BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 5 ROČNÍK XVII. KVěten 2011

BUCHLOVSKÝ

ZPRAVODAJ

ČÍSLO 5 • ROČNÍK XVII.květen 2011

Jaro v Buchlovicích

(Foto: -bž-)

Májové ráno Celý náš kraj se probudil do krásy rána májového. Večerním májovým deštíkem svěže a čistě omytého. Vzduch ranní, svěží, chladný a voňavý chutná tak jako víno mladé a slunce svoje první paprsky na probuzené Buchlovice klade. Buchlov s Barborkou obklopeny krajkovým stromů zeleným i s tmavou barvou nechají jasné ranní myšlenky procházet vyspanou a odpočatou hlavou. Na náměstí mohutné kaštany svíčkami kvetou a Panna Marie se usmívá na celé Buchlovice co v ranním slunci všude vyhlížejí jako rozkvetlá, voňavá kytice. Vlaštovky v chladné vodě přehrady si náletem do vody bříška umývají a kolem břízky, děvčátka jarem rozesmátá lístečky zelenavými k rannímu slunci vlají. A bude krásný den se slunci pampelišek co vzkvetou všude na zelené trávě. Bude i krásný večer se znějícími zvony zvoucími do kostela k májové Boží chvále. Zdenka Maršálková

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

1

Informace městyse Buchlovice Rada městyse Buchlovice č. 7/2011 ze dne 29. 3. 2011 Žádost Základní školy Buchlovice, ředitel Mgr. František Klvaňa, o souhlas s přijetím účelových finančních darů v souvislosti s novelou zákona č. 250/2000 Sb., – zákon č. 477/2008 od Sdružení přátel školy, ze dne 25. 3. 2011 a od Českého zahrádkářského svazu Buchlovice, ze dne 15. 3. 2011 Rada schválila přijetí účelových finančních darů pro Základní školu Buchlovice od dárce Sdružení rodičů při ZŠ Buchlovice částku 60 000 Kč na nákup učebních nadstandardních pomůcek pro 1. a 2. stupeň a dopravu žáků a od dárce Český zahrádkářský svaz Buchlovice částku 10 000 Kč na nákup učebních pomůcek pro přírodovědné předměty – Little Anne – model resuscitace, model lidského ucha, prezentér. Žádost o podporu při organizování 13. ročníku Buchlovského hudebního léta, Vítězslav Chromek, agentura VICHR – produktion, dopis ze dne 23. 3. 2011 Rada přijala návrh letošního 13. ročníku Buchlovského hudebního léta s poděkováním a konstatovala jeho žánrovou pestrost a vyváženost, s potěšením pak také skutečnost, že Agentura VICHR myslí na bezpečný průběh koncertů. Rada vyslovila přání, aby bylo pokračováno v tradici promítání v letním kině a určila paušální výši poplatku ze vstupného – částka 20 000 Kč pro rok 2011. Stanovisko členské schůze MO KDU-ČSL Buchlovice, konané dne 13.03.2011, k ustavení rady městyse Buchlovice, podepsání František Hrabina, předseda MO, Jan Žufánek, místopředseda MO a Ing. Miroslav Netopil, místopředseda MO, ze dne 13. 3. 2011 Rada se seznámila s obsahem Stanoviska členské schůze MO KDU-ČSL Buchlovice, konané dne 13. 3. 2011, doporučila, aby byl dopis předán na bezprostředně následujícím zasedání všem členům zastupitelstva, ale jinak se k němu nevyjádřila, ani nezaujala žádné stanovisko. Žádost o stanovisko k záměru umístění stavby hospodářské místnosti (o půdorysu cca 40 m2) na pozemku p.č. 1771/6 v k.ú. Buchlovice, Alena a Petr Machulovi, ze dne 16. 3. 2011 Rada nesouhlasila s umístěním stavby hospodářské místnosti do zeleného pásu – pásmu NPd, jak je uvedeno v dopise navrhovatelů manželů Aleny a Petra Machulových a odkázala na citaci z regulativu územního rozvoje (součásti Územního plánu městyse Buchlovice str. 19) s tím, že danou problematiku bude dále řešit odbor výstavby Úřadu městyse Buchlovice. Žádost o poskytnutí dotace na léčení nemoci včelstev, ZO ČSVč Buchlovice, podepsáni, Ing. Tomáš Dostalík, předseda ZO a Bohuslav Zámečník, pokladník ZO, ze dne 13. 3. 2011 Rada byla seznámena s trvalou potřebou ochrany a s tím související potřebou léčiv na přeléčení včelstev proti varroáze včel, proto překvapilo opožděné dodání žádosti o dar městyse Buchlovice. Rada se rozhodla tento dar řešit z fondu svěřeného jí v rámci rozpočtu městyse Buchlovice na rok 2011. O výši daru budou žadatelé informováni v průběhu měsíce dubna 2011. Žádost o prominutí poplatku ze vstupného z akce „Maškarní ples“, který se konal 26. 3. 2011, stanovených OZV o místních poplatcích, za TJ Buchlovice pan Martin Kořínek, Buchlovice, 8. 3. 2011


2

Rada (jako v převážné většině akcí spolků a aktivit v rámci městyse) rozhodla o prominutí poplatku ze vstupného z akce „Maškarní ples“, který se konal 26. 3. 2011, stanovených OZV o místních poplatcích, pro TJ Buchlovice, pan Martin Kořínek, Buchlovice. Žádost o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení na území městyse Buchlovice – Zdeněk Vrábel, Buchlovice, výměna oken, zateplení domu a fasáda, podbití střechy, rozvody elektrických kabelů, ze dne 15. 3. 2011 Rada shledala žádost o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení na území městyse Buchlovice – Zdeněk Vrábel, Buchlovice, výměna oken, zateplení domu a fasáda, podbití střechy, rozvody elektrických kabelů, ze dne 15. 3. 2011, úplnou a doporučila její další zúřadování a ke schválení na nejbližším zasedání Zastupitelstva městyse Buchlovice.

Zastupitelstvo městyse Buchlovice č. 3/2011 dne 29. 3. 2011 Zastupitelstvo schválilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v úplném znění dle § 85, písm. a) a) prodej pozemků městyse Buchlovice v k.ú. Buchlovice, p.č. 3378/14 o výměře 384 m2 a p.č. 3378/20 o výměře 1140 m2 Lesům České republiky, s.p., se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, zastoupené Ing. Zdeňkem Zálešákem, lesním správcem, Lesní správa Buchlovice, 687 08 Buchlovice 289, za cenu dle znaleckého posudku, b) prodej části pozemku městyse Buchlovice – část p.č. 428/1 v k.ú. Buchlovice (celkově cca 128 m2) rovným dílem panu Pavlu Dvouletému, manželům Jiřímu a Markétě Markovým, manželům Jiřímu a Ludmile Perníčkovým a panu Květoslavu Slavíkovi za cenu 70 Kč/m2, c) koupě p.č. 1409/10 v k.ú. Buchlovice, výměry 56 m2, který se nalézá pod zpevněnou komunikací, od vlastníka Ing. Jaroslava Mikulíka za úřední cenu dle znaleckého posudku, d) prodej pozemku p.č. 803/2 o výměře 20 m2 v k.ú. Buchlovice z vlastnictví městyse Buchlovice Ing. Liboru Michálkovi, Buchlovice, za cenu 70 Kč/m2, e) směnu pozemků městyse Buchlovice v areálu farmy Buchlovice – části pozemků p.č. 505/32 a p.č. 505/15, k.ú. Buchlovice, za části pozemků ve vlastnictví pana Adama Dvořana, Buchlovice, jeho pozemky parcely č. 505/69, 505/81, 505/65, 505/53, 505/218 (celá) a 505/61, f ) směnu pozemků městyse Buchlovice v areálu bývalého ZD Boršice, farma Buchlovice a sice pozemky p. č. 504/11 o výměře 102 m2, p.č. 504/12 o výměře 103 m2 za poměrné části pozemků ve vlastnictví pana Jaromíra Kučíka, Buchlovice – 505/30, 505/1, 505/224 (celá), 505/135, 505/137 vše v k.ú. Buchlovice, g) výkup pozemků pro cyklostezku a chodník Buchlovice – Buchlovice průmyslová zóna (za cenu 70Kč/m2 (tabelárně přílohou usnesení). Zastupitelstvo schválilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v úplném znění dle § 84, odst. 2, písm. b) rozpočet městyse Buchlovice na rok 2011, (tabelárně přílohou usnesení). Zastupitelstvo schválilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v úplném znění dle § 85, písm. j)


3

žádost TJ Sokol Buchlovice na poskytnutí bezúročné půjčky městysem Buchlovice ve výši 1,000.000 Kč na dobu 6 měsíců od 1. 4. 2011 do 30. 9. 2011. Zastupitelstvo schválilo ve smyslu zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v úplném znění dle § 85, písm. j) žádost o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení na území městyse Buchlovice: a) Haně Kučíkové a Josefu Kučíkovi, Buchlovice, na rekonstrukci vytápění rodinného domu ve výši 50.000 Kč, b) Společenství vlastníků jednotek v domě čp. 564, Buchlovice, na výměnu oken, výměnu vstupních dveří, stavební práce a malování, ve výši 100.000 Kč, c) Mgr. Vítu Čagánkovi, Buchlovice, na zateplení podlah, ve výši 50.000 Kč, d) Monice Prčíkové – Trávníkové, Buchlovice, na vstupní dveře, podlahy, vnitřní dveře, ve výši 50.000 Kč. Zastupitelstvo schválilo a) smlouvu o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu mezi městysem Buchlovice a E. ON Distribuce, a.s., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice na pozemcích p.č.1354/18, 1354/19, 1354/21, 1354/22, 1354/24, 1354/25, 1354/26, 1354/27, 1354/30, 1354/31, 1354/34, 1354/37 a 1354/38 v k.ú. Buchlovice, které jsou ve vlastnictví městyse Buchlovice a byly dotčeny stavbou distribuční soustavy pod názvem „SB- 4507-185 Buchlovice, kabel NN, trafostanice, 11RD“ s tím, že jednorázová úplata za věcné břemeno uvedené v čl. II smlouvy je 10.000 Kč nebo za cenu stanovenou dle znaleckého posudku, b) smlouvu o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu mezi městysem Buchlovice a E.ON Distribuce, a.s., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice – zatížená nemovitost parcela č. 777/1 a 777/2 v k.ú. Buchlovice pro realizaci stavby „SB- 4507-093, Buchlovice, příp. 50 m, Stejskal“ s tím, že doporučuje zvýšit jednorázovou úplatu za věcné břemeno uvedené v čl. II smlouvy na 10.000 Kč nebo za cenu stanovenou dle znaleckého posudku, c) nominaci zástupců městyse Buchlovice do nové školní rady Základní školy Buchlovice, dle doporučení Rady městyse Buchlovice: pan Petr Cileček a paní Mgr. Lenka Rašticová. Zastupitelstvo neschválilo zrušení rozhodnutí Rady městyse Buchlovice ze dne 24. 11. 2010 ve věci pronájmu Autokempu Smraďavka na dobu 4 let pro Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice, o.s. Zastupitelstvo nedoporučilo změny územního plánu městyse Buchlovice (ÚP): a) návrh na pořízení změny ÚP – změna využití parcely č. 2409 v k.ú. Buchlovice z plochy zeleň (trvalý travní porost) na plochu pro rekreaci individuální – výstavbu rekreační chaty, Ing. Josef Kouřil, Ratíškovice, b) žádost o změnu pozemků (parcely č. 1122, 3732/2, 3732/1, 1126/2 a 1126/1 vše v k.ú. Buchlovice) na pozemky s možností výstavby rodinných domků, František Krystýnek ml., Buchlovice, c) návrh na pořízení změny ÚP – louky na plochu pro občanskou vybavenost, zařízení cestovního ruchu a ostatní provozně a technicky související zařízení – parcely č. 3359/17 část., 3366/7 část., 3365/7, 3365/4 část., vše v k.ú. Buchlovice, Petr Špalek a Dita Špalková, Uherské Hradiště – Mařatice, d) návrh na pořízení změny ÚP – změna využití parcel č. 3062/49 a 3062/50 (ovocný sad) v k.ú. Buchlovice jako plochy pro bydlení navazující na stávající zástavbu, manželé Václav a Marie Rajskupovi, Buchlovice,


4

e) návrh na změnu ÚP – změna funkčního využití orná půda – sad na stavbu malého rekreačního domku na parcele č. 3209/50 v k.ú. Buchlovice, pan Jaroslav Zámečník, Buchlovice, ze dne 29. 7. 2010. Zastupitelstvo vzalo na vědomí a) kontrolu úkolů z minulého zasedání Zastupitelstva městyse Buchlovice č. 2/2010 ze dne 16. 12. 2010, b) hospodaření městyse Buchlovice za rok 2010.

Alej kolem cesty byla omlazena Během měsíce března vysadili pracovníci Služeb městyse Buchlovice, p. o. několik desítek ovocných stromů kolem silnice pod bývalým statkem na Buchlově. Některé dožilé, suché a proschlé stromy nahradily staré odrůdy jabloní a hrušní, jejichž rouby pocházejí z katastru našeho městečka a zasloužili se o ně mj. buchlovičtí zahrádkáři. S obnovou nejenom této aleje tradičními odrůdami ovoce se počítá i v následujících letech. -bž-

Poděkování Divadelní soubor J. K. Tyla Buchlovice děkuje občanskému sdružení Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice za sponzorský dar v hodnotě 5 000 Kč, který jim předal předseda sdružení Pavel Krystýnek. Za divadelní soubor Jiří Kutálek


5

Začátkem měsíce dubna navštívili Buchlovice představitelé naší partnerské obce Soblahov ze Slovenska – paní starostka ing. Eva Ďuďáková a pan místostarosta Štefan Balaj. S představiteli našeho městečka projednali plán další vzájemné spolupráce, mezi které budou patřit například návštěvy a reprezentace spolků, společné výstavy aj. (Foto: -bž-)

Od otevření nového buchlovického náměstí uplynulo téměř devět let. U náměstí to sice není žádná dlouhá doba, ale přece jen se už začala podepisovat na čistotě pískovcové dlažby zejména před restaurací U Páva. Během měsíce dubna, po chvílích, proto pracovníci Služeb městyse Buchlovice, p.o. prováděli důkladné čištění této části náměstí tlakovou vodou, kde se mj. odehrává každoroční kuličkiáda, vystoupení našich nejenom dětských folklórních spolků apod. (Foto: -bž-) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

6

Informace místní knihovny Beseda se spisovatelem a cestovatelem Jiřím Márou

Cestopisné knížky pana ing. Jiřího Máry patří v naší knihovně k nejoblíbenějším. Jsou to: Nový Zéland – země protinožců, Nový Zéland – návrat k protinožcům, Na vozíku na rovníku, Japonskem s otevřenou pusou, Ve stopách Vikingů. Márovi cestují proto, aby naplnili cestovatelské sny svého syna Jirky, který je odkázaný na invalidní vozík. Jak píší na webových stránkách (www.jirkamara.cz), jejich cílem je dokázat, že zdravotním hendikepem život nekončí. Chtějí motivovat ostatní vozíčkáře v boji za naplnění vlastních snů. Jejich životní krédo: „Věříme, že každý cíl je dosažitelný.“ Jirka se stal prvním českým vozíčkářem, který procestoval Nový Zéland. Později studoval španělštinu v Ekvádoru, vyzkoušel, jak se žije v amazonské džungli a na tajuplných Galapágách. Na třetí expedici se svými rodiči a sestrou Monikou procestoval Japonsko. A právě o Japonsku byla první beseda, jíž se zúčastnili žáci 2. stupně naší základní školy. Beseda se uskutečnila ve čtvrtek 24. března od 10 hodin v Československém kulturním centru. Informace a zajímavosti, o něž se s námi Márovi podělili, nás opravdu zaujaly, mnohdy i pobaviBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

ly a rozesmály. Vše bylo doprovázeno nádhernými fotografiemi, které byly občas prokládány úryvky z videa (Márovi ze svých cest pořizují i zajímavé filmy na dvd, je možnost knihy i filmy si objednat na uvedených webových stránkách). Druhá beseda začala ve 13.30 hod., tentokrát pro děti ze školní družiny a přidali se i žáci 5. ročníku. Povídání bylo o Ekvádoru a podívali jsme se také na Galapágy. Viděli jsme spoustu nevídaných rostlin a živočichů, krásnou neporušenou přírodu, zvláštní fyzikální úkazy vyskytující se pouze na rovníku a plno dalších úžasných zajímavostí. Na obě besedy přišlo celkem asi 110 dětí a zaslouží si velkou pochvalu za vzorné chování. Je radost uspořádat akci pro tak pozorné a vnímavé publikum. A kdoví, třeba se s Márovými ještě někdy uvidíme. Za tři týdny odlétají do Afriky, budeme jim držet palce, aby cestu úspěšně zvládli a v pořádku se vrátili domů. Mgr. Dagmar Možná, knihovnice foto -bž7

Naší fotografií se ještě vraťme k březnovému Dni vína, které uspořádalo Folklorní studio Buchlovice. Výtěžek z aukce vín 17.200 Kč předali zástupci tohoto občanského sdružení 17. března rodičům 14letého Adama ze Starého Města. Částka poslouží k zakoupení doplňků k invalidnímu vozíku, které nehradí pojišťovna.


8

Na 8. ročníku nočního pochodu CLAY-EVA

V pátek 8. dubna 2011 se uskutečnil již 8. ročník pochodu Clay-Eva, který pořádá Skautský oddíl z Holešova, občanské sdružení Horizont Hostišová a obec Hostišová. Noční pochod kopíruje přesun paradesantní skupiny CLAY, jejímž členem byl i Buchlovjan Jiří Štokman, z místa seskoku na první záchytnou adresu do Bystřice pod Hostýnem. Trasa je dlouhá cca 30 km a v letošním roce se na ni vydalo téměř 120 odvážlivců. V půl druhé ráno dorazilo ke třem kamenům (nejvyšší místo trasy 735 m n.m., ve vzdálenosti 22 km od startu) již 50 účastníků. V místě seskoku v údolí Trnovce stojí malý pomník, u kterého byl jako každoročně uspořádán pietní akt za účasti výsadkových veteránů ze Zlína a Holešova, Svazu letců z Přerova, klubů vojenské historie, představitelů samospráv a příznivců této oblasti historie. Vzpomín-


ky se zúčastnilo na 200 osob. Hraničářský pluk č. 19 střílel čestné salvy, Michal Minář zazpíval se svou kapelou dnes již hymnu CLAY „Jdou muži tmou“, kterou sám složil a otextoval. Československou hymnu pak zazpívala většina přítomných a její ozvěna stejně jako ozvěna výstřelů se nesla spolu ze západem slunce nad údolím a dodávala celé pietě zvláštní osobitý ráz. Z Buchlovic se vzpomínky zúčastnila delegace městyse Buchlovice, Spolku podporovatelů historie Buchlovic a ZO Českého svazu bojovníků za svobodu Buchlovice, vedená místostarostou Bořkem Žižlavským. Za oba jmenované spolky promluvil Jan Štokman. Nakonec ti, kteří si netroufali jít pochod, měli možnost v zasedací místnosti obecního úřadu besedovat s organizátory, členy klubů vojenské historie a výsadkovými veterány. JŠ, foto -bž-

9

Kulturní kalendář – květen 2011 8. 5. 2011

Zpívání od srdíčka – Folklórní slavnost

zámecký amfiteátr

11. 5. 2011

Setkání seniorů

restaurace U Páva městys Buchlovice, , tel. 572 595 120

13. 5. 2011

DAVID KOLLER a band – Buchlovské hudebního léto

zámecký amfiteátr

14. 5. 2011

Sportovní odpoledne v rámci hřiště petanque Týdne pro rodinu a hřiště TJ Buchlovice

PK Stříbrné kule, Alena Horáková, www.stribrnekule.ic.cz TJ Martin Kořínek, tel. 777 900 575

20. 5. 2011

Výstava fotografií MUDr. Josefa Macenauera

Muzeum Podhradí

Muzeum Podhradí Buchlovice a městys Buchlovice, tel. 572 595 120

21. 5. 2011

Turnaj v petanque

hřiště petanque

PK Stříbrné kule, Alena Horáková, www.stribrnekule.ic.cz

24. 5. 2011

1. koncert ZUŠ 16.30 hod.

ČSKC Buchlovice

Radim Snopek, tel. 604 201 733

27. 5. 2011

VIDIEK /Sk/ + VLTAVA – zámecký koncert v rámci Buchlovského amfiteátr hudebního léta

Agentura Vichr, tel. 572 551 851 www.vichr.cz

28. 5. 2011

Dětský den

hrad Buchlov

HB Collegium, Lukáš Kunst, tel. 774 151 811, www.buchlov.eu

28. 5. 2011

Kácení máje

Hospůdka u Špalka

Petr Špalek, tel. 603 530 448 www.hospodauspalka.wz.cz

28. 5. 2011

Výstava hradních herbářů – sezónní výstava herbářů z hradní knihovny

hrad Buchlov

hrad Buchlov, tel. 572 595 161 www.hrad-buchlov.cz

29. 5. 2011

Kosecké písně

zahrada zámku Buchlovice

FS Buchlovice, Ing. Pavel Dvořan, tel. 572 595 123, www.fsbuchlovice.cz

1. 6. 2011

Výstava balkónových a kbelíkových květin (každoroční výstava)

zámek a zahrada Buchlovice

tel. 572 434 240, 572 434 255 e-mail: [email protected] www.zamek-buchlovice.cz

1. 6. 2011

Výstava fuchsií a dalších květin. (stálá prod. výstava) Prezentace činnosti záchranné stanice volně žijících živočichů.

zámecké zahradnictví Záchranná stanice volně žijících živočichů

pí. Marková – 572 434 255 www.zamek-buchlovice.cz p. Tomešek – 732 250 240 www.stanicebuchlovice.ic.cz

2. 6. 2011

Besídka ZUŠ 16.30 hod.

ČSKC Buchlovice

Radim Snopek, tel. 604 201 733

4. 6. 2011

Turnaj v petanque

hřiště petanque

PK Stříbrné kule, Alena Horáková, www.stribrnekule.ic.cz


Děcka z Buchlovic, Mgr. Lenka Rašticová, tel. 737 285 333

Agentura Vichr, tel. 572 551 851 www.vichr.cz

10

Na semináři v „kraji oškoruší“ V úterý 12. dubna 2011 uspořádal odbor strategického rozvoje Krajského úřadu Zlínského kraje seminář Vesnice roku. Více než sedm desítek účastníků – představitelů obcí, měst a mikroregionů z našeho kraje – mělo možnost si prohlédnout „kraj oškoruší“ na Strážnicku, diskutovat o jeho úspěších i neúspěších z oblasti péče o krajinu, udržování tradičních prvků v nové a rekonstruované zástavbě atd. Se skvělými průvodci Vítem Hrdouškem a architektem Janem Krumlem jsme nejprve navštívili Tvarožnou Lhotu se zástavbou novodobých „polidštěných“ vinných sklepů, původně postavených v duchu socialistickém realizmu. V Kněždubu, obci bratrů Uprkových, účastníci obdivovali výsadbu před školou a udržovaný sad starých odrůd ovoce, kterému kontrastuje vesnici odcizená výstavba satelitního městečka s nevábnými domy tuctového tendenčního stylu. V Tvarožné Lhotě jsme navštívili muzeum oškoruší, zánovní vkusný areál obecního úřadu a příslušenství s tělocvičnou – na dnešní dobu maximálně rozumným víceúčelovým sálem – a poté následoval výlet do okolní krajiny, které věnuje vedení obce velké úsilí. Nově vysazené větrolamy a remízky střídají udržované louky, jež spásají ovce, a tu a tam uvidíte dominantní oškoruši nebo jiný solitér. Poslední zastávkou byly Sudoměřice s prohlídkou nově vznikajícího areálu vinných sklepů v místech, kde kdysi teklo rameno řeky Moravy a později se tu nacházela skládka komunálního odpadu. Sklepy, doplněné nezbytnými prostorami k výrobě vína, stavěné v historizujícím slohu, doplňuje stylová kaplička. Naproti nich je možné navštívit velký obecní sklep, v němž proběhla závěrečná teoretická část semináře, ukončená večeří a písněmi zdejšího harmonikáře. Text a foto Bořek Žižlavský


11

Ekologický den základní školy

V pátek 15. dubna uspořádala Základní škola Buchlovice tradiční Ekologický den. Starší žákyně a žáci se vydali cestou na Smraďavku, kolem níž sbírali nepořádek všeho druhu – od umělohmotných láhví po pneumatiky –, který tam naházeli bezohlední lidé – motoristé, turisté i spoluobčané. Výsledkem akce byla plná fůra odpadu, kterou odvezli pracovníci Služeb městyse Buchlovice. Vedení základní školy, pedagogům a především žákům vyjadřuje touto městys Buchlovice velké poděkování za pomoc, která velmi přispěla k čistotě v naší rekreační oblasti. Městys Buchlovice foto ZŠ Buchlovice


12

15. dubna 2011


13

Na vernisáži výstav Jarní šústí III a Naši muzikanti Muzeum Podhradí Buchlovice pozvalo všechny obyvatele Buchlovic i okolí na výstavy, jejichž vernisáž se konala v pátek 15. dubna 2011 v 17.00 hodin: JARNÍ ŠÚSTÍ III. Naši muzikanti (cca 40 fotografií rakouských a prvorepublikových muzik ze Slovácka i z Valašska, z Buchlovic jsou tam ty tři nejstarší, na nichž jsou dechové a smyčcové kapely z let 1915 a 1917).

Z programu vernisáže uvádíme: • byla předváděna technika výroby panenek ze šústí paní Ludmilou Kočišovou ze Vnorov • Maruška Bilíková z Babic ukázala a vedla zájemkyně malým kurzem zpracováním šústí kroucením • jarním pásmem souboru Buchlovjánek I. bylo kouzlení • pásmo Tancovala v lese víla na hudbu Jiřího Pavlici s Hradišťanem nacvičily Berušky ze druhé třídy Mateřské školy Buchlovice, malí tanečníci se hezky předvedli, vykouzlili příjemnou jarní atmosféru • atmosféru Velikonoc navodila i přeložená sbírka asi 600 kusů klasických kraslic a novotvarů, ale i hejno čerstvě vylíhnutých (čtyřdenních) kuřátek • dozvěděli jsme se, co je to „Rohatina na ubíjení Mařeny“ • v pořadu se představila Kašavská gajdošská (školní muzika) – a to bylo příjemné překvapení, studenti ZUŠ Harmonie ze Zlína hráli na rozličné a často nevídané nástroje – BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

• •

• • •

kobzu, gajdy, šestidírkové píšťalky, píšťaly – dvojačky, ozembuch, harmoniku a 2,5 metru dlouhé pastýřské trouby četli jsme si z knihy Jiřího Severina Hráli jsme jak andělé bylo připraveno kulinářsky hodnotné a inspirativní občerstvení na téma: Všechno živé pochází z vajec! … a tak se ukázalo, že vajíčka nemusí být jen natvrdo a naměkko (vaječná tlačenka, vaječný salát, vejce v jogurtu, smažená vejce, vejce s kaviárem, vejce s čočkou, zapékaná vejce s bramborem a zeleninou, zeleninový salát s vejci, vuřtový salát s vejci, vaječná omeleta – 3 druhy, vařená vejce s koprovou omáčkou) zavzpomínali jsme při pohledu na sklenici naložených vajec do vápenné vody „na ještě horší časy“ společně jsme si zazpívali písničku Ej, šlahačka moja a rozešli jsme se. Miloslav Hrdý 14

pátek 15. dubna 2011

Foto: Oldřich Stránský BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

15

Pozvánka na faru Vážení spoluobčané, zveme Vás na slavnostní otevření nově vybudované expozice Arnošta Hrabala a Centra mládeže v budovách fary, které proběhne v neděli 22. května od 14.00 hodin. Farní rada Římskokatolické farnosti Buchlovice

Pohled do dvorní části fary

Expozice Arnošta Hrabala na faře BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

16

Misijní klubko děkuje

Milá paní, pane, děkujeme Vám, že jste si vybral/a na našem misijním jarmarku v průjezdu fary něco pro potěšení oka i duše. Doufáme, že to, co jsme vytvořili my nebo naše maminky a babičky, se Vám líbí. Snažili jsme se přesvědčit i kluky, aby nám pomohli. Docela se to povedlo. Všechno jsme vyráběli s radostí v srdci, že můžeme pomoci. Už jsme se hodně naučili, dokonce i prodávat. To nám před čtyřmi roky, když jsme začínali, tak nešlo. Ale teď už nás to vysloveně baví. Smějeme se všemu a čekáme, který výrobek se bude komu líbit. Kdo si ho odnese, kam pojede. Když chodíme do školy, díváme se po dveřích a oknech, kde visí naše věnečky. Letos byl první rok, kdy se nám povedlo prodat i do ciziny. Snad naše kraslice cestu do Itálie přečkají. Díky i Vašemu příspěvku jme mohli na účet Papežského misijního díla zaslat částku 14.200Kč. Pán Bůh zaplať. Holky a kluci z misijního klubka Foto Jarmila Vráblová


17

Neuvěřitelné – Buchlov zvítězil!

Početní příznivci a jejich známí rozhodli o vítězství hradu Buchlova v internetové anketě o nejhezčí památku České republiky. V elektronickém hlasování, kterému hodně pomohlo i uveřejnění na facebooku, naše nejvýznamnější buchlovská památka počtem 11 003 hlasů porazila mnohem známější Český Krumlov (6 025 hlasů!) či chrám svaté Barbory v Kutné Hoře (5 926 hlasů). Všichni, co jsme hlasovali a drželi Buchlovu palce až do samého konce, se už těšíme na slíbeného pašíka od kastelána! -bž-

Fotografii buchlovického kostela pořídil Robert Štěrba BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

18

Jaro mezi rozkvetlými kaktusy

V jarním období není snad nic krásnějšího, než sledovat probouzející se přírodu, květiny na zahrádce, na loukách v lese a čerstvě se zelenající stromy pěkně popořadě, podle druhů. Stejně krásný je i pohled na rozkvétající kaktusy, za nimiž jsme se vydali ke známému buchlovickému pěstiteli, panu Josefu Horňákovi. Příjemně strávený čas besedou mezi stovkami a tisíci kaktusy a sukulenty stál opravdu za to. Foto: -bž-


19

Probíhá rekonstrukce fotbalových kabin

Již několik měsíců probíhá rekonstrukce kabin a tribuny buchlovických fotbalistů na hřišti v Lúčkách. Během prací byla vyměněna střecha, okna, zřízeno nové vedení vody a elektřiny a vybudována nová sociální zařízení jak pro hráče, tak pro veřejnost aj. Náklady si vyžádají cca 1,2 miliónu korun, z nichž přislíbené dotace z dotačního programu Leader, poskytované přes Místní akční skupinu Buchlov, by měly činit 90 % nákladů bez DPH. foto Martin Kořínek


20


21

Buchlov na předchůdci pohlednice Už před časem jsme v Buchlovském zpravodaji psali o sběratelství pohlednic (filokartii), jako o jednom z nejrozšířenějších sběratelských koníčků let minulých i současných. Zatímco ještě před dvaceti třiceti lety nebyla o krásné a cenné pohlednice nouze, daly se potkat za poměrně nevelký peníz na kterékoliv sběratelské burze či „blešáku“, po změně režimu se i tato oblast radikálně změnila. Kvalitních pohlednic víceméně ubylo a ceny se mnohanásobně vyšroubovaly kam jinam než nahoru. Začít dnes s kvalitní tématickou sbírkou může zpravidla movitý člověk, pokud je ochotný do této oblasti investovat, nebo člověk, který tím pravidelně silně zatíží rodinnou kasu. I staré pohlednice se v konzumní společnosti bohužel staly pro některé jen předmětem kšeftu a spekulace. Skuteční sběratelé ale nemají na vybranou. Jako dříve je možné i dnes obohatit svou sbírku na specializovaných sběratelských burzách, které se konají většinou ve větších městech. Pohlednice navíc mohou doplnit prostřednictvím vícero internetových aukcí, mezi něž patří např. „aukro“, „odklepnuto“ a další. Na opravdu výjimečné kousky se narazí však málokdy. Rovněž v Buchlovicích jsou sběratelé, kteří se této zálibě věnují několik let. Jejich sběratelský záběr je různý, ale většinu z nich asi spojují pohlednice hradu Buchlova, městečka Buchlovic, zámku v Buchlovicích, příp. nejbližšího okolí, např. Chřibů. Buchlovice a okolí jsou zachyceny na stovkách pohlednic různých variant, vydávaných od osmdesátých let 19. století dodnes. Velkou zásluhu na tom má především dlouhá tradice zdejšího cestovního ruchu a tím pádem i zajištěný odbyt pohlednic a dalších propagačních materiálů. Se vší pravděpodobností první vydanou a nejcennější pohlednicí na našem katastru a v okolí je pohlednice hradu Buchlova, opatřená nenáročnou černou rytinou hradu a Modly s kaplí sv. Barbory. Ve skutečnosti se však nejedná ještě o klasickou pohlednici, jaké známe až z devadesátých let 19. století, ale o předchůdBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

ce pohlednice, tzv. přítisk na textové straně korespondenčního lístku. Ten byl v RakouskuUhersku zaveden 1. října 1869 a jeho rozměry činily 120x88 mm, na adresní straně nesl nápis „Correspondenz-Karte“, v českých zemích pak s přídavkem „Korespondenční lístek“, s natištěnou známkou v hodnotě 2 krejcary. Jistý sběratel, specializující se na tuto pionýrskou pohlednicovou éru, je přesvědčen, že v případě popisovaného korespondenčního lístku s přítiskem Buchlova může jít o nejstarší unikát na Moravě, který se dochoval jen v několika málo kusech a od toho se samozřejmě odvíjí i vysoká cena. Z oblasti Čech známe přítisky např. Sněžky (otisk gumového razítka), Karlových Varů, Pravčické brány v Českém Švýcarsku atd. Cestu k předchůdcům pohlednic – přítiskům – uvolnilo nařízení, které povolovalo vydávání soukromých korespondenčních lístků, jež vstoupilo v platnost 1. 1. 1885. Například v Německu byla tato záležitost v té době již několik let běžnou praxí. Nabízené možnosti se zprvu chytili podnikatelé, kteří část textové strany korespondenčního lístku opatřovali reklamními přítisky nebo pohledy na hotely, obchody a továrny. Nicméně brzy přišly na řadu i motivy místopisné, ke kterým patří taky motiv Buchlova. První dostupná varianta popisované přítiskové pohlednice Buchlova byla vytištěna nákladem majitele velkostatku Zikmunda Berchtolda jako poděkování a pozdrav s předtištěným nápisem „Herzlichen Dank für die freundlichen Glückwünsche“ s vlastnoručním podpisem hraběte, adresovaná 30. 10. 1887 velkostatkářce Černínové do Chudenic. Další dochovaná varianta je již bez zvláštního předtisku a byla už patrně k dostání volně na hradě Buchlově. Byla odeslána do Vídně buchlovickým farářem Karlem Lysým, oproti té první o něco později, a to 2. 1. 1895. K předtištěné známce v ceně 2 krejcary je dolepena běžná známka v hodnotě rovněž 2 krejcary, což bylo způsobeno zdražením poštovného. Bořek Žižlavský 22

Přítiskový předchůdce klasické pohlednice Buchlova odeslaný roku 1887.

Stejný přítiskový předchůdce pohlednice odeslaný roku 1895.


23

Strýc Jármund a tetička Uliška Strýc Jármund a tetička Uliška byly charakteristické buchlovické osůbky třicátých a čtyřicátých let minulého století. Správně se jmenovali Lukeštíkovi. Křestní jméno strýce bylo Rajmund, v Buchlovicích neobvyklé, a Lukeštíků bylo také u nás několik. Proto se Rajmund zkomolil na Jármunda a říkalo se u nich u „Jármundků“. Tetička byla Julie, buchlovsky Uliška. Lukeštíkovi měli pasekářskou usedlost v Třešňáku, romantickém údolíčku při malém potůčku, tekoucím ze Stříbrňských pasek, za lázeňskými budovami na Smraďavce. Žili způsobem, jak se žilo v Buchlovicích někdy v polovině 19. století, čili o necelých sto let dříve, a tím se od ostatních obyvatel lišili. O Ulišce se říkalo, že umí čarovat, že lidem z polí odčaruje silné klasy obilí a přičaruje si je na své pole a jim zůstanou slabé a prázdné klasy, zahlušené plevelem. Uliška vypadala opravdu dost čarodějnicky. Malá,

drobná, hubená, rychlá a rychle mluvící, jazyk jí jen kmital. Šátek nosila stažený do očí a sukně měla dlouhé až po zem. Jármundek byl její opak, byl dost na tu dobu velký, určitě ne hubený, mluvil pomalu a rozvážně a chodil v létě v konopných „gaťách“ – třaslavicích a bosý, jak už tehdy dávno nikdo nechodil. Hospodařili postaru, vařili postaru, ale může se říci, že se jim dařilo dobře. Děti neměli, měli u sebe schovanku s děvčátkem, Blanařovou ze Stříbrnic. Tetička Veselá, co bývala naproti přes potok, vždy říkala, že se děvčátka ptá, co měli k obědu a že jí dítě odpoví, že „púpy“ – kroupy. Chodívala jsem často s našima až do roku 1942 v neděli odpoledne na besedu do Třešňáku k tetičce Veselé. Jednou jsem se při té příležitosti potulovala po Smraďavce a Hliníkách. Bylo to přede žněmi a šeřilo se. Okolo jedno-

Rodina Lukeštíkova před svou chalupou na Smraďavce BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

24

ho pole jsem viděla chodit Ulišku. Její tmavá silueta se ostře odrážela na ještě světlejším nebi. Chodila a nad zapleveleným polem mávala rukama. Určitě čaruje, blesklo mně hlavou a já se na ni, aby mě neviděla, podívám. Plížila jsem se za ní jako nějaký indiánský zvěd a pak jsem ji viděla zblízka. A zase jeden lísteček ze stromku pohádkového, romantického dětství opadal do tvrdé všední reality. Uliška měla kolem pasu uvázaný „nářitek“ a do něj kosákem vyžínala šťavnatý plevel z pole. Lidé ji viděli chodit okolo zanedbaných polí a mávat rukama. K ní se nepřiblížili a přisoudili jí čarování. Ona mě neviděla, ale já jsem viděla ji. Zahlušené pole měla jen slabé a hodně slabé klásky a šťavnatý plevel pro Jármundkovy kravky. Majitelé těchto polí měli špatnou úrodu, krávy krmili jak – tak a hodně s nimi tahali. Jármundci, ačkoliv neměli pole s nejlepší ornicí a obdělávali ho ručně, obdělávali ho pečlivě a na osivo dbali, měli úrodu dobrou a nápoj pro jejich kravky byl samý šrot. Když se k tomu ještě přidaly Ulištiny „nářitky“, bylo tajemství jejich mléka a smetany a čarování odhaleno. Také jejich kravičky nebyly nikdy přetěžovány a bylo s nimi vždy dobře zacházeno. Tady je malý důkaz. Pan Karel Strýček, bývalý kostelník, pracoval na svém poli na Povinné. Vedle měli pole Jármundkovi. Strýc Jármund tam něco dělal s kravským potahem. Přišla za ním tetička Uliška s tragačem a nakopala pytel brambor. Prosila pana Strýčka, aby jí pomohl dát pytel na tragač. „Teti,“ řekl pan Strýček, „dyť strýc sú na konci rolí s kravama. Naložijú tragač, grumbíry aji vás a dom pojedete.“ „Dneskaj to nejde,“ odpověděla Uliška, „kravičky sú velice nadělané, mosíme ich šanovat, málo by dojily.“ A vezla pytel brambor na tragači sama. Když měl Jármundek naorané a byla světlá noc, chodil v noci rozbíjet hroudy, říkal, že na to nepotřebuje moc vidět. Ve dne, v čase, co by „třískal hrudy“, že udělá něco jiného, na co musí dobře vidět. Teď ještě jednu úsměvnou vzpomínku, co jsem slyšela od jejich skorosousedky tetičky Veselé. Na Bílou sobotu na vzkříšení nosili baldachýn nad knězem v Buchlovicích obecní radní, což byla v té době veliká pocta. Jednou šel BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

Jármundek na vzkříšení a Uliška vařila sváteční večeři, mimo jiné slepičí polévku s nudlemi. Vařila postaru, nudle dlouhé a široké. Jármund si dával, nudle mu pleskaly kolem „huby“. Chtěl Ulišku oslnit, a tak pomalu a důkladně pronesl: „Ulišo, já sem nésl nad panáčkem baldachýn.“ Uliška se na něj podívala a hned ho uzemnila. Jazyk jí v puse jen hrál: „Ký čert baldachýn, ký čert baldachýn, rači dej pozor, ať tě to nejaké lukšisko nezabije, blonzajú se ti u huby jak nejaké špagáty, žereš jak prajs.“

Julie Blanařová, schovanka u Lukeštíků Když Jármundkovi zestárli a už nemohli pracovat, odevzdali majetek svému příbuznému panu Schwarczovi. Polnosti potom přešly do zemědělského družstva. Ulišku jsem brzy nato uviděla v Buchlovicích s noškou nákupu na zádech. Měla strašně napuchlé nohy jako válce až ke kolenům. Stále si zdvihala sukně a nohy si hladila. Nohy tak napuchlé jsem nikdy neviděla. Asi to byl následek těžké dřiny. Brzy na to zemřela. Strýc Jármund dožil v domově důchodců. Zdenka Maršálková foto archiv SPHB 25

Nastává čas poutí Když někdo z rodiny dlouho hledá nějakou věc a nemůže najít třeba brýle, mobil nebo hodinky, naše babička Anička vždycky říká: „Pomodli se ke svatému Antoníčkovi a on ti pomože.“ A věřte nebo ne, dřív nebo později se ztracená věc objeví. Tak jsme se vloni celá rodina rozhodli, že Antonínkovi poděkujeme osobně a vypravili se v srpnu na děkovnou dožínkovou pouť na horu sv. Antonína, která se tyčí nad půvabnou vinařskou vesničkou Blatnicí. Byli jsme překvapeni, jak je tam krásně. Upravené prostranství před kostelíkem, venkovní dřevěný zastřešený oltář s mozaikovým obrazem obce Blatnice v pozadí, spousta laviček, zrekonstruovaná křížová cesta v přilehlém lesíku a v neposlední řadě dobře zorganizované parkoviště na louce. Před oltářem byla naaranžovaná barevná výzdoba všemožného ovoce a zeleniny jako od nejlepších designerů. A všude kolem lesy a výhled do krajiny. Krojovaný průvod s dožínkovým věncem, provázený dechovou hudbou, vyšel od kostela v Blatnici po silničce nahoru kolem vinařských búd nazývaných Pod Starýma horama (obec je známá místním vínem Blatnický Roháč). Poutníci to mají nahoru k Antonínku asi stejně daleko, jako je od nás z parkoviště pod Buchlovem na Barborku. Viděli jsme místní ostrožské kroje typické lomenými rukávci s širokými kadrlemi, ale i kroje ze Slovenska z Trnavy, Plzeňska, Horňácka, Dolňácka. Byl to obraz jako z doby Joži Uprky, kdy namaloval známé dílo Pouť u Antonínka (taky za něj získal v roce 1912 první cenu a světové uznání na mezinárodním uměleckém salónu v Paříži). Na úpatí hory čekal ve slavnostním ornátu biskup Josef Hrdlička a osobně vítal poutníky podáním ruky a dotazem odkud přichází. Ve své promluvě při mši děkoval za letošní úrodu a vyjádřil radost nad tím, kolik krojovaných a vůbec všech návštěvníků na pouť přišlo.


26

Socha svatého Antonína byla ozdobena barevnými růžičkami, na louce se v krámcích dalo koupit veškeré pouťové zboží – od perníkového srdce až po klobásu nebo ražniči na grilu – a dokonce jsme se mohli osvěžit i léčivou vodou z místní studánky. Louku lemovaly obdělané vinohrady a výhled na dědinku Blatnici a okolí jsme měli jako na dlani. Co víc si návštěvník mohl přát? Letos čas letních poutí teprve nastává. Na Antonínku proběhne hlavní pouť 19. června a děkovná pouť dožínková 28. srpna. My z Buchlovic se můžeme pravidelně zúčastnit domácí poutě na Barborce, letos 19. června a 21. srpna. Každý rok se také vyjíždí autobusem např. na Sv. Hostýn, do Vranova, na Sv. Kopeček a jinam. Na Hostýně se bude letos konat třeba pouť hasičů, lékařů, včelařů, pouť Rádia Proglas, pedagogů nebo Orelská pouť. Hlavní pouť je tam 14. srpna. Pěší pouť ze Sv. Kopečku na Svatý Hostýn bude od 30. 6. do 1. 7. a bude pokračovat až na Velehrad. Na Velehradě proběhne cyrilometodějská pouť 5. července. Mše je vždy na nádvoří a slouží ji biskupové Moravy a Čech. Den předtím probíhá v podvečer již mediálně známý koncert lidí dobré vůle, kterého se účastní známí umělci a muzikanti. Nesmíme zapomenout na horu sv. Klimenta (velkomoravské hradisko na Osvětimansku), kde se díky faráři A. Kasanovi z Boršic slouží mše pravidelně od května do října vždy první neděli v měsíci od 15.00 hodin. Až se tedy vydáte na některou z bohaté nabídky letošních poutí, ať už pěšky nebo nějakým dopravním prostředkem, zkuste se zastavit a v klidu rozhlédnout kolem. Všude je krásně, jen tu krásu vidět. Text a foto Jarmila Vráblová BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

27

Jaro na Trnávkách zachytila fotoaparátem paní Františka Mičkalová


28

Nářečí a nespisovné výrazy v mluvě buchlovických občanů (pokračování) prcguma – prezervativ prcnút – „vypustit ducha z břucha“ prča – starší koza; někdy nadávka ženě, ale znamená i velikou srandu prčit se – koza se prčí - potřebuje kozla prčovní – srandovní prd – únik střevního plynu řitním otvorem do ovzduší. Ve spojení je to na prd, na nic, k ničemu. Staročesky prdelní hřích. Jedna veliká moudrost říká, že čas ani prd nezastavíš prdelkovat – nic nedělat, flákat se, zavazet někomu při práci prdlý – opilý prdolit – žvanit (neprdol – nekecej, nelži) pré – mít pré – mít volno. Kocour není doma, myši mají pré – jsou bez obav o svůj život presbuřt – tlačenka presovat – lisovat; dostat se do presu – pod tlak prk – kozí pach prekenica – peněženka prkót – kozel prlit – kopřivy prlí – pálí po doteku kůži člověka profukovat – profoukávat (táhne tu) proluftovat – provětrat prosrat – prohrát v životě, ve sportu, v kartách apod. provázek – kuslesního pozemku, na kterém si může občan „udělat“ (sklidit) za finanční úhradu méně kvalitní dříví prták – hanlivě švec; nízká stolička, na které ševci seděli při opravě, pův. hudlař prtat – opravovat obuv, ševcovat prubovat – zkoušet. U nás se např. probovaly slepice, zda nemají vajíčko „na cestě“ prvnička – tvor ženského rodu, který poprvé rodí, prvorodička pucovat – čistit přeceda – předseda obce či jiné organizace přeci – přece, vždyť přechcat – vyzrát na někoho BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

přefíknút – přeříznout; hodně rychle přejet např. na motorce; uskutečnit soulož přeprchat – poprchávat; u slepic opadávat peří přesňák – druh pečiva přicmrndávat – dělat jednoduché, pomocné práce; podbízet se přifařit se – připojit se, přidat se k někomu příhoda – pův. nehoda, neštěstí, náhoda; dnes srdeční, mozková příhoda – mrtvice přilúdit – přilákat přišmrdolit se – přistoupit, přijít psaní – dopis psí čumák – chladný, odtažitý člověk psisko – velký pes; také nevzhledný, škaredý, neudržovaný pes psycha – toaletní stolek se zrcadlem ptaní – chodit po ptaní – žebrat puc – dát do pucu – uklidit, vyčistit, nastrojit se. Z něm. vystrojení, paráda pucák – předložka přede dveřmi, na které se čistí (pucují) boty před vstupem do domu, do pokoje pucek – tlusté dítě; kocour (jednomu kocourovi se na Helštýně říká Pucin – je silnější a hodně chlupatý) pucifús – holič pucka – nacpaná hadrami stará punčocha, se kterou kdysi kluci hráli kopanou pučit se – nafukovat se (napučený, namyšlený, uražený) púčit si – půjčit si něco pučtok – hlupák (jsi blbý jak pučtok). Z něm. put + stock – hloupý jako husa, krůta. Mají malý mozek puchnút – otékat, opuchat, natékat (např. o nohách) pukét – také pukéta – kytice; někdy se vyslovuje jako pugét(a) pulírovat – leštit puntok – poklopec 29

punťa – puntičkář pupkáč – muž s velkým břichem pútec – pěšinka ve vlasech púť – pouť putna – ve spojení – je mi to putna – fuk, jedno. Dříve to byla dřevěná oválná nádoba se „šrákama“, ve které se nosíval na zádech hnůj na pole, kam se ani zvířata s potahem nemohla dostat putyka – hospoda špatné kvality putýnka – dřevěná oválná nádoba na vodu či dojení mléka putrfták – pečená trubička se sladkou pěnovou náplní pysk – ústa, huba, (ret) ve výrazu drž pysk! pytlovat – nasypávat pytle, plnit pytle, většinou obilím pytlovat se – mít něco s někým; ve spojení nepytluj se! nehýbej se! pyžámko – erotické pyžamo rabovat – drancovat rači – raději rádyjonka – radiovka – placatá pokrývka hlavy ráfek – zdrob. k ráf – obruč kola. Ráfek je zkrácené osobní jméno Rafael rafičit – narafičit – nastražit, líčit past rafičky – ručičky u hodin rafnút – prudce uchopit; pes ho rafl – kousnul rafnút se – škaredě se pohádat, ba se i pobít rafnutí – psí kousnutí, pokousání rychýtla – stará žena, někdy nevhodně oblečená rajbovat – drhnout, dřít rajcovat – dráždit, vzrušovat sexuálně rajčula – svoboda, místo, kde si užíváme svobodný život rajda – poběhlice rajfajzenka – druh záložny nazvaný podle zakladatele Raiffeisena rajtovat – pův. jezdit na koni; později na něčem trvat; chodit, toulat se rakúse – ve spojení – ten má u nás rakúse – má se dobře, až moc dobře. Je to spojeno s dobou Rakouska-Uherska, kam lidé odjížděli (hlavně do Vídně) za výdělkem a vraceli BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

se s trochou peněz zpět. Nabyli dojmu, že se tam žije lépe než u nás ranní – ranní mše před hrubou mší rantl – obrubník, okrajník rapl – záchvat vzteku; nevyzpytatelný člověk, hrubec, ztřeštěnec rastl – mřížka rašpla – hrubý pilník na dřevo; starší žena, která ma za sebou bphaté záletné zkušenosti zaťapák – velký nos raubíř – lupič, zloděj, výlupek recepis – recept redikovat – velet, dirigovat, neustále upomínat regiment – pluk; přeneseně větší skupina lidí, doprovod recht – ve spojení – není mu to recht – po vůli, nesouhlasí rechtor – rektor rekvírovat – vymáhat, zabavovat (dnes exekuce) retýrovat – pamatovat si (zretýroval se – vzpamatoval se) ríž – žito robsko – pořádná „baba“ – žena při těle ródle – sáně pro děti na sáňkování (v Buchlovicích je vyráběl pan Bílka) rohlíčky – druh vánočního pečiva s ořechy rolí – pole roškubat – roztrhat rozežraný – rozleptaný, zrezivělý; lačný něčeho moc dobrého, vybíravý rozfofrovat – rychle utratit peníze, přijít o majetek rozglábený – dokořán otevřené (dveře, okna, ústa, …) rozhajcovat – zvednout náladu, rozproudit ji; také roztopit pořádně v kamnech rozšklébený – uplakaný; se široce otevřenou pusou do stran rozšmatlat – rozchodit (např. boty); nohama něco zničit, rozšlapat ruksak – batoh rybízle – rybízy rygl – závora u dveří, zástrčka rychtovat – připravovat 30

rýna – okap; také vysoká stojka ze dřeva s železnými háky na věšení zabitého opařeného prasete a následně na věšení rozporcovaného masa rynglóty – ryngle rynk – náměstí rýnský – peníz – rýnský zlatý, ražený ve 14. stol. s nižší ryzostí zlata než uherský dukát – zlatka – kdysi běžné platidlo rýnštok – otvor do potrubí, které odvádí vodu do potoka, septiku apod. rypák – čumák u prasete; člověk s fajnovým rypákem – nosem, moc si vybírá rýpat – fyzicky dloubat, psychicky popuzovat, urážet rýpat se – dělat pomalu; dloubat se v nose, v jídle řáchnút – bouchnout; zbourat se řehónit se – hlasitě se smát

řechtat – řehtat (u koní) řechtat se – od plic se smát, hlasitě se smát řemen, řemeně – řemen, řemeny; v sousloví vojna jako řemen – veliká přísnost, poslušnost, dodržování pořádku řetaz – řetěz (je jak utržený z řetaza – nezkrotný) řetízkovat – dobrá slivovice ve sklenici řetízkuje - vytváří kruh bublinek po obvodu sklenice při zatřepání nebo nalévání (znak kvality) říčica – řešeto, síto říznút – uhodit, praštit řmí – hřmí řóchnút – spadnout i se zvukovým doprovodem – řóch! řvat – brečet, plakat

My klepání klepeme

Večerní zastaveníčko

My klepání klepeme, tím památku činíme, že se Kristus Pán narodil a na kříži za nás pněl.

Chýlí se čas, chýlí k večeru a duši nesluší to množství kráterů majících na ni tak zlolajný vliv, vystupující z perspektiv.

On smrt hořkou podstoupil, by nás hříšné vykoupil, všecky naše nepravosti, ráčil na sebe vzíti.

Budík i bomba, která tiká čas se tváří, že neutíká, tváří v tvář, noc co noc, den co den, realitě být vystaven.

Protož, milý křesťane, modli se Anděl Páně, aby nás Pán Bůh zachoval, na přímluvu Marie.

Znavené vlnění peřejí, myšlenky, které nehřejí, mít smysl pro cit a pro krásu má význam pouze čas od času.

Píseň doprovázející klepání o tridiu velikonočním v některých obcích okresu Uherskohradišťského

Samotná podstata věci brání všem snahám vyslovit tajná přání a množství kráterů na duši jí neprospívá a nesluší. Miroslav Možný

zapsal Miloslav Hrdý BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

Milan Janovský

31

Jarní Nevím, nevím, ale něco vám povím, prozradím, že jaro přišlo k nám, sněženky, krokusy na zahrádce mám. Ptáčci k budkám nelítají, o sebe se sami postarají. Sluníčka ještě tolik není, ale jejich hlásky už se mění. Prozatím jemně jejich zvuky ladí, než svou družku rozpoznají. Hnízdečka musí spravit nebo nové stavit.

S jarem na Buchlovicku rozkvétají růžové lýkovce BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

Než samičky do hnízdečka usednou a holátka se na boží svět vyklubou. Příroda žije, dýchá, dívenka v koutku vzdychá, kéž by to jaro už tady bylo a naše přátelství se porozvilo. Porozvilo jak jarní květ na zahrádce a nám při tom bylo v srdci sladce.

Ludmila Dudešková

(Foto: -bž-) 32

Legenda o vzniku kraslic z Podivína „Když chodil Pán Ježíš se svatým Petrem po zemi, přišli také na moravské Slovácko. Navečer šli prosit selku o nocleh. Slíbila ochotně, ale večeři že nemá, protože je chudobná. Vtom sletěla slepice z hnízda. Selka se šla podívat a našla několik vajíček a připravila jim je k večeři. Když pocestní odešli, spatřila selka s úžasem, že skořápky jsou z ryzího zlata. Na památku dávala selka ve výroční den všem příchozím vajíčka, Aby byla pěkná, začala je různě barvit a rýsovat na nich různé vzory.“ Na Uherskohradišťsku měla tato legenda poněkud jiný závěr. Žena našla na stole místo rozbitých vajec celá a k tomu krásně malovaná. Druhý den je prodala za mnoho peněz. Na památku začala vejce sama malovat. Od ní se zvyk rozšířil dále, aby lidé pamatovali, jak se Kristus Pán ženě odměnil.

Legenda o vzniku kraslic ze Skalky u Kyjova, z Moravské Nové Vsi a Kunovic „Dyž védli Krista Pána na smrť, byli tak velice ukonaní od ťažkého kříža a hrbolatej cesty, až padali na zem. Kapky potu zmíšané s krvjú im stékaly po umučených lícách. Spomínali na svojich učedníků, z kterých im žádný nedošeu pomoct nést jejich ťažké břemeno. Tu uviděli na cestě sedláka. Ten šeu aj ze svojim synem do města prodávat vajca. Dyž došli blízko, povídau syn otcovi: „Tato! Pámbu sa vám odměňá, esli im pomožete nést kříž.“ Dyž tata viděli, jak namáhavo osúděnec šlapú, pomohli im kříž nést. Na Golgotě suožili strýc kříž a šli ze synem do města, aby ešče do večera prodali vajca. Až dyž v městě odkrali koš, uviděli, že sa stau velký div. Místo biuých vajec tam byly samé pěkné malované. Vajca šly na rvačku. Kupci im ich draho zapuatili. Tož tak byu sedlák odměněný. Od tých dob ludé malujú na Velikú noc pěkné vajca a dávajú ich miuým luďom na památku“. Podle verze z Krásného na Horácku vznikla červená vejce tak, že se slepice nazobaly pod křížem krve Kristovy. Podává Miloslav Hrdý, foto -bž-


33

Podhůřím Českého lesa X Podél Úterského potoka (část 1.) Asfaltovou silnicí dolů z kopce směrem od obce Trpísty vstupujeme do údolí Úterského potoka u samoty Horské domky. A ihned na počátku dnešní cesty místa neznalého návštěvníka může potkat nepříjemnost v podobě bezvýsledného hledání zelené turistické značky. Nedejte se ničím mýlit a vydejte se nejbližší pěšinkou po louce proti proudu potoka, podobného hledání turistické značky vás potká možná ještě víc. Údolí Úterského potoka je dlouhé dobrých dvacet kilometrů a je mnohokrát větveno postraními kaňony s drobnými přítoky. Rozlehlé slunné udržované louky se tu střídají s užšími partiemi údolí s neprostupnými kopřivami a houštinami, v nichž se turistická značka ztrácí z očí. Několikrát trasa překračuje po lávkách Úterský potok, někdy ho však musíte přebrodit.

Potok pramení u městečka Úterý a svou pouť končí v přehradě Hracholusky. Jeho nejvýznamnějšími přítoky je Dolský potok a potok Hadovka. Východní břeh dolní poloviny údolí je lemován lehkým předválečným opevněním, tzv. řopíky. Na horním toku se ve středověku rýžovalo zlato, usazené v permokarbonském slepenci. Valouny ze slepence se používaly k dláždění. Dodnes je jimi nádherně vydlážděno úterské náměstí. Ruda se těžila v jámách až deset metrů hlubokých a zlato se ze zeminy získávalo plavením. Pozůstatkem těžby jsou dodnes patrné „sejpy“. Po třech kilometrech cesty přijdeme k obci Mydlovary, která společně s několika dalšími obcemi a samotami spadala pod šipínskou farnost. Osada Šipín se nalézá dnes uprostřed lesa v areálu vrcholně středověkého přemyslov-

Centrem Šipína je kostel BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

34

Na skále nad korytem potoka stával hrad Falkenštejn ského hradiska. To se rozkládalo na kopci nad soutokem Úterského potoka a potoka Hadovky. Archeologické nálezy hovoří o osídlení z 9. až 13. století, byla zde však nalezena i keramika z pozdní doby bronzové. Středověké hradisko bylo opevněno dvojicí dnes špatně rozeznatelných valů a příkopem až 14 metrů širokým v nejužším místě šíje. Dnes v Šipíně spatříme původně gotický kostel sv. Barbory, vystavěný v roce 1352. Dnešní podoba kostela pochází z roku 1709. U kostela se dále nachází bývalá škola, fara a místo po zbořeném hostinci. Nedaleko od osady potkáme dřevěnou lesní kapli U Svaté studánky, vystavěnou roku 1892 knížetem Karlem Löwensteinem. U kaple prýští ze země zázračný pramen železité kyselky, o němž se vypráví několik pověstí, například o slepé pasačce, která po umytí v prameni opět prohlédla nebo o mrzákovi, který u kaple zanechal své berle a odkráčel dál bez nich. Dále vede cesta údolím kolem několika pobořených samot, kolem bývalého Marasova mlýna a z části zříceného Hlaváčkova mlýna. Nyní se údolí hodně zužuje a je lemováno skalnatými srázy a slepencovými skalními věžemi. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 5/2011

Na jedné z nich se kdysi tyčil hrad Falkenštejn. Písemné zprávy o hradu jsou skrovné a jediná zmínka o samotné stavbě je až z roku 1567, kdy již hrad byl dávno pustý s označením „zpustlý zámek“. Neznáme tak ani jeho stavitele, ani dobu, ve které vznikl. Hádat můžeme jen tolik, že byl zničen patrně během husitských válek. Náhodně získaný archeologický materiál datuje lokalitu do 14. století. Falkenštejn měl patrně za úlohu strážit rozhraní gutštejnského a bezdružického panství. Hrad stál na konci ostrožny na pokraji skalního srázu a od okolního terénu ho dělil mohutný, dodnes velmi dobře čitelný příkop a zemní val. Za obrannými prvky se rozkládalo lichoběžníkové předhradí. Samotný hrad, od předhradí oddělený menším, málo patrným příkopem, stál na dvojici skalisek přímo nad Úterským potokem. Zde jsou patrné záseky ve skále, tedy zbytky po dřevěné budově. Další stavba stávala na samotném skalním výběžku a podle dokladů z 19. století byla patrně zděná. Kamenná byla snad i obvodová hradba hradního jádra. Text a foto Martin Žižlavský 35

Ačkoliv je teprve jaro, v Buchlovicích už zrají citróny jako v teplých krajích. Fotografii u paní Soni Havránkové pořídil Oldřich Stránský.

Jubilanti v květnu 2011 75 let

Marie Obdržálková (Domov pro seniory Buchlovice) Jindřiška Schusterová

80 let

Květoslava Vaňková (Domov pro seniory Buchlovice)

85 let

Jaroslav Bahulík (Domov pro seniory Buchlovice) Ignác Čižmář (Domov pro seniory Buchlovice) Filomena Michajlová (Domov pro seniory Buchlovice)


36

Buchlovský divadelní principál slavil kulatiny

V druhé polovině měsíce dubna oslavil náš spoluobčan pan Jiří Kutálek své 70. narozeniny. Ke kulatému výročí tohoto více než čtyřicetiletého principála Divadelní společnosti J. K. Tyla Buchlovice mu všechno nejlepší, zdraví, štěstí a mnoho dalších tvůrčích úspěchů popřáli jeho kolegové – divadelníci, režisér Ladislav Pešek a za městys Buchlovice místostarosta Bořek Žižlavský. foto -bž- a LP

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse Buchlovice, tel.: 572 595 120. Vychází měsíčně, řídí redakční rada, odpovědný redaktor ing. Miloslav Hrdý, výkonní redaktoři Mgr. Vlastimil Kořínek a Bořek Žižlavský. Náklad 350 výtisků. Cena 12,– Kč Registrační číslo MK ČR E 13102 Redakční rada si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Sazba Vít Kučera, tisk HUDEC print, s. r. o., Buchlovice

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 5 ROČNÍK XVII. KVěten 2011

Recommend Documents