BUDE V KYJOVĚ VŽDY VESELO?

20 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 21. KVĚTNA 2009, DATUM VYDÁNÍ: 29. KVĚTNA 2009, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Co nového v Moravskoslezském kraji – str. 2 z Odbory nebudou mlčet -str. 2

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Dávky nemocenského pojištění v roce 2008 z Archivace dokumentů a dokladů základních organizací

V kyjovské Šroubárně pracuje asi 300 lidí, žádný kmenový zaměstnanec nebyl propuštěn Jó, pil jsem dřive burgundský, ale co je krize, tak jsem přešel na krizový balíčky…

Poděkování předsedy OS KOVO Chci poděkovat všem odborářům, zvláště kovákům, ale i dalším občanům, kteří se podíleli na demonstraci 16. května v Praze na Hradčanském náměstí. A obzvláště patří můj dík těm, kteří se aktivně podíleli na přípravě a zajištění hladkého a úspěšného průběhu této odborové akce. Demonstrace jistě splnila svůj účel. My, občané-odboráři, jsme pozvedli svůj hlas a řekli veřejně a nepřeslechnutelně, jaký máme názor na pokusy zneužít krizi v neprospěch zaměstnanců. Nyní by mělo být všem jasné, že žádné takové pokusy ani v budoucnu nepřipustíme! A za to vám všem patří ještě jednou můj veliký dík. JOSEF STŘEDULA, předseda OS KOVO

„Držme si palce,“ vyzval J. Středula účastníky Sněmu ČMKOS „Všichni jsme plni dojmů z naší velice úspěšné demonstrace, která měla navíc i celoevropský rozměr,“ konstatoval na zasedání Sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů její předseda Milan Štěch. „Rada ČMKOS vyhodnotí tuto akci až s mírným odstupem – v srpnu až září – a navrhne doporučení do budoucna. Demonstrace proběhla spořádaně, není mi

(Pokračování na str. 3)

BUDE V KYJOVĚ VŽDY VESELO? Zatím zaměstnancům Šroubárny chybí kolektivní smlouva Když se počátkem 50. let začaly Šroubárny na Moravském Slovácku budovat a otevírat jeden strojírenský závod za druhým, aby se v převážně zemědělském regionu využilo zdejšího nadbytku pracovní síly, nikdo tehdy netušil, jaké osudy tyto podniky v budoucnu očekávají. Na Kyjov tehdy padl los, že v něm vyroste továrna na výrobu šroubů a spojovacího materiálu větších průměrů, tedy zejména pro železnice, doly, stavebnictví a automobilový průmysl. Nedaleká Šroubárna Ždánice dostala pověření specializovat se naopak na normované menší šrouby a matice. Až do roku 1990 pracovalo v obou závodech na tisíc zaměstnanců, a pro Hodonínsko se tak staly významnými zaměstnavateli. Privatizace dosavadních státních podniků nepřinesla do údolí pod kyjovskými vinohrady příliš klidu a spokojenosti. Kyjovskou Šroubárnu totiž privatizovalo 38 místních zaměstnanců, kteří se po složení sto tisíc korun stali společníky firmy, čímž nastaly v řízení firmy neveselé časy. Jak se na venkově říká, jeden spolumajiLuděk Jagoš tel táhl „čehý“ a druhý „hot“, a výsledky takového hospodaření na sebe nedaly dlouho čekat. Jak připomíná současný generální ředitel ing. František Červenka, v roce 1997 tito společníci firmu výhodně prodali ing. Holešínskému, který ji po čase převedl na své dva syny Petra a Pavla. Tento téměř dvacetiletý proces pokusů o stabilizaci podniku vyvrcholil, když jej zakoupila začátkem roku 2008 skupina Moravia Steel Třinecké železárny, která je stávajícím vlastníkem. V kyjovské Šroubárně dnes pracuje přibližně 300 lidí.

Neznají slovo útlum „Počátky 90. let byly v naší firmě poznamenány nejen kompetenčními spory mezi jejími 38 vlastníky, ale i životní nezbytností nahradit rozpadlý trh RVHP no-

vými odběrateli po celém světě,“ uvedl pro Kovák generální ředitel Červenka. „Tuzemsko totiž nestačilo odebírat produkci pražcových šroubů a spojovacího materiálu, naštěstí se postupně podařilo najít zákazníky v zahraničí. Šroubárna Kyjov, jako jeden z největších výrobců železničního sortimentu ve světě, dnes již vyváží na 75 až 80 pro- Ing. František cent své produkce. Největším Červenka odběratelem je tradičně Německo, Francie a Španělsko a dále Rakousko, Itálie, Portugalsko, Řecko, Švýcarsko, Slovinsko, Chorvatsko, ale i některé asijské země,“ dodal. V průběhu současné světové hospodářské krize jsou v Kyjově rádi, že většina evropských železnic je ve státním vlastnictví a že evropské vlády se snaží celkový pokles průmyslové produkce i rostoucí nezaměstnanost „léčit“ výstavbou vysokorychlostních železničních tratí jako „protilék“ na předimenzovanost evropských dálnic kamionovou přepravou. „Za této nové krizové situace se tak staly pražcové šrouby, konstrukční a hákové šrouby (Pokračování na str. 3)

1

KOVÁK číslo 20 — 29. května 2009

CO NOVÉHO V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Na region tvrdě dopadla hospodářská krize Jednou ze zásadních změn v činnosti Metodického pracoviště OS KOVO v Ostravě v závěru roku 2008 bylo přestěhování našeho sídla z budovy DOS na Českobratrské na ulici U Tiskárny 1 v Ostravě-Přívoze. V nové budově využíváme mnohem lepší a komfortnější zázemí včetně sociálního. V průběhu příprav na stěhování jsme museli řešit spoustu nestandardních problémů. Nově jsme zajišťovali internetové připojení do nové budovy, kdy se nám podařilo pořídit tuto službu levněji a kvalitněji ve srovnání s bývalým pracovištěm. Jako úspěšnou akci považuji také odstěhování vybavení jedné místnosti z Ostravy na plzeňské metodické pracoviště. Nové základní organizace V průběhu 2. pololetí loňského roku se nám podařilo založit novou základní organizaci ve firmě Hyundai Czech. K dnešnímu dni má tato organizace téměř 300 členů a právě vrcholí kolektivní vyjednávání k uzavření první kolektivní smlouvy. Nové základní organizace vznikly také u dalších firem zaměřených především na automobilový průmysl. Jedná se o Mobis Automotive Czech – korejská firma jako subdodavatel pro Hyundai v průmyslové zóně Nošovice, Massag Stamping ve Fulneku a Cromodora Wheels – italská firma působící v průmyslové zóně Mošnov. Celkem je u těchto nově vzniklých základních organizací přes 200 nových členů. Většina z nich už také zahájila kolektivní vyjednávání.

Propouštění a odstávky Na Moravskoslezský region tvrdě dopadla světová ekonomická krize. Prakticky všechny firmy musí řešit pokles výroby s dopadem na zaměstna-

nost. Tyto problémy se odrážejí také v práci příslušných základních organizací. Řeší se propouštění, odstávky, částečná nezaměstnanost, přesuny zaměstnanců v rámci firem a také pokusy zaměstnavatelů o snížení fondu pracovní doby. Bohužel všechny tyto problémy nesou s sebou také pokles členské základny. Prvním uzavřeným závodem jsou Tažírny trub Svinov, kde majitel Železárny Podbrezová přesunul výrobu na Slovensko. Firma bude sloužit pouze jako distribuční sklad s 12 zaměstnanci, v době bez problémů měla kolem 170 zaměstnanců a asi 100 členů OS KOVO. Základní organizace zůstane zachována v počtu 8 členů. Výše uvedené problémy se odrážejí také ve zvýšených požadavcích na naše metodické pracoviště, především v oblasti právního poradenství. Myslím, že obě právničky metodického pracoviště se s tímto vyrovnávají ke spokojenosti všech základních organizací, třebaže někdy musí být některé jiné činnosti odloženy stranou na pozdější dobu.

Zadáno pro vedoucí metodických pracovišť

Školení v oblasti BOZP Dále bych se chtěl zmínit o činnosti v oblasti BOZP, která patří díky zájmu z drtivé většiny základ-

ODBORY NEBUDOU MLČET Předseda OS KOVO v novém televizním pořadu V novém diskusním pořadu zpravodajské televize Z1 Bod obratu vystoupil 13. května předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. Jeho společníky byli moderátor Jan Zika, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Jan Wiesner a předseda představenstva akciové společnosti Vari Jiří Belinger. Vyjímáme to nejzajímavější z diskuse. Uskutečnila se před odborářskou demonstrací, ale to jí nic neubralo na aktuálnosti. Moderátor: Proti čemu je vlastně namířena odborová demonstrace? J. Středula: My se v tuto chvíli nejvíce obáváme toho, že dochází ke zneužívání krize. Vláda v demisi předložila zásadní novelu zákoníku práce, která obsahuje 199 změn, aniž by se o tom diskutovalo v tripartitě, bez diskusí s veřejností, politiky. A dále vláda dokonce schválila návrh zákona o penzijním spoření, který ohrožuje budoucí penzijní úspory všech obyvatel ČR, a ještě k tomu schválila zásady pro takzvaný opt-out, neboli možnost vyvedení obrovských prostředků ze zdrojů určených na penze, které spravuje stát. Moderátor: Jaký bude výsledek demonstrace? J. Wiesner: To nevím. V současné době to nemá valný význam. Především je potřeba o těch věcech jednat, protože řada věcí, které odbory kritizují, nám vyhovují, zejména co se týká flexibility práce. Návrh zákoníku práce je přizpůsoben současným podmínkám. Moderátor: Bude úřednická vláda k odborům vstřícnější než ta minulá?

2

ních organizací k dobré vizitce činnosti OS KOVO v Moravskoslezském kraji. Koncem měsíce dubna proběhlo pravidelné dvoudenní školení pro specialisty BOZP v rekreačním středisku RETASO na Horní Bečvě, které absolvovalo 73 účastníků. V prvním dnu byli zajištěni lektoři z Oblastního inspektorátu práce v Ostravě a hlavními tématy bylo: posouzení rizik – základní postupy a metody posouzení, následné výstupy, to znamená organizační, technická a další opatření, včetně seznamů OOPP apod. Dalším tématem bylo seznámení s postupy při šetření pracovních úrazů a spolupráce s odbory. V odpolední části bylo probráno nařízení vlády č. 101 a č. 378 a zákon č. 309 v souvislostech s bezpečností strojů a zařízení pracovišť. Posléze byly podrobněji rozebrány podmínky a zásady provozování skladového hospodářství. Ke konci prvého dne byli účastníci seznámeni s nařízením vlády č. 406 – pracoviště s nebezpečím výbuchu. Závěrem byla prezentace fotodokumentace z konkrétních kontrol prováděných úřadem. Druhý den specialista BOZP probral zprávu ČMKOS o BOZP za uplynulý rok, zejména příčiny, zdroje úrazů a nejčastější porušení BOZP. V další části byli přítomni informováni o vývoji legislativy v oblasti BOZP, zejména o přípravě zákona o úrazovém pojištění, o cílech oblastního inspektorátu práce a krajské hygienické stanice v rámci kontrolní činnosti a také o spolupráci s odborovou organizací u zaměstnavatelů. Závěrem byla diskuse na téma ohrožení nemocí z povolání. Školení splnilo očekávaný cíl, je nutno zejména vyzvednout zájem a kázeň zúčastněných i následné dotazy v průběhu přednášek. I přestávky mnozí využili ke konkrétním dotazům ze svých pracovišť. Příznivý ohlas mělo především vystoupení zástupců Oblastního inspektorátu práce v Ostravě, kteří v neformálních diskusích často probírali příklady z vlastní praxe. Ing. JIŘÍ KOZEL, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Ostrava

J. Středula: Naše zkušenost je bohužel taková: Už na podzim loňského roku expertní tým ministerstva práce něco ohledně zákoníku práce připravil, a my jsme varovali, že jestli chce někdo takové věci tady spustit, tak ať počítá s jasnou odpovědí odborů. Nikdo to nerespektoval, všichni si dělají, co chtějí, politici obzvláště, a vláda v demisi, místo aby přestala tyto věci prosazovat, tak předložila k připomínkovému řízení zákon, který jde extrémně proti lidem. A my prostě nebudeme mlčet, to po nás nikdo nemůže chtít. Moderátor: Co vlastně máte proti flexibilitě? J. Středula: My jsme zkoumali, jak to s tou flexibilitou ve skutečnosti je. A máme k dispozici studii, kterou si dala udělat Evropská komise, a to dávno před předložením novely českého zákoníku práce. Vyplývá z ní, že v České republice je v rámci Evropské unie třetí nejnižší ochrana zaměstnanců, a to s relativně vysokou flexibilitou. Naopak například Dánsko, Norsko nebo Švédsko mají pro zaměstnance vysokou ochranu a zároveň i velkou flexibilitu. Takže neplatí, že když je někdo dobře chráněn, nemůže být zároveň také flexibilní.

J. Belinger: Podniky, aby mohly flexibilně reagovat na vyvíjející se trhy, potřebují právě tu možnost velké flexibility, to znamená rychlého přijímání a rovněž rychlého propouštění lidí – třeba po dohodě se státem. Aby totiž v případě realizace zakázky a jejího ukončení, pokud není další zakázka, nezůstali k tíži firmy zaměstnanci, kteří tam pracovali třeba na půlroční úvazek. A to dneska je, a to je velice nebezpečné, protože veškerý zisk vytvořený z takové zakázky se vyplatí zaměstnancům, které již ta firma nepotřebuje. J. Wiesner: Já s tím souhlasím. Moderátor: Navržené změny zákoníku práce možná ani neprojdou… J. Středula: Jak to můžete vědět? Poslanci se nemění, ti zůstávají až do podzimních předčasných voleb. A jak je již známo z české politické scény, tak uběhne pár měsíců a poslanci vezmou vládní návrh jako svůj a předloží jej ve sněmovně jako poslaneckou iniciativu. A to jde ještě rychleji než klasickou legislativní cestou. A odbory mají plné právo vyjádřit se k tomu. Moderátor: V USA nyní dosáhly odbory v některých automobilkách výraznou pomoc pro zaměstnance. Lze si takto silné odbory představit i u nás? J. Středula: Odbory u nás podle mého soudu silné jsou, ale každá země má naprosto odlišný historický vývoj. USA jsou založeny na zcela jiných principech, než je tomu tady v Evropě. Kdyby se v Evropě převzal americký systém, vznikly by z toho obrovské bouře, ale je to jejich americká tradice. Odbory jsou odlišné i v různých evropských zemích. Máme stejné problémy, ale jiné metody pro vyjednávání. (Pokračování na str. 3)


BUDE V KYJOVĚ VŽDY VESELO?

(Dokončení ze str. 1)

i další potřebný spojovací materiál tržním hitem, který nezná slovo útlum,“ zdůraznil ing. Červenka. „Totéž už nemůžeme prohlašovat o dalších našich výrobních segmentech, kterými jsou ložiskové kroužky pro automobilový průmysl a výroba přesných šroubků pro strojírenství, kde došlo k poklesu v důsledku krize až o třetinu.“ Ještě před přílivem světové hospodářské krize i do povodí Moravy – v roce 2008 - stačila Šroubárna Kyjov včas obměnit výrobní zařízení stroji s vyšší technickou úrovní a zmodernizovat všechny výrobní i správní budovy na technickou i hygienickou úroveň 21. století. „Díky převažujícímu výrobnímu sortimentu se nám podařilo ve firmě udržet objem produkce cca na 90 procentech, a tak bylo z našeho kolektivu propuštěno pouze deset agenturních pracovníků, ale žádný kmenový,“ doplnil předseda ZO OS KOVO Luděk Jagoš.

Odbory zastřešují tři firmy Ve ždánické Šroubárně, která také patřila bratrům Holešínským, se stabilizace provozu nepovedla, a tak bratři Holešínští převedli část výroby ze Ždánic do Kyjova a výrobní areál postupně rozprodali. Dnes je Šroubárna Ždánice ryze obchodní společností se spojovacím materiálem z čínského dovozu a zaměstnává asi 25 lidí. Výrobní část této Šroubárny Ždánice se v roce 2006 osamostatnila a s novým, tentokrát španělským, vlastníkem firmy CIE (dříve RECYDE) vyrábí převážně pro automobilový průmysl. Je tedy citelně postižena současnou krizí. „Ve firmě CIE Ždánice pracuje nyní asi 44 pracovníků, kteří po nedávném propuštění sedmi lidí i tak pracují jen čtyři dny v týdnu za 60procentní výdělek. Odbory chtěly samozřejmě alespoň 80 procent, ale zaměstnanci sami po dohodě, že se nebude více propouštět, požadovali po členech výboru, aby přistoupili na 60 procent průměrného výdělku,“ podotýká předseda. ZO OS KOVO Šroubárna Kyjov působí ve všech třech firmách.

Kolektivní smlouva ve zpoždění Předseda ZO OS KOVO jako určitou raritu uvádí skutečnost, že na letošní rok nebyla ještě ve Šroubárně Kyjov uzavřena kolektivní smlouva. Loni sice firma neměla až do konce roku žádné problémy se zakázkami, jenže její nový vlastník Moravia Steel Třinecké železárny vzhledem k omezení výroby v hutích a následným potížím se rozhodl přibrzdit kolektivní vyjednávání a obnovit je až po „vyúčtování“ výsledků prvního pololetí. Pro zaměstnance Šroubárny Kyjov bylo toto rozhodnutí nového majitele určitým zklamáním, protože naopak očekávali, že se jejich průměrná mzda 22 120 korun postupně vyrovná s třineckou ve výši 27 000 Kč, ale v nejhorším, že se podaří vyjednat valorizaci mezd aspoň o čtyři procenta. Další kolektivní vyjednávání bylo spolu s dalšími firmami společností Moravia Steel odročeno až na červen.

Akce pro všechny odboráře Luděk Jagoš přišel do Šroubárny v roce 1995 a v roce 1999 byl zvolen uvolněným předsedou ZO OS KOVO. Kromě toho je členem Regionální rady odborových svazů ČMKOS Jihomoravského kraje, současně zastupitelem a místostarostou v místě svého bydliště a také aktivním členem kyjovského Sokola. A jak je aktivní v čele odborové organizace? „Krátce po nástupu do funkce jsme s novým výborem museli narovnat ekonomickou situaci odborů, přiblížit výdaje organizace na úroveň jejím příjmům, protože finanční úspory se hrozivě krátily. Skončila uvolněná sekretářka, předsedovi odborů byla stanovena mzda ve výši průměrného výdělku dělníků,

zrušili jsme nejrůznější příspěvky, jako vstupenky na kulturní akce, permanentky na fotbal nebo na koupaliště, vícedenní zájezdy a další. Stejně tyto výhody čerpali jedni a ti samí lidé pořád dokola. Na druhé straně jsme zavedli vánoční finanční poukázky, které dostali všichni odboráři. V současné době, díky investici do cenných papírů ČEZ, které jsme pořídili z prodeje kulturního domu, jsme si mohli dovolit tyto vánoční poukázky podstatně navýšit. Jinak každoročně pořádáme pro děti ke Dni dětí výlet, letos navštíví hrad Bouzov a ZOO Olomouc, navíc v zimě k Mikuláši dostanou balíček s nějakou sladkostí a ovocem. Pro odboráře také pořádáme jednodenní zájezdy. Při loňském turistickém výstupu na Kralický Sněžník jeho účastníci vztyčili na vrcholu modrý prapor OS KOVO. Všechny tyto aktivity si mohou odbory dovolit, i když jim na ně zaměstnavatelé nepřispívávají, ale alespoň hradí polovinu mzdy uvolněného předsedy, který od roku 2008 již pobírá mzdu ve výši průměrného výdělku všech zaměstnanců,“ shrnul L. Jagoš. Organizovanost ve Šroubárně dosahuje 67 procent a na demonstraci 16. května do Prahy vyslali plný autobus, dokonce sháněli větší pro 55 lidí, aby uspokojili všechny, kteří se protestní akce chtěli zúčastnit. Při ZO OS KOVO kromě organizace zaměstnanců funguje i klub důchodců, který sdružuje asi 240 bývalých zaměstnanců. Mají nárok na zlevněné závodní stravování, životní jubilanti dostávají hezké dary a koncem roku pro ně odboráři, za finančního přispění firmy, organizují společenský večer s hudbou i občerstvením. „A když jim jednou dali navíc ještě bývalí majitelé každému flašku rumu, tak si o tom druhý den vyprávěl celý Kyjov,“ prozradil L. Jagoš, který ještě na závěr citoval úryvek z básně Petra Bezruče o Kyjově: ,,Vždy veselo bývalo v Kyjově, vždy veselo v Kyjově bude,“ a dodal: „Doufám, že v budoucnu bude veselo a do zpěvu i všem šroubařům nejen z Kyjova, ale i ze Ždánic.“ Text a snímky (rur)

Držme si palce (Dokončení ze str. 1) znám žádný exces. Byla důrazným varováním lidem, kteří rozhodují jak v naší zemi, tak v rámci EU. Celkově se v těchto dnech zúčastnilo evropských demonstrací 350 000 lidí. Byl to aktuální vzkaz, a to velice důrazný, občanů před eurovolbami,“ upozornil M. Štěch a dodal, že podle průzkumu veřejného mínění vyjádřilo pražské demonstraci podporu 64 procent respondentů a jen 30 procent bylo proti. „Krize nabývá na nesmírné síle a máme signály, že situace bude ještě gradovat,“ zdůraznil na sněmu předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. „Svědectvím toho, že firmy zakázky opravdu nemají, je i to, že se letos velmi netradičně plánují hromadné závodní letní dovolené už na červen. Vlivem zkracování pracovního týdne nedochází ke snížení příjmu zaměstnanců v řádu procent, ale desítek procent, o 20, 30, ale také o 45 procent. Lidé tak přicházejí až o desítky tisíc korun. A na podzim se nejspíš odehraje, co jsme ještě nezažili, totiž řetězové konkursy firem, pokud ovšem nezaberou americká a evropská protikrizová opatření. Dnes se jedná o největší změnu v příjmech, jaká kdy byla. A majitelé firem často vůbec nepočítají, že by se mzdy vrátily na původní velikost. Držme si palce, protože to budeme na podzim ještě hodně potřebovat!“ vyzval přítomné členy sněmu J. Středula. MARTIN BENEŠ

Rakouský koncern Voest: JINÍ OCELÁŘI JSOU NA TOM HŮŘE Kmenové ocelárně rakouského koncernu Voestalpine v Linci se daří lépe než konkurenci, utěšují se někteří lidé z tohoto gigantu. Nicméně firma ještě loni v létě zaměstnávala na celém světě 44 500 pracovníků, ale od října po propuštění osmi procent personálu už jen asi 41 000 pracovníků. Jisté uspokojení lineckých ocelářů je sice na místě, neboť zatímco například německá produkce surové oceli letos v březnu klesla o 50 procent, výkon Voest se snížil jen přibližně o 35 procent. A jestliže světová jednička na trhu oceli, ArcelorMittal, má v současnosti v provozu jen 11 ze svých 25 vysokých pecí, Voest byl nucen odstavit jen jednu ze svých pěti, jejichž kapacity běží na 70 procent. Doposud nezlepšené odbytové situace si je vědom zejména šéf koncernu Wolfgang Eder, který koncem dubna před rakouskými ekonomickými novináři upozornil, že „máme před sebou ještě 12 až 18 tvrdých měsíců“. I když předpovídá jisté uklidnění v ocelové branži, vzestup ocelářské výroby očekává až ve druhé polovině příštího roku. Eder se však neopomněl pochválit za to, že se osvědčila „naše strategie s dlouhodobými dodavatelskými smlouvami, orientace na speciální oceli, špičkovou kvalitu a nejmodernější technologie“. Nejlépe se daří divizi výroby pro drážní systémy, jejíž kapacita běží na téměř 100 procent, nejslaběji je vytížena výroba pro automobilky, která je kolem 50 procent. W. Eder vyslovil i obavu, že automobilový průmysl bude mít ještě dále sestupnou tendenci. Koncern má sice dost finančních zdrojů, přesto omezil investice v právě probíhajícím obchodním roce 2009/2010 ze 700 na méně než 600 miliónů euro a rovněž neplánuje žádné nové akvizice. Nové zkracování délky pracovní doby se má od května týkat v kmenovém závodě v Linci již 5900 (od loňského října 3200) osob a ve všech dalších ocelárnách Voest na celém světě 13 700 (doposud 10 500) pracovníků. Zároveň se koncern snaží přesvědčit zaměstnance nad 55 let k předčasnému ochodu do důchodu během jednoho roku s tím, že za to dostanou zvláštní odměnu ve výši jednoho až tří měsíčních platů. V úvahu by mohlo přicházet 300 až 400 osob předdůchodového věku. JAN HÁLA

ODBORY NEBUDOU… (Dokončení ze str. 2)

Moderátor: Ve Francii v poslední době dochází k případům, že odboráři některým ředitelům zbraňují po určitou dobu v pohybu. Dovedete si takové metody představit i u nás? J. Wiesner: Já si to představit nedovedu. Manažeři mají maximální zájem, aby udrželi zaměstnance, práci, aby výroba jela. Jejich vězněním by nikdo nic nedosáhl a problémy by za ně nikdo jiný nevyřešil. Moderátor: Možná pan Středula v tom ale našel inspiraci… J. Středula: Inspirace není nikdy nazbyt. Fantazii se meze nekladou. Otázka ale je, co se realizuje. Já se obávám, že když dojde k realizaci toho návrhu zákoníku práce, tak se může stát kde co. Tím neříkám, že budeme zavírat vedení firem. Ale nejhorší je, když někdo chce neschopnost komunikovat se zaměstnanci nahradit tím, že toho, kdo chce bránit svá práva, vyrazí z práce. To je cesta do 19. století. (ben)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXXXXV.)

K významným pražským strojírenským závo- s naftovými motory vlastní konstrukce (Technické dům se od svého založení (roku 1871) řadila První památky). českomoravská továrna na stroje (dále jen ČeskoK důležité organizační změně ve vývoji Českomoravská) se sídlem v Libni. Její počáteční výrobní moravské – Kolben a spol. došlo 9. června 1927, program byl založen – podle reálných možností kdy valná hromada jejích akcionářů rozhodla o fúzi v době vzniku továrny – na výrobě strojů pro cukro- s Akciovou společností, dříve Breitfeld-Daněk vary, lihovary, pivovary a dalších zařízení pro ze- a spol. v Karlíně (založena roku 1871), a to se zpětmědělský průmysl. Později se rozšířil na nové vý- nou platností od 1. 1. 1927. To byl počátek strojírobní obory, například hutnický, hornický, vodní turbiny, parní kotle, stavbu mostních a jiných železných konstrukcí, například pro význačné pražské stavby, jakými byly objekty holešovického Průmyslového paláce, Národní divadlo a Národní muzeum apod. Impulsem dalšího rozšíření výroby se stala smlouva mezi Českomoravskou a smíchovskou Ringhofferovou strojírnou o založení společného závodu na automobily (roku 1907), známého zprvu pod označením Pražská továrna na automobily, s. r. o., a později od konce roku 1909 jako Českomoravská automobilka. V době první světové války převedla Českomoravská velkou část svých výrobních kapacit na produkci autovlaků a speciálních železných konstrukcí. Po vzniku Československé republiky prošla Českomoravská organizačně složitým vývojem. Nejprve, 18. 10. 1921 (se zpětnou platností od 1. 1. 1921), splynula s Elektrotechnickou továrnou, a. Lodní motor z roku 1930 vyrobený v ČKD (šestiválcový, 280 ot/min, 450 k) s., dříve Kolben a spol. ve Vysočanech (založena v roce 1898). Nově vzniklá akci- renského velkopodniku s názvem Českomoravskáová společnost Českomoravská - Kolben a spol. Kolben-Daněk a spol. s podnikovým znakem ČKD; zaměstnávala tehdy již 4700 dělníků a 640 úřed- tento strojírenský koncern „se zaměřil na výrobu níků (podle encyklopedie Technické památky Če- parních, motorových a elektrických lokomotiv, chách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl, dále jen parních kotlů, kompresorů, naftových motorů, parTechnické památky). V roce 1924 vyrobila Česko- ních a silničních strojů, automobilů, traktorů atd.“ moravská v pořadí již tisící parní lokomotivu, (Technické památky). V době, kdy Českomoravská v roce 1925 první typy elektrických lokomotiv pro –Kolben – Daněk (dále jen ČKD) posilovala své elektrifikaci pražských nádraží, o dva roky později postavení ve strojírenství, některé kovoprůmyslové byla zahájena výroba drážních motorových vozů obory měly problémy. Zakázky pro ČKD – zejména

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Člověk, sám hmota a život a nad to všechno ještě duch, klade svým já svůj ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je český malíř a spisovatel Josef Čapek (1887 - 1945). Byl zakladatelem tzv. Skupiny výtvarných umělců, v jeho malířském díle se projevuje osobitá modifikace kubismu se silnou expresivní notou. Spolu s mladším bratrem Karlem napsal řadu divadelních her (Lásky hra osudná, Ze života hmyzu, Adam Stvořitel). Samostatně psal zejména úvahy o umění, filosofující prózy (Kulhavý poutník), verše (Básně z koncentračního tábora) a knížky pro děti (Povídání o pejskovi a kočičce). (jk) Vyluštění z Kováku č. 19/2009 (výrok J. J. Rousseaua): Jediný prostředek, jak se … vyhnout omylu, je nevědomost.

4

pro automobilku a elektrotechnické oddělení – stále rostly; prameny uvádějí, že koncern měl počátkem roku 1927 za více než 35 miliónů korun nasmlouvaných objednávek a jejich počet dále stoupal. Fúze Kolbenky a Daňkovky vytvořila podmínky pro odstranění vzájemné konkurence v klíčových oborech všeobecného strojírenství, například ve výrobě lokomotiv, cukrovarnických zařízení a parních kotlů. V perspektivě následujících let se počítalo se zkompletizováním produkce turbin, hydraulických strojů, hutních a důlních strojů, mlynářských a jiných zařízení pro potravinářský a dřevařský průmysl; významný počin představovalo i plánované připojení výroby leteckých motorů a motocyklů. Podmínkami fúze se podrobně zabývaly správní rady obou podniků. Podle návrhu byly akcionářům Daňkovky vyměněny 23 kusy akcií po 200 Kč nominále (ekonomický termín pro peněžní hodnotu cenného papíru - poznámka autorky) za dva kusy akcií Českomoravské – Kolben po 400 Kč a správní rada byla rozšířena o tři zástupce akcionářů Daňkovky tak, aby se počet členů správní rady nového koncernu s názvem Českomoravská – Kolben – Daněk, akciová společnost (ČKD), zvýšil na čtrnáct. Z uvedeného vyplývá, že pro Českomoravskou – Kolben byly podmínky fúze výhodnější, v tom se odrážela její nepoměrně lepší finanční situace, než v jaké byla dosud Daňkovka. Ošetřeny byly i otázky nové úpravy a centralizace řízení, jakož i sladění výrobních plánů všech závodů koncernu, dislokace jednotlivých výrobních oborů a celková racionalizace provozu s ohledem na dosažení vyšší prosperity. Vzhledem k fúzi byl zvýšen i akciový kapitál ČKD na 25 miliónů korun. V čele koncernu stanuli členové správní rady: bývalý ředitel Českomoravské B. Mařík, dr. Vl. Škarda (pro právní a správní záležitosti a penzijní věci), ředitel Českomoravské J. Macháček (pro obchodní a bankovní problematiku), dr. E. Kolben (technické otázky a vedení oborů Kolbenky) a F. Mellan (správa a hospodářství koncernu). Jmenováno bylo také 5 ředitelů a vedoucí oddělení. (Všechny údaje o ČKD čerpány z jubilejního tisku 90 let práce a bojů.) Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KOVÁK číslo 20 — 29. května 2009/příloha

DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ROCE 2008 Ing. HANA POPELKOVÁ, specialistka ČMKOS v oblasti sociálního zabezpečení

V roce 2008 byly dávky nemocenského pojištění poskytovány ještě podle starých právních předpisů, neboť účinnost nového zákona o nemocenském pojištění byla o dva roky odložena tak, aby vysoké přebytky z výběru pojistného pomohly záplatovat díry ve státním rozpočtu. Současně byly v rámci tzv. reformy veřejných rozpočtů zpřísněny podmínky pro výplatu nemocenských dávek a cílem bylo co nejvíce omezit nemocnost a tím výrazně snížit výdaje na nemocenské pojištění. Celkově bylo na dávkách nemocenského pojištění Nemocenské pojištění na počátku roku 2009 v roce 2008 vyplaceno 31,9 miliardy Kč (bez ozbrojeOd 1. ledna 2009 vstoupil v účinnost nový zákon o nemocenském pojištění ných složek), což bylo v porovnání s předchozím rokem o 2,8 miliardy Kč méně (o 8 procent). Příjmy se však oče- (č. 187/2006 Sb.), který zavedl zaměstnavatelům povinnost poskytovat nákávaly ve výši 48 miliard Kč, na pojistném se tak vybralo hradu mzdy během prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti. Od 15. dne o cca 16 miliard Kč více, než kolik bylo na dávkách vy- trvání pracovní neschopnosti se vyplácí nemocenské ze systému nemocenplaceno. Saldo v nemocenském pojištění tak v roce 2008 ského pojištění, z něhož se i nadále poskytuje i peněžitá pomoc v mateřství, výrazně překonalo předchozí přebytkové hospodaření ošetřovné (dřívější podpora při ošetřování člena rodiny) a vyrovnávací přísystému, kdy výběr pojistného převyšoval výdaje na dávky o cca 6 až 9 mili- spěvek v těhotenství a mateřství. ard Kč ročně. Výplatu dávek od samého počátku provází řada problémů. Nemocní zaNejvětší díl výdajů připadá na nemocenské, na které se v roce 2008 vy- městnanci dostávají nemocenské s velkým zpožděním, a ocitají se tak ve dalo 24,8 miliardy Kč, což je o 11,2 % méně než v roce předchozím. Pokles velké finanční tísni. Opožděně se vyplácí i ošetřovné a peněžitá pomoc v mavýdajů byl způsoben zavedením karenční doby, kvůli tomu přestalo být od teřství. Vedle problémů s náběhem nového systému a nedostatečným persoledna vypláceno nemocenské za první tři dny nemoci. Ústavní soud však ka- nálním vybavením ČSSZ byly zaznamenány i výrazné změny v čerpání dárenční dobu zrušil a od konce června nemocní zaměstnanci během prvních tří vek, které výplatu dávek komplikují. Podle informací ČSSZ se během prvního dnů pobírali 60 % svého vyměřovacího základu. Od září byla tato výměra čtvrtletí 2009 například prodloužila průměrná doba trvání dočasné pracovní následně snížena na původních 25 procent. Pokud by byla karenční doba za- neschopnosti o 6 kalendářních dní (oproti stejnému období roku 2008), někochována po celý rok, byl by pokles v objemu nemocenského značně vyšší. likanásobně se zvýšil počet žádostí o ošetřovné atd. Současně se negativně promítl i vliv snížení procentních sazeb od 4. dne Od 1. ledna 2009 se změnily sazby odvodu pojistného jak na straně zanemoci, vyšší redukce výdělku pro výpočet dávky a stagnace redukčních hra- městnavatele, tak na straně zaměstnance. Zaměstnavatelé odvádějí v letošním nic. Tyto změny způsobily, že průměrné procento pracovní neschopnosti po- roce pojistné na nemocenské pojištění ve výši 2,3 procenta. Tím by jim měla kleslo z 5,6 na 5,2 procenta. Naopak průměrná délka trvání jedné pracovní vzniknout dostatečná rezerva pro poskytování zmíněné náhrady mzdy. Souneschopnosti vzrostla o 4,5 dne na 39 dní. časně však zaměstnanci přestali platit pojistné na nemocenské pojištění tak, Nemocnost je dlouhodobě značně regionálně diferencována. Lze vysledo- aby se při zachování daňové sazby i slev na dani na úrovni roku 2008 snížilo vat vazbu na mzdovou úroveň v krajích, stejně jako i vazbu na situaci na trhu daňové zatížení. Do systému tak dnes platí pouze zaměstnavatelé, případně práce. Nejnižší průměrná pracovní neschopnost je dlouhodobě zaznamená- osoby samostatně výdělečně činné, pokud jsou nemocensky pojištěny. Za této vána v Praze (v roce 2008 činila 4,0 %) a Středočeském kraji (5,2 %), které situace však příjmy z pojistného v letošním roce nepokryjí výdaje a v systému vykazují i nízkou nezaměstnanost a nejvyšší mzdy. Praha měla také nejnižší lze očekávat ztrátu 5 miliard Kč. V roce 2010, kdy se sazba zaměstnavatele průměrnou dobu trvání 1 pracovní neschopnosti (33,0 dne). Naopak nejvyšší dále snižuje na 1,4 %, by již deficit měl značně přesáhnout částku 10 miliard nemocnost vykázaly Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký kraj. Kč. A navrhované úlevy na pojistném zaměstnavatelů, které v současné době Z genderového hlediska byli v roce 2008 častěji nemocné ženy a strávily projednává Parlament ČR, tuto situaci dále prohloubí. Dávky proto bude také na pracovní neschopnosti více dní. Procento pracovní neschopnosti žen nutné hradit z jiných zdrojů než z pojistného, například z výběru daní. Zcela bylo o 1,3 procentního bodu vyšší než mužů (5,9 % oproti 4,6 % u mužů). se tím mění charakter nemocenského systému, který byl až dosud postaven na Stejně tak pracovní neschopnost žen trvala v průměru o 3,2 dny déle (40,9 dne pojistném principu, kdy výdaje na dávky mají být hrazeny z vybraného pojistu žen a 37,1 dne u mužů). Nejvyšší procento pracovní neschopnosti žen vyká- ného. Do budoucna už proto nebude možné kvalifikovaně příjmy a výdaje na zal Liberecký kraj (6,7 %), mužů pak Moravskoslezský kraj (5,7 %). nemocenské pojištění porovnávat. Ve stejném období se snížily i výdaje na podVývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění poru při ošetřování člena rodiny. Celkově bylo na tuto dávku vyplaceno 0,8 miliardy Kč, což 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 představuje meziroční nominální pokles o 9,2 Průměrné procento pracovní neschopnosti 6,5 6,7 6,8 6,8 5,9 6,13 5,8 5,6 5,2 procenta. Výrazný pokles výdajů byl i v tomto Počet případů PN/100 nemocensky pojištěných 84,4 86,2 80,4 81,7 61,6 68,2 60,2 59,3 48,6 případě způsoben snížením procentní sazby Průměrná doba trvání 1 pracovní neschopnosti 28,0 28,6 30,8 30,5 34,8 32,81 35,2 34,5 39,2 z 69 % na 60 % vyměřovacího základu, provedeVýdaje na dávky nemocenského pojištění ným v rámci reformy veřejných rozpočtů. Výdaje (mil. Kč) Naopak nárůst objemu výdajů vykázala peněRok žitá pomoc v mateřství. V důsledku většího poPeněžitá pomoc Vyrovnávací Nemocenské POČR*) Celkem v mateřství příspěvek čtu narozených dětí vzrostly výdaje na dávku 23 653 785 2760 8 27 205 2000 o 6,9 % a dosáhly částky 6,3 miliardy Kč. Byla 2001 25 574 957 3047 7 29 585 zde mimo jiné zaznamenána souvislost mezi růs2002 28 222 893 3487 7 32 609 tem výdajů a zvyšujícím se průměrným věkem 2003 29 523 1 004 3774 6 34 307 rodiček, které před nástupem na mateřskou dovo2004 24 704 730 4123 5 29 563 lenou dosahují vyšších příjmů, z nichž se výše 2005 26 258 819 4579 4 31 660 této dávky odvozuje. 2006 26 963 825 4981 4 32 773 Výdaje na vyrovnávací příspěvek v těho2007 27 881 893 5893 4 34 671 tenství a mateřství se již několik let pohybují 2008 24 769 811 6297 4 31 882 na stejné úrovni a představují částku 4 mili*) podpora při ošetřování člena rodiny óny Kč.

I


ARCHIVACE DOKUMENTŮ A DOKLADŮ ZÁKLADNÍCH ORGANIZACÍ JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Mgr. IVA SLAVĚTINSKÁ, právní odbor OS KOVO

Jistou opomíjenou povinností v základních organizacích je úschova dokumentů v souladu se všemi předpisy vztahující se k této problematice. Povinnost uchovávat dokumenty, které mohou být prohlášeny za archiválie, a umožnit z nich výběr archiválií mají v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, i odborové organizace. Na úvod je nutné si uvědomit, že jakékoliv poškození, zničení a nebo dokonce vyhození dokladů před ukončením stanovené lhůty může mít velmi vážné dopady. Například organizace, která není schopna prokázat skutečnosti potřebné pro stanovení základu daně (v případě, že organizace má zdanitelné příjmy třeba z podnikání nebo z pronájmu), může očekávat pokutu, popřípadě Jindra Plesníková jiná sankční opatření, v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. V prvé řadě je potřeba rozdělit dokumenty a doklady (zejména účetní) na ty, které nám ukládají uchovávat a archivovat stanovy odborového svazu, a na ty, které musíme archivovat v souladu s platným právním řádem České republiky. Kterak archivovat dokumenty je stanoveno příslušnými zákony: * zákon č. 499/2004Sb., o archivnictví a spisové službě * zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví * zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty * zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon * další právní předpisy, o kterých to stanoví zákon. Zákonem je stanoveno, že odborové organizace jako soukromoprávní původci nemusí dle zákona vést spisovou službu, jsou ale povinny uchovávat dokumenty a umožnit z nich výběr archiválií. V praxi to znamená, že nemohou samy dle vlastního rozhodnutí vyřazovat dokumenty uvedené v příloze 1 a 2, případně i 3, zákona nebo je dokonce ničit. V případě, že by základní organizace postupovala v rozporu se zákonem, tedy by takové dokumenty nearchivovala a případně je i sama zničila, byl by takovýto postup považován za správní delikt podle §73 a násl. zákona o archivnictví. Za takovýto delikt může být uložena pokuta ve výši od 5000 Kč až do výše 250 000 Kč. Je tedy lepší skartovat ve spolupráci s příslušným archívem i ty dokumenty, u nichž má základní organizace pochybnost, zda je skartovat či ne.

Jaké dokumenty je ZO povinna archivovat? Za archiválie jsou na základě výše citovaného zákona o archivnictví považovány zejména: * dokumenty vzniklé do roku 1850, * fotografické, filmové a zvukové záznamy vzniklé do roku 1920, * dokumenty, které mají trvalou hodnotu vzhledem k významu, funkci anebo postavení jejich původce, * dokumenty, které mají trvalou hodnotu vzhledem k jejich výtvarné hodnotě, jazyku, písmu, psací látce, způsobu vyhotovení, případně i dalším obdobným vlastnostem, * dokumenty uvedené v příloze č. 2 výše citovaného zákona, * jiné dokumenty, o nichž to stanoví zákon. Na tomto místě je potřeba podotknout, že dokumentem se rozumí nejen písemný záznam, ale i záznam obrazový, zvukový, elektronický či jiný záznam v podobě analogové či digitální. Ve svých přílohách pak zákon o archivnictví stanovuje, které dokumenty budou podle obsahu vždy vybrány za archiválie.

II

Příloha č. 1 zákona o archivnictví uvádí zejména tyto dokumenty: * statut, dokumenty o vzniku a zániku subjektu (zakladatelské dokumenty, organizační řády, stanovy, statuty a jejich změny, jednací řády, organizační řády a schémata, dokumenty o změnách subjektů, rozhodnutí, smlouvy a výměry o změně právní formy, sloučení, rozdělení, dokumenty Mgr. Iva Slavětinská o zrušení, likvidaci a zániku subjektu, rozhodnutí o likvidaci, zprávy o postupu a ukončení likvidace), * záznamy z jednání, * dokumenty o majetku, * finanční dokumenty, účetní záznamy, * zásadní dokumenty o zaměstnaneckých záležitostech, kolektivní smlouvy.

Z přílohy č. 2 je potřeba zmínit tyto dokumenty: * dokumenty geodetické a kartografické, katastry nemovitostí, * dokumentace významných staveb, * kroniky všech typů, * roční rozpočty, závěrečné účty, účetní závěrky, hlavní knihy * privatizační projekty * dokumenty obsahující zásadní informace o územním plánování a geologických a půdních průzkumech.

Dle přílohy 3 to jsou pak archiválie, které se zařazují do I. kategorie. Zde se může jednat zejména o: * závažné dokumenty vzniklé z činnosti ústředních orgánů politických stran a jiných významných společenských organizací (korporací) a občanských sdružení, * dokumenty zachycující zápas za základní lidská práva a svobody, za politickou a sociální emancipaci skupin obyvatel a za odborová práva zaměstnanců a práva zaměstnavatelů, * základní dokumenty geodetické a kartografické, * kresby, grafické listy a fotografie zpodobující místa, města, významné osoby, historicky významné události, kroje a nástroje mimořádné dokumentární hodnoty nebo cenné z hlediska uměleckého či technického provedení nebo svou ojedinělostí, * památníky, kroniky a deníky popisující významné historické události nebo obsahující údaje rozsáhlejšího historického období. Zde je potřeba upozornit, že pokud by se ZO zabývala lidovou tvorbou a vlastnila by kroje, kroniky, umělecké předměty apod., podléhají i tyto předměty archivaci, tudíž se jich nelze samovolně zbavovat. Výběr archiválií provádí příslušný archiv podle své působnosti. Kritéria pro stanovení výběru archiválií je trvalá hodnota dokumentu vzhledem k: a) době vzniku, b) obsahu, c) původu, d) vnějším znakům. Pro archivaci pak můžeme používat jednoduché tiskopisy dle přiložených vzorů.


Vzory k archivaci

Odesílatel:

1. Archivační štítek

Archiv (příslušný oblastní archiv)

Věc: návrh na výběr archiválií mimo skartační řízení

Název organizace

V souladu s ustanoveními zákona č. 499/2004 Sb. předkládáme a navrhujeme výběr archiválií dokumentů uvedených v příloze tohoto dopisu. Jedná se o archiválie, které nejsou již potřebné k činnosti sdružení. Žádáme tímto o výběr archiválií mimo skartační řízení v souladu s ustanovením § 11 a 12 zákona. : Razítko a podpis statutárního zástupce sdružení

Druh dokumentu Spisový znak Skartační znak a lhůta (A,S..) Rok povinné lhůty Pořadové číslo

Pokud je ale žádán příslušný archiv o výběr archiválií, je potřeba rozdělit dokumenty na ty, z nichž výběr archiválií bude proveden, a na ty, které nemají archivní hodnotu. K rozdělení lze použít přílohy zákona. V případě pochyb je vždy dobré vznést dotaz na příslušný archiv. Příslušný archiv provádí výběr na místě. Po jeho ukončení pak je zpracován protokol výběru archiválií mimo skartační řízení v souladu s ustanovením § 10 odst. 2 zákona. Protokol je následně zaslán původci, tzn. v našem případě sdružení.

2. Návrh na vyřazení (skartaci dokumentů) Název organizace: pořadové číslo

spisový znak

Dne: druh dokumentů

Vypracoval:

časový rozsah

skartační množství znak a lhůta

Razítko:

3. Dokument pro úschovu do spisovny (v případě například odborových organizací do archivu/spisovny/zaměstnavatele). Zpracovává se dvojmo, kopii potvrzuje spisovna. Název organizace ………………………… Závazný soupis druhů dokumentů pořadové číslo druh dokumentu

vyhotovil: hospodář datum

skartační znak a lhůta

zkontroloval: člen RK

poznámka

spisovna

podpis

V případě, že by sdružení nemělo možnost uložit své dokumenty jinak než v příslušném archivu stanoveném v zákoně o archivnictví, podá návrh příslušnému archivu na výběr archiválií, kde v průvodním dopise uvede:

Jaké účetní doklady ZO archivuje? Lhůty, po které je nutno uchovávat účetní doklady, nejsou vždy jednotné, dokonce nejsou ani upraveny jedním zákonem. Dokonce se i vyskytují situace, kdy jeden doklad podléhá dvěma různým lhůtám ze dvou právních předpisů. Může se jednat jak o zákon o účetnictví, tak o zákon o archivnictví. Jako příklad uvádíme úschovu účetních závěrek. Podle zákona o účetnictví musí být archivovány po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, a v souladu se zákonem o archivnictví je vlastně nemůžeme vyhodit nikdy, pokud nám k tomu nedá souhlas příslušný archiv. Proto doporučujeme postupovat vždy podle přísnější normy, zvláště jsou-li zde stanovena sankční opatření pro případ porušení příslušné normy. Většina lhůt pro uschovávání účetních dokladů je však obsažena v § 31 a 32 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. V souladu s tímto ustanovením jsou účetní jednotky povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu: * 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, a to účetní závěrky a výroční zprávy, * 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, a to účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy, účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví. Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů přecházejí v případě změny sdružení (sloučením, přechodem apod.) na právního nástupce účetní jednotky, a není-li ho a sdružení zaniká, na likvidátora, správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů; u občanských sdružení se postupuje i v souladu s vnitřními předpisy sdružení. V případě, že sdružení je plátcem daně z přidané hodnoty, vztahují se na jeho doklady předpisy zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Zde je stanovena povinnost pro všechny současné i bývalé plátce přechovávat všechny daňové doklady po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo ke dni zdanitelného plnění. Na rozdíl od toho podklady ke zpracování přiznání DPH je nutné přechovávat po dobu, po kterou je finanční úřad oprávněn daň doměřit. Tato lhůta je podle finančních úřadů 3 roky od konce roku, v němž je podnikatel povinen podat daňové přiznání, případně od dokončení poslední kontroly finančního úřadu týkající se daného období. Poznámka: Za povšimnutí stojí usnesení Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, který zrušil zažitý výklad doby 3 let od konce roku, v němž je plátce povinen podat daňové přiznání, a stanovil 3 roky od konce zdaňovacího období.

III


Jaké doklady týkající se nemovitostí je ZO po-

vinna archivovat?

Vlastníci nemovitostí jsou v souladu s výše uvedenou přílohou č. 2 zákona o archivnictví a v souladu s § 154 stavebního zákona povinni archivovat zejména tyto dokumenty: * výpisy z katastru nemovitostí, respektive z evidence nemovitostí, potvrzení o vkladu práv či jejich změně a výmazu z katastru nemovitostí, geometrické plány, katastrální mapy či jiné geodetické a kartografické dokumenty, * kupní smlouvy, darovací smlouvy, jiné nabývací tituly k nemovitostem nebo doklady obsahující údaje o majetkoprávních změnách k dané nemovitosti, * rozhodnutí vztahující se k restitucím majetku, * dokumenty související s privatizací majetku, * dokumenty obsahující údaje o územním plánování, * stavební deník, a to po dobu 10 let od kolaudace stavby, případně od dokončení stavby, * dokumentaci skutečného provedení stavby, * rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, případné jiné důležité dokumenty týkající se stavby. U většiny výše uvedených dokumentů není stanovena lhůta, po kterou by měly být archivovány. I z hlediska toho, že je většina těchto dokumentů zásadního charakteru, nedoporučujeme tyto dokumenty skartovat bez spolupráce s příslušným archivem.

Co je ZO povinna archivovat v souladu se Stanovami OS KOVO? Stanovy Odborového svazu Kovo v § 12 odst.5 stanovují, po jakou dobu archivujeme doklady související s výběrem členských příspěvků: „O způsobu placení členských příspěvků rozhoduje ZO, která je povinna o tomto vést evidenci. Tuto evidenci je povinna ZO nejméně 5 let

archivovat a na vyžádání ji předložit členům Dozorčí a revizní komise (dále jen „DaRK“) OS KOVO.“ Vedle toho pak vnitřní pravidla základní organizace tyto povinnosti precizují i na ostatní dokumenty související s činností sdružení. Jedná se například o: * evidenci členů, * evidenci základních dokumentů, * výběr členských příspěvků (upraven nad rámec stanov), * evidenci vyplacených podpor, * evidenci poukazů (rekreačních, rehabilitačních apod.). Obvyklá doba archivace s výjimkou základních dokumentů je 5 let. Základní dokumenty uchovávají sdružení po celou dobu své existence a v případě ukončení činnosti je nutné postupovat v souladu se stanovami a zákonem o archivnictví a spisové službě. Poznámka: V případě evidence členských příspěvků odborové organizace, která je též občanským sdružením, je na zvážení, po jak dlouho bude odborová organizace uchovávat evidenci placení členských příspěvků. Stanovy v takovémto případě obvykle určují dobu mezi jednotlivými sjezdy, nejčastěji dobu 5 let. Za povšimnutí ovšem stojí skutečnost, že mnohdy stará evidence zaplacených členských příspěvků, které odborová organizace z nějakých důvodů nezlikvidovala, může posloužit jako důkaz zaměstnání v případě žádosti o starobní důchod tam, kde jiné dokumenty nebo doklady chybějí. Závěr: Archiválie mohou být uloženy podle uvážení vlastníka ve veřejných či soukromých archívech, ale i mimo ně (avšak na způsobilých místech). Odborové organizace mají povinnost tyto dokumenty uchovávat a umožnit z nich podle zákona výběr archiválií. Jelikož je archivace a následná skartace dokumentů upravena v několika zákonech a v neposlední řadě i Stanovách OS KOVO, důrazně doporučujeme všem základním organizacím pečlivě vybírat, kterých dokumentů se budou chtít zbavit. V případě nejasností, zda se jedná o dokument, který je nutné archivovat, je dobré kontaktovat i příslušný archiv.

Na slovíčko s bezpečákem

Stal se mi v prostoru kuřárny pracovní úraz? VIKTOR FÜRST, specialista BOZP Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Mgr. RADEK ZÁKON, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem

Ve vymezeném čase (maximálně 30 minut před začátkem pracovní směny), který stanovil zaměstnavatel, jsem přišel do zaměstnání s tím, že jsem se ještě odebral (tak, jak je to povoleno zaměstnavatelem) na „kuřárnu“, která se nachází v objektu zaměstnavatele vedle šaten, a zde jsem zůstal cca 2 minuty. Poté jsem chtěl pokračovat v cestě do šatny, převléknout se a poté se přesunout na pracoviště. V prostoru „kuřárny“ jsem však zakopl o kryt kanálku, který vyčníval nad úroveň podlahy, a následkem pádu jsem utrpěl zranění, které si vyžádalo následnou pracovní neschopnost. Bezpečnostní technik (zaměstnavatel) odmítl úraz uznat jako pracovní a odmítá se s ním dále zabývat s tím, že se nejedná o úraz pracovní. Je postup zaměstnavatele správný? K. P., Teplice Případ se zdá být jednoduchý a nabízí se rychlý závěr. Je to pracovní úraz (který přímo souvisí s výkonem pracovní činnosti), protože úraz vznikl na pracovišti zaměstnavatele těsně před výkonem pracovní činnosti. Popsaná situace však neodpovídá zcela definici pracovního úrazu, která je uvedena v ustanovení § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP), ve znění pozdějších změn a doplňků, a která je Viktor Fürst blíže specifikována v ustanovení § 273 a § 274 ZP, kde se popisuje, co je pracovním úrazem a zejména co je plněním pracovních úkolů a které úkony přímo souvisejí s plněním pracovních úkolů zaměstnance. Z těchto definicí vyplývá, že pobyt na kuřárně před začátkem směny není považován za plnění pracovních úkolů ani za úkon s tímto přímo související, a proto se domníváme, že zaměstnavatel postupoval správně v otázce určení, že se o pracovní úraz nejedná.

IV

Případ byl konzultován současně s hlavním metodikem Centra pro pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy pojišťovny Kooperativa, kde došli ke shodnému stanovisku, tj. že takovýto úraz není úrazem pracovním. Otázkou zůstává obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci ve smyslu § 265 ZP. Zde doporučujeme zaměstnanci uplatňovat na tuto škodu nárok, tj. aby zaměstnavatel úraz pro- Mgr. Radek Zákon šetřil a stanovil příčiny úrazu (v našem případě pravděpodobně špatné stavebně-technické řešení odpadového kanálku v prostorách „kuřárny“) a bylo provedeno odškodnění a náprava příčin vzniku úrazu. Současně doporučujeme odborové organizaci prosadit do interních předpisů firmy metodiku řešení takovýchto případů a celou záležitost systémově uzavřít.

BUDE V KYJOVĚ VŽDY VESELO?

Recommend Documents