Brýlová technika I Praktická cvičení

Brýlová technika I – praktická cvičení

2014

Brýlová technika I Praktická cvičení Dokument obsahuje 14 protokolů k předmětu Brýlová technika I – cvičení, které studenti v průběhu semestru vypracují a odevzdají. Správně vypracované a odevzdané protokoly jsou podmínkou pro udělení zápočtu.

Petr Veselý 1 Katedra optometrie a ortoptiky LF MU Brno


Obsah 1.

Měření pupilární vzdálenosti na dálku.............................................................................................................................. 3

2.

Měření pupilární vzdálenosti do blízka ............................................................................................................................. 8

3.

Výpočet minimálního průměru brýlové čočky ................................................................................................................ 12

4.

Centrování jednoohniskové sférické brýlové čočky dle skutečného středu otáčení oka ................................................ 16

5.

Centrování jednoohniskové sférické brýlové čočky dle polohy středu zornice při přirozeném pohledu na dálku ......... 20

6.

Centrování bifokální brýlové čočky ................................................................................................................................. 24

7.

Centrování bifokální čočky E-line pro korekci akomodativního strabismu ..................................................................... 28

8.

Centrování trifokální brýlové čočky ................................................................................................................................ 32

9.

Centrování progresivní brýlové čočky ............................................................................................................................. 36

10.

Centrování lentikulární brýlové čočky........................................................................................................................ 41

11.

Výpočet velikosti anizometropie a aniseikonie u afakického oka .............................................................................. 44

12.

Výpočet velikosti sítnicového obrazu v souvislosti s předpokládaným pohybem brýlové čočky ............................... 47

13.

Normativní tolerance při chybné centraci sférické brýlové čočky ............................................................................. 51

14.

Normativní tolerance při chybné centraci astigmatické brýlové čočky ..................................................................... 54

Literatura .................................................................................................................................................................................. 56

2


1. Měření pupilární vzdálenosti na dálku 1.1.Úvod Pupilární vzdálenost neboli PD je vzdálenost mezi středy zornic. Standardně se uvádí v milimetrech. Je individuální a v průběhu života se mění. Je to důležitá hodnota, která ovlivňuje centrování brýlových čoček. Pupilární vzdálenost můžeme měřit na dálku a do blízka. Do blízka je tato hodnota vždy menší a to díky konvergenci. Obvyklé hodnoty jsou u dospělých mužů 70 mm (95. percentil), dospělých žen 65 mm (95. percentil) a u dětí 55 mm (zdroj Wikipedia).

Obr. 1.1: Pupilární vzdálenost (Stingyspecs, 2013) Měření pupilární vzdálenosti je možné provádět ručním pupilometrem (PD měřítkem), digitálním pupilometrem, zakreslením na demonstrační fólie brýlových obrub nebo prostřednictvím elektronického kamerového centrovacího systému. Správně bychom měli stanovit pupilární vzdálenost zvlášť pro pravé oko (PDP) a pro levé oko (PDL), neboť ve velké většině případů se tyto hodnoty od sebe liší.

Obr. 1.2: PD měřítko (BS Optik, 2013).

3


Obr. 1.3: Digitální pupilometr (Intercomoptic, 2013).

1.2.Cíle    

Změřte pupilární vzdálenost pomocí přímé Victorinské metody zakreslením na demo fólie Změřte pupilární vzdálenost metodou na nekonečno ručním pupilometrem Změřte pupilární vzdálenost pomocí digitálního pupilometru Vypočítejte vliv paralaxy u přímé metody

1.3.Pomůcky Brýlová obruba s demofóliemi, ruční PD metr, digitální pupilometr, lihový fix

1.4.Metody 

Změřte pupilární vzdálenost pomocí přímé Victorinské metody zakreslením na demo fólie Postavte se k vyšetřovanému tak, abyste byli očima proti sobě (horizontálně i vertikálně). Pokud to výškově není možné, posaďte vyšetřovaného na židli. Zavřete své levé oko a pravým okem se dívejte do levého oka vyšetřovaného. Na demonstrační fólii zakreslete střed zornice. Následně zavřete své pravé oko a levým okem se dívejte do pravého oka vyšetřovaného. Na demonstrační fólii zakreslete střed zornice. Vzdálenost mezi značkami na demo fóliích brýlových obrub odpovídá PD vyšetřovaného, které však může být ovlivněno tzv. paralaktickou chybou. Ta je dána rozdílem mezi PD vyšetřujícího a vyšetřovaného (viz cíl 4). Zároveň si také poznamenejte samostatně změřit PD pro pravé i levé oko.



Změřte pupilární vzdálenost metodou na nekonečno ručním pupilometrem (PD měřítkem) Postavte vyšetřovaného tak, aby se díval přirozeně do dálky (nejlépe z oka) na nějaký předmět. Stoupněte si před vyšetřovaného tak, abyste mu nerušili nastavený pohled, ale zároveň, abyste viděli horizontální polohu obou zornic. PD měřítkem změřte vzdálenost středů obou zornic a také PD pravého (PDp) a levého oka (PDL).

4

Brýlová technika I – praktická cvičení 

Změřte pupilární vzdálenost pomocí digitálního pupilometru Digitálním pupilometrem změřte pupilární vzdálenost na dálku. Na přístroji si nastavte měření na nekonečno (symbol ∞). Vertikální linii přístroje nastavte nejdříve tak, aby černá svislice procházela středem zornice jednoho oka (alternativně, přesněji protínala rohovkový reflex) a následně totéž proveďte u druhého oka. Na displeji přístroje se vám následně zobrazí tři hodnoty: PD pravého oka, PD levého oka a celkové PD, které je jejich součtem.



Vypočítejte vliv paralaxy u přímé metody Měření přímou metodou je ovlivněno tzv. paralaktickou chybou. Ta nastává, pokud se liší pupilární distance vyšetřovaného a vyšetřujícího. V případě, že je PD vyšetřujícího větší než vyšetřovaného musí se hodnoty PD vyšetřovaného o hodnotu paralaktické chyby snížit v opačném případě zvýšit.

Obr. 1.4: Stanovení paralaktické chyby u přímé metody měření PD (Rutrle, 2001). Vypočítejte paralaktickou chybu pro pravé a levé oko vyšetřovaného zvlášť podle níže uvedeného vzorce. Paralaktická chyba pro pravého oko vyšetřovaného.

𝑃𝐷𝑃𝑜𝑝𝑡−𝑃𝐷𝑃𝑣𝑦š (𝑎+𝑑+13)

=

∆𝑃𝑚ěř 𝑑+13

Paralaktická chyba pro levé oko vyšetřovaného.

𝑃𝐷𝐿𝑜𝑝𝑡−𝑃𝐷𝐿𝑣𝑦š ∆𝐿𝑚ěř = (𝑎+𝑑+13) 𝑑+13 PDP

PD pravého oka 5

Brýlová technika I – praktická cvičení PDL PDPopt PDPvyš 𝚫Pměř a d 13

PD levého oka PD pravého oka vyšetřujícího optika PD pravého oka vyšetřovaného paralaktická chyba měření pravého oka vyšetřovaného vyšetřovací vzdálenost vertex vzdálenost (vzdálenost rohovka zadní plocha brýlové čočky) konvenční vzdálenost rohovka - skutečný bod otáčení oka

1.5.Výsledky 

Změřte pupilární vzdálenost pomocí přímé Victorinské metody zakreslením na demo fólie PDp = PDL = PD =



Změřte pupilární vzdálenost metodou na nekonečno ručním pupilometrem PDp = PDL = PD =



Změřte pupilární vzdálenost pomocí digitálního pupilometru PDp = PDL = PD =



Vypočítejte vliv paralaxy u přímé metody 𝚫Pměř = 𝚫Lměř = a= d=

1.6.Diskuze Pupilární vzdálenost jsme měřili celkem třemi metodami. Přímá metoda je metoda efektivní a přesná. Vyžaduje zručnost a cvik. Jako vhodné se v praxi osvědčuje i zakrývání nevyšetřovaného oka vyšetřovaného (pacienta), aby se vyšetřované oko pohledem fixovalo na oko vyšetřujícího. K zakreslení vztažného bud na demo fólii je třeba kvalitní lihový fix.

6

Brýlová technika I – praktická cvičení Měření na nekonečno by mělo vyloučit paralaktickou chybu, která ovšem jen zřídkakdy překračuje hodnotu 1 mm. Při měření na nekončeno je nutné poučit pacienta, aby svůj pohled fixoval na daleký předmět a nenechal se rušit přítomností vyšetřujícího v jeho zorném poli. Opět je správné zaznamenat pupilární vzdálenost zvlášť pravého a levého oka. Digitální pupilometr je sofistikovaný a efektivní přístroj, který budí důvěru ve vyšetřovaném. Vyšetření je rychlé a elegantní. Na displeji se ukáže hodnota pupilární vzdálenosti pravého, levého oka i celková hodnota PD. Při měření digitálním pupilometrem je nutno brát zřetel na nastavení vyšetřovací vzdálenosti, které se provádí prizmatickým jezdcem. Při měření PD na dálku je nutné nastavit hodnotu měření na nekonečno.

1.7.Závěr, poznámky, komentáře Jak se od sebe liší výsledky měření při použití jednotlivých metod? Která metoda vám připadala nejrychlejší? Která metoda vám připadala nepřesnější? Kterou metodu byste v praxi volili?

7


2. Měření pupilární vzdálenosti do blízka 2.1.Úvod Pupilární vzdálenost do blízka je závislá na pupilární vzdálenosti na dálku a pracovní vzdálenosti. Dále také na konvergenci. Čím větší je PD na dálku tím více musí subjekt konvergovat na konkrétní hlavní pracovní bod (HPB). Tím více se také zvětšuje rozdíl mezi pupilární vzdáleností do dálky a do blízka.

Obr. 2.1: Oční konvergence a změna pupilární vzdálenosti do blízka (Medical-dictionary, 2013).

2.2.Cíle    

Změřte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) za pomoci demo fólií u brýlové obruby Změřte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) pomocí zrcadlové metody Změřte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) pomocí digitálního pupilometru Vypočítejte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) z pupilární vzdálenosti do dálky (PDD)

2.3.Pomůcky Ruční PD měřítko, zrcadlo s fixačním bodem, digitální pupilometr, lihový fix, brýlová obruba s demofóliemi

2.4.Metody 

Změřte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) za pomoci demo fólií u brýlové obruby Použijte obrubu se domo fóliemi, kterou nasadíte vyšetřovanému. Zjistěte, kde leží hlavní pracovní bod (HPB) vyšetřovaného. Do této vzdálenosti umístěte svůj nos (pohněte hlavou), nebo jiný fixační předmět (např. tužku). Vyzvěte vyšetřovaného, aby tento předmět fixoval. Následně zakreslete polohy středu zornic na demo fólie. Ručním pupilometrem pak změřte pupilární vzdálenost vpravo, vlevo a celkovou pupilární vzdálenost do blízka.



Změřte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) pomocí zrcadlové metody

8

Brýlová technika I – praktická cvičení Použijte zrcadlo, které poležíte horizontálně mezi oči vyšetřovaného a vyšetřujícího. Uprostřed zrcadla označte fixační symbol. Fixační bod (symbol) by měl opět ležet v místě hlavního pracovního bodu vyšetřovaného. Následně, průhledem přes zrcadlo zakreslete polohy středů zornic na demo fólie brýlových obrub. Ručním pupilometrem pak změřte pupilární vzdálenost do blízka vpravo, vlevo a celkovou pupilární vzdálenost do blízka. 

Změřte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) pomocí digitálního pupilometru Na digitálním pupilometru nejprve nastavte hlavní pracovní bod vyšetřovaného. Následně přiložte přístroj vyšetřovanému na nos a posunem vertikálních měřících linií protněte středy zornic obou očí. Na displeji přístroje je možné odečítat pupilární vzdálenost do blízka pravého, levého oka a celkovou pupilární vzdálenost do blízka.



Vypočítejte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) z pupilární vzdálenosti do dálky (PDD)

Obr. 2.2: Výpočet pupilární vzdálenosti do blízka (Rutrle, 2001). 9

Brýlová technika I – praktická cvičení Vypočítejte změnu pupilární vzdálenosti do blízka z předem změřené pupilární vzdálenosti do dálky. Počítejte pro každé oko zvlášť, tj. PDBP pro pravé oko a PDBL pro levé oko. Využijte modifikaci níže uvedeného vzorce.

𝑃𝐷𝐵 (𝑎−𝑑)

=

𝑃𝐷𝐷 (𝑎+13)

PDB

pupilární vzdálenost do blízka

PDD

pupilární vzdálenost do dálky

a

vzdálenost hlavního pracovního bodu

d

vertex vzdálenost, tj. vzdálenost rohovka zadní plocha brýlové čočky

13

vzdálenost vrcholu rohovky k zadní ploše brýlové čočky

2.5.Výsledky 

Změřte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) za pomoci demo fólií u brýlové obruby PDBp = PDBL = PDB =



Změřte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) pomocí zrcadlové metody PDBp = PDBL = PDB =



Změřte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) pomocí digitálního pupilometru PDBp = PDBL = PDB =



Vypočítejte pupilární vzdálenost do blízka (PDB) z pupilární vzdálenosti do dálky (PDD) PDBp = PDBL = PDB =

10


2.6.Diskuze Měření pupilární vzdálenosti do blízka je důležité pro horizontální centrování brýlí do blízka. Pokud provádíme decentraci brýlových čoček do blízka na PD do blízka, neměníme konvergenční nároky očního páru. V některých případech je vhodné tyto konvergenční nároky změnit.

2.7.Závěr, poznámky, komentáře Jak se od sebe liší výsledky měření při použití jednotlivých metod? Která metoda vám připadala nejrychlejší? Která metoda vám připadala nepřesnější? Kterou metodu byste v praxi volili?

11


3. Výpočet minimálního průměru brýlové čočky 3.1.Úvod Minimální průměr brýlové čočky je dán decentrací nezabroušené brýlové čočky. Velikost decentrace nezabroušené brýlové čočky je závislá na velikosti rozdílu mezi pupilární vzdáleností uživatele brýlí a očnicovým rozestupem u brýlové obruby. Očnicový rozestup je horizontální vzdálenost středů brýlových očnic. Vychází z měření brýlové obruby systémem „do obdélníku“ (boxing systém).

Obr. 3.1: Boxing systém jako schéma pro měření brýlových obrub (Rutrle, 2001).

3.2.Cíle     

Změřte očnicový rozestup brýlové obruby Změřte pupilární vzdálenost subjektu (zvlášť vpravo a vlevo) Vypočítejte velikost horizontální decentrace vpravo a vlevo Vypočítejte minimální průměr nezabroušené brýlové čočky vpravo a vlevo Určete minimální průměr nezabroušené brýlové čočky graficky pomocí ditestu

3.3.Pomůcky Ruční PD měřítko, kalkulačka, centrovací šablona (ditest), lihový fix, brýlová obruba s demofóliemi

3.4.Metody 

Změřte očnicový rozestup brýlové obruby Z očnic brýlové obruby opatrně vyjměte demo fólie. U plastových brýlových obrub po nahřání očnice a u kovových brýlových obrub po povolení šroubu zámku očnice. Brýlový střed přiložte lícovou stranou na papír a pečlivě obkreslete naráz obě očnice. Následně kolem obou očnic narýsujte obdélníky a v obou obdélníkách vytvořte jejich diagonální úsečky (tj. spojnice rohů čtverce). Tam, kde se diagonální úsečky protnou, naleznete očnicový střed. Vzdálenosti mezi středy obou očnic udává očnicový rozestup. Alternativně můžete za pomoci PD měřítka změřit vzdálenost od vnitřní tečny nejvíce temporální části jedné očnice k vnitřní tečně nejvíce nasální části druhé očnice. Tato vzdálenost by měla být shodná s očnicovým rozestupem.

12


Obr. 3.2: Alternativní měření rozestupu očnic brýlového středu. 

Změřte pupilární vzdálenost subjektu (zvlášť vpravo a vlevo) Vyberte si jednu s možných technik pro měření pupilární vzdálenosti na dálku (přímá metody, metoda na nekonečno, digitální pupilometr) a zjistěte pupilární vzdálenost subjektu pro pravé a levé oko zvlášť.



Vypočítejte velikost horizontální decentrace vpravo a vlevo Horizontální decentraci vpravo vypočítejte jako rozdíl mezi polovinou očnicového rozestupu (OR) a pupilární vzdáleností vpravo. Analogicky vypočítejte i horizontální decentraci vlevo. 𝑑𝑃 =



𝑂𝑅 − 𝑃𝐷𝑃 2

Vypočítejte minimální průměr nezabroušené brýlové čočky vpravo a vlevo ∅𝐵Č𝑀𝐼𝑁𝑃 = ∅ 𝑂Č + (2 × 𝑑𝑃) øBČMINP øOČ dP

minimální průměr pravé brýlové čočky průměr očnice decentrace pravé brýlové čočky

Analogicky vypočítejte minimální průměr pro levou čočku.

13


Obr. 3.3: Výpočet minimální decentrace brýlové čočky (Eyetalk, 2013).



Určete minimální průměr nezabroušené brýlové čočky graficky pomocí ditestu U brýlové obruby si označte na demo fólie v obou očnicích polohu zornice. Obrubu přiložte lícovou stranou na centrovací šablonu (ditest). Z centrovací šablony odečtěte minimální průměr brýlové čočky.

3.5.Výsledky OR = PDP = PDL = dP = dL = øOČ = øBČMINP = øBČMINL = pomocí centrovací šablony øBČMINP = pomocí centrovací šablony øBČMINL =

3.6.Diskuze Minimální průměr nezabroušené brýlové čočky můžeme vypočítat početně po změření pupilární distance a očnicového rozestupu, nebo je ho možné určit pomocí centrovací šablony zvané ditest.

14


Obr. 3.3: Šablona pro určení minimálního průměru brýlové čočky zvaná ditest (Essor, 2013).

3.7.Závěr, poznámky, komentáře Liší se výpočet minimálního průměru brýlové čočky od grafické metody? Která metoda je přesnější? Která metoda je rychlejší? Jako metodu byste v praxi preferovali?

15


4. Centrování jednoohniskové sférické brýlové čočky dle skutečného středu otáčení oka 4.1.Úvod Jednoohnisková sférická brýlová čočka může sloužit pro korekci ametropie a presbyopie. Podle Rutrleho (2001) obecně platí, že: „Brýlová čočka bez prizmatického účinku je centrována vůči oku tehdy, když optická osa této korekční čočky prochází skutečným středem otáčení oka“. Výjimku tvoří anizometropická korekce, čočky s nízkým Abbovým číslem, lentikulární brýlové čočky a čočky prizmatické.

Obr. 4.1: Centrování brýlové čočky s respektováním skutečného středu otáčení oka (Rutrle, 2001).

4.2.Cíle 

Najděte a graficky na demo fólii znázorněte horizontální polohu středu optické centrace (bod na ploše brýlové očnice shodný s polohou středu zornice) pro centrování jednoohniskové brýlové čočky na dálku.



Najděte a graficky na demo fólii znázorněte vertikální polohu středu optické centrace pro centrování jednoohniskové brýlové čočky na dálku.



Výpočtem ověřte správnost vertikální polohy středu optické centrace.

4.3.Pomůcky Ruční PD měřítko, lihový fix, brýlová obruba s demofóliemi

4.4.Metody 

Najděte a graficky na demo fólii znázorněte horizontální polohu středu optické centrace pro centrování jednoohniskové brýlové čočky na dálku vpravo i vlevo. Vyšetřovanému nasaďte brýlovou obrubu tak, aby dobře seděla a nepadala. Horizontální polohu středu optické centrace najdete, pokud využijete jednu z metod pro měření pupilární vzdálenosti na dálku (viz cvičení 1). Hledané místo označte fixem na demo fólii brýlové obruby, změřte ho a zapište si ho jako pupilární vzdálenost vpravo a vlevo.



Najděte a graficky znázorněte vertikální polohu středu optické centrace (bod na ploše brýlové očnice) pro centrování jednoohniskové brýlové čočky na dálku vpravo i vlevo. 16

Brýlová technika I – praktická cvičení K zjištění vertikální polohy optické centrace vyzvěte vyšetřovaného, aby díval na nějaký daleký bod. Následně se postavte tak, abyste se na vyšetřovaného a brýle dívali z profilu. Původní inklinaci brýlí (cca 10°) postupným zakláněním hlavy vyšetřovaného nastavte na nulu. Brýlový střed pak bude kolmý k podlaze. Jedná se o tzv. kolmý pohled. Vraťte se zpět před vyšetřovaného tak, abyste mu nerušili pohled a zakreslete výšku středů pupil na demo fólie brýlových obrub. PD měřítkem změřte výšku středu optické centrace vpravo i vlevo a zapište.

Obr. 4.2: Nastavení tzv. kolmého pohledu s brýlovou korekcí (Rutrle, 2001). 

Výpočtem ověřte správnost vertikální polohy středu optické centrace vpravo i vlevo. Podle obrázku 4.1 nyní vypočítejte vertikální decentraci brýlové čočky yv. Vyšetřovanému opět nasaďte brýle a označte polohu středu optické centrace tentokrát při přirozeném pohledu na dálku. Dále si změřte úhloměrem inklinaci brýlové obruby a vertex vzdálenost (vzdálenost mezi vrcholem rohovky a zadní plochou brýlové čočky). K vertex vzdálenosti musíte ještě připočítat vzdálenost od vrcholu rohovky ke skutečnému bodu otáčení oka, tj. cca 13 mm. Z níže uvedeného vzorce vypočítejte hodnotu yvp pro pravou očnici a yvL pro levou očnici. 𝑦𝑣 = 𝑑 × 𝑡𝑔𝛼

17


4.5.Výsledky Schematicky nakreslete tvar brýlového středu a do očnic zakreslete horizontální a vertikální polohu středu optické centrace.

Výsledek vertikální decentrace středu optické centrace: yvL = yvL =

18


4.6.Diskuze V současné době je možné střed optické centrace najít různými způsoby. Mezi nejjednodušší metody patří zakreslení těchto bodů na demo fólie brýlových obrub. Brýlové obruby je nutné před samotným měřením správně přizpůsobit a následně vyšetřovaného správně instruovat. K modernějším metodám stanovené středu optické centrace patří různé typy elektronických centrovacích systému, kterými disponují skoro všechny firmy distribuující brýlové čočky.

4.7.Závěr, poznámky, komentáře Porovnejte vertikální hodnoty středů optické centrace graficky a výpočtem. Liší se? A o kolik?

19


5. Centrování jednoohniskové sférické brýlové čočky dle polohy středu zornice při přirozeném pohledu na dálku 5.1.Úvod Centrování jednoohniskových sférických brýlových čoček dle polohy středu zornice při přirozeném pohledu na dálku se provádí zejména u anizometropické korekce, vysokoindexových brýlových čoček, lentikulárních čoček a čoček prizmatických. Středy optické centrace v tomto případě najdeme tak, že si označíme horizontální i vertikální polohy zornic při přirozeném pohledu do dálky.

Obr. 5.1: Centrování brýlových čoček dle polohy středu zornice při přirozeném pohledu (Rutrle, 2001).

5.2.Cíle    

Graficky najděte polohu středu zornice při přirozeném pohledu na dálku. Vypočtěte hodnotu decentrace v horizontálním směru vpravo i vlevo Vypočtěte hodnotu decentrace ve vertikálním směru vpravo i vlevo Vypočtěte minimální průměr brýlové čočky.

5.3.Pomůcky Brýlová obruba s demofóliemi, lihový fix, ruční PD metr, kalkulačka

5.4.Metody 

Graficky najděte polohu středu zornice při přirozeném pohledu na dálku. Vyšetřovanému nasaďte brýlovou obrubu tak, aby mu dobře seděla a nepadala. Středy optické centrace najdete tak, že na demo fólie brýlových obrub zkreslíte polohy zornic. Vyšetřovaný se musí dívat přirozeně na dálku. Pokud je vyšetřovaný významně vyšší nebo nižší než vyšetřující, proveďte zakreslení vsedě. PD měřítkem změřte horizontální a vertikální vzdálenost k dolnímu a nasálnímu okraji očnice dle boxing systému. Výsledné hodnoty zapište.

20

Brýlová technika I – praktická cvičení 

Vypočtěte hodnotu decentrace v horizontálním směru vpravo i vlevo. Dle boxing systému si změřte šířku pravé očnice a od její poloviny odečtěte hodnotu horizontální optické centrace pravého oka. Výsledkem je hodnota horizontální decentrace pro pravé oko (hp, viz obr. 5.2). To samé proveďte i pro levé oko. Pokud vám vyjde záporná hodnota, decentrace je temporální.



Vypočtěte hodnotu decentrace ve vertikálním směru vpravo i vlevo. Dle boxing systému si změřte výšku pravé očnice. Od vertikální optické centrace pravého oka odečtěte polovinu výšky očnice. Výsledkem je hodnota vertikální decentrace pro pravé oko (vp, viz obr. 5.2). To samé proveďte i pro levé oko. Pokud vám vyjde záporná hodnota, decentrace je směrem dolů.

Obr. 5.2: Schéma značení vztažných bodů (středů zornic) do dálky (Rutrle, 2001). 

Vypočtěte minimální průměr brýlové čočky. Dle vzorce z cvičení 3 vypočítejte minimální průměr brýlové čočky.

21


5.5.Výsledky Nakreslete schematický nákres brýlové obruby s vyznačením poloh zornic jako středů optické centrace. Dále proveďte graficky znázornění měření brýlové obruby dle boxing systému.

hp = hL = vp = vL = øBČMINP = øBČMINL =

22


5.6.Diskuze Centrování vztažných bodů brýlových středů, většinou i optických středů, na zornici při přirozeném pohledu na dálku je doporučeno provádět u anizometropické korekce, vysokoindexových brýlových čoček, lentikulárních brýlových čoček a prizmatických brýlových čoček. U anizometropie tak eliminujeme vedlejší prizmatický účinek, který může ve vertikálním směru vznikat. U vysokoindexových brýlových čoček zamezujeme omezení zorného pole vlivem disperze v periferii brýlových čoček. U lentikulárních brýlových čoček zjišťujeme maximum účinného zorného pole a u prizmatických brýlových čoček zajišťujeme požadovaný klínový účinek a jeho působení.

5.7.Závěr, poznámky, komentáře Jak velký rozdíl je mezi centrováním brýlové čočky na zornici při přirozeném pohledu do dálky a na skutečný střed otáčení oka? Jak velký vedlejší vertikální prizmatický účinek při přirozeném pohledu na dálku nastane, pokud bychom sférické čočky (OD: +5 D a OS: +2 D) centrovali na skutečný bod otáčení oka (dle Prenticeho rovnice)? Rozdíl ve výškové centraci jsou 3 mm na obou očích? Je tento účinek již významný?

23


6. Centrování bifokální brýlové čočky 6.1.Úvod Bifokální brýlová čočka se používá ke korekci ametropie a presbyopie. Podle typu materiálu a zpravování existují bifokální brýlové čočky minerální zatavované a vybrušované a plastové lité. Dále existují bifokální brýlové čočky typu E-line, které se používají pro korekci akomodativního strabismu u dětí (viz cviční 7). Dle typu segmentu do blízka rozlišujeme segment typu C, P, D, O atd. Obvyklá decentrace segmentu do blízka je 2,5 mm nasálně vzhledem k optickému středu na dálku.

Obr. 6.1: Různé typ bifokálních brýlových čoček dle typu segmentu, typ D a O (Spanish.alibaba, 2013). Nejčastějším současně používaným typem bifokální brýlové čočky je čočka litá plastová se segmentem typu D. Dle Rutrleho (2001) pro správné centrování bifokálních brýlových čoček je nutné dodržet polohu optického středu dílu do dálky (OD), polohu geometrického středu dílu do blízka (GB), eventuálně polohu optického středu do blízka (OB), nazální decentraci dílu do blízka (x) a polohu nejvýše položeného budu dílu do blízka od středu dílu do dálky (y) a vlastní dělící linii.

Obr. 6.2: Údaje důležité pro centrování a umísťování předělové line u bifokálních brýlových čoček (Rutrle, 2001). 24


Dále by oba díly měly vykazovat parametry bodového zobrazování při respektování poloh skutečných středů otáčení oka, na předělu by měl být minimalizován vliv diferenčního klínového účinku (skok obrazu) a měly by být respektovány hygienické a estetické požadavky (hladký přechod mezi díly). Předěl do blízka bychom měli umístit tak, aby při pohledu do dálky byla celá oční pupila nad ním a při pohledu do blízka pod ním. V praxi se užívá centrace předělu na okraj dolního víčka.

6.2.Cíle   

Centrování bifokální brýlové čočky. Výpočet horizontální decentrace sementu do blízka (hdP, hdL). Vypočítejte rozdíl klínových účinků působících na předělu segmentu do blízka.

6.3.Pomůcky Ruční PD měřítko, bifokální čočka, brýlová obruba, kalkulačka, lihový fix

6.4.Metody 

Centrování bifokální brýlové čočky. Vyšetřovanému nasaďte brýlovou obrubu. Volte obrubu s dostatečnou hloubkou. Výška segmentu do blízka by měla být minimálně 15 mm, aby byl segment efektivně využíván. Na demo fólie brýlové obruby označte polohu vztažného bodu do dálky při přirozeném pohledu a také polohu okraje dolního víčka.



Výpočet horizontální decentrace segmentu do blízka (hdP, hdL). U vyšetřovaného změřte pupilární distanci do dálky a do blízka. Vypočítejte individuální decentraci pro pravé a levé oko pro ideální bifokální brýlovou čočku.



Vypočítejte rozdíl klínových účinků působících na předělu segmentu do blízka. Změřte vrcholovou lámavost brýlové čočka na dálku a segmentu do blízka. Dále změřte v mm vzdálenost optického středu brýlové čočky na dálku od předělu a optického středu segmentu do blízka od předělu. Podle níže uvedeného vzorce (Prenticeho rovnice) vypočítejte změnu velikost klínového účinku, který působí na předělu ze strany korekce na dálku (𝚫D) a ze strany do blízka (𝚫B). 𝑆𝐷 × 𝑑𝐷 ∆𝐷 = 10 ∆𝐵 =

25

𝑆𝐵 × 𝑑𝐵 10


26


6.5.Výsledky Nakreslete schéma brýlové obruby a zakreslete do ní naměřené hodnoty centrace včetně naměřených údajů.

hdP = hdL = 𝚫D = 𝚫B =

6.6.Diskuze Při centrování bifokálních brýlových čoček je nutné brát zřetel na výšku segmentu do blízka. Za kritičtější směr chybné centrace se považuje směr nahoru. Pokud umístíme segment od blízka příliš vysoko, posouvá se předěl do oblasti vidění na dálku, což může působit závažné potíže při používání bifokálních brýlových čoček.

6.7.Závěr, poznámky, komentáře Jak vysoko jste umístili předěl ve vašich brýlových obrubách? Kolik milimetrů zbylo pro využití segmentu do blízka? Je to dostatečné? Byla výsledná horizontální decentrace vpravo a vlevo stejná? Vypočítejte, do jaké vzdálenosti od předělu je nutné umístit optický střed do blízka, aby se klínový účinek na předělu vyrovnal?

27


7. Centrování bifokální čočky E-line pro korekci akomodativního strabismu 7.1.Úvod Bifokální čočky je možné použít i u dětí s tzv. akomodativním strabismem. Dítě při pohledu do blízka v důsledku nadměrné akomodace a konvergence jeví známky konvergentního šilhání. Dochází tak k diplopii, které se dítě brání tak, že potlačuje vjem jednoho oka. Tímto způsobem se rozvíjí tupozrakost. Abychom předešly problémům s tupozrakostí, je nutné dítěti terapeuticky předřadit adiční hodnoty 2,5 až 3 D (Rutrle, 2001). Dále je nutné, aby byl použit správný typ bifokální brýlové čočky, který by vyplňoval pokud možno celou dolní polovinu očnice. Taková čočka má zabránit bočním pohledům dítěte (mimo segment do blízka). Této představě nejvíce vyhovují původní Franklinovy bifokály, které však nesplňují, zejména hygienické a estetické požadavky na bifokální čočky. Z tohoto důvodu se v současné době používají tzv. E-line bifokální brýlové čočky. U takové korekce je nutné při pohledu do blízka vyloučit možnost dívat se nad předělem (segmentem) do blízka. Z tohoto důvodu se bifokální brýlové čočky E-line centrují na střed zornice ve vertikálním směru. Horizontálně jsou vztažné body brýlových čoček umístěné nad sebou (tedy bez decentrace segmentu do blízka).

Obr. 7.1: Speciální typ bifokální brýlové čočky typu E (Rutrle, 2001).

7.2.Cíle  

Centrujte speciální brýlovou bifokální čočku E-line. Vypočítejte velikost vertikální centrace na obou očích. 28

Brýlová technika I – praktická cvičení  

Vypočítejte velikost horizontální decentrace na obou očích. Pomocí zrcadlové metody do blízka ověřte správnou pozici zornice při práci do blízka.

7.3.Pomůcky Bifokální čočka E-line, brýlová obruba, ruční PD měřítko, lihový fix, zrcadlo s fixačním bodem

7.4.Metody 

Centrujte speciální brýlovou bifokální čočku E-line. Nasaďte vyšetřovanému brýlovou obrubu a dobře ji upravte. Při přirozeném pohledu do dálky (metoda na nekonečno) označte na demo fólie brýlové obruby středy obou zornic. Zapište vzdálenost x, která odpovídá horizontální vzdálenosti od středu zornice ke středu brýlové středu (dle boxing systému) a vzdálenost y, která odpovídá vertikální vzdálenosti od středu zornice k dolnímu okraji očnice.



Vypočítejte velikost vertikální centrace na obou očích. Dle boxing systému vypočítejte podle typu brýlové obruby a naměřených vzdáleností, resp. polohy vztažného bodu do dálky o kolik milimetrů od středu brýlové očnice je nutné decentrovat brýlovou čočku ve vertikálním směru na obou očích (dyP a dyL).



Vypočítejte velikost horizontální decentrace na obou očích. Dle boxing systému vypočítejte podle typu brýlové obruby a naměřených vzdáleností, resp. polohy vztažného bodu do dálky o kolik milimetrů od středu brýlové očnice je nutné decentrovat brýlovou čočku v horizontálním směru na obou očích (dxP a dxL).

29


Obr. 7.2: Schéma výpočtu horizontální a vertikální decentrace u E-line brýlové čočky (Rutrle, 2001). 

Pomocí zrcadlové metody do blízka ověřte správnou pozici zornice při práci do blízka.

7.5.Výsledky

30


yP = yL = xP = xL =

dyP =yP -1/2 b dyL = yL -1/2 b dxP =1/2OR – xP dxL =1/2OR – xL

7.6.Diskuze Bifokální brýlovou čočku typu E-line jsme centrovali na zornici při přirozeném pohledu na dálku, tak aby předěl do blízka ležel výškově na zornici a byla zajištěna korekce akomodativního strabismu. Horizontálně umísťujeme optický střed brýlové čočky na dálku (vztažný bod na dálku) na zornici při přirozeném pohledu na dálku. Zrcadlovou metodou je možné ověřit, zda, při pohledu do blízka, se celá zornice nachází pod předělem do blízka.

7.7.Závěr, poznámky, komentáře Jak vysoko (mm) je nutné umístit předěl u bifokální brýlové čočky E-line? Jakým mechanismem při dané adici dochází k eliminaci konvergentního strabismu?

31


8. Centrování trifokální brýlové čočky 8.1.Úvod Trifokální brýlové čočky jsou vhodnou korekční pomůckou pro pacienty s pokročilejší presbyopií. S poklesem akomodační šíře se zužují ji akomodační intervaly a není možné realizovat korekci za pomocí bifokálních čoček, aniž by se objevily tzv. mrtvé zóny, tedy zóny, kde akomodační intervaly nepokryjí pracovní prostor.

Obr. 8.1: Pracovní vzdálenosti při korekci trifokální brýlovou čočkou (Rutrle, 2001). U trifokálních brýlových čoček je vertikální zorné pole rozděleno na tři korekční oblasti. V porovnání s klasickou bifokální brýlovou čočkou se u trifokálních brýlových čoček vkládá ještě segment na střední vzdálenost, jehož vrcholová lámavost odpovídá polovině adice segmentu do blízka. Výšková centrace trifokální brýlové čočky je individuální, nicméně v praxi se ve většině případů upřednostňuje centrace na dolní okraj zornice. Tzn., že předěl mezi segmentem na střední vzdálenost by měl při přirozeném pohledu na dálku ležet na dolním okraji zornice.

32


Obr. 8.2: Pohled přes trifokální brýlovou čočku (Rutrle, 2001).

8.2.Cíle   

Změřte velikost výškové centrace trifokální brýlové čočky a velikost výškové decentrace. Vypočítejte velikost adice segmentu na střední vzdálenost. Vypočítejte akomodační intervaly s trifokální brýlovou čočkou.

8.3.Pomůcky Trifokální brýlová čočka, brýlová obruba, ruční PD měřítko, lihový fix

8.4.Metody 

Změřte velikost výškové centrace trifokální brýlové čočky a velikost výškové decentrace. Nasaďte vyšetřovanému brýlovou obrubu. Změřte vzdálenost y, která je vzdáleností od dolní části zornice (okraj) k vnitřní straně dolní částí brýlové očnice a to na obou stranách (yP, yL). Dále si změřte výšku očnice a vypočítejte velikost vertikální decentrace na obou očích (dP, dL).



Vypočítejte velikost adice segmentu na střední vzdálenost. Při zadané hodnotě adice na čtení vypočítejte velikost adice na střední vzdálenost (AddS). Velikost adice na čtení je AddB = 3 D.



Vypočítejte akomodační intervaly s trifokální brýlovou čočkou. Příklad 1: Vyšetřovaný je hypermetrop +5 D a jeho akomodační šířka je 2 D. Adice na čtení byla stanovena na hodnotu AddB = 2 D. Vypočítejte hodnotu addice na střední vzdálenost (AddS) a dále akomodační intervaly (Ain) na střední vzdálenost a na čtení (v metrech). AddS = 1 D 33

Brýlová technika I – praktická cvičení AinD (akomodační inteval na dálku) = nekonečno až 0,5 m AinS (akomodační interval na střední vzdálenost) = nekonečno až 1 m – 0,33 m AinB = 0,5 m až 0,25 m V tomto případě nevznikají žádné mrtvé zóny, neboť akomodační intervaly se přikrývají. Příklad 2: Vyšetřovaný je hypermetrop +5 D a jeho akomodační šířka je 1 D. Adice na čtení byla stanovena na hodnotu AddB = 4 D. Vypočítejte hodnotu addice na střední vzdálenost (AddS) a dále akomodační intervaly (Ain) na střední vzdálenost a na čtení (v metrech). Příklad 3: Vyšetřovaný je hypermetrop +5 D a jeho akomodační šířka je 1 D. Adice na čtení byla stanovena na hodnotu AddB = 2 D. Vypočítejte hodnotu addice na střední vzdálenost (AddS) a dále akomodační intervaly (Ain) na střední vzdálenost a na čtení (v metrech).

8.5.Výsledky 

Změřte velikost výškové centrace trifokální brýlové čočky a velikost výškové decentrace. yP = yL = dyP = dyL =



Vypočítejte velikost adice segmentu na střední vzdálenost. AddS =



Vypočítejte akomodační intervaly s trifokální brýlovou čočkou. Příklad 2: AddS = AinS = AinB = Příklad 3: AddS = AinS = AinB =

8.6.Diskuze Trifokální brýlová čočka je určitou alternativou moderních progresivních brýlových čoček. Jsou však méně rozšířené než klasické bifokální brýlové čočky. U trifokálních brýlových čoček je možné lépe

34

Brýlová technika I – praktická cvičení zajistit, aby nedocházelo ke vzniku tzv. mrtvých zón, jinými slovy, aby se akomodační intervaly překrývaly.

8.7.Závěr, poznámky, komentáře Zobecněte, v jakém případě nebudou vznikat u trifokálních brýlových čoček tvz. mrtvé zóny? Doporučili byste pacientovi bifokální nebo raději trifokální brýlovou čočku a proč?

35


9. Centrování progresivní brýlové čočky 9.1.Úvod U progresivních brýlových čoček se adice mění plynule v souladu s předpokládaným pohybem oka po ploše čočky. Progresivní brýlové čočky jsou opatřeny tvz. razítkem a mikrogravurami, aby je bylo možné správně centrovat. Mezi vztažným bodem do dálky a do blízka se nachází vztažný bod pro měření klínového účinku. Progresivní brýlové čočky obsahují asférické plochy, proto je nutné je pečlivě centrovat.

Obr. 9.1: Progresivní brýlová čočka (Rutrle, 2001). Progresivní brýlové čočky se obvykle centrují tak, aby vztažný bod na dálku (Vd, většinou označen křížkem) ležel při přirozeném pohledu na dálku na středu zornice. U konvenčních progresivních čoček je tím definováno i horizontální a vertikální posunutí vztažného bodu do blízka (Vb, obvykle 2 – 2,5 mm, Rutrle, 2001).

9.2.Cíle   

 

Centrujte progresivní brýlovou čočku. Zrcadlovou metodou do blízka ověřte míru konvergence do blízka Schematicky nakreslete progresivní brýlovou čočku a označte na ní všechny náležitosti, tj. vztažný bod na dálku, do blízka, vztažný bod pro klínový účinek, všechny laserové mikrogravury (adice, logo firmy atd.) a razítka. Schematicky nakreslete progresivní brýlovou čočku s tzv. isosférickými liniemi. Schematicky nakreslete progresivní brýlovou čočku s tzv. isoastigmatickými liniemi.

9.3.Pomůcky Progresivní brýlová čočka, lihový fix, brýlová obruba, zrcadlo s fixačním bodem

9.4.Metody 

Centrujte progresivní brýlovou čočku.

36

Brýlová technika I – praktická cvičení Nasaďte a vyrovnejte brýlovou obrubu u vyšetřovaného. Změřte velikost inklinace brýlové obrubu a rozhodněte, zda je obruba vhodná pro výběr progresivní brýlové čočky. Dále centrujte progresivní brýlovou čočku tak, aby vztažný bod na dálku ležel na zornici při přirozeném pohledu na dálku. Změřte výšku zornice od vnitřní části dolního okraje očnice a rozhodněte, zda je možné použít korekci progresivní brýlovou čočkou.



Zrcadlovou metodou do blízka ověřte míru konvergence do blízka Pomocí šablony progresivní brýlové čočky (ditest) zakreslete typ progresivního designu a délku progresivního kanálu (místo vztažného bodu do blízka) na demo fólii brýlové obruby. Pomocí zrcadlové metody do blízka ověřte, zda je míra konvergence adekvátní pro konvenční progresivní čočku, tedy čočku, u které nemůžeme volit decentraci tzv. insetu (vztažný bod do blízka).

Obr. 9.2: Zrcadlová metoda pro centrování progresivních brýlových čoček (Rutrle, 2001). 

Schematicky nakreslete progresivní brýlovou čočku a označte na ní všechny náležitosti, tj. vztažný bod na dálku, do blízka, vztažný bod pro klínový účinek, všechny laserové mikrogravury (adice, logo firmy atd.) a razítka.

37


Obr. 9.3: Progresivní brýlová čočka s mikrogravurami a razítky (Rutrle, 2001). 

Schematicky nakreslete progresivní brýlovou čočku s tzv. isosférickými liniemi.



Schematicky nakreslete progresivní brýlovou čočku s tzv. isoastigmatickými liniemi.

9.5.Výsledky 

Centrujte progresivní brýlovou čočku. úhel inklinace = výška vztažného bodu na dálku = doporučení typu progresivní brýlové čočky – krátký kanál, střední kanál, dlouhý kanál (cca 14, 18 a 22 mm)



Zrcadlovou metodou do blízka ověřte míru konvergence do blízka Konvergence adekvátní Konvergence excesivní Konvergence insuficientní



Schematicky nakreslete progresivní brýlovou čočku a označte na ní všechny náležitosti, tj. vztažný bod na dálku, do blízka, vztažný bod pro klínový účinek, všechny laserové mikrogravury (adice, logo firmy atd.) a razítka. 38




Schematicky nakreslete progresivní brýlovou čočku s tzv. isosférickými liniemi.



Schematicky nakreslete progresivní brýlovou čočku s tzv. isoastigmatickými liniemi.

39


9.6.Diskuze Progresivní brýlové čočky v poslední době zaznamenávají velký boom. Kromě klasických konvenčních jsou na současný trh distribuovány progresivní čočky individuální, které vznikají tzv. free-form technologií. K centrování individuálních progresivních brýlových čoček potřebujeme znát mnoho parametrů brýlové obrub, ale také individuálních anatomických parametrů uživatele brýlí. Ke snímání těchto parametrů se v současné době využívá digitální technika v podobě různých centrovacích zařízení. Obvykle využívají aktuální záznam z digitální kamery.

9.7.Závěr, poznámky, komentáře Diskutujte jaký typ progresivní brýlové čočky je vhodný pro prvonositele? Proč je nutný standardní inklinační úhel u brýlové obruby pro progresivní čočky? Jaká je hodnota standardního úhlu inklinace? Proč je dobré znát rozložení isoastigmatických linií? Co je to astigmatismus šikmých paprsků?

40


10.

Centrování lentikulární brýlové čočky

10.1.

Úvod

Lentikulární brýlové čočky jsou čočky s vysokou vrcholovou lámavostí. Konkávní lentikulární brýlové čočky se za účelem odlehčení opatřují tzv. lentikulárním výbrusem. U konvexních brýlových čoček se u minerálních typů tmelí vrchlíková část silné spojné čočky na základní tenké tzv. nosné sklo. Estetický dojem je však diskutabilní (Rutrle, 1993).

Obr. 10.1: Minerální konkávní a konvexní lentikulární brýlová čočka (Rutrle, 1993). V současné době převažuje výroba plastových lentikulárních brýlových čoček s rozleštěným přechodem mezi nosnou a optickou plochou. Při centrování lentikulárních brýlových čoček je nutné dodržet přiměřenou velikost a orientaci zorného pole. V tomto případě centrujeme optický střed brýlové čočky na střed zornice při přirozeném pohledu na dálku. Pokud se jedná o asférické lentikulární čočky je nutné připojit požadavek na respektování skutečných středů otáčení oka.

10.2.   

Cíle

Centrujte sférickou lentikulární brýlovou čočku. Centrujte asférickou lentikulární brýlovou čočku. Nakreslete plastovou lentikulární brýlovou čočky a popište její součásti.

10.3.

Pomůcky

Lentikulární brýlová čočka, brýlová obruba, lihový fix

10.4. 

Metody

Centrujte sférickou lentikulární brýlovou čočku.

41

Brýlová technika I – praktická cvičení Vyšetřovanému nasaďte a vyrovnejte brýlovou obrubu. Na demo fóliích brýlové obruby si označte střed zornice (střed optické centrace) při přirozeném pohledu na dálku. Změřte výšku středu optické centrace (od zornice k vnitřní části dolní části brýlové očnice). 

Centrujte asférickou lentikulární brýlovou čočku. Vyšetřovanému nasaďte a vyrovnejte brýlovou obrubu. Na demo fóliích brýlové obruby si označte střed zornice (střed optické centrace) při tzv. kolmém pohledu. Změřte výšku středu optické centrace (od zornice k vnitřní části dolní části brýlové očnice).



Nakreslete plastovou lentikulární brýlovou čočky a popište její součásti. V nákresu lentikulární brýlové čočky popište vztažný bod na dálku, optickou zónu a periferní nosnou část brýlové čočky.

10.5.

Výsledky



Určete rozdíl mezi výškou centrace u obou typů lentikulárních brýlových čoček.



Nakreslete plastovou lentikulární brýlovou čočky a popište její součásti.

42


10.6.

Diskuze

Lentikulární brýlové čočky se obvykle používají pro korekci vysokých ametropií, tj. na +/- 9 D. V současné době jsou na trhu i brýlové čočky s velmi vysokým indexem lomu (1,74), které je možné s přiměřeným úspěchem aplikovat i u vrcholových lámavostí do +/- 10 D. Nevýhodou lentikulárních čoček je horší estetický vzhled a menší zorné pole, které by mohlo být více omezeno, pokud bychom lentikulární čočky centrovaly dle zásad bodového zobrazování brýlových čoček. V případě asférických lentikulárních brýlových čoček preferujeme zásady bodového zobrazování před omezením zorného pole.

10.7.

Závěr, poznámky, komentáře

Jaký jev obvykle doprovází korekci vysokých ametropií a přispívá ke zhoršení estetického vzhledu uživatele brýlí? Vymyslete řešení, jak by bylo možné vylepšit centraci lentikulárních brýlových čoček tak, aby byly centrovány dle zásad bodového zobrazování a zároveň neomezovaly zorné pole.

43


11.

Výpočet velikosti anizometropie a aniseikonie u afakického oka

11.1.

Úvod

V současné době se afakické stavy (stavy bez přítomnosti oční čočky) nejčastěji řeší implantací umělé zadněkomorové, předněkomorové čočky, nebo se čočka vkládá přímo do pouzdra původní čočky. Dříve se však ke korekci afakie používaly brýlové čočky, které při korekci afakie způsobovaly nepřekonatelnou aniseikonii rezultující z vysoké anizometropie.

Obr. 11.1: Současná korekce afakie (Eyesitemd, 2013).

11.2.    

Cíle

Vypočítejte velikost axiální refrakce afakického oka. Vypočítejte adekvátní brýlovou korekci afakického oka. Vypočítejte velikost anizometropie při afakii jednoho oka. Vypočítejte velikost aniseikonie při afakii jednoho oka.

11.3.

Pomůcky

Psací potřeby, kalkulačka

11.4. 

Metody

Vypočítejte velikost axiální refrakce afakického oka. 𝐴𝑟 =

44

𝑛´ − 𝝋´𝒓 𝑎ŕ

Brýlová technika I – praktická cvičení Axiální refrakci afakického oka vypočítejte z modifikované zobrazovací rovnice na základě znalosti indexu lomu nitrooční tekutiny, optické mohutnosti rohovky a axiální délky oka.

Obr. 11.2: Axiální refrakce afakického oka (Rutrle, 1993). 

Vypočítejte adekvátní brýlovou korekci afakického oka. 𝑆ˇ𝑏 =

𝐴𝑟 1 + 0,012. 𝐴𝑟

Pro výpočet adekvátní brýlové korekce afakického oka potřebujeme znát vrcholovou vzdálenost brýlové čočky (změřte z brýlové obruby) a axiální refrakci afakického oka. 

Vypočítejte velikost anizometropie při afakii jednoho oka. Pro výpočet celkové optické mohutnosti afakického oka je třeba znát Gullstrandovu rovnici. Rozdíl mezi celkovou optickou mohutností afakického oka a oka emetropického s průměrnou celkovou optickou mohutností dle Gullstranda (58,64 D) nám ukazuje míru anizometropie.



Vypočítejte velikost aniseikonie při afakii jednoho oka. Poměr vyjádřený v procentech mezi celkovou optickou mohutností afakického oka a emetropického oka nám ukáže velikost aniseikonie, tedy rozdíl ve velikosti obrazů pravého a levého oka.

11.5. 

Výsledky

Vypočítejte velikost axiální refrakce afakického oka.

45

Brýlová technika I – praktická cvičení Ar = 

Vypočítejte adekvátní brýlovou korekci afakického oka. S´b =



Vypočítejte velikost anizometropie při afakii jednoho oka. 𝛗em = 58,64 D 𝛗af = 𝚫=



Vypočítejte velikost aniseikonie při afakii jednoho oka. 𝛃 em/af =

11.6.

Diskuze

Při korekci afakie brýlovou čočkou nastává obvykle anizometropie kolem 10 D, která odpovídá aniseikonii zhruba 20%. Z fyziologie oka víme, že subjektivně snesitelný aniseikonie je cca 5%. Pokud si na aniseikonii zvyká člověk od mládí postupně, je možné snést rozdíl ve velikosti sítnicových obrazů až do hodnoty 14-20%. Stavy související s afakií jsou však většinou stavy, které vznikají náhle a pacient tak není schopen akceptovat takto vysokou rezultující aniseikonii. Při korekci kontaktními čočkami je situaci mnohem lepší. Dostáváme se na hranici snesitelnosti a většina pacientů tak korekci afakie kontaktními čočkami dobře snáší. V současné době je ale většina afakických očí léčena implantací nitrooční čočky.

11.7.


Vypočítejte velikost anizometropie a aniseikonie, která vznikne při korekci afakie kontaktní čočkou a rozhodněte, zda bude ještě subjektivně snášena.

46


12. Výpočet velikosti sítnicového obrazu v souvislosti s předpokládaným pohybem brýlové čočky 12.1.

Úvod

Velikost sítnicového obrazu je možné měnit změnou polohy brýlové čočky. Tímto způsobem je možné minimalizovat nevhodnou aniseikonii, která vzniká v důsledku korekce rozdílné ametropie na pravém a levém oku. V literatuře se uvádí, že subjektivně snesitelná hodnota rozdílu optické mohutnosti očí při anizometropii je 3 D. Posun brýlové čočky je tedy jednou z možností jak při axiální povaze této ametropie je možné zmenšit tento rozdíl ve velikosti obrazů (aniseikonii).

Obr. 12.1: Změna velikosti sítnicového obrazu při myopii (Rutrle, 1993)

47

Brýlová technika I – praktická cvičení Obr. 12.2: Změna velikosti sítnicového obrazu při hypermetropii (Rutrle, 1993)

12.2.  

Cíle

Vypočítejte změnu velikosti sítnicového obrazu při změně polohy rozptylné čočky před okem a vyjádřete ji v procentech. Vypočítejte změnu velikosti sítnicového obrazu při změně polohy spojné čočky před okem a vyjádřete ji v procentech.

12.3.

Pomůcky

Rozptylná brýlová čočka, spojná brýlová čočka, kalkulačka, psací potřeby

12.4. 

Metody

Vypočítejte změnu velikosti sítnicového obrazu při změně polohy rozptylné čočky před okem a vyjádřete ji v procentech. Změna velikosti sítnicových obrazů závisí na poloze brýlové čočky před okem. Poměr velikosti obrazů 𝛃 je možné vypočítat na základě poměru vrcholových lámavostí brýlových čoček.

𝛽=

𝑦2 𝑦´2 𝑆´𝑏2 = = 𝑦1 𝑦´1 𝑆´𝑏1

Dále dle Rutrleho (1993) platí, že 𝑆´𝑏2 = 𝑆´𝑏1 − 𝜟𝒅 Z výše uvedeného vztahu můžeme substitucí odvodit 𝛽 = 1 − 𝜟𝒅. 𝑺´𝒃𝟏 Změřte vrcholovou lámavost rozptylné brýlové čočky, kterou máte k dispozici. Budeme předpokládat, že při výrobě tzv. anisodistančních brýlí změníme vrcholovou vzdálenost o 5 mm směrem k rohovce. Podle výše uvedených vzorců vypočítejte změnu velikosti sítnicového obrazu (𝛃roz). 

Vypočítejte změnu velikosti sítnicového obrazu při změně polohy spojné čočky před okem a vyjádřete ji v procentech. Změřte vrcholovou lámavost spojné brýlové čočky, kterou máte k dispozici. Budeme předpokládat, že při výrobě tzv. anisodistančních brýlí změníme vrcholovou vzdálenost o 5

48

Brýlová technika I – praktická cvičení mm směrem k rohovce. Podle výše uvedených vzorců vypočítejte změnu velikosti sítnicového obrazu (𝛃spo).

12.5. 

Výsledky

Vypočítejte změnu velikosti sítnicového obrazu při změně polohy rozptylné čočky před okem a vyjádřete ji v procentech. 𝛃roz =



Vypočítejte změnu velikosti sítnicového obrazu při změně polohy spojné čočky před okem a vyjádřete ji v procentech. 𝛃spo =

12.6.

Diskuze

Obecně platí, že při axiálně způsobené myopii na sítnici vzniká větší obraz v porovnání s emetropií. Při axiálně způsobené hypermetropii naopak vzniká menší obraz než u oka emetropického. Stejná velikost obrazu při různých refrakčních stavech bude pouze v případě, že korekční čočku umístíme do předmětového ohniska oka.

49

Brýlová technika I – praktická cvičení Obr. 12.3: Stav, kdy nedochází ke změně velikosti obrazu na sítnici při emetropii a myopii (Rutrle, 1993). Posun rozptylné brýlové čočky směrem k oku toto zvětšení ještě zvyšuje. U spojné čočky se obraz na sítnici při posunu brýlové čočky směrem k oku zmenšuje.

12.7.


Při jaké refrakční vadě a v jakém případě je tedy možné využít změnu zvětšení posunutím brýlové čočky? Jakým způsobem lze změnit velikost obrazu na sítnici v případě, že refrakční vada je systémová?

50


13.

Normativní tolerance při chybné centraci sférické brýlové čočky

13.1.

Úvod

Společenstvo českých očních optiků a optometristů vydalo v roce 2006 přehled tolerancí, podle kterých se posuzuje kvalita zhotovených brýlí jako korekčního prostředku (Beneš a kol., 2010). Při nesprávné centraci sférických brýlových čoček dochází zejména ke vzniku nechtěného prizmatického účinku. Existují tzv. více a méně kritické směry decentrace, které způsobují podle této logiky vážnější a méně závažné problémy s okohybným systémem. Tab. 13.1: Posouzení nežádoucího klínového účinku na binokulární vidění na dálku (Beneš a kol., 2010).

Obr. 13.1: Kritické směry u decentrace brýlových čoček u hypermetropie a myopie (Beneš a kol., 2010) V tabulce 13.2 jsou uvedené maximální možné decentrace (chyby), kterých je možno se dopustit při centrování sférických brýlových čoček, aby brýle bylo možné ještě použít ke korekci původně zamýšlené refrakční vady. Tab. 13.2: Maximální povolené tolerance v milimetrech při chybě centrace (Beneš a kol., 2010).

51


13.2.  

Cíle

Vypočítejte jak velký klínový (prizmatický) účinek vznikne na dané brýlové čočce při chybné centraci 3 mm horizontálně. Je možné tuto čočku použít ke korekci refrakční vady? Jak velký prizmatický účinek vznikne na dané brýlové čočce, pokud ji vertikálně decentrujeme o 3 milimetry. Je možné tuto čočku použít ke korekci refrakční vady?

13.3.

Pomůcky

Brýlová čočka, psací potřeby, kalkulačka

13.4.

Metody

K výpočtům používejte tzv. Prenticeho rovnici 𝑃=

13.5. 

𝑆´. 𝑑 [𝑚𝑚] 10

Výsledky

Vypočítejte jak velký klínový (prizmatický) účinek vznikne na dané brýlové čočce při chybné centraci 3 mm horizontálně. Je možné tuto čočku použít ke korekci refrakční vady? P1 =



Jak velký prizmatický účinek vznikne na dané brýlové čočce, pokud ji vertikálně decentrujeme o 3 milimetry. Je možné tuto čočku použít ke korekci refrakční vady? P2 =

13.6.

Diskuze

Při centrování brýlových čoček je velice důležité, aby bylo zajištěno správné umístění brýlové čočky před okem. U standardních jednoohniskových brýlových čoček volíme centraci, která zajišťuje bodové 52

Brýlová technika I – praktická cvičení zobrazování brýlové čočky. Při anizometropické korekci by však v tomto případě docházelo ke vzniku nestejného prizmatického účinku, který by od určité hodnoty vrcholové lámavosti mohl překročit povolenou normu. Z tohoto důvodu se anizometropická korekce obvykle centruje na zornici při přirozeném pohledu na dálku.

13.7.


Který ze směrů decentrace vyžaduje přesnější centrování – vertikální nebo horizontální? Je možné akceptovat chybnou horizontální centraci směrem ven u spojené čočky, když došlo k posunu o 5 milimetrů při vrcholové lámavosti brýlové čočky 5 D?

53


14. Normativní tolerance při chybné centraci astigmatické brýlové čočky 14.1.

Úvod

Tolerance centrace astigmatické brýlové čočky vychází ze stejných norem a požadavků jako tolerance centrace sférické brýlové čočky (dokument SCOO z r. 2006). Maximální možnou odchylku od požadované osy centrace astigmatismu okazuje níže uvedená tabulka. Tab. 14.1: Tolerance astigmatického cylindru ve stupních (Beneš a kol. 2010).

Při nesprávně zhotovené ose vzniká nežádoucí astigmatismus. V důsledku se tedy sníží prakticky dosažitelná hodnota zrakové ostrosti. Velikost diferenční cylindrické složky vzniklé v důsledku nerespektování správné orientace osy cylindru je možné vypočítat podle níže uvedeného vzorce (Rutrle, 2001). 𝑆∆´(𝑐𝑦𝑙) = 2. 𝑆´𝑐𝑦𝑙 . 𝑠𝑖𝑛𝛽 S´cyl je původní hodnota cylindru, 𝛃 je osová nepřesnost.

14.2.   

Cíle

Vypočítejte na dané brýlové astigmatické čočce velikost diferenční cylindrické složky (normativní toleranci) při chybné centraci o 5°. Vypočítejte, o kolik stupňů jsme stočili osu daného korekčního cylindru astigmatické čočky při navození diferenční cylindrické složky o hodnotě 1,25 D. Rozhodněte, zda je možné, abychom normativně akceptovali zábrus astigmatické brýlové čočky o hodnotě korekčního cylindru 2 D, když se nám při zábrusu stočila osa cylindru o 3 stupně.

14.3.

Pomůcky

Sféro-tórická brýlová čočka, kalkulačka, psací potřeby

14.4.

Metody

K výpočtům použijte výše uvedený vzorec a tabulku tolerance astigmatické korekce.

54


14.5. 



Výsledky

Vypočítejte na dané brýlové astigmatické čočce velikost diferenční cylindrické složky (normativní toleranci) při chybné centraci o 5°. S´𝚫 (cyl) = Vypočítejte, o kolik stupňů jsme stočili osu daného korekčního cylindru astigmatické čočky při na vození diferenční cylindrické složky o hodnotě 1,25 D. 𝛃=



Rozhodněte, zda je možné, abychom normativně akceptovali zábrus astigmatické brýlové čočky o hodnotě korekčního cylindru 2 D, když se nám při zábrusu stočila osa cylindru o 3 stupně. ANO/NE

14.6.

Diskuze

Pokud dojde ke vzniku diferenčního astigmatismu, musíme si uvědomit, že v místě této chyby vzniká chybná astigmatická korekce, která má povahu Jacksonova zkříženého cylindru, který nepostrádá ani sférickou složku v poloviční hodnotě navozeného cylindru s opačným znaménkem. Z toho vyplývá, že při navození diferenčního astigmatismu 0,26 D v tomto místě působí sféra -0,13 D v kombinaci s cylindrem +0,26 D. Praktickými pokusy bylo zjištěno, že ke snížení vízu přispívá už hodnota 0,12 D. Z tohoto vyplývá, že pro korekční cylindr do 1D by měl být tento cylindr centrován s přesností 2,5 stupně (Rutrle, 2001).

14.7.


Na fokometru zkontrolujte, zda razítkovací zařízení pracuje přesně. Použijte průhlednou destičku a zkuste ji orazit z obou stran. Polovina výsledné odchylky ukazuje na nepřesnost v měření.

55


Literatura Beneš P. a kol. Optická praktika. Výukový text pro optometrii. [online], c2010, [cit. 23.7.2013]. Dostupné na: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/lf/ps10/optika/web/index.html. BS Optik [online], c2013, [cit. 10.7.2013]. Dostupné na: http://www.bsoptik.cz/merici-pomucky-arefrakce/ada-metr Essor [online], c2013, [cit. 10.7.2013]. Dostupné na: http://essor.eu/zope/home/fr/100/download3/DiTest_SYMBOL_CONCEPT.pdf Eyesitemd [online], c2013, [cit. 22.7.2013]. Dostupné na: http://www.eyesitemd.com/cataract.htm Eyetalk [online], c2013, [cit. 10.7.2013]. Dostupné na: http://www.eyetalk.com.au/eyetools/kb/EyeToolsSupport_00123_SpecLensBlankSize_Understandin gTheFormula.pdf Medical-dictionary [online], c2013, [cit. 10.7.2013]. Dostupné na: http://medicaldictionary.thefreedictionary.com/convergence Rutrle, M. Brýlová optika. Brno: IDVPZ, 1993. ISBN 80-7013-145-4. Rutrle, M. Brýlová technika, estetika a přizpůsobování brýlí. Brno: IDVPZ, 2001, 143 s. ISBN 57-87301. Spanish.Alibaba [online], c2013, [cit. 10.7.2013]. Dostupné na: http://img.alibaba.com/photo/232718051/CR_39_bifocal_optical_lens_70_28mm.jpg Stingyspecs [online], c2013, [cit. 10.7.2013]. Dostupné na: http://www.stingyspecs.com.au/what-isPD.html.

56

Brýlová technika I Praktická cvičení

Recommend Documents