BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 2 ROČNÍK XVII. únor 2011

BUCHLOVSKÝ

ZPRAVODAJ

ČÍSLO 2 • ROČNÍK XVII.

únor 2011

Letošní zima na Barborce

(Foto: -vlk-)

Informace městyse Buchlovice Rada městyse Buchlovice č. 3/2010 dne 12. 1. 2011 Oznámení o projednání návrhu Zadání územního plánu Staré Hutě, Městský úřad Uherské Hradiště, Masarykovo náměstí 19, 686 70 Uherské Hradiště, odbor architektury, plánování a rozvoje, ze dne 28. 12. 2010 Rada nemá žádných námitek k projednávanému návrhu Zadání územního plánu Staré Hutě. Žádost o souhlas se změnou využití pozemku, vlastník městys Buchlovice, parcela č. 1841/107 v k.ú. Buchlovice z orné půdy na vinici, pan Miloslav Foret, Uherský Ostroh, dne 25.10.2010 Rada vyslovila zásadní nesouhlas se změnou využití pozemku, vlastník městys Buchlovice, parcela č. 1841/107 v k.ú. Buchlovice z orné půdy na vinici, je to podle jejího názoru v rozporu se schváleným územním plánem i unijními principy registrace vinic na katastrech obcí. Oznámení o uzavření Mateřské školy Buchlovice ve dnech 23. 12. 2010 až 2. 1. 2011, zahájení provozu 3. 1. 2011, ředitelka Bc. Jitka Němečková, ze dne 22. 12. 2010 Rada vzala na vědomí (ex – post) zprávu o uzavření Mateřské školy Buchlovice v době vánočních svátků. Žádost o dar městyse Buchlovice pro rok 2011: a) o.s. MORRIGAN, skupina historického šermu, Višenka Bohumil, Staré Město, ze dne 5. 1. 2011 Rada doporučila žádost o peněžní dar o.s. MORRIGAN, skupina historického šermu, Višenka Bohumil, Staré Město na akce roku 2011 k projednání v rámci rozpočtu městyse Buchlovice na rok 2011. b) ZO ČSBS Buchlovice, Jan Štokman, Buchlovice, ze dne 5. 1. 2011 Rada doporučila žádost o peněžní dar ZO ČSBS Buchlovice, Jan Štokman, Buchlovice na akce roku 2011 k projednání v rámci rozpočtu městyse Buchlovice na rok 2011. Žádost o pronájem na Tržnici Buchlovice, Pavel Bělovský, Velehrad, e-mail ze dne 5. 1. 2011 Rada doporučila vyčkat zákonnou dobu vyložení oznámení o pronájmu stánku na Tržnici Buchlovice a poté případně rozhodnout o pronájmu žadateli. a) Žádost o prodloužení nájemní smlouvy – Tržnice Buchlovice, Radek Bursa, Buchlovice, ze dne 11. 1. 2011 Rada schválila prodloužení nájemní smlouvy na Tržnici Buchlovice pro rok 2011 formou dodatku. b) Žádost o prodloužení nájemní smlouvy – Tržnice Buchlovice, Josef Janča, Keramika Buchlovice, ze dne 3. 1. 2011 Rada schválila prodloužení nájemní smlouvy na Tržnici Buchlovice pro rok 2011 formou dodatku. Řešení ubytovací kapacity restaurace U páva, investor Marek Pientok, Buchlovice, projektant ing. Robert Jurča, Břestek – Studie možného pohledového řešení M 1:150

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

1

Rada posoudila návrh na řešení ubytovací kapacity v komplexu restaurace U páva na náměstí v Buchlovicích a v této fázi nemá námitek, pokud bude realizován pouze ubytovací program. Současně navrhované zřízení herny „bowlingu“ nebylo doporučeno především z hygienických (hlukových) důvodů. Rada doporučila investorovi předložit další podklady. Návrh poplatků za pronájem obřadních prostor pro rok 2011 na státním zámku Buchlovice – předkládá matrikářka Anna Lukeštíková, Úřad městyse Buchlovice Rada schválila pro rok 2011 poplatky za pronájem obřadních prostor ve státním zámku a v prostorách zámeckého parku: NPÚ Praha ÚM Buchlovice Sala terrena 3 000 Kč 1 500 Kč Hudební sál 6 000 Kč 3 000 Kč Louka v parku 6 000 Kč 1 500 Kč Předložení ke schválení – Provozní řád Československého kulturního centra Buchlovice. Rada schválila Provozní řád Československého kulturního centra Buchlovice. Nominace zástupců městyse Buchlovice do školní rady Základní školy Buchlovice, doporučení pro jednání Zastupitelstva městyse Buchlovice Rada nominovala zástupce městyse Buchlovice do školské rady Základní školy Buchlovice, pro následující volební období a doporučila je ke schválení na nejbližším zasedání Zastupitelstva městyse Buchlovice. Návrh zástupců městyse Buchlovic do školní rady: Petr Cileček a Mgr. Lenka Rašticová. Různé Tajemník ing. Miloslav Hrdý informoval členy Rady městyse Buchlovice o průběhu Tříkrálové sbírky prováděné oblastní Charitou – ve 14 skupinkách bylo vybráno rekordních 67 514 Kč.

V úterý 18. ledna 2011 se sešla poprvé v novém složení kulturní a sportovní komise Rady městyse Buchlovice. Její členové a hosté vyhodnotili první měsíce činnosti Československého kulturního centra, doplnili kulturní program na letošní rok a zabývali se žádostmi o dar městyse Buchlovice. (Foto: Lenka Rašticová) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

2

Mikroregion Buchlov na brněnském veletrhu

Jako každoročně se i letos v lednu konal na brněnském výstavišti Veletrh cestovního ruchu, na kterém se představují regiony z celé republiky, města, obce a další subjekty a nechybí i zastoupení ze Slovenska. V rámci regionu Slovácko se sídlem v Uherském Hradišti, měl zastoupení i mikroregion Buchlov, jenž prostřednictvím svých zaměstnanců nabízel zájemcům propagační materiály a poskytoval informace. U stánku regionu vyhrávala celý den cimbálovka, která už z dálky lákala přítomné k návštěvě. Sousední stánek Jižní Moravy reprezentovala cimbálová muzika Jury Petrů z Kyjova. Jejich „Ej od Buchlova“ si společně zazpíval snad každý kolemjdoucí. Text a foto: Bořek Žižlavský


3

Odvoz odpadů v Buchlovicích v r. 2011 Harmonogram svozu skla a PET láhví v roce 2011 V Buchlovicích se nachází celkem 19 míst s umístěnými velkoobjemovými nádobami na odpady. Vedle kontejnerů na běžný komunální odpad jsou k dispozici kontejnery na papír, plasty, sklo barevné a sklo bílé. O odvoz těchto odpadů se starají společnosti Sběrné suroviny UH, s. r. o. a Odpady-Třídění-Recyklace a.s. (OTR). Do nádob na papír můžete ukládat noviny, časopisy, reklamní letáky, krabice, lepenku, kartony, kancelářský papír a sešity. Nepatří do nich mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír. Nádoby na plasty jsou určeny pro plastové nádoby a láhve, PET láhve od nápojů, výrobky z plastů, kelímky od jogurtů, krabičky od pokrmových tuků, sáčky, fólie a polystyren. Nevhazujte do nich plastové trubky a podlahové krytiny. PET lahve je nutné sešlápnout a zašroubovat, aby nezaplňovaly velký prostor. Kontejnery označené jako „sklo barevné“ a „sklo bílé“ jsou určeny pro příslušné druhy skla. Nepatří sem porcelán, keramika, kameny, drátěné sklo a zrcadla. PET LÁHVE

SKLO BÍLÉ

SKLO BAREVNÉ

Pytlový sběr plastů

leden

MĚSÍC

13. + 27.

10.

5.

26.

únor

10. + 24.

7.

14.

23.

březen

10. + 24.

21.

3.

23.

duben

14. + 28.

4.

11.

20.

květen

12. + 26.

9.

12.

18.

červen

9. + 23.

1.

6.

15.

červenec

14. + 28.

14.

4.

13.

srpen

11. + 25.

1.

16.

10.

září

8. + 29.

8.

9.

7.

říjen

6. + 20.

3.

11.

5.

listopad

3. + 24.

16.

4.

2. + 30.

prosinec

8. + 22.

2.

12.

28.

Při pytlovém sběru plastů má každé čp. či rodina v bytovém domě (s trvalým pobytem v Buchlovicích) nárok na 12 žlutých pytlů, které si může zdarma odebrat v Turistickém informačním centru v Muzeu Podhradí Buchlovice. Společnost OTR odváží kontejnery s plasty (pružně upravováno) a s papírem 1 x za týden, kontejnery s komunálním odpadem a domovní popelnice 1 x za 14 dní.

Sběr nebezpečných odpadů Sběr nebezpečných odpadů probíhá vždy od 16.00 do 17.30 hod. u hasičské zbrojnice. Bývá pravidelně vícekrát předem vyhlášen a uveřejněn na www stránkách Buchlovic – hlášení rozhlasu. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

4

Nebezpečné odpady můžete předat přítomnému pracovníkovi pouze ve stanovený čas, přičemž odpady tohoto druhu budou kontrolovány. Čisticí prostředky: pro toalety a tekuté odpady, pro sanitární keramiku, naleštění nábytku, prací a bělicí prostředky, chemikálie pro provoz a údržbu bazénů. Automobilové prostředky: motorové oleje, autobaterie, čističe karburátorů, brzdové a převodové kapaliny, nemrznoucí směsi. Zahradnické potřeby: herbicidy, insekticidy, fungicidy, mořidla. Domácí pesticidy: prostředky pro deratizaci, protokolové tablety a spreje, repelenty a spreje proti obtížnému hmyzu. Domácí dílny: tmely a lepidla, barvy a laky, ředidla a rozpouštědla, fotochemikálie, odstraňovače barev a laků. Elektrická a elektronická zařízení: chladničky a mrazáky, zářivky a výbojky, obrazovky a monitory. Ostatní: přenosné baterie, rtuťové teploměry.

Některé odpady můžete odevzdat zdarma Mikroregion Buchlov provozuje sběrný dvůr na Křížných cestách (bývalá skládka), který slouží sběru velkooběmového odpadu z obcí svazku. Jako občané jedné z těchto obcí můžete individuálně přivézt níže uvedené druhy odpadu, ale přitom je třeba se prokázat občanským průkazem. Sběr je prováděn zdarma (max. 200 kg na osobu a rok) v době od pondělí do pátku 6.00–16.00 hod. (celoročně) a v sobotu 8.00–12.00 hod. (od 1. dubna do 31. října). Náklady na likvidaci odpadů hradí Mikroregion Buchlov a obce mikroregionu. Sbírané odpady: • papír a lepenka – kartony, časopisy, knihy, obaly, … • sklo – bílé, barevné, čisté, bez chemikálií • textil, hadry, neznečištěné ropnými produkty • dřevo – stavební, rámy oken, dřevěné obaly • plasty – folie, plastový nábytek, obalový materiál, PET, čisté obaly od kosmetiky a domácích čistících prostředků • kovy • biologicky rozložitelný odpad ze zahrad atd. – tráva, větve, plevel, listí • objemový odpad – nábytek, pneumatiky, matrace, koberce, podlahové krytiny, neznečištěné textilie • velké domácí elektrospotřebiče vč. chladniček, malé domácí elektrospotřebiče, výpočetní a telekomunikační technika (vč. PC monitorů), spotřební elektronika (TV, HI-FI, videokamery aj.) • trubicové zářivky (lineární, kruhové), úsporné zářivky a výbojky (sodíkové, halogenové, směsné) • elektrické nářadí a nástroje • hračky, vybavení pro volný čas a sport (s elektrickými nebo elektronickými součástmi) Nesbírá se: Barvy, oleje, baterie, akumulátory, léčiva, chemikálie, pesticidy a obaly od nich, znečištěné textilie chemikáliemi a oleji, komunální odpad. Převzetí stavební sutě, výkopové zeminy je na místě zpoplatněno. -bžBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

5

Zima v buchlovickém vinohradě

(Foto: -bž-)

Hotel Buchlovice a DH Buchlovjané Vás zvou na

IV. Muzikantský ples který se bude konat

v sobotu 26. února 2011 v 19.30 hodin v hotelu Buchlovice. Součástí večera bude bohatá tombola.

Zahrají: DH Buchlovjané, CM Rubáš a L. C. R. Vstupné 80 Kč – rezervace míst v recepci hotelu Buchlovice Srdečně zvou pořadatelé a protagonisté večera.


6

Na podzim loňského roku se ujali zaměstnanci Služeb městyse Buchlovice malého psíka, který neměl majitele. Brzy si zvykl na nové kamarády, kteří o něj vzorně pečují. Za nedlouhý čas se mu stal areál staré cihelny domovem. Před krátkým časem při ochraně svého teritoria před cizím psem přišel o tržnou ránu na uchu. Na druhé fotografii jej proto vidíte jako pacienta s ovázanou hlavou. (Foto: JM a -bž-)

Na faře vzniká síň P. Arnošta Hrabala

Spolu s rekonstrukcí fary u kostela sv. Martina vzniká i pamětní síň našeho slavného rodáka, kněze a umělce, Arnošta Hrabala. Příprava a instalace základní dokumentace síně proběhla v měsících prosinci 2010 a lednu 2011. (Foto: Marie Kuncová) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

7

Zavírání koledníčku v našem muzeu

V pátek 7. ledna v podvečerních hodinách uskutečnilo Muzeum Podhradí Buchlovice svoji letošní první akci, kterou bylo Zavírání koledníčku neboli společné ukončení výstav adventního a vánočního cyklu – Pro štěstí, Na slámě spí II, Víno a poezie a Soblahovská výšivka a buchlovická krajka. Příjemnou atmosféru velkému množství návštěvníků akce zpříjemnilo koledování dětí ze souboru Děcka z Buchlovic, k nimž se krátkými vstupy přidali někteří žáci Základní umělecké školy z pobočky v Buchlovicích. Vedle autora krásného podvečera Miloslava Hrdého vystoupili František Hrňa, Pavla Rokytová, Pavel Petržela, Antonín Gajdoš, Renata Šťastná a další. S vánoční úvahou přišel všechny pozdravit i náš pan farář P. Rudolf Chmelař. Akce připomněla starý lidový zvyk, kdy o fašaňku byla v hospodě zavěšena dřevěná bečička s vínem, ze které si odpouštěli tento mok příchozí a následovně platili jeden máz vína coby vstupné. Na rozdíl od tohoto polozapomenutého zvyku si mohli lidé v našem muzeu ze zavěšené bečičky „ulít“, ale vstup na vernisáž byl zdarma. Foto: Bořek Žižlavský a Jarmila Vráblová


8


9

Letecké zimní snímky nám zaslal pan Albert Orlita.


10

Tříkrálová sbírka 2001

Dne 8. ledna 2011 se v Buchlovicích uskutečnila pravidelná Tříkrálová sbírka, kterou pořádají v České republice oblastní charity. V Buchlovicích bývá každoročně o sbírku velký zájem. V letošním roce procházelo městečkem celkem 14 skupinek koledníků s dospělým doprovodem a podařilo se nasbírat 67.514 Kč (loni činila částka 63 878 Kč). Ve 46 obcích a městech na Uherskohradišťsku bylo nasbíráno celkem 1 927 017 Kč (loni 1 840 816 Kč). Možná vás bude zajímat, že Oblastní charita v Uherském Hradišti 58 % této částky používá na podporu pomoci v zahraničí (doprava humanitární pomoci, poštovné obvazů pro malomocné, …), na přímou pomoc lidem v nouzi na Uherskohradišťsku a pomoc např. při povodních a neposlední řadě na podporu nových nebo stávajících projektů oblastní charity. Zbývajících 42 % pak používá Charita České republiky na humanitární projekty v ČR a v zahraničí, sociální projekty aj. (-bž-) Foto: Jarmila Vráblová a Bořek Žižlavský


11

Jednala valná hromada SDH Buchlovice V neděli dne 16. ledna 2011 se opět po roce uskutečnilo v prostorách restaurace Záložna jednání výroční valné hromady Sboru dobrovolných hasičů Buchlovice. Účastníci valné hromady na svém jednání zhodnotili činnost sboru v uplynulém roce 2010, schválili si také úkoly, které budou plnit v letošním roce 2011. Jednání schůze se zúčastnil člen sboru a zároveň místostarosta městyse Buchlovice pan Bořek Žižlavský, za Okresní sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska pak člen jeho výkonného výboru pan Antonín Martinek ze Starého Města. Se zprávou o činnosti sboru za rok 2010 seznámil přítomné starosta SDH Buchlovice pan Antonín Zelinka. Jaký tedy byl „hasičský rok“ 2010 v Buchlovicích? Valná hromada se v roce 2010 uskutečnila v neděli 15. ledna ve 14.00 hod. v restauraci Záložna. Ke dni valné hromady (2011) měl sbor 83 členů, z toho 69 mužů a 14 žen. V průběhu roku 2010 zemřeli dva členové - pan František Mitáš a paní Marie Hrabalová. Do sboru přistoupili 2 noví členové, naopak 3 členové z různých důvodů své členství zrušili. Nejstarším členem sboru je v současnosti pan František Dvořan, nejstarší členkou paní Ludmila Helingerová. Nejdéle sloužícím členem sboru je pan Oldřich Lukeštík, nejdéle sloužící členkou pak Marie Rašticová. V průběhu roku 2010 zasahovali členové výjezdové jednotky celkem šestnáctkrát. Přehled zásahů: 9. 3. – cihelna v Osvětimanech, 12. 3. – lakovna NODIS v Buchlovicích, 24. 3. – požár trávy v Osvětimanech, 25. 3. – rodinný dům v Osvětimanech, 21. 5. – strom na Smraďavce, 13. 6.


– strom na Smraďavce, 1. 7. – osobní auto v Boršicích, 1. 8. – osobní auto na E-50, 14. 8. – sebevražda v lese, 11. 10. – auto u Savexu, 22. 10. – rodinný dům v Boršicích, 23. 11. – rodinný dům ve Stříbrnicích, 9. 12. – dům ve Starých Hutích, 17. 12. – autobus na E-50, 23. 12. – dopravní nehoda na Modré, 24. 12. – rodinný dům v Boršicích a 30. 12. – rodinný dům ve Starých Hutích. V průběhu roku 2010 ujelo vozidlo CAS-24 během 37 jízd 838 km, od roku 2004 je do celkem 8 346 km. Technika sboru byla dále využita k dozoru při sběru nebezpečného odpadu, k čištění a kropení vozovek, dopravě vody a dalším výpomocným pracím, při zabezpečení filmování v zámku, při zajišťování kulturních akcí (ve Štítě a na hradě Buchlově), k osvětlení náměstí při večerních kulturních akcích a také k předvádění na akcích pro děti v rámci Dne dětí a k ukázkám pro žáky mateřských a základních škol.

12

neděle 16. ledna 2011

Zleva: velitel SDH Buchlovice Antonín Hrabal, jednatelka Marie Kuncová, starosta sboru Antonín Zelinka, místostarosta městyse Buchlovice Bořek Žižlavský a zástupce OS HČMS Antonín Martinek Konkrétně se členové sboru s technikou zúčastnili těchto akcí: 7. 2. – okrsková schůze (okrsek č. 4), 13. 2. – fašanky v Buchlovicích, 17. 2. – školení preventistů, 7. 3. – školení velitelů, 20. 3. – shromáždění představitelů SDH ve Vlčnově, 1. 5. – stavění máje, 1. 5. – ukázka techniky v Polešovicích, 7.–9. 5. – závody motocyklů ve Starém Městě, 29. 5. – den dětí na Stupavě, 5. 6. – den dětí ve Břestku, 12. 6. – oslavy založení sboru v Tupesích, 26. 6. – Horný Hričov, 25. 10. – strojnický kurz, 27. 11. – shromáždění SDH ve Véskách. V průběhu roku se členové sboru věnovali pravidelnému ošetřování a údržbě techniky, výstroje a výzbroje. Průběžně byly prováděny také některé drobné opravy v budově hasičské zbrojnice. Členové zásahového a záložního družstva se zúčastnili součinnostních výcviků na útvaru v Uh. Hradišti, školení velitelů, školení řidičů, školení lezců a nositelů dýchací techniky, školení obsluhy motorové pily, vyprošťovací techniky, nácviku činností při chemických haváriích, činností ve vodě a při povodních. Prováděny byly také kondiční jízdy. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

V sobotu a v neděli 13. a 14. listopadu sbor uspořádal ve spolupráci s městysem Buchlovice tradiční Martinské hody s právem. Staršími stárky byli Roman Šarata a Tereza Tymrová, mladšími pak Ondřej Tomešek a Lucie Tymrová. Hodové dozvuky se uskutečnily v sobotu 20. listopadu. Bohužel některé akce plánované na rok 2010 se neuskutečnily. Nepodařilo se zahájit práci s mládeží a po několikáté již nebyl uspořádán hasičský zájezd. Připravili: -vlk- a Antonín Zelinka, foto: -vlk-

13

Fotomozaika z činnosti SDH Buchlovice


14

Rok 2010


15

Z činnosti Záchranné stanice živočichů Buchlovice v roce 2010 Záchrana zraněných či jinak potřebných volně žijících živočichů je hlavní a prioritní činnost naší organizace. Jde především o zajištění ošetření, následné péče a přípravy na zpětné vypuštění do přírody, záchranné transfery a odchyty živočichů, kteří se dostali do situace, z níž si nemohou sami pomoci. U živočichů, jejichž zranění již neumožňuje navrácení do přírody, zajišťujeme jejich trvalou péči v prostorách záchranné stanice, která je k tomuto účelu zbudována, nebo prostřednictvím osob, jež mají prostory pro držení trvale handicapovaných živočichů. V očích mnoha lidí jde o aktivity spojené s extremní ochranou přírody. Pravdou ovšem je, že to tak není. Záchrana živočichů z našeho pohledu je především náprava problémů, které volně žijícím živočichům způsobil člověk. Ať už se jedná o střety s dopravními prostředky, popáleniny na sloupech elektrického vedení nebo mláďata zbytečně ,,zachráněná“ a vytrhnutá z normálního režimu přírody, vždy se v převážné většině jedná o situace způsobené lidmi. Je-li to jen trochu možné, snažíme se mnoho případů vyřešit operativně bez nutnosti přijetí živočichů do stanice, a to způsobem odborné rady či zodpovězením případných dotazů týkajících se ochrany živočichů. Záchranná stanice v Buchlovicích je součástí tzv. Národní sítě záchranných stanic, jež spravuje Český svaz ochránců přírody. Do územní působnosti stanice, kde zajišťujeme péči o zraněné živočichy, spadá větší část Zlínského kraje mimo území ORP Bystřice pod Hostýnem, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziřící a Vsetín. Z Jihomoravského kraje spravujeme území ORP Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou. V roce 2010 bylo celkem přijato 165 živočichů 43 druhů. Z tohoto množství bylo zpět do přírody vypuštěno 71 jedinců, tj 43 %. Další aktivity organizace: Monitoring potravního spektra a biologie jestřába lesního (Accipiter gentilis) v Chřibech. Projekt probíhá již několik let ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a Lesy ČR. Cílem je zjistit stav populace, skutečné potravní spektrum a chování tohoto druhu na území Chřibů. Mapování výskytu doupných stromů na území Chřibů. Tento projekt započal v roce 2010

Vypouštění káněte lesního BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

ve spolupráci s Lesy ČR, lesní správou Buchlovice a jeho cílem je zmapovat, označit a ponechat v lesních porostech stromy vhodné k hnízdění ptáků, ale i k životu jiných druhů živočichů až do jejich samovolného rozpadu. Chov vybraných druhů dravců a sov. V areálu stanice je několik chovných prostor a komor, kde jsou umístěny jednotlivé páry ptáků. Jedná se především o jestřába lesního, sokola stěhovavého, krahujce obecného, poštolku obecnou, sovu pálenou a sovici sněžní. Vyvěšování ptačích budek a zvyšování hnízdních možností ptáků. Každoročně se snažíme vyvěsit několik ptačích budek ve vhodných lokalitách v okolí obce pro drobné pěvce a zvýšit tak jejich hnízdní možnosti Ekologická výchova a osvěta Základem ekologicko-enviromentálního vzdělávání je expozice živých zvířat v areálu stanice. Zvířata jsou umístěna ve třinácti voliérách. 16

Kalous pustovka

Dřemlík tundrový

K dispozici je výběh pro velké savce, rybník a mokřadlo, kde jsou umístěni vodní živočichové. V expozici je umístěno cca 30 druhů živočichů, jejichž složení se mění v závislosti na příjmech do stanice. Ve většině případů tvoří expozici handicapovaná zvířata nebo zvířata, která byla dlouho držena v zajetí a jejich přežití v přírodě je prakticky nemožné. Jde především o různé druhy dravců a sov, zástupce hrabavých a krkavcovitých (např. orel mořský, výr velký, krkavec velký nebo bažant obecný) Dále různé druhy kachen, husy, labutě, čáp bílý i čáp černý. Ze savců to pak bývá obvykle srnčí zvěř. Jde převážně o druhy, se kterými je možné setkat se v naší přírodě. Seznámit s těmito zvířaty se mohou všichni návštěvníci, kteří zamíří do zámeckého parku Státního zámku Buchlovice. Stanice je totiž součástí zámecké zahrady a otvírací doba ve stanici je odvislá od návštěvního řádu zámeckého parku. Stanici během sezóny navštíví několik desítek tisíc návštěvníků. Pro školky, školy a zájmo-

vé organizace pořádají členové organizace po domluvě odborné exkurze ve stanici i přednášky zabývající se aktuální problematikou ochrany přírody, ochrany druhů, prevencí před zraněním i možnostmi aktivní ochrany a zapojení široké veřejnosti. Naši činnost jsme prezentovali v rámci Dnu Země v Uherském Hradišti. Pravidelně stanici navštěvují žáci středních i odborných škol z okolí a v rámci předmětu odborných předmětů studenti Mendelovi univerzity v Brně – Fakulty lesnické a dřevařské. Děkujeme za spolupráci všem subjektům i osobám, které se na na činnosti organizace podílely a podporovaly ji. ZO ČSOP 63/03 Buchlovice Text a foto Martin Tomešek

Samice krahujce obecného

Mladá labuť


Kontakt: tel. 732 250 240, [email protected], www.stanicebuchlovice.ic.cz

17

Loňská sezóna v pálenici V jarních a letních měsících jsme se zaměřili na přípravu pálenice na pálení ovocného kvasu a vybudování investičních akcí – kopané studny a venkovní posezení za příznivého počasí z dřívější dřevárky. Kopaná studna by nám měla zajistit dostatek vody na chlazení v letních měsících, kdy je vláhový deficit. V letošním roce plánujeme technologické propojení kopané studny na chlazení. Pálení ovocných kvasů bylo zahájeno 23. srpna 2010 z důvodu malého množství kvasů v měsíci srpnu a září, pálení probíhalo jenom na kolonové pálenici. Od října do prosince byla v provozu celková technologie. Ukončení pálení 30. 12. 2010. Obsluha pálenice: Jan Žufánek, Zdeněk Mikula a František Hrabina. Za sezónu bylo vypáleno celkem 8 917 AL oproti předminulé, kdy se vypálilo 30 425 AL. Druhy ovocných kvasů – nejvíce švestky, durancie, v menším množství meruňky, višně, třešně, mirabelky, broskve. Velkou vzácností bylo pálení oskoruší. Zákazník zaplatil za vypálení 1 AL 223 Kč. Do státní pokladny byla odvedena spotřební daň 1 275 tis., daň z přidané hodnoty 141 850 Kč. Po ukončení finanční uzávěrky za rok 2010 a pokrytí finančních prostředků na rozpočet 2011. V případě přebytku finančních prostředků chtěli bychom přispět základní a mateřské škole. I přesto, že sezóna byla dosti slabá, máme vypáleno největší množství AL z okolních pěstitelských pálenic. Děkujeme všem zákazníkům, kteří pálí v naší pálenici a zachovali nám přízeň. Za český zahrádkářský svaz Jan Žufánek


18

Lyžaři v Buchlovicích Tož poslouchal jsem v neděli 26. prosince 2010 rozhlas a zaslechl, že v městečku (nemám rád slovo městys) Buchlovice začíná fungovat lyžařský oddíl. Rázem mé vzpomínky byly tady, ale v momentě jsem zaspal. Zdálo se mně, že jsem natahoval anténu ze střechy zámku na sochu sv. Petra, která spolu s Pavlem stojí na Lhotce u kostela, a svod, a to si pamatuji, měděný drát omotával kolem antény a místo zaletování jsem použil staniol. Svod jsem zavedl do malé provozovny Cypry Šika a ihned tady bylo dávné

na gramofon v hradní hospodě a hleděli okny na borovici rostoucí nad vchodem do hradu. Hitem bývala písnička Růžová krinolína. Byly to nezapomenutelné chvíle mládí spojené s Buchlovicemi. Na paměť 75letého výročí založení uherskohradišťského lyžařského oddílu jsem napsal brožurku, kterou tehdy, před několika lety vytiskl pan Hudec v Buchlovicích. Váš Mirek Raštica, Uh. Hradiště foto -bž-

Na parkovišti pod hradem Buchlovem zpívání „Umřela židovka v kokrheli…“, kterou jsme končívali „Cypra Šiků taky taky, peče malé butterutáky.“ Jezdili jsme lyžovat na Buchlov a už to začalo. Leoš Seidelmann byl vášnivý lyžař a veslař. Jeho dorostenci byli mistry Čech a Moravy (protektorátu, ve čtyř i osmi veslicích). Dotáhl je taky na Buchlov. Vytyčil slalom na prudkém svahu na okraji cesty na Barborku a jezdilo se hned dolů. A v poledne? To jsme pak hrávali BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

19

Kožešnictví v Buchlovicích Pokud je známo, žil v Buchlovicích jen jeden živnostník – kožešník., který se v tomto řemeslu naučil u svého otce Karla Svačiny, kožešníka ve Vídni. Jeho stejnojmenný syn se tam narodil v roce 1883 a v dospělosti se přestěhoval do Buchlovic, kde začal v minulém století na Helštýně čp. 88 provozovat kožešnickou živnost. Oženil se tu se švadlenou Alžbětou Strýčkovou v roce 1909 a měli spolu jednu dceru – Marii Svačinovou, později Janovskou. Oba se věnovali zemědělské činnosti, měli několik polností a chovali v té době obvyklá drobná domácí zvířata.

různé oděvní doplňky, které měly dvojí funkci – okrasnou a oteplovací. Byly to tehdy moderní štuce (rukávníky), dnes už zapomenutá zimní ochranná přikrývka dolních částí rukou. Takový malý látkový „tunýlek“ uvnitř s kožešinou, zavěšený na šňůrce za krkem ve výši složených rukou na břiše. Dnes je štuc nahrazen rukavicemi. Něco málo však po něm zůstalo – ta šňůrka kolem krku, kterou se malým dětem přivazují teplé rukavičky, aby je neztratily. Šily se u nich ve verštatě (dílně) i různé límce, šály, čepice, podšívky, kožíšky i kožichy pro železničáře, vesty a různé drobné okrasné

Manželé Alžběta a Karel Svačinovi Práce kožešníka spočívala z počátku v činění kůží různých zvířat – zajíců, králíků, ovcí, lišek, srnčí, jezevců, psů, křečků, ondater aj. Lidé mu přinášeli převážně kůže nebo i mrtvá zvířata, on je nejdříve stáhnul, kůži zbavil tuku ostrým nožem, napnul ji, sušil. Pak ve speciálním zařízení upravil tak, aby srst byla načechraná, hebká a příjemná na omak. Později začal z kožešin šít BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

oděvní doplňky. Byl jsem svědkem, že spolu se svou ženou šili předložku z tygří kůže, kterou si jako trofej přivezl jeden z rodiny Berchtoldů z Afriky. Berchtoldové byli častými zákazníky u Svačinů. Kožešníkova práce nebyla příliš výnosná, jak by se mohlo zdát. Lidé přinášeli ke zpracování už jen kůže. Ale lišky stahoval málokdo. Na Helštý20

ně bydlel jeden člověk, který byl pravidelným odběratelem liščího masa, které nebylo v té době jako potrava obvyklé. Ten pán si na něm vždy pochutnal, asi měl nějaký zvláštní recept na jeho úpravu. Kožešiny byly v té době přece jenom pro většinu lidí v Buchlovicích málo dostupné.

Když po roce 1948 přišel tento kožešník o živnost, některé jeho přístroje se zlikvidovaly, pár nástrojů je vystaveno v místním muzeu. A protože měl již důchodový věk, byl mu, jako bývalému živnostníkovi, vyměřen důchod 120 Kčs. Živili se tím, co vypěstovali na zahradě

a na poli. Pan Svačina si přivydělával i hrou na heligon v místní dechovce. Po čase předal tento hudební nástroj panu Zdeňku Strýčkovi, takže hudební tradice zůstala v rodině a měla dobrého pokračovatele. Moderní technologie zpracování kůží a kožešin po 2. světové válce se přesunula do speciálních výroben, a tak zmizel svět některých činností svázaných s opracováním kůží. Např. blanaři činili kůže na tenko (mázdry), které se kdysi dávaly i do oken místo skla, nebo kožkaři (mnozí si je ještě pamatujeme, jak po domech vykupovali v Buchlovicích napnuté vysušené kůže z králíků) a konečně i kožešníci, kteří z kůží nebo kožešin šili pro potěšení dam třeba půvabné kožíšky. Vím, že v Buchlovicích pracovalo v minulém století několik desítek šikovných řemeslníků (zámečníci, cukráři, řezníci, mlynáři, opraváři aut atd.), s jejichž firmami, prací a třeba i s razítky bychom se mohli v našem zpravodaji něco zajímavého zase někdy dočíst. Milán Janovský vnuk Karla Svačiny

Zima na Suchém řádku (první polovina čtyřicátých let 20. století) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

21

Kašna v zámecké zahradě

(Foto: Stanislav Buchtík)

Zasněžená lípa neviny na Buchlově

(Foto: Oldřich Stránský)


22

Vzpomínka na Josefa Křemečka

Josef Křemeček na schůzi zahrádkářů …

… a v ovocném sadě pod Újezdy

Dne 21. ledna 2011 by se dožil sta let pan Josef Křemeček, který svůj život prožil v Buchlovicích a jeho velkou část věnoval i veřejné práci. Už za první republiky se stal členem okrašlovacího spolku, který dbal především o výsadbu zeleně v městečku, a aktivním členem tělovýchovné jednoty Orel. V rámci tohoto sdružení nevynechal snad žádné veřejné cvičení a zároveň vystupoval i v představeních orelského divadla. Od první poloviny 30. let zastával funkci pokladníka a jistou dobu i předsedu Spořitelního a záloženského spolku v Buchlovicích, společenstvo s neobmezeným ručením. V roce 1959 se stal členem jednotného zemědělského družstva, kde prosadil založení jabloňových, hrušňových a broskvových sadů, na jejichž obdělávání se i podílel. V družstvu zastával funkci vedoucího ovocných sadů a při MNV Buchlovice předsedu zemědělské komise. Už od založení v roce 1949 byl členem Ovocnářského družstva v Buchlovicích a po vzniku Zahrádkářského a ovocnářského spolku v roce 1958 byl zvolen jeho předsedou.

Koncem 60. let přijal jmenování odborným okresním inspektorem pro pěstování ovoce a bobulovin a v roce 1978 byl vyznamenán Ústředním výborem Československého zahrádkářského svazu v Praze za dlouholetou a obětavou práci v ovocnářství. Na tomto místě je třeba vzpomenout jeho dlouholeté členství v Československé straně lidové. Josefa Křemečka provázela celý život těžká práce, příznačná pro samostatně hospodařícího rolníka vč. vedení většího domácího hospodářství s kravami. Té nezanechal ani po vzpomínaném vstupu do družstva, kdy i nadále obdělával s rodinou vlastní pole a záhumenky. I s přibývajícími léty neznal prakticky odpočinek, který přišel až s nemocí. Jeho chloubou byla zahrada za domem v Příční ulici, kde se vzorně staral o desítky naroubovaných stromů. S manželkou Krescencií, rozenou Mitášovou, vychovali celkem pět dětí – tři dcery a dva syny. Josef Křemeček zemřel 6. června 1981. Bořek Žižlavský vnuk Josefa Křemečka


23

Nářečí a nespisovné výrazy v mluvě buchlovických občanů (pokračování) lunt – knot, doutnák; také něčeho malý kousek (látky, provázku) a ve rčení nedám ti ani lunt – ani „ň“ – nic luplý – opilý lušňa – část dřevěného vozu, vzpěra mezi žebřinami lúšňat – něco usilovně hledat lutrija – loterie luža – kaluž; také močůvka (spadl do močůvky a pak smrděl) macatá – otylá, při těle máčat – namočit prádlo máčka – omáčka maglaja – nemotora magor – pův. z nemocničního slangu – blbec, vůl, pitomec; ze slova magar – osel. Dře jako magor – velmi pilně, jako mezek. machorka – nekvalitní tabák majda – hanlivě omáčka majlant – velké bohatství majzl – ve spojení dát si majzla – být opatrný, mít se na pozoru, dát si bacha majzlík – dláto majznút – udeřit makačka – dřina makovica – hlava malá strana – jít na malou – vyčurat se mameluk – mamlas, hrubec, spratek. Pův. význam – v Egyptě člen sultánovy tělesné stráže nebo jiné kasty. Byli doplňováni z odpadlých křesťanů marhula – meruňka maslínka – nádoba na strouhání másla masné – dostat chuť na masné, na maso mašírovat – pochodovat maštal – stáj pro koně mátoha – slabý člověk, bez síly matróna – hanlivě silnější žena máz – dříve u nás zdomácnělá stará něm. objemová míra – 1,91 litru medecína – lék megera – herdekbaba, semetrika BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

mecheche – večírek, mejdan, oslava meldovat – hlásit v místním rozhlase – dříve to dělal místní hlasatel s bubínkem na rynku merčit – pamatovat si. Někoho zmerčit – uvidět, zpozorovat. Má to v merku – ví o tom meruna – kopačák, fotbalový míč měřica – starší obilní a plošná míra (asi 0,19 hektaru) metr – skládací dřevěný či kovový stočený předmět na měření. Být na někoho metr – být přísný metyja – bramborová kaše, povidla, mák mezulán – nadávka – hlupák, drzý člověk micka – také mica – čepice mignút – omráčit, zabít např. králíka mignút se – zmýlit se; mignút sebou – upadnout ministerská – slivovice, která má 51,5 % alkoholu míšanina – naseté obilí z několika druhů míšek – váček na tabák miškař – zvěrokleštič, nunvář miškovat – zbavit bytost možnosti plodit; také operovat vůbec. Ve spojení nemiškuj se s ním – nepárej se s ním a znemožni ho mišuge – nahlouplý, potrhlý, má popletenou paměť mišunk – namíchaný beton mizera – lump, darebák; dříve člověk bídný, špatný mlatevňa – místo u domu, kde se mlátilo obilí mlíkárňa – mlékárna mlíkárny – hanlivě ženské prsy mlíko – mléko mňúkat – mňoukat (u koček) moja – moje žena, manželka moldánky – pův. pastýřský hudební nástroj – druh dud. Snad od názvu země Multany – rumunsky Moldova; ve spojení natahovat moldánky – začínat plakat montgomerák – pův. vojenský zelený nepromokavý plášť, později civilní svrchník s páskem kolem pasu 24

morák – krocan; zakaboněný, introvertní člověk móresy – nepěkné společenské chování; nedodržování mravních zásad morka – krůta; někdy i norka morýtný – unavený, člověk není ve své kůži. Kdysi existovalo slovo moritný – hnědý motolica – mírná závrať po požití alkoholu nebo i zdravotní stav, kdy se motá hlava motovidlo – nešika, kdo se při chůzi motá, plete se ve směru; pův. vřeteno mrazovky – zimní boty s filcovou podrážkou mrdat – pův. vrtět, kroutit; dnes souložit mrť – pův. stelivo pro lesní zvěř; také do mrtě – do posledního drobečku, do posledních chvil života mrťafa – neohrabanec, nekňuba muckat se – líbat se, tisknout se k sobě apod. mučet – bučet (o krávách) muchlat se – objímat se, laškovat, mít se k sobě při milostných hrách můj – můj muž, manžel muk – ani muk! – ani slovo, mlč! – ani nemukej! mundúr – vojenský šat, stejnokroj i nevojenský mustr – vzor, ukázka, šije se podle mustru (střihu) mušinec – muší trus muzika – taneční zábava mykaná – hra na skovku, schovávanou myšina – pach po myších myšince – myší trus nabijanica – zeď z jílu vtlučeného mezi desky nácek – velké břicho; také nacista nacpaný – dosyta najedený náčení – nádobí načisto – úplně (např. zničený) nadlábnutý – dosyta najedený nadraný – opilý nadrátovaný – opilý nadržený – nedočkavý, zejména po sexuální touze nadžganý – sytý, najezený; o huse – je nacpaná krmivem naflákat – někoho zbít; vyrobit velké množství věcí jednoho druhu BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

naglgat se – hltavě se napít, ale i utopit se nahodit – rybáři nahazují udici – líčí na ryby nachlámat se – opít se; také se nachechtat, nasmát se nachmelený – opilý nachňapat – přistihnout, také zajat někoho nachňápat – někoho pořádně zbít, naložit mu nakládačka – pořádné zbití někoho; sportovně (ve fotbale) vysoká porážka nakládat – zavařovat nakřáplý – naťuknutý (např. vejce); člověk, který má poškozená hlasivky, hlas nalíznút se – přiopít se namazaný – hodně opilý namíchnút se – urazit se, nafouknout se naosívat – připravit k setí napaprčit se – urazit se; nastrojit se do šatů, do kroje napójit – dát dobytku pít napučený – naštvaný – totéž co nafučený narafičit – nastrojit (se); něco nachystat tak, aby to vypadalo pěkně, taky nastrážit narúbat – nasekat dříví; zbít někoho; vyrobit velké množství věcí jednoho druhu náruční kůň – kůň, který je na ruce – po pravé ruce kočího ve spřežení narukovat – být odveden a nastoupit do armády nářitek – plachetka vázaná dozadu na trhané ovoce nasísat – nahlížet, nahlídat úkradkem (kradmo) nasuchu – být bez peněz naši – moji rodiče; sportovně naši – domácí mužstvo nebo národní mužstvo nátepníčky – náplety proti chladu, dnes k otírání potu u tenistů navalit se – opít se, vulg. ožrat se návratí – prodloužený dům o krytý vjezd do dvora (průjezd) nazhledanú – nashledanou nečí – něčí nedbalky – lehký domácí oděv. Přeneseně – bez přetvářky (chodit v nedbalkách) Milan Janovský 25

Podhůřím Českého lesa VII Pivoňský klášter Augustiniánský klášter v Pivoni je dnes stejně jako ve středověku utopen v hlubokém pohraničním lese, opuštěn a téměř zapomenut. Podle Bartoloměje Paprockého založil klášter roku 1047 český kníže Břetislav na památku slavného vítězství nad německými vojsky Jindřicha III. v roce 1040. Zakládací listina kláštera se nedochovala, snad shořela při zničení kláštera za husitských válek nebo později. Nejstarší písemnou zmínkou o klášteru je berní rejstřík Plzeňského kraje z roku 1379. Jisté ovšem je, že šlo v případě pivoňského kláštera o nejstarší klášter poustevnických augustiniánů na území Čech a že jeho vznik lze datovat nejméně do poloviny 13. století podle původního dochovaného kostelního presbytáře. Někteří badatelé posunují vznik presbytáře až k roku 1225, což by učinilo z pivoňského kláštera první vlaštovku vyspělé gotické architektury v Čechách. V roce 1421 byl klášter popleněn domažlickými husity, kteří zde upálili na sedmnáct řeholníků. Po válkách se do Pivoně augustiniáni navrátili a začali obnovovat klášter i s jeho hospodář-

ským zázemím. V těchto dobách vznikl v nedaleké vsi Mnichov nejstarší řemeslnický cech v Čechách, a to cech tkalcovský. V roce 1573 vyhořel konvent a oheň zničil klášterní archiv, roku 1586 zabavil pozemky, náležející ke klášteru, utrakvista Petr ze Švamberka. Hospodářství scelil a uchvácené pozemky získal zpět kněz Kašpar Malesius z Opole, který také podnítil a zaštítil celkovou přestavbu klášterních budov. Během třicetileté války Pivoň dvakrát zplundrovali Švédové. V šedesátých letech 17. století však již probíhala velkolepá obnova kláštera v barokním duchu. V roce 1686 došlo k přestavbě chrámu Panny Marie, jež byla dokončena v roce 1696 usazením hlavního oltáře, pod nímž byl umístěn památný pařez, na kterémž měl sedět po bitvě s Jindřichem III. kníže Břetislav. Po celé 18. století pokračovaly přestavby a rozšiřování budov jak obytných, tak hospodářských a provozních. Rozkvět kláštera však byl zastaven nařízením císaře Josefa II. v září 1787, kdy byl klášter zrušen. V roce 1800 získal v dražbě budovy bývalého

Věž kláštera v Pivoni

Nově vybudované nádvoří v Pivoni


26

Starý Herštýn kláštera pražský advokát Leopold Stohr a přeměnil ho na zámek. V roce 1863 zámek kupuje od Thun-Hohensteinů František Coudenhove. V roce 1918 je v budovách umístěna česká menšinová škola a četnická stanice. Po roce 1945 zde sídlila armáda a vojska ministerstva vnitra a následně státní statek. V roce 1953 vyhořel chrám Panny Marie a v sedmdesátých letech se zřítila i porušená kostelní klenba. V devadesátých letech získalo od obce Mnichov zříceninu kláštera občanské sdružení Aurelius, které klášter postupně rekonstruuje. Mezi nejvýznačnější počiny patří jistě nové zastřešení objektu a dostavba zřícených nádvorních křídel. Práce však pokračují pomalu a to nejen kvůli financím, ale také kvůli „zájmu“ jisté skupiny místních obyvatel (krádeže okapů a svodů, stavebního materiálu). V budoucnu by měl zrekonstruovaný klášter sloužit ubytovacím účelům, rehabilitaci a mělo by zde být umístěno školící středisko.

Zřícenina Starého Herštejna

ceninu hradu Starého Herštejna. Před rokem 1266 hrad založil český panovník a udělil ho následně v léno jistému Protivcovi. V roce 1331 kupuje Herštejn od Jana Lucemburského pražský biskup Jan IV. z Dražic a připojuje ho k biskupskému statku Horšovský Týn. Za husitských válek hrad obléhali a dobyli v roce 1421 Domažličtí, stejně jako pivoňský klášter. Starý Herštejn následně přechází z majitele na majitele, až se počátkem 16. století stává sídlem loupeživého rytíře Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka a jako takový je v roce 1510 zničen a rozbořen. Hradní jádro bylo vybudováno na dlouhém úzkém skalním hřebeni, opevněném dvojitým valem a příkopem. Oba konce jádra střežily válcové věže, z nichž jedna se částečně dochovala dodnes, druhá byla vyhozena snad ve zmíněném roce 1510 do povětří střelným prachem, jak to dokazují kusy zdiva, rozmetané v okolí a na úpatí skály. V nedávné době v areálu hradu proběhl archeologický výzkum, který odhalil základové zdivo obvodové hradby a bašty pod jednou z věží.

Nedaleko pivoňského kláštera pod hlavním hřebenem Českého lesa můžete navštívit zří-

Text a foto Martin Žižlavský


27

Kam v zimě? Do termálů! Co dělat v zimě, když člověk není vyznavačem zimních sportů a radovánek, jaro je v nedohlednu a tělo by se rádo někde v teplíčku ohřálo? Jeden dobrý nápad by tu byl. Proč nevyrazit do termálů? V dnešní době zažívají všechna tato zařízení velký boom a i když člověk nechce cestovat po vlastní ose, stačí si projít zavedené hradišťské „cestovky“ a najde hned několik zájezdů, z nichž si vybere ten pravý sobě na míru. Jezdí se jednodenní, víkendové i týdenní pobyty. Jednodenní zájezd stojí něco kolem pětistovky. My máme nejbližší termální lázně na Slovensku a nejznámější z nich jsou Piešťany. Léčivá sirná voda o teplotě 67 až 69 °C vyvěrá z hloubky 2 000 m a spolu se sirovodíkovým bahnem je léčebnou kúrou pro nemocné klouby. Teplota zábalu na těle je v průměru 40 °C. Ne nadarmo je symbolem lázní „lamač berlí“, který je i ve znaku města. Jeho bronzová socha vítá všechny návštěvníky na břehu Váhu před vstupem na Kolonádový most, což je nejdelší krytý most Slovenska (156 m). Pro romantiky mají Piešťany ještě jeden trumf v rukávu. Tím je rekreační oblast Slňava, která skýtá výborné podmínky pro letní dovolenou i všemožné vodní sporty. 15 km od Žiliny najdeme nově zrekonstruované lázně Rajecké Teplice. Jsou zaměřeny na nemoci pohybového ústrojí, kloubů, páteře, dýchacích cest a nervových nemocí. Termální prameny mají teplotu 38°C a obsahují hydrogenuhličitan, vápník a hořčík. Kousek od lázní se nachází dědinka Rajecká Lesná, kde si zrelaxovaný návštěvník může prohlédnout unikátní dřevěný 8,5 m dlouhý pohyblivý betlém. Ten nezobrazuje jen jesličky, ale zachycuje i dějiny slovenského národa. Za zmínku stojí ještě Velký Meder (dříve Čalovo). V roce 2004 byl areál zrekonstruován a přejmenován na Termálpark. Poskytuje celoroční služby v krytém a vnějším bazénu s teplotou vody 36 až 38 °C. Léčí pohybové ústrojí, klouby, bolesti zad a má regenerační účinky na celý organismus. Z vlastní zkušenosti mohu velmi doporučit i termální lázně v Maďarsku. Největší a velmi luxusní jsou v Sarváru, kde byl areál v roce 2010 rozšířen na plochu 4300 m2. Lázně jsou členem Královských lázní Evropy. Odpočívat můžeme ve vnitřních bazénech propojených s venkovními, kde jsou různé vodní atrakce. Děti se mohou vydovádět v bazénu s vlnobitím, pirátskou lodí a vodním hradem. K dispozici je i wellness a fitness. Milovníci historických objeků si mohou zajet do lázní Széchenyi v Budapešti, jejichž všechny atrakce se nachází v krásných historických budovách. Raritou jsou tady relaxující šachisté, kteří mají své šachové partie rozehrané přímo ve vodě. Nejbližší maďarské termály pro nás jsou v Mosonmagyárováru. Leží 20 km za hranicemi se Slovenskem a cesta trvá asi 2,5 hodiny. Jsou to klidné lázničky spíš pro odpočinek dospělých. Najdeme tady sedací bazén s vodou 38 °C, krytý plavecký i venkovní bazén.Voda je bohatá na minerály, lze využít saunu a masáže. Pro gurmány je zde bohatá nabídka maďarských jídel, z nichž si vybere každý a za přijatelné ceny. Lázně mají celoroční provoz. Atmosféru nejlíp vystihla jedna naše příbuzná: „Je to paráda, když mohu v lednu venku relaxovat v teplé vodě a přitom se v klidu kochat zimní zasněženou krajinou. Není nic krásnějšího!“ Text a foto: Jarmila Vráblová BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 2/2011

28

Jubilanti v únoru 2011 75 let

Antonín Maděra Jiří Burša

80 let

Antonín Špaček (Domov pro seniory Buchlovice)

85 let

Libuše Hlavinková Františka Hráčková (Domov pro seniory Buchlovice)

Společenská kronika Buchlovic září–prosinec 2010 Narození září – Matěj Bojanovský říjen – Lucie Zapletalová

Úmrtí září – Vojtěch Bilík, Anežka Musilová, Ludvík Jurča říjen – Ing. Miroslav Ingr, Jiří Dvouletý, Marie Hrabalová prosinec – Leo Schuster, Stanislav Duda V Domově pro seniory Buchlovice zemřelo 8 občanů. Přistěhováno: 23 občanů Odstěhováno: 15 občanů V místě bydliště se přestěhovalo 23 občanů K 31. prosinci 2010 v Buchlovicích trvale žilo 2 494 občanů. Na státním zámku Buchlovice se konalo 36 svatebních obřadů. V kostele sv. Martina byly uzavřeny 4 církevní sňatky.

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse Buchlovice, tel.: 572 595 120. Vychází měsíčně, řídí redakční rada, odpovědný redaktor ing. Miloslav Hrdý, výkonní redaktoři Mgr. Vlastimil Kořínek a Bořek Žižlavský. Náklad 350 výtisků. Cena 9,– Kč Registrační číslo MK ČR E 13102 Redakční rada si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Sazba Vít Kučera, tisk HUDEC print, s. r. o., Buchlovice

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 2 ROČNÍK XVII. únor 2011

Recommend Documents