Přihlášky na obědnávku přijímá kan celář ústředí České Matice Školské v Lucku, PADĚLKY 2 ZL. A 50 GR. Ve V aršavě objevilo se v posledních dnech větší množství falešných 2 zl. a 50 gr., které se na pohlee od pravých těžko rozeznají. Padělky 2 zl. jsou leh čí, mají temný zvuk, tmavší barvu a nejsou na okrajíca stejně silné. Podělky 50 gr. jsou měk ké, tak že se dají při větším tlaku ohnouti v prstech. STÁTNÍ STAROBNÍ PODPORA ČESKO SLOVENSKÝCH STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ BYDLÍCÍCH V CIZINĚ. Podle zákona o státních starobních podporách ze dne 21. března 1929, čís. 43 Sb. z. a n. může takováto podpora býti udělena pouze tomu, kdo: 1. je státním pří slušníkem českos'ovenským, 2. dne 1. července 1926 dosáhl nebo překročil 60. rok svého věku, 3. měl toho dne anebo před tím životní povo lání (na př. jako dělník, živnostník, obchodník, rolník a pod.), na základě kterého by byl úča sten pojištění invalidního a starobního buď ja ko zaměstnanec v poměru námezdním nebo ja ko osoba samostatně hospodařící (okolnosti tyto nutno přesně uvésti a pokud možno doložiti), 4. dosáhl již věku 65 let, 5. jest nemajetný, 6. jest výdělku neschopen, 7' není oddán opilství, tulácství, není osobou štítící se práce a 8. není zbaven volebního práva do obce pro spáchaný trestní čin anebo zbaven z téhož důvodu čest ných práv občanských. Podpora starobní činí 500—Kč ročně pro osobu. Poskytne-li se pod pora dvěma žadatelům, žijícím ve společné do mácnosti, snižuje se na ročních 300. — Kč pro každého z nich. Jsou-li však oba tito žadatelé trvale tak bezmocni, že stále potřebují pomoci, ošetření a obsluhy jiné osoby, obdrží každý z nich 500. — Kč. Jakékoli zaopatření, jehož se žadateli dostává ať na penězích čí dávkách na turálních, pokud spočívá na právním titulu, za počítá se na státní starobní podporu. Tím míní se zejména zaopatření chudinské, důchod z po jištění úrazového, pensijního invalidního a sta robního, nebo podpora válečného poškozence a pod. Na udělení státní starobní podpory není právního nároku. Státní starobní podpory budou
se zpětnou platností od 1. ledna 1929 přiznány jenom těm oprávněným žadatelům, kteří podají doloženou žádost u příslušného úřadu do 1. čer vence 1929. Žádostí podati jest u příslušného československého zastupitelského úřadu a doložiti — pokud možno — křestním listem, dále osvědčením o československé státní příslušnosti, vysvědčením o majetkových a výdělkových po měrech a vysvědčením zachovalosti; doklady tyto budou straně zastupitelským úřadem po na hlédnutí vráceny. Žadatel jest povinen uvéstí správně veškeré údaje a upozorňuje se, že by byl povinen přijatou starobní podporu vrátitil kdyby následkem nesprávných údajů byla mu přiznána. Bydlí-li žadatel v sídle čsl. zastu pitelského úřadu, doporučuje se podati žádost osobně. Žádost ani přílohy netřeba kolkovati. O žádostech, které s vyjádřením čsl zastupitel ského úřadu budou postoupeny ministerstvu so ciální péče, rozhodne toto ministerstvo v doho dě s ministerstvem financí. Přiznaná podpora bude vyplácena čtvrtletně pozadu v březnu, červ nu, září a prosinci.
Národní hospodářství N A Š E LOUKY. Antonín Flengr, rolník v Boholubech. Louka je velmi důležitým činitelem v kaž dém hospodářství. Zvýšení sklizně luční píce jest dosažitelné, je-li věnována loukám jen část po zornosti, jíž se dostává hospodářství polnímu. Dobrá luční píce jest nejzdravějším a nejvýživ nějším krmivém, které jest přímo nenahraditel ným jak pro dobytek, tak pro koně. Ač jest dobrá louka skutečným základem veškerého zví řectva vůbec, přece narážejí u nás všecky sna hy o povznesení lukařství na nepochopitelnou netečnost většiny našich rolníků. Naše mokré a zaplevelené louky poskytují sice v době květu velmi malebný, ale také velmi zarmucující obraz. Tyto neutěšené poměry změnily by se rázem, kdyby se loukám dostalo aspoň Jtrochu péče, za kterou se tak bohatě odměňují. Pře devším nutno postaratí se o zlepšení půdy provětráním, urovnáním povrchu, upevněním lučního drnu, hlavně však náležitou úpravou spodní vody. Valná část našich luk jest mokrá, kyselá, ničí účinek každého hnojení. Porost luč ní sestává na loukách mokrých z trav kyselých: sítin, ostřic, bolševníku a j., jichž výživná hodnota
jest nepatrná. Teprve tehdy, snížíme-li pomocí odvodňovacích příkopů hladinu spodní vody asi na 50 cm pod povrch, jest louka schopna zušlechtění. Provětrání půdy, které má za účel vzpružiti činnost půdních bakterii a příspěti k jich rozmnožení, provádí se vydatným vláčením ostrý mi lučními branami. Nejvhodnějším hnojivém luč ním jest dobrý a zaleželý kompost, jehož přípra vy neměl by žádný praktický rolník opomíjeti, ježto však jen výjimkou mají hospodářství dosta tek kompostu, používá se všude za hranicemi všeobecně hnojiv umělých. Hlavní zřetel dlužno n iti ke hnojení luk fosforem a draslem. Dobré trávy i jeteliny potřebují značného množství drasla a nedaří se proto na půdách, kde se této ži viny nedostává. Nejvhodnějším draselnatým hno jivém na louky s lehčí půdoujest kainit, jenž jest také osvědčeným prostředkem k vyhubení mechu a bodláčí. Hnojí se v dávce 600—800 kg. po ha. Na těžkých půdách volíme 40?ó drasel. sůl, 200 kg. na ha. Z hnojiv fosforečných osvěd čuje se na půdy lehké Thomasova moučka, 400—500 kg. na hk., neb superfosfát, 400 kg. na ha. na půdy těžké. Uvedené dávky umělých hnojiv vystačí na období 3 — 4 let. Účinky draselnato-fosforečných hnojiv na zvýšení výnosu jsou mnohdy překvapující, zvláště když se před tím přihnojilo kompostem. Čtyřnásobná sklizeň píce z takovéto louky není při správném použi tí hnojiv ničím neobyčejným, nemluvě o tom, jak takové seno kvalitně získá. Na louce takto upravené a pohnojené vymizí plevel a kyselé trávy, aby učinily místo jetelinám a výživným travám sladkým. Jen trochu dobré vůle a snaha a práce naše v tomto směru přinese nám užit ky tisíceré. CENY OBILI V POLSKU I ZA HRANICEMI. Průměrné týdenní ceny čtyř hlavních druhů obilí jevily se v době od 6. do 12. května t. r. podle dat bursy Zbožowo-Towarowej ve Varšavě při 100 kg ve zlotých takto:
Varšava Lvov Krakov Poznaň Praha Brno Berlín Hamburk Vídeň
Pšenice:
Žito:
Ječmen:
Oves:
50.58 52.55 52.19 47.08 47.78 46.73 47.18 41.62 45.70
34.54 34.00 34.00 31.10 42.37 42.24 42.95 37.15 41.00
36.12 36.00 36.50 34.43 44.48 41.98 47.49 34.38 47.50
35.75 32.25 35.87 31.05 45.27 42.24 42.50 32.67 41.87
Liverpool 45.89 93.51 New York — Chicago Buenos Aires 32.86
— 34.97 31.50 —
— —
— —
44.56 33.28 28.83 26.32
V době od 13. do 19. května jevily se ceny takto: Pšenice: Varšava Lvov Krakov Poznaň Praha Brno Berlín Hamburk Vídeň Liverpol New York
49.00 49.43 48.81 45 00 47.78 46.46 46.85 41.00 45.75 44.70 38.62
Žito:
Ječmen:
31.37 29.81 28.44 28.20 41.85 41.25 42.40 36.34 40.20 — 34.35
— —
•
34.00 —
44.22 41.45 47.49 34.65 47.50 — —
BESEDY
Oves: 35 62 29.56 32 06 30.65 42.63 40.42 42.19 32.58 40.10 42.95 33.90
Chicago 34.70 Buenos Aires 32.82
30.60 —
— —
29.45 26.70
V době od 20. do 26. května jevily se ceny takto: Pšenice:
Žito:
47.00 47.55 46.13 44.50 44.26 45.00 45.73 40.20 42.02 44.90 28.27 34.53 31.96
28.62 27.70 25.75 26.75 40.26 39.07 40. 0 35.98 38.13
Varšava Lvov Krakov Poznaň Praha Brno Berlín Hamburk Vídeň Liverpol New York Chicago Buenos Aires
—
33.64 31.32 —
Ječmen: — — —
43.43 40.93 46.55 34.01 46.25 — — — —
Oves: 33.88 29.55 25.87ý 29.50 40.00 38.15 40.40 32.30 36.06 42.24 32.93 28.48 27.26
„BUDITELE”
J iř í Rebl.
VESELÁ PŘÍHODA J. HOLEČKA NA VOJNĚ. SKŘIVÁNEK.
Skřivánek vyletěl nad pole, v modravém blankytu zvoní o máji písničku jásavou, tak jako vyzváněl loni. Letí až k samému nebíčku; zazpívá u brány ráje o zemi velebnou písničku, o žitku, co na ní zraje. Sype se písnička jásavá na pole, luka a lesy, příroda — zelená, krásavá pořádá májové plesy. Skřivánku, ptáčku, náš zpěváčku, ze země Pán Bůh tě stvořil, abys byl přítelem sedláčků, bys o nich v nebi švitořil. Až uzříš sedláčka orati, neb jiti zasetou líchou, nad hlavou vždycky mu zazpívej písničku známou a tichou. Zpívej jen zvonivý zpěváčku, příteli selského lidu, zpívej jen, rolníků miláčku, zmirňuj nám hoře a bídu...!
Kdo by neznal nadšeného slovanského pra covníka Josefa Holečka, jenž jsa původu jiho českého tak mistně zachytil starý život selský? V požehnaném věku 77 let odešel národu na vždy v březnu. Z velké jeho spisovatelské tvor by budiž zde zaznamenán humoristický příběh, který vylíčil v „Obšítu" v nekrvavých obrázcích z vojny za starého Rakouska. Zaznamenal zde otázku, kterou známý v literárních, kruzích vtipkař dával ve společnosti: „Víte, kolik má Ra kousko vojáků?" — „Milion!” — „Ne, devět set devadesát devět tisíc, devět set devadesát devět a Holečka!" Jako dobrovolník dělal s ka marády na nádvoří kasáren před generálním štábem zkoušku, aby mohl býti důstojníkem v záloze. Holeček píše o tom: Přišlo na mne. Posta vím se před setninu a komandují armádní řečí bez úhony: „Compagnie! Halt!” „Sakrment!” pokračuji, „oni Romovaček, co pak dřímají? Když komanduji „halt“, musejí se opatky srazit jedním rázem, až to bouchne, ja ko když vystřelí. Vyrovnat se! Oni knížek, nekrčejí se tak, jakoby jim smrť seděla na zádech! Vztýčit se, hlavu vzhůru, mužně koukat! Bohá ček, proč pak tak vystrkují břicho? Inu, arci.
každý chce ukázat, co je na něm nejlepšího! ZŘÍDLO MILOSRDNÉHO NEPŘÍTELE. Břicho do zadu, prsa ven! Vyrychtovat se! Ce (Arabská legenda). lá řada musí být jako podle šňůry!" Pouští táhla karavana. Slunce pálilo. Zlaté Vzbudil jsem větší pozornost zkušební komise, nežli jsem si přál. Za mnou ozvala se poznám pískové kopce mizely v oslnivé dálce. Nebe to ka: „Ten nám energii!" Hu, na posled ještě je nulo v jakémsi opálovém lesku. Vpředu vinula diný zkoušku na důstojníka udělám! Chutě do se cesta jako bílá čára. Vlastně zde ani cesty toh'o! nebylo. Cestou se tu zdály ležeti bílé kostry pad lých velcloudů. Studní tu již nebylo. Poutníci vzali „Habt AchtJ! Compagnie! — In die Balance!" „Oni Liška, nemůžou dát pozor? Kterak s sebou vody na dva dny. Teprve druhého dne držejí ten kver? Myslejí, že jdou krávy pást dne mohli dojiti oasy se schnoucími palmami. a že mají v ruce hůl? Kver se musí s lehká Z rána ještě se v dálí mihotaly divné, vzdušné držet, minduk nesmí být na píď od těla. Proto přeludy s modrými vodami, se stinnými hájil. jsou tady dvanáct měsiců? Oni Hueber! Co po Nyní i ty zmizely. Vše umdlévalo pod krutým vídám, platí pro všechny, pro ně taky! Nedají-li pohledem nemilosrdného slunce. Mdle a ospale kolíbali se jezdci, jedoucí za průvodem. Kdosi lepší pozor, dám je zavřít, až zmodrají!" zapěl, ale v poušti i píseň padala na duši slza Cekal jsem dvě vteřiny, neřekne-li Jeho Exce, mi. A zpívající hned umlkli. Ticho. Je slyšeti lence, nejvyšší examinátor, že je spokojon a že pouze rovnoměrný šramot tenkých nohou, boří mohu na své místo se odebrati. Běda však, on cích se do písku a šelestění hedvábných záclon počal teprve býti zvědavím! na stanech velbloudích, za nimiž se ukryly před „Beim Fuss! Ruth!“ vedrem snědolící beduinky. V še umdlávalo, i du „Dosud to bylo dobře," dí nejvyšší exami še lidská. Cestou minula karavana umírajícího nátor, „ale pokračujte bez odechu." A raba. Vedle něho ležel v písku bílý, uštvaný Již je veta po všem! Postavím se do haptá- kůň. Jezdec, zahaliv si hlavu do bílého šátku, ku, vzdám česť a hlásím: „Poslušně melduju, položil se k mrtvému tělu tohoto svého přítele. jenerále, že víc neumím.” Tiše kráčeli velbloudi mimo. Nikdo z lidí ani Následoval homerický výbuch veselosti, kte neobrátil hlavy tam, odkud zpod bílého hedvá réžto příležitosti jse použil, abych se vrátil do bí ostře a chtivě za nimi hleděl pohled umíra řady, Získal jsem aspoň tolik, že mne nezavřeli. jícího na poušti. Již celá karavana přešla kolem Nadešel přežádoucí den, abychom byli pro něho. Pouze stařec, jedoucí vzadu náhle sestou puštěni. Setník od časného rána v šíkovatelovně pil s velblouda a sklonil se nad Arabem. „Co podpisuje průvodní listy vojenské a láme si hla je ti? ” tázal se stařec. „Piti!" mohl pouze provu, koho může a má povýšiti na poddůstojníka. nésti umírající. Stařec pohlédl za karavanou, kte Vkázal pro mne. Zastal jsem ho, an se drbal za rá se volně brala v před. Nikdo se neohlížel. uchem jako Herkules na rozcestí. Díval se na Stařec vzpřímil hlavu a pojednou jakoby cosi mne dlouhou chvíli, proto si dal dlaň na čelo provanulo jeho duší. Sňal nádobu s vodou. Omyl a vedl si vůbec tak vážně a svědomitě, že jsem umírajícímu nejprve líce a rty, potom mu dodal jej podezříval, že mi chce dátí ještě v posled doušek vody, druhý, tř e tí. . . Líce umírajícího ním okamžiku ta želízka, kterými jsem před ča oživly. Tiše zašeptal: „Jsi z rodu Omiadů?" — „Ano”; odvětil stařec. „Uhodl jsem to po zna sem povrhnul. Konečně udělal marnému přemítámí rázný mení na tvé r u c e ... Já jsem z rodu Elkamidů. konec, udeřil pěstí na stůl a vece: „Sie atd. Jsme tudíž úhlavní nepřátelé ..." namáhavě mlu z vás by mohl být feldmaršál-lajtnant, ale frajtra vil mladý Aráb. „V poušti před tváří Alláhovou jsme pouze bratří. Pij .. ., jsem stár, tys mládz vás udělát nemohu." Píj a ž ij..." Umírající chtivě přilnul k nádobě „Jako by se stalo, pane setníku.” s vodou. Stařec ho posadil na svého velbloudaOdpoledne šikovatel manipulant Klubiczko „Jeď a vypravuj svým o pomstě jednoho Omiarozdával průvodní listy. Dávno jsem už nebyl da.” „A ty?" „Mně beztoho by nebylo dlouho tak radostně rozechvěn. Teprve nyní poznával žiti". „Pojeďme spolu.” „Nemožno. Velbloud jsem, co je to vojna. Cenu toho, co je vám mi je malý a starý, nesnesl by takové tíže." Arab lo, poznáte vždy až při loučení. váhal. Byl však mlád. Očekávala ho sláva a bo M. O. hatství. Mlčky usedl do sedla. Zastavil se. „Máš příbuzné?" otázal se. „Nemám „nikoho", odvě-
til stařec. „S Bohem!" — Steřec dlouho za ním pohlížel. Oklamal svého nepřítele. Měl dětí, by ly však již proslavenými, udatnými vojíny. Ne potřebovali ho jíž. Karavana zmizela v oslnivé dáli, slunce pálilo. Nebe tonulu v opálovém le sku. Stařec zahalil hlavu do pokrývky a ulehl tváři k zemi.
Zvedli je, zabalili do hedvábných rouch a odvez li do oasy jeho rodného kmene. — Arabové tvrdí, že nové zřídlo vytrysklo zde z hloubi země po příkladu Alláhovu tam, kam padlo do písku několik kapek vody z nádoby starého šejka. Beduíni nazývají tuto oasu „zříd lem milosrdného nepřítele”. M. R:
Minulo několik měsíců. Táž poušť. Tytéž zlaté kopce. Táž karavana se vracela. Poutníci vzali též z poslední oasy vody na dva dny. Ospa le kolébali se jezdci na unavených velbloudech, když náhle vůdce výpravy polekán a překva pen se zastavil. „Co je to ta m ?” ukázal do dá li. Dohonivší ho poutníci hleděli udiveně nazna čeným směrem. Uprostřed nekonečného písku bylo viděti zeleň. Knebi píaly se vysoké, hrdé palmy, mezi svěžím křovím zurčel pramena ve selé bublání studených proudů rušilo temné, zlo věstné ticho okolní pouště. Pestré květy něžnou vůní vítaly unavené poutníky . .. U pramene leželo nesetlené tělo starcovo. p
r
„STROM SVOBODY" A le g o ric k ý obraz ve třech barvách a ka d e m ick é h o
malíře
O.
Malého.
Rozměr obrazu jest 70X 50. Cena Kč 45. — čili zl. 12. — bez poštovného. Obraz ten nesmí scházeti v žádné české domácnosti. Objednávky vyřizuje Česká Matice Školská v Lucku. Poštovní spořitelna čís. 80.890
v
o
t
ř
í
d
n
í
'
benzinové m o to ry ležaté soustavy a volnoběžné Vám se zárukou specielní firma:
do dá vá
H. K L í m a a s p o I. továrna na stroje a m otory B r n o . č . S. R. Vyžádejte si bezplatnou nabídku —každý díl motoru je snadno vyměnitelný. Ve škeré informace a ceník O rig . „ K lim a "
________________
zdarma.
K TO CH CE D O B R É A N ED R A H O K U PIT, NECH Z A JD E DO SLO V A N SK É H O GALANTERIJNÉHO OBCHODU
„O E
R z
Y
K U C H A Ř "
Luck, ul. J a g iello ň ska 6 3
ktorý má vždy bohatý výběr najlepšej galanterie, bielizne a trikotových tovarov rovno z fabrik
P ředplatné v Lucku přijímá: Česká Matice Školská, Jagielloňska 16, šekový účet P. K. O. 80890. Ve V a r š a v ě : Drukarnia „Rola" Jana Buriana, Mazowiecka 11, šekový účet P. K. O. 1704, Ceny předplatného: na půl roku zl. 5.20, na čtvrt roku zl. 2.80. D o c i z i n y : na půl roku zl. 7.—, na čtrvt roku zl. 3.75. C e n a j e d n o t l i v é h o č í s l a j e 50 gr. Ceny oznámení: Celá strana zl. 120.—, půl strany zl. 70.—, čtvrt strany zl. 40.—, osmina strany zl. 25.— dvanáctina strany zl. 20.—, šestnáctina strany zl. 15.—. Při častějším inserování slevy. Zodpovědný redaktor: J o s e f W e lk , Luck, Jagielloňska 16. Vydavatel: Drukarnia „Rola”, Jana Buriana, W arszawa, Mazowiecka 11.
OBCHOD STÁVÁ JIŽ 35 ROK0. SOLIDNÍ OBSLUHA!
SK L A D H O S P O D Á Ř S K Ý C H S T R O JŮ ,
Parostrojní pivovar
N Á ŘA D Í A V EŠK E R Ý C H P O T Ř E B
a sladovna
■ mimi l l ZEMANA v
D U B N E
ul. M ajora M atczyn sk iego, č í s . 20.
v LU C K U
Levně a za výhodných podm ínek prodávám v ešk eré HOSPODÁŘSKÉ M O T O R Y
A
STROJE
NÁŘADÍ,
zdejší i československé výroby, s úplnou tovární zárukou. Ku jarn í sezóně doporučuji můj bohatý sklad všech druhů nej lepších semen.
SVIIJ
nabízí svá chvalně známá piva „S A K U R A ” i 3 % „ L E Z A K ” 12% „ P O R T E R ” 17% a V ýčep n í 11%
K SVÉMU!
Vážení Krajané! Oznamujeme, že před nedáv ném otevřeli jsme Č e s k ý o b c h o d a na bízíme: smíšené zboží, drobnou i železnou galanterijí, kůže a obuv, různé látky a všechny výrobky tak známé na Volyní f-my p. Hájka v Lodži. Z b o ž í máme jen d o b r é j a k o s t i . Solídnf obsluha. Máme pevnou nádějí, že p. p. krajané s okol. poctí nás svojí návštěvou a p ř e s v ě d č í s e i
BRATŘÍ KOZÁKOVÉ Stanice žel. dráhy Síenkiewiczówka u Hubinské Nivy.
S třediskem Č echů jest:
restaurace „ Č e sk é h o K lu b u “ v ZD O LB U N O V Ě, ul. F abryczna čís. 15. česká kuchyně a výborné nápoje. řid. Fr. Ludvík.
A. K O V A C I K největší
galan tern í
a koloniální obchod
v D U B N E , R y n e k č. 14. Pravidelné pokrmování českým fosfo rečným
plcntm vápnem J O S P O D Í f všemu dobytku neobyčejně prospívá a chrání jej před různými nemocemi. n r n s n e k t zašle zadarma
PR O D EJ V O D K Y .
N ejlepší obsluha.
HODNÉ, ZDRAVÉ A ČISTOTNÉ DĚVČE Z VOLYNĚ, které by chtělo jít za slušný plat za pomocnici v domácnosti do české rodiny ve ' Buditele v Lucku, unem
B U D I T E L
172
C. 11 a 12..
Z n ě a vým lat budou V a š í radostí, koupíte-ti si spo leh livé s t r o je od „Jo z e fa !" Generální representanti specielních českých továren:
Osvědčené, trvanlivé, lehko a přesně pracující, orig. HnotKovy zací stroje s velkým věncem. T o v á r n í s k la d y h o s p o d á ř s k ý c h a m l ý n s k ý c h strojů i s o u č á s t í
Rudolf J o z e f a Spol., v
ZDOLBUNOVĚ
ul. K o šcieln a č . 4 Telefon
č . 17
T e l e g r . i JOZEFPOL Zdotbunów Vyznamenáni na Volyň ská vystá vá v Lucku
„Pochvalným listem**. Úsporné, nezničitelné, snadné k obsluhování, volnobéžné m otory „Lorenz**
