BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 11 ROČNÍK XVII. LIStopad 2011

BUCHLOVSKÝ

ZPRAVODAJ

ČÍSLO 11 • ROČNÍK XVII.listopad 2011

Buk – 28. října 2010

(foto: -vlk-)

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/20111

Informace městyse Buchlovice Rada městyse Buchlovice č. 16/2011 ze dne 12. 10. 2011 Žádost o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení na území městyse Buchlovice, Karel Buchtík, Buchlovice, na rekonstrukci sociálního zařízení, ze dne 7. 10. 2011 Rada doporučila Zastupitelstvu městyse Buchlovice schválení žádosti o poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení na území městyse Buchlovice panu Karlu Kuchtíkovi na rekonstrukci sociálního zařízení ve výši 90.000 Kč. a) Návrh na pořízení změny územního plánu městyse Buchlovice (ÚP), Josef Bajko, Malínky, Nesovice – výstavba rodinného domu na pozemcích p. č. 752/1 a 752/2 (orná půda) v k.ú. Buchlovice, ze dne 15. 9. 2011 Rada se vyjádřila v tom smyslu, že dokud se nepodaří propojit odhlučňovací stěny kolem silnice I/50, nebude možno ve výstavbě rodinných domů v tomto prostoru pokračovat, v případě budoucí realizace změny ÚP bude nutno se podílet 1/5 nákladů na pořízení této změny. b) Návrh na pořízení změny územního plánu městyse Buchlovice (ÚP), František Krystýnek, Buchlovice – změna funkčního využití ze zemědělské půdy malovýrobně obhospodařované na využití bytová výstavba (výstavba RD) na parcelách č. 1122 (ovocný sad), 3732/2 (travnatý porost), 3732/1 (travnatý porost) 1126/1 (travnatý porost) a 1126/2 (travnatý porost), ze dne 20. 9. 2011 Tato žádost byla podána znovu (poprvé viz RM č. 4/2011) bez nových skutečností, také bez jakéhokoli zdůvodnění, stanovisko rady je nedoporučující – stejně jako dříve. Výpověď nájemní smlouvy č. 4/2001 – pronájem parcely č. 781 v k. ú. Buchlovice, Marcela Šlechtová, Uherské Hradiště, ze dne 29. 9. 2011 Rada vzala na vědomí výpověď nájemní smlouvy č. 4/2001 – pronájem parcely č. 781 v k.ú. Buchlovice, Marcela Šlechtová, Uherské Hradiště. Žádost o pronájem sklepních prostor ve dvoře ČSKC Buchlovice (bývalá škola, Brněnská čp. 16) ke skladování a prodeji vína, František Hrňa, Buchlovice, ze dne 7. 10. 2011 Rada doporučila pronájem nebytových prostor v budově čp. 16 na ulici Brněnská, Buchlovice – jedná se o sklep na skladování a prodej vína o celkové ploše 43,11 m². Oznámení o tomto bude umístěno na Úřední desku Úřadu městyse Buchlovice dne 13. 10. 2011. Inventury 2011 Rada projednala na svém zasedání č. 16/2010 ze dne 12. 10. 2011 pod bodem č. 8 - Inventury 2011. Rada delegovala následující členy rady a zastupitelstva (pracovníky Úřadu městyse Buchlovice) pro realizaci akce Inventarizace majetku městyse Buchlovice 2011: Ústřední inventarizační komise pro inventarizaci majetku městyse Buchlovice pro rok 2011 Předseda: Bořek Žižlavský, členové: ing. Jiří Černý, MUDr. František Němeček, ing. Ladislav Karásek, Petr Cileček. Termín ukončení inventur: 31. 12. 2011. Žádost ing. Anny Knopfové, Buchlovice o ukončení nájmu ve stánku na Tržnici Buchlovice k 31. 10. 2011 Rada schválila ukončení nájmu ve stánku Tržnice Buchlovice podle přání žadatelky k 31. 10. 2011 a současně vypsala výběrové řízení na pronájem tohoto prostoru od 1. 12. 2011. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/20112

Žádost o vyjádření k problémům nedostatku vody v ulici Na Lhotce, Tereza Černovská, Buchlovice, ze dne 12. 9. 2011 Rada byla seznámena se stavem – nedostatek vody v ulici Na Lhotce a také s tím, že bylo zadáno vypracování projektové dokumentace na posílení soustavy zásobování vodou v této části městyse. Rada postup vedení městyse schválila. Připomenutí slibu Rady městyse Buchlovice – viz. schůze č. 7/2011 ze dne 29. 3. 2011, bod č. 7 ... o poskytnutí dotace na léčení nemoci včelstev, ZO ČSVč Buchlovice, ing. Tomáš Dostalík, Staré Město Rada schválila dar na léčení nemoci včelstev pro ZO ČSVč Buchlovice ve výši 10.000 Kč z fondu svěřeného jí v rámci rozpočtu městyse Buchlovice na rok 2011. Schválení neinvestiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje na činnost JSDHO – usnesení ZZK č. 0540/Z17/11 – návrh smlouvy číslo: D/1831/2011/KH Rada schválila návrh smlouvy na neinvestiční dotaci z rozpočtu Zlínského kraje číslo D/1831/2011/ KH a pověřila starostu ing. Jiřího Černého jejím podepsáním. Stanovisko městyse Buchlovice na podporu vybudování Muzea lesnictví a myslivosti jako centra enviromentální výchovy v projektu PROENVIRO: „Rada městyse Buchlovice na zasedání č. 16/2011 dne 12. 10. 2011 pod bodem č. 16 vyjádřila podporu vybudování Muzea lesnictví a myslivosti v objektu Lesů České republiky, s.p., Lesní správy Buchlovice – Buchlovice 298, 687 08 Buchlovice a schválila následnou vzájemnou spolupráci mezi projekty PROENVIRO a Československé kulturní centrum Buchlovice, ul. Brněnská čp. 16, 687 08 Buchlovice s tím, že bude toto užito pro akce projektu PROENVIRO v minimálním počtu 20 dětí ve 3 turnusech.“ Různé Informace starosty ing. Jiřího Černého o závěrečných pracích na Základní škole Buchlovice – fasáda a rekonstrukce školní kuchyně.

Zpráva z matričního úřadu Buchlovice Oznamujeme občanům, že od 1. 1. 2012 se budou vydávat nové typy občanských průkazů se strojově čitelnými údaji a občanské průkazy se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem. V termínu od 23. 12. 2011 bude nezbytná technologická odstávka CDBP v souvislosti s uvedením nového systému e-OP do provozu. Provoz agendy e-pasů a nové agendy e-OP bude obnoven 2. 1. 2012. Tímto upozorňujeme, že je možné požádat o vydání stávajících typů občanského průkazu nejpozději do 14. 12. 2011, je-li podána žádost u úřadu příslušného pro vydání občanského průkazu. Je-li žádost podána u nepříslušného úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričního úřadu, bude zpracována a stávající typ OP bude vydán, pouze pokud bude žádost podána nejpozději do 30. 11. 2011. Odstávka systému CDBP bude mít vliv i na zpracování žádostí o vydání e-pasů. S ohledem na odlišný technický způsob zpracování žádostí o vydání e-pasů, je nejzazší termín ukončení nabírání žádostí o vydání e-pasů stanoven na 19. 12. 2011. Anna Lukeštíková matrikářka BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/20113

Dokončení rekonstrukce základní školy

V říjnu byly dokončeny rekonstrukční práce na naší základní škole, které se započaly v letních měsících. Týkaly se výměny oken, zateplení obou budov včetně nových fasád, které provedla firma CGM Czech a.s. v ceně cca 5,000.000 Kč. Zateplení má být z 90 % hrazeno z Operačního programu životního prostředí ČR. Z důvodu špatného stavu školní kuchyně a příslušenství vyčlenil městys na její rekonstrukci cca 6,500.000 Kč ze svého rozpočtu. Touto akcí, jejíž hlavním dodavatelem byla firma Tradix, a.s., byla uzavřena druhá část rekonstrukce základní školy. První část rekonstrukce byla dokončena v roce 2007 a městys na ni vynaložil ze svého rozpočtu částku cca 13 miliónů korun. (foto -bž-)



Hejtmanský den v Buchlovicích

V úterý 18. října se v hotelu Buchlovice opět po čtyřech letech uskutečnil hejtmanský den. S jednotlivými představiteli obcí mikroregionu Buchlov diskutoval hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák se svými zástupci a pracovníky krajského úřadu. Zastoupeni byli rovněž pracovníci Úřadu práce v Uh. Hradišti a Silnic a dálnic Zlínského kraje. Pracovní setkání bylo vyplněno diskuzí týkající se oblasti životního prostředí, školství, investic, rozpočtového určení daní atd. (foto -bž-)



Informace místní knihovny Podzimní beseda s žáky ZŠ Při příležitosti letošního Týdne knihoven (3. – 9. října 2011) se uskutečnila beseda s žáky prvního ročníku ZŠ. Pan učitel Mgr. Jiří Kopiště přivedl své prvňáčky do knihovny ve čtvrtek 6. října. Děti byly v naší knihovně už víckrát, když ještě chodily do mateřské školy. Ale teď, v krásné „nové“ knihovně byli prvňáčci na besedě poprvé. A podle jejich reakcí a nadšení se jim tady moc líbilo. Povídali jsme si o knížkách pohádkových, o básničkách, o dětských knihách naučných a encyklopediích. Děti se rozpovídaly o tom, kdo jim doma čte, jaké knížky mají nejraději. Přestože jsou prvňáčci ve škole teprve krátce, nedělalo jim problém přednést krátké básničky na písmenka, která se dosud ve škole naučili. Je vidět, že děti mají celkový přehled a rozhodně se nijak neostýchají mluvit a vyjádřit svůj názor. Když jsme si prohlíželi naučné knihy (např. jak se starat o domácí zvířátka, co dobrého si mohou děti samy „ukuchtit“ podle jednoduchých receptů, knížky o hokejistech a dalších sportovcích apod.), děti asi nejvíc zaujaly dvě knížky o hasičích. Bylo zajímavé sledovat, co všechno o tomto povolání děti vědí, kde všude a při jakých příležitostech hasiči pomáhají… Zkrátka beseda by klidně mohla trvat celé dopoledne a pořád by bylo o čem diskutovat. Takže milá Viktorko, Štěpánko, Emmičko, Vojtíšku, Jirko a všichni další prvňáčci, příště si určitě zase hezky popovídáme.


Z nových knih Naučná literatura pro dospělé G. Livingston: Příliš brzy starý, příliš pozdě moudrý G. Livingston: Jak milovat T. Dostatni, T. Halík: Tomáš Halík Smířená různost (Rozhovor) K. Kryl: Půlkacíř (Karel Kryl v rozhovoru s Milošem Čermákem) O. Petlach: Reportáž psaná na vandru O. Petlach: Reportáž psaná na vandru II Kol.: Poutní místa v Čechách Kol.: Poutní místa na Moravě, ve Slezsku Kol.: Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku Kol.: Národní parky a chráněné krajinné oblasti Kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku Kol.: Ašsko a Chebsko

Kol.: Tatry a okolí Kol.: Skotsko Kol.: Norsko Kol.: Mallorca J. Hanzelka, M. Zikmund: Legenda H + Z, První cesta L. Mundyová: Michelle Obamová P. Johnson: Dějiny 20. století I. Harel: MOSAD: operace Eichmann L. Hetfleišová: Banky, jak je neznáte V. Cvrček a kol.: Mluvnice současné češtiny 1. D. van Gelder Kunz: Osobní aura Kol.: Dokud srdce plane (neoficiální biografie skupiny RAMMSTEIN) Další nové knihy v příštím čísle zpravodaje. Mgr. Dagmar Možná, knihovnice


Co je nového u nás v mateřské škole Na prvním místě zájmu vedení školy je naplněnost školy dětmi, která je od září tohoto roku vskutku stoprocentní. Kapacita je totiž 81 dětí a tolik jich opravdu dochází. A to ještě nebylo vyhověno dvěma dětem, které nemohly být zprvu přijaty, později jsme vyhověli alespoň jednomu z nich. Jsme rádi, že nám rodiče projevují svoji důvěru a svěřují nám to nejdražší, co mají, své děti. V září probíhá adaptace nejmladších dětí na nové prostředí, což se projevuje mnohdy slzavým údolím, ale pokud se neprojevují neurotické příznaky, není třeba se znepokojovat. Časem se děti zklidní a do třídy je lákají stejně staří kamarádi, pěkné hračky a vybavená zahrada. Hodně úsilí musí však vynaložit hlavně paní učitelky, jejichž pedagogický um si s problémovými situacemi lehce poradí. Je pravda, že není ideální stav mít ve třídě nejmladších Kuřátek 25 zapsaných dětí. Avšak chodících „středňáků“ a „velikánů“ je v průměru 21 Berušek a 23 Sluníček z 28 na třídu. Kolektiv pedagogů i správních zaměstnanců zůstává ve stejném složení, jen vedoucí školní jídelny se stala Bc. Kateřina Pietroschová. Snažíme se plnit úkoly Školního vzdělávacího programu, který jsme v letošním roce pozměnili, aby tak pí učitelky dostaly větší volnost při zpracovávání témat. V plánu mimotřídních akci byl první Šmoulí den a Drakiáda na kopci U křížku, které již proběhly, další chystáme a dáme brzy vědět na webu školy. V září jsme s nejstaršími dětmi začali navštěvovat předplavecký výcvik v Aquaparku v Uherském Hradišti. Je zde hezké, čisté a nové prostředí, jak se mnozí z vás mohli přesvědčit. Děti jezdí do plavání rády a nenáročnou formou se zbavují strachu z vody, z potápění, mnohé se naučí splývat, či dokonce plavat. Od pondělí 17. října rozjíždíme projekt Šikula ve spolupráci s DDM Šikula. Z části vyučují kroužky pí učitelky naší školy, zčásti zaměstnankyně DDM. Podle zájmu dětí budou otevře-

ny čtyři kroužky: Džbánek – keramický, Paleta – výtvarný, břišní tance a hudebně-pěvecký. Je toho hodně, o čem bychom mohli psát, ale výmluvnější jsou fotografie z akcí na webových stránkách školy. Tak je navštivte a podívejte se, jak s dětmi prožíváme celý školní rok. Jedna věc nás přece jenom tíží. Je to zahrada, která při počtu 81 zapsaných dětí doslova praská ve švech. Vynikající by bylo hřiště pro předškoláky před mateřskou školou, ale zatím nebyly vyhrazeny peníze v rozpočtu. V současnosti jsme domluveni s panem starostou, že v rámci projektu MPSV bychom určitě nějaké prostředky získali. Tak už se moc těšíme a děkujeme našemu zřizovateli za vstřícný přístup a pochopení pro potřeby nejmenších občanů našeho městečka. Bc. J. Němečková, řed. MŠ


Šmoulí den v mateřské škole Kolektiv učitelek mateřské školy přišel s novým nápadem uspořádat Šmoulí den. Dne 22. září se škola v jediném dnu doslova proměnila ve šmoulí ráj. Šmoulománie pohltila nejen děti, ale také kolektiv zaměstnanců mateřinky, kde se to jen modralo. Modré byly paní učitelky, uklízečky, ale i kuchařky. Maminky připravily dětem nádherné kostýmy a dalo jim to i hodně práce. Díky tomu se děti mohly ocitnout ve šmoulí kůži a stát se tak Koumákem, Kutilem, Silákem či Šmoulinkou nebo jen tak „obyčejným“ Šmoulou. V rámci individuálních potřeb a věkových možností dětí paní učitelky připravily různé soutěže a úkoly. Nejmenší Kuřátka z první třídy musela zvládnout překážkovou dráhu s podlézáním lana a hledáním šmoulích karet. Ve třídě Berušek zdolávaly děti překážkový běh za šmoulí borůvkou. Také je čekalo hledání šmoulího pokladu v podobě velmi oblíbených šmoulích kartiček. Šmoulí směnárnou začal den u Sluníček, kde si děti mohly ze svých alb vyměnit šmoulí karty a získat tak ty, které se jim doposud nepodařilo získat. Předškoláky čekal také sladký závod. Děti ve čtyřech skupinách soutěžily o prázdný talíř od šmoulí kaše. Výsledek byl nerozhodný! Odměnou pro všechny děti byla omalovánka oblíbeného šmoulíka a sladká šmoulí medaile na krk.

Vrcholem šmoulování byla módní přehlídka všech šmoulů a šmoulinek ve školní jídelně zakončená šmoulí diskotékou. Velkým zážitkem byla zahrada. Pro kolemjdoucí velký div a radost pohledět na tolik malých modrých šmoulíků hemžících se s lopatkami a kolečky či jízdou po skluzavce. Sladký oběd na závěr dne připravily paní kuchařky v podobě šmoulího koláče s borůvkami, na kterém si děti moc pochutnaly. Šmoulí den se opravdu vydařil a užily si jej nejen děti, ale i pí. učitelky. Dřív než se mě zašmouluje jazyk šmoulům – Zdar! Zdar! Zdar! MŠ Buchlovice


Patříme mezi 100 nejaktivnějších škol Naše škola je již od roku 2008 zapojena do zajímavého školního programu Recyklohraní, jehož cílem je prohloubit znalosti žáků v oblasti třídění a recyklace odpadů a umožnit jim, aby se osobně zapojili do zpětného odběru elektroodpadu. Žáci přinášejí do školy použité baterie a nepotřebné drobné elektrospotřebiče (například staré mobily, kalkulačky, fény, varné konvice, holicí strojky, elektrohračky, drobné počítačové vybavení, discmany, MP3 přehrávače, kabely, nabíječky – zkrátka vše podobné, co se vejde do připravených sběrných nádob, jimiž byla naše škola pro tento účel vybavena). Kromě toho se naši žáci v rámci programu Recyklohraní zapojují také do menších projektů, zábavných her, soutěží, výtvarných a fotografických úkolů či kvizů z oblasti třídění a recyklace odpadů, které organizátoři programu průběžně zadávají. Za splněné úkoly a každý nasbíraný kontejner s elektroodpadem a bateriemi získává škola body. Ty lze proměnit za celou řadu cen z katalogu odměn, mezi nimiž jsou různé učební pomůcky, hry i vybavení pro volný čas. V červnu tohoto roku jsme proměnili úctyhodných 4034 nasbíraných bodů za nový laboratorní mikroskop v hodnotě 4990 Kč. Ale to není všechno. Z celkového počtu 2400 zapojených škol jsme se zařadili mezi 100 nejaktivnějších a obdrželi diplom a dárek navíc – hezké nástěnné hodiny. Ani tyto úspěchy nás nenechaly usnout na vavřínech. Vždyť nový školní rok teprve začíná a my máme na svém kontě opět slušný počet bodů – 3198! Pokud se vám myšlenka Recyklohraní líbí, můžete naši školu v programu snadno podpořit i vy. Máte-li doma vybité baterie či vysloužilé drobné elektrospotřebiče, přineste je do školy. Vy se zbavíte přebytečných věcí, my zajistíme jejich recyklaci a navíc i díky vám získáme další cenné body. Mgr. Alena Mikulíková Foto ZŠ Buchlovice


Školáci a školačky – pomozte ... Včelařů a včeliček u nás neustále ubývá – od roku 1990 jich ubylo více jak třetina. ZO ČSV Buchlovice nechce nečinně přihlížet jak se včelařské řemeslo pomalu vytrácí, proto po delší odmlce znovu zřizuje VČELAŘSKÝ KROUŽEK MLÁDEŽE BUCHLOVICE (VKM Buchlovice). Těm, kterým se myšlenka omlazení včelařství v Buchlovicích zamlouvá, podpořte případnou zvědavost vašich dětí a pro členství ve VKM Buchlovice mě kontaktujte: Miroslav Smatana, mob. 777 103 005, [email protected] , informace také na www.buchlovice.cz Albert Einstein: Pokud by zmizely na zemi včely, zbývají lidem jen čtyři roky života. Jan Hansmann: Věnujme lásku tomu, co dobře známe, co nám dělá radost a přináší užitek - včelám. Nikomu neškodí, jen jsou užitečné, zvyšují úrodnost rostlin a stromů. Z. Gravenhorst: Včelaření podobá se čtení krásné knihy, která se každou stránkou stává zajímavější a napínavější. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/201113


Zprávy z BAMBINA – centra pro děti a rodiče V měsíci září a počátkem měsíce října Dětské studio BAMBINO přineslo nejen dětem, ale pevně věříme že i jejich rodičům, spoustu zábavy a pobavení. Kdo by očekával jen pouhé hraní, mýlil by se. Pro rodiče jsme v sobotu 17. 9. 2011 uspořádali Burzu dětského oblečení a hraček pro děti od 0-6 let a poté o 3 týdny později Burzu dětského oblečení a sportovních věcí pro děti od 6-15 let. Věcí rodiče donesli nepřeberné množství a téměř všichni, kdo přišli, neodešli s prázdnou. Všem, kdo využil této akce, děkujeme. Pokračujme v kalendářním přehledu dále. Slunné počasí, které nás provázelo začátkem října, navodilo léto, a proto by bylo hřích ho neužít. DS BAMBINO nelenilo a dětem uspořádalo akci s názvem „Dětské koloběžkování“, které proběhlo 1. října 2011 na náměstí v našem městysi. Rozhodli jsme se, že i malí caparti si zaslouží trošku „vzrůša“ a musí všem ukázat, jak jsou šikovní na svých odrážedlech a motorkách. Byli jsme ovšem rádi, že se nenechali odradit ani děti školou povinné a přišli si vyzkoušet naší dráhu - jízdu zručnosti. Děti byly opravdu šikovné, splnily všechny úkoly a dojely do cíle. V cíli na ně čekalo menší překvapení od našeho hlavního sponzora společnosti HAMÉ, a.s.,Kunovice, které tímto moc děkujeme. Děti si mimo překážky vyzkoušely dráhu projet i na čas a zde máme první tři nejrychlejší v každé kategorii. Dívky: 1) Kristýna Hubáčková

2) Karolína Maděrová 3) K. Kolaříková Chlapci: 1) Oskar Falta 2) Č. Kolařík 3) T. Kučera Ještě jednou gratulujeme!! A proto, že jsem se u nás v dětském studiu doslechly, že v Buchlovicích bydlí lidé s mlsnými jazýčky, mysleli jsme i na ně a uspořádali jsme pro ně „Jablečné pokušení aneb maminko, babičko ukaž nám, jak se pečou dobroty z jablek“. 15. říjen 2011 byl sice dnem hodů v okolních vesnicích, ale i přesto se nám sešlo deset druhů dobrot z jablek. Dorty, koláče, záviny, slané jablečné dobroty, no prostě k sobotnímu odpoledni ke kávičce nebo čaji ideální kombinace. Recepty samozřejmě schraňujeme a jsou všem zájemcům k dispozici i nyní. Potěšující zprávou, která rozzářila naše tváře je získání podpory od Nadace Děti-kultura-sport v rámci „Milionového grantu sociálního a na podporu zdravotnictví“, do kterého jsme za studio zaslali náš projekt s názvem „Kočičí skotačení“. Předpokládáme, že v průběhu měsíce listopadu budeme moci nakoupit molitanovou sestavu, míče nejrůznějších velikosti, kros set a další maličkosti, které budou určeny všem dětem, které mají radost pohyb. Nejmenším napomohou ke správnému rozvoji motoriky a starším ke hře. Proto doporučuji sledovat naše webové stránky a přijít se k nám podívat.

Klub maminek„Bucáček“ (BUchlovští CAparti) Maminky s malými capartíky dochází do volné herny každý pátek, Právě pro ně, ale i pro další maminky studio uspořádalo 14. října přednášku na téma „Co bychom měli vědět o kojenecké mléčné výživě“, kterou zprostředkováváme v rámci projektu Ambasadorky. Srdečně už nyní zveme všechny ostatní na listopadovou přednášku s názvem „Vitamíny a minerální látky v dětské stravě“. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/201115

Volná herna POZOR ZMĚNA !!!! Na základě prosby rodičů jsme se rozhodli vyjít vstříc a od 24. 10. 2011 zpřístupnit volnou hernu ve více dnech, a proto jí rozšiřujeme následovně: Pondělí 08.30–10.30 Úterý 16.00–18.00 nabízíme: předčítání pohádek, které v týdenních intervalech bude střídat

s promítáním pohádek Středa 16.00–18.00 nabízíme: modelování a jiné tvořivé hry Cena je 25,– Kč/hod. Pokud budou maminky chtít finančně přispět na výrobu modelíny budeme jedině rády.

Spolupráce Práci našeho dětského studia si ovšem nedokážeme představit bez spolupráce a dobré komunikace i se dvěmi vzdělávajícími subjekty – mateřskou školou a základní školou v Buchlovicích. Proto se naše statutární zástupkyně Mgr. Martina Strýčková s řediteli obou institucí sešla a na vzájemné spolupráci domluvila, čímž jsme velmi potěšeni. Těšíme se, že si budeme nápomocni v naší práci. Všechny informace o konaných akcích pro děti i dospělé budou nyní dostupné i ve zmíněných institucích.. Tím, ale naše spolupráce v městysi nekončí. Mgr. Martina Strýčková sešla i se zástupci obce, jmenovitě s panem starostou ing. Jiřím Černým. Tomu byla představena naše činnost a důvody, proč považujeme podporu obce za potřebnou a důležitou. Ta nám nakonec byla přislíbena. Taková informace potěšila nejen nás, ale pevně věříme, že potěší i rodiče, jejichž děti k nám do studia dochází.

Co připravujeme na listopad 2011? kdy, kde, v kolik

Co se děje?

So 19. 11. 2011 od 16.00–17.30 v prostorách Muzea Podhradí

„Uspávání medvěda Bucáčka“, které bude propojeno s lampiónových průvodem po Buchlovicích. Akce je určena pro všechny děti, které mají rádi zvířata a podvečerní světlíkovou show. Vstupné na akci 25 Kč. Nezapomeňte!!!! Jídlo pro medvěda Bucáčka , nejraději má dýně.

So 26. 10. 2011 od 16.00 hod.

Tvarohové pokušení aneb „…maminko, babičko ukaž nám, jak se pečou dobroty z tvarohu“

v prostorách DS BAMBINO

Rádi bychom vyzvali maminky, babičky, tety, svobodné i vdané, aby upekli dobroty z tvarohu a seznámili s nimi všechny jedlíky z Buchlovic a okolí. Současně vyzývám všechny, kteří chtějí přijít jen ochutnat. Nemusíte nic nosit!! Jen si přijde pochutnat. Nezapomeňte !!!! Recepty, prázdná břicha a dobrou náladu se sebou! Vstupné pro jedlíky 25 Kč.

Nabídka bude vyvěšená společně s bližšími informacemi na úřadu městyse, na nástěnce u autobusové zastávce nebo v prostorách DS BAMBINO. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/201116

Závěrem oznamujeme, že Dětské studio BAMBINO zakládá KNIHU REKORDŮ v BUCHLOVICÍCH. Současně vyzýváme všechna občanská sdružení, spolky, shluky ale i občany, pokud máte nápad, co bychom mohli změřit, zvážit, spočítat apod., přijde k nám a uspořádáme, abychom mohli učinit zápis do KNIHY REKORDŮ. Prvním rekordem bude změření délky vláčku z dýní při akci „Uspávaní medvěda Bucáčka“. Těšíme se na Vaše nápady a na všechny při našich akcích. Tým DS BAMBINO


Na výstavě „Dyž ně brali za vojáka“ Muzeum Podhradí Buchlovice se v podvečer 23. září opět otevřelo veřejnosti tentokrát vernisáží výstavy Dyž ně brali za vojáka, kterou připravil Spolek podporovatelů historie Buchlovic (SPHB). V úvodu všechny přítomné přivítal místostarosta Bořek Žižlavský, který přiblížil historii a činnost SPHB, po němž o výstavě samotné promluvil člen SPHB Kamil Maděra. Pořadem provázel a doprovodné texty o dávných odvodech přečetl ing. Miloslav Hrdý, kterému sekundovali harmonikář Aleš Rada a prvorepublikový policajt Pavel Petržela. Téměř všichni z účinkujících se vzorně zúčastnili ve vojenském stejnokroji, ať už z období 19. století nebo i zcela nedávném. Výstava, která potrvá do 25. listopadu 2011, nabízí desítky fotografií z vojenských odvodů z Buchlovic a nejbližšího okolí, snímky z válek i vojenské základní služby. Doplněna je vojenskými historickými stejnokroji, vojenskou literaturou, vojenskými předměty a rukodělnými výrobky, jež vytvořili Buchlovjané na vojně. Návštěvníci vernisáže ochutnali ostrý vojenský guláš a mohli si nechat načepovat vychlazené pivo, které bylo k dispozici přímo ze sudu u vchodu do muzea. Zájemcům zdravotní sestra vyšetřila srdce, změřila je a zvážila a vystavila jim potvrzení, že mohou být odvedeni. Foto: Oldřich Stránský BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/201118


Nablýskané jaguáry v Buchlovicích

V sobotu 24. září se na buchlovickém parkovišti před Muzeem Podhradí zastavila skupina dnes už historických automobilů – jaguárů. Obdivovatelé těchto strojů si mohli prohlédnout nejenom jejich nablýskané kapoty, ale i nahlédnout do jejich interiérů. A bylo co obdivovat! Foto: Františka Mičkalová a Oldřich Stránský



Dětské koloběžkování Bambina 1. 10. 2011


Návštěva ze Švédska Dne 6. října navštívila Buchlovice paní Blanka Karlsson, rodačka z Prahy, která žije již více než pětadvacet let ve Švédsku. V Praze vystudovala filozofickou fakultu UK a poté zde pracovala v muzeu, jako středoškolská učitelka a univerzitní asistentka. Od roku 1984 žije s rodinou ve Švédsku, kde učí na gymnáziu, pracuje jako lektorka univerzitních kurzů a přednášela slavistiku na univerzitě v Uppsale. Řadu odborných a vědeckých historických studií publikuje ve Švédsku a v České republice, kam se vrací a pořádá přednášky. Jejím objektem zájmu je např. Jan Amos Komenský, jemuž věnovala knihu Finspongský rukopis Jana Amose Komenského (Brno 2000). Paní Karlsson zavítala do Buchlovic se svým manželem, hovořícím velmi dobře česky, a s paní Marií Skřítkovou, předsedkyní občanského sdružení za záchranu stříleckého barokního hřbitova, které se stará o financování rekonstrukce této významné střílecké národní kulturní památky a zajišťuje zde i průvodcovskou službu. Paní Karlsson si prohlédla buchlovický zámek, Muzeum podhradí a poté byla ve Zlíně přijata hejtmanem Zlínského kraje MVDr. Stanislavem Mišákem. (foto -bž-)


K výstavě „Dyž ně brali za vojáka“

Brýlovi ze Zahrad Na stráni za městečkem nazvané Zahrady stojí odnepaměti pár roztroušených chalup. Nebývaly vždycky tak úhledné, jak jsou dnes, všechny jsou přestavěné a opravené. Jméno místa Zahrady je přiléhavé, je tady mnoho ovocného stromoví – hrušní, jabloní, třešní a ořechů a také dalšího jiného ovoce, vypadá to tady opravdu, jako v nějaké velké zahradě. Před první světovou válkou, ještě za Rakouska, stávala poblíž spodní silnice mezi jinými, vetchá chaloupka. Neveliké stavení zakrývala došková střecha, malá okénka hleděla mdle dále k silnici jako bledé oči stařenky. Pod touto doškovou střechou bydlela rodina Brýlova, otec, matka a dva synové. Otec Brýl byl chudý drvoštěp, těžko vydělával na skrovné živobytí, manželka mu zčásti pomáhala a pracovala na skrovných políčkách a tak s radostí vychovávali oba syny, kteří jim přišli již pozdějších letech, učíc je lásce k rodnému domovu, vlasti a rodině. Karel s Jožkou milovali své rodiče a byli jich poslušni. Dospívali právě v mužný věk, když přišel pověstný rok čtrnáctý, v němž začala světová válka, celý svět se bil, jedni za svůj blahobyt, jedni za mamon, jedni za slávu, jiní za vlast a většina ani nevěděla, proč se bije a zabíjí. Císař František Josef I. povolával do zbraně nové a nové síly, nejprve ty mladé a potom i ty starší záložníky, co to bylo bolestného loučení, co vzdychání, co modliteb vyslaných k Všemohoucímu, loučili se jedni opravdu navždy, nevrátili se z oné hrozné války, cizí zem kryje jejich těla, zbyly na ně jenom jejich rodinám vzpomínky, které časem pobledly: Každá růže má své trní, každý člověk má svůj kříž,

trpělivost bolest mírní, ulevuje každou tíž. Brýlovi chlapci byli junáci k pohledání, postav ztepilých, tváří hezkých jako panny, když spolu šli, každý na ně se zálibou pohleděl, jako mladé duby v blízkém lese nebo jak bříza byl každý z nich. Rodičům už dávno hlavy zbělely, a proto skládali veškerou naději do svých synů, že jim bude možno při nich v klidu dožít klopotný život. Válka ale zkřížila jejich plány, oba syny jim odvedli, oba museli narukovat. Nejde perem vypsat bolest obou rodičů, když je vypravovali, radili, vyprovázeli, nejhorší však bylo loučení. Nebylo by divu, kdyby srdce mateřské puklo žalem a otec rozumem se minul, když jediné, co ve světě má odchází do válečné hrůzy tam, odkud se jich mnoho nevrátilo, jejich hroby porůznu roztroušené v cizí zemi pokrývá tráva a utýraná srdce nemůže si u nich zmírnit svůj žal. Nebylo to ani chlapcům Brýlovým jedno, milovali své rodiče a nevěděli, kdy se s nimi zase shledají. Byla jim cesta z domova cestou na Golgotu, pro slzy neviděli na cestu. Ohlédli se několikrát, až jim v záhybu cesty za panskou boudou zmizela jejich došková střecha. Osud jich zavál každého na jiný konec světa, domů psávali rodičům, jak nejčastěji mohli, z domu pak dostávali pošty málo a tak čas plynul v hrůze a bídě, a trvalo to léta. Z domu dostávali psaní čím dál méně, až potom ustaly dopisy docela. Náhoda je svedla dohromady, právě když skončila válka v roce 1918. Jak se spolu vítali a jak se těšili na domov! Nebylo snadné se domů dostat, zažili různých nepříjemností a trampot, ale na to všecko byli zvyklí, jenom když bylo zdraví a byl konec útrapám. Hlavně


Odvedenci, ročník 1928 se těšili na rodiče, jak je překvapí a potěší a všechno jim vynahradí a zpříjemní jim stáří. Z nádraží měli skoro dvě hodiny cesty pěšky, co zažili s dřevěnými kufry, byli vysílení a slabí, cesta jim trvala půl dne a když přišli do rodného městečka, nikdo je nepoznal, tak byli zubožení. Šli známou spodní silnicí okolo panský boudy, která už byla přestavena na vilku, srdce jim tlouklo vzrušením, když viděli známá místa, když viděli svoje rodné Zahrady. Ani je už nohy nebolely, ani hladu necítili, šťastni, jak malé děti žvatlali o kráse rodných Zahrad. Najednou, jako na povel se bratři najednou zastavili a pohlédli s úžasem jeden na druhého – tam, kde stávala jejich chaloupka, nebylo nic! Pláň, hromádka kamení! Promluvit nemohl ani jeden ani druhý, stáli tu jak zkamenělí, nechápali, tisíce myšlenek se jim rojilo v hlavách a všecky se točily kolem rodičů, co s nimi je? Nevěděli, že jejich rodiče

už zemřeli a domeček prodali a nynější majitel, že ho rozbořil. Vykročili na stráň, sedli si na kufry. Pláčem nemohli, jako muži a vojáci, ulevit svému žalu, s prsou ale vytryskla píseň Kde domov můj! Kde domov můj!, lidé, kteří šli právě kolem do lesa, viděli toto smutné divadlo, neubránil se nikdo slzám, protože věděli, jak smutný osud potkal chlapce Brýlovy a kdo ještě viděl jejich žal byl starobylý hrad Buchlov, který na ně shlížel z vršku, jak Bůh pomsty, ale lítosti necítil, ten viděl už jinačí věci – popravy na svém nádvoří a steny z hladomorny Andělky, slyšel a jeho kameny se neobměkčily. Půjdete-li někdy do Buchlovic, zeptejte se, kde stávala Brýlova chaloupka, ale jenom starých, hodně starých lidí. Z deníku Zuzany Mikulčákové z Buchlovic připravil pro vernisáž výstavy „Dyž ně brali za vojáka“ Miloslav Hrdý


Ešče se já podívám k tým Buchlovským zahradám Ešče se já podívám k tým Buchlovským zahradám, uvidím-li ešče já tam hezké děvče, já si na ňu zavolám. Žádnýho tam nevidím, nikoho tam neslyším, ach, Bože rozbože, s kým se já včíl potěším. Dycky sem se těšíval se svým starým tatíčkem, včíl se budu těšit se svým vraným koníčkem. Dycky sem se těšíval se svou starou matičkou, včíl se budu těšit s ocelovou šabličkou. Dycky sem se těšíval s kamarády v hospodě, včíl se budu těšit s vojákama na vojně. To byla píseň chlapců, kteří už mněli doma připravené malé černé kufříčky v nich prádlo, užičku, břitvu, mydlo, niti, jehly, nějaká tá buchta, kůsek slanin, ůzenýho masa a pod prádlem modlitební knížky a růženec, keré ty věci maměnka chlapcovy tam strčili, a potom ešče nejak ten kopert a karetku, aby hned napsál, esli se ščasně na místo ve zdraví dostál. A chlapec obcházál známé kmotřenky, kmocháčky, strýčky, tetičky, aby jím dál zbohem a devčata sy mohli oči vyplakat dyť - jejich chlapci mosijů zitra rukovat a chlapci venku na rozloučenou zpívali... ale už je moja milá všecko márno, dyž já mosím maširovat zitra ráno, zitra ráno skoro ráno, dřív než vijde jasné slunko nad Komárno. A všecí se doptávali, a toš ke kerým a gde rukuješ? K hulánom až do Slavonije, Ježišmarja, gde to až je? A ten ke kanonom do Šoproňa, až kdesi do uher, ten k dragůnom do Štokravy až kdesy za Vídeň a ten do Kromněřiža k třetímu regementu a tak to šlo stále do kola. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/201126

Chlapci spali doma v peřinách, keré mamička pěkně nadrchali, aby se chlapcovi dobře spalo, zitra a pozitřku už bude spat na tvrdým vojenským gavalci. A ráno už se to scházelo před hospodů, nekeří se nésli kufříky sami, nekerým nésli mamička na zádech v plachtě, nekerýmu sestra nebo bratr. Přijel vůz a nastalo lůčeni všecí přáli ščasnů cestu a zdraví a přikazovali, ať brzo napíše a potom ať taky pošle fotografí, ať vidí celá dědina, jak mu ten vojenský mundůr pasuje a dyž bude něco potřebovat, ať napíše pošle se mu to. Chlapci okolo voza. Ten nebýl odrůžený, ani koně, to děvčice nedělali, nejrači by dali na žebřiny černý fábor. „Zbohem byďte kamarádi, keří ste mně mněli rádi!“ zazpívali chlapci dojemně a smutně. Už je to mládenci, už je to už, už na nás tu čeká v košinách vůz, v košinách vůz, koně vrané, už je to tu pro nás nachystané.

Ešče sem neusnůl stávat mosím, hornistu na hornu troubit slyším, hornist troubí na vše strany stavte se vojáci k bojování.

A dyž sme na voze posedali, maměnky nad nama zaplakali. Proč maměnky, proč plačete, šak za nás na vojnu nepujdete.

Už sme k bojování přichystaní, čekáme kněžské požehnání, kněz nám požehnání dává, smutná patálie nám nastává.

Proč by sme my smutné neplakali, dyť sme vás tak těžko vychovali, vychovali jako ptáčka, císaři pánovi za vojáčka.

Ještě kněz obchází okolo nás, nepřítel ze všech stran bije na nás, krev se leje na vše strany, s nás mladých vojáků s vraných koní.

Toš s Pánem Bohem, chlapci! Zbohem Francku! Zbohem Tonku, zbohem Cirile, zbohem, z bohem! A už koně trhnů a už jedů už jedů ----- už jedů! Před hospodů je jak na hrobem, lidi si oči utírajů, chlapci odjeli, a chlapci v zátočině mávajů a doznívá jejich zpěv Dyž zme přijížďali k městu Josefštátu, vězdičky nám svítili, doma o nás naši rodičové smutně plakali. Píseň zanikla v rachotu vzdalujícího se vozu, za ním v prachu utěkál hůf kluků, keří šli chlapce za dědinu vyprovodit. Lidé se rozcházeli – tak, chlapci už sů pryč, Pánbůh všemohoucí jich opatruj! Stichla celá ves, a od rynku Suchým řádkem se tahne banda děcek chlapci, aj děvčata, nekeří kluci sů ešče zapocení, jak zdrhali za vozem. A ti starší, keří tým velikým záviděl, že rukovali a budů opravdovskýma vojákama, začali zpívat. – vojensků: Jela eskadrona mezi topolama, už je galánečko, konec mezi nama.

Nebudem se scházet v zeleným hájíčku. Škoda tě, synečku, švarný šoháječku.

Cesta zarostená, žádný tam nechodí, škoda je tech chlapců, aj tych vraných koní! To byli poslední dozvuky událostí, když chlapci s Buchlovic na vojnu rukovali … L. P. 1908 Přepsáno (doslovně) z rukopisu pana Josefa Jochymka z Buchlovic Pro vernisáž výstavy Dyž ně brali za vojáka připravil Miloslav Hrdý BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/201127


Hasičská kronika T. Kršky a Buchlovice Dnes bychom vám chtěli představit rozměrnou knihu autora Tita Kršky, nazvanou Hasičská kronika, vydanou Zemskou hasičskou jednotou markrabství moravského roku 1898. Toto poměrně cenné dílo mapuje historii cíleného hašení požárů a organizovaného hasičstva na Moravě odnepaměti po uvedený rok a zabývá se rovněž někdejším hasičským sborem v Buchlovicích, a právě z tohoto hlediska nás zajímá. Nejprve bychom si ale měli něco málo říci o samotném autorovi, který patřil ve své době k nejpřednějším hasičským činovníkům na Moravě. Titus Krška spatřil světlo světa v roce 1842 v Třebíči v rodině řezníka s devíti dětmi. Po několika třídách německé školy odešel studovat na nižší německou reálku do Jihlavy, ale po úmrtí otce byl nucen studií nechat, odejít domů a pomáhat se starat o matku a sourozence. Už jako patnáctiletý se živil jako písař na c. k. hejtmanství a později u okresního soudu. S postupným rozkla-

dem rakouské monarchie a stoupajícím českým povědomím vznikl v Třebíči v roce 1868 hasičský sbor, jehož se stal Krška náčelníkem, cvičitelem a vychovatelem. Ale už roku 1870 se přestěhoval do Velkého Meziříčí, kde nastoupil jako úředník a brzy jako tajemník městského úřadu. Přitom připravil všechny náležitosti k tomu, aby i zde mohla být schválena a založena Dobrovolná hasičská jednota. Do povědomí obyvatel širokého okolí se zapsala zejména po úspěšné likvidaci požáru 123 meziříčských domů v roce 1872. Dva roky na to založil Českou ústřední jednotu hasičskou a začal a začal publikovat. Po sepsání publikace Hasičstvo vydal cvičební řády a založil časopis Ochrana hasičská, jímž byl vydavatelem i redaktorem. Vedle vydání Hasičské kroniky byl i známým vynálezcem v oboru hasičské techniky (maska proti kouři, vysunovací žebřík, karabina, spojka na hadice atd.). A jak už to často bývá, stal se i Krška obětí své činnosti. Při likvidaci požáru dvou meziříčských

Titulní stránky Hasičské kroniky z roku 1898 BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/201129

...Nuže, an šírá Austrie Tě slaví, národů vděčných jásá Tobě ples, Tvůj český lid se před trůnem staví, celé Ti srdce darem nese dnes, pro krále vždy jež věrně bilo, bije, František Josef, císař král, ať žije!

Další stránky knihy vyplňují texty s doprovodnými obrázky, popisující způsob hašení požárů od nejstarší doby. Následují portréty a životopisy čelných představitelů markrabství moravského a vysokých hasičských činovníků. Převážný zbytek knihy vyplňují popisy jednotlivých dobrovolných hasičských sborů na Moravě a ve Slezsku, přehledně rozdělených podle jednotlivých hasičských žup. Každý z popisů hasičských sborů doprovázejí zajímavé informace o vzniku sdružení, jeho zakladatelích a tehdejších členech, které uzavírá výčet výzbroje a výstroje. Jednotlivé kapitoly jsou bohatě doplněny fotografiemi sídel žup a činovníků. Stať o XXXI. župě uherskohradišťského okresu uvozuje snímek města, fotografie náčelníka župy a zároveň náčelníka prvního župního hasičského sboru v Bílovicích, J. Koželuhy. Vedle ní je fotografie buchlovického náčelníka hasičského sboru, Bedřicha Böhma. O hasičském sboru v Buchlovicích se v knize dočítáme tolik:

Titus Krška, starosta Č.Ú.J.H. markrabství moravského

Bedřich Böhm, náčelník hasičského sboru v Buchlovicích

domů v roce 1900 onemocněl a ve věku 58 let brzy zemřel. Krškovo jméno bude navždy spjato se založením prvního českého dobrovolného hasičského sboru, založením místního penzijního fondu, Hasičské pojišťovny, Invalidního hasičského fondu markrabství moravského aj. Více než šesti set stránková Krškova Hasičská kronika je v úvodu opatřena portrétem panovníka Františka Josefa I., jemuž je připsán i samotný úvod knihy – „50letému jubileu požehnané vlády jeho veličenstva císaře a jeho milosti krále Františka Josefa I.“ – a na dnešní dobu asi trošku úsměvná báseň j. Soukupa na oslavu vladaře, která končí těmito verši:


Požární poplach v polovině 19. století „Obec Buchlovice čítá 430 domů se smíšenou krytbou. V obci se provozuje polní hospodářství a různá řemesla. Obec leží v dolině, okolí hornaté. Dobrovolný sbor hasičský založen byl roku 1876 a prvními zakladateli jeho byli: Bedřich Böhm, zámecký zahradník u jeho Excel. pana Sigmunda hraběte z Berchtoldu, Rudolf Polenský, lesní příručí, Josef Staněk, kovář, Ludvík Dorazil, sedlářský mistr. Téhož času byl starostou obce Cyrill Spáčil, hostinský a rolník. V obecní radě byli pp.: Tomáš Radoš, Antonín Maděra, Frant. Kašpárek. Tito byli všichni sboru hasičskému přízniví. Prvním předsedou ve sboru byl Cyrill Spáčil, hostinský, náčelníkem Bedřich Böhm, zámecký zahradník, jednatelem Rudolf Polenský, lesní příručí. Při založení byli členy sboru: Fádrus, Ludvík Dorazil, František Mařák, Vincenc Petřík, František Dobrozenský, Sig. Hrušťák, S. Hrabec, Karel Raštica, Petr Šebesta, Petr Skládala, Novák, F. Přikryl, František Gottfried, Josef Staněk. Sbor trvá 22 roků. Nynějším předsedou a náčelníkem jest Bed-

řich Böhm, narodil se v Mainzu roku 1838; provedl zahradnickou praxi v botanické zahradě v Praze, procestoval ke své zkušenosti Německo a Uhry, pak stal se samostatným zahradníkem v Buchlovicích u jeho Excel. pana hraběte Sigmunda z Berchtoldu, jednatelem Ludvík Dorazil, narozen roku 1867 v Buchlovicích, vyučil se sedlářství a řemenářství a jest od roku 1892 samostatným sedlářským mistrem v Buchlovicích. Dnes jsou členy sboru: Jan Strýček, Jan Hrabala, Vincenc Zámečník, František Straka, Antonín Jurča, Karel Raštica, Petr Skládal, Ignác Kunz, František Petřík, Josef Michl, Bedřich Konečný, Rudolf Novák, Cyrill Černík, Matěj Urbánek, Josef Gerža, Jan Jurča, F. Výstup, J. Hruška, Vincenc Mitáš, Šimon Raštica, N. Daňhel. Sbor má 2 stříkačky, 2 přistavovací žebře, 4 žebře střechové, 1 žebř hákový, 480 m hadic, koše na vodu, 2 navijáky na hadice, v úhrnné ceně 4.000 zl.; zúčastnil se po dobu svého trvání 115 požárů.“ Bořek Žižlavský


Třešňák (dokončení) Její pejsek, smetanově bílý špicl Broček, nás vítal štěkotem. Byl dost ostrý, jednou mamince roztrhl novou punčochu. Byl unikum, pastevecký pes na husy. Vždy v pořádku stádečko do tůňky v potůčku zahnal a zase přihnal. Na dvorku bylo vždy cítit vůni sena, dřevěného kouře z pece a čerstvě nadojeného mléka. V domku byla jen jedna obytná místnost s pecí, s dubeňáky na bidle nad ní, s trámovým stropem a „dúpanou“ podlahou. Byl tam starodávný vyřezávaný nábytek s lávkou u pece. Byli jsme uhoštěni mlékem, v létě kyškou, vše nalito do porcelánových, půllitrových hrnečků z poutí s obrázky poutních míst nebo s obrázky kvítků. Ty se mně líbily. Vše bylo samá smetana. K tomu byly tvarohové koláče, větší, tak přes dlaň s posýpátkem a s trnkami. Byly moc dobré. Takové nedělala ani buchlovská kmotra Veselá, ani maminka.

Pohled na Třešňák z polní trati Čertoryje

Já a bratr jsme pak utekli ven. Prvně jsme se podívali do pece do komína, abychom viděli komínem nebe. Pak jsme ze stráně za chalupou, která byla nahoře od hájku oddělena hradbičkou z planých trnek „válali sudy“. Pro mě to nebyl moc dobrý pocit, ale zastavila jsem se až na stříšce krmíku, porostlé mechem. Tato stráň byla již v dubnu porostlá maličkou trávou, byla celá modrá podléšťkami, fialová fialkami, kterými silně voněla. V dubnu jsem už směla s tatínkovým požehnáním prvně vyzout boty a chodit po nizoučké travičce bosá. Ještě teď, když si na to vzpomenu, cítím příjemný dotek mladičké trávy na chodidlech. Plané trnky byly v dubnu samý květ. V květnu se chaloupka ztrácela v kvetoucích stromech. A později stráň byla růžová, voněla mateřídouškou a rostly na ní výborné houbičky do polévky - „špičky“, které velice krásně voněly. Na pod-

(foto František Horenský, 1917)


Z Lipůvky přes Hunče k Buchlovu a Barborce (40. léta 20. století) zim byly kolem střechy na bidlech rozvěšeny turkyňové klasy, žluté a červené, což se mi moc líbilo. Mladší bratr se většinou potuloval po dvoře, ale já jsem hledala zábavu a dobrodružství v okolí. - Bylo to jednou v dubnu, tehdy jsem už chodila do školy. Čerstvě bosonohá, proti námitkám maminky, jsem běžela do průzračného potoka, kde se už míhaly střevličky a uviděla jsem v něm velkého raka. Byla jsem odjakživa lovec a raka se mi podařilo chytit. Spěchala jsem kořist ukázat dospělým a na dvorku u chléva jsem uviděla putýnku s nápojem pro kravičku. Nevím, co mě to napadlo, raka jsem do putýnky hodila. Po chvíli šla tetička dát nápoj krávě, ale ta ho nechtěla pít. Vždy dala hlavu do putýnky a na nose jí visel rak. Tatínek se tam přišel podívat, raka jí oddělal a hodil ho do kýblu s čistou vodou a já jsem dostala silný výprask. Tehdy to bylo ale běžné a já těch výprasků dodnes nelituji. Potom vymáchal raka v čisté vodě a já jsem ho musela zanést zpátky do potůčku. Zajel jako blesk zpátky pod kořeny. Beseda pokračovala a já jsem strávila zbylý čas ve chlévě v objetí se Stračenou, kterou jsem prosila o odpuštění. Líbala jsem ji na postižený nos, což nebylo moc příjemné. Byl vlhký a stu-

dený. Když jsme šli domů, ještě v Lipůvce jsem brečela. Ne ani kvůli výprasku, ale že jsem kravičce a rakovi ublížila. Od těch dob jsem doma sušila chleba a nosila jej do Třešňáku na besedy Stračeně do nápoje. Stařenka Veselá zemřela v roce 1942 a její dcera, tetička Veselá, se musela z domku vystěhovat. Hrabě Berchtold použil domek pro svého dalšího zaměstnance, kočího Gabriela. Po něm tam bydlela jeho dcera, provdaná Gelkopfová, s rodinou a domek zasáhly značné změny. Později byl prodán na chalupu a stojí dodnes. Zdenka Maršálková foto archiv SPHB

Cesta do Smraďavky (40. léta 20. století)


Vyšel turistický kalendář Chřiby 2012 Stejně jako v minulých letech objevuje se i nyní v prodeji oblíbený kalendář Chřiby 2012, jehož autorem je nestor turistů Uherskohradišťska – Vojtěch Rosůlek ze Starého Města. Úvodní stránky nového kalendáře vás seznámí s akcemi Klubu českých turistů (KČT) ve Chřibech. Po nich následují pozvánky na akce jubilujícího KČT Vřesovice (10 let založení) s pozvánkou na novou cykloturistickou akci nazvanou Břestecká špica, jež odstartuje v měsíci květnu příštího roku. Tu největší část kalendáře samozřejmě vyplňují působivé černobílé historické i současné fotografie Vojty Rosůlka, přibližující zajímavá místa v našem nejbližším pohoří. Pokud máte zájem zakoupit si Rosůlkův fotografický kalendář na rok 2012, nebo jste jeho pravidelným sběratelem, je k dispozici v Turistickém informačním centru v Muzeu Podhradí Buchlovice za cenu 50 Kč. (-bž-)

Kulturní kalendář – listopad 2011 4. 11. 2011

Haloweenská diskotéka

Restaurace U Páva

11. 11. 2011

Den válečných veteránů

Náměstí Svobody, u pomníku padlých a hřbitov

12. a 13. Martinské hody 11. 2011 s právem

Městys Buchlovice

Sdružení rodičů při ZŠ Buchlovice, Mgr. Alena Mikulíková, [email protected] Spolek podporovatelů historie Buchlovic, Bořek Žižlavský, tel. 723 335 894 ZO Českého svazu bojovníků za svobodu, Jan Štokman, tel. 720 208 013 SDH Buchlovice a hodová chasa Marie Kuncová, tel. 605 743 277


Uprkův Svatý Antonínek

Těmito fotkami se ještě vracíme k letošní dožínkové pouti na hoře sv. Antonína, kterou mnozí z vás navštívili. Proběhla koncem prázdnin a kromě slavnostní mše, kterou celebroval mons. Jan Graubner, na ní byla odhalena pamětní deska malíři a grafikovi Jožovi Uprkovi. Letos uplynulo 150 let od jeho narození a vše vystihuje nápis na desce od velehradského sochaře Otmara Olivy: „Malíři modlícího se slováckého lidu věnují vděční poutníci svatoantonínští.“ Vyjádřili tak vděčnost umělci, který mimo jiné ztvárnil koncem 19. století slavný obraz „Pouť u sv. Antonína“ a díky němuž svůj rodný kraj proslavil po celém světě. I tentokrát se průvodu zúčastnilo více než stovka krojovaných, a tak by dnes Joža Uprka mohl namalovat stejný obraz, jako před 150 lety. Díky této tradici jeho odkaz stále žije v srdcích lidí žijících v půvabné vinařské vesničce Blatnici a po celém Slovácku. Text a foto: Jarmila Vráblová


Měsíce září a říjen jsou měsíci dýní. Jejich letošní úroda byla velmi dobrá, o čemž svědčí i naše fotografie dýněmi vyzdobené předzahrádky jednoho z domů v ulici K Buchlovu. (foto -bž-)

Chutí hořká, vzhledem krásná… Šupinovka zhoubná – čeleď límkovcovité (Strophariaceae Pholiota populnea). Vyskytuje se na živých topolech i na jiných dřevinách. Také na řezných plochách skladovaných kmenů jednotlivě nebo v trsech. Obvykle se vyskytuje pozdě v roce. Hojná v nížinách. Kvůli hořské chuti je nejedlá a způsobuje velké škody na topolovém lese, ale i jiném dřevě. Roste od srpna do listopadu. Naše fotografie pochází z buchlovických Zahrad. Milan Janovský, foto Josef Gerža BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/201136

Růžová vína v široké paletě Na stůl mi postavili vína z růžových perel, záře mimořádné a krystalicky čisté a také vínečka s výraznými černočervenými tóny, s hlubokými růžovými odlesky. Skláním se v obdivu k jejich svěžesti, a neodolám vůním nakládaných višní v hořké čokoládě či švestkovým likérům neobvyklých složení a jablkům pečeným v županu při podzimu, vůně jsou dráždivé i jako lehce podrcené pepře, spousta koření a také – ovoce z našeho sadu…. Mít tak sterý cit! Příjemná chuť hroznového cukru, jen tak – lehká letní nekomplikovaná vína, o kterých zas není třeba tolik přemýšlet. Ta musí se okusit!

z broušených diamantů. Je to čerstvě posečená tráva a listy bezu nebo i tvrdé zelené hrušky bobule černého rybízu s nádechem červených jablek. Banány a ananasy na míse za oknem zmoklé lopuchové listy kvetoucí kopřiva i bedna zralých meruněk. V nose zavání tóny žlutého a zeleného ovoce čerstvě posekané hřiště vyzrálé grepy koktejl ze smetany, rozšlehaného ovoce a vanilky rebarborový koláč, na který jinak nikdy nemám chuť, nakládané černé jeřabiny, křížaly i kandované pomeranče, taková jsou, vínečka za všechny tolary, sauvignony z Loiry.

Přípitek

Sauvignon – Pozdrav z Loiry

Zvedám sklenku Chardonnay na vinařovo zdraví, ať dílo své vždy dokoná a s námi je oslaví.

Každoročně bohaté překrásně odrůdově čisté víno mnoha ovocných vůní chutnající po černém rybízu nebo angreštu plné živých kyselin a charakteristických minerálních tónů. To není víno, to je parfém!

Buď sláva červenému tisíckrát je málo, že barvu smutku nažloutlou s mých tváří všechnu sňalo.

Zelenkavé odlesky a jemná perlička žlutá s odlesky leštěné mosazi mladistvé víno

Mám pro obě dost slabosti, jsou ve dni mém ta pýcha, sáhnu po nich s radostí šťastný, že ještě stále dýchám. Miloslav Hrdý


Nářečí a nespisovné výrazy v mluvě buchlovických občanů (dokončení) zacláňat – bránit ve výhledu, stínit zacuckovat – např. šňůrky u bot, nitě – zauzlit zacvakat – zaplatit penězi začachrovat – ukrýt, vytunelovat zafačovat – obvázat fáčem – obvazem zafírovat – zařídit ve svůj prospěch zaglundat – zamotat niti, šňůrky od bot, provázky, zasukovat zachlópaný – postříkaný vodou po dešti, z kaluží; ušpiněný blátem zakrnět – zůstat malého vzrůstu; zaostat vědomostně Záložna – restaurace na rynku zamazat – opravit omítku maltou; pobláznit hlavu zámětě – závěje zanášat – o slepici – snáší jinde než ve svém hnízdě; o ženě – je nevěrná zapálit si – zakouřit si zapčklý – zatrpklý zapchat – ucpat zapleščit – zabít pleskačkou mouchu; přeneseně zabít i jiného tvora záprtek – zkažené vejce zapřahat – do postrojů k vozu koně, krávy, voly a jiné tahouny; přeneseně zapřáhnout někoho do práce – přinutit ho pracovat zapřít – nepřiznat, zatlouct zaryglovat – uzamknout na rygl zástava – přehrazení toku potoka (malá přehrada). Ve mlýně také měli zástavu, ve které p. Lébiš choval i ryby. zásmažka – jíška zasraný – zašpiněný, umouněný; zasrané pole – zarostené plevelem zasrat – pšouknout, ulevit si; ušpinit se zašantročit – nechtěné ukrytí něčeho na neznámé místo zaškňúřenec – zamračený člověk; scvrklé jablko nebo něco nepřirozeně malého, nevyvinutého do patřičných rozměrů

zašlajfovat i zašlajchovat – zabrzdit zašmodrchat – něco pokazit, špatného provést a pak vše zahladit, zamést pod koberec zašpérovaný – uzavřený, uzamčený zašprajcovaný – zajištěný vzpěrou; uvězněný mezi něčím, nemůže se z toho dostat bez cizí pomoci, vzpříčený zatahnút – odtáhnout na jiné místo; obloha se zatahuje mraky zatápjat – rozdělávat oheň v kamnech zatlúct – nepřiznat, zapřít zatopit – někomu způsobit nepříjemnost zavařit – způsobit komplikace sobě nebo druhým zazdit – zamlčet u výslechu, v rozhovoru zazobanec – zbohatlík zbácnút – uvést dívku do jiného stavu zblo – pův. stéblo; nezbylo po něm ani zblo – nic zbobrovat – spadnout z něčeho, upadnout zbohem – sbohem zcepenět – chcípnout, zhynout, zdechnout zďa – zdi zdechloň – chronicky nemocný zdrcnút se – omáčka se zdrcla – srazila zdrúzgat – zbít; přejít zima zdúvěřit se – svěřit se zelené – zelené krmivo pro dobytek (dovez tragač zeleného) zesmýknút – pokosit trávu, obilí kosou; porazit strom zešmajdat – chybnou chůzí poškodit boty zgarb – krám, zmetek, dávno odložená nepotřebná věc zgarboviště – smetiště, skládka nepotřebných věcí. Tak se dosud říká v Buchlovicích sběrnému dvoru na Křížných cestách. zgrgloň – lakomec, pro korunu by si nechal vrtat koleno zgúňat – něco hledat, shánět (mnohdy s cílem to ukrást)


zhebnút – zemřít zhniloň – lenivec, nefachčenko zhuntovat se – zničit se prací, pitím, nemocemi zichrhajska – také zicherka – spínací špendlík zitřejšek – zítřek zjavec – nadávka – zlý, úlisný, falešný člověk zludařit – zkazit se, zpustnout, zlajdačit zmrzloň – zimovřivec zobák – pusa (huba), v úsloví – drž zobák! zorka – cigareta zpanožit se – pomoct si z bídy; uzdravit se z nemoci; zbrchat se, zvetit se zparchantělý – nepovedený, nenormální zpérovat – seřvat zpizdit – vulgárně zkazit nadobro zplanýrovat – upravit, srovnat zeminu zprčit se – rozčílit se, provést rychlé rozhodnutí bez rozmyšlení zrasovat – hrubým způsobem poškodit zretýrovat se – vzpamatovat se zrichtovaný – zraněný; ublížený; zcela opilý; poškozený (byt) zrúbat se – ožrat se, opít se (jak kanec); stejně zrýt se zubále – velké, silné zuby zulc – sulc, huspenina, aspik zvěrák – přezdívka zvěrolékaře zvjadlý – zvadlý, zavadlý zvonovina – klestí, silné haluze z tvrdého dříví (buku, dubu)

žabař – pův. lovec žab žabince – rostliny; přenes. vodní rostlinný porost, který vadí při koupání v řece, jezeře žabiny – jedovaté, nejedlé houby žbrynda – patoky, nechutná tekutina žduchanec – úder do těla žduchat – postrkovat údery, tělem ždúrat – postrkovat tělem někoho žebráčka – vstupní místnost, část za hlavním vchodem do kostela, kde sedávali lidé z chudobince a prosili o almužnu, když lidé vycházeli po mši z kostela žebřiňák – dřevěný vůz tažený koňmi, někdy i kravami (starší předchůdce dnešního nákladního vozu - náklaďáku) žebřiny – postranice u vozu podobná žebříku žgryndat – slintat žinka – obilí vyrostlé po žních žít nagebeno – žít spolu (muž a žena) beze sňatku, také se říká na hromádce, na psí knížku, jak králíci. V současné době oblíbený partnerský vztah. Pův. gebeno (na Ostravsku) – zboží dané na dluh. živútek – svrchní část ženského oděvu (kroje) žížeň – žízeň žižlavý – žhavý žrádlo – jídlo pro lidi – hanlivě žranica – hostina, hodování; dnes se tomu říká raut žunkat – pít s velkou chutí Milan Janovský

Večeře Mléko a chléb k večeři mám, vápník tělu dodávám. Aby kosti pevné byly a nikdy se nezlomily.

Kdyby pravá ruka zlomená byla to bych na to doplatila. A co nohy, to by bylo ještě horší, ležet, ležet a prosit o chléb vezdejší.

Aby každý pád snesly a žádné části těla to neodnesly. I kdyby to jen prst zlomený byl, co by člověk zakusil.

A co věci další nutně potřebné. Bylo by třeba lásky a obětavosti nesmírné. Proto prosím, anděli Boží při mě stůj, ode všeho takového mne opatruj. Ludmila Dudešková


Jak to vidím já ... „Není jiné cesty, než postavit strategii na odlišnosti a věcech místních, speciálních. Svět se globalizuje a to, co děláme zde, napomáhá zachovávat naše kulturní dědictví a historický odkaz předků. Spojením vína a místní historie a gastronomie lokálních produktů může i celá Evropa odolat kulturní invazi národů všech kontinentů, která už probíhá. Chutnání vín není dozajista jen záležitostí smyslů – zraku, čichu a chuti, ale má také psychickou složku, která může být ovlivnitelná vyprávěním o víně nebo přednesem básní. Zkoumejme místní historii a zkusme nalézat, co je původní a atraktivní a také realizovatelné v současné době.“ Miloslav Hrdý A vy, chlapci z vinohradů, došel měsíc listopad, co ste si kdo nadělali, zima sa vás bude ptat, ( jeden chodí bez košule, druhý zase bez gatí, počkajte, vy sakra lumpi, šak vás zima vyplatí). Bude zase víno v bečkách, mosíme ho posbírat, nech tam zrnko neostane, obejdeme vinohrad, (šak nás zima nepřekvapí, možeme sa jí vysmát, budem si to naše vínko po sklénečce popíjat). Vážený pane hospodáři! Přinášíme a do Vašich rukou klademe symbol letošní úrody vína, plod naší země, přírodních podmínek, jaké náš kraj skýtá a lidské práce, abychom připravovali posléze víno, protože nejen chlebem živ je člověk, jeho duše potřebuje i občasná pohlazení, vzpruhu tak, aby mohla vzlétnout. A není jiného nápoje ani prostředku,

kterým by se lidská duše mohla nechat unášet tak bezelstně, sladce a příjemně, aniž by to mělo pro tělo nějaké škodlivé důsledky, jakým je mírné požití krásného vína. Víno je totiž nejen produktem zobrazujícím vlastnosti odrůdy vinné révy za současného působení půdních a polohopisných podmínek a veškerých vlivů ročníkových včetně počasí, ale i uměleckým výtvorem vinohradníků a vinařů. Je svědectvím o přítomnosti přírodních sil i o jejich dokonalém chápání. Při ochutnávání vín ze širokého spektra vinařských oblastí Uherskohradišťské a Bzenecké, jak můžeme v tomto příjemném dni, je třeba více než kdy jindy ono pravého vinařovo připomenutí, že jsou -li vína vyrobena s poctivostí, nemůžeme je klást vedle sebe a srovnávat - toto je lepší a jiné špatné, řekneme prostě, že jsou jiná. I víno, kterému dnes dáme dobrý základ a po vylisování je spolu s panem farářem požehnáme a jemu vtiskneme se zpěváky a muzikanty písně, bude takové a já bych v souvislosti s Vaší osobou řekl, že to bude víno krajové, ale především suverénní, takový přívlastek bych mu rád dal. Pozvání na dnešní svátek vína platil těm, kteří touží po nových setkáních a nových přátelstvích - s dobrým vínem, s příjemnými lidmi. Doufám, že zde naleznou naplnění. Milý pane hospodáři, ještě jednou Vás žádám, abyste tento biblický hrozen přijal a na ty, kteří jej vytvořili i nadále nezapomínal. A teď, když dovolíte, zahájíme společnou vinařskou modlitbou. Prosím všechny zúčastněné, aby po mně opakovali následující fráze a aby spolu s námi zazpívali hymnickou píseň. Abysme sa napili, vinohrady chválili, daj nám Pámbu zdravíčka, daj nám Pámbu zdraví. Bože nám požehnaj, stálého zdraví daj, naše vinohrady od škody zachovaj. Dyby vinohrady přestaly nám rodit, mohlo by nás chlapců, mohlo už aj nebyt. Miloslav Hrdý


(foto: -bž-)

Úsměv

Poezie podzimu

Úsměv nestojí nic a vynáší mnoho. Obohacuje toho, kdo ho přijímá, aniž by ochuzoval toho, kdo ho daruje. Trvá chvilku, ale vzpomínka na něj bývá stálá. Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel. Nikdo není tak chudý, aby ho nemohl darovat. Úsměv vychází ze štěstí, v starostech je oporou. Je citlivým znamením přátelství. V únavě přináší odpočinek, ve znechucení vrací odvahu. V zármutku je útěchou, pro každou bolest přirozeným lékem. Je dobře, že si ho nelze koupit, ani půjčit, ani ukrást. Protože má hodnotu okamžiku, kdy se daruje. A kdybys potkal někoho, kdo by pro tebe neměl úsměv, ačkoliv na něj čekáš, buď velkodušný a oblaž ho svým úsměvem. Protože nikdo nepotřebuje úsměv jako ten, kdo ho nemá pro druhé.

Trochu uplakaný podzimní les: jak jen mohu objevit hříbek odpočívající v mechu když s hlavou zakloněnou do korun barevných pohlížím? Zlato a všechny tóny rzí mísí se s pravými zeleněmi, jak na paletě mého milého kamaráda a jen těžko se od nich odtrhávají oči. Jak mohu? Vždyť s očima do hlavy rozšířenýma jsem do knihy poezie podzimu zahleděn.

Miloslav Hrdý


Podhůřím Českého lesa XIII Konstantinovy Lázně Minulou cestu jsme zakončili u občerstvení na dvoře Daňkově nad zříceninou hradu Gutštejna. V putování budeme pokračovat dále po žluté turistické značce, kopírující trasu asfaltové silnice, okolo níž se rozléhají pastviny s pasoucími se kravami. Před námi se tyčí čedičový kopec Hradišťský vrch, na jehož vrcholu se nacházelo rozlehlé hradiště z pozdní doby bronzové o výměře 50 hektarů, ohraničené valem o délce přes pět kilometrů. Val přerušovalo pět bran. S vulkanickou činností souvisí i výskyt minerálních pramenů v okolí. Jižní úbočí kopce porostlé teplomilným dubohabrovým lesem a suťové stěny s vzácným výskytem javoru babyky je od roku 1990 prohlášeno přírodní rezervací a zbytky pravěkého hradiska od roku 1995 národní kulturní památkou. Ale to již procházíme obcí Okrouhlé Hradiště a kilometr za posledními

domy míjíme odbočku k mohutnému čedičovému lomu v úbočí Hradišťského vrchu. Lom byl ve své centrální části zatopen jezerem, těžba byla ukončena a dnes jezírko s navezenou pláží slouží ke koupání domácích i přespolních. Pokud vyjdeme nahoru nad lomovou stěnu, naskytne se nám krásný výhled na celé jezírko a lom a na obzoru spatříme kopec se zříceninou hradu Švamberka a pod ní ležící obec Kokašice. O necelý kilometr dál od odbočky k lomu vcházíme do obce Konstantinovy Lázně. Zdejší lázně jsou jedny z nejmenších a zároveň z nejmalebnějších v České republice. Pramen byl znám už v 16. století a nazýván lidově Smraďoch. První, ještě dřevěná lázeňská budova, byla vystavěna v dnešní lokalitě Staré Lázně v roce 1803. Nacházelo se v ní 5 kabin a 22 pokojů. Tehdy léčba spočívala hlavně

Hradišťský vrch – jezero v lomu BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 11/201142

Konstantinovy Lázně – centrum letoviska ve slatinných zábalech. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let 19. století pramen a pozemky koupil od vsi Nová Ves majitel bezdružického panství kníže Konstantin Löwenstein. Koupi předcházelo dohadování sedláků z Nové Vsi s knížetem a jeho geology, kteří lokalitu zkoumali. Hrozilo, že vyostřenou situaci přijedou řešit vojáci z Plzně. Kníže lázně pronajímal pod podmínkou, že chudí pacienti zde budou léčeni zdarma nebo za symbolickou cenu. Lázně rostly, byly rozšířeny o nové budovy a po roce 1872 byl založen Nový park, dnešní centrum Konstantinových Lázní. V roce 1900 byla v parku na nasypaném pahorku vystavěna kaple Panny Marii Lurdské. Lázně, do této chvíle jmenované Lázně Nová Ves, byly s úctou k jejich zakladateli přejmenovány na Konstantinovy Lázně. Původních sedm minerálních uhličitých pramenů s nepatrným sirným zápachem je dnes sloučeno v jeden Prusíkův pramen v centru Nového parku v blízkosti lázeňského domu Prusík, pojmenovaného po významném kardiologovi MUDr. Bohumilu Prusíkovi. V Lázeňském domě je zcentralizována většina

léčebných procedur. Léčí se zde choroby kardiovaskulárního systému, pohybového ústrojí, látkové výměny a choroby dýchacího systému. V Konstantinových Lázní nalezneme celkem jedenáct lázeňských domů s kapacitou 450 lůžek. V okolí Konstantinových Lázní se nachází ještě několik volně přístupných minerálních pramenů – Studánka lásky v údolí Hadovky a Luční pramen u Kokašic. Při cestě z Konstantinových Lázní do obce Poloučany, ve svahu Hradišťského vrchu, potkáme malou lurdskou jeskyni se sochou Panny Marie. Pověst vypráví, že se zde ztratila malá dcera místního hajného. Rodiče ji dlouho v okolním lese hledali, až ji nalezli na místě dnešní jeskyně. Děvčátko udiveným rodičům vyprávělo, že ho celou dobu hlídala a s ní si hrála krásná bílá zářící paní s malých chlapcem v náručí. Rodiče nechali jako vděk za záchranu dítěte vybudovat umělou jeskyni a umístit do ní sochu Panny Marie, ke které se pak chodili modlit obyvatelé okolních vsí. Text a foto Martin Žižlavský


Veršování Miloslava Tabarky 370 let

Pohlavek

co zrodil se ten moudrý kmet rodilý Moravák – Učitel národů to on nás vypěstil – kantorskou odrůdu Jan Amos Komenský s honosným přídomkem co by as´ pověděl, když kouk´ by okénkem?

Zkušenost moje – na mou čest co Vám teď sdělím – to čistá pravda jest já trestal dívenku – bylo jí tehdy 12 let. Výchovný a jemný já pohlavek jí dal

Jistě by samou radostí zářil kdyby tu s námi tento den zažil. Řek´ by: „správně, bravo – zcela jistě to dnešní veselí, je na svém místě!“

by ctila řád školy, toužebně jsem si přál. Pohlavek nicotný, ten výstrahou být měl by i ostatním žákům ten školní řád stále v uších zněl

Někdy se zlobí, občas i láteří ty naše kantorky, ti naši kantoři dnes pravý opak – je to skvělé jaké to máme milé učitele!

Životní ponaučení kantorům – mužům dávám: ať učíš cokoli, zeměpis, hudebku či jazyk český ... trestati zbrkle dívenku v škole? NE! NE! NE! Dejte si na to bacha! Za málo let jí Váš syn navlékne prsten snubní a ona někdejší školačka je nyní Vaše SNACHA

Oslavme vesele zrození našeho krajana moudrého děda kdepak by byla bez něho naše pedagogická věda!?

Ona je nyní zdrojem Vašeho štěstí vždyť její děti jsou Vaše vnoučata štěstím a radostí slzíte když hrají si a dovádí jak malá koťata

Kdybych byl generál či vrchní velitel velel bych: „pozor a k poctě zbraň! Svátek má učitel!“

Nebýt té dívenky, co rušila Vám výuku nevedl byste dědo dnes svá vnoučata za ruku.

Už končím, řečí dost. Řeknete: „díky!“ Teď bude hostina a hudba pro tanečníky. Příjemnou zábavu!

A ona dívenka, nyní již půvabná žena milá má ráda své děti, manžela i Vás, dědečku a pohlavek, co Vaše ruka jí uštědřila Vám tato milá žena dávno odpustila Ale pozor, kantoři – chlapi! Dejte si na to bacha! Ne každá žena ráda odpouští a také ne každá snacha!


Jubilanti v listopadu 2011 75 let 85 let

90 let 104 let

Marie Jarošová Marie Malíková (Domov pro seniory Buchlovice) Marie Skýpalová (Domov pro seniory Buchlovice) Zdenka Knotová Mária Copláková Růžena Zelinková Zdenka Janíková (Domov pro seniory Buchlovice) Božena Králíčková (Domov pro seniory Buchlovice) Frieda Táborová (Domov pro seniory Buchlovice)

V pátek 23. září jste mohli v ulicích našeho městečka spatřit projíždějící kočár tažený dvěma koňmi, vezoucí novomanžele Ivu a Pavla Paškových z Buchlovic. Touto cestou dodatečně přejeme všechno nejlepší v nastávajícím životě našemu spolupracovníkovi Pavlovi a jeho ženě. Redakce BZ Foto Oldřich Stránský

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse Buchlovice, tel.: 572 595 120. Vychází měsíčně, řídí redakční rada, odpovědný redaktor ing. Miloslav Hrdý, výkonní redaktoři Mgr. Vlastimil Kořínek a Bořek Žižlavský. Náklad 350 výtisků. Cena 15,– Kč Registrační číslo MK ČR E 13102 Redakční rada si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Sazba Vít Kučera, tisk HUDEC print, s. r. o., Buchlovice

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 11 ROČNÍK XVII. LIStopad 2011

Recommend Documents